Dějepis a History získat základní orientaci v dějinách

Dějepis a History Dějepis vyučujeme jako povinný předmět od sekundy do septimy, vyučovacím jazykem je čeština a angličtina. Dějepisná témata a cíle tvoří také podstatnou část osnov předmětů Kořeny evropské kultury v primě a Humanities v kvartě. Od tercie si studenti také mohou vybrat z dějepisně orientovaných volitelných předmětů z aktuální nabídky pro daný školní rok. Cíle výuky Cílem studia Dějepisu je (vedle výše uvedených společných cílů pro všechny předměty Humanitního základu) získat základní orientaci v dějinách, to znamená osvojit si základní historickou terminologii a umět časově a prostorově zařazovat historická fakta, osobnosti jevy a procesy. Fakta a terminologie nejsou cílem, ale prostředkem k pochopení souvislostí a posouzení významu historických událostí a osobností pro dnešek a budoucnost. Studenti se učí s fakty a terminologií pracovat – učí se analyzovat a kriticky interpretovat historické informace v pramenech i v sekundárních zdrojích (knihy, filmy, fotografie, novinové články apod.); učí se porovnávat historické informace a spojovat je do celků, vykládat vazby a rozdíly mezi nimi.

Zamření dějepisu v různých ročnících V sekundě a tercii je důraz kladen na dějiny civilizace – tzn. na vývoj způsobu obživy a na rozvoj technologií a hmotné kultury, na složení a fungovaní společnosti a na typické projevy myšlení a umění v daném období, velmi důležitou součástí tohoto přístupu jsou dějiny každodennosti. Naopak relativně méně pozornosti věnujeme politickým dějinám. Druhým významným důrazem v sekundě a tercii je zaměření na dějiny na území českého státu. V duchu výše uvedeného zaměření na dějiny civilizace si co nejvíce jevů a procesů ukazujeme na českých tématech, anebo naopak porovnáváme vývoj české společnosti s vývojem v ostatních částech Evropy, je-li český vývoj významně odlišný. V rámci českých dějin však navíc věnujeme pozornost významným osobnostem určitých epoch, na nichž si ukazujeme obecné rysy doby (příklad: Karel IV., Jan Hus a Jan Žižka, Jan Ámos Komenský, František Palacký, Tomáš Garrigue Masaryk atd.). V kvartě se věnujeme především českým dějinám 20. století. Z obecných dějin 20. století se zaměřujeme na klíčové události, bez nichž by nebylo možné pochopit český a československý historický vývoj (příčiny, průběh a výsledky 1. a 2. světové války, velká hospodářská krize, ruské revoluce a vývoj v Sovětském svazu, příčiny a charakter studené války apod.). V anglicky vyučovaném předmětu Humanities se detailně zabýváme vývojem v Německu mezi světovými válkami. V kvintě a sextě se dějepis vyučuje anglicky. Obsah i cíle vycházejí z IGCSE kurikula pro 15 a 16 studenty mezinárodních škol. Hlavními tématy jsou mezinárodní vztahy během studené války, vývoj v USA a Rusku v 19. a 20. století a proces kolonizace a dekolonizace, který studujeme obecně i na několika případových studiích. V septimě se dějepis vyučuje v češtině a jeho náplní jsou především dějiny českých zemí od příchodu Slovanů po dotvoření občanské společnosti na začátku 20. století. Při tomto 2. kole studia českých dějin klademe jednak na upevnění přehledu o českých dějinách, jednak na různé dobově a ideologicky podmíněné interpretace našich národních dějin (obrozenecký a pozdější vlastenecký pohled, Češi vs. Němci a oproti tomu protektorátní pohled, čechoslovakistický, třídní, současný vědecký, popularizační, příp. i „bulvární“ pohled na dějiny). Na začátku každé kapitoly si studenti opakují a prohlubují své znalosti o evropském a celosvětovém kontextu, na jehož pozadí se české dějiny odehrávaly.

Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů Předmětem průběžného i výstupního hodnocení (které studenti dostávají vždy na konci trimestru) v Dějepise jsou především: - znalosti studentů, tzn. jejich orientace ve významných událostech, osobnostech a důležitých pojmech spojených s daným obdobím nebo tématem  formou faktograficky zaměřených otázek v písemných opakováních a testech, které obvykle následují po každém tematickém celku - schopnost samostatně a přitom správně a co nejpřesněji uplatnit tyto znalosti  jednak v písemných opakováních a testech formou aplikačních úloh typu: porovnej, vysvětli, uveď příčiny nebo následky apod., jednak formou souvislejších úkolů, jakými je zpracování údajů do grafů, diagramů, myšlenkových map apod., nebo psaní úvah, tematických prací a vytváření prezentací (ústních, písemných, elektronických, v podobě plakátu apod.) na dohodnuté téma a podle předem známých obsahových i formálních kritérií - schopnost spolupracovat v týmu na dílčích úkolech a projektech  formou úkolů, za něž je hodnocena celá skupina, tyto úkoly mají někdy charakter projektu (např. zpracování a prezentování určitého tématu z různých pramenů) a jsou také vždy hodnoceny podle předem známých kritérií, přičemž tato kritéria se kromě obsahu a formy vztahují i na organizaci práce v rámci skupiny a na reflexi jejího průběhu a výsledku. V kvartě studenti vypracovávají seminární práci. Úspěšná obhajoba této práce je jednou z podmínek postupu na vyšší gymnázium. Studenti mohou práci vypracovat v předmětech Dějepis nebo Humanities, jazykem práce a obhajoby může být čeština i angličtina. V sextě studenti skládají souhrnnou písemnou zkoušku (za kvintu a sextu), která vychází z podoby mezinárodní zkoušky IGCSE. Časová dotace sekunda tercie kvarta kvinta sexta 2 3 3 2 2 - v kvintě a sextě je vyučovacím jazykem angličtina

septima 3

Učebnice sekunda – kvarta: Dějepis 6 až 9 pro ZŠ a víceletá gymnázia. Fraus. kvarta – sexta Twentieth Century History: IGCSE: International Relations since 1919. Cambridge University Press. Lacey, Shepherd: Germany 1918 – 45. Bookpoint Limited. Fiehn, Mills: The USA between the wars. Bookpoint Limited. Rees: Britain and the nationalist challenge in India. Pearson. septima: Beneš Z., Petráň J.: České dějiny I pro SŠ. SPL Práce. Kvaček R.: České dějiny II pro SŠ. SPL Práce. další doporučená literatura

Toulky českou minulostí, nakl. Baronet. Toulky minulostí světa, nakl. Via Facti. knihy z ediční řady Děsivé dějiny nakladatelství Egmont Smetana V., Gjuričová A., Ellinger J., Cuhra J. - České země v evropských dějinách. Paseka. Dějepis pro gymnázia a střední školy 1 - 4. SPN. GCSE Modern World History (History in Focus). Heinemann. Dějepis - sekunda Konkrétní cíle Úvod do výuky dějepisu  obhajuje svůj názor na smysl zabývání se dějinami, výuku dějepisu, budování muzeí, pomníků apod.  objasní, jak se velké události dějin 20. století projevily v osudech rodiny a jejích příslušníků  orientuje se bezpečně na časové ose a v datech podle křesťanského letopočtu, zná i jiné způsoby počítání letopočtů  popíše a logicky roztřídí historické prameny, uvádí příklady  na konkrétních příkladech vysvětlí pojmy pramen, fakt a interpretace  uvádí různé příčiny a okolnosti, proč docházelo nebo může docházet ke zkreslování dějin  uvede příklady pomocných historických věd a příklady spolupráce historiků s dalšími vědci Počátky lidské společnosti  charakterizuje život pravěkých sběračů a lovců, jejich materiální a duchovní kulturu  objasní význam zemědělství, dobytkářství a zpracování kovů pro lidskou společnost  uvede příklady archeologických kultur na našem území Nejstarší civilizace  vysvětlí souvislost mezi přírodními podmínkami a vznikem prvních velkých zemědělských civilizací  popíše vývoj organizace společnosti a vzniku státu  uvede, čím významným přispěly tyto civilizace v oblasti výroby a technologií, vzdělanosti a umění, organizace společnosti  demonstruje na konkrétních příkladech přínos antické kultury a uvede osobnosti antiky důležité pro evropskou civilizaci, zrod křesťanství a souvislost s judaismem  porovná formy vlády a postavení společenských skupin v některých státech a vysvětlí podstatu antické demokracie  uvede, jaké kultury žily v době bronzové a železné na našem území, uvede významné archeologické lokality a nálezy z toho období  porovná organizaci společnosti a hmotnou kulturu ve střední Evropě ve srovnání s civilizací řeckou a

