MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. ENUM - E.164 Number Mapping

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví Informační studia a knihovnictví

Jaroslav Kresta

ENUM - E.164 Number Mapping Teoretický popis a možnosti využití koncovými uživateli

Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: PhDr. Petr Škyřík

2007

Bibliografický záznam KRESTA, Jaroslav: ENUM - E.164 Number Mapping : Teoretický popis a možnosti využití koncovými uživateli. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2007. 107 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Petr Škyřík.

Anotace Diplomová práce „ENUM - E.164 Number Mapping“ se zabývá problematikou mapování telefonních čísel do prostředí Internetu. Nejprve je vysvětlen teoretický princip systému ENUM, jeho návaznost na systém DNS a převod telefonních čísel na domény. Rovněž jsou přiblíženy různé typy ENUM. Následně jsou zmíněny možné aplikace ENUM v praxi, kdy jsou popsány především možnosti úspor nákladů za telefonní hovory ve spojení s internetovou telefonií a způsoby, jakými jich lze dosáhnout. Druhá část práce ukazuje na praktických příkladech možnosti využití ENUM koncovým uživatelem v ČR. V prvním případě je to díky podpoře telekomunikačního operátora, ve druhém případě je detailně popsán proces registrace ENUM domény vlastní aktivitou uživatele a z toho plynoucí přínosy.

Annotation The thesis work “ENUM - E.164 Number Mapping” concerns problems of mapping telephone numbers in an Internet environment. First the theoretical principles of the ENUM system are explained, its concurrence to the DNS system and transfer of telephone numbers to domains. In addition, various types of ENUM are described. Possible practical applications of ENUM are then discussed, where the possibility to reduce costs on telephone connections is described in connection with Internet telephony. The second part of the work

2

provides practical examples of how the end user can use ENUM in the Czech Republic. In the first example it is with support from the telecom operator. In the second example, the process of registering ENUM domain by the user himself and the benefits ensuing from this are described in detail.

Klíčová slova ENUM, E.164, internetová telefonie, VoIP, IP telefonie, domény, mapování čísel, úspora nákladů

Keywords ENUM, E.164, internet telephony, VoIP, IP telephony, domains, number mapping, cost saving

3

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a v seznamu literatury uvedl všechny informační zdroje, které jsem použil. Současně dávám svolení k tomu, aby tato bakalářská práce byla umístěna v Ústřední knihovně FF MU a používána ke studijním účelům.

V Brně dne 30. 6. 2007

Jaroslav Kresta

4

Poděkování Děkuji všem blízkým za podporu a trpělivost.

5

Obsah ÚVOD ............................................................................................. 8 VYMEZENÍ TÉMATU ....................................................................... 9 1

VÝKLAD ZÁKLADNÍCH POJMŮ ............................................... 10 1.1 1.2 1.3

2

SYSTÉMY DNS A ENUM ....................................................... 13 2.1 2.2 2.3

3

Možnosti mapování a jejich využití ................................................20

PRINCIP ENUM – BLIŽŠÍ POHLED ......................................... 25 4.1 4.2 4.3 4.4

5

IP adresy a systém DNS .................................................................13 Bližší pohled na DNS .....................................................................15 Vztah DNS a ENUM ......................................................................17

MAPOVÁNÍ MEZI ADRESOVÝMI PROSTORY ............................ 18 3.1

4

Co je to E.164 Number Mapping ....................................................10 Internetová telefonie.......................................................................11 Protokol SIP ...................................................................................11

Pravidla převodu telefonních čísel na domény ................................26 Umístění telefonních čísel v doménové hierarchii...........................28 Převod čísla na doménové jméno....................................................29 Registrátoři ENUM domén.............................................................30

TYPY ENUM......................................................................... 33 5.1 Veřejný uživatelský ENUM............................................................33 5.1.1 Validace telefonních čísel .......................................................34 5.2 Privátní infrastrukturní ENUM .......................................................35 5.3 Veřejný infrastrukturní ENUM .......................................................35

6

APLIKACE ENUM V INTERNETOVÉ TELEFONII ..................... 37 6.1 Scénáře možného vedení telefonního hovoru ..................................37 6.1.1 Telefonování přes PSTN.........................................................37 6.1.2 Telefonování přes Internet a IP sítě.........................................39 6.1.3 Internet jako přístupová síť .....................................................41 6.1.4 Internet jako hlavní přenosová síť ...........................................43 6.2 Princip úspory nákladů ...................................................................44 6.3 Úspory nákladů v praxi a aplikace ENUM......................................46 6.4 Možné přínosy ENUM pro knihovny..............................................51

6

7

PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................. 53 7.1 Nezbytné vybavení uživatele ..........................................................54 7.1.1 Internetová konektivita ...........................................................54 7.1.2 IP telefon ................................................................................55 7.1.3 Poskytovatel telefonních služeb ..............................................57 7.2 Podpora operátora nebo registrace vlastní ENUM domény .............58 7.2.1 ENUM podporuje operátor .....................................................58 7.2.2 Registrace domény ENUM uživatelem ...................................63 7.2.2.1 Popis registračního procesu.................................................65 7.2.2.2 Funkční otestování VoIP s využitím ENUM .......................75

8

SHRNUTÍ PŘÍNOSŮ ENUM..................................................... 81

ZÁVĚR .......................................................................................... 83 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................... 85 SEZNAM TABULEK ........................................................................ 87 SEZNAM ZKRATEK A POJMŮ ......................................................... 88 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ.................................... 92 PŘÍLOHA A................................................................................. 102 PŘÍLOHA B ................................................................................. 105

7

Úvod Integrace informačních a komunikačních technologií do všech oblastí společenského života nutí informační vědu, aby do svého pole působnosti zahrnovala i neustále nově přicházející technologie a komunikační nástroje. Současná informační věda se tak zabývá i nastupujícími trendy, novými fenomény a prostředky Internetu. Jedná-li se o funkce, které mají byť nepatrný potenciál ovlivnit nebo zjednodušit současné formy mezilidské komunikace, je zájem informační vědy v této oblasti právem opodstatněný. Jednou z takovýchto nových služeb může být i E.164 Number Mapping, neboli ENUM. Mnoho běžných uživatelů Internetu vůbec netuší, že taková služba skutečně existuje, natož aby ji s prospěchem sami využívali. ENUM propojuje

dva

dosud

oddělené

světy,

svět

tradičního

telefonování

prostřednictvím telefonních sítí a svět Internetu se všemi jeho výhodami a inovátorskými myšlenkami. Dochází zde ke konvergenci klasických nástrojů s novými technologiemi a uživateli to může přinést mnoho výhod, pokud je však dokáže identifikovat a následně využít ve svůj prospěch. V této diplomové práci chci koncové uživatele využívající telefonního spojení pro vzájemnou komunikaci se službou ENUM seznámit, a to nejen s její teoretickou podstatou, ale především s jejím možným nasazením v každodenní praxi. Jaký užitek nám všem může tato služba přinést? Na tuto otázku se pokusím odpovědět a ověřit to i prakticky otestováním na reálných příkladech. Celá oblast ENUM je poměrně rozsáhlá a komplikovaná, proto věřím, že se tato práce může stát jakýmsi vstupním bodem k pochopení tohoto aktuálního tématu pro všechny eventuální zájemce. Práce také může být přínosná pro obor informační vědy a knihovnictví, kde by se mohla naskytnout možnost následného využití získaných poznatků v dynamicky se měnících vztazích a procesech probíhajících v informační společnosti.

8

Vymezení tématu Jednou z nastupujících technologií, která má dopad jak na tradiční mezilidskou komunikaci využívající telefonního spojení, tak i na rozdílné typy komunikace prostřednictvím Internetu a vzájemného prolínání těchto dvou světů, je služba ENUM. Hlavním cílem této práce je podrobné představení a přiblížení této technologie potenciálním masovým koncovým uživatelům tak, aby ji mohli následně využívat ve prospěch svůj i svých blízkých, současně však není opomenut ani výklad teoretického rámce fungování ENUM. Práce se nesnaží nahlížet na problematiku ENUM z podrobného technického hlediska ani z pohledu

možných

aplikací

v

korporátním

prostředí

při

řešení

telekomunikačních potřeb. V první části práce je vysvětleno, na jakém principu služba ENUM funguje, jak je zasazena do kontextu souvisejících internetových technologií, a dále je popsána synergie s jinými službami, jako je především internetová telefonie.

Ve

spojitosti

s internetovou

telefonií

je

vysvětlen

jeden

ze současných nejmarkantnějších kladů ENUM, a to princip možných úspor nákladů za telefonní poplatky. Následuje nástin možných aplikací systému ENUM v praxi a ideově jsou zmíněny i možnosti využití v knihovnách a organizacích. Ve druhé praktické části práce jsou podrobně rozebrány dvě možnosti reálného nasazení služby ENUM u uživatele, poprvé s podporou prostředníka a podruhé prostřednictvím vlastní aktivity uživatele pomocí registrace ENUM domény. Jsou zaznamenány příklady procesů, kterými uživatel musí projít, pokud má zájem užívat výhod ENUM. Popis může zároveň sloužit i jako konkrétní návod pro uživatele, jak začít službu ENUM používat.

9

1 Výklad základních pojmů V této části přiblížím několik základních pojmů, které jsou v hojné míře používány v textu diplomové práce a jejichž stručný výklad napomůže orientaci v probírané problematice. Nejprve přibližuji pojem E.164 Number Mapping, pak následují ostatní, s tématem úzce související pojmy.

1.1 Co je to E.164 Number Mapping E.1641 je standard Mezinárodní telekomunikační unie (ITU)2 popisující mezinárodní číslovací plán. Tento plán, zjednodušeně řečeno, umožňuje pomocí telefonních čísel adresovat koncové účastníky připojené k různým národním veřejným telekomunikačním sítím tak, aby každý koncový účastník měl svůj jednoznačný identifikátor - telefonní číslo a pomocí něho byl dostupný z jakékoli jiné veřejné telekomunikační sítě. Standard definuje formáty telefonních čísel a jejich prefixy. Pod pojmem E.164 Number Mapping3 se rozumí způsob mapování telefonních čísel do prostředí Internetu a zkráceně se tato funkce nazývá ENUM (též eNUM, Enum, eNum). Jedná se o skupinu protokolů a nástrojů, které umožňují použití standardu E.164 i v prostředí Internetu. Tím vzniká provázanost

mezi

tradičně

používanými

telefonními

čísly

v běžných

telefonních sítích a internetovými nástroji a aplikacemi. Jaké výhody a klady pro jeho uživatele ENUM přináší ve spojení zejména s internetovou telefonií, včetně teoretického popisu principů ENUM, je popsáno v následujících kapitolách.

1

E.164 : The international public telecommunication numbering plan [online]. ITU, 2005 [cit. 2007-04-15]. Dostupný z WWW: . 2 International Telecommunication Union [online]. ITU, c2007 , Updated: 2007-03-29 [cit. 2007-04-12]. Dostupný z WWW: . 3 FALTSTROM, Patrik. E.164 number and DNS : RFC 2916 [online]. 2000 [cit. 2007-04-15]. Dostupný z WWW: .

10

1.2 Internetová telefonie Internetová telefonie, IP telefonie, Voice over IP (VoIP)4 - to jsou některé nejpoužívanější názvy pro možnost přenášet hlas prostřednictvím datových sítí založených na protokolu IP (Internet Protocol). Jde tedy o možnost realizace telefonního spojení prostřednictvím Internetu. „IP telefonie obecně označuje poskytování telefonních a souvisejících služeb přes IP a Internetová telefonie má užší význam, kdy se jedná o přenos hlasu realizovaný přes veřejný Internet.“5 Ve své práci ukazuji především teoretické a praktické možnosti aplikace ENUM v oblasti internetové telefonie, protože tento systém je s ní velmi úzce svázán. Rovněž prezentuji výhody pro uživatele plynoucí z této vzájemné synergie.

1.3 Protokol SIP Dnes nejvíce používaným otevřeným standardem pro internetovou telefonii je komunikace založená na protokolu SIP. „Protokol pro navazování relací (SIP, Session Initiation Protocol) je jednoduchý obecný protokol pro navazování interaktivních komunikačních relací mezi dvěma nebo více koncovými zařízeními v internetu, která si vyhledá. SIP se používá pro inicializaci, modifikaci a ukončování interaktivních relací (komunikace v reálném čase). V rámci relací sestavených pomocí protokolu SIP mohou uživatelé posílat nejen textové zprávy, ale také soubory nebo webové stránky či společně používat aplikace.“6 Protokol je definován standardem RFC 3261.7

4

Podrobněji viz Voice over IP [online]. 2007 , last modified 22:35, 21 June 2007 [cit. 2007-04-15]. Dostupný z WWW: . 5 PUŽMANOVÁ, Rita. TCP/IP v kostce. České Budějovice : Kopp, 2004. Str. 457. ISBN 8072322362. 6 PUŽMANOVÁ, cit. 5, s. 450. 7 ROSENBERG, Jonathan, et al. SIP: Session Initiation Protocol : RFC 3261 [online]. 2002 [cit. 2007-04-16]. Dostupný z WWW: .

11

Existují i další otevřené protokoly pro internetovou telefonii (např. H.323, MGCP, H.248), ale SIP si v posledních několika letech vytvořil dominantní postavení a stal se v podstatě etalonem pro nasazení a používání interaktivních aplikací v Internetu. Známé jsou rovněž i některé proprietární protokoly, jako používá např. Skype. V této práci se však dále budu zabývat pouze aplikacemi založenými na protokolu SIP, a to zejména pro jeho masové rozšíření, širokou podporu ve VoIP aplikacích a zařízeních a také pro jeho otevřenost. Systém ENUM nicméně může fungovat i ve spolupráci s internetovou telefonií založenou na jiných protokolech než jen SIP.8

8

LEVIN, O. Telephone Number Mapping (ENUM) Service Registration for H.323 : RFC 3762 [online]. 2004 [cit. 2007-04-15]. Dostupný z WWW: .

12

2 Systémy DNS a ENUM Systém ENUM úzce souvisí se systémem doménových jmen DNS (Domain Name System), který je jednou ze základních služeb Internetu. Bez této služby si nelze fungování současného Internetu prakticky představit. Popíši zde nejdříve ve stručnosti systém DNS a IP adres, který je nezbytný pro pochopení pozdějších kapitol.

2.1 IP adresy a systém DNS Počítače, servery a další aktivní prvky (např. směrovače, brány) se v Internetu adresují pomocí IP adres, což jsou jejich identifikátory v internetové síti (analogicky: v reálném světě mají domy a budovy také své adresy vyjádřené názvem města, ulice a číslem popisným). Nyní běžně používané IP adresy mají tvar čtyř čísel oddělených tečkami, příkladem je IP adresa 212.65.214.100. Tento čtyřčíselný zápis a struktura IP adresy odpovídají IP protokolu verze 4 (IPv4)9, který je v současné době nejčastěji používán v datových IP sítích včetně Internetu. Existuje i novější verze 6 (IPv6)10, kde je formát zápisu a struktura IP adres odlišná. Šestá verze IP protokolu není však dosud v praxi na Internetu příliš využívána, proto se jí zde nebudu dále věnovat a všechny následně uváděné IP adresy budou vždy ve verzi 4. DNS vznikl proto, abychom si nemuseli pamatovat jednotlivé IP adresy, což je pro člověka značně nepraktické, ale mohli používat snadněji zapamatovatelná symbolická jména – tzv. doménová jména. „Všechny aplikace, které zajišťují komunikaci mezi počítači, používají k identifikaci komunikujících uzlů IP-adresu. Pro člověka jako uživatele jsou však IP-adresy těžko zapamatovatelné. Proto se používá místo IP-adresy název síťového 9

INTERNET PROTOCOL : RFC 791 [online]. 1981 [cit. 2007-05-20]. Dostupný z WWW: . 10 HINDEN, R, DEERING, S. IP Version 6 Addressing Architecture : RFC 4291 [online]. 2006 [cit. 2007-05-20]. Dostupný z WWW: .

13

rozhraní. Pro každou IP-adresu máme zavedeno jméno síťového rozhraní (počítače), přesněji řečeno doménové jméno. Toto doménové jméno můžeme používat ve všech příkazech, kde je možné použít IP adresu.“11 Pokud si chci zobrazit například webové stránky Seznam, nemusím znát IP adresu serveru 194.228.32.3, kde jsou tyto stránky umístěny, ale postačí, když si zapamatuji, že Seznam má adresu svých webových stránek www.seznam.cz. Systém DNS v podstatě zajišťuje překlad doménových jmen na IP adresy a opačně. Zadám-li do internetového prohlížeče adresu www.seznam.cz, prohlížeč se nejprve dotáže DNS na IP adresu tohoto doménového jména a následně, po jejím zjištění, již kontaktuje přímo server Seznam na jeho IP adrese 194.228.32.3, kterou mu DNS poskytl. Zde si prohlížeč vyžádá požadovaný obsah (webovou stránku). Příklad je znázorněn na obrázku 1.

Obrázek 1: Příklad funkce DNS při dotazu na www.seznam.cz

11 DOSTÁLEK, Libor, KABELOVÁ, Alena. Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. 1. vyd. Praha : Computer Press, c1999. 418 s., 1 CD-ROM. Str. 217. ISBN 8072261932.

