POSILOVNA TU V LIBERCI GYM TU OF LIBEREC

Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra:

Katedra tělesné výchovy

Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor:

Management sportovní

POSILOVNA TU V LIBERCI GYM TU OF LIBEREC Bakalářská práce: 12–FP–KTV– 457

Autor:

Podpis:

Pavel Krejčík

Adresa: Jablonec nad Jizerou 277 512 43, Jablonec nad Jizerou Vedoucí práce:

Mgr. Radim Antoš

Konzultant: Počet stran

grafů

obrázků

tabulek

pramenů

příloh

61

18

4

2

22

7

V Liberci dne: 23.04.2012

2

3

Čestné prohlášení Název práce: Jméno a příjmení autora: Osobní číslo:

Posilovna TU v Liberci Pavel Krejčík P09000662

Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo. Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem. Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.

V Liberci dne: 23.04.2012 Pavel Krejčík

4

Poděkování: Děkuji každému, kdo mi pomáhal s tvorbou bakalářské práce, bez nich bych svoji práci nikdy nedokončil. Dík patří personálu posilovny a především celé mé rodině, která mě podporovala jak psychicky, tak materiálně. Vedoucímu práce Mgr. Radimu Antošovi děkuji za odborné vysvětlování problémů tvorby bakalářské práce a za podnětné rady. V neposlední řadě patří poděkování Doc. PaedDr. Aleši Suchomelovi, Ph.D. za odborné konzultace. Pavel Krejčík

5

Posilovna TU v Liberci Anotace Práce podává přehled o posilovně TU v Liberci. Klade si za cíl navrhnout optimalizaci provozu posilovny TU v Liberci. Shromažďuje teoretické poznatky o fungování posilovny. Shromážděné poznatky následně analyzuje. V úvodu práce jsou shromážděny teoretické poznatky o posilovně a posilování obecně. Poté informuje o vytyčených cílech. Jako další jsou popsány použité metody. Mezi použité metody patří anketní šetření, pozorování, SWOT analýza a osobní rozhovor. Práce dále obsahuje popis fungování posilovny TUL. Posilovnu analyzuje z hlediska vybavení a využití jednotlivých strojů. V poslední části autor prezentuje závěry o vybavení, charakteristice návštěvníků a problémech provozu posilovny TUL. Bakalářská práce má 61 stran, 1 496 řádků a 11 798 slov. Bakalářská práce dále obsahuje 8 samostatných příloh, 1 CD, 4 obrázky, 18 grafů a 2 tabulky. Seznam literatury obsahuje 22 položek. Práce obnovuje výzkum prováděný v roce 2004. Pokračuje v provedeném výzkumu. Prověřuje a porovnává dosažené výsledky z let minulých. Hlavním přínosem práce je poskytnutí návrhu pro optimalizaci provozu posilovny TUL. Výsledky bakalářské práce mohou eventuálně posloužit jako návod pro případné změny vybavení, provozní doby, personálu nebo cenové politiky posilovny TU v Liberci. Klíčová slova fitness, posilování, posilovna, posilovna TUL

6

Gym TU of Liberec Summary Bachalor work presents an overview of the gym TU in Liberec. It aims to optimize the design service gym TU in Liberec. Collects theoretical knowledge on the functioning of the gym. The collected findings subsequently analyzed.

The introduction is gathered theoretical knowledge of general fitness and strengthening. Then inform the identified goals. As further described the methods used and gym TUL. The methods used include survey and observation. Analyzes the gym equipment and use. Then evaluate the results of work on the equipment, the characteristics of visitors and traffic problems gym TUL. In the last part the author presents his conclusions about the equipment, the characteristics of visitors and the issue of traffic gym TUL.

The work has 61 pages, 1 496 rows and 11 798 words. Bachelor thesis also contains 8 separate attachments, 1 CD, 4 files, 18 charts and 2 tables. The bibliography contains 22 items.

The work research restores the conducted in 2004. Continuing the research conducted. Examines and compares the results of previous years. It is built on the basis of comparison. The main contribution of this work is to provide design optimization service gym TUL.

The results of the thesis can serve as a guide for possible changes in equipment, operating hours, service or pricing gym TU in Liberec.

Key Words fitness, work out, gym, gym TU of Liberec

7

Der Fitnessraum TU in Liberec Zusammenfassung Das Papier gibt einen Überblick über die Turnhalle TU in Liberec. Es soll die Design-Service Fitness-Studio der TU in Liberec zu optimieren. Sammelt theoretisches Wissen über die Funktionsweise der Turnhalle. Die gesammelten Erkenntnisse anschließend analysiert. Die Einführung wird theoretisches Wissen über die allgemeine Fitness und die Stärkung versammelt. Dann informieren die identifizierten Ziele. Als weitere der angewandten Methoden sowie Fitness-Studio TUL beschrieben. Die angewandten Methoden

umfassen

Befragung und Beobachtung. Analysiert die Fitnessgeräte und -nutzung. Dann bewertet die Ergebnisse der Arbeiten am Gerät, die Merkmale der Besucher und Verkehrsprobleme Turnhalle TUL. Im letzten Teil stellt der Autor seine Schlüsse über die Ausrüstung, die Merkmale der Besucher und die Frageder Verkehr Turnhalle TUL.

Das Werk hat 61 Seiten, 1 496 Zeilen und 11 798 Wörter. Bachelor-Arbeit enthält auch 8 separaten Anhänge, 1 CD, 5 Dateien, 18 Diagrammen und 2 Tabellen . Die Bibliographie enthält 22 Elemente.

Die Arbeit stellt die Forschung im Jahr 2004 durchgeführt. Fortsetzung der Forschung durchgeführt. Untersucht und vergleicht die Ergebnisse der Vorjahre. Es wird auf der Grundlage des Vergleichs gebaut. Der wesentliche Beitrag dieser Arbeit ist es, Optimierung service Turnhalle TUL bieten.

Die Ergebnisse der Arbeit können als Leitfaden für mögliche Änderungen in Ausrüstung, Betriebsstunden, Service oder Preis Turnhalle TU in Liberec zu dienen.

Schlüsselwörter Fitness, Kräftigung, Kraftraum, Fitnessraum TU in Liberec 8

Obsah ÚVOD......................................................................................................................................... 9 1 SYNTÉZA POZNATKŮ........................................................................................................11 1.1Posilování........................................................................................................................ 11 1.1.3 Historie posilování..................................................................................................11 1.1.2 Základní zásady posilování.....................................................................................11 1.1.3 Proč mám vlastně cvičit..........................................................................................13 1.1.4 Definice posilování.................................................................................................14 1.1.5 Cvičení jako životní styl.........................................................................................16 1.1.6 Vstupní diagnostika................................................................................................17 1.1.7 Strečink...................................................................................................................20 1.1.8 Posilování v praxi...................................................................................................23 1.1.9 Tvorba tréninkových plánů.....................................................................................27 1.2 Posilovna........................................................................................................................28 1.2.1 Jak si vybrat posilovnu...........................................................................................28 1.2.2 Dělení fitcenter podle Koloucha.............................................................................29 1.2.3 Jaké jsou povinnosti instruktora.............................................................................31 1.2.4 Jak poznám kvalitní fitcentrum..............................................................................32 1.2.5 Vybavení posilovny ...............................................................................................33 2 CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE.............................................................................................35 3 METODIKA PRÁCE.............................................................................................................36 3.1 Použité metody...............................................................................................................36 3.1.1 Anketa.....................................................................................................................36 3.1.2 Pozorování..............................................................................................................36 3.1.3 Analýza SWOT.......................................................................................................37 3.1.4 Osobní rozhovor.....................................................................................................37 3.2 Posilovna TUL............................................................................................................... 37 3.2.2 Popis a využití posilovny TUL...............................................................................38 3.2.3 Analýza SWOT ...................................................................................................39 3.2.4 Osobní rozhovor.....................................................................................................40 4 VÝSLEDKY A DISKUSE.....................................................................................................42 4.1 Výsledky.........................................................................................................................42 4.1.1 Charakteristika návštěvníků posilovny TUL..........................................................42 4.1.2 Vybavení posilovny TUL........................................................................................48 4.1.3 Provoz posilovny TUL...........................................................................................51 4.2 Diskuse...........................................................................................................................55 4.2.1 Vybavení posilovny TUL........................................................................................55 4.2.2 Charakteristika návštěvníků posilovny TUL..........................................................57 4.2.3 Provoz posilovny TUL...........................................................................................57 5 ZÁVĚRY................................................................................................................................58 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ.......................................................................................... 60 SEZNAM PŘÍLOH...................................................................................................................62

9

ÚVOD Posilování si ve světě vybudovalo pevnou pozici a získalo mnoho svých fanoušků, a to nejenom v řadách profesionálů. Dokonce bychom mohli s jistým zjednodušením říci, že posilování má v současnosti převážně komerční charakter, neboť se stává předmětem řady podnikatelských záměrů a aktivit. Stejně jako všude ve světě získává i v našich končinách posilování stále větší popularitu. V poslední době je možné zaznamenat velký nárůst a rozvoj sítí posiloven po celé České republice, což zvyšuje dostupnost pro širokou veřejnost. Během svého dětství jsem vyzkoušel celou řadu sportů. Absolvoval jsem tedy celou řadu tréninkových jednotek, které byly zaměřeny na posilování různých svalových partií. Postupem času jsem se sám začal o posilování více zajímat, neboť jsem pociťoval stále intenzivněji důležitost správnosti provádění jednotlivých posilovacích cviků. Aktivně se posilování věnuji od střední školy. Během několika let jsem měl možnost poznat řadu posiloven. Proto bych chtěl uplatnit svoje doposud nabyté znalosti v oblasti posilování, a přispět tak ke zlepšení provozu posilovny Technické univerzity v Liberci na Harcově. Toto téma jsem si zvolil především proto, že posilovnu TUL navštěvuji pravidelně od prvního ročníku, a to v rámci výuky fitness a také ve svém volném čase. Posilovna TUL patří mezi nejnavštěvovanější místa v rámci Akademického sportovního centra, což znamená velké nároky na vybavení, personál a celkový chod posilovny. V budoucnosti bych chtěl založit vlastní fitcentrum v okolí mého bydliště. I z tohoto důvodu jsem chtěl blíže poznat fungování posilovny, abych se mohl v budoucnu případně vyvarovat některých chyb a optimalizovat nastavení chodu posilovny. Práce pojednává o posilovně Technické univerzity v Liberci. Jejím hlavním cílem je optimalizovat provoz posilovny. Dílčími úkoly jsou analýza posilovny a shromáždění teoretických poznatků o fungování posilovny.

10

1 SYNTÉZA POZNATKŮ 1.1Posilování 1.1.3 Historie posilování Kořeny posilování sahají až do starověkého Řecka a Říma. Právě zde se konaly první olympijské hry a gladiátorská klání. V tomto prostředí byl uznáván kult vypracovaného těla. Prvopočátky posilování si můžeme představit jako zdvihání břemen. V době feudalismu byl kult vypracovaného těla potlačen církví. Obrození přišlo v Anglii v podobě novodobých olympijských her. Nejznámějším propagátorem se stal baron Pierre de Coubertin, který je znám jako zakladatel novodobých olympijských her. V Anglii vznikaly nové sportovní disciplíny, mezi které patřilo zápasení a zvedání břemen. Vznikaly první profesionální zápasnické spolky. Mezi nově vzniknuvší spolky patřila i těžká atletika, která se zaměřila na zvedání těžkých břemen a z této disciplíny se vyvinulo dnes známé vzpírání. Nově se objevovaly po hospodách pánské spolky, kde byly umístěny žíněnky, a proto zde můžeme hovořit o prvních posilovnách. Zakladatelem moderní kulturistiky se stal Franc Miler. Vypracoval jako první metodické postupy zvyšování zátěže pro mládež. V roce 1923 vydal knihu s názvem Bodybulding. V roce 1936 vznikla regionální soutěžní kulturistika. Po válce v roce 1946 založili bratři Weidrové IFBB (International Federation of Bodybuilders). První mistrovství světa v kulturistice bylo uspořádáno v roce 1949 a vítězem se stal rodák ze Slovenska John Grimek. Další vítěz Steve Reaves začal úzce spolupracovat s filmovými producenty a tím rozšířil kulturistiku do povědomí veřejnosti. U nás se posilování proslavilo po prvním mistrovství světa v sovětských zemích v roce 1958 konaném v Polsku. (SELLTIME, 2010)

1.1.2 Základní zásady posilování Základní zásady posilování ve své publikaci uvádí Kopecký (2003) a Tlapák (2008). 1. Zásada cvičení v sériích Obvyklý způsob cvičení se provádí v sériích. Jedná se o opakování stejného cviku bez přestávky. Počet sérií se odvíjí od cílů, kterých chce cvičenec dosáhnout, nebo také od vyspělosti cvičence. Mezi sériemi je přestávka, která se individuálně liší opět podle cílů 11

cvičence. Podle toho se také určuje počet opakování v jedné sérii. S cílem nárůstu síly volíme 2-5 opakování cviku v jedné sérii. Zátěž zvolíme na hranici maxima, hmotnost závaží by se měla pohybovat někde kolem 80-90 % maxima. S cílem nárůstu objemu volím 6-12 opakování. Hmotnost závaží se pohybuje kolem 55-75% maxima. Tyto hodnoty však nesmíme brát závazně, měly by sloužit pouze jako orientační. Pro stanovení těchto hodnot bychom měli přistupovat individuálně a podle osobních pocitů. 2. Zásada postupného zvyšování zátěží Zátěže bychom měly zvyšovat podle těchto zásad: •

postupně,

•

plynule,

•

vzhledem ke stavu trénovanosti.