Učivo - smysl zkoumání dějin a výuky dějepisu, smysl muzeí a památníků - velké dějiny v (malých) dějinách rodiny - časová osa, letopočty - metody historického zkoumání - pramen, kritika pramene, fakt, interpretace, zkreslování dějin - pomocné vědy historické a spolupráce historiků s vědci z jiných vědních oborů

- člověk a lidská společnost v pravěku

- společnost a kultura nejstarších států v oblasti Mezopotámie, Egypta, Předního východu, Indie, Číny a Střední a Jižní Ameriky

- antické Řecko a Řím

- střední Evropa a její styky s antickým Středomořím

římskou Křesťanství a středověká Evropa  popíše podstatnou změnu evropské situace, která nastala v důsledku příchodu nových etnik, christianizace a vzniku států  porovná základní rysy západoevropské, byzantsko-slovanské a islámské kulturní oblasti s důrazem na to, čím významným přispěly tyto civilizace v oblasti výroby a technologií, vzdělanosti a umění, organizace společnosti  vymezí úlohu křesťanství a víry v životě středověkého člověka, konflikty mezi světskou a církevní mocí, vztah křesťanství ke kacířství a jiným věroukám  ilustruje postavení jednotlivých vrstev středověké společnosti  uvede příklady románské a gotické kultury, charakterizuje projevy románské a gotické kultury České země ve středověku  objasní situaci Velkomoravské říše a vnitřní vývoj českého státu a postavení těchto státních útvarů v evropských souvislostech  ilustruje postavení jednotlivých vrstev české středověké společnosti a jejich život  uvede příklady velkomoravské, románské a ranně gotické kultury na československém území  ilustruje postavení jednotlivých vrstev české společnosti doby Karlovy a jejich život  vysvětlí význam Karlovy státnické a zakladatelské činnosti  uvede příklady významných památek doby vlády Lucemburků  vymezí význam husitské tradice pro český politický a kulturní život

- nový etnický obraz Evropy a důsledky stěhování národů a pádu říše římské - byzantská společnost a kultura - islámská civilizace a kultura, její kontakty s křesťanským světem - křesťanství, papežství, křížové výpravy, katedrály, kláštery - život a vzdělanost ve středověké společnosti - umění a kultura doby románské a gotické

- Velká Morava - české země v době Přemyslovců

- české země a Praha v době Lucemburků s důrazem na dobu vlády Karla IV.

