MANUÁL FINANČNÍ PODPORY ČESKÉHO EXPORTU
Obsah
Přehled základních použitých termínů........................................................................................................................................3 1 Úvod - Proč projekty dodávané a financované z České republiky. ................................................................................4 2 Financování projektů z České republiky - komfortní a komplexní služba...................................................................5 3 Kdo a jak v ČR Vám pomůže s realizací vašeho projektu ...................................................................................................6 4 Exportní financování - cesta úvěrování projektů v Rusku .................................................................................................9 5 Bankovní garance z českých bank - zajištění bezpečnosti Vaší investice ..................................................................12 6 Od záměru až po uvedení projektu do provozu ................................................................................................................13 7 Jaké materiály bude třeba bance předložit..........................................................................................................................18 8 Akontace a vlastní kapitál investora - vlastní zdroje ruského investora vkládané do projektu ........................19 9 Zajištění úvěru poskytovaného českou bankou.................................................................................................................21 10 Podpořené financování z České republiky - podmínky pro úvěry poskytované v souladu s podmínkami Konsensu OECD .............................................................................................................................................23 11 Za peníze se platí penězi - úročení exportních úvěrů....................................................................................................25 12 Bankovní poplatky u exportního financování ..................................................................................................................26 13 Pojistná prémie a způsob její úhrady...................................................................................................................................26 14 Banka chce mít kontrolu nad nakládáním se svými penězi.........................................................................................27 15 Na riziko bilance nebo na riziko projektu? - kdo a co zajistí splácení úvěru ..........................................................28 16 Jak se bude projekt realizovat - SPV ano či ne..................................................................................................................30 17 Úspěch vašeho projektu je nejen Vašim zájmem - co chce mít banka především prokázáno .......................31 18 Kdo budou hráči v Rusku - investor, příjemce úvěru, garant, sponzor ....................................................................33 19 Výběr dodavatelů pro etapu výstavby je klíčový.............................................................................................................34 20 Rozhodně nestačí jen umět vyrobit (ale také prodat a koupit)..................................................................................35 21 Studie proveditelnosti projektu nebo Business plán vystaví váš projekt zkoušce ..............................................35 22 Vliv na životní prostředí ve středu pozornosti ..................................................................................................................37 23 Financování projektů velkých investičních objemů .......................................................................................................38 24 Nejčastější nedostatky v přípravě projektu, které omezují možnosti získat investiční financování .............39 25 Závěr ................................................................................................................................................................................................40 Seznam použitých zdrojů...............................................................................................................................................................40
2
Přehled základních použitých termínů Akontace investora - finanční podíl investora na úhradě ceny dodavatelského kontraktu. Dovozce - je ruská společnost, která uzavírá smlouvu se zahraničním dodavatelem na klíč (EPC kontraktorem). De facto to tedy je buďto již existující společnost investora, která realizuje investiční projekt, nebo SPV. EPC kontraktor - dodavatel projektu “na klíč”. EPCM kontraktor - společnost, která na základě smlouvy dozoruje jménem investora a ve prospěch investora provádění fáze výstavby celého projektu. Investor, iniciátor projektu - přichází s nápadem na investiční projekt, má prostředky a zdroje na uskutečnění projektu, zajišťuje přípravu projektu. Organizuje a řídí realizaci projektu. Zajišťuje financování projektu z vlastních i cizích zdrojů. Nepřímý odběratelský úvěr - příjemcem úvěru od zahraniční financující banky je místní banka, která uzavírá úvěrovou smlouvu s financující bankou. Investor nebo SPV uzavírá úvěrovou smlouvu s touto místní bankou, která mu poskytne úvěr z prostředku exportního úvěru od financující banky. Pevná úroková sazba - úroková sazba úvěru, která se nemění po celou dobu čerpání a splácení úvěru. Pohyblivá úroková sazba (plovoucí, float) - úroková sazba úvěru, která se během úvěrového vztahu mění v návaznosti na základní (referenční) úrokovou sazbu, na kterou je navázána. Pojistná prémie - pojistné. Projektové financování - financování, kdy výnosy projektu jsou základním zdrojem splácení úvěrových prostředků a aktiva projektu základním zajištěním splátek. Základem projektového financování je cash flow z prodeje produkce projektu. Projektová společnost (SPV, Special Purpose Vehicle) - pro účel realizace projektu speciálně založená nová samostatná ekonomická jednotka. SPV je nositelem všech právních i obchodních vztahů vážících se k novému investičnímu projektu. Přímý odběratelský úvěr - příjemcem úvěru od financující banky v je investor nebo SPV. Banka vývozce poskytuje financování exportního kontraktu přímo na riziko zahraničního odběratele. Sponzor - osoba, která do projektu vkládá vlastní zdroje a která se podílí na řízení realizace projektu. Vlastní kapitál investora (ekvita) - vklady investora do projektu, které zahrnují jak jeho finanční prostředky využité na financování přípravných prací souvisejících s projektem, tak nefinanční majetkové vklady do projektu. Do výše ekvity se zahrnují finanční prostředky, kterými investor hradí část ceny kontraktu na dodávku projektu a finanční náklady externího financování projektu.
3
1 Úvod - Proč projekty dodávané a financované z České republiky. Rusko-česká smíšená obchodní komora vydává tuto publikaci s cílem pomoci ruským podnikatelům, kteří potřebují realizovat kvalitní investiční projektový záměr, a jejich českým partnerům. Může se jednat o projekty z oblasti dodávek technologických celků, výstavby nových závodů, provádění velkých rekonstrukcí nebo modernizací stávajících výrobních technologií, výstavby obchodních center, hotelů a z mnoha dalších oblastí. V současné době se v Rusku rodí mnoho záměrů realizovat investiční projekt. Řada z nich je dobře promyšlených, často počítá s využitím ze zahraničí dovezených moderních technologií s cílem dosáhnout špičkových výkonů zamýšleného projektu z hlediska vysokých technických parametrů, produktivity, rentability, kvality a konkurenceschopnosti vyráběné produkce, pracovních podmínek pro zaměstnance a ochrany zdraví, ochrany životního prostředí a dalších. Silní ruští investoři si nezřídka pro koncipování projektu a přípravu úvodních studií najímají služby společností světových jmen. Cílem nositele takového projektového záměru je efektivně investovat finanční prostředky a co nejlépe je zhodnotit. Mnoho takových projektů se následně při snaze realizovat je setkává s řadou problémů. Je to často obtížná dostupnost zdrojů financování na ruském bankovním trhu a cena těchto úvěrů, komplikace s jednáním se zahraničními dodavateli a zajišťováním dodávek ze zahraničí. Nezřídka vznikají problémy z nedostatku zkušeností investora. Není to nic překvapivého ani hanlivého. Realizace investičního projektu je velmi komplexní činnost, zasahující do řady technických oborů i ekonomických disciplín, má také svůj legislativní aspekt. A většina investorů za život realizuje jeden nebo dva investiční projekty. Tato publikace má ukázat právě těmto investorům možnou cestu jak uskutečnit svůj projekt s využitím finančních zdrojů z České republiky a za přispění zkušených českých výrobců a generálních dodavatelů, kteří se dlouhodobě pohybují v prostředí mezinárodních dodávek a jsou s tímto prostředím podrobně obeznámeni. Vesměs se jedná o společnosti, které mají zkušenosti s dodávkami do Ruské federace. Tato cesta zdaleka není tak složitá, jak se vám na první pohled může zdát, a může být pro realizaci vašeho projektu překvapivě efektivní a úsporná. Publikace vás seznámí s postupy, které umožňují realizovat projekt s využitím zahraničních dodavatelů a zahraničních finančních zdrojů. Provede vás tímto způsobem realizace investičního projektu a upozorní na řadu detailů, kterým je potřeba věnovat pozornost. Má vám pomoci objevit příležitosti, o kterých jste možná dosud nevěděli, nebo jste nevěděli, jak je uchopit. Pokud se rozhodnete pro získání finančních zdrojů pro realizaci vašeho projektu exportní financování z České republiky, snažte se vždy využít společností, které v zahraničním prostředí působí, specializují se na danou problematiku a znají potřebné detaily. Rusko česká smíšená obchodní komora, která tuto publikaci vydala, vás bude doprovázet a pomůže vám jak v navázání potřebných kontaktů v České republice, tak při řešení problémů, na které můžete narazit. Rusko česká smíšená obchodní komora sdružuje ruské a české podnikatele, kteří nejen vnímají výhody plynoucí ze vzájemných vztahů a spolupráce ruských a českých firem v soudobém prostředí integrované, vysoce propojené Evropy, ale také využívají tyto výhody ve svůj prospěch. Komora byla založena v České republice v roce 2012. Hlavními cíli Rusko-české smíšené obchodní komory je podporování rozvoje oboustranných hospodářských a obchodních vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací, dále poskytování služeb podnikům a podnikatelům, pomáhání v rozvoji spolupráce mezi společnostmi
4
působícími na území České republiky a Ruské federace. Komora podporuje vytváření sítí a posílení spolupráce s ruskými a českými státními orgány, a to i prostřednictvím realizace společných projektů a iniciativ, analýzou a šířením ekonomických informací, nezbytných pro rozvoj spolupráce mezi ruskými a českými podnikateli a vytváření příležitostí pro firmy i individuální investory.
2 Financování projektů z České republiky - komfortní a komplexní služba Česká republika, která je exportně orientovanou ekonomikou má zájem na vytváření podmínek pro vývoz výrobků a služeb do zahraničí. Na druhé straně se ekonomika vyznačuje rozvinutou výrobní průmyslovou strukturou s dlouholetou tradicí kvalitní výroby a zkušenými pracovníky včetně zkušeností s výrobou náročných průmyslových zařízení a průmyslových celků i s jejich vývozem do zahraničí. Třetím pilířem je vyspělý bankovní systém, založený na množství bank s dobrým kapitálovým vybavením, jejichž vlastníky jsou renomované zahraniční banky. Komerční banky doplňuje specializovaná banka zaměřená výlučně na financování vývozů - stoprocentně státem vlastněná Česká exportní banka, a.s. (ČEB) a rovněž státem vlastněná úvěrová pojišťovna Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP) se zaměřením na tržně nepojistitelná politická a komerční rizika spojená s financováním vývozu zboží, služeb a investic z České republiky. EGAP pojišťuje bankovní produkty spojené s vývozem nejen pro ČEB, ale pro všechny komerční banky v ČR. Celou tuto strukturu doplňuje řada specializovaných firem a institucí, komerčních, státních i neziskových, zaměřených na pomoc v navazování obchodních kontaktů mezi zahraničními investory a českými dodavateli, na doprovod zahraničních podnikatelů v českém prostředí v průběhu realizace jejich podnikatelských záměrů a na přípravu podkladů pro jednání s bankami a zajištění financování investičních záměrů v zahraničí. Výše popsaná struktura zajišťuje možnost efektivního financování a realizace dodávek do zahraničí a je využívána řadou zahraničních investorů a iniciátorů investičních projektů pro realizaci projektů z oblasti velkých energetických, strojních a technologických zařízení, investičních celků, dopravních staveb, stavebnictví, dodávek strojů a zařízení. Ve stručnosti je postup financování investičních projektů z české republiky do zahraničí následující: Zahraniční iniciátor projektu/investor naváže kontakt s českou společností, která bude generálním dodavatelem projektu. Po vyjasnění podmínek dodávky český dodavatel nebo specializovaná společnost zaměřená na zajišťování financování projektů osloví banku, představí jí projektový záměr a ověří, zda banka bude mít zájem takový projekt financovat. Jednou ze základních podmínek bank je, že investor se bude vlastními prostředky spolupodílet na realizaci svého projektového záměru. V praxi to znamená, že investor vloží do projektu vlastní prostředky (finanční i nefinanční), které svým objemem odpovídají bankou požadovanému podílu na celkových nákladech projektu. Jedná se o vlastní kapitál investora, někdy nazývaný ekvity investora. Bankami požadovaná výše vlastního kapitálu investora (ekvity) se obvykle pohybuje v rozpětí 30 - 40 % celkové hodnoty projektu. V souvislosti s požadavky na finanční angažovanost investora ve svém vlastním projektu banky také obvykle trvají na tom, aby investor z vlastních zdrojů uhradil část ceny kontraktu na dodávku projektu, uzavřeného s generálním dodavatelem. To znamená, že banky většinou neposkytnou úvěr na 100 % sjednané ceny dodavatelského kontraktu. Výše účasti investora na úhradě ceny kontraktu, tzv. akontace investora, se liší podle typu
5
projektu, hospodářského odvětví, ve kterém je projekt realizován a podle toho, jak banky oceňuje rizika daného projektu. Její minimální výše je 15 % ceny dovozního kontraktu, ale často bývá vyšší. (Zbytek ceny dodavatelského kontraktu bude uhrazen z bankovního úvěru.) Následně proběhne mezi investorem a českým generálním dodavatelem zpřesňování podmínek dodávek pro projekt, které vyústí do podpisu kontraktu na dodávku. Současně obvykle probíhá návrh způsobu financování projektu, specifikování požadovaných bankovních produktů (úvěr na financování výroby pro vývoz, vývozní úvěr příslušného druhu, druhy bankovních záruk). Pak následuje příprava dokumentace požadované bankou pro schválení úvěru. Jedná se zejména o zpracování studie proveditelnosti (ТЭО) nebo Business Planu projektu a finančního modelu projektu a shromáždění veškeré potřebné dokumentace a podkladů předkládaných bance. Tato činnost probíhá v úzké součinnosti investora a českého generálního dodavatele, často s využitím služeb specializované poradenské společnosti, která má s jednáním s bankami a přípravou příslušné dokumentace zkušenosti. V průběhu přípravy podkladů pro banku je většinou potřeba několika návštěv v bance, při kterých jsou upřesňovány podmínky financování. V této fázi bývá projekt také představen úvěrové pojišťovně EGAP. Toto zajišťuje generální dodavatel nebo specializovaná společnost, zaměřená na poskytování těchto služeb a vybavená kvalifikovanými odborníky včetně potřebných osobních kontaktů. V současné době nejčastěji používaným typem úvěru pro financování investičních projektů v zahraničí bývá vývozní odběratelský úvěr, kdy příjemcem úvěru je zahraniční investor nebo místní banka zahraničního investora. Vlastní financování projektu bankou pak probíhá na základě skutečného průběhu jeho výstavby v jednotlivých tranších čerpání úvěru, obvykle navázaných na fakturaci generálního dodavatele investorovi. Investor dává bance pokyn k uvolnění čerpání. Úvěrové finanční prostředky pak banka na základě tohoto pokynu převádí přímo ve prospěch českého generálního dodavatele. Ten případně provádí další platby svým subdodavatelům. Pro realizaci výroby určené pro vývoz české banky mohou poskytnout tzv. předexportní financování, určené pro českého výrobce. Jedná se o úvěr, ze kterého se financují náklady na nákup materiálu a surovin, přímé mzdové a provozní náklady, režijní náklady a další předvýrobní a výrobní náklady vztahující se k výrobku, který je následně určen pro vývoz. Systém financování investičních projektu realizovaných v zahraničí, který byl České republice vytvořen již v roce 1995, je propracovaný, komplexní, efektivní a ověřený mnoha léty používání.
3 Kdo a jak v ČR Vám pomůže s realizací vašeho projektu V České republice působí řada institucí a organizací, které jsou orientovány buď obecně na rozvíjení spolupráce se zahraničními společnostmi, nebo některé z nich mají větší zaměření na teritorium Ruska. Tyto instituce vám mohou účinně pomoci při navázání kontaktů s českými partnery, zejména v tom smyslu, že vám pomohou získat vazby na ty partnery, kteří jsou ověření, důvěryhodní a s dostatkem zkušeností v oblasti zahraničních kooperací, vývozů z ČR, investičních projektů a jejich financování a realizace.
