Masarykova Univerzita Brno – Lékařská fakulta
Oči a počítač Bakalářská práce
Vedoucí práce: MUDr. Tomáš Jurečka Optometrie
Brno, květen 2008
Autor práce: Jana Rytířová,
Obsah Obsah .................................................................................................................................... - 2 Prohlášení.............................................................................................................................. - 4 Úvod...................................................................................................................................... - 5 Základní pojmy ..................................................................................................................... - 6 Rozdíly mezi jinými činnostmi podobnými práci na počítači .............................................. - 7 Celkové problémy při práci na počítači ................................................................................ - 7 Používání počítače a problémy pohybového aparátu........................................................ - 7 Příčiny obtíží pohybového aparátu ............................................................................... - 9 Používání počítače a psychická zátěž ............................................................................... - 9 Účinky na kůži ................................................................................................................ - 10 Potíže se zrakem při práci na počítači................................................................................. - 10 Důležitost slzného filmu při práci s počítačem ............................................................... - 11 Důvody potíží.................................................................................................................. - 11 Subjektivní potíže ........................................................................................................... - 12 CVS – Computer vision syndrome ................................................................................. - 13 Děti a počítače................................................................................................................. - 14 Faktory ovlivňující dětský zrak při práci na počítači: ................................................ - 15 5 možností jak předcházet problémům u dětí: ........................................................... - 15 Vady optického systému a jejich vliv na práci na počítači ................................................. - 15 Jak nepřijít o zrak při práci na monitorech ......................................................................... - 16 9 kroků jak snížit namáhání očí při práci na počítači: .................................................... - 16 Cvičení očí ...................................................................................................................... - 17 Přestávky při práci .......................................................................................................... - 18 Prevence vzniku zrakových obtíží: ................................................................................. - 18 Klasifikace nemoci z povolání .................................................................................... - 19 Ergonomie pracovního místa při práci na počítači ............................................................. - 20 Uspořádání pracovního místa ......................................................................................... - 20 Umístění monitoru ...................................................................................................... - 20 Rozměry pracoviště ..................................................................................................... - 21 Osvětlení ..................................................................................................................... - 21 Umístění periferií – myš klávesnice atd.......................................................................... - 23 Vládní nařízení týkající se uzpůsobení pracoviště .............................................................. - 26 Legislativa: ................................................................................................................. - 26 Monitory ............................................................................................................................. - 27 Druhy monitorů a jejich působení na zrak ...................................................................... - 27 CRT (klasická lampová obrazovka) ............................................................................ - 27 LCD ( liquid crystal display- tekuté krystaly) ............................................................. - 28 Plazmová obrazovka ................................................................................................... - 28 OLED – organic light emiting diode, projektory ........................................................ - 28 Záření monitorů a jejich vliv na zrak .............................................................................. - 29 Parametry monitorů vhodné pro zrak ............................................................................. - 30 Rozlišení obrazovky .................................................................................................... - 30 Řádková frekvence ...................................................................................................... - 31 Obnovovací frekvence ................................................................................................. - 31 Šířka pásma................................................................................................................. - 31 Jas a kontrast .............................................................................................................. - 32 Nastavení velikosti písma............................................................................................ - 32 Doba odezvy ................................................................................................................ - 32 -2-
Barevné uzpůsobení monitorů ........................................................................................ - 32 Kvalita barev: ............................................................................................................. - 32 Závislost citlivosti jednotlivých druhů čípků na vlnové délce: ................................... - 33 Nejvhodnější kombinace barvy pozadí a textu: .......................................................... - 33 Nejnevhodnější barva pozadí a textu: ......................................................................... - 34 Novinky........................................................................................................................... - 35 Kinomobil – brýle pomocí kterých lze vidět čtyřicetipalcový obraz ........................... - 35 Uhlíkové nanoroury a NED ........................................................................................ - 35 Vhodná korekce při práci na počítači ................................................................................. - 36 Postup vyštření:............................................................................................................... - 36 Skupiny pacientů nosící počítačovou korekci: ............................................................... - 37 Brýlové čočky pro práci na počítači (počítačové brýle) ................................................. - 38 Ochranné vrstvy na brýlové čočky .............................................................................. - 39 Progresivní, bifokální a trifokální čočky ........................................................................ - 39 Kontaktní čočky .............................................................................................................. - 40 Práce hendikepovaných na počítači ................................................................................... - 41 Práce hendikepovaných na počítači .................................................................................... - 42 Pomůcky pro slabozraké ................................................................................................. - 42 Televizní lupy: ............................................................................................................. - 42 Pomůcky pro nevidomé .................................................................................................. - 43 Historie používání kompenzačních pomůcek:............................................................. - 43 Braillovo písmo:.......................................................................................................... - 44 Braillovo písmo a počítače: ........................................................................................ - 44 Výpočetní technika pro nevidomé: .............................................................................. - 45 Členění náročných kompenzačních pomůcek: ............................................................ - 46 Fyzicky postižení ............................................................................................................ - 47 Systém 14Control® ..................................................................................................... - 47 Závěr ................................................................................................................................... - 48 Literatura a zdroje informací .............................................................................................. - 49 Seznam zkratek ................................................................................................................... - 52 -
-3-
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně a použita ke studijním účelům. Jana Rytířová
-4-
Úvod Toto téma jsem si vybrala proto, že je v dnešní době velice aktuální, diskutované a možná i podceňované. Žijeme ve společnosti, která je počítači změněná, a tyto změny postihují také naše životy. Práce s počítačem je běžnou záležitostí. Setkáváme se s ní prakticky všude a stala se neodmyslitelnou součástí našeho života. Základům výpočetní techniky se učí již děti ve škole, v řadě domácností je počítač neodmyslitelnou součástí. Nelze však pochybovat o tom, že používání počítačů sebou přináší i řadu zdravotních potíží a 60% až 80% těchto obtíží tvoří problémy oční, které se v závislosti na špatné korekci podstatně zhoršují. Dále to mohou být potíže související s pohybovým systémem. První články a studie, zabývající se vlivem práce s počítačem na zdraví, se objevily již v šedesátých a sedmdesátých letech. Většina z nich vyvolala obavy z možného poškození zdraví, zejména při práci se zobrazovací jednotkou jako zdrojem elektromagnetického záření. Protože se zrak u zdravého jedince podílí na vnímání okolního světa na úkor ostatních smyslů z celých čtyř pětin, chtěla bych se v této práci zaměřit na možné poškození zraku při práci na počítači. Dále na celkové škodlivé účinky počítačů a monitorů. Stejně tak zmiňuji také možnosti předcházení těmto problémům, jako je správná korekce nebo správné uzpůsobení pracoviště s počítačem. Dalším tématem je možnost
využití
počítačíů
zrakově
i
fyzicky
postiženými.
-5-
Základní pojmy Zraková ostrost: Je podmíněna rozlišovací schopností a refrakčním stavem zrakového aparátu. Rozlišovací schopnost označuje schopnost identifikovat dva prostorově oddělené objekty jako dva (minimum separabile). Předpokladem je aby obraz těchto dvou bodů na sítnici byl oddělen alespoň jedním čípkem, na který se promítne mezera mezi těmito objekty. Akomodace: Je mechanismus, kterým je oko schopno zesílit svou lomivost. Jedná se v podstatě o schopnost zaostřit na blízké a vzdálené předměty. Motilita: Schopnost pohybovat očima a aktivně nasměrovat potřebným pohledovým směrem oči. Podstatná je dokonalá vzájemná souhra obou očí a to díky funkci celkem 6ti okohybných svalů. Fotoreakce – adaptace na světlo a tmu: Schopnost zraku přizpůsobit se různým hladinám osvětlení. Při přechodu z osvětleného prostoru do tmavého nejsme schopni vnímat světelné podněty. Adaptace na světlo je zprostředkována především čípky a je rychlejší ovšem méně vydatná než adaptace na tmu, která je zprostředkována tyčinkami a může trvat 20-40min. Refrakční vada: Stav, kdy se paprsky sbíhají mimo sítnici (optická mohutnost oka je menší nebo větší, než by odpovídalo dané délce oka). Rozeznáváme tři druhy refrakčních
vad:
hypermetropii
(dalekozrakost),
myopii
(krátkozrakost)
a
astigmatismus. Ostré vidění (do dálky) možné jen za pomoci minus dioptrií (krátkozrakost) nebo plus dioptrií (dalekozrakost). Presbyopie: vetchozrakost. Fyziologický pokles akomodační šíře v průběhu stárnutí. Prostorové vidění: schopnost očí a mozku vnímat prostorově trojrozměrný okolní svět. Nezbytnou podmínkou je dostatečně dobrá zraková ostrost obou očí zároveň a správná motilita.
-6-
Rozdíly mezi jinými činnostmi podobnými práci na počítači Čtení knihy:
Je stálá vzdálenost od oka, změna akomodace není příliš
využívána. Pohyb očí je převážně horizontální a nároky na prostorové vidění jsou minimální. Šikmé pohledy očí nejsou třeba. Poloha ramen a rukou je stálá, často jsou ruce volně položeny bez aktivních pohybů. Osvětlení cílové oblasti se nemění. Odlesky od papíru nejsou většinou žádné. Za dne a při zdravých očích nejsou nároky na osvětlení nijak mimořádné. Tok informací je jednosměrný. Sledování televize: Při této činnosti je pár odlišností od čtení tištěného textu. Vzdálenost oka od obrazovky je větší. Proto oko nezapojuje téměř akomodaci. Avšak většina sleduje televizi v přítmí tudíž vzniká vysoký kontrast mezi jasem obrazovky a okolní místností. Také odlesky světel v místnosti mohou zvyšovat zrakovou nepohodu. Tok informací je rovněž jednosměrný, navíc zvukový doprovod značně doplňuje zrakovou informaci. Většina lidí snáší lépe horší obraz při dobrém zvuku než naopak. (1.)
Celkové problémy při práci na počítači Používání počítače a problémy pohybového aparátu Práce s počítačem je práce trvale v sedě, při níž trpí bolestmi zad až 90% lidí. Tato práce může vyvolat velice nepříjemné potíže zahrnující bolesti hlavy a páteře, zejména v její bederní a krční části, dále bolesti ramen a rukou. Na vině je většinou špatná ergonomie pracoviště (viz. Ergonomie pracovního místa při práci na počítači). Jde o tzv. psychofyzická rizika, která z tohoto nevhodného uspořádání přímo vyplývají. Podstatné je sedět při práci s počítači pohodlně, na celé hloubce sedadla a především se nehrbit, protože při tomto takzvaném „kyfotickém“ sedu je páteř prohnuta obráceně, než je jí přirozené. Tím se zvyšuje tlak na meziobratlové ploténky až o 40% oproti normálu, což přináší spoustu komplikací.