- husitství

Dějepis - tercie Konkrétní cíle Zámořské objevy a dobývání. Renesance a humanismus  vysvětlí znovuobjevení antického ideálu člověka  uvede příklady renesanční kultury, charakterizuje její projevy, uvede příklady významných kulturních památek  uvede významné představitele renesanční kultury a humanistického myšlení a porovná jejich vidění světa a člověka se středověkým a dnešním viděním  popíše a demonstruje průběh zámořských objevů, jejich příčiny a důsledky  popíše společnost a kulturu nejvyspělejších států Ameriky Reformace, náboženské války  objasní postavení a moc církve, kněžích, papeže  vysvětlí, v čem se Lutherovo učení a učení dalších reformátorů odklánělo od katolického pojetí víry  uvede příklady náboženských válek v Evropě a ilustruje na nich, které společenské vrstvy a zajatých příčin se jich účastnily  objasní příčiny a důsledky vzniku třicetileté války a posoudí její důsledky  na příkladu událostí v českém státě objasní stavovské a absolutistické pojetí státu  ilustruje postavení jednotlivých vrstev české společnosti doby rudolfínské a jejich život  uvede příklady významných osobností a památek spojených s dobou vlády Rudolfa II. Doba barokní  na příkladu Ludvíka XIV. ilustruje absolutistický způsob vlády  rozpozná základní znaky barokního kulturního stylu a uvede jeho představitele a příklady významných kulturních památek v Evropě a v českých zemích  vysvětlí přínos a význam života a díla Jana Ámose Komenského Modernizace společnosti  uvede významné představitele osvícenského myšlení a jejich nejdůležitější myšlenky  vysvětlí pojem osvícenský absolutismus, uvede významné reformy a jejich dopad na různé stránky života společnosti  objasní souvislost mezi osvícenským myšlením a událostmi amerického boje za nezávislost, Velké francouzské revoluce a napoleonských válek na jedné straně a rozbitím starých společenských struktur v Evropě na straně druhé  porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národními hnutími vybraných evropských národů  uvede významné osobnosti českého národního obrození

Učivo - renesance a humanismus

- zámořské objevy a počátky dobývání světa

- reformace a její šíření Evropou, náboženské války - třicetiletá válka

- české země v době jagellonské a po nástupu Habsburků - české země a Praha v době rudolfínské

- Ludvík XIV. a Francie jeho doby - barokní umění a myšlení - Jan Ámos Komenský

- osvícenství - habsburské země v době Marie Terezie a Josefa II. - vznik USA, Velká francouzská revoluce, napoleonské války

- národní hnutí

 



 

 

   

ilustruje postavení jednotlivých vrstev české společnosti v době národního obrození na příkladu průběhu a důsledků průmyslové revoluce ve Velké Británii a v českých zemích vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti vývoje jednotlivých částí Evropy a světa charakterizuje emancipační úsilí významných sociálních skupin; uvede požadavky formulované ve vybraných evropských revolucích a porovná je s postavením těchto skupin dnes České země, Evropa a svět v druhé polovině 19. století ilustruje postavení a život jednotlivých vrstev české společnosti uvede příklady významných osobností z politiky, kultury, vědy, příklady jejich děl a činů zhodnotí jejich význam, charakterizuje nejvýznamnější umělecké styly doby charakterizuje základní politické proudy charakterizuje vztahy mezi Čechy a Němci a jejich proměny; vysvětlí, proč byly pokusy o uspořádání česko-německých vztahů neúspěšné vysvětlí rozdíl mezi vlastenectvím a nacionalismem na příkladu tzv. hilsneriády charakterizuje soudobý český antisemitismus uvede nejvýznamnější koloniální říše a příklady některých významných jednotlivých kolonií vysvětlí, proč státy o kolonie usilovaly, a charakterizuje, jakými prostředky je ovládaly

- industrializace a její důsledky - Velká Británie a české země v době 1. průmyslové revoluce

