UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
MANUÁL zaměřený na orientaci v poradenství a v problematice pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením Olga Krejčířová
Olomouc 2007
Oponent: Bc. Lubomír Řehůřek
1. vydání © Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko, 2007 ISBN 978-80-244-1632-8
2
Obsah: Úvod ………………………………………………………………... 4
1
Osoby se zdravotním postižením a trh práce ……………. 5
2
Pracovně právní klasifikace osob se zdravotním postižením ……………………………………………………. 6
3
Zařízení pro profesní přípravu ……………………………… 7
4
Sociálně rehabilitační účinek pracovního uplatnění …….. 7
5
Problémy pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením……………………………………………………… 9
6
Specializovaná pracoviště pro osoby se zdravotním postižením…………………………………………………… 10 6.1 Chráněné dílny a chráněná pracoviště ……..……… 10 6.2 V čem spočívá cíl při vytváření chráněného pracoviště ……………….…………………………….. 11 6.3 Obsahové zařízení chráněných dílen …..………….. 11
7
Podporované zaměstnávání ………………………………. 12
Specifika práce a kontaktů s uživateli služeb ….…......………… 14 Osmero požadavků pro efektivní uplatnění osob zdravotně znevýhodněných na trhu práce ……………………………....... 21 Slovník ……………………………………………………......……. 22 Seznam použité literatury ……………………………......………. 28
3
Úvod: Pro jedince s mentálním postižením je začlenění do volného trhu práce problém, který vyplývá prioritně z jejich limitované edukace. Vycházíme ale z předpokladu, že každý může pracovat, když je mu poskytována přiměřená pomoc v přiměřeném čase a na správném místě.
Nejvýznamnějšími podmínkami úspěšnosti při zaměstnávání osob s postižením na volném trhu práce jsou zájem o práci ze strany postiženého a zájem zaměstnavatele odpovídající podmínky vytvořit.
Naplněním
je
budování
chráněných
pracovišť
a kompetentní instalace míst podporovaného zaměstnávání. Mezi uvedenými formami není rivalita, naopak vzhledem k společnému cíli je smysluplná vzájemná podpora v hledání modifikovaných forem. Společenský dopad zaměstnávání mentálně postižených spočívá i v ukazateli, že zaměstnavatelé se učí, jakým pracovním a osobnostním potenciálem disponují jedinci s postižením.
V manuálu
naleznete
některé
odpovědi
na
otázky
zaměstnávání osob se zdravotním postižením, především osob s postižením mentálním. Vytyčili jsme čtyři problémové okruhy v jejíchž rámci sledujeme otázky a odpovědi na ně. Tyto okruhy jsou následující:
právo na zaměstnání
podmínky pro zaměstnávání
volba povolání
komunikace
Zcela jistě máte před sebou řadu dalších otázek, na které hledáte odpovědi. Náš tým je připraven vám pomoci, očekáváme vaše připomínky a názory.
4
1 Osoby se zdravotním postižením a trh práce Osoby se zdravotním postižením se při uplatnění na trhu práce setkávají s celou řadou úskalí, ale mají také možnosti uplatnění, i když tyto možnosti jsou omezené. Pamatujme: Je velmi potřebné, aby v ČR vznikl fungující komplex služeb, jehož podstatou je pomáhat lidem s různými zdravotními handicapy, pomáhat
Pamatuj
ve směru nalezení a udržení místa na otevřeném trhu práce a za rovných pracovních podmínek.
Bude zapotřebí podporovat vznik nových chráněných dílen a pracovišť a jejich provázanost s ostatními institucemi, které se zabývají problematikou vzdělanosti a zaměstnanosti občanů se zdravotním omezením. Jako významný krok správným směrem je nutné hodnotit vznik agentur pro podporované zaměstnávání, které v úzké spolupráci s úřady práce pomáhají v oblasti zaměstnávání osob s těžším zdravotním postižením. K zapamatování: Ve standardních pravidlech pro vytváření stejných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením přijatých valným Shromážděním OSN se v jednom z článků vymezuje: „Osoby se zdravotním postižením jsou členové společnosti a mají právo zůstat v místní komunitě. V rámci normálních
struktur
vzdělávání,
zdravotní
péče,
zaměstnávání
a sociálních služeb by měli dostat takovou pomoc, jakou potřebují“ (Usnesení OSN 1993).
Vymezení
zaměstnávání
jako
pracovního
uplatnění
postižených je tedy předmětem zvýšené povinnosti u nás i ve světě. Jestliže hovoříme na základě výše uvedeného o osobách se zdravotním postižením, zahrnujeme sem i osoby s mentálním postižením,
kteří
se
s uplatněním
na
s největšími problémy.
5
trhu
práce
setkávají
K zapamatování
2 Pracovně právní klasifikace osob se zdravotním postižením Náš
právní
řád
obecně
neobsahuje
problematiku
zaměstnávání zdravotně postižených občanů jako celek, výběr upravuje pouze specifika zaměstnávání některých skupin zdravotně postižených občanů, jmenovitě občanů se změněnou pracovní schopností,
včetně
změněné
pracovní
schopnosti
s
těžším
zdravotním postižením a zaměstnávání poživatelů invalidních důchodů a částečných invalidních důchodů. Pro zájemce: Lze tedy konstatovat, že osoba se zdravotním postižením najde uplatnění buď na normálním trhu práce nebo ve specializovaných pracovištích.