Jinak se naše tělo začne přizpůsobovat zátěži. Tento jev se nazývá adaptace a je pro cvičení nežádoucí. Jelikož nám nedovolí posun vpřed, dojde ke stagnaci formy. Proto je nezbytné svaly nenechat přizpůsobit. Důležité je také chránit naše tělo a nezatěžovat ho příliš. Měli bychom se tím vyvarovat možným zraněním jako jsou poranění svalů a šlach, svalová horečka nebo jiné zdravotní komplikace s tímto sportem související. Velikost zatížení lze zvyšovat různými metodami: •

zvyšování počtu sérií,

•

zvyšování hmotnosti závaží,

•

změna výchozí polohy,

•

změna úchytu,

•

zrychlení tempa provádění cviku,

•

zkracování přestávky mezi jednotlivými sériemi.

3. Zásada časové přednosti Na začátku tréninku by se začátečníci měli věnovat především zaostalejším částem těla. Cvičení by mělo probíhat od centra k periferiím. 12

4. Zásada rychlosti a rozsahu pohybu Rozsah pohybu by měl být co největší kvůli kloubní pohyblivosti. Svaly by se měly procvičovat v celé jejich délce.Pro začátečníky je důležitý především pomalý a přesný pohyb, kterým zapojí správnou svalovou partii. Pokud cvičenec provádí cviky rychle a technicky špatně, může si přivodit pozdější problémy v podobě svalových dysbalancí. 5. Zásada správného dýchání Platí zde obecné pravidlo, které říká, že při zvedání zátěže vydechujeme a při spouštění se nadechujeme. 6. Zásada soustředění Soustředění na přesný a kvalitní pohyb je důležité pro zapojení správné svalové skupiny, pokud se tak nestane a cvičící provádí cvik technicky špatně a bez soustředění, zapojí tak nechtěně jiný sval, který automaticky přebírá práci slabšího svalu. Soustředěním můžeme zkvalitnit efektivitu tréninku. Díky soustředění lze také zapojit co největší počet svalových vláken.

1.1.3 Proč mám vlastně cvičit Důvody proč cvičit uvádí Kopecký (2003). Tuto otázku si položil každý z nás a kdo tvrdí, že ne tak sám sobě lže. Lže nejspíše proto, že nenašel žádný důvod, proč začít cvičit. Na úvod bychom uvedli několik základních důvodů. Jedním z důvodů může být obezita. Tento fenomén je definován body-mass indexem (BMI) vyšším než 30, tato hodnota může být však zavádějící u kulturistů. Avšak to nemění nic na faktu, že obezita je stále častější problémem dnešní populace, které chybí základní pohyb. Tím se dostáváme k dalšímu důvodu proč začít cvičit. Zmiňovaný nedostatečný pohyb, může způsobovat až sarcopenii. Tento termín označuje ztrátu svalové hmoty v průběhu stárnutí a byl uveden do klinické praxe odborníky z gerontologického centra v USA. Průzkumy ukázaly, že člověk žijící klasickým způsobem života, ztrácí každoročně asi 1% svalů. To u mužů představuje 0,35-0,50 kg a u žen 0,25-0,40 kg za rok. Svalová ztráta může způsobit řadu závažných chorob. Také negativně ovlivňuje bazální výdej energie a je podkladem pro 13

navození dlouhodobé pozitivní energické bilance, která vede ke vzniku obezity. V důsledku ochabnutí svalstva se dostáváme k dalšímu důvodu proč cvičit. Pokud například odpočíváme u televize, dochází k menšímu okysličování krve, je zapotřebí nižší aktivita srdce a to tedy pracuje méně než při zátěži a dochází k ochabování orgánů, které provozují činnost svalů, tj. srdce, plíce a orgány zajišťující vitální funkce. Další z mnoha důvodů je prevence vzniku chronických nemocí, které mají za následek až 70% úmrtí. Tyto údaje k nám přicházejí především z USA, předčasná úmrtí v USA vinou nedostatku pohybu se počítá na sta tisíce, přibližně kolem 400 tisíc ročně. Nový fenomén „nedostatek pohybu" způsobuje také osteoporózu (řídnutí kostí) a to má za následek vznik vážných zlomenin. My jsme první generací, která doplácí na pokles množství pohybu. Vinu můžeme hledat například v mechanizaci a automatizaci ve výrobním procesu, jehož základ tvořil pohyb. V dnešní době není pohyb nutný ani pro cestování, zato naši předkové museli vynaložit značné úsilí jen proto, aby přežili v nehostinných podmínkách. Na závěr můžeme konstatovat, že pohyb je lék na většinu nemocí dneška, proto bychom měli cvičit.

1.1.4 Definice posilování Posilování definoval Kolouch, Welburn (2007) a také Kolouch, Kolouchová (1990). Široká veřejnost vnímá posilování jako činnost zaměřenou na růst svalů. Při podrobnějším zkoumání však můžeme zjistit, že do této oblasti můžeme zařadit spoustu dalších odvětví a disciplín. Zejména kulturisté vnímají posilování jako soubor několika disciplín, ve kterých musí být rovnováha. Pro kulturisty je důležité, aby dodržovali správné stravovací návyky, bez kterých by byl jejich trénink téměř zbytečný. Podstatnou a neodmyslitelnou náplní jejich dne je bezesporu trénink, který se u jednotlivců výrazně liší. Po tréninku by měl kulturista odpočívat, tedy zařadit správnou regeneraci, která je často zanedbávána dokonce i na vrcholové úrovni. Vrcholem pro kulturistu je závodní období a samotné závody, kdy předvádí svoji formu před porotou a širokou veřejností. Laická veřejnost často nevěřícně kroutí hlavou a nemá pro kulturisty pochopení. 14

Jeden z dalších pohledů na posilování upřednostňuje zdravotní stránku cvičení, která mimo jiné rozvíjí tělo a mysl. Pojem kalokagathia pochází již z antického Řecka. Zahrnuje v sobě právě již zmíněné ideály duševní i fyzické krásy. Tímto směrem by se mělo posilování dle mého názoru vyvíjet. V 80. letech mělo u nás posilování špatný zvuk a to možná kvůli nevhodnému zařazení v tréninku na konci nebo kvůli zařazení nevhodných cviků, které jsou prokazatelně zdraví škodlivé. Hovořím zde například o sedech-lezích prováděných se zapřením o žebřiny nebo o klikách na konci tréninku do vyčerpání. Prosazováním kulturistiky pozvolna docházelo k odstranění křiklavých chyb. Postupně také rostly teoretické poznatky cvičenců o posilování, ale musíme s lítostí konstatovat, že dodnes se bohužel objevují špatně prováděné nebo dokonce nevhodně zařazené cviky, které ohrožují zdraví cvičenců. Dnes se vnímá posilování jako komerčně zajímavý produkt a je řadou reklam zneužíváno ke zmatení obyčejných lidí. Moderní teorie posilování charakterizuje posilování jako nezbytnou pohybovou aktivitu, která nahrazuje fyzické stimuly, které postupem času vymizely z našeho běžného života. Jedná se o záměrné vystavování svalů zátěži, která zapříčiní kontrakci pomalé, ale především i rychlé nervosvalové jednotky, navodí podmínky pro pozitivní dusíkovou bilanci v zatížených svalech a tím dochází k anabolickým procesům. Mimo jiné ve svalech dojde k vyvážení síly mezi flexory a extenzory v jednotlivých kloubních spojeních a optimalizuje spolupráci synergistů a antagonistů. Posilovat tedy znamená pomocí vhodné zátěže a techniky do cílových svalů zaslat podněty, které navodí zmíněné fyziologické a strukturální změny.

15

1.1.5 Cvičení jako životní styl O cvičení jako životním stylu napsal Šedivý (2007) a Rudzinskyj (1989). Touha po síle, zdatnosti a zdraví provází lidstvo od nepaměti. Kořeny pocházejí z Řecka, kde vznikla myšlenka založení olympijských her. Vítězové olympijských her byli uctíváni a bylo na ně pohlíženo s velikým obdivem. Na jejich počest vznikaly vesnice s jejich jmény nebo sochy. Inspirací pro mládež se stala kulturistika, která se postupně dostávala do povědomí ve 30. a 40. letech a od té doby se rozšířila do všech koutů světa. Nejdříve se hledělo na výstavbu masivního, svalnatého a esteticky krásného těla. Postupně více lidí nehledělo jen na výstavbu muskulatury a začali se věnovat individuálním programům. Mládež, ženy a starší lidé si uvědomili nutnost aktivní péče. To zavdalo ke vzniku kondiční kulturistiky, která byla považována za aktivní formu odpočinku pro nejširší populaci. Z tohoto konceptu vznikl zdraví prospěšný životní styl. Dnes se vnímá posilování mimo jiné jako možnost maximálního svalového rozvoje, ale také jako vzor speciálních forem cvičení, kdy se snažíme o nápravu a posílení celkové tělesné stavby. Cvičení je v dnešní době vysoce efektivní způsob jak předcházet následkům uspěchané doby. Bohužel ne všichni se podle toho chovají ,a tak často můžeme slýchat o obezitě, nadváze, slabé kondici nebo také o potížích s pohybovým aparátem. Jako pozitivum však vnímáme zvýšený zájem lidí o tuto oblast a důkazem toho jsou i nově vznikající posilovny nebo fitcentra. Posilování má několik forem, základní rozdělení je následující:

•

rehabilitační,

•

zdravotně-nápravné,

•

kondiční,

•

redukční.

Je jenom na nás, jakou formu si zvolíme, a je také na každém z nás, jaký životní styl si zvolíme. 16

1.1.6 Vstupní diagnostika Slouží k zachycení výchozího stavu cvičence. Vstupní diagnostika je důležitá při stanovení tréninkového plánu. U sestavování tréninkového plánu musíme dbát na vhodné uzpůsobení podle výsledků diagnostiky. Jak se sám správně otestovat popsali ve svých publikacích Hojda (2007) a Tlapák (2008). Nejčastějším problémem cvičenců je především vadné držení těla ve stoji, při chůzi a v sedu. Správně by mělo být ucho, rameno, kyčelní kloub a hlezenní kloub v jedné přímce. Mezi příklady špatného držení těla můžeme zařadit předsunutí nebo záklon hlavy, ramena vytočená vpřed a zvednutá, předklon trupu s prohnutím v bedrech, vysazená pánev a vystrčené hýždě. Šíjové svaly Testování se provádí především u nováčků, kteří tráví čas u počítače nebo za volantem. V dnešní době můžeme mluvit o velkém počtu lidí. Svalovou dysbalanci lze spatřit na první pohled bez testování. Testovací cviky se provádí v sedu na konci lavičky před zrcadlem. Velmi důležité je u testování zaujmout výchozí polohu. Zasunout hlavu vzad, přitáhnout bradu k ohryzku, stáhnout ramena dolů, podsadit pánev a kolena u sebe. Pro testování použijeme čtyři testovací cviky: První test je zaměřený na zkrácené šíjové vzpřimovače. Použijeme tzv. předkyv hlavy. Při správném provedení cviku zůstává krční páteř ve svislé poloze a pohyb do předkyvu provede pouze hlava. Když jsou zkrácené šíjové vzpřimovače, cítíme tah na přechodu lebky krční páteře. Druhý test diagnostikuje horní část trapézového svalu. Test provedeme úklonem hlavy k ramenu. Při správném provedení můžeme uklonit hlavu v úhlu 45° bez předklonu a rotace hlavy. Třetím testem otestujeme zdvihač hlavy. Provedeme rotaci hlavy. U většiny lidí bývá tento sval v pořádku. Nejvíce se zkrácení projeví v horní části trapézového svalu.