14

DNS tedy můžeme zjednodušeným pohledem vnímat jako překladač mezi doménovými jmény a IP adresami. Takto analogicky to funguje u všech dalších služeb a aplikací na Internetu, kde pracujeme s doménovými jmény. „Jakýkoli program, který používá jména, může být klientem DNS, takže prakticky všechny aplikace jako TELNET, FTP nebo SMTP, jsou klienty DNS. Proto DNS patří k nejzásadnější administrativní aplikaci v IP sítích.“12 Pokud bychom do webového prohlížeče zadali namísto webové adresy, která je běžně vyjádřená prostřednictvím symbolického doménového jména, přímo IP adresu serveru, prohlížeč se již nemusí dotazovat DNS na překlad a může rovnou kontaktovat daný server, protože již zná jeho identifikátor v síti - onu IP adresu. Používání IP adres přímo je však v reálném světě pro člověka značně nešikovné, jak bylo uvedeno výše. Domain Name System (DNS) je definován standardy RFC 103413 a RFC 1035.14

2.2 Bližší pohled na DNS Pro pochopení následujících kapitol však musím princip DNS přiblížit ještě podrobněji. Při požadavku na překlad symbolického doménového jména totiž můžeme současně upřesnit i typ výstupu, jaký od DNS požadujeme. DNS nemusí překládat pouze mezi IP adresami a doménovými jmény, ale může překládat i mezi více doménovými jmény navzájem. Uveďme si následující příklad: požadujeme, aby nám DNS převedl doménové jméno na adresu poštovního serveru, který elektronickou poštu přijímá pro konkrétní doménu. Takové požadavky jsou běžné právě u poštovních serverů, když potřebují

12

PUŽMANOVÁ, cit. 5, s. 420. MOCKAPETRIS, P. DOMAIN NAMES - CONCEPTS AND FACILITIES : RFC 1034 [online]. 1987 [cit. 2007-05-20]. Dostupný z WWW: . 14 MOCKAPETRIS, P. DOMAIN NAMES - IMPLEMENTATION AND SPECIFICATION : RFC 1035 [online]. 1987 [cit. 2007-05-20]. Dostupný z WWW: . 13

15

doručit elektronickou poštu.15 Dejme tomu, že se pokoušíme odeslat e-mail uživateli na adresu [email protected]. Odesílající poštovní server dotazem v DNS získá odpověď, že veškerou poštu pro doménu kresta.eu přijímá poštovní server s adresou kikapu.pocitac.cz. Předáme-li tedy systému DNS současně s obsahem dotazu i požadavek s upřesněním, jaký typ výstupu požadujeme, DNS nám odpoví výstupem, který odpovídá tomuto požadovanému typu. Jednou to může být číselná adresa (když chceme překladem z doménového jména získat IP adresu), podruhé to může být třeba jiné doménové jméno (např. pokud pro danou doménu zjišťujeme jméno poštovního serveru). Obrázek 2 přibližuje princip systému DNS.

Obrázek 2: Princip funkce systému DNS s příklady vstupů a výstupů16

15

Volně dle: PETERKA, Jiří. Co je ENUM?. Lupa.cz : server o českém Internetu [online]. 2006 [cit. 2007-04-15]. Dostupný z WWW: . ISSN 12130702. 16 Upraveno dle: PETERKA, cit. 15.

16

2.3 Vztah DNS a ENUM U služby ENUM jsou použity obdobné mechanismy, jelikož ENUM je založen právě na principu DNS. U ENUM také zadáváme požadovaný typ výstupu a s ním i vlastní obsah dotazu, od ENUM pak můžeme rovněž požadovat různé typy odpovědí. Je možno zadat na vstupu telefonní číslo a požadovat SIP adresu telefonu (tzv. SIP URI, SIP Uniform Resource Identifier) nebo můžeme na výstupu požadovat e-mailovou adresu, adresu webových stránek (URL, Uniform Resource Locator), faxovou adresu apod. Pokud ENUM zná tyto informace, získáme je jako možné odpovědi. Bez specifikace typu výstupu nám může ENUM poskytnout seznam všech dostupných URI.17 Na obrázku 3 je zobrazen systém ENUM a příklad možných vstupů a výstupů.

Obrázek 3: Princip funkce systému ENUM s příklady vstupů a výstupů18

17

CAMARILLO, Gonzalo, GARCÍA-MARTÍN, Miguel A. The 3G IP Multimedia Subsystem (IMS) : Merging the Internet and the Cellular Worlds. 2nd edition. Chichester : Wiley, 2006. 456 s. Str. 125. ISBN 0470018186. 18 Upraveno dle: PETERKA, cit. 15.

17

3 Mapování mezi adresovými prostory Jak jsem uvedl výše, DNS a ENUM lze chápat jako jakýsi překladač. Oba tyto systémy lze také popsat tak, že „…díky své překládající funkci, vlastně převádí jeden adresový či jmenný prostor na druhý. V odborném žargonu se tomu říká "mapování" (anglicky: mapping). Tak třeba systém DNS mapuje prostor symbolických doménových jmen do prostoru číselných IP adres (pokud překládá symbolická doménová jména na IP adresy). To byla ostatně jeho prvotní funkce, kvůli které počátkem osmdesátých let minulého století vůbec vznikl.“19 DNS systém se záhy široce rozšířil a nyní tvoří jeden ze základních pilířů Internetu. Od prvního návrhu, který překládal pouze doménová jména na IP adresy, byl systém brzy rozšířen i o výše popsanou možnost specifikování odlišných typů výstupů. „Jediný spolehlivý způsob, jak dnes efektivně spravovat databázi několika milionů jmen, je decentralizovaný, hierarchický a globálně distribuovaný systém, v němž jsou delegovány autority pro jeho jednotlivé části. DNS zajišťuje efektivní mapování a autonomní přidělování jmen a je založen na hierarchickém decentralizovaném systému jmenných domén se stromovou reprezentací.“20 Těmito svými vlastnostmi umožnil DNS následně zavést dříve nevyužívané možnosti mapování mezi dalšími prostory. Výše popsaný příklad s poštovními servery konkrétně mapuje dva nezávislé prostory symbolických doménových jmen (z prostoru jmen domén do prostoru jmen poštovních serverů). „ENUM pak vznikl se stejným cílem: umožnit ‘mapování‘ různých adresových a jmenných prostorů mezi sebou. Zde ale s tím, že ‚výchozím‘ adresovým prostorem je prostor všech telefonních čísel. A to samozřejmě ten 19 20

PETERKA, cit. 15. PUŽMANOVÁ, cit. 5, s. 420.

18

celosvětový. ‚Cílových‘ prostorů pak může být více, v závislosti na druhu kladeného dotazu: telefonní čísla mohou být mapována (převáděna) na e-mailové adresy, SIPové adresy (adresy používané protokolem SIP pro hlasová volání na bázi VoIP), adresy používané protokolem H.323, webové adresy (vlastně URL adresy WWW stránek) atd.“21 Název ENUM - Number Mapping ve své podstatě poměrně přesně vystihuje, co systém ENUM zajišťuje. Protože výběr cílového prostoru, do kterého ENUM mapuje, není omezen, můžeme převádět (mapovat) telefonní čísla na rozdílné internetové adresy (URI). Jednomu telefonnímu číslu tak může být přiřazeno současně i několik různých internetových adres. Při požadavku na překlad tak se samotným obsahem dotazu zároveň specifikujeme i to, jaký typ výstupu od ENUM požadujeme. Pod obecným pojmem internetové adresy si můžeme představit e-mailovou adresu, webovou adresu, SIP adresu, adresu instant messagingu apod., protože lze mapovat navzájem mezi různými prostory. Na obrázku 4 je ukázáno, že do prostoru telefonních čísel lze mapovat různé množiny prostorů používaných v Internetu.

Obrázek 4: Mapování prostoru telefonních čísel do množin prostorů v Internetu22

21 22

PETERKA, cit. 15. Upraveno dle: PETERKA, cit. 15.

19

Z výše uvedeného popisu můžeme vidět, že ENUM je také pouze překladačem či převodním mechanismem, který mezi sebou mapuje různé číselné, adresné nebo jmenné prostory.

3.1 Možnosti mapování a jejich využití V této chvíli se zaměřím na masové uživatele, jejich každodenní vzájemnou komunikaci a nástroje, které k tomu používají. Na příkladech ukážu, jak lze využívat vlastností, které nám ENUM nabízí tím, že umožňuje mapovat telefonní čísla do prostředí Internetu. Miller se příhodně ptá: „Telefon, fax nebo videokonferenční systémy jsou identifikovány telefonním číslem, jako například +1.303.555.1212. Na rozdíl od toho jsou zařízení připojené přes IP identifikovány IP adresou, například 10.222.18.66. Tak které číslo zadáte, abyste učinili Voice over IP hovor?“23 Odpověď na tuto otázku se pokusím naznačit v následujících řádcích. ENUM je pouze překladačem a sám o sobě toho moc nezmůže. Vše závisí především na vlastních aplikacích a zařízeních, které dokáží s ENUM spolupracovat (dotazovat se ho) a jeho odpovědi zpracovávat. Tento fakt otevírá rozsáhlá pole možností nasazení funkcí ENUM do praxe. Nastíním zde několik možných příkladů takových aplikací s využitím ENUM. Uživatel má mobilní telefon vybavený pouze numerickou klávesnicí. Po zadání telefonního čísla se patřičná aplikace v tomto telefonu nejprve dotáže ENUM registru. Od něj získá k zadanému telefonnímu číslu příslušné odpovědi (překlady), které v tomto příkladě obsahují SIP adresu, e-mailovou adresu a webovou adresu. Uživatel tak může zavoláním na SIP adresu realizovat VoIP hovor, výběrem e-mailové adresy se spustí e-mailový klient a adresátovi lze odeslat e-mailovou zprávu anebo se zobrazí webová stránka 23 MILLER, Mark A. Voice Over IP Technologies : Building the Converged Network. New York : M&T Books, 2002. 504 s. Str. 169. ISBN 0764549073. „Telephone, fax, or videoconferencing systems are identified by telephone numbers, such as +1.303.555.1212. In contrast, IP-connected devices are identified by an IP address, such as 10.222.18.66. So which number do you enter to make a Voice over IP call?”

20

ve vestavěném webovém prohlížeči. Uživatel tedy vůbec předem nemusí znát e-mailové a webové kontakty, stačí aby pouze znal telefonní číslo adresáta (půjdeme-li dále, i telefonní číslo nemusí znát, je možno jej nalézt v některém z online dostupných seznamů). Dalším příkladem může být situace, kdy uživatel píšící e-mailovou zprávu zadá namísto e-mailové adresy příjemce pouze jeho telefonní číslo. E-mailový klient na uživatelově mobilním telefonu již automatickým dotazem do ENUM získá platnou e-mailovou adresu, na kterou lze napsaný e-mail odeslat. Pro uživatele s mobilními telefony, jež jsou vybaveny pouze numerickou klávesnicí nebo obecně jakýmkoli jiným zařízením bez alfanumerické klávesnice (např. PDA, smart phones apod.), to může být výrazně usnadňující prvek jejich obsluhy, jelikož na těchto zařízeních se zadávají nenumerické znaky podstatně komplikovaněji. Uživatelé tedy nemusí vkládat

internetové

adresy

cílových

adresátů,

se

kterými

požadují

komunikovat, stačí jim zadat jen telefonní číslo a o ostatní se již postará aplikace v součinnosti se službou ENUM. Ve svých představách mohu zajít ještě dále. Představuji si inteligentní zařízení, které mi umožní reagovat na konkrétní situaci, například když je volaný uživatel právě nedostupný na svém telefonním čísle. Zařízení s využitím ENUM získá údaje o dosažitelnosti jinými komunikačními kanály a automaticky mi nabídne možnost zaslat volanému zprávu přes SMS nebo instant messaging. Peterka o takových zařízeních říká, že mohou měnit své chování, optimalizovat jej.24 Jiným příkladem může být následující situace. Na webových stránkách firmy jsou uvedeny telefonní kontakty. Uživatel používá webový prohlížeč, který umí spolupracovat s ENUM. Současně uživatel používá internetovou telefonii. Po kliknutí na telefonní číslo uvedené na stránkách firmy dojde 24

PETERKA, Jiří. Jak funguje ENUM?. Lupa.cz : server o českém Internetu [online]. 2006 [cit. 2007-04-17]. Dostupný z WWW: . ISSN 12130702

21

k sestavení telefonního hovoru přes Internet, a to zdarma - ENUM nám v tomto případě sdělil internetovou SIP adresu firemní ústředny, kam voláme. Hovor byl spojen přes Internet a nikoliv přes klasickou telefonní síť PSTN (Public Switched Telephone Network), která je obvykle zpoplatněna. V poslední době se hovoří o nadcházející generaci webu, tzv. sémantickém webu. I zde se otevírá obrovská škála nových možností. „Zavedením ENUM do sémantického webu potenciálně přineseme výhody do obou oblastí. První aplikací kombinující ENUM a sémantický web je obohacení

výsledků

(komunikačních)

na

standardní

identifikátorů

dává

ENUM dotaz

dotaz.

Namísto

obohacený

mnoha

informacemi

ze sémantického webu hodnotné doplňkové informace o kontaktované (dotazované) osobě v průběhu např. sestavování Voice-over-IP (VoIP) hovoru, tzn. detaily dostupné na sémantickém webu (např. vyobrazení osoby, web s pracovními odpovědnostmi, soukromá domovská stránka nebo zařazení v pracovních skupinách).“25 Výše uvedené příklady směrování hovoru přes Internet jsou velmi příhodné, jelikož se v této práci dále zaměřuji právě na tyto scénáře a z nich vyplývající výhody pro koncové uživatele. Pužmanová k tomu příhodně uvádí: „Podpora jak webové adresace, tak telefonních čísel umožňuje IP komunikaci bez problémů přecházet mezi telefonní sítí a internetem. Uživatelé na kterékoli síti tak mohou komunikovat s kýmkoli na telefonní síti nebo na Internetu, aniž by museli vyměnit svá

25

REICHINGER, Kurt, BAUMGARTNER, Robert. Introducing ENUM to the Semantic web. In Web technologies, Applications, and Services : Iasted International Conference. Calgary : IASTED, 2005. s. 140-145. Dostupný z WWW: . Str. 140. „Introducing ENUM to the Semantic Web potentially brings advantages to both areas. A first application combining ENUM and the Semantic Web is enriching the result of a standard ENUM query. Instead of a couple of (communication) identifiers a query enriched with information from the Semantic Web gives valuable additional information on a contacted (queried) person in the course of e.g. setting up a Voice-over-IP (VoIP) call, i.e. giving details available on the Semantic Web (e.g. a depiction, a work item website, a private homepage or working groups involved in).“

22

stávající zařízení. IP zařízení s podporou SIP (telefony, počítače) mohou komunikovat přímo, pokud znají URL druhé strany.“26 Zobecním-li výše uvedené, může dostatečně inteligentní zařízení samo podle předem nastavených kritérií rozhodovat, jakou komunikační cestu zvolí tak, aby telefonní spojení bylo pro uživatele co nejprospěšnější (ve smyslu co nejlevnější). Zjistí-li, že volaný uživatel je dostupný kromě klasické telefonní sítě PSTN i prostřednictvím Internetu a VoIP, zařízení samo vybere a realizuje právě tuto komunikační cestu. Ve výsledku tak uživatel může na daném spojení uspořit či jej realizovat úplně bezplatně. Na závěr této kapitoly na příkladu demonstruji, jak mohou konkrétně odpovědi od systému ENUM na zadané telefonní číslo vypadat. Pro ukázku jsem použil službu ENUM lookup, jež je volně dostupná na Internetu. Tato služba požádá ENUM registr o překlad neboli namapování telefonního čísla a následně zobrazí všechny dostupné odpovědi. Využil jsem webovou stránku eNum2go.com.27

Na

obrázku

5

lze

vidět,

že

k telefonnímu

číslu

+420588880018 existují právě tři výstupy, a to SIP adresa pro internetovou telefonii, adresa webové stránky a e-mailová adresa.

Obrázek 5: Ukázka možných odpovědí ENUM registru prostřednictvím enum2go.com

26

PUŽMANOVÁ, cit. 5, s. 451. ENum2go.com : eNum lookup [online]. [2007] [cit. 2007-04-21]. Dostupný z WWW: .

27

23

Nachází se zde zajímavý potenciál pro využití ENUM v rozličných aplikacích a mnohé z nich, které si nyní dokážu představit, se v reálné praxi ještě nepoužívají. Blízká budoucnost ukáže, jaké další možnosti ENUM přinese a zda má šanci se opravdu prosadit v masovém měřítku.

24

4 Princip ENUM - bližší pohled Pro své fungování ENUM využívá stávající ověřený systém DNS. ENUM tak nevyžaduje pro svůj provoz novou databázi, či jiný nezávislý registr, ale s výhodou využívá již existujícího systému.28 K němu byly přidány zavedením ENUM další nové schopnosti, služby DNS tak byly rozšířeny o novou funkci, avšak se zachováním všech původních principů, které DNS již dříve používal. Hlavní myšlenkou je, že se z telefonního čísla vyrobí dle zadaných pravidel doménové jméno, resp. plně kvalifikované doménové jméno (FQDN, Fully Qualified Domain Name). Toto jméno pak již následně slouží jako standardní vstup do systému DNS, který jej může dále zpracovávat podle jemu známých postupů, v podstatě shodných s těmi, které využívá pro zpracování doménových jmen při překladu na IP adresy. Jinými slovy, převod telefonního čísla na plně kvalifikované doménové jméno slouží jako vstup do DNS, od něhož pak získáváme výstupní informace. Detailněji lze princip ENUM vyjádřit schématem na obrázku 6.