V oblasti pracovně právní jsou používány následující pojmy: •
Osoby se zdravotním postižením jsou fyzické osoby se zdravotním
postižením,
jimž
je
poskytována
zvýšená
Pojmy Osoby se zdravotním postižením
ochrana na trhu práce. •
Osoby se zdravotním postižením jsou osoby , které
Definice
jsou: -
Orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními.
-
Orgánem
sociálního
zabezpečení
uznány
částečně
invalidními. -
Rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení uznány zdravotně znevýhodněnými.
•
Osoby s těžším zdravotním postižením jsou osoby se Osoby s těžším zdravotním
postižením,
které
byly
uznány
orgánem
zdravotním postižením
sociálního zabezpečení plně invalidními. •
Osoba zdravotně znevýhodněná je fyzická osoba, která má takovou funkční poruchu zdravotního stavu, při které má
6
Osoba zdravotně znevýhodněna
zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnávání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její možností být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně
omezeny
z důvodů
jejího
dlouhodobě
nepříznivého zdravotního stavu.
3
Zařízení pro profesní přípravu Trh práce požaduje vzdělanou a připravenou pracovní sílu.
Klade nároky na aktualizaci výcviku a školení, které v rámci investic
Zařízení pro profesní přípravu
do lidských zdrojů také v podobě aktivit zaměstnavatelů v hlavních směrech orientuje a zajišťuje. Profesní příprava je zajišťována celým systémem školských vzdělávacích zařízení. Pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou vytvořena odborná učiliště zajišťující řadu učebních oborů a praktické školy. Odborná učiliště
Trh práce orientaci školství bezesporu ovlivňuje, ale a praktické školy můžeme sledovat i určité aspekty organizace vzdělání přímo z jeho pozice a potřeb. V těchto případech je pro trh práce limitující nedostatečnost školského systému v praktickém výcviku. K zamyšlení: Role učení ve vzájemné vazbě s praxí a s garancí zaměstnavatele je v našich podmínkách spíše sporadická. Ve světě jsou takovéto
K zamyšlení
systémy běžnější a vykazují i efektivitu vzhledem ke snížení nezaměstnanosti.
4 Sociálně rehabilitační účinek pracovního uplatnění Pamatujme: Je
nutné zdůraznit, že práce není pro většinu handicapovaných
občanů
pouze
zdrojem
obživy,
ale
zejména
seberealizace.
7
požadavkem
Pamatuj
Právě zapojení do „práce“ umožňuje rozšiřovat odborné znalosti, lidské kontakty a za určitých podmínek působí stimulačně na psychiku člověka postiženého. Pro zájemce: Sociálně
rehabilitační
postižených
osob
z ergoterapeutického
se
účinek opírá
výcviku
pracovního o
základní
s novou
uplatnění tezi
zdravotně
vycházejících
integrační hodnotou,
kdy
všechny činnosti budou mít kompenzační charakter s reedukačním dopadem v konečném důsledku.
V rámci uvedených intencí zdůrazňujeme nutnost návaznosti, která spočívá v nedovolení prostoje delšího časového úseku mezi ukončením školy a nalezením práce. Jednoznačně se ukazuje, že není efektivní pouze poradenská činnost v časovém horizontu několika let, kdy pomáháme práci hledat, ale je nutné okamžité řešení, protože osoba postižená, která zůstává doma si vytváří další stereotypy, které mohou mít i aspekty pro ni příjemných prožitků, čímž se stává hledání práce bez motivace. Je potřeba uvažovat o uceleném systému, který bude umožňovat zařazení do trhu práce přímo v návaznosti na ukončené vzdělání či přípravu i v zařízeních neprofesního typu. Máme zde na mysli uplatnění absolventů praktických škol, případně odborných učilišť. Pamatujme: Na nás v současnosti je, abychom pomocí
aktuálních prostředků
nabídli práci v přímém sledu po ukončení praktické profesní přípravy. Je to možné mnoha způsoby s různými modifikacemi. Jmenujme na prvním místě chráněné dílny a chráněná pracoviště nebo různé formy podporovaného zaměstnávání.
Nemůžeme spoléhat, že tento problém vyřeší státní správa reprezentovaná Úřadem práce. Možnost řešení je ve speciálně pedagogických pracovnících, protože ti svou odbornou profilací
8
Pamatuj
nejlépe znají potřeby postižených a oni mají v rukou pomoc při jejich uplatnění na trhu práce, ať již formou podpory nebo přímo tvorbou chráněných pracovišť a chráněných dílen a jiných modifikací. Od roku 1990 vznikla řada nových podnikatelských subjektů, zaměřujících se na zaměstnávání zdravotně postižených osob. Zároveň vznikala občanská sdružení provozující chráněné dílny především pro mentálně postižené. Tyto dílny nemohou být zaměřeny na dosahování zisku, ale především na pracovní rehabilitaci, proto je nezbytná jejich dostatečná finanční podpora ze strany státu.