17

Poslední čtvrtým testem otestujeme zdvihač lopatky. Tento test je velice technicky náročný. Skládá se z několika předchozích pohybů. Předkyv hlavy, rotace hlavy a předklon hlavy k protilehlému stehnu. Když je zdvihač lopatky zkrácený, objeví se bolest v oblasti horního úhlu lopatky nebo v oblasti krční páteře. Pohyblivost v ramenním kloubu Test provádíme v lehu na rovné lavičce. Vzpažíme a pomalu připažujeme, aby byla paže vodorovně. Pokud paže zůstává před tělem, tak je zkrácený velký prsní sval a široký sval zádový. Pokud nadloktí překoná vodorovnou polohu, mluvíme o tom, že je kloub hypermobilní, neboť došlo k narušení kloubní vůle. Břišní svaly Zjišťujeme ochablost šikmých břišních svalů a přímého břišního svalu ve všech jeho částech. První testový cvik provádíme v lehu na zádech na rovné lavičce, ruce máme za hlavou, nesmíme je během testování zapojit. Zvedáme nohy kolmo vzhůru, tak aby se pánev mírně podsadila. Jedná se o dynamický test. Pokud se nám nepodaří tento cvik realizovat, máme slabou spodních část břišních svalů. Druhý test je statický. Výchozí poloha je stejná jako u dynamického testu. Nohy jsou při tomto testu mírně pokrčeny a svírají s podlahou menší úhel něž pravý. Bedra musí být přitisknuta k lavičce. Pokud jsou naše břišní svaly silné, udržíme se v této poleze bez bolestí nebo bez odlepování beder od podložky. Třetí test je notoricky známý cvik leh-sed. Provádí se pomalu v několika variacích. Ruce v předpažení, ruce v překřížení na hrudníku a zkřížené prsty na zátylku. Chodidla jsou volně položená, nesmí se zapírat o žebřiny apod. Pokud nezvládneme nejlehčí variantu s rukama v předpažení, máme ochablou horní část přímých břišních svalů. Posledním testem se zaměříme na šikmé svaly břišní. Test provádíme v lehu na podložce. Ležíme na boku s pánví sklopenou vzad, snažíme se udržet pánev a přitom nezvedat nohy. Ze základní pozice se snažíme zvednout do úklonu. Hodnotíme sílu obou stran. 18

Pohyblivost páteře Pro testování pohyblivosti páteře použijeme testy v předklonu, rotaci a úklonu. Předklon provádíme ve stoje. Sledujeme páteř, především její vybočení. Dále sledujeme rozsah pohybu, který by měl být správně dokončen konečky prstů až na zem. Rotaci provádíme v sedu na lavičce. Při pohybu dbáme na podsazení pánve a hýždě držíme na lavičce. Pohyb je podobný jako při couvání v autě bez použití zpětných zrcátek. Při pohybu sledujeme rozsah rotace jak na pravou, tak na levou stranu. Na ideálním provedení pohybu by se měla podílet především páteř a pohyb by měl být rozdělen do několika segmentů. Úklon provádíme opět v sedě na lavičce, přičemž opět dbáme na podsazení pánve. Při tomto testu je povoleno mírné rozkročení nohou a neopomíjíme sledovat rozsah úklonu na obě strany a rozsah úklonu páteře. Svaly v kyčelním a kolenním kloubu Kvůli tomu, že kyčelní kloub umožňuje pohyb různými směry, objevují se v něm různé svalové dysbalance. Tím jsou způsobeny odchylky optimálního postavení kloubu jak v klidu, tak při pohybu. Tento stav je zapříčiněn jednostranným zatěžováním nebo dokonce přetěžováním. Prvním testem provedeme analýzu hýžďových svalů. Zaměříme se na střední a malý sval hýžďový. Tyto svaly zabraňují během chůze rozkývání pánve. Pro test zvolíme pozici ve stoje na jedné noze. Druhou nohu skrčíme tak, aby bylo stehno ve vodorovné poloze se zemí. V této pozici musíme vydržet několik sekund, aniž by se posunula pánev nebo uklonil trup. Test provádíme samozřejmě na obou končetinách. Můžeme se setkat s oslabením pouze na jedné straně. Velký sval hýžďový otestujeme na břiše v lehu. Čelo máme podložené rukama, roznožíme, pokrčíme nohy v kolenech a vytočíme špičky vně. V této poloze provedeme stažení hýždí. Pokud je vše v pořádku a svaly nejsou ochablé, můžeme vidět výrazné přitisknutí půlek a pánve. 19

Další testovanou partií jsou ohybače kyčelního svalu - sval bedrokyčlostehenní. Tento sval je velice často zkrácený. Test provádíme v kleče na jedné noze a druhou nohou se chodidlem opíráme o podložku. Ruce se dlaněmi opírají také. Klečící noha je v zanožení a opírá se nártem o podložku. Noha v přednožení svírá vetší než pravý úhel v koleni. V této pozici se snažíme protlačit pánev směrem dopředu za pomoci hýžďových svalů. Výsledek testu sledujeme na zanožené noze. Pokud je zadní končetina téměř v jedné rovině s trupem, je protažení svalu v pořádku. Pokud je sval zkrácený, cítíme bolest na přední straně pánve. Test přímého svalu stehenního provádíme v lehu na podložce na boku. Následně jednou rukou podepíráme hlavu. Druhou rukou ohneme nohu v kolenním kloubu a tlačíme za nárt nohu směrem vzad. Pánev je podsazená. Druhá noha svírá pravý úhel v kyčelním, kolenním a hlezenním kloubu. Pokud je stehno v jedné přímce s trupem, sval je dostatečně protažený. Test vnějších rotátorů kyčelního kloubu se provádí v lehu na zádech s roznoženýma nohama. S podsazenou pánví pokládáme jedno koleno dovnitř směrem k podložce. Při tomto pohybu nesmíme zvedat pánev. Pokud cítíme v oblasti pánve na vnější straně nohy tah, svaly jsou zkrácené.

1.1.7 Strečink Strečink podle Hojdy (2007) a Ronnie.cz (2001). Většina návštěvníků posiloven protahování zanedbává nebo ho vůbec neprovozuje. V důsledku neprotažení svalů mohou nastat zdravotní komplikace, které jsou způsobené nedostatečnou pružností svalů. Protahování má pozitivní vliv na urychlení regenerace. Kvalitní protažení je dle mého názoru součástí kvalitního tréninku. Protažení se doporučuje provádět v řádech desítek minut na začátku i na konci tréninku. Následující výčet je pouhým základním zásobníkem cviků. Zaměřují se především na oblast páteře, kyčle a ramene. Tyto oblasti jsou nejčastěji v nerovnováze. Při protahování musíme zaujmout základní protahovací polohu. V této poloze vydržíme přibližně patnáct sekund.

20

Mezi protažením děláme krátkou pauzu a dodržujeme opakování. Šíjové svaly Šíjové svaly jsou v běžném životě přetěžovány například sezením v autě nebo u PC. Tímto přetížením dochází k jejich zkrácení a to má za následek předsun nebo záklon hlavy. Protažením kompenzujeme přetěžování. Následující cviky se zaměřují na šíjové svaly. První provádíme v sedu na lavičce, důležité je mít podsazenou pánev, srovnanou bederní lordózu a kolena u sebe. Dále lehce vytáhneme hlavu vzhůru a bradu zasuneme vzad a poté kývneme hlavou vpřed. Rukama si můžeme pomáhat. Na místě spojení lebky a krční páteře cítíme napětí. Druhý cvik provádíme opět v sedě na lavičce ve stejné výchozí poleze s tím rozdílem, že jednou rukou se držíme lavičky za tělem, rameno tlačíme dolů a druhá ruka uklání hlavu tahem k druhému rameni. Cítíme napětí mezi ramenem a krční páteří. Velký prsní sval Předloktí zapřeme tak, aby byl loket v úrovni očí. Následuje opačné otočení trupu dokud se prsní sval nenapne. Boční část trupu Protahování provádíme nejčastěji u žebřin. Postavíme se bokem k žebřinám a uchopíme žebřiny v úklonu. Vzdálenost mezi oběma rukama je větší než šíře ramen. Poté vnitřní nohu překřížíme a vytvoříme pomyslný oblouk. Protažení regulujeme vzdáleností od žebřin. Bederní páteř Provádíme v lehu na podložce. Jednu nohu pokrčíme a uchopíme ji za vnější část kolene. Druhá noha je v natažení. Druhá ruka je v upažení, dlaň směřuje dolů. Hlavu otáčíme za nataženou rukou.

21

Hrudní a bederní vzpřimovače Protahujeme se v sedu roznožném na konci lavičky. Ruce přitahujeme za nohu lavice. Poté se předkloníme do kulatého předklonu. Vnější rotátory kyčle V sedu s opřenými zády přitáhneme nohu ohnutou v koleni oběma rukama směrem k hrudníku. Druhá noha je natažená. Přitažením k hrudníku zvyšujeme napětí v hýždích. Ohybače kyčle Sval bedrokyčlostehenní je velice často zkrácený. Protažení provádíme v kleče na jedné noze a druhou nohou se chodidlem opíráme o podložku. Ruce se dlaněmi opírají také. Klečící noha je v zanožení a opírá se nártem o podložku. Noha v přednožení svírá vetší než pravý úhel v koleni. V této pozici se snažíme protlačit pánev směrem dopředu za pomoci hýžďových svalů. Výsledek protažení sledujeme na zanožené noze. Pokud je zadní končetina téměř v jedné rovině s trupem, je protažení svalu v pořádku. Pokud je sval zkrácený, cítíme bolest na přední straně pánve. Přední strana stehen Protažení přímého svalu stehenního provádíme v lehu na podložce na boku. Následně jednou rukou podepíráme hlavu. Druhou rukou ohneme nohu v kolenním kloubu a tlačíme za nárt nohu směrem vzad. Pánev je podsazená. Druhá noha svírá pravý úhle v kyčelním, kolenním a hlezenním kloubu. Pokud je stehno v jedné přímce s trupem, sval je dostatečně protažený. Vnitřní strana stehen V tureckém sedu předloktím nebo dlaněmi tlačíme kolena k zemi. Lze při protažení přidat i rovný předklon. Zadní strana stehen Provádíme v lehu na zádech. Propnutou nohu přitahujeme směrem k trupu. Druhá noha se nesmí hýbat. Zůstává ležet na podložce.

22

Dvojhlavý sval lýtkový Ve stoji s předkloněným trupem a opřenýma rukama o zeď se zanoženou nohou směřujeme tlak na patu.

1.1.8 Posilování v praxi Příklady do praxe uvádí Hojda (2007) a Meißner (2004). Ramena Jinak také sval deltový se skládá ze tří částí: zadní, střední a přední. Ze začátku je důležité se věnovat především zadní straně deltového svalu, který je často oslabený. Střední část svalu zapojíme správně do pohybu pomocí vnitřní rotace zápěstí. Přední část je nejvíce namáhaná a u většiny cviků se zapojuje velice často. Není třeba tuto část tolik zatěžovat a procvičovat. Příklady cviků na procvičení ramen:

•

upažování v sedu v předklonu,

•

upažování v lehu na břiše,

•

upažování v předklonu,

•

upažování s jednoručkou z předpažení,

•

upažování ve stoje.

Prsa Začátečníci se zaměřují především na tuto oblast svalů, ale často přitom zapomínají na svaly zádové, které jsou zpravidla ochablé. Při jednostranné zátěži dochází ke zkracování prsních svalů a ke vzniku svalových dysbalancí. Rozvoj prsních svalů by měl být pozvolný a v souladu s rozvojem zádového svalstva. Příklady cviků na procvičení prsou:

•

rozpažování na rovné lavičce,

•

rozpažování na šikmé lavičce, 23

•

tlaky na šikmé lavičce,

•

tlaky v sedu na stroji,

•

kliky s nohama na lavičce.

Paže Skládá se z bicepsu a tricepsu. Oba svaly spojují horní pletenec s předloktím. Předloktí se skládá z pronátorů a supinátorů. Triceps lze procvičit řadou rozmanitých cviků:

•

francouzský tlak v lehu,

•

zadní klik,

•

klik na úzko,

•

tricepsová bradla s nebo bez dopomoci,

•

tlak s jednoručkou obouruč.

