Není tak úplně lehké informovat běžné čtenáře i odborníky z praxe o Izraeli, o kterém naše média přinášejí snad pouze rozporuplné zprávy nebo informaci o konfliktu s arabským světem nebo Palestinci. Tento příspěvek by měl především informovat o obalářské výstavě Plasto Ispack 2003 v Tel Avivu v Izraeli, ale pokud by nebyly uvedeny i jiné, všeobecnější, informace o zemi, náladách v ni, o jejich institucích, ekonomice, postavení ve světě a památkách, bylo by to asi považováno za obyčejnou propagandu. Česko, přes všechny náboženské rebelie v minulých stoletích, vychází z křesťanské historie a tradice, a tak na každého cestovatele, turistu i obchodníka, chtě nechtě poměrně silně zapůsobí zvuk míst jako je Jeruzalém, Betlém, Nazareth, Jericho aj. Proto touto reportáží budou prolínat i jiné informace než obalářské, informace o věcech nebo pojmech, o kterých jsme slyšeli, ale nevíme, co znamenají. Dlužno říci, že spousta z nich je spojena s Biblí, Starým nebo Novým zákonem, jejichž obsah nemusíme vyznávat ale jejichž znalost nebo alespoň orientace v nich již patří k běžnému vzdělání člověka. Často také v západním světě narážíme při běžných diskusích s obchodními partnery nebo přáteli na neznalost souvislostí v této oblasti a cítíme to jako handikep. Je třeba se ovšem také zmínit o dalším aspektu, jakmile se setkáváme se zemí Izrael, a to je utrpení Židů během 2. světové války. Kdo trošku cestuje po Izraeli, přece jen může být překvapen tím, že tato země je veliká asi jako Morava, a tak není problém se v rozumném čase dostat na určitá místa. Hlavním městem Státu Izrael je Jeruzalém, ale obchodním střediskem je bezesporu Tel Aviv, město na pobřeží Středozemního moře s asi 650 tis. obyvateli. Kdo přistane letadlem v Tel Avivu, Izrael se mu představí jako téměř typická evropská země, kde na člověka ještě Asie moc nedýchne, ale kde pulzuje život jako kdekoliv v Evropě. Všude se staví, dálnice jsou plné aut, budují se nová zavlažování pro pěstování zemědělských plodin, zalesňují se značná území a lidé pracují. Na obloze nevidíte žádná letadla nebo vrtulníky a je možné si klidně představit tu žít. Teploty jsou kolem 30 0C, pobřeží nádherné a panorama měst nekazí žádné paneláky. Pouze před každým hotelem nebo kavárnou sedí muž, pozorující vás a vaše tašky a turistický průvodce vás nevezme na území, kde žijí převážně Palestinci (ale řekne vám, že má známého arabského řidiče, který vás tam vezme a že to bude bezpečné). V zásadě lze říci, že Izraelci velmi touží po míru, i když se v zemi vedou intenzívní diskuse o prostředcích k němu. Izraelci jsou v této věci velmi úpřimní vůči cizincům, ale také převládá pesimismus nad vyhlídkami na mír a velká nedůvěra především vůči Palestincům. Pointa jednoho židovského vtipu říká, že míru se v Izraeli nedožije ani Bůh. Letadlem je možné být v Tel Avivu za necelé tři hodiny v business class za ca 12 tis. Kč. V Tel Avivu je jediné mezinárodní letiště v Izraeli, u Tel Avivu se rozprostírá high-tech oblast se zastoupením nejvýznamnějších světových a domácích firem a právě v tomto městě byla uspořádána 10. výstava Plasto-Ispack 2003 (www.plasto-ispack.com) během prvního týdne v září 2003. Výstava se zabývala především plasty, tedy jeho zpracováním a výrobky, pryží a obalovou technikou, zúčastnilo se jí 600 domácích i zahraničních vystavovatelů v 5 pavilonech na ploše 25 tis. m2 a koná se jednou za tři roky. V pavilonu 1 se prezentovaly stroje a tvarovací zařízení pro plasty, v pavilonu 2 vstřikovací zařízení a další pomocná zařízení pro plasty, v pavilonu 3 stroje a zařízení pro obalovou techniku, v pavilonu 4 suroviny pro plasty a obalovou techniku, v dalším pavilonu plastové výrobky, a v posledním pavilonu převládaly konečné výrobky, včetně výrobků z kartonů, lepenek apod. Izrael produkuje plastové výrobky v objemu ca 2,5 miliardy tun, z toho export představuje asi 50%; (předpokládá se, že v roce 2004 to bude již 1,5 miliardy tun). Obalový průmysl v Izraeli procházel v poslední době stagnací i poklesem, ale poslední měsíce ukazují, že nejhorší doba je již za nimi. Obalový průmysl Izraele nestojí na vlastních nohou, je, jak je to obvyklé i jinde,
závislý na celkových výsledcích průmyslu. Od toho se odvíjí další investice do obalového průmyslu, který v zemi skládá ze: a) surovin – polymery pro neohebné i měkké, flexibilní, balení, papír, karton, lepenka a obaly z nich, a také sklo a kovové obaly nebo kontejnery. b) vybavení pro obalovou techniku – produkující vlastní obaly, dále vybavení pro plnění, uzavírání, označování a další úpravu. c) zpracování – výroba obalů, která tvoří významnou položku izraelského průmyslu s 2% hrubého národního produktu. Výstava tedy představovala obalový průmysl Izraele v celé své kráse, především jeho kapacity v oblasti plastů a nasazení počítačových technologií a částečně také v oblasti zpracování kartonů a lepenek. Výrobci obalů se také pravidelně zúčastňují světové obalové soutěže World Stars, ve které pravidelně získávají nejpřednější umístění. Tyto úspěchy firmy aktivně využívají pro svůj marketing. Výstava také obsahovala doprovodnou část ve formě sympózií a přednášek na témata colour management, inteligentní balení, pravidla exportu, design jako ekonomická páka, nové aplikace plastů v zemědělství a některá firemní vystoupení, včetně vládních organizací pro podporu exportu. Téma designu bylo prezentováno na zvláštním fóru vzhledem k jeho důležitosti. Bylo např. některými přednášejícími konstatováno, že kupující se nechává velmi hodně ovlivňovat designem a je ochoten do něj investovat. Ale ani v Izraeli se ještě do designu neinvestuje tak jako v jiných vyspělých zemích, investuje se do materiálů, ale nikoliv do designu a management pomalu chápe značnou přidanou hodnotu designu jako orientace na zákazníka. Mj. se konstatoval jistý úpadek kdysi slavného skandinávského designu a naopak na základě vzdělávacích aktivit značný nárůst respektu k designu holandskému. Export obalového průmyslu Izraele do roku 2000 rostl tempem 10% ročně, snížil se pouze v posledních třech letech vzhledem k eskalacím konfliktu s Palestinci a důsledkům celkového ochlazení světové ekonomiky po 11. září 2001. Roste počet zaměstnanců o asi 2% ročně a také se zvětšuje počet založených firem. Hlavními poli exportu obalového průmyslu na bázi plastů je výroba obalů a pro potřeby zemědělství. Hlavními obchodními partnery je západní Evropa a USA, během posledních dvou let dochází k významnému růstu do Ruska a do zemí východní Evropy. Izraelci staví plastikářský a obalový průmysl především na pružné reakci na trendy na trzích, rychlé inovaci a vysoké kvalitě výrobků, využití pokročilých materiálů a schopností vyrábět nové, na využití průmyslového a obalového designu a na využití know-how a firemní spolehlivosti. Počátky izraelského plastikářského průmyslu spadá do 50. let minulého století s růstem a potřebou pro zemědělství, zahradnictví, nabídky „udělej si sám“ a výroby nábytku. Celkem na tomto poli pracuje asi 300 společností a firem a přispívají tak k dobré pověsti Izraele jako země high-tech. Většina izraelských firem začala své počínání během 50. let minulého století, v době, kdy se tzv. kibucy dostávaly do různých, především ekonomických, potíží. Byly ale podporovány vládou a subvence bylo možné nějakým způsobem využít pro začínající podnikání. Původní organizace „kolektivistických“ kibuců je již dávno překonaná ale v názvech firem se dodnes objevují. Jedna ze dvou největších firem, specializujících se na PVC fólie v Izraeli je P. V. RAN, založena a umístěná v Izraeli v roce 1986. Zabývá se výrobou průtažných, teplem smrštitelných i přilnavých plyethylenových fólií až do tloušťky 10 mikronů. Řada průtažných fólií Ranflex nabízí fólie pro ruční i strojní balení potravin, u kterých je důležitá trvanlivost během prodeje, např. masa, pečiva, sýrů, ovoce a zeleniny a která umožňuje „dýchání“ produktů. Mohou být s perforací na balení vlhkých produktů, např. hub, výhonků apod. Pro vyšší pevnost lze dodávat dvouvrstvou fólii s menší tloušťkou než obvykle. Firma exportuje větší množství především do Německa. Z řady teplem smrštitelných PVC fólií Ranpac firma začala v tomto roce nabízet novou fólií MSC na balení aromatických svíček, která vyniká zvlášť vysokou průhledností a pevností, s velkou odolností proti protržení. Firma ale nabízí další fólie a jejich použití, např. rychlesmrštitelné MP 1944, které lze
použít na přímé balení potravin, především čokolády (která během tepelného záhřevu na 1800C ale na krátkou dobu nestačí změknout), ale také pro balení hygienického zboží nebo kosmetiky. Naopak fólie pro balení zboží, které by nemělo být poškozeno vysokým smrštěním (např. vzduchové filtry, časopisy, obrazy aj. měkké výrobky), firma nabízí fólii MSL. MSW fólie má takovou vlastnost po zahřátí, že přilne bez svaření a používá se na balení tapetových papírů, stínítek svítidel aj. Vyváží se nyní ve velkém množství do Ruska a Ukrajiny. Měkké fólie MSO se používá pro balení textílií, prostěradel aj. Pro balení ovoce (např. částí melounů aj. ovoce v boxech v obchodech) se nabízí přilnavé fólie s antibakteriálním účinkem. Firma prohlašuje, že registruje jakékoliv nově vzniklé předpisy, především Evropské unie, ohledně balení potravin. Největším izraelským výrobcem kartonových obalů, včetně aplikace příslušného obalového a grafického designu je Carmel Container Systems Ltd. Group. Firma je podle objemu prodeje třetí největší firmou v Izraeli, má 578 zaměstnanců a je umístěna v high-tech zóně u Tel Avivu v Caesarii, kde má svá centra vývoje a předtiskové přípravy, výrobu a veškeré služby zákazníkům. Carmel má tři divize a používá ve svých výrobních místech poslední možné strojní vybavení pro grafiku, výrobu a dokončovací práce. Divize CCS se věnuje kompletní výrobě konteinerů z vlnitých lepenek A, B, C, E a F pro balení a přepravu a displejům. Divize Tri Wall vyrábí sedmivrstvou lepenku a kontejnery a divize C. D. Packaging systems vyrábí kartonové a lepenkové obaly pro spotřební zboží. Firma úspěšně vyváží do celého světa a je kotována na burze pod KML. Jako většina firem v Izraeli vyhovuje ISO 9001 a neustále inovuje své vybavení, soustřeďuje se např. na digitální tisk i potisk obalů. V Caesarii byl vybudována nová výroba s investicí přes 40 mil. dolarů na 90 hektarech. Vlnitá lepenka se vyrábí na dvou moderních strojích, je tam umístěno několik flexotiskových čtyřbarevných strojů a přes 15 dalších strojů na dokončovací a jiné práce, stejně tak moderní logistika a sklad. Výrobce garantuje veškerá možná ekologická opatření, včetně maximální recyklace. Firma využívá v poslední době nejmodernější vybavení pro digitální potisk lepenek od izraelské firmy Scitex. Scitex je umístěn v Netanya severně or Vet Avivu, má 400 zaměstnanců a pobočky po celém světě. Dodává high-tech řešení, např. pro výše zmíněnou personalizovanou výrobu obalů, displejů atd. Digitální stroj CorJet využívá inkoustový způsob tisku print-on-demand s rozlišením 600 dpi, i oboustranně, na vlnité lepenky E/F nebo zpevněné pěnové materiály až do tloušťky 10 mm a formátu 1,6 x 2,6 m. Další významnou firmou na výstavě Plasto-Ispack 2003 je firma Ashplast Plastic Industries, neboť je největším izraelským výrobcem polyethylenových pytlů, plachet, tašek, přebalů na potravinové produkty, odpadkové pytle atd., včetně potisku. Firma byla založena v roce 1967, má 100 zaměstnanců, splňuje ISO 9002, má produkci 10 tis. t za rok a její podíl na trhu činí kolem 80%. Firma má vedoucí postavení ve své zemi především ve výrobě ochranných rukávů na banánové trsy, dozrávající na palmách. Rukáv je patentován, využívá se v jižní a střední Americe a jeho princip spočívá v postupném uvolňování chemikálií, umožňující růst ovoce bez jakéhokoliv vnějšího poškození. Není tak třeba trsy banánů, často neúčinně, postřikovat proti škůdcům. Ashplast se také věnuje vývoji a výrobě „private labels“, tj. vlastní maloobchodní značce. Tato značka obvykle označuje buď zboží vyrobené doma v malých nebo větších sériích a nebo je využívají např. obchodní řetězce, např. Tesco aj., v jejichž obchodech (ne jinde) se prodávají především stálým zákazníkům. Asplast nabízí kompletní konzultantskou činnost v této oblasti. Na trhu se ale také prosazuje např. další izraelská firma Avdat, která nabízí podobný sortiment plastových výrobků jako Ashplast. Konkurenční tlak firmy Avdat se projevuje v nabídce dvoubarevných rukávců na banánové trsy, které regulují přístup světla na trsy (umožnuje přístup více světla ze stínové strany) a umožňují tak rovnoměrnější růst banánů.
Caesarie u Tel Avivu je údajně druhým největším a nerespektovanějším technologickým parkem na světě. Dalším z příkladů high-tech firem Izraele z této oblasti je firma B Secure, která se zabývá nejen běžnou ochranou dokumentů ale především systémy ochrany zboží v obchodem, zhotovuje chytré etikety, umožňující sledovat pohyb zboží a mít okamžitý přehled o stavu zboží. To již zhotovuje více firem. Jednou ze zvláštností pro autentizaci (SecuSystem´s) např. dokumentů, kterou firma vyrábí a nabízí je i speciálně upravený inkoust, kterým je možné naplnit tiskové zařízení, např. i běžnou inkoustovou tiskárnu a který je pak možné identifikovat firemním dekodérem. Nezáleží na barvě inkoustu ale na určitých parametrech v inkoustu (řádově tísíce), které jsou prakticky nenapodobitelné. Firma také vyrábí zmagnetizovaný mikrodrát o tloušťce 8 mikronů, který je možné vložit do etiket, visaček, obalů apod. a který je možný identifikovat dekodérem. To také vyrábí některé jiné firmy, B Secure však tento drát umí vyrábět kontinuálně a autor tohoto příspěvku měl možnost toto zařízení také vidět. Je zdánlivě velmi jednoduché – roztavený kov vtéká do kapaliny a pak už se jen drát navléká na cívku, navíc velmi rovnoměrně, což je v tomto případě velmi obtížné. Jiná technologie, Mark IT, vkládá alfanumerické údaje a dvourozměrný bar kód pod etiketu do skla, polymeru nebo podobných materiálů a do vrstev může být vložena ještě jakákoliv další informace nebo údaje. Jde o velmi nenápadné a přitom levné zajištění obalů, lékovek aj. Systém OptlD´s umožňuje detekci identifikačních karet až na vzdálenost 60 m. Na zajištění jízdenek a lístků je možné použít systém SafeCard na bázi kombinace hologramu, alfanumerických znaků a grafiky, který je dobře viditelný, ale prakticky pro dekódování nenapodobitelný. Výhodou je, že firma nabízí nejen běžné zajištění, ale celý systém, včetně vlastních snímačů a dekodérů, kompatibilních v delším čase nazpět i vlastní materiály. Zajištění je navíc tak dokonalé a nenápadné, že ani nevzbudí zdání, že je zajištěné. V Caesarii však nesídlí jen počítačové firmy. Jednou z úspěšných rodinných firem, zabývajících se kartonáží, je firma Frenkel & Sons Ltd. Vyrábí nejen kartonové obaly pro spotřební zboží, ale má úspěchy především v návrhu a výrobě displejů pro všechny možné značky. Mohli si dovolit vysoké investice do nejmodernějšího technologického vybavení pro kontinuální výsek, potisk, horkou ražbu, vzorkování, logistiku a sklad. Firma byla založena v roce 1930 a pochopila mj. význam potřeby designu, který splňuje představy zákazníků. Je také jednou z firem, která pravidelně získává ocenění World Stars, neustále sleduje a především co nejdříve zavádí nová řešení, nabízí také kompletní design pro jakýkoliv výrobek. V poslední době např. vyrábí velké množství kartonových obalů pro ohřev v mikrovlnce v Německu a Francii. S úplnou novinkou na Plasto-Ispak 2003 se představila firma DI-EL Tack Ltd. Věnuje se především problému uzavírání, a to především v případech, kdy je nutné výrobek opětovně otevřít. Na výstavě přišla, podle jejich vyjádření, s naprostou novinkou - Click Zip - pro opětovné uzavření používá mechanismus vnitřní rýhy na rubu obalu, do které zapadá výstupek na opačné straně. Je tak možné opětovně uzavírat aromatické látky. Nabízí i jednodušší řešení Pack Seal na bázi snímatelných samolepek nebo Di-Tie proužek z umělé hmoty, který zvnějšku sáčekl obepne a utěsní jej. S úspěšnými výrobky z různých plastů je možné se setkat v jedné z největších izraelských firem tohoto zaměření – Sanplast. Vyrábí a dodává velmi širokou škálu odnosných obalů pro teplá i studená jídla, do lednic a mrazniček, nápojové sety, nádoby pro ohřev v mikrovlnné troubě, sušené ovoce, pečivo, dezerty, plastové příbory, balení pro farmaceutické zboží aj. Jejími oceněnými novinkami jsou např. košíky pro ovoce (cena World Stars), miska s granulemi pro domácí mazlíčky, fast food misky na jedno použití a také např. obal z průhledného plastu, který se nezamlží, pro sushi. Sanplast byl založen v roce 1972, nyní nabízí přes 700 výrobků z různých druhů plastů, má vlastní vývojové oddělení a chlubí se rychlou odezvou na nové trendy, respektem ke zvláštnostem balení v cizích zemích a atraktivním designem.
Další stěžejní izraelskou firmou je Tosaf (nyní joint-venture s Ravago), se 420 zaměstnanci a obratem ca 100 mil. eur, dodávající plasty a jejich surovinu (BOPP, polyolefiny, PE ale také předsměsi, stabilizátory, barviva), fólie pro zemědělství a další všemožná aditiva pro různé polymery. Firma má vlastní výzkumné a vývojové oddělení, může se přizpůsobit zákazníkům doslova na míru a od svého založení v roce 1985 vykazuje stálý růst. Specializuje se především na předsměsi pro potrubí pro průmyslová použití. Na izraelský trh dodává surovinu pro plasty, především PP a BOPP, skupina Treofan, která má své výrobny v Itálii, Belgii a Izraeli. Na izraelský trh dodává kromě BOPP také metalizované folie z plastu od tloušťky 15 mikronů (13,8 g/cm3). Nabízí několik typů, např. typ MGF pro laminaci na jiné fólie, teplem svařitelné, nebo MLF s nízkým prahem svařitelnosti na jedné straně pro balení při vysokých rychlostech, další typ MFF pro dekorativní balení bez možnosti svařitelnosti za tepla, typ WMF s matným povrchem pro balení potravin a nakonec MBF s velmi dobrými bariérovými vlastnostmi pro balení potravin i pro další účely balení v širším měřítku.Na výstavě také prezentovala fólii pod názvem Biophan jako biodegradovatelnou folii. Na výstavě, zabývající se plasty, určitě nemohla chybět firma ZAF-Polymers Trade and Services se svým serverem pro internetový obchod www.B2plast.com. Tato firma vytvořila pro prodávající a kupující e-market, kde je možné zadat požadavky, nabídky i poptávku, na polyethylen, polypropylen, polyvinylchlorid, PET a styren, včetně cen s možností konkurenční nabídky. Jedním z příkladů firem na bázi kibuce je kartonážka s Kibbutz Kfar Masaryk z Haify se 130 zaměstnanci, obratem přes 25 mil. dolarů, nabízející některé zajímavé obaly, např. patentovaný podnos pro ohřev v mikrovlnce, který vydrží přes hodinu při teplotě 2040C, stohovatelné obaly pro odnos rychlého občerstvení se vyznačují okamžitou použitelností po naplnění a uzavření, je možné je skládat do sebe pro ušetření prostoru vzhledem ke kónickému tvaru. Firma dodává obaly pro fast-food řetězce z celého světa, např. Best Food, Nestle, Danone, Unilever. Na výstavě se také představily firmy, např. Nekuda, které se zabývají výrobou plastových předmětů, od brýlí, přes stojany, nábytek, k rámům počítačových monitorů, helm, elektronických přístrojů s nevšedním důrazem na využití průmyslového designu. Do prezentace firem poměrně přirozeně zapadala další izraelská firma Cmm, která se zabývá kompozitními materiály pro letecký a loďařský průmyslu a pro další high-tech použití. Kromě uvedených firem se prezentovaly další s přístroji na měření, vážení, míchání, kalibraci, dále na výrobu fixačních materiálů, plnicích strojů aj. Fy Palziv se specializuje na výrobky z polyethylenu, které dodává v hranolech a rolích. Na výstavě předváděla vzorky pěnového polyethylenu různých barev, které lze použít pro fixaci polotovarů i konečných výrobků. Nabízí také vodivé materiály pro výrobky citlivé na elektrickou vodivost, antistatické materiály pro balení výrobků citlivých na statickou elektřinu, je schopna nabízet výše uvedený polyethylenový pěnový materiál s různou hustotou (25 – 200 kg/m3) a tloušťkou podle požadavků pro potřeby ve fitness centrech, zahradnictví, hračkách, dětského nábytku nebo pro cestování. Dalším z mnoha výrobků jsou také pěnové sítě pro balení křehkých nebo lehce rozbitných předmětů nebo výrobků (sklenic aj.). je jedním z největších výrobců flexibilních Global Roto Sheka obalů v Izraeli, je také umístěn v Caesarii v high-tech zóně u Tel Avivu. Dodává obaly pro mezinárodní potravinové společnosti, tedy výrobce čokolád, snacků, nealkoholických nápojů, mléčných výrobků, ale také pro výrobce kosmetiky, farmaceutického zboží a drogistického zboží. Používá nejkvalitnější materiály, především všechny druhy PP, PE, PES podle požadavků, obdržela ocenění pro inovativní použití plastových fólií. Firma dbá na životní prostředí a obdržela od prezidenta Izraele nejvyšší ocenění pro ochranu životního prostředí, vlastní ISO 9002. Firma vyvinula velmi zdařilé řešení stojacích plastových páčků KAL-CAD, které se dodávají složené a které po naplnění kapalinou nebo
práškem apod. díky zvláštním zesíleným hranám u dna bez problému stojí. Nabízí se pro objemy 500 – 5000 ml. Izraelský obalový průmysl Izrael produkuje již více než 50 let vysoce kvalitní že pro jejich balení a ochranu bylo třeba vytvořit náročné
počet firem s exportem počet zaměstnanců export v dolarech růst od roku 1995
produkty a je přirozené, zázemí.
120 ca 30 000 200 mil. z toho plasty 180, lepenka 3,4, kov 12, papír 1,3) 34%
Suroviny pro výrobu lepenek a papíru se kompletně dováží, především z USA a Skandinávie. Zastoupení plastů v Izraeli obaly zemědělství v budovách v domácnostech průmysl nábytek zdravotnictví směsi aj.
27% 23% 13% 16% 8% 5% 1% 7%
Izrael je považován za zemi, ve které se jako jedné z prvních uplatňují nejnovější technologie, především z oblasti pre-pressu a přes všechny stížnosti dokáží rychle a pružně využít výhody designu. Každý rok získá cca 10 firem prestižní ocenění World Stars. Export Izraele podle oblastí Severní Amerika země Evropské unie země východní Evropy Jižní Afrika jiné
36% 35% 9% 5% 15%
Izraelský obalový průmysl je zastřešen do izraelské podpory exportu a spolupráce pod The Izrael Export & International Cooperation Institute, který podporuje vývoz, spolupráci firem, pomáhá uzavřít strategické aliance a obchodní partnerství. Výkonným ředitelem sekce pro obalovou techniku je pan Amnon Toren (
[email protected]), který je schopen zajistit jakékoliv kontakty v této oblasti pro české dovozce nebo vývozce. Izrael cítil nutnost podpořit rozvoj moderních technologií v posledních 40 letech založením profesních a odborných institucí a výzkumných ústavů. Proto, vedle výše sekce obalového průmyslu na podporu exportu byl založen výzkumný ústav pro balení, design a logistiku – The Izrael Institute for Packaging, Design & Product Logistics. Cílem je vytvářet a stimulovat povědomí o originálním designu a atraktivním funkčním balení jako prostředku pro akceleraci prodeje jak pro domácí, tak pro zahraniční trhy. Ústav podporuje vzdělávání pořádáním seminářů, odborných přednášek a kursů, vydává periodikum Packaging & Design a Izrael Packaging & Design Directory, příležitostné brožury a publikace z oboru, pořádá výstavy a soutěže, provádí konzultantskou činnost,
má obsáhlou odbornou knihovnu a spolupracuje s dalšími zahraničními institucemi (I.C.S.I.D., E.P.F, W.P.O., I.O.P.P.). Aby bylo možné podpořit sféru aktivit, včetně každodenní efektivní práce, při ústavu existuje výbor sponzorů, ve kterém pracují známé osobnosti a klíčové postavy izraelské ekonomiky.
Základní údaje o Izraeli Rozloha 21 tis. km2 Počet obyvatel ca 6 200 000 zahrnuje 190 tis. usedlíků na West Bank, 20 tis. na Golandských výšinách, více než 5 tis. v Gaze a asi 180 tis. v Jeruzalémě. 90% obyvatel žije ve městech. Přírodní zdroje stavební dříví, měď, přírodní plyn, fosfát, bromid hořečnatý, písek, hlinka, kámen Přírodní hrozby mohou se vyskytovat písečné bouře, sucho, zemětřesení Etnické skupiny Židé 80%, ostatní (většinou Arabové) 20% Náboženství židovské 80%, muslimské 15%, křesťanské 2%, drúzské 1,5%, ostatní 1,5% Jazyk hebrejština, arabština pro menšiny, angličtina jako druhý jazyk Typ vlády parlamentní demokracie Hlavní město prohlášen Jeruzalém Izraelem v roce 1950, zahraniční země mají však své ambasády v Tel Avivu Izrael má velmi dobré postavení v konkurenceschopnosti a zavádění moderních technologií. Je na 19. místě dle konkurenceschopnosti (ČR na 40.), dle technologického indexu na 7. místě (ČR na 20.), v počtu podaných patentů je Izrael na 10. místě (ČR hluboko dole). Ekonomické postavení Izraele zvláště vynikne ve srovnání s arabskými zeměmi, které dosahují při podstatně vyšší populaci až 10x horší ekonomické výsledky na obyvatele. Zahraniční dluh Izraele se od roku 1995 snížil z 25% na 2% v roce 2002. Investice činily v roce 2002 16 miliard dolarů, rating dle Moody´s A2. Izrael disponuje překvapujícím počtem vysoce kvalifikovaných zaměstnanců (135/10 tis. obyvatel, USA 70, Japonsko 65, Velká Británie 28), Izrael má 70% absolventů středních škol, 20% má vysokoškolské vzdělání. Deficit obchodní bilance se zvýšil z ca 0,5% v roce 2000 na asi 6,5% v roce 2002. Na vzdělávání se vydává 9,2% rozpočtu (země OECD 5,7%, ČR 4,6%), po Kanadě má nejvíce zahraničních firem kotovaných v NASDAQ, v podstatě všechny známé světové firmy mají svá zastoupení v Izraeli, má smlouvy o volném obchodu (s ČR z roku 1997), je členem G.A.T.T., W.T.O, aktivně se účastní aktivit v OECD. Export a import Evropská unie USA ostatní Evropa Asie jiné země
import % 41 19 12 15 13
export % 25 40 6 17 12
Víte, že: • v Izraeli žij mnoho menšin , např. samaritáni, karaité, křesťané, sunnitští muslimové, bahájisté, drúzové, beduíni aj. • Židé se dají rozdělit podle důslednosti při dodržování náboženských předpisů na ortodoxní a ultraortodoxní (ca 10%), tradiční Židé (masortim, dodržují velkou část náboženských předpisů bez extrémů), a také nábožensky chladnější světští Židé (chilonim).
• ortodoxní Židé mají malý vliv na ekonomiku ale rozhodující společenský. Určují náboženské zákony, výuku náboženství ve školách, odmítají vojenskou službu, mají velké subvence, protože jsou „jazýčkem na vahách“ v politické sféře. • Islám i křesťanství vychází z jednoho Boha, Mohammed však měl po čase rozpory se Židy a aby se odlišil, učinil z Abraháma ústřední postavu islámu a „hledače Boha“, což nemohl prý být Žid ale Muslim. Poté ze všech proroků a patriarchů se stali muslimové (Izák, Izmael i král David, Mojžíš, Šalomoun) a Svatá země se stala islámskou oblastí. • křesťanství začalo svoji odlišnost od judaismu zdůrazňovat za římských perzekucí. I nyní je napětí mezi judaismem a křesťanstvím velké. • Židé nepracují a nechodí do školy v sobotu (šabat, začíná se západem slunce, v biblické zprávě o stvoření dny začínají večerem), pracují a chodí do školy tedy šest dnů v týdnu. • letopočet se počítá od stvoření světa, které proběhlo koncem léta roku 3760 př. n. l., rok 2003 je tedy v Izraeli rokem 5763. Oficiálně ale Židé používají náš kalendář (Plasto-Ispack 2003) a v Tel Avivu probíhaly také velké oslavy milénia. Své kalendáře mají také muslimové, drúzové, katoličtí křesťané apod. • muslimové se řídí měsícem, náš svět Sluncem. Důvodem jsou čitelnější periody měsíce pro potřeby zemědělství. • kibuc byla pro předválečný Izrael typická kolektivistická forma osídlení v nepříznivých přírodních, politických aj. podmínkách. Dříve se věnovaly hlavně zemědělské činnosti, nyní provozují již za jiných podmínek činnost turistickou, ubytovací, brousí diamanty apod. Uzavřenější jsou mošavy, něco jako sdružení farem. Z dříve vládou subvencovaných kibuců vyrostlo mnoho privátních aj. firem. V názvech leckde zůstaly doposud. • diamanty jsou téměř monopolním odvětvím Izraele, tvoří 20% jeho exportu a Izraelci se mu věnují již stovky let. • Tel Aviv vznikl postupně ze starobylého města Jaffa, nyní se skládá z 11 menších měst • nejstarší křesťanské památky se nacházejí ve východní části Jeruzaléma, tedy v bezprostřední blízkosti muslimských památek. • města Betlém (místo Ježíšova narození) a Jericho nejsou běžně přístupná, žije tam již jen několik stovek Židů, kteří odolávají drtivé většině Arabů • poslední večeře se konala v tzv. coenaculu na Siónu v Jeruzalémě • křížová cesta, kudy odsouzený Ježíš kráčel k místu svého ukřižování, se jmenuje Via Dolorosa, měří necelýi kilometr. Je na ni vyznačeno 14 Ježíšových zastavení. • Židé uznávají pouze Starý Zákon, neslaví tedy např. Vánoce jako jiní křesťané • vstup do chrámu svatého hrobu, nejposvátnějšího místa cesty Ježíše, patří palestinské muslimské rodině. Během cesty je slyšet z reproduktorů značně hlasité volání a hudbu z blízkých mešit. • hebrejština se píše zprava doleva, což je původnější způsob psaní než náš – tesání do kamenů apod. také probíhalo zprava doleva • na letištích probíhají poměrné podrobné prohlídky a jste zahrnuti podrobnými dotazy na účel Vaší návštěvy. Při odletu z Tel Avivu na letišti každému bez výjimky prohlédnou podrobně zavazadlo. • průměrný plat je v Izraeli asi 5 – 6000 šekelů (šekel je 9 – 10 Kč) • Židé téměř nepijí alkohol • Izraelci nemají moc rádi, když se jim říká, že jsou chytří, považují to spíše za antisemitismus. • košer jídlo podléhá přísným způsobům přípravy. Je zakázané vepřové maso, zvíře nesmí během porážky trpět. Nesmí se křížit cesty, nádobí a další věci na masová a mléčná jídla (nelze si tedy dát po masovém jídle zmrzlinu apod., mléko do kávy bývá většinou sójové a je označeno jako non dairy product). Existují různé druhy košer stravy, označení bývají na obalech. • min. každé třetí taxi v izraelských městech je naše Octavia • Davidova hvězda (na vlajce Izraele), symbol Judaismu, označuje statickou rovnováhu mezi protiklady, jejich vzájemné pronikání se a vliv na všechny přírodní jevy, označuje také šest pracovních dní, také se nazývá Davidův štít. • Židé nekladou na hroby svých zesnulých květiny, nýbrž oblázky. Květiny uvadnou, ale kámen je to nejbližší, čím se může hmota přiblížit věčnosti. Skutečné květiny nahrazují motivy vytesané. • Zeď nářků (Western Wall, Wailing Wall) je rozdělena zvlášť pro muže a ženy. Po zboření chrámu Římany mohli Židé jednou za rok přijít ke zbytkům zdi a mohli u ní naříkat na zboření chrámu a vyhnání Židů po celém světě. Do 6ti denní války byla zeď kontrolována Jordánci a Židé k ní neměli přístup, znovunabytí zdi bylo velkou událostí, Židé se nyní u ní
modlí a je to také místo dalších oslav. • hora Tabor, blízko Nazarethu, další svaté místo křesťanů, leží asi 600 m nad mořem a její oblý tvar je docela podobný našemu Řípu • národní jídlo v Izraeli je falafel, vložené v pitě, chlebu. Falafel je osmažené těsto ze směsi zeleniny a koření ve formě kuliček a je prostě výborné!