Obrázek 6: Detailní schéma principu ENUM29

28

SHELDON, Tom. McGraw-Hill's Encyclopedia of Networking & Telecommunications. Berkeley : McGraw-Hill, 2001. 1296 s. Str. 456. ISBN 0072120053. 29 Upraveno dle: PETERKA, cit. 24.

25

4.1 Pravidla převodu telefonních čísel na domény Převod telefonního čísla na plně kvalifikované doménové jméno musí mít svá přesná pravidla. V první řadě je nutno respektovat mezinárodní číslovací plán veřejných telefonních sítí - standard ITU E.164. V případě České republiky je pak nutno dále dodržet národní číslovací plán veřejných telefonních sítí.30 V ČR mají všechna používaná čísla v mezinárodním formátu shodnou délku, což je 12 číslic. První tři číslice tvoří tzv. kód státu (CC, Country Code), v případě ČR to jsou číslice 420. Další zbylé číslice pak tvoří národní

číslo.

Celé

telefonní

číslo

následně

obvykle

zapisujeme

v mezinárodním formátu včetně tzv. přestupného znaku „+“, zápis čísla tedy poté vypadá např. takto: +420588880018. Veškerá telefonní čísla používaná v České republice a zapsaná v mezinárodním formátu mají vždy shodné a neměnné první trojčíslí 420, což je onen kód státu. Přestupný znak nahrazuje kód, který je nutné předřadit číslu, pokud chceme volat z dané země mezistátně. U nás jsou to konkrétně dvě nuly (00), v jiných zemích to je například číslo 9 apod. V předchozích kapitolách jsem zmínil, že systém ENUM využívá již zaběhlé procesy používané v DNS. Systém DNS totiž již dříve uměl pracovat při překladu s číselnými prostory - například IP adresy jsou právě takovýmto číselným prostorem. DNS od svého počátku mapuje do prostoru doménových jmen číselný prostor IP adres. Při návrhu ENUM byly proto použity analogické mechanismy, jež jsou s úspěchem v DNS již dlouho používány. Tak jako nám DNS dokázal přeložit symbolické doménové jméno na IP adresu, můžeme využít i obrácený postup. Po DNS je možno požadovat přeložit IP adresu na symbolické doménové jméno, které této adrese odpovídá. Tento postup se nazývá reverzní překlad.

30

Opatření ČTÚ - Číslovací plány : Číslovací plán veřejných telefonních sítí [online]. 2004 [cit. 2007-06-23]. Dostupný z WWW: .

26

Dotážeme-li se DNS kupříkladu na překlad IP adresy 212.65.214.100 na plně kvalifikované doménové jméno, získáme odpověď ve tvaru 100.214.65.212.in-addr.arpa. Je obráceno pořadí částí z obvyklého zápisu IP adresy a k nim je zprava přidána koncovka in-addr.arpa. Dostálek ještě vysvětluje původní název koncovky in-addr.arpa: „Pro účely reverzního překladu byla definována pseudo doména ‘in-addr.arpa‘. Jméno této pseudo domény má historický původ, jde o zkratku ‘inverse addresses in the Arpanet’.“31 Dnes se již tento výklad zkratky nepoužívá. Arpanet byl dřívější předchůdce Internetu, proto byl historický význam zkratky arpa změněn a současný výklad lépe vystihuje využívání této domény: „Address and Routing Parameter Area“. Doména arpa je tak jednou z domén nejvyšší úrovně. Obrázek 7 znázorňuje příklad převodu IP adresy na doménové jméno reverzním překladem. Důležité je však to, že u převodu telefonních čísel je princip úplně shodný, jako u převodu IP adres na doménová jména.

Obrázek 7: Příklad převodu IP adresy na doménové jméno reverzním překladem32

31 32

DOSTÁLEK, cit. 11, s. 220. Upraveno dle: PETERKA, cit. 24.

27

4.2 Umístění telefonních čísel v doménové hierarchii Na předchozím příkladě lze vidět, že k obrácenému zápisu IP adresy byla připojena doména ve tvaru in-addr.arpa. Znamená to, že veškerý prostor IP adres spadá pod doménu nejvyšší úrovně (TLD, Top Level Domain)33 arpa a následně pod její subdoménu (doménu druhé úrovně) in-addr. Doména nejvyšší úrovně arpa přitom zastřešuje i další prostory číselných a jiných adres.34 Kromě prostoru IP adres verze 4, který je umístěn pod subdoménou in-addr.arpa, to je třeba prostor IP adres verze 6, který je umístěn pod subdoménou ip6.arpa. Tento případ ukazuje, že je zde snaha tyto subdomény určené pro jednotlivé prostory vždy patřičně pojmenovávat tak, abychom byli schopni na první pohled rozlišit příslušný prostor. Jelikož je prostor všech telefonních čísel definován standardem ITU E.164, byl tento prostor přiřazen pod subdoménu s názvem e164.arpa. Obrázek 8 pro názornost ukazuje umístění telefonních čísel v doménové hierarchii, kdy jsou pod TLD doménou arpa umístěny jednotlivé prostory (např. ip6, iris, in-addr, atd.) a kde je umístěn i prostor domén telefonních čísel (e164).

33

ARPA-Zone Whois Information : Infrastructure Top-Level Domain [online]. c2002 , Page updated 19-June-2007 [cit. 2007-04-29]. Dostupný z WWW: . 34 PUŽMANOVÁ, cit. 5, s. 420-421.

28

arpa

in-addr

ip6

e164

IPv4 adresy

IPv6 adresy

telefonní čísla

iris

… … ...

Obrázek 8: Hierarchický strom domén pod TLD doménou .arpa35

4.3 Převod čísla na doménové jméno Jak tedy převést české telefonní číslo na plně kvalifikované doménové jméno? Nejdříve je potřeba odstranit všechny nenumerické znaky, jako je znak „+“, dále závorky, mezery atd. Kromě toho, pokud je číslo zapsáno pouze v národním tvaru, je potřeba k němu přidat i prefix kódu země, v případě České republiky je to kód 420. Tímto způsobem získáme dvanáctimístné číslo, např. 420588880018. „DNS ENUM specifikuje mechanismus, který sestává z obrácení pořadí číslic telefonního čísla, přidání teček mezi každé dvě číslice, přidání

35

Upraveno dle: PETERKA, cit. 24.

29

doménového jména .e164.arpa a vykonávání DNS NAPTR dotazu na výsledný řetězec,“36 přibližuje Camarillo následující kroky nutné k převodu čísla. Pro mnou uváděné číslo 420588880018 je postup zcela shodný. Číslo se zrcadlově obrátí, jednotlivé číslice se oddělí tečkami, tím se z nich vytvoří subdomény a zprava se přidá přípona e164.arpa.

420588880018

přípona

8.1.0.0.8.8.8.8.5.0.2.4.e164.arpa Obrázek 9: Příklad převodu telefonního čísla na ENUM doménu37

Pro číslo 420588880018 tak převodem získáme ENUM doménu 8.1.0.0.8.8.8.8.5.0.2.4.e164.arpa. Aby bylo možné s takovým doménovým jménem následně pracovat a dotazovat se na něj, musí být v systému DNS právě takováto ENUM doména zaregistrována.

4.4 Registrátoři ENUM domén „Celý prostor telefonních čísel vymezený doporučením ITU E.164 je samozřejmě mezinárodní a skrze čísla zemí (CC, Country Code) fakticky integruje národní číslovací plány jednotlivých zemí. Stejný princip členění

36

CAMARILLO, cit. 17, s. 124. „DNS ENUM specifies a mechanism that consist of reversing the order of telephone number digits, adding a dot in between two digits, adding the domain name .e164.arpa, and performing DNS NAPTR query with the resulting string.“ 37 Upraveno dle: PETERKA, cit. 24.

30

a stejnou strukturu pak musí respektovat i rozdělení (delegace) pravomocí k subdoménám e164.arpa. Tak, aby každý stát skrze pověřeného správce (označovaného jako Tier 1 Register) měl právo vytvářet ENUM domény jen ve své ‘národní větvi‘,”38 poznamenává Peterka. Peterka dále uvádí, že je nutná existence pověřeného správce dané národní

(sub)domény.

pro Českou

republiku

Od

Mezinárodní

získalo

pravomoc

telekomunikační vytvářet

unie

domény

(ITU)

v „české“

subdoméně 0.2.4.e164.arpa sdružení CZ.NIC z.s.p.o. (dále jen CZ.NIC). Souhlas mu udělilo Ministerstvo informatiky. Toto sdružení je mimo jiné i správcem národní Top Level Domény .cz. CZ.NIC však není přímo registrátorem ENUM domén, je pouze nejvyšším správcem domény 0.2.4.e164.arpa. Na základě smluvních dohod registrace zprostředkovávají komerční registrátoři. Seznam aktuálních registrátorů ENUM domén působících v ČR je uveden v kapitole 7.2.2, tabulce 3. Existuje vize zřídit národní správce e164.arpa subdomén pro většinu zemí světa. „…řízení mapování telefonních čísel do Internetu bude distribuováno na více než 240 národních veřejných regulačních orgánů, které spravují telefonní čísla pro PSTN,“39 uvádí Goleniewski. Situace je však v jednotlivých zemích značně rozdílná. Někde již probíhá ostrý provoz, jinde jsou realizovány pilotní a zkušební projekty, v dalších státech se zavedení národních ENUM registrů plánuje a někde jsou již delegovány národní domény, avšak registry dosud nejsou v provozu. Tabulka 1 uvádí přehled zemí, kde je ENUM již spuštěn. Zřídit však národní správce a delegovat příslušné domény do všech států celého světa je dlouhotrvající a patrně i nereálný

38

PETERKA, cit. 24. GOLENIEWSKI, Lillian. Telecommunications Essentials : The Complete Global Source for Communications Fundamentals, Data Networking and the Internet, and Next-Generation Networks. 2nd edition. Boston : Addison-Wesley Professional, c2003. 928 s. Str. 357. ISBN 0201760320. „…control of telephone number addressing on the Internet would be distributed to the more than 240 national public network regulatory bodies that administer telephone numbers for the PSTN.” 39

31

proces. Česká republika patří díky aktivitě CZ.NIC mezi průkopníky v zavádění ENUM do provozu.

Země Austrálie Česká republika Čína Finsko Francie Irsko Japonsko Lichtenštejnsko Německo Polsko Rakousko Rumunsko Švýcarsko

Stav Zkušební provoz Plný provoz Zkušební provoz Plný provoz Zkušební provoz Plný provoz Zkušební provoz Zkušební provoz Plný provoz Plný provoz Plný provoz Plný provoz Zkušební provoz

Tabulka 1: Přehled stavu provozu ENUM v jednotlivých zemích40

Na závěr této kapitoly je nutné ještě zmínit, že v dynamickém prostředí Internetu, které je složité a mnohdy i nereálné regulovat, vznikly i alternativní veřejné

registry

ENUM,

provozované

internetovou

komunitou

nebo

organizacemi. Tyto registry nejsou nijak svázány s oficiálním registrem e164.arpa a nepodléhají jakékoli správě či dohledu ITU. Příkladem takového alternativního veřejného ENUM registru je E164.org,41 který je provozován neziskovou asociací Internet Telephony Users Association. Nutno podotknout, že i tyto alternativní registry mohou být podporovány v telekomunikačních zařízeních a ústřednách.42 Ve své práci se však nadále budu zabývat jen oficiálním ENUM registrem e164.arpa. 40

Údaje převzaty z: RIPE ENUM Working Group : Progress Matrix [online]. 2007 [cit. 200706-23]. Dostupný z WWW: . 41 E164.org [online]. c2004-2007 [cit. 2007-06-24]. Dostupný z WWW: . 42 VAN MEGGELEN, Jim, SMITH, Jared, MADSEN, Leif. Asterisk : The Future of Telephony. 1st edition. Sebastopol : O’Reilly Media, 2005. 404 s. Str. 204. ISBN 0596009623.

32

5 Typy ENUM V této kapitole přiblížím, jaké typy ENUM služeb existují. Služby ENUM se totiž mohou lišit svým zaměřením na rozdílné cílové skupiny uživatelů, resp. odlišným prostředím možného nasazení a využívání. V praxi rozlišujeme tři typy ENUM:43




Veřejný uživatelský ENUM




Privátní infrastrukturní ENUM




Veřejný infrastrukturní ENUM

Prvně zmíněný typ, veřejný uživatelský ENUM, je pro koncové uživatele svým významem nejdůležitější a tato práce se v pozdějších částech primárně zaměřuje na popis a využití právě tohoto typu. V bezprostředně navazujících kapitolách však pro celkový přehled a pochopení odlišných významů popisuji i ostatní výše zmíněné typy ENUM a jejich vzájemné rozdíly.

5.1 Veřejný uživatelský ENUM Veřejný uživatelský ENUM umožňuje přímo koncovým uživatelům zadávat a spravovat záznamy v ENUM registru, jenž spadá pod doménu e164.arpa. Uživatel se tak stává správcem svých ENUM domén a svobodně se rozhoduje, jaké údaje o sobě, resp. o své dostupnosti na Internetu uvede (e-mailové adresy, SIP URI, webová adresa, atd.). Tyto údaje jsou následně volně dostupné pro jakéhokoli jiného uživatele Internetu, obdobně jako je dostupná služba pro překlad doménových jmen na IP adresy - DNS. Uživatel má plnou kontrolu nad těmito záznamy a jejich zveřejnění je dobrovolné. Na rozdíl od ostatních typů je právě tento druh ENUM určen pro použití 43

Enum [online]. NeuStar, c1999-2006 [cit. 2007-06-08]. Dostupný z WWW: .

33

koncovými uživateli. Uživatel potřebuje pro provoz ENUM domén i patřičné DNS servery (nameservery), ve většině případů mu je však poskytne zdarma nebo za poplatek oprávněný registrátor.

5.1.1 Validace telefonních čísel V souvislosti s uživatelským ENUM je také nutno prověřovat vlastnictví telefonních čísel konkrétním koncovým uživatelem tak, aby se zabránilo zneužívání této služby. V ČR přiděluje rozsahy veřejných telefonních čísel jednotlivým operátorům Český telekomunikační úřad (ČTÚ) na základě jejich požadavků a platných licencí. Tito operátoři jsou pak odpovědni za přidělování těchto čísel koncovým uživatelům. V případě ENUM domén však hrozí to, že by si kdokoli mohl zaregistrovat ENUM doménu i na cizí telefonní číslo. Pak by se mohlo stát, že hovory směrované přes PSTN by byly korektně terminovány u uživatele, jenž má přiděleno telefonní číslo operátorem, ale v případě hovorů směrovaných po Internetu s využitím služby ENUM, by tyto hovory mohly být terminovány na zařízení úplně jiného uživatele, jenž si zaregistroval úmyslně či neúmyslně ENUM doménu na telefonní číslo, které nemá přiděleno. Je tedy potřeba vždy prokázat, že uživatel má od svého telekomunikačního operátora přiděleno dané telefonní číslo (čísla), pro které si chce registrovat ENUM domény. Tento proces ověření čísla se nazývá validace. V různých zemích se validace provádí odlišnou formou a často závisí na konkrétním registrátorovi ENUM domén. Nejčastěji se používá princip kontrolního (validačního) zavolání na dané telefonní číslo nebo zaslání SMS s validačním kódem, který pak uživatel musí vyplnit do webového formuláře, případně se může jednat o doložení kopie vyúčtování za telekomunikační služby registrátorovi, kde je telefonní číslo uvedeno, nebo o zaslání notářsky ověřeného prohlášení.

34

Uživatel však může v čase svůj vztah k telefonnímu číslu měnit (zrušit či změnit telekomunikační službu, na kterou je telefonní číslo vázáno), proto je nutné tento validační proces ve stejných intervalech pravidelně opakovat. V ČR je stanovena doba opakování validace na půl roku.

5.2 Privátní infrastrukturní ENUM Principy služeb ENUM mohou využívat s výhodou i telekomunikační operátoři pro své potřeby. Umožní jim vytvářet ENUM domény z telefonních čísel, avšak tyto domény nemají žádnou návaznost na veřejnou doménu e164.arpa.

Tento

typ

ENUM

se

používá

výhradně

v neveřejných

telekomunikačních sítích a službách a slouží především ke směrování VoIP provozu mezi telekomunikačními operátory (zpravidla na velkoobchodní bázi).44 Koncový uživatel nemá šanci nijak ovlivnit záznamy v tomto privátním ENUM registru a zpravidla o jeho existenci vůbec nemá tušení. Jelikož se jedná o privátní nasazení, neplatí zde na rozdíl od veřejných ENUM služeb ani žádná pravidla či regulační rámec.

5.3 Veřejný infrastrukturní ENUM Tento veřejný ENUM je opět určen zejména pro telekomunikační operátory a netýká se přímo koncových uživatelů. Národní správci ENUM domén mohou jednotlivým operátorům přiřadit souvislé rozsahy telefonních čísel (resp. ENUM domén) a teprve tito operátoři mohou přiřazovat tyto domény konkrétním uživatelům. ENUM je stejně jako v předchozím případě využíván zejména pro směrování VoIP provozu mezi operátory,45 avšak je již veřejný a měl by tedy splňovat definovaná pravidla a regulační mechanismy. 44

SATRAPA, Pavel. ENUM pro operátory. Lupa.cz : server o českém Internetu [online]. 2007 [cit. 2007-06-08]. Dostupný z WWW: . ISSN 12130702. 45 Telecommunications and Internet converged Services and Protocols for Advanced Networking (TISPAN); ENUM scenarios for user and infrastructure ENUM : ETSI TR 102 055. [s.l.] : ETSI, 2005. 25 s. Dostupný z WWW: . Str. 12.