Biceps patří mezi nejoblíbenější svalové partie. Nejčastěji cvičíme s jednoručními činkami. Vhodné cviky pro jeho procvičení :

•

bicepsový zdvih na stroji,

•

bicepsový zdvih s oporou zad ve stoji,

•

bicepsový zdvih s oporou zad ve stoji s rotací,

•

bicepsový zdvih v sedu kladívkově,

•

bicepsový zdvih s opřením o stehno.

Záda Vzpřimovače páteře tvoří svalovou oporu páteře. Udržují trup ve vzpřímené poleze. Významně ovlivňují držení těla. Při procvičování je důležité dbát na zdravotní stav páteře.

•

napřimování trupu na šikmé lavičce, 24

•

napřimování trupu na stroji,

•

napřimování trupu s tyčí,

•

hyperextenze.

Vnější rotátory paže jsou zanedbávanou partií. Při zanedbání se objevují problémy v oblasti ramenního kloubu. Často dochází k porušení manžety rotátorů. Cviky vhodné pro vnější rotátory:

•

vnější rotace paže se spodní protisměrkou,

•

vnější rotace paže v sedu,

•

vnější rotace paže na boku.

Mezilopatkové svaly jsou u většiny cvičenců ochablé, důležité se na tyto svaly zaměřit především v začátcích. Můžeme je procvičit :

•

veslování podhmatem,

•

veslování paralelně,

•

přítahy spodní protisměrky,

•

přítahy jednoručky v kleku s rotací,

•

přítahy jednoruček v lehu.

Dolní fixátory lopatek bývají často v nerovnováze s

horními fixátory lopatek, a proto

nesprávně fixují polohu lopatek. Zapojení těchto svalů vyžaduje značné soustředění. Ke správné aktivaci napomohou následující cviky:

•

shyby na hrazdě s dopomocí,

•

stahování horní kladky na hrudník,

•

stahování horních protisměrek v kleku,

•

stahování horní kladky s nataženými pažemi,

•

shyby na hrazdě. 25

Břicho, pánevní dno a hýždě Břicho tvoří oporu páteře. Plní funkci vnitrobřišního lisu. U začátečníků je důležité rozvíjet tyto svaly. Při tréninku je nezbytné procvičovat všechny tři části a to spodní, střední a horní. Některé příklady cviků :

•

zvedaní natažených nohou (empire),

•

zvedání pokrčených nohou (empire),

•

leh-sedy na podložce s předpažením,

•

leh-sedy na podložce s pažemi na hrudníku,

•

leh-sedy na podložce s pažemi za hlavou.

Pánevní dno je především ženskou záležitostí. Problémy s ochablostí pánevního dna má většina žen. Zde je několik cviků vhodných pro cvičení ve fitness centru:

•

zvedání nohou na fitballu,

•

stahování hýždí na šikmé extenzní lavičce,

•

metronomy s fitballem,

•

vysouvání nohou s fitballem.

Hýždě plní funkci stabilizátorů pánve proti kývání ze strany na stranu. Hýžďové svaly se skládají ze tří svalových skupin. Velký sval hýžďový je sedacím svalem. Střední a malý sval hýžďový se podílejí na abdukci v kyčelním kloubu, tedy unožení. Nejfrekventovanější cviky na tyto partie:

•

zanožování na stroji,

•

hýžďový leg-press,

•

hýžďové dřepy,

•

výpady do stran. 26

Stehna a lýtka Stehna rozdělujeme z anatomického hlediska na přední a zdaní stranu stehen. Cviky jsou náročné na zvládnutí techniky. Cviky nejsou vhodné pro začátečníky, jelikož pro správné zvládnutí cviku jsou důležité pomocné svalové partie.

•

výpady vpřed s jednoručkami,

•

leg-press,

•

dřepy,

•

zakopávání v lehu,

•

předkopávání v sedu.

Lýtka procvičíme výpony na špičce.

•

výpony obounož,

•

výpony na stroji,

•

výpony na leg-pressu.

1.1.9 Tvorba tréninkových plánů Jak vytvořit vhodný tréninkový plán uvádí Hojda (2007) a Stackeová (2008). Sestavení optimálního tréninkového plánu je především otázkou priorit. Pro sestavení je zapotřebí tréninkový plán několikrát odcvičit. Samotný tréninkový plán by měl obsahovat několik částí. Úvodní část věnovanou zahřátí organismu. Pro zahřátí je vhodné zvolit aerobní aktivitu jako například běh na pásu nebo jízdu na rotopedu po dobu pěti minut. Po zahřátí je důležité protáhnout zkrácené svaly. Až poté zařadíme cvičení na náčiní. Pro urychlení regenerace a proti zkracování svalů se můžeme protahovat mezi sériemi po odcvičení na strojích. Na závěr je vhodné zařadit opět aerobní aktivitu, při které můžeme spálit přebytečný tuk, ale také odplavit metabolity vzniklé při cvičení. Cvičení na samotný závěr uzavírá protažení, kterým zabráníme opětovnému zkrácení svalů a urychlíme regeneraci. Na základě výsledků ze vstupní diagnostiky a vašeho cíle zvolíme vhodné posilovací cviky. Měly by 27

zohledňovat aktuální kondici a zdravotní stav. Při tréninku upřednostňujeme především cvičení ochablých svalů, které potřebují procvičit.

1.2 Posilovna 1.2.1 Jak si vybrat posilovnu Jako u většiny rozhodnutí v životě hraje důležitou roli náš osobní pocit. Shodneme se na tom, že každý z nás má rád něco jiného. V mnoha případech není tak důležitá posilovna jako zapálení pro věc. Můžeme navštěvovat moderní klimatizovaná centra s plazmovými televizemi, ale pokud nebudeme mít odhodlání něco dokázat, tak je naše snaha zbytečná. Pro nadšence, kteří se v posilování našli, může postačit obyčejně vybavená posilovna, ve které dosáhne stejných výsledků jako jiní v přepychových fitcentrech. Samozřejmě záleží na možnostech, které nám jsou nabídnuty v rámci našeho města nebo obce. Pokud nemáme možnost navštěvovat posilovnu s aerobní zónou, existují alternativní řešení, jako je například jízda na kole nebo běh. Velice výstižné je toto lidové moudro „Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod.” (ŠEDIVÝ, s.62, 2007) Správná volba posilovny podle Šedivého (2007). Pro ženy a dívky Z mnoha doporučení vyplývá, že by se dívky neměly zaměřovat pouze na aerobní aktivity, jak je jejich dobrým zvykem, ale měly by také začlenit do svého tréninku cvičení s činkami, které posílí jejich povislá ramena, vystouplé lopatky a příznivým způsobem ovlivní správné držení těla. Tím mohou docílit k rovnoměrnému procvičování všech partií, které je pro správné posilování nezbytné. Pouze aerobní aktivity nemohou správně nahradit posilovací trénink. Z toho vyplývá, že posilovna s činkami může být vhodným místem pro něžné pohlaví. Pro chlapce a muže V této skupině jsou doporučení podobná té předešlé skupiny, tedy nezatěžovat tělo jednostrannou zátěží, ale v rámci možností zatěžovat celé tělo. Muži mají oproti ženám naopak touhu zvedat těžké činky, ale na úkor toho vynechávají ženami oblíbené aerobní aktivity. Podle těchto parametrů můžeme rozdělit posilovny pro muže a ženy.

28

Nezbytné vybavení posilovny Téma velice kontroverzní, jak již bylo řečeno, každý má rád něco jiného a podle toho si také vybírá, co by v posilovně mělo být. Pohled na danou problematiku je proto u každého z nás subjektivní a zavádějící. Jelikož každý z nás má různé individuální tréninkové cíle. Zároveň bych chtěl upozornit na skutečnost, že i jiné přístroje nabízejí srovnatelné možnosti pro cvičení dané svalové skupiny.

1.2.2 Dělení fitcenter podle Koloucha Kolouch (1994) rozdělil fitcentra následně. Dělení dle velikosti: a) Fitcentra malá Do této skupiny řadíme fitcentra od 30 do 100 m 2. Jedná se o tzv. rodinnou posilovnu, kde je navozena přátelská atmosféra, cvičící se znají a navzájem se podporují. Instruktor může snadněji přistupovat k jednotlivým zákazníkům. Nevýhodou u takto malých fitcenter je absence některých strojů a počet současně cvičících. b) Fitcentra střední Zde se pohybujeme v prostorách od 100 do 350 m 2 . Díky těmto rozměrům můžeme vybavit fitcentrum téměř dokonale. Nejvytíženější stroje můžeme zdvojnásobit nebo ztrojnásobit. Fitcentrum je doplněno o lavičky, kladky, činky, zrcadla a pokud jsou prostory dostatečně veliké, máme možnost provozovat malý bar s občerstvením nebo zbožím pro posilování. Možné je také zařídit i jiné služby jako například solárium, masáže atd. Centrum svojí velikostí zajistí ideální podmínky pro cvičení a současně si zachová osobitý charakter. c) Fitcentra velká Jedná se o cvičební prostory větší než 350 m2 . V současné době se takto veliká centra rozvíjí především ve velkých městech, avšak jejich počet je spíše omezený. Velkou výhodou je široká škála cvičebních strojů a prostorů, které jsou v takto velkých zařízeních k dispozici. Mohou

29

tak vyhovět široké škále zákazníků. Mimo kvalitně vybavené posilovny nabízí tato fitcentra možnosti plaveckého bazénu, hraní různých her, poskytování masáží, aerobiku atd. Nevýhodou u takto velkých fitcenter je především ztráta soukromí a pocitu domácího prostředí. Dělení dle účelu: a) Kondiční fitcentra Zaměřené na průměrného návštěvníka. Nabízena je široká škála možností cvičení a doprovodných služeb. Přístroje jsou pro nejširší použití. Tato fitcentra jsou zakládána spíše z podnikatelského záměru. Majitelé sledují především obchodní stránku věci. Instruktoři jsou často nekvalifikovaní. b) Sportovní fitcentra Mají výkonnostní charakter a jsou zaměřené na kulturisty, silové trojbojaře, vzpěrače, karatisty a další sportovce. Předpokládá se tedy vysoká výkonnost návštěvníků, proto je vhodně přizpůsobené pro jejich výkony. Instruktoři jsou informovaní a školení odborníci a jsou schopni podat informace o tréninku, cyklování přípravy a ladění formy před závody nebo popřípadě poradit při zranění nebo přetrénování. Majitelé fitcenter jsou bývalí úspěšní sportovci. c) Rehabilitační fitcentra Spolupracují s léčebnými zařízeními. Slouží k urychlení a zkvalitnění léčby po zranění. Jsou přizpůsobena nižší výkonnosti cvičenců. Respektují především zdravotní stránku cvičení. Instruktoři jsou vysoce kvalifikovaní odborníci, kteří mají znalosti z oblasti anatomie, fyziologie a kineziologie. d) Účelová fitcentra Zaměřuje se na úzkou skupinu návštěvníků. Snaží se přizpůsobit cvičební nástroje, ale i prostředí pro danou cvičební skupinu. Respektuje všechny zvláštnosti cvičících. Může se jednat o fitcentra zaměřená na ženy, těhotné ženy, děti atd. Instruktoři se zaměřují na daná 30

specifika, která jsou spojena s danou skupinou cvičících a hledají individuální přístup k jedinci. Z ekonomických důvodů je tento provoz náročný, a proto se s takto účelově zaměřenými posilovnami příliš nesetkáváme. Dělení dle vybavení: a) Fitcentra na bázi posilovny Jsou zakládána oddíly kulturistiky a vedená jsou bývalými kulturisty, kteří předávají získané zkušenosti. Vybavení je nejčastěji následující, jednoruční a nakládací činky, posilovací přístroje, kladky a lavičky. Cvičební programy jsou zaměřeny na rozvoj svalů, proto protahování a aerobní zdatnost nepatří mezi hlavní náplně programu. b) Fitcentra aerobně- posilovací Vybavení se skládá především z různých ergometrů, jako jsou stacionární kola, veslovací přístroje, běhátka, našlapovací přístroje, přístroje simulující nějaký pohyb atd. Na přístrojích během cvičení může cvičící sledovat tepovou frekvenci, krevní tlak, velikost zátěže, dobu trvání cvičení, výdej energie atd. c) Fitcentra víceúčelová Kombinace tělesného cvičení s péčí o vzhled. Kromě vlastní posilovny nabízejí tyto centra nejen různé typy ergometrů, solária, saunu, aerobik, kalanetiku a bazén, ale také kosmetiku, kadeřnictví a další doplňkové služby.