5 Problémy pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením Při zhodnocení dosavadní úrovně pracovního uplatnění mentálně postižených můžeme vymezit následující stanoviska: • Největším problémem zůstává zaměstnávání těžce mentálně postižených. • Právní
úprava
postavení
osob
se
změněnou
pracovní
schopností (MR) odpovídá vcelku evropskému standardu, problémem však zůstává její dodržování, zvláště v případech ukončování pracovních poměrů. • Mentálně
postižení
jsou
stále
vyčleňováni
z procesu
uplatňování na trhu práce. Je třeba vytvářet podniky, které by je zaměstnávaly a ti, kteří by v nich byli zaměstnáni, aby získali dobré příjmy a měli tak stejné podmínky jako ostatní pracující. • Vycházet ze stále trvajícího etického kréda – lidé s mentální retardací potřebují intenzivní pomoc ze strany společnosti zaměřenou k tomu , aby mohli rozvinout své schopnosti a těmi se zapojit do normálního života. •
V rámci struktury nezaměstnanosti přibývá nezaměstnanost mentálně postižených, a to dlouhodobá i opakovaná, dosavadní opatření se jeví jako nedostatečná a je třeba hledat další.
9
Stanoviska při uplatnění osob se zdravotním postižením
6 Specializovaná pracoviště pro osoby se zdravotním postižením 6. 1 Chráněné dílny a chráněná pracoviště Cílem celkového pojetí chráněné dílny a chráněného Chráněné dílny pracoviště
(dále jen CHD a CHP) je vytváření základních
a chráněná pracoviště
předpokladů pro pracovní a společenské uplatnění zdravotně postižených občanů vedoucí k dosažení optimální úrovně sociální adaptace. Konkrétním
vykonavatelem
úkolů
státu
v oblasti
zaměstnanosti jsou územní orgány – úřady práce. Jedním z jejich nejdůležitějších úkolů je věnovat zejména pozornost určitým skupinám občanů – tedy občanům se změněnou pracovní schopností v důsledku těžšího zdravotního postižení. Pamatujme: Občan má především právo na zabezpečení vhodného zaměstnání odpovídajícího jeho zdravotnímu stavu, s přihlédnutím k věku, kvalifikaci a schopnostem.
Úřad práce může přispívat či úplně hradit náklady některé instituci, která bude pracovní přípravu občanů se ZPS provádět. Nejčastěji jsou těmito institucemi speciální podniky zaměstnávající handicapované – chráněné dílny a chráněná pracoviště. Úřady práce poskytují dohled nad fungováním právního systému, vyhledávají vhodné zaměstnání, poskytují poradenskou pomoc, pomoc při přípravě na zaměstnání a příspěvek na zřízení chráněné dílny či chráněného pracoviště. Trh práce může být nelítostný a zdravotně postižený občan je obecně v nevýhodě. Jeho nejtíživějším problémem může být kromě komplikací s dojížděním také nedostačující vzdělání. Dalším problémem
může
být
neochota
zaměstnavatelů
riskovat
zaměstnávání lidí se ZPS. Role úřadů práce spočívá ve vztahu k zaměstnavatelům
10
Pamatuj
v motivujícím faktoru s významnou nabídkou finančního zázemí, kdy ve vztahu k zdravotně postiženým se stávají jejich „defensory“ a pomocníky v jejich integraci do normálního života.
6.2 -
V čem spočívá cíl při vytvoření chráněného pracoviště Ve speciální výchově a pracovně vzdělávacím rozvoji osob se zdravotním postižením,
-
Cíl tvorby chráněného pracoviště
ve vytvoření podmínek pro praktické zrovnoprávnění a dosažení maximálně možného stupně integrace do společnosti, při respektování
individuálních
vlastností
každého
zdravotně
postiženého jedince, -
v návaznosti na současný integrační trend a jeho plnění, které vychází
z modernizace
výchovně
vzdělávacího
procesu
mentálně postižených jedinců v hraničním pásmu středně těžké mentální retardace.
6. 3 Obsahové zaměření CHD Obsahové zaměření je cílené směrem do rehabilitace Obsah zaměření a integrace. CHD jsou koncipovány především v
kontextu
CHD
spolupráce s jinými subjekty, které jsou předmětem podnikatelského záměru. Vlastní dílny mohou umožňovat pracovní místa s různou specifikou: např. keramické práce, zahradnické práce, krejčovské práce, pomocné zednické práce, manipulační práce s drobným materiálem, práce v oblasti služeb (praní prádla, mandlování, úklidové služby) apod. Pracovní
doba
zaměstnanců
pracoviště
musí
nutně
respektovat handicap zdravotně postižených a musí se odvíjet i od základních cílů, které jsou pro jejich zaměstnání v rámci těchto pracovišť stanoveny. To znamená, že vedle ekonomického aspektu vyzdvihuje především aspekt sociálně rehabilitační. Proto musí být normativ pracovní doby upraven a činnosti v rámci celého pracovního procesu specifikovány na části pracovní a odpočinkové s relaxací a časem na stravování.
11
Pracovní doba
Pamatujme: Zodpovědnost, kterou má chráněná dílna ke svým postiženým zaměstnancům,
daleko
převyšuje
zodpovědnost
Pamatuj
běžného
zaměstnavatele. Je zde důležité plánování pracovních postupů, potřebná je i pomoc podpůrných služeb. Další aktivity,
především
relaxační mají za cíl vyhnout se jednostrannosti a pomáhají dalšímu vývoji postiženého člověka.