6
V této kapitole uvádíme některé z nich se stručnou charakteristikou. Rusko-česká smíšená obchodní komora Sídlo: Rusko-česká smíšená obchodní komora Na Zátorce 350/5, 160 00 Praha 6 - Bubeneč Tel.: + 420 221 181 175, +420 221 181 167 Adresa zastoupení v RF: Представительство РЧСТП в РФ Российская Федерация 125047, г. Москва, ул. 3-я Тверская- Ямская, д. 31/35 Тел.: +7 499 978 89 71, + 420 234 668 638 Web: http://www.rckomora.eu, E-mail:
[email protected] Představenstvo komory: Rusko-česká smíšená obchodní komora byla založena 6. září 2012 iniciativou skupiny ruských a českých společností, které chtějí upevnit a rozvíjet podnikatelské a jiné vztahy mezi Ruskou federací a Českou republikou. Mezi hlavní cíle její činnosti patří poskytování služeb podnikům a podnikatelům, rozvíjení obchodních příležitostí a napomáhání rozvoji spolupráce mezi podnikateli působícími jak v České republice, tak v Ruské federaci. Dále pak přispívat k navazování vztahů a rozvíjení úzké spolupráce s ruskými a českými státními orgány, sítí obchodních komor, asociacemi a podnikatelskými seskupeními, jakož i se všemi zainteresovanými veřejnými a soukromými subjekty. Jejími členy jsou například První česko-ruská banka, Specmaš, s.r.o., Lukoil Česká republika, SBERBANK CZ, a.s., Hospodářská komora České republiky, Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners, s.r.o., MND, a.s. (Moravské naftové doly), Rоsatom Overseas, a. s., ČKD GROUP, a.s., Česká spořitelna, a.s., Vodafone Czech Republic a.s., VÍTKOVICE HOLDING, a.s., TATRA TRUCKS, a.s. Úplný seznam členů komory naleznete na jejím webu, který má i ruskou jazykovou mutaci. Seznam služeb: l Konzultace při řešení otázek vznikajících v oblasti podnikání; l Poskytování výpisů z rejstříků společností zapsaných v RF; l Umístění informací o společnosti a odkaz na její webové stránky na stránkách Komory a na jejích dalších informačních zdrojích; l Umístění reklamy prací (služeb), projektů a akcí společnosti na stránkách Komory a na jejích dalších informačních zdrojích; l Poskytování běžných informací o událostech v politické, ekonomické a kulturní oblasti spolupráce mezi ČR a RF; l Konzultace při organizování akcí (cest, setkání, seminářů, kulatých stolů, koncertů atd.); l Organizace setkání s ruskými a českými představiteli orgánů státní moci a podnikateli; l Poskytování informací o akcích pořádaných v ČR a RF v oblasti vybrané klientem (semináře, veletrhy, výstavy, kulaté stoly atd.).
7
V ČR působí řada specializovaných firem, které se zaměřují na přípravu projektů pro jejich financovatelnost prostřednictvím úvěru (bankability), přípravu financování z České republiky, vyhledání strategických partnerů a generálních dodavatelů z ČR a podporu zahraničních investorů při realizaci investičních projektů v jednotlivých fázích provádění od předprojektové přípravy až po etapy výstavby a uvádění do provozu investičního projektu. Liší se svou velikostí, rozsahem nabízených služeb i šíří poskytované podpory.
Národní české poradenské společnosti V ČR rovněž působí řada různě velkých společností, majících české majitele, věnujících se problematice investičních projektů a poskytujících různě široké spektrum služeb souvisejících s jejich realizací. Např. M.C.TRITON, spol. s r.o. Sídlo: Evropská 846/176a, 160 00 Praha 6, Vokovice Web: http://www.mc-triton.cz E-mail:
[email protected] Největší česká poradenská společnost, poskytující služby ve sféře manažerského poradenství. Vznikla v roce 1990. Společnost má přímý přístup k ruském trhu, v řadě evropských zemí se podílí na trhu poradenských služeb jako poskytoval služeb řízení projektů. Je členem European Independent Consulting Group. Pro investiční projekty poskytuje řešení v oblastech: l Feasibilty Study a ekonomika projektů l Financování projektu l Technické poradenství l Strategický nákup / Procurement l Řízení realizace projektů l Due diligence l EPCM
Banky V ČR působí řada bank, které mají v portfoliu poskytovaných produktů poskytování financování investičních projektů v zahraničí. Jedná se nejen o státem vlastněnou Českou exportní banku, která financuje výlučně exportní obchody, ale o řadu dalších renomovaných komerčních bank působících v České republice. Uvádíme některé z nich. Česká spořitelna, a.s. Sídlo centrály v ČR: Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha 4 Web: http://www.csas.cz/ První česko-ruská Banka / Evropsko-ruská banka, a.s. Sídlo centrály v ČR: Štefánikova 78/50, 150 00 Praha 5 Web: http://www.erbank.cz/ Web: http://www.pchrb.ru/
8
Sberbank CZ, a.s. Sídlo centrály v ČR: Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4 Web: http://www.sberbankcz.cz PPF banka, a.s. Sídlo centrály v ČR: Evropská 2690/17, 160 00 Praha 6 Web: http://www.ppfbanka.cz Česká exportní banka, a.s. Sídlo: Vodičkova 34, 111 21 Praha 1 Web: http://www.ceb.cz A připojujeme ještě údaje pro státní Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP): Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. Sídlo: Vodičkova 34, 111 21 Praha 1 Web: http://www.egap.cz
4 Exportní financování - cesta úvěrování projektů v Rusku Investiční projekty často spadají do kategorie tzv. projektového financování. Projektové financování je takové financování, kdy výnosy projektu jsou základním zdrojem splácení úvěrových prostředků a aktiva projektu základním zajištěním splátek. Základem projektového financování je cash flow z prodeje produkce projektu, které musí generovat dostatek zdrojů na úhradu provozních nákladů a na splácení úvěru po celou dobu trvání úvěrového vztahu. (Zdroj: EGAP) Realizace projektu financovaného cestou projektového financování se často uskutečňuje prostřednictvím pro tento účel speciálně založené projektové společnosti (SPV, Special Purpose Vehicle) - nové samostatné ekonomické jednotky. Společnost zakládající SPV (tzv. “sponzor”), která je iniciátorem projektu, musí být kredibilní, finančně zdravá a ve vztahu k SPV náležitě kapitálově vybavená společnost, která do projektu prokazatelně vkládá vlastní prostředky, obvykle v objemu 20 - 40 % celkové ceny projektu. (Zdroj: web EGAP) Současná situace v oblasti projektového financování, která se vytvořila po nástupu ekonomické krize v roce 2008, se odlišuje od výše uvedeného popisu. Často se sice pro realizaci projektu zakládá SPV, ale nyní je jen zřídka poskytováno projektové financování v čisté podobě, kdy splácení poskytnutého úvěru se předpokládá výlučně z očekávaných výnosů úvěrem financovaného projektu a úvěr je zajištěn pouze aktivy tohoto projektu. Banky v současnosti velmi často vyžadují další garance splacení úvěru. Pro financování investičních projektů realizovaných v Ruské federaci na základě generálních dodávek z České republiky se standardně využívá několika základních typů exportních úvěrů poskytovaných českými bankami. Nejčastěji používaný je přímý odběratelský úvěr s dalším zajištěním a nepřímý odběratelský úvěr.
9
PŘÍMÝ EXPORTNÍ ODBĚRATELSKÝ ÚVĚR S DOPLŇKOVÝM O přímém odběratelském úvěru hovoříme v případě, kdy banka vývozce poskytuje financování exportního kontraktu přímo na riziko zahraničního odběratele. Tento typ úvěru lze aplikovat za předpokladu, že odběratel je bonitní firma s transparentní vlastnickou strukturou, a tato firma je schopna doložit dostatek kvalitních informací o své ekonomické situaci. Z výše uvedeného je patrné, že přímý odběratelský úvěr je dostupný především pro střední a velké firmy s několikaletou ekonomickou historií. Příjemcem úvěru od české banky je investor nebo SPV, který uzavírá úvěrovou smlouvu s českou bankou a získá záruku za splacení úvěru od třetího subjektu. Schéma financování přímým odběratelským úvěrem a zárukou za splacení úvěru: ODBĚRATEL
9
BANKA ODBĚRATELE
10 11
5b
5a
EGAP
3
7
2 1 0
BANKA
8
Peněžní toky
6
4
Smlouvy
0. Vývozní smlouva (kontrakt) mezi českým vývozcem a zahraničním dovozcem. 1. Akontační platba (minimálně 15 % z ceny vývozního kontraktu) 2. Smlouva o úvěru (nejvýše 85 % ceny vývozního kontraktu) 3. Smlouvy o pojištění vývozních úvěrových rizik 4. Smlouva banky s českým vývozcem 5a Úhrada pojistné prémie bankou 5b Refundace uhrazené pojistné prémie dovozcem (zahraničním zákazníkem) 6 Čerpání úvěru na bankovní účet českého vývozce 7 Splácení úvěru bance zahraničním dovozcem 8 Pojistné plnění v případě neuhrazení úvěru 9 Vystavení záruky za splacení úvěru 10 Platba za poskytnutí záruky 11 Plnění z garance v případě neuhrazení úvěru dovozcem
VÝVOZCE
NEPŘÍMÝ EXPORTNÍ ODBĚRATELSKÝ ÚVĚR Nepřímý odběratelský úvěr přichází na řadu tam, kde banka vývozce nemůže nebo nechce financovat exportní kontrakt na riziko odběratele. Důvodem může být zejména špatná finanční situace odběratele, nedostatek kvalitních podkladů pro posouzení bonity odběratele anebo celková neochota nést riziko firemního sektoru v dané zemi. V této situaci se banka obrací na vývozce nebo přímo na odběratele s dotazem, zda je možné do struktury financování zapojit banku odběratele, jako příjemce odběratelského úvěru. Pokud banka odběratele souhlasí, stává se dlužníkem vůči bance vývozce a sama pak uzavírá úvěrový vztah se svým klientem (odběratelem), kterému přepůjčuje obdržené finanční zdroje. Příjemcem exportního úvěru od financující banky je ruská banka, která uzavírá úvěrovou smlouvu s financující bankou. Investor nebo SPV uzavírá úvěrovou smlouvu s touto ruskou bankou, která mu poskytne úvěr z prostředku exportního úvěru od financující banky.
10
Schéma financování nepřímým odběratelským úvěrem: ODBĚRATEL
9
BANKA ODBĚRATELE
10
1 0
EGAP 8
3
2
5
7
VÝVOZCE
0. Vývozní smlouva (kontrakt) mezi českým vývozcem a zahraničním dovozcem. 1. Akontační platba (minimálně 15 % z ceny vývozního kontraktu) 2. Smlouva o mezibankovním úvěru na financování vývozu (maximálně 85 % ceny vývozního kontraktu) 3. Smlouva o pojištění rizik mezibankovního úvěru 4. Smlouva financující banky s českým vývozcem 5. Úhrada pojistné prémie bankou 6. Čerpání vývozního úvěru na bankovní účet českého vývozce 7. Splácení vývozního úvěru bankou vývozce 8. Pojistné plnění v případě neuhrazení vývozního úvěru bankou dovozce 9. Smlouva o úvěru mezi dovozcem (zahraničním zákazníkem) a jeho financující bankou 10. Dovozce splácí úvěr své financující bance
4
6
Peněžní toky Smlouvy
BANKA
Následující schéma představuje projektové financování v klasické podobě. Jak bylo uvedeno na začátku této kapitoly, v současné době se obvykle projektové financování v této formě používá jen zřídka. PŘÍMÝ EXPORTNÍ ODBĚRATELSKÝ ÚVĚR Příjemcem úvěru od české banky je investor nebo SPV, který uzavírá úvěrovou smlouvu s českou bankou. Schéma financování přímým odběratelským úvěrem: ODBĚRATEL
Peněžní toky Smlouvy
5a
EGAP
3
5b
7
2 1 0
BANKA
8
6
4
VÝVOZCE
11
0. Vývozní smlouva (kontrakt) mezi českým vývozcem a zahraničním dovozcem. 1. Akontační platba (minimálně 15 % z ceny vývozního kontraktu) 2. Smlouva o úvěru (nejvýše 85 % ceny vývozního kontraktu) 3. Smlouvy o pojištění vývozních úvěrových rizik 4. Smlouva banky s českým vývozcem 5a Úhrada pojistné prémie bankou 5b Refundace uhrazené pojistné prémie dovozcem (zahraničním zákazníkem) 6 Čerpání úvěru na bankovní účet českého vývozce 7 Splácení úvěru bance zahraničním dovozcem 8 Pojistné plnění v případě neuhrazení úvěru zahraničním dovozcem
5 Bankovní garance z českých bank - zajištění bezpečnosti Vaší investice Přijetím rozhodnutí realizovat investiční projekt vstupuje každá společnost do nezanedbatelných rizik. Neúspěch projektu může nezřídka ohrozit samotnou existenci mateřské společnosti. Z rizik, která je nezbytné v rámci přípravy realizace investičního projektu zvažovat, jsou to zejména: Komerční rizika. Jedná se o rizika neplnění dohodnutých smluvních podmínek, zejména mezi dodavatelem a odběratelem, a to jak ve fázi výstavby projektu, tak i ve fázi jeho provozu. V úvahu přichází: l odstoupení protistrany od kontraktu; l nesplnění či vadné plnění kontraktu dodavatelem; l bezdůvodné nepřevzetí zboží odběratelem; l platební nevůle dlužníka; l platební neschopnost dlužníka. Tržní rizika: V případě změny podmínek na trhu (a to nejen cenových) může provozovatel projektu utrpět nepředvídatelné ztráty, ale samozřejmě i zisky. Může tím také být ohroženo splácení úvěru. Cena vstupních surovin i cena finálně produkovaného zboží je klíčová pro schopnost projektu splácet dluhovou službu. Kurzová rizika: Kurzové riziko vyplývá z volatility vývoje kurzů jednotlivých měn využívaných při financování a provozu projektu v čase. Některá z těchto rizik je možné eliminovat nebo alespoň snížit pomocí bankovních záruk nebo jiných bankovních produktů. Kromě vlastního financování projektu formou úvěru úvěrující banka nabízí bankovní záruky, které zvyšují bezpečnost operací jak pro investora, tak i pro generálního dodavatele. Standardními typy záruk, využívanými v souvislosti s dodávkami do zahraničí v rámci investičních projektů jsou: l záruka za vrácení akontace (Advance payment guarantee), která slouží jako jistota pro investora, že dodavatel vrátí akontaci nebo její poměrnou část v případě, že nedodá zařízení, služby nebo práci v souladu s podmínkami příslušného kontraktu, l záruka za dobré provedení smlouvy o exportu (Performance bond) chrání investora v případě, pokud generální dodavatel nedodrží svůj závazek a nesplní řádně podmínky smlouvy o dodávce (kontraktu), l záruka za záruční dobu (Warranty Bond, Warranty Guarantee), která chrání investora a slouží k zajištění kvality dodávky během záruční doby. Kurzová rizika hrají při realizaci investičních projektů významnou roli. (U projektů realizovaných v Rusku nabyla tato rizika zásadně na významu po velkých turbulencích měnového kurzu rublu vůči euru a dolaru, ke kterým došlo na přelomu let 2014 a 2015.). Pokud je exportní odběratelský investiční úvěr poskytnut ve stejné měně v jaké budou probíhat platby pod kontraktem na výstavbu projektu i následný nákup vstupních surovin a prodej finálních produktů ve fázi provozu projektu, pak můžeme hovořit o stoprocentním přirozeném hedgingu. Taková situace se však v praxi investic v RF vyskytne jen výjimečně. Je proto nezbytné posoudit u každého projektu individuálně výši kurzového rizika. Pokud se z této analýzy ukáže, že je nutné zajistit projekt proti kurzovým rizikům a nelze toho dosáhnout prostým přestrukturováním měn v transakci, je nezbytné projednat situaci s bankou poskytující exportní úvěr a využít bankami nabízené zajištění kurzového rizika pomocí finančních derivátů.
