Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
Manuál k údržbě Zelené učebny a Botanické zahrady Gymnázia INTEGRA BRNO, s. r. o.
Brno 2012 Mgr. Jana Nešporová
Obsah
Předmluva .................................................................................................................2 Úvod..........................................................................................................................3 1. Popis pozemku a jednotlivých lokalit ...................................................................4 2. Návrh péče o jednotlivé části zahrady ..................................................................6 2. 1. Zpevněné plochy, hřiště, pergola a amfiteátr ................................................6 2. 2. Zatravněné plochy .........................................................................................7 2. 3. Ţivé ploty a volně stojící keře .......................................................................9 2. 4. Ovocné a okrasné stromy ............................................................................10 2. 5. Lokalita „Bylinková zahrádka“ ...................................................................11 2. 6. Lokalita „Vřesoviště“ ..................................................................................12 2. 7. Lokalita „Skalka“ ........................................................................................12 2. 8. Lokalita „Vinohrad“ ....................................................................................13 2. 9. Lokalita „Suchý svah“.................................................................................14 2. 10. Lokalita „Pod Amfiteátrem“ neboli „Svejl“ .............................................14 2. 11. Lokalita „Studentské hospodářství“ ..........................................................15 3. Pouţívání chemických látek v Zahradě a alternativní metody ...........................16 4. Harmonogram prací v Zahradě v průběhu roku. ................................................17 Závěrem ..................................................................................................................21
1
Předmluva
Tento Manuál k údrţbě Zelené učebny a Botanické zahrady Gymnázia Integra Brno vznikl v rámci projektu Příroda v obrazech, který je spolufinancován evropským sociálním fondem a ministerstvem školství …. Bude slouţit nejen provozním zaměstnancům školy jako harmonogram prací, které je nutno ve školní zahradě během roku vykonat v určitém pořadí, ale také vyučujícím biologicko fyzikálních praktik k tvorbě tématického plánu. V neposlední řadě jej mohou vyuţívat také ostatní vyučující při vedení suplovaných hodin nebo k zadávání mimořádných úkolů pro aktivní studenty. Školní pozemek Gymnázia Integra Brno prošel mnoha proměnami stejně jako jeho pojmenování. Projekt Zelená učebna zanechal tento název, po vysazení mnoha druhů rostlin a jejich označení popiskami na kovových tabulkách jsme některé části začali označovat jako Botanickou zahradu. V tomto manuálu pouţívám označení Zahrada k popisu pozemku jako celku, jednotlivé lokality označuji pouţívanými názvy, které stojí také na informačních tabulích. Touto cestou bych ráda poděkovala celému projektovému týmu za podporu při psaní tohoto textu a všestrannou pomoc při údrţbě Zahrady. Jana Nešporová
2
Úvod Školní pozemek Gymnázia Integra v Brně-Líšni prodělal v průběhu uplynulých let několik zásadních změn a v současné době jiţ téměř plně vyhovuje poţadavkům na výukový i relaxační prostor pro ţáky, vyučující a příleţitostně i rodiče a širokou veřejnost. Nejdříve musel být pozemek vyrovnán a vzniklo asfaltové hřiště na míčové hry, později byly vystavěny dřevěné hrazdy se šplhadly a v roce 2007 byly v rámci projektu Zelená učebna odstraněny přerostlé jalovce a betonová pískoviště. Zahrada tím získala přehlednost a vzdušnost, studentům byly zpřístupněny dříve zakázané prostory a byly zaloţeny lokality tvořící základ dnešní Botanické zahrady. Postupně bylo vytvořeno několik míst pro výuku, pergola a amfiteátr takţe v zahradě můţe současně pracovat aţ pět skupin. Návštěvníkům s hrdostí ukazujeme Botanickou zahradu s tématicky uspořádanými lokalitami a geologickou expozici s exponáty hornin z celé jiţní Moravy. Jiţ několik let se o péči o školní pozemek dělí provozní personál se studenty a vyučujícími školy.
Studenti v rámci projektu Zelená učebna zaloţili skalku, vysadili
bylinkovou zahrádku, vřesoviště a ţivé ploty a kaţdoročně přinášejí sazenice nejrůznějších bylin a rostlin, aby obohatili naši sbírku. Charitativní draţby výtvarných prací studentů poskytly prostředky na nákup kompostérů a dalších pomůcek. Nový projekt Příroda v obrazech umoţňuje studentům soustavnější péči o jednotlivé lokality. Největší objem práce ale přece jen zůstává na provozním personálu školy – pravidelné sečení trávy, péče o zpevněné plochy, úklid, příprava pozemků na jednotlivé akce. Nárazově vypomáhají také vyučující, pečující zejména o vřesoviště, vinohrad a jabloňový mini-sad. Tento manuál vzniká nejen pro potřebu provozního personálu, pro vyučující, kteří ve svém volném čase nebo spolu se studenty například v suplovaných hodinách vypomáhají, ale také pro studenty, kteří dobrovolnou prací v botanické zahradě přispívají k zlepšování prostředí školy a získávají zkušenosti s manuální i tvůrčí prací. V první kapitole se seznámíme s rozloţením lokalit na školním pozemku a zorientují se v něm. Další kapitoly popisují jednotlivé typy lokalit či konkrétní lokality, se kterými se v Botanické zahradě Integry setkáváme a péči, kterou je nutno jednotlivým druhům věnovat. Poslední část manuálu tvoří časový rozvrh prací na všech lokalitách v průběhu celého roku a návrhy činností pro výuku i dobrovolnou výpomoc.