7 Podporované zaměstnávání Podporované zaměstnávání je významná metoda, která
Podporované zaměstnávání
nachází stále více své místo v zaměstnávání mentálně postižených a předpokládáme, že v budoucnu svými prvky ovlivní i systém CHD a CHP, protože metoda podporovaného zaměstnávání vychází z jednoduché myšlenky, že všichni lidé mohou produktivně pracovat, když je jim poskytnuta správná pomoc ve správném čase a na správném místě. Tato míra musí mít vždy individuální charakter. K zapamatování: Podporované
zaměstnávání
je
komplex
podpůrných
opatření
K zapamatování
orientovaných současně na zaměstnavatele a zdravotně postiženého zaměstnance, které umožňuje postiženému jedinci získat a udržet si placenou práci na otevřeném pracovním trhu. Většinou jde o práci, která nevyžaduje téměř žádnou kvalifikaci.
Ke znakům podporovaného zaměstnávání patří: -
Znaky
Vyhledávání práce a pracovního místa včetně systematic- podporovaného kého vyhledávání pracovních příležitostí a možností vhodné práce.
-
Na
základě
rozboru
pracovního
místa
a
pracovní
přiměřenosti je realizovaná tvorba, úprava, optimalizace a přiřazení pracovního místa. -
Vyvrcholením je pracovní výcvik a nácvik.
12
zaměstnávání
Pro zájemce: Počátky systému podporovaného zaměstnávání jsou v Kanadě a USA koncem sedmdesátých let 20. století. Jejich myšlenka se postupně rozšířila do severní a západní Evropy a začátkem devadesátých let zaznamenala prudký rozvoj.
Zaměstnavatel, který
pomáhá osobě s postižením,
pomáhá nejen postižené osobě, ale také sobě. Nezískává pouze osoba
postižená,
ale
také
zaměstnavatel.
Zaměstnávání
zdravotně postižených občanů na volném trhu práce je oblast, jejíž úspěšná realizace potřebuje osobní zainteresovanost jak rodičů a přátel, tak především profesionálů
13
Specifika práce a kontaktů s uživateli služeb (12 otázek v oblasti práva na zaměstnání, podmínek pro zaměstnávání,volbu povolání a komunikaci osob se zdravotním postižením) Právo na zaměstnání
Otázka: Existují omezení při uzavírání pracovního poměru s osobou se zdravotním postižením? Odpověď: V dnešní době neexistují žádná omezení při uzavírání pracovního poměru s osobou se zdravotním postižením. Pracovní poměr může vzniknout na základě pracovní smlouvy, volbou nebo jmenováním. Nečastější formou vzniku uzavření
pracovní
smlouvy
mezi
pracovního poměru je zaměstnancem
a
jeho
zaměstnavatelem.
Právo na zaměstnání
Otázka: Co musí obsahovat pracovní smlouva? Odpověď: • Druh práce, na který je zaměstnanec přijímán, •
místo výkonu práce (obec a organizační jednotku nebo jinak určené místo),
•
den nástupu do práce. Právo na zaměstnání
Otázka: Na co je potřeba dát pozor při podepisování pracovní smlouvy? Odpověď: • Zda byla sjednána zkušební doba – činní 3 měsíce, pokud nebyla sjednána pracovní smlouvě zkušební doba kratší (případně
sjednána
zkušební
doba
kratší
nesmí
být
prodlužována), •
na jakou dobu se pracovní poměr sjednává – pracovní poměr se sjednává na dobu neurčitou, pokud není v pracovní smlouvě výslovně určena doba jeho trvání (pracovní poměr na dobu určitou nelze sjednat s absolventy středních a vysokých škol, odborných učilišť a učilišť vstupujícími do pracovního poměru na práci odpovídající jejich kvalifikaci: mladistvým: zaměstnanci,
14
o nichž to stanový kolektivní smlouva – tento zákaz neplatí, požádá-li zaměstnanec písemně o sjednání pracovního poměru na dobu určitou) Podmínky pro zaměstnávání
Otázka: Jaké jsou výhody uplatnění na otevřeném trhu práce pro osoby se zdravotním postižením? Odpověď: Přináší nevětší míru sociálního začlenění, protože se zde člověk s postižením setkává s jinými, nepostiženými lidmi. -
Přináší největší možnost seberealizace, lze využít celou škálu profesí,
-
práce na otevřeném trhu je nabídkou pro větší možnosti profesního i osobního rozvoje člověka,
-
práce v běžném prostředí také znamená vyšší sociální status,
-
mzdy pracovníků s postižením na otevřeném trhu jsou vyšší v porovnání se s tejnou skupinou lidí v chráněných dílnách . Podmínky pro zaměstnávání
Otázka: Existují výjimky pro osoby se při skončení pracovního poměru? Odpověď:
zdravotním
postižením
Pracovní poměr může být rozvázán: •
dohodou
•
výpovědí
•
okamžitým zrušením
•
zrušením ve zkušební době Pro
osoby
se
zdravotním
postižením
při
skončení
pracovního poměru platí pouze jediná výjimka, která se vztahuje na výpověď danou tomuto občanu ze strany zaměstnavatele z důvodů: •
Stal se nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu ke změně jeho úkolů , technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.
