Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Katedra mezinárodního a evropského práva
Bakalářská práce
Státní podpora exportu Petra Šindlářová 2005/2006
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Státní podpora exportu zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.
……………………………… 1
Na
tomto
místě
bych
ráda
poděkovala
panu
Mgr.
Jiřímu
Valdhansovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které přispěly k vytvoření této práce.
2
Obsah Obsah ...................................................................................................................................3 Seznam zkratek ..............................................................................................................4 1. Úvod ..............................................................................................................................5 2. Export a exportní politika............................................................................7 2.1 Exportní politika ČR .................................................................................10 3. Instituce a legislativní rámec jejich činnosti............................12 4. Nástroje proexportní politiky...................................................................18 4.1 Pojištění exportních úvěrových rizik ............................................19 4.2 Financování exportu....................................................................................22 5. Legislativa upravující podporu exportu ..............................................26 5.1 Právní předpisy obecného charakteru...............................................26 5.2 Celní a devizové předpisy......................................................................26 5.3 Mezinárodní smlouvy....................................................................................28 5.4 Předpisy upravující další vnější ekonomické vztahy ............29 5.4.1 Zákon č. 58/1995 Sb. .........................................................................30 6. Závěr ..........................................................................................................................34 Résumé...............................................................................................................................35 Literatura......................................................................................................................36
3
Seznam zkratek ČEB
- Česká exportní banka, a. s.
ČNR
- Česká národní rada
ČNB
- Česká národní banka
EGAP
– Exportní garanční a pojišťovací společnost,a. s.
ES
- Evropské společenství
EHS
- Evropské hospodářské společenství
ESVO
- Evropské sdružení volného obchodu
GATT
- General Agreement on Tariffs and Trade 1994
FMZO
- Federální ministerstvo zahraničního obchodu (Všeobecné ujednání o clech a obchodu)
KPÚ
- Komerční úvěrová pojišťovna EGAP, a. s.
MPO
- Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
OECD
– Organization for Economic Cooperation and
MF
MZV
WTO
- Ministerstvo financí ČR
- Ministerstvo zahraničních věcí ČR
Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj)
- World Trade Organization (Světová obchodní organizace)
4
1. Úvod Zahraniční obchod byl a vždy bude spojen s většími výdaji
než obchod vnitrostátní, což je způsobeno nejen geografickou vzdáleností státu exportu a státu importu, ale také vyšší mírou
rizikovosti. Export má dnes značný význam pro výkonnost každé ekonomiky,
státy
se
tedy
zcela
logicky
snaží
své
podniky
podporovat všemi možnými nástroji, a to od těch informačních a poradenských až po ty finanční. Velký význam exportu si také žádá svá specifická pravidla. Česká legislativa začala reagovat
na nově vzniklou potřebu počátkem 90. let 20. století tvorbou
příslušných zákonů, nařízení a vyhlášek, ale také zakládáním nových institucí. Cílem
této
práce
je
podat
charakteristiku
exportu
v prostředí českého práva a jeho podpory ze strany státu. Ve své bakalářské práci se soustředím na legislativní úpravu jak této
podpory,
tak
institucí
a
orgánů,
které
tyto
poskytují či zastřešují. Dále analyzuji jednotlivé
podpory
nástroje
státní podpory exportu, tedy pojišťování exportních úvěrových rizik a zvýhodněné financování exportních úvěrů.
V prvních kapitolách, které jsem nazvala Export a exportní
politika, zásady
jsem
exportní
se
soustředila
politiky
na
obecně
a
definici
exportu,
charakteristiku
cíle
a
současné
exportní politiky Vlády ČR. Tato kapitola však také pojednává
o jevech, které každou ekonomiku charakterizují a určují, a o aktuálním stavu mezinárodního obchodu na světových trzích. či
Další kapitoly jsou zaměřeny na popis státních institucí
organizací,
které
jsou
se
státní
podporou
exportu
úzce
spjaty, ať již tuto podporu samy poskytují, nebo zastřešují. U žádné
instituce
činnosti.
samozřejmě
nechybí
legislativní
rámec
její
V následujících kapitolách se věnuji jednotlivým nástrojům
proexportní
politiky,
kterými
jsou
pojištění
exportních
úvěrových rizik a zvýhodněné financování exportních úvěrů.
5
Poslední kapitoly jsou analýzou platné české legislativy
týkající se exportu, resp. celého zahraničního obchodu. Ve své práci
uvádím
problematiky,
jak
tak
vnitrostátní
prameny
prameny
mezinárodní.
týkající
Zvláštní
se
důraz
této je
kladen na zákon č. 58/1995 Sb. o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, ve znění pozdějších předpisů.
6
2. Export a exportní politika Export
zboží
a
služeb
konkurenceschopnosti nezaměstnanosti, inovačních
financování
domácích
růst
procesů. vývozu
pozitivní
produktivity
Zákon
se
má
č.
státní
vliv
firem, práce
58/1995
podporou,
Sb.
a
ve
na
na
zvýšení
snížení
na
zrychlení
znění
pozdějších
o
pojišťování
a
předpisů, definuje export jako „dodání zboží nebo poskytnutí
služeb dovozci podle smlouvy o vývozu za účelem užití mimo území České republiky“1.
V dnešní době jsou vztahy mezi státy velice úzké, což se
projevuje zejména napojením každé ekonomiky na zbytek světa obchodními
a
finančními
vazbami.
Dalším
aktuálním
jevem
se
stávají nově vznikající trhy v zemích třetího světa a s tím spojená
vzrůstající
rizika,
kterým
chtějí
státy
co
nejlépe
čelit. Proto se dnes velká většina států této problematice věnuje ve značné míře. Stát je svým způsobem „povinen důsledně využít
všech
daných
možností
k tomu,
aby
nabídl
svým
exportérům účinnou a zřetelnou proexportní politiku“2, jejímž
důležitým znakem by měla být dlouhodobost.
Do zahraničního obchodu se ve stále větší míře zapojuje
zboží technicky i investičně značně složité. Rychle roste i podíl
obchodu
s technologiemi
a
investičními
celky
včetně
zahraničních
trzích
leasingových operací, což také předpokládá dlouhodobé obchodní vztahy.
Efektivní
umístění
zboží
na
souvisí s nutností mít k dispozici značné objemy finančních prostředků a předpokládat, že tyto budou v některých případech vázány na delší časové období. „Cílem
vytvořit, které
státní
resp.
posílí
podpory
podpořit
proexportní
exportu
fungování
orientaci
ve
finanční
finančních
české
oblasti
je
mechanismů,
ekonomiky
tím,
že
českým exportérům vytvoří v této oblasti podmínky, které má Zákon č. podporou, ve 2 ŠÁRAL, L. Export 2000. 1
58/1995 Sb., o pojišťování znění pozdějších předpisů, § Úloha ministerstva průmyslu Praha: Public History, 1999,
7
a financování vývozu se státní 2 a obchodu v podpoře exportu. In s. 24
k dispozici
konkurence
v
zemích
s
tržní
ekonomikou.“3
V souvislosti se státní podporou exportu tedy nelze hovořit jen
o
poskytování
zvýhodněných
úvěrů
či
jiných
forem
posílení
domácí
financování se státní podporou, ale také, a možná hlavně, o „orientaci
hospodářské
prostředí
vedoucího
politiky
na
celkové
ekonomiky, na vytváření náročného a motivujícího ekonomického ke
zvyšování
konkurenční
schopnosti
hospodářských subjektů, jež je skutečným a trvalým základem pro úspěch v zahraničním obchodě“4. Výstižně to ve svém projevu k rozpočtu
vyjádřil
zahraniční
politiky
Bill
Clinton
je
v roce
zajištění
zahraničních trzích.“ (tamtéž)
1994:
“Srdcem
konkurenceschopnosti
naší
na
Velmi významnou je tak „kultivace celkového ekonomického
prostředí, růst tzv. souhrnné národohospodářské efektivnosti domácí
ekonomiky
prostředí, školství
a
rozvojem tomu
pracovní síly.“5 musí
prostřednictvím vědy
a
náročného
techniky,
odpovídající
nárůst
konkurenčního
zvyšováním
výdajů
kvalifikace
na
národní
Nelze ovšem zapomínat, že i státní exportní politika se řídit
s mezinárodními
jistými
závazky,
pravidly: kterými
musí
je
stát
být
v souladu
vázán,
respektovat pravidlo rovného přístupu, má charakter
musí
nepřímé
podpory a zachovává klima volné hospodářské soutěže. Velice sporným bodem mohou být například subvence.