1.2.3 Jaké jsou povinnosti instruktora Povinnosti instruktora popsali ve své knize Kolouch a Welburn (2007). Společně se vznikem fitcenter také vznikaly pracovní místa instruktorů. Dříve se o práci instruktorů starali trenéři a cvičitelé. Trenér měl na práci rozpoznat talentované, měl se starat o jejich přípravu na soutěže. Mohl se však starat o omezený počet sportovců, jelikož byla tato práce náročná na čas. Trenéři se zaměřovali na určité sportovní odvětví a tudíž měli omezené znalosti v oblasti sestavování plánů. Cvičitelé se starali o kolektivní formy cvičení jako je

31

aerobik, tai-chi, jóga, spinning a další formy cvičení. Starali se o sestavování struktury hodin a zaměřovali se mimo jiné na získávání zájemců. Velký problém však spočíval v tom, jak sestavit trénink, který by vyhovoval všem cvičencům, jelikož se vždy najdou slabí a silní cvičenci. S těmito mnohdy neřešitelnými problémy se můžeme setkat i dnes. Instruktor absolvuje speciální přípravu pro práci ve fitcentru nejčastěji na školení, které provádí akreditovaná pracoviště Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Úspěšným složením závěrečných zkoušek získá účastník osvědčení o absolvování rekvalifikačního kurzu. Instruktor je na školeních cvičen pro širokou škálu klientů. V podmínkách českých fitcenter provádí instruktor rozsáhlé a rozmanité pracovní úkony. To vše je dáno tím, že si provozovatelé nemohou dovolit více instruktorů nebo je fitcentrum příliš malé. Instruktor tak může například prodávat permanentky a vstupenky, obsluhovat bar, vyřizovat telefony, reprodukovat hudbu, kontrolovat přístroje nebo je opravovat, uklízet šatny a starat se o pořádek, ale především by měl dohlížet na provoz, který obnáší velké úsilí. Dohled nad provozem pro představu obnáší kontrolovat chyby u cvičení a popřípadě předvést správné provedení cviku. Instruktor by měl také ovládat techniky první pomoci. Měl by vytvářet příjemnou atmosféru. Návštěvníci mají velká očekávání, co se povinností instruktora týká. Noví zájemci o posilování by uvítali získat všechny potřebné informace při první návštěvě. Chtějí často sestavit cvičební plán s názornou ukázkou. Také by rádi hned při první návštěvě chtěli vědět všechno o posilování, bohužel to není v lidských silách, proto je vhodné, aby se každý „zapálený nadšenec” před vstupem do posilovny seznámil s posilováním na teoretické úrovni.

1.2.4 Jak poznám kvalitní fitcentrum Pro každého má kvalita jiný rozměr, a proto by si měl také každý vybrat svoje kvalitní fitcentru podle svých parametrů, které bude splňovat naše očekávání a budeme zde spokojení. Tím se dostáváme k problému, že specifikovat nejlepší fitcentrum je nadlidský úkol. Obecné předpoklady pro kvalitní fitcentrum jsou zejména prosperita a počet pravidelných návštěvníků. Můžeme tedy konstatovat, že o kvalitě rozhoduje klient. Fitcentra se od sebe odlišují několika parametry. Základní jsou velikost, vybavení, zaměření,

32

dostupnost a cena. Někdo dává přednost tzv. rodinným posilovnám, kde se všichni dobře znají a fitcentrum není příliš velké, naopak někomu rodinná atmosféra nevyhovuje a dává raději přednost větším fitcentrům, kde mimo jiné najde i jiné služby jako jsou například masáže, plavecký bazén atd. Ideálním fitcentrum by mělo splňovat několik kritérií, mezi které patří dobrý pocit z návštěvy, mělo by se nacházet nedaleko domova pro časovou a finanční úlevu. Náš ideál by se měl také shodovat s naším temperamentem, to souvisí s především s velikostí fitcentra viz výše. Pro naši spokojenost by mělo být cvičení prováděno na kvalitních strojích. Pod pečlivým dohledem zkušeného trenéra. Celotýdenní přístup by měl být samozřejmostí. Stejně tak jako čisté prostředí a příjemná obsluha, která je ochotná poradit, povzbudit popřípadě opravit nebo vyměnit rozbité stroje. (KAVKA, 1999) Na závěr bych chtěl z vlastní zkušenosti říci, že nejvěrohodnějším ukazatelem kvality je spokojený zákazník, který se těší na další cvičení ve svém oblíbeném fitcentru. V dnešní době se díky konkurenci zvyšuje kvalita a jednotlivá fitcentra se předhání v tom, kdo bude lepší.

1.2.5 Vybavení posilovny Vybavení posilovny popsali Kolouch a Boháčková (1994). Kvalita vybavení se v posledních letech velice zlepšila. Specializovaní výrobci se soustředí na produkci strojů, které zohledňují biomechanické hledisko. Mezi nejznámější české výrobce patří například firma Fitham se sídlem v Liberci, která patří mezi první specializované prodejny s vybavením pro domácí i profesionální posilovny v České republice. V současné době tato firma nabízí široký sortiment vybavení do posiloven. (FITHAM, 2007) Vybavení můžeme rozdělit podle ovlivnění svalových skupin. a) Dolní končetiny Sem patří multi-press, přístroje na předkopávání, zakopávání, zakopávání ve stoje, zakopávání v lehu, abdukci a addukci, hacken dřepy, přístroje na posilování lýtkových a hýžďových svalů, leg-press kolmý a šikmý.

33

b) Horní končetiny Ovlivňují Scottovy lavičky, přístroje na izolované posilování bicepsu a tricepsu, kladky se spodním a horním vývodem. c) Záda Jsou procvičována na veslování, hyperextenzní lavici, hyperextenzní přístroji, kladce se spodním a horním vývodem. d) Ramena Ovlivňuje multi-press, soustavy protisměrných kladek a delt-deck. e) Hrudník Cvičíme na benchpressu v sedu a v lehu, pec-deku, soustavě protisměrných kladek pro cross over a na multi-pressu. f) Břicho Ovlivňujeme pomocí kladky a přístroje pro posilování přímého svalu břišního. V zahraničí se objevují stroje propojené s počítači, které podrobně kontrolují a analyzují cvičení. V našich podmínkách se můžeme setkat s těmito přístroji především ve specializovaných sportovních laboratořích. Jelikož je jejich cena příliš vysoká, takto zařízená pracoviště mají význam především pro vrcholový sport.

34

2 CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cíl práce: Navrhnout optimalizaci provozu posilovny TUL. Pro dosažení cíle bylo nutné vypracovat následující dílčí úkoly: 1) shromáždit poznatky o provozu posilovny TUL, 2) provést analýzu posilovny TUL, 3) navrhnout změny v oblasti vybavení, návštěvníků a provozu posilovny TUL.

35

3 METODIKA PRÁCE 3.1 Použité metody Metody, které jsme použili, jsou vytvořeny podle zásad Tomáše Bindra , který je uvedl ve své bakalářské práci na téma Marketingová studie sportovního zařízení – posilovny TU v Liberci (2004). První z nich je anketa, která měla za úkol zjistit strukturu návštěvníků, jejich spokojenost se zařízením a celkovým provozem posilovny. Druhou metodou bylo pozorování, kterým jsme zajistili přehled o využitelnosti jednotlivých strojů a o návštěvnosti posilovny. (BINDR, 2004)

3.1.1 Anketa Anketa se skládá z devíti otázek, které se v úvodu zaměřují na návštěvníky. Zejména zastoupení jednotlivých pohlaví a rozdělení návštěvníků podle studia. V hledáčku ankety také zkoumáme návštěvnost z řad veřejnosti. Dále se zaměřujeme na cenovou politiku a průměrnou návštěvnost během týdne. V druhé části mají návštěvníci možnost ohodnotit personál, vybavení posilovny a mohou také okomentovat provoz posilovny. Během výzkumu bylo celkem vyplněno 88 anket. Sběr informací do ankety jsme prováděli během 3 týdnů přímo v posilovně a také pomocí elektronického dotazování na internetu. Anketu naleznete v příloze č. 1.

3.1.2 Pozorování Pozorováním jsme zjišťovali informace o využitelnosti jednotlivých strojů a o návštěvnosti posilovny. Využitelnost strojů jsme prováděli pomocí tabulky, kterou naleznete v příloze č. 2. Do této tabulky jsou během pětiminutových intervalů zaznamenávány výsledky pozorování. Pozorování jsme prováděli během jedné hodiny pětkrát. Pokud někdo na stroji cvičil, byl do tabulky zaznamenán a naopak. Druhé pozorování monitoruje počet návštěvníků, kteří posilovnu navštíví v otevírací době od 36

16:00 do 22:00. Záznamy o pozorování jsme zaznamenali během půlhodinových intervalů do tabulky viz příloha č. 3. Zaznamenávali jsme odchod a příchod jednotlivých návštěvníků. Pomocí této metody jsme mohli zjistit, kdy byla posilovna nejvíce a nejméně navštěvována.

3.1.3 Analýza SWOT Analyzuje vlivy vnějšího a vnitřního prostředí. Poprvé ji použil Albert Humphrey na Stanfordově universitě v USA. Porovnává výhody a nevýhody v prostředí vnějším i vnitřním. S-W analýza je zaměřena na vnitřní prostředí. Analyzuje silné a slabé stránky. O-T analýza je zaměřena na prostředí vnější. Analyzuje příležitosti a hrozby. (KUBIAS, 2010)

3.1.4 Osobní rozhovor Osobní rozhovor byl uskutečněn s personálem posilovny. Personál odpovídal na předem připravené otázky týkající se návštěvníků, vybavení a provozu posilovny. Dále jsme se zaměřili na kvalifikaci personálu a zkušenosti z praxe.

3.2 Posilovna TUL Posilovna se nachází v budově Katedry tělesné výchovy Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TU v Liberci, Na Bohdalci 715, Liberec 15. Je součástí mnoha sportovišť Akademického sportovního centra (ASC). V současné době je posilovna nejnavštěvovanější sportoviště v rámci ASC. Díky své poloze mohou posilovnu navštěvovat studenti harcovských kolejí, ale nejen ti ji navštěvují. Nedaleká vzdálenost od centra města láká také liberecké obyvatele. Posilovna se nachází v přízemních prostorách budovy vedle velké dolní tělocvičny. Rozkládá se na 204,1 m2. Provozní doba posilovny je stejná jako provozní doba tělocvičen od 7:30 do 22:00 v pracovním týdnu a o víkendu je na stránkách ASC vyvěšena provozní doba, která je zpravidla v sobotu od 8:00 do 16:00 a v neděli od 8:00 do 21:30. Pro vstup do posilovny je třeba předložit platnou semestrální průkazku nebo zaplatit jednorázové vstupné či permanentku na deset vstupů.

37

3.2.1 Vybavení posilovny TUL Posilovnu můžeme rozdělit na několik částí. První částí je bar, který slouží k odbavení průkazek popřípadě k občerstvení. Další částí posilovny je aerobní zóna, zde jsou rozmístěny 3 stepery, 6 stacionárních bicyklů, 2 orbitreky a pás na běhání. Další je prostor u žebřin. Zde jsou umístěny žíněnky, závěsná hrazda na shyby a závěsná bradla na triceps. Vedle je umístěna zrcadlová stěna společně se stojanem s jednoručními činkami. Před zrcadlovou stěnou jsou dále umístěny 3 polohovací lavičky na tlaky. Ostatní stroje jsou rozmístěny ve zbývajících prostorech posilovny. Patří sem přístroj na biceps, 2 přístroje na deltové svaly, kladková stěna s 8 stanovišti, lavička na biceps, šikmá lavice s oporou na nohy, polohovací lavička s oporou na nohy, kladka horní a spodní, empire, přístroj na přímé svaly břišní, přístroj na rotaci, 2 lavičky na hyperextenzi, lavice na benč, přístroj na triceps za hlavou, přístroj na triceps vedle těla, šikmá lavice na benč, přístroj na přítahy s oporou hrudníku, přístroj na mezilopatkové svaly, multipress, stroj na shyby a triceps, peck-deck, stroj na tlaky, legpress, přístroj na zanožování, přístroj na přednožování, přístroj na unožování, přístroj na hýždě, přístroj na lýtka ve stoje, přístroj na lýtka v sedě, abdukce v sedě na stroji, addukce v sedě na stroji, posilovací klec, hacken dřep.

