Vysoká škola ekonomická Fakulta mezinárodních vztahů Hlavní specializace: Mezinárodní obchod
MARKETINGOVÁ KONCEPCE MIKROREGIONU BECHYŇSKO Diplomová práce
Vypracovala: Jana Čítková Vedoucí diplomové práce: PhDr. Jarmila Netková
Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Marketingová koncepce Mikroregionu Bechyňsko“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne ……………
Podpis diplomanta: ……………
Ráda bych poděkovala PhDr. Jarmile Netkové za odbornou pomoc a vedení při zpracování diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří byli ochotni a poskytli mi pro tuto práci potřebné informace.
OBSAH: ÚVOD ................................................................................................................................................. 1 1. JIHOČESKÝ KRAJ ...................................................................................................................... 3 1.1 Geografické prostředí................................................................................................................. 3 1.2 Přírodní prostředí ....................................................................................................................... 3 1.3 Demografické prostředí.............................................................................................................. 3 1.3.1 Obyvatelstvo........................................................................................................................ 4 1.4 Ekonomické prostředí ................................................................................................................ 4 1.4.1 Zemědělství ......................................................................................................................... 4 1.4.2 Průmysl................................................................................................................................ 5 1.4.3 Podpora a rozvoj podnikání................................................................................................. 5 1.5 Materiálně technická základna................................................................................................... 5 1.5.1 Dopravní infrastruktura ....................................................................................................... 5 1.5.2 Ubytovací služby ................................................................................................................. 6 1.5.3 Stravovací služby................................................................................................................. 6 1.6 Kulturní prostředí ....................................................................................................................... 6 1.6.1 Památky ............................................................................................................................... 7 1.6.2 Architektura......................................................................................................................... 8 1.6.3 Výtvarné umění ................................................................................................................... 8 1.6.4 Hudba .................................................................................................................................. 8 1.6.5 Divadlo ................................................................................................................................ 8 1.6.6 Zájmová kultura................................................................................................................... 8 1.7 Zázemí pro sportovní vyžití ....................................................................................................... 9 1.7.1 Pěší turistika ........................................................................................................................ 9 1.7.2 Cykloturistika .................................................................................................................... 10 1.7.3 Venkovská turistika ........................................................................................................... 10 1.7.4 Vodní sporty ...................................................................................................................... 10 1.7.5 Zimní sporty ...................................................................................................................... 11 1.8 Cestovní ruch v Jihočeském kraji ............................................................................................ 11 1.8.1 Strategie cestovního ruchu ................................................................................................ 12 1.8.2 Spolupráce v oblasti cestovního ruchu .............................................................................. 12 1.8.3 Produkty cestovního ruchu ................................................................................................ 12 1.8.4 Marketingové turistické regiony v České republice .......................................................... 13 2. Mikroregion Bechyňsko .............................................................................................................. 14 2.1 Důvod založení Mikroregionu Bechyňsko............................................................................... 14
2.2 Činnost Mikroregionu .............................................................................................................. 14 2.3 Obce Mikroregionu Bechyňsko ............................................................................................... 16 2.4 Geografické prostředí............................................................................................................... 20 2.5 Přírodní prostředí ..................................................................................................................... 20 2.6 Demografické prostředí............................................................................................................ 20 2.6.1 Obyvatelstvo...................................................................................................................... 20 2.7 Ekonomické prostředí .............................................................................................................. 21 2.7.1 Zemědělství ....................................................................................................................... 21 2.7.2 Průmysl.............................................................................................................................. 21 2.7.3 Podpora a rozvoj podnikání............................................................................................... 21 2.8 Materiálně technická základna................................................................................................. 21 2.8.1 Dopravní infrastruktura ..................................................................................................... 21 2.8.2 Ubytovací služby ............................................................................................................... 22 2.8.3 Stravovací služby............................................................................................................... 22 2.9 Kulturní prostředí ..................................................................................................................... 23 2.9.1 Památky ............................................................................................................................. 23 2.9.2 Architektura....................................................................................................................... 23 2.9.3 Divadlo .............................................................................................................................. 24 2.9.4 Zájmová kultura................................................................................................................. 24 2.9.5 Kulturní akce Mikroregionu .............................................................................................. 25 2.10 Zázemí pro sportovní vyžití ................................................................................................... 26 2.10.1 Významné sportovní akce ............................................................................................... 27 2.11 Cestovní ruch v Mikroregionu ............................................................................................... 27 3. Město Bechyně ............................................................................................................................. 30 3.1 Historie města .......................................................................................................................... 30 3.2 Dnešní Bechyně ....................................................................................................................... 30 3.3 Geografické prostředí............................................................................................................... 30 3.3.1 Okolí města........................................................................................................................ 30 3.4 Přírodní prostředí ..................................................................................................................... 31 3.5 Demografické prostředí............................................................................................................ 32 3.5.1 Obyvatelstvo...................................................................................................................... 32 3.6 Ekonomické prostředí .............................................................................................................. 32 3.6.1 Zemědělství ....................................................................................................................... 32 3.6.2 Průmysl.............................................................................................................................. 32 3.6.3 Podpora a rozvoj podnikání............................................................................................... 33 3.7 Materiálně technická základna................................................................................................. 33 3.7.1 Dopravní infrastruktura ..................................................................................................... 33
3.7.2 Ubytovací služby ............................................................................................................... 33 3.7.3 Stravovací služby............................................................................................................... 35 3.8 Kulturní prostředí ..................................................................................................................... 36 3.8.1 Památky ............................................................................................................................. 36 3.8.2 Technické památky............................................................................................................ 39 3.8.3 Zámek ................................................................................................................................ 42 3.8.4 Kulturní akce ..................................................................................................................... 44 3.9 Zázemí pro sportovní vyžití ..................................................................................................... 46 3.10 Cestovní ruch v Jihočeském kraji .......................................................................................... 47 3.10.1 Produkt cestovního ruchu - Lázeňství ............................................................................. 47 3.10.2 Postavení Bechyně v nabídce cestovního ruchu jižních Čech......................................... 57 3.10.3 Bechyně jako destinace cestovního ruchu ....................................................................... 59 3.10.4 Doporučení marketingové koncepce rozvoje cestovního ruchu ...................................... 60 4. Dotazníkové šetření o povědomí o městě Bechyni .................................................................... 62 5. Dotazníkové šetření návštěvnosti města Bechyně ..................................................................... 70 ZÁVĚR ............................................................................................................................................. 87 Seznam použité literatury ............................................................................................................... 89 Seznam tabulek Seznam příloh Přílohy
ÚVOD Cestovní ruch je významným příjmem státního rozpočtu. Česká republika ale stále nedokáže zcela využít své atraktivity pro turisty. Regiony přilákají asi jen 40 % turistů, zbytek přijede pouze do Prahy. Přitom potenciál přírodních i kulturních atraktivit na území jižních Čech umožňuje rozvoj téměř všech forem turistiky. Region má velmi dobré předpoklady pro rozvoj cykloturistiky, pěší a vodní turistiky, agroturistiky atd. Jihočeský kraj je vhodný pro poznávání historických i technických památek, kulturních zajímavostí a tradic. Nicméně Jižní Čechy se již několik let prezentují zejména prostřednictvím významnějších měst, která představují svou nabídku. Ostatní části regionu jsou opomíjeny, a to i přesto, že pro rozvoj cestovního ruchu předpoklady mají. Takovým příkladem je i lázeňské město Bechyně. Ráda bych svou diplomovou prací upozornila na toto krásné město, které bohužel upadá v zapomnění. Bechyně se v prosinci roku 2004 společně s dalšími deseti okolními vesnicemi spojila a vytvořila Mikroregion Bechyňsko. Jedním z hlavních důvodů vzniku tohoto uskupení bylo zviditelnění. Byla jsem zvědavá, jak si Mikroregion v průběhu své existence povede a začala se o tuto oblast blíže zajímat. Od července 2005 jsem město a okolní vesnice pravidelně navštěvovala. Podklady a informace pro diplomovou práci jsem získávala z primárních zdrojů – jednak dotazníkovým šetřením za účelem výzkumu návštěvnosti Bechyně (výzkum mapuje návštěvnost a profil návštěvníků) a dotazníkovým šetřením o povědomí o městě Bechyni. Situaci v Mikroregionu jsem průběžně konzultovala s lidmi, hrajícími důležitou roli v cestovním ruchu nejen Bechyně, ale celého Jihočeského kraje. Za všechny bych jmenovala odborníky na oblast cestovního ruchu z Krajského úřadu v Českých Budějovicích, pracovníky Klubu českých turistů, ředitele Kulturního domu v Bechyni, provozovatelku Informačního centra v Bechyni, zaměstnance Městského úřadu v Bechyni, zaměstnance zámku Bechyně, zaměstnance bechyňských lázní, ředitele lázeňského zařízení Jupiter, zaměstnance bechyňských hotelů a pracovnici knihovny v Bechyni. Velmi cenné informace jsem získala od starostů obcí v Mikroregionu Bechyňsko. Bez jejich pomoci a poskytnutých informací bych těžko mohla do dané problematiky nahlédnout. Kromě toho jsem pracovala rovněž se sekundárními zdroji - informace jsem čerpala zejména z dostupné literatury, novinových článků, internetových zdrojů, informačních a propagačních brožur jednotlivých památek a poskytovatelů služeb a rovněž z turistických průvodců. Ke stěžejním knižním publikacím patřila Bechyně – historické město nad Lužnicí od Rudolfa Krajíce z roku 2000. Pravidelně jsem navštěvovala knihovny nejen v Praze, ale i v Bechyni a v Táboře. Inspirací pro zpracování diplomové práce mi byla také řada kurzů, vypisovaných katedrou cestovního ruchu a četné exkurze, kterých jsem se během studia zúčastnila. V roce 2006 jsem navštívila veletrh Holiday World, Wellness Balnea, Golfshow a akci CzechTourismu (Pozvání do lázní v obchodním centru Europark Štěrboholy).
-1-
Cílem této diplomové práce je popis stávající pozice Mikroregionu Bechyňsko, kterou zaujímá na trhu cestovního ruchu České republiky. Snažila jsem se podrobněji rozepsat současný kulturní, přírodní a společenský význam Mikroregionu. Celá práce je rozdělena do pěti stěžejních kapitol. Problémy, které jsou v jednotlivých kapitolách a podrobně členěných subkapitolách rozebírány, se vzájemně doplňují a prolínají. První kapitola se stručně zabývá analýzou Jihočeského kraje, ve kterém se Mikroregion nachází. Druhá a třetí kapitola je věnována marketingové analýze Mikroregionu Bechyňsko a městu Bechyni. Poslední dvě kapitoly se týkají výsledků dotazníkového výzkumu. Závěr je věnován stručnému souhrnu dílčích výsledků práce. Pro doplnění informací a lepší názornost se v závěru práce nacházejí přílohy, obsahující fotografie jednotlivých kulturně historických atraktivit. Přiložena je rovněž mapa znázorňující polohu města Bechyně v rámci Jihočeského kraje.
-2-
1. JIHOČESKÝ KRAJ
1.1 Geografické prostředí1 Jihočeský kraj je na jihu vymezen státní hranicí s Rakouskem a Německem, ve vnitrozemí jsou jeho sousedy kraj Jihomoravský, Vysočina, Středočeský a Plzeňský. Nejen příhraniční poloha se dvěma státy evropské unie ho činí zajímavým z hlediska cestovního ruchu. Jihočeský kraj je geograficky uzavřeným celkem, jehož jádro tvoří jihočeská kotlina s Českobudějovickou a Třeboňskou pánví. Na jihozápadě je obklopen Šumavou, na severozápadě výběžky Brd, na severu Středočeskou žulovou vrchovinou, na východě Českomoravskou vrchovinou a na jihovýchodě Novohradskými horami. Svou rozlohou 10 056 km2 je Jihočeský kraj druhým největším krajem České republiky. Rozprostírá se na 12,8 % jejího území. Průměrná nadmořská výška regionu se pohybuje mezi čtyřmi sty až šesti sty metry nad mořem. Nejnižším místem je hladina Orlické přehrady s nadmořskou výškou 350 m n. m., naopak nejvyšším je šumavský vrchol Plechý, vysoký 1 378 m n. m.
1.2 Přírodní prostředí Přírodu jižních Čech charakterizují především rozsáhlé lesy a četné vodní plochy. K jednoznačně nejvyhledávanějším patří vodní nádrž Lipno a přírodní oblast Šumava. Územím Jihočeského kraje protéká Vltava s přítoky řek Otava, Lužnice, Malše, Blanice a mnoha dalšími. V minulosti zde bylo vybudováno 7000 rybníků. Rybníky Rožmberk, Bezdrev a Horusický jsou největšími v České republice. Největší český rybník, Rožmberk, je součástí Rožmberské rybniční soustavy, která byla roku 2002 prohlášena národní kulturní památkou. V Jihočeském kraji se nachází Šumava, největší národní park ve střední Evropě. Nalezneme zde i chráněné krajinné oblasti (Blanský les a Třeboňsko). K dalším přírodním atraktivitám kraje bezesporu patří Chýnovská jeskyně a pozůstatky původních lesních porostů: Boubínský a Žofínský prales a prales Hojná Voda (nejstarší chráněné pralesy na území Střední Evropy). Výčet raritních míst, oblastí a úkazů by mohl být takřka nekonečný. Přírodní potenciál regionu patří k tomu, za čím se turisté na jih Čech rádi vracejí.
1.3 Demografické prostředí2 Jihočeský kraj je krajem s nejmenší hustotou zalidnění z celé České republiky. Koncem roku 2004 v kraji žilo více než 625,7 tis. obyvatel, tedy 62 obyvatel na 1 km2. Většina obyvatel kraje žije 1
Publikace Jihočeského Krajského úřadu (Jihočeský kraj - Cestovní ruch)
2
veškeré číselné údaje zpracovány podle www.czso.cz -3-
v Českých Budějovicích. Dalšími velkými městy jsou Tábor, Písek, Strakonice a Jindřichův Hradec. V těchto 5 městech žije více než třetina Jihočechů. Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel představují 39 % z celkového počtu obcí, ale žije v nich pouze 4,3 % celkového počtu obyvatel kraje. Nejmenšími obcemi v kraji (i v celé České republice) jsou obce Vlkov v okrese České Budějovice a Kuřimany v okrese Strakonice (obě s 21 trvale žijícími obyvateli). Celkem je v kraji v současné době 623 samosprávných obcí ( z nich 45 má statut města) s téměř 2 tisíci osadami. Podíl městského obyvatelstva dosahuje kolem 64 %. 1.3.1 Obyvatelstvo Obyvatelstvo kraje má proti republikovému průměru poněkud mladší věkovou strukturu (průměrný věk je 39,5 roku). Dlouhodobě nižší je zde rovněž úmrtnost a naopak vyšší porodnost. Od demografické struktury kraje se výrazněji odlišuje pohraniční Český Krumlov s pestřejším národnostním složením. Je zde mladší věková struktura, nejvyšší hodnoty porodnosti, relativně nízká úmrtnost. V posledních letech trvale ubývá obyvatel Tábora a jeho okolí. Naopak růst trvale zaznamenávají pouze České Budějovice a Český Krumlov.
1.4 Ekonomické prostředí3 Dynamické procesy, které nastaly v zemi po roce 1989, změnily postupně i společenskou a ekonomickou situaci v Jihočeském kraji. Procesy transformace a restrukturalizace zásadně ovlivnily podobu regionální ekonomiky, rozvoj malých a středních podniků, strukturu zaměstnanosti, rozsah zahraničních investic a jejich vliv na hospodářský rozvoj oblasti. Pozitivní vývoj se odrazil i v přínosech a kvalitativních změnách, které nastaly v oblasti cestovního ruchu, ve zlepšení životního prostředí, v nárůstu investic do veřejné technické a dopravní infrastruktury, v rozvoji institucionálních struktur i rozmachu rozmanitých forem přeshraniční spolupráce. Vedle pozitivních změn však region postihly i některé nepříznivé dopady, související zejména s výraznou restrukturalizací zemědělství a s dramatickým poklesem jeho ekonomického významu. Celkově se zhoršila i dopravní obslužnost venkovských oblastí převážně úzce spojená s tendencí k vylidňování venkovských oblastí a s tím spojeným poklesem ekonomické efektivity provozování služeb v těchto oblastech. 1.4.1 Zemědělství Zemědělství v kraji se orientuje na rostlinnou výrobu, kde převažuje pěstování obilovin, olejnin, významné je rovněž pěstování brambor. V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. Celkově se zde vytváří zhruba 11 % zemědělské produkce celé republiky. Dlouholetou tradici má v kraji rybníkářství. Polovina produkce ryb České republiky pochází z Jihočeského kraje. Významný je také podíl v chovu vodní drůbeže (kachen a hus). 3
www.jiznicechy.cz, interní materiály Krajského úřadu v Českých Budějovicích -4-
1.4.2 Průmysl Jižní Čechy již zdaleka nejsou jen zemědělsky orientovaným krajem. Průmyslová výroba je koncentrovaná zejména v českobudějovické aglomeraci a na Táborsku a Strakonicku. Největší zastoupení má v kraji zpracovatelský průmysl s produkcí potravinářskou, textilní, oděvní, strojírenskou, hutního skla a keramiky. Kraj patří k průměrně průmyslovým oblastem, bez významného zastoupení těžkého a energetického průmyslu. Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci, výraznější podíl průmyslu je rovněž v okresech Tábor a Strakonice. V České republice však kraj nepatří mezi rozhodující průmyslové oblasti. 1.4.3 Podpora a rozvoj podnikání4 Strategie kraje klade důraz na vytváření podmínek pro vstup zahraničních investorů. Podnikatelské možnosti a nové pracovní příležitosti podmiňuje budování průmyslových zón, např. v Písku, Mladé Vožici, Čekanicích, Prachaticích a v Plané nad Lužnicí. Počítá s nimi ve svých územních plánech i řada dalších měst. Mezi priority Jihočeského kraje patří i rozvoj malého a středního podnikání zejména v příhraničních oblastech regionu, kde by nové pracovní příležitosti měly zabránit vysidlování. Samospráva kraje úzce spolupracuje s institucemi, které jsou zaměřeny na podporu a rozvoj podnikání. Jedná se zejména o Jihočeskou hospodářskou komoru, Regionální agrární komoru Jihočeského kraje a Regionální rozvojovou agenturu – RERA, a.s., se sídlem v Českých Budějovicích.
1.5 Materiálně technická základna 1.5.1 Dopravní infrastruktura Jihočeský kraj má strategickou polohu na dopravní ose sever - jih. Procházejí jím důležité mezinárodní silnice, severojižní železniční koridor, evropské cyklistické i pěší stezky. Mezinárodní licenci má letiště v Hosíně u Českých Budějovic, možnost využití pro civilní dopravu se zvažuje i pro vojenské letiště v Plané. Problémem je vlastní napojení kraje na evropskou komunikační a dálniční síť. 1.5.1.1 Železniční a silniční doprava Železniční a silniční síť vykazuje relativně vysokou hustotu, ovšem zhoršující se technický stav. Situaci komplikuje vysoký nárůst počtu automobilů, převaha individuální automobilové dopravy nad hromadnou dopravou cestujících a vysoké provozní náklady na údržbu silničních komunikací. Dopravní obslužnost celkově nedosahuje standardů Evropské unie. Vzhledem k nízké rentabilitě autobusové přepravy tak dnes nemá přímé autobusové spojení přibližně 20% osad. Nezanedbatelná je hustá síť místních komunikací, lesních a polních cest, které se dají vhodně využít ke značení cyklotras 4
Publikace Jihočeského Krajského úřadu (Jihočeský kraj – Regionální rozvoj)
-5-
a budování cyklostezek či tras pro jízdu na koních. Kvalita značení a údržba pěších tras Klubem českých turistů je evropským unikátem. 1.5.1.2 Lodní a letecká doprava Lodní turistická doprava je v letní sezóně provozována na přehradní nádrži Lipno, Orlík a Hněvkovice a v menší míře na některých velkých rybnících či řekách. Stále vysoký je zájem o individuální vodní dopravu, která se projevuje vodáckým sjížděním řek Vltava, Lužnice, Nežárka a Otava. Velký počet letišť v kraji nabízí vyhlídkové turistické lety. Mezinárodní letiště Hosín ročně přijme asi 100 zahraničních letů turistického charakteru. 1.5.2 Ubytovací služby Na území jižních Čech je velká koncentrace ubytovacích zařízení a lůžkových kapacit. Ve srovnání s ostatními kraji České republiky zaujímá Jihočeský kraj 4. místo v počtu lůžek v ubytovacích zařízeních. Počet ubytovacích zařízení mírně roste. Nárůst se týká především kvalitnějšího ubytování s vyšším standardem služeb. Kapacita je rozvrstvena mezi ubytování v hotelech, penzionech, apartmánech, turistických ubytovnách, chatových osadách a kempech. Lůžková kapacita je prostorově soustředěna především do okresních měst a významných rekreačních oblastí Jihočeského kraje, jakými jsou např. centrální Šumava, Lipensko, Třeboňsko a Novohradské hory. Významnou měrou se na celkové kapacitě podílí i lázeňská města a rekreační oblasti podél splavných úseků jihočeských řek. 1.5.3 Stravovací služby V regionu jsou zastoupeny všechny druhy stravování a stravovací kapacita je rozvrstvena mezi restaurace, hostince, bistra, bufety, občerstvení i zařízení hromadného stravování. Největší kumulace stravovacích zařízení je především ve větších městech a v hlavních střediscích cestovního ruchu. Největší podíl na stravovací kapacitě kraje mají restaurace, bufety a podobná zařízení bez ubytování (odhadovaná kapacita přes 100 000 míst u stolu), dále hotely, motely a podobná zařízení s restaurací (odhadovaná kapacita asi 15000 míst u stolu) . Kvalita nabízených služeb ve stravovacích zařízeních se působením konkurenčního prostředí mírně zlepšuje a tento trend má rychlejší průběh, než u ubytovacích zařízení. Především ve městech postupně vznikají zařízení s vysokou úrovní služeb i dobrou kvalitou obsluhy, která se specializují kuchyní, vybavením i atmosférou na určitou oblast; některá z těchto zařízení nabízejí i regionální speciality.
1.6 Kulturní prostředí5 Zajímavým zdrojem informací o historii jižních Čech může být nepřeberné množství místních hradů, zámků, tvrzí, či klášterů. Jejich interiéry dýchají tajemnou atmosférou dávno minulých dob, 5
Publikace Jihočeského Krajského úřadu (Jihočeský kraj - Kultura)
-6-
provázených řadou legend i skutečných příběhů. Mnohde se dochovala původní interiérová výzdoba a zařízení, vypovídající o životě těch, pro které objekty představovaly trvalý či příležitostný domov. Konkrétní fakta a podrobnější informace o minulosti i současnosti regionu objevíme také v muzeích, některých galeriích či při procházkách historickými centry jihočeských měst. 1.6.1 Památky Celé území Jihočeského kraje disponuje obrovským potenciálem kulturního dědictví. Spektrum jihočeských památek tvoří drobná sakrální architektura - kapličky a Boží muka, zděné i roubené chalupy, menší statky i rozsáhlé zemědělské usedlosti, tvrze, kostely a kaple, sochy, sousoší, sloupy, kašny, měšťanské domy v historických jádrech měst i vily v zahradách na předměstích, zříceniny hradů, keltská sídliště a mohylová pohřebiště, nejznámější i méně známé areály hradů, zámků a klášterů. Velice zajímavá a atraktivní je i nabídka technických památek, které jsou základem i pro rozvoj aktivních forem turistiky s tématickým zaměřením. Dominantní je řada zachovalých staveb spojených s historií nejstarší koněspřežné dráhy v Evropě, která vedla z Českých Budějovic do Lince a Gmundenu v Horním Rakousku, Schwarzenberský plavební kanál a nejstarší elektrická dráha ve střední Evropě. Pozornost turistů upoutají i stavby mostů; např. v Písku je nejstarší kamenný most v Čechách z druhé poloviny 13. století, dále řetězový most přes Lužnici u obce Stádlec, železobetonový most v Bechyni, železobetonový Podolský most, Žďákovský most atd. Dalšími památkami technického charakteru jsou pivovary, mlýny, hamry, přádelny, sýpky, tovární a nádražní budovy. Tabulka č. 1 - Památky Jihočeského kraje Nemovité kulturní památky
více jak 5 000 staveb
Movité kulturní památky
3 500 jednotlivých věcí a souborů, z nichž 25 je prohlášeno národními kulturními památkami
Městské památkové rezervace
7 měst (Český Krumlov zapsán v Listině světového kulturního děditví UNESCO)
Vesnické památkové rezervace
16 vesnic (Holašovice zapsány v Listině světového kulturního děditví UNESCO)
Městské památkové zóny
20 historických částí měst
Vesnické památkové zóny
50 vesnic
Krajinné památkové zóny
4 (Novohradsko, Římovsko, Libějovicko-Lomecko, ČimelickoRakovnicko)
Zdroj: Krajský úřad Jihočeského kraje
-7-
1.6.2 Architektura Stavební památky měst, zámky a hrady průběžně procházejí nákladnými rekonstrukcemi, kdy je nutné dbát na zachování odkazu předků. Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón České republiky spolu s právem užívat titul „Historické město roku" získalo v roce 1996 město Třeboň a v roce 2003 město Prachatice. 1.6.3 Výtvarné umění Jihočeské výtvarné umění souvisí od minulosti s atmosférou kraje. Lyrická krása se prolnula tvorbou mnoha umělců. Řadu místních umělců sdružuje Asociace českých výtvarníků, která svými výstavními aktivitami doma i v zahraničí přispívá ke kulturním kontaktům regionu. Na odborné úrovni se o výtvarné umění stará Alšova jihočeská galerie, zřizovaná Jihočeským krajem. Nemalou měrou jí za poslední desetiletí vypomáhají nově vzniklé galerie, zčásti soukromé. 1.6.4 Hudba Hudební tradice jižních Čech sahají do daleké minulosti a jsou spojeny s úctyhodnou řadou výjimečných skladatelů i interpretů. V kraji působí Jihočeská komorní filharmonie, která je jediným stálým profesionálním tělesem tohoto druhu, založeným v roce 1981 s cílem vytvořit elitní orchestr mozartovského typu. Pravidelně pořádá abonentní cykly v krajském městě a reprízy po celém Jihočeském kraji. V Hluboké nad Vltavou hraje festivalový orchestr Musica de Camera, v Českých Budějovicích se pořádá mezinárodní hudební festival - Hudební slavnosti Emy Destinnové, na kterých vystupují nejlepší pěvci světových operních scén. V Táboře probíhá Jihočeský hudební festival. V mnoha dalších městech se každoročně konají hudební festivaly či příležitostné koncerty. 1.6.5 Divadlo V Jihočeském kraji působí v současné době dvě profesionální divadelní scény v Českých Budějovicích. Jihočeské divadlo, které se orientuje na dospělého diváka a Malé divadlo, hrající převážně pro předškolní a školní mládež. Činohra, opera i balet pravidelně účinkují v rámci divadelního léta před otáčivým hledištěm v zámeckém parku v Českém Krumlově. 1.6.6 Zájmová kultura Své specifické místo má na jihu Čech folklór. Jeho prostřednictvím se dodnes udržují bohaté tradice, jedinečné lidové kroje, tance, písně, řemesla a zvyklosti. Právě o jejich uchování a oživení pečují četné dětské i dospělé folklórní soubory, zastupující konkrétní národopisné oblasti. Mnohé jsou sdruženy v Jihočeském folklórním sdružení a společně i samostatně organizují různé festivaly, slavnosti a setkání. Organizace mnohých zájmových sdružení a souborů spadá do hlavní činnosti kulturních domů, kulturně orientovaných agentur a klubů, domů dětí a mládeže, či do vedlejší náplně škol, školek, výjimečně i některých firem. Jihočeský kraj podporuje rozvoj zájmové kultury v regionu formou pravidelných grantů a příspěvků.