- česká společnost, život v Praze, život na venkově - vztahy Čechů a Němců

- soupeření mezi velmocemi, kolonialismus

Dějepis - kvarta Konkrétní cíle 1. světová válka a vznik Československa  vysvětlí nejdůležitější příčiny války  charakterizuje válku – způsob vedení bojů a vývoj techniky, dopad na civilní obyvatelstvo  uvede výsledky a důsledky války  charakterizuje různý postoj Čechů k rakouské armádě a Habsburkům obecně  charakterizuje domácí a zahraniční odboj – uvede použité prostředky, významné osobnosti  charakterizuje ruský stát a ruskou společnost na začátku války  charakterizuje program bolševiků, vysvětlí jeho souvislost s učením Marxe  uvede hlavní změny, které provedla sovětská vláda, a charakterizuje metody bolševiků při budování jejich státu Československo, Evropa a svět mezi světovými válkami  uvede hlavní výsledky konference a porovná nové postavení velmocí  charakterizuje ČSR z hlediska politického, národnostního, hospodářského a kulturního ve 20. a pak ve 30. letech  charakterizuje politickou a hospodářskou situaci v těchto státech a především dopady hospodářské krize  rozpozná klady a nedostatky demokratických systémů  charakterizuje fašismus a nacismus 2. světová válka  vysvětlí nejdůležitější příčiny války, rozlišuje mezi příčinami záminkami  uvede nejdůležitější události v průběhu války  charakterizuje válku – způsob vedení bojů a vývoj techniky, dopad na civilní obyvatelstvo  uvede výsledky a důsledky války  charakterizuje cíle a prostředky nacistické okupace a jejich proměny v průběhu války  ilustruje všední život v protektorátu  charakterizuje různý postoj Čechů k okupační moci a jeho proměny  charakterizuje domácí a zahraniční odboj – uvede jeho cíle, použité prostředky, významné osobnosti a také postup nacistů vůči odboji Československo po 2. světové válce; Rozdělený svět  vysvětlí příčiny a důsledky vzniku bipolárního světa; uvede příklady střetávání obou bloků  vysvětlí a na příkladech doloží mocenské a politické důvody euroatlantické hospodářské a vojenské spolupráce  charakterizuje život a systém pod vládou

Učivo - příčiny, charakter a důsledky 1. světové války

- Češi a Slováci v době války a tzv. 1. odboj

- ruské revoluce

- versailleská mírová konference - charakter československého státu v době vzniku a ve 20. létech a po hospodářské krizi - Československo, USA, Německo a Sovětské Rusko,

- příčiny, průběh, charakter a výsledky války

- Čechoslováci ve 2. světové válce, život za okupace a tzv. druhý odboj

studená válka, rozdělení světa do vojenských bloků reprezentovaných supervelmocemi; politické, hospodářské, sociální a ideologické soupeření vnitřní situace v zemích východního

komunistických stran z hlediska politického, národnostního, hospodářského a kulturního, z hlediska dodržování lidských práv  na konkrétních příkladech posoudí postavení rozvojových zemí v souvislosti s jejich koloniální minulostí Československo od únorového převratu do r. 1989  objasní souvislost mezi postavením komunistické strany a jejím nástupem k moci a výsledky a důsledky 2. světové války (z hlediska mezinárodního i vnitrostátního)  zamýšlí se nad obecnějšími příčinami obliby komunistického učení  objasní, proč a jakými prostředky komunisté perzekuovali některé skupiny obyvatelstva  zamýšlí se nad důvody, proč byl totalitní režim přijat většinou obyvatelstva  vysvětlí pojem propaganda a objasní základní principy jejího fungování, rozpozná je na konkrétních příkladech komunistické i jiné propagandy, zamýšlí se nad okolnostmi a vlivy, které mohou snižovat účinnost propagandy  na příkladech osudů jednotlivců (z primárních i sekundárních pramenů) se zamýšlí nad možnostmi jejich jednání, nad jejich motivací a nad důsledky jejich postojů a činů  ilustruje všední život v 60. letech a v letech normalizace Rozpad východního bloku  charakterizuje hlavní příčiny rozpadu východního bloku a pádu komunistických stran

bloku (na vybraných příkladech srovnání s charakteristikou západních zemí) rozpad koloniálního systému, mimoevropský svět - nástup KSČ k moci