15
•
Pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení dlouhodobé způsobilosti konat dále dosavadní práci nebo ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdravý nejvyšší přístupné expozice.
•
Nesplňuje předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce.
V
uvedených
případech
musí
zaměstnavatel
žádat
o předchozí souhlas s výpovědí úřadu práce, který o této záležitosti rozhoduje ve správním řízení, kterého je zaměstnanec účastníkem. Pokud je výpověď dána zaměstnanci se zdravotním postižením,
který
nadbytečnosti.
není
zabezpečen
důchodem,
výpovědní
doba
Skončí
z
důvodu
teprve
tehdy,
až zaměstnavatel zajistí tomuto zaměstnanci nové vhodné zaměstnání.
Otázka: Jaké jsou nevýhody pracovních míst na otevřeném trhu práce pro osoby se zdravotním postižením? Odpověď: - Pracovní místa je obtížné získat, -
lidé se znevýhodněním se musí utkat s konkurencí ostatních zájemců o práci, kteří nemají postižení,
-
zaměstnavatelé většinou nemají zkušenosti se zaměstnáváním lidí s postižením,
-
prostředí bývá bariérové.
16
Podmínky pro zaměstnávání
Podmínky pro zaměstnávání
Otázka: Jaké výhody plynou zaměstnavatelům ze zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Odpověď: •
Zaměstnavatel může získat na zřízení pracovní místa pro občana se zdravotním postižením příspěvek na zařízení chráněného pracovního místa.
•
Zaměstnavateli se snižuje daň (částku 18 tis. Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením o částku 60 tis. Kč za každého zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením): podrobné informace získá zaměstnavatel na finančním úřadu.
•
Firma
účastnící
se
obchodní
veřejné
soutěže,
která
zaměstnává nad 50 % občanů se zdravotním postižením, získá v této soutěži zvýhodnění.
Otázka: Existují příspěvky a dotace na zřízení chráněné pracovní dílny a chráněného pracovního místa? Odpověď:
Podmínky pro zaměstnávání
Chráněné pracovní dílny Úřad práce může těmto zaměstnavatelům na základě dohody poskytnout i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné dílny. Výše tohoto příspěvku může činit maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na jednoho zaměstnance, který je osob se zdravotním postižením, a maximálně šestinásobek
na
jednoho
zaměstnance
s těžším
zdravotním
postižením. Chráněné pracovní místo: Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením se odvozuje od průměrné mzdy v národním hospodářství za první a třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.
17
Chráněné pracovní místo
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením poskytuje úřad práce zaměstnavateli zaměstnávajícímu více něž 50 % osob se zdravotním postižením. Volba povolání
Otázka: Může občan se zdravotním postižením podnikat ? Odpověď: Oblast podnikání osob se zdravotním postižením není nijak speciálně upravena. Platí obecná pravidla týkající se podnikání. Pokud je občan se změněnou pracovní schopností veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a bude samostatně výdělečně činný, může mu úřad práce poskytnout příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa.
Otázka: Má
firma
povinnost
zaměstnávat
osoby
se
zdravotním
postižením? Odpověď: Zaměstnavatel je povinen zaměstnat osoby se zdravotní postižením ve výši povinného podílu, který činní u zaměstnavatele s více něž 25 zaměstnanci 4 %. Tuto svou povinnost může zaměstnavatel splnit mimo zaměstnávání osob se zdravotním postižením: •
Odebíráním výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% zaměstnanců se zdravotním postižením nebo zadáváním
zákazech
odebíráním
výrobků
těchto
zaměstnavatelům
chráněných
dílen
nebo
provozovaných
občanským sdružením, státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo církevní právnickou osobou nebo obecně prospěšnou společností, nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám se zdravotním postižením.
18
Volba povolání
•
Odvodem do státního rozpočtu.
Zaměstnavatel
může
povinnost
splnit
kombinací
všech
tří
uvedených způsobů.
Otázka: Kde naleznou osoby se zdravotním postižením pomoc při hledání vhodného pracovního místa? Odpověď:
Komunikace
Každý občan může využít při hledání pracovního místa služeb úřadu práce. Dále je možné obrátit se na soukromé zprostředkovatelny práce, které svou činnost ale provádějí za úhradu. Tyto soukromé zprostředkovatelny musejí mít k provozování zprostředkovatelské činnosti povolení Ministerstva práce a sociálních věcí. Přehled těchto zprostředkovatelen je k dispozici na úřadu práce. Osoby s těžším zdravotním postižením dále mohou využít služeb Agentur podporovaného zaměstnávání. S hledáním vhodného pracovního uplatnění ve městech osobám se zdravotním postižením pomáhají občanská sdružení a různé organizace
na jejichž odborné pracovníky je možné
kontakt získat u pracovníku úřadu práce . Komunikace
Otázka: Existují pomůcky pro podporu pracovního uplatnění? Odpověď: -
Počítačový program Stepping Stones •
Určen lidem s mentálním postižením ve fázi hledání pracovního uplatnění, distribuovaný na CD.
• -
Dostupný na adrese
[email protected]
Diagnostický nástroj Hodnocení míry potřebné podpory •
Určeno pro stanovení míry potřebné podpory lidí znevýhodněných na trhu práce.