-8-
1.7 Zázemí pro sportovní vyžití6 V Jihočeském kraji, podobně jako ve většině regionů České republiky, je stále výrazněji uznáván společenský význam sportu. Velmi dobré přírodní podmínky kraje podmínily vznik poměrně velkého množství celoročně využívaných rekreačních oblastí, vhodných pro provozování prakticky všech druhů rekreačních sportů nenáročných na technické vybavení. Všechna přírodně, kulturně i historicky zajímavá místa jižních Čech jsou propojena udržovanou sítí značených turistických cest i cyklotras a nabízí tak možnosti letní i zimní turistiky, mnohde i v kombinaci s přeshraničními výlety. 1.7.1 Pěší turistika Jižní Čechy jsou charakterem krajiny neobyčejně pestré a nabízejí ideální podmínky zejména pro pěší turistiku. Hustá síť značených turistických cest umožňuje poznat nejcennější přírodní oblasti. Výhodou je také bezprostřední návaznost na silniční komunikace. Systém turistického značení Klubu českých turistů je po celé Evropě uznáván jako unikátní. V atraktivní krajině jižních Čech mají pěší turisté své klasické červené, modré, zelené a žluté turistické značení. Systém značení doplňují soubory orientačních map, které kompletně pokrývají území kraje. Pěším turistům slouží v jižních Čechách celkem cca 5 033 km značených cest, které přivádějí návštěvníky do všech přírodně, kulturně, historicky i společensky zajímavých míst kraje. Oblibě se v Jihočeském kraji těší naučné stezky, zřizované na přírodně nebo kulturně zajímavých místech. Součástí těchto stezek jsou zpravidla informační tabule s popisem okolní flóry, fauny, památek, případně historie oblasti. Tabulka č. 2 - Délka značených cest Jihočeského kraje Oblasti jihočeského kraje
Délka značených cest
Českobudějovicko
848,5 km
Českokrumlovsko
554,3 km
Jindřichohradecko
800,4 km
Písecko
767,8 km
Prachaticko
1 021,9 km
Strakonicko
409,8 km
Táborsko
629,9 km
Celkem
5 032,6 km
Zdroj: Klub českých turistů
6
Publikace Jihočeského Krajského úřadu (Jihočeský kraj - Sport)
-9-
1.7.2 Cykloturistika Cykloturistika patří v poslední době jednoznačně k nejoblíbenějším způsobům aktivního pohybu v přírodě. Obohacení výkonnostní a rekreační turistiky a cykloturistiky poskytuje v Jihočeském kraji množství kulturních a historických pamětihodností a zejména jedinečnost zdejší krajiny. Cykloturisté mohou využívat speciální cyklostezky a cyklotrasy. Výlety jihočeskou přírodou je možné prodloužit i do okolních krajů nebo až za hranice České republiky, do Horního Rakouska a Dolního Bavorska. Územím Jindřichohradecka, přesněji oblastí České Kanady, prochází mezinárodní cyklotrasa Greenways Praha – Vídeň. V Jihočeském kraji prakticky neexistuje oblast, kde by nebylo možné naplánovat cyklistický výlet. V červnu roku 2003 byl zahájen i sezónní provoz tzv. cyklobusů, které na pravidelných linkách přepravují turisty včetně jízdních kol na nejzajímavější místa jižních Čech, s možným napojením na příhraniční cyklostezky sousedního Rakouska a Bavorska. 1.7.3 Venkovská turistika Venkovská turistika je oblastí cestovního ruchu, která přivádí zájemce do míst mimo velká turistická centra a lokality charakteristické masovým turismem. Tento turistický trend úzce souvisí s myšlenkou návratu k přírodě, tradičním řemeslům a ruční výrobě, podmiňuje rozvoj venkova, šetrný přístup k přírodě a památkám.Charakteristické jsou pro venkovskou turistiku procházky, vyjížďky na kole, na koni, péče o domácí zvířata, výroba a konzumace domácích potravin. Ubytování bývá zpravidla poskytováno v soukromí – v rekreačních objektech, na zemědělských usedlostech, či farmách, v historických objektech (restaurovaný mlýn, zájezdní hostinec), případně v menších ubytovacích zařízeních. V Jihočeském kraji se rozvíjí především ekoturistika a agroturistika, resp. hipoturistika. Chov koní byl odedávna spjat s pobytem a působením šlechtických rodů. Dodnes se v areálu některých jihočeských komplexů můžeme setkat s hospodářskými staveními – hřebčinci. Některé jsou i v současné době využívány k původním účelům. S ohledem na moderní trendy trávení volného času rozšiřují majitelé programovou nabídku např. o prohlídky stájí, seznámení s historií chovu, možnost ubytování. Největší a stále narůstající zájem je však o jezdecké kurzy a vyjížďky na koních po okolní přírodě. Zvolna se zvyšuje také počet nových soukromých farem, které nabízejí optimální podmínky nejen pro hipoturistiku, ale pro venkovskou turistiku obecně. 1.7.4 Vodní sporty Jihočeský kraj patří k největším českým střediskům vodáckých aktivit. Věhlasu a oblibě se vedle rybníků těší řeky Blanice, Nežárka, Lužnice, Otava a Vltava. Každoročně se na jih Čech sjíždějí vodáci z celé republiky, aby vyzkoušeli své dovednosti, poznali nové lidi a potěšili se zachovaným, romantickým charakterem místních toků i okolní krajiny. K dispozici mají přibližně 480 km splavných úseků. Početné kempy podél řek nabízejí pro tento způsob rekreace kvalitní podmínky – různé možnosti ubytování, občerstvení a hygienické zázemí.
- 10 -
Ke koupání najdeme v kraji příležitost téměř všude, ať už jde o řeky, rybníky, vytěžené pískovny či přehradní nádrže. Většina jihočeských měst disponuje umělými koupališti či krytým bazénem s rozsáhlou nabídkou doplňkových služeb. Města, ležící na řekách, nabízejí v letních měsících i vyhlídkové projížďky na loďkách nebo v motorovém člunu. 1.7.5 Zimní sporty Přírodní charakter Jihočeského kraje nemá výrazně hornatý terén, ale optimální podmínky pro provozování zimních sportů zde najdeme. V současnosti lyžaři vyhledávají především území centrální oblasti Šumavy. Nejproslulejšími středisky jsou Zadov a Kramolín, doplňují je Churáňov, Kubova Huť a Kvilda. Pro běžecké lyžování je vhodný terén také na Prachaticku, v Novohradských horách a oblasti Blanského lesa. Vhodné podmínky k bruslení a hokeji nabízejí zamrzlé rybníky, řeky, umělé vodní nádrže, většina jihočeských měst je vybavena zimními stadiony. V některých oblastech Jihočeského kraje se můžeme setkat i s méně tradičními sporty, k nimž patří závody psích spřežení. Tabulka č. 3 - Přehled zařízení pro aktivní odpočinek v Jihočeském kraji předmět
Počet v kraji
Kryté plavecké bazény
15
Venkovní bazény
27
Přírodní koupaliště
129
Veřejné pláže s infrastrukturou
23
Tenisová hřiště
165
Sportovní haly pro veřejnost
46
Golgová hřiště
5
Hřiště na squash
13
Herny na bowling
24
Fitness centra
61
Minigolf
19
Střediska pro jízdu na koni
85
Zdroj: CD Cestovní ruch v regionech České republiky, rok 2004
1.8 Cestovní ruch v Jihočeském kraji7 Podle statistik patří Jihočeský kraj mezi nejnavštěvovanější regiony České republiky. Na tomto faktu nezměnily nic ani povodně na konci léta roku 2002 a v první polovině roku 2006. Paradoxně se staly právě ony důvodem, proč se mnohde začalo přestavovat a v souvislosti s tím zároveň modernizovat, zlepšovat a rozšiřovat. 7
www.jiznicechy.cz
- 11 -
1.8.1 Strategie cestovního ruchu V rámci naplňování programu rozvoje byla koncipována např. Strategie cestovního ruchu v Jihočeském kraji a Informační systém cestovního ruchu. Podporu získaly četné projekty, jejichž realizace napomáhá propagaci regionu. S ohledem na bohatý potenciál, kterým jižní Čechy v oblasti cestovního ruchu disponují, je jednou z hlavních priorit programu rozvoje kraje využití a rozšiřování stávající nabídky, zvyšování zájmu a návštěvnosti a tím i přílivu financí do regionu. 1.8.2 Spolupráce v oblasti cestovního ruchu Spolupráce se subjekty, jejichž činnost s aktivitami v cestovním ruchu úzce souvisí, není omezena hranicí kraje. Jedná se např. o společné postupy s Českou centrálou cestovního ruchu a Klubem českých turistů, rozvíjí se i spolupráce mezi jednotlivými kraji ČR podporovaná činností euroregionů – ŠUMAVA, SILVA NORTICA či NUTS II JIHOZÁPAD. Na území Jihočeského kraje pracují vedle krajského úřadu i další organizace, jejichž činnost je pro rozvoj místního cestovního ruchu nezanedbatelná. Oboustranně přínosný je i kontakt s jihočeskými městy, informačními centry, kulturními institucemi, cestovními kancelářemi i dalšími subjekty na poli cestovního ruchu. 1.8.3 Produkty cestovního ruchu Produkty cestovního ruchu vznikají z iniciativy podnikatelů, státních institucí i jednotlivých měst a obcí. Většímu rozšíření produktů brání především nízká úroveň spolupráce mezi subjekty v oblasti cestovního ruchu, neznalost prostředí, nízká efektivita a koordinace činností apod. Vlastní produkty téměř chybí, spolupráce se omezuje většinou na koordinaci marketingových aktivit, případně na přímý nebo zprostředkovaný prodej služeb z regionu. Nápravu lze hledat v zapojení informačních středisek, incomingových cestovních kanceláří, organizací cestovního ruchu do vyhledávání, přípravy a tvorby regionálních produktů, ve zlepšení spolupráce podnikatelů s veřejnou sférou (obce, města, mikroregiony, kraj, stát). Za příklady úspěšně realizovaných produktů v cestovním ruchu lze označit Slavnosti pětilisté růže v Českém Krumlově, Slavnosti Zlaté solné stezky v Prachaticích, Táborská setkání apod., dále výstavy Země živitelka a Hobby na výstavišti v Českých Budějovicích. Mezi tradiční regionální produkty patří plavení dřeva na Schwanzenbergském plavebním kanálu, výlovy rybníků, selské slavnosti v Holašovicích atd. Za regionální produkty s velkým potenciálem rozvoje lze označit koněspřežní dráhu České Budějovice - Linz - Gmunden, dále ostatní technické památky, historická jádra měst ve spojení s kulturními památkami a akcemi, selské baroko, výlovy rybníků, ale i spojení různých naučných stezek s historickými a přírodními památkami, budování tematických cyklotras včetně jejich vybavení mobiliářem atd.
- 12 -
1.8.4 Marketingové turistické regiony v České republice Na území Jihočeského kraje se vymezují dva samostatné marketingové regiony: marketingový region Jižní Čechy a marketingový region Šumava. Hlavními cílovými skupinami návštěvníků pro marketingové regiony jižní Čechy a Šumava jsou: •
milovníci přírody ( turisté zajímající se o poznání přírodních pozoruhodností)
•
kulturně orientovaní návštěvníci („kulturní turisté“)
•
sportovci, aktivně orientovaní turisté (cyklisté, pěší turisté, vodáci, lyžaři, rybáři,atd.)
•
návštěvníci vyhledávající odpočinek („rekreanti“, rodiny s dětmi, senioři)
•
lázeňští hosté
V posledních letech dochází k neustálému zjišťování spokojenosti hostů formou dotazníkového šetření. Na základě výsledků šetření agentury Czechtourism v období prosinec 2005 až březen 2006 byl turistický region Jižní Čechy ohodnocen jako nejlepší ze všech regionů v rozsahu a dostupnosti ubytovacích a stravovacích kapacit, v péči o památky a turistické atraktivity a v poskytování informací o regionu. Patří k nejlepším v úrovni personálu ve službách cestovního ruchu, v ubytovacích službách, v péči o bezpečnost návštěvníků, v místním orientačním značení, v péči o životní prostředí, ve službách pro motoristy, v péči o čistotu a pořádek, v úrovni veřejného stravování a v nákupních možnostech. Region patří k nejhorším ve službách pro lyžaře.
- 13 -
2. MIKROREGION BECHYŇSKO8
2.1 Důvod založení Mikroregionu Bechyňsko Situace menších obcí v Jihočeském kraji není záviděníhodná. Nedostatek peněz na dokončení a rekonstrukce infrastruktury, na údržbu zeleně či na opravy veřejných budov, škol a jiných zařízení musí starostové malých obcí složitě řešit. Další zadlužování není únosné. Jednou z možností, jak finančně obec posílit, je získat nějakou státní či krajskou dotaci anebo grant z některého z evropských fondů. Jenže téměř každá dotace znamená spoluúčast, a tedy nové závazky, některé dotační tituly mají stanovenu minimální velikost investice a navíc platí, že zvláště u evropských grantů se jednoznačně preferují regionální a do celkové koncepce území začleněné projekty. Jestliže chtěla mít obec šanci takový grant získat, musela vytvořit svazek s obcemi jinými. Dá se říci, že hlavním důvodem vzniku Mikroregionu Bechyňsko byla snaha o regionální rozvoj a s ním související finanční možnosti. V prosinci 2004 byla schválena zakladatelská smlouva sdružení Mikroregionu Bechyňsko. Členy sdružení jsou obce Bechyně, Březnice, Černýšovice, Dobronice, Haškovcova Lhota, Hodětín, Hodonice, Radětice, Rataje, Sudoměřice u Bechyně a Záhoří. Bechyně, Sudoměřice u Bechyně, Rataje, Radětice a Hodětín jsou zároveň členy Svazu měst a obcí České republiky. Cílem sdružení9 je snaha o rozvoj regionu zmnožením sil a prostředků při prosazování záměrů přesahujících svým rozsahem a významem každou účastnickou obec. Motivací tohoto Mikroregionu byla snaha o zlepšení dopravní obslužnosti vesnic, snížení nezaměstnanosti a v neposlední řadě zviditelnění. Cestovní ruch je totiž v současné době jedinou možností pro vesnice jak přilákat hosty a získat alespoň nějaké finanční prostředky. Průmysl ve zdejších vesnicích s výjimkou města Bechyně nehraje žádnou roli a zemědělství ztrácí na svém původním významu. Bohužel od doby vzniku Mikroregionu Bechyňsko uplynulo několik let a projekt stagnuje. Mikroregion má svůj koncepční záměr, ale prakticky funguje pouze na papíře. Další vývoj je nejistý. Hlavním problémem je komunikace. Obce situované v Mikroregionu čekají na impuls ze strany města Bechyně a bechyňský městský úřad čeká na iniciativu ze strany okolních vesnic.
2.2 Činnost Mikroregionu K založení Mikroregionu, tedy podle zákona o obcích vytvoření dobrovolného svazku obcí, stačí pouze souhlas většiny zastupitelů v každé vsi a městě, které do něj vstupují. K tomu, aby svazek obcí 8
www.mesta.obce.cz
9
informace získané od starostů obcí
- 14 -
opravdu fungoval a plnil svůj účel, je však potřeba mnohem víc než dva nebo tři nadšenci s dobrými nápady a nějaký výchozí projekt. Svazek obcí musí plnit své zákonné povinnosti, starostové se musí aspoň dvakrát do roka scházet, svazek musí mít řádně vedené účetnictví a chovat se jako právnická osoba, kterou ze zákona je. To je v Mikroregionu Bechyňsko problém. Dochází k pravidelnému setkání tří starostů (Bechyně, Radětice, Sudoměřice u Bechyně), nicméně tím veškerá spolupráce končí. Doposud nebyly vydány žádné propagační materiály s výjimkou mapy Mikroregionu. O Mikroregionu10 se dozvídáme pouze na stránkách města Bechyně, kde můžeme najít seznam obcí tohoto sdružení společně s neúplnými kontakty na obecní úřady vesnic. Těžko odhadnout, zda bude Mikroregion Bechyňsko řádně fungovat, nebo se z vlastní vůle rozpustí, či bude nějakou dobu přetrvávat ve stavu jakési existence - neexistence.
Tabulka č. 4 - Obce v Mikroregionu Bechyňsko Obec
Počet obyvatel
Katastrální výměra (ha)
Bechyně
5 696
2 127
Březnice
197
691
Černýšovice
80
1 013
Dobronice
104
899
Haškovcova Lhota
75
303
Hodětín
89
1 896
Hodonice
127
948
Radětice
237
1 471
Rataje
215
1 077
Sudoměřice u Bechyně
649
1471
Záhoří
64
1 077
7 533
12 973
Celkem
Zdroj: www.czso.cz, (stav k 1.1.2005) a www.města.obce.cz
10
www.mestobechyne.cz
- 15 -
Tabulka č. 5 - Další údaje o obcích v Mikroregionu Bechyňsko 1.písemná
Počet
Počet
Průměrný
zpráva z
základních
podnikatelských
věk obyvatel
roku
škol
subjektů
Bechyně
1323
2
1 401
39,5
Březnice
1293
0
51
38,6
Černýšovice
1390
0
21
53,2
Dobronice
1220
0
18
48,0
Haškovcova Lhota
1511
0
21
38,9
Hodětín
1521
0
22
46,7
Hodonice
1268
0
29
41,7
Radětice
1291
0
41
40,2
Rataje
1352
0
54
41,5
Sudoměřice u Bechyně
1352
1
158
40,4
1258-1278
0
16
47,7
Záhoří
Zdroj: www.czso.cz (stav k 1.1.2005) a www.města.obce.cz
2.3 Obce Mikroregionu Bechyňsko11 Březnice První zmínky o obci jsou z roku 1293. Název obce se odvozuje od její polohy nad potokem, který tekl místním březovým hájem. Od roku 1891 obec v milevském panství spadala pod Bechyni, měla vlastní školu a nacházel se zde výnosný lihovar. Dnes se v obci nachází hostinec, kulturní dům a prodejna se smíšeným zbožím. Samotná obec je spíše stvořená pro podnikání v oblasti zemědělství a lesnictví. Březnice je obklopena velkými lesními komplexy - Černická obora, prostor soběslavských blat, na jihu a západě lemuje obec údolí Židovy strouhy. V obci se nachází malebná vodní nádrž, která slouží především ke koupání. V blízkosti se nachází statek, který je přizpůsoben pro agroturistiku, ale je v majetku Panství Bechyně, a.s. Okolí Březnice je protkáno řadou cykloturistických stezek, které vedou soběslavskými blaty, dále směrem k Hluboké nad Vltavou, nebo přes chráněnou oblast Židova strouha. Černýšovice První písemná zpráva o obci Černýšovice se datuje z roku 1390. V obci sousedící se sousední Bechyňskou Smolčí, ve které žije pouze 80 stálých obyvatel, zaujme především rozlehlá travnatá náves, obklopená malebnými podélně i štítově orientovanými usedlostmi. Velké pozornosti se zde těší krásně tvarované štíty se štukovou výzdobou. Místní specialitou jsou štíty s pravoúhle zalamovanými volutami. 11
informace získané od starostů obcí
- 16 -
Dobronice u Bechyně Obec Dobronice leží na řece Lužnici mezi Táborem a Bechyní. Rozkládá se po obou březích řeky Lužnice. Značná část obce leží pravém břehu řeky, na vysokém ostrohu tvořeném údolím řeky a místního potoka. Spojení mezi oběma břehy Lužnice je možné po mostě určeném pro místní dopravu. Pro svá nádherná zákoutí, ukázky původní lidové architektury, zříceninu středověkého hradu, či příjemné prostředí kolem řeky Lužnice jsou Dobronice u Bechyně turisty vyhledávanou lokalitou. V letní turistické sezóně se zde konají zajímavé akce (prohlídky hradu) a mohutné věže, dále pak doprovodné akce jako je staročeský jarmark, šermířská klání nebo večerní ohnivé show. Nejvýše položenou budovou ve vsi s nadmořskou výškou 429 m je gotický kostel Panny Marie datovaný od roku 1350. Ve 14. století byl kostelem farním, poté v bouřích husitských osiřel, a teprve od roku 1667 zde konali bohoslužby Jezuité. Kostel byl opravován v souvislosti s opravou hradu v 16. a 17. století. Kostel je jednolodní, presbytář je s kolíbkovou klenbou. Římskokatolický svatostánek je zasvěcen Panně Marii a dodnes poutá pozornost právě sochou Panny Marie z konce 17. století a také jedněmi z nejstarších varhan na jihu Čech. Haškovcova Lhota Jedná se o velmi malou obec, která má 75 stálých obyvatel. Pro vesnici hrají klíčovou roli lesy. Z těžby dřeva získává Haškovcova Lhota nemalé tržby. Většina obyvatel dojíždí za prací do sousední Bechyně, popřípadě do vzdálenějších měst. Ve vesnici je živěji v létě, kdy sem pravidelně přijíždějí chalupáři a vesnicí projíždějí cyklisté. Během roku se pravidelně konají společenské akce pro místní obyvatelstvo (setkání důchodců, dětský den, stavění májky, pálení čarodějnic atd.). Hodětín Tato obec patří k nejmenším v mikroregionu. Obyvatelstvo Hodětína dojíždí za prací převážně do Bechyně. Vesnice se potýká s dlouhodobým problémem, kterým je stárnutí obyvatelstva. Většina obyvatel (80%) jsou důchodci. Přes negativní populační trend se snaží obec o společenské akce. Hodětínští lidé založili hasičský spolek, který jezdí i na soutěže v rámci kraje. Tam je ale spolek doplňován hasiči z okolních vesnic, protože počet jeho členů není dostačující. Hodonice První dochovaná zmínka o obci pochází z roku 1268. Leží jihovýchodně od Bechyně na silnici mezi Táborem a Týnem nad Vltavou. V okolí je krásná příroda, lákající k procházkám a houbaření, a dva rybníky, které jsou v péči místních rybářů. Za nejstarší strom je považována lípa u kapličky, jejíž obvod kmene je kolem tří metrů. Pro své jedinečné kvality jsou Hodonice vytipované k prohlášení za vesnickou památkovou zónu. Radětice První písemná zpráva o obci je v latinsky psané smlouvě z roku 1291. V tomto období mohla mít obec asi 25 domků. Postupem doby se obec rozrůstala a dnes má 235 obyvatel. Obec vlastní 206 hektarů lesa, na kterém samostatně hospodaří pod odborným dohledem lesního hospodáře. - 17 -
Vesnice žije bohatým společenským životem, občané jsou aktivní ve společenských organizacích a spolcích (hasiči, ochotnický divadelní spolek, svaz žen, myslivecké sdružení, rybářský spolek a tělovýchovná jednota, oddíl fotbalu. V obci působí knihovna. Na obci je vedena kronika. Obec byla oceněna za vedení kroniky v soutěži Vesnice roku 2006. Rataje Obec patří k nejstarším osadám, byla obydlena již v pohanských dobách, o čemž svědčí četné mohyly a archeologická naleziště v okolí obce. Název obce vznikl od slova ratar (oráč, rolník). Aby byl vznik obce občanům stále připomínán, byl v roce 2005 na návsi instalován rekonstruovaný starý jednoradličný pluh. Ve stejném roce byla k 165. výročí narození odhalena pamětní deska Janu Karlu Hrašemu, významnému českému archeologovi, který se podílel na výzkumu mohylových pohřebišť z mladší doby bronzové. Obec se pravidelně zúčastňuje soutěže Vesnice roku a každoročně sklízí úspěchy. Sudoměřice u Bechyně V obci v současné době trvale žije 650 obyvatel. K obci Sudoměřice u Bechyně náleží osady Bechyňská Smoleč a Bežerovice. V obci je několik restaurací, hotel, sokolovna, fotbalové hřiště, dvě prodejny smíšeného zboží, plně organizovaná základní škola, mateřská škola, školní jídelna, obecní knihovna, pošta, kostel, hřbitov, několik soukromých ubytovacích zařízení, autoservisy a další provozovny. Zemědělské pozemky obhospodařují soukromé zemědělské podniky. Na katastru obce se rozkládá i devíti jamkové golfové hřiště. S okolím obec spojují místní i dálkové autobusové linky a vede tudy železniční trať Tábor - Bechyně. Osada Sudoměřice leží v lesnaté mírně zvlněné krajině cca 5 km východně od lázeňského města Bechyně. V Sudoměřicích je obchod se smíšeným zbožím, 2 restaurace, škola, školka, kostel, pošta a obecní úřad. Osada Bechyňská Smoleč se nachází 2 km severně od Sudoměřic při silnici z Tábora do Týna. V osadě je v provozu jeden soukromý obchod. Zástavbu v osadě tvoří rodinné domky a bývalé statky s překrásnými barokními štíty. Osada Bechyňská Smoleč je vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Škola obnovy venkova12 Škola obnovy venkova je institut, který začal v obci fungovat v roce 1999. Za dobu trvání se podařilo zorganizovat řadu seminářů zabývajících se tematikou samosprávy na nejmenších obcích. Publikační činnost školy obnovy venkova je zaměřena na vydávání sborníků jihočeské vesnice roku a na materiály propagující jihočeský venkov. Záhoří Obec se nachází 8 km jižně od Bechyně a 9 km východně od Týna nad Vltavou. Prvá zmínka o vsi Záhoří je z let 1258 až 1278, kdy patřila k panství v Týně nad Vltavou pražského biskupa a pak 12
brožurka Sudoměřice u Bechyně 650 let
- 18 -
arcibiskupa. V současné době tu žije trvale 64 obyvatel a 18 chalupářů včetně samot Havlička a Hvožďánek. Uprostřed vesnice je kaplička z roku 1828 a zachovaly se i barokní selské štíty. V obci byly vybudovány 3 rybníky, nová úřadovna obce, provedena výsadba zeleně a vyasfaltovány místní komunikace, po kterých je vedena též cykloturistická trasa České Budějovice - Hluboká nad Vltavou Bechyně. Tabulka č. 6 - Informace k obcím Obec
knihovna
internetové
zpravodaj
propagační materiály
Speciality, akce
ne
ano (pohlednice,
Družstvo Agra Březnice,
příležitostné letáky,
hospoda s kulturním domem,
zmínka v publikaci
společenské skce, sportovní
Cestujeme po
akce
stránky Březnice
ano
ne
Čechách…) Černýšovice
ano
ano
ne
ano (pohlednice)
Společenské akce, sportovní akce
Dobronice
ano
ano
ne
ano (pohlednice,
zřícenina hradu, společenské
příležitostný leták)
akce, sportovní akce, sraz rodáků, Adventure race)
Haškovcova
ano
ne
ne
Lhota
ano (zmínka v publikaci
Společenské akce
Cestujeme po Čechách…)
Hodětín
ano
ne
ne
ne
Společenské akce
Hodonice
ne
ne
ne
ano (pohlednice, zmínka
Společenské akce
v publikaci Cestujeme po Čechách…) Radětice
ano
ne
ano
ano, (pohlednice,
Kronika, společenské akce,
publikace obce, obecní
ochotnický divadelní spolek,
symboly, propagační
rozhledna)
vlaječky, plakáty) Rataje
ano
ano
ano
ano (pohlednice)
Společenské akce, sportovní akce, sraz rodáků
Sudoměřice
u
ano
ano
ano
Bechyně Záhoří
ano
ne
ne
Zdroj: informace získané na základě vlastního průzkumu
- 19 -
ano (pohlednice,
Společenské akce, sportovní
kalendář, obecní znak a
akce, Škola obnovy venkova,
prapor, letáky, vizitky)
občanské sdružení Tatrmani
ano (zmínka v publikaci
Nově postavená hasičská
Cestujeme po
zbrojnice, společenské akce,
Čechách…)
sportovní akce
2.4 Geografické prostředí Území Mikroregionu spadá do Jihočeského kraje, konkrétně do Táborska. Jádrem Mikroregionu je město Bechyně, které je spojovacím článkem okolních vesnic. Na sever od Bechyně leží vesnice Rataje, Radětice, Haškovcova Lhota, Dobronice, na severovýchod od Bechyně nalezneme Černýšovice. Sudoměřice u Bechyně leží na východ od Bechyně. V jižní části Bechyňska se nachází Březnice, Záhoří, Hodětín a Hodonice. Na severu a západě mikroregionu se nachází Táborská pahorkatina patřící ke středočeské pahorkatině. Charakteristickým morfologickým rysem je koryto řeky Lužnice, do jejíhož povodí celé území patří. Profil krajiny lze charakterizovat jako mírnou pahorkatinu. Nadmořská výška se pohybuje kolem 427 metrů nad mořem. Nejvýše položenou vesnicí je Hodětín (455 m n.m.) a nejníže položenou vesnicí jsou Rataje (405 m n.m.).
2.5 Přírodní prostředí Území mikroregionu se vyznačuje poměrně bohatou a rozmanitou přírodou. Značná část Mikroregionu je zalesněná (zhruba 30%). V centru území se nachází přírodní park Černická obora o rozloze přibližně 2000 ha, jehož součástí je přírodní památka - 6,55 ha smíšeného lesa. Na severu Mikroregionu nalezneme přírodní park Kukle. Dalšími přírodními památkami vyhlášenými v prostoru Mikroregionu jsou Černýšovické jalovce (1,26 ha smíšeného porostu s jalovcem obecným). Následující kategorií ochrany území jsou přírodní rezervace. V Mikroregionu se nachází přírodní rezervace Židova strouha - přítok Lužnice, 21,2 ha kaňonovitého údolí. Řeka Lužnice po proudu od Tábora do Bechyně protéká překrásnou krajinou skal a lesů, mnoha údolími s romantikou středověku, zeleným stromovím a loukami po obou stranách. Nabízí překrásnou podívanou kanoistům i pěší turistice podél řeky.
2.6 Demografické prostředí Vývoj populace v mikroregionu je v posledních letech nepříznivý. Na negativním vývoji populační křivky má podstatný vliv vysidlování venkova. V mikroregionu Bechyňsko chybí systém sociální prevence a dostupnosti služeb sociální péče. V péči o staré občany se projevuje tradiční venkovský přístup a zatím ojedinělé chápání obce jako komunity. 2.6.1 Obyvatelstvo V mikroregionu žije 7 533 obyvatel. Průměrný věk obyvatel je 43 let. Věková struktura obyvatel Mikroregionu není příznivá. V posledních letech trvale ubývá obyvatel v produktivním věku, mladí odjíždějí za prací do měst (Tábor, Týn nad Vltavou, České Budějovice) a uvažují o přestěhování z Mikroregionu z důvodu nedostatečných pracovních příležitostí.
- 20 -
V Mikroregionu se nacházejí základní školy (v Bechyni a v Sudoměřicích u Bechyně). Za zmínku stojí i Střední průmyslová škola keramická v Bechyni, která má bohatou tradici (blíže v subkapitole 3.8.2.1 Historická tradice keramické výroby).
2.7 Ekonomické prostředí 2.7.1 Zemědělství Podstatný vliv na ráz Mikroregionu má zemědělství. Přibližně dvě pětiny ekonomicky aktivního obyvatelstva bylo v roce 1991 zaměstnáno v zemědělství. V devadesátých letech se změnou politického systému radikálně změnilo vlastnictví zemědělské půdy. I přes množství soukromě hospodařících zemědělců hrají podstatnou roli velká zemědělská družstva a společnosti. V rámci mikroregionu je největší zemědělskou společností ZD Agra Březnice. V rámci restrukturalizace zemědělské výroby je mnoho zemědělských společností a především soukromníků nuceno hledat nové cesty a způsoby podnikání. Vznikají tak nové struktury a produkty, které čerpají z místních tradic, rozvíjejí agroturistiku atd. 2.7.2 Průmysl Mikroregion je oblastí s výraznou převahou zemědělství, průmysl je koncentrován v Bechyni. Pro Mikroregion mají průmyslové podniky význam především jako zdroj pracovních míst. Tomu odpovídá i procento ekonomicky aktivních lidí vyjíždějících za prací mimo domov, které je podstatně vyšší, než je průměr v Jihočeském kraji. V Mikroregionu samotném průmysl výrazně zastoupen není. Velké průmyslové podniky jsou soustředěny do okolních městských aglomerací. 2.7.3 Podpora a rozvoj podnikání Po změně politického systému v roce 1989 se začala měnit i ekonomická struktura Mikroregionu. V obcích začaly vznikat drobné provozy, zaměstnávající povětšinou do pěti zaměstnanců. Jedná se především o autodílny, truhlárny atd. Nejvíce podnikatelských subjektů s výjimkou města Bechyně působí v obci Sudoměřice u Bechyně. V obci je zaregistrováno v současné době necelých 30 soukromých podnikatelů. V ostatních obcích je počet podnikatelských subjektů zanedbatelný. Málo rozvinutá struktura drobných podniků je dále oslabována nedostatečnou informovaností, obtížným přístupem k finančním zdrojům a malou měrou inovačního potenciálu. Vesnice se z tohoto důvodu snaží o vzájemnou spolupráci.