3.2.2 Popis a využití posilovny TUL Využití posilovny je pro výuku studentů TUL, pro širokou veřejnost, pro volejbalový klub a také pro zaměstnance TUL. Během výuky mají přístup do posilovny pouze studenti TUL. Během semestru probíhá provoz v posilovně v době provozu tělocvičen TUL od 7:30 do 22:00. Cvičení pro veřejnost a individuální cvičení probíhá v čase mimo výuku od 16:00 do 22:00 na KTV FP TUL. Ve zkouškovém období je posilovna otevřena pouze v době provozu tělocvičen TUL. Výjimkou mohou být jednorázové akce, o kterých bude dopředu informováno prostřednictvím webu akademického sportovního centra a informačních nástěnek na KTV. Individuální vstup do posilovny je možný pouze na průkaz akademického sportovního centra nebo zakoupením jednorázové vstupenky nebo vstupenky s deseti vstupy. Průkazka s fotografií je nepřenosná, při zneužití bude odebrána. Před vstupem do posilovny jsou cvičenci povinni odevzdat průkazku na vrátnici a řídit se pokyny vrátných a zaměstnanců KTV. Všichni návštěvníci jsou povinni se přezouvat v příslušné šatně. Pokud bude při

38

namátkové kontrole přistižen student bez příslušných dokladů povolujících vstup - bude vyzván k opuštění sportoviště. (Katedra tělesné výchovy, 2011)

3.2.3 Analýza SWOT S-W analýza je zaměřena na vnitřní prostředí. Analyzuje silné a slabé stránky. Strengths (silné) : •

cenová politika,

•

poloha,

•

široká základna studentů,

•

velký výběr strojů a náčiní,

•

stálá klientela.

Weaknesses (slabé) : •

starší vybavení,

•

klimatizace,

•

projekce hudby,

•

malé prostory,

•

údržba strojů,

•

žádný mediální partner,

•

odborné znalosti personálu.

O-T analýza je zaměřena na prostředí vnější. Analyzuje příležitosti a hrozby. Opportunities (příležitosti) : •

modernizace přístrojů a náčiní,

•

rozšíření prostorů posilovny,

•

doplnění chybějících přístrojů a náčiní,

•

modernizace prostředí.

Threats (hrozby) : •

konkurenční vlivy,

•

pokles zájmu budoucích generací, 39

•

nekvalifikovaná obsluha,

•

kapacita posilovny,

•

dodržování hygienických zásad,

•

pomalé řešení závad přístrojů.

3.2.4 Osobní rozhovor Jaká je náplň Vaší práce? - Kontroluji permanentky za barem, starám se o údržbu strojů a pořádek v posilovně, občas radím návštěvníkům s technikou cviků. V případě potřeby obsluhuji bar s doplňky stravy a starám se o bezproblémový chod posilovny. Absolvoval jste kurz první pomoci? - Bohužel ne, ale první pomoc bych poskytnout uměl. Vlastníte instruktorský průkaz cvičitele? - Ne, jsem v dané oblasti samoukem. Jak dlouho se posilování věnujete? - Posilování se věnuji od střední školy, to znamená zhruba 10 let. Navštěvují posilovnu více muži nebo ženy? - Bezesporu muži. Na jaké úrovni podle Vás provádí návštěvníci techniku cviků? - U převážné většiny je technika cviků správná. Pokud někdo provádí cvik technicky špatně, snažím se mu ukázat správné provedení techniky cviku. Kteří návštěvníci nejvíce navštěvují posilovnu? - Převážná většina návštěvníků jsou studenti. Kterou permanentku nejvíce návštěvníci používají? - Semestrální.

40

Chybí Vám v posilovně nějaké vybavení? - Postrádám lehčí jednoruční činky. Které vybavení je podle Vás nejvíce využíváno? - Pás na běhání, polohovatelné lavice a kladková stěna. Jak hodnotíte kvalitu vybavení? - Kvalita vybavení je podle mého názoru na vysoké úrovni. Aerobní zóna je vybavena špičkovými stroji, ale i ostatní vybavení nezůstává pozadu. Je současná otevírací doba optimální? - Naprosto vyhovující, při současném nastavení mohou návštěvníci posilovnu navštěvovat každý den a to do pozdních večerních hodin. Jaká je kapacita posilovny? - Nedostačující a to především ve večerních hodinách, kdy je posilovna často přelidněná. Kde vidíte problémy v provozu posilovny? - Často si návštěvníci stěžují na klimatizaci, která je pouze jednopásmová, doporučoval bych instalovat klimatizaci dvoupásmovou. Souhlasíte s nastavením cen ve srovnání s konkurencí? - Souhlasím, ale přeci jenom bych jednorázový vstup zlevnil na 40 Kč.

41

4 VÝSLEDKY A DISKUSE 4.1 Výsledky Na základě porovnání výsledků z průzkumu v letech 2004 a 2011 jsme vyhodnotili výsledky obou průzkumů a provedli jejich syntézu. Výsledky jsou dále děleny podle cílových skupin průzkumu.

4.1.1 Charakteristika návštěvníků posilovny TUL Podíl mužů a žen z dotazovaného vzorku návštěvníků TUL První otázkou ankety jsme analyzovali podíl mužů a žen. Na grafu 1 jsou výsledky z roku 2004 a 2011. Z výsledků vyplynulo, že posilovnu navštěvovalo více mužů něž žen, rozdíl v roce 2004 činil 44 procentních bodů. Výsledky z roku 2011 jsme analyzovali, že rozdíl mužů oproti ženám byl 38 procentních bodů. Srovnáním výsledků rozdílu mužů a žen z roku 2004 a 2011 měly ženy v roce 2011 o 3 procentní body vyšší zastoupení než v roce 2004. 80%

72%

69%

70% 60%

počet lidí

50% 40%

28% 30%

31%

Rok 2004 Rok 2011

20% 10% 0%

muži

ženy

pohlaví Graf 1: Podíl mužů a žen z návštěvníků posilovny TUL v roce 2004 a 2011 Zdroj: vlastní 42

Poměr studentů, členů klubu Slavie, zaměstnanců TUL a ostatních návštěvníků Druhou otázkou ankety jsme zajistili výsledky poměru studentů, členů klubu Slavie, zaměstnanců TUL a ostatních návštěvníků. Na grafu 2 jsou zobrazeny výsledky průzkumu z roku 2004 a 2011. Výsledek průzkumu z roku 2004 ukazuje nadvládu studentů nad posilovnou (95%), méně početnou skupinu tvořili členové klubu Slavia a zaměstnanci TUL (4%) a nejméně byla posilovna navštěvována z řad veřejnosti (1%). Z výsledků v roce 2011 vyplývá, že posilovna byla nejnavštěvovanější z řad studentů, avšak projevuje se zde trend nárůstu ostatních návštěvníků. Do posilovny si našla cestu mimo studentů i veřejnost. Studenti tvořili nejpočetnější skupinu návštěvníků (82%), poté byli zastoupeni návštěvníci veřejnosti (11%) a nejmenší skupinu tvořili členové klubu Slavie a zaměstnanci (7%). 100%

95% 82%

90% 80%

počet lidí

70%

Student Člen klubu Slavie a zaměstnanec TUL Ostatní

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

11% 7%

4% 1%

Rok 2004

Rok 2011

Graf 2: Poměr studentů, členů klubu Slavie, zaměstnanců TUL a ostatních návštěvníků v roce 2004 a 2011 Zdroj: vlastní Rozložení studentů dle jednotlivých fakult Graf 3 zachycuje příslušnost studentů k jednotlivým fakultám v roce 2004. Nejpočetnější zastoupení v rámci fakult měla fakulta pedagogická, jako další v pořadí se umístila fakulta strojní, hospodářská, mechatroniky, textilní a architektury. Fakulta strojní měla nejpočetnější zástupce v mužských řadách. Nejpočetnější skupinu z řad žen měla fakulta pedagogická.

43

30

29

30

26,4 22

počet studentů v %

25 20

16,3 13,6

15

16,3 12

12 muži

10

5,5

5,5

2,8

5

7

ženy celkem

1,6

0

0 0 0

0

d pe

a

g go

ká ic

st

ro

í jn s ho

po

ř dá

á sk ec m

h

ro at

ky ni

x te

tiln

í c ar

h

u kt ite

ry

Fakulta

Graf 3: Rozložení studentů dle jednotlivých fakult v roce 2004 Zdroj: (BINDR, 2004) Podle průzkumu z roku 2011 na grafu 4 byla fakulta pedagogická opět nejpočetnější skupinou návštěvníků. Na druhém místě se tentokráte umístila fakulta hospodářská, dále pak fakulta mechatroniky, strojní, textilní a architektury. Fakulta pedagogická měla opět nejvíce zástupců ženských a nově i mužských. 37%

40% 35%

25% 20%

18% 18% 17%

14% 14%

23%

21%

14%

15%

8%8% 4%

10%

0%

5%

0%

0%

muži ženy

0%1%1%

celkem

ite ktu ry ar c h

tiln í tex

ic k á og ag pe d

řs k á dá po ho s

me c

ha

tr o

ojn

nik y

í

0% s tr

počet studentů

30%

Fakulta Graf 4: Rozložení studentů dle jednotlivých fakult v roce 2011 Zdroj: vlastní 44

Frekvence návštěv u lidí během týdne Podle grafu 5 navštěvovali posilovnu lidé v roce 2004 nejčastěji 3x týdně. Druhou nejčastější odpovědí v anketních šetřeních bylo 2x týdně a třetí 4x a více. Výsledek úzce souvisel s nastaveným systémem permanentek. 45

42,5

40 počet lidí v %

35

33

30

26

25

24

19

20

ženy

18

muži

15 10 5 0

1,70,92,6

5,1 3,4 1,7

méně než 1x

1x

9,5

7

Celkem

6

2x

3x

4x a více

týdně

Graf 5: Frekvence návštěv u lidí během týdne v roce 2004 Zdroj: (BINDR, 2004) Podle průzkumu na grafu 6 z roku 2011 nejčastější odpovědí anketních šetření na otázku, „Kolikrát týdně navštěvujete posilovnu” ,byla odpověď 2x týdně. Druhou nejčastější odpovědí bylo 3x týdně a třetí nejčastější 1x týdně. Výsledky obou těchto průzkumů by bylo vhodné prověřit podrobnějším sledováním. 32%

35%

26%

30%

22%

počet lidí

25% 20%

12% 10%

15% 10% 5%

0%

28%

20% 13%

12%

16% muži ženy

2% 2%

2%

3%

celkem

0% méně než 1x

1x

2x

3x

4x a více

týdně

Graf 6: Frekvence návštěv u lidí během týdne v roce 2011 Zdroj: vlastní 45

Rozdělení návštěvníků podle druhu vstupenek V roce 2004 dle grafu 7 byla nejprodávanější permanentka semestrální. Další v pořadí byla permanentka tělocvikářská a měsíční. Muži nejvíce používali permanentku semestrální (48,3%), ženy pak používaly nejvíce permanentku tělocvikářskou (13%). 56,9

60

48,3

počet lidí v %

50 40

29,4

30 20 10 0

13,7 6 7,7 měsíční

13

8,6

semestrální

ženy muži

16,4

Celkem

TV

Permanentka

Graf 7: Diferenciace dle druhu používané permanentky v roce 2004 Zdroj: (BINDR, 2004) Za školní rok 2003/2004 se dle záznamů prodalo 185 semestrálních permanentek, z toho 180 studentských, 4 zaměstnanecké a 1 pro veřejnost. Měsíčních permanentek se prodalo 52, z toho 47 studentských a 5 zaměstnaneckých. Celkový prodej permanentek činil 237 kusů. Musíme k těmto údajům dále přičíst permanentky tělocvikářské, které podle provedeného průzkumu tvořily 28% z dotazovaného vzorku. Přibližný odhad celkového množství návštěvníků posilovny pro rok 2004 činil 330 lidí. (BINDR, 2004) V roce 2011 se nabídka prodávaných permanentek podle grafu 8 změnila. Semestrální permanentku bylo možné zakoupit ve dvou variantách a to za 1000 Kč, která umožňovala pouze vstup do posilovny TUL nebo za 1600 Kč, která kromě navštěvování posilovny TUL umožňovala návštěvu ostatních zařízení akademického sportovního centra. Byla zrušena permanentka měsíční, která byla nahrazena permanentkou s 10 vstupy a jednorázovým vstupným. Permanentka s 10 vstupy a jednorázové vstupné je na grafu 8 označeno jako 46

ostatní a podle průzkumu jsou nejčastější variantou vstupného. Druhou nejvíce používanou permanentkou byla semestrální za 1000 Kč. Nejméně návštěvníků posilovny TUL používalo semestrální permanentku za 1600 Kč. 55%

60%

počet lidí

50%

39% 31%

40% 30%

muži

20%

20%

10%

10%

ženy

14%

celkem

16%

11%

4%

0% 1000 Kč

1600 Kč

ostatní

permanentka

Graf 8: Diferenciace dle druhu používané průkazky v roce 2011 Zdroj: vlastní Za školní rok 2011/2012 se dle záznamů prodalo 404 semestrálních permanentek z toho bylo prodáno 270 kusů ve slevě za 900 Kč a 134 kusů za 1000 Kč. Z Celkového počtu prodaných permanentek bylo 401 studentských a 3 pro veřejnost. Záznamy o prodeji ostatních permanentek se nám nepodařilo získat. Přibližný odhad celkového množství návštěvníků posilovny TUL pro rok 2011 činil 450 lidí. Tabulka 1: Roční prodej semestrálních permanentek za rok 2004 a 2011

Druh semestrální semestrální se slevou semestrální bez slevy

Rok

Cena Počet Tržba 2004 500 Kč 237 118 500 Kč 2011 900 Kč 270 243 000 Kč 2011 1 000 Kč 134 134 000 Kč Zdroj: vlastní

Za rok 2004 se celkem vybralo za semestrální permanentky 118 500 Kč a v roce 2011 bylo za semestrální permanentky se slevou a bez slevy vybráno celkem 377 000 Kč. V průběhu obou roků nedošlo k žádným cenovým změnám.