[email protected]
19
-
Komiks •
Tištěný, barevný materiál, který povede klienty po službě podporované zaměstnávání.
•
Dostupný na adrese
[email protected]
20
Osmero požadavků pro efektivní uplatnění osob zdravotně znevýhodněných na trhu práce 1. Eliminovat omezené možnosti absolventů praktických škol a odborných učilišť při uplatnění na otevřeném trhu práce.
2. Požadavek uceleného systému profesní přípravy osob se zdravotním postižením.
3. Požadavek tvorby chráněných dílen a chráněných pracovišť.
4. Významnost
a
nezastupitelnost
postavení
úřadů
práce
při pomoci osobám se zdravotním postižením při uplatnění na otevřeném trhu práce.
5. Využití metodiky podporovaného zaměstnávání v zaměstnavatelské politice osob se zdravotním postižením.
6. Neustálé hledání jednotlivých možností pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením na trhu práce.
7. Analyzovat efektivitu pracovního uplatnění osob nevýhodněných na trhu práce v rámci jednotlivých oblastí.
8. Uvědomovat si terapeutický účinek pracovních činností u osob s handicapem.
21
Slovník A/
A/ Adaptabilita – schopnost přizpůsobit se změněným podmínkám. Agentura podporovaného zaměstnávání – organizace, která se cíleně zabývá pomoci znevýhodněných občanů najít si a udržet pracovní uplatnění u běžných zaměstnavatelů. Assessment – hodnocení jednotlivých dovedností potřebných výkonu práce rozdělených na co nejmenší zaznamenatelé kroky a složení jako přehled o výsledcích práce.
B/
B/ Běžné pracoviště – pracoviště na otevřeném trhu práce,kde většina spolupracovníků nemá žádné postižení nebo znevýhodnění a uživatel má možnost se s nimi v rámci plnění pracovních úkolů setkávat.
Č/
Č/ Částečný invalidní důchod – pojištěnec je částečně invalidní z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Pojištěnec je částečně invalidní též tehdy, jestliže je dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně stěžuje obecně životní podmínky.
D/
D/
Defekt – relativně výrazný nedostatek (chybění) integrity lidského organismu nebo části (porucha či chybění orgánu nebo funkce). Deficit – relativně mírný a částečný nedostatek integrity lidského organismu nebo jeho část (orgánu nebo funkce). Depistáž – vyhledávání postižených, narušených či ohrožených osob v populaci. Dispozice – organizovaný celek psychofyziologických tendencí reagovat určitým způsobem. Dovednosti nepřímo související pracovním uplatněním – dovednosti, které uživateli umožňují být připraven pro výkon práce (např. přijít včas na pracoviště, umět cestovat do zaměstnání apod.).
22
Dovednosti související s pracovním uplatněním – dovednosti, které nejsou součástí pracovní náplně, ale zaměstnavatel předpokládá, že jimi Každý pracovník disponuje (např. převzetí výplaty , využívání dovolené,ale i převlékání do pracovního oděvu).
E/
E/
Ergoterapie – léčba prací: kondiční ergoterapie (léčba zaměstnáváním) ergoterapie cílená na postiženou oblast ergoterapie zaměřená na pracovní začlenění ergoterapie zaměřená na výchovu k soběstačnosti. F/
F/ Forma pracovněprávního vztahu – pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou, případně se zkušební dobou, dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce. Formální zdroje – zdroje,jejichž účelem je poskytnout služby u uvedené oblasti (úřady, školy, porady…).
CH/
CH/ Chráněné dílny – pracoviště provozovaná právnickými nebo fyzickými osobami zaměstnávající občany se změněnou pracovní schopnosti. Chráněné pracoviště – viz Chráněné dílny, může být pojímáno jako domácí pracoviště občana se změnou pracovní schopnosti.
I/
I/ Indikace – předpis vhodného výkonu nebo předpisu. Individuální plán – v rámci PZ dohoda mezi členy plánovaného týmu a obsahuje popis výchozí situace, soubor cílů, kroky směřující k jejich dosažení, termíny plnění, zodpovědné osoby a způsoby kontroly. Integrace – plnohodnotné soužití zdravých a jedinců handicapovaných, jež umožňuje respektování individuálních potřeb každého z nich v různých oblastech života (vzdělání, zaměstnávání, volný čas apod…). Inteligence – všeobecná schopnost konvergentně myslet. Inteligenční kvocient – vyjadřuje se vzorcem: mentální věk x 100 chronologický věk 23
Invalidita – stav trvalého snížení nebo omezení práceschopnosti nebo soběstačnosti. K/
K/ Kompenzace – speciálně spočívající v nahrazení nedostatečně rozvinutých nebo narušených funkcí zachovalými. Komunikace – výměna informací v rámci biologických, technických a sociálních systému nebo vzájemně mezi těmito systémy.
M/
M/
Mentální retardace – souhrnné označení pro výrazně podprůměrnou úroveň všeobecné inteligence (IQ nižší než 70). Motorika – souhra pohybových aktivit živého organismu. Mzda – úplata za práci vykonávanou v závislosti na zaměstnavateli, v širším smyslu je mzdou každá odměna za lidský pracovní výkon.