2.8 Materiálně technická základna 2.8.1 Dopravní infrastruktura Mikroregion má relativně strategickou polohu v Jihočeském kraji. Nicméně bojuje s nedostatečnou infrastrukturou. Technický stav vozovek je často nevyhovující. V současné době řada vesnic investuje nemalé částky do úpravy místních komunikací
- 21 -
2.8.1.1 Silniční doprava Z hlediska druhů přepravy na území je nejdůležitější doprava silniční. Silniční síť je dostatečně hustá a zajišťuje dostatečnou dopravní obslužnost v řadě obcí Mikroregionu (Sudoměřice u Bechyně, Radětice). V pracovním týdnu je možné se dopravit autobusem do všech obcí, i když je to mnohdy pouze jeden spoj za den. O víkendu je většina obcí nedostupná z hlediska autobusové dopravy. Nejvýznamnějším silničním spojením Mikroregionu s okolím je mezinárodní sinice E55 Praha - Tábor - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice. 2.8.1.2 Železniční doprava Podstatná pro Mikroregion je trať 220, Praha - Tábor - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice. Tato trať zajišťuje spojení Mikroregionu s okolím v severojižním směru. Značná část železniční trati číslo 202 Tábor - Bechyně prochází severní částí Mikroregionu (Sudoměřice u Bechyně). Je to trať lokálního, regionálního charakteru. Spojuje Mikroregion na jedné straně s lázeňským městem Bechyně, na druhé straně s městem Tábor. Odtud je vlakové spojení ve směru Praha, Brno a České Budějovice. Tato trať má svou historickou hodnotu. Jedná se o první elektrifikovanou dráhu ve střední Evropě, jejímž stavitelem byl ing. Fr. Křižík (podrobněji v subkapitole 3.8.2.2 První elektrifikovaná železniční dráha z Tábora do Bechyně). 2.8.1.3 Letecká doprava V mikroregionu se nachází vojenský objekt bývalého letiště, jehož budoucí využití je nyní nejasné. V současné době část objektu využívá sportovní letecký klub. Přesto patrně nelze počítat s jeho budoucím civilním využitím. 2.8.2 Ubytovací služby13 Z ubytovacích zařízení mimo město Bechyně lze jmenovat například hotel Fontána, který se nachází v Sudoměřicích u Bechyně. Z dalších ubytovacích zařízení hrají velmi důležitou roli pro celý Mikroregion kempy, chalupy a zejména četná ubytování v soukromí. Místní obyvatelé pronajímají chalupy v letním období a plně obsazen bývají i kempy v Dobronicích (kemp Charim, U jezu). V Dobronicích se nachází i objekt VŠE, který je určen pro letní sportovní kurzy (vodáctví, volejbal). 2.8.3 Stravovací služby Pokud vynecháme Bechyni, nalezneme na území Mikroregionu restaurace pouze v Raděticích a Sudoměřicích u Bechyně (Zlatý jelen a Sokolovna). Většina zbylých obcí má své hospody, kde se schází místní obyvatelstvo.
13
Ubytování v Jihočeském kraji (publikace Czechtourism)
- 22 -
2.9 Kulturní prostředí14 Mikroregion má významné kulturní zázemí a tradice. Nicméně nedoceněn je význam podílu obyvatelstva na vytváření místních kulturních hodnot. Zapojení obyvatelstva je žádoucí i v oblasti aktivního využití volného času. 2.9.1 Památky Ze středověké architektury se dochovaly především stavby sakrální v Sudoměřicích u Bechyně a v Bechyni Skalici, tvrz využívaná dnes pro hospodářské účely - Březnice a dále zřícenina hradu Dobronice. Z technických památek je třeba jmenovat první elektrifikovanou trať ve střední Evropě Tábor Bechyně (podrobněji v subkapitole 3.8.2.2 První elektrifikovaná železniční dráha z Tábora do Bechyně) . 2.9.2 Architektura Téměř v každé z vesnic Mikroregionu najdeme pozoruhodné lidové stavby. Bechyňsko leží na polovině cesty mezi regionem soběslavských Blat na východě a okolím Týna nad Vltavou na jihu. To se zcela přirozeně odráží i ve zdejší lidové architektuře, ve které se oba vlivy prolínají. Vzhled vesnic dnes určují krásné zděné usedlosti s domy, sýpkami a bránami. Ještě v první třetině 19. století ale byla situace opačná, převažovaly zde stavby roubené. Dodnes se však zachovala jen roubená stodola v Černýšovicích. Lidovou architekturu na Bechyňsku i jinde v jižních Čechách charakterizují krásně tvarované štíty se štukovou výzdobou. Místní specialitou jsou štíty s pravoúhle zalamovanými volutami. Štuková výzdoba štítů na Bechyňsku je výrazně prostší, ale také kultivovanější než v sousední blatské oblasti. Od jihu sem zasahují ještě stavby ze sousední oblasti vltavotýnské, které se vyznačují typicky utvářenými volutovými štíty. Mezi nejstarší a také nejpůvabnější lidové stavby na Bechyňsku patří dům čp. 30 v Hodonicích, datovaný již do roku 1804. Většina staveb však patří až do „zlatého“ období zdejší lidové architektury, tedy do 50. - 70. let 19. století. Na jeho konci začali i zde přestavovat usedlosti do podélné podoby s jednotně řešeným průčelím a vjezdem. Ani na nich však nesměla chybět půvabná štuková výzdoba. Patrně nejznámější vesnicí v regionu je Bechyňská Smoleč (patřící k Bechyni), od roku 1995 vesnická památková zóna. Na jižní straně návsi se dochovala řada podélně orientovaných usedlostí. Další dvě vesnice se půvabem i bohatstvím lidové architektury Bechyňské Smolči přinejmenším vyrovnají. V sousedních Černýšovicích zaujme především rozlehlá travnatá náves, obklopená malebnými podélně i štítově orientovanými usedlostmi.Pravý skvost mezi vesnicemi na Bechyňsku ale představují Hodonice, rozložené na pláni nad Židovou strouhou. Hodonickou náves ze tří stran obklopují výborně zachované usedlosti s celou přehlídkou štítů a bran. Nejcennějšími stavbami zde 14
informace čerpané z obecních zpravodajů
- 23 -
jsou čp. 3, 7, 8 a 9 na severní straně návsi. Náves doplňuje kaple sv. Jana Nepomuckého, typicky jihočeská kovárna a nezbytná hasičská zbrojnice. Pro své jedinečné kvality jsou Hodonice vytipované k prohlášení za vesnickou památkovou zónu. 2.9.3 Divadlo Na území Mikroregionu působí ochotnické divadlo v Raděticích. V roce 2003 oslavilo radětické ochotnické divadlo 100 let působnosti. Jeho význam spočívá v dlouholeté dobré pověsti souboru. 2.9.4 Zájmová kultura V mnoha vesnicích fungují místní lidové knihovny (viz tabulka č.6). Dále je snaha o uchování dlouholetých tradic (srazy rodáků, organizování spolků). V roce 2006 proběhl sraz rodáků v Ratajích a v následujícím roce 2007 se koná sraz rodáků v Dobronicích u Bechyně. Mezi nejrozšířenější spolky patří sbor dobrovolných hasičů. Významným spolkem v Mikroregionu je také občanské sdružení Tatrmani.15 Toto uskupení vzniklo v roce 1991 a jeho členy jsou občané Sudoměřic u Bechyně a jejího okolí. Mezi pravidelné akce patří letní keramický seminář vždy doprovázený recesní akcí na sudoměřické návsi, Balontatrmaniáda (spočívá ve stavbě a vypouštění balónů a draků a organizace divadelních přehlídek. Akce tatrmanů jsou zaměřeny na kultivaci lidské osobnosti, o jejich úspěchu svědčí neustálý zájem z řad aktivních účastníků, ale i z řad diváků akcím pouze přihlížejícím. Obce Mikroregionu se pravidelně účastní soutěže Jihočeská vesnice roku16, která je vyhlašována v rámci programu obnovy venkova. Na soutěži se podílí Spolek pro obnovu venkova ČR, Svaz měst a obcí ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj a Sudoměřická škola obnovy venkova. Již samotná účast v soutěži zviditelní obce v rámci celé České republiky. Obce Mikroregionu si odnášejí každoročně z této soutěže ocenění především za společenský život a za péči o životní prostředí. Radětice byly oceněny za vedení kroniky. Mimořádného úspěchu dosáhla vesnice Sudoměřice u Bechyně, které se podařilo v roce 1996 obsadit 2.místo v krajské soutěži a v roce 1999 1.místo v krajské soutěži a 2. místo v celostátní soutěži Vesnice roku (podrobněji viz tabulka č.7 a tabulka č.8).
15
www.sudomerice.cz
16
brožura Jihočeská vesnice roku (ročník 2003, 2004, 2005) - 24 -
Tabulka č. 7 - JIHOČESKÁ VESNICE ROKU Rok
Ročník
1. MÍSTO
2. MÍSTO
modrá stuha
zelená stuha
ocenění za
ZA SPOLEČ.
ZA PÉČI O ŽP
KRONIKU
-
-
-
Sudoměřice u
-
-
ŽIVOT 1996
2.
-
Sudoměřice u Bechyně
1997
3.
-
-
Bechyně 1999
5.
Sudoměřice u
-
-
-
-
Bechyně (2. v celostát. soutěži) 2002
8.
-
-
Radětice
-
-
2003
9.
-
-
-
Radětice
-
2006
12.
-
-
Rataje
-
Radětice
Zdroj: www.mmr.cz
Tabulka č. 8 - Mimořádná ocenění a čestná uznání udělená obcím v rámci soutěže Vesnice roku
Březnice
rok
čestné uznání
2003, 2005
Uznání za spolupráci obce
mimořádné ocenění
s podnikatelským sektorem – firmou Agra a.s. Březnice, uznání za podporu sportovní činnosti v obci Radětice
2004, 2005
Uznání dětskému divadelnímu spolku
Mimořádné ocenění za celkový
a panu starostovi za vzorné vedení
rozvoj obce a jejího společenského
kroniky, uznání obci za obětavou a
života
rozmanitou práci žen ve prospěch obce Rataje
2004, 2005
Čestné uznání za příkladnou spolupráci obce a místních zemědělců a za úspěchy ve výchově mladých hasičů, dale uznání za popularizaci práce místního rodáka Karla Hraše – archeologa evropských rozměrů
Zdroj: brožurka Jihočeská vesnice roku
2.9.5 Kulturní akce Mikroregionu17 Obce Mikroregionu se mohou pochlubit poměrně bohatým společenským životem. Vesnice dodržují a obnovují některé dlouholeté zvyky a obyčeje. Organizují se každoroční akce (Vánoce, Velikonoce, Čarodějnice, Silvestr) a dále pak speciální akce (Tatrmanské trvalky, Bechyňské perlení, Výtvarná hromádka, divadlo na návsi atd.). Mezi tradice lze zařadit i plesy. Bývají zde plesy hasičské, sokolské, 17
www.sudomerice.cz - 25 -
myslivecké a dětské karnevaly. Významné kulturní akce bývají pořádány nejčastěji v Bechyni, v Sudoměřicích u Bechyně a v Raděticích. Ostatní obce Mikroregionu mají své menší akce s výjimkou srazu rodáků, kdy se jedná o mimořádnou událost. Tabulka č. 9 - Významné akce Mikroregionu Název kulturní akce
Poznámka k akci
Tatrmanské trvalky
Akce občanského sdružení Tatrmani.
Výtvarná hromádka
Setkání zájemců, kteří se pokouší prostřednictvím předmětu, tvaru, či barvy navázat kontakt s druhými. Tématem roku 2006 je Kontrast.
Divadlo na návsi
Přehlídka divadel, která mohou, umí a chtějí hrát na vesnických návsích.
Jaro
Krajská jihočeská přehlídka dětských divadelních, loutkařských a recitačních kolektivů, ze které postupují nejlepší dětské kolektivy na Dětskou scénu. Hlavním cílem přehlídky je ale poznávání práce druhých, konzultace a inspirace.
Divadlo v trávě
Celostátní přehlídka všech souborů, které chtějí hrát pod volnou oblohou ve svěží trávě. Od roku 1998 je organizován v rámci festivalu i týdenní seminář o vztahu prostředí a divadla.
Faustování
Tvůrčí dílna amatérských loutkářských souborů.
Nahlížení
Celostátní středoškolská dílna divadla a dramatické výchovy. Dílna je určena především mladým lidem, studentům a žákům škol, které zajímá divadlo a dramatická výchova.
Doteky tradice
8 tvůrčích dílen v tradičních řemeslných oborech. Navíc se každoročně pořádá jedna výstava, na které je všech osm oborů zastoupeno.
Zdroj: informační materiály obcí Mikroregionu
2.10 Zázemí pro sportovní vyžití Mikroregion Bechyňsko má značný přírodní potenciál, který je z hlediska sportu relativně dostatečně využíván. Hlavní roli hraje v Mikroregionu řeka Lužnice a její nejbližší okolí, které je díky vodáckým aktivitám, chatové zástavbě v okolí řeky, postupně budovanému zázemí turisticky využito. V rámci Mikroregionu Bechyňsko může návštěvník využít i možnosti rybaření, půjčování lodí (veslování), podzimní hony a výlovy rybníků, vyhlídkové lety a nejnověji také vyjížďky do přírody na - 26 -
koni, které také lázně nabízejí. Milovníky golfu potěší i skutečnost, že 6 km od Bechyně v bývalé Černické oboře se nachází 1.jihočeský golfový klub Bechyně s devítijamkovým hřištěm. Je zde i tréninková louka s možností zapůjčení golfového vybavení. 2.10.1 Významné sportovní akce V obcích Mikroregionu je sportovní život na dobré úrovni. Mezi spolky, které se starají o veškeré dění, jsou sbory dobrovolných hasičů (SDH) a Myslivecká sdružení. Každoročně jsou konány plesy, ať už hasičské, myslivecké nebo spousta tanečních zábav. Na sportovních areálech se odehrávají fotbalová utkání. Sbory dobrovolných hasičů reprezentují obce v hasičských soutěžích a jejich výsledky jsou velmi dobré. Ve dnech 22.-28.8.2005 proběhl na území Mikroregionu 3.ročník dobrodružně expedičního outdoorového závodu Adventure Race18. V Dobronicích u Bechyně čekala na závodníky 300 km dlouhá trať a rozmanité sportovní disciplíny (trekking, jízda na horských kolech, splouvání řeky na kajacích, plavání, skalní lezení apod.).
2.11 Cestovní ruch v Mikroregionu Z hlediska cestovního ruchu má Mikroregion velké rezervy. Mikroregion má značný přírodní i kulturní potenciál, který ovšem není dostatečně využíván. Příčinou je nedostatečná obslužnost území, nevyrovnaná kvalita služeb a malá propagace území.
18
www.dobronice.cz - 27 -
2.11.1 SWOT ANALÝZA Mikroregionu v oblasti podnikání a cestovního ruchu Silné stránky
Slabé stránky
Přírodní bohatství - lesy, atraktivita, řeka Lužnice, Vysoká koncentrace cestovního ruchu okolo rybníky, myslivost
Lužnice bez vazby na celé území
Venkovská krajina, lidová architektura, lidové Značení pro cyklisty tradice Vztah k místu
Jazyková vybavenost
Město Bechyně (golf, lázně, zámek, keramika)
Málo vlastních specialit
Zřícenina hradu Dobronice
Nízká úroveň služeb cestovního ruchu
Blízkost Tábora, Týna nad Vltavou, Soběslavi
Nedostatek ubytování ve vyšší kategorii
První elektrická dráha Tábor - Bechyně
Málo dotací do rozvoje cestovního ruchu
Dostatek ubytovacích a stravovacích kapacit Malá spolupráce podnikatelů navzájem a s v okolí řeky Lužnice
veřejnou správou
Dobré turistické značení
Daňové zatížení, nedostupnost úvěrů
Slavnosti, bohatá kulturní nabídka akcí
Nepropojený informační systém
Chataři, chalupáři
Odliv kvalifikovaných pracovníků
Veřejné knihovny
Malá vnější propagace
Odborná kvalifikace aktivních zemědělců
Nepříznivá věková struktura
Dostatečná kapacita školních zařízení
Stav místních komunikací
Příležitosti Rozšíření cyklotras + služeb
Ohrožení Lokální agresivita cestovního ruchu na životní prostředí
Agroturistika
Odliv turistů - bohaté klientely
Kategorizace nabídky (cenové varianty)
Nízká dynamika rozvoje podnikatelských aktivit
Doplňkové služby
Odliv především ekonomicky aktivních obyvatel z venkova
Rozvoj lidových tradic a řemesel
Pokles pracovních příležitostí
Zvýšení odbytu místní produkce
Nedostatek financí
Rozvoj ekozemědělství
Úbytek drobných obchodů
Poradenská činnost o finančních zdrojích a Špatná zdravotní péče podpoře podnikání Zvýšení konkurenceschopnosti
Špatná sociální politika
Privatizace Elinky obcemi
Zanedbaná péče o vodní toky
- 28 -
Turistický a rekreační potenciál Mikroregionu je závislý na infrastruktuře, která z části nebo úplně slouží cestovnímu ruchu. Služby cestovního ruchu v oblasti ubytovací a stravovací nejsou v Mikroregionu plně rozvinuty. V oblasti převažuje návštěvnost krátkodobá a sezónní. Významným prvkem podporující cestovní ruch jsou aktivity místních podnikatelů v oblasti agroturistiky. Nedostatek financí, malá informovanost a nedostatečná spolupráce s ostatními subjekty zapříčiňují pomalý vznik žádaných produktů.
- 29 -
3. MĚSTO BECHYNĚ
3.1 Historie města19 Strategicky výhodná poloha města nad soutokem dvou toků lákala k osídlení již od pravěku, doloženo je z doby bronzové. Patrně od 9. století zde existovalo významné slovanské hradiště, od 12. století v dokumentech zmiňované jako sídlo arcijáhnů círekvních správců jižních Čech. Město v místě starší osady založeno patrně roku 1323 za Jana Lucemburského, bylo opevněno a opatřeno řadou privilegií, za dalších panovníků rozšiřovaných. Největší rozmach Bechyně zaznamenala za vlády nejvýznamnějšího Rožmberka Petra Voka.
3.2 Dnešní Bechyně V novodobém vývoji města se výrazně projevuje lázeňství a rozvoj tradiční keramické výroby. Díky své bohaté historii, množství hodnotných kulturně historických památek, jedinečným přírodním krásám v okolí řeky Lužnice, na jedné straně poklidné lázeňské atmosféře a na straně druhé čilým kulturním a společenským životem zaujímá Bechyně v dnešní době jedno z předních míst na seznamu turisticky zajímavých míst jižních Čech. Ne neprávem je město často nazýváno „Kulturní Bechyní“. Svou pozici na trhu cestovního ruchu upevňuje řadou kulturních, společenských a také sportovních akcí.
3.3 Geografické prostředí Jedno z historicky nejdůležitějších měst jižních Čech a někdejší krajské město se nachází 25 km jihozápadně od Tábora v malebné poloze nad řekou Lužnicí. 3.3.1 Okolí města Oblíbeným turistickým cílem je obec Dobronice, ležící 7 km od Bechyně severovýchodním směrem 12 km od Bechyně severním směrem leží obec Opařany, kde je velmi zajímavým objektem zdejší kostel, který dal roku 1732 vystavět Petr Jan Schmidt. Hodnotný je interiér kostela, kde se nacházejí freskové stropní malby, barokní sochy, obrazy, dřevěná kazatelna a
varhany. Jedním
z nejnavštěvovanějších míst v okolí Bechyně je empírový řetězový most přes řeku Lužnici ve Stádlci. Tento jediný zachovalý řetězový most v České republice, pocházející z roku 1848, stál původně přes řeku Vltavu v místě dnešního Podolského mostu mezi městy Písek a Tábor. Z důvodu zřízení Orlické přehrady na Vltavě byl most v roce 1960 rozebrán a znovu sestaven v letech 19711974 u Stádlce. Most je technickou památkou. 19
Krajíc, R. a kol.: Bechyně - historické město nad Lužnicí. Bechyně. Městský úřad v Bechyni, 2000 - 30 -
Historicky významným místem je zřícenina hradu Příběnice, který byl založen nad řekou Lužnicí ve 13. století. Z Příběnic se zachovala jen část osmiboké věže a základy hlavních budov. Zachovalé stavby jihočeského lidového baroka mohou návštěvníci spatřit v obci Vlastiboř, nacházející se při silnici směrem na Soběslav. 5 km západně od Bechyně leží obec Dražíč, kde se nachází zachovalý pivovar. Ve zdejším soukromém provozu pivovarského dvora se vaří kvalitní kvasnicové pivo známé pod názvem Lipan
3.4 Přírodní prostředí20 Jednoznačně nejpřitažlivější přírodní atraktivitou Bechyně je řeka Lužnice a její údolí. Podél toku řeky je mezi městy Bechyní a Táborem vyznačena oblíbená turistická stezka, nabízející turistům pohled na překrásné přírodní scenérie. Na břehu rovněž vyrostla řada vodáckých tábořišť, kempů a rekreačních chat. Za účelem efektivnější ochrany přírodního bohatství se stala Bechyně členem sdružení obcí – TDO Lužnice, jehož účelem je spojení sil a prostředků členských obcí pro ochranu životního prostředí v daném regionu a očistu řeky Lužnice.
Sdružení se zabývá problematikou
energetiky, nakládání s odpady, vodního hospodářství a životní prostředí.21 Nedaleko Bechyně byla roku 1586 Petrem Vokem z Rožmberka založena Černická obora, ve které se nacházejí rybníky. K těm známějším patří Rytíř, využívaný k rekreačním účelům, dále Starý, Nový a Vyhnanický. Černická obora je i oblíbeným místem houbařů a sběračů borůvek. V oboře je zachována stavba loveckého zámečku, který nechal v letech 1792-93 postavit J.V. Paar. Lovecký zámeček byl v posledních letech rekonstruován a na rozlehlých loukách v jeho blízkosti bylo zřízeno nové golfové hřiště. Židova strouha je romantické kaňonovité údolí potoka nacházející se přibližně 3 km od Bechyně. Při ústí do Lužnice lemují strouhu mohutné skalní masivy. Své jméno údolí získalo po Židech, kteří se v nepřístupných stráních schovávali, když byli vypovězeni z Čech za vlády českého krále Vratislava II. Židova strouha je dlouhá 20,5 km a patří ke stále oblíbenějším cílům turistů. K přírodním atraktivitám Bechyně patří rovněž tzv. Obůrka. Je to rozlehlá lesní plocha jižně až od města, která slouží pro chov muflonů a daňků. Vstup návštěvníků je značně omezen. K oblíbeným vycházkovým místům místních obyvatel patří rovněž les „Poušť“, kterým protéká potok Smutný. Roku 1676 zde dal Jan Norbert ze Šternberka vystavět kostelík Jana Křtitele a poustevnu. Poustevníci z řad členů františkánského řádu bechyňského kláštera zde žili v letech 1678 až 1793.
20
www.mestobechyne.cz
21
www.mmr.cz.
- 31 -
3.5 Demografické prostředí 3.5.1 Obyvatelstvo S rozvojem města se postupně zvyšuje počet obyvatel. Tabulka č. 10 - Vývoj počtu obyvatel města Bechyně od roku 1810 do současnosti rok
počet obyvatel
1810
1 458
1827
2 130
1869
2 380
1914
2 169
1930
2 194
1960
4 619
1990
6 156
2001
5 965
2002
5 866
2005
5 696
Zdroj:www.mestobechyne.cz
Po pozvolném zvyšování počtu obyvatel od roku 1810 do přelomu 50. a 60. let 20. století přišel prudký nárůst v souvislosti s příchodem vojenské posádky do města a s otevřením nového závodu na výrobu zdravotní keramiky. Naopak mírný pokles počtu obyvatel v posledních letech je způsoben značným omezením počtu vojáků zdejší vojenské posádky a nedostatkem pracovních míst ve městě. K 1. lednu 2005 činil počet obyvatel Bechyně 5 696 obyvatel včetně přilehlých obcí Senožaty a Hvožďany (Senožaty 100, Hvožďany 139 obyvatel). Rozloha města činí 2127 ha.
3.6 Ekonomické prostředí 3.6.1 Zemědělství Zemědělství nehraje v dnešní době v Bechyni ani v jejím okolí klíčovou roli. 3.6.2 Průmysl Z pohledu turistiky je příznivá skutečnost, že město není příliš zatíženo průmyslovou činností. Z oborů průmyslu se uplatňuje výroba keramiky. Vývojem, výrobou a prodejem senzorů a senzorových systémů pro měření vzdálenosti a síly se zabývá podnik Micro-Sensor spol. s r.o. V dřívější době se ve městě uplatňoval textilní průmysl v pobočce píseckého závodu Jitex. Z důvodu omezování textilní výroby v celé České republice byl však bechyňský provoz uzavřen.
- 32 -
3.6.3 Podpora a rozvoj podnikání Ve městě působí řada podnikatelských subjektů v oblasti malého a středního podnikání. Rezervy má město v oblasti cestovního ruchu.
3.7 Materiálně technická základna 3.7.1 Dopravní infrastruktura Bechyně leží stranou hlavních dopravních tras. Přesto je dopravní dostupnost města na dobré úrovni. Nejvyužívanějším dopravním prostředkem je osobní automobil. Z prostředků hromadné dopravy je to železniční a autobusová doprava. 3.7.1.1 Železniční a silniční doprava Prostřednictvím železnice má Bechyně pravidelné spojení s městem Tábor. Pravidelné autobusové spoje zajišťují přepravu cestujících směrem na Tábor, České Budějovice, Prahu, Český Krumlov a Prachatice. Město Bechyně je dostupné po silnici II. třídy č. 135, která v Sudoměřicích u Bechyně navazuje na silnici II. třídy č. 137 vedoucí z Tábora. Tato silnice po průjezdu městem pokračuje směrem do Dražíče, kde navazuje na silnici II. třídy č. 105 napojující se na tah I. třídy č. 33 z Tábora do Písku. Spojení s městem Týn nad Vltavou, odkud lze pokračovat do Českých Budějovic zajišťuje silnice II. třídy č. 122. V opačném směru vede tato silnice do Opařan, kde se napojuje na silnici I. třídy č. 33 z Tábora do Písku. Všechny zmíněné komunikace jsou v dobrém stavu. Kromě hlavních komunikací II. třídy spojují Bechyni s okolními místy i komunikace III. třídy, jejichž stav je většinou špatný. Jsou to zejména komunikace vedoucí z Bechyně směrem na Březnici a v opačném směru na Radětice. 3.7.1.2 Lodní a letecká doprava V blízkosti Bechyně se nachází bývalé letiště. Zázemí bývalého vojenského letištního prostoru je v dnešní době využíváno ke sportovnímu létání. 3.7.2 Ubytovací služby22 Co se týče hotelového typu ubytování, disponuje Bechyně pestrou nabídkou zařízení. Rozmanité ubytovací služby nabízí v Bechyni a jejím okolí společnost Panství Bechyně a.s., která je provozovatelem Hotelu Panská ***. Ten má k dispozici 56 pevných lůžek a 29 přistýlek. Pokoje jsou vybaveny BTV+SAT, minibarem, telefonem, příslušenstvím a připojením na internet. K samostatně placeným službám patří kadeřnické služby, masáže, roomservis, praní a žehlení, uzamčené parkoviště v areálu hotelu a Taxi služby. Ubytovací služby poskytuje dále Zámek Bechyně *****. V areálu zámku se nacházejí dvě luxusně vybavená královská apartmá zvaná King´s a Queen´s Apartement. 22
www.mestobechyne.cz, informace získané na základě průzkumu - 33 -
V zámeckém areálu se rovněž nachází Lesní dům *** s 15 lůžky. Pokoje jsou vybaveny WC, vanou, sprchou a televizorem. V příjemném lesním zákoutí u golfového hřiště poskytuje ubytování Penzion Golf ***, ve kterém se nacházejí 4 standardně vybavené pokoje s příslušenstvím. Klienti všech ubytovacích zařízení provozovaných společností Panství Bechyně a.s. mohou rovněž využít služeb areálu golfového hřiště. Hotel Jupiter *** společnosti Felicitas tvoří uzavřený hotelový komplex. Hotel získal statut nestátního zdravotnického zařízení v oboru lázeňské péče a poskytování léčebné péče při nemocích pohybového ústrojí. Tato péče spadá do působnosti „Lázeňských a léčebných domů Jupiter“. V hotelu je k dispozici 24 pokojů s 36 lůžky a 2 apartmá. Pokoje jsou vybaveny samostatným sociálním zařízením, telefonem, rádiem, televizorem a ledničkou na přání. Výhodou podniku je široká škála doplňkových služeb jako jsou rehabilitační procedury, relaxační služby a služby tzv. „business centra“. V rámci rehabilitačních procedur jsou k dispozici podvodní masáže, perličkové a přísadové koupele, elektroléčebné procedury, masáže, magnetoterapie, solárium a Hydrojet. K relaxaci hostů slouží fit centrum, možnost plavání, jízdy na koni, půjčovna lodiček a kol. Business centrum nabízí prostory školícího centra, úplné vybavení audiovizuální a didaktickou technikou. Klientům jsou rovněž k dispozici průvodcovské a zprostředkovatelské služby. Hotel U Draka *** má kapacitu 20 lůžek v 10 pokojích. Pokoje jsou vybaveny sociálním zařízením, ledničkou, minibarem, telefonem, rádiem, televizorem a satelitem. Hosté mohou využít chráněné parkoviště. Ubytování v 5 pokojích se 14 lůžky nabízí Penzion U Pichlů. Pokoje jsou vybaveny sociálním zařízením, televizorem a satelitem. Hostům jsou k dispozici i stravovací služby v restauraci. Penzion Pod skalou nabízí ubytování ve 4 pokojích s 11 lůžky. Pokoje jsou vybaveny sociálním zařízením. Dvouhvězdičkový penzion U hradeb nabízí ubytování v pokojích s televizorem, sociálním zařízením a možností stravování pro hosty. Zájemcům je k dispozici 12 lůžek ve 3 pokojích. K ubytování lázeňských hostů slouží lázeňské domy Božena, Jana, Libuše a Olga se 420 lůžky a kongresovými službami. Hotelové zařízení Olga bylo vybudováno roku 2003 a poskytuje řadu doplňkových služeb jako např. bezbariérový přístup, kopírování, lékařskou službu, pokojovou službu, praní a žehlení prádla, prodej upomínkových předmětů a telefonní automat. Klientům je k dispozici parkoviště v bezprostřední blízkosti zařízení, posilovna, kadeřník, knihovna, kosmetické studio, krytý bazén, masáže, půjčovna kol, sauna, tělocvična a lázeňský park. V letních měsících mohou zájemci o tento typ ubytování v Bechyni a jejím nejbližším okolí využít Domov mládeže SPŠK, který v tomto období neslouží svému původnímu účelu. V období letní sezóny je v provozu též tábořiště ve Hvožďanech a v Dobronicích, kde se rovněž nachází turistická ubytovna s kapacitou 30 lůžek. Mimo provoz jsou v současné době některá tábořiště z důvodu povodní z jara 2006.