Členské země Světové obchodní organizace (WTO), mezi něž
patří
i
ČR,
vyrovnávacích
se
musí
mj.
opatřeních6,
řídit
která
Dohodou
rozlišuje
o
subvencích
pojmy
subvence
a
a
specifická subvence. Specifické subvence jsou dále rozděleny na
subvence
Specifickými
zakázané,
subvencemi
napadnutelné
jsou
ty,
kterými
a
nenapadnutelné.
orgán
poskytující
Důvodová zpráva k zákonu č. 58/1995 Sb., 1994 Půlpán, K. Úvod o struktuře a zaměření publikace in „Export 2000“, Praha: Public History, 1999, s. 22 5 Půlpán, K. Úvod o struktuře a zaměření publikace in „Export 2000“, Praha: Public History, 1999, s. 17 6 Tato dohoda je Přílohou 1 Dohody o zřízení WTO a vzešla z tzv. Uruguayského kola GATT 1994, která předcházela vzniku WTO. 3 4
8
subvence
výslovně
omezí
přístup
k subvencím
jen
pro
určitý
podnik, výrobní odvětví, oblast či teritorium. Členské země nesmějí takové subvence poskytovat.
Za zakázané jsou dále považovány různé exportní úvěrové
záruky
nebo
exportní
pojištění,
úvěry
programy
poskytnuté
eliminace
přímo
kursových
vládami
nebo
rizik, jimi
kontrolovanými institucemi za zvýhodněných podmínek. Z toho by
se dalo vyvodit, že činnost institucí EGAP, a. s. a ČEB, a. s.7 je zakázaná. „Platí však i pravidlo, podle něhož člen WTO jako
smluvní strana mezinárodního závazku týkajícího se oficiálních exportních úvěrů, se chová podle ustanovení Ujednání OECD o
pravidlech pro oficiálně podporované exportní úvěry (dále jen Konsensus OECD) a exportní úvěrová praxe, která je v souladu s těmito ustanoveními, není považována za exportní obecně zakázanou.“8
subvenci
Stranou tohoto ujednání je i Evropské společenství, což je
předmětem rozhodnutí Rady ze dne 4. dubna 1978, které bylo rozšířeno
rozhodnutím
rozhodnutím
97/530/ES.
93/112/EHS Hlavním
a
účelem
naposledy
Konsensu
pozměněno OECD
je
„poskytnout rámec pro řádné používání oficiálně podporovaných
exportních úvěrů a povzbudit konkurenci mezi různými vývozci
ze zemí OECD na základě kvality a ceny vyváženého zboží a služeb,
místo
podmínek.“9
na
základě
nejpříznivějších
podporovaných
Problematice úvěrového pojištění a financování se věnuje i
Evropská unie, a to např. ve Směrnici Rady č. 98/29/EC ze dne 7. května 1998 o harmonizaci hlavních opatření, týkajících se pojištění
exportních
dlouhodobým krytím.
úvěrů
pro
transakce
se
střednědobým
a
O těchto institucích podrobněji v následující kapitole. Půlpán, K. Úvod o struktuře a zaměření publikace in „Export 2000“, Praha: Public History, 1999, s. 19 9 Böhm, A., Janata, F. Pojištění úvěrových rizik v mezinárodním obchodě. Praha: Grada Publishing, a. s., 2004, s. 56 7 8
9
2.1 Exportní politika ČR Aktuální Exportní strategii České republiky vypracovalo
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, a to pro období let 2006 – 2010.
Tato
exportní
strategie
vychází
ze
strategie
hospodářského růstu, projednané vládou ČR dne 20. 7. 2005, navazuje na předcházející Koncepci proexportní politiky pro období
2003
až
2006.
Je
také
v
souladu
se
Strategií
udržitelného rozvoje ČR (schválenou usnesením vlády č. 1242 dne
8.
12.
(schválenou
2004),
usnesením
s
Koncepcí
vlády
č.
74
jednotné
ze
dne
prezentace
19.
1.
2005),
ČR
s
Koncepcí zahraniční rozvojové politiky ČR na léta 2002 - 2007 (schválenou usnesením vlády č. 91 ze dne 23. 1. 2002), jakož i s Koncepcí zahraniční politiky ČR (schválenou usnesením vlády č. 223 ze dne 3. 3. 2003).10 ČR
Tato strategie reaguje na změny, ke kterým došlo po vstupu
do
Evropské
unie,
na
nutnost
definovat
teritoriální
priority, na nové potřeby klientů a nové trendy v poskytování služeb
(např.
investice
do
zahraničí
či
export
služeb).
Vychází z úspěšných koncepcí zemí Evropské unie, které jsou zaměřeny na přímou asistenci firmám v zahraničí, na cílenou propagaci státu a oborů, a na aktivní práci lidí vysílaných státem ve prospěch podniků.
Exportní strategie ČR je založena na vizi prosadit ČR ve
světě prostřednictvím obchodu a investic a na zvýšení její konkurenceschopnosti. V rámci této vize bylo stanoveno dvanáct klíčových projektů, které odpovídají čtyřem hlavním cílům: 1. více příležitostí pro podnikatele - usnadňování podmínek obchodu - působení na klíčových trzích
- budování kvalitní značky ČR ve světě
2. poskytování profesionálních a účinných podpor - účinná asistence pro exportéry
Tlapa, M. a kol.: Exportní strategie ČR pro období 2006 – 2010, Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2005, s. 3 10
10
- zvýšení exportu služeb
- zvýšení přímých investic - rozvoj vývozních aliancí
3. zlepšení a rozšíření kvality služeb - nový systém služeb státu pro export - zákaznické centrum pro export 4. zvýšení kapacit pro export - síť pro export
- rozšíření finančních služeb pro český export - vzdělávání.11
Uvedených cílů má být dosaženo prostřednictvím dvanácti
projektů a každý takový projekt má stanoveny své konkrétní dílčí
cíle,
jejichž
plnění
bude
hodnoceno
na
základě
transparentních měřítek. Novým prvkem v exportní strategii je
to, že je zaměřena na celé spektrum obchodních vztahů, nikoli jen
na
export
zboží,
ale
zahraničí a export služeb.
i
na
investice
českých
firem
do
Uvedená strategie se zabývá pouze činnostmi a postupy,
které
mají
přímý
vztah
k exportním
procesům
a
nepopisuje
makroekonomické vazby a souvislosti hospodářské politiky.
Tlapa, M. a kol.: Exportní strategie ČR pro období 2006 – 2010, Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2005, s. 4 11
11
3.