-7-
Druhý typ zátěže vyplývá z neustálého opakovaného namáhání určitých svalových skupin, vyvolávající tzv. opakovaný stres a z něj vyplývající onemocnění souhrnně nazývaná
RSI (Repetitive Strain Injury) a zahrnuje například
tendosynovitidu (zánět kloubního pouzdra) a tendinitidu (zanícení šlach v rukách). Většina z potíží diagnostikovaných jako RSI souvisí s mechanickým tlakem na důležité nervy procházející postiženými oblastmi. Bezprostřední příčinou tohoto tlaku může být zbytnění tkání následkem zatížení nebo probíhajícího zánětu, nevhodná poloha končetiny, trvalé svalové napětí, stejně tak i vnější tlak na postižené místo. Podle studií je nejnáročnější prací vykonávanou na počítači mechanické opisování a zadávání dat. To vyžaduje dlouhodobé maximální soustředění a vysoké pracovní nasazení. Že RSI s rozvojem používání počítačů ve společnosti bezprostředně souvisí, dokazují i údaje amerického úřadu pro pracovní statistiku, podle kterých se procentuální zastoupení tohoto typu chorob za pouhých dvanáct let (1978 až 1990) zdesetinásobil a na celkovém počtu nemocí z povolání se dnes podílí více než z poloviny (viz. tabulka 1). Rozvoj některých typů RSI evidentně zapříčinil přechod od mechanických klávesnic psacích strojů vyžadujících použití mnohem větší síly při psaní k pokrokovým klávesnicím, pro jejichž funkčnost stačí poměrně lehké dotyky na klávesy. Právě v tom totiž tkví jádro problému.
Rok 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990
počet případů % všech RSI chorob 20 200 14% 21 900 15% 23 200 18% 23 000 18 % 22 600 21 % 26 700 25 % 37 700 28 % 37 000 30 % 45 500 33 % 72 900 38 % 115 300 48 % 146 900 52 % 185 400 56 % Tabulka 1.
-8-
Neméně rizikové je i ovládání myši. Stejně tak zde ruka vykonává opakovaně stále stejné pohyby zatěžující pouze určité svaly, navíc ve strnulé a poměrně nepřirozené poloze. V kombinaci s výše jmenovanými negativními faktory se tak rodí velký strašák většiny dnešních uživatelů počítačů – syndrom karpálního tunelu. Zde už nepomůže psychoterapie jako v případě stresu ani zvýšení dioptrií v korekci zraku. Důležité je ruce průběžně procvičovat a nechat alespoň na okamžik odpočinout ještě předtím, než se nějaké nežádoucí důsledky začnou projevovat. Syndrom karpálního tunelu vzniká stlačením mediálního nervu probíhajícího zápěstím a v krajním případě může vyústit až v ochrnutí ruky. Tato choroba je nebezpečná svým postupným a pozvolným nástupem. (2.)
Příčiny obtíží pohybového aparátu •
Sezení ve strnulé poloze
•
Nevhodná ergonomie pracoviště
•
Nevyhovující sedadlo
•
Dlouhodobé a nadměrné zatížení malých svalových skupin
Používání počítače a psychická zátěž Zavedení počítačů znamenalo zásadní změnu v obsahu práce a v podmínkách na pracovišti. Zvýšily se požadavky na psychické procesy, jako myšlení, rozhodování představivost apod. Psychickou zátěž dále ovlivňují pracovní podmínky jako je časový tlak, sociální klima, motivační faktory, nízká možnost rozhodování, monotónní úkoly, velké množství složitých informací a časté změny úkolů. Psychická
zátěž
může
vyvolat
neurotizaci
pracovníků,
chronickou
nespokojenost, oslabení psychické vyrovnanosti, psychosomatické problémy, závažné neurotické poruchy a snížení výkonnosti. Při výzkumech ve Velké Británii 86% ze všech 700 dotazovaných manažerů uvedlo, že počítačová práce působí na jejich nervy negativně, a závěrem tohoto zjištění bylo také, že snížení produktivity práce v souvislosti se stresem vedlo podle statistických odhadů v roce 2002 ke ztrátám ve výši 1,24 miliardy liber. Při výzkumech práce na počítačích a monitorech byly zjištěny také druhotné potíže – jako třeba to, že delší soustředění na příliš malá písmena vede ke zvýšení krevního tlaku a podrážděnosti. (2.)
-9-
Účinky na kůži Práce u obrazovky může být faktorem, který spolupůsobí při vzniku kožních vyrážek, svědění, loupání pokožky, dermatóz na obličeji případně okrajů víček. Onemocnění jsou velmi řídká a vznikají u osob se zvýšeně vnímavou pletí. Studie prokázaly že těmito obtížemi trpí častěji ženy. Způsobuje to působení kladných iontů, které se kolem obrazovky uvolňují. Statický elektrický náboj umožňuje dráždivé působení prachových částic na pokožku. U organismu vystaveného jejich vlivu se může zvýšit produkce neurohormonu serotonimu, který je spojován s únavou a depresívními stavy. Kombinace ústředního vytápění, klimatizace a přítomnosti většího počtu elektrických a elektronických přístrojů může vést k značnému poklesu vlhkosti vzduchu, což dále zvyšuje negativní působení na pokožku.(3.)
Potíže se zrakem při práci na počítači Většina pracujících s počítačem zažívá nějaké oční nebo zrakové obtíže. Ačkoliv je nejasné zda se tyto problémy vyskytují ve větší míře u pracujících s počítačem, než u jiných vizuálně náročných povolání. Mnoho jednotlivců pracujících v povolání, které je rovněž náročné na jejich zrak, zažívá velmi podobné problémy. Při klasické práci na počítači jsou minimálně tři místa, která zrakem neustále sledujeme. Obrazovka, klávesnice (myš) a materiály, ze kterých opisujeme data. Vzdálenost těchto objektů je odlišná, takže akomodace musí vydatně pracovat. Navíc odlišná je i vzdálenost těchto ploch a jejich sklon. To klade vysoké nároky na akomodaci a okohybný systém. Ten je tvořen nejen okohybnými svaly (na každém oku 6), ale zároveň i několika nadřazenými řídícími centry. Neustálé změny vzdálenosti nutí mozek, okohybné svaly a nitrooční svaly k dokonale rychlé spolupráci. Konečným důsledkem práce s počítačem a zobrazovací jednotkou mohou být bolesti hlavy, podrážděnost a syndrom suchého oka. Dále žaludeční neuróza, celková zvýšená únava, bolesti očí, hučení v uších apod. Někteří lékaři dokonce varují před poškozením optické soustavy oka či sítnice a zrakového nervu.
- 10 -
Důležitost slzného filmu při práci s počítačem Mrkání je přirozenou cestou obnovování slzného filmu, jehož součástí je vrstva vody, tuků a živin. Oči jsou díky slzám udržovány vlhké a čisté. Mrknutí rozprostírá slzný film po povrchu oka, čímž zajišťuje jeho stálé zvlhčení a odplavení cizích tělísek, které se dostaly na oko a mohly by je dráždit. Je známo, že slzy napomáhají k udržení přední oční komory ve sterilním prostředí. Oko při práci na počítači méně mrká. Normálně mrkneme jednou za 5 vteřin neboli 11 000krát denně. Při práci s počítačem se více soustředíme a mrkáme méně často, nebo je mrkání nepravidelné. Studie prokázaly, že při práci s počítačem lidé mrkají až 5x méně často než normálně. A slzy se odpařují mnohem rychleji během dlouhé fáze, kdy oko nemrká. Ta zapříčiňuje osychání oka. Obzvláště kancelářské prostory s extrémně suchým prostředím způsobují vznik mikrotrhlinek v slzném filmu. U lidí s nedostatečnou
tvorbou
slz,
může
dojít
až
k dvojnásobným
problémům.
K předcházení těmto potížím je dobré používat zvlhčující oční kapky nebo umělé slzy. Oční kapky proti zarudnutí očí pomocí vasokonstrikce zredukují množství cévek na oku, ale nepomohou oku proti vysoušení.
Důvody potíží Hlavní příčinou obtíží je zraková náročnost práce, která je způsobená trvalým přizpůsobením očí na vidění do blízka, námahou svalů ovládajících vyklenutí oční čočky, sbíháním os obou očí a rozdílné jasy různých ploch, na které se člověk dívá. Při práci na počítači musí naše oči zvládnout až 30 000 změn pohledu za den, potom dále zvládat rozdílné vzdálenosti mezi tištěnými materiály, klávesnicí, monitorem a ještě se přizpůsobit různému stupni jasu a kontrastu. Očím také vadí oslňování. Tištěné materiály mají navíc sytě ohraničené znaky, na rozdíl od znaků na monitoru, které nejsou tak kontrastní a nemají ostré okraje. Znaky jsou jasnější v centru a jejich intenzita se k okrajům snižuje. Tím je obtížné pro oči udržet zaostření a fixaci těchto obrazů. Zraková kůra našeho mozku analyzuje data přicházející z oka v několika úrovních. V prvních fázích jsou rozlišeny linie, oblouky, rozdíly tma a světlo, pohyb a nepohyb. Teprve ve vyšší etáži se rozlišují velikosti a nakonec se
- 11 -
zjištěnému tvaru přiřadí konkrétní písmeno či obraz. Z toho vyplývá, že při střídání velikostí písma a rozdílů jasu vzniká velice vysoká náročnost na oči. Dalším vlivem na zrak jsou parametry nastavení počítačového monitoru. Například nekonstantní obraz monitoru (blikání obrazu) značně namáhá zrak. Podle posledních výzkumů začíná zraková únava u počítače asi po dvou hodinách a zřetelně se projevuje už po čtyřech hodinách práce. Ke značným očním problémům vedou také chyby v optickém systému oka včetně chyb v okohybném systému, stejně tak i poškození slzného filmu, oslňování očí, nevhodný kontrast, velikost a forma písma. V prvé řadě se však jedná o malé refrakční vady, které by měly být zkorigovány, včetně prvních příznaků presbyopie a latentního šilhání..
Subjektivní potíže Subjektivně pociťované zrakové obtíže byly první oblastí, které byla v souvislosti s používáním zobrazovacích jednotek věnována pozornost. Podle posledních výzkumů si na potíže se zrakem stěžuje při práci s počítačem téměř 70 75% osob. Upřený pohled na monitor počítače po celý den zvyšuje náchylnost k očním a zrakovým problémům. Zrakové obtíže vyskytující se při práci s počítačem, jak jsou popisovány, mají různý charakter a projevují se pocitem zrakové i celkové únavy spojené s bolestmi hlavy, zvýšenou suchostí či slzením a pálením očí, tlakem v očích, podrážděním očí, nebo zčervenáním popř. rozostřeným viděním a zvýšeným očním napětím. Je třeba zdůraznit, že jsou značné individuální rozdíly v intenzitě obtíží i v délce doby práce předcházející jejich vzniku. Únava očí je stav, který byl popsán již v padesátých letech (tehdy u hudebníků, makléřů, elektrotechniků a automechaniků). Příčina spočívá ve střídání dvou pozorovacích úrovní: na pracovní ploše a nad ní. Pozorování pracovní plochy je bez úsilí, pozvednutí očí o něco vzhůru (k monitoru) je provázeno tzv. excyklorotací – tzv rotací oka zevně. Tím je myšlena rotace kolem předozadní osy. Tento jev je způsoben účinkem okohybných svalů na oční kouli při různé základní poloze oka. Tato - 12 -
excyklorotace je podvědomě kompenzována opačným úsilím svalů a únavou. Únavě se lze vyhnout zabudováním monitoru dolů do pracovní plochy, nebo zvednutím hlavy. Obojí není vždy možné. Jsou známy i případy, kdy při práci na CRT (cathode ray tube) monitoru došlo krom výše zmíněných potíží též ke vzniku záblesků před očima, což varovalo před poškozením sítnice, zrakového nervu a možná také před poškozením zrakového korového analyzátoru. Dále také ke chvění očních bulbů, což signalizuje zvýšenou nervosvalovou dráždivost v oblasti okohybných svalů. Tyto potíže většinou po vynechání práce na klasickém CRT monitoru ustanou. V problematice vlivu práce se zobrazovacími jednotkami počítačů na zrak byla provedena řada studií. Výzkum v této oblasti v současné době stále probíhá. Dalšími problémy mohou být zejména negativní změny schopnosti oka ostřit, poškozování optického nervového systému v míře rostoucí s délkou doby práce s monitory, chronické změny očních čoček, či náchylnost ke vzniku zákalů.