- 34 -
Typická jsou pro Bechyni četná ubytování v soukromí. V současné době poskytuje toto ubytování značný počet zařízení s různými kapacitami, vybavením a kvalitou. Zájemci o toto ubytování se mohou obracet buď přímo na poskytovatele anebo na zprostředkovatele (místní Infocentrum a cestovní kancelář Avanti Travel s.r.o.). Zhodnocení nabídky ubytovacích služeb v Bechyni Vzhledem k tomu, že Bechyně může nabídnout zájemcům takřka všechny kategorie ubytovacích zařízení, je možné považovat nabídku za dostatečnou. Pozitivní je také skutečnost, že kvalita ve většině případů odpovídá ceně za ubytování. Ke spokojenosti hostů také přispívá široká nabídka doplňkových služeb. Příjemné prostředí, kvalita ubytování a ostatních služeb mají za následek to, že hosté vnímají Bechyni jako příhodné místo pro další návštěvu. Jako překážku v poskytování ubytovacích služeb pociťují provozovatelé vliv sezónnosti, kdy jsou v zimních měsících kapacity zařízení značně nevyužité a naopak v období hlavní turistické sezóny jsou kapacity nedostačující. Ke zlepšení využití kapacit přispívá vzájemná spolupráce některých ubytovacích zařízení, kdy v případě plného obsazení svých kapacit doporučuje zařízení zákazníkům ubytování u svého partnera. K takovéto spolupráci dochází například mezi hotely U Draka a Jupiter. 3.7.3 Stravovací služby V Bechyni do kategorie restauračních zařízení spadá komplex Hotelu Panská ***, poskytující cateringové služby pro všechny typy gastronomických akcí, včetně hostin v historizujícím stylu s kostýmovanou obsluhou. Služby poskytuje v prostorách hotelové restaurace Hotelu Panská, v zámecké restauraci Vok a v letní bezbariérové zahradní restauraci. V nabídce se nacházejí speciality krajové, tuzemské i mezinárodní kuchyně. Dalším stravovacím zařízením je restaurace v Hotelu Jupiter ***, který nabízí příjemné posezení s kvalitní českou kuchyní. Hosté mohou využít nabídky plné penze, polopenze či dietního jídelníčku. Od roku 2003 se za řekou Lužnicí nachází zábavní centrum s restaurací Kameňák. Kromě nabídky pokrmů je hostům k dispozici kulečník, bowling, stolní fotbal a Internet. Pravidelně jsou zde pořádány diskotéky. Již dlouhou tradici má restaurační zařízení Hotelu U Draka. Zdejší kuchyně disponuje širokou nabídkou pokrmů. V letním období je v prostorách vinárny zákazníkům k dispozici letní terasa. Příjemnou atmosférou, bohatou nabídkou grilovaných specialit, vín a kvasnicovým pivem se vyznačuje restaurace U Pichlů. Na poskytování hotových jídel se zaměřuje restaurace s nekuřáckou jídelnou Na růžku. V prostorách Kulturního domu se nachází restaurační zařízení Kulturák, poskytující zákazníkům kromě stravovacích služeb i možnost využití Internetu a počítačových her. V těsné blízkosti řeky Lužnice se nachází restaurace Pod skalou, oblíbená zejména provozovateli vodních sportů. - 35 -
V Bechyni kromě restauračních zařízení můžeme nalézt pivnice, hostinec, non-stop bary, kavárny a jednu kinokavárnu. Zhodnocení stravovacích služeb v Bechyni Z hlediska počtu a rozmanitosti sortimentu podniků je možno hodnotit nabídku stravovacích služeb jako dostatečnou. V naprosté většině podniků koresponduje cena produktů s jejich kvalitou. Vzhledem k přítomnosti různých typů zařízení je plněna jak funkce stravovací tak i společensko zábavní. Díky počtu, zaměření a charakteru podniků má zákazník možnost volby podle svých potřeb a možností, což může přispět k celkové spokojenosti s pobytem v Bechyni.
3.8 Kulturní prostředí23 3.8.1 Památky V Bechyni byla na základě usnesení ze dne 19. 11. 1990 o prohlášení památkových zón ve městech a obcích Jihočeského kraje vyhlášena městská památková zóna. Bechyně je jedním ze členů Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. 3.8.1.1 Františkánský klášter24 Jednou z architektonicky nejvzácnějších historických památek města Bechyně je františkánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, tyčící se vysoko na strmém žulovém skalisku nad údolím řeky Lužnice. Klášter byl založen již ve 13. století, ale během husitských válek roku 1422 byla Bechyně obležena Tábory za osobního vedení Jana Žižky z Trocnova a klášter byl spálen. K obnově kláštera a stavbě přilehlého kostela došlo na přelomu 15. a 16. století zásluhou šlechtického rodu Šternberků (o tom svědčí letopočet 1491 nacházející se v presbytáriu kostela). Areál bechyňského kláštera včetně nejbližšího okolí byl v posledním období asanován a je částečně přístupný veřejnosti. Kostel Nanebevzetí Panny Marie slouží sakrálním účelům. Dnes je areál klášterních budov využíván zejména pro účely Základní umělecké školy a pro pořádání koncertů vážné hudby. K budovám kláštera přiléhá ze severní strany klášterní zahrada o rozloze necelých dvou hektarů. V létě je dějištěm řady kulturních akcí. Pořádá se zde každoročně letní „Divadlo v trávě“, Festival dechových hudeb či výstava klauzurních prací studentů Střední průmyslové školy keramické. Každé dílo je s rozmyslem umístěno v prostoru zahrady tak, aby celek tvořil zajímavý komplex s osobitou 23
www.mestobechyne.cz
24
Krajíc, R. a kol.: Bechyně - historické město nad Lužnicí. Bechyně. Městský úřad v Bechyni, 2000;
Dibelková,I.: Navštivte… poutní místa v Čechách, Olympia,Praha 2004 , dále byly informace k této kapitole čerpány z průvodcovského výkladu při prohlídce kláštera s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, www.klaster-bechyne.org
- 36 -
atmosférou. Klidné a příjemné prostředí zahrady je ideálním místem pro odpočinek návštěvníků. Navíc se zde nabízí pěkný výhled na bechyňský most. 3.8.1.2 Děkanský kostel sv. Matěje25 Jednu z hlavních dominant Bechyně tvoří Děkanský kostel sv. Matěje, situovaný na západní straně zvonovitého půdorysu náměstí. Původní stavba, jejíž vznik je kladen do konce 13. a začátku 14. století, změnila po několika přestavbách svou podobu. Dnešní vzhled stavby je převážně barokní. Základ stavby tvoří pozdně gotické síňové dvoulodí s pětiboce zakončeným presbyteriem s opěráky, hranolovou věží na severní straně a obdélnou patrovou oratoří na jižní straně. Nejvýraznějším prvkem stavby je čelní hranolová, původně pětipatrová věž, na niž navazuje v jižní části obdélná oratoř. Presbyterium je vyzdobeno síťovou klenbou a na hlavní loď navazuje vítězným obloukem. Strop lodi je podpírán třemi sloupy a vyzdoben křížovou hřebínkovou klenbou z let 1613 – 1615. Prostor doplňuje kůr, podepíraný šesti štíhlými toskánskými sloupy a zdobený balustrádou z kuželek. Interiér je dále zdoben cínovou křtitelnicí z roku 1555, mramorovou kropenkou a barokní lampou s věčným světlem ze 17. století, reliéfem ztvárňujícím Pannu Marii a obrazem Klanění tří králů od holandského malíře Cornelise de Vos (autorství bylo dříve nesprávně připisováno P.Brandlovi). Za svůj dnešní působivý vzhled vděčí kostel kompletní opravě provedené v devadesátých letech minulého století. V jižním sousedství kostela sv. Matěje stojí budova děkanství. Děkanský kostel je přístupný veřejnosti a slouží církevním účelům. 3.8.1.3 Kostel sv. Michala26 K architektonickým zajímavostem Bechyně patří i raně barokní hřbitovní kostel sv. Michala. S ohledem na svou funkci byl umístěn mimo historické jádro města, a to nedaleko od severní městské hradební zdi. Tato stavba představuje jednu z našich nejstarších raně barokních centrál, kterou nechal v letech 1667 - 1670 postavit Jan Norbert ze Šternberka. I když se nedochovalo jméno stavitele, bývá stavba přisuzována staviteli Antoniu de Alfieri, který v tomto období působil v jihočeské oblasti. Osnovu stavby tvoří loď, na níž severně navazovalo polokruhovité kněžiště a na opačnou stranu, tj. k jihu, byl situován kůr a hlavní vchod. Východně a západně od presbyteria byly přistavěny dva pětiboké prostory, z nichž jeden složil jako sakristie. Vnější plastická výzdoba (pilastry a římsa) byla doplněna o cihlovou střechu s osmihrannou plechem krytou barokní lucernou s opěrkami. Hlavní průčelí bylo zvýrazněno štítovou přístavbou se dvěma hranolovými věžemi, krytými jehlancovými plechovými helmicemi. Na přilehlém hřbitově se nachází náhrobek Jany Pujmanové – sestry Karla Havlíčka Borovského. 25
Krajíc, R. a kol.: Bechyně, Bechyně 2002, internetové stránky www.mestobechyne.cz
26
Krajíc, R. a kol.: Bechyně historické město nad Lužnicí, Bechyně, 2000, www.mestobechyne.cz
- 37 -
Naproti kostelu, těsně za městskými hradbami, se rozkládá starobylý židovský hřbitov. Svou historickou hodnotu zde mají staré náhrobní kameny s hebrejskými nápisy z druhé poloviny 17. století. Kostel slouží zejména ke koncertním a výstavním účelům. Příležitostné výstavy jsou zde pořádány Kulturním domem. Objekt není využíván pro stálé expozice z důvodu drahého vytápění. V roce 2005 (od 23.9.-20.10.) v něm proběhla výstava Bechyňské pohlednice27. Přibližně 360 pohlednic od začátku minulého století až po dnešek bylo vystaveno na polohovacích panelech s možností výškového nastavení. 3.8.1.4 Muzea a výstavní prostory28 Mnoho zajímavých informací o historii města, jeho významných osobnostech se mohou návštěvníci dovědět v bechyňských muzeích. Jedna z nejoblíbenějších stálých expozic se nachází v Hasičském muzeu. Od roku 2003 je toto muzeum nově umístěno ve spodní části náměstí v prostorách Městského muzea. Před přestěhováním byla expozice umístěna v prostorách bechyňské synagogy. Hasičské muzeum je nejstarším hasičským muzeem v republice (založeno roku 1974) a je v něm umístěno 1706 exponátů. Nejstarším z nich je kožená ručně šitá hadice, vyrobená zřejmě už v roce 1650. Muzeum je provozováno místní organizací Sbor dobrovolných hasičů. Od roku 1998 se v areálu parku bechyňského zámku nachází Muzeum Vladimíra Preclíka. Muzeum je umístěno v pětipodlažní budově pozdně gotické sýpky s překrásnými ukázkami tesařského umění. Muzeum nabízí stálou retrospektivní výstavu shrnující výběr z tvorby předního českého sochaře Vladimíra Preclíka. V muzeu se nachází dokumentace o Vl. Preclíkovi, portréty z cyklu Česká avantgarda (Nezval, Čapek, Werich Zrzavý ad.), ukázky malířské tvorby sochaře, kovové plastiky z 90. let a další zajímavosti. Exponáty jsou umístěny na ploše 2500 m2. Expozici doplňuje každoročně sezónní výstava obrazů jiných umělců. K Bechyni už také neodmyslitelně patří Mezinárodní muzeum keramiky, které provozuje Alšova jihočeská galerie. V galerii je umístěna sbírka mezinárodních keramických sympozií. Možnost vystavovat svá díla mají nejen renomovaní ale i amatérští umělci ve výstavní síni bechyňského Kulturního domu, zvané Galerie u Hrocha. V neposlední řadě je nutné jmenovat Muzeum turistiky, které bylo v sobotu 1. července 2006 slavnostně otevřeno Klubem českých turistů. V prostorách staré židovské synagogy je mnoho zajímavých exponátů. Za zmínku stojí unikátní interaktivní prezentace, věnující se rozhlednám v České republice. 3.8.1.5 Ostatní atraktivity města Vedle již výše zmíněných klíčových kulturně historických památek nabízí město Bechyně celou řádku dalších zajímavých a významných objektů a atraktivit. 27
prospekt Bechyňské pohlednice,informace čerpány z výkladu při prohlídce výstavy
28
www.pis.cz, www.mestobechyne.cz - 38 -
Architektonicky zajímavou částí města je Zářečí,29 zmiňované od 16. století, kdy zde bylo postaveno deset domků pro řemeslníky věnující se keramické výrobě a kamnářství. V roce 1720 byla tato osada za řekou připojena k městu jako předměstí. Zděné stavby, ve stylu rustikalizovaného venkovského klasicismu, zde vyrůstaly až na počátku 19. st. po několika ničivých požárech. Tehdy vznikala základní podoba drobné osady, doplňována později novější zástavbou. V koutě nepravidelné návsi stojí na vyvýšeném místě mezi skupinou lip plastika sv. Jana Nepomuckého, jejíž vznik je datován do doby kolem roku 1730. Dílo je připisováno Františku Jiřímu Pacákovi, který působil v dílně barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Domy kolem náměstí a v přilehlé Klášterní a Dlouhé ulici dokumentují historický vývoj města. Zdejší architektura tvoří s přírodním rámcem urbanisticky hodnotný, ucelený soubor. Jedním z hodnotných objektů je rodný dům jedné z největších bechyňských osobností - Václava Pichla nacházející se v dolní západní části náměstí. Václav Pichl (1741 až 1804) patřil k předním českým osobnostem hudební scény klasicismu. Připomínkou jeho osobnosti je busta na domě od akademického sochaře prof. Bohumila Dobiáše staršího. Na východní straně náměstí můžeme obdivovat jeden z historicky nejvzácnějších domů města - „U bílého zvonu“. Tento renesanční dům pochází z druhé poloviny 16. století a na jeho průčelí jsou patrné fragmenty z freskové výzdoby. V průčelí domu je umístěn reliéf zvonu s nápisem „1790 U BÍLÍHO ZVONU “, zajímavá je též valená klenba se styčnými výsečemi a hřebínky. Památkou na přítomnost židovského obyvatelstva je i vzácný židovský hřbitov, ležící v blízkosti Hřbitovního kostela sv. Michala. 3.8.2 Technické památky 3.8.2.1 Historická tradice keramické výroby Oblast Bechyňska je nerozlučně spjata s několikasetletou tradicí ve výrobě užitkové, technické i umělecké keramiky. Dostatečné množství kvalitní suroviny – hrnčířské hlíny a její snadná dostupnost vytvořily předpoklady pro rozvoj místní keramické produkce. Dlouhodobá tradice bechyňské keramiky ovlivnila i vznik místní odborné keramické školy. Střední průmyslová škola keramická30 byla založena v Bechyni v roce 1884 k výchově kamnářů a hrnčířů pro četné živnosti v regionu. Během 122 let své existence škola vychovala na 3200 absolventů, mezi nimiž jsou i takové osobnosti jako Otto Gutfreund, Ladislav Zívr, Karel Kryl či Jan Kačer. Během doby se měnily obory i charakter studia, měnilo se i poslání školy. V současnosti Střední průmyslová škola keramická připravuje odborníky jak pro velké podniky, tak i malé soukromé firmy v oborech zaměřených nejen na výtvarné zpracování keramiky, ale i na keramickou technologii, chemii a průmyslový design. 29
Krajíc, R. a kol.: Bechyně – historické město nad Lužnicí. Bechyně. Městský úřad v Bechyni, 2000
30
Střední průmyslová škola keramická v Bechyni 1884 – 2004, prospekt SPŠK, informace čerpány na
dni otevřených dveří - 39 -
Propojením řemeslné tradice a odborného školství tak byly v Bechyni vytvořeny možnosti pro nový rozvoj umělecké tvorby i průmyslové výroby. V samotné Bechyni se to projevilo již na počátku 20.století zakládáním keramických družstev a společností. Postupně vznikaly podniky, orientované na produkci užitkového, dekorativního i sanitárního zboží, ale zároveň vycházeli z bechyňské školy i technici a umělci, kteří šířili dobré jméno naší keramiky doma i v zahraničí. V roce 1920 bylo založeno v Bechyni Družstvo keramiků, které zahájilo kamnářskou výrobu v Zářečí. V roce 1903 absolventi bechyňské keramické školy založili Keramické družstvo, které se v roce 1922 přeměnilo v akciovou společnost pod názvem Keras. Od počátku devadesátých let změnil tento podnik několikrát své jméno. V současné době se k původní výrobě hlásí závod nejen svým zaměřením na figurální, zahradní a užitkovou keramiku, ale i tradičním názvem Keras CZ s.r.o. V současné době působí v Bechyni i švýcarský koncern Keramik Holding AG Laufen, který patří dlouhodobě ke špičce ve světové keramické výrobě. Bechyňský závod nese dnes název Jihočeská keramika a.s. a z vlastní produkce dodává na domácí i zahraniční trh pod značkou JIKA kompletní sortiment zařizovacích předmětů do koupelen a na toalety. Tradici bechyňské keramické výroby v současné době rozvíjí i řada menších řemeslnických a uměleckých dílen, vedených převážně absolventy bechyňské keramické školy. K největším výrobcům keramiky patří nyní v oboru sanitární keramiky již zmiňovaná JIKA s.r.o., v oboru užitné a dekorativní keramiky závod Keras CZ s.r.o., Zářečský družstevní závod Jihotvar, Keramika Sušer a Keramika Barták. Při psaní o tradici bechyňské keramiky nelze opomenout mezinárodní keramická sympozia, která jsou významná pro umělecká setkávání nejen samotných tvůrců, ale i pro město, v němž se převážně tato aktivita odehrává. V roce 1966 bylo poprvé uspořádáno mezinárodní keramické sympozium. S ohledem na dlouholetou tradici keramické školy i propojení teorie s praxí mnoha závodů i jednotlivců, byla jako místo konání vybrána jihočeská Bechyně. V tomto roce byl tak položen základ nejen k pravidelnému setkávání umělců z celého světa, ale byly získány i první exempláře umělecké keramiky, které tvoří kolekci, dnes spravovanou Alšovou jihočeskou galerií v prostorách bývalého bechyňského zámeckého pivovaru. V Bechyni byly výstavy pořádány buď přímo v prostorách Střední průmyslové školy keramické nebo v ambitech a na rajském dvoře kláštera. Aby bylo možno výrobky trvale vystavovat, začala po roce 1970 Alšova jihočeská galerie budovat v areálu bývalého zámeckého pivovaru galerii, která je specializována právě na sbírku umělecké keramiky. Připojíme-li k umělcům, kteří šíří dobré jméno české keramiky doma i v zahraničí, kulturně společenské dění, bezprostředně spojené s Bechyní a keramikou (mezinárodní sympozia a výstavní prostory atd.), nelze se divit, že je Bechyně i v současné době považována za „město keramiky".
- 40 -
3.8.2.2 První elektrifikovaná železniční dráha z Tábora do Bechyně31 V Bechyni se již od konce 19. století projevovala stále větší potřeba vybudování nového komunikačního spojení s okolím, které by odpovídalo nárokům na množství a kvalitu přepravy. Záměr, zřídit železniční dráhu z Tábora do Bechyně s eventuálním prodloužením ve směru na Týn nad Vltavou, byl prosazen na sněmu království Českého v roce 1896, kdy bylo rozhodnuto realizovat projekt na úseku Tábor - Bechyně. Zásluhou „českého Edisona" ing. Františka Křižíka byla prosazena elektrifikace této trati a tím byly položeny základy pro výstavbu první elektrifikované železniční dráhy na území tehdejšího Rakouska - Uherska. Dráha byla slavnostně uvedena do provozu 21. 6. 1903. I když prošla bechyňská železnice za dobu své více jak stoleté existence řadou úprav a její provoz byl průběžně modernizován, poskytuje i dnes vedle svého základního poslání (tj. přepravy osob a materiálu) možnost romantického cestování, při čemž zůstává dokladem technické dovednosti našich předků. Zatímco naši předchůdci usilovali na počátku 20. století o zřízení železničního spojení z Bechyně do Tábora, připadá dnešní generaci úkol zcela odlišný: usilovat o zachování této dráhy. V čele těchto snah stojí od roku 1998 Klub přátel elektrické dráhy Tábor - Bechyně jako nástupnická organizace původní Nadace pro zachování elektrické dráhy Tábor - Bechyně. Hlavní úsilí Klubu je zaměřeno na zachování elektrické dráhy jako technické památky na dílo českého vynálezce ing. Františka Křižíka; ve spolupráci s Národním technickým muzeem v Praze na udržování původního elektrického vozu z roku 1903 v provozuschopném stavu; na vydávání propagačního materiálu o tvůrcích této dráhy; na vybudování trvalé expozice o Františku Křižíkovi; na přiznání statutu „Národní technické památky" pro tuto místní elektrickou dráhu; a organizování vyhlídkových nostalgických jízd historickou vlakovou soupravou (tzv. Bechyňkou) ve spolupráci s Českými dráhami a sponzory. Tyto „nostalgické jízdy" jsou organizovány od roku 1994 a s příslušným označením jsou uváděny i v jízdním řádu českých drah. Historické jízdy jsou pořádány pravidelně o sobotách v letní sezóně (od června do září). V roce 2006 se zúčastnilo Nostalgických jízd 800 lidí.32 3.8.2.3 „Bechyňská duha" - železobetonový most přes Lužnici Tato stavba se stala nutností nejenom pro Bechyni, ale i okolí, když dosavadní železný most v Zářečí, k němuž bylo nutno sjíždět a vyjíždět v dlouhých serpentinách, od počátku 20. století nevyhovoval vzrůstající potřebě dopravy a průmyslu. 11.září 1924 bylo zadáno ing.dr.E.Viktorovi vypracování detailního projektu mostu s prodloužením elektrické dráhy přes nový most do města. Provedení navrhované stavby se stalo příležitostí ukázat vyspělost a dovednost českých techniků a řemeslníků. Na stavbě bylo zaměstnáno na 400 osob. Dodnes budí úžas rychlý a plynulý postup stavby, která byla zahájena v roce 1926 a uskutečnila tak jeden z nejsmělejších záměrů své doby, 31
Krajíc, R. a kol.: Bechyně, historické město nad Lužnicí.Městský úřad v Bechyni.Bechyně 2000;
Novotná, D.: Navštivte…technické památky v Čechách,na Moravě,ve Slezsku,Olympia,Praha 2004 32
informace poskytnuté Klubem přátel elektrické dráhy - 41 -
přesahující svým významem hranice země. Jednalo se o nejvyšší železobetonovou konstrukci v tehdejší ČSR, dominující lužnickému údolí, a nazývanou pro svůj vzhled „bechyňskou duhou". Most byl slavnostně otevřen 28.října 1928 k 10.výročí samostatnosti republiky. Současně se stavbou mostu byla prodloužena železniční trať do nového nádraží ve městě a postavena příjezdní silnice přes nový most až k opařanské silnici v Bechyni. V roce 1983 uspořádalo městské muzeum v Bechyni výstavu o stavbě bechyňského mostu a řadou fotografických a dobových dokumentů seznámilo veřejnost s tímto, na svou dobu, pozoruhodným dílem. Městský úřad Bechyně vlastní dokumentární 32 mm film o stavbě bechyňského mostu. V roce 2004 (v období 15.3. - 9.7.) byla na mostě provedena generální oprava a most byl tak uzavřen pro veškerou dopravu. Smělý oblouk mostu přes hluboké údolí Lužnice (díky svému tvaru tzv. Bechyňská duha) tvoří dominantu údolí a je neodmyslitelnou součástí dnešní Bechyně. 3.8.3 Zámek33 Jedním z hlavních objektů turistického zájmu návštěvníků historické Bechyně je bezesporu zámek. Toto reprezentativní sídlo významných jihočeských šlechtických rodů stojí na skalnaté ostrožně, tyčící se nad soutokem řeky Lužnice a říčky Smutné. Původně nechal Přemysl Otakar II. Vybudovat kamenný hrad, který byl koncem 15. století Šternberky pozdně goticky přestavěn. Současný vzhled zámku je výsledkem úprav za Petra Voka z Rožmberka. Poslední majitelé celého panství, Paarové, vložili celý majetek do akciové společnosti Panství Bechyně, díky níž byl zámek upraven a od roku 1998 zpřístupněn veřejnosti. Návštěvníkům je nabízena atraktivní expozice, která je neustále obohacována o nové objekty a bohatý kulturní program. Areál zámku se tak stává opět kulturně-společenským centrem celé oblasti a jeho význam v síti společenských atraktivit jižních Čech stále stoupá. 3.8.3.1 Průvodcovská trasa Prohlídková trasa Zámku Bechyně je zaměřena na prohlídku původních interiérů z doby renesance. Začíná na I. nádvoří zámku a trvá přibližně 50 minut. Trasa zahrnuje návštěvu pozdně gotického tzv. Stromového sálu, odkud se po schodech stoupá do prostor západního hradního křídla, jenž až do konce 16. století sloužilo jako fraucimor. Nevelkou chodbou se ze západního křídla prochází do ložnice Petra Voka z Rožmberka s původním štukovým stropem a nástěnnými malbami. Na ni navazuje přilehlá místnost s renesančním kazetovým stropem, původně sloužící jako Rožmberkova pracovna, dnes zařízena jako zbrojnice. Dále pokračuje trasa chodbou do loveckého salonu a portrétní galerie rodu Paarů v předsálí. Prohlídka zámku končí ve velkém tzv. Vokově svatebním sále s unikátními nástěnnými malbami. Pravidelné prohlídky zámku probíhají v měsících červen, červenec a srpen a to denně od 10 do 17 hodin (mimo pondělí). V ostatních měsících roku je možné prohlídku uskutečnit po telefonické 33
informace získané od zaměstnanců zámku Bechyně - 42 -
dohodě s vedením zámku. Zahraniční návštěvníci mohou využít možnosti prohlídek v anglickém, německém a francouzském jazyce. Po telefonické domluvě je možné uskutečnit prohlídku i pro tělesně postižené návštěvníky. V období sezóny se velmi oblíbenými staly noční prohlídky. 3.8.3.2 Návštěvnost Kromě prohlídkové trasy nabízí společnost již tradiční letní kulturní program nazvaný „Kulturní léto“. Tento program zahrnuje různé koncerty, divadelní a filmové produkce, které se uskutečňují jak v mimořádně atraktivních exteriérech zámecké zahrady tak i vnitřních prostorách zámku. Ve struktuře návštěvníků převažuje individuální klientela přijíždějící osobními automobily. Tabulka č. 11 - Vývoj návštěvnosti zámku Bechyně počet návštěvníků
rok
noční prohlídky
obyčejné prohlídky
1998
7 190
1999
8 860
2000
10 595
2001
2 356
12 758
2002
1 371
11 417
2003
1 040
12 066
2004 celkem
10 280 4 767
73 166
Zdroj: informace poskytnuté Panstvím Bechyně, a.s.
Z tabulky vyplývá, že počet návštěvníků obyčejných prohlídek, s výjimkou roku 2002, postupně roste. Pokles návštěvnosti v roce 2004 byl způsoben zkrácením období hlavní sezóny ze čtyř měsíců na tři měsíce (červen až srpen). Pokles počtu návštěvníků nočních prohlídek je způsoben jejich méně časným pořádáním. 3.8.3.3 Propagace a spolupráce Zámku Bechyně s jinými subjekty V rámci propagační činnosti zámku komunikuje společnost Panství Bechyně, a.s s denním tiskem. Plakáty a letáky na každou sezónu rozmisťuje na území jižních Čech a v Praze a rozesílá je také do turistických informačních center. Společnost Panství Bechyně, a.s. využívá možnosti spolupráce s pobočkou Czech Tourism v Českých Budějovicích, s turistickými informačními centry po celé České republice, kde umísťuje své propagační materiály a plakáty na kulturní akce apod. Propagaci jednotlivých kulturních akcí pak zajišťuje prostřednictvím televizních reklamních spotů, inzerce v tisku a v přílohách tisku, zaměřených na téma cestovní ruch nebo kultura. Tyto způsoby propagační činnosti uplatňuje zejména v období cca 2 měsíce před začátkem a v průběhu letní sezóny.