O/
O/
Občan se změnou pracovní schopnosti – je občan, který má pro dobrovolně nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, případně přípravy pracovnímu uplatnění. Občanem se ZPS je vždy občan, který má částečný invalidní důchod. Občanem se ZPS s TZP je vždy občan, který má plný individuální důchod. O přiznání ID nebo ZPS rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení prostřednictvím posudkových lékařů. Osobní profily – v souvislosti s podporovaných zaměstnáváním je soubor předpokladů uchazeče relativních pro vyhledávání pracovního místa. Osobnost – individuální jednota člověka, jeho hodnota duševních vlastností a procesů založená na jednotě lidského organismu, utvářená a projevující se v jeho společenských vztazích. Otevřený trh práce – souhrn veškerých veřejně známých možností pracovního uplatnění, o jejichž využití se může ucházet kterýkoli zájemce.
P/
P/
Plánovací tým – tým lidí, podílejících se na vytváření a realizaci individuálního plánu, v souvislosti s PZ mohou být mimo uživalete členem týmu (např: pracovní konzultant, rodinný příslušnici, zaměstnavatel, spolupracovníci).
24
Plný invalidní důchod – S39 pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu: a) poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, b) je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Podporované zaměstnání – komplex služeb, jejichž cílem je poskytnout člověku takovou podporu, aby si uměl podržet místo na otevřeném trhu práce za odpovídajících platových podmínek. Práce – specificky lidská činnost vyznačující se plánovitostí a vědomou volbou pracovních postupů i společenskou kooperací a komunikací. Pracovní asistent – pracovník poskytovatele služeb podporovaného zaměstnávání, který doprovází uživatele služeb do zaměstnání, je s ním přímo na pracovišti a pod vedením pracovního konzultanta pomáhá uživateli a poskytuje podporu zaměstnavateli tak, aby uživatel mohl práci vykonávat samostatně. Pracovní doba – doba,jejichž délka je stanovena určitým počtem pracovních hodin ve vztahu k určitému kalendářnímu období. Pracovní konzultant (anglicky „job coach“) – pracovník poskytovatele služeb podporovaného zaměstnávání, který je schopen samostatně vést případy jednotlivých uživatelů. Pracovní místo – prostor pro pracovní uplatnění zaměstnance, vymezený pracovně právním vztahem, pracovní dobou, mzdou, náplní a místem výkonu práce vyplívajících z potřeb zaměstnavatele. Pracovní terapie (ergoterapie).
–
terapie
s využitím
pracovních
činností
Praxe – činnost, vykonávání, provádění určitého výkonu nebo činnosti v určitém oboru jako cvičení pro nabytí zručnosti, pro uplatnění. Prevence – soubor aktivit zaměřených na předcházení ohrožení, narušení nebo postižení u člověka, případně snížení možných důsledků. Prognóza – předpověď Profesionální orientace – směřování člověka k takové volbě povolání, které odpovídá jeho schopnostem, zájmům a potřebám společnosti.
25
Příprava na povolání – souhrn výchovně vzdělávacích aktivit, způsobilostí a odborných zručností pro řádný nebo speciální učební či studijní obor. Přirozená podpora na pracovišti – podpora vyplývající z vlastních zdrojů pracoviště.
R/ R/
Reedukace – speciálně pedagogická metoda zaměřená na rozvoj zlepšení funkcí, které se v důsledku poškození nerozvinuly, případně zmizely. Rehabilitace – způsobilost, schopnost návratu do původního slova: v užším smyslu speciálně pedagogická metoda s výrazně sociálním zaměřením. Resocializace – opětovné, úplné zapojení do společnosti je cílem Reedukce.
S/
S/
Socializace – proces začleňování jedince do společnosti.
T/ T/
Tranzitní program – komplex aktivit usnadňujících mladému člověku s postižením přechod z dětství do dospělosti, součástí jsou obvykle aktivity usnadňující přechod ze školního do pracovního prostředí. U/
U/ Uchazeč o práci – člověk, který projevuje zájem o práci. Úřad práce – zabývá se shromažďováním údajů o výši zaměstnanosti a nezaměstnanosti a údajů o nabídce pracovních příležitostí, eviduje nezaměstnané a zprostředkovává jim pracovní příležitosti, organizuje rekvalifikace, zároveň vyřizuje žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Uživatel – člověk, zaměstnávání.
který
využívá
služeb
26
podporovaného
W/
W/ WHO (World Health Organisation) – světová zdravotnická organizace, instituce OSN založená za účelem organizované koordinované podpory a odborné pomoci zemím celého světa při zabezpečování zvyšování úrovně zdravotnických služeb.
Z/
Z/
Zaměstnanost – míra, stupeň využití potenciálu pracovních sil v národním hospodářství.