CVS – Computer vision syndrome Tento syndrom je charakterizován očními a zrakovými komplikacemi způsobenými prací na blízkou vzdálenost, které jsou zaznamenány a připisovány dlouhodobé práci na počítači. Tento syndrom zahrnuje sérii příznaků. Jsou to zejména pálení očí, rozmazané vidění, bolesti hlavy, zad a krku, syndrom suchého oka, dvojité vidění, zdeformované barevné vidění, řezání a zarudnutí. Již v roce 1996 zaznamenali američtí lékaři u 15 milionů američanů symptomy CVS a v dalších pěti letech tento počet vzrostl o 50%. V současné době tímto syndromem trpí až 60 miliónů američanů a lékaři v České republice se s ním také často setkávají. Nejvýznamnější vlivy které ovlivňují vznik zrakových obtíží: •
individuální stav zraku - u lidí s chybnou korekcí zraku nebo se skrytou oční vadou jsou obtíže častější a po kratší době práce stejně tak u nekorigované presbyopie.
•
doba trvání práce u počítače
•
světelné podmínky na pracovišti - 13 -
•
jednou z nejčastějších příčin zrakového diskomfortu je časté střídání pohledu na obrazovku, dokumenty a klávesnici.
•
rušivé oslňování a odlesky na obrazovce
•
nevhodné ergonomické uspořádání pracoviště a pracovního místa
•
roli hrají i psychologické faktory jako je motivace k práci, sociální klima na pracovišti, organizace práce apod.
Děti a počítače Děti jsou mnohem více citlivější na namáhání očí při práci s počítačem než dospělí. Dětské oko je nevyvinuté a pracovní místo je obvykle přizpůsobené pro dospělé. Většinou je důvodem k poškození očí špatné uzpůsobení pracovního místa. Děti navíc nerozpoznají, že j jejich zrak poškozen a nepociťují diskomfort. Průměrné dítě stráví denně na počítači až 3 hodiny denně. A někteří začínají s prací na počítači již ve třech letech. Až 90% školních dětí má přístup k počítači ať už doma nebo ve škole.
Mnohé studie dokazují negativní dopad používání počítače na dětský zrak: •
25 – 30% dětí pracujících s počítačem potřebuje k jeho používání správnou korekci (studie na univerzitě v Kalifornii) (4)
•
Během roku 1995 vzrostlo toto procento z 12,1% na 20,4% (studie provedené v Thaivanu) (4.)
•
V posledních letech procento myopických dětí vzrostlo na34% (4.)
Práce na počítači je pro děti velice stresující, protože je na ně vyvíjen nápor při zvýšené akomodační námaze. Dříve si děti hrály více venku, proto pro ně vidění na dálku bylo velice důležité. Dnes většina pracuje s počítačem a právě u těchto dětí je možnost zvýšení myopie.(4.) Používání počítače vyžaduje také dobrou jemnou motoriku očí, která však u malých dětí není dobře vyvinutá. Mnoho lékařů tvrdí, že pocit blízkého bodu, je větším rizikem pro myopii, než dědičnost. (4.) Podle americké optometristické asociace dopad používání počítače na dětský zrak podmiňují následující faktory.
- 14 -
Faktory ovlivňující dětský zrak při práci na počítači: •
Děti mají limitovaný stupeň podvědomí. Mohou vykonávat práci na počítači pouze po dobu několika hodin a to s častými přestávkami. Delší používání způsobuje problémy.
•
Děti jsou velmi přizpůsobivé, dokáží vnímat to co vidí a to jak to vidí jako normální, a to přesto, že třeba vidí špatně. Proto by rodiče měli sledovat délku pobytu dítěte před počítačem.
•
Děti jsou menší než dospělí. Pracovní stoly jsou uzpůsobeny pro dospělé, což mění úhel pohledu pro dítě. Uživatelé počítače by se měli dívat na obrazovku mírně dolů v 15ti stupních. Dále je důležité umístění klávesnice a jejich noh na podlaze.
5 možností jak předcházet problémům u dětí: 1. Před nástupem do školy je nutná kontrola u očního lékaře, včetně vyšetření zraku na blízko i na dálku. 2. Pracovní místo přizpůsobit dítěti. 3. Doporučená vzdálenost mezi monitorem a očima dítěte je 45 – 70 cm. Při dívání z menší vzdálenosti se může zrak poškodit. 4. Rodiče i učitelé by měli znát příznaky, které značí potencionální problém, jako červené oko, časté tření, stáčení hlavy a další neobvyklé pozice.
Vady optického systému a jejich vliv na práci na počítači Je zřejmé, že práce u počítače je vysoce náročná i pro zdravého člověka. Je otázkou zda je dobré doporučit práci na počítači osobě s poruchou motility a prostorového vidění. Každá drobná nevykorigovaná refrakční vada, se při práci na monitoru může projevit nepříjemnými pocity pálení, slzení a očního nepohodlí. Tyto vady se mohou projevit až při zvýšené zátěži. Při nekotigovaném astigmatismu a presbyopii mohou při usilovné akomodaci nastat astenopické obtíže. Prevencí těchto obtíží je návštěva
- 15 -
oftalmologa a předpis správné brýlové korekce. Přibližně 50% lidí, kteří si při práci na počítači stěžují na oční obtíže má některou z vad optického aparátu.
Nadměrná zátěž zraku spolu s únavou může vyvolat hetroforii, která nebyla dříve patrná a ta může být pak příčinou zdvojení obrazu. Porušená souhra mezi akomodací a konvergencí u poruch binokulární spolupráce a u anisometropií může být dalším předpokladem ke vzniku astenopických obtíží. Jakékoliv patologické stavy ztěžují až znemožňují práci na monitoru. V roce 2004 v Japonsku proběhla studie, zaměřující se na možnou souvislost vzniku glaukomu s používáním počítače. Studie se účastnilo 10 202 pacientů pracujících s počítačem. Výzkumy prokázaly souvislost vzniku poruch refrakce a poruch v zorném poli s používáním počítače. Dále bylo prokázáno, že myopie je jednou z příčin vzniku glaukomu s otevřeným úhlem. Používání displejů zapříčiňuje fyzickou a psychickou zátěž, dále zvýšení krevního tlaku. Myopické oči jsou více vnímavé k problémům při práci na displeji. Studie prokázala větší souvislost mezi glaukomem a myopií, než mezi glaukomem a používáním počítače.(5.)
Jak nepřijít o zrak při práci na monitorech Je známo, že očím při práci na počítači vadí nejvíce prach, průvan, suchý vzduch a příliš silné nebo slabé osvětlení. Pracovní prostředí mnohdy moc změnit nelze, ale je možné očím poskytnout pohyb a úlevu od upřeného dívání na jedno místo. První problémy se projeví již po dvou hodinách práce na počítači. Naštěstí má většina těchto obtíží pouze dočasný charakter a po dostatečné relaxaci ( nejlépe spánek) odezní.
9 kroků jak snížit namáhání očí při práci na počítači: 1. Oční vyšetření a optimální korekce refrakční vady 2. Správné osvětlení (viz. kapitola Osvětlení) 3. Minimalizace záření
- 16 -
4. Optimální jas obrazovky 5. Pravidelné mrkání 6. Cvičení očí (viz. kapitola Cvičení očí) 7. Přestávky 8. Ergonomie pracovního místa (viz. kapitola ergonomie pracovního místa při práci na počítači) 9. Cvičení páteře 10. Zásada dynamického sedu (střídání poloh)
Při práci na počítači je důležité pohybovat očima uvolněně a bez násilí a sledovat celou počítačovou obrazovku. Dále pravidelně mrkat a občas přeostřit na vzdálenost větší než 5 metrů. Po každé hodině nebo dvou hodinách práce s počítačem si na chvíli odpočinout a provést pár očních cviků.
Cvičení očí Nejjednodušším způsobem jak očím ulevit je překrýt je dlaněmi, ale nedotýkat se jich přímo. Dobré je si u toho představovat příjemné barvy, čím tmavější je barva kterou vidíte, tím uvolněnější jsou oči. Provádět toto cvičení dvakrát denně několik minut. Ruce nesmí být přitisknuty na samotné oči a nos by měl zůstat volný. Podobně pomáhá také zavřít oči a nastavit obličej ke slunci. Pomoci ale může i častější mrkání, které oči zvlhčuje. Optimální je mrknout jednou nebo dvakrát každých deset vteřin. Další možností cvičení očí je tzv. „Palming“ neboli pohled do tmy. Z angl. Slova palm-dlaň. Jedná se o relaxační prvek. Dobré je nejprve si promnout ruce, poté přeložit příčně prsty přes sebe a dlaněmi překrýt zavřené oči. Prsty jsou na čele překřížené, hlava položená v dlaních a lokty opřeny o stůl. Tuto metodu lze doplnit o masáž očních svalů. Ta obnáší pokrčení ukazováčků a přiložení obou kloubů těsně pod koutky očí u kořene nosu. Potom přejíždíme kloubem jemným tlakem 3krát pod očima ke spánku. U třetího pohybu přiložíme skrčený ukazováček celou vnější plochou na spánek a následně krouživým pohybem do vlasů nahoru k očím, pak nazpět dolů. Tím provedeme lehkou masáž spánků. Plocha ukazováčků nesmí přitom klouzat po kůži. Je na jednom místě a kůží pouze pohybuje. Pro cvičení očních svalů je důležité přeostřování a častější oční pohyby. Doporučuje se každých 30 sekund přeostřit na vzdálenější obraz, například za oknem
- 17 -
a to přibližně na 5 až 10 sekund. Další možností je sledovat 10 – 15 sekund blízký předmět (např. tužku nebo prst před očima) a poté stejnou dobu zase vzdálený předmět, tím zaostřovat střídavě na blízko a na dálku. Důležité je provést tato cvičení několikrát. Cvičení očních svalů dosáhneme též pohybem očí nahoru a dolů 6krát. Pohyby mají být pomalé a pravidelné, co nejvíce nahoru a dolů: k jejich provedení byste neměli užít téměř žádné síly. Lze také očima kroužit v jednom i opačném směru. Také mrkáním předcházíme námaze očí. Dobré je mrkat jednou nebo dvakrát za deset sekund bez ohledu na prováděnou činnost. (1.)