3
1. Popis pozemku a jednotlivých lokalit Náš školní pozemek se nachází na svahu mezi ulicemi Rašelinová a J. Faimonové, je oplocen nízkým plotem a obklopen parkem a křovitými porosty sloţenými z různých jehličnanů a topolů. Ze severu je chráněn budovami školy, směrem k jihu je otevřený a částečně svaţitý. Před budovou Rašelinová 11 se nachází zatravněná plocha vyuţívaná jako hřiště na volejbal a další míčové hry lemovaná ţivými ploty z chvojky klášterské, forzýtie a ptačího zobu, dále se zde nachází dřevěná konstrukce s lavičkami a hrazdami a asfaltové hřiště na basketbal, chráněné rovněţ keři chvojky a několika vzrostlými osikami. Pod oknem jídelny na jaře rozkvétá záhon s trvalkami a nízkými keři, kterým vévodí svída krvavá, která bývá osidlována hnízdícími zpěvnými ptáky. Plot této části zahrady lemují vzrostlé javory mléče a osiky. Zde můţeme v průběhu roku pozorovat nejrůznější druhy ptáků od kosů a sýkorek přes poštolku obecnou aţ po sedmihláska hajního. Pod stromy je situován kompost, který slouţí k získávání kvalitnější zeminy pro záhony. Lavičky dřevěné konstrukce i stín pod javory je moţné vyuţívat k výuce, zvláště v letních měsících. Hřiště je nízkou zídkou částečně odděleno od prostoru, který bezprostředně obklopuje druhou budovu školy. Za zídkou uskladňujeme spadané větve stromů – jednak kvůli udrţení pořádku, jednak jako moţný úkryt pro různé ţivočichy a také jako ukázku koloběhu látek v přírodě. Visí zde na sluncem ozářeném plotě také proděravělá polena jako malý hmyzí hotel, tedy místo, kde můţou různí zástupci hmyzu přezimovat nebo třeba naklást vajíčka. Naproti zídce roste několik stromkovitých šeříků, které na jaře překrásně kvetou a voní ale neustále se rozrůstají a trávník pod nimi je potřeba často sekat. Terén okolí budovy Rašelinová 9 je tvořen zejména zatravněnými plochami, z nichţ některé by měly představovat luční kvetoucí porosty a jiné udrţované nízké trávníky s více či méně znatelnými cestičkami. Plot lemují poměrně řídké ţivé ploty z hlohyně šarlatové a ptačího zobu, vstup do této části zahrady označuje několik trsů zatím nízkého bambusu. Rovinu podél zpevněné cestičky lemují ovocné stromy – jabloně a svída dřín. Svah směřující k amfiteátru je osazen keři s tzv. netradičním ovocem. Je zde aronie, muchovník, kdouloň a další druhy. Částečné zastínění poskytuje amfiteátru javor babyka, hloh a naše chlouba – jinan dvoulaločný. Přímo pod okny multifunkční učebny se nachází na travnaté ploše geologické exponáty s popisky. Hlavní venkovní výukový prostor tvoří pergola s lavičkami, porostlá vinnou révou a vistárií čínskou. Těsně ke školní budově přiléhá bylinková zahrádka plná voňavých a léčivých rostlin, východní plot lemuje vřesoviště. Nad travnatým jiţním svahem se nalézá výukový 4
záhon, na kterém studenti pěstují hospodářské plodiny a zeleninu ohraničený okrasnými jabloněmi a magnolií soulangeovou. Ve svahu studenti zasadili několik keřů růţí. V travnatém svahu je umístěno několik řad dřevěných lavic kolem kruhového kamenitého amfiteátru se zděnou a dřevěnou konstrukcí. Kontrapunkt amfiteátru tvoří nízký trávník s kruhem špalků k sezení zastíněný vzrostlým jírovcem maďalem. Směrem k jihu se pozemek dále svaţuje, na hranu svahu bylo vysazeno několik keřů, které rozkvétají v různých obdobích roku, je zde také kameninové napajedlo pro ptáky. Prudký svah je na východní straně zpevněn skalkou, ve střední části byl ponechán prostor přírodě, aby nám předvedla, co na lokalitě, jako je tato, roste bez zásahu člověka. Této části říkáme „Suchý svah“ a je zdrojem potravy pro řadu hmyzích druhů, zejména motýlů a brouků. Druhá část „ téměř bezzásahového prostoru“ je přímo pod amfiteátrem, kde je svah tak prudký, ţe se zde všechny práce provádějí velmi obtíţně. Vytvoření terasovité struktury svejlu bylo pro studenty velmi těţké a příliš se nepovedlo. Zmíněné dvě lokality se od sebe liší druhovým sloţením rostlin. Jsou od sebe odděleny dvanácti hlavami vinné réva stolních odrůd, které jsou vysazeny ve třech vodorovných řadách, jak zde dříve bývalo zvykem. Výstavba drátěné konstrukce nás teprve čeká, hlavičky jsou zatím vyvázány k ţelezným tyčím. Kolem plotu na jiţní (dolní) straně pozemku se bohuţel hromadí organická hmota z vytrhaných rostlin, které se studentům průběţně nedaří odstraňovat. Nejedná se o plnohodnotný kompost kvůli kontaminaci semeny plevelů, v některých částech zahrady snad bude moţné tento materiál pouţít.