12
6 Od záměru až po uvedení projektu do provozu Příprava realizace projektu a zajištění jeho financování postupuje v řadě návazných kroků. Část těchto kroků musí zajistit iniciátor projektu - ruský investor, část je řešena v součinnosti investora s českým generálním dodavatelem, případně s dalšími specializovanými firmami. Samozřejmými účastníky tohoto procesu jsou banka (nebo banky) poskytující investiční úvěr a úvěrová pojišťovna. 1. krok: Výchozím krokem je definovat rozsah a obsah projektu a předběžně stanovit technické řešení, které bude použito a požadované základní technické parametry. Hned na počátku je potřeba vymezit legislativní rámec projektu - jakými zákony se bude realizace a následný provoz projektu řídit, jaké bude nezbytné získat licence a povolení a zejména jaká z toho případně pro realizaci projektu vyplývají omezení. Je nutno určit místo výstavby. V rámci legislativních omezení a omezení daných místním územním plánem je potřeba posoudit reálnost získání stavebního povolení pro zamýšlený projekt na daném území. Následně vyřešit právní vztah investora k těmto pozemkům - převod do vlastnictví nebo uzavření smlouvy o dlouhodobém pronájmu. 2. krok: Je nezbytné, aby firma, která bude investorem projektu, byla v přijatelné ekonomické kondici, s jasnou historií a jasnými vlastníky. Průhledné vlastnické vztahy a majetková propojení jsou základním požadavkem každé banky poskytující úvěr. Je potřeba, aby investor kriticky zhodnotil dosavadní vlastní zkušenosti, praxi a podnikatelskou historii v oboru podnikání, v němž zamýšlí realizovat svůj projekt. Je obtížné přesvědčit banku o poskytnutí úvěru na podnikání v oboru, v němž nemáte žádnou předchozí zkušenost. Tím je myšleno i to, že projekt odpovídá vašim zkušenostem svou velikosti - megalomanské záměry zcela neúměrné předchozím podnikatelským aktivitám a zkušenostem vyvolávají nedůvěru v úspěch realizace. (Pokud přesto máte pocit, že váš projekt je natolik skvělý, že jej musíte realizovat, spojte se s někým silným a zkušeným a běžte do toho s ním.). Důležitá je rovněž kvalifikace a praxe lidí, kteří budou projekt a budoucí firmu řídit a kteří budou na klíčových místech technologického procesu. To se týká zejména složitých technologických procesů a projektů, které budou zaměstnávat velký počet zaměstnanců. V takových případech je třeba mít konkrétní představu o personálním obsazení klíčových pozic již na samém začátku. V této fázi je potřeba mít rovněž základní představu o nákladech projektu v celé jejich šíři - od přípravných průzkumů a studií, přes získávání různých povolení a oprávnění, zpracování projektové dokumentace, nákup technologie a vlastní stavbu až po cenu, kterou zaplatíte za vypůjčení peněz od banky a za nákup počáteční zásoby surovin, které budete potřebovat jako vstupy do vaší nové výroby. Předběžně musíte u investičního projektu počítat s tím, že ze sumy, která vám takto vyjde, budete muset mít jednu čtvrtinu až jednu třetinu jako vlastní finanční prostředky, které do projektu budete muset vložit, a to v případě, že od banky dostanete ten nejvyšší reálně dosažitelný úvěr za nejlepších podmínek. (Nebo si tuto jednu třetinu, nebo část z ní, budete umět vypůjčit od někoho jiného.) 3. krok: Další fází, kterou si investor zajišťuje sám, je zadání přípravy předběžných průzkumů a posudků nezbytných pro ověření uskutečnitelnosti projektového záměru. Jejich množství a druhy se liší podle typu projektu.
13
Nyní musí investor získat konkrétnější představu o použité výrobní technologii, případně předběžně stanovit dodavatele klíčové technologie. U projektů zahrnujících složité technologické celky, unikátní technologie nebo které vyžadují dodávky velkého množství technologie, jejíž výroba bude časově náročná, investor již nyní kontaktuje potenciální dodavatele, aby si ověřil jejich možnosti a podmínky dodávky pro projekt. Ujasněná představa o použité technologii je mimo jiné dána potřebou znát již v této fázi přípravy projektu relativně přesně množství vstupních surovin a energií do výroby a výkon projektu na výstupu. Tyto údaje jsou nutné pro zpracování první verze ekonomického posouzení projektu a rovněž pro ověření možností odbytu vyrobené produkce. Zpracování finančního modelu projektu ve větší či menší míře podrobnosti poskytne důležité informace o ekonomické průchodnosti projektového záměru. V této fázi je nezbytné rovněž zpracovat projektovou dokumentaci pro stavební povolení a zahájit kroky k jeho získání. Bez stavebního povolení žádný seriózní dodavatel nezahájí stavební práce a banka vám neumožní čerpat úvěr (pokud je nebudete mít k datu podpisu úvěrové smlouvy, předložení stavebního povolení bude odkládací podmínkou pro první čerpání úvěru). Je nezbytné rovněž získat všechny potřebné licence k provozování projektu (pokud jejich udělení není podmíněno dokončením výstavby projektu), příp. pokud byly získány dříve a jejich platnost vyprší před termínem plánovaného splacení exportního úvěru, zajistit jejich prodloužení. 4. krok: U investičních projektů je pro získání úvěru klíčové doložit bance, že pro projekt jsou k dispozici dodavatelé všech požadovaných vstupních surovin, energií a polotovarů, kteří jsou schopni zajistit jejich dodávku v potřebném množství a kvalitě. Pokud daný zdroj není běžně dostupný na trhu, musí investor jeho dodavatele včas oslovit a uzavřít s nimi příslušné smlouvy nebo dohody o dodávkách (vč. souhlasů s připojením k příslušným rozvodným sítím) nebo jiným prokazatelným způsobem si alespoň předběžně tyto dodávky zajistit. Je potřeba mít vytipovány i náhradní dodavatele pro případ selhání dodávek z plánovaného zdroje. Absolutně klíčové (a to nejen pro banku, ale hlavně pro vás jako investora) je ověřit si (a bance následně prokázat) zajištění odbytu finální produkce projektu. Zde je nezbytné stanovit vaše cílové trhy, zmapovat na těchto trzích poptávku po vašem produktu včetně vývoje její historie několik let nazpátek a prognózy budoucího vývoje poptávky. Stejně je třeba analyzovat vývoj cen na vašich trzích. Kromě získání tohoto obecného přehledu o vývoji trhů je potřeba již nyní vstoupit v jednání s konkrétními odběrateli a zajistit si uzavření smluv na odbyt vaší budoucí produkce na dostatečně dlouhou dobu. Pokud to není možné, pak prokazatelné přísliby odběru. Pokud není možné uzavřít smlouvy o odběru na dostatečně dlouhou dobu - což pro banku je doba splácení úvěru, řeší se situace tím, že investor projedná možnosti odběru s větším počtem odběratelů, než bude jeho skutečná výrobní kapacita a tyto výsledky předkládá bance. Obdobná situace z hlediska zajištění “odbytu” je u projektů staveb cílově zaměřených na poskytování služeb, jako jsou obchodně-zábavní centra, kancelářské budovy, hotely, nemocnice a obecně zařízení veřejné potřeby. Zde je potřeba mít uzavřeny předběžné smlouvy nebo dohody o nájmu s klíčovými nájemci na pronájem dostatečného procenta z celkové pronajímané plochy. Současně je nezbytné u tohoto typu zařízení provést analýzu území, ze kterého se bude rekrutovat potenciální klientela, která má zařízení navštěvovat. Tato analýza se provádí z hlediska hustoty osídlení, sociálně-demografické struktury, dopravní dostupnosti, kupní síly i dalších aspektů. Všechny tyto rozbory slouží primárně a hlavně vám jako investorovi k posouzení reálnosti vašeho záměru, sekundárně pak se stanou jedním z podstatných vstupů do studie proveditelnosti nebo Business Plánu, který
14
bude předkládán bance spolu se žádostí o poskytnutí úvěru. Dalším kritériem realizovatelnosti projektu jsou výsledky finančního modelu. 5. krok: V této fázi řada investorů sama zpracuje Business Plan projektu nebo studii proveditelnosti projektu (ТЭО) nebo si zadá její zpracování u specializované ruské firmy. Kvalita výsledného dokumentu a jeho další využitelnost ve vztahu k zajišťování úvěrového financování ze zahraničí bývá velmi rozdílná. Závisí na zkušenosti zpracovatele, jeho míře zodpovědnosti i objemu finančních prostředků, které je investor do této práce ochoten vložit. Bohužel, dle našich zkušeností, výše nákladů vynaložených na zpracování v Rusku není vždy zárukou odpovídajícího výsledku, který uspokojí financující banku. Často je potřeba celý dokument před předložením bance zásadním způsobem přepracovat a doplnit o řadu kapitol, často je potřeba zpracovat nový, přesnější a podrobnější finanční model. Výhodnější postup je včasné kontaktování specializované české společnosti, zaměřené na přípravu financování investičních projektů a podporu zahraničních investorů. Ta zná místní prostředí v České republice a požadavky bank na dokumentaci potřebnou pro získání úvěru. Tím ušetří investorovi mnoho času i peněz. Je třeba vzít v úvahu, že úvěrová pojišťovna EGAP a banky požadují zpracování některých rozborů týkajících se projektu nezávislou společností. To znamená, že je nemůže zpracovat ani investor, ani generální dodavatel. Studie proveditelnosti je jedním z takových dokumentů. Samostatnou kapitolou je záměrné zkreslování vstupních údajů a informací ve snaze o dosažení průchodnosti jak v bance, tak případně i v očích zahraničního generálního dodavatele projektu. Je dobré počítat s tím, že obchodní útvary a útvary hodnocení rizik soudobých bank jsou již dnes natolik zkušené, že takový pokus bývá bankou odhalen poměrně rychle. Důsledky pro investora jsou zřejmé. U komplikovanějších projektů, nebo v případě, kdy není jistota o správnosti vstupních předpokladů investičního projektu, je vhodné nechat nejdříve zpracovat tzv. pre-feasibility study. Je to analytický materiál, který ověří správnost klíčových vstupních předpokladů investora a dá podklad pro rozhodnutí, zda je správné v realizaci projektu pokračovat nebo projekt včas zrušit, protože rizika neúspěchu realizace a finančních ztrát jsou neakceptovatelná. I při zpracování této studie je důležité zohlednit očekávané požadavky českých financujících bank. V této době investor také často vyhledá a osloví společnost, která bude generálním projektantem jeho projektu. 6. krok: Ruským investorem byl vybrán český generální dodavatel projektu - dodavatel projektu “na klíč” (EPC kontraktor). (Zkratka EPC znamená Engineering, procurement and construction.). Generálním dodavatelem (EPC kontraktorem) může být buď jedná firma, nebo jím může být konsorcium firem, vytvořené účelově pro realizaci daného projektu. Po výběru EPC kontraktora a úvodních jednáních obvykle generální dodavatel obdrží od investora technické zadání projektu. Na základě jeho posouzení se jednak rozhodne, zda má zájem dodávku realizovat a pokud ano, osloví potenciální subdodavatele základních komponent projektu. Na základě jejich nabídek s přihlédnutím k názoru investora vybere ty, kteří se stanou subdodavateli EPC kontraktora. Aby mohlo být pro projekt zajišťováno financování v České republice, je potřeba při výběru struktury dodavatelů brát v úvahu teritoriální požadavky vyplývající z využití tzv. pojištění úvěru se státní podporou, které poskytuje česká úvěrová pojišťovna EGAP, u níž pojišťují exportní úvěry téměř všechny banky v ČR. (Státní podpora spočívá v ručení státu za závazky, vyplývající z uzavřených pojistných smluv. Státem podporované vývozy se řídí souborem pravidel OECD a EU.)
15
Když generální dodavatel získá od subdodavatelů jejich cenové nabídky, zpracuje kalkulaci ceny celé exportní dodávky. Investor a dodavatel se dohodnou na podmínkách dodávky, což vyústí v podpis kontraktu o dodávce projektu “na klíč” mezi ruským investorem a českým dodavatelem - EPC kontraktu. Za důležité je potřeba považovat, že banky v České republice vyžadují, aby dodavatelem projektu - vývozcem, byl jeden subjekt, který vůči bance nese za celou exportní dodávku zodpovědnost. Nelze tedy počítat s tím, že by projekt v Rusku financovaný českou bankou byl realizován “po částech” několika nezávislými zahraničními dodavateli na základě několika samostatných dodavatelských kontraktů. Není to přijatelné ani v případě, kdy by takové řešení snížilo celkovou cenu projektu oproti dodávce realizované jedním generálním dodavatelem. 7. krok: Po navázání vztahu mezi generálním dodavatelem a investorem (ještě před uzavřením EPC kontraktu) často bývá projekt předběžně představen bance, s níž se počítá pro zajištění financování. Investor v doprovodu českého partnera, tj. buď specializované poradenské společnosti nebo generálního dodavatele seznámí banku se základními údaji o projektu. To znamená co je podstatou projektu, jaké má základní technické parametry, kdo je investorem, kdo EPC kontraktorem, jaká je očekávaná předběžná cena celého projektu, jaká bude předběžně cena exportní dodávky z ČR (cena EPC kontraktu), kolik investor vloží do projektu vlastních finančních prostředků, zda vkládá do projektu nějaký další majetek (pozemky, stavby), kolik již na realizaci projektu utratil. Dále je banka informována o představě investora, co budou cílové trhy pro odbyt produkce a o stavu jednání s konkrétními odběrateli výstupních produktů nebo služeb a s dodavateli vstupů. U projektů výstavby objektů sloužících k pronájmu o stavu jednání s budoucími nájemci, resp. operátory. Rovněž jsou předloženy údaje o předpokládaném termínu zahájení výstavby a době jejího trvání, požadované výši exportního odběratelského úvěru, předpokládané době čerpání úvěru a očekávané době jeho splácení. Bance se předkládají výsledky předběžné ekonomické analýzy - očekávané ekonomické parametry projektu. Je to předpokládaný roční obrat, prostá a diskontovaná doba návratnosti, čistá současná hodnota projektu (NPV) a vnitřní výnosové procento (IRR). V případě potřeby může investor prostřednictvím českého generálního dodavatele již v této fázi požádat banku o písemné vyjádření zájmu uvedeným projektem se zabývat, vystavení oficiálního tzv. Letter of Interest. Tento dopis ale není závazným příslibem banky poskytnout na projekt úvěr. 8. krok: Pro další realizaci projektu se nyní stávají klíčové činnosti potřebné pro získání financování pro projekt. U menších projektů je to zpracování finálního finančního modelu projektu a studie proveditelnost nebo Business Plánu tak, aby tento dokument svou strukturou a obsahem splňoval požadavky bank. Při přípravě je nezbytná úzká součinnost generálního dodavatele a investora. Zapojení specializované společnosti zaměřené na tuto problematiku bývá velmi přínosné.
16
Pro větší projekty je nezbytné připravit celou řadu materiálů. Některé z nich musí připravit nezávislá společnost, aby je úvěrová pojišťovna akceptovala. Jedná se např. o studii proveditelnosti nebo nezávislé technické posouzení. Přípravu financování větších projektů nelze bez specializované společnosti provést. Je nutné shromáždit a připravit všechny materiály a dokumenty, které banka požaduje jako přílohy k žádosti o úvěr. Kromě jiného bude vždy potřeba bance předložit účetní závěrky investora za poslední 3 roky a za stejné období výroky auditora, pokud firma podléhá auditu. Rovněž poslední 3 výroční zprávy, pokud je společnost zpracovává, a účetní výkazy za poslední ukončené čtvrtletí běžného roku. Právě pro přípravu a kompletaci všech materiálů a vedení následných jednání s bankou a úvěrovou pojišťovnou se využívají služby specializovaných poradenských společností působících v České republice. Přípravu těchto materiálů usnadňuje vydání tzv. Term Sheet od banky. Ani tento dokument ale není závazným příslibem poskytnutí úvěru. Pokud investor spolu s generálním dodavatelem předloží všechny materiály a splní všechny podmínky banky, je poskytnutí úvěru na základě vnitřních procedur v bance schváleno a obdobně úvěrová pojišťovna schválí pojištění úvěru. Následně po nějaké době banka s investorem nebo jeho bankou podepíše úvěrovou smlouvu. Ta většinou obsahuje tzv. odkládací podmínky, které musí být splněny, aby banka uvolnila finanční prostředky. Odkládacími podmínkami, které banka stanoví, mohou být např. předložení platného stavebního povolení, dokumenty o zřízení zástavních práv ve prospěch banky, písemné posouzení dopadu projektu na životní prostředí, úhrada všech poplatků splatných k datu 1. čerpání apod. 9. krok: V tomto okamžiku může začít vlastní výstavba projektu. Ruský investor zaplatí generálnímu dodavateli akontaci ve výši sjednané s bankou, uhradí pojistnou prémii - cenu pojištění úvěru a bankovní poplatky za poskytnutí úvěru. Generální dodavatel na základě smluvních vztahů se subdodavateli jim uhradí zálohy a začne vlastní výroba a dodávky pro projekt. V souladu s harmonogramem čerpání úvěru, ale zejména podle skutečného průběhu výstavby projektu banka na základě faktur EPC kontraktora potvrzených ruským investorem (a na základě dalších stanovených dokumentů) postupně uvolňuje finanční prostředky sjednaného úvěru. Příjemcem těchto peněz je přímo český generální dodavatel. Pro kontrolu průběhu realizace výstavby projektu si banka někdy najímá tzv. inspekční společnost, která provádí jednak kontroly přímo na místě výstavby a u generálního dodavatele, jednak dokumentační kontroly. Hlavním úkolem inspekční společnosti je kontrolovat tzv. účelovost čerpání úvěru, tj. zda jsou finanční prostředky z úvěru využívány k tomu, k čemu byly určeny. Na závěr této kapitoly je nutné uvést, co nelze hradit z investičního exportního odběratelského úvěru. Je to především pojistné za pojištění vývozního úvěru - pojistná prémie, dále dovozní cla na dodávky pro výstavbu a daň z přidané hodnoty na tyto dovozy. Dále exportní úvěr nelze využít na pracovní kapitál potřebný pro zahájení výroby projektu. Od okamžiku prvního čerpání úvěru začínají nabíhat úroky, které je nutné bance pravidelně platit i během výstavby projektu - ani ty nelze hradit z exportního úvěru. Naopak na splácení jistiny úvěru je možné získat odklad splátek po dobu výstavby projektu plus maximálně 6 měsíců.