Přestávky při práci Čím delší doba práce, tím větší výskyt obtíží, podle posledních výzkumů zraková únava u počítače začíná asi po 2 hodinách a zřetelně se projevuje už po 4 hodinách práce Velice důležité při práci na počítači jsou pravidelné přestávky. Doporučené jsou optimálně desetiminutové přestávky v rozmezí jedné až dvou hodin. V této pauze je dobré provádět činnosti, které oči nenamáhají, např. vyřízení telefonátů. Během práce je dobré občas zamířit pohledem do dálky. Důležité je nedívat se na monitor déle než třicet minut v kuse, aniž by se měnila ohnisková vzdálenost.
Prevence vzniku zrakových obtíží: •
ergonomické uspořádání pracoviště
•
dodržování zásad vizuální ergonomie a odpovídající osvětlení (viz. níže)
•
pro sezení před obrazovkou není vhodná poloha proti oknu ani zády k němu, okna je nutné osadit regulovatelnými stínidly
•
používání obrazovkové filtry, vhodné vizuální parametry obrazovky (viz. kapitola Parametry monitorů vhodné pro zrak)
•
pracovní stůl s dostatečně velkou plochou a nízkou odrazivostí,dostatečná vzdálenost pozorovatele od obrazovky a správné umístění obrazovky (viz. níže)
•
vhodná organizace práce spočívající v časovém omezení práce s obrazovkou a ve stanovení přestávek
•
lékařské preventivní prohlídky zraku zaměstnanců
- 18 -
•
pozornost při organizaci práce věnovat i celkové pracovní zátěži zejména psychické
•
dostatek místa pro umístění písemností, doporučuje se umístit písemnosti buď v jednom směru mezi obrazovkou a klávesnicí nebo pomocí přidržovacího mechanismu těsně vedle obrazovky
•
maximální omezení prašnosti
•
vhodná vzdálenost monitoru (viz. níže str. 19)
•
celková ergonomie pracoviště (viz. níže str. 19)
•
užitečné může být používání některých druhů umělých slz, které se dají koupit i bez receptu, pokud nemáme k dispozici kapky, může pomoci i to, že si opláchneme oči studenou vodou. Očím uleví také vychladlý sáček čaje nebo máty na zavřená víčka.
Klasifikace nemoci z povolání Z přehledů nemocí z povolání vydávaných Státním zdravotním ústavem jednoznačně vyplývá, že počet nahlášených onemocnění má již několik let trvale sestupnou tendenci (viz graf 1.), což je každopádně potěšující. Ještě v roce 1996 bylo v ČR registrováno přes 2 500 případů, vloni již bylo nových pacientů pouze 1 388. Problém je v tom, že „nemoci z povolání“ jsou striktně definovány zákonným nařízením vlády č. 290/1995 Sb. a zdravotní potíže, jež zde nejsou uvedeny, nelze poškození očí v důsledku nadměrného používání počítače klasifikovat jako nemoc z povolání. (2.)
Graf 1. - 19 -
Ergonomie pracovního místa při práci na počítači Při uspořádání pracovního místa s počítačem je důležité přihlédnout k tělesným rozměrům a specifickým požadavkům daného pracovníka nebo uživatele počítače, k charakteru vykonávaných pohybů u počítače, dále k náročnosti práce a v neposlední řadě k celkovému klimatu v místnosti.
Výška postavy Výška sedačky Výška pracovní plochy ( stůl ) Výška roviny očí od podlahy ( v sedě )
Vzdálenost očí od monitoru Zorný úhel
155 cm 41 cm 60 cm 103 cm
minimálně 40 cm, optimálně 60 cm 60°
170 cm (průměr) 46 cm 65 cm
185 cm 52 cm 72 cm
119 cm minimálně 40 cm, optimálně 60 cm 60°
135 cm minimálně 40 cm, optimálně 60 cm 60°
Tab.2.
Uspořádání pracovního místa Umístění monitoru Umístění monitoru je pro praváka nejvhodnější přímo před obličejem, nebo mírně vlevo. Naopak pro leváka je nejvhodnějším umístěním monitor na pravé straně. Obrazovka by měla umožňovat nastavení výšky a polohy, pokud k tomu není monitor dostatečně vybaven, lze výšku a polohu ovlivnit třeba úpravou stolu. Nejvhodnější vzdálenost monitoru od obličeje bývá u stoních počítačů 40 – 60 cm a u televizorů 2 metry případně trojnásobek velikosti úhlopříčky. Je nutné, aby i při použití sebevětší obrazovky stále na stole zůstával dostatek místa pro klávesnici a myš. Přirozený úhel, který svírá hlava s trupem je 10-15 stupňů. Obrazovka má stát kolmo na osu vidění. Fixační linie směřující ke středu obrazovky má tedy svírat 15-20 stupňů. Co do výškového umístění lze doporučit, aby horní hrana monitoru zhruba korespondovala s rovinou očí (u dříve používaných menších, např. 14“ monitorů se doporučovala výška hrany níž asi o 20° pod úrovní očí) viz. obr. 3.
- 20 -
Rozměry pracoviště Rozměry desky stolu musí být zvoleny tak, aby bylo možné měnit uspořádání monitoru, klávesnice a dalších zařízení. Desky pracovního stolu musí být matné, aby na nich nevznikaly odlesky. Důležité je, aby měl stůl hloubku alespoň 70 cm (zvlášť pokud používáme klasický rozměrný CRT monitor), a byla tak zaručena minimální vzdálenost očí od obrazovky 40 cm. Výška pracovního stolu má být maximálně 65cm. Žádoucí je též, aby tyto periferie ležely s tělem a monitorem v jedné ose a pracovník s počítačem nemusel opakovaně otáčet hlavou při pohledu z klávesnice na monitor a zpět. Z prostorových požadavků je třeba dodržet mimo jiné volnou pracovní plochu nejméně 2 m2 na jednoho pracovníka, světlá výška místnosti je specifikována rozdílně podle jejích půdorysných rozměrů, např. pro běžnou kancelář o ploše do 50 m2 činí minimálně 2,6 m (viz. tab. 2).
Osvětlení Různému osvětlení se aktivně přizpůsobuje zornice zůžením a rozšířením. Rozšíření zornice při menší míře světla je však vykoupeno menší hloubkou ostrosti. V rámci pracovny je dobré umístit jakoukoliv obrazovku bokem k postranním zdrojům světla, velmi nevhodná je poloha zády nebo čelem k oknu, protože tím dochází k odleskům na obrazovce, oslnění pracovníka a zvýšenému namáhání zraku. Nejčastější chybou, která se může vyskytnout je tzv. nepřímé oslnění. Jde o odrazy a zrcadlení na povrchu obrazovky. Obrazovka je navíc prohnutá, vznikají tedy odrazy v extrémně velkém úhlu. Dokonce i světelné zdroje umístěné na stropě nebo postranní okna mohou vytvářet na obrazovce rušivé odlesky (viz. Obr. 1). Stropní světla by měla být umístěna nad nebo trochu za pracovní židlí. Nejvhodnější je osvětlení s podélným zavěšením (neonové zářivky). Odrazům z okenních ploch (viz. obr. 2) lze většinou zabránit malým pootočením celého pracoviště. Pomoci mohou žaluzie, závěsy, zástěny nebo rostliny. Při nočním osvětlení by se mělo světlo odrážet od stropu a u počítače by měla stát malá stolní lampička s tlumených světlem. Světlo by při práci na počítači mělo mít intenzitu poloviční oproti normálu.
- 21 -
Obr. 2 Samozřejmostí musí být bezvadný technický stav monitoru, nežádoucí je např. nedostatečný kontrast, viditelné chvění či kmitání obrazu v důsledku nízké obnovovací frekvence, příliš malé písmo kvůli přemrštěnému rozlišení atd. Použití starých, opotřebovaných klasických CRT monitorů, které ještě nejsou vybaveny funkcemi pro snížené vyzařování a jejichž obrazovky postrádají antireflexní vrstvy, byste se měli nejlépe úplně vyvarovat. Část problémů s těmito zařízeními lze eliminovat použitím dodatečných filtrů. Dobré je použít také držák na písemnosti, tak aby byl psaný text umístěn vedle obrazovky, pro vyvarování se častých změn pohledu. Konstrukce pracovního sedadla musí být stabilní, s výškově nastavitelným sedákem, snadno čistitelným. Zádová opěrka musí být nastavitelná jak výškově, tak úhlem sklonu. Opěrka pro dolní končetiny musí být poskytnuta každému, kdo ji vyžaduje.
- 22 -
Nejlepší volbou je LCD monitor, který šetří zrak, celkové zdraví a nakonec i peníze. Je důležité udržovat při práci s počítačem také optimální teplotu,která by se měla pohybovat kolem 22 °C při relativní vlhkosti vzduchu 30 až 70 % (v suchém prostředí se vlivem procesů hardwaru vytváří elektrostatický náboj, který může podnítit některé alergické reakce). Důležité je také maximálně omezit prašnost na pracovišti. Elektricky nabité prachové částice mohou dráždit spojivky i pokožku. Z téhož důvodu by se v okolí katodových monitorů nemělo kouřit.
Umístění periferií – myš klávesnice atd. Stejnou pozornost je vhodné věnovat výběru, umístění a používání klávesnice a myši. Na trhu je celá škála klávesnic s označením ergonomické, ovšem jejich používání se moc neosvědčilo, spíše se jedná o marketingové lákadlo pro domácí uživatele. Na požívání tzv. „rozpůlené“ klávesnice, je nutné si delší dobu zvykat.Vznik potíží neovlivní ani tak tvar klávesnice, jako spíš doba, po kterou je psaní na klávesnici vykonáváno. Lze doporučit především správné držení těla, kdy platí „pravidlo devadesáti stupňů“: chodidla mají celou plochou spočívat na podlaze (případně na speciální, k tomu určené ergonomické podložce), lýtka se stehny by měla svírat pravý úhel stejně jako paže s předloktím. Ruce musejí zaujímat při psaní neutrální polohu (tj. měli byste být uvolnění a nijak křečovitě nevytáčet dlaně z os rukou). Vhodné je použití speciálních podložek, ať už plastových či gelových, někdy již dodávaných v základní výbavě klávesnice. Opřením zápěstí se přenese tíha rukou do podložky, čímž významně ulevíte svým zádům. Avšak pozor – tyto podložky jsou určeny pouze pro odpočinek rukou ve chvíli, kdy na klávesnici zrovna nepíšete. Při samotném psaní by opření zápěstí o podložku vyvolalo jejich strnulost a z toho plynoucí další komplikace.
- 23 -
Obr 3. Zásady uspořádání pracovního místa s počítačem
- 24 -
Běžné ririkové faktory při práci na počítači Dlouhodobé sledování monitoru
Odlesky na počítačové obrazovce z oken
Nejjednodušší řešení •
Dělat časté přestávky a zaostřovat na vzdálené předměty
•
Provádět pravidelně činnost, ke které počítač není potřeba.
