Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Záření III Martina Viková LCAM DTM FT TU Liberec,
[email protected]
polarizační filtr zdroj světla kyveta se vzorkem
α normální světelný paprsek kmitá ve všech rovinách
polarizované světlo kmitá v jedné rovině rovina je stočena Přednášky z : Textilní fyzika
Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Nepolarizované světlo E
V každém bodě podél paprsku má vektor E jiný směr, stejnou velikost a vždy je kolmý na paprsek
σ E
paprsek nepolarizovaný Přednášky z : Textilní fyzika
Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Polarizátor I Pokud paprsek prochází prostředím, které je schopné usměrnit paprsek a jeho vektor kmitání do jedné roviny, dochází tzv. polarizaci. Polarizace absorpcí může být uskutečněna polarizačním hranolem nebo filtrem (polaroidem)
Přednášky z : Textilní fyzika
Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Polarizátor II σ
Polarizátor propustí z každého vektoru E jen jeho průmět do Ep do směru propustnosti.
p E
p
σ nepolarizovaný paprsek o intenzitě I0
E
Směr propustnosti polarizátoru je směr propustnosti vektoru E
Ep E = Σ Ep lineárně polarizovaný paprsek o intenzitě I0/2
Přednášky z : Textilní fyzika
Roviny σ jsou kolmé na paprsek
Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Malusův zákon • Malusovy pokusy vedly k formulaci tzv. Malusova zákona, který říká, že pokud je ideální polarizační filtr umístěn do paprsku světla s intenzitou I0, pak světlo má po průchodu tímto polarizačním filtrem intenzitu:
I = I 0 cos2 θi • kde I0 je počáteční intenzita světla a θi je úhel mezi rovinou polarizace světelného paprsku a osou polarizačního filtru. • Paprsek nepolarizovaného světla lze chápat jako složený z lineárně polarizovaných paprsků v různých směrech, přičemž žádný ze směrů není privilegovaný. Vzhledem k tomu, že průměrná hodnota cos2θ je rovna 1/2, bude platit:
I 1 = I0 2
Přednášky z : Textilní fyzika
Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Polarizátor III • Dvojlomné krystaly, jako např. Islandský vápenec (např. hranol „Nicol“) • Fólie s jednosměrnou orientací makromolekul vykazujících dichroismus
Přednášky z : Textilní fyzika
Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Lineárně polarizovaný paprsek
Lineárně polarizovaný paprsek – světlo kmitá pouze v jedné rovině a při prostupu rovina kmitání polarizovaného paprsku není stáčena.Obě složky kmitají ve stejné fázi a se stejnou amplitudou.
Přednášky z : Textilní fyzika
Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Kruhově polarizovaný paprsek Pokud mají obě složky stejnou amplitudu, ale jejich fázový rozdíl je π/2 radiánů(90°), pak je jedna komponenta nulová, když druhá nabývá minima či maxima (její absolutní hodnota nabývá maxima).
Existují dvě možnosti jak toto realizovat. Komponenta x může být o π/2 před či za komponentou y. Elektrický vektor složený z těchto komponent rovině kolmé na směr pohybu bude kroužit po kružnici. Tento stav nazýváme kruhovou polarizací a její dva stavy: pravotočivá kruhová polarizace a levotočivá kruhová polarizace. Přednášky z : Textilní fyzika
Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Elipticky polarizovaný paprsek
Všechny ostatní případy polarizovaného světla, kde obě komponenty nejsou ve fázi, ani nemají fázový rozdíl π/2 nebo nemají stejnou amplitudu, se nazývají eliptická polarizace neboť výsledný vektor vykružuje (polarizační) elipsu.
Přednášky z : Textilní fyzika
Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Polarizace dvojlomem I Velmi zajímavým materiálem je kalcit (CaCO3). • Ten na rozdíl od jiných materiálů láme světlo pod dvěma různými úhly. • Každý paprsek se tak rozdělí ve dva(řádný a mimořádný) - pozorujemeli nějaký objekt skrz krystal kalcitu, vidíme ho zdvojeně. K rozdělení paprsku na dva dochází díky tomu, že osa symetrie krystalu běží diagonálně. Jeden ze dvou paprsků procházejících krystalem se chová zcela normálně, podle Snellova zákona, jako u všech běžných materiálů, zatímco druhý je tak trochu „podivný“. • Rychlost šíření světla u něj závisí na tom, jakým směrem krystalem prochází. Světlo obou těchto paprsků je polarizované, a to ve směrech na sebe navzájem kolmých. Toho se využívá k výrobě refrakčních polarizačních filtrů.