5
2. Návrh péče o jednotlivé části zahrady 2. 1. Zpevněné plochy, hřiště, pergola a amfiteátr Mezi zpevněné plochy v Zahradě počítáme všechny asfaltové a dláţděné cestičky a rampy, asfaltové hřiště na basketbal, prostor kolem pergoly, schodiště k amfiteátru a samotný amfiteátr. Jsou to prostory, ve kterých se denně pohybují desítky studentů a učitelů. na V širším slova smyslu by do této kategorie mohly patřit také chodníky kolem školy, které je potřeba kontrolovat zvláště v zimním období. Většina zpevněných ploch nevyţaduje během roku zvláštní údrţbu. Pouze okraje hřiště a cestiček a také praskliny či spoje v asfaltu mají tendence zarůstat různými rostlinami, které je občas nutno mechanicky odstraňovat. Téměř samostatnou kapitolu tvoří úklid a zimní údrţba komunikací mezi oběma školními budovami. Cestičky musí být udrţovány v takovém stavu, aby při přechodu z budovy na budovu nedocházelo k úrazům. Samozřejmostí je zametání a shrnování sněhu, případně pouţívání posypových materiálů. Ideální by bylo, kdybychom se mohli obejít bez posypové soli, namrzající rampy pro vozíčkáře a dláţděné schody se bez ní zatím neobejdou. Amfiteátr a některé cestičky jsou tvořeny kačírkem na fólii či netkané textilii, která se ovšem časem rozpadá a místy prorůstá plevely z čeledi hvězdnicovitých. Tyto je nutné průběţně odstraňovat i s kořeny nejlépe dříve, neţ stačí vykvést. Jejich semena se šíří vzduchem a mohou kontaminovat všechny plochy Zahrady. V krajním případě je moţné pouţít herbicidní přípravek, nejlépe biologicky odbouratelný. Břevna amfiteátru je nutno pravidelně kontrolovat, nejlépe po zimě a pak během prázdnin. Konstrukce je propojena hřeby, kovové části jsou šroubované. Studenti se občas o konstrukci opírají a spoje mohou být uvolněné, zkřivené a podobně. Z důvodu bezpečnosti i z estetického hlediska musíme udrţovat konstrukci amfiteátru v pořádku. Aloe, které v létě zdobí schodiště k amfiteátru se přes léto občas mírně zalévají a na zimu se uklízí do vnitřních prostor školy aby nezmrzly. Pergolu tvoří dřevěná konstrukce s lavičkami, porostlá vistárií a vinnou révou. Dřevěnou konstrukci je nutné občas kontrolovat, popínavým rostlinám je ale nutné věnovat soustavnější péči. Vistárie čínská se pne kolem pevných podpěr obtáčením a pravidelné ořezávání prakticky nepotřebuje. Po zimě se pouze odstraní zmrzlé větve a výhony, které v uplynulém období nabraly nesprávný směr růstu. Hlubším řezem se ale podpoří větvení a odstraňováním odkvetlých květenství podpoříme tvorbu dalších květů. Na jaře odřezáváme rovněţ větve, které hrozí poničením dřevěné konstrukce. Jiný případ je vinná réva, která i na pergole vyţaduje pravidelný zpětný řez aby prospívala, přinášela stín i plody. Révu řeţeme 6
podle odborných příruček v průběhu února, dříve, neţ se probudí pupeny a míza začne kolovat ve větvích. Jako kmeny necháváme nejsilnější větve vedoucí na střešní část pergoly. Postranní větve odstraníme a na střešní části necháváme vţdy jeden nejsilnější letorost s pěti aţ osmi očky jako taţeň plus jeden záloţní se dvěma očky. Během roku sledujeme růst nových letorostů a vyvazujeme je ke konstrukci podle potřeby. Před rašením, kvetením a dále podle potřeby provádíme pravidelné postřiky proti různým houbovým chorobám, nejlépe v pátek po odchodu studentů ze školy. Dodrţujeme pokyny uvedené v příbalových letácích přípravků Na začátku školního roku sklízíme hrozny. Další pevnou či zpevněnou součástí, která potřebuje naši péči, je basketbalové hřiště, volejbalové hřiště a dřevěná hrazdová konstrukce. Basketbalové koše jsou z ocelových řetězů a visí na pevné konstrukci, která potřebuje nový nátěr moţná jednou za několik let, sloupky na volejbal je nutno vţdy před zimou uklidit a zakonzervovat, aby zbytečně nekorodovaly. Na své místo přijdou hned, jak se na jaře oteplí. Dřevěnou konstrukci je nutno kontrolovat dvakrát ročně a podle potřeby upevňovat uvolněné díly. Studenti mohou na hrazdy pouze pod dozorem, i tak je ale nutno udrţovat hrazdy v pořádku. Moţná se jednou dočkáme i nového ochranného nátěru. Některé práce spojené s péčí o zpevněné plochy je bez problému moţné svěřit studentům – zametání, mechanické odstraňování plevelů, a podobně, naproti tomu kontrolu konstrukcí a její opravy provádí pan školník, nebo jiná pověřená osoba. Stejně tak pouţívání herbicidních přípravků je vyhrazeno dospělým.
2. 2. Zatravněné plochy Travnaté plochy tvoří velkou část Zahrady a jsou vyuţívány nejen jako odpočinkový prostor a místo ke hrám ale tvoří rámec pro amfiteátr a další místa pro výuku. Trávníky zde rozhodně nemají jen okrasný charakter, ale musejí být připraveny na občasné zatíţení studenty, návštěvníky či volejbálkem. Jsou zde prakticky tři oddělená travnatá území. Okolí budovy R11 je vyuţíváno zejména jako hřiště. Trávník byl zaloţen jiţ dávno při první rekonstrukci zahrady a je velmi stabilní, příliš nepřerůstá a není kontaminován rostlinami, které by jej narušovaly nebo potlačovaly. Tráva je sešlapávána a zejména v okrajových částech obsahuje mnoho druhů nízkých půdopokryvných rostlin, které začínají kvést počátkem léta a poskytují materiál pro výuku biologie. Tuto část zahrady stačí udrţovat pojezdovou sekačkou 7