Instituce
a
činnosti nově
legislativní
rámec
jejich
Jak již bylo uvedeno v úvodu této práce, stát začal na vzniklou
potřebu
–
podporu
exportu
–
reagovat
nejen
vytvářením nových zákonů, ale také zakládáním institucí, jimž
tuto podporu stát prostřednictvím nové legislativy svěřil. Na
této podpoře se však samozřejmě podílejí i ústřední orgány státní správy, které tuto podporu zastřešují. Tyto instituce
jsou vykonavateli státní exportní politiky a jsou tak napojeny na státní rozpočet. Ministerstvo
zákonem
č.
zahraničních
2/1969
Sb.
věcí
České
ČR
(MZV)
národní
rady
bylo o
zřízeno
zřízení
ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve
znění pozdějších předpisů, jako ústřední orgán státní správy ČR
pro
koncepci
oblast
zahraniční
zahraniční
vztahy,
podílí
se
státům,
mezinárodním
politiky,
politiky,
na
v jejímž
koordinuje
sjednávání
rámci
vnější
mezinárodních
vytváří
ekonomické sankcí
a
koordinuje postoje ČR k nim. Zabezpečuje vztahy ČR k ostatním Dále
MZV
koordinuje
organizacím na
a
základě
integračním
tohoto
seskupením.
zákona
činnost
ministerstev a jiných státních orgánů v oblasti zahraničních
vztahů, zabezpečuje přípravu a sjednávání mezinárodních smluv
a dohod a sleduje jejich dodržování a provádění, působí na dodržování závazků ČR vyplývajících z mezinárodních smluv a ze
členství v mezinárodních organizacích, zajišťuje ochranu práv a
zájmu
ČR
a
jejich
občanů
v zahraničí,
v případech exportu vojenského materiálu.12
uděluje
souhlas
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) je na základě
zákona č. 2/1969 Sb. ústředním orgánem státní správy mj. pro zahraničně ekonomickou politiku ČR. Jako ústřední orgán v této
oblasti koordinuje zahraničně ekonomickou politiku ve vztahu Zákon ČNR č. 2/1969, o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů, § 6 12
12
k jednotlivým státům, zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných
obchodních
a
ekonomických
dohod,
obchodní spolupráci s Evropským společenstvím (ES), sdružením
volného
organizacemi dumpingových
a
obchodu
(ESVO)
integračními
výrobků
a
dovozu těchto výrobků.13 Ministerstvo
financí
a
jinými
seskupeními
přijímá ČR
opatření
(MF)
je
na
či
na
realizuje Evropským
mezinárodními
posuzuje
dovoz
ochranu
základě
proti
zákona
č.
2/1969 Sb. ústředním orgánem státní správy mj. pro ochranu zahraničních investic. Dále zajišťuje členství v mezinárodních
finančních institucích a finančních orgánech Organizace pro
hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Evropské unie a v dalších
mezinárodních
hospodářských
seskupeních,
pokud
toto
členství nepřísluší výhradně České národní bance. V oblasti zahraničního obchodu posuzuje dovoz subvencovaných výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků.14
Podle § 2 zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích
se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů, ústřední orgány při
výkonu
spolupracují
působnosti
tak,
aby
podle
bylo
tohoto
zabezpečeno
zákona
provádění
navzájem
státní
hospodářské politiky a byly chráněny obchodně politické zájmy České
republiky
v
souladu
se
závazky
mezinárodněprávních vztahů České republiky je
vyplývajícími
z
Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s., (EGAP)
úvěrovou
státní
pojišťovnou,
která
se
zaměřuje
na
pojišťování exportních úvěrů proti teritoriálním a komerčním rizikům. Již od svého vzniku v červnu roku 1992 je na základě
povolení Ministerstva financí ČR úvěrovou pojišťovnou ve smyslu
zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších
předpisů. EGAP provádí pojišťovací činnost se státní podporou
na základě zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování Zákon ČNR č. 2/1969, státní správy, ve znění 14 Zákon ČNR č. 2/1969, státní správy, ve znění 13
o zřízení pozdějších o zřízení pozdějších
ministerstev a jiných ústředních orgánů předpisů, § 13 ministerstev a jiných ústředních orgánů předpisů, § 4
13
vývozu se státní podporou, ve znění pozdějších předpisů, a o
doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve
znění
pozdějších
předpisů
(dále
jen
"zákon
č.
58/1995
Sb."). Předmětem činnosti této pojišťovny je státní podpora
exportu spočívající v pojištění exportních úvěrových rizik, podpořeného financování a úhrady úrokových rozdílů. Zákon č. 58/1995 Sb. rovněž vymezuje předpoklady, za kterých může být
tato forma státní podpory poskytována. „Z toho vyplývá, že se tato specifická pojišťovací činnost nevztahuje na pojišťování
veškerých exportních úvěrů, nýbrž toliko těch, které splňují předpoklady
poskytnutí
státní
podpory
danou
formou.“15
podmínky
státní
EGAP
tedy pojišťuje jak exportní úvěry se státní podporou, tak i ty exportní
úvěry,
které
předpoklady
a
pomoci
nesplňují, a je tedy ryze komerčním pojištěním, poskytovaným za obvyklých podmínek a v souladu se zákonem o pojišťovnictví,
naposledy novelizovaným zákonem č. 39/2004 Sb. Toto komerční pojištění
poskytuje
Komerční
úvěrová
EGAP,a.s.16(KÚP), která je dceřinou společností EGAP.
pojišťovna
Činnost EGAP dále upravuje prováděcí vyhláška Ministerstva
financí č. 278/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Jediným
akcionářem EGAP je stát, Česká republika, který vykonává svá akcionářská
práva
prostřednictvím
Ministerstva
financí
ČR,
Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva zahraničních věcí ČR a Ministerstva zemědělství ČR.
Česká exportní banka, a. s., (ČEB) je bankovní institucí
státní
podpory
ministerstva
ČR
exportu,
(MF,
MPO,
jejímiž MZV,
MZ)
akcionáři a
EGAP.
jsou
Jako
instituce plně podléhá platným bankovním předpisům, zákonu
č.
21/1992
Sb.,
o
bankách,
ve
znění
některá
bankovní
zejména
pozdějších
předpisů, a navazujícím opatřením České národní banky ve všech oblastech, ale též zákonu č. 59/2000 Sb. o veřejné podpoře, ve znění
pozdějších
předpisů.
ČEB
poskytuje
exportní
úvěry
a
Důvodová zpráva Vlády ČR, 2005 V současné době (březen ’06) se hovoří o prodeji KÚP. K transakci by mělo dojít na podzim tohoto roku. 15 16
14
finanční
služby
za
zvýhodněných
podmínek
(oproti
podmínkám
tržním), zejména z hlediska doby splatnosti a výše úrokových
sazeb. Její speciální činnost, podpořené financování, se řídí zákonem č. 58/1995 Sb.
Česká centra jsou příspěvkovou organizací se samostatnou
právní subjektivitou, zřízenou Ministerstvem zahraničních věcí ČR
v souladu
se
zákonem
č.
576/1990
Sb.
o
pravidlech
hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v
České republice, ve znění pozdějších navazujících předpisů.
Česká centra jsou podle rozhodnutí ministra zahraničních věcí ČR
č.
5/94
to
zejména
nástupnickou
organizací
Správy
zahraničních
kulturních zařízení. Česká centra prezentují ČR v zahraničí, a v oblasti
zabezpečují
účast
kultury,
ČR
na
obchodu,
světových
cestovního
výstavách,
ruchu,
zajišťují
informační servis o ČR, podporují vnější ekonomické vztahy a
proexportní politiku ČR. Z výše uvedeného vyplývá, že jejich posláním
je,
prostřednictvím
sítě
českých
center,
vytvářet
dobré jméno a pozitivní obraz ČR v zahraničí spolu s aktivním prosazováním
zájmů
ČR
v souladu
s obecnou
k podpoře
proexportní
prioritami
státu.
a
uskutečňováním
diplomacií
Dále
vyvíjí
politiky
zejména informační podporu. Česká
agentura
na
a
veřejné
zahraničně-politickými
komerční
ČR.
podporu
diplomacie
aktivity
Česká
centra
obchodu
/
sloužící
poskytují
je
CzechTrade
příspěvkovou organizací MPO, zřízenou rozhodnutím č. 97/1997 ministra
průmyslu
a
obchodu
o
zřízení
České
agentury
na
podporu obchodu, v souladu se zákonem č. 576/1990 Sb. Jako příspěvková organizace je napojena na státní rozpočet svého
zřizovatele a její hospodaření se řídí vyhláškou Ministerstva financí
ČR
č.
205/191
prostředky
státního
organizace
je
rozpočtových podpůrných
a
Sb.
rozpočtu
o
příspěvkových
poskytování
služeb
hospodaření
s
organizací.