35

Ostatní uživatelé Internetu mohou k informacím ve veřejném infrastrukturním registru ENUM také přistupovat a informace v nich obsažené využívat pro svou potřebu.

36

6 Aplikace ENUM v internetové telefonii V této části se zaměřuji na praktickou aplikaci uživatelského ENUM. V současnosti je pro koncové uživatele v praxi nejpřínosnější využívání tohoto typu ENUM při telefonním spojení. Připomínám, že jelikož ENUM umožňuje mapovat telefonní čísla nejen na SIP URI adresy, ale obecně na jakékoli internetové URI, existují i jiné možnosti využití, které jsem nastínil již dříve. Právě na příkladu telefonního spojení však lze snadno vysledovat pozitiva využívání ENUM služby pro koncové uživatele.

6.1 Scénáře možného vedení telefonního hovoru Nyní je nezbytné přiblížit, jakým způsobem jsou směrovány telefonní hovory v klasické veřejné telefonní síti založené na technologii přepínání okruhů (PSTN), dále rozdíly ve vedení hovoru přes Internet, a nakonec i kombinaci obou technologií současně, kdy je tentýž hovor přenášen částečně přes Internet a částečně přes PSTN. Na základě tohoto popisu scénářů vedení telefonních hovorů budu následně prezentovat, jakými principy lze dosahovat úspor.

6.1.1 Telefonování přes PSTN Nejrozšířenějším způsobem telefonické komunikace v dnešní době je telefonování prostřednictvím veřejné telekomunikační sítě (PSTN). Z našeho pohledu je jedno, zda je tato síť fixní (koncoví uživatelé využívají pevné přípojky, převážně metalické, a k nim připojují svá koncová zařízení - telefonní přístroje) anebo se jedná o síť mobilní (používají se bezdrátové radiové přípojky a jako koncová zařízení se využívají zejména mobilní telefonní přístroje). V kapitole 5.1.1 jsem uvedl, že telekomunikační operátoři provozující veřejné sítě dostávají do své správy rozsahy telefonních čísel a ty pak přidělují

37

koncovým uživatelům, resp. jejich přípojkám. Ve fixní síti jsou telefonní čísla vázána na konkrétní přípojky, k nimž si uživatelé připojují koncová zařízení, v mobilní síti jsou čísla vázána na SIM karty a jejich využití v mobilních telefonech. V PSTN síti platí obecně model, že hovory jsou zpoplatňovány, a to buď paušálně nebo podle délky hovoru. Hovor je veden tak, že je vždy zakončen na účastnické přípojce, případně na mobilním telefonu, do něhož je vložena SIM karta a této přípojce je dané (volané) číslo přiřazeno. Při přenosu hovoru přes PSTN síť fungující na principu přepojování okruhů není využíváno Internetu či jiné datové sítě.

Obrázek 10: Vedení hovoru přes PSTN46

Uživatel nemá žádnou možnost, jak s tímto telefonním číslem nakládat, tedy měnit vazbu mezi číslem a přípojkou (resp. SIM kartou). Veškeré úkony s tím spojené má plně v moci operátor a ten také směruje hovory skrz sítě dle vlastního uvážení, zájmů a možností tak, aby byl hovor ukončen (terminován) 46

Upraveno dle: PETERKA, Jiří. Jak se volá přes ENUM?. Lupa.cz : server o českém Internetu [online]. 2006 [cit. 2007-05-22]. Dostupný z WWW: . ISSN 12130702.

38

na

přípojce

s volaným

telefonním

číslem. Pokud

uživatel

požaduje

přesměrování hovoru jinam, musí využívat služeb a prostředků operátora, který je může, ale také nemusí nabízet. V posledních několika letech lze v ČR využívat u fixních sítí i služby volba operátora (CS) a předvolba operátora (CPS).47 V takových případech je hovor směrován přes preferovanou PSTN síť jiného operátora, který může nabídnout nižší cenu za vedení hovoru po své síti než operátor, od kterého máme přípojku. Hovor tak prochází přes více sítí, ale stále se jedná o PSTN sítě, kde není využíván Internet a hovory jsou tudíž v principu zpoplatňovány.

6.1.2 Telefonování přes Internet a IP sítě Úplným opakem předchozího případu jsou telefonní přípojky realizované prostřednictvím Internetu nebo obecně jakékoli veřejné datové IP sítě (dále jen Internet). V tom okamžiku získává uživatel mnohem více možností, jak realizovat hovor s minimálními či nulovými náklady (pomineme-li náklady na připojení k Internetu, které mohou být rovněž nulové). Pokud jsou obě koncové přípojky (telefony, softwarové aplikace) umístěny v Internetu, je v tomto případě hovor přenášen shodně jako jakákoli jiná datová komunikace mezi uživateli (e-mail, FTP, HTTP, P2P atd.). Hovor (resp. datový přenos) mezi uživateli pak v tomto scénáři není nijak zpoplatňován, nevyužíváme-li služeb

nějakého

komerčního

prostředníka

(operátora),

jenž

si

za zprostředkování hovorů nechává platit. Klasická PSTN síť v tomto případě není využívána. Typickým představitelem takové bezplatné telefonní aplikace je celosvětově velmi populární VoIP služba Skype48, další jsou např. Windows

47

Podrobněji v: Opatření obecné povahy č. OOP/11/10.2005-42. Praha : ČTÚ, 2005. 11 s. Dostupný z WWW: . 48 Skype : lidé na celém světě spolu mohou mluvit zdarma [online]. c2007 [cit. 2007-05-03]. Dostupný z WWW: .

39

Live Messenger49 nebo Yahoo! Voice50 pomocí programu Yahoo! Messenger. Výše uvedený popis platí obecně i pro volání založená na ostatních nejrozšířenějších komunikačních protokolech SIP, H.323, aj.

Obrázek 11: Vedení hovoru přes Internet51

Je nutno zmínit, že v mnoha případech pro identifikaci koncových přípojek (resp. jejich přístrojů, aplikací či přímo uživatelů) není používáno mezinárodního číslovacího plánu – veřejných telefonních čísel. Uživatelé jsou identifikování pomocí privátních číslovacích plánů nebo pomocí jmen, přezdívek apod. V takových případech pak nelze jednoduše využívat propojení do PSTN sítí a hovory do nebo z nich směrovat. Pokud to lze, opět se jedná

49

Windows Live Messenger [online]. c2007 [cit. 2007-05-03]. Dostupný z WWW: . 50 Yahoo! Voice : Make Free and Low Cost Calls From Your PC [online]. c2007 [cit. 2007-0503]. Dostupný z WWW: . 51 Upraveno dle: PETERKA, cit. 46.

40

o placené služby, protože je nutno hradit poplatky operátorům provozujícím tyto sítě (příkladem jsou služby Skype Out52 a Skype In53).

6.1.3 Internet jako přístupová síť S masivním rozvojem Internetu přišly na řadu i technologie kombinující IP datové sítě a PSTN sítě pro přenos telefonních hovorů. Hovor je tak přenášen v jedné části sítě v „datové podobě“ a v jiné části sítě v „hlasové podobě“. V několika posledních letech také zažíváme boom širokopásmových internetových přípojek, které se stávají dostupnými nejen ve městech, ale i v dříve téměř nemyslitelných místech jako jsou malé obce a sídla. Parametry těchto internetových přípojek vedou k tomu, že operátoři mohou nabízet skrze jedinou přípojku více služeb současně. Kromě přístupu k Internetu tak lze na téže přípojce přenášet současně i hlas (v „datové podobě“) a nebo třeba přijímat vysílání digitální televize. Není proto nezbytné budovat několik nezávislých komunikačních cest pro každou službu samostatně, jako se dělo v minulosti. Těchto technologických možností u nás využívají mnozí operátoři a poskytovatelé společnosti

telekomunikačních

UPC

Česká

služeb,

Republika,

a.s.,

namátkou Czech

jmenujme On

Line,

např. a.s.,

Radiokomunikace a.s. Ve všech těchto případech je internetová přípojka využívána pro přenos telefonních hovorů (v „datové podobě“) pouze k ústředně operátora. Z ústředny jsou již hovory směrovány výlučně po tradiční PSTN síti bez dalšího využití Internetu (viz obrázek 12). Peterka k tomuto typu služeb dodává: „Podstatné na nich je, že po IP síti (a tudíž v datové podobě) je vedena pouze ‘počáteční část‘ hovoru (tzv. originace), a to ještě jen v minimální míře nutné k tomu, aby 52

Levné volání na pevné linky a mobilní telefony prostřednictvím služby SkypeOut [online]. c2007 [cit. 2007-06-08]. Dostupný z WWW: . 53 SkypeIn – vaše osobní číslo [online]. 2007 [cit. 2007-06-08]. Dostupný z WWW: .

41

se hovor dostal k ústředně příslušného operátora. Odsud už pokračuje dál stejnou cestou jako klasický hovor, tedy skrze klasickou telefonní síť (síť PSTN), a tudíž i za tomu odpovídající cenu.“54 Protože je hovor veden jen po nejkratší možné části IP sítě a protože tyto přístupové sítě jsou plně ve správě onoho operátora, nelze uvádět, že hovor je realizován přes veřejný Internet. Operátor totiž ve své části IP sítě může garantovat kvalitativní parametry nutné pro přenos hlasu a paralelní druh provozu, využívající stejnou přípojku (např. příjem streamovaného videa nebo internetový provoz), pak nijak neomezuje hlasový provoz.

Obrázek 12: Vedení hovoru přes přístupovou IP síť a následně PSTN55

Náklady na provoz přístupových datových IP sítí s garantovanou kvalitou, vedení hovoru co možná nejkratší cestou k ústředně operátora a následné směrování a ukončení hovoru (terminace) v PSTN síti indikuje, že cena za takto realizovaný hovor se přibližuje cenám hovorů v klasických, výhradně PSTN sítích. V praxi jsou ceny za hovory realizované touto technologií jen mírně levnější, případně jsou vázány na paušální poplatky. 54 55

PETERKA, cit. 46. Upraveno dle: PETERKA, cit. 46.

42

6.1.4 Internet jako hlavní přenosová síť Protikladem předchozího scénáře je případ, kdy je snaha vést hovor po Internetu co nejdéle. Teprve v nejvzdálenějším možném místě je hovor převeden do PSTN sítě, kde je terminován u volaného uživatele. Jelikož přenos dat po Internetu není z principu zpoplatňován, lze takto dosáhnout výraznějších úspor za telefonní hovory. V Internetu ale není možné nijak garantovat požadovanou kapacitu pro hovor, ten je na rozdíl od předchozího případu sdílen spolu s ostatními probíhajícími datovými přenosy. „Kvalita hovorů po Internetu může být velmi rozdílná, jak vyplývá z charakteru Internetové komunikace poskytující typicky službu ‚best effort’, bez upřednostnění hlasu citlivého na zpoždění.“56 Kvalita hovoru tak může utrpět a je otázkou, zda může být stále akceptovatelná, navíc se to týká vždy konkrétního hovoru, protože podmínky vytížení sítě se dynamicky mění. Nespornou výhodou tohoto scénáře je tedy fakt, že vedení hovoru co nejdále po Internetu značně snižuje náklady na tyto hovory. Praxe nicméně ukazuje, že za těchto podmínek mohou uživatelé akceptovat i případné snížení kvality hovoru.

56

PUŽMANOVÁ, cit. 5, s. 459.

43

Obrázek 13: Vedení hovoru přes Internet jako hlavní přenosové médium57

6.2 Princip úspory nákladů V předchozím případě jsem ukázal, jakým principem lze snížit náklady na hovory, a to tak, že hovor je veden co nejdéle přes Internet na rozdíl od vedení přes drahou PSTN síť. Logicky pak z tohoto vyplývá, že pokud bychom přesunuli koncové zařízení (na straně volaného účastníka) z PSTN sítě do Internetu, tento princip by se stal velmi efektivním a mohlo by dojít k úsporám. Na obrázku 14 je tento princip zobrazen. V tomto případě není podstatné, zda hovor vzniká v PSTN síti a nebo přímo v Internetu, důležité je, že jeho velká část je vedena přes Internet, a to právě díky přesunu koncového zařízení na straně volaného.

57

Upraveno dle: PETERKA, cit. 46.

44

Obrázek 14: Princip úspory nákladů za hovory přenesením koncového zařízení do Internetu58

Jiří Peterka však upozorňuje na jednu významnou věc, jež může mít negativní vliv na používání tohoto scénáře v praxi: „Uvědomme si ale jednu důležitou skutečnost: pokud díky takovémuto přesunu dojde k úspoře nákladů na vedení hovoru, resp. na jeho ceně, pocítí to nikoli volaný, ale volající!! Standardně je to totiž on, kdo za hovor platí. Takže aktivitu musí vyvinout volaný, ale pozitivní dopady (úspory) nepociťuje on, ale volající. To je věc, která v praxi poněkud snižuje motivaci k praktickému využití ENUMU i dalších možností, které vedou ke stejnému cíli.“59 K tomuto faktu lze však přistoupit i z opačného hlediska. Existují telefonní služby, kdy hovor neplatí volající, ale naopak volaný. Jedná se o známé „zelené linky“ začínající číslem 800, které jsou pro volaného zdarma a jejich provoz (příchozí telefonní hovory) je účtován volanému, případně „modré linky“ začínající prefixem 844, kdy volající platí pouze místní část hovoru a volaný hradí zbylý rozdíl skutečné ceny hovoru. Zde mohou náklady 58 59

Upraveno dle: PETERKA, cit. 46. PETERKA, cit. 46.

45

vzrůst především při meziměstských a dálkových hovorech. Ve všech těchto případech pak má volaný zájem své náklady maximálně snížit a jistě bude mít i zájem využívat principy, které k tomuto snížení povedou. V praxi to následně může vypadat tak, že volající budou usilovat o přenesení koncového přijímacího zařízení (telefony, pobočkové ústředny) z PSTN sítě do Internetu. V kapitole 6.4 naznačuji, jaké to může mít eventuální přínosy pro knihovny.

6.3 Úspory nákladů v praxi a aplikace ENUM Uživatelé mají v praxi několik možností, jak dosáhnout principu vysvětleného v předchozí kapitole. Zejména jde o přesun jejich koncového zařízení z PSTN sítě do prostředí Internetu. Tyto možnosti však sebou nesou i některá negativní omezení, která mohou snížit motivaci uživatelů tuto změnu uskutečnit. Právě zde ale můžeme s výhodou aplikovat ENUM a tím tyto zápory minimalizovat nebo dokonce úplně odstranit, navíc k tomu získáme i další přednosti, které nám ENUM nově přináší. Nejjednodušší možností se pro koncového uživatele jeví změna stávajícího PSTN telekomunikačního operátora za VoIP operátora. Uživatel si své koncové telefonní zařízení připojí k novému operátorovi, ale ten mu přidělí i nové telefonní číslo, protože původní číslo zůstává ve správě původního operátora. Uživatel tak musí dát na vědomí všem svým kontaktům změnu svého telefonního čísla, což je mnohdy problematické a nákladné. U soukromé osoby to bude jistě menší problém, ale např. u podnikatele nebo u větší korporace či instituce to již může přinést zásadní dopady. Takovýto subjekt by musel změnit veškeré materiály, kde jsou telefonní kontakty uvedeny, počínaje vizitkami a hlavičkovými papíry a konče třeba marketingovými materiály, obaly výrobků a podobně, o problematice informování všech stávajících i minulých obchodních kontaktů a partnerů ani nemluvě. Tyto překážky tak mohou ve výsledku zastavit úvahy o změně operátora i se všemi výhodami z toho plynoucími, včetně následné úspory nákladů.

46

Jedním z řešení je přenositelnost čísla. Uživatel si může přenést za určitých podmínek své původní telefonní číslo k novému operátorovi. Toto jde realizovat v ČR pouze mezi fixními PSTN sítěmi navzájem a mezi fixní PSTN sítí a VoIP sítí. Z mobilní sítě do VoIP nebo PSTN sítě toto naopak realizovat nelze, tam funguje přenositelnost čísel pouze mezi ostatními mobilními sítěmi. Dalším omezením je, že čísla jsou ve fixních sítích přidělována v závislosti na geografickém umístění telefonní přípojky, kdežto k VoIP síti se mohu připojovat z mnoha různých míst (všude tam, kde je přístup k Internetu). Pokud bych si přenesl z PSTN sítě číslo určené pro Moravskoslezský kraj a následně bych se k VoIP síti připojoval s tímto číslem z Prahy, poruším tím v podstatě platné zákony a nařízení ČTÚ. Přenositelnost čísla navíc ani nepodporují všichni VoIP operátoři, a pokud ano, poplatky za přenesení čísla jsou poměrně vysoké (řádově tisíce Kč za číslo). Geoff Huston naznačuje, že právě zde je šance pro ENUM: „Již ne žádné vizitky přecpané telefonními čísly, faxovými čísly, mobilními čísly, e-mail adresami, webovými adresami a instant messaging identifikátory. Vše co potřebujeme, je jen jedna ENUM adresa, nebo jen jedno číslo pro všechny tyto služby.“60 Služba ENUM je východiskem, jak výše zmíněné bariéry řešit. ENUM umožní uživatelům ponechat si původní telefonní číslo, které mohou volající beze změny stále využívat, a uživatelé mohou ovlivňovat kam, a za jakých podmínek má být hovor směrován, tedy zejména na jaké koncové zařízení připojené k Internetu (jeho SIP adresu), aby dosáhli požadovaných úspor.

60

HUSTON, Geoff. Lord of the Numbers. The ISP Column [online]. 2003 [cit. 2007-06-17]. Dostupný z WWW: . „No more business cards cluttered with phone numbers, fax numbers, mobile numbers, email addresses, web addresses, and instant messaging handles. All we need is just one ENUM address, or just one number, for all these services.“

47

Je ovšem nutno splnit dvě podmínky, aby tento scénář mohl být doveden k praktickému využití:




Telefonní ústředna, ke které je připojen volající, musí podporovat a používat ENUM.




Telefonní číslo, na které má být voláno, musí být zaregistrováno v ENUM, tzn. musí existovat doména odpovídající tomuto číslu a obsah domény musí při patřičném dotazu odpovědět potřebnou SIP adresou. 61

Na obrázku 15 je znázorněno volání na číslo +420222745120 z běžného telefonu. Telefonní ústředna se při sestavování hovoru dotáže systému ENUM, zda pro dané telefonní číslo existuje nějaký záznam - ideálně SIP adresa. Ústředna se v podstatě ptá, kam má hovor pro toto telefonní číslo směrovat. Pokud obdrží od ENUM patřičnou odpověď, záleží stále na ústředně, zda tuto informaci využije pro směrování a terminaci hovoru nebo ne. Koncové zařízení může být např. v daný okamžik nedostupné na uvedené SIP adrese a ústředna tedy hovor směruje buď tradiční cestou přes PSTN síť, anebo může vrátit volajícímu tón oznamující nedostupnost volaného. ENUM může ve svých záznamech uvádět i další informace, kam má být hovor v takových případech veden (např. do hlasové schránky).

61

Volně dle: PETERKA, cit. 46.

48

v ENUM uloženy informace: 0.2.1.5.4.7.2.2.2.0.2.4.e164.arpa sip:[email protected]

ENUM registr

ENUM odpovídá: na sip:[email protected]

ústředna se ptá ENUMu: kam mám směrovat volání na +420 222 745 120 ?

ústředna

PSTN

volám +420 222 745 120

telefon s číslem +420 222 745 120

Obrázek 15: Ukázka komunikace telefonní ústředny s registrem ENUM62

Další obrázek 16 zobrazuje situaci, kdy se ústředna rozhodla vést hovor na získanou SIP adresu (zařízení připojené k Internetu) na rozdíl od původního volaného telefonního čísla v PSTN síti. Předností je, že není podstatné, zda je původní volané telefonní číslo z fixní nebo mobilní sítě. ENUM nám tak pomáhá vyřešit problémy, které souvisí s omezeními přenositelnosti čísel.

62

Upraveno dle: PETERKA, cit. 46.

49

věď po od taz do

Obrázek 16: Vedení hovoru přes Internet s využitím údajů z registru ENUM63

Výše jsem uvedl, že jednou z nutných podmínek pro fungování ENUM je podpora ústředny (jak bylo ukázáno i na předchozích dvou obrázcích). Toto omezení lze odbourat tím, že budeme používat inteligentní koncové zařízení (telefon, bránu), které se umí samo dotazovat ENUM a na základě získaných odpovědí samo hovor směruje napříč sítěmi. Tímto způsobem můžeme obejít ústřednu, která by ENUM nemusela podporovat. Na trhu ale nejsou tato zařízení prozatím běžně dostupná. Hwang identifikuje právě IP telefonii s využitím ENUM jako jednu z klíčových služeb pro koncové uživatele: „IP telefonie pravděpodobně bude první aplikací ENUM, která požene trh.“64 Zároveň dodává, že ENUM má potenciál vytvořit i úplně nový trh se službami IP telefonie.

63

Upraveno dle: PETERKA, cit. 46. HWANG, Junseok, et al. Analyzing ENUM Service and Administration from the Bottom Up : The addressing system for IP telephony and beyond. Virginia : TPRC, 2001. 25 s. Dostupný z WWW: . Str. 6. „IP Telephony is likely to be the first application of ENUM that will drive the market.“ 64

50

6.4 Možné přínosy ENUM pro knihovny V této kapitole odbočím od výkladu teorie principu ENUM a scénářů možného vedení hovorů a naznačím, jak mohou skutečnosti popsané v kapitole 6.2 potenciálně využít knihovny a manažeři knihoven, případně knihovníci. Nejprve je třeba poukázat na širší kontext fungování současných knihoven a knihovníků v informační a učící se společnosti. Hovoří se o nové roli a přeměně knihoven, která souvisí s dynamicky se měnící dobou, rychlým rozmachem informačních a komunikačních technologií a s tím související potřebou nezůstávat pozadu, ale naopak být součásti první linie – tedy s nutností podílet se na určování směru ve využívání těchto technologií v praxi. Knihovníci a manažeři knihoven by tak měli mít ponětí o nových možnostech a službách, které jim umožní nejen přežít v konkurenčním prostředí, ale i získat náskok před konkurencí. Především mám na mysli zavádění nových forem komunikace s uživateli, nabídku nových služeb v knihovnách, podílení se na kontinuálním vzdělávání obyvatelstva, stát se atraktivním partnerem pro širokou veřejnost. Následující příklady služeb uvádím jako možnou inspiraci, jak mohou knihovny využít výše popsaného principu úspor za telefonní spojení a tím zavést nové služby pro jejich uživatele či zatraktivnit svou stávající nabídku služeb. Jedná se pouze o několik ukázkových příkladů bez nároku na kompletní výčet možností:


Knihovna nabídne pro širokou veřejnost bezplatnou informační linku nebo linku, na které může poskytovat informační pracovník konzultace. Využitím principu přenesení svého koncového zařízení (telefonu, pobočkové ústředny) do Internetu knihovna zcela minimalizuje, případně úplně eliminuje náklady na telefonní poplatky za tyto linky.




Knihovna jako součást systému celoživotního vzdělávání poskytuje výukové kurzy zaměřené na práci s informačními zdroji. Součástí

51

kurzů je i následná dvouměsíční telefonická podpora a pomoc absolventům v obtížných situacích při práci s informačními zdroji. Absolventi

mohou

pro

řešení

využít

bezplatného

přímého

telefonického kontaktu s knihovníkem-lektorem, kdy je opět dosahováno úspor shodným způsobem jako v předchozím bodě.


Knihovna pořádá e-learningové kurzy, kdy je využíváno Internetu pro interaktivní výuku a studenti se mohou zavoláním zdarma na speciální linku připojit do telekonference s ostatními studenty, v níž lektor-knihovník podává k probíranému tématu výklad a nad probíraným tématem mohu všichni společně diskutovat. Studenti z geograficky vzdálených lokalit se tak mohou rovněž účastnit výuky bez

nutnosti osobní účasti a

osobních konzultací.

Princip

minimalizace nákladů za telefonní poplatky na tuto linku je opět stejný, jako ve výše uvedených bodech.


Knihovna potřebuje telefonicky komunikovat s okolím (např. s ostatními knihovnami, vzdělávacími institucemi apod.). Pokud určitá množina těchto navzájem komunikujících subjektů začne využívat výše popsaný princip přenesení koncových zařízení do Internetu, při vzájemném styku si pak s výhodou sníží či zcela zruší nutné náklady na telefonní hovory.

52

7 Praktická část V následujících kapitolách budou popsány možnosti, které má koncový uživatel Internetu a telefonních služeb v současné době (duben 2007) k dispozici v České republice, má-li zájem o používání služby ENUM a jejich výhod, konkrétně uživatelský ENUM (viz kapitola 5.1). Popisované způsoby a možnosti jsou zaměřeny na laického uživatele a rozhodně si nedělají nárok na uvedení všech případných způsobů aplikace ENUM zejména z důvodu, že celá problematika mapování telefonních čísel je mnohem rozsáhlejší a přesahuje rámec této práce. Odborníci v oblasti internetové telefonie mají do problematiky jistě hlubší pohled a znají další, avšak z našeho pohledu komplikovanější metody, jak služeb ENUM v praxi využívat. Mnohé z nich se týkají korporátního prostředí, ať už se jedná např. o provoz a správu pobočkových telefonních ústředen, které mohou ENUM využívat, aniž by si toho byli sami koncoví uživatele vědomi, nebo o přístup telefonních operátorů, kteří ve své síti a nabídce koncových telefonních služeb mohou rovněž využívat funkcí ENUM pro své vlastní potřeby (viz kapitola 5.2 - infrastrukturní ENUM). Mezi takovéto aplikace patří například výměna multimediálních zpráv MMS mezi mobilními operátory.65 Pro naši potřebu si představme průměrného koncového uživatele Internetu, který ve svém životě aktivně používá klasický i mobilní telefon, e-mail, Internet a VoIP aplikace, a který se racionálně snaží minimalizovat své náklady na používání těchto služeb - a to nejen pro sebe, ale i pro své blízké. Popíšu zde konkrétní nasazení ENUM v prostředí koncových uživatelů a nezbytné kroky, které je potřeba učinit tak, aby mohly být využívány přínosy ENUM.

65

LESCH, Vince. ENUM's Role in Converged Networks. Converge! Network Digest [online]. 2006 [cit. 2007-06-09]. Dostupný z WWW: .

53

7.1 Nezbytné vybavení uživatele Pro úspěšné používání ENUM musí mít uživatel nezbytné minimální vybavení. Samozřejmostí je internetová konektivita neboli přípojka k Internetu s parametry vhodnými pro přenos hlasu (VoIP), dále IP telefon ve funkci koncového zařízení a také je nutné používat některou z telefonních služeb VoIP operátorů. Podívejme se na jednotlivé položky nezbytného vybavení uživatele blíže.

7.1.1 Internetová konektivita V první řadě je důležitá internetová konektivita, tzn. přístup k Internetu v takové kvalitě, která je dostatečná pro provoz VoIP služeb.66 Nelze však jednoduše charakterizovat, jaké konkrétní parametry má internetová přípojka mít. To je vzhledem k existenci mnoha faktorů (např. latence, implementace QoS, ztrátovost paketů atd.) téměř nemožné snadno určit. Můžeme však odhadnout, jaké typy přípojek jsou obecně vhodné pro VoIP služby a jaké typy naopak vhodné nejsou. Tabulka 2 znázorňuje orientační rozdělení typů internetových přípojek dle jejich vhodnosti pro provoz VoIP.

66

Volně dle: PUŽMANOVÁ, cit. 5, s. 444.

54

Internetové přípojky vhodné pro provozování VoIP služeb ADSL (resp. všechny xDSL technologie) Pronajaté digitální okruhy CATV (Internet přes rozvody kabelové TV) ISDN FWA/WiMAX FTTx (optické přípojky) WiFi - pouze jsou-li splněny požadavky na QoS Ostatní technologie typu „broadband“ Internetové přípojky méně vhodné a nevhodné pro provozování VoIP UMTS/CDMA (vyjma technologií s podporou QoS) GPRS/EDGE (včetně dalších technologií založených na standardech GSM) Dial-up (analogové vytáčené připojení) WiFi - nejsou-li splněny požadavky na QoS Satelitní Tabulka 2: Přehled vhodných a nevhodných typů přípojek pro VoIP služby

Přehled technologií vysokorychlostních internetových přípojek, které definuje Vláda ČR v Národní politice pro vysokorychlostní přístup k Internetu67 jako broadband, lze nalézt na Portálu veřejné správy.68

7.1.2 IP telefon Dalším nutným vybavením je IP telefon. IP telefon můžeme připodobnit ke klasickému telefonnímu přístroji, tak jak ho známe z běžného světa, jeho hlavní odlišností je to, že dokáže hlas přenášet prostřednictvím IP protokolu přes Internet (resp. jiné datové sítě založené na shodném protokolu). IP telefony můžeme rozdělit na dva základní typy, na telefony softwarové a hardwarové. Softwarové telefony (příp. softphone) jsou v podstatě počítačové programy, aplikace, které si můžeme spustit na počítači a které nám simulují 67

Národní politika pro vysokorychlostní přístup (Broadband strategie ČR). Praha : MI ČR, 2005. 27 s. Dostupný z WWW: . 68 Technologie - Vysokorychlostní internet : Portál veřejné správy České republiky [online]. c2003-2007 [cit. 2007-06-24]. Dostupný z WWW: .

55

reálný přístroj se všemi jeho funkcemi. Jejich výhodou je, že jejich výrobci většinou vydávají aktualizované verze rozšířené o nové funkce či opravující objevené chyby. Tyto telefony tak mohou postupem času reagovat na nové požadavky uživatelů pouhým doprogramováním funkcí jejich autory, aniž bychom museli opětovně investovat do nákupu nového telefonního přístroje, jako je tomu v případě telefonů hardwarových. Na trhu se vyskytují jak komerční produkty, které si musíme zakoupit, tak jsou dostupné i volně šiřitelné

IP

telefony,

které

můžeme

využívat

bezplatně.

Mnoho

telekomunikačních operátorů ke svým službám nabízí již předkonfigurované IP telefony, většinou za zvýhodněnou cenu oproti běžné verzi. Nevýhodou softwarového IP telefonu je to, že ke své činnosti vyžaduje spuštěný počítač. Pokud tomu tak není, telefon je logicky nefunkční, odpojen od sítě a nikdo se na něj nedovolá. Poslední dobou se s nárůstem používání chytrých mobilních telefonů (tzv. smartphone) začínají vyskytovat i softwarové telefony pro tato zařízení. Pokud je náš mobilní telefon vybaven WiFi přístupem na Internet a jestliže jsme v dosahu pokrytí nějaké dostupné internetové WiFi sítě,69 nic nám nebrání telefonovat po Internetu (v mnoha případech i zdarma), aniž bychom museli využívat placených a dražších hlasových služeb PSTN operátora. Příkladem takového telefonu může být např. Nokia E65.70 V příloze A jsou uvedeny příklady některých nejznámějších softwarových telefonů. Hardwarové telefony jsou velmi podobné svým vzhledem klasickým telefonním přístrojům. Mají tvar blízký běžnému telefonnímu přístroji a kromě numerické klávesnice pro volbu čísel jsou navíc vybaveny displejem a dalšími klávesami pro přístup k pokročilým funkcím a ovládání telefonu. Oproti klasickým přístrojům však IP telefony dokáží nabízet mnohem více funkcí, některé z nich známe z mobilních přístrojů (služby typu přesměrování volání, 69

Podrobněji o WiFi: CHANDRA, Praphul, LIDE, David. Wi-Fi Telephony : Challenges and Solutions for Voice over WLANs. Burlington : Newnes, 2007. 288 s. Str. 79. ISBN 978075067. 70 Nokia E65 [online]. c2007 [cit. 2007-04-18]. Dostupný z WWW: .

56

záznamník, vestavěný telefonní seznam, seznamy ztracených, přijatých a volaných čísel atd.). Výhodou hardwarového IP telefonu je jeho nezávislost na počítači, stačí jej jednou nakonfigurovat a přístroj je pak již autonomní. Pro mnoho lidí je jeho hmatatelná podoba telefonu přívětivější a filozofie obsluhy podobná tradičnímu telefonu bližší. Nevýhodou je méně snadné rozšíření telefonu o nové funkce a především vyšší pořizovací náklady. Telekomunikační operátoři nicméně i zde, obdobně jako u softwarových telefonů, nabízejí možnost nákupu zvýhodněných sad s jejich službami. V nabídce tedy jsou jak nejjednodušší IP telefony s minimem pokročilých funkcí pro domácnosti, tak i komplexní telefony s velkými barevnými displeji a množstvím funkcí, určené pro nasazení do podnikové sféry. V příloze B jsou uvedeny příklady některých hardwarových IP telefonů. V závěru této kapitoly musím také vzpomenout i další zařízení, které umožňuje k IP síti (Internetu) připojit i tradiční analogový telefon. Toto zařízení funguje jako převodník a používá se v některých situacích, kdy by pořízení IP telefonů bylo příliš nákladné. Velikou nevýhodou je následně fakt, že takto připojený telefon nám kromě samotného přenosu hlasu nedokáže nabídnout téměř žádnou z pokročilých služeb IP telefonie. Pro náš účel se touto možností nebudeme dále zabývat.

7.1.3 Poskytovatel telefonních služeb Dalším nezbytným krokem je volba telekomunikačního operátora, resp. telekomunikační služby, která nám zajistí směrování a ukončení našich hovorů u ostatních uživatelů a naopak umožní, abychom byli dosažitelní i my pro ostatní uživatele. Na trhu existuje velké množství VoIP operátorů a uživatel si může vybírat nejen z českých, ale i ze zahraničních provozovatelů. Pro fungování ENUM je důležité, abychom zvolili takového operátora, který nám přidělí veřejné telefonní číslo, na něž se lze běžně dovolat z jakéhokoliv telefonu (opět mám na mysli veřejnou telekomunikační službu). Toto telefonní

57

číslo je pak přiděleno našemu IP telefonu a tímto jsme jako uživatel ve veřejné telekomunikační síti jednoznačně identifikováni. Existují totiž i operátoři, kteří takováto čísla (říkáme jim příchozí) neposkytují a jejich prostřednictvím lze uskutečňovat jen odchozí volání. Pokud operátor podporuje i ENUM služby a nabízí je svým klientům k využívání, je to výhodou, jak bude popsáno dále. Shrneme-li výše uvedené, uživatel potřebuje k používání ENUM přístup na Internet, IP telefon a funkční telefonní službu realizovanou prostřednictvím VoIP telekomunikačního operátora.

7.2 Podpora operátora nebo registrace vlastní ENUM domény Jsou dvě možnosti, jak začít používat službu ENUM. První možností je využít nabídky operátora, který má v portfoliu takovou službu, jejíž součástí je i registrace ENUM domény. Tato možnost je pro koncového uživatele asi nejvýhodnější, jelikož nevyžaduje žádné hlubší znalosti problematiky - vše potřebné za uživatele zařizuje operátor. Druhou možností je registrace ENUM domény samotným koncovým uživatelem. Tento proces již vyžaduje určité znalosti od uživatelů, je obtížnější na realizaci a může být v určitých případech i nákladnější. Jeho výhodou však je, že můžeme přínosy ENUM zajistit i pro telefonní čísla od těch operátorů, kteří registraci ENUM domény nenabízejí. V následujících kapitolách popisuji praktické možnosti a zkušenosti, které jsem pro účely této práce realizoval.

7.2.1 ENUM podporuje operátor V první variantě prověřuji, jaké možnosti má uživatel požadující ENUM přímo od operátora. Dle oficiálních informací na webu organizace CZ.NIC je v současné době pouze jediný operátor na českém trhu, který podporuje automatickou

58

registraci ENUM domén k přiděleným číslům a zároveň podporuje odchozí ENUM hovory (stav k 20. 4. 2007).71 Je jím společnost IPEX a.s. (dále jen IPEX) a své hlasové služby poskytuje pod názvem VoIPEX.72 V seznamu CZ.NIC je rovněž uváděna společnost Cesnet z.s.p.o., která však nabízí služby pouze pro zákazníky z akademického prostředí, její služby tedy nejsou přístupné široké veřejnosti, a proto se její nabídkou dále nezabývám. U společnosti IPEX jsem si zřídil službu VoIPEX, konkrétně sadu „Volné volání“ neboli voipex_sada/250. Sama společnost IPEX o své službě uvádí: „Sada je vhodná pro uživatele, který preferuje absolutní volnost a má vlastní zařízení pro volání s VoIPEXem.“73, součástí je dále české příchozí telefonní číslo a kredit 250 Kč na volání platný po dobu 6 měsíců. Tuto službu jsem použil pro účely otestování ENUM. Detaily samotného procesu zřízení služby a zaplacení kreditu nejsou v tomto případě podstatné, a proto je zde neuvádím. Ze stránek VoIPEXu jsem si rovněž stáhnul, nainstaloval a nastavil softwarový IP telefon eyeBeam,74 který jsem s výhodou při svých funkčních testech využil. Mnou zvolené veřejné telefonní číslo aktivované v rámci služby bylo

588880018

(resp.

+420588880018

v mezinárodním

formátu).

Na infolince VoIPEX jsem se dotazem ujistil, že současně s aktivací sady byla zřízena i služba ENUM pro odchozí hovory a následně i doména ENUM na přidělené telefonní číslo. Dle odpovědi zástupců operátora je ENUM doména novým zákazníkům zřizována do jednoho měsíce od aktivace služby, není tedy dostupná ihned od počátku služby, což v tomto případě nevadilo. Jelikož jsem v tomto scénáři prověřoval zejména odchozí hovory, je důležité, že byly podporovány odchozí ENUM hovory, což mi pracovníci potvrdili. Obrázek 17

71

Seznam operátorů VoIP podporujících ENUM [online]. CZ.NIC [2007] [cit. 2007-04-20]. Dostupný z WWW: . 72 VoIPEX : VoIP – telefonování / volání zdarma [online]. [2007] [cit. 2007-04-20]. Dostupný z WWW: . 73 VoIPEX : Tarify a objednávka [online]. [2007] [cit. 2007-04-20]. Dostupný z WWW: . 74 VoIPEX : CounterPath eyeBeam [online]. [2007] [cit. 2007-04-20]. Dostupný z WWW: .

59

schématicky zobrazuje, jakým způsobem byly směrovány hovory pro zjištění, zda ENUM funguje.

Obrázek 17: Scénář ověření funkce ENUM a schéma směrování hovorů pomocí ENUM (s podporou operátora)

K testům

jsem

využil

několik

dostupných

testovacích

čísel

provozovaných CZ.NIC, které jsou registrovány v ENUM doméně a jsou dostupné jak přes klasickou telefonní PSTN síť, tak i přes Internet.75 Systémy provozující tato čísla rovněž dokážou rozlišit, jakou cestou je hovor veden a po spojení hovoru lze vždy na začátku slyšet, jakým způsobem jsme se dovolali - zda přes veřejnou telefonní síť a za hovor platíme (uslyšíme hlášku

75

Otestujte ENUM [online]. CZ.NIC [2007] [cit. 2007-04-20]. Dostupný z WWW: .

60

"PSTN"), nebo přes VoIP a ENUM a voláme zdarma (uslyšíme hlášku "ENUM"). Testovací čísla jsou:




+420 222 745 120




+420 222 745 121




+437 200 101 010

Jestliže ústředna VoIPEXu korektně podporuje ENUM, bude po vytočení čísla vznesen nejprve dotaz do ENUM registru e164.arpa, a pokud je v něm dané číslo nalezeno, bude hovor směrován přes Internet. Po spojení hovoru musí zaznít hláška „ENUM“, jež potvrdí, že hovor byl realizován přes Internet a zdarma. Byly učiněny tři telefonáty na výše uvedená čísla a ve všech třech případech zaznělo „ENUM“, tudíž hovor byl směrován dle mých předpokladů po Internetu a funkčnost služby ENUM tak byla potvrzena. To, že hovor nebyl uživateli zaúčtován, si lze ověřit v aplikaci inKonto, kterou IPEX nabízí ke svým službám (viz obrázek 18). Po přihlášení do této internetové aplikace jsem nenalezl žádný hovor na výše uvedená čísla v daném čase, aplikace IPEXu tyto hovory vůbec neeviduje, výše zbývajícího kreditu přitom zůstala shodná se stavem před voláním na testovací čísla.

61

Obrázek 18: Příklad aplikace inKonto

Volba této varianty se jeví pro běžné uživatele jako výhodná. Uživatel nemusí řešit jakékoli technické či organizační aspekty zajištění fungování ENUM služby, vše za něj vykoná telekomunikační operátor. Mnohdy uživatel dokonce ani nemusí tušit, že volá pomocí ENUM, hovor je veden přes Internet a zdarma. Po zřízení domény ENUM pro uživatelské telefonní číslo 588880018 bude

toto

i pro všechny

číslo

dostupné

ostatní

rovněž

uživatele,

zdarma

kteří

také

prostřednictvím využívají

Internetu

ENUM

registr

pro směrování hovorů. Registraci v tomto případě přislíbil zajistit operátor IPEX v rámci poskytovaných služeb do jednoho měsíce od zřízení hlasových služeb. Výhody této varianty:




služba ENUM byla zřízena bez zásahu uživatele




odchozí hovory jsou automaticky směrovány přes Internet, pokud je volané číslo dostupné přes ENUM

62




hovor není uživateli účtován a je zdarma




není vyžadováno žádné zvláštní nastavení na straně uživatele, služba je transparentní

Nevýhody:




v ČR pouze jediný operátor, jenž nabízí ENUM (stav k 20. 4. 2007)




v případě IPEXu a jeho aplikace inKonto uživatel nevidí ve výpisu volání hovory realizované přes ENUM




uživatel si nemůže editovat ENUM záznamy v registru sám (přidávat si např. e-mailové a webové kontakty) a nelze to realizovat ani na vyžádání u operátora IPEX (dle jejich písemného vyjádření na můj dotaz)

7.2.2 Registrace domény ENUM uživatelem Druhá varianta, avšak již náročnější z uživatelského hlediska, je registrace domény ENUM vlastními silami. Opět využiji oficiálních informací z webu organizace CZ.NIC, kde je přístupný seznam všech registrátorů ENUM domén v České republice. Pro české telefonní číslo nelze využít služeb zahraničních registrátorů, jelikož delegaci národní domény českých telefonních čísel .0.2.4.e164.arpa pro provoz systému ENUM v ČR získalo, na základě vyjádření Ministerstva informatiky ČR, sdružení CZ.NIC. Tento subjekt však využívá pro vlastní registraci domén koncovými uživateli komerčních registrátorů. Aktuálně registrace ENUM domén v ČR umožňují registrátoři uvedení v tabulce 3 (stav ke dni 20. 4. 2007).76

76

Seznam registrátorů ENUM [online]. CZ.NIC [2007] [cit. 2007-04-20]. Dostupný z WWW: < http://enum.nic.cz/whois/registrars.py?lang=cz>.

63

Registrátor MATTES AD, s.r.o. IPEX, a.s. GENERAL REGISTRY, s.r.o. SW Systems s.r.o. P.E.S. consulting, s.r.o. KRAXNET, s.r.o. EuroDNS S.A. ACTIVE 24, s.r.o. IGNUM, s.r.o.

Webové stránky http://802.cz http://www.ipex.cz http://www.domainmaster.cz http://www.swsystems.cz http://www.forpsi.com http://www.registr-cisel.cz http://www.eurodns.com http://www.active24.cz http://www.domena.cz

Tabulka 3: Přehled ENUM registrátorů v ČR ke dni 20. 4. 2007

Pro zaregistrování ENUM domény jsem si z výše uvedených registrátorů zvolil společnost KRAXNET, s.r.o. (dále jen Kraxnet). Jedním z důvodů mého výběru byl fakt, že registrace domény je u této společnosti zdarma a firma pro ni provozuje i potřebné DNS servery. Obecně je možné prohlásit, že můžeme zvolit jakéhokoli registrátora z výše uvedeného seznamu. Koncový uživatel bude jistě preferovat nabídky, které jsou buď zdarma či za minimální cenu. Pro otestování této varianty jsem s výhodou opět využil hlasovou službu VoIPEX, shodně s předchozím případem. Jak bylo uvedeno dříve, registraci ENUM domén ke svým službám provádí IPEX do jednoho měsíce. Tento fakt mi umožnil si na získané telefonní číslo 588880018 provést registraci domény samostatně ještě před tímto termínem, nebylo tudíž potřeba si pro účely ověření a vyzkoušení této varianty zajišťovat další paralelní hlasovou službu, odlišnou od stávající. Doménu ENUM si může zaregistrovat pouze oprávněný uživatel daného telefonního čísla. Součástí procesu je i validace, tzn. ověření, že číslo je opravdu v držení oprávněného uživatele. Validace u společnosti Kraxnet může probíhat několika způsoby. Prvním z nich je zaslání validační SMS, kdy registrátor zašle na registrované telefonní číslo SMS s validačním kódem, který je nutné následně zadat na webových stránkách registračního portálu. Bude tak

64

ověřeno, že číslo není podvrh a že telefonní linka je skutečně v držení (používání) uživatele provádějícího registraci. Jelikož koncová zařízení (IP telefony) standardně nepodporují zobrazování SMS, je doručení SMS realizováno počítačem, který zavolá na dané telefonní číslo a SMS pomocí funkce text-to-speech přečte. Tuto variantu jsem zvolil i já. Druhým způsobem možné validace u Kraxnetu je validace vyúčtováním. Na webových stránkách e-cislo.cz, které provozuje právě Kraxnet, je uveden následující popis: „Na emailovou adresu nebo faxové číslo uvedené v potvrzovacím emailu zašlete kopii vyúčtování za telekomunikační služby. Vyúčtování nesmí být starší než 3 měsíce a musí na něm být uvedeno registrované telefonní číslo. Odběratel uvedený na vyúčtování se musí shodovat s držitelem domény.“77 Další možností, která je podobná zasílání validační SMS, je validace zavoláním, kdy na dané telefonní číslo zavolá přímo operátor Kraxnetu a sdělí nám validační kód. Teoreticky mohou existovat i další způsoby, v praxi se však zatím nepoužívají. 7.2.2.1 Popis registračního procesu V následujících odstavcích je popsán postup registrace ENUM domény prostřednictvím registrátora Kraxnet, s.r.o. Na stránkách http://www.registrcisel.cz, které provozuje Kraxnet, je odkaz na portál e-cislo.cz, kde už lze provést vlastní registraci domény.

77

E-cislo.cz : Validace [online]. [2006] [cit. 2007-04-20]. Dostupný z WWW: .

65

Obrázek 19: Webová stránka registr-cisel.cz

Úvodní stránka portálu e-cislo.cz je znázorněna na obrázku 20. Zde je nutno vyplnit registrované telefonní číslo a kliknout na pokračovat.

Obrázek 20: Registrace telefonního čísla na portálu e-cislo.cz

66

Na další stránce je potřeba vyplnit formulář o držiteli domény. Na obrázku 21 jsou zobrazeny mnou vyplněné údaje.

Obrázek 21: Zadávání údajů o držiteli domény na portálu e-cislo.cz

Dalším krokem je specifikace DNS serverů (nameserverů), které ponesou záznamy o naší doméně (viz obrázek 22). Jelikož jsem využil nabídky na provoz serverů firmou Kraxnet, obě pole jsem ponechal prázdná. Pokud uživatel provozuje vlastní DNS servery, může zde uvést jejich adresy, nicméně tuto možnost většina běžných uživatelů nevyužije.

67

Obrázek 22: Registrace nameserverů na portálu e-cislo.cz

Následuje kontrola zadaných údajů ENUM domény (obrázek 23).

Obrázek 23: Kontrola údajů ENUM domény na portálu e-cislo.cz

68

Po jejich ověření je zahájen registrační proces na straně registrátora a dostáváme hlášku, že obdržíme další informace o validaci e-mailem (obrázek 24).

Obrázek 24: Potvrzení objednávky registrace domény na portálu e-cislo.cz

E-mail popisující další nutné kroky byl doručen vzápětí (obrázek 25). Požádal jsem o validaci prostřednictvím SMS.

69

Obrázek 25: E-mail potvrzující objednávku a popisující validaci telefonního čísla

Za několik desítek minut jsem na svém IP telefonu přijal hovor od registračního automatu (počítače), který mi přečetl SMS s validačním kódem a odkázal mne na adresu portálu, kam jsem zadal validační údaje (viz obrázek 26).

70

Obrázek 26: Validace telefonního čísla na portálu e-cislo.cz

Po ověření byl kód akceptován a nic již nebránilo v aktivaci domény. O tomto jsem byl rovněž informován e-mailem (obrázek 27).

Obrázek 27: E-mail informující o dokončení registrace ENUM domény

Následně bylo potřeba vytvořit záznam k této doméně tak, aby ostatní uživatelé (resp. jejich ústředny) věděli, na jakou internetovou SIP URI adresu mohou

71

zdarma volat. Toto se provádí v administračním rozhraní na portále e-cislo.cz, kde je nejprve nutné se přihlásit (obrázek 28).

Obrázek 28: Přihlášení uživatele na portále e-cislo.cz pro administraci čísla

Poté se zobrazí přehled informací o mém telefonním čísle (např. jakým způsobem a odkud byla provedena validace) - viz obrázek 29. Zde zvolím položku „Administrovat DNS“.

72

Obrázek 29: Přehled informací o telefonním čísle na portálu e-cislo.cz

Na následující stránce (obrázek 30) lze zadávat jednotlivé údaje do DNS záznamů. Pro laiky je důležitá položka „Pro začátečníky“ umožňující jednoduše zadat SIP URI adresu, kterou nám sdělil telekomunikační operátor, a pod kterou jsme dosažitelní na Internetu. V mém případě to byla adresa [email protected]. Po jejím zadání se vygeneroval DNS záznam, jak je zobrazeno v části Záznamy v zóně na témže obrázku.

73

Obrázek 30: Administrace DNS záznamů na portálu e-cislo.cz

Nyní byly veškeré kroky potřebné k fungování ENUM splněny, mohl jsem tedy přikročit k otestování funkčnosti. Před vlastními testy je však nutno poznamenat, že ostatní registrátoři mohou mít registrační proces mírně pozměněn a taktéž registrační portály mohou nabízet jiné možnosti registrace a administrace domény. Ve výsledku tedy mohou být kladeny rozdílné požadavky na znalosti a odbornost uživatelů: některé portály budou zaměřeny více na specialisty, jiné naopak mohou nabízet jednoduchou administraci, podobně jako i v případě funkce „Pro začátečníky“ na portálu e-cislo.cz. Účelem této práce není prověřit všechna administrační rozhraní registrátorů, ale obecně demonstrovat na jednom konkrétním praktickém příkladě registrační a administrační proces tak, aby koncoví uživatelé získali představu, co to v reálném životě obnáší.

74

7.2.2.2 Funkční otestování VoIP s využitím ENUM Pro realizaci vlastních praktických testů jsem potřeboval kromě dříve zmíněného vybavení simulovat další VoIP telefonní službu, ze které jsem volal na mé veřejné telefonní číslo 588880018. Tato druhá telefonní přípojka, jak ji budu dále nazývat, musí umožňovat odchozí hovory prostřednictvím ENUM, tzn. u každého odchozího hovoru, resp. volání na konkrétní telefonní číslo je ověřováno v registru ENUM, zda se na něj dá dovolat přes Internet. Existuje mnoho nabídek těchto služeb na Internetu: pomocí vyhledávače Google a klíčových slov „free sip calls enum“ jsem získal několik odkazů na tyto služby, z nichž jsem si zvolil pro realizaci přípojky službu VoXaLoT.78 Zde jsem po zaregistrování získal účet a bylo mi přiděleno neveřejné telefonní číslo. Na druhém počítači (notebooku) jsem nainstaloval a nastavil další softwarový IP telefon eyeBeam pro službu VoXaLoT. Notebook má vestavěnu WiFi

bezdrátovou

kartu,

pomocí

níž

jsem

se

připojil

prostřednictvím otevřené bezdrátové WiFi sítě CZFree.Net,

79

k Internetu

kterou jsem měl

v dosahu místa, odkud jsem testování prováděl. Kvalita WiFi spojení nebyla příliš vhodná pro dlouhodobé a seriózní používání internetové telefonie, pro otestování

však

byla

zcela

dostačující.

Scénář

řešení

je

zobrazen

na obrázku 31.

78

VoXaLot [online]. c2006 [cit. 2007-04-18]. Dostupný z WWW: . CZFree.Net : projekt neziskové broadband telekomunikační sítě v České Republice [online]. c2002-2006 [cit. 2007-04-21]. Dostupný z WWW: . 79

75

Obrázek 31: Scénář ověření funkce ENUM a schéma směrování hovorů pomocí ENUM (registrace domény uživatelem)

Testovací scénář byl navržen následovně. Z IP telefonu nainstalovaného na notebooku se pokusím uskutečnit hovor nejprve na číslo mého mobilního telefonu +420724518797. Jelikož u služby VoXaLoT nemám předplacen žádný kredit pro volání na běžná PSTN a mobilní čísla, která nejsou dostupná zdarma přes Internet (což je případ mého mobilního čísla od společnosti O2), pak hovor nebude spojen. Následně uskutečním hovor na testovací čísla ENUM (seznam čísel viz dříve). Jelikož hovor bude směrován přes Internet na základě informací poskytnutých registrem ENUM, na tato čísla se dovolám a uslyším hlášku „ENUM“. Tímto způsobem si ověřím, že VoXaLoT opravdu podporuje odchozí ENUM volání a umí je zpracovat a spojit. A protože internetové volání je zdarma, VoXaLoT mi umožní tyto hovory přes Internet realizovat, i když u něj nemám předplacený žádný kredit.

76

Následně již uskutečním pokus o hovor na mé VoIPEX číslo, které je nastaveno na počítači se softwarovým IP telefonem připojeným k Internetu prostřednictvím rozvodu kabelové televize od společnosti UPC. Pokud jsem správně zaregistroval svou ENUM doménu a nastavil její parametry v DNS (provázal ji se svým telefonním číslem u VoIPEX a se SIP adresou IP telefonu), hovor musí být spojen. V opačném případě hovor spojen nebude - bude odmítnut. Ústředna VoXaLoT při tom opět využije informací z ENUM registru. Jako první byl uskutečněn pokus o hovor na mé mobilní telefonní číslo od O2. Ústředna VoXaLoT hovor nespojila a zazněla hláška, že hovor nemůže být spojen, protože nemám předplacenu službu odchozích volání do sítě PSTN. Poté jsem již provedl tři hovory na testovací čísla ENUM a ve všech třech případech byl hovor úspěšně spojen a zazněla hláška „ENUM“. VoXaLoT tedy korektně zpracovává hovory na čísla, která mají aktivní ENUM domény, a hovory propojuje přes Internet bezplatně. V posledním kroku jsem učinil hovor i na mé číslo +420588880018 u VoIPEXu, pro které jsem předtím provedl registraci ENUM domény. I tento hovor byl úspěšný a došlo k hlasovému spojení z telefonu na notebooku na telefon na počítači, přičemž každý počítač byl připojen do Internetu jinou internetovou přípojkou a IP telefony byly přihlášeny k různým VoIP telekomunikačním operátorům. Tímto způsobem jsem ověřil, že služba ENUM, kde jsem osobně registroval doménu, je funkční a ostatní uživatelé se mohou dovolat po Internetu bezplatně na mé telefonní číslo s využitím této služby. Správnou registraci ENUM domény jsem si ještě ověřil pomocí tzv. WHOIS a lookup nástrojů. První nástroj nám vypíše detaily registrace domény, druhý nám sdělí VoIP SIP adresu na zadané telefonní číslo. Správce domény pro Českou republiku, společnost CZ.NIC, umožňuje na svých webových stránkách po zadání telefonního čísla zobrazit informace

77

o registraci nástrojem WHOIS.80 Výpis ke mnou registrovanému číslu je uveden na obrázku 32.

Obrázek 32: Výpis informací o ENUM doméně v systému CZ-NIC

Lookup nástroje jsou volně dostupné na Internetu, jedním z možných příkladů je již dříve uvedená stránka eNum2go.com,81 kde lze po zadání čísla 80

Vyhledávání v registru ENUM [online]. CZ.NIC [2007] [cit. 2007-04-21]. Dostupný z WWW: . 81 ENum2go.com. cit. 27.

78

získat SIP adresu. Lookup se dotáže ENUM registru a jeho odpověď zobrazí. Na obrázku 33 je uvedena odpověď na mnou registrované číslo s uvedením korektní SIP adresy. Zavoláním na tuto adresu jsou propojeny hovory na IP telefon s touto adresou.

Obrázek 33: Odpověď ENUM registru na dotaz prostřednictvím enum2go.com

Shrnu-li získané poznatky z této varianty, je vidět, že registrace domény vlastními silami již klade vyšší nároky na znalosti a zkušenosti uživatelů. Otázkou je, nakolik si s nimi dokážou poradit masoví uživatelé. Tato varianta je přece jen komplikovanější než varianta první, kdy vše zařizuje pro uživatele operátor. Uživatel však má plnou kontrolu nad tím, jaké údaje jsou v DNS záznamech domény uvedeny, a kromě uvedení SIP adresy může využít i další kontaktní záznamy, které v první testované variantě nebylo možné uvádět. Určitou nevýhodou může být opakování validačního procesu v pravidelných časových intervalech, uživatel tedy musí při každé výzvě opětovně validovat vlastnictví telefonního čísla. Stane-li se z nějakého důvodu, že číslo nebude validováno, doména bude zrušena a uživatelé tak přichází o výhody ENUM služeb. Výhody této varianty:




uživatel má plnou kontrolu nad registrací ENUM domény a správou DNS záznamů

79




uživatel se stává dosažitelným pro ostatní uživatele pod svým telefonním číslem i z Internetu




hovory nejsou volajícímu uživateli účtovány a jsou bezplatné




po prvotním nastavení není již vyžadováno žádné další nastavení na straně uživatele, služba je transparentní




uživatel může do ENUM registru vložit i další kontakty typu e-mailová adresa, webová stránka apod.

Nevýhody:




operátoři musí podporovat příchozí volání z Internetu, někdy tomu tak není zejména z bezpečnostních důvodů




komplikovanější registrace, validace a nastavení domény ENUM




nutnost revalidace v opakujících se časových cyklech




není určeno pro masové použití bez potřebných minimálních znalostí

80

8 Shrnutí přínosů ENUM ENUM v podobě, v jaké byl navržen, představuje široké možnosti svého uplatnění. Předpokladem jeho přínosu pro uživatele je však nutnost jeho používání v masovém měřítku. Teprve tehdy nám všem může s úspěchem nabídnout praktické přínosy. Každý jednotlivec však může svým chováním přispět k rozvoji služeb založených na ENUM už třeba tím, že bude ve svých požadavcích preferovat zařízení, telekomunikační operátory a služby, které systém ENUM nabízí a podporují. Otázkou však je, zdali tyto preference nejsou v rozporu s běžným chováním člověka, tedy se snahou hledat nejekonomičtější a nejjednodušší (ve smyslu nejvíce vyhovující) varianty řešení svých potřeb komunikace. Pro spoustu lidí totiž nemusí být nejekonomičtější varianta současně i variantou nejpohodlnější. Shrnu-li klady systému ENUM, hlavní přínosy jsou následující:82




ENUM umožňuje VoIP telefonování zdarma




ENUM spojuje výhody běžné a internetové telefonie




ENUM nabízí „barevné“ linky bez poplatků




ENUM zahrnuje i další služby jako e-mail, web, instant messaging, videokonference atd.




volání zdarma všem účastníkům registrovaným v ENUM




možnost zaregistrovat svoji rodinu, přátele a známé a s nimi si pak volat zdarma




pro identifikaci volaného stačí běžná telefonní čísla




volat s ENUM lze z pevného i mobilního IP telefonu nebo z počítače

82

Převzato částečně z: ENUM : We Manage Numbers [online]. CZ.NIC, [2007] [cit. 2007-0601]. Dostupný z WWW: .

81




snadná implementace u koncového uživatele (v případě podpory telekomunikačního operátora)




standardizované řešení - ENUM je definován a standardizován organizacemi typu ITU a IETF (Internet Engineering Task Force)




podpora v open source řešeních telefonních ústředen (příkladem je ústředna VoIPEX)




volitelná preference dosažitelnosti uživatele (např. nejprve je realizován pokus o VoIP hovor, v případě nedostupnosti uživatele pak e-mail apod.)




zjednodušení používání aplikací na přenosných zařízeních bez plnohodnotné alfanumerické klávesnice (mobilní telefony, chytré telefony atd.)

„Systém ENUM je šancí pro jednotlivce, být o krok před ostatními, být připraven. ENUM umožňuje uživatelům VoIP telefonů, volat si mezi sebou zdarma a to běžným způsobem – vytočením telefonního čísla. Pro takové volání zdarma nejsou potřeba žádná uživatelská jména a adresy, jaké používá např. Skype. Stačí si vybavit či najít běžné telefonní číslo volané osoby. Pokud si tato osoba registrovala své číslo v systému ENUM, bude hovor spojen pomocí VoIP přes internet a nikoliv pomocí veřejné telefonní sítě, za jejíž použití je třeba platit operátorovi.“83 O rostoucí popularitě ENUM svědčí statistika českého registru spravovaného CZ.NIC. K 1. 6. 2007 bylo registrováno 2642 ENUM domén, které dohromady pokrývaly 554763 telefonních čísel.84

83

Proč ENUM? [online]. CZ.NIC [2007] [cit. 2007-06-20]. Dostupný z WWW: . 84 ENUM : We Manage Numbers, cit. 82.

82

Závěr Tato práce se zabývala službou ENUM - poměrně novým nástrojem na Internetu, který mohou používat nejen řadoví uživatelé, ale i organizace a korporátní sféra. Používáním této služby mohou uživatelé získat zajímavé výhody při vzájemné komunikaci. Služba ENUM umožňuje mapování telefonních čísel známých z tradiční veřejné telefonní sítě do prostředí Internetu a v této souvislosti i využívání některých atraktivních funkcí, jako je například úspora nákladů za telefonní hovory. Pomocí služby ENUM můžeme vést bezplatně telefonní hovory přes Internet namísto standardní placené telefonní sítě nebo můžeme pouze jediným identifikátorem - telefonním číslem - adresovat zároveň několik různých komunikačních zdrojů (e-mail, webové stránky, instant messaging apod.). V úvodních kapitolách jsem vysvětlil několik základních pojmů, následně jsem poměrně detailně popsal princip služby ENUM v návaznosti na systém DNS a uvedl jsem způsob převodu telefonního čísla na doménové jméno. Dále jsem se zabýval objasněním principu možných úspor nákladů za telefonní hovory využíváním systému ENUM, čímž lze dosáhnout vedení hovorů levnější nebo úplně bezplatnou cestou namísto placené cesty skrze klasickou telefonní síť. Stručně jsem teoreticky zmínil i možné aplikace ENUM v reálné praxi na několika modelových příkladech. Ve druhé části této bakalářské práce jsem se zabýval praktickými možnostmi, které má koncový uživatel v České republice k dispozici, jestliže chce využívat službu ENUM. Jsou zde popsány dva scénáře. V prvním z nich je využito podpory telekomunikačního operátora, z čehož pro uživatele plynou menší nároky na znalosti technických aspektů a s tím související problematiky. Ve druhém scénáři je popsán již komplikovanější postup s nutnou osobní aktivitou uživatele vedoucí k registraci ENUM domény vlastními silami, ovšem také s určitými, z tohoto postupu následně vyplývajícími výhodami.

83

Tato část může sloužit i jako obecný návod pro řadové koncové uživatele, jak službu ENUM začít používat ke svému praktickému využití. Při zpracovávání tématu jsem byl překvapen, jak je celá problematika široká a relativně komplikovaná, a to nejen po technické stránce věci, ale i po stránce legislativní a procesní. Přesto však může přinášet zajímavé a dosud netušené možnosti řešení konvergence mezi zcela odlišnými službami a technologiemi. Na druhou stranu, případné nasazení ENUM je v dnešním praktickém životě do určité míry omezené, protože dosud chybí obecné povědomí o službě mezi uživateli, chybí také dostatečná podpora ze strany výrobců zařízení a operátorů a v neposlední řadě přetrvává pomalé tempo zavádění ENUM v jednotlivých zemích. Bylo by jistě zajímavé srovnat dnešní stav s aktuálním stavem za rok či dva a zhodnotit, zda je služba na vzestupu a stává se úspěšnou, v praxi využitelnou pomůckou, zda se změnily a zjednodušily nároky na znalosti při zavádění služby u řadových uživatelů a také zda se zvýšila podpora u telekomunikačních operátorů. Dalším možným tématem, na které se lze v budoucnosti podrobněji zaměřit, je rozbor konkrétních scénářů nasazení a využití ENUM v knihovnách a dalších organizacích při řešení jejich komunikačních potřeb. Věřím, že tato bakalářská práce bude přínosná pro všechny ty, kteří se zabývají novými trendy na Internetu, řeší různé aspekty vzájemné mezilidské komunikace nebo pouze chtějí uspořit své náklady na telefonování.

84

Seznam obrázků Obrázek 1: Příklad funkce DNS při dotazu na www.seznam.cz ....................14 Obrázek 2: Princip funkce systému DNS s příklady vstupů a výstupů...........16 Obrázek 3: Princip funkce systému ENUM s příklady vstupů a výstupů .......17 Obrázek 4: Mapování prostoru telefonních čísel do množin prostorů v Internetu........................................................................................19 Obrázek 5: Ukázka možných odpovědí ENUM registru prostřednictvím enum2go.com ................................................................................................23 Obrázek 6: Detailní schéma principu ENUM................................................25 Obrázek 7: Příklad převodu IP adresy na doménové jméno reverzním překladem .....................................................................................27 Obrázek 8: Hierarchický strom domén pod TLD doménou .arpa...................29 Obrázek 9: Příklad převodu telefonního čísla na ENUM doménu .................30 Obrázek 10: Vedení hovoru přes PSTN ........................................................38 Obrázek 11: Vedení hovoru přes Internet......................................................40 Obrázek 12: Vedení hovoru přes přístupovou IP síť a následně PSTN ..........42 Obrázek 13: Vedení hovoru přes Internet jako hlavní přenosové médium .....44 Obrázek 14: Princip úspory nákladů za hovory přenesením koncového zařízení do Internetu ......................................................................................45 Obrázek 15: Ukázka komunikace telefonní ústředny s registrem ENUM ......49 Obrázek 16: Vedení hovoru přes Internet s využitím údajů z registru ENUM ...........................................................................................50 Obrázek 17: Scénář ověření funkce ENUM a schéma směrování hovorů pomocí ENUM (s podporou operátora) ..........................................................60 Obrázek 18: Příklad aplikace inKonto ..........................................................62 Obrázek 19: Webová stránka registr-cisel.cz ................................................66 Obrázek 20: Registrace telefonního čísla na portálu e-cislo.cz ......................66

85

Obrázek 21: Zadávání údajů o držiteli domény na portálu e-cislo.cz .............67 Obrázek 22: Registrace nameserverů na portálu e-cislo.cz ............................68 Obrázek 23: Kontrola údajů ENUM domény na portálu e-cislo.cz ................68 Obrázek 24: Potvrzení objednávky registrace domény na portálu e-cislo.cz ..69 Obrázek 25: E-mail potvrzující objednávku a popisující validaci telefonního čísla.............................................................................................70 Obrázek 26: Validace telefonního čísla na portálu e-cislo.cz.........................71 Obrázek 27: E-mail informující o dokončení registrace ENUM domény.......71 Obrázek 28: Přihlášení uživatele na portále e-cislo.cz pro administraci čísla.72 Obrázek 29: Přehled informací o telefonním čísle na portálu e-cislo.cz.........73 Obrázek 30: Administrace DNS záznamů na portálu e-cislo.cz .....................74 Obrázek 31: Scénář ověření funkce ENUM a schéma směrování hovorů pomocí ENUM (registrace domény uživatelem).............................................76 Obrázek 32: Výpis informací o ENUM doméně v systému CZ-NIC .............78 Obrázek 33: Odpověď ENUM registru na dotaz prostřednictvím enum2go.com ................................................................................................79

86

Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled stavu provozu ENUM v jednotlivých zemích .................32 Tabulka 2: Přehled vhodných a nevhodných typů přípojek pro VoIP služby .............................................................................................55 Tabulka 3: Přehled ENUM registrátorů v ČR ke dni 20. 4. 2007...................64

87

Seznam zkratek a pojmů ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line) - vysokorychlostní přenosová technologie pro přenos dat prostřednictvím telefonních linek

Arpa (Address and Routing Parameter Area) - top level doména v Internetu používaná pro infrastrukturní účely

CATV (Cable Television) - šíření televizního signálu pomocí kabelů, často používáno i pro přenos dat

CC (County Code) - kód státu

CDMA (Code Division Multiple Access) - technologie používaná v mobilních sítích druhé a třetí generace

CPS (Carrier Pre-Selection) - předvolba operátora

CS (Carrier Selection) - volba operátora

ČTÚ - Český telekomunikační úřad

DNS (Domain Name System) - systém překládající IP adresy na doménová jména a naopak

EDGE (Enhanced Data rates for GSM Evolution) - technologie používaná v mobilních sítích druhé generace pro přenos dat

88

ENUM (E.164 Number Mapping) – systém umožňující mapování telefonních čísel do prostředí Internetu

FQDN (Fully Qualified Domain Name) - plně kvalifikované doménové jméno

FTP (File Transfer Protocol) - protokol používaný pro přenos souborů

FTTx (Fiber to the x) - obecný název pro datovou síť využívající technologii optických vláken

FWA (Fixed Wireless Access) - bezdrátová přenosová technologie používaná zejména pro přístup k Internetu

GPRS (General Packet Radio Service) - technologie používaná v mobilních sítích druhé generace pro přenos dat

H.248 - řídící protokol používaný ve VoIP sítích

H.323 - rodina protokolů zajišťujících audiovizuální komunikační relace v paketových sítích

HTTP (Hypertext Transfer Protocol) - protokol používaný pro přenos hypertextu (webových stránek)

IETF (Internet Engineering Task Force) - organizace vyvíjející a prosazující internetové standardy

IP (Internet Protocol) - protokol pro přenos dat používaný v Internetu

IPv4 (Internet Protocol version 4) - IP protokol verze 4

89

IPv6 (Internet Protocol version 6) - IP protokol verze 6

ISDN (Integrated Services Digital Network) - digitální technologie pro přenos hlasu a dat na telefonních linkách a v PSTN sítích

ITU (International Telecommunication Union) - Mezinárodní telekomunikační unie

MGCP

(Media

Gateway

Control

Protocol)

-

protokol

používaný

v distribuovaných VoIP sítích

MMS (Multimedia Messaging Service) - služba mobilních sítí umožňující zasílání multimediálních zpráv

P2P (Peer-to-Peer) - typ sítě, kdy každý uživatel se stává zároveň i poskytovatelem, síť je většinou využívána pro sdílení a výměnu dat

PDA (Personal Digital Assistant) - kapesní počítač

PSTN (Public Switched Telephone Network) - veřejná telefonní síť založená na technologii přepínání okruhů

QoS (Quality of Service) - mechanismus zajišťující požadovanou kvalitu služeb v datových sítích

RFC (Request for Comments) - memoranda používaná internetovou komunitou, často definující internetové standardy

SIM (Subscriber Identity Module) - vyjímatelná karta pro mobilní telefony nesoucí identifikaci uživatele

90

SIP (Session Initiation Protocol) - protokol pro navazování interaktivních komunikačních relací

SMS (Short Message Service) - služba mobilních sítí umožňující zasílání krátkých textových zpráv

TLD (Top Level Domain) - doména nejvyšší úrovně

UMTS (Universal Mobile Telecommunications Systém) - technologie používaná v mobilních sítích třetí generace

URI (Uniform Resource Identifier) - jednotný identifikátor zdroje na síti

URL (Uniform Resource Locator) - jednotný identifikátor umístění zdroje na síti používaný převážně pro adresaci webových stránek

VoIP (Voice over IP) - hlasová konverzace přenášená přes datové IP sítě (Internet)

WHOIS - protokol nebo služba používaná pro dotazování v některých databázích na Internetu (např. DNS, ENUM)

WiFi (Wireless Fidelity) - bezdrátová přenosová technologie používaná zejména pro přístup k Internetu

WiMAX (Worldwide Interoperability for Microwave Access) - širokopásmová bezdrátová přenosová technologie používaná zejména pro přístup k Internetu

91

Seznam použité literatury a zdrojů ARPA-Zone Whois Information : Infrastructure Top-Level Domain [online]. c2002 , Page updated 19-June-2007 [cit. 2007-04-29]. Dostupný z WWW: .

BEAN, James. Engineering Global E-Commerce Sites. [s.l.] : Morgan Kaufmann, 2003. 250 s. ISBN 1558608923.

CAMARILLO, Gonzalo, GARCÍA-MARTÍN, Miguel A. The 3G IP Multimedia Subsystem (IMS) : Merging the Internet and the Cellular Worlds. 2nd edition. Chichester : Wiley, 2006. 456 s. ISBN 0470018186.

CZFree.Net : projekt neziskové broadband telekomunikační sítě v České Republice [online]. c2002-2006 [cit. 2007-04-21]. Dostupný z WWW: .

DOHERTY, Jim. Internet phone services simplified : an illustrated guide to understanding, selecting, and implementing VolP-based Internet phone services for your home. Illustrations by Nathan Clement. Indianapolis : Cisco Press, c2006. 157 s. ISBN 1587201623.

DOSTÁLEK, Libor, KABELOVÁ, Alena. Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. 1. vyd. Praha : Computer Press, c1999. 418 s., 1 CD-ROM. ISBN 8072261932.

92

E.164 : The international public telecommunication numbering plan [online]. ITU, 2005 [cit. 2007-04-15]. Dostupný z WWW: .

E164.org [online]. c2004-2007 [cit. 2007-06-24]. Dostupný z WWW: .

E-cislo.cz : Validace [online]. [2006] [cit. 2007-04-20]. Dostupný z WWW: .

Enum [online]. NeuStar, c1999-2006 [cit. 2007-06-08]. Dostupný z WWW: .

ENUM : We Manage Numbers [online]. CZ.NIC, [2007] [cit. 2007-05-08]. Dostupný z WWW: .

ENum2go.com : eNum lookup [online]. [2007] [cit. 2007-04-21]. Dostupný z WWW: .

FALTSTROM, Patrik. E.164 number and DNS : RFC 2916 [online]. 2000 [cit. 2007-04-15]. Dostupný z WWW: .

GOLENIEWSKI, Lillian. Telecommunications Essentials : The Complete Global Source for Communications Fundamentals, Data Networking and the Internet, and Next-Generation Networks. 2nd edition. Boston : AddisonWesley Professional, c2003. 928 s. ISBN 0201760320.

HARDY, William C. VoIP service quality : measuring and evaluating packetswitched voice. New York : McGraw-Hill, 2003. 317 s. ISBN 0071410767.

93

HERSENT, Olivier. IP telephony : deploying voice-over IP protocols. Chichester : Wiley, 2005. 416 s. ISBN 0470023597.

HINDEN, R, DEERING, S. IP Version 6 Addressing Architecture : RFC 4291 [online]. 2006 [cit. 2007-05-20]. Dostupný z WWW: .

HUSTON, Geoff. Lord of the Numbers. The ISP Column [online]. 2003 [cit. 2007-06-17]. Dostupný z WWW: .

HWANG, Junseok, et al. Analyzing ENUM Service and Administration from the Bottom Up : The addressing system for IP telephony and beyond. Virginia : TPRC, 2001. 25 s. Dostupný z WWW: .

CHANDRA, Praphul, LIDE, David. Wi-Fi Telephony : Challenges and Solutions for Voice over WLANs. Burlington : Newnes, 2007. 288 s. ISBN 978075067.

CHVALOVSKÝ, Karel. Bude mít každý počítač na Internetu své telefonní číslo?. Lupa.cz : server o českém Internetu [online]. 2000 [cit. 2007-04-30]. Dostupný z WWW: . ISSN 12130702.

International Telecommunication Union [online]. ITU, c2007 , Updated: 2007-03-29 [cit. 2007-04-12]. Dostupný z WWW: .

94

INTERNET PROTOCOL : RFC 791 [online]. 1981 [cit. 2007-05-20]. Dostupný z WWW: .

KRSEK, Michal. Maminko, co je to ten eNum?. Lupa.cz : server o českém Internetu [online]. 2003 [cit. 2007-05-02]. Dostupný z WWW: . ISSN 12130702.

KUNEŠ, Jan. Skype : telefonujeme přes Internet. 1. vyd. Brno : CP Books, 2005. 95 s. ISBN 8025108279.

LEDFORD, Jerri. Cut the cord! : the consumer’s guide to VoIP. Boston : Thomson Course Technology, c2006. 286 s. ISBN 1592009883.

LESCH, Vince. ENUM's Role in Converged Networks. Converge! Network Digest [online]. 2006 [cit. 2007-06-09]. Dostupný z WWW: .

LEVIN, O. Telephone Number Mapping (ENUM) Service Registration for H.323 : RFC 3762 [online]. 2004 [cit. 2007-04-15]. Dostupný z WWW: .

Levné volání na pevné linky a mobilní telefony prostřednictvím služby SkypeOut [online]. c2007 [cit. 2007-06-08]. Dostupný z WWW: .

MAHLER, Paul. Voip telephony with asterisk : a systematic approach to learning the open source PBX. 2nd edition. San Francisco : Signate, 2005. 306 s. ISBN 0975999222.

95

MILLER, Mark A. Voice Over IP Technologies : Building the Converged Network. New York : M&T Books, 2002. 504 s. ISBN 0764549073.

MINOLI, Daniel. Voice over IPv6 : architectures for next generation VoIP networks. 1st edition. Burlington : Newnes, c2006. 384 s. ISBN 075068206X.

MOCKAPETRIS, P. DOMAIN NAMES - CONCEPTS AND FACILITIES : RFC 1034 [online]. 1987 [cit. 2007-05-20]. Dostupný z WWW: .

MOCKAPETRIS, P. DOMAIN NAMES - IMPLEMENTATION AND SPECIFICATION : RFC 1035 [online]. 1987 [cit. 2007-05-20]. Dostupný z WWW: .

Národní politika pro vysokorychlostní přístup (Broadband strategie ČR). Praha : MI ČR, 2005. 27 s. Dostupný z WWW: .

Nokia E65 [online]. c2007 [cit. 2007-04-18]. Dostupný z WWW: .

OLEJNICZAK, Stephen P. Telecom for dummies. 1st edition. Indianapolis : Wiley, 2006. 364 s. ISBN 9780471770855.

Opatření ČTÚ - Číslovací plány : Číslovací plán veřejných telefonních sítí [online]. 2004 [cit. 2007-06-23]. Dostupný z WWW: .

96

Opatření obecné povahy č. OOP/11/10.2005-42. Praha : ČTÚ, 2005. 11 s. Dostupný z WWW: .

Otestujte ENUM [online]. CZ.NIC [2007] [cit. 2007-04-20]. Dostupný z WWW: .

PETERKA, Jiří. Co je ENUM?. Lupa.cz : server o českém Internetu [online]. 2006 [cit. 2007-04-15]. Dostupný z WWW: . ISSN 12130702.

PETERKA, Jiří. Jak funguje ENUM?. Lupa.cz : server o českém Internetu [online]. 2006 [cit. 2007-04-17]. Dostupný z WWW: . ISSN 12130702

PETERKA, Jiří. Jak se volá přes ENUM?. Lupa.cz : server o českém Internetu [online]. 2006 [cit. 2007-05-22]. Dostupný z WWW: . ISSN 12130702.

Proč ENUM? [online]. CZ.NIC [2007] [cit. 2007-06-20]. Dostupný z WWW: .

PUŽMANOVÁ, Rita. TCP/IP v kostce. České Budějovice : Kopp, 2004. 607 s. ISBN 8072322362.

RAAKE, Alexander. Speech quality of VoIP : assessment and prediction. Hoboken : Wiley, c2006. 336 s. ISBN 9780470030608.

97

REICHINGER, Kurt, BAUMGARTNER, Robert. Introducing ENUM to the Semantic web. In Web technologies, Applications, and Services : Iasted International Conference. Calgary : IASTED, 2005. s. 140-145. Dostupný z WWW: .

RIPE ENUM Working Group : Progress Matrix [online]. 2007 [cit. 2007-0623]. Dostupný z WWW: .

ROSENBERG, Jonathan, et al. SIP: Session Initiation Protocol : RFC 3261 [online]. 2002 [cit. 2007-04-16]. Dostupný z WWW: .

RUSSEL, Travis. Signaling System #7. 5th edition. [s.l.] : McGraw-Hill, 2006. 720 s. ISBN 007146879X.

SATRAPA, Pavel. ENUM pro operátory. Lupa.cz : server o českém Internetu [online]. 2007 [cit. 2007-06-08]. Dostupný z WWW: . ISSN 12130702.

Seznam operátorů VoIP podporujících ENUM [online]. CZ.NIC [2007] [cit. 2007-04-20]. Dostupný z WWW: .

Seznam registrátorů ENUM [online]. CZ.NIC [2007] [cit. 2007-04-20]. Dostupný z WWW: < http://enum.nic.cz/whois/registrars.py?lang=cz>.

SHELDON, Tom. McGraw-Hill's Encyclopedia of Networking & Telecommunications. Berkeley : McGraw-Hill, 2001. 1296 s. ISBN 0072120053.

98

SINNREICH, Henry, JOHNSTON, Alan B. Internet communications using SIP : delivering VoIP and multimedia services with Session Initiation Protocol. 2nd edition. Hoboken : Wiley Technology, c2006. 377 s. ISBN 9780471776574.

Skype : lidé na celém světě spolu mohou mluvit zdarma [online]. c2007 [cit. 2007-05-03]. Dostupný z WWW: .

SkypeIn – vaše osobní číslo [online]. 2007 [cit. 2007-06-08]. Dostupný z WWW: .

TAAFFE, Ouida. Dial 'ENUM' for murder?. Telecommunications International. 31.5.2005, vol. 39, is. 5, s. 14.

Technologie - Vysokorychlostní internet : Portál veřejné správy České republiky [online]. c2003-2007 [cit. 2007-06-24]. Dostupný z WWW: .

Telecommunications and Internet converged Services and Protocols for Advanced Networking (TISPAN); ENUM scenarios for user and infrastructure ENUM : ETSI TR 102 055. [s.l.] : ETSI, 2005. 25 s. Dostupný z WWW: .

TŮMA, Pavel. ENUM : Nová dimenze telefonování. IP Telephony Workshop 2006 [online]. 2006 [cit. 2007-06-11]. Dostupný z WWW: .

99

VAN MEGGELEN, Jim, SMITH, Jared, MADSEN, Leif. Asterisk : The Future of Telephony. 1st edition. Sebastopol : O’Reilly Media, 2005. 404 s. ISBN 0596009623.

VoXaLot [online]. c2006 [cit. 2007-04-18]. Dostupný z WWW: .

Voice over IP [online]. 2007 , last modified 22:35, 21 June 2007 [cit. 2007-04-15]. Dostupný z WWW: .

VoIPEX : CounterPath eyeBeam [online]. [2007] [cit. 2007-04-20]. Dostupný z WWW: .

VoIPEX : Tarify a objednávka [online]. [2007] [cit. 2007-04-20]. Dostupný z WWW: .

VoIPEX : VoIP – telefonování / volání zdarma [online]. [2007] [cit. 2007-0420]. Dostupný z WWW: .

Vyhledávání v registru ENUM [online]. CZ.NIC [2007] [cit. 2007-04-21]. Dostupný z WWW: .

WALLINGFORD, Ted. VoIP hacks. 1st edition. Sebastopol : O’Reilly, c2006. 306 s. ISBN 0596101333.

WALLINGFORD, Theodore. Switching to VoIP. [s.l.] : O'Reilly Media, 2005. 477 s. ISBN 0596008686.

Windows Live Messenger [online]. c2007 [cit. 2007-05-03]. Dostupný z WWW: .

100

Yahoo! Voice : Make Free and Low Cost Calls From Your PC [online]. c2007 [cit. 2007-05-03]. Dostupný z WWW: .

ZEMAN, Mirek. CZ.NIC správcem domény ENUM. Lupa.cz : server o českém Internetu [online]. 2003 [cit. 2007-04-17]. Dostupný z WWW: < http://www.lupa.cz/clanky/cz-nic-spravcem-domeny-enum/>. ISSN 12130702.

101

Příloha A Příklady některých softwarových IP telefonů CounterPath eyeBeam 1.5 Softphone Bližší informace dostupné na: CounterPath eyeBeam 1.5 Softphone [online]. [2007] [cit. 2007-04-17]. Dostupný z WWW: .

Adore Softphone Bližší informace dostupné na: Adore Softphone [online]. [2007] [cit. 2007-0417]. Dostupný z WWW: .

102

Freshtel Firefly Bližší informace dostupné na: Freshtel Firefly [online]. [2007] [cit. 2007-0417]. Dostupný z WWW: < http://www.freshtel.net/firefly>.

Idefisk Bližší informace dostupné na: Idefisk [online]. [2007] [cit. 2007-04-17]. Dostupný z WWW: < http://www.asteriskguru.com/idefisk>.

103

SJ Labs SJphone Bližší informace dostupné na: SJ Labs SJphone [online]. [2007] [cit. 2007-0417]. Dostupný z WWW: .

104

Příloha B Příklady některých hardwarových IP telefonů Cisco Unified IP Phone 7960G Bližší informace dostupné na: Cisco Unified IP Phone 7960G [online]. [2007] [cit. 2007-04-17]. Dostupný z WWW: .

Cisco Unified IP Phone 7912G Bližší informace dostupné na: Cisco Unified IP Phone 7960G [online]. [2007] [cit. 2007-04-17]. Dostupný z WWW: .

105

Grandstream BudgeTone 200 Bližší informace dostupné na: Grandstream BudgeTone 200 [online]. [2007] [cit. 2007-04-17]. Dostupný z WWW: .

Grandstream GXV-3000 Bližší informace dostupné na: Grandstream GXV-3000 [online]. [2007] [cit. 2007-04-17]. Dostupný z WWW: .

106

Swissvoice IP 10 Bližší informace dostupné na: Swissvoice IP 10 [online]. [2007] [cit. 2007-0417]. Dostupný z WWW: .

Well LP-388 Bližší informace dostupné na: Well LP-388 [online]. [2007] [cit. 2007-04-17]. Dostupný z WWW: .

107