17
7 Jaké materiály bude třeba bance předložit Konkrétní požadavky na předkládané materiály se u jednotlivých bank poněkud liší. Obecně lze říci, že banka v souvislosti se schvalováním žádosti o úvěr na financování investičního záměru vyžaduje od iniciátora projektu informace, které ji umožní posoudit všechny vlivy podstatné pro schopnost poskytnutý úvěr splácet. Jedná se o následující okruhy informací: l právní a vlastnická situace investora (iniciátora projektu) - registrace společnosti, stanovy, vlastnická struktura až do úrovně fyzických osob, podíly investora v jiných společnostech, případné ohroženi konkurzy a soudními spory, l ekonomická a majetková situace investora - výroční zprávy, výroky auditora, přehledy zadluženosti, přehledy závazků a pohledávek, přijaté úvěry, přijaté a poskytnuté půjčky, poskytnutá ručení, plnění finančních závazků vůči státu a systému sociálního a zdravotního pojištění, struktura aktiv, technické a technologické vybavení, atd., l řízení a plánování stávající podnikatelské činnosti investora - dosavadní výsledky podnikání, významní odběratelé a dodavatelé, strategie a základní cíle, způsob řízení společnosti a charakteristika managementu, obchodní strategie, opatření na podporu prodeje, údaje o realizovaných zakázkách a dosažených výsledcích atd., l kontrakt mezi investorem a generálním dodavatelem - podmínky, harmonogram realizace, hlavní subdodavatelé, požadované záruky atd., l o vlastním projektu - technologické a technické řešení, investiční náklady a jejich členění, předpokládané ekonomické výsledky projektu, řízení projektu v etapě výstavby a v etapě provozu, zdroje financování výstavby a provozu, návratnost vložených prostředků, analýza konkurenčního prostředí, marketingová a prodejní strategie, uzavřené předběžné smlouvy o odbytu a dodávkách vstupů, finanční model, ošetření kurzových rizik - v současné době (počátek roku 2015) pro ruský rubl zejména významné, dopady na životní prostředí atd., l český generální dodavatel - ekonomické výsledky, výše aktiv, obrat, zkušenosti s obdobným typem projektů, seznam referenčních dodávek atd. Pro první předběžné posouzení projektu banky požadují informaci zhruba následujícího obsahu: l Identifikace investora - importéra (obchodní jméno, adresa, aktuální výpis z rejstříku společností), l identifikace českého exportéra (obchodní jméno, adresa, aktuální výpis z obchodního rejstříku), l krátký popis projektu, l očekávaný finanční objem projektu, l očekávaný finanční objem vývozního kontraktu, l podíl vlastních zdrojů investora, požadovaná výše úvěru l očekávaná doba výstavby, l odhad doby splácení úvěru, l informace o zajištění odbytu a uzavřených předběžných smlouvách na prodej finálních výrobků, l identifikace vlastníků - akcionářů investora a akcionářů budoucího SPV, l předložit účetní závěrky, pokud nejsou, pak účetní výkazy akcionáře SPV za poslední 3 roky a účetní výkazy za poslední ukončené čtvrtletí běžného účetního období.
18
8 Akontace a vlastní kapitál investora - vlastní zdroje ruského investora vkládané do projektu Každá banka dodržuje zásadu, že je nezbytné, aby se investor na projektu vždy dostatečnou měrou podílel vlastními finančními prostředky. Z pohledu banky je to asi nejúčinnější opatření k zajištění zodpovědného přístupu investora k projektu, protože v případě ekonomického selhání projektu dopadnou vzniklé ztráty i na investora samotného. Tento požadavek dává bance i určitou záruku, že se zájemce o financování nepustí do projektu, který přesahuje jeho schopnosti. Současně takto banky snižují svou angažovanost např. v dané zemi а průmyslovém odvětví, jejichž maximální výše je vždy regulována vnitřními limity banky a mohou tak uspokojit více zájemců o financování. Aby investora skutečně do projektu finančně zavázaly, banky požadují, aby finanční prostředky vkládané do projektu byly skutečně jeho vlastní - nepovolují, aby jejich zdrojem byl další úvěr od jiné banky. Ve specifických případech některé banky připouštějí, aby si tyto “vlastní” prostředky investor opatřil vypůjčením, ale jako tzv. podřízený dluh. (Podřízený dluh je půjčka, jejíž jistinu smí investor začít splácet až po splacení celého exportního odběratelského úvěru české bance.) Banky také požadují od investora již v prvních fázích jednání o poskytnutí úvěru informaci, z jakých zdrojů byly nebo budou tyto finanční prostředky, které použije pro úhradu svého podílu na financování projektu, získány. Požadovanou výši vlastních zdrojů investora stanovuje banka na základě rizika konkrétního projektu, kdy vychází z teritoriálního rizika země projektu (Ruská federace je v současné době (březen 2015) zařazena v kategorii 4 teritoriálního rizika), rizika hospodářského odvětví, ve kterém se projekt realizuje, posouzení rizika investora a kvality samotného projektu. V případě, že investor sám nemá vlastní zdroje pro realizaci projektu ve výši požadované bankou, má jen několik málo možností. Pokud to lze, může projekt zmenšit tak, aby disponibilní výše vlastních prostředků dostačovala pro splnění požadavků banky. Někdy lze projekt rozdělit a na etapy a realizovat jej postupně. Jinak obvykle nezbývá než nalézt partnera, který svým kapitálem vstoupí do projektu v takovém objemu, aby byly požadavky banky splněny. Určité individuální možnosti pomoci v takové situaci dovedou nabídnout i někteří čeští EPC kontraktoři nebo specializované společnosti zabývající se zajišťováním financování pro investiční projekty. Požadavky bank na angažovanost iniciátora projektu ve vlastním projektu se týkají jednak jeho podílu na celkové hodnotě projektu, jednak jeho podílu na úhradě ceny kontraktu uzavřeného s českým EPC kontraktorem (dodavatelem projektu “na klíč”). Podíl vlastních prostředků na celkové hodnotě projektu: Úhrn vlastních zdrojů investora (finančních i nefinančních), vkládaných do projektu se nazývá vlastní kapitál investora (ekvita). Celková hodnota projektu
1) Klasifikace zemí podle míry teritoriálního rizika se provádí periodicky na základě výsledků ekonometrického modelu zpracovávajícího nejaktuálnější údaje MMF a Světové banky o finanční a ekonomické situaci klasifikované země a údaje o platební zkušenosti vývozních úvěrových pojišťoven zemí účastníků Konsensu OECD. Vedle indikátorů rizikovosti vyhodnocených modelem se zvažuje i nekvantifikovatelný faktor politického rizika a další faktory a zkušenosti nezahrnuté do vstupních dat modelu. Země jsou klasifikovány, tj. zařazovány, do 7 rizikových kategorií, kde 7. kategorii představují země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika a 1. kategorii země s minimální úrovní rizika. Do kategorie 0 (nula) patří země, u kterých se neuvažuje s existencí teritoriálních rizik a pojištění komerčních rizik by mělo probíhat na tržním principu, tj. bez státní podpory. Klasifikace každé země probíhá zpravidla jednou ročně, nedojde-li k mimořádnému vývoji. (Zdroj: EGAP)
19
se stanoví sečtením všech finančních nákladů souvisejících s projektem a hodnoty nefinančních vkladů do projektu. Jedná se o prostředky vynaložené od úplného zahájení prací na přípravě projektu až po ukončení fáze výstavby projektu. Celkovou hodnotu projektu tedy tvoří všechny finanční výdaje investora učiněné v souvislosti s projektem, finanční hodnota jeho případných nefinančních majetkových vkladů do projektu (vložené pozemky, stavby, technika, technologická zařízení atd.) a objem přijatých úvěrů na realizaci projektu. Zahrnuje také náklady na pracovní kapitál projektu a náklady na zajištění financování projektu - cenu cizích zdrojů, tj. úvěrů (bankovní poplatky, úroky, pojistné za pojištění úvěru). S touto celkovou cenou projektu se porovnává vlastní kapitál investora (ekvita), tvořená jeho vlastními vklady do projektu, které zahrnují jak jeho finanční prostředky využité na financování přípravných prací souvisejících s projektem (studie, posudky, průzkumné práce, zajištění potřebných licencí a povolení, zpracování projektové dokumentace apod.), tak nefinanční majetkové vklady do projektu (pozemky a stavby ve vlastnictví investora, příp. stroje nebo jiná technologická zařízení, vozidla apod.). Do výše ekvity se započtou rovněž finanční prostředky, kterými investor hradí tu část ceny kontraktu na dodávku projektu, uzavřeného s generálním dodavatelem, která není financována úvěrem a finanční náklady investora spojené s pořízením úvěru a náklady externího financování projektu (úroky z exportního úvěru, bankovní poplatky a pojištění úvěru). Bankami požadovaná výše ekvity investora se obvykle pohybuje v rozpětí 30 - 40 % celkové hodnoty projektu. V souvislosti s mírou finanční angažovanosti investora ve svém vlastním projektu banky kladou také požadavek na minimální objem peněžních prostředků, kterými investor hradí část ceny kontraktu na dodávku projektu, uzavřeného s generálním dodavatelem. Tento finanční podíl investora na úhradě ceny dodavatelského kontraktu se nazývá akontace. Požadovaná výše je minimálně 15 % ceny kontraktu - pouze u projektů s dobrými garancemi návratnosti úvěru, ale banka může požadovat akontaci i 35 % ceny kontraktu. Zbytek ceny dodavatelského kontraktu je uhrazen z bankovního úvěru. (Jak bylo uvedeno, výše akontace se započítává do objemu vlastního kapitálu - ekvity investora.) Schématické znázornění stanovení výše ekvity a akontace: CELKOVÝ OBJEM PROJEKTU
Náklady na přípravné práce
Nefinanční vklady
Části realizované
Cena kontraktu dodávky projektu "na klíč"
dříve
EKVITA (41,3 %)
AKONTACE (20 %)
CENA KONTRAKTU DODÁVKY PROJEKTU "NA KLÍČ"
20
9 Zajištění úvěru poskytovaného českou bankou Způsob zajištění úvěru je součástí každého úvěrového vztahu mezi bankou a klientem. U exportních úvěrů na zahraniční projekty poskytovaných českými bankami se obvykle zajištění úvěrů skládá ze 2 základních částí - zajištění úvěrovou pojišťovnou a další s dlužníkem sjednané způsoby zajištění splácení úvěru.
Pojištění úvěru úvěrovou pojišťovnou Pro pojištění exportních úvěrů české banky v převážné většině případů využívají služby české státem vlastněné pojišťovny Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s., známé pod zkratkou EGAP (www.egap.cz). EGAP byl založen v roce 1992 jako akciová společnost plně vlastněná státem. Česká republika svá akcionářská práva vykonává prostřednictvím Ministerstva financí ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva zahraničních věcí ČR a Ministerstva zemědělství ČR. Ve své činnosti se řídí zákonem o pojišťovnictví a zákonem č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. EGAP pojišťuje zejména bankovní úvěry se splatností delší než 2 roky na financování vývozu velkých energetických, strojních a technologických zařízení, investičních celků, dopravních staveb a investic, a to především do zemí, kde politické, ekonomické a právní prostředí přináší větší míru nejistoty a vyšší riziko nezaplacení na straně kupujících. EGAP nabízí širokou škálu produktů pojištění rizik spojených s financováním exportu. Tyto produkty mají takovou strukturu, aby pomocí pojištění poskytovaného EGAP bylo možné zajistit rizika spojená se všemi fázemi exportního případu, a tím snadněji získat odpovídající nástroje financování poskytovaného bankami či jinými institucemi finančního trhu. Jedná se zejména o produkty pojištění předexportního financování, bankovních záruk, dodavatelského i odběratelského úvěru, dále pojištění výrobního rizika proti zrušení kontraktu odběratelem, pojištění investic v zahraničí, pojištění potvrzení akreditivu či nákladů na průzkum zahraničního trhu aj. Produkty EGAP jsou nabízeny v míře minimálně na úrovni ostatních Export Credit Agencies (ECA�s) tak, aby měl exportér možnost uspět v mezinárodní konkurenci. (Zdroj: web EGAP) K pojišťování projektového financování, což je případ v tomto materiálu diskutované oblasti financování, sám EGAP ve své obchodní strategii uvádí: Financování projektů je chápáno více jako financování s limitovaným postihem na zúčastněné subjekty, kdy EGAP primárně analyzuje příjmy generované daným projektem. Na druhé straně však EGAP požaduje i dodatečné garance vystavené různými zúčastněnými stranami nebo vládními autoritami. U financování projektů se jedná vždy o komplexní komplikované transakce, které v sobě spojují úsilí mnoha subjektů na dlouhou řadu let. Mají velice často charakter syndikovaného a vícezdrojového financování a spolupojištění. Mezi základní požadavky pro uskutečnění takových projektů patří: l dostatečný vlastní kapitál; l zkušený sponzor/operátor; l zajištěné vstupy; l zabezpečené výstupy; l zkušený exportér, dodavatel projektu.
21
Jako vhodné skupiny podporovaných projektů se primárně jeví: 1. energetika (elektrárny a teplárny, včetně obnovitelných zdrojů) 2. infrastrukturní projekty (nové silnice a železnice či telekomunikace) 3. průmyslové komplexy (petrochemické a chemické závody, papírny a hutní provozy) 4. projekty týkající se životního prostředí a těžby surovin (spalovny, systémy na dodávku vody, čističky odpadních vod nebo těžba ropy, uhlí a dalších nerostných surovin) Základním druhem pojištění, spojeným s financováním investičních projektů v Rusku je pojištění typu D - Pojištění vývozního odběratelského úvěru (http://www.egap.cz/pojistne-produkty/produkt-d/strucny-popispojistneho-produktu-kontakty/index.php) - viz také kapitola “ Exportní financování - cesta úvěrování projektů v Rusku”. Pojistnou smlouvu uzavírá s EGAPem česká banka, pojistnou prémii obdrží od investora / importéra. Kromě EGAP české banky v podstatně menší míře využívají i pojištění exportních úvěrů od dalších pojišťoven, např. Euler Hermes (http://www.eulerhermes.com/), Lloyd’s (http://www.lloyds.com/), Coface (http://www.coface.com/), Atradius (http://global.atradius.com/) a KUPEG úvěrová pojišťovna, a.s. (http://www.kupeg.cz/). Výše pojistného závisí na objemu vývozního úvěru, sjednaných platebních podmínkách, způsobu zajištění plateb, hodnocení charakteru a rizikovosti dovozce, hodnocení rizikovosti země nebo teritorií souvisejících s plněním smlouvy o vývozu a na výši spoluúčasti investora. Sjednaná výše pojistného již v sobě zahrnuje možné zvýšení nebo snížení pojistného rizika a je neměnná po celou dobu trvání pojištění. (Zdroj: EGAP)
Další zajištění úvěru Kromě pojištění úvěrovou pojišťovnou v současné době banky často vyžadují ještě další záruky splácení úvěru. Důvodem je jednak skutečnost, že úvěrové pojišťovny pojistí úvěr maximálně do výše 95 % jeho objemu a dále současná situace v oblasti projektového financování, která se vytvořila po nástupu ekonomické krize v roce 2008. Protože celosvětově u řady úvěrů na projekty, které se bankám, které je poskytly, jevily do té doby jako bezpečné, došlo k problémům s jejich splácením, v současné době je poskytováno projektové financování v čisté podobě, kdy splácení poskytnutého úvěru se předpokládalo výlučně z očekávaných výnosů úvěrem financovaného projektu a úvěr byl zajištěn pouze aktivy tohoto projektu, jen velmi zřídka. U Ruské federace k výše uvedenému navíc přistupují vysoká kurzová rizika, která byla potvrzena velkým kolísáním devizového kurzu rublu, ke kterému došlo na přelomu let 2014 a 2015. Proto u investičních projektů v RF, na jejichž financování budou poskytovat úvěr české banky, musí ruští investoři počítat s tím, že kromě pojištění úvěru úvěrovou pojišťovnou mohou banky vyžadovat ještě další záruky za splácení úvěru. Tyto požadavky českých úvěrujících bank jsou zcela v souladu se současnou světovou bankovní praxí. Proto i u investičních projektů v RF, na jejichž financování budou poskytovat úvěr české banky, musí ruští investoři počítat s možností, že kromě pojištění úvěru úvěrovou pojišťovnou mohou banky vyžadovat ještě další záruky za splácení úvěru. Tyto požadavky českých úvěrujících bank jsou zcela v souladu se současnou světovou bankovní praxí. Standardně používanými nástroji k zajištění úvěru jsou zástava stálých aktiv SPV společnosti (pozemek, budovy, výrobní technologie), zástava akcií SPV společnosti, zástava zásob, neodvolatelná záruka vystavená bonitním subjektem (bankou, kvalitní soukromou společností - může se jednat i o mateřskou společnost SPV, státní garance), zástava pohledávek SPV, zástava účtu, osobní směnky. Pokud se týká výše garance za splácení úvěru vystavené bonitním subjektem, je nutno počítat s tím, že banka a úvěrová pojišťovna mohou pro Rusko vyžadovat garanci za splacení úvěru až ve výši 100 % výše poskytnutého úvěru.