- represe v 50. letech a v době normalizace - jedinci a skupiny obyvatel a jejich možnosti v extrémní situaci totalitního režimu a odepření lidských práv skupině obyvatel z pohledu - skupiny obětí, pachatelů, diváků a účastníků tzv. 3. odboje a disidentů

- životní úroveň a všední život

History – kvinta, sexta Cíle výuky dějepisu v kvintě a sextě společné všem níže uvedeným blokům  zná významné historické události k danému tématu a dokáže vysvětlit jejich význam a souvislosti mezi nimi a správně je zařadit časově i geograficky  zná významné historické osobnosti, dokáže zhodnotit jejich význam a správně je zařadit časově i geograficky  na podporu svého názoru a při odpovídání na otázky k jednotlivým tématům a hodinám správně a vhodně používá faktografické znalosti a odbornou terminologii  rozlišuje mezi příčinami a důsledky historických procesů a událostí a s použitím relevantních znalostí demonstruje, že chápe souvislosti mezi nimi  při srovnávání různých historických událostí, procesů, osobností apod. je schopen brát ohled na jejich historický kontext a postihovat jak to, co mají společného, tak to, v čem se liší  zlepšuje se ve schopnosti interpretovat a porovnávat různé historické prameny, vyvozovat z nich logické důsledky a jasně, přehledně a kultivovaně je prezentovat

Učivo - kvinta Počátky studené války

Zahraniční politika USA do r. 1989

Zahraniční politika Sovětského svazu do r. 1989 a její dopad na země tzv. východního bloku

OSN a její role a možnosti v době studené války Izraelsko-palestinský konflikt

- Příčiny rozpadu válečné aliance spojenců na konci války a těsně po ní - Vznik a charakter tzv. východního bloku, metody, kterými Sovětský svaz získal nad jednotlivými zeměmi kontrolu, reakce Spojenců - Okupace Německa, blokáda Západního Berlína a její důsledky - Obecná charakteristika americké zahraniční politiky - Její periodizace a porovnání jejích prostředků a úspěšnosti v jednotlivých etapách studené války - Vybrané detailněji studované epizody: - Karibská krize - Vietnamská válka - Obecná charakteristika sovětské zahraniční politiky - Její periodizace a porovnání jejích prostředků a úspěšnosti v jednotlivých etapách studené války - Vybrané detailněji studované epizody: - intervence v Maďarsku 1956 a v Československu 1968 - Stavba Berlínské zdi v r. 1961 - Vývoj v Polsku, hnutí Solidarita - Gorbačov a kolaps Sovětského svazu - Funkce OSN, prostředky k jejich vykonávání a míra do jaké se jí tyto funkce dařilo plnit - Vybrané detailněji studované epizody: - Korejská válka - Židé a Arabové v Palestině v 19. a 20. stol, vznik státu Izrael - Války v roce 1956, 1967 a 1973, role a postoj velmocí - Dopad konfliktu na život Izraelců a Palestinců - Vývoj v 90. letech - Přetrvávající problémy a jejich možná řešení

Učivo - sexta Dopad kolonialismu západních velmocí v 19. století

Proces dekolonizace

Občanská válka v USA a její důsledky USA mezi světovými válkami USA po 2. světové válce Čína v letech 1945 - 90

- Příčiny evropského úspěchu při ovládání různých částí světa - Vybrané detailněji studované konkrétní příklady: - Charakter a dopad koloniální politiky západních mocností - v Číně - v Indii - v Africe - Okolnosti a příčiny dekolonizačního hnutí po 2. světové válce – obecná charakteristika - Vybrané detailněji studované konkrétní příklady: - Vznik a rozdělení Indie - Občanská válka v Kongu - Otroctví v USA a jeho role ve vypuknutí občanské války - Osobnost Abrahama Lincolna - Co rozhodlo o vítězství severu - USA po občanské válce - Zlatá 20. léta a jejich dopad na společnost v USA - Příčiny, projevy a důsledky velké hospodářské krize - F. D. Roosevelt, New Deal a jeho úspěšnost - USA v 50. 60. letech - Hnutí za lidská práva - USA v 70. letech a 80. letech - Dopad 2. světové války na situaci v Číně - Šíření komunismu, vítezství komunistů v občanské válce - Čína v 50. až 70. letech, charakter čínské verze komunismu, Maovy kampaně - Proměny čínské hospodářské politiky v 80. a 90. letech a jejich důsledky