47

4.1.2 Vybavení posilovny TUL Požadavky návštěvníků na vybavení posilovny Nejčastější odpovědí v roce 2004 podle grafu 9 na otázku chybějícího vybavení posilovny byla žíněnka či karimatka. Návštěvníci dále požadovali nižší váhy jednoručních činek, tyč EZ, lavici na benchpres, další pás na běhání, pásky na nohy a lepší lavici na hyperextenzi. 34

žíněnka, karimatka 28

jednoručky 18

EZ činka (další) 11

lavice na benchpres 9

běhací pás

8

pásky na nohy 6

hyperextenzní l. (lepší) 0

10

20

30

40

počet odpovědí

Graf 9: Požadavky návštěvníků na vybavení posilovny v roce 2004 Zdroj: (BINDR, 2004) V roce 2011 jsme zaznamenali jako nejžádanější nižší váhy jednoručních činek. Za další návštěvníci požadovali v následujícím pořadí žíněnky, lavičku na výstupy, veslování, pás na běhání, klasický legpress, lavice, kruhy, pneumatiku s kladivem a boxovací pytel. 15

jednoručky žíněnky lavička na výstupy veslování pás na běhání klasický legpress lavice kruhy pneumatika s kladivem boxovací pytel

10 4 3 2 2 2 1 1 1

0

2

4

6

8

10

12

14

16

počet odpovědí

Graf 10: Požadavky návštěvníků na vybavení posilovny v roce 2011 Zdroj: vlastní 48

Časová využitelnost strojů V roce 2004 byl proveden výzkum využitelnosti strojů. V 5 minutových intervalech byl zaznamenán každý cvičící a také stroj na kterém cvičil. Výsledky průzkumu jsou zobrazeny na grafu 11. Nejvíce využívaná byla kladková stěna s 8 stanovišti. Při průzkumu byly zachyceny i počty osob v prostoru u žebřin a zrcadel. Byly zjištěny tyto údaje. Z celkového počtu 15-28 cvičících v posilovně byl výskyt v prostoru žebřin zrcadel v rozmezí 6-10 cvičících. (BINDR, 2004)

Graf 11: Časová využitelnost strojů v roce 2004 Zdroj: (BINDR, 2004) 49

Průzkum provedený v roce 2011 zachycuje graf 12. Nejvíce využívanou se stala opět kladková stěna, jako další byl využíván nejvíce prostor u žebřin a aerobní zóna. Celkem

300

Hacken dřep

5

Posilovací klec

0

Addukce vsedě na stroji

10

Abdukce vsedě na stroji

15

Přístroj na lýtka v sedě

5

Přístroj na lýtka ve stoje

5

Přístroj na hýždě Gluteus

10

Přístroj na unožování

30

Přístroj na přednožování

40

Přistroj na zanožování

20

Hyperextenze

70

Legpress

60

Stroj na deltový sval ( 2 úchyty)

90

Stroj na prsa- tlaky

85

Peck-deck

60

Stroj na shyby a triceps (dopomoc)

65

Multipress

105

Přístroj na mezilopatkové svaly

90

Přítahy s oporou hrudníku

80

Šikmá lavice na benč

65

Přístroj na triceps vedle těla

95

Přístroj na triceps za hlavou

60

Lavice na benč

90

Hyperextenze

75

Přístroj na rotaci

70

Přístroj na přímé svaly břišní

80

Empire

75

Kladka horní a spodní

100

Prostor u žebřin

135

Polohovatelná lavička s oporou na nohy

10

Šikmá lavička s oporou na nohy

60

Lavička na biceps

85

Lavička na tlaky

115

Lavička na tlaky

135

Lavička na tlaky

150

Kladková stěna 8 stanovišť

175

Přístroj na deltový sval

60

Přístroj na biceps

50

Aerobní zóna

130 0

50

100

150

200

250

300

350

minuty Graf 12: Časová využitelnost strojů v roce 2011 Zdroj: vlastní 50

4.1.3 Provoz posilovny TUL Návštěvnost posilovny v průběhu jednotlivých dní v rámci jednoho týdne Na grafu 13 je zobrazena návštěvnost v jednotlivých dnech týdne. Nejvíce posilovnu TUL navštěvovali lidé mezi 16:00-20:00 ve dnech pondělí, úterý a středa. Návštěvnost se pohybovala kolem 25 lidí v posilovně a někdy přesáhla i hranici 25 lidí, která byla určena průzkumem jako limitní. (BINDR, 2004) 35

počet lidí

30 PO

25

ÚT

20

ST

15

ČT

10

PÁ

5 0 7h

8h

9h

10h 11h 12h 13h 14h 15h 16h 17h 18h 19h 20h 21h 22h

hodina

Graf 13: Návštěvnost posilovny v průběhu týdne v roce 2004 Zdroj: (BINDR, 2004) Návštěvnost posilovny v roce 2011 jsme zobrazili na grafu 14. Nejnavštěvovanější byly dny pondělí, úterý a středa v čase od 16:00 do 21:00. 35 30

počet lidí

25 20

po út

15

st čt

10

pá

5 0 7h

8h

9h

10h

11h

12h

13h

14h

15h

16h

17h

18h

19h

20h

21h

22h

čas

Graf 14: Návštěvnost posilovny v průběhu týdne v roce 2011 Zdroj: vlastní 51

Předpokládaná návštěvnost o víkendu v roce 2004 a skutečná návštěvnost v roce 2011 Graf 15 ukazuje výsledky provedené v roce 2004. Podle provedeného průzkumu se předpokládalo, že by posilovnu TUL navštívilo nejvíce lidí mezi 16:00- 20:00 a nejvíce lidí by přišlo v neděli.

25 počet lidí

20 15

SO

10

NE

5 0 8h 9h 10h 11h 12h 13h 14h 15h 16h 17h 18h 19h 20h 21h 22h čas Graf 15: Předpokládaná návštěvnost o víkendu v roce 2004 Zdroj: (BINDR, 2004) Na grafu 16 jsou zobrazeny výsledky našeho průzkumu v roce 2011. Podle výsledků byl původní předpoklad správný. V roce 2011 navštívilo posilovnu nejvíce lidí v neděli a největší návštěvnost byla dosažena v čase od 16:00 do 20:00. 25

počet lidí

20

15 ne

10

so

5

0 8h

9h

10h

11h

12h

13h

14h

15h

16h

17h

18h

19h

20h

21h

22h

čas

Graf 16: Skutečná návštěvnost o víkendu v roce 2011 Zdroj: vlastní

52

Optimální cena průkazky semestrální Cena semestrální průkazky v roce 2004 byla 500 Kč. Podle grafu 17 byla téměř polovina dotazovaných návštěvníků s cenou spokojená. Dokonce byli návštěvníci ve větším počtu ochotni zaplatit za průkazku o 100 Kč nebo 200 Kč více. 49,6

počet odpovědí v %

50 40

34,8

30 20 10 0

9,4

7 2,2

400 Kč

500 Kč

600 Kč

700 Kč

800 Kč

Cena

Graf 17: Optimální cena průkazky semestrální v roce 2004 Zdroj: (BINDR, 2004) V roce 2011 byla cena semestrální permanentky výhradně do posilovny TUL 1000 Kč nebo víceúčelové permanentky 1600 Kč. Z odpovědí na 4. anketní otázku jsme vytvořili graf 18, podle kterého byla spokojenost návštěvníků s nastavenou cenovou politikou v porovnání s konkurencí většinová. Celých 70% návštěvníků cenu akceptovalo. Zbylých 30% se vyjádřilo proti nastoleným cenám a hodnotí cenu v porovnání s konkurencí negativně.

30%

ano ne

70%

Graf 18: Optimální cena průkazky semestrální v roce 2011 Zdroj: vlastní 53

Připomínky a návrhy návštěvníků posilovny Návštěvníci projevili nespokojenost s klimatizací, která při spuštění nadměrně ochlazovala vzduch. Problém s klimatizací byl zaznamenán již v roce 2004. Také nejsou spokojeni s údržbou nástrojů a pomalým řešením oprav rozbitých strojů. Uvítali by celkovou modernizaci, především však modernizaci přístrojů a zařízení, opravu polstrování, opravu podlahy, očíslování závaží, nové žíněnky, sedáky a také vymalování posilovny. Několik návštěvníků se vyslovilo pro vyvěšení motivačních plakátů. Nespokojeni jsou s projekcí hudby. Požadují motivační hudbu, hudbu z rádia, kvalitnější ozvučení a možnost vlastní manipulace. Převážná většina byla nespokojená s velkým počtem návštěvníků během cvičení, kdy byla posilovna TUL kapacitně přetížena. Požadovali větší prostory na protahování a současně s tím poukazovali na stísněné prostory.

54

4.2 Diskuse 4.2.1 Vybavení posilovny TUL Změny ve vybavení posilovny jsme určili na základě výsledků anketních šetření a pozorováním využitelnosti strojů z roku 2004 a 2011. Tímto průzkumem jsme zjistili požadavky návštěvníků. Pozorováním využitelnosti stojů jsme zjistili jejich časové zatížení. Po zhodnocení výsledků jsme dospěli k těmto návrhům. Návštěvníci požadují nejvíce žíněnky, které v posilovně TUL chybí. Celkový počet žíněnek v roce 2004 byl 3. Podle dostupných informací byl od roku 2004 jejich počet navýšen o pouhé 2 žíněnky. Od roku 2004 jsou žíněnky stále stejné. Jako další postrádají návštěvníci lehčí jednoruční činky. Od roku 2004 se problém stále nevyřešil. Jistě by to ocenili nejenom dámy, ale i začátečníci a pokročilí cvičenci. Pozorováním časové využitelnosti strojů jsme odhalili několik nevytížených strojů, avšak jejich využitelnost není zanedbatelná. Proto návrhy na odstranění z roku 2004 zamítáme jako neadekvátní. Je nutné dodat, že strojové vybavení posilovny TUL bylo v očích návštěvníků hodnoceno jako velice dobré. V roce 2004 byl celkový počet strojů v posilovně TUL 21. Od té doby se navýšil počet na 28. Navýšení počtu strojů zabralo další prostor, ale soudě podle vlastních zkušeností nijak výrazně neovlivnilo komfort návštěvníků. Podle anketních šetření jsou některé stroje příliš staré nebo bývají často rozbité a jejich oprava trvá příliš dlouho. Doporučujeme pravidelnou kontrolu a případnou rychlejší opravu rozbitých strojů. Návštěvníci požadovali gymnastické kruhy, proto do posilovny TUL navrhujeme umístit TRX závěsný systém. Ve strojovém vybavení postrádali návštěvníci veslovací trenažér a další pás na běhání. Odhad celkových nákladů nového vybavení vyšel podle tabulky 2 na 143 809 Kč. K sestavení odhadu nákladů byla použita nabídka produktů společnosti Fitham se sídlem v Liberci, která patří mezi první specializované prodejny s vybavením pro domácí i profesionální posilovny v České republice. (FITHAM, 2007) 55