22
10 Podpořené financování z České republiky - podmínky pro úvěry poskytované v souladu s podmínkami Konsensu OECD Činnost České exportní banky , a.s. (dále jen „ČEB“), speciální státem zřízené a 100-procentně státem vlastněné banky, jejímž úkolem je podpora českého exportu, se řídí zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a dalšími zvláštními předpisy upravujícími bankovnictví. Její specifická činnost, tj. poskytování podpořeného financování, se řídí zákonem č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Podpořené financování poskytuje ČEB v souladu s právem Evropských společenství a Evropské unie a s podmínkami vyplývajícími z členství České republiky ve Světové obchodní organizaci (WTO) a s dalšími mezinárodními pravidly, jimiž je Česká republika vázána. (Zdroj: web ČEB) Podpořené financování vývozů, které poskytuje nejen ČEB, ale i další komerční banky působící v České republice, spočívá v tom, že úvěr může být úročen speciální úrokovou sazbou CIRR, stanovenou OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development), a rozdíl oproti běžné tržní úrokové sazbě bance dorovná stát - tzv. dorovnání úrokových rozdílů. Dorovnáváním úrokových rozdílů se rozumí dorovnávání rozdílu mezi úroky sjednanými pevnými úrokovými sazbami u vývozních úvěrů poskytovaných bankou vývozce v souladu s právem Evropských společenství a mezinárodními pravidly upravujícími státem podporované vývozní úvěry se splatností alespoň dva roky a úroky stanovenými na základě šestiměsíční úrokové sazby IBOR pro měnu, ve které je poskytnut vývozní úvěr, zveřejněné agenturou Reuters dva pracovní dny před začátkem období, za které se provádí dorovnání, a navýšené o systémovou marži banky vývozce. Výši systémové marže banky vývozce stanoví Ministerstvo financí ČR vyhláškou. (Zdroj: web ČEB) Celý systém podpořeného financování v zemích OECD, jehož smyslem je stanovit podmínky, při jejichž dodržení není poskytovaná podpora považována za nedovolenou státní podporu soukromého podnikání, je regulován “Ujednáním o státem podporovaných vývozních úvěrech” - “Arrangement on Guidelines for Officially Supported Export Credits” (tzv. Konsensus OECD). V nařízení Evropského parlamentu k tomuto ujednání se uvádí, že prostřednictvím činnosti úvěrových agentur Konsensus nepřímo podporuje svobodný a spravedlivý obchod a investice společností, které by jinak měly obtížnější přístup k úvěrovým prostředkům poskytovaným soukromým sektorem. Pro ruského investora to znamená, že na svůj projekt může z České republiky získat úrok za nižší úrokovou sazbu, než jsou aktuální sazby komerčního bankovnictví. Výměnou za tuto výhodu je, že projekt musí splňovat určité podmínky, stanovené Konsensem OECD. Pro financování se státní podporou (obecně - nejen projektů) platí následující podmínky, jasně definované na webu pojišťovny EGAP: l maximální výše úvěru činí 85 % z hodnoty smlouvy o vývozu1 l podíl hodnoty dodávek s původem v České republice na hodnotě vývozu je vyšší než 50 %, l podíl místních nákladů (tj. dodávek z RF) nepřevyšuje 15%, resp. výjimečně 30 % z Export Contract Value2, 1) pouze u úvěru se splatností dva a více let 2) Export Contract Value dle Konsensu OECD představuje hodnotu dodávek z České republiky a třetích zemí, tj. hodnotu smlouvy o vývozu sníženou o hodnotu místních dodávek, tzv. Local Costs
23
l předplatba (záloha) ve výši minimálně 15 % musí být uhrazena dovozcem (dlužníkem) před Starting Pointem3 na účet vývozce vedený u pojištěné banky1, l připravenost a financování výroby předmětu vývozu je zajištěno, l bezproblémová kreditní historie4 subjektů5, l vyhodnocení vlivu vývozu na životní a sociální prostředí a neuplatnění mezinárodních sankcí Pro financování projektů pojištěných EGAP platí tyto podmínky: l podíl vlastních zdrojů vkládaných do projektu6 sponzory7 musí činit minimálně 25 % z celkového rozpočtu projektu (bez DPH), l maximální výše úvěru činí 85 % z hodnoty smlouvy o vývozu1, l minimální výše základního kapitálu projektové společnosti8 musí činit 10 % z celkového rozpočtu projektu (bez DPH), l veškerá aktiva projektové společnosti (dlužníka)8 budou zastavena ve prospěch pojištěné banky, l 100 % vlastnický podíl na projektové společnosti8 bude zastaven ve prospěch pojištěné banky, l podíl hodnoty dodávek s původem v České republice na hodnotě vývozu je vyšší než 50 %, l podíl místních nákladů (tj. dodávek z RF) nepřevyšuje 15%, resp. výjimečně 30 % z Export Contract Value2, l předplatba (záloha) ve výši minimálně 15 % musí být uhrazena projektovou společností (dlužníkem)8 před Starting Pointem3 na účet vývozce vedený u pojištěné banky, l projekt bude pojištěn proti všem rizikům a plnění z pojištění bude po dobu splácení úvěru směřováno ve prospěch pojištěné banky9, l zajištění připravenosti a profinancování výroby předmětu vývozu, l účelovost čerpání úvěru bude na náklady projektové společnosti (dlužníka)8 kontrolována nezávislou inspekční společností jmenovanou pojištěnou bankou, l po dobu splácení úvěru budou výplaty podílů na zisku, významné změny v majetku a závazcích a změna vlastníků projektové společnosti (dlužníka)8 podléhat souhlasu pojištěné banky, l mezi pojištěnou bankou, sponzorem7 a projektovou společností8 bude uzavřena Smlouva o podpoře projektu (Project Support Agreement) se závazkem poskytnout finanční a jinou podporu projektu včetně hrazení vícenákladů projektu, l bezproblémová kreditní historie4 zúčastněných subjektů5, l vyhodnocení vlivu vývozu na životní a sociální prostředí a neuplatnění mezinárodních sankcí
3) Starting Point dle Konsensu OECD (ANNEX XI: LIST OF DEFINITIONS) 4) Bezproblémovou kreditní historií se rozumí, že Subjekt nemá záznam v registru úvěrů o zpožděných splátkách (jistiny i příslušenství) po dobu minimálně posledních 5 let. V ČR se jedná o Centrální registr úvěrů vedený ČNB (pro právnické osoby, které mají úvěry u bank či poboček zahraničních bank působících na území ČR), v zahraničí se jedná o obdobný registr. V případě fyzických osob, pokud působí v roli sponzora či ručitele, se jedná o "bankovní a nebankovní registr klientských informací" a "Solus" 5) osoby zúčastněné na vývozu a jeho financování 6) Projektem se rozumí obchodní případ, u kterého je splácení poskytnutého financování primárně závislé na zdrojích generovaných vlastním obchodním případem 7) Sponzorem se rozumí osoba, která do projektu vkládá vlastní zdroje a která se podílí na řízení realizace projektu 8) Projektovou společností se rozumí právnická osoba založena pro realizaci daného projektu 9) Např. vinkulace pojistného plnění, plnění ve prospěch třetí osoby (Zdroj: web EGAP)
24
V případě, kdy je financování projektu pojišťováno jinou pojišťovnou než EGAP, a nejedná se o úvěr se státní podporou dorovnání úrokových rozdílů, nemusí být dodržena podmínka týkající se minimálního podílu dodávek s původem v České republice ani podmínka maximálního podílu místních nákladů (dodávek z RF). Podstatným důvodem převládajícího využití služeb pojišťovny EGAP je to, že pojišťuje komerční rizika, která nelze zajistit na trhu soukromého komerčního úvěrového zajištění za podmínek běžných na mezinárodních trzích (zdroj: web EGAP).
11 Za peníze se platí penězi - úročení exportních úvěrů Exportní úvěry jsou úročeny na bázi pevné (fix) nebo pohyblivé (float) úrokové sazby. Pevná úroková sazba se nemění po celou dobu čerpání a splácení úvěru. Banky stanovují pevnou úrokovou sazbu na bázi vyhlášené úrokové sazby (CIRR, LIBOR, EURIBOR). Sazba CIRR (Commercial Interest Reference Rate) je definována jako nejnižší úroková sazba, která smí být použita pro podpořené financování exportních úvěrů. Výše sazeb CIRR vyhlašuje OECD vždy k 15. každého měsíce a sazba je stanovena pro řadu měn vždy ve třech úrovních - pro úvěry se splatností do 5 let včetně, se splatností více než 5 až 8,5 roku včetně a se splatností delší než 8,5 roku. Pevná úroková sazba úvěru vychází z vyhlášené sazby pro příslušnou dobu splácení úvěru. Tato sazba je ale navýšena o rizikovou prémii banky - přirážku, kterou si banka účtuje za riziko vašeho projektu. Výpočet této prémie vychází z objektivního zhodnocení míry rizika každého konkrétního projektu. Pohyblivá úroková sazba (plovoucí, float) se během úvěrového vztahu mění v návaznosti na základní (referenční) úrokovou sazbu, na kterou je navázána (EURIBOR, LIBOR, CIRR měny, ve které je úvěr). To znamená, že výše úročení vašeho úvěru kolísá s kolísáním dané základní sazby. I zde si banka k základní sazbě připočítá svou rizikovou prémii. Investor si sám může volit, zda chce mít úvěr úročen pevnou nebo pohyblivou úrokovou sazbou. Mohlo by se zdát, že vždy je lepší volit jistotu, tj. pevnou sazbu, když navíc dostanete zvýhodněnou sazbu CIRR. Není tomu tak. Výši pohyblivé sazby totiž banka stanovuje na základě výše šestiměsíčních sazeb bankovních trhů, které jsou nižší, než sazby dlouhodobé, ke kterým je vázána pevná úroková sazba - viz výše uvedené sazby CIRR pro různé délky doby splatnosti úvěru. Je proto potřeba vždy spočítat, jaký typ úrokové sazby bude pro konkrétní úvěr výhodnější zvolit. Jsou možné i kombinace úrokové sazby u jednoho projektu, např. pohyblivá úroková sazba po dobu výstavby a pevná úroková sazba po dobu splácení úvěru. Zásadní je, jak se úroky počítají a kdy se platí. Úroky se počítají na denní bázi z objemu načerpaných prostředků z úvěru. To znamená, že platíte tolik, kolik jste načerpali. Důležité ale je, že platbu úroků exportního úvěru nelze
25
odložit. To znamená, že úroky z čerpané části úvěru budete muset platit již během výstavby projektu - ve fázi výstavby. Platí se většinou pololetně. Musíte tedy ve svých rozvahách kalkulovat s tím, že na to budete muset mít vlastní finanční prostředky. (Na rozdíl od placení jistiny úvěru, u níž se dá s bankou sjednat odklad splátek po dobu výstavby a ještě něco navíc - dle Konsensu OECD maximálně 6 měsíců od posledního čerpání úvěru.)
12 Bankovní poplatky u exportního financování Banka vyměřuje za služby, které v souvislosti s přípravou a vedením úvěru klientovi poskytuje, bankovní poplatky. V případě poskytování exportních úvěrů banka může vyměřit následující základní poplatky: Origination fee nebo activation fee (poplatek za přípravu smluvních dokumentů) je poplatek za zpracování nové žádosti o úvěr. Stanovuje se jako procentní sazba z celkového objemu úvěru a je splatný v období podpisu úvěrové smlouvy. Jeho výše se pohybuje v rozpětí cca 0,5 % až 1,0 % Management fee nebo administration fee (poplatek za správu úvěru) je poplatek za administrativní úkony související s vedením úvěru po dobu jeho existence. Platí se ročně. Commitment fee (závazková provize) je poplatek za to, že banka pro vás udržuje otevřenou úvěrovou linku, tj. že můžete kdykoliv úvěr čerpat. Platí se z nevyčerpané částky úvěru roční procentní sazbou. Počítá se průběžně celý rok ze skutečné výše nevyčerpané částky úvěru. (Obdobně jako úroky se počítají průběžně ze skutečně vyčerpané části úvěru.) U syndikovaných úvěrů a klubových půjček se objevují poplatky agentské bance za administraci syndikovaného úvěru. Kromě vlastních bankovních poplatků budete hradit bance ještě náklady dvou dalších služeb, které banky v souvislosti s vašim úvěrem použije. Jsou to výdaje banky na právní služby (jedná se o služby externích právních kanceláří, zejména o kontrolu dokumentů souvisejících s úvěrem, které buď mají mezinárodní charakter, nebo se řídí právem jiného státu, než ve kterém banka působí) a náklady na činnost inspekční společnosti, kterou si banka najímá. Náklady za právní služby jsou jednorázové ve výši podle složitosti projektu, platby za činnost inspekční společnosti se platí průběžně.
13 Pojistná prémie a způsob její úhrady Pojištění úvěru u exportních úvěrů do Ruska, přesněji u přímých nebo nepřímých odběratelských úvěrů, uzavírá úvěrující banka s úvěrovou pojišťovnou. Ruského investora se přesto týká. Musí bance zaplatit cenu pojištění, tzv. pojistnou prémii, a úvěrová pojišťovna má stejně významné slovo v rozhodování, zda úvěr dostane, jako sama banka. Úvěry, o kterých tato publikace pojednává, jsou v EGAPu pojišťovány pojištěním, které nese název “Pojištění vývozního odběratelského úvěru” - pojištění typu D:
26
Předmětem tohoto pojištění jsou pohledávky pojištěného za dlužníkem ze smlouvy o úvěru, konkrétně pohledávky na úhradu jistiny úvěru, úroků z jistiny úvěru za každé úrokové období, poplatků za rezervaci zdrojů a poplatků vyplývajících ze smlouvy o úvěru specifikované v pojistné smlouvě. Pojistnou událostí je dílčí nebo úplné nezaplacení pojištěného úvěru v důsledku komerčních nebo teritoriálních příčin nebo jejich kombinace. Komerčními příčinami jsou platební neschopnost dlužníka platit své splatné závazky (platební neschopnost) nebo odepření zaplacení dlužníkem bez právního důvodu (platební nevůle). Teritoriální příčiny zahrnují např. administrativní rozhodnutí nebo legislativní opatření země dlužníka, které mu zabrání zaplatit, nebo omezení konverze plateb v důsledku politických událostí v zemi dovozce, ale také jiné události v zemi dlužníka, jako je válka, revoluce, občanské nepokoje a přírodní katastrofy. Výše pojistného závisí na objemu vývozu, sjednaných platebních podmínkách, délce a výši financování, způsobu zajištění plateb, hodnocení charakteru a rizikovosti dovozce, hodnocení rizikovosti země nebo teritorií souvisejících s plněním smlouvy o vývozu a na výši spoluúčasti. Nestanoví-li pojistná smlouva jinak, je pojistník povinen zaplatit sjednané pojistné jednorázově, a to v době určené pojistnou smlouvou. Z posledního ustanovení vyplývá, že úhrada pojistného je jednorázová a v plné výši. Po investorovi banka vyžaduje, aby tuto pojistnou prémii uhradil k datu podpisu úvěrové smlouvy. V současné době, kromě výjimečných případů, nelze pro úhradu pojistné prémie použít prostředky exportního úvěru. To znamená, že tuto nezanedbatelnou částku musí investor většinou uhradit z vlastních finančních zdrojů a to obvykle jednorázově před zahájením čerpání úvěru. Pří sestavování rozpočtu projektu je nezbytné s touto skutečností počítat.