•
Udržovat monitor v čistotě
•
Pravidelně mrkat
•
Pokud je potřeba používat oční kapky
•
Použití okenních závěsů, nebo jemného tónování oken k omezení světelnosti
•
Umístění monitoru kolmo k oknu nebo ke zdroj světla
•
Přizpůsobit pozici a naklonění monitoru, tak aby se záření redukovalo
• Odlesky na obrazovce z vnitřního osvětlení
• • •
Užít počítačový filtr nebo stínítko Omezit stropní svítidla, snížit jejich intenzitu Přemístit nežádoucí osvětlení Přizpůsobit pozici monitoru, tak aby bylo záření zredukováno
Tab. 3 možnosti předcházení potížím při práci na monitorech
- 25 -
Vládní nařízení pracoviště
týkající
se
uzpůsobení
Všechny výše zmíněné podmínky jsou dnes zakotveny v legislativě všech vyspělých zemí a ani ta naše není výjimkou.
Legislativa: •
Směrnice Rady EU 90/270/EEC z roku 1990, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na zařízeních se zobrazovacími jednotkami
•
ČSN EN ISO 9 241 (ISO 9241) část 1 - 17: Ergonomické požadavky na kancelářské práce se zobrazovacími jednotkami
•
Nařízení vlády č. 178/2001 Sb. kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci a jeho novela nař. vlády č.523/2002 Sb.
•
Zákon č. 65/1965 Sb. zákoník práce v platném znění (od ledna 2007 nahrazen jiným předpisem) Tyto legislativy se detailně zabývají způsoby ochrany zdraví pracivníků nejrůznějších profesí a svými paragrafy popisuje práci osob s osobními počítači. Podle průměrného energetického výdeje je zde tento typ činností (mezi které spadá i computer design) zařazen do první, tedy nejlehčí kategorie (pro srovnání: u nejtěžších kategorií, kam patří namáhavé manuální práce, je povolený energetický výdej minimálně čtyřikrát větší).
- 26 -
Monitory Monitor je výstupní elektronické zařízení sloužící k zobrazování textových a grafických
informací.
Na
rozdíl
od
televizoru
není
obvykle
vybaven
vysokofrekvenčním vstupním obvodem (tunerem). Signál je do něj přenášen buď analogově nebo digitálně. Velice důležitým parametrem je stáří monitoru a další vedlejší činitelé. Což ovlivňuje vliv počítačového monitoru na zrak. Monitory můžeme podle používaných technologií rozdělit na několik skupin:
Druhy monitorů a jejich působení na zrak CRT (klasická lampová obrazovka) Klasický monitor funguje pomocí technologie CRT (catode ray tube), zjednodušeně pomocí elektronového děla (katoda). Toto dělo je umístěno v zadní části monitoru a míří přímo do obličeje uživatele. Metá v rychlém sledu proudy elektronů, jejichž shluky se zobrazí na zobrazovací ploše a my pak na této ploše vnímáme ucelené obrázky či písmo (viz obr. 4). U černobílých obrazovek je požíván pouze jeden proud elektronů a u barevných proudy tři. Elektrony díky usměrnění dopadají přesně na určené místo, které na určitou chvíli rozzáří. Obrazovka funguje jako vakuová baňka, jejíž přední stěna je pokryta luminiscenční vrstvou.
Obr. 4.schema CRT monitoru
- 27 -
LCD ( liquid crystal display- tekuté krystaly) Jedná se o tenké a ploché zobrazovací zařízení skládající se z omezeného (velikostí monitoru) počtu barevných nebo monochromatických pixelů seřazených před zdrojem světla nebo reflektorem. Vyžaduje malé množství elektrické energie. Je složen z molekul tekutých krystalů uložených mezi dvěma elektrodami a mezi dvěma polarizačními filtry, přičemž osy polarizace jsou na sebe kolmé. Molekuly jsou bez elektrického proudu v chaotickém stavu, a elektrický proud způsobí že se srovnají s mikroskopickými drážkami na elektrodách, které jsou vzájemně kolmé. Světlo procházející filtrem je při průchodu tekutým krystalem rotováno a tak prochází i druhým filtrem. Tekuté krystaly jsou bez elektrického proudu průhledné a při průchodu elektrického proudu se stávají neprůhlednými. Na barevných displejích je každý pixel rozdělený do tří subpixelů (červeného, zeleného a modrého). U tohoto druhu monitorů je důležitým parametrem jejich zobrazovací schopnost při pohledu ze šikmého úhlu. LCD jsou šetrnější než CRT monitory. Dáno je to tím, že obraz na LCD monitoru je blíže zobrazení na papíru, než je tomu u klasického monitoru. LCD displeje rozdělujeme na pasivní SNT (supertwist nematic) a aktivní TFT(thin field transistor). U tohoto typu monitoru zcela chybí elektronové dělo a ke škodlivému záření nedochází vůbec. Nevýhodou LCD monitoru je to, že nabízejí o něco menší jas a kontrast a mají velice zranitelný povrch obrazovky, snadno může dojít k jeho poškrábání.
Plazmová obrazovka Obraz vzniká dopadem ultrafialového záření na luminofor obrazovky. UV záření je generováno v malých (1mm) komůrkách. Každá komůrka má svoji samostatně adresovatelnou elektrodu. Napětí přivedené na elektrodu způsobí zažehnutí plynové náplně, která vyzáří UV záření. Výhodou je plochá obrazovka, velký jas, velký pozorovací úhel, vysoká rozlišovací schopnost. Nevýhodou je vysoká cena.
OLED – organic light emiting diode, projektory Využívají organických elektroluminiscenčních diod. Dnes se používá na mobilní telefony a mp3 přehrávače. Skládá se z katodové a anodové části a organické látky. V momentě kdy je přivedeno napětí jsou vyvolány kladné a záporné náboje,
- 28 -
které se spojují ve vyzařovací vrstvě a produkují světelné záření. Existují dva druhy – monitory s pasivní a aktivní matricí( PMOLED, AMOLED). PMOLED jsou jednoduché, zobrazují spíše text. AMOLED slouží ke složitějším grafickým aplikacím. Dalšími variantami jsou fosforeskující PHOLED, využívající elektrické fosforence. Také WOLED (white OLED), které dosahují vysoké účinnosti světla dále FOLED(flexibilní OLED), které lze uzpůsobit místu umístění a TOLED (Transparentní OLED) který má 80% průchodnost světla, umožňuje zobrazení na průhledných plochách.
Záření monitorů a jejich vliv na zrak Jako většina elektrických přístrojů, vyzařují počítače ionizující i neionizující radiaci. To zahrnuje viditelné světlo, ultrafialové, infračervené, rentgenové záření a rádiové emise. Nicméně počítačem vyzařované emise jsou často tak malé, že jsou neměřitelné, nebo se nachází značne pod hranicí doporučených bezpečných hranic. Při provozu počítačových monitorů se zobrazovačem typu katodové trubice dochází mimo jiné k emisi rentgenového záření. Při provozu jakýchkoli elektrických zařízení se do určité vzdálenosti šíří elektromagnetické pole tzv. elektrosmog. Tento elektrosmog je dobře zaznamenatelný různými detektory. Dominantní část elektromagnetického pole generovaného při práci na zobrazovacích jednotkách je tvořeno radiofrekvenční oblastí elektromagnetického pole. Ostatní složky jsou velmi malé a patří mezi ně např. optické záření, které však není příčinou problémů a RTG záření, jehož množství je velice malé. Je prokázáno, že se kolem obrazovky uvolňují kladné ionty, jejichž působení může při vyšších koncentracích, způsobit zvýšenou produkci hormonu serotoninu, což má za následek únavu a depresivní stavy. Tento elektrostatický náboj v blízkosti povrchu počítačové obrazovky přitahuje prach a jiné částice ze vzduchu a způsobuje jejich hromadění. (2) Při práci s počítačem můžeme omezit rtg záření a elektromagnetické pole pomocí filtru na monitoru (viz. obr. 5). Tento filtr zabraňuje průniku záření a redukuje blikání na monitoru. Podle výrobců monitorů, může kvalitní filtr redukovat až 99,9% záření vyzařovaného monitorem, na hodnotu, která nebude škodlivá ani při pohledu
- 29 -
zblízka. Při používání filtru je důležité dbát na jeho čistotu. U moderních monitorů vyráběných cca od roku 2000 je tento filtr nainstalovaný uvnitř obrazovky. Moderní značkové CRT monitory splňují standardy, které jsou striktnější a stanovují standardy vyzařování v oblasti extra nízkých a velmi nízkých frekvencí. Na rozdíl od CRT obrazovek, monitory na principu LCD neprodukují téměř žádné škodlivé záření.
Obr. 5 Obrazovkový filtr
Parametry monitorů vhodné pro zrak Většina uživatelů počítače ani neví, že existuje tzv. grafické nastavení systému, pomocí něhož lze snížit zatížení očí při práci na počítači. Volbou vhodného režimu také předcházíme poškození monitorů a prodlužuje se tím jejich životnost. Důležité informace k nastavení: 1.
Čím větší rozlišení, tím se zmenšuje počet barev a obnovovací frekvence
2.
Při zvolení větších rozlišení jsou znaménka a další obrazce monitoru velmi malé a nemusí být přehledné
3.
Pro hry se volí jiné rozlišení než pro plochu pracovní.
Rozlišení obrazovky Tento parametr udává zobrazení počtem bodů tzv. pixelů v horizontálním a vertikálním směru. Při zvětšení počtu těchto pixelů, lze na obrazovce zobrazit více informací, ale zmenší se jejich velikost, což může být pro oči velkou zátěží. Nejlépe je vyzkoušet více druhů rozlišení a zjistit, které bude nejlépe vyhovovat. Vhodná rozlišení: •
640x480 - jen zřídka, požívalo se na 14ti palcových monitorech při MS dosu
- 30 -
•
800x600 – pomalu mizí, požívá se na 15ti palcových monitorech, ty zvládají i lepší rozlišení
•
1024x768 – vhodné pro 17ti palcové monitory
•
1280x1024 – doporučeno pro 19“ a 21“ monitory a pro grafické programy
•
1600x1200 – pro 21“ monitory. Vhodné pro nastavení profesionálních monitorů
Řádková frekvence Neboli horizontální frekvence. Udává se v kHz a udává, kolik řádků se na monitoru vykreslí za 1s. Např. při rozlišení 1024x768 bodů se musí při každém průchodu zobrazit 768 řádků. Je-li řádková frekvence 75kHz, pak vzniká poměr 75000:768= 97,6 Hz.
Obnovovací frekvence Obnovovací frekvence určuje rychlost,kterou se obraz monitoru obnovuje. Tato frekvence se měří v Hertzích, tedy počtu obnovení za sekundu. V anglických materiálech je označena termínem vertical frekvency, vertical scan rate nebo vertical refresh rate. Čím je tato frekvence vyšší, tím je obraz lépe vnímán. Nejméně by se tato hodnota měla pohybovat kolem 75Hz optimálně 85Hz a více. Kdo pracuje s obnovovací frekvencí 60Hz a méně, ten může časem pocítit oční problémy. Pod hranicí 85Hz již monitor bliká, což velice škodí očím, unavuje zrak, snižuje pracovní výkonnost, u citlivějších lidí může vyvolat epileptický záchvat a způsobuje migrény. Tato čísla však platí pouze pro klasické monitory s katodovou trubicí (CRT) a ne pro LCD monitory, u kterých se obraz vytváří jiným způsobem. Pro 17“ monitor je doporučena obnovovací frekvence 100Hz.
Šířka pásma Celkový počet bodů, které je monitor schopen za sekundu vykreslit. Udává se v MHz a čím je tato hodnota vyšší, tím kvalitnější elektronika je používána a vzniká věrnější obraz.
