Manuál k úspěšnému startu podnikání

Manuál k úspěšnému startu podnikání



Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 3 OSVČ nebo s.r.o ....................................................................................................................................... 4 Porovnání zdanění a pojištění ............................................................................................................. 4 Zahájení podnikání .............................................................................................................................. 7 Přechod z fyzické osoby na právnickou ............................................................................................... 7 Jaké to je být OSVČ a co to obnáší .......................................................................................................... 9 Vázaná živnost ..................................................................................................................................... 9 Podnikání bez živnostenského oprávnění ........................................................................................... 9 Mít či nemít živnostenské oprávnění ................................................................................................ 10 6 tipů pro živnost ............................................................................................................................... 10 Jak živnost v praxi funguje ................................................................................................................. 11 Průvodce založením .......................................................................................................................... 11 Podnikání při zaměstnání ...................................................................................................................... 13 Zálohy na sociální a zdravotní pojištění při vedlejší činnosti ............................................................. 13 Švarcsystém ........................................................................................................................................... 15 Daně ...................................................................................................................................................... 16 Termíny a formuláře .......................................................................................................................... 16 Výpočet daní a odvodů ...................................................................................................................... 16 DPH .................................................................................................................................................... 18 Vystavování faktur a jejich varianty ...................................................................................................... 20 Jak vypsat fakturu krok po kroku .......................................................................................................... 23 Závěr ...................................................................................................................................................... 25 Zdroje .................................................................................................................................................... 26

2



Úvod Tento e-book jsme vytvořili jako základní dokument pro všechny, kteří se chtějí vrhnout do vod podnikání. Jak se dnes často říká, neznalost neomlouvá a náš stát podnikatelům nedává nic zadarmo. Naopak je zahlcuje neuvěřitelným množstvím úkonů, administrativy, informacemi a povinnostmi. Vyznat se v těchto náležitostech chce praxi ale hlavně obrovské množství času, které by jinak podnikatel měl věnovat svému podnikání. Právě proto jsme založili iq STARTUP. Jakákoliv informační pomoc přehledně na jednom místě je pro začínajícího podnikatele vítaná. Sami jsme při tvorbě tohoto manuálu zpětně přemýšleli, kolik chyb a přešlapů bychom ušetřili, kdyby nám někdo tyto informace poskytl na počátku našeho vlastního podnikání. Chyby vás zpravidla nezruinují, ale strávíte s nimi množství času, který je hlavní devizou každého podnikatele. Tento dokument vám pomůže zorientovat se v základech podnikání. Nezodpoví všechny vaše dotazy do detailu, to by musel obsahovat stovky stran legislativy. Na internetu lze však dohledat podklady ke každému jednotlivému bodu se specifickými informacemi. V prvé řadě je potřeba vědět, že se vás vůbec týkají a musíte se na ně připravit. Naší snahou proto bylo při tvorbě tohoto ebooku podat informace co nejjednodušeji a vyhnout se právnickým formulacím tak, aby byl dokument uchopitelný pro každého, kdo jej bude chtít využít. Co v e-booku naleznete • • • • • • • • • •

Zjistíte rozdíl mezi Fyzickou a Právnickou osobou, čili mezi OSVČ a s.r.o. Víte, co je pro vás výhodnější? Shrneme výhody a nevýhody jednotlivých variant Jaké to vlastně je být OSVČ? Ukážeme, co vše je důležité si ujasnit, než se do podnikání v této formě pustíte Co je volná a vázaná živnost, jakou volit pro své podnikání Podnikání bez živnostenského oprávnění Doporučení pro živnost Práva a povinnosti při podnikání při zaměstnání, tzv. vedlejší činnost Informace o sociálním, zdravotním pojištění a daních Co to je švarcsystém, jak jej poznat a přistupovat k němu Co vše je potřeba pro živnost zařídit, které úřady navštívit Jak a kdy vystavovat faktury, co vše musí obsahovat

V tomto e-booku čerpáme z různých zdrojů, jejichž přehled naleznete na konci. Všechny informace a odkazy jsme revidovali tak, aby byli aktuální k roku 2016. Mrkněte i na náš web www.iqstartup.cz, na němž vám se startem podnikání pomůžeme.

3



OSVČ nebo s.r.o Hned v první části e-booku si odpovíme na zásadní otázku, zda podnikat jako fyzická či právnická osoba. Porovnáme obě varianty, abyste dokázali zvážit, co je pro vás výhodnější. Podnikání, to je v prvé řadě svoboda. Když je člověk zaměstnancem, musí dodržovat pokyny zaměstnavatele a přizpůsobit jim do jisté míry svůj život. Podnikatel toto dělat nemusí. Chce pracovat tak, jak si to sám urči. OSVČ v podstatě říká, že chcete být vlastní pánem. Je to jednoduché, člověk si zřídí živnostenský list, provede nezbytné registrace a může podnikat. Založení s.r.o. je o něco náročnější, ale lze to taktéž učinit v jedné osobě a firmu máte k dispozici. Z hlediska rozvoje podnikání je s.r.o. varianta s vyšším potenciálem. Být OSVČ se vyplatí především při nižším obratu či u svobodných povolání. V případě, že se podnikatel rozhodne jít ze začátku poměrně náročnější cestou s.r.o., ve většině případů se stane i zaměstnancem své vlastní společnosti. Případně může s.r.o. pomáhat jako společník. V tomto případě nebude pobírat mzdu, ale pouze podíl na zisku. Rovněž může pobírat odměnu statutárního orgánu, tu ovšem nepobírá společník, ale jednatel – většinou se jedná o totožné osoby, ne ovšem vždy. Navíc také třeba podíl na zisku, pokud je jednatel i podílníkem. Možností, jak získat z s.r.o. prostředky pro vlastní živobytí je zkrátka více. Ale vše je potřeba předem propočítat.