Posláním
a
o
finančním
informačních,
zaměřených 15
na
rozpočtovými hospodaření této
poradenských
zlepšování
a
výsledků
zahraničního
obchodu
České
republiky
a
exportních
aktivit
českých podnikatelských subjektů v zahraničí. Tato organizace se
tedy
zaměřuje
především
na
poskytování
informačních,
poradenských a vzdělávacích služeb pro české exportéry jednak před vstupem na zahraniční trhy a jednak při jejich působení na
těchto
trzích služby
trzích,
a
neboť
širokou
sítí
poskytují.
disponuje
zahraničních
Hlavním
cílem
informacemi
o
světových
je
přispívat
kanceláří,
CzechTrade
které
k vyššímu exportnímu výkonu jednotlivých výrobců a
tyto
znamenat
tak přínos k celkovému hospodářskému růstu. Veškeré informace
poskytuje v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.
Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je
rovněž příspěvkovou organizací MPO, která byla zřízena zákonem
č. 1/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře
malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů. Dále se řídí zákonem č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách. CzechInvest je právním nástupcem Agentury
pro
218/2000
Sb.,
organizace. 219/2000
zahraniční
Agentura
Sb.,
o
o
investice,
hospodaří
rozpočtových majetku
státní
v souladu
pravidlech
ČR.
CzechInvest
a
se
příspěvkové
se
zákonem
zákonem
zajišťuje
č.
č.
výkon
finanční kontroly ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční
kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů. Její hlavní činností je zprostředkovávat popř. poskytovat podpory v oblasti malého a středního podnikání, zprostředkovávat popř. poskytovat
podporu
schválených
vládou
podnikatelům
či
na
ministerstvem,
základě
podporovat
programů
příliv
investic formou poskytování služeb jak potencionálním, tak již
existujícím investorům. Dále se specializuje na vyhledávání kontaktů
pro
podporu
domácím
subjekty,
nadnárodní
zahraniční
zprostředkovává
investory
investiční
subdodavatelům
společnosti.
s českými
Dále
a
pobídky
jejich
podporuje
16
podnikatelskými
rozvoj
či
zajišťuje
propojení
na
průmyslových
zón, soustřeďuje se na jejich vyhledávání a propagaci. Do její působnosti
zahraničími
patří
i
spolupráce
subjekty
zajišťování
s dalšími
zabývajícími
podpory
se
rozvoje
tuzemskými
podporou
technologických
i
podnikání, center,
vědeckotechnických parků a center pro transfer technologií. Z výše
uvedeného
především
v
tedy
poskytování
vyplývá,
že
informačního
její
činnost
spočívá
servisu,
ekonomického
součást
Ministerstva
poradenství a vzdělávacích služeb, a to nejen domácím, ale i zahraničním podnikatelským subjektům. Generální
financí
politiky, orgánem
ČR
ředitelství
plní
jeho
celních
celní
sazeb
správy,
jako
cel
úkoly a
který
v oblasti
celní mj.
celnictví,
statistiky.
řídí
Je
celní
celní
nejvyšším
ředitelství
a
v případech celostátního významu a s mezinárodním dopadem řídí přímo
i
v této
oblasti
ředitelství celních
celní či
úřady,
rozhoduje
poskytuje
předpisech,
o
o
přezkoumává sazebním
informace
celních
o
rozhodnutí
zařazení celní
úlevách,
průvodních dokladech při exportu apod. Existuje
také
celá
řada
samosprávných
celních
zboží.
Dále
legislativě,
o
o
požadovaných
a
nezávislých
organizací a společností, jako např. Hospodářská komora ČR, Agrární
komora
ČR,
Svaz
průmyslu
a
dopravy
ČR,
Svaz
podnikatelů ve stavebnictví, Svaz hraničních speditérů a další
průmyslové a obchodní svazy, které jsou však již nad rámec této práce.
17
4. Nástroje proexportní politiky Součástí státní exportní politiky by měly být jen takové
nástroje,
které
jsou
v přímém
vztahu
k exportním
procesům.
Neměly by sem být tedy zařazeny takové nástroje, které by determinovaly
celkové
ekonomické
prostředí
v zemi
daňová soustava, podpora podnikání aj.).
(např.
Státní podpora spočívá především v poskytování státních
záruk za závazky specifických institucí vykonávajících tyto činnosti.
Základními
oblasti jsou: -
formami
pojištění
dlouhodobým
státní
exportních
komerčním
zahraničního kupujícího
podpory úvěrů
rizikům
exportu
proti
ve
finanční
teritoriálním
nezaplacení
ze
a
strany
- financování exportních úvěrů za zvýhodněných podmínek ve
srovnání
s
tržními
podmínkami,
zejména
splatnosti úvěru a úrovně úrokových sazeb.
z
hlediska
délky
Jedná se o mechanismy, které jsou konformní s fungováním
tržní ekonomiky, a proto jsou přijatelné z hlediska ujednání
WTO, jakož i z hlediska systémů používaných v zemích OECD a EU, jak již bylo zmíněno ve 2. kapitole.
18
4.1 Pojištění exportních úvěrových rizik Úvěrová rizika, tj. rizika možného nezaplacení exportního
úvěru
jedním
ze
strany
zahraničního
z nejvýznamnějších
importéra
rizik,
-
kterým
kupujícího
jsou
jsou
exportéři
–
prodávající vystaveni. Nejzávažnější jsou rizika nezaplacení v
důsledku politické a makroekonomické situace země (politický
převrat, devizová omezení), z níž má být úhrada provedena. Jak
již
bylo
naznačeno,
tato
rizika
se
v praxi
zastavením transferu plateb v důsledku politických
projevují
událostí
jako jsou války, občanské nepokoje, všeobecné stávky, ale také odebráním dovozních nebo výrobních licencí. Pro exportéry to znamená dočasnou nebo trvalou nedostupnost inkasa za kontrakty z celé Proto
země
se
–
tato
teritoria, rizika
v němž
k takovým
souhrnně
označují
událostem
jako
dojde.
teritoriální
rizika. Tato rizika mohou nastat jak u krátkodobých exportních úvěrů
(tzn.
s dobou
splatnosti
do
dvou
let),
tak
u
dlouhodobých exportních úvěrů (tj. se splatností delší než dva roky).
Především
teritoriální
vyplývajícími tedy
z jeho
u
rizika
dlouhodobých zpravidla
z ekonomické
možné
platební
situace
exportních
kombinována
zahraničního
neschopnosti
či
úvěrů
jsou
s riziky
kupujícího,
z jeho
platební
nevůle. Tato rizika jsou souhrnně označována jako dlouhodobá
komerční rizika. Míra těchto rizik narůstá s délkou splatnosti úvěru. Řešení pojistných událostí velkého rozsahu přesahuje
finanční kapacitu úvěrové pojišťovny a nelze pro ně získat zajištění na komerčním zajišťovacím trhu. Proto je nezbytné, aby
do
rizik
pojištění
vstupoval
teritoriálních
stát
jako
a
dlouhodobých
"zajistitel",
komerčních
zpravidla
státních záruk za závazky specifické úvěrové pojišťovny. V ČR
je
touto
pojišťovnou
EGAP,
a.
s.,
o
formou
které
bylo
služby
všem
pojednáno ve 3. kapitole. Společnost EGAP je součástí systému státní
podpory
exportu
a
poskytuje
pojišťovací
exportérům českého zboží bez rozdílu jejich velikosti, právní
19
formy
a
pojištění
objemu
pojištěného
tuzemských
společnosti
je
exportu.
pohledávek.
tedy
Kromě
toho
Rozhodující
pojišťování
exportních
nabízí
činností
úvěrů
proti
exportním úvěrovým rizikům. Tento typ pojištění je realizován se státní podporou, která spočívá v ručení státu za závazky EGAP
vzniklé
z pojistných
úvěrových rizik. Druhou
oblastí
smluv
činnosti
a
v pojištění
EGAP
je
exportních
pojišťování
proti
krátkodobým komerčním rizikům nezaplacení v důsledku platební neschopnosti
či
platební
nevůle
domácího
nebo
zahraničního
kupujícího. Toto pojištění poskytuje dceřiná společnost EGAP
Komerční úvěrová pojišťovna, a. s., a to na vlastní účet na komerční bázi, se zajištěním prostřednictvím zajistitelských smluv
s evropskými
zajišťovnami.
z jakékoli podpory státu. EGAP,
a.
s.