Dějepis – septima Cíle výuky dějepisu v septimě společné všem níže uvedeným blokům  zná významné historické události českých dějin a dokáže vysvětlit jejich význam a souvislosti mezi nimi a správně je zařadit časově  zná významné historické osobnosti českých dějin, dokáže zhodnotit jejich význam a správně je zařadit časově  zopakuje se milníky a zásadní trendy evropského a světového historického vývoje  události, osobnosti a trendy českých dějin uvádí do souvislosti evropskými a světovými dějinami  na podporu svého názoru a při odpovídání na otázky k jednotlivým tématům a hodinám správně a vhodně používá faktografické znalosti a odbornou terminologii  rozlišuje mezi příčinami a důsledky historických procesů a událostí a s použitím relevantních znalostí demonstruje, že chápe souvislosti mezi nimi  při srovnávání různých historických událostí, procesů, osobností apod. je schopen brát ohled na jejich historický kontext a postihovat jak to, co mají společného, tak to, v čem se liší  zlepšuje se ve schopnosti interpretovat a porovnávat různé historické prameny, vyvozovat z nich logické důsledky a jasně, přehledně a kultivovaně je prezentovat

Učivo - septima České země před vznikem přemyslovského státu

České země v době Přemyslovců

České země za vlád Lucemburků, Jiříka z Poděbrad a Jagellonců

České země od nástupu Habsburků do konce třicetileté války České země v době barokního a osvícenského absolutismu

České země v sobě národního obrození

- Periodizace a charakter (technologie, stupeň organizace, památky) jednotlivých prehistorických a starověkých epoch dějin Evropy - Prehistorie území Čech a Moravy a jejich srovnání s významnými evropskými oblastmi - Keltové a Germáni a Slované na našem území – porovnání jejich společnosti a kultury - 1. slovanské státní útvary – Sámova říše, Velká Morava - Periodizace evropských dějin středověku, charakter středověké společnosti, kultury, vzdělanosti ve středověku obecně i v jeho jednotlivých etapách - Vznik českého přemyslovského státu, jeho vývoj do konce 12. století - Český stát v době posledních Přemyslovců - Evropa na hranici středověku a novověku – zvl. renesanční kultura a vzdělanost - Vláda Jana a Karla - husitské války a jejich důsledky, vláda Jiřího z Poděbrad - české země za vlády Jagellonců - Evropa v době reformace a zámořských objevů - vláda prvních Habsburků - Rudolf II a jeho doba, rudolfinská Praha - stavovské povstání, třicetiletá válka a její důsledky - Evropa a svět v době barokní a osvícenské – zvl. kultura, vzdělanost, základy vědy, důsledky osvícenského myšlení pro pojetí státu a společnosti - proměny české společnosti a habsburského státu 1648 1740 - vláda Marie Terezie a Josefa II. - Evropa v době francouzské revoluce a napoleonských válek, vznik a charakter USA

České země v době formování moderní společnosti (1849 – 1914)

- charakter a důsledky průmyslové revoluce - 1. a 2. obrozenecká generace, jejich cíle, proměny české společnosti - Evropa svět v 19. století a na zač. 20. století – koncert velmocí, charakter jednotlivých oblastí a velmocí, průmyslová společnost, vzdělanost, kultura - česká společnost a její proměny - vztahy Čechů a Němců, postavení českých zemí v habsburské říši - hlavní politické proudy a strany