- 43 -
Další formou propagační a informační činnosti společnosti jsou webové stránky. Webové stránky „www.zamek-bechyne.cz“ obsahují kvalitně zpracované informace o historii zámku, kulturních programech, o možnostech ubytování a stravování zajišťovaných společností Panství Bechyně a.s., o prohlídkové trase a o kontaktních údajích. Stránky jsou provedeny v české, německé a anglické jazykové mutaci. Aktuálnost informací a grafické provedení stránek je na velmi dobré úrovni. Dlouholetá je rovněž spolupráce s francouzskými cestovními kancelářemi na bázi incentivního cestovního ruchu. 3.8.4 Kulturní akce34 Ne neprávem je Bechyně často nazývána „Kulturní Bechyní“. V průběhu celého roku zde probíhá řada akcí různého charakteru, délky i zaměření. Ať už jsou akce pořádány pod záštitou Kulturního domu, zámku nebo různých zájmových sdružení, vždy propůjčují Bechyni v době svého konání neopakovatelnou atmosféru. Z bohaté nabídky Kulturního domu je zajímavé např. „Bechyňské perlení“, pořádané každoročně koncem měsíce ledna. Jedná se o klasickou přehlídku amatérských divadelních souborů z celé republiky, kterým se zde dostává odborného hodnocení a cenných rad. V roce 2007 proběhne již patnáctý ročník jihočeské přehlídky dětských divadelních, loutkářských a recitačních kolektivů „Jaro“. Několikrát do roka v Bechyni probíhá soubor seminářů „Kum Nye“ zaměřený na tibetskou léčebnou relaxaci a oživení těla a mysli. Konec dubna patří již třináct let uměleckému setkání „Výtvarná hromádka“, zaměřenému na ztvárnění vybraného tématu. Nejen u nejmladších občanů bechyňského regionu si získala oblibu akce „Čarodějnice“ konaná tradičně 30. dubna. S touto staronovou lidovou slavností je spojen průvod čarodějnic bechyňskými ulicemi a setkání u ohně. Akcí, která symbolicky otevírá léto, je tzv. „Divadelní Bechyně“. Tento národní festival divadelního a slovesného umění Armády České republiky je spojen s folkovým festivalem a soutěží souborů mažoretek České republiky. Naopak již dlouholetou tradici má „Jihočeský hudební festival“, který se koná v červenci. Návštěvníci si mohou vybrat z nabídky různých koncertů, hudebních kurzů a seminářů našich i zahraničních umělců. Neopakovatelnou atmosféru může účastníkům nabídnout „Divadlo v trávě“, kde vystupují soubory z celé republiky pod volnou letní oblohou. Jednou z nejvíce navštěvovaných akcí je „Bechyňský festival dechových hudeb“. Dalšími aktivitami Kulturního domu jsou např. Balotatrmaniáda, loutkářské Faustování nebo divadelní Nahlížení. Na pořádání se spolu s Kulturním domem většinou podílí Občanské sdružení Tatrmani. Od roku 1998 se významným pořadatelem kulturních a společenských akcí stala akciová společnost Panství Bechyně, vlastnící zdejší zámek. Pro každou sezónu sestavuje zajímavý komplex kulturních pořadů nazvaný „Kulturní léto“, odehrávající se v bývalé sýpce, jízdárně nebo přímo pod širým 34
informace
poskytnuty
ředitelem
bechyňského
www.mestobechyne.cz - 44 -
Kulturního
domu
panem
Brůčkem,
nebem. Pořádány jsou charitativní koncerty (v roce 2004 např. vystoupení houslisty Pavla Šporcla), divadelní představení, koncerty všech žánrů, filmová promítání a renesanční slavnosti. Každoročně probíhá také jazzový festival „Jazzfe“, jehož se účastní řada vynikajících muzikantů zahraničních i z České republiky.35 Tradičním se stává také každoroční letní působení mezinárodního symfonického orchestru La Pellegrina, zahrnující řadu zajímavých koncertů vážné hudby pořádaných v prostorách zámku či koncertní síni františkánského kláštera. Do programu je zahrnuta letní škola dávné hudby a tance, která je jedním z mála kurzů na celém světě. Tabulka č. 12 - Významné kulturní akce, konané v Bechyni v roce 2006 (probíhají každoročně) Druh akce
Název kulturní akce
Poznámka k akci
Tanec
Ples města Bechyně
V roce 2006 se uskutečnil v pořadí 2.městský ples
Tanec
Hasičský ples
Tradiční akce probíhá v Kulturním domě
Divadlo
Bechyňské perlení
V roce 2006 proběhl 12.ročník celostátní přehlídky amatérské divadelní tvorby
Divadlo
Jaro
Jihočeská přehlídka dětských divadelních, loutkařských a recitačních kolektivů
Divadlo
Faustování
V roce 2006 proběhl 15. ročník tvůrčí dílny amatérských loutkařských souborů
Divadlo
Nahlížení
V roce 2006 se jednalo o 17. ročník celostátní středoškolské dílny divadla a dramatické výchovy
Divadlo
Divadlo v trávě
V roce 2006 proběhl 14. ročník celostátní divadelní přehlídky
Koncerty a
Jihočeský hudební festival
hudební festivaly
Koncerty, hudební kurzy a semináře. Pořadatelem je Česká hudební společnost
Koncerty a
Jazzfe
Mezinárodní jazzový festival na zámku Bechyně
Bechyňský festival dechových hudeb
V roce 2006 se konal 14. ročník oblíbené a hojně
hudební festivaly Koncerty a hudební festivaly Koncerty a
navštěvované přehlídky dechové hudby La pellegrina
Jedná se o vystoupení mezinárodního
hudební festivaly Sochařství
symfonického orchestru Podvečer mezi sochami
Ukázky z literární tvorby v Muzeu sochaře Vladimíra Preclíka na zámku v Bechyni
Výtvarné umění
Výtvarná hromádka
Jedná se o dílnu na téma KONTRAST
Pouť
Pouť v Zářečí
Jedná se o tradiční zářečskou pouť
Zdroj: www.mestobechyne.cz
35
www.zamek-bechyne.cz.
- 45 -
3.9 Zázemí pro sportovní vyžití Město i jeho okolí je ideálním prostředím pro aktivní odpočinek místních obyvatel i jeho návštěvníků. K provozování sportů, jako jsou vodáctví, rybaření a koupání, je využívána řeka Lužnice. K vodním sportům lze využívat i místní koupaliště s tobogánem nacházející se v komplexu sportovního stadionu a nově zrekonstruované v roce 2003. V areálu stadionu jsou dále sportovcům k dispozici fotbalová hřiště, volejbalové hřiště, basketbalové hřiště, tenisové kurty, posilovna a prostor pro provozování skateboardingu. V okolí města je dostatečný počet různě náročných a kvalitně značených turistických tras, např. z Bechyně do Tábora údolím řeky Lužnice či stezka do Židovy strouhy. Příhodné je prostředí i pro cykloturistiku. Sportovcům je k dispozici i golfové hřiště, které se nachází přibližně 8 km od Bechyně u Černínské obory. Oblíbeným se stává také jezdectví, horolezectví a houbaření. Zázemí bývalého vojenského letištního prostoru je v dnešní době využíváno ke sportovnímu létání. Nejen pro místní obyvatele jsou určena oblíbená sportovní klání, jež přitahují každoročně do Bechyně značný počet návštěvníků. Již dlouhou tradici má závod nazvaný „Bechyňské schody“. Mimořádnou popularitu si získal každoroční netradiční sportovní závod „Koloběžková Grand Prix“. Závod vznikl z recese v roce 1971 jako přátelské koloběžkové klání. V roce 1973 se jel již první závod za účasti širší veřejnosti. Tabulka č. 13 - Významné sportovní akce, konané v Bechyni v roce 2006 (probíhají každoročně) Druh akce
Název kulturní akce
Poznámka k akci
Běh
Bechyňské schody
Jedná se o tradiční závod dvojic v běhu do bechyňských schodů
Turistika a
Bechyňská osma
Turistický pochod a cykloturistická jízda
Novoroční čtyřlístek
Novoroční odpolední vycházka spojená se sbírkou
cykloturistika Turistika
pro Nadační fond Českého rozhlasu „Světluška.“ Turistika a
Údolím Lužnice
Turistický pochod a cykloturistická jízda
Šachy
Bechyňská blicka
Turnaj čtyřčlenných družstev v bleskovém šachu
Raft
Raftové závody
V roce 2006 proběhl 11. ročník závodu na Lužnici
cykloturistika
pod bechyňským mostem Tenis
Lázeňský tenisový turnaj
Turnaj se každoročně koná na tenisových dvorcích TJ Bechyně
Koloběžky
Koloběžková Grand Prix Bechyně
Zdroj: www.mestobechyne.cz
- 46 -
Jedná se o každoroční populární závod
3.10 Cestovní ruch v Jihočeském kraji 3.10.1 Produkt cestovního ruchu - Lázeňství 3.10.1.1 Historie lázeňství v Bechyni Mezi jedny z nejznámějších jihočeských lázní patří od 18. století Bechyně, která bývala i významným mariánským poutním místem. Počátky bechyňských lázní, které se řadí k nejstarším v Čechách, spadají již do 16. století. Rozvoj lázní v Bechyni podpořilo objevení mnoha léčivých minerálních pramenů. Od 18. století byly využívány k lázeňské léčbě pitnou kúrou a koupelemi. 3.10.1.2 Lázně v současnosti V současné době se v Bechyni nachází dva lázeňské subjekty. Jedním z nich je komplex společnosti Lázní Bechyně s.r.o., lázeňstvím se zde zabývají také Lázeňské a léčebné domy Jupiter patřící společnosti Felicitas spol s r.o. V bechyňských lázních se léčí pacienti, jimž buď hradí celý pobyt některá ze zdravotních pojišťoven (tzv. komplexní lázeňská péče) nebo pacienti, kterým zdravotní pojišťovna uhradí náklady na léčení a oni sami si platí ubytování a stravování (tzv. příspěvková lázeňská péče), případně se zde mohou léčit i samoplátci, kteří si veškeré náklady spojené s léčbou, ubytováním a stravováním hradí sami. Dle vyhlášky Městského úřadu v Bechyni hradí klienti při nástupu do lázní lázeňský poplatek ve výši 15 Kč za den. Důchodci do sedmdesáti let hradí 10 Kč za den a starší občané jsou od úhrady lázeňského poplatku osvobozeni. 3.10.1.3 Lázně Bechyně s.r.o.36 Dnes jsou Lázně Bechyně s.r.o. nestátním zdravotnickým zařízením, které se specializuje na léčbu a rekondici pohybového ústrojí. Jako přírodní léčivý zdroj se využívá slatina. Vedle běžných pohybových indikací byla před několika lety zahájena léčba poúrazových a pooperačních stavů (kloubní náhrady). Mimo již zmíněnou rašelinu, která se využívá ke koupelím a zábalům, se jako dalších léčebných prostředků používá jódových, bylinných, perličkových a solfatanových koupelí. Praktikovány jsou také ruční klasické a reflexní masáže, podvodní masáže, vířivé koupele horních a dolních končetin. Pro účely léčby a ubytování hostů slouží lázeňské domy: architektonicky zajímavá vila Božena, Šárka, Jana, Libuše a Olga. Lázeňský dům Olga byl uveden do provozu v roce 2003 a ihned se stal moderním centrálním léčebným a ubytovacím objektem bechyňských lázní. Lázeňský dům Olga nabízí ubytování v luxusních a standardních pokojích a apartmánech. Ubytovací kapacita je 328 lůžek. V každém pokoji najdeme samostatné sociální zařízení, telefon, televizi, rádio a ledničku. Výhodou pro pacienty je, že v tomto lázeňském domě se nachází výtah a jsou zde prováděny veškeré procedury, je zde umístěn i plavecký bazén s vířivkou. Uvnitř objektu nechybí samozřejmě recepce, přijímací a obchodní kancelář a denní bar. Lázeňský dům Božena nabízí jedno a dvoulůžkové pokoje a 36
www.laznebechyne.cz
- 47 -
apartmány. Pokoje jsou vybavené samostatným sociálním zařízením, televizí, rádiem, telefonem a ledničkou. Naproti tomu jsou lázeňské domy Libuše a Šárka domy II. kategorie, tzn. bez samostatného sociálního zařízení a se společenskou místností s televizí. Lázeňský dům Jana slouží pro setkávání lázeňských hostů. Nachází se v něm společenská místnost, jídelna a restaurace. Lázně Bechyně s.r.o. nabízí svým klientům široké spektrum osobních služeb: směnárna, donáška tisku, zajištění individuálního programu, čítárna, pedikúra, manikúra, expresní praní a žehlení. Dalšími nabízenými službami v místě jsou: kadeřnictví, fitness-centrum, sauna, půjčovna automobilů a kosmetika. Celková ubytovací kapacita Lázní Bechyně činí 530 lůžek. Komplexnost jednotlivých služeb Lázní Bechyně doplňuje i parkoviště. V těsné blízkosti lázeňských domů je situovaný stravovací provoz s jídelnou a lázeňskou restaurací. Lázeňské pobyty37 V minulosti (do roku 2003) Lázně Bechyně s.r.o. ve své nabídce propagovaly vynikající služby, přírodní slatinnou léčbu, nejmodernější léčebné terapie, odborné rehabilitace, pěkné prostředí, bohatý kulturní program, houbařský ráj, sportovní vyžití, rybaření v řece Lužnici, výlety do okolí apod. Nicméně v jejich nabídce jsme mohli najít pouze klasické lázeňské pobyty, které vyžadovaly nastoupení pobytu v pracovní den. Podíl wellness pobytů, zaměřených na zdravý životní styl (nástup na pobyt probíhá prakticky denně po celý rok) byl v Bechyni zanedbatelný. Lázně Bechyně s.r.o. byly malými lázněmi, které spíše bojovaly s nízkým počtem lůžek, a proto wellness pobyty prakticky nenabízely. V době neustálé modernizace, zlepšování služeb a vycházení vstříc klientům se stala nabídka bechyňských lázní skutečně nedostatečnou. Možná i to bylo důvodem, proč českých pacientů ubývalo. V posledních dvou letech došlo k rozšíření nabídky o krátkodobější pobyty. Každoročně o tyto pobyty roste zájem i mimo hlavní sezónu. Velkou výhodou takových pobytů jsou bezkonkurenčně nízké ceny, menší nápor turistů i pacientů. Lázně Bechyně s.r.o. v současnosti nabízí klasické léčebné pobyty (v délce 1-3 týdnů, v nabídkách cestovních kanceláří jsou převážně týdenní pobyty), relaxační pobyty (většinou prodloužené víkendy), sváteční pobyty (Vánoční, Silvestrovský, Velikonoční a Valentýnský pobyt) a speciální pobyty zaměřené na zdravý životní styl (redukce váhy). V pobytech jsou zahrnuty různé léčebněrelaxační procedury, přidělené po přijímací konzultaci s lékařem lázní, např. slatinná léčba (koupele, zábaly), bazén (plavání, léčebný tělocvik v bazénu, vířivá koupel), sauna (finská a turecká), vodoléčby (bylinné, solfatanové, jodové, perličkové, podvodní masáže), elektroléčby (ultrazvuk, magnetoterapie, laser, solux), masáže (ruční klasické, reflexní segmentové), léčebný tělocvik (individuální či skupinový) a další. Nejčastěji jsou nabízené týdenní pobyty. Nicméně velká část klientely (manažeři apod.) upřednostňuje krátkodobější čtyřdenní pobyty. U redukce váhy se počítá s dlouhodobější léčbou a proto si klient volí mezi dvou- a třítýdenní léčbou. 37
www.laznebechyne.cz - 48 -
Současná nabídka lázeňských pobytů •
Pobyty pro firemní kolektivy
•
Tréninkový a relaxační pobyt
•
Týden relaxace pro dva
•
Ozdravný a relaxační Silvestr a Nový rok
•
Léčebný pobyt k odstranění závislosti na kouření
•
Redukce váhy
•
Speciální Valentýnský pobyt (tzv. víkend lásky a relaxace)
•
Velikonoční pobyt
Internetové stránky Lázní Bechyně38 Na internetových stránkách Lázní Bechyně s.r.o. nalezneme veškeré informace, potřebné při našem rozhodování o možném pobytu v těchto lázních. Stránky je možné shlédnout ve třech jazykových verzích (v českém, anglickém a německém jazyce). Je to možnost, jak uspět u potenciálních zahraničních klientů. Na úvodní stránce najdeme přehledný úvod. Záleží na nás, zda se podíváme na novinky, indikace, historii lázní či ceník. Objednávku pobytu lze zařídit přímo na těchto stránkách. Stačí vyplnit jednoduchý formulář. Kromě nutného kontaktu na lázně můžeme využít i možnosti otázek a odpovědí. Zaměstnanci Lázní Bechyně s.r.o. zde zodpoví veškeré otázky, které se týkají pobytu v lázních, dopravy, služeb atd. Internetové stránky jsou přehledné a nabízejí dostatek informací. V minulých letech nebyly aktuální, neobsahovaly akční nabídky a možnost otázek a odpovědí nebyla využita. Na stránkách bylo možné se zaregistrovat a získat tak možnost zasílání novinek prostřednictvím e-mailu. Nicméně, přestože jsem tuto možnost využila a zaregistrovala se na jaře 2004, nikdy jsem neobdržela jedinou zprávu. Webová stránka Lázní Bechyně s.r.o. byla podle mého názoru sice přehledně zpracovaná, ale neaktuální. Nejnovější data byla rok stará, což bylo velkou slabinou lázní. V současné době je situace jiná, dá se říci, že během posledních let došlo k velkému zlepšení. Stránky jsou přehledné, aktuální a dá se říci, že se jim nedá nic vytknout. Lázně Bechyně v nabídkách cestovních kanceláří Spolupráce s cestovními kancelářemi byla ještě před pár lety malá. Většinou naše cestovní kanceláře preferovaly ve svých katalozích jiná lázeňská místa. Výjimku tvořil např. Čedok, který v rámci tuzemských pobytových zájezdů každoročně nabízel 8 denní zájezd do Bechyně. V rámci tohoto pobytu si mohli zájemci na místě či předem dokoupit různé léčebné procedury. Ubytování bylo zajištěno v Hotelu U draka, který se nachází nedaleko centra na okraji velkého městského parku a v blízkosti Bechyňských lázní. Nicméně se zvýšením ubytovacích kapacit a s rozšířenou nabídkou 38
www.laznebechyne.cz
- 49 -
poskytovaných služeb došlo v roce 2003 k velké změně i v oblasti spolupráce s cestovními kancelářemi a cestovními agenturami. V současnosti Lázně Bechyně s.r.o. spolupracují s velkým počtem cestovních kanceláří a cestovních agentur. V roce 2005 byla uzavřena smlouva s deseti cestovními kancelářemi (CK JIHOTRANS, Campana Tour Kdyně, CK Talgo Ústí nad Labem, CK Nemo Praha, CK Contact Moravia, CA Infotour Liberec, CK Donamo Uherské Hradiště, CK Čestyl Brno, TEP tour Teplice a s jednou ruskou cestovní kanceláří). Snahou lázní je v této spolupráci dlouhodobě pokračovat. S nabídkou lázeňských pobytů Lázní Bechyně s.r.o. se můžeme setkat i v dalších katalozích a na internetových stránkách mnoha cestovních kanceláří a cestovních agentur. Z nejznámějších cestovních kanceláří budu jmenovat Čedok, Jihotrans, Tep tour, Atis a Czech holidays. Tabulka č. 14 - Pobyty v Bechyni v nabídce cestovních kanceláří cestovní kanceláře
počet nabízených pobytů
CK Lázeňské pobyty
1 (týdenní relaxační pobyt)
CK Czech holidays
3 (klasický léčebný pobyt, redukce váhy, relaxační pobyt)
CK ČD travel
5 (2-denní relaxační pobyt, 4-denní relaxační pobyt, 7-denní relaxační pobyt, 7-denní redukce váhy, klasický léčebný týden)
CK Jihotrans
6 (3- denní relaxační pobyt,5-denní relaxační pobyt,8-denní relaxační pobyt, Silvestrovský pobyt, Valentýnský lázeňský pobyt, Velikonoční pobyt)
CK Čedok
4 (relaxační pobyty- víkendy a prodloužené víkendy, léčebný týdenní pobyt, 2-týdenní redukce váhy)
CK TEP tour
8 (1-týdenní či 2-týdenní klasický léčebný pobyt, 5-denní nebo týdenní relaxační pobyt, dvou nebo třítýdenní redukce váhy, speciální Valentýnský pobyt tzv. víkend lásky a relaxace a Velikonoční pobyt)
CK Atis
1 (4-denní Vánoční pobyt)
Zdroj: vlastní průzkum nabídky katalogů cestovních kaceláří
Propagace lázní Propagace lázní probíhá zejména formou internetových stránek a účastí na veletrzích cestovního ruchu či lázeňství (RegionTour, Holidayworld apod.). Lázně Bechyně s.r.o. vydávají vizitky, pohledy a prospekty (ve třech jazycích, v čekém, anglickém a německém) o které můžeme požádat na recepci lázeňského domu Olga. Vzhledem ke skutečnosti, že oba jednatelé Lázní Bechyně s.r.o. jsou cizí státní příslušníci, snaží se získávat klienty zejména prostřednictvím své zahraniční kontakty. Spousta lidí si vyhledává informace na internetu a sami lázně zkontaktují. S nabídkou lázeňských pobytů se můžeme setkat i u řady cestovních kanceláří a agentur. Vzhledem ke skutečnosti, že Lázně Bechyně netrpí nedostatkem návštěvníků, neuvažuje se ani o změně propagace např. formou tisku (noviny, časopisy apod.).
- 50 -
Návštěvnost lázní Lázně Bechyně s.r.o. navštěvuje ročně více jak 5000 klientů. Návštěvnost prudce vzrostla zejména po uvedení do provozu lázeňského domu Olga v roce 2003. Návštěvníci lázní jsou Češi a cizinci. Počet cizinců se každoročně zvyšuje. Nejdelší dobu tráví v lázních Bechyně Rusové (v průměru tři týdny), zatímco krátkodobější pobyty si žádají Němci a Rakušané. Zajímavá je skutečnost, že klientela z Velké Británie je v Lázních Bechyně zanedbatelná, zatímco v 2. bechyňských lázních společnosti Felicitas je poměrně častá. Samoplátci představují menšinu lázeňských hostů (15% maximálně z celkového počtu všech lázeňských hostů). Ač je toto procento relativně malé, dochází v posledních letech (zejména po zavedení wellness pobytů) ke zvyšování počtu samoplátců a je dost pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat i v budoucích letech. Průměrná délka pobytu je 21 dní. Obsazenost lázní závisí na sezónnosti. V hlavní sezóně můžeme mluvit o plné obsazenosti (100%), zatímco od poloviny listopadu klesá počet ubytovaných hostů. V zimě probíhá krátkodobá provozní přestávka.
- 51 -
SWOT ANALÝZA LÁZNÍ BECHYNĚ s.r.o. Silné stránky
Slabé stránky
Lokalita, příjemné tiché atraktivní okolí
Orientační značení (směrové tabule)
Upravený park
Nedostatečná spolupráce s jinými bechyňskými subjekty
Široká nabídka lázeňských pobytů
Rozdílná
úroveň
ubytování
(chybí
sociální
zařízení v lázeňském domě Libuše a …) Přijatelná cenová úroveň pobytů i služeb
Nedostatečná propagace lázní
Bohatý kulturní program pro lázeňské hosty - Chybí lázeňská kolonáda výlety do okolních měst, Stravovací služby - několik druhů diet
Dostupnost objektů
Vlastní internetové stránky (i v cizích jazycích)
Chybějící
kulturní
program
v rámci
města
Bechyně Využívání
vlastního
dotazníku
ke
zjištění Chybí spolupráce s agenturou Czechtourism
spokojenosti hostů Příležitosti
Ohrožení
Lázeňský dům Olga - moderní
Konkurence dvou lázní v Třeboni
Neustálé zlepšování služeb
Parkoviště – opakující se krádeže
Spolupráce s informačním centrem v Bechyni a Nedostatek finančních prostředků panstvím Bechyně Získání
grantů
a
finančních
příspěvků
od Neinformovanost veřejnosti
sponzorů Prezentace lázní na veletrzích cestovního ruchu
Nekvalitní infrastruktura
Spolupráce s památkově chráněnými objekty, Nerozvinutá síť kvalitních ubytovacích zařízení cestovními kancelářemi, informační cesty Nepřetížená turistická oblast
Turisticky málo známé město Bechyně
Opakovaná návštěva lázeňských i ostatních hostů Pořádání doprovodných akcí i pro veřejnost Využití bazénu Zhodnocení lázní Lázně Bechyně s.r.o. prošly velkým vývojem v posledních letech. Ještě před pár lety to byly malé lázně, které bojovaly s nízkým počtem lůžek a svou nabídku omezily pouze na klasické léčebné pobyty. Spolupráce s cestovními kancelářemi byla malá. Většinou naše cestovní kanceláře preferovaly
- 52 -
ve svých katalozích jiná lázeňská místa. Bylo velkou škodou, že klienti cestovních kanceláří směřovaly jinam než do Bechyně. Přitom ceny v bechyňských lázních byly více než příznivé a to mohlo být velkým lákadlem pro české klienty. Zlom nastal v roce 2003, který byl spojen s otevřením luxusního Lázeňského domu Olga. Od této doby se každoročně zvyšuje nabídka krátkodobějších pobytů. Bechyňské lázně se pravidelně objevují v nabídkách cestovních kanceláří. Aktuální informace o bechyňských lázních jsou lehce dostupné na internetu. Nicméně stále přetrvávají velké rozdíly v ubytování. Na základě dotazníkového šetření vyšlo najevo, že hosté v Lázeňském domě Olga jsou mimořádně spokojeni se zdejšími službami, zatímco hosté jiných Lázeňských domů nejsou spokojeni se svým ubytováním. Lázeňské domy Libuše a Šárka jsou bez samostatného sociálního zařízení na pokojích, jedno sociální zařízení slouží pro dvanáct pokojů, což je dle mého názoru nedostatečné. Lázeňský dům Šárka je situován v lesích, není daleko od ostatních objektů lázní, ale je zde horší schůdnost, což není pro tento objekt lichotivé. Lázeňští hosté jsou nuceni na procedury a na jídlo chodit do jiných objektů a myslím si, že je to pro ně namáhavé. To ostatně potvrdil i můj dotazníkový průzkum. Když ale porovnáme minulost a současnost, dochází každoročně k neustálému zlepšování služeb. Jediné podstatné negativum lázní spočívá v malé spolupráci s jinými subjekty v Bechyni (např. informační centrum, Panství Bechyně, Kulturní dům a jiné). Je velkou škodou, když lázeňští hosté tráví v Bechyni tři týdny a vyjíždějí spíše za hranice města na jednodenní výlety a exkurze (pivovar a lihovar Dražíč, Temelín, Hluboká nad Vltavou, Týn nad Vltavou, Tábor). Mimo sezónu je bechyňský zámek uzavřen veřejnosti, jeho prohlídku si ale lze předem domluvit pro skupinové návštěvy. Lázeňských hostů je i mimo hlavní sezónu dost a jistě by o prohlídku zámku měli zájem, jenže o této možnosti neví. Je na kulturních referentkách Lázní Bechyně s.r.o., aby své hosty informovaly o všech možnostech trávení volného času. Myslím si, že tento problém je patrný spíše v zimních měsících, přes léto je program lázní vyčerpávající. Mimo hlavní sezónu jsou i možnosti trávení volného času ve městě omezené. Umístění Bechyně je také více než strategické, v okolí je mnoho zajímavých míst k navštívení a i infrastruktura je na poměrně slušné úrovni. Proto si myslím, že Lázně Bechyně s.r.o. mají velkou šanci u svých klientů uspět a v budoucnosti se těšit oblibě širší veřejnosti než doposud. Je třeba ale neustále sledovat trendy v lázeňství a přizpůsobovat svou nabídku a služby přáním hostů. 3.10.1.4 Lázeňské a léčebné domy JUPITER39 Jak už bylo zmíněno, v Bechyni nenajdeme pouze společnost Lázně Bechyně s.r.o., lázeňstvím se zde zabývají také Lázeňské a léčebné domy Jupiter patřící společnosti Felicitas spol s r.o. Do komplexu LLD JUPITER byly začleněny významné architektonické památky z počátku 20. století, které jsou dílem slavného architekta Kotěry.40 Tyto původně secesní vily byly nazvány Přemyslovka a Vlasta. 39
infomace poskytnuty ředitelem lázní
40
Krajíc, R. a kol.: Bechyně - historické město nad Lužnicí. Bechyně. Městský úřad v Bechyni, 2000. - 53 -
Areál s oběma objekty byl dlouhou dobu využíván jako mateřská školka. Po roce 1989 byl navrácen vnučce původních majitelů, ale v roce 1994 ho získala Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky, na jejíž základě byly provedeny rozsáhlé rekonstrukční a sanační práce. V roce 1996 se stala provozovatelem LLD JUPITER společnost Felicitas spol. s r.o. se sídlem v Praze. Od této doby je zde v provozu Hotel Jupiter a objekt má zároveň statut nestátního zdravotnického zařízení v oboru ambulantní rehabilitační péče. Společnost Felicitas spol. s r.o. zajišťuje v Bechyni Hotel JUPITER) a v Poděbradech (Hotel ORFEUS) komplexní péči pro ozdravné, rehabilitační, relaxační, rekondiční a rekreační pobyty. V areálu bechyňského zařízení jsou k dispozici léčebné a rehabilitační procedury jako například perličkové, slatinné a přísadové koupele, klasické a podvodní masáže, elektroléčebné procedury, komplexní fyzioterapie, magnetoterapie, Hydro-jet, inhalace, parafín, léčebný tělocvik, solárium a fitness centrum. Součástí objektu je stylová restaurace, rehabilitační služby a služby pro veřejnost. Hotel Jupiter zajišťuje komplexní a příspěvkovou lázeňskou péči. Nabízí rekreační a ozdravné pobyty jednotlivců, rodin a také skupin. Dále je zde možnost pořádání vzdělávacích, kulturních, poznávacích a společenských akcí (oslavy jubileí, svatební a promoční hostiny). Business Centrum41 se může pochlubit perfektním ekonomickým umístěním, může sloužit jako školící středisko, které je vybaveno audiovizuální a didaktickou technikou. Je vhodné zejména pro obchodní jednání, semináře, manažerské a jazykové kurzy. Hotel Jupiter navíc poskytuje průvodcovské a zprostředkovatelské služby. Parkování vozidel je zajištěno. Celková ubytovací kapacita činí 48 lůžek, z toho 8 jednolůžkových, 14 dvoulůžkových, 2 apartmá a 8 přistýlek. Ubytování je zajištěno v komfortních 1-2 lůžkových pokojích, apartmánech, hotel má i bezbariérový pokoj. V každém pokoji najdeme samostatné sociální zařízení, telefon, televizi a rádio. Lze si objednat ledničku na přání. Hosté hotelu mají velké možnosti trávení volného času. Hotel Jupiter pravidelně pořádá každou středu a pátek taneční večery. Kromě této kulturní aktivity je možné využít dalších akčních nabídek (koncerty, návštěvy kina, divadelního představení atd.). K relaxaci je doporučena pěší turistika, vodní turistika (sjíždění řeky Lužnice), cykloturistika, agroturistika, sběr hub, borůvek a rybaření, pro které je Bechyňsko přímo stvořeno. Současná nabídka lázeňských pobytů •
Ozdravné pobyty - regenerační týden (program prevence)42
Tento regenerační program je zaměřený k odstranění příznaků únavového syndromu a načerpání svěžích sil za využití vodoléčebných procedur, audiovizuální relaxace a univerzální energie reiki. Program probíhá v sezóně i mimosezónu. Rozdíl je pouze v ceně, která obsahuje ubytování ve dvoulůžkovém pokoji, stravování s možností diet a léčení. V ceně je zahrnuto vstupní lékařské 41
Informace byly získány z prospektu Hotelu Jupiter a od zaměstnanců hotelu.