Přednášky z : Textilní fyzika
Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Polarizace dvojlomem II Mimořádný paprsek- no index lomu závisí na směru dopadu světla
Řádný paprsek - řídí se Snellovým zákonem, ne index lomu je konstantní
V případě Kalcitu platí cao=1,116c0 Přednášky z : Textilní fyzika
Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Polarizace rozptylem Polarizace světla nastává i při jeho rozptylu. Jedná se o řadu jevů vyvolaných jednak odrazem světla, jednak jeho ohybem. Při průchodu zkaleným prostředím se světlo na malých částečkách ohýbá i rozptyluje. Tím se stává cesta světelného paprsku viditelná. Rozptýlené světlo je částečně polarizované a jeho vektor E kmitá v rovině kolmé k rovině určené dopadajícím svazkem a směrem pozorování.
Uvnitř tohoto prostředí se nacházejí dispergované částice
Světelný zdroj – nepolarizované světlo Přednášky z : Textilní fyzika
Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Vstupní paprsek
Polarizace odrazem I
αB
Odražený paprsek
αB 90°
90° − α B
Přednášky z : Textilní fyzika
Paprsek refraktovaný médiem
Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Polarizace odrazem II normála k rozhraní rovina dopadu index lomu n Ep rovina rozhraní
Es
αB
αB
tato složka E chybí
Esr
index lomu n
n tgα B = ' n 1) 2) 3) 4)
Est
α
Ept
Při Brewsterově úhlu dopadu αB se odráží jen složka Esr (Ep = 0). Úhel mezi odraženým a lomeným paprskem je 90 stupňů. Lineární polarizace odrazem nastává jen pro rozhraní dvou dielektrik. Na rozhraní vakuum - kov nebo povrchu s tenkými vrstvami vzniká odrazem eliptická polarizace (důsledek komplexního indexu lomu kovů). Přednášky z : Textilní fyzika
Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Polarizace odrazem na vodě I
1 n tgα B = ' = n 1.33 tan α B = n
Index lomu vody n=1,33
α B = 53,06°
Brewsterův úhel pro vodu
90° − α B = 36,94°
Úhel do vody lomeného paprsku
Přednášky z : Textilní fyzika
Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Polarizace odrazem na vodě II Vstupní paprsek
Odražený paprsek
53°
53°
90°
37°
Přednášky z : Textilní fyzika
Paprsek refraktovaný médiem
Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Optická aktivita I týká se opticky anizotropních prostředí (nemají ve všech směrech stejné optické vlastnosti), vlastnosti jsou směrově závislé optická anizotropie: • dočasná - u tuhých, pravidelně uspořádaných látek, mizí po roztavení látky • trvalá - souvisí se strukturou molekul, projevuje se u molekul s chirální stavbou ( molekuly u kterých nelze najít její zrcadlový obraz )
anizotropní prostředí stáčí rovinu polarizovaného světla Přednášky z : Textilní fyzika
Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Optická aktivita II Úhel otočení
Polarizátor l
Nastavení analyzátoru tak, aby procházelo světlo o maximální intenzitě
Světelný zdroj – nepolarizované světlo Přednášky z : Textilní fyzika
Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Optická aktivita III stočení roviny polarizovaného světla průchodem opticky aktivní látkou:
α = [α ]λ .l.c t
α = úhel otočení ( měření provádíme tzv. polarimetry)
[α ] = specifická otáčivost pro světlo určité vlnové délky t
λ
při teplotě t,obvykle světlo kratších vlnových délek je stáčeno více než světlo větších vlnových délek l = tloušťka vrstvy c = koncentrace Přednášky z : Textilní fyzika
Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Optická aktivita IV
Zkušenosti ukázaly, že monotónní křivku závislosti optické otáčivosti na vlnové délce světla vykazují látky, které ve sledované oblasti neabsorbují světelnou energii, tj. Nemají v molekule žádné chromofory s elektronovými přechody uskutečňujícími se při těchto vlnových délkách(např. u glukopyranózy). V opačném případě je průběh křivky narušen zpravidla strmou změnou měřených hodnot [α] nebo [Φ] k jednomu extrému, velmi strmým přechodem přes nulovou hodnotu k druhému extrému a následným pokračováním této, tzv. anomální křivky v poli opačných znamének rotace
Monotónní a anomální průběh závislosti [α] resp. [Φ] na λ Přednášky z : Textilní fyzika
Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Optická aktivita V
Průchod světla absorbujícím chirálním prostředím (elipticky polarizované světlo)
Tento jev se nazývá Cottonův efekt (A. Cotton, 1896, dále CE) a podle toho, zda směrem ke krátkovlnné oblasti křivka napřed stoupá anebo napřed klesá rozeznáváme křivku (a CE) kladnou nebo zápornou. Křivkami závislosti [Φ] vers. λ , jejich studiem a využitím pro strukturní analýzu organických sloučenin se zabývá metoda nazvaná optická rotační disperse (ORD).