od dubna přibliţně jednou měsíčně, přičemţ jediný důleţitý termín, kdy tráva musí být opravdu nízká je Zahradní slavnost na konci června. V tomto případě je ideální řídit se počasím. Za deštivého počasí je dobré počkat a trávu sekat těsně před akcí. Je totiţ stále zelená a i čerstvě posekaná pěkně vypadá. Pokud je sucho, je lepší posekat trávu jiţ v polovině června, ta dorůstá pomaleji a je šance, ţe se do slavnosti zazelená. Přes prázdniny se tato plocha neudrţuje a ani na podzim většinou není sečení nezbytně nutné. Dá se ovšem provádět ve stejných intervalech jako na jaře. Závisí to samozřejmě na více faktorech. Kolem budovy R9 jsou trávníky mnohem mladší, byly zaloţeny při projektu Zelená učebna a bylo počítáno s jejich pravidelným zavlaţováním. I zde můţeme plochu vnímat, jako více oddělených částí. Podklad geologické expozice, cestičky, okolí hospodářského záhonu a laviček amfiteátru a plošinu nad svahem je třeba od jara udrţovat pravidelným sekáním, aby se zde nešířily zavlečené dvouděloţné rostliny, bodláky, šťovík, vojtěška a podobně. Interval sekání by měl být zpočátku aspoň čtrnáctidenní, po odeznění kvetení plevelů se můţe prodlouţit. Při sekání odstraňujeme posečený materiál. Dá se pouţít do kompostu nebo k mulčování okolí ovocných stromů a keřů. Dáváme pozor na keře zasazené uprostřed trávníku a na jeho okrajích. Pokud v létě nepouţíváme zavlaţování, tráva roste pomaleji. Pokud jde o zavlaţování, v suchých letech je nezbytné zejména z estetického hlediska. Opět závisí na více faktorech, takţe lze pouze doporučit zavlaţování zapínat k večeru, raději na delší dobu méně často neţ denně na 5 minut. Zvláštní kapitolu tvoří lokalita „Kvetoucí louka“, která sice byla oseta speciálním osivem, během let se zde ale rozšířily druhy, které ukazují na fakt, ţe navezená půda je zatím „příliš úrodná“. Kvetoucí louka se rozkládá v prostoru proti geologické expozici aţ po amfiteátr. Abychom se dočkali kýţeného vzhledu, je třeba postupně odstraňovat organickou hmotu. Louky se obvykle sečou dvakrát či třikrát do roka a zde je potřeba sekání dobře načasovat. Jednak je třeba potlačovat neţádoucí druhy – bodláky, vesnovku, šťovík, šířící se výhony bezu apod. Na druhou stranu chceme mít zejména na konci školního roku plochu, která nesmí připomínat strniště. V ideálním případě bude louka udrţována kosením, které umoţní další vyuţití posečeného materiálu jako krmiva. Tuto moţnost nabízíme místním chovatelům králíků a jiného drobného zvířectva v Líšni. První termín pro kosení je přelom května a června, v sušších letech o týden později. Tak zabráníme vysemenění bodláků a vesnovky, podpoříme růst trávy a dalších vytrvalých bylin a do Zahradní slavnosti máme opět mírně odrostlou louku. Druhý termín kosení je přelom srpna a září, tráva a vojtěška jsou kvalitní a dají se zkrmit a podzimní rostliny mají šanci ještě vykvést. V kaţdém případě je potřeba odstraňovat posečený materiál a nenechávat ho leţet. 8
Dalšími místy, která je na Zahradě moţné povaţovat za zatravněné plochy je bezprostřední okolí skalky, lokality Suchý svah a Pod amfiteátrem. Také podrost Vinohradu je travnatý. Jedná se ve všech případech o velmi prudký svah místy s velkými kameny, kde je práce s pojezdovou sekačkou nebo kosou prakticky nemoţná. Jedinou moţností je údrţba motorovou strunovou sekačkou nebo křovinořezem, kterýs i zatím půjčujeme. Interval sekání by měl být přibliţně stejný, jako u kvetoucí louky, tedy 2-3krát ročně, stejnou důleţitost má odstraňování posečeného materiálu, pouze Vinohrad potřebuje častější péči, aby tráva nedusila hlavičky vinné révy. Je ale moţné ji udrţovat srpem. Podél plotu vedle skalky jsou vysázeny kapradiny, které by měly zůstat před sekáním ochráněny. Práce s motorovou či elektrickou sekačkou, křovinořezem, kosou i obţínání srpem provádí vţdy dospělé osoby, pouze výjimečně a pod bedlivým dohledem je moţné je svěřit studentům. Shrabování posečené trávy, sušení, kompostování, vyhrabávání trávníků po zimě mohou dělat studenti bez omezení.
2. 3. Živé ploty a volně stojící keře Většina druhů tvořící keřové patro naší zahrady je vysázena po jejím obvodu, přestoţe dlouhodobě nebyly udrţovány jako opravdové ţivé ploty. Jejich funkci však plní – na jaře ve větvích ukrývají ptáci svá hnízda, v ostatních ročních obdobích chrání Zahradu před pohledy zvenčí a oko návštěvníka potěší květy, plody i listím hýřícím podzimními barvami. Nejstaršími keři na Zahradě jsou jalovce chvojky klášterské, obklopující basketbalové a volejbalové hřiště. Kromě odstraňování uschlých větví a větví přerůstajících do hřiště nepotřebují téměř ţádnou péči. Pod okny jídelny kaţdoročně růţově vykvétá řada tavolníků japonských. Ty naopak vyţadují pravidelný silný zpětný řez, aby se podpořilo kvetení. Provádí se brzy na jaře jen asi dvacet centimetrů nad zemí. Okolo tavolníků na jaře vykvétají narcisy, později ale podklad zarůstá plevely, které je nutné průběţně mechanicky odstraňovat. Roste zde také stromkovitá svída krvavá, kterou obvykle jednou ročně tvarujeme dokulata. Tato práce se dá udělat buď v zimě, nebo aţ na začátku léta, kdy nehrozí, ţe by v koruně bylo ptačí hnízdo s vajíčky nebo mláďaty. Nově vysazené ţivé ploty lemující oplocení zahrady zatím nebyly udrţovány pravidelným řezem. Zlatici převislou řeţeme po odkvětu, ptačí zob a hlohyni brzy na jaře. Dobře snáší zpětný řez podporující rozrůstání nových větví a zahušťování ţivého plotu. 9
Tvarování ţivých plotů, poté co dosáhnou ţádoucí výšky, se bude provádět v červnu popř. v červenci. . Ve svahu nad amfiteátrem v lokalitě „Kvetoucí louka“ roste několik keřů plodící takzvané netradiční ovoce. Je zde muchovník, aronie a kdouloň. Není třeba je příliš seřezávat, stačí odstraňovat odumřelé větve a v době kdy se provádí řez jabloní upravit tvar korunek, aby se podpořil jejich růst. V okolí pergoly se nachází bezúdrţbová magnólie Soulangeova, vedle ní se ale uchytil jediný keřík růţe, který je nutno chránit před mrazem zakrytím pytlovinou a zjara seříznout na tři očka, aby se podpořil růst a kvetení. Ještě dále jsou dvě kuţelovité okrasné jabloně, které se tvarují zároveň s řezem ostatních ovocných stromů a keřů. Všechny tyto práce lze svěřit zodpovědným studentům, ti ovšem ve výuce většinou nestihnou všechno a dokončení či práce na rozsáhlejší ploše zůstává na provozním personálu školy.
2. 4. Ovocné a okrasné stromy O vzrostlé javory, osiky a jírovec maďal není třeba pečovat. Stačí, kdyţ studenti občas posbírají opadané větvičky, průběţně likvidují početné semenáčky šířící se po Zahradě a stráví na podzim několik dní shrabováním a kompostováním listí. Důleţité je kaţdoroční úplné zlikvidování spadaného listí jírovce napadeného klíněnkou. Jírovcové listí se musí spálit nebo poslat v kontejneru na komunální odpad do spalovny, aby to příští generace klíněnky neměla tak jednoduché. Z dalších okrasných stromů na první pohled zaujme řada šeříků, rostoucích podél západní stěny budovy R9. Péče o ně spočívá zejména v likvidaci postranních výhonů pravidelným sečením a odstraňování odkvetlých květenství a přerostlých letorostů po odkvětu U nově vysazených stromů je starostí hned několik. Gingko, hloh, dřín i javor babyka jsou vyvázané ke sloupkům, které je třeba kontrolovat. Koruny jabloní je třeba tvarovat, prořezávat a vyvazovat. To je úkolem studentů ve výuce, samozřejmě pod vedením odborníka nebo přinejmenším osoby poučené. Ideální termín je na začátku jara, jakmile přestane mrznout, ale míza ve větvích ještě neproudí. Druhá moţnost je v létě, to ale studenti do školy nechodí. N prořezávání stromků pouţíváme ostré a čisté nástroje aby se nešířily bakteriální či virové 10
nákazy. Větší rány je nutno ošetřit štěpařským voskem. Na zimu obalujeme jabloně jutovými pytli proti mrazu a předčasnému rašení vlivem ostrého jarního slunce. K pravidelné péči o jabloně patří také prevence proti napadení mšicemi nebo jinými škůdci. Studenti mohou po Zahradě sbírat slunéčka sedmitečná a přenášet je na napadené větve, v krajním případě pouţijeme postřik nikotinovým odvarem nebo kupovaným přípravkem. Vybíráme nejlépe biologicky odbouratelný přípravek na bázi olejů. Sklizeň plánujeme na konec září, pokud přes prázdniny jablka náhodou nesklidí neočekávaní návštěvníci. Naše jablka jsou výborná k jídlu ale také na kříţaly, o které se dělíme na konci zimy jako o ţeleznou zásobu vitamínu C. O lokalitu „Jabloňový sad“ se tedy starají nejen studenti, ale také vyučující.
2. 5. Lokalita „Bylinková zahrádka“ Tato lokalita je situována podél zdi budovy R9. Tvoří ji asi metr široký záhon lemovaný obrubníkem, na kterém byly v na jaře 2007 vysazeny nejrůznější léčivé byliny. Záhon je vystaven přímému slunci a v zimě je částečně chráněn budovou před větrem a velkými mrazy. Proto zde byliny prospívají a některé dosáhly jiţ úctyhodných rozměrů. Je zde několik rozrostlých keřů levandule lékařské, dvě barevné odrůdy šalvěje, dva druhy tymiánu, šanta kočičí, svatolína cypřiškovitá, brčál barvínek, řebříček, máta peprná a meduňka. Poléhavý rozmarýn přeţívá tuhé zimy lépe, neţ rozmarýn obecný, který by měl být spíše pěstován v nádobách. Z dřívější doby záhon prorůstají plané růţe tavolník a svída, jejichţ kořeny se asi nepodařilo zcela odstranit. V místech, kde je příliš mělká půda na to, aby se tam uchytily trvalky, vyséváme zjara jednoleté či dvouleté bylinky – petrţelku, řeřichu, lichořeřišnici, paţitku a podobně. Všechny rostliny vyţadují průběţnou péči po celý rok. Brzy zjara se tvarují polokeře levandule, svatolíny, řebříčku i tymiány sestříháním na třetinu letorostů, Neţádoucí výhony prorůstajících keříků a plevel likvidujeme po celý rok. Můţeme také průběţně upravovat tvar keříků, zabraňovat prorůstání na chodník či utlačování menších druhů. Hluchavkovité, ke kterým většina léčivek patří, jsou velmi odolné a řez v průběhu roku dobře snášejí. V průběhu léta sklízíme postupně květy na sušení do suchých vazeb, kvetoucí natě a listy jednotlivých bylinek. Sestříháme-li odkvetlá květenství včas, můţeme se dočkat ještě podzimní voňavé okrasy. Mátu, meduňku, šantu a dobromysl, které vyrůstají kaţdý rok znovu, seřízneme na podzim těsně nad zemí a odumřelé natě kompostujeme. Hrozí–li mrazivá zima, obalíme 11
rozmarýny pytlovinou, chvojím nebo jiným izolačním materiálem. Keře planých růţí musíme udrţovat zpětným řezem dlouhých výhonů. Na jaře je můţeme seříznout téměř u země.
2. 6. Lokalita „Vřesoviště“ Vřesoviště lemuje východní plot Zahrady a svaţuje se k jihu. Kromě vřesů, vřesovců a medvědic zde rose několik rododendronů a chudinek azalek, dvě malé břízky, svícnovitý jalovec obecný, stálezelené čilimníky. Z ovocných keřů a keříků zde najdeme kanadskou borůvku, brusinky, klikvu a vynikající ostruţiník. Ze stálezelených keřů je zde ještě břečťan a mahónie cesmínolistá, které měly původně vřesovišti stínit, břečťan si ale sám volí cestu spíše půdopokryvné rostliny. Problémem této lokality je neustálý nálet bodláků, svlačců a dalších neţádoucích plevelů, Původní mulčovací kůra je téměř spotřebovaná a zásobní kůra je kontaminovaná semeny javoru, jehoţ semenáčky je třeba neustále odstraňovat. Péče o vřesoviště se dělí do několika období. Po odkvětu vřesovců (v dubnu) je třeba ostříhat uschlá květenství a jednou za dva roky ve stejném termínu ostříhat vřes, který rozkvétá aţ v pozdním létě. Na jaře dosypáváme k jednotlivým keříkům rašelinu pro zvýšení kyselosti půdy. Je-li suché jaro, musíme občas zalévat, nejlépe k večeru. Celý rok potom chodíme a vytrháváme bodláky a plevele. Někdy se podaří uspořádat odpolední akci, a celé vřesoviště vyčistíme najednou, přes prázdniny ale opět zarůstá a celá práce začíná znovu. Částečným řešením by byla zcela nová mulčovací kůra ve vyšší vrstvě. Keříky borůvek, brusinek a klikvy se po odplození mírně tvarují, zpětný řez není ani nutný, ani ţádoucí. Nejvíce péče zde vyţadují ostruţiníky. Výhony, které jiţ nesly plody, se na konci léta mohou odstranit, z letorostů se ponechává jen šest nejsilnějších, které se na konci zimy zakrátí na dvě aţ čtyři očka. Ostruţiny dozrávají aţ do podzimu. O vřesoviště pečují studenti, vyučující a přes léto i provozní personál školy.
2. 7. Lokalita „Skalka“ „Skalka“ volně navazuje na vřesoviště a výukovou plochu „Pod kaštanem“, na jejíţ hraně je umístěno mělké kameninové napajedlo pro ptáky. Spolu s „Vinohradem“ a takzvanými pokusnými plochami je situována v nejprudším svahu. Podél plotu je travnatá část s vysazenými 12
kapradinami. Při sekání křovinořezem je potřeba brát na kapradiny ohled a neponičit jejich listy. Pravidelné sekání aspoň dvakrát ročně je nutné kvůli rozrůstajícím se semenáčkům stromů – jírovců, javorů a kupodivu ořechů. „Skalka“ je osazena různými druhy trvalek a studenti občas vysazují či vysévají zajímavé letničky. Práce na „Skalce“ spočívá zejména v neustálém odstraňování bodláků a jiných plevelů, které skalku neustále zamořují. Vytrhané bodláky se nedávají do kompostu, aby nebyl kontaminován jejich semeny. Po odkvětu skalniček rovněţ odstraňujeme odkvetlá květenství, rostliny tak budou silnější a některé pozdě v létě vykvetou podruhé. Při práci na „Skalce“ je potřeba dbát zvýšené opatrnosti a to hned z několika důvodů. Svah je prudký a po dešti klouţe. Některé kameny se mohou vyviklat, budeme-li na ně často šlapat. Některé z vysazených rostlin nejsou kvůli bodlákům dobře vidět. V dolní části skalky bují ostruţiník křovitý s hustým propletencem ostnatých šlahounů a kontakt s nimi je více neţ nepříjemný. O „Skalku“ pečují většinou studenti ve výuce, vyučující ve svém volném čase a o prázdninách také provozní personál školy.
2. 8. Lokalita „Vinohrad“ Jiţní svah školního pozemku je pro vinici jako stvořený, na ploše osazené vinnou révou je ale ještě podstatně více práce před námi neţ za námi. Nyní dvouleté hlavy vinné révy mají kmínky vyvázány k ţelezným tyčím. Bude ale třeba kolem nich vystavět konstrukci pro vedení drátů, ke kterým se kaţdoročně vyvazují plodící výhony. Současný stav vydrţí ještě rok, maximálně dva, pak ale bude nutná investice do sloupků a drátů. Zatím pečujeme o révu spolu se studenty od jara do podzimu následujícím způsobem. V únoru či začátkem března je ideální termín pro stříhání – odstraňujeme všechny odplozené větve, z letorostů necháme dva s šesti aţ osmi očky a jeden záloţní se dvěma očky. Vyváţeme je do obloučku tak, aby z nich mohly vyrůstat plodné větve. Ty budeme pravidelně kontrolovat a zastrkovat je mezi dráty, popřípadě vyvazovat ke konstrukci. Mladé výhony vyrůstající v paţdí listů, takzvané zálistky budeme pravidelně odstraňovat vylamováním. Květy se obvykle zakládají blíţe ke starému dřevu, nad kaţdým květenstvím budeme nechávat osm aţ deset listů, nad nimi uţ výhony odstřihneme. Ve větších vinohradech se pouţívá srp a v největších tuto práci obstarávají stroje. Při tom všem je třeba podrost vinohradu udrţovat nízký, aby se z něj nešířili škůdci a choroby.
13
Stříkání různými přípravky proti houbám a hnojení je další velkou kapitolou. V zásadě pouţíváme běţně dostupné postřiky proti padlí a houbovým chorobám podle návodu a to v následujících termínech: před rašením – v dubnu, před květem – v květnu, po květu zhruba ve čtrnáctidenních intervalech. V srpnu uţ toho většinou můţeme nechat, abychom v září mohli sklízet úrodu a rovnou ji konzumovat. Stejným způsobem a ve stejnou dobu ošetřujeme vinnou révu na pergole. Většinu péče o „Vinohrad“ zajistí studenti v rámci výuky, postřiky musí být prováděny zvlášť, nejlépe v pátek odpoledne, kdy studenti uţ nejsou ve škole. Dobudování lokality, výstavba konstrukce a péče o ni je opět otázka „více faktorů“. 2. 9. Lokalita „Suchý svah“ Tato lokalita pro nás znamená trošku problém. Při zakládání skalky byly právě sem velmi hluboko osazeny jedny z největších kamenů, na pravidelné osazení skalničkami byl tento prostor v době výsadby příliš rozsáhlý. A to je ostatně i nyní. Svah byl nějakou dobu ponechán svému osudu a jen občas posekán motorovým křovinořezem. Je příliš prudký na ošetřování pojezdovou sekačkou a příliš kamenitý na práci s kosou. V průběhu roku se na něm střídají nejrůznější převládající druhy, snaţíme se nedat příliš šanci bezům, šťovíku a barborce z čeledi brukvovitých, také semenáčky stromů se snaţíme redukovat a posekanou organickou hmotu odstraňujeme, aby se sem nerozšířily kopřivy a půda se ochudila natolik, aby dostaly šanci suchomilné luční květiny. Na tomto místě doporučujeme jako ideální dvakrát do roka svah posekat kosou ve stejných termínech, jako se seká „Květnatá louka“. Podobnou sluţbu vykoná sečení strunovou sekačkou nebo křovinořezem, to je ale mnohem méně šetrné k ţivočichům, kteří tuto stráň obývají. Viděli jsme tady ještěrky, a pobytové znaky malých hlodavců. Kvetoucí bodláky také mohou hostit mnoho druhů motýlů, které pak se studenty pozorujeme. Proto termíny sečení upravujeme podle aktuálního stavu lokality a nároků, které máme na pozorování ţivota v naší Zahradě. Motorovou sekačku si zatím musíme půjčovat, coţ se jeví jako další komplikace při tvorbě přesného harmonogramu prací.
2. 10. Lokalita „Pod Amfiteátrem“ neboli „Svejl“ Původní název této lokality byl „Svejl“ o jehoţ vytvoření jsme se se studenty ve výuce pokoušeli. V současné době podélný výkop – zářez zaplněný organickou hmotou, který by rozděloval svah na sušší a vlhčí část sice existuje, ale při péči o celou zahradu studentům i vyučujícím málokdy zbývá čas na pozorování právě této lokality. Proto lokalita „Pod 14
Amfiteátrem“ podléhá nárazové údrţbě, která jí zatím spíše škodila, neţ prospívala. Pokud nebude vypracován podrobný plán na doladění této lokality, bude zatím podléhat stejnému reţimu jako suchý svah nebo květnatá louka, to znamená sečení dvakrát ročně, likvidace neţádoucích rostlina odstraňování organické hmoty. U plotu pod touto lokalitou místo, kam několik let tuto organickou hmotu deponujeme. Jedná se o kompost kontaminovaný semeny různých rostlin, necháváme ho tedy několik let na místě, neţ bude moţné ho pouţít na méně exponovaných místech zahrady.
2. 11. Lokalita „Studentské hospodářství“ Tuto lokalitu tvoří záhon o velikosti přibliţně osmkrát tří metry, na kterém se studenti tercií v biologicko-fyzikálním praktiku a ostatní v krouţku učí základům péče o zahradu. Od září do července postupně upravují půdu, ryjí, hnojí, vysévají, vysazují, okopávají, jednotí a sklízejí nejrůznější plodiny, které si většinou sami vybírají. Studenti mají moţnost věnovat se zahradě také ve svém volném čase, ten ale většinou věnují úpravě jiných lokalit. Zmíníme zde pouze hlavní termíny a nejnutnější práce velmi obecně, protoţe sloţení plodin se rok od roku mění. Na začátku školního roku zpravidla ještě dozrává úroda z minulého roku, na volná místa se dají vyset podzimní saláty, ozimé obilí nebo třeba vysadit jahody. O měsíc později jiţ likvidujeme stávající porosty, můţeme ještě vyset zelené hnojení, před zimou je ale nutné půdu obrátit na hloubku rýče. Ryjeme v pravidelných řádcích a hroudy necháváme v celku. Přitom odstraňujeme kořeny vytrvalých plevelů. Můţeme také do hloubky zarýt zralý kompost. Studenti se také před příchodem mrazů starají také o další lokality a připravují je na zimu podle pokynů vyučující. V zimě se věnujeme plánování výsadby a předpěstování sazeniček. Na jaře, jakmile půda trochu oschne a přestane se lepit na boty a na rýč, rozbijeme velké hroudy, které přes zimu promrzly a povolily, přidáme kompost, vytyčíme záhonky a můţeme se věnovat výsadbě. Během dalších měsíců vykonáváme všechny výše popsané úkony v pořadí, jak ho vyţadují jednotlivé pěstované druhy.
15
3. Používání chemických látek v Zahradě a alternativní metody Původní projekt Zelená učebna stál na návrhu vytvoření botanické zahrady s prvky permakultury. Bohuţel zahradní architekti firmy, která nakonec přestavbu zahrady realizovala, zohlednili spíše tradiční estetické hledisko neţ ekologický přístup zaloţený na vhodném sousedství rostlin a výsadbě přirozeně se vyskytujících dřevin. Na druhou stranu respektovali náš poţadavek na rozmanitost stanovišť a vyuţití celé plochy zahrady pro výuku. Nyní musíme neustále řešit kompromis mezi přírodní zahradou bez pouţívání chemických prostředků, umělých hnojiv, herbicidů, fungicidů apod. a záhony zarůstající bodláky, zpevněnými plochami prorůstajícími šťovíkem a trávou a půdou kontaminovanou pýrem. Zatím se bez občasného pouţívání chemických látek v Zahradě neobejdeme, i kdyţ se o to většinu času snaţíme. Musíme se ovšem obejít bez pomoci studentů, kterým tuto práci není moţné svěřovat. Které látky tedy v Zahradě pouţíváme? Biologicky odbouratelné herbicidy typu Roundup. Při jejich pouţití musíme striktně dodrţovat návod k pouţití, Nejvhodnějším obdobím pro jejich aplikaci je konec jara, kdy listy jsou uţ dostatečně rozrostlé a je dost slunečno a teplo. Přípravek aplikujeme malým postřikem nebo pomocí štětce na listy, nesmi se dostat na okolní rostliny. Pouţíváme na cestičky, amfiteátr, výjimečně v jiných částech Zahrady s nejvyšší opatrností. Umělá hnojiva většinou nepouţíváme, na vřesoviště je moţné pouţít hnojivo pro azalky a rododendrony v kombinaci s dokyselením půdy rašelinou. Postřiky proti mšicím a houbovým chorobám pouţíváme podle potřeby. Preventivně stříkáme ve „Vinohradu“ a „Ovocném sadu“. Typ pouţívaného přípravku závisí na více faktorech, v obchodních sítích je široká nabídka v různých cenových relacích. Vţdy je nutné pracovat v ochranném oděvu a pouţívat ochranné pomůcky – brýle, respirátor, rukavice a striktně dodrţovat návody k pouţití. Vţdy budeme preferovat nákup biologicky odbouratelných a k ţivotnímu prostředí šetrných přípravků. Na kompost pouţíváme bakteriální urychlovače kompostu, kterými kropíme nejen obsah kompostérů, ale také hromady organického materiálu u plotu. Při troše opatrnosti s nimi mohou zacházet i studenti, musí být ale poučeni o bezpečnosti. Pomocí urychlovačů získáme dostatek kvalitního kompostu v poměrně krátké době. Pokud jde o alternativní metody, vyţadují podstatně více času, neţ jim kterýkoli zaměstnanec školy můţe věnovat, v rámci výuky biologicko-fyzikálních praktik se aspoň snaţíme s nimi studenty seznámit a porovnávat je s konvenčními metodami.
