Ze
z a h r a n i č í
PODPORA ZNEVÝHODNĚNÝCH OSOB V IZRAELI A PŘÍPRAVA NA VZDĚLÁVÁNÍ Elon Deiml Anotace: Izrael jako moderní židovský stát má zvláštní postavení v regionu Blízkého východu. Vyznačuje se dynamickým rozvojem životní úrovně. S tím souvisí i rozvinutá péče o osoby znevýhodněné a o postižené děti. Nadaní žáci a studenti získávají širokou podporu od státu podle individuální potřeby. Vysoká orientace na člověka s postižením je základem izraelské speciální pedagogiky a také tradiční otevřenosti společnosti vůči znevýhodněným lidem. Klíčová slova: stát Izrael, národnostní skupiny, legislativa, organizace školství, osoby se speciálními vzdělávacími potřebami.
Obecné informace o státu Izrael Izrael se nalézá na křižovatce Evropy, Asie a Afriky. Geograficky se řadí k Asii. Hranici západní tvoří Středozemní moře a Egypt, severní Libanon a Sýrie, východní Jordánsko a jižní Rudé moře. Izrael má d l o u h ý a úzký tvar, měří asi 470 k m na d é l k u a 135 k m na š í ř k u . Celková plocha je 22 145 k m 2 , z čehož 21 671 k m 2 je p e v n i n a a zbytek území tvoří vodní plochy. Deklarace „Založení Státu Izrael" podepsaná 14. května 1948 členy Národního kongresu (představujícího židovskou populaci v zemi) a Sionistickým hnutím ve světě, vyjadřuje národní ideu. Dále zahrnuje historické závazky vzniku Izraele. Je to také výraz toho, jak si představovali bibličtí proroci touhu p o mírových vztazích s okolními arabskými státy.
Izrael je domovem m n o h a kultur a lidí s různými etnickými a náboženskými kořeny.V Izraeli žije asi 7 milionů lidí, z nichž 76,2% jsou Židé, 19,5% Arabové ( p ř e v á ž n ě muslimové) a zbylých 4 , 3 % jsou Drúzové 1 , Beduíni 2 a další skupiny. 95 % obyvatelstva staršího patnácti let je gramotných. Společnost je relativně mladá a charakterizovaná specifickými sociálními a náboženskými vztahy. V Izraeli mluví přibližně šest milionů lidi hebrejsky. Rozdělení vzdělávacího systému podle skupin obyvatelstva: • sekulární Židé • praktikující Židé • izraelští Arabové • ultraortodoxní Židé Každá z těchto skupin má vytvořen jak běžný školní systém, tak systém speciálního školství.
' Drúzové: národnostní skupina arabského původu, hlásící se k šíitské větvi islámu. Beduíni [arab.], původní označení kočovných obyvatel Arabského poloostrova, dodnes si zachovali kmenovou strukturu společnosti.
2
Jordánsko
• Go
Všechny veřejné služby jsou poskytované na státní úrovni ve třech hlavních geografických oblastech: Jeruzalém, Tel Aviv a Haifa. Kompetentní úředníci jsou zodpovědní za koordinaci a každodenní f u n g o v á n í všech pedagogických aktivit v různých vzdělávacích institucích. Každoročně navštěvuje různé pedagogické instituce celkem 1 559 297 studentů. Přibližně 10%, tj. 55 000 osob, tvoří studenti se speciálními potřebami. Z nich se 36 000 vzdělává ve speciálních pedagogických zařízeních. Ostatní jsou integrováni d o běžného školství.
Historie speciální výchovy V počátcích státu Izrael nebyla ještě speciální výchova mládeže zavedena. Začínalo se s ní na vysokoškolské úrovní v Izraelském technologickém a technickém institutu (Technion) v Haifě a na Univerzitě v Tel Avivu. V obou případech šlo o matematické f a k u l t y a s m ě r y . Z d e bylo u m o ž n ě n o žákům rozvinout matematické nadání p o d vedením kvalifikovaných odborníků a zkušených pedagogů. Úspěšnost speciální výchovy vedla k tomu, že ministerstvo školství a k u l t u r y vytvořilo v ý b o r p r o řešení této problematiky. Výbor doporučil vznik speciálního školství a zároveň zajištění p e r m a n e n t n í finanční p o d p o r y pro tento segment školství. Na příslušných vysokých školách se uvedeným problémem začali zabývat odborníci.
„Empowerment" ve smyslu„uschopnění" Snaha o posílení schopnosti učení u žáka, který má potíže ve škole, se nazývá uschopnění. K vyrovnání nedostatků žáka se používá co nejefektivnéjších strategií. Například: dyslektikům se p o m á h á pochopit informace ve čteném textu a tyto informace uspořádat. Kompetentní činitelé si totiž uvědomují, že n e d o s t a t k y v u č e n í m o h o u zhoršit s c h o p n o s t žáků získat vzdělání, což by n e g a t i v n é ovlivnilo jejich b u d o u c n o s t a budoucnost celé společnosti.
Maturita - závěrečné zkoušky V posledních letech se zvýšil počet žáků, kteří mají u maturity úlevy s ohledem na jejích diagnózu. Přibližné polovina těchto žáků dostává delší čas na vypracování otázek a u čtvrtiny se úlevy vážou na ign o r o v á n í gramatických chyb ze strany pedagogů.
Psychometrické zkoušky (dají se přirovnat ke všeobecným přijímacím zkouškám na vysoké školy) Známky z psychometrické zkoušky mají velký vliv na přijetí na vysoké školy. Zkoušení zahrnuje tři oblasti: proces myšlení, matematické schopnosti a angličtinu. Uchazeč získá úlevy při zkouškách v případě, že byl diagnostikován jako student se specifickými p o r u c h a m i učení.
Vysoké školy Správny výbér s t u d e n t ů je n e s m í r n ě důležitý pro úspech v akademickém studiu. Speciálně pedagogická diagnostika vysokoškolských s t u d e n t ů je v y v i n u t a na některých univerzitách v západních zemích. V Izraeli je tento proces zatím na počátku. Izrael přijímá židovské imigranty. Nově příchozí se naučí hebrejsky ve školách a ve specializovaných institucích na v ý u k u hebrejštiny zvaných „Ulpan". Kvůli jazykovým nedostatkům se ale děti imigrantú často s výukou v nových školách potýkají a vznikají mezi nimi a rodilými mluvčími rozdíly. Hebrejština a arabština jsou semitské jazyky. Děti se na začátku učí tiskací písmena a v p r ů b ě h u p r v n í h o školního roku písmena psací. Kvůli tomu, že se hebrejsky a arabsky píše zprava doleva, mají někteří žáci problém naučit se psát zleva doprava, např. při výuce cizích jazyků. Toto a přítomnost m n o h a různých skupin obyvatelstva ve společnosti komplikuje snahu o vytvoření obecných pravidel k diagnostikování specifických poruch učení.
Speciální výchova Fyzicky, mentálně či jinak postižené děti se umisťují b u d v běžných třídách, kde se jim věnuje individuální péče, anebo do zvláštních skupin či tříd podle míry jejich postižení a speciálních edukačních potřeb. Cílem je pomoci jim co nejlépe rozvinout jejich schopnosti a dosáhnout maximální možné míry integrace do společenského a profesního života.
Na výchovně-vzdélávacích programech se podílejí nejen kvalifikovaní učitelé, ale i odborníci na sociální péči a psychologové. Do vzdělávacího a výchovného procesu je zároveň zapojena i rodina žáka a různé charitativní organizace a skupiny. Pro speciální výchovu obzvlášť nadaných dětí slouží speciálně zřizované školy nebo třídy v rámci béžných škol, či rozšířený program výuky v rámci dané třídy. Na ministerstvu školství a k u l t u r y je zřízeno oddělení, jehož úkolem je koordinovat péči o zvlášť nadané děti a o mládež s vyhraněnou vědeckou orientací.
Speciální výchova a vzdělávání Speciální výchova v Izraeli je bezplatná a je dětem k dispozici v jejich k o m u n i tách n e b o v blízkém okolí jejich bydliště. K r o m ě vzdělávání z a h r n u j e logopedii, fyzioterapii a přípravu na b u d o u c í p o volání. Řídí se podle specifických potřeb dítěte. Umisťovací komise rozhodne, zda díté nepotřebuje speciální výchovu, a pok u d ano, zvolí její nejvhodnéjší f o r m u . Tou může být buď třída (speciální třída v r á m c i b ě ž n é školy), n e b o s a m o s t a t ná škola se speciálním p e d a g o g i c k ý m učebním p r o g r a m e m . Rodiče dítěte mají právo zúčastnit se zasedání komise, která rozhoduje o umístění dítěte d o v h o d n é školy. Komise je povinna své r o z h o d n u t í r o d i č ů m zdůvodnit. Rodiče mají právo se proti rozhodnutí odvolat k tzv. okresní odvolací radě. Ředitel školy, kterou díté navštěvuje, má povinnost svolat j e d n o u za tři roky (může i dříve, pokládá-li to
za v h o d n é ) zasedání, na n ě m ž se rozh o d n e o dalším postupu při vzdělávání studenta.
Zvláštní pozornost se věnuje vzdělávání mimořádně nadaných žáků. V současnosti v Izraeli existuje 11 typů rámcových programů sloužících k rozvoji zvláště nadaných žáků: 1. Speciální školy s internátním zařízením 2. Speciální školy bez i n t e r n á t n í h o zařízení 3. Speciální p r o f e s n í školy s p l n o u výukou pro nadané žáky 4. Speciální třídy s úplnou výukou ve všech předmětech 5. Speciální třídy s částečnou výukou, do níž jsou zařazováni nadaní žáci jen na část školní výuky 6. Individuální vedení nadaných žáků v běžných třídách 7. Intenzivní kurzy p r o přípravu ke s t u d i u na s t ř e d n í c h a v y s o k ý c h školách 8. S p e c i á l n ě z ř í z e n é t ř í d y s o d p o lední v ý u k o u p r o studenty, kteří absolvovali úspěšné test, zjišťující všeobecné intelektuální schopnosti a již navštěvují vysokou školu nebo alespoň nástavbový studijní p r o gram 9. Speciální třídy s odpolední výukou p r o studenty, kteří úspěšně prošli testem, zjišťujícím vybrané specifické schopnosti, jež jsou p ř e d p o -
kladem k vysoce specializovanému studiu 10. Individuální výuka (1 učitel: 1 žák) v odpoledních hodinách 11. Odpolední třídy zřizované v rámci s o u k r o m é výuky na s o u k r o m ý c h vzdělávacích institutech
Zákon o speciálním vzdělávání Zákon byl vydán v roce 1988 a představuje mezník v poskytování speciální pedagogické péče dětem a adolescentům se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaručuje toto vzdělání zdarma. O žákově vzdělávání se dohodly strany napříč politických spektrem s nadějí, že zaručí určité jistoty r o d i č ů m a stanoví pravidla, která předtím neexistovala. Analýza provedená v izraelském parlamentu jasně ukázala, jak zjednodušeně může být v n í m á n pojem „postižení" mezi jednotlivými poslanci. To se například projevilo jako snaha o segregaci postižených od zdravých žáků a studentů ve vzdělávacích institucích. V rámci každé národnostní skupiny existující v Izraeli fungují stejné vzdělávací instituce. Ty však nejsou mezi sebou p r o p o j e n é a prostoupené. Například ve velkém městě m o h o u vedle sebe existovat vzdělávací instituce stejného typu pro Židy a pro Araby. V rámci snahy o integraci se nicméně objevuje stále více pokusů toto změnit. Zákon nezaručuje, že se rodiče a učitelé m o h o u podílet na rozhodování o umístění dítěte d o vzdělávací instituce. O tom, kde bude dítě vzdělávané, rozho-
duje komise, která dává přednost běžné škole před speciální. Za e d u k a č n ě z n e v ý h o d n ě n é dítě se p o v a ž u j e j e d i n e c ve věku o d 3 d o 21 let s o m e z e n o u s c h o p n o s t í p ř i z p ů s o bit se p o ž a d a v k ů m s p o l e č n o s t i . Kvůli odchylnému tělesnému, mentálnímu, p s y c h i c k é m u n e b o b e h a v i o r á l n í m u vývoji takový j e d i n e c p o t ř e b u j e speciální vzdělávání. Cílem speciálního vzdělávaní je zlepšit jeho dovednosti, schopnosti, zvýšit a korigovat fyzické, mentální a emocionální f u n k c e , z p r o s t ř e d k o v á v a t m u znalosti a pomoci mu učit se přijatelnému sociálnímu chování, čímž se mu usnadní začlenění do společnosti a zařazení d o pracovního procesu.
Diagnóza a umístění Objeví-li se u dítěte ve škole výukové potíže, vyšetří h o specializovaný psycholog. Na základě vyšetření získá díté n á r o k na speciální vzdělávání a služby. O u m í s t ě n í dítěte pak r o z h o d n e na základě jeho schopností místní umisťovací komise.
Umisťovací komise se skládá z následujících specialistů: • dvou vládních pedagogických specialistů • pedagogického psychologa • pediatra • sociálního pracovníka • zástupce organizace „Národní sdružení rodičů dětí se speciálními potřebami"
Existují tři hlavní problémové body původního zákona: 1) Postižené dítě má speciální požadavky způsobené narušeným vývojem, který limituje jeho adaptabilitu. Cílem, který zákon uvádí, je v podstatě upravit výkon dítěte za předpokladu, že může být zlepšen. Jenže p o v a h a postižení někdy n e u m o ž ň u j e využít celou škálu pedagogických služeb. 2) Komise dává oficiálně přednost integraci jednotlivce s postižením d o béžných vzdělávacích institucí, ale zákon nic takového neukládá. 3) Zákon explicitně neupravuje možnost účasti rodičů na j e d n á n í umisťovací komise.
Přínos integrace handicapovaných dětí do běžného vzdělávacího systému se chápe ve dvojím významu: 1) Účastnit se společenského života a zapojovat se d o různých činností jako rovnoprávní členové společnosti. 2) Podpora zvnitřnéní normativních pravidel chování. To zároveň n a p o m á h á vytváření tolerantnější společnosti.
Jaká je realita? Ministerstvo školství si výklad zákona zjednodušilo. Podle interpretace ministerstva mají právo užívat zákonem dané terapie a služby p o u z e děti zapsané ve speciálních školách. Dítě se speciálními potřebami, které je přijato d o b ě ž n é h o vzdělávacího systému, m á právo pouze
na velmi okleštěné služby, na jakýsi „balíček" služeb, vypracovaný ministerskými úředníky. Takže za studenty se speciálními potřebami se považují jedinci, kteří jsou zapsaní ve speciálních školách: • děti se sluchovým postižením, které se n e m o h o u integrovat d o normální třídy bez p o m o c i technických k o m u n i k a č ních pomůcek a vhodných akustických podmínek; • děti se zrakovým postižením, které potřebují p o d p ů r n á technická zařízení na bázi Brailleova písma; • děti s mentálním postižením, které potřebují asistenci během školního dne; • děti se specifickými p o r u c h a m i učení, které p o t ř e b u j í d o p l ň k o v á p o d p ů r n á opatření. Začátkem roku 2000 ministr školství jmenoval komisi, která měla za úkol zhodnotit realizaci zákona o speciální výchově. Předsedala jí profesorka Malka Margalitová. Komise se skládala z členů akademické obce, zástupců ministerstva školství a představitelů organizace Bizchut (izraelské centrum lidských práv pro osoby s postižením). Svou oficiální zprávu a doporučení předložila ministerstvu v červenci 2000. Ze zprávy vyplynuly následující závěry: • Děti se s p e c i á l n í m i p o t ř e b a m i m a j í právo učit se s d ě t m i s t e j n é h o věku, aby tak mohly rozvinout co nejvíce svůj potenciál. Mají právo účastnit se kultur-
ních akcí pro déti v jejich věku ve svých komunitách. Společnost má povinnost tato práva zajistit a zabraňovat jejich porušování. • P r á v a m o h o u být o m e z e n a p o u z e v případě výskytu zvláštních okolností, například na přání rodiny. Zpráva profesorky Margalitové vyzývá k n u t n o s t i nalézt u s p o k o j u j í c í řešení v z t a h ů mezi n e p o s t i ž e n o u m a j o r i t o u a z n e v ý h o d n ě n ý m i lidmi a k vytváření hodnotících mechanismů napomáhajících uskutečňování změny.
Legislativa navíc upravuje i jiné oblasti péče, než jen vzdělávání: 1) Denní rehabilitační péče Dítě ve věku od 1 do 3 let má právo na opatření, poskytovaná centrem denní rehabilitační péče v co největší blízkosti bydliště, které vyhovuje jeho potřebám. Přitom dítě musí splňovat jednu ze dvou podmínek: A) Jde o dítě mentálně retardované. B) Ústav sociálního zabezpečení, který by jinak o dítě pečoval, s tímto zařazením souhlasí. 2) Doprava d o speciálních vzdělávacích institucí Podle ustanovení o bezpečné dopravě mají děti se speciálními potřebami právo na bezplatnou dopravu z domova do školy a zpět. Příslušný místní úřad je zodpovědný za organizování a financování dopravy. V roce 2002 byla tato n o r m a novelizována a od té doby se vztahuje i na děti předškolního věku (od 1 do 3 let), které jsou
zapsány v rehabilitačních středících denní péče. Tyto služby se týkají asi 23 000 jedinců zařazených do speciálních vzdělávacích programů. Podle bezpečnostního d o p r a v n í h o pravidla mají postižené děti právo také na d o p r o v o d dospělého, a to za těchto podmínek: • jde-li u dítěte o těžší mentální poruchu, autismus, či těžkou p o r u c h u chování • trpí-li dětskou mozkovou o b r n o u nebo jinou těžkou fyzickou p o r u c h o u • byl-li dítěti Radou pro výjimečné případy při ministerstvu školství doprovod d o p o r u č e n . Na tuto Radu se m o h o u rodiče obrátit, jestliže se s m í s t n í m i úřady nedohodli.
A jaká je v těchto věcech skutečnost? Zákon o bezpečné dopravě nebyl dostatečné implementován. Každý rok dostává nadace Bizchut m n o h o stížností od rodičů, jejichž děti mají nárok na dopravu a doprovod, ale není jim poskytován. Krom toho řidiči nejsou pro tento úkol speciálně školení. Také dopravní prostředky, ve kterých jsou děti převáženy, často nesplňují požadavky pro jejich přepravu. Na základě mnoha stížností vyvolala organizace Bizchut diskusní fórum, na n ě m ž se měly zjistit důvody neplnění ustanovení zákona a zajistit náprava. Fóra se účastnili odborníci, kteří pracovali v izraelských speciálních pedagogických institucích, a rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Aby byla situace ověřena, sešli
se účastníci fóra s řadou úředníkú, včetně pracovníků ministerstva školství, místních úřadů a dopravních společností. Fórum potvrdilo, že základní problém spočívá jak v malém počtu řidičů a školených p r a c o v n í k ů p r o d o p r o v o d , tak v nedostatečném uplatňování zákona. Proto byla zahájena kampaň zaměřená na zlepšení tohoto stavu. Členové fóra se průběžně snaží získávat i n f o r m a c e o t o m t o p r o b l é m u z jiných zemí a shromažďovat cizojazyčné materiály, které překládají do hebrejštiny. Materiály b u d o u sloužit j a k o základ p r o vytvoření školicího a vzdělávacího programu pro řidiče a doprovod.
Pro srovnání legislativních pravidel v Izraeli a v České republice uvádím ustanovení, týkající se zařazování dětí do speciálních škol. Vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a d ě t í , žáků a s t u d e n t ů m i m o ř á d n é nadaných §9 Zařazování žáků se zdravotním postižením do speciálního vzdělávání (1) Zařazení žáka se zdravotním postižením d o některé formy speciálního vzdělávání provádí ředitel školy na základě doporučení školského poradenského zařízení a souhlasu zákonného zástupce žáka n e b o zletilého žáka.
(2) Zařazení žáka se zdravotním postižením d o některé formy speciálního vzdělávání může předcházet diagnostický pobyt tohoto žáka ve škole, d o níž má být zařazen, a to v délce 2 až 6 měsíců. (3) Dojde-li k významné změně speciálních vzdělávacích potřeb žáka se zdravotním postižením, zařazení tohoto žáka do režimu speciálního vzdělávání přezkoumá školské poradenské zařízení a případné navrhne úpravu tohoto režimu. V případě přeřazení do jiného vzdělávacího programu zařadí ředitel školy žáka do ročníku, který odpovídá dosaženým znalostem a dovednostem žáka. (4) Pokud ředitel běžné školy n e b o ředitel speciální školy nezařadí žáka se zdravotním postižením, který má povinnost plnit školní docházku, do některé z forem speciálního vzdělávání, oznámí tuto skutečnost zákonn é m u zástupci žáka se z d r a v o t n í m postižením, krajskému úřadu a obci, v níž má žák trvalý pobyt.
Izraelská legislativní norma Diagnóza a umístění Objeví-li se u dítěte ve škole potíže, vyšetří ho specializovaný psycholog. Na základě vyšetření se určí, zda dítě má či nemá nárok na speciální vzdělávání a služby. O umístění dítěte se pak rozhodne na základě jednání místní umísťovací komise. Jak bylo již uvedeno výše, komise dává přednost běžné škole před speciální školou.
PŘÍKLADY Ř E Š E N Í : Děti v kibucech Kibuc je komunitní zařízení vesnického typu, kde všichni obyvatelé pracují na společném úkolu a dělí se o zisk. Speciálním případem je vzdělávaní déti v kibucech. Tamní společenství v m n o h a případech bere déti za své vlastní. Existuje zde však určitý rozpor mezi „rodičovskou autoritou" a „autoritou společnosti". Skutečné potřeby dítěte se pak nalézají někde uprostřed. Je paradoxní, že v době, v níž izraelští rodiče stále více s m ě ř u j í k i n d i v i d u a lizmu a k finanční nezávislosti, upředn o s t ň u j í spíš předávání z o d p o v ě d n o s t i za výchovu svých dětí společnosti. Jako příklad uveďme společné ubytování dětí v kibucu. Děti r a n é h o věku zde společně tráví většinu d n e a jen málo času si užijí v d o m o v é s rodiči. Příklad výchovy dětí v kibucu dobře dokládá, že se neberou v ú v a h u z á k l a d n í p o t ř e b y d í t ě t e žít s vlastní r o d i n o u . Společné ubytování dětí dnes už sice neexistuje, avšak jeho a n a l ý z a je d ů l e ž i t á p r o p o r o z u m ě n í izraelské s p o l e č n o s t i . Celá s i t u a c e se odvíjela od těžkých životních p o d m í n e k a praktického řešení n o č n í h o ubytování dětí. Šlo o to, aby se rodiče mohli věnovat i přes noc zajišťování své existence v nové zemi, d o níž imigrovali a v níž museli bojovat o přežití. Speciální škola v kibucu Mesilot Kibuc Mesilot se nachází mezi městy A f u l o u a Bejt Šeanem. Místní škola je rozdělena na dvě části: jedna je určena pro
zdravé déti a d r u h á pro déti se speciálním učebním programem. V části se speciálním pedagogickým programem je 6 tříd pro předškolní věk a 4 třídy pro mladší školní věk. V každé z 6 tříd je 6 žáků, tzn. celkem 36 žáků. Děti se učí ve zvláštních skupinách, d o nichž jsou zařazeny podle věku a schopností. Starší děti jsou na některé předměty integrovány d o béžných tříd. V každé třídě pracuje učitel a asistent, kteří se v poledne střídají. Ráno řidič s asistentem svážejí děti z domovů do školy a vracejí se s nimi večer. Škola začíná v osm h o d i n ráno a končí v pět hodin odpoledne. Betcavta Program je určen na rozvoj dovednosti žáků se specifickými vzdělávacími potřebami v b ě ž n é m školství. Je vytvořen tak, aby p o m á h a l těm, kteří se n e m o h o u integrovat d o b ě ž n é h o vzdělávacího systému. Z a m ě ř u j e se na děti s mentálními poruchami, děti s psychickými poruchami, na fyzicky postižené děti a na děti se specifickými p o r u c h a m i učení. V p r o g r a m u je přesto pamatováno na m o ž n o u integraci. Z á r o v e ň je n u t n é mít na p a m ě t i , že mnozí učitelé pro tento úkol dosud nemají odpovídající vzdělání. V roce 1995 program Betcavta fungoval ve 180 školách, v roce 1996 se počet škol zvýšil na 280.
Cíle programu jsou následující: • Pomáhat učitelům vyrovnat se s různými problémy vyskytujícími se v jejich
třídách a poskytnout jim o d b o r n o u pomoc. • Vytvářet mezi žáky tolerantní postoj k postiženým spolužákům. • Snížit počet žáků, kteří jsou zařazováni do speciálních vzdělávacích systémů.
Poznámka: Z existenčních důvodů byl v počátcích existence státu Izrael kladen důraz především na p o d p o r u a rozvinutí talentu m i m o ř á d n ě n a d a n ý c h s t u d e n t ů . Péče o slabší žáky byla na d r u h é m místě. S narůstající stabilizací Izraele vznikl program Betcavta, zabývající se integrací žáků se speciálními potřebami d o normálního vzdělávacího systému.
Role řídicích orgánů Rezortní princip Na péči o p o s t i ž e n é lidi vedle ministerstva školství vymezených směrech péče nisterstvo sociálních věcí a zdravotnictví.
v Izraeli se a sportu ve podílejí miministerstvo
Druhy služeb pro postiženého člověka a jeho rodinu v komunitě • • • • •
Výchova v jiné než vlastní rodině Bydlení v komunitě Finanční p o d p o r a z komunity Rekreační tábory Kultura a volný čas s bohatými programy pro každý věk • Existence poradenských stanic - psychologické a speciální poradenství • Rozmisťování pracovních sil
Služby p r o p o s t i ž n é h o člověka a jeho r o d i n u v k o m u n i t ě Služby pro postižného ilovéka a jeho rodinu v komunité
• Integrace v běžném d e n n í m režimu d o 3 let • Střediska d e n n í h o opatrování a sociální střediska pro věk 3 - 2 1 let ve vymezeném d e n n í m čase • Střediska d e n n í h o opatrování a sociální střediska pro věk od 21 let • Projekt rehabilitační práce a zaměstnávání rehabilitovaných osob • Péče o mentálně postižené osoby • Spolupráce s rodičovskými sdruženími m i m o komunitu • Spolupráce s ministerstvem školství
Služby pro raný věk (od narození do 3 let) Spolupráce ministerstva práce a sociální péče s n e m o c n i c e m i a institucemi pro vývoj dítěte z a h r n u j e všeobecné z p r o s t ř e d k o v á v á n í z d r a v o t n í c h služeb a ošetření v n e m o c n i c í c h a v d o m o v é dítěte. D ů r a z byl k l a d e n na vytvoření služeb pro raný věk a na zvýšení pozornosti, která je věnovaná dětem v rodinách a u vychovatelů. Výsledkem aktivit bylo, že si více rodin bralo déti d o m ů , a tak se snížil počet dětí, které byly v posledních letech opuštěny.
Integrace dětí do jeslí (do 3 let) Speciální zařízení pro děti raného věku, které se n e m o h o u přizpůsobit v běžných denních školách. Zákon o denní rehabilitační škole z roku 2000 ustanovuje poskytování speciálních služeb d ě t e m r a n é h o věku s m e n t á l n í
retardací od 1 d o 3 let, které potřebují rehabilitační péči a nemohou se integrovat do běžné mateřské školy.
Pokračování denního programu ve výchově a ve vzdělání (od 3 do 21 let) Denní ošetřování a sociální střediska Střediska jsou určena pro žáky s problémovým chováním, kteří jsou ve věku 3 - 2 1 let. Program finančně podporují ministerstvo školství, ministerstvo práce a ministerstvo sociálních věcí. Služba zajišťuje: • dobrou životní úroveň pro klienty • dobrou životní úroveň pro jejich rodiny a rodičům umožnit vykonávat zaměstnání, o p a t r o v a t ostatní členy r o d i n y a sebe • odložení odchodu z domova na pozdější věk
Denní středisko (od 3 do 21 let) S l u ž b a je u r č e n a p r o lidi s l e h k o u a střední mentální retardací bez problémového chování a bez jiných speciálních problémů. Služba je finančně podporována ministerstvem školství, funguje denně do 13,30 hod. Ministerstvo práce a ministerstvo sociálních věcí finančně přispívají od 13,30 do 16,30 hod. Cílem je u m o ž n i t d ě t e m účast v zájmových organizacích, a tak poskytnout r o d i č ů m čas pro výkon povolání a k opatrování jiných členů rodiny.
Zaměstnání (od 21 let) Projekt rehabilitační práce (PRP) PRP usiluje o vytvoření p r a c o v n í c h příležitostí pro lidi od 21 let s mentální retardaci, kteří se n e m o h o u zapojit na volném trhu práce. Projekt probíhá denné od 8,00 do 16,00 hod. PRP slouží také j a k o p ř í p r a v k a p r o lidi, kteří se m o h o u integrovat v práci a na volném pracovním trhu. Přípravné p r o g r a m y organizují b o h a t o u č i n n o s t , např. počítačové kurzy, d o m á c í práce, učební programy. Vedle toho zabezpečují zajímavou činnost posilování a udržení sociálních dovedností. V nedávné dobé byly pro projekt vystavěny nové budovy s m o d e r n í m vybavením, které u m o ž ň u j e vedle běžných činností realizovat i složitější projekty.
Střediska péče pro lidi v sociální péči (od 21 let) Péče je určena pro klienty od 21 let, kteří se n e m o h o u integrovat do zaměstnání. Program probíhá od 8,00 do 16,00 hod.
Programy volného času Tyto programy, které jsou organizované v kulturních střediscích, jsou zaměřeny na rozvinutí schopnosti plánovat vlastní činnost.
Na zvláštní potřeby občanů reagují tyto programy: Sociální klub - klub poskytující mladým lidem potřebný sociální kontakt po ukončení jejich d e n n í h o programu. Tím
se n a p o m á h á společenské integraci a podporují aktivity ve volném čase. Letní t á b o r y - státní, oblastní a místní. V d o b ě sezóny u m o ž ň u j í m e n t á l n ě retardovaným dětem i dospělým plnohodnotnou rekreační činnost (např. návštěva synagogy, život v komunitě, ubytování v hotelech). Výchova v nevlastní r o d i n ě - pěstounská r o d i n a se nejvíce přibližuje vlastní rodině. N á h r a d n í rodiče jsou nejvhodnější alternativou pro výchovu dětí raného a školního věku. Ve zvláštních případech se pěstounských rodin používá i při výchově dospívajících dětí. K zařazení d o p ě s t o u n s k é r o d i n y dochází až po prověření její vhodnosti pro dané díté. Příprava a instruování rodiny se provádí individuálně, i v rámci skupinové přípravy, kterou zajišťují speciální výchovné pracovnice ve spolupráci s krajským oddělením sociální péče a místními úřady.
Ubytování v komunitě Komunální ubytování bylo zřízeno jako p o m o c m e n t á l n ě r e t a r d o v a n ý m lidem, kteří se chtějí a m o h o u zapojit d o života v obci. Možnosti ubytovat se v obci jsou: • S a m o s t a t n ý byt - u b y t o v á n í u r č e n é soběstačným jedincům. Byt je součástí běžné zástavby. • Kolektivní ubytování - ubytování pro s k u p i n u se s t ř e d n í ú r o v n í m e n t á l n í funkce. • Hostel - ubytování p r o lidi s nízkou ú r o v n í m e n t á l n í c h f u n k c í , kteří ne-
mohou bydlet samostatně, ani v rámci kolektivního ubytování. Kolektivní ubytování a hostel tvoří speciální budovy umístěné v rámci normální obytné čtvrti. V zásadě je tento problém v k o m p e t e n c i kraje, který zabezpečuje potřebným jedincům odpovídající umístění.
Závěr Izraelský stát byl založen teprve před šedesáti lety. O d té doby byli izraelští vojáci nuceni mnohokrát hájit se zbraní v ruce jeho existenci v boji se sousedními státy. Speciální výchova se v Izraeli rozvinula i za těchto komplikovaných p o d m í n e k , které dle evropských měřítek nebyly vždy normální. Zákony a celý systém výchovy musely být přitom vymyšleny tak, aby vše bylo funkční. Naprosto zásadní je podpora a vzdělávání každého jedince nejen z hlediska osobního, ale i z hlediska státního zájmu. Je naprosto zásadní podmínkou a je ve státním zájmu. Každý znevýhodněný člověk musí být podporován ve vzdělávání i v rámci sociální a zdravotní péče. Literatura: Facts andfigures about education in Israe 1. State of Israel: Ministery of education, culture and sport, 1996. KAPRÁLEK, K.; BĚLECKÝ, Z. Jak napsat a používat individuální vzdělávací program. Praha : Portál, 2004. KOLEKTIV AUTORŮ. Školství v zahraničí. Školství v Izraeli. Svazek č. 34.
Praha : Ústav pro informace ve vzdělání, 1991. K O Ř E N O V Á , M.; ŠEMEŠ, A. Služba k ošetřování mentálně retardováních a jejich rodin v komunitě. Jeruzalém, 2003. Y I N O N , Y.; ANTONOVSKY, A. (Eds.). Megamot. Behavioral sciences journal, Volume XL, č. 1-2. Jeruzalem (Izrael): The national institute for research in the behavioral sciences, 2001. Internetové zdroje: https://www.cia.gov/library/publications/ the-world-factbook/geos/is.html. http://www.molsa.gov.il/MisradHarevacha. http://www.bizchut.org.il/eng. http://makom-m.cet.ac.il/pages/item. asp?s=l&id=149&defid=103&page=l&item=292. http://makom-m.cet.ac.il/pages/item. asp?s=l&id=218&defid=103&page=l&item=188. http://makom-m.cet.ac.il/pages/item. asp?item=302. http://www.mfa.gov.il/MFA. Různé: Vyhláška MŠMTč. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Praha : Státní ministerstvo práce a sociální péče, O d d ě l e n í péče p r o m e n t á l n ě postižené, 2005.