i
její
Tato
dceřiná
činnost
společnost
poskytují exportérům a financujícím bankám:
je
vyloučena
KÚP,
a.
s.,
-
pojištění krátkodobého exportního dodavatelského úvěru
-
pojištění
-
pojištění exportního odběratelského úvěru proti riziku
-
pojištění potvrzeného akreditivu,
-
pojištění úvěru na financování výroby pro export nebo
proti riziku nezaplacení, střednědobého
a
dlouhodobého
exportního
dodavatelského úvěru proti riziku nezaplacení, nezaplacení,
úvěru na investice do výroby pro export proti riziku nezaplacení splnit
úvěru
podmínky
v důsledku
smlouvy
neschopnosti
o exportu
nebo
exportéra
neschopnosti
výrobce vyrobit zboží anebo poskytnout služby určené pro export,
20
-
pojištění investic českých právnických osob v zahraničí proti
riziku
vyvlastnění poškození,
zamezení
nebo
převodu
politicky
výnosů
z investice,
motivovaného
násilného
-
pojištění úvěru na financování prospekce zahraničních
-
pojištění
trhů proti riziku nezaplacení, proti
riziku
ztrát
v důsledku
nemožnosti
vývozce splnit smluvní závazky ze smlouvy o exportu (pojištění výrobního rizika),
-
pojištění
bankovní
záruky
vystavené
v souvislosti
s podmínkami získání nebo plnění smlouvy o exportu.17
Jednotlivé pojistné produkty EGAP a KÚP jsou navázány na
různé formy úvěrových vztahů a nástroje financování využívané v zahraničním obchodě. Kromě ochrany věřitele (exportéra nebo financující banky) proti riziku nezaplacení lze pojištění EGAP a
KÚP
využít
jako
nástroj
k zabezpečení
úvěru
od
banky
financující export. Pro zajištění splátek pojištěných úvěrů bývají využívány prvky projektového financování, při kterých je
splácení
úvěru
založeno
z vyvezeného zařízení.
EGAP, a. s.: Produkty EGAP www.egap.cz/produkty/index.php 17
na
výnosech
[citováno
21
22.
3.
z prodeje
2006].
výrobků
Dostupný
z:
4.2 Financování exportu Podpora financování exportu spočívá ve vytvoření podmínek
financování
exportních
dodávek,
aby
byli
exportéři
schopni
konkurence při získávání zakázek na světových trzích. Financováním
zákon
č.
58/1995
Sb.
rozumí:
financování
exportních úvěrů a poskytování finančních služeb s exportem souvisejících,
včetně
financování
místních
nákladů
v zemi
sídla nebo trvalého pobytu dovozce, za podmínek zvýhodněných
oproti tržním podmínkám, zejména z hlediska doby splatnosti závazků
dlužníka
nebo
z hlediska
výše
exportérům
z nižších
závazků
úrokových
exportéra
sazeb.
nebo
výrobce
Financováním
se
a
státní
podporou je dále dotování části úrokových rozdílů vzniklých úrokových
výnosů
jimi
poskytovaných
exportních dodavatelských úvěrů se splatností delší než dva roky
ve
srovnání
s úrokovými
náklady
s financováním těchto úvěrů.18
exportérů,
spojenými
Stát proto pověřuje specializovanou banku soustřeďováním
finančních zdrojů a jejich přerozdělováním za podmínek, které staví české exportéry do podmínek rovnocenných se zahraniční konkurencí.
Tradičními
financování
partnery
exportu
jsou
v souvislosti
obchodní
s řešením
banky.
Nabízejí
problému obdobné
produkty jako státní instituce, a protože většinou za závazky zahraničního
partnera
exportéra
ručí
stát,
je
financování
exportu díky nízkému riziku pro banky vysoce atraktivní.
Při výběru metody financování a způsobu zajištění exportu
exportér
zvažuje
charakterizují
a
každý
zhodnocuje obchod.
základní
Posuzuje
skutečnosti,
zejména
cílovou
které zemi
obchodu, její hospodářská a politická rizika, stupeň rozvoje konkurence
na
vybraném
trhu,
ale
také
legislativu
a
vymahatelnost právních předpisů či konkrétní režim obchodního práva.
Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, § 1 18
22
Zvýhodněným financováním exportu je v ČR pověřena Česká
exportní banka, o které bylo pojednáno ve 3. kapitole. ČEB, a. s. nabízí několik možností zvýhodněného financování: Střednědobé
a
dlouhodobé
financování
splatností od 2 do 10 let Sb.,
exportu,
se
Toto financování je v souladu jak se zákonem č. 58/1995 tak
s mezinárodními
pravidly
pro
zejména
na
státem
podporované
exportní úvěry podle pravidel Konsensu OECD. Produkty tohoto financování
jsou
vhodné
financování
zboží
investičního nebo kvazi-investičního charakteru vyšší hodnoty. Z financování
podle
pravidel
Konsensu
OECD
jsou
vyloučeny
zemědělské produkty, zbraně a spotřební zboží. ČEB, a. s. může toto
financování
poskytnout
i
pravidla Konsensu OECD. Mezi
patří: -
produkty
za
střednědobého
komerčních
a
podmínek
dlouhodobého
mimo
financování
předexportní úvěr, tj. přímý úvěr výrobci a vývozci na
financování výroby pro export,
-
exportní dodavatelský úvěr, tj. přímý úvěr exportérovi
-
exportní
-
úvěr na investice v zahraničí
na financování exportu, odběratelský
úvěr,
což
je
zahraniční osobě na financování exportu, předexportní
úvěr
bance
přímý
výrobce
-
refinanční
-
refinanční exportní úvěr bance exportéra na financování
exportéra na financování výroby pro export,
a
úvěr
bance
exportu.
Krátkodobé financování exportu, se splatností do 2 let Produkty,
které
spadají
do
krátkodobého
financování
exportu jsou vhodné zejména na financování dodávek spotřebního zboží,
zboží
strojírenského
nestrojírenského
zboží
nižší
charakteru
hodnoty,
které
a
nemá
dodávky
charakter
investičních celků. ČEB, a. s. se však soustředí především na
23
financování
dodávek
dlouhodobějšího
charakteru
např.
na
výrobci
a
základě ročních rámcových smluv o exportu.
Mezi krátkodobé produkty ČEB, a. s. patří např.: -
-
předexportní exportérovi
úvěr,
na
což
je
přímý
financování
výroby
financování následného exportu),
úvěr
pro
export
(bez
předexportní úvěr v kombinaci s exportním úvěrem, což je
přímý
úvěr
výrobci
a
exportérovi
na
financování
výroby pro export s následným financováním exportu,
-
exportní
-
exportní odběratelský úvěr, tj. přímý úvěr zahraniční
-
dodavatelský
úvěr,
financování exportu,
tj.
přímý
osobě na krátkodobé financování exportu, refinanční
předexportní
úvěr
bance
výrobce
exportéra na financování výroby pro export, refinanční
exportní
úvěr
bance
výrobce
exportéra na financování výroby pro export.
Bankovní záruky Bankovní
záruky
slouží
k zajištění
splnění
úvěr
a a
na
bance bance
závazku
příkazce (exportéra) vůči beneficientovi v zahraničí. Záruka
je písemné prohlášení banky, že uspokojí věřitele do určité výše
peněžní
jestliže
částky
exportér
v souladu
nesplní
své
s obsahem
závazky
sjednáváním a plněním smlouvy o exportu. Stát
prostřednictvím
neplatební záruky: -
-
ČEB,
a.
s.
záruční
listiny,
související
nabízí
se
především
za nabídku; ta zajišťuje závazek prodávajícího uzavřít smlouvu
o
exportu
v tendrovém řízení
v případě,
že
prodávající
uspěl
za vrácení akontace; ta zajišťuje závazek prodávajícího vrátit akontaci nebo její poměrnou část, pokud nedodá zboží včas nebo jen částečně
24
-
za dobré provedení (resp. splnění) podmínek smlouvy o exportu;
ta
zajišťuje
závazek
splnit podmínky smlouvy o exportu.
prodávajícího
řádně
Další možnosti: -
dokumentární platby
-
financování místních nákladů v zemi sídla dovozce.19
-
platební styk a zúčtování
Jednou z podmínek pro získání zvýhodněného financování je
pojištění
exportních
úvěrových
rizik.