16
4. Harmonogram prací v Zahradě v průběhu roku. Školní rok začíná v září, proto i náš harmonogram bude začínat tímto měsícem. Termíny prací jsou orientační, pouze některé (zvýrazněné) jsou závazné. Práce napsané kurzívou mohou provádět studenti ve výuce, v suplovaných hodinách či ve svém volném čase. Ostatní činnosti zajišťuje provozní personál školy v součinnosti s vyučující BFP a ostatními vyučujícími Září o Hřiště a okolí amfiteátru posekat pojezdovou sekačkou o Pokosit květnatou louku – seno nabídnout chovatelům králíků o Křovinořezem posekat trávu na svazích o Odplevelování všech záhonů, vřesoviště a skalky - průběžně o Dokončit sklizeň ve studentském hospodářství, na uvolněné plochy vyset zelené hnojení nebo zimní saláty o Sklizeň všech druhů ovoce o Můžou se rozsazovat bylinky – oddělit rýčem část trsu a přesadit na jiné místo o Řez jehličnatých keřů – stříhání ţivých plotů, odstraňování přerostlých větví
Říjen o Úklid Zahrady o Ostříhat odkvetlá květenství bylin (nízko nad půdou) a odstranit zvadlé letničky o Pokračovat v odplevelování, trvalky mírně okopat o Dokončit sklizeň drobného ovoce, seříznout ostružiníky a maliníky, dokončit dělení vytrvalých bylinek o Přehodit kompost, přesátý použít na zlepšení půdy na záhonech, nachystat kompostéry na listí o Ochrana stromů lepovými pásy
Listopad o Výsadba dřevin a cibulovin o Ošetřit růže a révu přihrnutím půdy ke kořenům 17
o Důkladně zalít dřeviny (keře, mladé stromky), zejména stálezelené listnaté keře, azalky, rododendrony, růže, choulostivé skalničky a rozmarýny přikrýt chvojím o Vyhrabávat listí javorů – kompostovat. Listí jírovce maďalu spálit nebo dát do kontejneru o Rostliny v květináčích sklidit do chladné školní chodby. o Obrátit půdu na záhonu „Studentského hospodářství“, pohodit zralým kompostem
Prosinec o Zavřít přívod vody, opravovat nářadí o Dokončit shrabování listí – pod keři může zůstat o Můžeme vysadit ovocné stromy
Leden o Ostříhat ţivé ploty o Odřezat zpuchřelé větve stromů o Krmit ptáky obývající Zahradu – zasypávat krmítko, věšet lojové koule a podobně o Zkontrolovat nářadí
Únor o Natřít pergolu a dřevěné konstrukce ochranným nátěrem o Ostříhat vinohrad a révu na pergole o Vyset rostliny na předpěstování, vyset první letničky o Přehodit kompost o Prořezat jabloně, ostruţiny, maliny a drobné ovocné keře o Ostříhat ţivý plot u jídelny nízko nad půdou a svídu krvavou dokulata
Březen o Odstranit zimní přikrývky z chvojí, odhrnout půdu z kořenů růží o Prořezat růţe o Uklidit zahradu po zimě 18
o Záhon „Studentského hospodářství“ zkypřit - okopat motykou, připravit na výsadbu o Zkontrolovat skalku, vyčistit, ostříhat zmrzlé a odumřelé výhony, zlikvidovat vytrvalou plevel Duben o Koncem měsíce začít s pravidelným sečením trávníků kolem R11 a amfiteátru. Trávu nabídnout chovatelům králíků. o Postupně vysévat rostliny na záhon a vysazovat předpěstované sazenice, pokud je teplo (hrášek, slunečnice, fazole,…) o Obnovit mulčovací kůru a dosypat rašelinu k rododendronům a na vřesoviště o Kontrolovat rašení „Vinohradu“.
Květen o Odstranit odkvetlé květy cibulovin, vysazovat letničky o Vysadit teplomilné druhy plodin – rajčata, dýně, okurky a podobně o Stříkat vinnou révu před rašením a před květem o Pravidelně zalévat, pokud je sucho o Pravidelně sekat zatěţované trávníky o Odplevelovat skalku, vřesoviště, trvalkové záhony. V případě nutnosti pouţít Roundup, velmi opatrně, za bezvětrného slunečného počasí. o Stříkat jabloně proti mšicím
Červen o Pokosit květnatou louku a všechny lokality, které vyţadují souběţnou péči (svahy). Nejlépe kosení koncem druhého nebo ve třetím červnovém týdnu, brzy ráno. Posečenou trávu můţeme usušit na seno. o Připravit zahradu na Zahradní slavnost – to znamená v druhé polovině měsíce důkladně odplevelit všechny záhony, a týden (minimálně tři dny) před akcí posekat zatěžované trávníky pojezdovou sekačkou. Upravit bylinkovou zahrádku. o Sklidit první várku květů v „Bylinkové zahrádce“ o Vyčistit amfiteátr od zažloutlých listů o Při suchém počasí aspoň jednou týdně večer zapnout kropení trávníků aby vydrţely co nejdéle zelené 19
o Sklízet ranou úrodu
Červenec o Kontrolovat stav Zahrady o Postupně sklízet dozrávající ovoce – prosím před otrháním vyfotografovat… o Podle moţností odplevelovat skalku a vřesoviště o Podle potřeby stříkat vinohrad a pečovat o něj - vyvazovat a osečkovat šlahouny, vylamovat fazochy
Srpen o Kontrolovat stav Zahrady o Postupně sklízet dozrávající ovoce – prosím před otrháním vyfotografovat… o Podle moţností odplevelovat skalku a vřesoviště o Podle potřeby stříhat vinohrad, kontrolovat úrodu
20
Závěrem Veliký školní pozemek se dá udrţet v přijatelném stavu pouze spoluprácí studentů, vyučujících a provozního personálu s laskavou podporou vedení školy. Abychom nenechávali všechnu nejtěţší práci jen na panu školníkovi, snaţíme se během roku zorganizovat různé tématické akce s cílem upravit, zušlechtit či zdokonalit některou z lokalit naší botanické zahrady. Příkladem můţe být Keltský den věnovaný údrţbě „Vřesoviště“ nebo podzimní Vinobraní, Jablečné odpoledne a podobně. Tento manuál má přehledně naznačovat, který měsíc je pro kterou práci nejvhodnější a jak dosáhnout vytyčeného cíle, tedy krásné a téměř bezúdrţbové Zelené učebny, Botanické zahrady či prostě Zahrady s velkým Z.
21