27
Seznam použité literatury Analýza vzdělávací politiky. Praha: UPI, 1997. 1. ČAČKA, O. Přehled psychologie obecné, dospívání a pracovní výkonnosti. Brno: MU, 1994. ISBN 80-210-0904-7. 2. DARCEL, A. T. Spojit péči, výchovu a pedagogickou činnost v péči o dítě s handicapem: úvahy nad složitou situací. In XII. ročník česko-francouzské dny. Ostrava: Statutární město Ostrava, 2004, s. 3 - 8. ISBN 80-239-3952-1. 3. HORÁČKOVÁ, D., RYŠKA, R. Uplatnění absolventů škol na trhu práce. Tauris, 1999. 4. JAKABČIC, I., POŽÁR, L. Všeobecná patopsychológia, patopsychológia mentálně postihnutých. Bratislava: Iris, 1995. ISBN 80-88778-11-5. 5. JOHNOVÁ, M. a kol. Podporované zaměstnávání. Praha: Rytmus, 1999. 6. JOUZA, L. Nový zákon o zaměstnanosti s komentářem, IV. část. http://www.profit.cz/clanek.php?iArt=9000, 17. 3. 2005. 7. KOMENDA, S. Nástroje objektivního manažerského rozhodování. Olomouc: UP, 1999. ISBN 80-7067-986-7. 8. KREJČÍŘOVÁ, O. Odborná připravenost pracovníků v systému předprofesní přípravy a chráněných dílen. In XII. ročník českofrancouzské dny v Ostravě - integrace, handicap. Ostrava: Statutární město Ostrava, 2004, s. 17-20. ISBN 80-239-3952-1. 9. KREJČÍŘOVÁ, O. Profesní příprava a pracovní uplatnění osob s mentálním postižením. Ostrava: Montanex, 2004. ISBN 80-7225112-0. 10. KRIŠTOFÍKOVÁ, J. Profesijná orientácia mentálne postihnutých v špeciánom školstve. Bratislava: UK, 2001. ISBN 80-88868-75-0. 11. LUDÍKOVÁ, L. Poradenství ve speciální pedagogice. In RENOTIÉROVÁ, M., LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika. Olomouc: UP, 2003, s.151-154. ISBN 80-244-0646-2. 12. MATULAY, K. Liečba zamestnaním a prácou. Bratislava: Phare, 1997. 13. MÜLLER, O. Lehká mentální retardace v pedagogickopsychologickém kontextu. Olomouc: UP, 2001. ISBN 80-244-02076. 14. Národní plán opatření pro vyrovnání příležitostí osob se zdravotním postižením. Praha: SZOZP, 1998. 15. http://www.msmt.cz/Files/HTM/AkplatnostUDproOUaPrSk01092005. htm, 5. 4. 2005. 16. RYCHTÁŘ, K. Spolupráce obce a města při vzniku nových pracovních a podnikatelských příležitostí k začlenění osob se zdravotním postižením do ekonomické aktivity. In XII. ročník česko francouzské dny. Ostrava: Statutární město Ostrava, 2004. s.12-16. ISBN 80-239-3952-1. 17. Směry vzdělávací politiky v odborném vzdělávání. V. Mezinárodní seminář v Kroměříži. Praha: VÚOŠ, 1998. ISBN 80-85118-26-2. 18. ŠAFÁŘ, F. Ergoterapie v zařízeních sociálního zabezpečení. Sociální politika č. 4, 1998. 19. VALENTA, M., KREJČÍŘOVÁ, O. Psychopedie. Olomouc: Netopejr, 1997. ISBN 80-86096-12-2. 20. VALENTA, M., MŮLLER, O. Psychopedie. 2. Vydání. Praha: Parta, 2004. ISBN 80-7320-063-5. 21. Vyhláška MPSV ČR č. 115/1992 Sb., o provádění pracovní rehabilitace občanů se změněnou pracovní schopností, ve znění
28
vyhlášky č. 232/1997 Sb. Praha: MPSV ČR, 1992. 22. Vyhláška MPSV ČR č. 35/1997 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce. Praha: MPSV ČR, 1997. 23. Vzdělávací program zvláštní školy. Praha: Septima 1997. ISBN 80-7216-025-7. 24. ZÁHORCOVÁ, V. Podporované zamestnávanie. In Informácie. Bratislava: ZPMP, 1999. 25. Zákon č. 1/1991 Sb. o zaměstnanosti. Praha: Vláda ČSFR, 1991. 26. Zákon č. 474/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb. o zaměstnanosti. Praha: Vláda ČR, 2001. 27. Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Praha: Vláda ČR, 2004. 28. Zavádění standardů sociálních služeb do praxe. Praha: MPSV, 2002. ISBN 80-86552-45-4.
29
Profil autorky: doc. PhDr. PaedDr. Olga Krejčířová, Ph.D. Autorka pracuje na Katedře speciální pedagogiky PdF UP Olomouci od roku 1985. ve své práci se zaměřuje na edukační činnost s osobami s mentálním postižením. Řeší otázky poradenství, prevence sociálně patologických jevů a možností pracovního uplatnění této cílové skupiny. E-mail:
[email protected] Telefon: 585635306, 737981514 adresa pracoviště: Katedra speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Žižkovo nám. 5 771 40 Olomouc
30
Doc. PhDr. PaedDr. Olga Krejčířová, Ph.D.
MANUÁL zaměřený na orientaci v poradenství a v problematice pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením Odpovědná redaktorka Mgr. Lucie Loutocká Technická redakce Jana Hájková Návrh obálky Tomáš Adámek – aplika print, Okružní 452, 755 01 Vsetín Vydala a vytiskla Univerzita Palackého v Olomouci Křížkovského 8, 771 47 Olomouc www.upol.cz/vup e-mail:
[email protected] Olomouc 2007 1. vydání Neprodejné ISBN 978-80-244-1632-8
31