Porovnání zdanění a pojištění OSVČ musí ze svých příjmů po odpočtu výdajů odvést daň z příjmů fyzických osob ve výši 15 %. Pojistné na sociální pojištění činí 29,2 % a zdravotní pojištění 13,5 %, celkem tedy 42,7 %1. Kromě polovičního vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění má OSVČ ještě výhodu v možnosti danit paušálními výdaji bez nutnosti sledovat skutečné výdaje pro podnikání. Fakticky tak většina OSVČ uplatní 60 % výdajový paušál a spolu s daňovými zvýhodněními na poplatníka odvádí např. při obratu 300.000 Kč ročně pouze minimální odvody v celkové výši 45.540 Kč pro rok 2016 a nulovou daň, což představuje náklady ve výši 15 %. Od určité výše obratu či zisku však OSVČ přestává být výhodná. Zároveň se živnostník připravuje o další benefity, jako je nemocenská či podpora v nezaměstnanosti. 1

Údaje jsou aktuální k roku 2016

4



Společnost s ručením omezeným musí odvést z rozdílu mezi výnosy a náklady daň z příjmů právnických osob ve výši 19 %. Podíly společníků se musí ještě zdanit srážkovou daní ve výši 15 %. U s.r.o. podnikatel buď figuruje jako společník bez zaměstnaneckého poměru, nebo jako zaměstnanec, případně kombinace obojího. Nebo může být zcela bez pravidelné odměny a vyplácet si jen podíly na zisku společnosti. V případě zaměstnaneckého poměru zaměstnavatel odvádí 25 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění. Zaměstnanec ze své mzdy pak odvádí 6,5 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění, celkem tedy 31,5 % na sociální pojištění a 13,5 % na zdravotní. Co je tedy výhodnější? Z pohledu daní, odvodů a pojištění se vyplácí samostatnému podnikateli podnikat jako OSVČ do určité výše obratu. Naopak v případě, že by byl zaměstnancem ve vlastní s.r.o., je tato varianta nákladově na odvody nejnáročnější. Zlatou střední cesta je, že společník (podnikatel) pobírá pouze podíly na zisku ze své společnosti. Povězme například, že dosáhnete výnosů 3 miliony korun, náklady budou 1 milion, tedy zisk 2 miliony. V s.r.o. zdaníte 19 % a následně si vyplatíte podíl na zisku. Dalších 15% odvedete ve formě daně a získáte víc, než když budete mít zisk 2mil. jako OSVČ, kde sice máte 15% daň, ale spolu s tím také odvody na sociální a zdravotní pojištění. Výdajové paušály zde použít již nemůžete, zisk je příliš vysoký. Je však třeba pamatovat na skutečnost, že bez platby sociálního pojištění při vyplacení podílu na zisku s.r.o. nebudete mít nárok na důchod. Z pohledu právního a podnikatelského se jeví jako výhodnější podnikání pod s.r.o., jak ukazuje následující přehled. Konečné rozhodnutí a volbu vhodné formy podnikání však stejně musí udělat každý jednotlivec sám za sebe. Tabulka rozdílů mezi fyzickou a právnickou osobou Fyzická osoba (OSVČ)

Právnická osoba (s.r.o.)

OSVČ ručí za své závazky celým majetkem.

Majitelé ručí za závazky společnosti jen do výše nesplaceného základního kapitálu, nově tedy i jen do výše jediné koruny. Odpovědnost za hospodaření mají jednatelé a v případě konkursů se může stát, že pohledávky budou uplatňovány po statutárních orgánech. Není to však pravidlem.

Fyzická osoba může působit jako těžko zastupitelná se schopností plnění závazků v případě problémů.

Právnická osoba působí důvěryhodněji, snadněji buduje svou image. Na první pohled není zřejmé, zda se jedná o jednočlennou společnost, nebo podnikání více osob.

Dobré jméno, které si fyzická osoba vybuduje, většinou padá s ukončením jejího aktivního pracovního života.

Společnost s ručením omezeným každým rokem své existence buduje obchodní jméno a historii firmy, čímž zvyšuje svoji hodnotu nejen v očích obchodních partnerů.

Sociální a zdravotní pojištění nelze odečíst z daní.

Sociální a zdravotní pojištění hrazené za zaměstnance je daňově uznatelným nákladem.

5

Navíc lze pro zaměstnance i pro podnikatele samotného získat benefity, např. příspěvek na životní pojištění apod. OSVČ musí platit nejen daň z příjmů (15 %), ale také sociální a zdravotní pojištění ze všeho, co vydělá, na druhé straně může uplatnit výdaje paušálem.

Právnická osoba platí pouze daň z příjmů (19 %) a srážkovou daň ze zisku rozděleného mezi společníky (15 %).

OSVČ musí podnikat pod svým jménem, ke kterému může přidat odlišující dodatek. Případně může použít svou „značku“, ale oficiální (např. fakturační) údaje musí obsahovat jeho jméno.

Společnost s.r.o. podniká pod libovolným názvem, který si zvolí při založení, což je důležité při propagaci společnosti. Tento název však nesmí být již zapsán v rejstříku jinou společností.

Některé společnosti se mohou vyhýbat nákupu dlouhodobých služeb od OSVČ, aby nebyly obviněny ze švarcsystému.

Společnosti a státní úřady často ve výběrových řízeních podmiňují účast právní formou s.r.o. nebo a.s. Zároveň mají lepší přístup k dotacím ze státního rozpočtu a EU.

Expanze u OSVČ je komplikovaná – jednotliví OSVČ se sice mohou dobrovolně sdružovat, případné hledání zaměstnance je ale nevýhodné.

Společnost s.r.o. může expandovat navýšením vkladů, přistoupením společníků, poptáním zaměstnanců.

OSVČ nemůže účinně delegovat řízení podnikání na jinou osobu.

Řízení společnosti s.r.o. je možné předat jednateli nebo dalším společníkům, případně určit jinou zodpovědnou osobu (např. prokurista).

Fyzická osoba v průběhu svého podnikání může zvyšovat cenu své práce, ale ve většině případů nebuduje žádnou hodnotu, kterou by bylo možné jednoduše převést na jinou osobu. Může však založit a případně později rozprodat jednotlivé projekty, například webové stránky.

Hodnota společnosti s.r.o. se v čase zvyšuje, je možné ji prodat nebo předat potomkům. Navíc při ukončení podnikání je snazší převést s.r.o. jedinou smlouvou.

6

snadno nových



Zahájení podnikání Zjednodušeně porovnáme zahájení podnikání u OSVČ a s.r.o., neboť každý podnikatel musí tímto vypořádáním se s úřady projít. V případě OSVČ teoreticky stačí navštívit živnostenský úřad, kde si vyplní jednotný registrační formulář pro zřízení živnostenského oprávnění a nahlášení registrace na finanční úřad, zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení. Tím by OSVČ měla mít vše podstatné pro začátek podnikání vyřízené. Nicméně lze jen doporučit si jednotlivé registrace ještě na daných úřadech a institucích ověřit. Při zakládání s.r.o. je proces poněkud zdlouhavější, jelikož se musí zajistit sídlo společnosti, k čemuž je zapotřebí souhlas vlastníka nemovitosti, dále notářský zápis o vzniku společnosti a rovněž živnostenské oprávnění jako v případě OSVČ. To vše se musí předložit na obchodní soud, nově může poslat návrh do OR také notář. Nemalým úskalím může být i zdánlivě banální věc, jako je název společnosti. Obchodní rejstřík odmítne zapsat název, který je podobný s již existující právnickou osobou a nepomůže ani např. zeměpisné rozlišení (ABC, s.r.o. a ABC ČR, s.r.o. apod.). Proto je velmi vhodné vymyslet dopředu více variant názvu a vše konzultovat s notářem ještě před provedením notářského zápisu. Určitým ulehčením a zjednodušením může být koupě ready made společnosti. Tento krok sice vyjde dráž než založení čisté, nové společnosti, ale zase si můžete ušetřit spoustu administrativních a úředních povinností a zejména čas. Pro někoho může být nevýhoda, že v historii společnosti je vidět, že se jedná o koupi „z druhé ruky“, což ale ve standardním obchodním styku zpravidla nevadí.

Přechod z fyzické osoby na právnickou Když se podnikatel rozhodne začít jako OSVČ a později zjistí, že je pro něj s.r.o. výhodnější, může kdykoli převést své aktivity na právnickou osobu. Proces přechodu je však časově a administrativně poměrně náročný a po určitou dobu běží obě varianty podnikání současně. Důležité je řádně naplánovat faktický obchodní přechod pod novou právní formu podnikání, a to nejen z hlediska obchodních partnerů, ale i úřadů a státních institucí. Podnikatelé často zapomínají na skutečnost, že po skončení zdaňovacího období, nejčastěji kalendářního roku, je třeba vypořádat daňové povinnosti za obě právní formy, tedy OSVČ i s.r.o., dokud není jedna z forem zcela ukončena včetně nahlášení na všech příslušných institucích. Jistou výhodou v tomto směru je, pokud je přechod naplánován na přelom roku – ukončení OSVČ v prosinci 2015 znamená nutnost podání přehledů na jaře 2016, zatímco ukončení v lednu 2016 si vynutí podání přehledu až na jaře 2016 i 2017, tedy více než rok po skončení činnosti. Velice důležitou a někdy i opomíjenou skutečností je, že s.r.o. musí začít vést své účetnictví počínaje dnem jejího vzniku. Na rozdíl od OSVČ nestačí daňová evidence a už vůbec nelze počítat s uplatňováním paušálních výdajů procentem z příjmů. Pro přechod z OSVČ na s.r.o. existuje více možností, nejčastěji se volí 3. Vždy je ideální vše předem promyslet a případně se poradit s daňovým poradcem.

7



1) Založení nové s.r.o. a vklad celého podnikání OSVČ do základního kapitálu s.r.o. Přechod trvá relativně delší dobu, mimo jiné z důvodu oceňování podnikání OSVČ znalcem. Společnost s ručením omezeným naváže plynule na podnikání OSVČ, takže obchodní partneři budou bez pochybností vědět, s kým nadále obchodují. Společnost s ručením omezeným přebírá veškerá práva a povinnosti od OSVČ. 2) Založení nové s.r.o. a následný prodej majetku fyzické osoby do s.r.o. Jde o relativně rychlejší proces než v předešlém bodě, kdy dojde k prodeji podniku jednorázově z OSVČ do s.r.o., ovšem i zde s nutností ocenění znalcem. Taktéž přechází veškerá práva a povinnosti na s.r.o. 3) Založení nové s.r.o., postupný převod majetku z OSVČ na s.r.o. a postupné ukončování podnikání OSVČ Prakticky nejběžnější způsob přechodu a také nejlevnější. Zde ovšem nedochází k přechodu závazků z podnikání OSVČ na s.r.o. Převod majetku do s.r.o. je trochu komplikovanější, protože stejný majetek využívá OSVČ a s.r.o. teoreticky v jednom okamžiku. Pokud vám dle těchto informací vyšlo, že je pro vás zajímavější a výhodnější založit si vlastní s.r.o., doporučujeme vám využít našich služeb. S veškerými náležitostmi vám rádi pomůžeme.

8



Jaké to je být OSVČ a co to obnáší OSVČ je široký pojem, pod který lze zahrnout celou škálu profesí. OSVČ může být lékař, taxikář či třeba spisovatel. Aby se nestalo, že nás jednoho dne vyšetří v soukromé ordinaci namísto lékaře vyučený zámečník, zákon stanovil určitá pravidla pro vybrané profese. V prvé řadě, pro některá povolání vůbec nepotřebujete živnostenské oprávnění, dříve živnostenský list. Je tomu tehdy, pokud práce, kterou se živíte, patří mezi tzv. svobodná povolání, nebo pracujete jako zemědělec, právník, exekutor, daňový poradce apod. Pokud ani do jedné z kategorií nespadáte, zjistěte si před vyplněním registrace, jaký druh živnosti budete vykonávat, a co všechno jeho registrace obnáší. U živností vázaných, řemeslných a koncesovaných jsou podmínkou získání odborné znalosti, konkrétní vzdělání či praxe. U volných živností odbornou způsobilost dokazovat nemusíte. Máte-li vybranou živnost ze seznamu, zajděte na libovolný živnostenský úřad a vyplňte jednotný registrační formulář. Zaplatíte správní poplatek 1000 Kč v případě nové živnosti či 500 Kč v případě rozšíření, doložíte případnou způsobilost a vše je vyřízeno. Úřad si ještě ověří trestní bezúhonnost a právní svéprávnost, k tomuto však již nic dokládat nemusíte.

Vázaná živnost U některých živností tedy je potřeba prokázat praxi či odbornou způsobilosti. Seznam vázaných živností obsahují přílohy k zákonu 455/1991 Sb. Informace vám podají na živnostenském úřadě, nebo si živnost můžete najít v našich odkazech, kde u živností zároveň naleznete požadovanou odbornou způsobilost.

Živnosti řemeslné Koncesované živnosti

Živnosti vázané Volné živnosti

Je docela problém začít podnikat v řemeslech. Instalatéry, truhláře, zedníky, elektrikáře nebo kominíky nelze v některých regionech prakticky sehnat, avšak pro přihlášení řemeslné živnosti je potřeba prokázat vzdělání nebo praxi. Takže pokud chce někdo začít dělat řemeslo, musí se nechat u jiného řemeslníka zaměstnat, nebo mít vzdělání z výučního oboru.

Podnikání bez živnostenského oprávnění Jak jsme již uvedli, k provozování vybraných živností není třeba živnostenského oprávnění. To ale neznamená, že o naší činnosti nikdo nebude vědět. I tento druh podnikání má svá pravidla, se kterými je potřeba se seznámit. Mezi tyto typy podnikání patří například: •

• • •

zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství (není třeba živnostenské oprávnění, ale nutnou podmínkou je registrace na příslušném obecního úřadu podáním žádosti o zápis do Evidence zemědělských podnikatelů podle zákona 252/1997 Sb.) činnost autorů nezávislá povolání, která nejsou živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů (spisovatel, herec, hudebník…) činnosti a podnikání podle zvláštních předpisů, ke kterým je většinou třeba státní zkouška (daňoví poradci, advokáti, soudní exekutoři, makléři, správci konkursní podstaty, znalci, tlumočníci, psychoterapeuti, přírodní léčitelé…)

9

Kompletní přehled činností, ke kterým není potřeba živnostenský list, uvádí § 3 Živnostenského zákona a § 7 odst. 1, 2 Zákona o daních z příjmů.

Mít či nemít živnostenské oprávnění Volná živnost tedy není podmínkou podnikání. Často však bývá výhodnější variantou, i když jí činnost nevyžaduje. Například si s ní lze uplatnit vyšší výdajové paušály s živností než bez ní. Tímto způsobem lze ušetřit na daních i odvodech řádově desetitisíce korun ročně. U některých druhů příjmů je živnost přímo vyžadována, zejména pokud příjmy překročí určitou výši, nebo pro výkon konkrétního povolání. Oproti zaměstnání je pak výhoda jasná. Podnikat na základě živnostenského oprávnění představuje svobodu, člověk si může zařídit příjem podle sebe. A proč nemít živnostenské oprávnění? Důvodů je hned několik: • • • • • •

založení stojí jednorázově 1000 Kč papírování při zřizování (jeden formulář) papírování v březnu, kdy se odevzdává daňové přiznání musejí se vystavovat faktury musejí se řádně a včas platit daně, zálohy a pojištění s obratem nad 1.000.000 Kč za 12 po sobě jdoucích měsíců i další povinnosti kvůli kontrolnímu hlášení DPH

Zřejmě největší nevýhodou je nutnost placení záloh na zdravotní a sociální pojištění. I když v podnikání nevykazujete zisk, je nutné tyto zálohy platit každý měsíc alespoň v minimální výši, tedy pokud nejste zaměstnaní. Komu nevýhody vadí, může si živnost později pozastavit. To se dělá hlavně, když nejsou zakázky.

6 tipů pro živnost 10

Jste-li rozhodnutí zvolit živnost, máme pro vás několik tipů. 1. Začněte podnikat při zaměstnání. Je to jistější. Při zaměstnání můžete normálně fakturovat a nechat si platit za odvedenou práci. 2. Podnikejte v něčem, čemu rozumíte. 3. Napřed si sežeňte zakázky, nebo se o práci na živnostenské oprávnění dohodněte se svým současným zaměstnavatelem, čímž přejdete na švarcsystém. 4. Nezřizujte si živnost, pokud nemáte jasno, co chcete dělat. To už je lepší nechat se zaměstnat. 5. Živnost založená kvůli tomu, že si nemůžete sehnat práci, většinou nevyjde. Leda byste věděli, že zakázky získáte snadno. Před začátkem podnikání je potřeba mít kontakty na potenciální zákazníky, kteří budou za práci ochotni platit. 6. Pokud si někdo nevydělá ani na slanou vodu, tak by se do hlavního podnikání pouštět neměl, protože pak musí platit minimální zálohy na sociální pojištění. Oproti tomu podnikáním při zaměstnání nic neriskuje.

Jak živnost v praxi funguje Pokud neplatíte DPH, pak jednoduše. Odvedete práci, vystavíte fakturu, schováte kopii. Dostanete zaplaceno. Jednou za rok uděláte daně. To je všechno. Pokud platíte DPH, což se vás týká při obratu nad 1 mil. Kč ročně, při propojení s jinými plátci DPH nebo zahraničními osobami, pak je to komplikovanější kvůli povinnosti vystavovat přehledy. Ale toto se většiny OSVČ netýká.

Průvodce založením Jak jsme již zmínili, založení živnosti probíhá prostřednictvím Jednotného registračního formuláře, který podáte na živnostenském úřadě. Seznam úřadů nalezete zde. Jednotný registrační formulář zjednoduší začátek samostatné výdělečné činnosti. Na začátku podnikání se totiž potřebujeme zaregistrovat na finanční úřad a pojišťovny a většinou také získat živnostenské oprávnění. To vše umožňuje formulář. Volnou živnost ohlásíte na živnostenském úřadu, vyplníte jednotný registrační formulář a zaplatíte tisíc korun. Jednotný registrační formulář nahrazuje různé typy formulářů pro podání, které podnikatel musel učinit před vstupem do podnikání, ale i během něj, a to na živnostenském úřadě, finančním úřadě, příslušné správě sociálního pojištění, úřadu práce a zdravotní pojišťovně. Požadované náležitosti z jednotlivých úřadů se sjednotily do jednoho formuláře, zpřehlednily se pro podnikatele a současně se odstranilo opakované vyplňování totožných údajů. Jednotný registrační formulář – JRF byl vypracován tak, aby byl co nejpřehlednější jak pro klienty centrálních registračních míst, tak pro následnou práci ze strany pracovníků CRM. Formulář umožňuje ve vztahu k živnostenskému úřadu: • • • • •

ohlášení živnosti žádost o koncesi oznámení změny, resp. doplnění údajů dle § 49, resp. § 56 živnostenského zákona žádost o zrušení živnostenského oprávnění oznámení o zahájení/ukončení provozování živnosti v provozovně 11



• •

oznámení o přerušení provozování živnosti oznámení o pokračování v provozování živnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování živnosti přerušeno

Ve vztahu k finančnímu úřadu: • • • • •

přihlášku k registraci pro fyzické osoby přihlášku k registraci k dani z přidané hodnoty přihláška k registraci pro plátcovy pokladny oznámení o změně registračních údajů žádost o zrušení registrace

Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení: • •

oznámení o zahájení (ukončení) samostatné výdělečné činnosti OSVČ přihlášku k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ

Ve vztahu k úřadu práce: •

hlášení volného pracovního místa, resp. jeho obsazení (týká se jak FO, tak PO)

Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně: •

oznámení pojištěnce (FO) o zahájení (ukončení) samostatné výdělečné činnosti

Další body týkající se právnických osob (tedy nikoli OSVČ) se dozvíte na stránkách MPO.



12



Podnikání při zaměstnání Podnikání při zaměstnání má oproti samostatné činnosti značné výhody. Je potřeba zřídit jej pro legalizaci příjmů mimo hlavní pracovní poměr s několika výjimkami, jako je prodej přebytků u pěstitelů či autorský honorář. I když někde pracujete, můžete si udělat živnost a nechat si proplácet faktury. Pokud svou standardní práci vykonáváte i nadále poctivě, zaměstnavatel vám k podnikání nemůže nic vytknout, s jedinou výjimkou. Podle zákona 262/2006 sb. (zákoník práce), § 304, smí zaměstnanec samostatně podnikat ve stejném oboru jako jeho zaměstnavatel, jedině když od něj dostane písemné svolení. Bez dohody to zkrátka nejde. Další drobnou komplikací je skutečnost, že si musíte udělat daňové přiznání sami. Pro tento účel si vyžádáte z účtárny zaměstnavatele potvrzení o příjmech, ze základu si následně můžete odečíst náklady. Pokud v podnikání vyděláte méně, než ze zaměstnání, je podnikání tzv. „vedlejší činnost“ a vy nemusíte platit minimální měsíční zálohy ze sociálního pojištění. Zda budete nakonec nějaké pojištění doplácet, se určuje pomocí rozhodné částky, která v roce 2016 činí 64 813 Kč. Právě v placení záloh na pojištění tkví největší výhoda podnikání při zaměstnání. Odvody se vypočítávají ze skutečně dosaženého zisku a při nedosažení rozhodné částky se vás sociální pojištění vůbec nemusí týkat. Konkrétní podmínky upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Oznámení vedlejší činnosti Pokud chcete, aby byla vaše podnikatelská činnost považována za vedlejší, je nutné tuto skutečnost nahlásit na vaší zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. OSSZ je nutné tuto skutečnost nahlásit nejpozději společně s podáním Přehledu o příjmech a výdajích podaném za kalendářní rok a následně doložit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl podán přehled za tento kalendářní rok. Podrobnosti o tom, u kterých důvodů je nutno dokládat skutečnost a u kterých ne, se dočtete na stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Zálohy na sociální a zdravotní pojištění při vedlejší činnosti Placení záloh sociálního pojištění se odvíjí od příjmů, které byly v rámci podnikatelské činnosti dosaženy v předchozím kalendářním roce. Rozhodná částka pro rok 2016 je 64 813 Kč, a pokud jí nedosáhnete, nemáte ze zákona povinnost platit odvody na sociální pojištění, ani zálohy v následujícím roce. Někteří podnikatelé ale přeci jen pojištění platí kvůli nároku na důchod. V prvním roce podnikání na vedlejší činnost se vás pak zálohy netýkají vůbec. Ty se vás mohou týkat až po podání Přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý rok, který je třeba odevzdat na OSSZ nejpozději do jednoho měsíce ode dne podání daňového přiznání. Zdravotní pojištění je u OSVČ při zaměstnání taktéž vypočítáno až na základě podaného Přehledu o příjmech a výdajích. Pojistné se zaplatí jednorázově dle skutečně dosaženého zisku.

PŘÍKLAD 13

OSVČ je zaměstnaná (zaměstnání je hlavní zdroj příjmů) a v roce 2015 měla příjmy z podnikání 200 100 Kč a výdaje 99 250 Kč. Zisk tedy činní 100 850 Kč. Po celý rok nemusí platit žádné zálohy, protože podnikání je její vedlejší činnost a pojistné již odvádí každý měsíc ve svém zaměstnání. Po odevzdání přehledu zjistí, že musí odvést zdravotní pojištění ve výši 6 808 Kč (nejpozději do osmi dnů od podání daňového přiznání). 50% z 100 850 Kč = 50 425 Kč a z toho 13,5% je pojistné 6 808 Kč.

14



Švarcsystém Švarcsystém je zvláštní způsob zaměstnávání lidí a zároveň velice kontroverzní. Ve švarcsystému firma formálně nemá zaměstnance. Pracovníci, které firma využívá, jsou ve své podstatě živnostníci, kteří mají své živnosti. Zároveň však chodí do práce, zpravidla podle psané smlouvy. Upozorňujeme, že tento způsob podnikání je nelegální! Nicméně pro úplnost a časté dotazy na něj ho nemůžeme v Ebooku opominout. Informace zde uvedené jsou informativní a v žádném případě nejsou návodem, jak jej využívat. Pro firmu má tento systém značné výhody: • • • • •

ušetří na administrativě ušetří na zákonných povinnostech, které jí komplikují a zdražují provoz, pokud by měla skutečné zaměstnance nemusí odvádět zdravotní a sociální pojištění, protože si ho pracovníci platí sami může pracovníky kdykoli propustit (samozřejmě nesmí porušit případnou písemnou smlouvu) v případě nespokojenosti a propuštění nemusí platit vysoké odstupné

To všechno je obrovská úspora. Pracovníci si díky tomuto systému mohou vyjednat vyšší plat, v porovnání s hrubou mzdou mnohdy i dvojnásobný. Tento lepší plat si pracovníci sami zdaní, ale protože si ze základu odečtou náklady, třeba i paušální, platí zpravidla nižší daně, než by za ně platil zaměstnavatel. V některých profesích je švarcsystém skutečně podrazem na zaměstnance, hlavně v průmyslu kvůli bezpečnosti práce a nerovným vyjednávacím podmínkám. V jiných sektorech, jako je programování, účetnictví, zemědělství apod., se používá občas a obě strany z něj benefitují. Existují však i takové profese, v nichž je práce na živnostenský list naprostým standardem. Jde například o zaměstnávání finančních poradců, lektorů, realitních agentů, ale tam už to nelze nazývat švarcsystémem, protože takoví lidé už skutečně většinou pracují nárazově a pro různé subjekty. Budete-li tedy pracovat ve formě švarcsystému, odvádíte zálohy na sociální a zdravotní pojištění, platíte daně. Připravujete se o výhody zaměstnaneckého poměru, na druhou stranu ale získáváte více peněz. Jde tedy o klasické podnikání. Ovšem jak jsme uvedli výše, kde je ona hranice švarcsystému je velmi kontroverzní

15



Daně Daně se mohou u OSVČ zdát na první pohled jako nesmírně komplikovaná a komplexní problematika. Ve skutečnosti ale existuje spousta nástrojů, které podnikatelům usnadní práci natolik, že se vlastní výpočty dají i s odevzdáním přehledů dají stihnout za jediný den. Ale vyžaduje to disciplínu v průběhu roku a obrat z podnikání pod 1 milion korun, abyste neodváděli DPH. Co vlastně OSVČ platí: • • •

daň z příjmu sociální pojištění zdravotní pojištění

Toto jsou 3 základní položky shodné pro každého podnikatele. Ke každé z nich je potřeba podat přehled, což si rozebereme podrobněji. Dalšími daněmi a odvody, které se ale již netýkají všech, jsou: • • • •

silniční daň (pokud používáte auto, platí se do konce ledna za minulý rok) DPH (neplatíte, pouze odvádíte, nutno podávat kontrolní hlášení) odvody za zaměstnance (pokud máte) další odvody a daně dle charakteru podnikání (např. spotřební)

Termíny a formuláře Daň z příjmu se přiznává prostřednictvím formuláře „Přiznání k dani z příjmu fyzických osob,“ který musí OSVČ podat do konce března na svém místně příslušném Finančním úřadu. Případný nedoplatek daně se musí doplatit rovněž do konce března.2 Do jednoho měsíce od odevzdání se následně podává přehled OSSZ a zdravotní pojišťovně. Případný nedoplatek lze rovněž uhradit na místě, nebo poštovní poukázkou. Přiznání se vždy podávají za uplynulý kalendářní rok. Formuláře se mění každý rok, v základu však zůstávají víceméně stejné. Seženete je přímo na finančním úřadu, OSSZ a zdravotní pojišťovně. Pro vyplnění existuje na internetu mnoho kalkulaček a interaktivních daňových přiznání, ve kterých si můžete jednotlivé položky vypočítat, popřípadě přímo vytisknout. Popřípadě vám s vyplněním na příslušném úřadě pomohou.

Výpočet daní a odvodů Základní vzoreček u OSVČ, které si vede daňovou evidenci, vypadá takto: zisk = příjmy - výdaje Pro doplnění, u s.r.o. to vypadá takto: zisk = výnosy - náklady Pokud současně při podnikání pracujete, pak vykazujete všechny příjmy, tzn. součet všech zaplacených faktur v uplynulém kalendářním roce a součet superhrubé mzdy, která se v přiznání rozepisuje. Počítají se částky bez DPH, i když jste plátci. Většinou se na tenhle součet částek používá 2

V posledních letech se termín posunul na začátek dubna, neboť poslední březnový den vždy finanční úřady pod náporem živnostníků kolabovaly.

16

výpis z bankovního účtu, ve kterém se zatrhávají a pak sčítají přijaté platby odpovídající vydaným fakturám. Nebo na to můžete používat program, který vám částky sečte automaticky. A teď k výdajům. Živnostník má do určité výše obratu3 možnost volby mezi skutečnými a paušálními výdaji. To znamená, že si buď můžete počítat každý výdaj zvlášť, což se vyplatí, pokud hodně nakupujete věci pro účely podnikání, objednáváte služby, jezdíte vozidlem atd. a schováváte si každou účtenku, nebo uplatníte paušál. Paušály jsou při tom velmi štědré: • • • •

80 %, nejvýše 1 600 000 Kč za rok, z příjmů z řemeslných živností, zemědělské výroby, lesního, vodního hospodářství či z ostatních příjmů ze zemědělské výroby podle §10 60 %, nejvýše 1 200 000 Kč za rok, z příjmů z živností volných, vázaných i koncesovaných 40 %, nejvýše 800 000 Kč za rok, z příjmů, na které nemáme živnost 30 %, nejvýše 600 000 Kč za rok, z příjmů z pronájmu

Zvýraznili jsme sazbu 60 %, protože ta je u OSVČ nejčastější. Jakmile máte živnost, například vytváříte webové stránky, můžete si uplatnit výdajový paušál 60 %. A to bez ohledu na to, co jste reálně zaplatili. Nyní to dosadíme do našeho vzorečku. OSVČ, který vytváří webové stránky, si vydělal 800 000 Kč za rok, jeho výdaje byly 100 000 Kč. Rozhodne se tedy uplatnit paušál 60 %, protože je pro něj výhodnější. zisk = příjmy - výdaje zisk = 800 000 Kč – (800 000Kč * 0,6) zisk = 800 000 Kč – 480 000 Kč zisk = 320 000 Kč Daňový základ je rázem 320 000 Kč. To je to kouzlo, jak si srazit zisk a zbavit se velké části daní a pojištění (vzpomeňte si, že výše pojištění se také počítá ze zisku). Kvůli možnosti odečíst náklady se podnikání vyplácí víc, než zaměstnání. Navíc ušetříte za administrativu, nemusíte si schovávat účtenky s výdaji, pokud neodvádíte DPH. Faktury s příjmy pochopitelně zakládat musíte. Nyní se tedy dostaneme k vlastnímu výpočtu. základ daně = zisk – odpočty Odpočty jsou například nezdanitelný základ, odpočet za děti (daňový bonus), úroky z hypoték atd. Zdravotní a sociální pojištění se sem nezahrnuje. Náš živnostník nic z toho nemá, proto: základ daně = 320.000 Kč Daňová sazba je u fyzických osob je zatím 15 %, sleva na poplatníka činí 24 840 Kč ročně. daň = základ daně * daňová sazba - slevy V našem případě: 3

V roce 2016 jsou to 2 miliony Kč. Pozor na skutečnost, že obrat se počítá ze všech vystavených faktur bez ohledu na jejich uhrazení. Zisk pro účely výpočtu daní pak počítá pouze z částky, která vám reálně přišla na účet.

17

daň = 320 000 Kč * 0,15 - 24 840 Kč daň = 48 000 Kč – 24 840 Kč daň = 23 160 Kč Pokud by byl OSVČ zároveň studentem, měl manželku s nízkým příjmem, byl ZTP či splňoval další náležitosti dané zákonem, mohl by si uplatnit vyšší slevu na dani. Pakliže jste při podnikání současně zaměstnaní, pak se daň odvedená zaměstnavatelem logicky odečte. Dalšími platbami OSVČ je sociální a zdravotní pojištění. Sociální je ve výši 14,6 % ze zisku, zdravotní 6,75 %, je-li podnikání hlavní činností. Pokud je vedlejší, pak jsou sazby jiné. Náš OSVČ tedy zaplatí: sociální pojištění ve výši 46 720 Kč (320 000 Kč * 0,146) zdravotní pojištění ve výši 21 000 Kč (320 000 Kč * 0,0675) Celkové odvody tak byly 90 880 Kč při výdělku 800 000 Kč (resp. 700 000 Kč, neboť 100 000 Kč byly skutečné výdaje související s podnikáním). Na další období jsou OSVČ stanoveny měsíční zálohy na zdravotní a sociální pojištění, pokud není současně zaměstnaný. Pokud by jeho daňová povinnost byla vyšší než 30 tisíc, pak musí platit zálohy i daň z příjmů. Takto rozepsáno se celkový výpočet zdá být komplikovaný a obtížně stravitelný. Ve skutečnosti slouží především pro názornost. Nemusíte si jej pamatovat nazpaměť, na internetu existuje značné množství daňových kalkulaček, do kterých pouze zadáte údaje a ony vše vypočtou. Komplexní informace naleznete na portálu finanční správy. Nebo nám dejte vědět a my vám s daněmi pomůžeme Komu co platit Je to v podstatě jednoduché. Daně platíte místně příslušnému finančnímu úřadu, zdravotní pojištění své zdravotní pojišťovně a sociální pojištění místně příslušné OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení). „Místně příslušné“ znamená, že vše musíte podávat a platit té pobočce, ke které spadáte dle místa podnikání, tedy zpravidla trvalého bydliště. I kdybyste reálně podnikali na druhém konci republiky, nemůžete platit na jiné pobočce. Naštěstí lze ale vše vyřídit i korespondenčně a platby poslat na účet. Pokud už víte, že budete hradit nedoplatky, nejjednodušší je uhradit je přímo na místě na pokladně. Umožňují to všechny zmíněné instituce a vy tak budete mít klid. Při pozdních platbách či pozdě podaných přiznáních následují pokuty. Ale pracovníci úřadů jsou to také lidé a často vás před nemilým překvapením ve formě pokuty upozorní na vzniklý problém.

DPH

18

DPH musí platit odvádět ten, kdo má obrat milion korun ročně či vyšší4. Někomu se ale vyplácí být dobrovolným plátcem DPH, i když má obrat menší. To je v případech, kdy jsou jeho klienti také plátci DPH. Například pokud poskytujete služby plátcům DPH, nedělá jim vůbec žádný problém zaplatit cenu s daní, protože si ji stejně vzápětí odečtou. Takže místo toho, abyste vydávali faktury bez DPH, je vydáváte s DPH. To, že je pak celková částka vyšší, je plátcům DPH jedno. Když plátce DPH musí zaplatit fakturu na 12 tisíc s DPH, je to pro něj stejné, jako kdyby platil 10 tisíc bez DPH, protože ty 2 tisíce mu finanční úřad vrátí. Proč je tedy výhodné být plátcem DPH? Protože pak si můžete nechat vracet DPH u věcí, které používáte k „dosažení a udržení zisku“. Třeba si koupíte počítač za 24 tisíc (s DPH) a finanční úřad vám v příštím období 4 tisíce vrátí (přesněji řečeno odečtete si to ze své platby DPH). Takto to můžete dělat, i když počítáte náklady paušálem. Pouze je třeba k přiznání DPH pečlivěji schovávat přijaté doklady, jednou za čtvrt roku dát přiznání k DPH a zaplatit ji. Ale pozor, finanční úřad nemá rád zneužívání vracení DPH. Vratky daně by měly být vždy menší než částky, které na DPH sami odvedete, abyste byli tzv. čistý plátce. Kdo si nechává opakovaně vracet víc, než platí, tomu pak chodí kontroly. Být plátcem DPH může být nevýhodné pro člověka, jehož klienti nejsou plátci DPH. Třeba když někdo dodává služby koncovým spotřebitelům, tedy ne firmám, tak je pro něj lepší být neplátce, protože lidem není jedno, že platí navíc DPH. Nejhůř jsou na tom vlastně ti, kdo mají část klientů plátce DPH a část neplátce. Ti se musejí rozhodnout. Ono se dá přibližně odhadem propočítat, co se vyplatí víc - kdo má mezi klienty víc plátců DPH a nakupuje víc věcí pro podnikání, tomu se víc vyplatí se být plátce DPH. Naopak kdo má klienty neplátce DPH a nakupuje toho málo, tomu se vyplatí DPH neplatit. Alternativou je rozdělit podnikání na dva subjekty, třeba dva manžely, kdy jeden z nich je plátce a druhý neplátce. Každý z nich pak fakturuje jiným klientům. Lze vymyslet ještě jednu čertovinu. Člověk založí s.r.o., které je plátcem DPH a firemních daní ze zisku. Fakturuje plátcům DPH a do nákladů si dává co nejvíce položek. Ten samý člověk je zároveň OSVČ a fakturuje klientům, kteří DPH neodvádí. Náklady uplatňuje paušálně 60 % a dává si pozor, aby mu obrat nepřekročil 1 milion korun, aby nemusel DPH odvádět. Je to zcela legální, avšak lehce vypočítavé.





4

Jednalo se o snížení stropu na 750 000 Kč, ale zatím to neprošlo. V každém případě se tuto problematiku vyplatí sledovat, jsou v ní časté změny.

19



Vystavování faktur a jejich varianty Vystavování faktur je jednoduché. Používá se vždy, když chcete od protistrany peníze, což by ve vašem vlastním zájmu mělo být co nejčastěji. Faktury mohou mít mnoho podob, vždy ale musí splňovat určité náležitosti. Můžete je vytvářet a dodávat ručně, pomocí tiskopisů, můžete je vytvářet v excelu a pak tisknout, nebo vše vyřizovat kompletně elektronicky. Toto je čistě na vás. Faktura může vypadat takto:

Tato faktura je od neplátce DPH, je to na ní napsáno. Může se poslat buď elektronicky, nebo 2x vytisknout, jednou poslat příjemci a kopii založit. Kontroluje se provedení platby. Jakmile platba přijde, faktura se započítá k ostatním. Jednou ročně se pak spočte zisk a platí daně. 20



Pokud budete plátcem DPH, tolik se toho nezmění. Především to, že se začne uvádět vaše DIČ a na každé faktuře bude připočítáno DPH. Rovněž je třeba jednou za čtvrt roku podávat daňové přiznání k DPH. Pokud si na počítání daní chcete někoho najmout, tak nepotřebujete profesionálního daňového poradce. Stačí si sehnat nějakou holku z ekonomky, která vám za pár tisíc ročně daně spočítá, vytiskne a vyřeší. Těžko ale za vás bude někdo vystavovat faktury. Vystavování faktur je totiž tak jednoduché, že to vůbec nemá smysl na někoho delegovat. Faktura Povinnost vyhotovit fakturu či jiný doklad o uskutečněné transakci dává podnikateli jednak zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, tak zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Formální úprava faktury Formální úprava faktury není stanovena. Pokud podnikatel nepoužívá účetní software, může vytvořit fakturu v tabulkovém procesoru (excel, word…). Faktura však musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti, aby se z ní stal účetní doklad. Tištěná nebo elektronická faktura Fakturu není nutné zasílat v tištěné podobě v obálce. Mnohem rychlejší a levnější je zasílání faktury e-mailem nebo faxem. Pokud zasíláte fakturu e-mailem, nemusíte ji opatřit elektronickým podpisem, to je mýtus. Zašlete-li fakturu v příloze emailu v běžném formátu (.doc, .pdf, .xls, .jpg, .png aj.), příjemce si ji může vytisknout a podepsat. Náležitosti faktury Náležitosti faktury jsou stanoveny jednak v § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, dále v § 13a) zákona č. 513/1991, obchodního zákoníku. Plátci DPH oproti neplátcům DPH uvádějí na faktuře více povinných údajů. U neplátce DPH musí faktura obsahovat: • • • • • •

označení – nejčastěji „Faktura“ evidenční číslo faktury (tvoří ucelenou posloupnou řadu v účetnictví) obsah účetního případu a jeho účastníky (například jméno, adresa, IČ toho, kdo ji vydal, jméno, adresa a IČ odběratele, předmět plnění nebo dodávky) okamžik vydání (vystavení faktury) a okamžik uskutečnění účetního případu (tedy den, kdy došlo ke splnění povinnosti vůči odběrateli), není-li shodný s okamžikem vydání peněžní částka nebo informace o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství (cena za jednotku, celková cena), podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku též musí uvést údaj o tomto zápisu, včetně spisové značky, a podnikatelé nezapsaní v obchodním rejstříku též údaj o zápisu do jiné evidence, v níž jsou zapsáni (například z registru živnostenského oprávnění).

Vydané faktury bychom měli určitě číslovat i proto, abychom vyloučili podezření, že jsme nějakou zatajili.

21

Faktury přijaté Nemusí mít razítko ani podpis, stačí vytisknutá faktura obdržená e-mailem. Pokud ji přikládáme k úhradě v hotovosti, není třeba ani číslovat. Zálohová faktura Nejedná se prakticky o doklad, je to jen informace pro platbu předem. Výdaje v hotovosti a dobírka Při nákupu za hotové například v obchodě potřebujeme originál dokladu. Když je doklad nejednoznačný, je lepší k němu přidat upřesnění, případně jej okopírovat, pakliže hrozí vyblednutí. Pokud něco koupíme na dobírku, požádáme při úhradě dobírky přepravce, aby nám vystavil potvrzení o převzetí peněz, jinak by nám mohl chybět doklad o úhradě (pokud by v balíčku nebyl doklad). Příjmy v hotovosti Doklady je třeba číslovat. Můžeme vydávat paragony bez označení kupujícího nebo příjmové pokladní doklady na jméno zákazníka. Originál dáme zákazníkovi, kopii si necháme a zaevidujeme. Daňové doklady plátce DPH Jsme-li plátci DPH, tak doklady, které vydáváme a přijaté doklady, u kterých si budeme nárokovat odpočet DPH, musí mít náležitosti daňového dokladu. Účetní doklady pro podvojné účetnictví Vedeme-li podvojné účetnictví, naše doklady jsou účetní doklady a musí mít náležitosti podle § 11 zákona o účetnictví. Veškeré vzory faktur naleznete zde

22



Jak vypsat fakturu krok po kroku Rozlišujeme dva druhy faktur, přestože jsou v podstatě identické, mění se jen hlavička: • •

faktura, kterou vystavuje fyzická osoba – podnikatel faktura, kterou vystavuje soukromá společnost – s.r.o., nebo akciová společnost – a.s.

V obou případech je nutné, aby vystavovatel faktur dodržoval určitá pravidla, která vyplývají ze zákona. Hlavička faktury V záhlaví faktury je zapotřebí, abyste uvedli pořadové číslo faktury. Většinou udáváme pořadové číslo faktury a rok, ve kterém je faktura vystavována – př. 01/2016. Soukromé firmy, které mají zaveden účetní systém, zadávají na fakturu číslo, které bylo k dané zakázce systémem přiděleno – př. 20161001. Dodavatel, odběratel Pod pořadovým číslem faktury vypište údaje o dodavateli služeb a jejich odběrateli. V tomto případě neopomeňte vypsat následující: • • • •

název (jméno a příjmení, název firmy) adresa, sídlo firmy IČ, DIČ informace, zda je uvedená ze stran plátcem DPH

Platební podmínky Do tohoto odstavce napište datum vystavení faktury, datum zdanitelného plnění (u plátce DPH) a datum splatnosti faktury. Dalšími povinnými údaji jsou forma úhrady, tedy zda bude hotově nebo převodem. V případě platby formou převodu uveďte číslo účtu dodavatele, variabilní nebo specifický symbol, pod kterým vy či účetní systém platbu evidujete, název a kód banky, u které účet vedete. Předmět fakturace Předmět může být vymezený obecně, nebo rozepsaný. Například: •

fakturujeme Vám poradenskou a konzultační činnost za říjen 2016

Nebo také: • • • • •

předmět zdanitelného plnění cena za ks počet ks celkem, DPH cena celkem s DPH

23

Fakturovaná částka, podpisová doložka V případě, že jste fyzická osoba podnikatel a nejste plátce DPH, tak pouze napište celkovou částku, kterou za provedené služby fakturujete. Pokud jste plátcem DPH, tak rozepište fakturovanou částku následujícím způsobem: • • • •

mezisoučet cena bez daně sazba … % DPH Kč celkem k úhradě

Fakturu nezapomeňte podepsat a potvrdit razítkem. OSVČ povinnost stvrzení faktury razítkem nemají. V závěru můžete také vepsat údaje o osobě, která fakturu vyřizuje: jméno a příjmení, telefonický případně e-mailový kontakt.



24



Závěr Věříme, že vám informace v tomto e-booku zodpověděly základní otázky spojené s počátkem vašeho podnikání a případně vás dále nasměrovaly. Pokud se rozhodnete pro podnikání, vaše cesta teprve začíná a veškerých povinností vám jen přibude. Podívejte se proto na naše služby, mohou vám usnadnit cestu a pomoci k efektivnějším výsledkům. Váš iq STARTUP

25



Zdroje portal.pohoda.cz www.ipodnikatel.cz www.jakpodnikat.cz prace.rovnou.cz zákony ČR

26