Tím
k prolínání činností ČEB, a. s. a EGAP, a. s.
ČEB, a. s.: O nás http://www.ceb.cz/index.php 19
[citováno
25
19.
3.
také
2006].
dochází
Dostupný
z:
5. Legislativa upravující podporu exportu Vnější
ekonomické
vztahy
ČR
jsou
upraveny
několika
právními předpisy. V souvislosti se vstupem ČR do EU došlo v poslední
době
k harmonizaci
těchto
předpisů
tak,
aby
byli
v souladu s předpisy platnými v zemích EU. Tyto předpisy jsem pro pracovní účely rozdělila do čtyř skupin.
5.1 Právní předpisy obecného charakteru ale
Každý stát upravuje nejen pravidla zahraničního obchodu,
samozřejmě
také
vnitřního
obchodu.
Subjekty,
které
se
chtějí věnovat jakýmkoli obchodním aktivitám na území jiného
státu se těmito vnitřními předpisy musí řídit. V ČR k těmto předpisům patří zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění
pozdějších
živnostenském
předpisů,
podnikání
zákon
č.
(živnostenský
455/1991
zákon),
ve
Sb.,
o
znění
pozdějších předpisů a zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů.
5.2 Celní a devizové předpisy Celní politika je legislativně upravena zákony, vyhláškami
a nařízeními vlády.
Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č.
35/1993 Sb., vychází z celní úpravy EU. Tento zákon upravuje
celní řízení, clo a jeho ukládání, export, import a průvoz zboží a služeb, osvobození od cla a celní prohlídky, správní přestupky a správní delikty. již
V souvislosti s harmonizací českého práva s právem ES je v současné
době
celní
zákon
v souladu
právem. Celní zákon vychází zejména z:
s komunitárním
-
Nařízení Rady č. 2913/92,
-
Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické
Společenství
kterým se vydává celní kodex
nomenklatuře a o společném celním sazebníku
26
-
Nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla.
Dalšími předpisy, které upravují tuto problematiku, jsou: -
zákon
-
zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě ČR, ve znění
-
-
ČNR
č.
13/1993
Sb.,
pozdějších předpisů
celní
zákon,
ve
znění
zákona č. 635/2004 Sb. a zákona č. 669/2004 Sb.
zákon č. 186/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě ČR
vyhláška č. 200/2004 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a o způsobu sdělování údajů o obchodu mezi ČR a ostatními členskými státy ES vyhláška
MF
č.
199/2004
Sb.,
kterou
se
provádějí
některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují
některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a -
nepreferenční
předpisů
původ
zboží,
ve
znění
pozdějších
nařízení vlády č. 56/2004 Sb., kterým se mění nařízení
vlády č. 462/2003 Sb., o vydání celního sazebníku a o
stanovení sazeb dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínek pro jejich uplatnění (celní sazebník) a o změně některých -
souvisejících předpisů zákon
č.
219/1995
pozdějších předpisů
Rozvoji
exportu
mohou
Sb.,
devizový
napomoci
zákon,
zejména
ve
znění
dovozní
celní
sazby. Jejich snižování u surovin a polotovarů totiž znamená snížení
výrobních
finálních výrobků.
nákladů
a
tím
27
vyšší
konkurenceschopnost
5.3 Mezinárodní smlouvy Mezinárodní smlouvy mají významný vliv na legislativní
úpravu podpory exportu, neboť tyto smluvní dokumenty upravují obchodně
politické
dobrovolně
se
vztahy
tak
jimi
států,
řídí.
dvoustranné či mnohostranné.
které
Může
se
je
ratifikovaly
jednat
o
a
smlouvy
V gesci Ministerstva obchodu a průmyslu ČR je velká řada
zejména
dvoustranných
mezinárodních
smluv.
Nejčastěji
se
týkají různých typů spolupráce, ať už obchodní, průmyslové či technické. V následujícím seznamu uvedu jen některé z nich: -
Dlouhodobá dohoda o hospodářské, průmyslové a technické spolupráci republiky
a
platnosti,
určena
23.1.1986/,
-
vládou
vstup
Československé
Francouzské
v
platnost
k
socialistické
republiky
23.2.1986,
dalším konzultacím.
/Praha,
zůstává
Tato
v
dohoda
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Italské republiky
platnosti,
o
rozvoji
vstup
určena
v
k
hospodářské platnost
spolupráce
8.2.2001,
dalším konzultacím.
/Praha,
zůstává
Tato
byla vydána ve sdělení MZV č. 30/2001 Sb.ms.s
v
dohoda
Dohoda mezi vládou ČR a Rakouskou spolkovou vládou o hospodářské, spolupráci platnosti,
-
vládou
byla vydána ve vyhlášce MZV č. 32/1986 Sb.
4.11.1997/,
-
mezi
průmyslové,
/Český
určena
k
technické
Krumlov,
a
9.7.1993/,
technologické
dalším konzultacím.
byla vydána ve sdělení MZV č. 262/1993 Sb. Dohoda
obchodu
o
ČR
spolupráci a
mezi
Ministerstvem
Ministerstvem
hospodářství
zůstává
v
průmyslu
a
Tato
SR
dohoda
/Praha,
12.4.2004/, vstup v platnost 1.5.2004. Tato dohoda byla vydána ve sdělení MZV č. 66/2004 Sb.m.s.
Z mnohostranných mezinárodních smluv patří do působnosti
MPO zejména Dohoda o zřízení WTO /Marrakeš 15.4.1994/, která byla vydána ve sdělení MZV č. 191/1995 Sb.
28
5.4 Předpisy upravující další vnější ekonomické
vztahy
I další vnější ekonomické vztahy potřebuje stát upravit
v rámci zahraniční obchodní politiky. Těmito předpisy jsou: -
zákon
vývozu
č.
se
58/1995
státní
Sb.,
o
podporou
pojišťování a
o
a
doplnění
financování zákona
č.
166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění
pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb. a -
-
zákona č. 188/1999 Sb.,
vyhláška FMZO č. 47/1989 Sb., o zákazu vývozu některých plastických trhavin,
zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž
držení
se
v
České
republice
omezuje
bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů,
z
zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem
a
o
doplnění
zákona
č.
455/1991
Sb.,
o
živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní -
zákon, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška MPO č. 62/1995 Sb., kterou se zrušují některé právní předpisy z oblasti zahraničního obchodu,
vyhláška MF č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995
Sb.,
o
pojišťování
a
financování
vývozu
se
ve
pozdějších
státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším -
kontrolním
úřadu,
znění
předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb.,
zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Pravidla
MPO
č.
provozu
251/2004
přepravní
soustav v plynárenství,
29
Sb.,
kterou
soustavy
a
se
stanoví
distribučních
5.4.1 Zákon č. 58/1995 Sb. Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu
se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění
zákona
č.
60/1998
Sb.
a
zákona
č.
188/1999
Sb.
představuje právní rámec pro státní podporu exportu. Konkrétně
tento zákon upravuje pojišťování exportních úvěrových rizik a financování
exportu.
Ve
všech
případech,
které
tento
zákon
neupravuje, platí pro pojišťovací činnost EGAP obecně závazné předpisy platné pro pojišťovnictví a pro finanční činnost ČEB obecně závazné předpisy platné pro bankovnictví. §
1
Stát
podporuje
export
nepřímo,
prostřednictvím
finančních institucí, které pro takovou činnost založil. Tyto instituce
poskytují
exportérům
finanční
služby
jako
je
pojištění exportních úvěrových rizik a zvýhodněné financování exportu. O
exportních
úvěrových
rizicích
a
možnostech
jejich
pojištění, stejně jako o možnostech zvýhodněného financování, které tento paragraf stanovuje, bylo pojednáno ve 4. kapitole.
§ 2 vymezuje pojmy, které mají pro tento zákon zásadní
význam.