14 Banka chce mít kontrolu nad nakládáním se svými penězi Systém financování zahraničních projektů je nastaven tak, aby v maximální míře omezil možnosti zneužití či zpronevěry peněžních prostředků z úvěru a zajišťoval maximální bezpečnost všem subjektům, které jsou do něj zapojeny. K tomu slouží řada nástrojů, uplatňovaných především ze strany banky. Banka musí v případech, kdy poskytuje financování se státní podporou, nastavením svých postupů garantovat také dodržení podmínek již dříve zmíněného Konsensu OECD. Již v etapě přípravy projektu se banka i úvěrová pojišťovna zajišťují proti záměrnému zkreslování vstupních údajů nebo neúmyslným chybám v předrealizační fázi projektu. Proto vyžadují, aby důležitá posouzení byla zpracována nezávislými společnostmi, nikoliv investorem nebo generálním dodavatelem. Jsou to zejména: l studie proveditelnosti, l technické posouzení (posouzení navržené technologie a reálnosti dosažení předpokládaných výkonových parametrů), l analýza trhu,
27
l posouzení rozpočtu projektu l právní posouzení smluvní dokumentace projektu. Inspekční společnost provádí kontrolu účelovosti a oprávněnosti čerpání úvěru a kontrolu dodržování podmínek sjednaných v úvěrové smlouvě. Využívá se služeb několika nezávislých společností v ČR, které si banky najímají pro dohled nad prováděním úvěrem financovaných projektů. Inspekční společnost dozoruje průběh výroby u klíčových dodavatelů i průběh výstavby přímo na staveništi. Kontroluje, zda finanční prostředky z úvěru jsou využívány v souladu se sjednaným účelem úvěru. Také potvrzuje oprávněnost jednotlivých čerpání úvěru. Významným bezpečnostním opatřením v etapě výstavby projektu je, že finanční prostředky nelze získat najednou ve výši celého objemu exportního úvěru. Jsou vypláceny postupně v tranších, které jsou navázány na předem zpracovaný plán čerpání úvěru a na skutečný průběh výstavby projektu. Průběh výstavby je pro čerpání prioritní. Čerpání probíhá na základě vývozní faktury / faktur vystavených vývozcem - EPC kontraktorem a dokladů potvrzujících vývoz (nákladní listy, potvrzení o předání, resp. převzetí předmětu vývozu). Oprávněnost každého čerpání potvrzuje investor a inspekční společnost. Dalším nástrojem je směrování toků peněz. Finanční prostředky z úvěru jdou přímou cestou k tomu, kdo je spotřebovává, to je na bankovní účet generálního dodavatele projektu. I přesto, že smluvní stranou úvěrové smlouvy je v případě přímého exportního odběratelského úvěru zahraniční investor, respektive jím založená speciální projektová společnost (SPV), nejdou finanční prostředky z tranší čerpání úvěru ani do zahraničí, ani přes účty investora zřízené u bank v České republice. Jiná situace je u nepřímého odběratelského úvěru (viz kapitola Exportní financování - cesta úvěrování projektů v Rusku). V tomto případě obdrží prostředky z exportního úvěru České exportní banky nebo jiné české komerční banky ruská banka investora, která s ním má uzavřenou úvěrovou smlouvu. Zahraniční banka pak ručí za jejich nezneužití. Významným mechanizmem usnadňujícím bance kontrolu nad projektem je i požadavek, že všechny dodávky pro projekt do zahraničí provádí jediný dodavatel - EPC kontraktor - vývozce. (EPC kontraktorem může být buď jedná firma, nebo jím může být konsorcium firem, vytvořené účelově pro realizaci daného projektu.) Všichni ostatní výrobci komponent projektu jsou jeho subdodavateli.
15 Na riziko bilance nebo na riziko projektu? - kdo a co zajistí splácení úvěru Jak již bylo uvedeno, základním požadavkem banky je, aby se jí vrátily vypůjčené peníze, a to cestou standardního splácení úvěru. Využití zajišťovacích mechanizmů úvěru pro jeho splacení představuje vždy pro banku i jejího dlužníka nestandardní stav s nepříjemnými negativními dopady pro obě strany. Z toho důvodu se banka ubezpečuje, že bude existovat stabilní dlouhodobý zdroj financí pro provádění splátek jistiny úvěru a úroků, u kterého je vysoká pravděpodobnost, že v průběhu splácení úvěru nevyschne. Zdrojem, který bude dlouhodobě generovat stabilní cash flow v dostatečné výši může být existující společnost iniciátora projektu, který má být úvěrem financován. Podmínkou je, že tato společnost je ekonomicky
28
aktivní, má historii podnikání nejméně 3 roky a během této doby byla bonitní, stabilní a generovala dostatečné finanční prostředky pro splácení plánovaného úvěru. Dále je potřeba, aby tyto finanční prostředky vytvářela provozní činností, tj. z tržeb za prodej svých výrobků a služeb, nikoliv nějakými mimořádnými operacemi (např. prodejem majetku, akcií apod.). Tyto skutečnosti si banka ověřuje z ročních účetních závěrek a výročních zpráv (pokud je společnost zpracovává) společnosti za poslední 3 roky a na základě účetních výkazů za poslední ukončení čtvrtletí běžného účetního období. Banka bude vyžadovat rovněž podnikatelský plán této společnosti, který bude popisovat strategii a základní cíle společnosti pro příští období, charakteristiku managementu, očekávaný vývoj tržního prostředí, vývoj konkurence, cenovou strategii, očekávaný odbyt, smluvní zajištěnost odbytu, míru využití výrobní kapacity, investiční záměry, stanovení možných rizik a opatření pro jejich eliminaci nebo snížení jejich dopadů, finanční projekce a další údaje nutné pro odhad budoucího vývoje. V takovém případě mluvíme o financování na riziko bilance. Finanční model projektu bude v tomto případě nezbytné zpracovat jednak pro investiční projekt samostatně, aby bylo možné posoudit ekonomické parametry a ekonomickou efektivnost nového projektu, jednak jako finanční model celé společnosti zahrnující realizaci projektu a následné splácení úvěru. Dalším požadavkem pro možnost financování na riziko bilance je přiměřená celková zadluženost společnosti - podíl vlastních zdrojů v celkových pasivech musí být dostatečně vysoký. Příjemcem odběratelského exportního úvěru může být stávající existující společnost investora nebo SPV společnost. V případě, že společnost iniciátora projektu nesplňuje nedosahuje obratů potřebných ke splácení exportního úvěru, budou základním zdrojem splácení úvěru výnosy nového projektu po jeho dokončení a uvedení do provozu. V takovém případě se jedná o financování na riziko projektu. I v tomto případě je nezbytné prokazatelně mít vlastní volné finanční prostředky pro úhradu nákladů v etapě výstavby projektu (pojištění úvěru, úroky, cla, DPH, mzdy, příp. úhrada nájmu za pozemek po dobu výstavby, úhrada poplatků za připojení k sítím atd.). Banka se také i za této situace bude zajímat o dosavadní ekonomické aktivity iniciátora projektu a bude chtít předložit údaje o jejich výsledcích. Protože garance splácení úvěru jen z budoucích výnosů projektu se dnes nepovažuje za dostatečnou, bude požadována další silná garance splácení úvěru pro případ, že by byl odhad výnosů projektů nesprávný, nebo by projekt z nějakých příčin zásadním způsobem selhal. Pokud se bude jednat o financování na riziko bilance, banka a úvěrová pojišťovna jsou ochotny poskytnout lepší podmínky, než při financování na riziko projektu. Znamená to, že budou nižší požadavky na dodatečné zajištění úvěru a je možné dosáhnout maximálního možného podílu financování projektu úvěrem, to je 85 %. (U financování na riziko projektu počítejte spíše jen se 70-ti procenty.) Tato pro investora výhodná situace nastane zejména v případech, kdy volný peněžní tok generovaný jeho stávající společností je výrazně vyšší než výše splátek úvěru. V případě financování na riziko projektu je financování vždy vnímáno bankami jako podstatně rizikovější. Je nezbytné počítat s tím, že banka a úvěrová pojišťovna budou požadovat silného „garanta projektu“, to je společnost nebo institucí, která bude za splácení úvěru ručit, a kromě toho celou řadu dalších zajištění. Investor také nejspíše nedosáhne na nejlepší podmínky úvěru jak z hlediska výše vlastního kapitálu a akontace investora, tak i co se týká úrokové sazby. V případě, kdy ekonomické výsledky společnosti investora celkově neodpovídají požadavkům české banky poskytující exportní úvěr, může být cestou ke získání úvěru jiný způsob exportního financování,
29
který české banky mohou použít. Poskytnou investorovi nepřímý odběratelský úvěr (viz kapitola “ Exportní financování - cesta úvěrování projektů v Rusku”). Příjemcem exportního úvěru je potom ruská banka. Většinou to bývá banka, která vede investorovi účty, to znamená, že je s jeho ekonomickou situací dobře obeznámena. Tato banka pak poskytne ruskému investorovi úvěr na realizaci projektu, který hradí z prostředků exportního úvěru, které obdržela od české banky. Ruská banka nese riziko příjemce úvěru. Česká banka tak nepracuje s rizikem investora, ale s rizikem příslušné ruské banky. Podmínkou tohoto způsobu financování samozřejmě je, že ruská banka ohodnotí investora tak, že mu je ochotna tento úvěr na své riziko poskytnout. Smluvní vztah investora je s ruskou bankou.
16 Jak se bude projekt realizovat - SPV ano či ne Tato kapitola se věnuje otázce, jaká společnost bude projekt realizovat, tj. bude na ruské straně smluvní stranou ve smlouvě o dodávce „na klíč“ (v EPC kontraktu) a současně bude příjemcem exportního odběratelského úvěru. V případě, kdy se jedná o financování na riziko bilance, je možné, aby investiční projekt realizovala již existující společnost investora. Realizace projektu je pak součástí podnikatelských aktivit této společnosti, stává se jednou z těchto aktivit a účetně je vedena v účetnictví společnosti. Druhou možností je, že iniciátor projektu založí zcela novou společnost, která je určena výhradně k výstavbě projektu a jeho následnému provozování. Jedná se o samostatný právní subjekt. Tato společnost nevyvíjí žádnou jinou podnikatelskou činnost. Pro takovou společnost se užívá název ‘Special Purpose Vehicle‘ (SPV). Může to být stoprocentní dceřiná společnost původní společnosti investora, nebo v ní může mít vlastnické podíly vice subjektů, které sdružily kapitál a know-how pro realizaci daného projektu. Banky vyžadují přiměřenou výši základního kapitálu SPV ve vztahu k finančnímu objemu projektu. Obvykle požadují, aby základní kapitál společnosti byl nejméně 10 % celkového objemu projektu, který bude společnost realizovat. Výhodou realizace prostřednictvím SPV je zejména ekonomické oddělení stávajícího podnikání od nového projektu. Znamená to, že případné ekonomické problémy, do kterých se může dostat stávající společnost investora nebudou mít přímý a okamžitý dopad na ekonomickou situaci projektu a schopnost splácet exportní úvěr z výnosů projektu. SPV tedy slouží k izolování finančního rizika. Jak již bylo uvedeno, tato účelově založená společnost - SPV se stává nositelem všech právních i obchodních vztahů vážících se k novému investičnímu projektu. V případě, kdy projekt je realizován prostřednictvím SPV, která samozřejmě nemá žádnou podnikatelskou historii, zkoumají banky situaci společností, které jsou jejími zakladateli. Zabývají se jejich podnikatelskými aktivitami, vlastnickou strukturou, účetními výkazy a dalšími informacemi, které jim umožnují posoudit bonitu a důvěryhodnost těchto společností.
30
17 Úspěch vašeho projektu je nejen Vašim zájmem - co chce mít banka především prokázáno Aby byl váš projekt úspěšně realizován a začal vám generovat očekávané příjmy je především vašim vlastním zájmem. Dříve než začnete vkládat nezanedbatelné finanční částky do vlastní výstavby projektu, měli byste udělat co nejvíce pro to, abyste se ubezpečili, že vaše záměry jsou reálné, nic jste neopomněli a ve vašich předpokladech a kalkulacích někde nejsou chyby. Nelitujte do této fáze přípravy projektu vložit finanční prostředky. Nebude se jednat o zbytečně utracené peníze ani v případě, že všechny vaše předpoklady budou potvrzeny, natož když se ukáže, že některé vaše premisy podmiňující úspěch projektu nebyly správné. Banka je dalším subjektem, který má na úspěchu vašeho projektu mimořádný zájem od okamžiku, kdy vám schválí poskytnutí úvěru. Z toho důvodu před schválením úvěru vyžaduje předložit řadu informací a materiálů, aby si byla schopna udělat o vašem investičním záměru nezávislý úsudek a zkontrolovala, že všechny firmy i lidé, kteří budou v projektu hrát významné role, mají odpovídající schopnosti a vzbuzují důvěru. U investičních projektů, které mají znaky projektového financování, se banka soustřeďuje na ověření řady skutečností, z nichž některé považuje za zejména podstatné. Při přípravě projektu je těmto věcem potřeba věnovat náležitou pozornost, protože podmiňují získání úvěru. Protože banky ověřuje zejména, zda dostanou zpět své peníze a cenu za jejich poskytnutí - úroky, je to především finanční model projektu. Musí být zpracován minimálně na očekávanou dobu splácení úvěru a vycházet z reálných čísel na vstupu. Jde např. o ceny vstupních surovin a energii, které musí odpovídat cenám na trhu, realistický počet pracovních hodin zařízení za rok, prodejní ceny produkce. U projektů, generujících příjmy z pronájmů nebo služeb o realisticky stanovenou očekávanou míru využití celkové kapacity zařízení. U projektů s časovým horizontem více let je vždy nezbytné zohlednit cenový vývoj (inflaci) jak na straně vstupů, tak také u cen finální produkce. Co se týká přípravy finančního modelu, toto jsou jen elementární upozornění. Problematika jeho zpracování přesahuje rozsah a zaměření tohoto materiálu. Je vhodné počítat s tím, že finanční model, vzhledem k tomu, že pro banku je klíčovým vstupem, by měl být připraven co nejvíce v souladu se zvyklostmi a požadavky financující banky. Současně, zejména u složitějších projektů, se banka při jeho posuzování a ověřování obrací na zpracovatele s řadou upřesňujících dotazů, které je nezbytné operativně zodpovědět. (České banky požadují předložení finančního modelu v MS Excel s odemčenými vzorci v buňkách.) Proto je vhodné po zpracování prvních verzí finančního modelu, které investor potřebuje pro sebe pro ověření ekonomické reálnosti svých záměrů, angažovat v případě financování z České republiky pro přípravu konečného finančního modelu pro banku kvalitní českou společnost, která má zkušenost jak s vlastním zpracováním modelu, tak i s jeho projednáváním s bankami. Reálnost finančního modelu je podmíněna zajištěním odbytu. Toto je pro banky další klíčový prvek, který požadují doložit. Za prvé se jedná o technickou stránku zajištění odbytu. Např. u výroby energií to představuje možnost připojení výrobny k rozvodným sítím o dostatečné kapacitě, u výroby s vysokými nároky na přepravovaná množství zajištění dopravní infrastruktury a logistiky přepravy. U všech typů výrob pak za druhé průkaz zajištění odbytu vyrobené produkce. Jsou požadovány jak relativně obecná (zobecňující) analýza cílových trhů a možností odbytu vašich výrobků na nich, tak předložení výsledků jednání s konkrétními odběrateli. Často banky vyžadují předložit již uzavřené smlouvy na odbyt produkce nebo předběžné písemné přísliby odběru od významných odběratelů.