42
Informace byly získány z prospektu Lázní Felicitas, Hotel Jupiter.
- 54 -
vyšetření, perličkové, vířivé, přísadové koupele, klasické masáže, hydro-jet, fyzioterapie, rehabilitační cvičení na gymballech, audiovizuální regenerace a univerzální energie reiki. •
Další pobyty (Ozdravný a relaxační Silvestr a Nový rok, Speciální ozdravné pobyty zaměřené na redukci nadváhy a jiné).
Internetové stránky Hotelu Jupiter Internetové stránky společnosti Felicitas, provozující Hotel Jupiter, jsou přehledné a aktuální. Pravidelně zde můžeme Stránky je možné shlédnout ve třech jazykových verzích (v českém, anglickém a německém jazyce). Na úvodní stránce najdeme přehledný úvod. Záleží na nás, zda se podíváme na novinky, indikace, historii lázní, ceník. Objednávku pobytu lze zařídit přímo na těchto stránkách. Stačí vyplnit jednoduchý formulář. Kromě nutného kontaktu na lázně si můžeme prohlédnout fotografie lázeňského zařízení a také si přečíst základní informace o městě Bechyni. Domnívám se, že internetové stránky jsou nabízí dostatek informací. Lázeňské pobyty společnosti Felicitas v nabídkách cestovních kanceláří43 Společnost Felicitas spol. s r.o. spolupracuje s cestovními kancelářemi pouze okrajově (dlouhodobě vysoká návštěvnost). Společnost se nezaměřuje na kvantitu hostů, nýbrž na kvalitu poskytovaných služeb. Ubytovací kapacita Hotelu Jupiter je sice poměrně nízká, vedení hotelu se ale stará o maximální spokojenost svých hostů. S nabídkou lázeňských pobytů v Hotelu Jupiter se můžeme setkat např. v katalozích a na internetových stránkách cestovních kanceláří Lázeňské pobyty a Jihotrans44. Cestovní kancelář Lázeňské pobyty nabízí týdenní relaxační pobyt a cestovní kancelář Jihotrans ve své nabíce zahrnuje 4-denní a týdenní relaxačně-rehabilitační pobyt. Propagace lázní Propagace lázní probíhá zejména formou internetových stránek a účastí na veletrzích cestovního ruchu či lázeňství (RegionTour, Holidayworld, Madi Travel Market a akce společnosti Czechtourism – prezentace lázeňství apod.). Společnost Felicitas vydává pravidelně vizitky, pohledy a prospekty Hotelu Jupiter, které nalezneme v recepci hotelu. Hotel Jupiter spolupracuje s informačním centrem v Bechyni, s Panstvím Bechyně a s dalšími subjekty, působícími ve městě (např. bechyňská základní škola). Vzhledem k faktu, že se v Hotelu Jupiter často pořádají vzdělávací a společenské akce, můžeme mluvit i o získávání klientů touto cestou. Spousta účastníků seminářů je natolik unesena přístupem zaměstnanců hotelu (možnost vyzkoušet si některé lázeňské procedury, bohatý společenský program atd.), že se rozhodne tento hotel opakovaně navštěvovat. Při svém dotazníkovém šetření jsem 43
Informace byly získány zaměstnanci hotelu Jupiter.
44
Informace byly získány z katalogů cestovních kanceláří Jihotrans a Lázeňské pobyty - 55 -
na Hotel Jupiter a jeho zaměstnance mnohokrát slyšela jen chválu. Klienti si cení vstřícného přístupu ze strany vedení. Návštěvnost lázní45 Zařízení Jupiter navštěvuje ročně více než 2500 domácích i zahraničních klientů, z nichž je asi 17 % cizinců. Většina zahraniční klientely přijíždí z Velké Británie, Kanady, Ruska a Holandska. Důležitým segmentem tohoto lázeňského zařízení je pražská klientela. V posledních letech jsou časté krátkodobější pobyty mladší generace ( pobyty zaměřené na zdravý životní styl, wellness pobyty, preventivní manažerské pobyty, speciální ozdravné pobyty za účelem redukce nadváhy atd.). Klasické lázeňské pobyty představují kolem 45% všech pobytů, zatímco krátkodobější pobyty představují 55% všech pobytů. V současnosti je trendem narůstající počet samoplátců ( v roce 2005 jich bylo 45% z celkového počtu klientů lázní). Průměrná délka pobytu hostů je 9-10 dní. Obsazenost lázní závisí na sezónnosti. V hlavní sezóně můžeme mluvit o plné obsazenosti (100%), zatímco mimo hlavní sezónu (v zimních měsících prosinec, leden a únor) se obsazenost pohybuje kolem 82,5%. Již v dubnu se prodávají listopadové pobyty. Provozní přestávka lázní trvá pouze jeden týden v lednu. Pro toto lázeňské zařízení jsou časté opakované návštěvy hostů. 30% hostů navštěvují Hotel Jupiter pravidelně. SWOT ANALÝZA LÁZNÍ JUPITER s.r.o. Silné stránky
Slabé stránky
Široká nabídka lázeňských pobytů
Chybí lázeňská kolonáda
Přijatelná cenová úroveň pobytů i služeb
Ubytování, stravování a lázeňské procedury nejsou zajištěny v jednom objektu
Přijatelná cenová úroveň pobytů i služeb
Dočasná nedostupnost internetových stránek
Vysoká kvalita poskytovaných služeb
Nízká ubytovací kapacita
Bohatý kulturní program pro lázeňské hosty Pořádání společenských a vzdělávacích akcí Vlastní internetové stránky (i v cizích jazycích) Spolupráce s okolím Prezentace lázní na veletrzích cestovního ruchu Aktuální propagační materiály Využívání
vlastního
dotazníku
ke
zjištění
spokojenosti hostů Příležitosti
Ohrožení
Novinky pro lázeňské hosty
Konkurence dvou lázní v Třeboni
Spolupráce s lázněmi Bechyně s.r.o. (povolené Nedostatek finančních prostředků 45
Informace byly získány ředitelem Hotelu Jupiter, panem Dr. Josefem Mičanem
- 56 -
návštěvy jejich bazénu) Neinformovanost veřejnosti Zhodnocení lázní Zařízení Jupiter nedisponuje velkou ubytovací kapacitou, přesto nebo snad právě proto se jedná o excelentní zařízení. Společnost Felicitas se nezaměřuje na kvantitu hostů, nýbrž na kvalitu poskytovaných služeb. Vedení hotelu se stará o maximální spokojenost svých hostů. Priority jsou kladené na příjemný pobyt a aktivní odpočinek. O lázních společnosti Felicitas spol. s r.o. můžeme mluvit jako o rodinných lázních. Klienti si cení vstřícného přístupu ze strany vedení. O své dobré dojmy se pak dělí s ostatními lidmi formou děkovných dopisů a článků na internetu. V rámci svého dotazníkového šetření jsem měla možnost vyzpovídat řadu hostů zařízení Jupiter a všichni se shodli na skutečnosti, že o ně bylo mimořádně dobře postaráno a to zejména díky osobnímu přístupu všech zaměstnanců zařízení. Z tohoto důvodu se často klienti vracejí a šíří velmi dobré jméno společnosti. Z mého pohledu se nedá tomuto lázeňskému zařízení nic vytknout naopak by mohlo být dobrým vzorem např. pro Lázně Bechyně s.r.o. 3.10.1.5 Zhodnocení lázeňství v Bechyni v porovnání s českým lázeňstvím V posledních měsících se často objevuje otázka, zda zůstanou tuzemské lázně centrem s odbornou péčí, nebo se stanou jen komfortními fitness a relaxační službou pro lidi, kteří si ji mohou sami zaplatit.46 Chystají se omezení ve veřejném zdravotním pojištění a s tím souvisí i neustále se snižující počet klientů lázní s komplexní či příspěvkovou lázeňskou péčí. Lázeňství stojí na rozcestí, budoucnost je nejistá. Počet pacientů, kterým léčení i pobyt hradí pojišťovny, výrazně klesá od roku 2003. V tomto roce došlo i v Lázních Bechyně s.r.o. k velké změně nabídky s cílem přilákat větší počet samoplátců. Jenže rostoucí počet klientů (tuzemských i zahraničních), kteří si různé ozdravné a relaxační pobyty platí sami, situaci v lázeňství nezlepšuje. Přibývá počet samoplátců, ale délka jejich pobytu se zkracuje. Loňská průměrná délka pobytu se pohybovala kolem 7,5 dne. Z tohoto hlediska si obě bechyňská lázeňská zařízení vedou velmi dobře, ale otázkou je, jestli tomu tak bude i v budoucnosti. Řešením pro tuzemské lázně je zvyšovat mezi lidmi povědomí o výhodnosti lázeňské péče a zvyšovat kvalitu služeb. Lázně by měly výrazně investovat, přicházet s něčím novým a lákat klienty nejen na pramen léčivé vody, bahenní zábaly a víkendové relaxování. To vše musí být samozřejmě v prvotřídní kvalitě, ale hosté musí mít i zajímavou nabídku dalších aktivit kolem. 3.10.2 Postavení Bechyně v nabídce cestovního ruchu jižních Čech Město Bechyně spadá do turistického regionu Jižní Čechy, který se je vyhledáván nejen pro své přírodní krásy, ale též pro množství historických památek a dobré podmínky pro cyklistiku a vodní 46
Čerpáno z Hospodářských novin, 25.7.2006, str. 15 - 57 -
sporty. Město je vzhledem ke své poloze, historii i současnému postavení přirozeným centrem přilehlého okolí. V rámci regionu Bechyňska disponuje město nejširší nabídkou nejen služeb cestovního ruchu ale i počtem významnějších atraktivit. V oblasti bývalého okresu Tábor je pro Bechyni z hlediska cestovního ruchu silnějším konkurentem město Tábor, disponující komplexnější a mnohem širší nabídkou služeb a atraktivit cestovního ruchu. Co se týče území celého Jihočeského kraje, je Bechyně v oblasti cestovního ruchu zastíněna místy jako Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, České Budějovice, Tábor, Jindřichův Hradec, Písek, Strakonice atd. Město Bechyně bylo roku 1994 začleněno do nevládního projektu Greenways/Zelené stezky, založeného na spolupráci mezi Českou republikou, konkrétně Českou centrálou cestovního ruchu, a USA, s cílem aktivně působit v oblastech ochrany životního prostředí, záchrany kulturních památek, ekoturistiky a agroturistiky. Greenways vytvořily trasu spojující nejzajímavější kulturní památky, historická centra a přírodní zajímavosti mezi Prahou a Vídní. Používána je síť značených turistických stezek Klubu českých turistů. Informační letáky Greenways umístěné v informačních centrech po celém území trasy Praha – Vídeň tak slouží ke zvýšení povědomí turistů o atraktivitách Bechyně a propagaci města. Bechyně, jejíž nevýhodou se může jevit poloha mimo hlavní dopravní tepny mezi centry Jihočeského kraje (Tábor – České Budějovice, Tábor – Písek) je takto začleněna do širšího komplexu nabídky atraktivit celých Jižních Čech. Okolí Bechyně mohou zájemci blíže poznat prostřednictvím turistických tras různých délek a obtížností. Turisté se mohou vydat po trase Pěšky kolem Bechyně. Trasa je dlouhá 10 km a vede okolo Obůrky a řeky Lužnice. Oblíbenou trasou je také 18 km dlouhá trasa Bechyně – Dobronice – Bechyně, která lze prodloužit z Dobronic k řetězovému mostu pod Stádlcem a zpět. Trasa je pak dlouhá 25 km. Pro celodenní výlet se nabízí zajímavá trasa Údolím Lužnice z Bechyně do Tábora o délkách 20 a 30 km. Kromě turistických tras pro pěší mohou zájemci poznávat okolí i prostřednictvím cyklotras. Mohou si vyzkoušet například 25 km dlouhou trasu Kolem Bechyně na horském kole, vedoucí z Bechyně přes Hvožďany, Dubový vrch, Koloděje nad Lužnicí, Týn nad Vltavou a opět přes Koloděje do Bechyně. Jiným směrem cyklisty zavede 45 km dlouhá trasa Bechyně – Stádlec – řetězový most – Čenkov – Želeč – Hlavatce – Vyhnanice – Sudoměřice u Bechyně – Bechyně. Již poněkud náročnější je 65 km dlouhá trasa Bechyně – Chrášťany, Koloděje nad Lužnicí – Týn nad Vltavou – Hněvkovice – 47
Smilovice – Březnice – Bechyně.
U příležitosti slavnostního otevření Muzea turistiky v Bechyni byl 1.7. 2006 vytvořen i zcela nový turistický okruh nazvaný Bechyňské výhledy. 47
www.mestobechyne.cz. Všechny zmíněné trasy jsou uvedeny na turistických mapách : Táborsko
1:100 000 (Kartografie); Táborsko jih a střední Lužnice č. 76, 1:50 000 (KČT); Písecko č. 71 1:50 000 (KČT). - 58 -
3.10.3 Bechyně jako destinace cestovního ruchu Bechyně jako destinace cestovního ruchu disponuje kvalitní primární nabídkou cestovního ruchu. I všeobecná infrastruktura, suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, které podmiňují rozvoj cestovního ruchu v destinaci, jsou na odpovídající úrovni. Za nedostatečnou lze však považovat přípravu produktových balíčků a provádění aktivit, týkajících se koncepční stránky rozvoje cestovního ruchu v Bechyni. Bechyně disponuje vybaveností službami odpovídající velikosti a počtu obyvatel města. K dispozici je běžná nabídka služeb: kadeřnictví, čistírna oděvů, veterinární služby, opravna kol a motorových vozidel, kosmetické služby, bankovní, peněžní, poštovní služby apod. Zájemci mohou rovněž využít služeb půjčovny kol, automobilů i lodiček. Za odpovídající potřebám lze považovat též vybavenost prodejnami s potravinářským, drogistickým a spotřebním zbožím. Co se týče ostatních složek turistické infrastruktury, kterými jsou například směnárny, sportovně rekreačními zařízení kulturně společenská zařízení rekreační doprava a záchranná služba, lze jejich stav zhodnotit jako vyhovující. 3.10.3.1 Informační centrum města Bechyně V květnu roku 2004 bylo v Bechyni zřízeno první turistické informační centrum. Hlavními aktivitami Infocentra je informační činnost, prodej turistických map, průvodců, pohlednic, upomínkových předmětů včetně bechyňské keramiky apod. Návštěvníci si zde mohou zakoupit vstupenky na různé společenské a kulturní akce (kulturní léto na zámku). Kromě prodejní činnosti zajišťuje Infocentrum i půjčování kol. K další nabídce Infocentra patří prohlídky kláštera s průvodcem, prohlídky města s průvodcem, výlety po jižních Čechách s průvodcem, doprava mikrobusem Praha – Bechyně – Praha, jízda na koni a zprostředkování lázeňských procedur a masáží. Vzhledem ke krátké době provozu zařízení není ještě nabídka služeb a turistických potřeb kompletní. Prozatím rovněž chybí napojení na Internet. Provozovatelka však v budoucnosti plánuje tyto nedostatky ve vybavenosti pracoviště postupně odstraňovat a stávající služby rozšiřovat a zkvalitňovat ke spokojenosti zákazníků. 48 Ročně prochází informačním centrem kolem 8 000 turistů z České republiky i zahraničí. Bechyňská cestovní kancelář Avanti Travel s.r.o, jejíž majitelkou je paní Ilona Davey, která je rovněž provozovatelkou místního Infocentra, zajišťuje kromě všeobecné nabídky zájezdů rezervaci ubytování v Bechyni a blízkém okolí, zprostředkovává půjčování automobilů. Společně s Infocentrem pak plní významnou funkci informační.
48
Informace byly poskytnuty majitelkou cestovní kanceláře Avanti Travel s.r.o a provozovatelkou
Infocentra paní Davey a čerpány z internetových stránek www.mestobechyne.cz. - 59 -
SWOT ANALÝZA města Bechyně Silné stránky
Slabé stránky
Hodnotné kulturně historické atraktivity
Spolupráce
Komplexní primární nabídka cestovního ruchu
Propagace města
Image klidného lázeňského místa
Komunikace
Bohatá historie
Silný vliv sezónnosti na návštěvnost města
Čisté přírodní prostředí
Neexistence koncepce rozvoje cestovního ruchu
Vhodné podmínky pro sport
Nedostatek finančních prostředků v rozpočtu obce
Velké množství kulturních akcí
Nízká podpora rozvoje cestovního ruchu
Komplexní primární nabídka cestovního ruchu
Absence supermarketu
Image klidného lázeňského místa
Absence WC v centru města
Umístění v soutěži Zlatý erb, Bechyně – nejlepší Nedostatečné ubytovací kapacity v hlavní sezóně webová stránka města v roce 2006
Úprava náměstí Nedostatečná analýza potřeb návštěvníků města
Příležitosti
Ohrožení
Plánovaná úprava náměstí
Negativní postoj místních obyvatel k opatřením na rozvoj cestovního ruchu
Rozšíření nabídky služeb cestovního ruchu
Nedostatek finančních prostředků na rozvoj cestovního ruchu
Zpracování
a
uplatnění
koncepce
rozvoje Zhoršení komunikace mezi představiteli obce,
cestovního ruchu
podniků cestovního ruchu
Zkvalitnění služeb cestovního ruchu
Odliv obyvatelstva
Prodloužení návštěvní doby turistů ve městě
Zhoršení kvality přírodního prostředí, povodně
3.10.4 Doporučení marketingové koncepce rozvoje cestovního ruchu Při aplikaci marketingu v cestovním ruchu je nutné vycházet ze skutečnosti, že potřeby účastníků cestovního ruchu se uspokojují zbožím a službami různých odvětví činnosti, např. hostinskými službami, dopravou, obchodními službami, které na sebe navazují, často na sobě závisí a jsou tudíž vnímány jako komplex služeb. Pokud by tedy Bechyně chtěla být chápána jako atraktivní turistická destinace s efektivnějším využitím svého potenciálu, bylo by vhodné zpracovat koncepci rozvoje cestovního ruchu, podstatou které by byl koordinovaný postup na trhu s orientací na uspokojování potřeb a požadavků návštěvníků Bechyně. Ohled by měl být brán na dosažení zisku, zabezpečení životní úrovně místních obyvatel a ochranu životního prostředí. Takovou koncepcí je marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu. Jejím principem je orientace na vybrané tržní segmenty, kvůli kterým musí Bechyně vystupovat na
- 60 -
trhu jako konkrétní produkt. Výhodou destinace Bechyně je skutečnost, že ji lze nabízet jako produkt pro různé segmenty současně. „Produkt Bechyně“ se tedy může na trhu prezentovat například jako město Petra Voka z Rožmberka, jako město keramiky, jako kulturní Bechyni, jako vodáckou Bechyni a v neposlední řadě jako lázeňské město. Součástí tvorby marketingové koncepce rozvoje cestovního ruchu by mělo být určení konkrétních cílů, kterých by mělo být realizací koncepce dosaženo. V rámci cílů by měla být formulována mise. Je to ucelená myšlenka, která zdůvodňuje nabídku destinace na trhu cestovního ruchu z hlediska návštěvníka. Bechyně by tedy mohla být v misi charakterizována jako lázeňské město s bohatou historií a množstvím kulturně historických památek na břehu řeky Lužnice, které může návštěvníkům nabídnout pobyt v atraktivním přírodním prostředí s kvalitní nabídkou služeb cestovního ruchu a s možností aktivně využít svůj čas. Bechyně zcela jistě postrádá marketingovou strategii. Tuto marketingovou strategii by bylo třeba vypracovat také na základě SWOT analýzy destinace Bechyně, jejích konkurenčních výhod a definování cílových segmentů trhu. Součástí takovéto strategie by měl být dále marketingový mix, tj. soubor kontrolovatelných proměnných, který je aktivizován v zájmu uspokojení vybraného segmentu trhu. Takovýto mix by byl tvořen produktem, cenou, distribučními cestami a způsobem komunikace s návštěvníky. Všechny tyto nástroje mixu musejí být pečlivě uzpůsobeny cílovým segmentům. Důležitou roli hraje i lidský faktor. Pro realizaci marketingové strategie by měl být dále vypracován realizační plán s časovým harmonogramem činností a určením odpovědnosti za realizaci. Realizaci plánu by bylo nutno stále kontrolovat a přizpůsobovat aktuální situaci. Lze očekávat, že realizace takto zpracované marketingové koncepce by měla mít příznivý vliv na návštěvnost Bechyně a tím i na její ekonomiku. Takováto koncepce by mohla být vytvořena a realizována pracovníky Městského úřadu v Bechyni, do jejichž působnosti spadá problematika cestovního ruchu. Z hlediska potřeby účasti všech aktérů cestovního ruchu na tvorbě a realizaci koncepce by také byla vhodným subjektem právě již výše zmiňovaná organizace cestovního ruchu. Bohužel situace v současné době je nevyhovující. Nedostatečná propagace města společně se špatnou spoluprácí s vesnicemi Mikroregionu způsobuje, že město upadá do zapomnění.
- 61 -
4. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ O POVĚDOMÍ O MĚSTĚ BECHYNI Dotazování o povědomí o Bechyni probíhalo od července do prosince 2005. Dotazník vyplnilo 200 respondentů (95 mužů, 105 žen). Nejčastěji zastoupenou věkovou skupinou byli mladí lidé ve věku 16-25 let (vysokoškolští studenti a lidé s vysokoškolským vzděláním). 70% vyplnili občané města Prahy a 30% obyvatelé jiných českých regionů. Tabulka č. 15 - Demografické ukazatele respondentů dotazníku věková skupina
počet odpovědí
do 15 let
21
16-25
56
26-35
47
36-45
17
46-55
27
56-65
20
nad 65 let
12
vzdělání
počet odpovědí
základní
30
učební obor bez maturity
6
učební obor s maturitou
4
SŠ bez maturity
5
SŠ s maturitou
60
VŠ
87
VOŠ
8
povolání
počet odpovědí
student (školák)
59
dělník
5
úředník
65
vedoucí pracovník
7
podnikatel
7
důchodce
14
nezaměstnaný
3
jiné
40
Zdroj: Vlastní dotazníkový průzkum
- 62 -
1. Co se Vám vybaví, když se řekne Bechyně? počet odpovědí
v%
Město
75
20
Zámek
49
13
Lázně
42
11
Keramika (keramická škola)
36
9
Most
22
6
Lužnice (řeka)
22
6
Nic
16
4
Bechyňka (elektrická dráha)
13
3
Vojenské letiště
8
2
Petr Vok
3
1
Jiné odpovědi
94
25
Město Zámek
20%
25%
Lázně Keramika (keramická škola) Most Lužnice (řeka)
1%
13%
Nic Bechyňka (elektrická dráha)
2% 3%
6%
6%
11%
9%
Vojenské letiště Petr Vok
4%
Jiné odpovědi
Ze zjištěných výsledků vyplývá, že si při pojmu Bechyně lidé nejčastějice vybavují město, zámek, či lázně. Lidé, kteří již Bechyni navštívili si Bechyni spojují i s keramikou, pamatují si most přes Lužnici (tzv. Bechyňskou duhu) a Křižíkovu dráhu spojující Bechyni a Tábor (Bechyňku). Výjimečně se mezi jinými odpověďmi objevily jazzové festivaly, letní sportovní kurz VŠE, muzeum Vladimíra Preclíka, natáčení filmu "Ryba na suchu" s Vlastou Burianem a lidové písně.
- 63 -
2. Víte, kde se Bechyně nachází? počet odpovědí
v%
Jižní Čechy
102
51
u Tábora
46
23
ne (nevím)
34
17
u Týna nad Vltavou
6
3
u Českých Budějovic
4
2
jiné odpovědi
8
4
3% 2%
4% Jižní Čechy
17%
u Tábora ne (nevím) 51%
u Týna nad Vltavou u Českých Budějovic jiné odpovědi
23%
Většina dotazovaných (51%) ve svých odpovědích správně uvedla, že se Bechyně nachází v Jižních Čechách. Přesnou polohu města dokázalo uvést 23% respondentů. Necelá pětina nevěděla vůbec, kde Bechyně leží. Nemalé množství dotazovaných polohu města tipovalo. 3. Znáte nějaké osobnosti nebo události spojené s Bechyní? počet odpovědí
v%
ne (neznám)
124
48
František Křižík
20
8
Petr Vok
16
6
Miroslav Kalousek
11
4
nevím
10
4
Karel Kryl
9
3
Josef Šťáva
8
3
hrabě Paar
7
3
Vladimír Preclík
3
1
Jan Kačer
2
1
jiné odpovědi
48
19
- 64 -
ne (neznám) 1%
19%
František Křižík
1%
Petr Vok
3%
48%
Miroslav Kalousek nevím Karel Kryl Josef Šťáva
3%
hrabě Paar
3% 4%
4%
Vladimír Preclík 6%
Jan Kačer
8%
jiné odpovědi
Na tuto otázku necelá polovina dotazovaných (48%) neznala odpověď. Z dotazníků vyplývá skutečnost, že město není spojováno pouze s jednou významnou osobností. Mezi nejčastěji jmenovanými osobnostmi se objevili: František Křižík, Miroslav Kalousek, Petr Vok a Karel Kryl. Události spojené s Bechyní se objevily v malém počtu dotazníků. Mezi uvedenými se objevily jazzové festivaly, Bechyňské hudební léto, 100 let elektrické dráhy z Bechyně do Tábora, svatba Petra Voka na zdejším zámku, výstavy v klášterní zahradě, závody koloběžek a jiné. 4. Vybavíte si některé turistické atraktivity v Bechyni či v jejím okolí? počet odpovědí
v%
ne
82
24
zámek
58
17
most přes Lužnici
27
8
lázně
20
6
Lužnice (řeka)
20
6
zřícenina hradu Dobronice
14
4
Křižíkova dráha (Bechyňka)
11
3
klášter
7
2
Židova strouha
7
2
kostel sv. Michala
7
2
výroba keramiky
7
2
Černická obora
4
1
cyklostezky
4
1
jiné odpovědi
77
22
- 65 -
22%
1%
ne zámek most přes Lužnici lázně Lužnice (řeka) zřícenina hradu Dobronice Křižíkova dráha (Bechyňka) klášter Židova strouha kostel sv. Michala výroba keramiky Černická obora cyklostezky jiné odpovědi
24%
1% 2% 17%
2% 6%
2%
8%
6%
2% 3% 4%
Necelá čtvrtina dotazovaných (24%) si nedokázala vybavit žádné turistické atraktivity v Bechyni ani v jejím okolí. Nejvíce respondentů uvedlo zdejší zámek. V dalších odpovědích se objevil ještě most přes řeku Lužnici a klášter. Pár dotazovaných si vybavilo i zříceninu hradu Dobronice, Křižíkovu dráhu a Židovu strouhu. Mezi jinými odpověďmi převládalo muzeum keramiky, vojenské letiště, pouze v jednom dotazníku golfové hřiště. Mezi nejčastěji jmenovanými turistickými atraktivitami v okolí nechyběl Temelín a Stádlecký řetězový most. Dotazovaní uváděli i město Tábor, z okolních vesnic se v odpovědích ve dvou případech objevili i Rataje, Radětice a Sudoměřice u Bechyně. 5. Navštívili jste už Bechyni? počet odpovědí
v%
ne
110
55
ano
86
43
nevím (nevyplněno)
4
2
2%
43%
ne ano 55%
- 66 -
nevím (nevyplněno)
Z tabulky a grafu je zřejmé, že Bechyni v minulosti navštívilo 55% respondentů. Nepatrné množství dotazovaných si nepamatuje, zda již město navštívili. Pár jedinců Bechyní jen projíždělo, aniž by jim nějak zvlášť město utkvělo v paměti. 6. Co se Vám v Bechyni a v jejím okolí líbí? počet odpovědí
v%
příroda (krajina, lesy)
38
23
řeka Lužnice
23
14
zámek
18
11
most
17
10
městečko jako celek
7
4
historické jádro města
5
3
lázeňská část
3
2
keramická škola
3
2
jiné odpovědi
52
31
příroda (krajina, lesy) 23%
31%
řeka Lužnice zámek most městečko jako celek historické jádro města 14%
2% 2%
4%
10%
11%
3%
lázeňská část keramická škola jiné odpovědi
Tuto otázku vyplňovali pouze ti, kteří již Bechyni navštívili. Necelá čtvrtina ocenila zejména krásnou krajinu s borůvkovými lesy, tzv. houbařský ráj. Návštěvníci byli okouzleni atmosférou jihočeského městečka, líbilo se jim spojení města a venkova. Mnoho dotazovaných ocenilo klid, možnost romantické turistiky podél řeky Lužnice či přímo po městě (klášterní zahrada). Bechyně je v očích respondentů viděna jako klidné městečko. Spokojenost byla i s historickým jádrem města a lázeňskou částí. Pochvalu dostal i pěkně upravený park v okolí lázní. Mladší generace vyzdvihla turistické stezky, cyklotrasy a možnost vodácké turistiky. Starší ročníky si zase vzpomněly na historickou provázanost města s keramikou.