§ 3 stanoví podmínky pojištění exportních úvěrových rizik,
poskytnutí rozdílů.
exportního
zvýhodněného
Podle
úvěru
tohoto
financování
ustanovení
posuzuje
s ohledem
se
a
na
úhrady
riziko
úrokových
platební
návratnosti schopnost
zahraniční osoby v postavení dlužníka a země, ze které mám být
úhrada pohledávky provedena nebo do níž má směřovat investice v zahraničí.
Toto
zjišťování
ověřených
vývoje
politické
posuzování
je
ekonomických,
založeno
obchodních
především a
na
bankovních
informací o dlužníkovi, a dále na posuzování makroekonomického a
stability
teritoria,
do
kterého
je
vyváženo. Zvýhodněné financování poskytované exportní bankou je
jednoznačně
podmíněno
posouzením
30
přijatelnosti
úvěrového
rizika
konkrétního
kontraktu
pojišťovnou.
a
jeho
pojištěním
exportní
V § 4 o pojištění exportních úvěrových rizik stát přímo
pověřuje konkrétní právnickou osobu provozovatelem pojištění vývozních úvěrových rizik. V tomto ustanovení jsou stanoveny práva
a
povinnosti
k provozování jediným
této
pojištění
akcionářem
právnické
exportních
exportní
osoby.
úvěrových
pojišťovny
je
rizik
stát,
Podmínkou je,
který
že
svá
akcionářská práva vykonává prostřednictvím ústředních orgánů státní správy20. Na tuto exportní pojišťovnu se vztahuje zákon
č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví.
§ 5 stanovuje základní náležitosti žádostí o pojištění
exportních
úvěrových
rizik.
Posuzováním
této
žádosti
je
pověřena exportní pojišťovna, která může na základě předložené
žádosti uzavřít s žadatelem pojistnou smlouvu, nebo smlouvu o příslibu pojištění. „Svěřením rozhodování exportní pojišťovně, zákon,
aniž
rozhodování, akcionářů,
to
výslovně
a
to
ale
hospodářství,
i
stanoví,
nejen
účastí
průmyslu
a
zajišťuje
prostřednictvím zástupců
obchodu,
účast
státu
ministerstev
ministerstev
na
jako
financí,
zemědělství,
zahraničních
způsobem
zajištěna
věcí a České národní banky ve statutárních nebo kontrolních orgánech
obou
koordinace
poskytování
společností.
mezi
státní
Tímto
příslušnými podpory
resorty
exportních
při
je
rozhodování
úvěrů,
aniž
je
i
o
třeba
zasahovat do jejich zákonných kompetencí a provádět změnu tzv. kompetenčního zákona nebo vytvářet nový meziresortní orgán.“21 stát
V § 6 o zvýhodněném financování a úhradě úrokových rozdílů pověřuje
konkrétní
právnickou
osobu
–
exportní
banku,
která bude zajišťovat provádění státní podpory exportu jako provozovatel tomto
zvýhodněného
ustanovení
právnické
osoby.
jsou
financování
stanoveny
Podmínkou
k
práva
exportních a
úvěrů.
povinnosti
provozování
31
této
zvýhodněného
viz zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů 21 Důvodová zpráva k zákonu č. 58/1995 Sb., 1994 20
V
financování je, že akcie exportní banky jsou nejméně ze dvou třetin
ve
vlastnictví
státu
a
ve
zbývající
části
ve
vlastnictví exportní pojišťovny, což naplňuje výhodu funkčního propojení
poskytování
státní
podpory
v
oblastech
úvěrového
pojištění a financování exportních úvěrů. Na bankovní činnost exportní banky se vztahuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů a zákon České národní rady č. 6/1993 Sb.,
o
České
národní
bance,
včetně
ustanovení
o
bankovním
dohledu vykonávaném Českou národní bankou. V odst. 2 tohoto
ustanovení je uvedeno, že úvěry, které bude exportní banka poskytovat v rámci zvýhodněného financování, budou poskytovány
na smluvním základě, převážně jako refinanční úvěry komerčním bankám zapojeným do úvěrování konkrétního exportního kontraktu v
postavení
exportní
zvýhodněný Státní
banky
banka
úvěr
kontrolu
exportéra.
v některých přímo
nad
bez
Zákon
však
případech
též
poskytla
zprostředkování
zvýhodněným
umožňuje,
exportérovi
komerční
financováním
aby
bankou.
provádí
podle
zvláštního zákona22 Ministerstvo financí ČR, přičemž zákon č. 58/1995
kontroly.
Sb.
stanoví
základní
obsah
výkonu
této
státní
§ 7 stanovuje základní náležitosti žádosti o zvýhodněné
financování. Toto ustanovení stanovuje, kdo může být žadatelem
o zvýhodněné financování a pověřuje exportní banku posouzením žádosti
žadatele.
rozhodování
v souvislosti smlouva
o
bude s
Exportní již
vychází
k dispozici
pojištěním
pojištění
banka
nebo
exportních příslib
z toho,
vyhodnocení úvěrů
a
pojištění
že
při
žádosti
předložena
exportního
úvěrového rizika. Se žádostí o zvýhodněné financování totiž „předkládá
žadatel
exportní
pojišťovně
žádost
o
pojištění
exportních úvěrových rizik, s výjimkou případu, kdy žadatelem o pojištění exportních úvěrových rizik je exportní banka.“23
Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb. 23 Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, ve znění pozdějších předpisů. 22
32
V § 8 stát ručí za závazky exportní pojišťovny z pojištění
exportních splacení
úvěrových
úvěrů
financování.
rizik
získaných
Zákon
zde
a
dále
za
touto
závazky
bankou
stanoví
exportní ke
banky
za
zvýhodněnému
exportní
pojišťovně
i
exportní bance povinnost postoupit v rozsahu podílu státu na úhradě závazků z poskytnuté státní záruky Ministerstvu financí
pohledávky, které v souvislosti se svou činností podle zákona převzaly
od
povinnost úvěrů
exportéra.
sjednávat
exportérovi
Exportní
zajištění
či
výrobci
bance
splácení a
zde
stát
poskytnutých
refinančních
stanoví
úvěrů
přímých bance
exportéra a úvěrů bance výrobce, s možností udělení výjimky ve dvou konkrétních uvedených podmínkách.
Podle § 9 musí být poskytování státní podpory v souladu se
zákonem č. 59/2000 Sb. o veřejné podpoře, ve znění zákona č. 130/2002 Sb. §
10
doplňuje
zákon
č.
166/1993
Sb.
,
o
Nejvyšším
kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. Doplňuje se §
3 odst. 5 a toto doplnění se týká hospodaření EGAP, a. s. a ČEB, a. s.
Účelem
tohoto
zákona
bylo
vytvoření
legislativních
předpokladů pro státní podporu exportu ve finanční oblasti a stanovení takovéto
fungování
základních
oblastí,
finančních
mechanismů,
podpory.
Cílem
státní
forem,
podpory
které
subjektů exportu
posílí
a
je
podmínek
podpořit
proexportní
orientaci české ekonomiky tím, že českým exportérům vytvoří podmínky
srovnatelné
s podmínkami,
které
má
konkurence v zemích s vyspělou tržní ekonomikou.
33
k dispozici
6. Závěr Cílem této práce bylo charakterizovat export a jeho státní
podporu v dosahu českého práva. Mou snahou bylo rovněž rozkrýt
několik rovin této problematiky a poukázat na komplikovanost,
vycházející ze stále více se jednotícího světového trhu na straně
jedné
a
na
straně
druhé
z obranných
pozic
jeho
účastníků, kteří se snaží o podporu národních zájmů. Vzhledem
k zásadnímu významu exportu na chod celé ekonomiky je tato otázka velice důležitá, ale rovněž je nutné vždy pečlivě volit
nástroje sloužící k prosazování opatření na podporu exportu, a
to zejména vzhledem k citlivému prostředí vztahů panujících v mezinárodním obchodu. Česká legislativa začala reagovat na
nově se vyvíjející potřebu především v průběhu 90. let 20. století tvorbou příslušných zákonů a dalších právních norem a zakládáním
vývoje právní
nových
úpravy
institucí. a
Tato
posilování
nepříliš
složek
dlouhá
činných
etapa
v oblasti
exportu a jeho podpory jsou ovšem důležitým stavebním kamenem pro
úspěšné
vznikajících
zacílení trzích
nástrojů
v zemích
podpory
třetího
potenciální i faktický význam stále roste. Nástroje
a
právní
úpravy,
které
exportu
světa,
instituce
na
nově
jejichž
ovlivňující
podporu exportu mají k dispozici, jsou účinné, ale musí se s nimi zacházet uváženě, vzhledem k dohodnutým úmluvám. Vzhledem k sílícímu dalších
tlaku
a
významných,
pozici
rychle
výrobců
se
z asijského
rozvíjejících
regionu
oblastí
a
bude
význam podpory exportu nejen České republiky nadále stoupat.