- 31 -
Jas a kontrast Během dne by jejich hodnota měla být větší než při večerních hodinách při umělém osvětlení. Jas pozadí by měl být ztlumen natolik, že není možné rozeznat rastr obrazovky. Není vhodné používat příliš temné pozadí na obrazovce, protože kontrast mezi úrovní jasu obrazovky a dalších pracovních ploch v zorném poli uživatele (zejména např. bílého papíru) může způsobovat potíže při čtení písemných dokumentů, se kterými pracujeme - minimální úroveň jasu pozadí na obrazovce by měla být 300-500luxů. Zdravé oko by tak nemělo
Nastavení velikosti písma Není dobré vysilovat oči nastavením příliš malé velikosti písma. Abychom předešli přílišné námaze mozku. Velikost písma by měla být co největší, studie ukázaly, že používání menšího typu písma může vést ke zvýšení krevního tlaku a vyšší úrovni stresování uživatelů.
Doba odezvy Doba za kterou se bod na LCD monitoru rozsvítí a zhasne, pro pracovní použití je vyhovující doba 25ms.
Barevné uzpůsobení monitorů Kvalita barev: Určuje počet barev na monitoru a kolik bitů je užíváno pro uložení informace o barvě pro každý pixel. Nejčastěji se setkáváme s těmito režimy: 16, 256 barev, 16 high color, 24 true color a 32 true color. Nejčastěji užívané jsou poslední tři. U LCD monitorů je zajímavým parametrem počet zobrazitelných barev na bod. Monitor může být zejména u levnějších variant monochromatický. Přemíra barev přetěžuje uživatele, před společnou barvou pozadí by nemělo být více než 5 barev. Proto ideální je volit pastelové barvy pro pozadí a tmavší barvy pro předměty.
- 32 -
Je prokázáno, že zelená a modrá barva uklidňují, žlutá že povzbuzuje a červená pobuřuje a zneklidňuje. Proto informace velké důležitosti je dobré označit barvou žlutou nebo červenou a méně podstatné barvou zelenou a modrou (viz tab. 4). Stresový faktor
Účinek na člověka
Opatření
Nasycené barvy Chromatická aberace
Barvy světlejší
Příliš slabé kontrasty
Zpomalení práce
Přizpůsobení optické hustoty (vyšší než 1:3)
Příliš vysoké kontrasty
Clonění kontrastu
Přizpůsobení optické hustoty (menší než 1:15)
Barvy nevhodné Podráždění uživatele k informaci
Výběr vhodných barev
Negativní zobrazení
Pozitivní zobrazení se světlejším pozadím
Zrcadlení oken a světel na monitoru
Tab. 4. stresové faktory při špatném nastavení parametrů monitoru
Závislost citlivosti jednotlivých druhů čípků na vlnové délce:
Graf. 2
Z tohoto grafu vyplývá že zrak je nejméně citlivý na modrou barvu a nejcitlivější na zelenou.
Nejvhodnější kombinace barvy pozadí a textu:
- 33 -
Černá na žluté Zelená na bílé Červená na bílé Modrá na bílé Bílá na modré Černá na bílé
Nejnevhodnější barva pozadí a textu: Modrá na tmavém pozadí Červené písmo na zeleném pozadí –vytváří hloubkový efekt Červené písmo před modrým pozadím – největší zátěž pro oko, protože oko je pro modrou barvu krátkozraké a pro červenou dalekozraké. U monitorů se uplatňuje tzv. aditivní míchání barev (viz. obr. 6), kdy se jednotlivé složky barev sčítají a vytváří světlo větší intenzity. Pracujeme se třemi základními barvami (modrá, červená, zelená).
Obr. 6.
- 34 -
Novinky Kinomobil – brýle pomocí kterých lze vidět čtyřicetipalcový obraz Společnost General Mobile představila na veletrhu CeBIT první mobilní telefon, který dokáže nahradit komfort domácího kina na cestách. A to pomocí speciálních brýlí simulujících čtyřicetipalcový obraz. Přístroj označený jako G777 bude k dostání v Německu během letošního roku. Přístroj dokáže pomocí videobrýlí simulovat obraz o úhlopříčce 102 centimetrů; tedy stejné jako u televizí běžně užívaných u dnešních domácích kin. První zkušenosti s netradičním produktem však nejsou příliš pozitivní; obraz v brýlích se musí dlouze hledat a jeho sledování není příliš příjemné. Brýle nutí oči šilhat, navíc je nelze nijak přizpůsobit. (9.)
Uhlíkové nanoroury a NED Jedná se o plochý displej s vlastnostmi klasického monitoru, který pracuje na bázi uhlíkových nanorour. Do budoucna umožní konstrukci plochých displejů s velkými úhlopříčkami - a s lepší kvalitou obrazu, vyšší životností a za nižší cenu než dnešní displeje. Výroba nano-emisivních displejů (NED) je založena na metodě, která umožňuje nechat růst uhlíkové nanoroury přímo na skle. To snižuje výražně náklady, a proto by tato technologie mělo brzy nahradit současnou generaci plochých displejů. (10.)
- 35 -
Vhodná korekce při práci na počítači Postup vyštření: Pro diagnózu CVS je důležité identifikovat všechny symptomy a správně postupovat při jejich odstranění. Důležité je správné kladení otázek pacientovi, musíme vědět jakou činnost pacient vykonává nejčastěji, jak dobrou zrakovou ostrost k této činnosti potřebuje. V případě, že práce na počítači je jeho hlavní, nebo častou pracovní náplní, poté přistupujeme ke konkrétním otázkám na osvětlení a egonomické uspořádání pracoviště, dále typ a nastavení monitoru. Ptáme se na stávající korekci zraku pacienta. Dalším postupem je vyšetření zrakové ostrosti a vizu na blízko a na dálku. Při korekci se musíme pacienta zeptat v jaké vzdálenosti pracuje s monitorem. Nejvhodnější je cca 50cm. Dalšímy testy, které je možno provádět jsou vyšetření rezervy fůze, akomodační šíře a schopnosti. Existuje mnoho pomůcek, které dokáži stanovit údaje o zraku uživatů počítače jsou to například speciální vyšetřovací jednotky PRIO. Což jsou samoosvětlovací simulační počítačové obrazovky, umístěné v pacientově pracovní vzdálenosti, které zdvojí pozorovaný obraz na počítačové obrazovce a měří jak pacientovy oči na tento jev reagují. Pacient sleduje obrazy na monitoru a během toho vyšetřující provádí retinoskopii. To umožní získání dokonalé informace o požadované dioprické korekci.Jeho použití značně zdokonalí vyšetření a navíc je velice nenáročný na obsluhu. A vyšetření má poté předpoklad úspěšnosti až 99%. Je jasně stanovena diagnóza i postup léčby. Postup vyšetření lze přirovnat k vyhodnocování kontaktních čoček. Tato metoda však selhává na množství faktorů , které zapříčiňují oční problémy. Například nerozezná příznaky binokulární dysfunkce. Dále musí vyšetřující předpokládat, že pacient sleduje speciální barevný monitor, který nemusí být přesný.
Další pomůckou je Eye – CEE System, vytvořený ve Velké Británii. Jedná se o interaktnívní software, který vykonává vyšetření přímo na obrazovce uživatele. Obsahuje také dotazník, který zjistí, zda uvedené problémy jsou vizuální nebo způsobené okolním prostředím. Udává informace o stavu zraku uživatele, v průběhu - 36 -
práce na počítači v jeho normálním pracovním prostředí. Ovšem nedokáže pomoci ve finálním předpisu korekce zraku na střední vzdálenost. V neposledním kroku při počítačové korekci, musíme pacienta upozornit na důležitost správné vzdálenosti monitoru, ergonomie pracoviště, správného osvětlení a zamezení odlesků. Správná korekce nalezených refrakčních vad pomáhá preventivně odstranit jednu příčinu astenopických obtíží, které představují nekorigované nebo špatně korigované refrakční vady. Při práci s počítačem je vhodné používat místo korekce kontaktními čočkami spíše korekci brýlovou, tedy klasické brýle. Popřípadě speciální brýle pro práci s počítačem, protože pracovní vzdálenost očí od obrazovky je větší než vzdálenost od papíru při čtení a menší než by odpovídalo brýlím na dálku. K předepsání správné korekce je nutná znalost přesných pracovních podmínek jednotlivých osob. Je prokázáno, že 30% lidí u počítače nosí nevhodné brýle a nebo je nenosí vůbec. Ideální brýle by měly nejen správně korigovat refrakční vadu, ale měly by mít antireflex, který odstraňuje přebytečné odlesky a zlepšuje průhled čočkou.
Skupiny pacientů nosící počítačovou korekci: 1.
Mladí lidé se zachovanou akomodací: Stačí dálková korekce, tj. brýle, které nosí stále. Pro vidění na dálku totiž budou využívat korekce a do blízka uvidí za využití akomodace.
2.
Lidé v presbyopickém věku (45let a více): Nestačí pouze korekce na čtení, která je vhodná jen pro oblasti do blízka (do 40ti cm), ale důležitá je též korekce na střední vzdálenost (45-60cm), která je vyžadován především u počítače. V tomto případě potřebuje člověk brýle i na obrazovku, které odpovídají požadavku na pracoviště. Nejvhodnější jsou speciální čočky na počítač, umožňující dobré vidění do blízka, na monitor i pohyb v místnosti. Jako alternativa pro časově kratší práci s počítačem může být použita multifokální čočka. Příklad korekce: na dálku - +1,0D, do blízka- +4,0D, na počítač +2,5 až 3,0D.
- 37 -
Podle mnohých studií 70 -75% pracujících s počítačem potřebuje ke své práci korekční čočky. Další studie prokázaly, že brýle na počítač zvyšují produktivitu práce. A také, že rozdíl 0,5Dpt v korekci znamená průměrné snížení produktivity o 9% a přesnosti o 38%. (6.) Jistý americký výrobce vyvinul speciální brýle, které mají dvě části – v horní je prizma a malá plus korekce. Tato část posune pozorovaný předmět nepatrně dolů a tak vyruší nutnost excyklorotace. A dolní část je zcela bez dioptrií. Použitím těchto brýlí by se měla snížit únava očí. (1.) Další zajímavostí jsou tzv. dírkované brýle. Princip těchto brýlí se využíval již v primitivní fotografické kameře již dávno, oční lékař jej používá při zkoušení zrakové ostrosti. Principem je dostatečně malý otvor, který propustí jen část světla a obraz je pak ostřejší. Nasazení dírky do skušební obruby místo korekčního skla odhalí pravděpodobný původ špatného vidění. Pokud pacient vidí po nasazení stenopeické štěrbiny lépe, je nízké vidění způsobeno nejspíš dioptrickou vadou, pokud dírka nepomůže je důležité hledat příčinu jinde. Dírkové brýle, jsou černé ploténky se sítí dírek. Za nižší cenu nižší světelnosti poněkud zaostří pozorované předměty. Nelze vyloučit, že některým bude tento druh brýlí vyhovovat.