- 67 -
7. Co Vám naopak v Bechyni chybělo, co by se dalo zlepšit? počet odpovědí
v%
nevím
7
8
infrastruktura
7
8
dlažba na náměstí
6
7
veřejné WC
5
6
obchody
5
6
informovanost o městě
5
6
MHD
5
6
více laviček
5
6
stav kulturních památek
5
6
život (je tam nuda)
4
5
turistické služby
4
5
náměstí
3
3
širší nabídka keramiky
3
3
starosta
3
3
jiné odpovědi
19
22
8%
22%
8% 7%
3%
6%
3% 3% 5%
5%
6%
6%
6%
6%
6%
nevím infrastruktura dlažba na náměstí veřejné WC obchody informovanost o městě MHD více laviček stav kulturních památek život (je tam nuda) turistické služby náměstí širší nabídka keramiky starosta jiné odpovědi
Návštěvníci Bechyně poměrně často uváděli, že zde byli pouze krátce, aby mohli posoudit, co jim při jejich návštěvě chybělo. Mnoho dotazovaných městem pouze projíždělo nebo jej navštívilo před mnoha lety. Nicméně nejčastěji uváděným problémem je infrastruktura. V odpovědích se několikrát objevilo špatné dopravní spojení s Prahou, slabá příměstská doprava, autobusová doprava do okolních vesnic chybí o víkendech a v pracovním týdnu je chabá. Někteří respondenti navrhují vybavit - 68 -
autobusové nádraží souhrnnou a jednoduchou orientační tabulí se všemi odjezdy autobusových linek. Kritizovány byly i silnice spojující město s okolními vesnicemi. Z hlediska potenciálu cestovního ruchu Bechyně je třeba zaměřit se na služby. Bechyně je pro mnohé "zapomenutým městem", je nutné zlepšit propagaci města, zvýšit povědomí lidí o její existenci. Dotazovaní se shodli, že je třeba zlepšit zdejší podnikání, uvítali by více pracovních příležitostí (mladí odcházejí do větších měst a město stárne), dále zmiňují ubytovací možnosti, postrádají veřejná WC a doporučují více laviček pro posezení nejen lázeňských hostů. Nemalé negativní ohlasy se objevily i na adresu obchodů. Kritika se týkala především provozní doby a také cenové úrovně. Pár dotazovaných by uvítalo širší nabídku keramiky (vkusné upomínkové předměty, lidové výrobky či nabídka místních specialit). Nesmím zapomenout zmínit i častou kritiku náměstí, konkrétně dlažby. Je nutná obnova, popřípadě oživení parkovou úpravou s lavičkami. Podle dotazovaných je dále nutná renovace historických objektů. Zchátralé domy nedaleko náměstí nejsou dobrou vizitkou města. Několik respondentů si postěžovalo, že náměstí není živým centrem Bechyně. Většina kulturních aktivit se odehrává na zámku, popřípadě v kulturním domě. Město je podle návštěvníků několik let mrtvé i v letní sezóně. Chybí veselý lázeňský život.
Závěr Z dotazníkového šetření vyplývá, že čím jsou lidé starší, tím mají větší povědomí o Bechyni. Starší generace město Bechyně několikrát navštívila a dodnes si pamatuje a ráda vzpomíná na nejvýznamnější atraktivity města. Mladší generace bohužel má pouze základní znalosti, často si nevybaví ani polohu města. Důvodem je skutečnost, že mladší lidé mají jiné možnosti a rozšířené obzory. Mladí dnes cestují do zahraničí a rodnou vlast znají pouze povrchně. Přitom má Bechyně obrovský potenciál pro budoucnost. Zaujmout mohou turistické stezky, cyklotrasy a hlavně řeka Lužnice, která přímo vybízí k vodáckým aktivitám a k rybaření. Starší ročníky si vybavily i technické památky a vzpomněly si i na historickou provázanost města s keramikou. Silné stránky Bechyně nacházejí návštěvníci města v širokém spektru přírodních, technických, architektonických i historických atraktivit, které Bechyně v hojné míře poskytuje. Naopak slabé stránky dotazovaní vidí ve službách cestovního ruchu, které město nabízí. Nejčastěji zmiňovaným problémem je infrastruktura. Dopravní spojení s Prahou není zcela optimální, především je ale třeba do budoucna opravit některé silnice spojující Bechyni s okolními vesnicemi. Zařízení stravovacích, ubytovacích, společensko-zábavních a dalších doplňkových služeb bývají v lázních obvykle vyšší úrovně, což je ovlivněno poptávkou po relativně vyšším typu služeb. Bechyně tuto poptávku neuspokojuje. V oblasti služeb má město velké rezervy. Je nezbytné opravit povrch náměstí a zkultivovat zchátralé stromy v postranních uličkách. Služby hrají v cestovním ruchu hlavní roli a město by se na ně mělo zaměřit.
- 69 -
5.
DOTAZNÍKOVÉ
ŠETŘENÍ
NÁVŠTĚVNOSTI
MĚSTA
BECHYNĚ Dotazníkové šetření za účelem výzkumu návštěvnosti Bechyně probíhalo od srpna 2005 do konce července 2006. Výzkum mapuje návštěvnost a profil návštěvníků (motiv návštěvy, způsob dopravy, délka pobytu). Dále zjišťuje spokojenost návštěvníků se službami cestovního ruchu, silné stránky města a jeho největší rezervy. Sběr dat probíhal formou vyplňování dotazníku. Zpočátku byl dotazník rozmístěn na pět strategických míst v Bechyni (Lázně Bechyně s.r.o., Hotel Jupiter, Hotel Panská, Informační centrum a kostel sv. Michala u příležitosti výstavy Bechyňské pohlednice (od 23.9.20.10.2005). Vzhledem ke skutečnosti, že byla velmi malá návratnost dotazníků (vyplněné dotazníky jsem dostávala pravidelně jen od vedení Hotelu Jupiter), probíhal současně i terénní výzkum formou osobního dotazování ve vybraných bechyňských lokalitách (Klášterní zahrada a lázeňský park). Dotazník vyplnilo 122 respondentů (40 mužů, 82 žen). Nejčastěji zastoupenou věkovou skupinou byli důchodci starší 65 let. Tabulka č. 16 - Demografické ukazatele respondentů dotazníku věková skupina
počet odpovědí
do 15 let
0
16-25
5
26-35
9
36-45
16
46-55
25
56-65
33
nad 65 let
34
vzdělání
počet odpovědí
základní
9
učební obor bez maturity
5
učební obor s maturitou
2
SŠ bez maturity
15
SŠ s maturitou
71
VŠ
19
VOŠ
1
- 70 -
povolání
počet odpovědí
student
6
dělník
0
úředník
25
vedoucí pracovník
6
podnikatel
3
důchodce
58
nezaměstnaný
3
jiné
21
Zdroj: Vlastní dotazníkový průzkum
1. V Bechyni jsem dnes: počet odpovědí
v%
poprvé
58
48
podruhé
25
20
poněkolikáté
39
32
32% 48%
poprvé podruhé poněkolikáté
20%
Nejvíce respondentů navštívilo Bechyni poprvé (48%). Nemalý je i počet opakovaných návštěv města (32%). Pouze 20% návštěvníků bylo v Bechyni podruhé. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že je třeba se zaměřit na spokojenost návštěvníků, aby se vraceli. Kvalita poskytovaných služeb v oblasti cestovního ruchu musí být na vysoké úrovni, aby byla dostatečně motivující pro opakované návštěvy města.
- 71 -
2. Délka pobytu: počet odpovědí
v%
jeden den
18
15
více dní
6
5
1 - 2 týdny
14
11
déle
84
69
15% 5% jeden den více dní 11%
1 - 2 týdny déle
69%
Většina dotazovaných lidí jsou lázeňskými hosty a jejich lázeňský pobyt trvá 21 dní (69%). 15% respondentů zde pobývalo jeden den bez noclehu. Malý počet návštěvníků v Bechyni strávil více dní (5%) nebo 1 - 2 týdny (11%). Výsledky byly do značné míry ovlivněny sezónností. Za brány města Bechyně míří v zimní sezóně prakticky pouze lázeňští hosté. Je nutné, aby se v Bechyni více zaměřili na nejrůznější marketingové nástroje, zejména na vlastní propagaci města. 3. Motivem návštěvy bylo: počet odpovědí
v%
návštěva známých
4
2
návštěva lázní
90
52
golf
0
0
prohlídka historických památek
35
20
prohlídka technických památek
8
5
příjemné strávení volného času
30
17
návštěva kulturní akce
0
0
sjíždění řeky Lužnice
6
3
jiný
1
1
- 72 -
1% 3%
17%
2%
návštěva známých návštěva lázní
5%
prohlídka historických památek prohlídka technických památek příjemné strávení volného času
52%
sjíždění řeky Lužnice
20%
jiný
Motiv návštěvy je u nadpoloviční většiny návštěvníků zřetelný. 52% dotazovaných jsou lázeňští hosté. 20% návštěvníků přijelo do Bechyně za účelem poznání a prohlídky historických památek. Nezanedbatelné procento (17%) je počet těch lidí, kteří uvedli jako důvod návštěvy příjemné strávení volného času. Ze všech dotázaných nikdo neuvedl jako motiv své cesty golf ani návštěvu kulturní akce. 4. Bechyni jsem navštívil(-a): počet odpovědí
v%
sám/sama
66
54
s partnerem/partnerkou
40
33
s rodinou
4
3
s přáteli
12
10
3%
10% sám/sama s partnerem/partnerkou s rodinou 54%
33%
- 73 -
s přáteli
jsem zde: počet odpovědí
v%
individuálně
115
94
se zájezdem (s cestovní kanceláří)
0
0
se skupinou, ale bez organizace CK
7
6
(školní výlet, exkurze…)
6% individuálně se skupinou, ale bez organizace CK (školní výlet, exkurze…) 94%
Ze zjištěných výsledků dotazníku vyplývá, že většina respondentů přijela sama (54%), relativně velký počet návštěvníků svůj pobyt v Bechyni strávil v doprovodu partnera nebo partnerky. 10% lidí navštívilo Bechyni s přáteli. Nepatrné množství lidí (3%) přijelo do Bechyně s rodinou. Drtivá většina respondentů (94%) přijela do Bechyně individuálně, 6% lidí přijelo ve skupině, ale ne jako účastníci zájezdu. 5. Do Bechyně jsem se dostal(-a): počet odpovědí
v%
autem
92
75
autobusem
18
15
vlakem
5
4
na kole
0
0
pěšky
0
0
lodí
6
5
sanitkou
1
1
- 74 -
4%
5%
1%
15%
autem autobusem vlakem lodí sanitkou 75%
Nejčastějším způsobem dopravy na místo pobytu je cesta autem. Je to pravděpodobně z důvodu nejrychlejšího a nejpohodlnějšího způsobu přepravy, bez případných přestupů, zpoždění či jiných komplikací. Návštěvníci, kteří přijeli do Bechyně autem, tvoří 75% všech dotázaných. 15% respondentů využilo k přepravě autobus. Nepatrný byl počet příznivců vodácké turistiky, kteří se přepravovali lodí (5%). 6. O Bechyni jsem se dozvěděl(-a), případně informace čerpal(-a) z: počet odpovědí
v%
rozhlasu
0
0
televize
0
0
internetu
13
11
tištěného průvodce, prospektu
0
0
tisku
4
3
školy
0
0
informačního centra
1
1
cestovní kanceláře
0
0
doporučení známých
40
33
jiného zdroje (doporučení lékaře)
64
52
- 75 -
11%
3% 1%
internetu tisku informačního centra doporučení známých
52%
jiného zdroje (doporučení lékaře)
33%
Největší počet respondentů do Bechyně zavítal za účelem lázeňského pobytu na základě doporučení lékaře nebo zdravotní pojišťovny (52%). Na doporučení přátel přijelo 33% návštěvníků, lze říci, že se jedná o významnou skupinu, protože doporučení je nejlepší propagací. Další početnější skupinu tvoří informace z internetu (11% návštěvníků). Nikdo z návštěvníků nečerpal informace o městě v cestovní kanceláři, v televizi nebo v radiu. Zajímavá je i skutečnost, že nikdo nepřijel do Bechyně na základě tištěného prospektu. 7. Využili jste služeb informačního centra v Bechyni? počet odpovědí
v%
ano
34
28
ne
88
72
28%
ano ne
72%
- 76 -
Služby informačního centra byli návštěvníky Bechyně minimálně využity. 72% respondentů uvedlo, že služby informačního centra nevyužili. Pouze 28% dotazovaných při své návštěvě zavítalo i do informačního centra na náměstí. Nezanedbatelný počet návštěvníků o žádném informačním centru nevěděl. Zřejmě to je způsobeno omezenou provozní dobou informačního centra mimo hlavní sezónu. 8. Dopravní popřípadě turistické značení mi připadalo: počet odpovědí
v%
srozumitelné
18
15
dostatečné
40
33
spíše nesrozumitelné
3
2
nedostatečné
5
4
nevím, nemohu posoudit
56
46
15% srozumitelné 46%
dostatečné spíše nesrozumitelné nedostatečné 33% 4%
nevím, nemohu posoudit
2%
Výsledky dotazníkového šetření ukazují, že nejvíce dotazovaných bylo opatrných a nedokáží posoudit, zda jim dopravní značení připadalo dostačující (46%). 33% respondentů uvedlo, že dopravní značení považují za dostatečné. Potěšující je i skutečnost, že jen nepatrný počet dotazovaných je nespokojen a dopravní značení považuje za spíše nesrozumitelné (2%) či nedostatečné (4%). 9. Je Bechyně cílem Vaší cesty? počet odpovědí
v%
ne, jen projíždím
8
7
ano, je jediným cílem
77
63
ano, spolu s dalšími místy
37
30
- 77 -
7% 30% ne, jen projíždím ano, je jediným cílem ano, spolu s dalšími místy 63%
Většina dotazovaných (63%) uvedla, že Bechyně je jediným cílem jejich návštěvy. Jedná se především o lázeňský cestovní ruch. 30% respondentů v rámci své návštěvy Bechyně podnikne i výlety po okolí či do dalších jihočeských měst (Tábor, Týn nad Vltavou, České Budějovice). Malé procento (7%) je těch, kteří v Bechyni nepřenocují a pouze městem projíždí. 10. Znáte některé osobnosti nebo události spojené s Bechyní? počet odpovědí
v%
ne
48
39
ano
74
61
39% ne ano 61%
- 78 -
jmenované osobnosti
počet odpovědí
František Křižík
26
Miroslav Kalousek
18
Petr Vok
14
Josef Šťáva (DIAG HUMAN)
9
Vladimír Preclík
3
Akademik Bechyně
2
Karel Kryl
2
Jan Kačer
2
Hrabě Paar
2
3% 3% 4% 3%
3%
František Křižík 32%
12%
Miroslav Kalousek Petr Vok Josef Šťáva (DIAG HUMAN) Vladimír Preclík Akademik Bechyně Karel Kryl
18%
Jan Kačer 22%
Hrabě Paar
Odpověď na tuto otázku znala většina dotazovaných. 61% respondentů zná osobnosti spojené s Bechyní. Zajímavá je skutečnost, že zejména muži ve svých odpovědích často uváděli ano, aniž by alespoň jednu osobnost jmenovali. Necelá 1/3 kladných odpovědí žádné osobnosti neobsahovala. Ženy odpovídaly pravdivě, pokud odpověděly kladně, nezapomněly osobnosti jmenovitě vypsat. Nejčastěji uváděnými osobnostmi spojenými s městem Bechyně se staly František Křižík, Petr Vok a Miroslav Kalousek. Uvádění pana Kalouska je diskutabilní, mnoho dotazovaných ho nepovažuje za osobnost, nicméně si paradoxně při vyplňování dotazníku vzpomněli právě na něj. Nepatrné množství lidí uvedlo, že některé osobnosti znají až po týdenním pobytu na základě rozhovoru s kulturními referentkami lázní.
- 79 -
11. Co se Vám v Bechyni a v jejím okolí líbí? počet odpovědí
v%
příroda (krajina, lesy)
54
24
řeka Lužnice
26
11
zámek
32
14
most
27
12
klášter
20
9
historické památky
18
8
židovský hřbitov
4
2
klášterní zahrada
4
2
město jako celek
5
2
Zářečí
3
1
jiné odpovědi
26
11
nevyplněno
8
4
příroda (krajina, lesy)
1%
řeka Lužnice
2%
4%
11%
2%
zámek
24%
most
2%
klášter historické památky židovský hřbitov
8%
11% 9% 12%
14%
klášterní zahrada město jako celek Zářečí jiné odpovědi nevyplněno
Naprostá většina respondentů využila možnosti se rozepsat u této otázky. Velké množství dotazovaných lidí (24%) bylo při své návštěvě Bechyně okouzleno přírodou. Bechyni považují za menší, provinční, tiché městečko nad Lužnicí, které je posazené do krásné přírody. Město podle nich vybízí ke krásným procházkám zejména do klášterní zahrady, kde je klid, přímo stvořený pro rozjímaní a odpočinek. Je zde krásný výhled na řeku Lužnici (tu vyzdvihlo ve svých odpovědích 11% návštěvníků) a most spojující Bechyni s okolím (most uvedlo 12% dotazovaných jako atraktivitu). Z historických památek byl nejčastěji uváděn zámek (14%respondentů) a klášter (9%). Mezi jinými odpověďmi se objevila železniční dráha Bechyně-Tábor, Židova strouha, Černická obora, hasičské muzeum, projížďky koňským spřežením(jsou pouze sezónní záležitostí) a také vstřícnost a přátelská povaha bechyňských obyvatel. Lidský faktor hraje jednu z nejpodstatnějších rolí v oblasti cestovního ruchu a mohl by být i příslibem pro budoucnost Bechyně. Zajímavá je skutečnost, že ze 122 - 80 -
vyplněných dotazníků nikdo neuvedl jako atraktivitu keramiku, ač je Bechyně pověstná svou keramickou tradicí, bohatou historií a střední keramickou školou. Znamená to, že je třeba se zaměřit i na propagaci bechyňské keramiky. Je třeba zvýšit povědomí města spjatého s keramikou. Ve městě se nachází drobné obchůdky s keramikou, ale zřejmě není jejich nabídka natolik lákavá, aby utkvěla v paměti návštěvníků. Stejně tak se pouze v jedné odpovědi objevily lázně. Z vyplněných dotazníků vyplývá, že si dotazovaní lázně oblíbili a při vyplňování dotazníku na ně pouze zapomněli, nicméně bylo by dobré, kdyby se v budoucnosti vyzdvihly např. společně s parky či léčbou. 12. Co Vám naopak v Bechyni chybělo, co by se dalo zlepšit? počet odpovědí
v%
náměstí (dlažba, úprava)
40
24
oprava památek, starých
16
9
16
9
některé lázeňské věci (ubytování)
12
7
nedostatečná kulturní nabídka
9
5
veřejné WC
8
5
stav silnic
6
4
pořádek (odpadky)
5
3
parkoviště
4
2
klášterní zahrada (neudržovaná -
3
2
malá přístupnost památek
3
2
jiné odpovědi
14
8
nevyplněno
34
20
domů(fasády) obchody (otevírací doba, cena, absence supermarketu)
neposekaná tráva, odpadky)
- 81 -
náměstí (dlažba, úprava) oprava památek, starých domů(fasády) obchody (otevírací doba, cena, absence supermarketu) některé lázeňské věci (ubytování) nedostatečná kulturní nabídka
20%
24%
veřejné WC
8%
stav silnic
2%
9%
2%
5%
2%
7%
9%
pořádek (odpadky) parkoviště klášterní zahrada (neudržovaná - neposekaná tráva, odpadky) malá přístupnost památek
3% 4% 5%
jiné odpovědi nevyplněno
Odpovědi na tuto otázku se moc nelišily. Největší uváděnou rezervou města je vzhled náměstí (24% odpovědí). Návštěvníkům města zejména vadí chodníky na náměstí. Jsou naprosto nevhodné pro lázeňské hosty a celkově nejsou dobrou vizitkou města. Spousta hostů je před návštěvou náměstí odrazována a je tak smutné, když hosté v lázních během svého dlouhodobějšího pobytu nenajdou odvahu náměstí navštívit. Je nutná obnova, popřípadě oživení parkovou úpravou včetně laviček. 9% dotazovaných si přeje opravit některé historické domy na náměstí a v postranních uličkách. Je nutné dát domům novou fasádu. Zchátralé domy nedaleko náměstí žádného návštěvníka nenadchnou. Stejně tak jako stav některých silnic spojujících Bechyni s okolními vesnicemi. Kritice se nevyhnulo ani silniční spojení Praha - Bechyně. Obchody byly kritizované již v otázce zaměřené na kvalitu služeb. 9% respondentů není spokojeno zejména s provozní dobou obchodů a s jejich cenovou úrovní. Kritika padala i na dispoziční řešení obchodů, které se jeví jako málo prostorné zejména pro starší lázeňské hosty. Celkově byla také ohodnocena nabídka zboží jako nedostatečná. V Bechyni je citelně znát absence supermarketu a také klasické lázeňské nákupní zóny. 7% dotazovaných si dále postěžovalo na některé lázeňské věci. Jedná se zejména o nespokojenost s ubytovacími službami Lázní Bechyně s.r.o. Špičkovou úrovní služeb je
- 82 -
proslulý lázeňský dům Olga a také hotel Jupiter, zatímco ostatní lázeňské domy se svými službami zaostávají. Z dalších odpovědí jsaou zajímavé negativní ohlasy zejména na počet parkovišť a absence veřejných WC ve městě. Lázně mají vlastní sociální zařízení, nicméně ve městě je jedinou možností využít WC na autobusovém nádraží, které ale není v celodenním provozu. 4 dotazovaní si postěžovali na nehlídaná parkoviště. V areálu Lázní Bechyně s.r.o. je placené parkoviště, nicméně nepředchází se vykrádání aut v letní sezóně. Nepatrné, leč podstatné jsou i rezervy v oblasti společensko-kulturní nabídky. 5% respondentů uvedlo bechyňskou kulturní nabídku jako nedostatečnou. Tyto negativní ohlasy pochází od respondentů, kteří zavítali do města mimo hlavní sezónu, kdy je ve městě opravdu velmi málo kulturních nabídek. Malé množství výtek směřovalo i k čistotě klášterní zahrady. Během svého průzkumu jsem mnohokrát prostory klášterní zahrady navštívila a musím také upozornit na proměnlivou úroveň upravenosti objektu. Mnohokrát byla zahrada krásně upravená, panoval zde pořádek a čistota, nicméně někdy byla zahrada plná odpadků a dlouhodobě neudržovaná. Další negativní ohlasy padaly na dostupnost památek i mimo sezónu (jednalo se zejména o zámek a klášter), absence posezení, propagaci místních lázní a předražené služby v hotelu na náměstí. 13. Byli jste spokojeni se službami? počet odpovědí - ano
počet odpovědí - ne
počet odpovědí nevyužila jsem
- informační
50
3
38
- ubytovací
61
12
25
- stravovací
67
4
19
- sportovně-rekreační nabídka
10
7
78
- kulturně-společenská nabídka
33
20
42
- obchody
43
29
1
- průvodcovské služby
36
0
63
- 83 -
12%
17%
- informační
14%
- ubytovací - stravovací - sportovně-rekreační nabídka 20%
11% 3%
- kulturně-společenská nabídka - obchody - průvodcovské služby
23%
Vyhodnocení této otázky bylo velmi komplikované. Řada dotazovaných z nějakého důvodu nechávala tuto otázku nevyplněnou (22 dotazníků). Mnohdy se stalo, že otázka byla sice vyplněna, ale pouze částečně. To bylo způsobeno především tím, že dotazovaný byl v době průzkumu v Bechyni krátce a spoustu věcí ještě nebyl schopen posoudit. Spousta lázeňských hostů také otázku automaticky vynechávala pod dojmem, že jich se netýká. Nicméně ze zjištěných výsledků vyplývá, že v naprosté většině případů panuje spokojenost se základními službami cestovního ruchu. Návštěvníci Bechyně byli spokojeni zejména se stravovacími službami, menší nespokojenost projevili u ubytovacích služeb lázeňští hosté ubytovaní mimo lázeňský dům Olga a hotel Jupiter. Hosté těchto dvou lázeňských zařízení jsou naopak maximálně spokojeni s veškerými poskytovanými službami. Je škoda, že mnoho dotazovaných nevyužilo sportovně-rekreační a kulturně-společenské nabídky. U lázeňských hostů je nezájem o sportovní nabídku pochopitelný, nicméně kulturně společenská nabídka by měla být dostatečně zajímavá pro všechny návštěvníky Bechyně. Bohužel platí skutečnost, že Bechyně je pověstná bohatou kulturní nabídkou během hlavní sezóny, nicméně nedostatečnou možností zábavy např. v zimní sezóně. Kulturní možnosti v zimních měsících jsou omezeny na program kulturních referentek v lázních a program Kulturního domu v Bechyni. Platí pravidlo, že v zimě nejsou prakticky využívány průvodcovské služby. Hosté v Lázních Bechyně s.r.o. mají kolikrát zájem navštívit zámek i mimo hlavní sezónu, ale neví o možnosti skupinové prohlídky. Jako největší rezerva města jsou hodnoceny obchody. Návštěvníkům vadí zejména provozní doba obchodů, jejich cenová úroveň, která konkuruje Praze, dále pak absence supermarketu a obchodního centra.
- 84 -
14. Navštívili byste Bechyni znovu? počet odpovědí
v%
ano
114
93
ne
1
1
nevím
7
6
1%
6%
ano ne nevím
93%
Naprostá většina dotazovaných (93%) svůj pobyt v Bechyni hodnotí pozitivně a rádi by město v budoucnosti znovu navštívili. Pouze 6% respondentů je zdrženlivějších a svůj opakovaný pobyt v Bechyni nevylučují, ale ani nepotvrzují. 15. Doporučil(-a) byste návštěvu Bechyně přátelům a známým? počet odpovědí
v%
ano
115
94
ne
1
1
nevím
6
5
- 85 -
1%
5%
ano ne nevím
94%
Odpovědi na tuto otázku jsou téměř identické s předchozí 14. otázkou. Je potěšující, že 94% všech respondentů by na základě vlastní zkušenosti doporučilo návštěvu Bechyně i svým přátelům a známým. Pouze 5% váhá a nedokáže posoudit, zda by návštěvu Bechyně poradili svému okolí. Závěr Je velmi obtížné hodnotit toto dotazníkové šetření. Výsledky jsou rozporuplné. Důvodem je, že tento průzkum probíhal jeden rok v období letních i zimních měsíců a respondenti se rozdělili do dvou skupin – lázeňští hosté a ostatní návštěvníci (vodáci, turisté a návštěvníci kulturních akcí). Dotazovaní v zimních měsících byli více kritičtí. Bechyně podle nich nemá dostatečnou nabídku služeb v tomto ročním období. Naopak, v hlavní sezóně nabízí město dostačující kulturní i sportovní nabídku aktivit pro volný čas. Rozdíly také panovaly v dotaznících vyplněných lázeňskými hosty. Návštěvníci lázeňského zařízení Jupiter si cení přátelského přístupu ze strany vedení lázní. Jsou spokojeni se službami, které toto zařízení poskytuje. Obráceně tomu bylo u hostů Lázní Bechyně s.r.o. Z dotazníků vyplynulo, že ubytovací a doplňkové služby tohoto subjektu nejsou zcela podle představ lázeňských hostů. Bohužel naprostá většina respondentů je staršího věku. Znamená to, že Bechyně je lákavá pro mladší generaci v letním období. Mimo hlavní sezónu nemá město mladším lidem co nabídnout. Město je orientováno na lázeňskou klientelu a k tomu přizpůsobuje nabídku služeb. Je to veliká škoda a do budoucna by se město mělo spíše orientovat i na mladší potenciální návštěvníky a vytvořit pro ně speciální programy.
- 86 -
ZÁVĚR Cílem této diplomové práce bylo popsat a zhodnotit postavení Mikroregionu Bechyňsko (zejména postavení města Bechyně) na trhu cestovního ruchu České republiky. Město Bechyně se svou bohatou historií, se svými architektonicky i historicky vzácnými památkami, se svými lázněmi, keramikou a nepoškozenou přírodou, bohatou nabídkou kulturních, společenských i sportovních akcí disponuje značným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. K hlavním problémům Bechyně naopak patří vysoký vliv sezónnosti, která způsobuje nedostatek ubytovacích kapacit v letním období, nedobrý stav silnic, spojujících Bechyni s okolními vesnicemi Mikroregionu, nedostatek hygienických zařízení ve městě a stav některých památek. Dobrou zprávou je plánovaná rekonstrukce náměstí, které doposud kazilo dobrý dojem z návštěvy města. Problémem je i poměrně nízká podpora cestovního ruchu ze strany Městského úřadu v Bechyni a nedostatečná komunikace a spolupráce všech aktérů cestovního ruchu v Bechyni. Jak má dobře fungovat Mikroregion Bechyňsko, když není situace příznivá v samotném centru, ve městě Bechyni? Je nutné vytvořit jeden komplexní celek, který umožní co nejlepší uspokojení potřeb návštěvníka. Všechny subjekty, tzn. nejen podniky cestovního ruchu ale i správa města, místní občané a ostatní poskytovatelé služeb v Bechyni, si musí uvědomit, že potřeby návštěvníků nevystupují individuálně, ale zpravidla jako soubor spolu souvisejících a vzájemně se podmiňujících potřeb. Jejich uspokojení proto nevyžaduje jednotlivé, nýbrž komplexní služby. Komplexnost služeb souvisí tedy s nutnou koordinací činnosti všech subjektů (Panství Bechyně, a.s., lázeňské subjekty, Kulturní dům v Bechyni, Informační centrum a Městský úřad v Bechyni) a to v daném prostoru, v daném čase a z hlediska náplně činnosti v oblasti cestovního ruchu. Dalším návrhem opatření na efektivnější využití potenciálu Mikroregionu Bechyňsko je tvorba marketingové koncepce cestovního ruchu. Je potřeba efektivně a cíleně zlepšit postavení Bechyně v rámci v Mikroregionu Bechyňsko. Pokud má být turistická destinace Mikroregion Bechyňsko úspěšná, musí se v budoucnosti, stejně jako všechny obdobné destinace, zabývat překonáváním překážek, jakými mohou být např. setrvačná nečinnost a nedostatek inovací, selhání kooperace a komunikace, nedostatečné financování organizací cestovního ruchu, chybějící povědomí veřejnosti o cestovním ruchu a nedostatečná kvalita lidských zdrojů. Jednou z cest, jak těmto překážkám čelit, by byla právě tvorba marketingové koncepce rozvoje cestovního ruchu, která by rovněž řešila nyní nepříliš efektivní propagaci destinace. Bechyně by měla být hlavním iniciátorem akcí v rámci Mikroregionu, město by se mělo postarat o efektivní propagaci (pohlednice, brožurky, mapy). Pokud tak Bechyně neučiní, může se jí stát, že za pár let budou návštěvníci město nazývat „Bechyně u Sudoměřic“. Obce Mikroregionu mají velkou snahu o zviditelnění, nicméně bojují s nedostatkem finančních prostředků.