Přednášky z : Textilní fyzika
Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Polarimetr laboratorní Polarimetr P1000 (Krüss) otočný hranol rozsah 0 – 180° (dělení po 1°, odečítání po 0.05°) sodíková výbojka (589 nm) dvě polarimetrické trubice (1 a 2 dm)
digitální Polarimetr 341 (PerkinElmer) vědecké a výzkumné aplikace, průmyslové aplikace (monitorování) sodíková výbojka (Na 589 nm) rtuťová výbojka (Hg 578, 546, 436 a 365 nm) detektor: fotonásobič kyvety skleněné nebo křemenné, délka 100 mm, objemy 6.2 ml, 1 ml, 350 μl aj. temperace vzorku (připojení k termostatu) možnost měřit v UV oblasti elektromagnetického záření Přednášky z : Textilní fyzika
Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Schéma polarimetru Směr světelného paprsku
Světelný zdroj
Normální polarizátor Polarizované (nepolarizované světlo světlo)
Trubice obsahující roztok s chirální sloučeninou
Polarizované Analyzátor Detektor světlo pootočené
• Otočí-li opticky aktivní látka v kyvetě rovinu polarizovaného světla o určitý úhel, na detektor začne dopadat světlo. • Pokud otočíme o stejný úhel analyzátorem, opět bude intenzita světla prošlého k detektoru nulová. • Signál z detektoru je vyhodnocován a servomotor otáčí analyzátorem, dokud není nalezeno minimum intenzity Část polarizovaného světla, která projde analyzátorem, je určena úhlem, který svírá polarizační rovina analyzátoru s polarizační rovinou polarizátoru - rovnoběžné: svírají úhel 0°, 180°, 360°— světlo projde analyzátorem v plné intenzitě - kolmé: svírají úhel 90°, 270°— analyzátor nepropouští žádné světlo svírají úhel < 90°— analyzátor propouští část světla z polarizátoru Přednášky z : Textilní fyzika
Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Optické prostředí Izotropní látky
n
Plocha indexů lomu: Délka šipek je úměrná velikosti indexu lomu v daném směru. Koncové body leží na kouli.
Anizotropní látky (látky dvojlomné)
ne, no
o
e
optická osa
Dvojlomná látka je charakterizována dvěma indexy lomu no a ne a dále optickou osou Plocha indexů lomu: Koncové body no leží na kouli, zatím co ne leží na rotačním elipsoidu.
Přednášky z : Textilní fyzika
Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Dichroický poměr
R=
A|| A A||=Absorbance paralelně polarizovaného paprsku
R =dichroický poměr
A =Absorbance kolmo polarizovaného paprsku
Dichroický poměr je používán pro hodnocení odchylek od jednoosé orientace molekul v materiálu Přednášky z : Textilní fyzika
Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Dichroický poměr pro různé orientace molekul
y
Náhodná orientace
x
R=1
x
R=
y Planparalelní orientace
x
Přednášky z : Textilní fyzika
R= 0
8
y
Kolmá paralelní orientace
Viková, M. : ZÁŘENÍ III
Určení orientace molekul pomocí dichroismu • Absorbanci Ao vypočteme jako aritmetický průměr absorbancí ve třech hlavních navzájem kolmých osách Z Y Ao = (AX + AY + AZ)/ 3
X • Hodnota Ao závisí na vlastnostech konkrétního analyzovaného vzorku Přednášky z : Textilní fyzika