31
U zařízení, jejichž výnosy jsou postaveny na prodeji služeb, je nutno provést analýzu oblastí, ze kterých se bude rekrutovat potenciální klientela, která má zařízení navštěvovat. Tato analýza se provádí z hlediska hustoty osídlení, sociálně-demografické struktury, dopravní dostupnosti, kupní síly i dalších aspektů. Obecně lze říci, že u zařízení tohoto typu je klíčové, aby projekt provozoval zkušený operátor, který má doložitelné dobré výsledky z provozu obdobného zařízení. S tímto operátorem musí mít investor včas uzavřeny příslušné smlouvy a spolupracovat s ním již v etapě návrhu projektu, jeho ekonomického posouzení a přípravy stavebního a dispozičního řešení projektu. V každém případě je nezbytné počítat s tím, že získání úvěru u těchto projektů bude pravděpodobně složitější než u projektů výrobního typu. Další podmínkou úspěšnosti výroby je zajištění vstupů. Zde jsou požadavky bank obdobné jako u zajištění odbytu. Jedná se o technickou realizovatelnost odběru médií a energií v potřebném množství a kvalitě, dopravy potřebných vstupů na místo projektu, příp. technické a technologické zajištění jejich úpravy pro dosažení požadovaných parametrů. V případě, že vstup je založen na těžbě nerostného ložiska nebo využívání přírodního zdroje, aktuální průzkumy vydatnosti přírodního zdroje, kvality suroviny a velikosti jejich zásob, provedené věrohodnou nezávislou institucí. Dále je to pak smluvní zajištění dodávek surovin. Doplňují to scénáře pro případ výpadku dodávek některého ze základních vstupů od primárního dodavatele. Věci, o kterých jsme v této kapitole dosud hovořili, jsou pro dobrý výsledek investičního projektu zcela zásadní. Z praxe realizace investičních projektů je známo, že nejčastějšími důvody celkového neúspěchu projektů je právě selhání v některé z výše uvedených oblastí. Proto je docela rozumné průkaz dobré připravenosti těchto záležitostí nepodceňovat, ale věnovat jejich ověření a zajištění dostatek péče a úsilí ve vlastním zájmu. V souvislosti s prokazováním zajištěné stability ekonomické činnosti banky požadují informaci o tom, kdo bude projekt provozovat od ukončení etapy výstavby do splacení úvěru. Z pohledu banky je podstatné, aby projekt neztroskotal ve fázi výstavby na tom, že investor nebude mít dostatek vlastních finančních prostředků na úhradu plateb, které se v tomto období objeví. Nároky na financování z vlastních zdrojů jsou značné, a to i v případě, kdy maximální možná část ceny exportního dodavatelského kontraktu, tj. 85 %, je pokryta úvěrem. Je potřeba s touto skutečností kalkulovat včas. Velmi zhruba lze odhadnout, že kromě úhrady 15 % akontace budete navíc potřebovat minimálně dalších 10 % ceny EPC kontraktu ve volných finančních prostředcích, abyste etapu výstavby projektu (a náběhu výroby) finančně zvládli. Je dobré včas a pečlivě si zkalkulovat všechny výdaje, které Vás čekají. Banky to velmi dobře vědí, a proto žádají, aby investor před poskytnutím exportního úvěru věrohodně doložil, že tyto další peníze má nebo vysvětlil, odkud je hodlá získat. Získat je může například ze svého jiného podnikání - pak ale banka bude chtít vidět dřívější a současné ekonomické výsledky tohoto podnikání. Jako poslední v tomto částečném výčtu klíčových požadavků bank je potřeba uvést, že banky a úvěrové pojišťovny u menších projektů požadují ověření některých materiálů, které od investora obdrží, nezávislou institucí. Nebo přímo zpracování těchto materiálů nezávislou institucí. Může se jednat zejména o Business plán projektu nebo studii proveditelnosti projektu, posouzení rozpočtu projektu, technické posouzení plánované technologie, právní posouzení některých dokumentů, případně výkladu zákonů, studii vlivu projektu na životní prostředí. Co se týká určení této nezávislé instituce, buď investor předloží bance své návrhy institucí, z nichž si banka vybere, nebo banka sama dá investorovi doporučení.
32
18 Kdo budou hráči v Rusku - investor, příjemce úvěru, garant, sponzor Investor, iniciátor projektu - přichází s nápadem na investiční projekt, má prostředky a zdroje na uskutečnění projektu, zajišťuje přípravu projektu z hlediska ověření jeho realizovatelnosti, získání stavebního pozemku, provádění průzkumů, rozborů a analýz, získání potřebných povolení, zpracování základní (výkresové) projektové dokumentace. Organizuje a řídí realizaci projektu, rozhoduje o výběru technologického řešení. Rozhoduje o výběru hlavních dodavatelů pro realizaci projektu. Zajišťuje financování projektu z vlastních i cizích zdrojů. Příjemce úvěru, dlužník2. Je jím buď již existující společnost investora nebo pro účely realizace projektu speciálně zřízená projektová společnost (SPV - Special Purpose Vehickel)3. Je faktickým nositelem vztahů s financující bankou a subjektem, který z právního hlediska do tohoto vztahu vstupuje - podepisuje úvěrovou smlouvu. Dovozce - je ruská společnost, která uzavírá smlouvu se zahraničním dodavatelem na klíč (EPC kontraktorem). De facto to tedy je buďto již existující společnost investora, která realizuje investiční projekt, nebo SPV. Sponzor4. Takto bývá někdy označována společnost, která je mateřskou společností, vlastníkem SPV. Vlastní SPV je “prázdnou společností”, která na počátku realizace projektu nevlastní téměř žádná aktiva. “Sponzor” je ten, kdo má prostředky, z nichž začíná SPV fungovat. Banka dovozce. Vystupuje v klíčové roli v případě, kdy dovozce obdrží nepřímý odběratelský úvěr. Banka dovozce je v právním vztahu k zahraniční bance, která jí poskytuje exportní úvěr. Z prostředků tohoto exportního úvěru od zahraniční banky pak banka dovozce poskytne investiční úvěr domácímu, ruskému investorovi. Ručitel, garant. Vzhledem k tomu, že, jak bylo dříve uvedeno, se dnes na investiční projekty neposkytují úvěry kryté jen výnosy projektu, jedná se o subjekt, který poskytuje záruku za splacení exportního úvěru poskytnutého zahraniční bankou. Provozovatel: U některých typů projektů může být subjekt, který po dostavění projekt provozuje. Jiná společnost než společnost investora. Je to například u hotelů, kdy provozovatelem může být známý hotelový řetězec (Kempinski, Hilton apod.), který ale přitom není vlastníkem hotelového objektu. Dodavatelé: Dodavatelé vstupních surovin, energií, polotovarů pro projekt v době jeho provozu mohou hrát významnou roli. Např. pokud existuje jen jediný dodavatel s monopolním či téměř monopolním postavením, může svou vyjednávací silou ohrozit ekonomiku projektu diktováním cen svých dodávek. Odběratelé: Jak již bylo několikrát uvedeno, jsou pro úspěch projektu klíčoví.
2) Dlužníkem se rozumí zahraniční osoba jako příjemce úvěru, (tj. dovozce nebo banka nebo finanční instituce se sídlem v zahraničí, která poskytuje úvěr dovozci), čili osoba, které je poskytován odběratelský úvěr, resp. úvěr pro účely financování příslušného vývozního úvěru, resp. místních nákladů (zdroj: ČEB) 3) Projektovou společností se rozumí právnická osoba založena pro realizaci daného projektu. (zdroj: EGAP) 4) Sponzorem se rozumí osoba, která do projektu vkládá vlastní zdroje a která se podílí na řízení realizace projektu (zdroj: EGAP)
33
19 Výběr dodavatelů pro etapu výstavby je klíčový Špatný generální dodavatel dokáže investorovi přidělat spoustu starostí, výstavbu projektu prodloužit, projekt významně prodražit, dodat jej v nevyhovující kvalitě, ba dokonce, v krajním případě, celý projekt ohrozit nebo i zhatit. Proto je nezbytné jeho výběr provádět obezřetně a nenechat se zlákat vidinou nejnižší nabízené ceny. U projektů financovaných na bázi podpořeného financování (viz kapitola Podpořené financování z České republiky) přistupuje podmínka, že dodavatelem musí být firma ze země, která poskytuje podpořené financování. V praxi tento požadavek znamená, že firma, která bude generálním dodavatelem, musí mít v příslušné zemi sídlo (nikoliv, že vlastníci této firmy musí být z dané země). Generální dodavatel a jeho klíčoví subdodavatelé jsou vždy v centru pozornosti banky, která má projekt financovat. Banky na ně kladou řadu podmínek: Dodavatel musí mít adekvátní zkušenosti s výrobou a dodávkami stejného nebo obdobného typu a velikosti, jako je zamýšlený projekt, což musí doložit referenčními realizacemi. EPC kontraktor musí mít roční obrat úměrný finančnímu objemu projektu. Banka může např. požadovat, aby dodávky pro daný projekt ve finančním vyjádření činily maximálně 50 % ročního obratu dodavatele. Splnění tohoto požadavku může být jedním z důvodů vytvoření konsorcia (sdružení) více firem pro dodávku konkrétního projektu. V takovém případě je vždy stanovena jedna společnost jako leader konsorcia, který koordinuje činnost členů konsorcia. Je požadována bezproblémová kreditní historie5 (toto se týká nejen Dodavatele, ale i klíčových subjektů v projektu na ruské straně - investora, sponzora). Pro generálního dodavatele se často používá označení EPC kontraktor. Vychází z anglické zkratky EPC - Engineering, procurement and construction, což znamená inženýring, výběr a nákup a výstavba. Jedná se o dodávku projektu “na klíč”, kdy dodavatel zajišťuje pro projekt všechny 3 výše uvedené činnosti. Generálním dodavatelem (EPC kontraktorem) může být buď jedná firma, nebo jím může být konsorcium firem, vytvořené účelově pro realizaci daného projektu. Zejména u větších a velkých projektů investor nezřídka využívá služeb tzv. EPCM kontraktora. EPCM kontrakt (management inženýringu , procurementu a stavby ) je běžná forma smluvního uspořádání pro velmi rozsáhlé projekty infrastrukturní, důlní těžby, dobývání přírodních zdrojů a energetického průmyslu. Investor si vybere erudovanou společnost - EPCM kontraktora, která pak řídí a dozoruje jménem investora a ve prospěch investora provádění fáze výstavby celého projektu. EPCM kontraktor kontroluje všechny projekční práce, schvaluje výběr subdodavatelů, koordinuje a kontroluje dodávky na stavbu a stavební práce, a zajišťuje, že celý projekt bude dokončen v požadované kvalitě a ve stanoveném čase. EPCM kontraktor chrání zájmy investora. Využívá se tam, kde projekt je příliš rozsáhlý a jeho realizace příliš komplikovaná, než aby jeden člověk byl reálně schopen zajistit plnou kontrolu nad jejím průběhem a kvalitou. 5) Bezproblémovou kreditní historií se rozumí, že Subjekt nemá záznam v registru úvěrů o zpožděných splátkách (jistiny i příslušenství) po dobu minimálně posledních 5 let. V ČR se jedná o Centrální registr úvěrů vedený ČNB (pro právnické osoby, které mají úvěry u bank či poboček zahraničních bank působících na území ČR), v zahraničí se jedná o obdobný registr. V případě fyzických osob, pokud působí v roli sponzora či ručitele, se jedná o "bankovní a nebankovní registr klientských informací" a "Solus" (zdroj: EGAP)
34
20 Rozhodně nestačí jen umět vyrobit (ale také prodat a koupit) Požadavky bank na optimální zajištění a doložení odbytu projektu výrobního podniku jsou jednoduché: Předložte uzavřené smlouvy s budoucími odběrateli, ve kterých bude uvedeno odebírané množství, garantovaná cena a nejlépe smlouvy budou na celou dobu splatnosti úvěru. A samozřejmě tyto smlouvy budou ve svém souhrnu pokrývat 100 % výrobní kapacity. A pokud náhodou takové smlouvy nemáte, tak alespoň smlouvy o smlouvách budoucích, ve kterých bude garantováno totéž. Toto jsou samozřejmě u reálného projektu požadavky tak trochu z říše snů. Těžko vám někdo podepíše smlouvy na osm, devět let dopředu s garantovanými parametry odběrů v době, kdy místo továrny máte louku, na které roste tráva. Přesto nelze rezignovat (banky jsou v tomto docela neoblomné) a musíte udělat maximum, které udělat lze. To znamená sehnat co nejvíce smluv, smluv o smlouvách budoucích a jiných ujednání o odbytu vaší budoucí produkce. V optimálním případě se vám podaří mít takto přislíbený odbyt na vice než 100 % vaší budoucí výrobní kapacity. Dalším podstatným nástrojem pro přesvědčování bank o tom, že prodáte, je dobře zpracovaná analýza trhů, na které hodláte dodávat. Jestliže tato studie, nejlépe od nezávislé firmy se slušnou reputací, prokáže, že trh má potenciál vaše výrobky vstřebat, a to s velkým přebytkem a materiál je doplněn rozumnou obchodní a marketingovou strategií vašeho prodeje, nejspíš to v bance obstojí. U projektů poskytujících služby je situace ještě obtížnější, jak již bylo dříve uvedeno. Ale i z této oblasti už několik projektů v Rusku obdrželo financování, takže není třeba vše považovat předem za ztracené. Ale velmi pečlivá příprava podkladů o trzích a prodejních strategiích, vč. analýzy existujícího a budoucího konkurenčního prostředí a konkrétních konkurentů je u tohoto typu projektů nezbytností. A zkušený operátor - provozovatel projektu po jeho dostavění je rovněž nutný. U elektráren je potřeba doložit možnosti připojení k rozvodným sítím, souhlasy s připojením od příslušných orgánů i dostačující volnou kapacitu rozvodné sítě v místě, aby byla schopna vaši produkci distribuovat a také zajištění odběru vyrobené energie. Na straně dodávek vstupů bývá situace jednodušší. Tady obvykle není takový problém předběžné smlouvy o dodávkách uzavřít a získat souhlasy pro připojení k rozvodným sítím a příslib odběrů v potřebném objemu. U specializovaných projektů k tomu přistupuje doložení potřebných licencí jak opravňujících k výrobě, tak také např. k těžbě vstupních surovin nebo např. k nakládání s nebezpečnými látkami, které váš projekt používá.
21 Studie proveditelnosti projektu nebo Business plán vystaví váš projekt zkoušce Připravit Studii proveditelnosti projektu (ТЭО) znamená, že v myšlenkách zrealizujete celý projekt od úplného začátku až po splacení poslední splátky úvěru. Posuzujete při tom možné varianty řešení i nepříznivé vlivy, které by mohly realizaci projektu ovlivnit. Úvahy musí být prováděny pečlivě, aby nic neuniklo pozornosti. Je to řízený proces pro identifikaci rizik a příležitostí, stanovení cílů, popsání stavu, určení úspěšných řešení a posouzení velikosti nákladů a přínosů spojených s několika alternativami řešení.
35
Studie proveditelnosti musí posoudit a obhájit proveditelnost projektu z hledisek: l tržní životaschopnosti, l ekonomické životaschopnosti, l technické proveditelnosti, l legislativní průchodnosti, l environmentální a společenské průchodnosti, l správnosti obchodního modelu, l správnosti organizační struktury, l finanční proveditelnosti. Materiál je tedy skutečně zkouškou vašeho projektu z hlediska jeho budoucí úspěšnosti. Je to zkouška v té fázi realizace projektu, kdy zjištění, že projekt selže nebo může selhat, způsobí minimální finanční ztráty ve srovnání s tím, když projekt skutečně selže v některém dalším stupni realizace. Zdá se vám studie proveditelnosti příliš drahá? Vyzkoušejte si selhání projektu po jeho uvedení do provozu… Pro obsah materiálu, jak jej vyžadují evropské banky pro posouzení úvěrovatelnosti, je přitom výstižnější anglický název “Feasibility study” než jeho ruský ekvivalent “Технико экономическое обоснование”, který svádí k tomu, omezit se pouze na technickou a ekonomickou stránku věci. Příprava studie proveditelnosti je složitý proces, který, zejména pokud se jedná o komplexní projekt typu výstavby nového závodu, nemá sám investor příliš mnoho šancí úspěšně zvládnout. Důvodem je šíře problematiky, která obnáší analýzy cílových trhů, přípravu marketingových konceptů, posouzení legislativní situace, nastavení obchodního konceptu, finanční modelování, výpočet ekonomických ukazatelů projektu, analýzu citlivosti, stanovení optimální struktury financování s ohledem na reálné možnosti bank a řadu dalších. Investor sám většinou nedisponuje potřebnými znalostmi v celém rozsahu problematiky. Druhým, možná ještě podstatnějším důvodem je to, že investor již nesčetněkrát promyslel různé varianty řešení, vybral tu nejlepší a je hluboce přesvědčen o tom, že “to bude fungovat”. Není schopen dalšího pohledu na věc, protože “všechny varianty” již posoudil. Z těchto důvodů, s výjimkou jednoduchých projektů, předejte sestavení studie proveditelnosti někomu jinému. Samozřejmě přenesení vaší vize do reality, to znamená zformování základní struktury a rámce budoucího projektu, musíte provést sám. Jde o provedení počátečních rozvah o rozsahu projektu, jeho ekonomice a ziscích, které by měl generovat, zdrojích, které do jeho realizace hodláte sami vložit (peníze, pozemky, budovy,…), o způsobech prodeje, o typech použitých technologii, technickém řešení a mnoha dalších věcech. Výsledky všech těchto úvah je vhodné přenést na papír do podoby základní verze Business plánu. Vlastní zpracování podrobné studie proveditelnosti pro získání financování je rozumné zadat kvalifikované specializované firmě. Ta má nejen zkušenosti a praxi s přípravou dokumentů tohoto typu, ale také schopnost jiného pohledu a kritičnost nezainteresovaného účastníka. Uvědomte si, že banka, kterou budete žádat o peníze, bude na váš projekt nahlížet kriticky - nebude se příliš zajímat o to, proč by to mělo nebo mohlo fungovat, ale bude - velmi pečlivě - hledat, proč to fungovat nemusí, kde to může selhat, co je rizikové a které věci by mohly ohrozit navrácení jejich peněz. Nejdůležitějším adresátem studie proveditelnosti jste - možná překvapivě - vy sám jako iniciátor projektu, ale hned po vás jsou to banka, kterou budete žádat o úvěr a exportní pojišťovna. S ohledem na to, že budete žádat o financování v zahraničí, je optimální na zpracování studie proveditelnosti projektu sjednat
36
smlouvu se společností, která zná bankovní prostředí v dané zemi, resp. v Evropské unii, umí se v něm pohybovat, ví, jaký materiál banky vyžadují, a má navázány příslušné kontakty. To znamená již v této fázi využít služeb společnosti v zahraničí. Je to rozhodně levnější, než cesta, kterou si vyzkoušelo již více ruských společností, iniciátorů projektů, kteří zaplatili nemalé peníze za zpracování studie proveditelnosti / Business plánu zamýšleného projektu ruské společnosti zaměřené na tuto činnost, aby následně zjistili, že materiál nebyl zahraniční bankou přijat a museli zadat jeho zásadní přepracování nebo nové zpracování jiné společnosti a zaplatit je. Tím nechceme paušálně říci, že ruské odborné firmy jsou špatné, setkáváme se i s velmi kvalitně připravenými materiály, ale, bohužel, případy, kdy jejich výstup u zahraniční banky nebo úvěrové pojišťovny neuspěje, jsou častější. Neočekávejte ale, že vyberete společnost, řeknete jí, ať zpracuje studii proveditelnosti a pro vás tím vše končí. Při zpracování studie proveditelnosti externí společností budete muset spolupracovat. Je to konec konců váš nápad, váš projekt, a musí být rozvíjen směrem, který si vy představujete. Společnost bude požadovat řadu konkrétních údajů na úvod i v průběhu řešení a bude s vámi mnohokrát konzultovat jak vaše představy, tak také problémy projektu, na které během zpracování studie narazí. U projektů tak velkých, že samotná jejich přípravná fáze je značně finančně náročná, se často zadává zpracování tzv. Pre-feasibility Study. Jejím cílem je zhodnotit kritické aspekty průchodnosti projektu a rozhodnout o jeho pokračování nebo zastavení dříve, než budou vloženy významné náklady do etapy přípravy projektu. Tato studie neposuzuje projekt v rozsahu a hloubce finální studie proveditelnosti, ale zaměřuje se na potenciálně nejkritičtější místa projektu. Hloubka podrobnosti hodnocení je nižší. Pre-feasibility Study se, kromě zásadního rozhodnutí zda v projektu pokračovat či ne, následně využívá při zahájení jednání s bankami o ochotě podílet se na financování projektu. Tato jednání je, zejména u velkých projektů, potřeba začít s dostatečným časovým předstihem. Výsledky pre-feasibility study se samozřejmě použijí i při zpracování finální studie proveditelnosti.