- 87 -
Ke zvýšení návštěvnosti města i okolí a také k prodloužení doby pobytu návštěvníka v Bechyni by měly sloužit nové produkty. Za tímto účelem by měly být navrženy nové naučné stezky (např. „Za bechyňskou keramikou“). Stezka, se zaměřením na vývoj keramické výroby a s ní souvisejícího odborného školství na Bechyňsku, na historii města i seznámení s bechyňskými kulturně historickými atraktivitami, by kromě vyšší návštěvnosti města i jednotlivých kulturně historických atraktivit přispěla rovněž ke zvýšené konzumaci služeb cestovního ruchu. Ke zvýšení návštěvnosti Mikroregionu by mělo sloužit i další opatření, kterým je umístění směrových a informačních tabulí u odboček do Bechyně z hlavních dopravních tahů jižních Čech. Realizací výše navržených opatření by mohlo být dosaženo zvýšení potenciálu i přitažlivosti Bechyně pro účastníky cestovního ruchu. Jak již tedy bylo řečeno, má Mikroregion Bechyňsko pro další rozvoj cestovního ruchu velmi dobré předpoklady. Efektivním využitím těchto předpokladů se může Mikroregion Bechyňsko prosadit na trhu cestovního ruchu a být konkurenceschopný v rámci destinací obdobného charakteru. Záleží tedy pouze na odpovědných osobách jak zhodnotí silné stránky Mikroregionu a jak se jim podaří eliminovat ty slabé. Stejně tak na nich záleží, jak dokáží využít nabízejících se příležitostí a odvrátit možná ohrožení.
- 88 -
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knihy: Dibelková, I.: Navštivte… poutní místa v Čechách. 1. vydání, Praha, Olympia, 2004. Doležalová, J.: Mezi Lužnicí a Otavou. 1. vydání, Regia, 2004. ISBN 80-86367-37-1. Dvořáček, P.: 100 hradů a zámků. Olomouc, Dvořáček, P., 2001. ISBN 80-903074-5-0. Frank, P.: Duchovní kultura kraje. Tábor, KÚOS, 1940. Havel, V.: Bechyně a keramika. Tábor, Tiskárna Petra Franka, 1941. Havlová, M.: Jižní Čechy - hrady, zámky, historická města. 2. vydání, České Budějovice, Unios,1997. Chleborád, A.: Popis okresu bechyňského. 1. vydání, Bechyně, Okresní záložny hospodářské v Bechyni, 1928. Chleborád, A.: Ze starých pamětí Bechyně. Bechyně, Česká spořitelna, 1927. Janečková, J. - Vaštíková, M.: Marketing měst a obcí. 1. vydání, Praha, Grada Publishing, spol.s r.o., 1999. ISBN 80-7169-750-8. Koblasa, P. - Kovář, D.: Panská sídla jižních Čech. 1. vydání, Veduta, 2003. ISBN 80-903040-4-4. Kohoutek, F. – Houser, M. – Davídek, B.: Kilometráž Československé řeky. 1. vydání, Praha, Olympia, 1978. Kolektiv autorů: Planá nad Lužnicí. 1. vydání, Praha, Maroli. ISBN 80-86453-18-9. Krajíc, R.: Bechyně - historické město. 1. vydání, Bechyně, 2002. ISBN 80-238-8693-2. Krajíc, R. a kol.: Bechyně - historické město nad Lužnicí, 1. vydání, Bechyně, Městský úřad v Bechyni, 2000. ISBN 80-238-5575-1. Krčálová, J.: Renesanční stavby Baldassara Maggiho v Čechách a na Moravě. Praha, Academia Praha, nakladatelství Československé akademie věd, 1986. Křížek, V.: Obrazy z dějin lázeňství. 1. vydání, Praha, Avicenum, zdravotnické nakladatelství, 1987. Kuča, K.: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I. díl. 1. vydání, Praha, Libri, 1996. Langhammerová, J.: Lidové zvyky. 1. vydání, Praha, NLN, s.r.o., 2004. Nováková, M. - Novák, Z.: Navštivte… zříceniny hradů. 2. vydání, Praha, Olympia, a.s., 2001. ISBN 80-7033-702-8. Novotná, D.: Navštivte… poutní místa v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vydání, Praha, Olympia, a.s., 2004. Pánek, J: Poslední Rožmberk - životní příběh Petra Voka. Praha, Brána s.r.o, 1996. ISBN 80-8594647-5. Pánek, J: Poslední Rožmberkové - velmoži české renesance. Praha, Panorama, 1989. Pohorecký, V.: Tipy na výlet – Po rozhlednách a starých hradech. 1. vydání, Praha, Radioservis, a.s., 2000. ISBN 80-86212-10-6. Soucha, A. a kol.: Keramika dneška. SNTL, Praha, 1979. - 89 -
Soukup, P. - David, P. - Thoma, Z.:Skvosty lázní. 1. vydání, Praha, Kartografie Praha, a.s., 2005. Soukup, P. - David, P.: 444 historických měst a městeček České republiky. 1. vydání, Praha, Kartografie Praha, a.s., 2004. ISBN 80-7011-741-9. Soukup, P. - David, P.: 888 hradů, zámků, tvrzí České republiky. 1. vydání, Praha, Kartografie Praha, a.s., 2002. ISBN 80-7011-709-5. Soukup, P. - David, P.: 999 turistických zajímavostí České republiky. 1. vydání, Praha, Kartografie Praha, a.s., 2001. ISBN 80-7011-656-0. Stejskal, A.: Zámek Bechyně. 1. vydání, Týn nad Vltavou, TA Vltavín, 1998. Stejskal, A. - Pouzar, L.: Renesanční Bechyně. 1. vydání, Bechyně, Panství Bechyně, a.s., 1998. ISBN 80-238-2862-2. Sučková, K. – Abušinov, R.: Kamenný klíč. Hrady, zámky a další zpřístupněné památky v roce 2003. 7. vydání, Příbram, Sučková, K., 2003. ISBN 80-902348-8-7. Tikal, J.: Historie obce Radětice. 1. vydání, Radětice, 1998. Trčka, M.: Jižní Čechy. Hrady a zámky, historická města. České Budějovice, Atika, 1997. Vlna, B.: Lidové pověsti z Bechyňska. Poutní místa v Čechách. 1. vydání, Praha, Debora. ISBN 80-85923-07-6. Procházka po krajích České republiky. 1. vydání, Praha, MMR a DADA, 2001. ISBN 80-903064-0-3. Almanachy: Mrázková, L.: 110. výročí školy sudoměřice u Bechyně, 1. vydání, Sudoměřice u Bechyně, 1998. 95 let lokální dráhy Tábor – Bechyně. 1. vydání, Tábor, Nadace pro zachování elektrické dráhy Tábor – Bechyně. 1998. ISBN 80-238-2217-9. Zákony: Vyhláška č. 20/1987 Sb.území historických jader obcí a jejich částí s dochovanými soubory lidové architektury (Bechyňská Smoleč – památková zóna). Vyhláška č. 249/1995 Ministerstva kultury o prohlášení území historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny. Zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči. Diplomové práce: Čelisová, K.: Kulturní dědictví Plzeňského kraje, VŠE, 2002. Machková, L.: Památkový fond vybrané oblasti jako součást nabídky cestovního ruchu regionu Dvůr králové nad Labem a okolí, VŠE, 2000. Průvodce: Autorský kolektiv: Jižní Čechy. Turistický průvodce ČSSR. 1. vydání, Praha, Šport. - 90 -
Cestujeme po Čechách…Vše, co můžete navštívit v Jihočeském kraji. 1. vydání, Brno, Aspida, s.r.o., 2004. Hájek, P.: Turistický průvodce. 1. vydání, Vimperk, Papyrus, 1995. ISBN 80-85776-27-8. Horák, V.: Jižní Čechy. Průvodce pro horská a trekkingová kola. 1. vydání, CNC – Horák, V., 1996. ISBN 80-901928-1-5. Chromý, P.: Průvodce po České republice. 1. vydání, Praha, Kartografie, 2003. ISBN 80-7011-734-6. Jižní Čechy,Hrady,zámky,historická města, Český Krumlov, UNIOS CB, s.r.o. Panorama kostelů a církevních památek. Stručný průvodce památkami. 1. vydání, vydáno za spolupráce děkanských úřadů, 1941. Podhorský, M.: Jižní Čechy. 2. vydání, Praha, Freytag&Berndt, 2000. ISBN 80-86236-43-9. Turistický lexikon od A do Z. Čechy, Morava, Slezsko. 1. vydání, Praha, Olympia, 2001. Mapy: Bechyně - plán města. 1:50 000. 2. vydání, Poděbrady, Kompakt spol. s r.o., 2005. Bechyňka - jubilejní cykloturistická mapa. 1:50 000. 1. vydání, Poděbrady, Kompakt spol. s r.o., 2003. CzechTourism: South Bohemia. 1:270 000. 1. vydání, Praha, PLANstudio, 2005/2006. Jihočeská centrála cestovního ruchu: Tip Ochutnejte jižní Čechy. 1:150 000. 1.vydání, 2005. Jihočeský kraj, Památky. 1:200 000. 1. vydání, České Budějovice, Krajský úřad České Budějovice,M Plan s.r.o., 2003. Jižní Čechy - hrady, zámky, historická města. 1. vydání, Zlín, Shocart s.r.o.,1995. Jižní Čechy a okolí,výletní mapa. 1:550 000. 1. vydání, Mapcentrum, Geodézie ČS a.s., 2005. Lázně a prameny České republiky. 1:800 000, 1. vydání, Praha, kartografické vydavatelství Žaket, 2005. ISBN 80-7233-164-Z. Mapa hradů a zámků Československa. 1:750 000. 4. vydání, Praha, Kartografie, 1976. Mosty České republiky, tematická mapa. 1.vydání, Rožnov pod Radhoštěm, B.A.T. Program s.r.o., 2000. Táborsko, Táborskem na kole, cykloturistická mapa. 1:37 500. Tábor, 2004. Táborsko, Třeboňsko. Turistická mapa 1:100 000, Praha, Kartografie Praha, ISBN 80-7011-750-8. Táborsko. Velká cykloturistická mapa. 1:75 000. 1. vydání, Vizovice, SHOCart, s.r.o., 2003. ISBN 807224-148-6. Turistická známková místa.Výroční turistické známky, Rýmařov, 2005. Atlasy: Obrazový atlas turistických zajímavostí a značených cyklotras. 1:250 000. Klub českých turistů, 2003. Atlas měst. Kraj Jihočeský a Vysočina. 1:500 000, Brno, P.F.Art,s.r.o., 2002. ISBN 80-86152-32-4. Časopisy: Lidé a země. 1/2002. Ročník 51., str. 61. Mozaika zajímavostí. - 91 -
Turista. 2/2004. Str.28, 29, 30, 31. Bechyně před Vokem i po něm. Turista. 3/2006. Str.8, 9. Prvního července si dáme sraz v Bechyni. Turistický informační magazín. 7-8/2005, Str.21. Jihočeská muzea,aneb co jste možná nevěděli… Travel trade gazette.19.4.2006. str. 13. Golfová turistika v České republice na výstavě Golf Show. Všudybyl. 7/2005. Str.17. Ludvík Kundera promluvil. Noviny: Mladá fronta Dnes. 11.1.2005. Ochotnické soubory míří do Bechyně na festival. Mladá fronta Dnes. 16.4.2005. Napříč krajem Bechyně Dětští herci uvádějí nejen pohádky. Mladá fronta Dnes. 15.4.2005. Bechyňské jaro představí dětské herce z jihu Čech. Mladá fronta Dnes. 18.4.2005. Divadélko Růžek vyhrálo přehlídku Bechyňské jaro. Palcát. 4/2005. Divadelní perlení. Táborské listy. Táborsko 4/2005. Amatérská divadla budou perlit. Táborské listy. Táborsko 5/2005. Divadelníci perlili v Bechyni. Katalogy: CzechTourism: Kudy z nudy?…aneb katalog aktivit v České republice, 2005. CzechTourism: Obchodní dům turistických produktů, 2006. CD ROM a videokazety: CzechTourism: Spa&Wellness Catalogue 2004/2005, 2005. MMR: Cestovní ruch v České republice 2004, Praha, 2005. TV pořady: Toulavá kamera. ČT1. 31.7.2005. Zámek Bechyně. Výprava za českými čerty. ČT2. 25.10.2005. Sudoměřice. Veletrhy a akce: Czechtourism: Pozvání do lázní v obchodním centru Europark Štěrboholy. 7.-9.4.2006. Golf show. 20.3.2006. Holiday World. 26.2.2006. Wellness Balnea. 7.10.2006. PVA Letňany. Encyklopedie: Muzea&Galerie v České republice, kapesní encyklopedie. 1. vydání, Praha, Titanic, 1999. ISBN 8085909-51-0.
- 92 -
Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I.díl, 1.vydání, Praha, Libri, s.r.o., 2002, ISBN 80-7277-043-8. Vlček, P.: Encyklopedie českých zámků. 2.vydání, Praha, Libri s.r.o., 1996. ISBN 80-85983-02-8. Brožury: CzechTourism: 103 Premieren in der Tschechischen Republik, Czechtourism, 2005. Die Touristische region Südböhmen, 1. vydání, Zentrale des Fremden Verkehrs, 2000. Jihočeský kraj - Regionální rozvoj. 1. vydání, Krajský úřad České Budějovice, 2003. KČT: Kalendář turistických akcí 2005, KČT, 2004. Krajíc, R.: Bechyně, historické město. Bechyně, 1991. MMR: Cesty po skvostech České republiky, Triumf, s.r.o., 2005. Národní památkový ústav České Budějovice: Státní památkové objekty v Jihočeském kraji, 2006. Pivní cesty, 1. vydání, Helvetica&Tempora,s.r.o., 2006. ISBN 80-86982-00-9. Pobyty v jižních Čechách, České Budějovice, CTS Travel Service, 1999. Pražská informační služba: Vlastivědné výlety 2005,Praha , 2005. Sdružení lázeňských míst České republiky: Almanach lázeňských míst v České republice, 2001. Spolek pro obnovu venkova: Jihočeská vesnice roku 2003, 1. vydání, Spolek pro obnovu venkova,2003. Spolek pro obnovu venkova: Jihočeská vesnice roku 2004, 1. vydání, Spolek pro obnovu venkova, Sudoměřice u Bechyně 650 let. Svaz měst a obcí ČR, Jihočeský kraj, MMR ČR, Sudoměřiská škola obnovy venkova, 2004. ISBN 80239-3479-1. Spolek pro obnovu venkova: Jihočeská vesnice roku 2005, 1. vydání, Spolek pro obnovu venkova Jihočeského kraje, Jihočeský kraj, MMR, Sudoměřická škola obnovy venkova, 2005. Střední průmyslová škola keramická v Bechyni 1884 – 2004. Vyšší odborná škola grafická a Střední průmyslová škola grafická v Praze, 2004. Südböhmen, Burgen und Schlösser, historische Städte, Kultur und Natur, 1. vydání, České Budějovice, UNIOS CB,s.r.o., 2002. ISBN 80-86141-67-5. Tour tips, through forestland and fish lakes, Tourist information centre, České Budějovice, 2005. ISBN 80-239-1434-0. Václav Pichl. Tábor, Jihočeské tiskárny. 100 let ochotnického divadla v Raděticích 1903-2003, 2003. Zpravodaje: Bechyňský městský zpravodaj, ročník 2005. Sudoměřický zpravodaj. 5/2005. Zpravodaj Radětice. 10/2005. - 93 -
Prospekty: Bechyně Kurbad, Lázně Bechyně s.r.o. CzechTourism: Ubytování v Jihočeském kraji. CzechTourism, 2005. Hotel Panská. Jihočeská centrála cestovního ruchu: Ochutnejte jižní Čechy, České Budějovice, 2005. Jihočeská muzea. South Bohemia, A Home Away from Home, Czech Tourist Authority, 1995. Panství Bechyně. Tábor, place for your holiday, Tábor, 2003. Táborsko, Ubytování na Táborsku. Tábor, 2003. Internet: www.atic.cz
www.laznebechyne.cz
www.balneotravel.cz
www.laznefelicitas.cz
www.cestovni-ruch.cz
www.lidova-architektura.cz
www.cestujeme.cz
www.magconsulting.cz
www.cot.cz
www.mestobechyne.cz
www.cykloserver.cz
www.města.obce.cz
www.czech-holidays.cz
www.mmr.cz
www.czechtourism.cz
www.muzeums.cz
www.czecot.cz
www.pamatky.com
www.czso.cz
www.pis.cz
www.dobronice.cz
www.pruvodce.com
www.hrady-zamky.cz
www.quick.cz
www.jihocesky-kraj.cz
www.ratajeobec.cz
www.jiznicechy.cz
www.shscms.cz
www.kamenak.cz
www.smocr.cz
www.klaster-bechyne.org
www.spov-jck.cz
www.kct.cz
www.stezka.cz
www.kraj-jihocesky.cz
www.sudomerice.cz
www.kulturnidum.cz
www.zamek-bechyne.cz
- 94 -
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 - Památky Jihočeského kraje Tabulka č. 2 - Délka značených cest Jihočeského kraje Tabulka č. 3 - Přehled zařízení pro aktivní odpočinek v Jihočeském kraji Tabulka č. 4 - Obce v Mikroregionu Bechyňsko Tabulka č. 5 - Další údaje o obcích v Mikroregionu Bechyňsko Tabulka č. 6 - Informace k obcím Tabulka č. 7 - Jihočeská Vesnice roku Tabulka č. 8 - Mimořádná ocenění a čestná uznání udělená obcím v rámci soutěže Vesnice roku Tabulka č. 9 - Významné akce Mikroregionu Tabulka č. 10 - Vývoj počtu obyvatel města Bechyně od roku 1810 do současnosti Tabulka č. 11 - Vývoj návštěvnosti zámku Bechyně Tabulka č. 12 - Významné kulturní akce, konané v Bechyni v roce 2006 (probíhají každoročně) Tabulka č. 13 - Významné sportovní akce, konané v Bechyni v roce 2006 (probíhají každoročně) Tabulka č. 14 - Pobyty v Bechyni v nabídce cestovních kanceláří Tabulka č. 15 - Demografické ukazatele respondentů dotazníku Tabulka č. 16 - Demografické ukazatele respondentů dotazníku
- 95 -
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 - Marketingové turistické regiony ČR Příloha č. 2 - Geografická mapa Jihočeského kraje Příloha č. 3 - Správní rozdělení Jihočeského kraje Příloha č. 4 - Obce Mikroregionu Příloha č. 5 - Bechyňsko – dopravní dostupnost Příloha č. 6 - Zámek Bechyně Příloha č. 7 - Interiéry Zámku Bechyně Příloha č. 8 - Bechyňské kostely Příloha č. 9 - Bechyňské technické památky Příloha č. 10 - Plánek trati Tábor – Bechyně Příloha č. 11 - Bechyňské osobnosti Příloha č. 12 - Symboly města Bechyně Příloha č. 13 - Dotazník: Povědomí veřejnosti o městě Bechyni Příloha č. 14 - Dotazník: O návštěvnosti města Bechyně
- 96 -
Příloha č. 1 - Marketingové turistické regiony ČR
Zdroj: www.czso.cz
- 97 -
Příloha č. 2 - Geografická mapa Jihočeského kraje
Zdroj: www.czso.cz - 98 -
Příloha č. 3 - Správní rozdělení Jihočeského kraje
Zdroj: www.czso.cz - 99 -
Příloha č. 4 - Obce Mikroregionu
Zdroj: www.dobronice.cz - 100 -
Příloha č. 5 - Bechyňsko – dopravní dostupnost
Zdroj: www.quick.cz
- 101 -
Příloha č. 6 - Zámek Bechyně
Zdroj: www.mestobechyne.cz
- 102 -
Příloha č. 7 - Interiéry Zámku Bechyně Svatební sál Petra Voka
Ložnice Petra Voka
Zbrojnice
Zdroj: www.zamek-bechyne.cz - 103 -
Příloha č. 8 - Bechyňské kostely Děkanský kostel sv. Matěje
Hřbitovní kostel sv. Michala
Zdroj: www.mestobechyne.cz
- 104 -
Příloha č. 9 - Bechyňské technické památky Bechyňka
Železobetonový most přes řeku Lužnici
Zdroj: www.mestobechyne.cz - 105 -
Příloha č. 10 - Plánek trati Tábor - Bechyně
Zdroj: www.mestobechyne.cz
- 106 -
Příloha č. 11 – Bechyňské osobnosti František Bican alias Doktor Petrolka (1885 - ????) Anna Blažíčková spisovatelka sestry Blažkovi siamská dvojčata, varietní umělkyně (1878 - 1922 ) Bohuslav Burian profesro SPŠK, akademický sochař (1913 - 1981) Rudolf Burian učitel, vydavatel časopisu Lázně Bechyně, sbormistr Jiří Cikánek ochotník, divadelník, herec, předseda DS Lužnice (1924 - 1988) Bohumil Čámský státní a odborný lékař (1876 - 1955) Bohumil Dobiáš st. akademický sochař, profesor, SPŠK (1905 - 1964) Bohumil Dobiáš ml. akademický sochař, profesor, ředitel SPŠK (1929 - 2001) Rudolf Francl šéf lesního hospodářství (1863 - 1933) Rudolf Franta keramik, divadelní herec a režisér (1885 - 1962) Otto Gutfreund sochař, absolvent SPŠK (1889 - 1927) Josef Haškovec učitel SPŠK (1879 - 1950) Eduard Hauptman profesor SPŠK (1860 - 1925) František Hošek akademický sochař (1871 - 1995) Arnošt Chleborad učitel, autor díla Popis okresu bechyňského (1859 - 1941) Leopold Christ akademický sochař (1906 - 1985) Evžen Illín hudební skladatel (1924 - 1985) Václav Kolafa učitel, starosta města (1866 - 1934)
- 107 -
Jan Kolář akademický sochař a restaurátor (1920 - 1998) Jaroslav Konvalinka učitel, divadelní herec a režisér (1929 - 2000) František Kopecký profesor SPŠK Stanislav Kozák hlasatel čs. rozhlasu (1911 - 1981) Rudolf Krajc akademický malíř (1907 - 1934) Karel Kryl básník, písničkář, hudebník, absolvent SPŠK (1944 - 1994) František Křižík vynálezce a průmyslník (1847 - 1941) František Květoň lékař - chirurg (1921 - 1989) František Kyncl keramický malíř (1907 - 1970) Antonie Lhotová členka DS Lužnice (1908 - 1994) Václav Mařan profesor SPŠK (1879 - 1962) Josef Mašek ředitel SPŠK (1856 - 1931) František Mikšovský alias Franta Motory, dělník (1905 - 1992) Jan Nehasil lékař, náčelník Sokolské jednoty v Bechyni (1888 - 1945) Prokop Neužil opat českého benediktinského kláštera v Chicagu (1861 - 1946) Anna Nováková členka DS Lužnice (1933 - 1999) Helena Pekařová členka DS Lužnice (1914 - 1967) Miroslav Petrů profesor a ředitel SPŠK (1896 - 1967) Jaroslav Podmol akademický sochař (1879 - 1950) Dolfina Poppée grafoložka, soudní znalkyně písma (1864 - 1934)
- 108 -
Karel Postl malíř, učitel malířství (1769 - 1818) Jindřich Schenk profesor, akademický malíř (1892 - 1975) František J. Sláma bechyňský děkan, národní a zemědělský buditel (1792 - 1844) Antonín Smíšek profesor SPŠK (1898 - 1957) Ludvík Sovák profesor SPŠK (1862 - 1932) Miloš Sovák lékař, zakladatel čs. logopedie (1905 - 1989) Pavel Stašek profesor matematiky SPŠK, divadelník (1908 - 2002) Ludvík Szafran veterinář (1907 - 1951) Josef Šatra učitel a kronikář (1845 - 1929) Josef Šimák profesor SPŠK, akademický malíř (1888 - 1959)
Zdroj: www.mestobechyne.cz
- 109 -
Příloha č. 12 – Symboly města Bechyně Městskými symboly jsou: znak města Bechyně a od roku 1998 také městský prapor. Znak města Bechyně
Na modrém štítě je u spodku hradební zeď zlatá s cimbuřím o pěti stínkách a s otevřenou branou bez vrat, uvnitř černě malovanou, s vytaženou mříží. Nad zdí vystupují dvě zlaté věže o dvou viditelných stranách i podlažích, každá s oknem v každém podlaží na každé straně a s červenou valbovou střechou. Mezi věžemi nad branou je bílá, doprava hledící nekorunovaná orlice se čtvrceným štítkem na prsou. Na štítku je v 1. a 4. poli černém lvice přirozené barvy, v 2. a 3. poli červeném je černý dvouocasý lev, všichni ke středu obrácení. Nad velkým štítem je otevřený turmnajský helm zepředu s pokryvadly vpravo černozlatými, vlevo modrozlatými. V klenotu jsou dvě rozložená křídla, pravé červené, levé černé. Prapor města Bechyně
Prapor města Bechyně byl městu udělen 18. června 1998 předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. List tvoří tři svislé pruhy: modrý, žlutý a modrý. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Zdroj: www.mestobechyne.cz
- 110 -
Příloha č. 13 – Dotazník: Povědomí veřejnosti o městě Bechyni Prosím Vás o laskavé vyplnění tohoto dotazníku, který se stane podkladem pro zpracování marketingové analýzy v rámci mé diplomové práce na VŠE Praha. Děkuji za Vaše odpovědi.
1. Co se Vám vybaví, když se řekne Bechyně? …………………………………………………………………………………………………………… ……………………………… 2. Víte, kde se Bechyně nachází? …………………………………………………………………………………………………………… ……………………………… 3. Znáte nějaké osobnosti nebo události spojené s Bechyní? …………………………………………………………………………………………………………… ……………………………… 4. Vybavíte si některé turistické atraktivity v Bechyni či v jejím okolí? …………………………………………………………………………………………………………… ……………………………… 5. Navštívili jste už Bechyni? ano ne POKUD ANO 6. Co se Vám v Bechyni a jejím okolí líbí? …………………………………………………………………………………………………………… ……………………………… 7. Co Vám naopak v Bechyni chybělo, co by se dalo zlepšit? …………………………………………………………………………………………………………… ………………………………
- 111 -
Pohlaví: muž žena Věk: do 15 let 16-25 let 26-35 let 36-45 let 46-55 let 56-65 let nad 65 let Nejvyšší ukončené vzdělání: základní učební obor bez maturity učební obor s maturitou SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ VOŠ Povolání: student dělník úředník vedoucí pracovník podnikatel důchodce nezaměstnaný jiné ……………………… Bydliště (obec): ……………………………
- 112 -
Příloha č. 14 - Dotazník: Výzkum návštěvnosti města Bechyně Prosím Vás o laskavé vyplnění tohoto dotaznlku, který se stane podkladem pro zpracování marketingové analýzy v rámci mé diplomové práce na VŠE Praha. Děkuji za Vaše odpovědi. Jana Čítková 1. V Bechyni jsem dnes: - poprvé - podruhé - poněkolikáté 2. Jak dlouhý je Váš pobyt? - jeden den - více dní - 1 - 2 týdny -déle 3. Motivem mé návštěvy bylo - návštěva známých - prohlídka historických památek - návštěva lázní
- prohlídka technických památek
- návštěva kulturní akce
- sjíždění řeky Lužnice
- golf
- příjemné strávení volného času
jiný ..................... 4. Bechyni jsem navštívil/a - sám/sama
- s partnerem/partnerkou
jsem zde - individuálně - s rodinou - s přáteli -se zájezdem (s cestovní kanceláří) - se skupinou, ale bez organizace CK
(školní výlet, exkurze.. .)
5. Do Bechyně jsem se dostal/a - autem - autobusem - 113 -
- vlakem - na kole - pěšky 6. O Bechyni jsem se dozvěděl/a, případně informace čerpal/a z - rozhlasu - televize - internetu - tisku
- školy
- informačního centra
- tištěného průvodce, prospektu - cestovní kanceláře
- doporučení známých - jiného zdroje.......................
7. Využili jste služeb informačního centra v Bechyni? - ano
- ne
8. Dopravní popřípadě turistické značení mi připadalo: - srozumitelné - dostatečné - spíše nesrozumitelné
- nedostatečné
- nevím, nemohu posoudit
9. Je Bechyně cílem Vaší cesty? - ne, jen projíždím
- ano, je jediným cílem
- ano, spolu s dalšími místy
10. Znáte některé osobnosti nebo události spojené s Bechyní? - ne
- ano
............
11. Co se Vám v Bechyni a v jejím okolí líbí? ................................................................................................. 12. Co Vám naopak v Bechyni chybělo, co by se dalo zlepšit? . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . .. . . . . . . . ..
13. Byli jste spokojeni se službami? - informační
O ano
O ne
O nevyužil/a jsem
- ubytovací
O ano
O ne
O nevyužil/a jsem
- stravovací
O ano
O ne
O nevyužil/a jsem
- sportovně-rekreační nabídka
O ano
O ne
O nevyužil/a jsem
- kulturně - společenská nabídka
O ano
O ne
O nevyužil/a jsem
- obchody
O ne
O nevyužil/a jsem
O ano
- 114 -
- průvodcovské služby (zámek, město Bechyně...) O ano
o ne
14. Navštívili byste Bechyni znovu? - ano
- ne ................................... - nevím
15. Doporučil/a byste návštěvu Bechyně přátelům a známým? - ano Pohlaví: - muž
- ne ................................... - nevím - žena
Věk: do 15 let 16-25 let 26-35 let 36-45 let 46-55 let 56-65 let nad 65 let Nejvyšší ukončené vzdělání: základní učební obor bez maturity učební obor s maturitou SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ VOŠ Povolání: student dělník úředník vedoucí pracovník O podnikatel duchodce nezaměstnaný jiné ............ Bydliště (obec): ...............................
- 115 -
o nevyužil/a jsem
ZÁZNAM O DIPLOMOVÉ PRÁCI AUTOR NÁZEV DP FAKULTA OBOR ROK OBHAJOBY POČET STRAN POČET PŘÍLOH VEDOUCÍ DP
Jana Čítková Marketingová koncepce Mikroregionu Bechyňsko Fakulta mezinárodních vztahů Mezinárodní obchod 2007 94 14 PhDr. Jarmila Netková
Jihočeský kraj, Mikroregion Bechyňsko, ANOTACE
Město Bechyně, Dotazníkové šetření o povědomí o městě Bechyni, Dotazníkové šetření návštěvnosti města Bechyně.
KLÍČOVÁ SLOVA
Mikroregion Bechyňsko, Město Bechyně, Cestovní ruch, Lázeňství, Zámek Bechyně MÍSTO ULOŽENÍ Katedra cestovního ruchu, VŠE Praha
- 116 -
SIGNATURA