Tabulka 2: Odhad nákladů nového vybavení Název vybavení TRX ® - Profesionální závěsný systém ORIGINAL Sada jednoručních činek 1-10kg CS se stojanem Žíněnky 5 ks Veslovací trenažér HAMMER ROWER COBRA XTR Běžecký pás TECHNOGYM FORMA SPAZIO celkem

Cena s DPH 4 439,00 Kč 16 990,00 Kč 12 450,00 Kč 13 990,00 Kč 95 940,00 Kč 143 809,00 Kč Zdroj: (FITHAM, 2007)

Obr. 1: TRX závěsný systém

Obr. 2: Sada jednoručních činek

Zdroj: (FITHAM, 2007)

Zdroj: (FITHAM, 2007)

Obr. 3: Veslovací trenažér

Obr. 4: Běžecký pás

Zdroj: (FITHAM, 2007)

Zdroj: (FITHAM, 2007) 56

4.2.2 Charakteristika návštěvníků posilovny TUL Posilovnu TUL navštěvovali v roce 2011 nejvíce muži. Z celkového počtu dotázaných byly dvě třetiny mužů a jedna třetina žen. Návštěvnost žen nebyla zanedbatelná, ba naopak chvályhodná. Muži a ženy měli nejpočetnější zastoupení z fakulty pedagogické. Nejvíce návštěvníků posilovnu TUL navštěvovalo 2x týdně a používalo jednorázový vstup nebo permanentku s deseti vstupy. Nejpočetnější skupinou návštěvníků byli studenti, pro které byla posilovna TUL primárně navržena. Na harcovských kolejích bylo podle záznamů ubytovací služby ubytováno v roce 2011 v době průzkumu celkem 2422 studentů. Z celkového počtu studentů bylo ubytováno 1239 žen, tj. 51,16% a 1183 mužů, tj. 48,84%. Vysokou návštěvnost z řad studentů předurčuje výhodná poloha posilovny TUL. Ve srovnání s rokem 2004, kdy posilovnu TUL navštěvovalo více členů klubu Slavie a zaměstnanců TUL oproti veřejnosti, se situace změnila. V roce 2011 byla situace opačná, veřejnost navštěvovala ve větším počtu posilovnu TUL než členové klubu Slavie a zaměstnanci TUL. Zjištěné poznatky vyvolaly další podněty pro nová šetření. Například provést šetření o cílech cvičení návštěvníků, jestli používají cvičební plán, zda-li správně provádí techniku cviků, dále pak průzkum výskytu dolního a horního zkříženého syndromu a analyzovat cviky podle pohlaví.

4.2.3 Provoz posilovny TUL Jako problémová se ukázala návštěvnost v průběhu jednotlivých dní v týdnu. Jelikož byla posilovna TUL ve dnech pondělí, úterý, středa v čase od 17:00 do 20:00 kapacitně přetížena. Z průzkumu v roce 2004 byla kapacita posilovny TUL stanovena na 25 lidí. Kapacita byla v roce 2011 několikrát během průzkumu překročena. Nejvíce bylo napočítáno 29 lidí. V ostatních dnech v týdnu byla posilovna TUL nevytížená. Doporučení jsou zaměřena na rozložení návštěvníků do méně vytížených dnů a hodin.

57

5 ZÁVĚRY Návrh optimalizace provozu posilovny TUL Je zaměřen na zajištění příjemného prostředí a komfortu pro cvičící ve třech oblastech: vybavení, návštěvníci a celkový provoz posilovny. Následující návrhy jsou vytvořeny na základě teoretických poznatků, praktických zkušeností, osobního rozhovoru s personálem, výsledků pozorování a anketních šetření.

Vybavení posilovny TUL Cvičební plány a motivační plakáty Do posilovny TUL navrhujeme umístit informační nástěnku, o rozměrech 120x90 cm. Nástěnka obsahuje obecné zásady posilování, metodická doporučení a vzorové příklady tréninkových plánů, které obsahují vzorové návody na cvičení podle cílů cvičenců. Jsou určeny jak pro muže, tak pro ženy, avšak s rozdílným zaměřením. U mužů by měly být zaměřené na rozvoj maximální síly a objemový trénink, u žen na objemový trénink (tvarování postavy) a redukci hmotnosti. V posilovně TUL navrhujeme umístění čtyř motivačních plakátů formátu A0, které návštěvníci postrádali. Náklady na pořízení informační nástěnky jsou 654 Kč, cena motivačních plakátů je 996 Kč. Návrhy cvičebních plánů a motivačních plakátů naleznete v příloze č. 7. a č. 8. Zakoupení nového vybavení Pro posilovnu TUL bude značným přínosem koupě činkového setu včetně dvouřadého odkládacího stojanu s párovými činkami s pevnou váhou v rozmezí od 1 do 10 kg (16 990 Kč). Navrhujeme koupi 5 kusů nových žíněnek za současné staré, cena nových žíněnek je 12 450 Kč. Pro zlepšení vybavení doporučujeme zakoupení TRX závěsného systému, který stojí 4 439 Kč. Strojové vybavení by jsme podle přání návštěvníků doplnili o veslovací trenažér a pásem na běhání. Náklady na veslovací trenažér jsou 13 990 Kč a pás na běhání stojí 95 940 Kč.

Návštěvníci posilovny TUL Přesunout trénink volejbalového klubu v rozvrhu posilovny Volejbalový klub měl tréninky v pondělí v čase od 17:00 do 18:30. Během tréninku cvičilo 58

v posilovně TUL většinou maximálně 10 dívek. Stroje jsou tudíž nevytížené, a to navíc v čase, kdy by mohla být posilovna optimálně vytížená. Podle pozorování měl trénink volejbalového klubu vliv na pozdější překročení kapacity posilovny, jelikož v době tréninku mají ostatní návštěvníci do posilovny vstup zakázán. Navrhujeme kompromisní řešení v podobě přesunu tréninku na čas od 16:00 do 17:30 nebo omezení počtu cvičenců v době tréninku. Rozvrh posilovny TUL naleznete v příloze č. 7.

Provoz posilovny TUL Rekonstrukce posilovny TUL Navrhujeme rozšíření prostorů posilovny TUL o zrcadlový sál. Tímto krokem by se kapacita posilovny TUL znatelně navýšila. Přestavba prostorů by spočívala v probourání příčky mezi posilovnou TUL a zrcadlovým sálem. Posilovna TUL má v současné době rozlohu 204,1 m 2. Po rekonstrukci by vznikl prostor o rozloze přes 300 m 2. Takto velká rozloha by zabezpečovala maximální komfort všem cvičícím a umožnila by doplnění dosud chybějícího vybavení. Personál posilovny TUL Současný personál nevyhovuje následujícím požadavkům pro provoz posilovny TUL. Nemá kurz první pomoci a trenérskou licenci. Proto navrhujeme rekvalifikaci personálu, který bude splňovat výše uvedené požadavky. Rekvalifikační kurz ve fitness institutu Tonus podle aktuálního ceníku stojí 11 000 Kč. Personál posilovny by měl podle našeho návrhu udržovat pořádek v posilovně. Měl by označit činky a nářadí. Následně ukládat činky nebo nářadí na místo podle označení na konci provozní doby. Web kamery a čtečka permanentek Pro informovanost návštěvníků navrhujeme monitorovat prostor posilovny web kamerami. Do posilovny by byly instalovány dvě web kamery, které stojí 1 198 Kč. Návštěvníci by mohli jednoduše pomocí webové kamery zjistit aktuální počet cvičících v prostorách posilovny a tím by se mohli vyhnout přeplněné posilovně. Navrhujeme umístění čtečky permanentek pro evidenci informací o počtu vstupenek a cvičících. Náklady spojené se zavedením čtečky permanentek na čárový kód jsou 2 700 Kč. Celkové náklady spojené s návrhy jsou 149 357 Kč. Odhad rozpočtu naleznete v přílože č. 5. 59

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 1) BINDR, Tomáš. Marketingová studie sportovního zařízení - posilovna TU v Liberci. Liberec, 2004. Bakalářská práce. Technická univerzita v Liberci. 2) BLOGSPOT.COM. Fitnes-new-dhuwored.blogspot.com [online]. 2010 [cit. 2012-0324]. Dostupné z: http://fitnes-new-dhuwored.blogspot.com/2010/07/take-your-fitnessyour-body-your-mind.html 3) DÝROVÁ, Jitka; LEPTÁKOVÁ, Hana. Kardiofitness : Vytrvalostní aktivity v každém věku. Praha : Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2273-3. 4) FITHAM. Www.fitham.cz [online]. 2007. vyd. 2007, 2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.fitham.cz/ 5) FRANCIS, Glenn. Www.PacificProDigital.com [online]. 2011 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://loseitrightfitness.com/blog/ 6) HOJDA, Martin . Poprvé ve fitness centru. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-1472152-1. 7) KAVKA, Petr. Provoz fitcentra. Liberec, 1999. Bakalářská práce. Technická univerzita v Liberci. 8) KOLOUCH, V.; KOLOUCHOVÁ, L. Kondiční kulturistika. Praha : Olympia, 1990. ISBN 80-7033-041-4. 9) KOLOUCH, Vladimír ; WELBURN, Hana Marie. Začínáme ve fitness. Brno : Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1636-4. 10) KOPECKÝ, Libor. Posilování pro začátečníky a pokročilé. 2003. Praha : Adonai, 2003. ISBN 80-7337-121-9. 11) KUBIAS, Sáva. Úvod do managementu. Technická univerzita v Liberci: Vysokoškolský podnik Liberec s.r.o., 2010. ISBN 978-80-7372-554-9. 12) MEIßNER, Wolfgang. Posilování ve fitness. České Budějovice : KOPP, 2004. ISBN 80-7232-214-1. 13) MODELMAYHEM.COM. Modelmayhem.com [online]. 2011 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://photos.modelmayhem.com/photos/110311/17/4d7aca2745f88.jpg 14) RONNIE.CZ. Ronnie.cz: kulturistika, powerlifting, fitness [online]. 2001 [cit. 201203-21]. Dostupné z: http://www.ronnie.cz/

60

15) RUDZINSKYJ, I. Encyklopedie kulturistiky. Pardubice : Svět kulturistiky, 1989. ISBN: 80-902589-0-5 16) SELLTIME S.R.O. Posilování- historie a charakteristika. Www.aktin.cz: Internetový magazín o fitness, zdraví, sportu a výživě [online]. 2010 [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://www.aktin.cz/clanek/788-posilovani-historie-a-charakteristika 17) SMITHBRYANTLABS.COM. Www.smithbryantlabs.com [online]. 2010 [cit. 201203-24]. Dostupné z: http://www.prlog.org/10544344-smith-bryant-labs-sponsors-topinternational-fitness-model-and-fitness-expert-obi-obadike.html 18) STACKEOVÁ, Daniela . FITNESS PROGRAMY.TERORIE A PRAXE : Metodika cvičení ve fitness centrech. Praha : Galén, 2008. ISBN 978-80-7262-541-3. 19) ŠEDIVÝ, Karel . Zázrak zvaný posilovna. Pardubice : Svět kulturistiky, 2007. ISBN 978-80-86462-27-1. 20) TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI. Asc.tul.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://asc.tul.cz/dokumenty/posilovna_ZS_2011.pdf 21) TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI. Katedra tělesné výchovy [online]. 2003 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.ktv.tul.cz/index.php/cs/katedra/sportovniarealy/sportoviste/item/posilovna?category_id=18 22) TLAPÁK, Petr. Tvarování těla pro muže a ženy. Praha : ARSCI, 2008. ISBN 978-8086078-85-4.

61

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Anketa ................................................................................................................. I Příloha č. 2: Formulář pro záznam příchodu a odchodu ................................................... II Příloha č. 3: Formulář pro záznam využitelnosti stojů ..................................................... III Příloha č. 4: Motivační plakáty ........................................................................................... IV Příloha č. 5: Odhad nákladů nového vybavení .................................................................... V Příloha č. 6: Plánek posilovny TUL ..................................................................................... VI Příloha č. 7: Rozvrh posilovny TUL .................................................................................. VII Příloha č. 8: Cvičební plány ....................................................................................... VIII- IX

62