Brýlové čočky pro práci na počítači (počítačové brýle) Všechny brýlové čočky na počítač upravují vidění na střední vzdálenost. Počítačové čočky lze dostat také v provedení „klip“, který lze připevnit na běžné brýle. Výhodami při používání počítačových čoček jsou úleva od namáhání očí, pálení očí z nadměrného osvětlení místnosti a úprava rozmazaného vidění. Essilor Anti-Fatique® -mají nepatrně zvýšenou dioptrickou hodnotu ve spodní části brýlové čočky. Tím napomáhají akomodaci při pohledu do blízka a vrací optický systém do přirozeného stavu. Tím snižují únavu očí při práci na blízko. Jsou určeny pro všechny v rozmezí 20ti až 40ti lety bez ohledu na to zda nosí brýle nebo ne. Varilux® Computer – čočky navržené pro optimální zrakové pohodlí při práci na počítači. Existují dva druhy těchto čoček Varilux computer 2V a 3V. První jsou
- 38 -
určeny přímo pro práci u monitoru a druhý typ pro práci v otevřeném prostředí pro přechod pohledu na různé vzdálenosti například při výuce, jednáních atd.
Ochranné vrstvy na brýlové čočky Antireflexní vrstva redukuje odlesky a nežádoucí světlo, které dopadá na oči. Pokud je v kanceláři fluorescenční osvětlení, potom je dobré zvážit použití UV (ultrafialové), absorpční vrstvy, která může modré světlo redukovat. Dobré je také použití jantarového zabarvení čoček.
Progresivní, bifokální a trifokální čočky Progresivní čočky se používají u lidí s presbyopií, které korigují na blízké, střední a vzdálenější oblasti vidění. Jsou nejběžnější korekcí používanou jako brýle na počítač. Mají větší středovou zónu pro lepší sledování počítače. Což ale zmenšuje oblast vidění na dálku. Vzhledem k tomu, že dnes máme k dispozici speciální počítačem řízené zařízení, které dokáže bez potíží vytvořit téměř každou křivku, tvar a povrch brýlové čočky, můžeme vzít v úvahu všechny individuální parametry zákazníka. Vše ovšem závisí na správné korekci, dále na výrobci a v neposlední řadě na závěrečném zpracování v oční optice. Problém však s touto korekcí může být v poměrně úzké přechodové zóně (ve tvaru přesýpacích hodin). Aby pacient nalezl polohu pro správnou vzdálenost a optimální ostrost, musí přizpůsobit polohu hlavy. Úzká přechodová zóna způsobuje potíže při sledování obrazovky a způsobuje periferní distorzi obrazu. Bifokální čočky mají dva díly: horní do dálky, dolní do blízka na čtení. Bifokální brýle běžného typu jsou pro použití u počítače nevhodné. Horní díl je přiliš slabý, dolní díl příliš silný. Při pohledu na obrazovku musí proto pacient hlavu více zaklánět a dochází k bolestem krku a zad. Jediným řešením je zhotovit speciální bifokální brýle, kde horní díl je silnější – na vzdálenost monitoru a dolní odpovídá síle pro čtení do blízka.
- 39 -
Další možností pro presbyopické pacienty jsou čočky trifokální, s velkou středovou zónou, nebo trifokální čočky pracovní, které mají horní část pro střední vzdálenost (počítačová obrazovka) a spodní část pro blízké vidění (čtení textu).
Kontaktní čočky Nošení kontaktních čoček při práci na počítači značně zhoršuje zrakové pohodlí. Dobrým řešením jak se těmto problémům vyhnout je požívání lubrikačních očních kapek bez konzervačních látek, zvýšení frekvence mrkání a také volba správného materiálu kontaktní čočky. Dalšími faktory ovlivňujícími pohodlí při nošení kontaktních čoček jsou: design čoček, charakteristiky jejich aplikace a frekvence výměn, obecně platí „čím kratší tím lepší“. V roce 2006 proběhlo testování silikonhydrogelových čoček (Acuvue® Oasys with Hydraclear® od Johnson & Johnson) ve srovnání s čočkami Purevision® od Bausch&Lomb, AIR OPTIX od Ciba Vision nebo Proclear® Compatibilities od CooperVision. Testováno bylo 225 subjektů, kteří každodenně pracovali na počítači po dobu jednoho týdne. Mezi čočkami byly nalezeny statisticky a klinicky významné rozdíly v hodnocení celkového pohodlí, pohodlí při práci a na konci dne. Velice dobrých výsledků dosáhly čočky Acuvue® Oasys with Hydraclear® od Johnson & Johnson, protože ve srovnání s ostatními čočkami, které se studie účastnily, vykazovaly nejlepší celkové pohodlí při jejich nošení, nejlepší pohodlí při práci na počítači a také pohodlí na konci dne. Proto tyto čočky splňují nároky uživatelů pracujících na počítači. (7.)
- 40 -
90% 80%
79%
76% 66%
70% 60% 50%
60%
57%
57%
49% 40%
46%
36%
40% 30%
35% 23%
20% 10% 0% celkové pohodlí
Acuvue® Oasys
pohodlí při práci s počítačem
Purevision®
AIR OPTIX
pohodlí na konci dne
Proclear® Compatibilities
- 41 -
Práce hendikepovaných na počítači Zrakově postižení lidé v určitých situacích používají počítač či televizní obrazovku daleko častěji než zdraví lidé. Počítač a případně speciální programy jsou pro ně často důležitým prostředkem, jak si lze organizovat své záležitosti případně práci.
Pomůcky pro slabozraké Televizní lupy: Televizní lupy bývají častou pomůckou ke čtení textů a prohlížení obrázků z běžných předloh. Jedná se o kompenzační pomůcku pro osoby se zbytky zraku a slabozraké. Kamerové – existují lupy stolní a přenosné. Tyto lupy se skládají z kamery, monitoru, stojanu a čtecího pultu. Text lze u těchto lup upravit výřezem ( okno nebo rámeček ), nebo jej zvýraznit linkou. Tyto lupy vyrábí např. firma Eschenbach optik, Optron GmbH, Tieman, Elvos a ASH technologies. Konstrukčně se kamerové lupy dělí ještě na stolní a přenosné. Stolní jsou méně náročné na rozumové schopnosti a snadno se obsluhují, proto se používají ve školách na 1.stupni ZŠ. Přenosné jsou nenáročné na manipulaci, ale práce s nimi potřebuje určitou dobu zácviku. Zvětšení těchto lup se pohybuje v průměru kolem 25x. Digitální – používají k úpravě textů digitální zpracování. Základ tvoří počítač, scanner, reproduktory, klávesnice a myš s podložkou, případně tiskárna. K práci s texty je důležité softwarové vybavení, který má funkci pro čtení textu, jako je zvětšení, semicolor zobrazení (negativ či pozitiv), nastavení řádky, výřezu nebo linek. Také lze nastavit odvíjení čteného textu. Dalším vybavením těchto lup je software zvětšující prostředí windows (všechny tyto produkty jsou zahraniční s českým uživatelským prostředím). V současné době mají i hlasovou podporu nebo hmatový výstup. Další, velice důležitý program Win Menu (licence Galop) kromě zvětšení neskenovaného textu a sledování čtení textu hlasem, zajistí převod do textového režimu a umožní zálohování a editaci. Tyto lupy umožňují také práci s několika aplikacemi najednou. Digitální lupy se prodávají v přenosné verzi ( notebook s 15“
- 42 -
nebo 17“ LCD displejem) nebo ve stolní verzi. Nevýhodou digitálních lup je vysoká cena, potřeba určitého stupně vzdělání a znalost práce s počítačem. Dalšími prostředky jsou například Softwarová lupa, která zvětšuje informace zobrazené na obrazovce a umožňuje též upravit barevné kombinace popředí a pozadí. Dodává se ve variantě i s hlasovou podporou. Dále skenerová lupa, která slouží k práci s tištěnými předlohami, které jsou vloženy do skeneru a často bývá doplněna též o hlasovou podporu. Příklady příložních digitálních lup:
Pomůcky pro nevidomé Historie používání kompenzačních pomůcek: před rokem 1990: první snahy o zpřístupnění informatiky těžce zrakově postiženým rok 1991: dovoz prvního PC zařízení pro nevidomé Eureka A4 - v té době jediná kompenzační pomůcka rok 1992: zahájení provozu Digitalizačního střediska České unie nevidomých a slabozrakých rok 1993: založení a provozování modemové centrály BBS Braillnet rok 1994: mohutný rozvoj hlasových výstupů a zpřístupnění práce na standardních PC pro nevidomé a jinak těžce zrakově postižené vrcholí rok 1995: prosazení PC jako kompenzační pomůcky pro nevidomé
- 43 -
rok 1996: zahájení provozu internetového serveru BraillNet plus rok 1997: nebývalý rozvoj Knihovny digitalizovaných textů rok 1998: začíná se pracovat na Metodice školení v obsluze PC bez kontroly zraku rok 1999: školení v obsluze PC pro zrakově postižené dosahuje profesionální úrovně
Braillovo písmo: Písmo pro nevidomé lidi, kteří při jeho rozpoznávání kloužou bříšky prstů po bodových výstupcích na papíru. Tyto body vytváří písmena, slova, věty nebo čísla. Celkem se jedná o systém šesti bodů, která se v 63 kombinacích používají jako systém písmen. Číslice jsou představovány prvními deseti písmeny abecedy s předřazeným znakem. Tuto metodu vytvořil před 180ti lety Francouz Louis Braille. V dnešní době se toto písmo vyskytuje nejen v knihách, ale i v mnoha předmětech denní potřeby, jako jsou např. počítačové klávesnice, elektrické pečící pánve, dózy na tablety, hrací karty nebo náramkové hodinky.
Braillovo písmo a počítače: Na mnoha počítačových pracovištích pro slepé, je kromě hlasového výstupu podstatnou součástí také Braillovo písmo. Text je z počítače elektromechanicky převáděn do bodového písma a nevidomý si může text přečíst řádek po řádku. Braillovo písmo se ujalo z několika důvodů: uspořádání bodů je ideální pro polohu bříška prstu a po dlouhé praxi se body v paměti nevidomého spojují do obrazců tak, že i celá slova mají svůj „tvar“. Písmo obsahuje též řadu prefixů pro zápisy velkých písmen, číslic a odborných termínů z fyziky, chemie atd. S využitím výpočetní techniky se zavádí tzv. osmibodové písmo, které lépe zapisuje znaky používané na počítačích. Body 7 a 8 se používají v osmibodovém písmu na speciálním zobrazovači připojeném k PC (braillský řádek) jako náznak kurzoru a v kombinaci pro matematické a jiné symboly. Pomůcky na bázi počítače umí nejenom reagovat na potřeby všech zrakově postižených, ale též poskytují práci
- 44 -
s textem, tj. editace textu (vpisování, mazání, přemisťování a kopírování částí textu, vytváření textu od konceptu k finální podobě). Je důležité aby nevidomý než usedne za klávesnici nejprve zvládl jednodušší pomůcky, které mu budou sloužit ihned bez složitého zácviku (magnetofon nebo diktafon). V poslední době je oblíben tzv. digitální záznamník, který skrze digitální technologie umožňuje uspořádat jednotlivé zvukové nahrávky a usnadňuje v nich orientaci. Pro práci s PC je důležité zvládnout desetiprstovou techniku bez kontroly zrakem.
Výpočetní technika pro nevidomé: Zrakově postižený uživatel využívá osobní počítač se speciální úpravou standardním i specifickým způsobem. Běžnému vidícímu uživateli osobní počítač usnadňuje a ulehčuje práci s informacemi, zatímco nevidomý nebo jinak těžce zrakově postižený uživatel by bez této techniky některé činnosti sám nemohl provádět nebo by je prováděl značně ztíženým způsobem. Zpřístupněná výpočetní technika může nevidomé začlenit do společnosti, neboť spojuje svět vidících a nevidomých. Používání psacího stroje si osvojili nevidomí již dávno, jeho nevýhodou však byla nemožnost samostatné kontroly psaného textu a neexistovala možnost jakékoliv zpětné opravy. Tvořit texty od prvotní myšlenky až k finální verzi s možností oprav a úprav a s průběžným ukládáním rozdělané práce umožnila nevidomým až výpočetní technika. Zpřístupnění textového procesoru Word, který nabízí mnoho prostředků pro editaci a formátování textu, znamenalo pro nevidomé obrovský a významný počin. Nevidomý díky speciálním úpravám mají také přístup na internet. A již nejsou omezeni ztrátou zraku. Pro používání počítače nevidomými je nutné mít nainstalovány speciální úpravy počítače, nazývané hlasový výstup, hmatový výstup a odečítač obrazovky, který umožní nevidomému zpřístupnit informace ze systému (aktuální položku menu nebo titulkový pruh právě běžící aplikace). Tato informace je předána k tzv. hlasové syntéze a tou je informace vyslovena. Potřebným hardwarovým vybavením počítače je zvuková karta. Významnou pomůckou pro nevidomých uživatelů PC je Braillský řádek, který umožňuje přijímat informace prostřednictvím hmatu. V případě intenzivního
- 45 -
využívání výpočetní techniky je potřebný jak hlasový tak hmatový výstup, aby bylo možno přesně pracovat s velkým množstvím textových informací. Mezi základní pomůcky na bázi PC řadíme digitální čtecí přístroj, digitální zvětšovací lupu, softwarovou nebo skenerovou lupu a elektronický zápisník. Výběr vhodné pomůcky je značně individuální a je důležitá specializovaná rada v poradnách, které se na tuto problematiku zaměřují. Zrakově postiženým jsou dnes zpřístupněny též mobilní telefony a tzv. kapesní počítače (handheldy neboli PDA zařízení). Do tzv. chytrých mobilních telefonů s operačním systémem Symbian Series 60 nebo Windows Mobile 2003 lze dnes nahrát speciální program zajišťující ozvučení funkcí mobilů. Speciální programy a odečítače s hlasovou syntézou v češtině se připravují také pro kapesní počítače PDA.
Členění náročných kompenzačních pomůcek: Náročné elektronické kompenzační pomůcky (NEKP) dělíme na dvě základní skupiny: autonomní přídavné Autonomní náročné kompenzační pomůcky jsou samostatné NEKP, které si TZP (těžce zrakově postižení) uživatelé pořizují obvykle jako první, jejich základem je celý osobní počítač, monitor, klávesnice a další standardní součásti a specifická výbava pro TZP (skener, zvuková karta, aktivní reproduktory či sluchátka, hmatový display). Pomůcka je dále vybavena standardním a především specifickým softwarem. Jedná se o položky přílohy č. 4 bod III Vyhlášky č. 182/91 Sb ve znění pozdějších úprav č. 206/95: Digitální čtecí přístroj pro nevidomé s hlasovým výstupem Digitální zvětšovací lupa pro slabozraké
- 46 -
Digitální zvětšovací lupa pro uživatele se zbytky zraku a prakticky nevidomé s podporou hlasového výstupu Elektronický zápisník s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé Přídavné náročné kompenzační pomůcky mají také základ ve výpočetní technice, ale jedná se o softwarové nebo hardwarové komponenty, které se kompletují se základní NEKP a bez ní nemohou fungovat. Nejsou však žádným nadstandardem, ale významným způsobem rozšiřují možnosti základní NEKP a některé vyžadují také zaškolení s obsluhou. Jedná se o položky přílohy č. 4 bod III Vyhlášky 206/1995 Sb.: Čtecí přístroj pro nevidomé s hmatovým výstupem Adaptér hlasového syntetizátoru Programové vybavení pro digitální zpracování obrazu Tiskárna reliéfních znaků pro nevidomé Jednobarevná tiskárna Zařízení pro přenos digitálních dat
Fyzicky postižení Systém 14Control® Pro některé motoricky postižené lidí může být zrak jediným komunikačním prostředkem. Proto výzkumná pracovnice katedry kybernetiky na ČVUT v Praze Marcela Fejtová vymyslela přístroj, pomocí něhož mohou handikepovaní lidé komunikovat s počítačem. Podobné přístroje na ovládání počítače pomocí hlavy sice již existují, ale jsou velice drahé. Proto jejím cílem bylo vymyslet přístroj dostupný pro všechny. Systém 14Control® se skládá z obrouček, na nichž je přichycena kamera, která snímá aktuální polohu oka a tu přenáší do řídícího modulu. Tento modul získané informace vyhodnotí a vyšle do počítače ve formě pokynů pro změnu pohybu kurzoru. Mrkání pak modul transformuje na klik a dvojklik. (8.)
- 47 -
Závěr Úkolem této diplomové práce bylo vhledání a zpracování informací na téma Oči a počítač. Podrobným vyhledáváním informací jsem zjistila, že mnoho lidí pokládá práci na počítači za lehkou a málo namáhavou práci. Ovšem skutečnost je zcela jiná. Dlouhodobé sezení při redukovaných pohybových možnostech při současné duševní námaze jsou jedním z hlavních faktorů, které zatěžují organizmus zcela jiným způsobem. V dnešní době se zrakové nároky na sledování monitorů značně snižují čemuž dopomohly LCD monitory a další nové technologie. Ovšem namáhavost této práce stále zůstává. V žádném případě to však není jen obrazovka, která může poškodit zdravotní stav člověka. Jedná se o více faktorů, které mohou mít vliv na pocit duševního a tělesného zdraví při práci s obrazovkou a výpočetní jednotkou. Je proto nutné, aby tyto rušivé faktory byly odstraněny. Pracovníci s počítačem by měli dbát na správnou ergonomii a zásady týkající se bezproblémové práce s výpočetní technikou. Důležitost je nutné přikládat také správné korekci zraku a volbě vhodné optické pomůcky. Ať už korekce brýlemi nebo kontaktními čočkami. S nástupem stále dokonalejších materiálů, lze bez obav použít k práci na monitoru kontaktní čočky. Z výsledků studie, kterou jsem v práci obsáhla, bych doporučovala použití kontaktních čoček Acuvue Oasys od Johnson & Johnson. Zahrnula jsem do této diplomové práce také práci hendikepovaných s výpočetní technikou. A z informací, které jsem získala usuzuji, že se možnosti pro takto postižené značně rozšiřují. Vzniká stále více nových technologií, které tuto činnost velice zlehčují a práce na počítači se stává pro zrakově a fyzicky postižené dostupnější. Při zpracování informací, jsem ve velkém množství využila zahraniční literatury, zejména anglické, ze které jsem překládala a mnohé statistické studie, které v této práci pužívám jsou z anglických překladů.
- 48 -
Literatura a zdroje informací internetové zdroje: http://www.allaboutvision.com/askdoc/computer-vision-syndrome.htm 6. http://www.allaboutvision.com/cvs/computer_glasses.htm http://www.allaboutvision.com/cvs/ergonomics.htm http://www.allaboutvision.com/cvs/irritated.htm http://www.allaboutvision.com/cvs/faqs.htm 4.http://www.allaboutvision.com/parents/children-computer-visionsyndrome.htm http://is.braillnet.cz/pocitace.php 2.http://www.cdesign.cz/h/Clanky/Ar.asp?ARI=101170&CHID=4&EXPS=& EXPA= http://ekonomika.idnes.cz/v-risi-monitoru-prebiraji-vladu-krystaly-fgi/test.asp?c=A060714_541212_test_plz http://www.eschenbach.psyo.cz/cz/pocitac_a_oci http://www.ics.muni.cz/bulletin/articles/34.html:
J.
Zlatuška.
Počítače
a
zdravotní rizika (5). Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 1995, roč. V, č. 5, s. 7-10 9.
http://mobil.idnes.cz/prvni-kinomobil-v-brylich-uvidite-ctyricetipalcovy-
obraz-pn7-/telefony.asp?c=A080304_145214_telefony_hro 10.
http://notebooky.idnes.cz/plochy-displej-s-vlastnostmi-klasickeho-
monitoru-uhlikove-nanoroury-a-ned-1bd-/tech-a-trendyhttp://www.optia.cz/bryle_pocitac.php
- 49 -
http://www.osha.gov/SLTC/etools/computerworkstations/wkstation_enviro.ht ml#lighting 5. http://www.revoptom.com/index.asp?page=2_1318.htm nb.asp?c=A050510_5297384_tech-a-trendy-nb http://www.revoptom.com/archive/issue/ro05f4.htm http://www.sons.cz/pc-pom.php www.tyfloservis.cz
časopis Česká Oční Optika: 8. 1/2006 : Oko pro hendikepované 3/2006:Anton,M. Doc MUDr Csc, Přínos moderní počítačové technologie 4/2006: Brůmová,B. MUDr DrSc, O světle do tmy 2,3/2006 :Bubeníčková,H. RNDr O zrakovém postižení a zrakově postižených 2/2007Činčura, M. Individuální progresivní brýlové čočky 3/2007Hrdlička,J. Individuální multifokální čočky; 7. Rudson D. Computers, comfort and contact lenses. Optician, October 6, 2006, Vol 232 2/2006 :Louka,I. Mgr, Displej s tekutými krystaly; Essilor team, Varilux computer 1,2,4/2006:Vymyslický,I.
Ing
Progresivní
čočky
a
refrakční
chyby,
Individuální progresivní brýlové čočky 1/2007:Vráblíková,J. Individuální progresivní čočky; Bc. Alena Parmová, Kontaktní čočky Frequency XC
- 50 -
Knižní publikace: Hrachovina, Václav, Doc. MUDr, Došková, Hana, MUDr CSc., Zvětšovací pomůcky, LF MU Brno Bohunice 1998 Moravcová, Dagmar, Zraková terapie slabozrakých pacientů s nízkým vizem, Triton 2004, ISBN 80-7254-476-4 Zemanová Petra, Růžičková Zuzana a kol., Jak si zachovat zdraví u počítače, Computer press 2001, ISBN 80-7226-546-6
- 51 -
Seznam zkratek CRT – Catode ray tube¨ CVS – Computer vision syndrome FOLED – Transparentní OLED displej LCD – Liquid crystal display NED – nanoemisivní displej NEKP – Náročné elektronické kompenzační pomůcky OLED – Organic light emiting diode PDA – personal digital assistant PMOLED, AMOLED – OLED displej s pasivní a aktivní matricí PHOLED – OLED displej fosforeskující RSI – Repetitive strain injury SNT – Super twist nematic TFT – Thin field transistor TZP – Těžce zrakově postižení WOLED – White OLED
- 52 -