22 Vliv na životní prostředí ve středu pozornosti Pozitivní hodnocení přijatelnosti vlivu vývozu na životní prostředí v zemi konečného určení je jedním ze základních předpokladů pro uzavření pojistné smlouvy pro pojištění exportního úvěru. Hodnocení vlivu na životní prostředí podléhají všechny projekty, u nichž se jedná o pojištění úvěru se státní podporou se splatností delší než dva roky. Proces vyhodnocení vlivu vývozu na životní prostředí v zemi konečného určení vývozu, tj. v Rusku, začíná předložením vyplněného dotazníku o vlivu vývozu na životní prostředí, který je k dispozici na internetových stránkách pojišťovny EGAP. Dotazník vyplní vývozce (EPC kontraktor). Na základě vyplněného dotazníku zařadí EGAP vývoz do jedné ze tří kategorií a rozhodne, zda je či není nutné zpracovat odborný posudek o vlivu na životní prostředí: l do kategorie A zařadí vývozy, u kterých lze předpokládat značné negativní vlivy na životní prostředí přesahující území, na kterém bude daný vývoz realizován, l do kategorie B zařadí vývozy, u nichž je vliv na životní prostředí méně výrazný než u vývozů kategorie A, je místně ohraničený a není neodstranitelný; do kategorie B budou zařazeny všechny vybrané vývozy, které nespadají do kategorií A a C, l do kategorie C zařadí vývozy, u nichž je vliv na životní prostředí minimální nebo žádný. Při zařazení vývozu do kategorie A je vývozce povinen předložit EGAP expertní posudek s jednoznačným hodnocením míry vlivu vývozu na životní prostředí v zemi konečného určení.
37
Posudkem je: l posudek v anglickém nebo ruském jazyce vypracovaný osobou autorizovanou v zemi konečného určení vývozu, tj. v Ruské federaci; potvrzení o autorizaci této osoby musí být přiloženo k posudku, l posudek v anglickém nebo ruském jazyce uznaný mezinárodní finanční institucí, která vývoz financuje, l posudek v anglickém nebo ruském jazyce uznaný zahraniční (ne českou) úvěrovou pojišťovnou v případě, že je vývoz součástí projektu, na jehož pojištění se tato zahraniční úvěrová pojišťovna podílí, l posudek v českém a anglickém jazyce vypracovaný expertem6. V případech 1 - 3 bude EGAP požadovat autorizaci posudku expertem. Posudek musí být vypracován v souladu s pravidly Světové banky, případně jiných mezinárodních finančních institucí nebo Evropského společenství na ochranu životního prostředí a rovněž v souladu s pravidly platnými v zemi konečného určení vývozu, jsou-li dostupná (dále jen “pravidla na ochranu životního prostředí”). Výsledkem posudku musí být jednoznačné stanovisko, zda vliv vývozu na životní prostředí v zemi konečného určení vývozu vyhovuje ekologickým limitům a kritériím podle pravidel na ochranu životního prostředí. Pokud zkoumaný vývoz těmto limitům a kritériím nevyhovuje, požaduje EGAP změnu technických parametrů připravovaného projektu tak, aby limity a kritéria pro dané odvětví byly dodrženy. V případě, že předložený posudek neobsahuje jednoznačné vyhodnocení vlivu vybraného vývozu na životní prostředí, může EGAP požadovat doplnění posudku dalšími informacemi nebo předložení nového posudku. Vývozce (EPC kontraktor) je povinen zveřejnit posudek (např. na svých internetových stránkách). Při zařazení vývozu do kategorie B postupuje EGAP stejně jako v případě zařazení vývozu do kategorie A. Posudek o vlivu vývozu na životní prostředí však nebude obsahovat komplexní informace o vlivu vývozu na životní prostředí, ale pouze informace odpovídající menší míře negativních vlivů vývozu na životní prostředí. Na rozdíl od vývozů zařazených do kategorie A, nebude před uzavřením pojistné smlouvy vyžadováno zveřejnění posudku. Při zařazení vývozu do kategorie C zpravidla EGAP posudek o vlivu vývozu na životní prostředí nevyžaduje. Zdroj: web EGAP V některých případech lze jako výše uvedený posudek uplatnit Оценку влияния на окружающую среду (ОВОС) zpracovávanou pro získání stavebního povolení projektu v Rusku.
23 Financování projektů velkých investičních objemů Krize, která postihla bankovní sektor, vedla k jedné významné změně, týkající se úvěrování. Banky již nejsou ochotny v souvislosti s financováním investičních projektů vstupovat do tak vysokého rizika jako dříve, to znamená, že se snížily objemy úvěrů, které je jedna banka ochotna vložit do jednoho projektu. To znamená, že pokud pro projekt potřebná výše úvěru přesáhne tuto částku, banky se dělí o riziko projektu a pro poskytnutí úvěru se sdružují. Mluví se o syndikovaném financování nebo o klubové půjčce. 6) EGAP uznává experty, kteří získali certifikát Ministerstva životního prostředí ČR ke zpracovávání tohoto typu posudků.
38
Syndikovaný úvěr je poskytován dvěma nebo několika bankami pod jednou úvěrovou dokumentací a jeho provádění řídí jedna z těchto bank, které se říká “vedoucí banka”, “aranžér” (“arranger”), “agent” nebo “vedoucí věřitel” (“lead lender”). Agent bude komunikovat na jedné straně se subjekty zúčastněnými v projektu, tj. s ruským investorem a s českým generálním dodavatelem, na druhé straně s ostatními bankami zapojenými do syndikovaného úvěru. Agent zajišťuje vytvoření syndikátu, provádění plateb, služby pro ostatní banky syndikátu, jako například rozdělování peněžních toků a administrativní záležitosti. Klubová půjčka je velmi obdobná syndikované. Základním rozdílem je, že klubová půjčka je připravena skupinou bank s pevným složením od počátku transakce. V běžném syndikátu jedna nebo několik banky vyjednají podmínky úvěru s klientem a poté přizvou ostatní strany, které mají být zapojeny do transakce (toto je pro klienta pružnější řešení). Praktický postup je takový, že je osloveno několik v ČR působících bank, které nabídnou podmínky financování daného projektu. Potom je na základě těchto nabídek vybrán aranžér. Z hlediska časového nemusí syndikovaný úvěr znamenat prodlužení lhůt, ve kterých bude úvěr poskytnut ve srovnání s financováním projektu jednou bankou. Dlužníkovi u syndikovaného úvěru vzniknou dva náklady. Jedním z nich je úrok z úvěru. Na druhé straně jsou to poplatky. Za syndikaci si aranžér účtuje speciální poplatek (agent fee). Další poplatky mohou mít různé podoby, v závislosti na tom, jak je půjčka strukturovaná. Poplatky mohou zahrnovat správní poplatek (administration fee), poplatek předem (upfront fee), upisovací poplatek (underwriting fee), závazkovou provizi (commitment fee), facility poplatek (facility fee), poplatek za využití (utilization fee), atd. Přesto cena syndikovaného úvěru na roční bázi může být srovnatelná s úvěrem sjednaným s jednou bankou.
24 Nejčastější nedostatky v přípravě projektu, které omezují možnosti získat investiční financování V praxi podpory investičních projektů připravovaných ruskými investory, pro které se zajišťovalo financování s České republiky, se setkáváme některými chybami, které komplikují situaci a ztěžují nebo i znemožňují získání exportního úvěru. Lze říci, že pokud nebudete dodržovat v tomto materiálu předložená doporučení a naopak budete uplatňovat postupy z níže uvedeného seznamu, výhodu projektového financování z České republiky nezískáte.
Uvádíme seznam některých typických chyb nebo nesprávných postupů, s nimiž se ve své praxi u ruských investorů setkáváme: l Investor v dobré víře proinvestoval většinu vlastních finančních prostředků do výstavby projektu a nemá peníze na akontaci vyžadovanou bankou. l Poslat projekt přímo do české banky, aniž by byl vybrán český generální dodavatel, navázán s ním kontakt a připraveny podklady adekvátní českému bankovnímu prostředí. l Nereálná očekávání investora z hlediska doby zajištění financování. l Nemožnost účetně ani jinak doložit do projektu již dříve proinvestované prostředky. l Ekonomická úspěšnost projektu je postavena na faktorech typu dotace, daňové úlevy, subvence apod., ale investor nemá garantováno / není schopen hodnověrně doložit, že tyto výjimky a výhody získá.
39
l Nedostatek vlastních peněžních prostředků na financování všech výdajů v etapě výstavby a zahájení projektu s přístupem “to se nějak získá”. l Přílišné zjednodušení prvních kalkulací a finančních modelů projektu, opomenutí některých zásadních nákladových položek, nezohlednění inflace. Po zpřesnění ekonomika projektu začne selhávat. l Nadhodnocení příjmové stránky . nadhodnocení dosažitelných ročních objemů výroby nebo prodejních cen produkce. l U projektů služeb nadhodnocení počtu návštěvníků - obsazenosti, obložnosti, využití konferenčních sálů apod. Nadhodnocení průměrných tržeb od jednoho zákazníka. l Podklapitalizovaná SPV. l Špatné nebo velikosti zamýšleného projektu neodpovídající ekonomické výsledky ruské společnosti (nízká bonita), např. malý obrat, vysoká zadluženost, dlouhodobá ztráta, záporný vlastní kapitál, zisk vytvářený jednorázovými neopakovatelnými operacemi, nikoliv provozní činností, neuhrazené závazky po splatnosti vůči daňové službě nebo sociálnímu zabezpečení, atd. l Nejasné vlastnické vztahy ve společnosti ruského investora, neprůhledná a nedůvěryhodná vlastnická struktura (např. off-shore společnost jako vlastník) nebo neochota ji rozkrýt. l Nejasné účetní a finanční operace v účetních výkazech společnosti investora, jejich neuspokojivé vysvětlení ze strany investora.
25 Závěr Tato publikace, kterou připravila Rusko-česká smíšená obchodní komora, vás provedla postupem realizace investičních projektů prováděných v součinnosti ruských investorů s českými generálními dodavateli a financovaných úvěrem od bank působících v České republice. Definovala jednotlivé kroky celého procesu a upozornila na záležitosti, kterým je při tomto postupu potřeba věnovat pozornost. Lze říci, že za předpokladu kvalitního projektového záměru na ruské straně je cesta financování projektu úvěrem z České republiky spolu se současnou dodávkou projektu českou firmou jako generálním dodavatelem reálná. Již řada projektů v Rusku byla tímto způsobem za poslední dvě dekády uskutečnila k spokojenosti všech do realizace projektu zapojených účastníků. Doufáme, že tato publikace vám jako ruskému investorovi napomohla, odkryla vám možnosti nebo objasnila některé detaily postupů při realizaci investičního projektu se zapojením zahraničního dodavatele a zahraničního financování. Pokud přispěje k úspěšnému uskutečnění vašeho projektu, pak splnila svůj účel.
Seznam použitých zdrojů Internet: http://www.ceb.cz – Česká exportní banka, a.s. http://www.egap.cz – Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. http://www.rckomoraeu - Rusko-česká smíšená obchodní komora
40
РОССИЙСКО-ЧЕШСКАЯ СМЕШАННАЯ ТОРГОВАЯ ПАЛАТА ВЫРАЖАЕТ БЛАГОДАРНОСТЬ ЗА ПОДДЕРЖКУ В ПОДГОТОВКЕ И РЕАЛИЗАЦИИ ВНЕОЧЕРЕДНОГО ИЗДАНИЯ КАТАЛОГА РЧСТП
PODĚKOVÁNÍ RUSKO-ČESKÉ SMÍŠENÉ OBCHODNÍ KOMORY ZA PODPORU PŘI PŘÍPRAVĚ A REALIZACI MIMOŘÁDNÉHO VYDÁNÍ KATALOGU RČSOK
МИНИСТЕРСТВУ ПРОМЫШЛЕННОСТИ И ТОРГОВЛИ ЧЕШСКОЙ РЕСПУБЛИКИ MINISTERSTVU PRŮMYSLU A OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY
ТОРГОВОМУ ПРЕДСТАВИТЕЛЬСТВУ РОССИЙСКОЙ ФЕДЕРАЦИИ В ЧЕШСКОЙ РЕСПУБЛИКЕ OBCHODNÍMU ZASTOUPENÍ RUSKÉ FEDERACE V ČESKÉ REPUBLICE
МИНИСТЕРСТВУ ФИНАНСОВ ЧЕШСКОЙ РЕСПУБЛИКИ MINISTERSTVU FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY
СПЕЦИАЛИСТУ-КОНСУЛЬТАНТУ Г-НУ БОРИСУ КИСЕЛЕМУ ODBORNÉMU PORADCI PANU ING. BORISOVI KYSELÉMU
КОМПАНИЯМ / SPOLEČNOSTEM: «ČESKÁ SPOŘITELNA / ERSTE CORPORATE BANKING»
AO «ЕВРОПЕЙСКО-РОССИЙСКИЙ БАНК» / EVROPSKO – RUSKÁ BANKA, a.s.
AO «ЧЕШСКИЙ ЭКСПОРТНЫЙ БАНК» / ČESKÁ EXPORTNÍ BANKA, a.s.
AO «ЭКСПОРТНОЕ ГАРАНТИЙНОЕ И СТРАХОВОЕ ОБЩЕСТВО» EXPORTNÍ GARANČNÍ A POJIŠŤOVACÍ SPOLEČNOST, a.s.
Контакты / Kontakty РОССИЙСКО-ЧЕШСКАЯ СМЕШАННАЯ ТОРГОВАЯ ПАЛАТА На Заторце 350/5 160 00 Прага 6 Чешская Республика тел.: +420 221 181 175, +420 221 181 167
ПРЕДСТАВИТЕЛЬСТВО РЧСТП В РФ: 125047, г. Москва ул. 3-я Тверская – Ямская, д. 31/35 Tел.: +7 499 978 89 71; + 420 234 668 638
RUSKO-ČESKÁ SMÍŠENÁ OBCHODNÍ KOMORA Na Zátorce 350/5 160 00 Praha 6 Česká republika tel.: +420 221 181 175, + 420 221 181 167
[email protected] www.rckomora.cz; www.rckomora.eu