Vlastní posilování našeho exportu bude stále těžší a obrana
jednotlivých trhů konečných zákazníků stále větší i přes snahu o uzavírání oboustranně výhodných dohod.
34
Résumé Ce
travail
concernant
l’exportation
traite
la
problématique de son soutien d’Etat. Ce soutien consiste à aider les exportateurs de façon indirecte à être compétitifs
dans leurs affaires commerciales à l’étranger. Cette aide doit être
conforme
aux
traités
internationaux
que
l’Etat
avait
ratifiés (p.e. GATT 1994) ainsi qu’aux règles de certaines organisations commerciales dont l’Etat est le membre (l’OMC
ou l’OCDE). Aussi la loi intérieure doit observer certaines principes. La
stratégie
actuelle
du
soutien
de
l’exportation
en
République Tchèque concentre son attention sur les occasions élargies
pour
les
entrepreneurs,
sur
l’attribution
des
soutiens professionnels et efficaces, sur l’amélioration et l’élargissement
de
la
qualité
des
services
l’augmentation des capacités pour l’exportation.
et
aussi
sur
L’Etat dispose de deux instruments possibles pour soutenir
l’exportation : l’assurance des risques de crédit exportateurs
et le financement de l’exportation.
Pour assurer le fonctionnement de ceux deux instruments
l’Etat
a
fondé
deux
sociétés
anonymes :
une
compagnies
d’assurances dont l’Etat possède toutes les actions et une banque d’exportation qui, elle aussi, est toute en propriété
de l’Etat. Ces compagnies offrent leurs services conformément à la loi No 58/1995 Sb. et aux règles internationales que j’ai déjà mentionné ci-dessus.
En ce qui concerne la législation, la problématique de
l’exportation
est
arrangée
générale,
prescriptions
par
différentes
prescriptions
juridiques. Il s’agit des prescriptions juridiques de valeur des
douanières
et
de
devises,
traités internationaux et des prescriptions spécifiques.
35
des
Literatura BÖHM, A., JANATKA, F. Pojištění úvěrových rizik v mezinárodním
obchodě. Praha: Grada Publishing, a. s., 2004. 204 s. ISBN 80-
247-0816-7
BUDINSKÝ, V. a kol. Export 2000. Praha: Public History, 1999. 415 s. ISBN 80-902193-8-1 BUDIRSKÝ,
Základy
S.
zahraničního
obchodu.
Ostrava:
Moravskoslezská průmyslová obchodní kancelář s. r. o., 1995. 118 s.
Celní správa ČR: Přehled předpisů, podle nichž celní orgány zejména jednají a rozhodují [citováno 3. 4. 2006]. Dostupný z:
www.cs.mfcr.cz/CmsGrc/Obchod-se-zbozim/Celni-predpisy/seznampredpisu.htm
CzechInvest: O CzechInvestu [citováno 16. 3. 2006].Dostupný z: http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/pages/504EB46E1AD2B88EC 1256EB50046356A?OpenDocument
CzechInvest: Statut Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest
[citováno
16.
3.
2006].
Dostupný
z:
www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/dwnl/65F84E5D3FA0BEE8C1256FF20 04DB925/$File/Statut%20CzechInvestu.pdf CzechTrade:
Profil
[citováno
17.
3.
2006].
Dostupný
z:
www.czechtrade.cz/Global?xml=/o_czechtrade/profil/poskytovani_ informaci.xml
ČEB, a. s.: Obecně závazné právní předpisy [citováno 25. 3. 2006]. Dostupný z: http://www.ceb.cz/predpisy.php
ČEB, a. s.: Konsensus OECD [citováno 26. 3. 2006]. Dostupný z:
www.ceb.cz/files/consensus_y04.pdf ČEB,
a.
s.:
O
nás
[citováno
http://www.ceb.cz/index.php
Česká
centra:
O
nás
[citováno
19.
3.
2006].
Dostupný
z:
10.
3.
2006].
Dostupný
z:
www.czechcentres.cz/scc/stranka.asp?id=1&menu=1
Česká centra: Statut Českých center [citováno 10. 3. 2006]. Dostupný z: www.czechcentres.cz/scc/stranka.asp?id=1&menu=1
36
DANGEARD,
A.,
PONTET,
Techniques
P.
de
l’exportation.
7.
[citováno
3.
vydání. Paris: Presse Universitaire de France, 1996. 128 s. EGAP,
a.
Legislativní
s.:
rámec
činnosti
22.
2006]. Dostupný z: www.egap.cz/o_nas/legislativni_ramec.php
EGAP, a. s.: Profil společnosti EGAP [citováno 22. 3. 2006]. Dostupný z: www.egap.cz/o_nas/profil_spolecnosti.php
EGAP, a. s.: Produkty EGAP [citováno 22. 3. 2006]. Dostupný z:
www.egap.cz/produkty/index.php Generální 2006].
ředitelství
Dostupný
z:
ceske-CS/
cel:
O
Celní
správě
[citováno
2.
4.
www.cs.mfcr.cz/CmsGrc/Celni-sprava-CR/O-
K prodeji až po volbách. Euro , Ekonomický týdeník, 2006, č. 12, s. 12 – 13. Ministerstvo
(2006
–
průmyslu
2010)
a
obchodu
[citováno
22.
ČR.
března
Exportní
2006].
strategie Dostupný
http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/exportni-strategie-cr2006-2010/1001404/ Ministerstvo
průmyslu
a
obchodu
ČR:
Mezinárodní
ČR
z:
smlouvy
v oblasti obchodu a hospodářské spolupráce [citováno 29. 3. 2006]. Dostupný z: www.mpo.cz/dokument9755.html Ministerstvo
zveřejňovaných
průmyslu
informací
a
na
obchodu MPO
ČR:
[citováno
Přehled 29.
Dostupný z: www.mpo.cz/cz/povinne-informace.html
Ministerstvo
zahraničních
věcí
ČR:
3.
Podpora
povinně 2006].
exportu
ministerstvem zahraničí [citováno 20. 3. 2006]. Dostupný z: www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?ido=7584&idj=1&amb=1&ikony=Fal se&trid=1&prsl=False&pocc1
PRICER, R.W., FORET, M. Export....a marketing na zahraničních
trzích. Brno: Masarykova univerzita, 1995. 121 s. ISBN 80-2101241-2 Vláda
ČR.
Důvodová
zpráva
k návrhu
zákona,
kterým
se
mění
zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Aspi, 2005
Vláda ČR. Důvodová zpráva k zákonu č. 58/1995 Sb. Aspi, 1994 37
Zákon
ČNR
ústředních
č.
2/1969
orgánů
předpisů
Sb.,
státní
o
zřízení
správy
ČR,
ministerstev ve
znění
a
jiných
pozdějších
Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní
podporou
a
o
doplnění
zákona
č.
166/1993
Sb.,
o
Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb. a zákona č. 188/1999 Sb.
World Trade Organization Web: Accord général sur les tarifs douaniers
et
le
commerce
de
1994
[citováno
2.
4.
Dostupný z: www.wto.org/french/docs_f/legal_f/06-gatt.doc
2006].
World Trade Organisation Web: Accord instituant l’organisation mondiale
du
commerce
[citováno
2.
4.
2006].
www.wto.org/french/docs_f/legal_f/04-wto.doc
38
Dostupný
z:
