Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
ANALÝZA PODPORY EXPORTU DO NĚMECKA Analysis of export promotion to Germany Diplomová práce
Vedoucí práce:
Autor:
Ing. Viktorie KLÍMOVÁ, Ph.D.
Eva KRŠÁKOVÁ
Brno, 2014
Jméno a příjmení autora:
Eva Kršáková
Název diplomové práce:
Analýza podpory exportu do Německa
Název práce v angličtině:
Analysis of export promotion to Germany
Katedra:
Regionální ekonomie a správy
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Viktorie Klímová, Ph.D.
Rok obhajoby:
2014
Anotace Cílem diplomové práce "Analýza podpory exportu do Německa" je analyzovat současnou situaci v oblasti podpory českých exportérů a vyhodnotit spokojenost firem s nabídkou institucí a s konkrétní službou. Jako konkrétní služba k výzkumu byla zvolena podpora účasti na mezinárodních veletrzích v Německu. V teoretické části je osvětlen pojem zahraniční obchod a blíže rozvedena obchodní výměna mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo. Na ni poté navazuje samotná analýza nejvýznamnějších proexportních institucí. V praktické části je dotazníkovým šetřením na veletrhu v Německu vyhodnocena konkrétní forma podpory.
Annotation The aim of the thesis "Analysis of export promotion to Germany" is to analyse the current situation of the promotion of Czech exporters and to evaluate satisfaction with the offer of services and with the particular service. As a particular service the participation in international trade fairs in Germany was selected. In the theoretical part the term foreign trade is being explained as well as trade exchange between the Czech Republic and the Federal Republic of Germany. It follows with the analysis of the most export-oriented institutions. In the practical part the special forms of support are being evaulated while using a questionnare that was conducted at the trade fair in Germany.
Klíčová slova Vývoz a dovoz, zahraniční obchod, podpora exportu, veletrhy, Německo
Keywords Export and import, foreign trade, export promotion, trade fairs, Germany
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Analýza podpory exportu do Německa vypracovala samostatně pod vedením Ing. Viktorie Klímové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 13. 5. 2014
vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Viktorii Klímové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné vedení při zpracování této diplomové práce. Dále bych ráda poděkovala pracovníkům německého zahraničního zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu z agentur CzechTrade a CzechInvest – jmenovitě panu Ing. Vítu Brunerovi, Mgr. Adamovi Jarešovi a Ing. Martinovi Partlovi, Ph.D. za poskytnuté informace a konzultace z praxe.
ÚVOD ........................................................................................................................................ 9 1.
Zahraniční obchod a jeho vývoj v České republice ......................................................... 11 1.1. Zahraniční obchod ......................................................................................................... 11 1.2. Liberalismus vs. protekcionismus ................................................................................. 13 1.3. Česká republika jako malá otevřená ekonomika ........................................................... 13
2.
Zahraniční obchod České republiky s Německem ........................................................... 19 2.1. Německý zahraniční obchod ......................................................................................... 20 2.2. Německo jako český obchodní partner .......................................................................... 21 2.3. Zbožová struktura .......................................................................................................... 22
3.
Členství v mezinárodních organizacích ........................................................................... 25 3.1. Všeobecná dohoda o clech a obchodu/Světová obchodní organizace ........................... 25 3.2. Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj ........................................................ 26 3.3. Společná obchodní politika ........................................................................................... 26
4.
Exportní strategie České republiky pro období 2012–2020 ............................................. 29 Pilíře a oblasti Exportní strategie.......................................................................................... 30
5.
Instituce na podporu exportu ............................................................................................ 34 5.1. Zastupitelské úřady ministerstev ................................................................................... 35 5.1.1. Ministerstvo průmyslu a obchodu .......................................................................... 35 5.1.2. Ministerstvo zahraničních věcí ............................................................................... 36 5.1.3. Spory a nejasnosti v podpoře exportu mezi ministerstvy ....................................... 38 5.2. CzechTrade/ Zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ......................................... 40 CzechTrade Německo ...................................................................................................... 43 5.3. CzechInvest/ Zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ......................................... 45 CzechInvest Německo ...................................................................................................... 46 5.4. Ostatní instituce na podporu exportu ............................................................................. 49
6.
Veletrhy a výstavy ............................................................................................................ 53 6.1. Instituce a svazy ve veletržním oboru v ČR a v SRN ................................................... 55
6.2. Německo jako výstaviště světa ...................................................................................... 55 6.3. Česká účast na mezinárodních veletrzích ...................................................................... 57 6.3.1. Programy EU realizované agenturou CzechTrade ................................................. 58 6.3.2. Akce CzechTrade bez finanční podpory státu ........................................................ 60 7.
Dotazníkové šetření na vybraných veletrzích .................................................................. 63 7.1. Metodologie tvorby dotazníkového šetření ................................................................... 63 7.2. Veletrh K Messe 2013 .................................................................................................... 64 7.2.1. Vyhodnocení dotazníkového šetření: K 2013 s firmami pod CzechTrade ............. 65 7.2.2. Vyhodnocení dotazníkového šetření: K 2013 s ostatními firmami ........................ 67 7.3. Veletrh TUBE 2014 ....................................................................................................... 68 7.3.1. Vyhodnocení dotazníkového šetření: Tube 2014 s firmami pod CzechTrade ........ 69 7.3.2. Vyhodnocení dotazníkového šetření: Tube 2014 s ostatními firmami ................... 71 7.4. Srovnání obou veletrhů .................................................................................................. 72
ZÁVĚR..................................................................................................................................... 78 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ......................................................................................... 80 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................... 86 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................. 87 SEZNAM ZKRATEK .............................................................................................................. 88 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................. 89
ÚVOD Svět se stává neustále více globálním, stírají se rozdíly mezi jednotlivými trhy a vývoj světového hospodářství se bezprostředně dotýká všech zúčastněných států. Obchodní výměna mezi zeměmi je významným determinantem síly ekonomiky a konkurenceschopnosti každého státu. Mezinárodní obchod tak hraje důležitou a nezastupitelnou roli ve světovém hospodářství a je předpokladem růstu jak pro národní ekonomiky, tak pro jednotlivé výrobní podniky, které své zboží exportují do zahraničí. Podpora exportujících firem je tedy nedílnou součástí národních politik. Převážná část podpory je prováděna na státní úrovni, ale vyskytuje se i ve formě dobrovolných svazů a soukromých institucí na podporu exportu. V této práci jsem se zaměřila na instituce, které poskytují pomoc a podporu při exportu na německý trh a jako konkrétní službu k hodnocení jsem zvolila podporu účasti na mezinárodních veletrzích v Německu. Nejvýznamnějším obchodním partnerem pro Českou republiku je stabilně Spolková republika Německo, která je tahounem evropské ekonomiky i jedním z nejsilnějších států světa. Z tohoto důvodu je podpora exportu na státní úrovni i v soukromé sféře mezi těmito zeměmi značná. Německo je nejen silnou rozvinutou ekonomikou, ale i státem číslo jedna v pořádání mezinárodních veletrhů. Německá ekonomika je zaměřená na technicky náročné oblasti jako strojírenství, automobilový průmysl, IT a obnovitelné zdroje. V těchto průmyslových oborech je pořádání veletrhů tradičním způsobem pro setkávání obchodních partnerů a konkurence, sdílení informací a prezentaci novinek. Podpora účasti firem na mezinárodních veletrzích je jednou z možností jak podporovat české exportéry při vstupu na nové i zavedené trhy. Cílem této diplomové práce je tedy analyzovat současnou situaci v oblasti podpory českých exportérů a vyhodnotit spokojenost firem s nabídkou proexportních institucí a s konkrétní službou. Dílčím cílem je zhodnocení vývoje obchodu mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo, jelikož obchodní výměna nabývá na intenzitě a přeshraniční obchod mezi těmito zeměmi stabilně roste. Diplomová práce se zpočátku zabývá osvětlením pojmu zahraniční obchod. V následujících kapitolách je blíže analyzován celkový zahraniční obchod České republiky a obchodní výměna mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo. 9
Část práce se také zabývá významnými mezinárodními organizacemi a smlouvami, kterými se Česká republika zavázala řídit v obchodních vztazích k ostatním státům. Nedílnou součástí je i Exportní strategie ČR pro období 2012–2020, která vytyčuje hlavní cíle a priority zahraničněekonomických vztahů České republiky. Důležitá část práce je analýza institucí, které působí jako proexportní podpora českých vývozců na německý trh. Na ni pak navazuje hlavní část této diplomové práce, a to dotazníkové šetření na vybraných veletrzích v Německu. V dotaznících byly zjišťovány důvody firem pro export, proexportní služby, kterých využívají a spokojenost s nabídkou proexportních institucí. Jako konkrétní služba k výzkumu byla zvolena podpora účasti na mezinárodních veletrzích v Německu. Výzkum byl proveden s firmami, které se účastní německých veletrhů pod hlavičkou státní organizace, a byl následně porovnán s výsledky firem, které těchto služeb nevyužívají. Záměrem práce je zjistit rozdílné pohnutky firem k využívání/nevyužívání společné účasti na veletrhu a také předložit doporučení ke zlepšení efektivnosti na základě výpovědí samotných uživatelů.
10
1. Zahraniční obchod a jeho vývoj v České republice Úvodní kapitola se zabývá osvětlením pojmu zahraniční obchod a uvádí základní teoretické podklady pro následnou analýzu mezinárodních vztahů, dělby práce a zahraničního obchodu na obecné úrovni, v další části kapitoly i konkrétní ukazatele vývoje v České republice.
1.1. Zahraniční obchod Zahraniční obchod je historicky nejstarší a nejrozšířenější formou vnějších hospodářských vztahů.1 Už od pradávna lidé směňovali zboží sami mezi sebou i napříč mezi národy. Je to dáno různým
rozložením
přírodních
zdrojů,
podnebím,
rozdílnou
specializací,
odlišně
kvalifikovanou pracovní silou a dalšími předpoklady. Z toho plyne, že ne všechny životně nezbytné statky si člověk (respektive stát) dovede efektivně zajistit sám, neboli dělba práce je žádoucí z důvodu efektivnosti, úspory času a nákladů u všech účastníků procesu. Výstup tvoří ušetření nákladů příležitostí a zvýšení bohatství všech účastníků. Zahraničně-obchodní spolupráce je pozitivně hodnocena jako nástroj ke sbližování národů, navazování silnějších vazeb a udržení mírových vztahů. Přispívá tak nejen ke světovému růstu a blahobytu, ale i k růstu vzdělanosti obyvatel jednotlivých zemí, kteří jsou nuceni ke studiu světových jazyků, technických novinek, inovací a poznávání nových kultur.2 Zahraničním obchodem jako vědní disciplínou se již v 18. století zabývala klasická teorie mezinárodního obchodu, jejímiž čelními představiteli byli Adam Smith a David Ricardo. Prvním významným ekonomem zmíněného proudu byl Adam Smith.3 Ten přišel s teorií absolutních výhod vyplývajících ze zahraniční směny. Smyslem teorie je zaměření výroby na produkci statků, které stát vyrobí s co nejmenšími náklady (u Smitha jednotky práce) oproti ostatním státům. Stát má absolutní výhodu v produkci daného statku. Na Smithovu teorii dělby práce navázal jeho následovník David Ricardo,4 který teorii rozšířil o komparativní (někdy nazývané relativní) výhody. Ricardova teorie umožňuje zapojení do mezinárodního obchodu i zemím, které nevykazují žádnou absolutní výhodu. Dle teorie komparativních výhod i tyto země mohou těžit z účasti na mezinárodní směně a to v případě, že se budou soustředit na produkci statků, při kterých musí obětovat méně druhého statku než druhé země (tzv. náklady FOJTÍKOVÁ, L. (2009), s. 1. BENEŠ, V. (2004), s. 29-30. 3 SMITH, A. (2001). 4 RICARDO, D. (1956). 1 2
11
obětovaných příležitostí).5 Na základě klasických teorií mezinárodního obchodu jsou v konečné fázi všechny státy na tom lépe, než kdyby byly zcela uzavřené a produkovaly by si vše samostatně bez zapojení do směny s ostatními státy. Jako komparativní výhody ekonomiky České republiky se podle Plchové6 uvádí:
vysoká úroveň vzdělanosti a kvalifikace pracovní síly
poměrně nízká úroveň mezd a platů
zprůmyslnění země jako výsledek historicky dlouhodobého vývoje průmyslu na území ČR (který však v dnešní době začíná zaostávat)
konkurenceschopnost tradičních výrobků na náročných trzích (což lze konstatovat jen u velmi malé většiny produktů)
tranzitní poloha ve středu Evropy
bohatý výskyt minerálních pramenů
příznivé podmínky pro rozvoj cestovního ruchu (přírodní reliéf – hory, nížiny, jezera, lesy atd.)
atraktivita architektonických a kulturních památek ve vztahu k cestovnímu ruchu
Plchová jmenuje také komparativní nevýhody české ekonomiky:
nízký počet obyvatel
technologické zaostávání průmyslu, výzkumu a vývoje
malá geografická rozloha (z čehož plyne nekomplexnost surovinové báze a limitující možnosti zemědělské produkce)
malý vnitřní trh (z důvodu malého počtu obyvatel)
ekologické znehodnocení a ohrožení přírody
Všeobecně platí, že čím je ekonomika menší, tím je závislost na vnějších ekonomických vztazích silnější. Tento vztah lze vyjádřit poměrem objemu zahraničního obchodu vůči HDP. 7 Existují8 také 2 rozdílné přístupy k zahraničně-obchodním vztahům:
LEBIEDZIK, M. (2007), s. 70. PLCHOVÁ, B. (2003), s. 17. 7 BENEŠ, V. (2004), s. 33. 8 Tamtéž. 5 6
12
1) Pasivní přístup – bere se v potaz proporcionalita ekonomiky s cílem dosáhnout plynulého reprodukčního procesu. Úkolem je zajistit elementární suroviny, potraviny, stroje a zařízení, které si země nedokáže vyprodukovat sama. Vývoz je prováděný jen z nutnosti získání devizových prostředků pro dovozní potřeby. 2) Aktivní přístup – vychází z liberalistického pojetí zahraničního obchodu, tedy odstraňování bariér a překážek v mezinárodním obchodě a podpora vývozců, ať už finanční nebo nefinanční. Hlavní nástroj představuje podpora ze strany státu a snaha o co největší usnadnění přístupu domácích výrobců na zahraniční trhy.
1.2. Liberalismus vs. protekcionismus Obchodní politika, která upravuje vnější zahraniční vztahy a zahraniční obchod může teoreticky vykazovat dvě formy. V praxi nejsou země krajně vyhraněné a zastávající jen čistě jednu podobu politiky, nýbrž využívají pravidel a principů z obou mezních alternativ. Jedná se o liberalistické pojetí – svobodu obchodu a protekcionistická opatření – ochranářství. Hlavním rysem liberalismu je odstranění veškerých překážek bránících volnému obchodu (jako jsou například cla; dovozní a vývozní kvóty a licence; antidumpingová opatření; ale i opatření technického rázu – jako povolení a osvědčení). Směna potom probíhá nezávisle na státních orgánech pouze mezi producentem a spotřebitelem na základě nabídky a poptávky na trhu. Protekcionismus naopak chrání domácí trh a zamezuje importérům vstup na trh z důvodu ochrany konkurenceschopnosti a životaschopnosti domácích producentů. Jelikož při vstupu zahraničních výrobků na domácí trh se často stává, že domácí výrobci jsou z důvodu nižších cen zahraničních produktů z trhu vytlačeni. Stát se je proto snaží pomocí protekcionistických opatření chránit.
1.3. Česká republika jako malá otevřená ekonomika Československá republika se tradičně řadila mezi středně vyspělé státy už mezi dvěma světovými válkami, podobně jako například Rakousko, Finsko a Norsko. Hlavním zájmem byl průmysl a produkce zemědělských plodin.9
9
LEBIEDZIK, M. (2007), s. 243.
13
Obchodní politika ČSR byla krátce po 2. světové válce prováděna v rámci dohody GATT (Všeobecná dohoda o clech a obchodu), která byla podepsána v roce 1947. Vývoz se orientoval především na vyspělé západní trhy, což ovšem netrvalo dlouho a po politických událostech v roce 1948 a naprostém politickém obratu se zahraniční obchodní politika zaměřila na východní blok zejména státy spřízněné se Sovětským svazem. Československá republika byla s ostatními státy východního bloku členem Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Jako země s dobře rozvinutým sektorem průmyslu byla tahounem RVHP mezi vesměs agrárně orientovanými
ekonomikami.10
Zahraniční
obchod
probíhal
výhradně
skrze
podniky/organizace zahraničního obchodu (PZO/OZO), které podléhaly přísnému státnímu dozoru. Ostatním podnikům byl přístup na zahraniční trhy zcela odepřen.11 Tak se Československá republika ocitla v zajetí východu až do roku 1989, kdy se po sametové revoluci změnily politické poměry, byla zavedena demokracie a s ní byla implementována liberalizace nejen v zahraničním obchodě, ale i v dalších oblastech, ať už společenských, politických nebo ekonomických. Krátce po otevření hranic se počty vývozců a dovozců navýšily na desetitisíce z původních ca. 60-80 monopolních organizací zahraničního obchodu, které jediné byly oprávněny realizovat zahraničně obchodní politiku Československé republiky. Otevření se světu způsobilo změny i na domácím trhu – místní podniky musely čelit výhodnějším, levnějším nebo kvalitnějším nabídkám zahraničních dovozců. 12 Tento fakt však má pozitivní vliv na kvalitu, neboť domácí firmy musí být pružnější a více investovat do výzkumu a vývoje, aby udržely krok s konkurenty.13 Zapojení Československé republiky a později České republiky do mezinárodního obchodu vyžadovalo vznik institucí na podporu exportu. Jako první byla v roce 1992 založena Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), v návaznosti na ni v roce 1995 Česká exportní banka (ČEB). Jedná se o jedny z nejdůležitějších a nejvíce využívaných institucí proexportního charakteru zajišťujících finanční záruky, pojištění a úvěry na exportované zboží a služby. V roce 1997 doplnil seznam CzechTrade, na rozdíl od prvně zmiňovaných poskytuje služby nefinančního charakteru. V témže roce byla také vládou schválena “Koncepce podpory exportu“, jako strategický nástroj k vytyčení priorit a cílů a jejich dosažení.14
LEBIEDZIK, M. (2007), s. 242. ŠTOURAČOVÁ, J. (2008), s. 48. 12 Tamtéž, s. 53. 13 BusinessInfo. Globální Evropa - konkurenceschopnost na světovém trhu (2010). 14 ŠTOURAČOVÁ, J. (2008), s. 56. 10 11
14
Koncem 90. let se vláda plně začala orientovat na vizi stát se otevřenou a dynamickou ekonomikou, podporovat export a příliv zahraničních investic a prostřednictvím nových technologií přejatých ze zahraničí produkovat a exportovat výrobky, které budou na světových trzích konkurenceschopné. V tomto období nabyl na významu také systém investičních pobídek pro příliv zahraničních investic.15 V dnešní době se Česká republika se svojí malou rozlohou a nízkým počtem obyvatel (s ohledem na lídry evropské a světové ekonomiky) řadí mezi malé ekonomiky, pro něž je typická vysoká míra otevřenosti mezinárodnímu obchodu. Také aktivní zapojení do mezistátních organizací podporujících mezinárodní obchod, udržování mírových vztahů a rozvoj spolupráce při řešení hospodářských záležitostí jsou nedílnou součástí politiky malého otevřeného státu. Podpora exportujících firem a stále větší účast malých a středních firem na mezinárodní směně, jako i příliv zahraničního kapitálu je pozitivním efektem proexportní politiky a liberálně smýšlejícího státu s konkurenceschopnou ekonomikou a růstovým potenciálem. Zapojení České republiky do mezinárodního obchodu je patrné z grafu podílu exportu na HDP (Graf 1), který vykazuje trvale rostoucí trend. V posledních letech dosahuje dokonce výše přesahující 70%, což je typické pro malé velmi otevřené ekonomiky. Graf 1: Podíl exportu ČR na HDP (v %) 90 80 70
%
60 50 40 30 20 10
Zdroj: The World Bank, vlastní úprava
15
ŠTOURAČOVÁ, J. (2008), s. 59.
15
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
1990
0
Zahraniční obchod je pro malou otevřenou ekonomiku, kterou Česká republika bezesporu je, důležitým determinantem hospodářského růstu a prostředkem k dosahování vnitřní ekonomické rovnováhy.16 To je vidět i na zvyšujícím se exportu i importu v absolutní hodnotě (Graf 2). Od roku 1989 hodnoty neustále vykazují rostoucí trend. Zpočátku česká ekonomika vykazovala pasivní obchodní saldo, v důsledku narůstajících objemů dovozů bezprostředně po transformaci a útlum vývozů po počátečním šoku po otevření hranic. Důvodem pro nepříznivý vývoj exportu byla i nedořešená podpora ze strany státu. Všechny instituce teprve vznikaly a stejně jako se samotní exportéři teprve učili pohybovat na zahraničních trzích. Vláda zavedla restriktivněstabilizační opatření na ochranu domácího trhu a za účelem snížení obchodního deficitu byly rozšířeny služby EGAP a CzechInvest, založena ČEB a CzechTrade. 17 Od roku 2005 obchodní bilance ČR pravidelně dosahuje kladných hodnot a tedy většího podílu exportovaného zboží než zboží importovaného. Tento fakt způsobil vstup České republiky do Evropské Unie v roce 2004, začlenění na unijní trh a uvolnění některých bariér mezinárodního, převážně evropského obchodu. Pohyb zboží v rámci EU tak byl značně ulehčen. Členské státy si stále ve svých statistikách vykazují pohyby zboží a služeb jako vývoz a dovoz, i když se odehrávají v rámci „jednoho unijního“ trhu. V roce 2012 dosáhlo obchodní saldo kladných hodnot ve výši 305,7 mld. Kč, součet exportů činil 3 072,6 mld. Kč a dovozy vykazovaly 2 766,9 mld. Kč. V roce 2013 se hodnoty ještě navýšily na 3 167,4 mld. Kč u vývozu a 2 816,8 mld. Kč u dovozu.18 Což jsou prozatím nejvyšší hodnoty, jakých zahraniční obchod České republiky, kdy dosáhl.
PLCHOVÁ, B. (2003), s. 13. ŠTOURAČOVÁ, J. (2008), s. 54-55. 18 Český statistický úřad. Databáze zahraničního obchodu (2014). 16 17
16
Graf 2: Zahraniční obchod České republiky celkem (v mld. Kč) 3 500 3 000
mld. Kč
2 500 2 000 1 500
Vývoz
1 000
Dovoz Bilance
500 0
1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
-500
rok Zdroj: ČSÚ – Databáze zahraničního obchodu, vlastní úprava
Převážná část zahraničního obchodu ČR se odehrává v rámci Evropské unie. Celkový vývoz ČR vykazuje více než 3 biliony Kč (Graf 2), zatímco do EU se vyveze v celkové sumě za bezmála 2,5 biliónu Kč (Graf 3). I zde je patrná vzestupná tendence trendu neustálého nárůstu směny zboží. Graf 3: Zahraniční obchod České republiky do EU27 (v mld. Kč) 3 000 2 500
mld. Kč
2 000 1 500 Vývoz
1 000
Dovoz
500
Bilance
0
1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
- 500
rok Zdroj: ČSÚ – Databáze zahraničního obchodu, vlastní úprava
17
Z obou grafů lze vyčíst i mírnou stagnaci s následným krátkodobým propadem v letech 2008– 2009, ten zapříčinila světová hospodářská a finanční krize, která nemalou měrou zbrzdila výkony předních světových ekonomik. Tahouni světové ekonomiky USA, Čína, Francie, Německo, Japonsko, na kterých je nemalé množství menších nebo slabších ekonomik hospodářsky závislé, se dostali do vleklých ekonomických krizí a vzájemná globální provázanost světového trhu způsobila pokles jak na nabídkové, tak i na poptávkové straně ve všech zemích a odvětvích po celém světě. Propady ekonomiky způsobené světovou hospodářskou krizí je možné vysledovat téměř ve všech grafech.
18
2. Zahraniční obchod České republiky s Německem Evropská unie představuje bezesporu stabilní odbytiště českých výrobků. Čísla z posledních let hovoří za vše. Přes 80% českého exportu putuje do EU28. Z toho více než 30% jde výhradně na německý trh. Graf 4: Český export do vybraných států EU, údaje z prosince 2013 (v %)
Zdroj: ČSÚ – Zahraniční obchod České republiky prosinec 2013. Vývoz do vybraých států, vlastní úprava
Německo zaujímá post dlouhodobě nejsilnějšího partnera České republiky, což je dáno nejen historickými vazbami ale i podobnou strukturou ekonomiky se zaměřením na průmysl a strojírenství. Dále tomu přispívá i fakt, že jde o sousední stát, který je zároveň tahounem evropské ekonomiky. Dalšími významnými obchodními partnery ČR jsou Slovensko, Polsko, Čína a Rusko. Německo jako velmoc se pohybuje (co se týče rozvinutosti svého průmyslu), na mnohem vyšší úrovni než Česká republika. Což je zapříčiněno i tím, že české hospodářství dlouhou dobu fungovalo na principu centrálně plánované ekonomiky a všechny své aktivity směrovalo převážně na východní (sovětské) trhy. Po vstupu ČR do Evropské unie se Německo stalo hlavním partnerem České republiky a i opačný směr obchodování – čili dovoz z Německa, není zanedbatelný. Dovoz z Německa činil v roce 2013 přibližně 26% celkového dovozu ČR. Na druhém místě ve velikosti objemu dovozů do ČR se v roce 2013 nacházela Čína s 11%.19 Obchodní bilance s Německem zůstala kladná na hodnotě 270 miliard Kč (rok 2013).20
19 20
Český statistický úřad: Zahraniční obchod České republiky prosinec 2013. Dovoz z vybraných států (2014). Český statistický úřad. Databáze zahraničního obchodu (2014).
19
Tvorbu a rozvoj přeshraniční spolupráce ve všech oblastech (nejen obchodní) zpečetily obě země bilaterální Smlouvou o dobrém sousedství a přátelské spolupráci z roku 1992.
2.1. Německý zahraniční obchod Samotná německá ekonomika je velmi silná nejen v rámci Evropy, kde je označována jako motor nebo lokomotiva Evropy, ale i v rámci celého světa. Německé HDP dnes už opět vykazuje rostoucí hodnoty oproti předešlému roku. Největší propad zaznamenalo
SRN
v
roce
2009,
kdy
se
německé
hospodářství
propadlo
o 4 %. V roce 2010 se však povedlo ekonomiku vrátit na předešlou hladinu a nastartovat pokračující růst, který přetrvává dodnes. V roce 2013 vykázala ekonomika růst ve výši 2,7%.21 Na světových trzích představuje jedničku ve strojírenství a automobilovém průmyslu. Předními cílovými zeměmi německého exportu za rok 2013 byli: Francie, Spojené státy, Velká Británie, Nizozemí a Čína. Naopak nejvíce Německo importovalo z Nizozemí, Číny, Francie, Spojených států a Itálie. Česká republika se nacházela na 12. pozici u importu a na 13. místě u exportu.22 V grafu 5 je vývoj zahraničního obchodu Německa v absolutních hodnotách. Graf 5: Zahraniční obchod Německa za období 1990-2012 (v mld. EUR) 120
mld. EUR
100 80 60 vývoz
40
dovoz
20
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
0
rok Zdroj: Statistisches Bundesamt/Indikatoren – Außenhandel, vlastní úprava
Německo vykazuje trvale rostoucí aktivní saldo obchodní bilance. Po německých výrobcích je na světovém trhu zkrátka poptávka, jelikož označení „Made in Germany“ platilo a stále platí za značku vysoké kvality. V lidech vzbuzuje dojem kvalitního a vysoce technicky zpracovaného 21 22
Statistisches Bundesamt. Volkswirtschaftliche Gesamtrechnungen (2014). Statistisches Bundesamt. (2014).
20
výrobku, s garancí původu z vyspělé ekonomiky s rozvinutou pracovní sílou a progresivním rozvojem.23 Za rok 2013 Německo vykázalo velice vysokou kladnou bilanci zahraničního obchodu, která dosahovala 7,3 % HDP. Německý přebytek obchodní bilance je tak nejvyšší na světě (předstihl i Čínu, která po dlouhou dobu držela prvenství).24 Německá obchodní bilance převyšuje limit 6% HDP, který doporučuje Evropská komise. Německý přebytek tak vytvořil rekord hodnotou zhruba 260 miliard dolarů. Evropská unie za toto Německo velmi kritizovala. Místo toho aby investovalo v tuzemsku a podpořilo tak hospodářský růst, vyváží uspořené zdroje do zahraničí a používá je na záchranné akce zadlužených ekonomik v eurozóně, což může negativně ovlivnit globální ekonomiku a země závislé na Německu.25
2.2. Německo jako český obchodní partner Německo je nejsilnějším partnerem České republiky, což dokazují data za poslední roky. Objem vývozu do Německa se od roku 2000 zdvojnásobil a po krizových letech 2008–2009 opět začíná trvale růst. V roce 2013 činil vývoz do Německa 987 mld. Kč a vykázal tak rekordní výši. I celkový vývoz ČR v roce 2013 se označuje s částkou 3 167,4 mld. Kč za historicky rekordní.26 Graf 6: Český export do Německa za období 1999- 2013 (v mld. Kč) 1 200
mld. Kč
1 000 800 600 400 200
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
0
rok Zdroj: ČSÚ – Databáze zahraničního obchodu, vlastní úprava
BENEŠ, V. (2004), s. 29. Ifo Zentrum für Konjunkturforschung und Befragungen. Deutschland Weltmeister bei Kapitalexport (2014). 25 Patria Online. Německo mělo loni opět rekordní přebytek zahraničního obchodu (2014). 26 Český statistický úřad. Databáze zahraničního obchodu (2014). 23 24
21
Za vysokými čísly stojí i intervence České národní banky (ČNB), která od listopadu oslabuje českou korunu, což pozitivně ovlivňuje právě exportéry. ČNB udržuje kurz koruny vůči euru na hladině 27 CZK/EUR. Obchodní bilance vykazuje po celou dobu pozitivní saldo a její hodnoty se neustále navyšují. V posledních letech přesahují 250 mld. Kč. V roce 2013 činil přebytek 271 mld. Kč. Největší měrou se na tom podílí vývoz strojírenských a automobilových komponentů. Česká republika se dá označit za dodavatele součástek a komponentů do kvalitních německých strojů. Je zřejmé, že české výrobky MSP jsou pro německé velké podniky cenově výhodnější, než kdyby odebíraly od tamních podniků, přičemž je však česká produkce kvalitativně srovnatelná s tou německou. Graf 7: Obchodní bilance zahraničního obchodu ČR s Německem 1999- 2013 300 250
mld. Kč
200 150 100 50
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
0
rok Zdroj: ČSÚ – Databáze zahraničního obchodu, vlastní úprava
2.3. Zbožová struktura Co se týče produktových kategorií zahraničního obchodu s Německem, největší podíl na exportu i importu tvoří stroje a dopravní prostředky. V tomto odvětví je Německo stabilně silné. Převažujícími artikly v obou směrech jsou také hotové výrobky. ČR nejvíce vyváží do Německa silniční vozidla, elektrické přístroje, kancelářské a průmyslové stroje, různé kovové výrobky a součástky, strojní zařízení (průmyslová, energetická, telekomunikační, odborná, vědecká), výrobky z pryže a plastů. Dále také suroviny jako železo a ocel, neželezné kovy, elektrický proud, plasty nebo obilniny. Výrazně největší podíl na 22
exportu zaujímají silniční vozidla, kterých ČR v období leden – prosinec 2013 vyvezla v celkové sumě za 174 mld. Kč.27 U strojů, dopravních prostředků, průmyslového zboží a hotových výrobků tržního charakteru vykazuje ČR aktivní obchodní bilanci, zatímco u potravin, nápojů, zemědělských komodit, minerálních paliv a živočišných a rostlinných olejů a tuků jsou vývozy menší než dovozy. Ve většině případů vystupuje ČR jako vývozce komponentů a součástek pro německé velké podniky. Je patrná silná závislost některých českých firem na německém odbytu, což ve stabilní ekonomice a příznivých ostatních makroekonomických podmínkách není problémem. Dávno pryč jsou časy, kdy byla Česká republika plně soběstačná. V současné době je specializace a provázanost obchodu v Evropě natolik velká, že žádná země není závislá pouze na svých vlastních zdrojích. Česko-německá obchodní a průmyslová komora uvedla jako významné obory, na které by se měla ČR zaměřit: výzkum a vývoj, automobilový průmysl, strojírenství, IT a komunikační technologie, strojírenské obory zaměřené na životní prostředí, odpady a obnovitelné zdroje energie.28 Graf 8: Zbožová struktura zahraničního obchodu s Německem (v %)
Zdroj: ČSÚ – Databáze zahraničního obchodu, vlastní úprava
27 28
Český statistický úřad. Databáze zahraničního obchodu (2014). ČESKÝ EXPORTÉR (2014).
23
Z grafů lze vyčíst, že přibližně polovinu dovozu i vývozu tvoří stroje a dopravní prostředky, následovány tržními výrobky s průměrným 20% zastoupením.
24
3. Členství v mezinárodních organizacích Pro zapojení do mezinárodního obchodu je nezbytné zapojení vlády, která stanoví, jakým směrem se bude zahraniční politika státu ubírat. Při vytváření a následném prosazování zahraniční politiky musí vláda ČR zohledňovat mezinárodní dohody a závazky, které uzavřela s mezinárodními organizacemi. Jedná se o smlouvy jak multilaterální (uzavřené mezi více státy) tak bilaterální (smlouvy dvoustranné). Česká republika je aktivním členem všech významných světových hospodářských organizací, jak je popsáno v jednotlivých kapitolách níže. V příloze číslo 1 je Mapa obchodní politiky ČR jako člena EU, ve které je nastíněna struktura tvorby obchodní politiky ČR a zapojení všech dotčených institucí.
3.1. Všeobecná dohoda o clech a obchodu/Světová obchodní organizace V roce 1947 v návaznosti na události po 2. světové válce a snahu o liberalizaci mezinárodního obchodu byla podepsána Všeobecná dohoda o clech a obchodu GATT (General agreement on Tariffs and Trade). Tehdejší Československo bylo jedním ze zakládajících členů a ke smlouvě se připojilo v roce 1948. Hlavním cílem této dohody bylo odstranění opatření bránících volnému obchodu mezi zeměmi (především se jednalo o cla, kvóty, mezinárodní daně a pravidla, která diskriminují dovozy, dotace, dumpingová opatření, státní obchody a také celní procedury omezující volný obchod).29 V rámci dohody proběhlo celkově 8 celních jednání, zpočátku převážně ohledně úpravy tarifů, později se připojila další problematika k projednávání. Československá republika se aktivně zapojila při prvních třech kolech GATT, v následujících letech došlo v Československé republice k politickému obratu a přeorientování se na centrálně plánovanou ekonomiku pod vedením komunistické strany. Na posledním tzv. Uruguayském kole (probíhalo v letech 1986-1994) bylo dohodnuto založení Světové obchodní organizace WTO (World Trade Organisation), jako institucionálního nástupce Všeobecné dohody o clech a obchodu. GATT byla po celou dobu své existence pouze písemnou domluvou (nebyla faktickou organizací, tak jako WTO, která na ni navazuje). Česká i Slovenská republika byly mezi zakládajícími státy WTO. Od svého počátku a i v dnešní době působí WTO jako mezinárodní organizace podporující liberalizaci obchodu, zajištění transparentnosti a stabilnosti obchodu mezi všemi členy organizace a také řešení sporů mimosoudní cestou mezi členskými státy. Světová obchodní organizace funguje na systému
29
ŠTURMA, P. (2013), s. 191-192..
25
dohod, které musí být ratifikovány jednomyslně všemi členskými státy.30 Mezi nejvýznamnější mnohostranné dohody patří31:
Všeobecná dohoda o clech a obchodu – GATT 199432
Všeobecná dohoda o obchodu se službami – GATS (General Agreement on Trade in Services)
Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví – TRIPS (Agreement on Trade Related Aspects of Intellectual Property Rights)
Ujednání o řešení sporů – DSU (Dispute Settlement Understanding)
3.2. Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OECD (Organisation for Economic CoOperation and Development) byla založena v roce 1961 a jejím úkolem je hledat společná řešení, vyměňovat si zkušenosti a vést diskuze o hospodářských tématech se zaměřením na dlouhodobé rozvíjení a zlepšování ekonomické situace členských zemí. OECD každoročně vytváří hodnocení stavu ekonomik daných států. Kromě obecných snah o zvyšování zaměstnanosti, zvýšení životní úrovně nebo celkový dlouhodobý udržitelný růst ekonomik je s ohledem na zaměření této diplomové práce relevantní zájem OECD o udržování a rozšiřování volného obchodu, odbourávání celních bariér a udržení rostoucího světového obchodu.33 V roce 2013 měla organizace 34 členů převážně z evropských zemí. Česká republika se připojila v roce 1995.
3.3. Společná obchodní politika Česká republika se v roce 2004 stala členem EU, potažmo vnitřního trhu EU a vzdala se tak nároku prosazovat vlastní obchodní politiku a nyní se musí řídit pravidly jednotnými pro všechny členské státy EU.34 Jako člen EU patří i mezi členy vnitřního trhu Evropské unie, ve kterém platí čtyři základní svobody: volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. V rámci vnitřního trhu EU se vývozci a dovozci nemusí zabývat byrokratickými a obchodními
Počet členů je 159 (2013). KALÍNSKÁ, E. (2010), s. 116. 32 Novelizovaná verze původní dohody z roku 1947. 33 BusinessInfo. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) (2010). 34 BusinessInfo. Společná obchodní politika Evropské unie (2012). 30 31
26
opatřeními bránícími volnému obchodu a mohou své produkty téměř volně vyvážet a dovážet ve všech 28 členských státech EU.35 Společná obchodní politika je jedním ze stěžejních pilířů Evropské unie, hned vedle zemědělské, dopravní a měnové politiky. Tato politika je závazná pro všechny členské státy, které jsou povinny veškeré své aktivity předelegovat unijním orgánům, vzdát se tak některých pravomocí svobodně rozhodovat o obchodních aktivitách své země36 a přijmout právní řád vztahující se k obchodní politice v rámci Acquis Communautaire (právní řád Evropské unie). Historie Dle Římské smlouvy z roku 1957 byla odstraněna cla a kvóty na dovážené zboží ve vzájemném obchodě mezi členskými státy a byla vytvořena celní unie a jednotný celní sazebník vůči nečlenským zemím. Mezi signatáře patřilo 6 tehdejších zakládajících států- Německo, Francie, Itálie a země Beneluxu. Již v Římských smlouvách byly zakotveny tendence k vytvoření vnitřního trhu (tedy volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu). Na základě Bílé knihy o vytvoření jednotného vnitřního trhu byly snahy následně prohloubeny. Jednotný evropský akt z roku 1986 potom kodifikoval program Bílé knihy a Maastrichtská smlouva (1993) dovršila vytváření jednotného trhu ustanovením hospodářské a měnové unie. V některých členských státech (včetně Německa) byla zavedena jednotná měna, jejímž hlavním cílem je zjednodušení provádění vnitrounijní obchodní politiky a prohloubení integrace.37 Jednotná měna není podmínkou pro fungování jednotného vnitřního trhu, značně ale usnadňuje obchodování. Vstup České republiky na vnitřní trh znamenal pro některé české podniky zpočátku šok z návalu nových dravých konkurenčních podniků. Jiným firmám otevření trhu usnadnilo cestu k již zavedeným odbytovým možnostem. Na rychle se rozvíjejícím evropském trhu panuje vysoká konkurence a firmy musí být připraveny tomuto tlaku čelit. Zároveň však mohou těžit z vyšší vyspělosti trhu a z proudu inovací, které lze načerpat. Vnitřní trh Základním předpokladem a zároveň znakem vnitřního trhu je neomezený pohyb zboží, služeb, osob, kapitálu na společném evropském trhu. Cílem vnitřního trhu je sjednotit všechny členské
Nejnovějším členem je Chorvatsko, které přistoupilo 1. července 2013. KUČEROVÁ, I. (2003), s. 32. 37 LEBIEDZIK, M. (2007), s. 155-157. 35 36
27
ekonomiky do jednoho hospodářského prostoru, který funguje podobně jako jednotná národní ekonomika. Volný pohyb zboží představuje volné obchodování s výrobky po celém území EU bez jakýchkoliv omezení. Volný pohyb osob platí pro všechny občany EU, kteří mají právo pohybovat se po celém území EU (tedy přes hranice jednotlivých států), za předpokladu, že vlastní platný cestovní pas nebo občanský průkaz. V rámci vnitřního trhu je pohyb umožněn i osobám samostatně výdělečně činným a zaměstnancům v pracovním poměru kdekoli na území vnitřního trhu. Volný pohyb služeb znamená podobně jako u zboží: volné poskytování a přijímání služeb v rámci evropského trhu. Volný pohyb kapitálu a plateb je nedílnou součástí hladkého fungování mezievropského volného pohybu zboží a služeb a jako předpoklad pro výkon evropského obchodu, protože bez možnosti přeshraničního platebního styku není možné realizovat žádné obchody. Díky volnému pohybu kapitálu je také usnadněn příliv zahraničních investic. Členské státy EU zároveň uplatňují společnou obchodní politiku vůči třetím zemím38. Fakticky se tedy vzdaly nároku prosazovat na celosvětových trzích svou vlastní obchodní politiku a podřídily se společnému systému pravidel společné obchodní politiky Evropské unie. Společná obchodní politika Evropské unie se zabývá především úpravami a pravidly u dováženého zboží. Proexportní aktivity spojené s vývozem zboží jsou v kompetenci jednotlivých vlád, za předpokladu, že nejsou prováděny na úrovni EU.39 Vlády jednotlivých členských států tedy mohou prosazovat své vlastní nástroje a opatření na podporu vývozu.
38 39
Třetími zeměmi se rozumí státy, které nejsou členy Evropské unie (potažmo hospodářské unie). KALÍNSKÁ, E. (2010), s. 143.
28
4. Exportní strategie České republiky pro období 2012–2020 Exportní strategie České republiky pro období 2012–2020 (dále jen Strategie) je strategickým dokumentem vytyčujícím cíle, priority a projekty v oblasti internacionalizace a podpory českého exportu, které chce Česká republika provádět v období od roku 2012 do roku 2020. Strategie je stěžejním dokumentem vlády v oblasti zahraničního obchodu a zahraničněekonomických vztahů. Odpovědným orgánem při tvorbě a implementaci Exportní strategie je Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). V některých svých oddílech Exportní strategie navazuje na Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro roky 2012–2020 (dále jen SMK). SMK má hlavní vizi: Vysoká a dlouhodobě udržitelná životní úroveň občanů České republiky založená na pevných základech konkurenceschopnosti.40 SMK se skládá ze třech hlavních pilířů (tzv. 3I) – instituce, infrastruktura a inovace, v rámci nichž existuje 200 připravených dílčích specifikovaných opatření. Společnou vizi těchto dvou strategických dokumentů představuje myšlenka: zařadit Českou republiku do roku 2020 mezi 20 nejkonkurenceschopnějších ekonomik světa. Mezi výchozí body při tvorbě Exportní strategie patřily průzkumy realizované v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu za účelem zjištění aktuálního stavu proexportních aktivit prováděných státními institucemi. Následným úkolem bylo zjištění potřeb exportérů v budoucích letech, jakožto i evaluace systému poskytování proexportních podpor v zahraničí. Cílem Strategie je zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky v mezinárodním měřítku, zvýšit objem exportu, diverzifikovat export prostřednictvím orientace na státy mimo EU a více se zaměřit na vývoz produktů s vysokou přidanou hodnotou.41 Český export se převážně orientuje na členské země Evropské unie, což v současné ekonomické situaci na evropském trhu není nejlepším řešením. Hospodářské zpomalení a měnové problémy v EU zbrzďují i českou ekonomiku a táhnou ji s sebou dolů. Je tedy nezbytné oprostit se od závislosti pouze na unijním trhu a zaměřit se na destinace i mimo trh EU. Zároveň se více orientovat na vývoz inovativních výrobků a produktů s vysokou přidanou hodnotou. V opačném
40 41
BusinessInfo. Budování pevných základů konkurenceschopnosti (2011). Ministerstvo průmyslu a obchodu. Plnění exportní strategie za rok 2012 (2013).
29
případě se Česká republika stane pouze pasivním dodavatelem meziproduktů a komponentů pro velké zahraniční podniky, na kterých bude odbytově závislá.
Pilíře a oblasti Exportní strategie V dokumentu jsou aktivity rozčleněny do 3 hlavních pilířů, jejich oblastí a jednotlivých opatření, tzv. projektových karet. Tabulka 1: Struktura Exportní strategie ČR pro období 2012–2020
III. Rozvoj obchodních příležitostí
II. Rozvoj exportu
I. Zpravodajství pro export
Pilíře
Oblasti
Projektové karty
Zjednodušení přístupu k informacím pro export
Centrum sdílených služeb a zpravodajství pro export (back-office služby)
Obchodní kontakty a statistiky
Informační One-Stop-Shop
Zpravodajství o trzích a analýzy trhů
Globální diverzifikace exportu (koncepční řízení)
Infrastruktura a lidské zdroje pro export Připravenost na export a exportní vzdělávání
Služby pro exportéry (front-office služby)
Poradenství pro export
Exportní financování a pojištění
Exportní financování
Mezinárodní zdroje financování a rozvojová spolupráce
Exportní ekosystém
Klastry a proexportní iniciativy samospráv Řídící a komunikační platforma
Rozšiřování poptávky po českém exportu
Obchodní politika EU a export na Jednotný vnitřní trh
Investice pro export
Optimalizace zahraniční sítě
Marketing, branding a lobbing
Služby zahraniční sítě
Obchodní politika
Investice a inovace pro export zboží a služeb
Řešení problémů Zdroj: Exportní strategie ČR 2012-2020, vlastní úprava
Zatímco I. pilíř Zpravodajství pro export usiluje o podporu a zmodernizování poskytování proexportních služeb typu poradenství, průzkum trhu, zasílání informací a novinek.
30
II. pilíř Rozvoj exportu se zabývá rozvojem samotného exportu. Nejdůležitějším projektem I. a II. pilíře jsou front-office a back-office služby pro exportéry. Strategie zavádí princip One-StopShop, který funguje tak, že nezáleží na tom, na kterou instituci se exportér obrátí s dotazem, vždy dostane stejné a relevantní informace o všech možnostech řešení svého problému nebo dotazu. Cílem One-Stop-Shopu je odstranit duplicitní a neefektivní služby. Ve zkratce tedy rychlejší a kvalitnější servis pro exportéry ohledně zahraničních trhů. Za účelem zjištění momentálního stavu v oblasti poskytování exportních informací provedlo MPO dotazníkové šetření42, jehož se zúčastnilo 92 převážně malých a středních firem.43 Z průzkumu vyplynulo, že exportéři jsou v prvé řadě nespokojeni s přílišnou administrativní zátěží při ověřování a povolování vývozních licencí, norem a standardů a ve druhé řadě s hledáním relevantních informací. Uvítali by větší přehlednost při poskytování teritoriálních zpráv (změny tamních předpisů a norem) stejně tak jako ucelenou databázi exportních příležitostí v zahraničí. Některým připadá česká administrativa ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi složitější a více omezující. V neposlední řadě se ve Strategii klade důraz na diverzifikaci exportu, který je důležitým aspektem k udržení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Pod pojmem diverzifikace exportu se rozumí nejen rozšíření stávajících pozic a odbytových možností na již zavedených tradičních trzích v zahraničí, ale i proniknutí do nových zemí s
vysokým odbytovým
potenciálem a navázaní nových zajímavých obchodních kontaktů za účelem snížení rizik při přetrvávající orientaci na několik málo omezených převážně evropských trhů. V případě ekonomického úpadku trhů, na které je ČR fixována (včetně Německa), může být ohrožena konkurenceschopnost české ekonomiky jako celku a stejně tak životaschopnost podniků účastnících se exportu do těchto zemí. Za účelem diverzifikace byly jako cílové skupiny stanoveny prioritní a zájmové země. Jejich výčet není definitivní a vzhledem k dlouhému období, pro které je Exportní strategie určena, se počítá s doplněním seznamu dle situace na trhu. První aktualizace je plánována v roce 2014 a druhá v roce 2017. Následující výčet je platný v prosinci 2013:
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Projekt č. 2 Informační One-Stop-Shop: Výsledky dotazníkového šetření (2013). 43 Obrat do 500 mil. Kč, počet zaměstnanců max. 250, obor zaměření- převážně zpracovatelský průmysl. 42
31
Prioritní země: Brazílie, Čína, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam. Zájmové země: Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Indonésie, Izrael, Japonsko, JAR, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, Spojené arabské emiráty, Švýcarsko a Thajsko. III. pilíř Rozvoj obchodních příležitostí se obsahovým zaměřením zabývá rozvojem obchodních příležitostí – konkrétně optimalizací zahraniční sítě institucí a jejími službami. Podrobněji se věnuje vnitřnímu trhu EU a také marketingu a vytváření „dobrého jména“ na světových trzích. Strategie se zabývá i oblastí propagace a ekonomické diplomacie, kam spadají také výstavy, veletrhy a incomingové mise. Tyto aktivity zajišťuje zahraniční síť převážně státních institucí. Tyto služby by měly být podle Strategie poskytovány s maximální možnou mírou efektivity. Co se týče vývozu do Německa, je třeba sledovat aktivity institucí na rozvoj a podporu služeb na jednotném vnitřním trhu. Přímo se tomu věnuje projekt ze třetího piliře: Obchodní politika EU a export na Jednotný vnitřní trh. Projekt se zaměřuje na účelné zastupování státu v EU, na odstranění administrativních překážek v mezinárodním obchodě a zefektivnění využívání zástupců ČR v různých typech evropských institucí. V případě odstraňování celních překážek je kladen důraz na elektronizaci a celkové zjednodušování celního řízení. V konkrétních projektových kartách jsou rozpracovány návrhy na zintenzivnění spolupráce s evropskými organizacemi exportérů, které disponují rozsáhlými a důležitými informacemi o obchodu v rámci EU. Určitá část projektu se také věnuje vytváření informační sítě u evropských institucí s úmyslem připravit půdu pro delegace EU zastupující české zájmy. Úkolem delegací je především informovat o aktuálním stavu na evropské půdě a také vytvářet příležitosti pro české exportéry v programech vnější pomoci a ve vědecko-výzkumných projektech.44 Důležitý bod představuje také přestavba a optimalizace sítě zahraničních kanceláří (CzechTrade, CzechTourism, CzechInvest, zastupitelské úřady MPO, Česká centra). Rozmístění je značně nerovnoměrné a nesourodé s ohledem na zájem o zvýšení efektivity, jednoduchosti a přehlednosti deklarovaný ve Strategii. V některých státech jsou zastoupeny všechny úřady v různých částech hostitelské země a jejich aktivity se mnohdy překrývají, jinde jsou pod jednou střechou v rámci „Českého domu“, naopak v některých nově definovaných
44
Ministertsvo průmyslu a obchodu. Exportní strategie ČR 2012 - 2020 (2012).
32
prioritních zemích je nedostatečné nebo neexistuje žádné zastoupení. Primárním úkolem tedy je zharmonizovat instituce již existující (převážně v evropských státech) a vytvořit nové instituce na potenciálních odbytištích v prioritních a zájmových zemích (Latinská Amerika, Asie a Afrika). Důvodem je nejen minimalizace nákladů, ale i odstranění nadbytečných duplicit a celková přehlednost celé zahraniční sítě z pohledu exportéra. V roce 2013 funguje celkem 41 kanceláří Zahraničního zastoupení MPO.45 Strategie počítá s konečným stavem 70 kanceláří rovnoměrně rozmístěných po celém světě avšak s ohledem na prioritní a zájmové země. Nejbližší cíl tohoto projektu představuje doplnění zahraničních zástupců právě na zájmových trzích. Zahraniční síť v současné době pokrývá všechny prioritní země, polovinu zájmových zemí a pobočky ve většině evropských států. V Německu funguje od roku 2010 v Düsseldorfu Český dům, kde pod jednou střechou společně působí zástupci MPO a MZV. Další zástupci MZV jsou v Berlíně, Drážďanech a Mnichově. V poslední řadě se Strategie zabývá marketingem, lobbingem a budováním značky ve světě. Pokud Česká republika nebude mít na světových trzích statut spolehlivého a úspěšného vývozce, obchodníka a silného obchodního partnera nemůže počítat s nárůstem zemí ochotných a chtivých účasti na výměně zboží. Součást projektu tvoří například rozvoj ekonomické diplomacie nebo společné řešení problémů (platforma SOLVIT). Dále potom spolupráce s evropskými i národními podnikatelskými uskupeními, jako například Enterprise Europe Network, EU SME Centre (Centrum pro podporu MSP z EU) nebo CEBRE (Czech Business Representation) je předpokladem úspěšných posunů k lepším výsledkům.46
45 46
VALIŠ, Z. (2014). Ministertsvo průmyslu a obchodu. Exportní strategie ČR 2012 - 2020 (2012).
33
5. Instituce na podporu exportu Systém podpory exportu v České republice vznikal na počátku 90. let nesystematicky. Neexistovala ucelená koncepce o tvorbě a fungování těchto institucí. Postoj tehdejší vlády byl neutrální až odmítavý a představitelé se obávali zasahovat do obchodní politiky, kterou se snažili udržet, co nejvíce liberální.47 Z tohoto důvodu byly státní instituce vytvářeny postupným zaváděním různě zaměřených orgánů ústřední státní správy a jejich organizačních složek a příspěvkových organizací. Vedle toho vznikaly agentury nestátní – nezávislé na státu v podobě různých spolků a asociací. Na úvod je nasnadě uvést pro lepší orientaci možná členění proexportních institucí. Z hlediska založení a vlastnictví se rozlišují na státní a nestátní instituce. Převažující množství institucí na podporu exportu je státního charakteru z důvodu subvencování exportérů z veřejných zdrojů. Přímá finanční podpora exportu je zakázána, jedná se tedy o nepřímé nástroje a poradenské a konzultační služby. Také obchodní politika, která v sobě skrývá i zahraniční obchod, je záležitostí celostátní. Důvodem pro státní subvencování exportu je značné riziko spojené s vývozem do cizích států, jelikož tyto státy jsou mnohdy ekonomicky nebo politicky nestabilní. A tato rizika nejsou soukromé subjekty schopny zajistit. Zde přistupuje stát jako ručitel za teritoriální rizika.48 Další členění představuje rozdělení na finanční a informační proexportní aktivity. Mezi finanční se řadí subvence, daňové úlevy, vývozní záruky a úvěry, různé druhy pojištění apod. Informační nebo též nefinanční aktivitou se rozumí vyhledávání informací o trhu, teritoriální informace, prezentace na veletrzích, setkávání obchodních partnerů, exportní konference a pořádání prakticky zaměřených workshopů a vzdělávání. Následující kapitola se zaměří na rozbor jednotlivých institucí podpory exportu do Německa. Některé instituce se ve výčtu neobjeví (např. ČEB a EGAP), i přes svou klíčovou povahu z hlediska státních proexportních aktivit. Jejich problematice se dostatečně věnuje Strategie. ČEB a EGAP jsou proexportní instituce se státní podporou poskytující bankovní úvěry a záruky na export, pojištění vývozu a předexportní financování, které primárně kryjí teritoriální rizika v nestabilních cílových zemích. Jelikož Německo dle stupnice rizikovosti vykazované EGAP
ŠTOURAČOVÁ, J. (2008), s. 92. Teritoriálními riziky se rozumí rizika komerčně nepojistitelná (včetně politických rizik), které účastník nemůže ovlivnit. 47 48
34
má hodnotu 0 – tedy neriziková země plus navíc vykazuje vysoké příjmy na obyvatele, není podpora ze strany státu nutná a rizika si firmy mohou zajistit u komerčních pojišťoven.
5.1. Zastupitelské úřady ministerstev Hlavní instituce zřízené v zahraničí na státní úrovni tvoří zastupitelské úřady ministerstev. Oblast zahraničního obchodu a zahraničních vnějších vztahů má v gesci Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Síť zastupitelských úřadů MPO a MZV pokrývá všechny důležité trhy a má za úkol poskytovat exportérům prostřednictvím obchodněekonomických úseků „čerstvé“ informace a kompetentní pomoc při vstupu na nové trhy a rozvíjení obchodních příležitostí přímo z teritoria. V současné době je prioritou vytvořit zastupitelské úřady (ZÚ) především v prioritních a zájmových zemích určených v Exportní strategii ČR pro období 2012–2020. Nelze však opomenout, že Německo je hlavním partnerem ČR, co se týče objemu exportovaného zboží a tím pádem je klíčové mít na německém trhu dostatečné zastoupení. 5.1.1. Ministerstvo průmyslu a obchodu Zastoupení MPO se prakticky kryje s CzechTrade. Oficiální název agentury CT zní takto – Zastoupení MPO/CzechTrade. Tento název vznikl po teoretickém sloučení agentur CzechTrade a CzechInvest, které se oficiálně jmenují jednotně Zahraniční zastoupení MPO. CzechTrade je příspěvkovou organizací MPO. Agenturou CzechTrade se podrobněji zaobírá samostatná kapitola – 5.2. Samotné MPO již osmým rokem realizuje projekt Zelená linka pro export, který je vstupní branou pro exportéry na zahraniční trhy. Na této bezplatné lince se exportéři dozvědí všechny informace ohledně podpory českého exportu a operátoři je nasměrují na správné instituce. Dotazy většinou směřují na agenturu CzechTrade (38%), na informace o zahraničních trzích (13%), informace ohledně veletrhů a výstav (10%) a dotazy ze zahraničí (10%). V roce 2013 bylo zodpovězeno celkem 1640 dotazů (telefonickou a elektronickou formou). Nejvíce se jich zaevidovalo ohledně Ruska, Číny a Německa, přičemž Německo v roce 2013 ztratilo do té doby vedoucí postavení.49
49
MPO. Zpráva o činnosti Zelené linky pro export za rok 2013 (2014).
35
5.1.2. Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí je jedna z hlavních vrcholných institucí státu odpovědných za provádění zahraniční politiky, zahraničního obchodu a rozvíjení vnějších vztahů ČR. Diplomacie je z důvodu značné otevřenosti české ekonomiky a současné provázanosti světového hospodářství nezbytnou součástí politiky státu. Podpora musí být prováděna účelně a koncepčně: nezbytnou nutností ve spolupráci s podnikatelskou sférou je stanovit jasné vize a orientaci zahraniční politiky, zajistit dostatek finančních prostředků a kvalifikované zaměstnance a v neposlední řadě brát ohled na poptávku českých firem.50 Útvarem MZV zodpovědným za úkoly spojené s koordinací zahraničních vztahů a podporou exportu je Odbor dvoustranných ekonomických vztahů a podpory exportu, který se podílí na přípravách vytváření smluvního rámce pro vnější ekonomické vztahy, zpracovává analýzy, podklady a přehledy o vývoji zahraničního obchodu a vývoji ekonomiky ČR, vykonává roli koordinátora vůči útvarům MZV v oblastech zahraničních vztahů, spolupracuje s teritoriálními odbory MPO, Czechtrade, CzechInvest, ČEB, EGAP a dalšími podnikatelskými sdruženími. Kompetentně vede také zastupitelské úřady a jejich obchodně-ekonomické úseky při provádění zahraniční politiky.51 Obchodně-ekonomické úseky MZV (OEÚ) působí naproti tomu přímo v zahraničí. Koncepčně jsou podřízeny konzulátům a velvyslanectvím ČR v zahraničí. V Německu se nachází velvyslanci a konzulové ve významných městech (viz tabulka 2), přičemž ekonomické zájmy státu zastupují jen některá pracoviště, na kterých je zřízen OEÚ. OEÚ se nachází pouze v Berlíně a Düsseldorfu. V Mnichově a Drážďanech se sice zabývají ekonomickou agendou, ale pouze v rámci konzulátu, bez vyčlenění speciálního úseku, který by se danou problematikou zabýval. V Düsseldorfu se konzulát nachází v Českém domě – společně s agenturami CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism. Konzul zde zároveň zaujímá i pozici ředitele OEÚ. Aktivně spolupracuje s agenturami CzechTrade a CzechInvest, které vykonávají takřka celou agendu.
50 51
MZV: Servis exportérům. Podpora ekonomických zájmů ČR v zahraničí (2013). MZV: O ministerstvu. Odbor dvoustranných ekonomických vztahů a podpory exportu (2010).
36
Tabulka 2: Jednotlivá zastupitelství MZV v Německu a jejich OEÚ Velvyslanectví Berlín Generální konzulát Mnichov
Obchodně-ekonomický úsek + řídí činnost OEÚ v Drážďanech a Düsseldorfu Ekonomická agenda v působnosti generálního konzulátu Mnichov
Generální konzulát Drážďany
Ekonomické zájmy
Konzulát Düsseldorf
Obchodně-ekonomický úsek
Zdroj: BusinessInfo. Obchodně-ekonomické úseky ČR v zahraničí (2014)
V následující tabulce jsou vypsány jednotlivé oblasti územní působnosti jednotlivých velvyslanectví a konzulátů ve spolkových zemích. Tabulka 3: Oblasti územní působnosti jednotlivých OEÚ
Velvyslanectví Berlín
Generální konzulát Mnichov
Generální konzulát Drážďany Konzulát Düsseldorf
Berlin Brandenburg Mecklenburg-Vorpommern Schleswig-Holstein Hamburg Bremen Niedersachsen Hessen Sachsen Sachsen-Anhalt Thüringen Bayern Baden-Württemberg Saarland Rheinland- Pfalz Nordrhein- Westfallen
Zdroj: MZV: Velvyslanectví České republiky v Berlíně – Obchodně-ekonomické úseky v Německu (2014)
Úkolem OEÚ je zastupovat hospodářské a ekonomické zájmy České republiky v následujících oblastech: 1. Analytická a zpravodajská činnost 2. Informačních propojení 3. Poradenství, zprostředkování informací 4. Celková propagace České republiky 5. Pomoc českým podnikatelským subjektům v jejich snaze při pronikání na německý trh 37
Předmětem činnosti OEÚ je zjišťovat aktuální stav ekonomické situace Německa a podávat zprávy o institucích, bilaterálních smlouvách a stavu spolupráce. Zároveň aktivně podporovat setkávání českých a německých obchodních partnerů a umožňovat navazování nových vazeb prostřednictvím kulatých stolů, Sourcing Days, setkávání s nákupčími, workshopů aj.52 Zároveň také informovat o změnách legislativy, o vypsaných stěžejních zakázkách a soutěžích. Nedílnou součást tvoří i propagace České republiky jako stabilního a důvěryhodného partnera pro investování a umisťování podniků. MZV propaguje Českou republiku oficiálním webem o České republice: www.czech.cz. Na stránkách se nachází rozhraní pro oblasti jako práce a život, turistika, studium, objevování ČR ale i sekce pro podnikání. 5.1.3. Spory a nejasnosti v podpoře exportu mezi ministerstvy Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zahraničních věcí vedly neustálé spory ohledně zahraniční politiky a zahraničního obchodu státu. V mnoha věcech se oblasti působnosti obou ministerstev překrývají, je tedy nezbytné účelně rozdělit jednotlivé kompetence a spolupracovat na společných programech. Podle kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb. § 6: Ministerstvo zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy pro oblast zahraniční politiky,… koordinuje vnější ekonomické vztahy,… řídí zastupitelské úřady v zahraničí. Podle § 13 téhož zákona: Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro... obchodní politiku, zahraničně ekonomickou politiku,… zahraniční obchod a podporu exportu,… a koordinuje zahraničně obchodní politiku České republiky ve vztahu k jednotlivým státům. Ze zákona lze vyčíst, že MZV koordinuje zahraniční vztahy komplexně a zaměřuje se spíše na politické záležitosti, zatímco MPO se ze statutu ústředního orgánu pro průmysl a obchod zaměřuje v zahraničí pouze na ekonomické zájmy. Po mnoho let vedlo nejasné rozdělení ke sporům ve vykonávání samotné zahraniční politiky a v přípravě a koordinaci strategických dokumentů vlády. MPO například vyčítá MZV, že se nemohlo podílet na vytváření a schvalování Exportní strategie pro roky 2012 – 2020. Také ke zrušení některých obchodně-ekonomických úseků
52
MZV: Velvyslanectví České republiky v Berlíně. Cíle a poslání obchodně-ekonomického úseku (2003).
38
v roce 2011 na zastupitelských úřadech se MPO (a i další instituce jako Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy aj.) staví nesouhlasně. Ekonomickou agendu měli přebrat diplomaté, což MPO považovalo za nedostatečný krok. Samo MPO dlouhou dobu usilovalo o zavedení diplomatických pasů pro své zahraniční pracovníky, kteří působí dlouhodobě v zahraničí, jelikož diplomatické pasy jsou v některých státech naprostou nezbytností k jednání s tamními orgány.53 MPO také chtělo zavést vlastní síť zahraničních kanceláří, což MZV odmítalo schválit. MPO už ale své zaměstnance v zahraničí má – pod agenturou CzechTrade (CT), zaměstnanci CT jsou vedeni jako pracovníci zahraniční mise MPO, ale nedisponují diplomatickými pasy, jak bylo původně zamýšleno. Možnou variantou je také převést zástupce zahraničních misí do příspěvkové organizace Správa služeb MPO, jejíž pracovníci mohou snadno získat služební pasy. V roce 2013 padl návrh, aby se z úsporných důvodů agentura CzechTrade sloučila s agenturou CzechInvest, které jsou obě příspěvkovými organizacemi MPO.54 (Blíže v kapitole Sloučení Czechtrade a CzechInvest?). Spor mezi ministerstvy vyústil podepsáním ujednání55 o jasném rozdělení kompetencí při zřizování zahraniční kanceláře, kterou podepsali tehdejší ministři56 obou ministerstev. V ujednání jsou jasně stanoveny podmínky a náležitosti při zřizování zahraniční kanceláře MPO, například: MPO musí MZV informovat o záměru otevřít kancelář v zahraničí, MZV vydá zaměstnancům MPO služební pasy k výkonu činnosti v zahraničí, pracovníci MPO budou pravidelně (minimálně jednou za 14 dní) informovat ekonomického diplomata o aktuálním dění. MZV se v zahraničních záležitostech chová poněkud svrchovaně, přitom odborní pracovníci MPO vysílaní do teritorií disponují úzkou profilací práce zaměřenou pouze na ekonomické a obchodní otázky, kterou mohou vykonávat efektivněji oproti zaměstnancům MZV, kteří mají na starosti i ostatní diplomatické záležitosti státu. Už v roce 2011 podepsala ministerstva průmyslu a obchodu a zahraničních věcí Dohodu o garantované úrovni služeb v oblasti prosazování obchodních zájmů českých firem, ve které je jasně stanoveno vymezení poskytovaných služeb oběma orgány. Je stanoven rozsah služeb i Centrum pro studium demokracie a kultury: Revue Politika. Spor o podporu exportu (2012). E15: Euro. Kubova přísně tajná zahraniční mise (2013). 55 Ministerstvo zahraničních věcí. Ujednání MZV a MPO o zásadách spolupráce při budování, provozování a řízení sítě zahraničních zastoupení organizace zřízené MPO (2013). 56 Jan Kohout z MZV a Jiří Cieńciała z MPO. Předešlí ministři Karel Schwarzenberg a Martin Kuba se nedokázali dohodnout na jasném řešení. 53 54
39
rozdělení kompetencí k jednotlivým úkonům a službám podle kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb., v dokumentu je zapracována i snaha o spolupráci obou ministerstev při výkonu práce.
5.2. CzechTrade/ Zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu Nejvýznamnější organizací komplexně se zabývající podporou exportu nefinančního charakteru je agentura CzechTrade (v současné době Zastoupení MPO). Už svým názvem k tomu nabádá- Agentura na podporu exportu. Funkčně se řadí mezi příspěvkové organizace MPO. Portfolio poskytovaných služeb je rozsáhlé od poradenství a vzdělávání v ČR, až po konkrétní služby přímo v teritoriu. Hlavním úkolem CT je poskytovat exportérům teritoriální informace, informovat je o exportních příležitostech, vyhledávat a udržovat kontakt s obchodními partnery jak v zahraničí, tak na domácí půdě, zajišťovat oficiální setkávání potenciálních obchodních partnerů, propagovat české firmy potažmo Českou republiku na světově významných veletrzích a také poskytovat exportérům kvalitní vzdělávání a odborně zaměřené semináře. Hlavním cílem CT je posílit konkurenceschopnost českých firem na zahraničních trzích. Výstižná je filozofie agentury CzechTrade: „Pomoci malé firmě dostat se na zahraniční trhy a udělat z ní střední firmu, která se bude dále prosazovat na další vzdálenější a větší trhy. Až se z ní stane velká mezinárodní firma.“ Služby CT jsou zpoplatněné a na některé je možnost získat státní příspěvek nebo finanční úlevu. Výhody jsou poskytovány především malým a středním podnikům (MSP) a exportérům vyvážejícím do prioritních a zájmových zemí. I když se Německo neřadí mezi prioritní ani zájmové země, je nejobjemnějším trhem z hlediska zakázek i z hlediska úspěšně uzavřených obchodů agentury CzechTrade. V roce 2012 poskytl CT své služby 1424 klientům a zprostředkoval celkem 2190 jednání, v roce 2013 zaznamenal nárůst na 1515 klientů a 3274 jednání. Při hledání podpory se 30% ze všech exportujících firem obrací právě na CzechTrade. V současné době funguje 41 zahraničních kanceláří, na kterých působí 47 pracovníků.57 V Německu se pobočka se dvěma pracovníky nachází v Düsseldorfu.
57
VALIŠ, Z. (2014).
40
TOP obory v roce 2013, kterými se CT zabývá, jsou strojírenství, obráběné komponenty a potravinářský průmysl. TOP země, s nimiž CT spolupracuje, jsou dle pořadí od nejvýznamnější: Německo, Rakousko, Rusko, Velká Británie a Itálie. Exportní balíčky Z důvodu zvýšení efektivnosti58 a uživatelské jednoduchosti poskytuje CT služby formou exportních balíčků. Tabulka 4: Služby v rámci exportních balíčků poskytovaných agenturou CzechTrade Basic
Business
Vyhledání obchodních kontaktů
Vyhledání a ověření obchodních kontaktů
Teritoriálně zaměřené analýzy
Oslovení vybraných kontaktů a ověření zájmu o spolupráci
4x účast na odborných a teritoriálních seminářích
Organizace obchodních jednání
Doporučení veletrhů a výstav
Teritoriálně zaměřené analýzy
Konzultace se zahraničními zástupci obchodní sítě MPO
8x účast na odborných a teritoriálních seminářích
Meeting Point CzechTrade
Konzultace se zahraničními zástupci obchodní sítě MPO Meeting Point CzechTrade Konzultace v oblasti průmyslové právní ochrany
Zdroj: MATĚJKOVÁ, D. (2013).
Balíček Basic obsahuje základní vstupní analýzu trhu a vyhledání potenciálních obchodních partnerů v teritoriu. K tomu poskytuje klientovi 4 účasti na odborných a teritoriálních seminářích. V rámci balíčku Business je navíc (oproti Basic) poskytováno ověření a oslovení vyhledaných kontaktů z pozice MPO – což je hojně využívanou službou, dále potom organizace V minulosti se ceny za služby stanovovaly hodinovou sazbou, což vycházelo pro firmy (především MSP) velmi draho a firmy nejevily o produkty zájem. Od loňského roku se exportní služby poskytují formou balíčků, které jsou cenově výhodnější, a to zapříčinilo zvýšení zájmu o produkty. 58
41
obchodních jednání, kterou zajišťují pracovníci CT, 8 účastí na seminářích a konzultace v oblasti právní průmyslové ochrany. Třetí balíček Plus zajišťuje tytéž služby jako Business a navíc zcela specifický program ušitý na míru danému klientovi obohacený o individuální služby. Všechny balíčky obsahují účast na Meeting Point CzechTrade – akce probíhá v pravidelných termínech na začátku roku a jedná se o setkání exportérů se všemi vedoucími zahraničních zastoupení MPO na jednom místě. Exportéři se mohou informovat o aktuální nabídce podpory a prokonzultovat své záměry s odborníky z praxe. Půlhodinové schůzky s jednotlivými zástupci zahraničních kanceláří jsou dopředu připraveny, tak aby si klient mohl projednat své záměry s různými zástupci a zvážit, která země se jeví pro jeho vývoz jako nejvýhodnější. Exportní vzdělávání Pořádání odborných školení a seminářů je nedílnou součástí nabídky CT. Od oborově a teritoriálně zaměřených školení až po manažerské techniky a komplexní rozvoj obchodních dovedností. V nabídce CT lze nalézt: Jednodenní i dvoudenní semináře, ucelené kurzy, exportní konference, diskusní fóra, firemní školení na zakázku a další praktické vzdělávání.59 Teritoriální školení se pořádají za účasti zahraničních zástupců CzechTrade, kteří přijíždí přímo z oblastí, a poskytují cenné rady a aktuální informace přímo z cílových zemí. CT se snaží poskytovat své služby individuálně s ohledem na rozdílné požadavky a přání klientů. Zaměřuje se tedy na menší zahraniční konzultace přímo s reprezentanty jednotlivých zahraničních kanceláří a na regionální exportní konference s menším počtem účastníků. Exportní klub Roční členství v Exportním klubu60 přináší řadu výhod jako například: prioritní přístup k exportním konzultacím se zahraničními zástupci v ČR, přístup do Klientské zóny, kde lze spravovat klientský účet a například si objednávat služby CT online. V Klientské zóně lze nalézt: sektorové a teritoriální analýzy, exportní příležitosti a zahraniční poptávky. Součástí Exportního klubu je i rozšířený informační servis a zápis klienta do databáze Adresář exportérů, kde je klientovi vytvořen profil firmy a zaneseny informace o jeho nabízených produktech.
59 60
CzechTrade: Naše služby. Exportní vzdělávání (2014). Členský příspěvek 5000,- Kč/ rok.
42
BusinessInfo.cz Portál Businessinfo.cz úspěšně provozuje od roku 2001 agentura CT. Na portále lze naleznout kompletní informace a podporu pro široký okruh podnikatelů, primárně se však portál zaměřuje na zahraniční obchod a podporu exportu. Na portál přispívají všechny státní instituce, které mají co do činění s vývozem – MPO, MZV, CzechTrade/CzechInvest, ČEB a EGAP + svazy a komory nestátního charakteru. Nově vytvořený jednotný portál Zpravodajství pro export selektuje vybrané a aktuální informace vztahující se pouze na export. Což umožňuje vývozcům snadnější a rychlejší přístup k potřebným informacím. Navíc je možné po přihlášení do Klientské zóny vyfiltrovat teritoria a obory zájmu jednotlivých klientů, tak aby se uživatelům zobrazovali jen prvotně určené informace, které jsou v souladu se zaměřením jejich obchodování. Na portále Zpravodajství pro export lze nalézt veškeré informace týkající se exportu, obchodní kontakty a statistiky z jednotlivých teritorií, analýzy trhů a kalendář všech akcí, veletrhů, seminářů, kontaktních dnů a konferencí pořádaných státními agenturami a organizacemi. K dispozici jsou po přihlášení také online služby v Klientské zóně. Online služby je možné využívat v rámci exportních balíčků nebo Exportního klubu CzechTrade. Průměrná návštěvnost webu je přibližně 300 000 návštěvníků měsíčně.61 CzechTrade Německo Zahraniční zastoupení MPO v Düsseldorfu je dlouhodobě nejúspěšnější kanceláří CzechTrade, v roce 2012 evidovalo 19 úspěšných případů v celkové hodnotě 50 milionů Kč.62 Pro porovnání druhá „nejúspěšnější“ země je Belgie se 3 případy ve výši 47 miliónů Kč. V roce 2013 německá kancelář taktéž zaznamenala 19 úspěšných případů v celkové hodnotě mnohem vyšší a to více než 112 milionů Kč a k tomu více zveřejněných exportních příležitostí než v předešlém roce. V roce 2013 to bylo 166 exportních příležitostí, což tvoří 23 % všech poptávek zahraniční sítě, a 143 zveřejněných exportních příležitostí v roce 2012 – což se rovná 15 % všech poptávek zahraniční sítě. Pro srovnání ostatní země uveřejní přibližně 50 a méně exportních příležitostí.63 V následující tabulce je souhrn důležitých ukazatelů efektivnosti zahraniční kanceláře. Z celkem 225 zakázek je zaevidováno „pouze“ 19 úspěšných případů (rok 2013). Číslo se zdá
VALIŠ, Z. (2014). Všechny exportní případy jsou evidovány v informačním systému SINPRO na základě interních dotazníků, návratnost dotazníků ca. 50%. CzechTrade. Výroční zpráva CzechTrade za rok 2012 (2013). 63 Tamtéž. 61 62
43
být malé, ale jedná se o jednu z nejúspěšnějších a nejvytíženějších kanceláří z celé sítě zahraničních kanceláří MPO. Za úspěšný případ se považuje zrealizovaný obchod mezi českým a německým subjektem, který je písemně potvrzen buď českým exportérem, nebo německým odběratelem. Potvrzení úspěšného případu funguje na dobrovolné bázi, klienti nemají povinnost tyto informace sdělovat. Mezi zakázky se počítají akviziční služby zaměřené na identifikaci potenciálních obchodních partnerů, ověření zájmu o spolupráci i například průzkumy trhu apod., jejichž cílem nemusí být uzavřený obchod. Hledání a navazování nových kontraktů je běh na dlouhou trať a vždy je velký úspěch, když se zdaří lukrativní obchod. CT primárně pomáhá se zorientováním se na trhu a vyhledáním kontaktů, samotné uzavření obchodu už je věcí dotyčných firem. Za malým číslem může stát také fakt, že návratnost dotazníků je přibližně 50% a ne všechny firmy jsou ochotny sdělovat tyto informace. Tabulka 5: Přehled projektů a úspěšnosti zahraniční kanceláře MPO v Düsseldorfu 2010
2011
2012
2013
52
117
140
225
Tržby (mil. Kč)
1,337
1,931
2,031
4,219
Spokojenost klientů se službami
1,270
1,170
-
1,150
28
14
19
19
62,160
188,517
49,743
112, 716
138
164
143
166
Počet zakázek
Úspěšné případy Objem exportu z úspěšných případů (mil. Kč) Počet zveřejněných zahraničních poptávek
Zdroj: CzechTrade, data poskytl pan Vít Bruner, vlastní zpracování
Vzhledem k významu německých veletrhů se německá zahraniční kancelář zaměřuje také na služby spojené s prezentací českých klientů na vybraných veletrzích, čemuž se práce věnuje podrobněji v dalších kapitolách (rozpis veletrhů v Německu pořádaných v gesci CT lze nalézt v přílohách 3 a 4). Mimo již zmíněné veletrhy připravuje CT během roku dodavatelská fóra nebo Sourcing Days – akce jsou určené pro zahraniční firmy a české dodavatele, kdy se českým firmám zprostředkují aktuální poptávky velkých zahraničních podniků z průmyslových oblastí (především strojírenské subdodávky). U Sourcing Days je účast pro zahraniční řetězce bezplatná. Na rok 2014 je naplánován již 4. ročník Sourcing Day v Plzni – setkání českých 44
výrobců s německými nákupčími. V roce 2013 proběhlo už druhé dodavatelské fórum pro řetězec OBI, které se setkalo s velkým úspěchem. V minulosti již proběhly sourcingové akce/dodavatelská fóra pro nadnárodní korporace jako RWE, Areva, ABB, Evonik, Tetra Pak, Tesco, REWE, ISUZU.64 Důležitým a hodnotným ukazatelem je také spokojenost klientů, která je kanceláří důsledně sledována. Pohybuje se v rozmezí 1,1 – 1,3 (ze škály 1 – 4, přičemž 1 je nejlepší). Návratnost dotazníků spokojenosti klientů se pohybuje kolem 50 %. Zahraniční kancelář poskytuje nejkvalitnější služby z oboru, což dokazují i konkrétní ohlasy spokojených klientů v databázi CT. Dalším sledovaným ukazatelem je počet exportních příležitostí (tzv. zahraničních poptávek), které jsou zveřejňovány prostřednictvím portálu BusinessInfo. V roce 2013 byla německá kancelář nadprůměrně úspěšná. Žádná jiná zahraniční kancelář MPO nedosáhla takových výsledků. Rok 2013 byl rekordní, i co se týče celkových tržeb a počtu projektů agentury CT na celém světě. Z konkrétních dat je tedy jasně vidět dominance německé kanceláře. Což jen potvrzuje silnou pozici Německa v rámci obchodně-ekonomických vztahů s Českou republikou. Tabulka 6: Benchmarking výsledků ZK Düsseldorf v rámci 37 kanceláří v roce 2013 17 % podíl německé ZK na celkových tržbách zahraniční sítě 19 % podíl na počtu zakázek celé zahraniční sítě 18 % podíl na počtu úspěšných exportních případů celé zahraniční sítě 23 % podíl na celkových zprostředkovaných exportních příležitostech zahr. sítě Zdroj: CzechTrade, data poskytl pan Vít Bruner
5.3. CzechInvest/ Zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu Agentura na podporu podnikání a investic CzechInvest (CI) je stejně jako CzechTrade státní příspěvkovou organizací Ministerstva průmyslu a obchodu. CI se zabývá podporou podnikání především malých a středních firem, implementací programů EU a zprostředkováním evropských i státních dotací v oblasti podpory podnikání a konkurenceschopnosti českých firem. Získáváním zahraničních investic a zviditelňováním České republiky v zahraničí jako
64
ČESKÝ EXPORTÉR, (2013), z konzultace s panem Vítem Brunerem.
45
solidního místa pro investiční příležitosti zahraničních firem. Příliv zahraničního kapitálu pomáhá MSP v růstu a rozvoji. CI má 13 regionálních poboček ve všech krajích ČR a v zahraničí nedisponuje tak rozsáhlou sítí jako CzechTrade. Zástupci CzechInvest se nachází v USA, Číně, Německu, Japonsku a ve Velké Británii. CzechInvest Německo Pro Českou republiku je velmi důležité zastoupení CzechInvestu v Německu, jelikož Německo je jedním z hlavních investorů v ČR. V Německu je možné se obrátit na jediného zástupce v Düsseldorfu, který sídlí v Českém domě, společně s agenturou CzechTrade. V roce 2012 investovalo prostřednictvím agentury CI 9 německých firem v celkové hodnotě 1 233,24 miliónů Kč. Ihned po českých firmách (318 firem) jsou tedy německé firmy nejčastějším investorem. CI také zajistil v roce 2012 deset expanzí z Německa a 5 dalších nových investičních projektů financovaných německými investory.65 I dlouhodobě je Německo nejsilnějším partnerem s nejvyšším počtem zrealizovaných projektů – za období od roku 1993 do první poloviny roku 2013 je zaznamenáno celkem 259 projektů pocházejících z Německa, v celkové výši 172 234 miliónů Kč. Nejčastější služby poskytované německým zastoupením66:
informace o možnosti finanční podpory investic – investiční pobídky
přehled podpory ze Strukturálních fondů EU 2007–2013, zejména operační program Podnikání a inovace
zpracování nabídky průmyslových nemovitostí (průmyslové zóny, brownfieldy, technologické parky a inkubátory, kancelářské prostory)
vyhledání dodavatelů v ČR dle zadaných kritérií
vyhledání strategického investičního cíle v ČR pro akvizici resp. Joint Venture (projekt agentury CzechInvest – CzechLink) – projekt pomáhá najít českým podnikatelům strategického nebo investičního partnera ze zahraničí
65 66
AfterCare stávajících investorů (komunikace s úřady místní samosprávy)
nalezení vhodného partnera v ČR pro výzkumné a vývojové aktivity
CzechInvest. Výroční zpráva 2012 (2013). Z konzultace se zahraničním zástupcem CzechInvestu panem Martinem Partlem.
46
prezentace na seminářích – všeobecná propagace ČR (hospodářské komory, klastry a netzwerky)
zpracování investičních dotazníků (RFI – Request for Information )
Tabulka 7: TOP 5 zemí dle počtu zrealizovaných projektů agenturou CzechInvest za období 1993–1. pol. 2013 Počet projektů
Výše investice (mil. Kč.)
Vytvořená pracovní místa
Česká republika
1 182
150 965,98
46 735
Německo
259
172 234,57
46 237
USA
155
58 660,88
29 739
Japonsko
102
98 175,19
25 036
Irsko, Velká Británie
90
23 529,59
14 451
Zdroj: CzechInvest, data poskytl pan Martin Partl
Je patrné, že z Německa do České republiky proudí nemalé množství investičních prostředků. Co se týče počtu projektů, nejvíce jich CzechInvest realizuje s českými podnikateli a investory, co se ale týče objemu investic předbíhají české investory ti němečtí. Ukazatel není přesný, jelikož se jedná o dlouhodobou statistiku všech případů, údaje se každoročně mění. Ale je jisté, že Německo zůstává silným partnerem ohledně investování na českém trhu. Nemalé množství německých firem má dceřinné firmy v ČR a také spousta českých podniků byla odkoupena německými velkými podniky, jako nejzářnější příklad lze uvést koncern Volkswagen – Škoda. V roce 199167 odkoupil německý velkovýrobce automobilů českou automobilku Škoda. Němci, kteří byli a jsou velmi pyšní na svá auta, si české automobily osvojily natolik, že je považují téměř za vlastní. Tudíž je zcela běžné potkat na německých silnicích velký počet „škodovek“, narozdíl od francouzských Citroënů (hlavních konkurentů německých automobilek).
67
Škoda Auto. Wikipedia: the free encyclopedia (2001).
47
Graf 9: Objem investic v ČR podle země původu 1993–1. pol. 2013
Zdroj: CzechInvest, data poskytl pan Martin Partl
Sloučení CzechTrade a CzechInvest? Ohledně sloučení/nesloučení těchto dvou státních agentur se v médiích neustále diskutuje a s každým dalším ministrem v čele MPO přijde nový návrh. V současné době jsou obě agentury vedeny jako zahraniční síť MPO (tedy společně ale na stejné úrovni). Za vedení Martina Kuby v roce 2013 padl návrh na úplné sloučení, s tím že CzechTrade jako organizace s méně zaměstnanci se stane divizí CzechInvestu. Důvodem pro tak razantní změny měly být úspory nákladů ze snížení počtu zaměstnanců především na vedoucích postech. Předkládané opatření provázela řada nejasností ohledně budoucí struktury nebo třeba i změny názvu agentury, což by zavedenému označení CzechTrade uškodilo. Problémem je i nejasná záležitost ohledně poskytování služebních pasů agenturním pracovníkům v zahraničí.68 Ke konci roku 2013 mělo dojít ke sloučení, avšak krátce nato přišel nově zvolený ministr Jan Mládek s opačným řešením a požaduje opětovné rozdělení agentur na samostatné subjekty. Poslední verzí je tedy zachování státních agentur ve stejném rozdělení, jak byly ustanoveny při vzniku a jak fungují téměř po celou dobu své existence, tedy síť agentury CT a síť CI. Pozornost bude naopak zaměřena na diverzifikaci exportu a zefektivnění fungování obou organizací, spíše než na ušetření nákladů z jejich spojení.
68
Česká pozice. Plán na sloučení státních agentur je na světě (2013).
48
5.4. Ostatní instituce na podporu exportu Na tomto místě jsou uvedeny ostatní instituce podporující české exportéry. Nejvýznamnější a nejvyhledávanější instituce již byly popsány výše, avšak z hlediska úplnosti je nasnadě krátce uvést i další organizace. Česko-německá obchodní a průmyslová komora – ČNOPK69 Česko-německá obchodní a průmyslová komora (Deutsch-tschechische Industrie- und Handelskammer – DTIHK) aktivně podporuje kooperaci mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo v hospodářských vztazích. Působí jako zahraniční zastoupení německé hospodářské komory, jejíž vrcholnou institucí je Německý sněm obchodních a průmyslových komor (Deutscher Industrie- und Handelskammertag – DIHK), do systému německých institucí také patří obchodní a průmyslové komory (Industrie- und Handelskammer – IHK). Hospodářské komory zaujímají v Německu významnou roli jako zástupci podnikatelů. Zahraniční kanceláře německé průmyslové a obchodní komory (Auslandshandelskammer – AHK) se nachází v 85 významných státech světa včetně České republiky. Služby poskytují jak německým firmám, tak i českým firmám při hledání vhodných obchodních partnerů, organizaci meetingů, seminářů a veletrhů. Svou působností a nabídkou služeb se podobá české agentuře CzechTrade – CT pomáhá českým firmám s hledáním odbytových možností na německém trhu, zajišťuje příliv investic od německých investorů, poskytuje informace z německého i českého právního a daňového prostředí, pořádá semináře, kurzy a školení a také setkání německých a českých partnerů při obchodních jednáních ale i při neformálních kulturních akcích a banketech. ČNOPK je německým zástupcem při podpoře podnikatelských aktivit německých firem na území ČR, i přesto je v jeho portfoliu místo pro podporu českých firem směřujících na německý trh. Hospodářská komora České republiky Obdobou německé IHK je Hospodářská komora České republiky. Její hlavní činností je efektivní podpora a udržitelný rozvoj podnikatelské sféry v České republice. HK ČR je zřízena na základě zákona č. 301/1992 Sb. o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR a má za úkol v oblasti zahraničně-ekonomických vztahů podle § 4:
69
DTIHK (2014).
49
…navazovat a rozvíjet styky s komorami a obdobnými institucemi v zahraničí a uzavírat s nimi dohody, šířit znalosti o ekonomických podmínkách a právních předpisech týkajících se obchodních vztahů se zahraničím a v souvislosti s tím vydávat a rozšiřovat informativní a odborné publikace. HK ČR pořádá celou řadu setkání, informačních schůzek, seminářů a vzdělávacích programů. Co se týče exportu do Německa, je HK činná především v informování podnikatelů o aktuálních změnách probíhajících v rámci vnitřního trhu EU. V minulosti byla také zodpovědná za program Společné účasti na specializovaných výstavách a veletrzích, který je financován z evropských peněz. Jako zahraniční zastoupení HK ČR působí organizace CEBRE70 (Czech Business Representation). CEBRE má sídlo v Bruselu, kde obhajuje české zájmy před evropskými institucemi. Enterprise Europe Network – EEN Enterprise Europe Network je celosvětovou organizací působící v oblasti podpory malých a středních podniků. Malým a středním podnikům poskytuje především informace o vnitřním trhu EU, pomáhá navazovat zahraniční kontakty a následné obchodní transakce, také je zprostředkovatelem mezinárodní spolupráce na projektech ve výzkumu a vývoji a poskytuje rady týkající se ochrany duševního vlastnictví. Svá zastoupení má v 56 státech světa. Organizace EEN je financována z Rámcového programu EU pro konkurenceschopnost a inovace a MPO ČR.71 Mezinárodní obchodní komora72 Mezinárodní obchodní komora (International Chamber of Commerce – ICC) je mezinárodní organizací sdružující podniky, kterým pomáhá začlenit se a být úspěšnými na světových trzích. ICC disponuje poradním hlasem u stěžejních nadnárodních institucí jako OSN, EU, WTO, OECD. ICC byla založena v roce 1919 a v dnešní době zastupuje zájmy podniků z více jak 120 zemí po celém světě.
Hospodářská komora ČR. CEBRE (2013). Enterprise Europe Network: Česká republika. Síť v ČR (2014). 72 International Chamber of Commerce. Členství v ICC (2013). 70 71
50
ICC Česká republika pravidelně organizuje teritoriální setkání zástupců států, semináře, klubová setkání, kulaté stoly a další akce. Členství v ICC je zpoplatněné ročním členským příspěvkem. Členové potom mají přístup k informacím zveřejňovaným ICC, nárok na propagaci a účast na akcích pořádaných ICC. Asociace exportérů Asociace exportérů je dobrovolnickou organizací, jejímž členem se můžou stát právnické a fyzické osoby s podnikatelskou činností v oblasti exportování zboží do zahraničí. Asociace má převážně poradenský status a poskytuje aktuální informace o dění na světových trzích, o novinkách v podpoře exportu, komunikuje se státními institucemi činnými v oblasti podpory vývozu a pořádá vzdělávací a školící akce.73 Asociace exportérů pravidelně pořádá Exportní fórum – setkávání významných představitelů z oboru zahraničního obchodu, podpory exportu a zástupců vývozců. Poslední ročník Exportního fóra proběhl v dubnu 2014 a zúčastnili se ho například ministr financí Andrej Babiš, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk, generální ředitel EGAP Jan Procházka a další významní ekonomové z bank a velkých podniků.74 Svaz průmyslu a dopravy75 Svaz průmyslu a dopravy (SP ČR) je nestátní organizací hájící zájmy českých zaměstnavatelů a podnikatelů ve vztahu k politickým a hospodářským zásahům vlády ČR. SP ČR je činný jak při utváření příznivého podnikatelského prostředí české ekonomiky, tak rozvíjí činnost na mezinárodním poli. Stál u zrodu důležitých organizací a připomínkuje rozhodnutí a stanoviska vlády a ostatních státních útvarů. Pomáhá českým subjektům v navazování zahraničních vztahů prostřednictvím podnikatelských misí, konferencí a účastí na veletrzích a výstavách. Úzce spolupracuje s ostatními svazy, např. s HK a ostatními zaměstnavatelskými a podnikatelskými svazy.
Asociace exportérů. Stanovy občanského sdružení Asociace exportérů (2014). Asociace exportérů. Referáty (2014). 75 Svaz průmyslu a dopravy ČR. O nás (2009). 73 74
51
Česká rada pro obchod a investice Byla založena v roce 2006 jako poradní orgán vlády. Je složená ze zástupců podnikatelské sféry (HK, Svaz průmyslu a dopravy, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR), státní správy (MPO, MZV, MF) a zástupců důležitých proexportních agentur CzechTrade a CzechInvest. Jejím úkolem bylo zharmonizování působnosti MPO a MZV v zahraničně obchodních vztazích. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) je právnickou osobou sdružující malé a střední podniky a živnostníky z celé ČR. Poskytuje především informační servis, spolupracuje s významnými společnostmi a státními organizacemi. Poskytuje svým členům zvýhodněné produkty a služby od svých partnerů, vyhlašuje Grantové projekty a přebírá záštitu nad podnikatelskými soutěžemi (Štiky českého byznysu, HSBC Grant pro exportéry, Exportní ceny DHL UNICREDIT, Ocenění českých podnikatelek a další).76 Pravidelně vypracovává průzkumy ohledně různých odvětví a zaměření. V červnu 2013 ve spolupráci s EGAP vyhodnotila exportní aktivity MSP v ČR.77 Svaz českých podniků v Německu – VTUD Svaz českých podniků v Německu ( Vereinigung tschechischer Unternehmen in Deutschland – VTUD) je dobrovolná organizace českých podniků působících na německém trhu, mezi hlavní náplně její činnosti se řadí právní a daňové poradenství a odborná pomoc při tlumočení a logistice. Organizace vznikla z popudu samotných firem v roce 2004. 78 V úzké spolupráci se Svazem českých podniků v Německu kooperuje German & Czech Business Club, který má své pobočky společně s VTUD v Drážďanech, Mnichově a Řezně. Hlavní reprezentace se nachází v Düsseldorfu a v Praze.79 Tyto organizace nejsou tak významné v podpoře exportu jako státní proexportní instituce. Zaměřují se výhradně na získávání klientů na komerční bázi.
Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. O asociaci (2014). Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. 23. průzkum AMSP ČR – Exportní aktivity MSP v ČR (2013). 78 Svaz českých podniků v Německu. Kdo jsme (2014). 79 German Czech Business Club (2010). 76 77
52
6. Veletrhy a výstavy Tato kapitola se zabývá veletrhy a podporou účasti českých firem na zahraničních veletrzích se zaměřením na Německo. Součástí je i popsání funkcí a významu veletrhů. Jelikož se jedná o speciální a prestižní disciplínu marketingové prezentace firmy a jednu z nejvyhledávanějších forem podpory exportu. Stejně jako zahraniční obchod i veletrhy mají svoji historickou tradici, a to v klasických tržištích a jarmarcích, které se konaly na významných obchodních křižovatkách a v centrech velkých měst. Na jednom místě se zde střetávali prodejci a zákazníci, ale i konkurenti navzájem. Hlavní funkcí veletrhu je dostat určitý trh v jeden čas na jedno místo – výrobce, prodávající, kupující, dodavatele, odběratele. Veletrh je jedinečná příležitost k navazování nových i k udržování starých kontaktů, sledování konkurence a novinek v oboru a k vyměňování zkušeností. Veletrhy mají
nezastupitelné
funkce80
v
ekonomice,
ať
už
se
na
to
pohlíží
z mikroekonomického, regionálního nebo společenského hlediska. Mezi mikroekonomické funkce lze zařadit již výše zmíněné aktivity firmy – navazování nových obchodních vztahů, srovnávání s konkurencí, průzkum trhu, marketingové aktivity a reklama. Pořádání veletrhů je velmi významným determinantem významnosti pro pořádající město a jeho blízké okolí, což se považuje za regionální funkce se zaměřením na ekonomiku. Jen několik měst vlastní výstavní prostory a požívá tak jakési jedinečnosti a konkurenční výhody oproti ostatním městům. Během veletrhů giganticky roste ekonomika v místě konání veletrhu – především dopravcům, hoteliérům, gastronomickým zařízením a ostatním službám zajišťujícím chod veletrhu. Místní firmy z toho mnohdy těží razantním zvýšením cen za poskytnuté služby (mnohdy se ceny vyšplhají na dvojnásobek i trojnásobek oproti normálnímu stavu). Jako funkce společenské lze uvést přenos a předávání nových informací a špičkových znalostí, které se na veletrhu koncentrují a které jsou hnacím motorem dnešní ekonomiky a výrazným determinantem hospodářského růstu všech vyspělých zemí. Smyslem účasti na veletrzích je prezentovat firmu, produkt nebo inovaci širokému spektru lidí. A to nejen zákazníkům, ale i konkurenčním firmám. Veletrhy jsou jedinečnou komunikační a obchodní možností k setkání všech účastníků trhu, a to v mezinárodním měřítku.
80
AUMA. Funktionen von Messen (2014).
53
Například Bureš81 přirovnává veletrh ke společenskému svátku, kde jde především o setkávání a kde vedle probíhajících obchodních jednání hraje nezastupitelnou roli i společenská angažovanost firem a celý veletrh je třeba brát jako prestižní společenskou událost. Veletrhy jsou součástí marketingové strategie firmy a náklady na veletrhy jsou položkou nákladů na marketing. Nedílnou součástí tedy musí být vyhodnocení návratnosti vložených prostředků a úspěšnosti kampaně zahrnující i prezentaci na mezinárodním nebo lokálním poli v rámci veletrhů. Na prezentaci firem na veletrzích existují zcela rozdílné názory – některé firmy to zcela zavrhují jako totální ztrátu času a vyhazování peněz za nákladné prezentace a přemrštěné vystavovatelské nájmy, hotely a schůzky. Jiné to berou jako společenskou událost a investici do budoucnosti s vědomím, že vložené peníze se vrátí v podobě uzavření nového kontraktu, který přinese firmě zisk. Spousta firem také využívá veletrhy k utužování kontaktů se svými dlouhodobými klienty a partnery, s nimiž sjednat schůzku v průběhu roku (především pokud se jedná o zahraniční partnery) se jeví takřka nemožné nebo vysoce nákladné a neefektivní. Účast na veletrzích a výstavách je nedílnou součástí marketingové strategie většiny firem, těch exportujících především. Jelikož významné veletrhy jsou zpravidla mezinárodního charakteru a je možnost na nich navázat tolik důležité další zahraniční kontakty.82 Státní proexportní politika aktivně podporuje účasti na veletrzích a výstavách prostřednictvím státních podpor a i s využitím evropských dotací v rámci operačních programů. Součástí myšlenky podpory na mezinárodním veletrhu není jen prezentace samotných firem a jejich produktů, ale i prezentace samotné České republiky.83 Stát se prostřednictvím podpor snaží pomoci zejména MSP, které by za jinak stejných podmínek nebyly schopny uhradit účast na zahraničním veletrhu. Česká republika nebo agentura CzechTrade tak nabízí MSP možnost zapojit se do společného stánku, kde jsou náklady na účast sdíleny a navíc mohou těžit ze společné propagace pod záštitou České republiky. Důležitým bodem je vždy slůvko mezinárodní veletrh – podpora nemůže být poskytována na účast na domácích akcích. Musí se jednat o prestižní veletrhy s mezinárodním statutem.
BUREŠ, I. (1999). Rozdělení veletrhů podle zastoupení vystavovatelů: lokální, regionální, národní, kontinentální a mezinárodní. 83 VYSEKALOVÁ, J. (2004), s. 32. 81 82
54
6.1. Instituce a svazy ve veletržním oboru v ČR a v SRN Výstavnické svazy fungují jako shromaždiště informací pro firmy se stejným zájmem. Kromě dobrovolnických organizací působících v tomto oboru, pomáhá českým exportérům výraznou měrou i stát a jeho instituce. Především zastoupení MPO představované agenturou CzechTrade a MZV. Státní instituce poskytují mimo jiné i finanční podporu na účast na mezinárodních veletrzích a výstavách. Ostatní instituce jsou převážně určeny vystavovatelským areálům a firmám zajišťujícím samotné konání veletrhů. V České republice je to například Společenství organizátorů výstavních akcí ČR (SOVA ČR), Asociace výstavářských firem ČR. Ve světe je činná Globální světová asociace veletržního průmyslu (UFI), a za Německo lze uvést informační portál AUMA, kde jsou k nalezení kompletní informace o veletrzích konaných v Německu.
6.2. Německo jako výstaviště světa Zaměření této diplomové práce je na Německo a na podporu exportu, z toho jako pojítko jasně vychází veletrhy. Právě účast na zahraničních veletrzích je exportéry velmi vyhledávanou službou. Historicky jsou veletrhy v Německu považovány za velmi prestižní. Velmi tomu dopomáhá i silná ekonomika zaměřená na vysoce technologicky orientované branže (strojírenství, automobilový průmysl, IT, obnovitelné zdroje). S určitostí je možné označit Německo za největší výstaviště světa. Průměrně pořádá Německo 20 celosvětových veletrhů, které jsou světovou jedničkou ve svém oboru a téměř dvě třetiny veškerých mezinárodních veletrhů jednotlivých oborů se konají právě v Německu. Což ho řadí na první místo na světě v pořádání veletrhů. Ročně proběhne kolem 150 mezinárodních veletrhů, které navštíví na 180 000 vystavovatelů a skoro 10 milionů návštěvníků. Přitom více než polovina vystavovatelů pochází ze zahraničí a z toho jedna třetina jsou mimoevropští vystavovatelé.84 V současné době existuje v Německu 22 výstavišť nadregionálního významu o celkové rozloze 2,75 mil. m². K tomu lze připočíst 380 000 m² regionálních výstavních prostor.85
84 85
AUMA. Messemarkt Deutschland (2014). Tamtéž.
55
Čtyři německé veletržní společnosti se nachází v TOP 6 největších výstavišť světa – Hannover, Frankfurt nad Mohanem, Kolín nad Rýnem a Düsseldorf, doplňují je výstaviště v italském Miláně a v čínském Guangzhou (více v příloze 2). V roce 2013 proběhlo přesně 148 veletrhů s mezinárodním statutem, na rok 2014 je naplánováno 161 mezinárodních veletrhů. Nejvíce veletrhů se statutem mezinárodní proběhlo během roku 2013 v Kolíně nad Rýnem (19), Düsseldorfu (17), Hannoveru (16), Frankfurtu nad Mohanem (15), Norimberku (15) a Mnichově (14).86 Mezi nejvýznamnější veletrhy světového významu patří na prvním místě každoročně pořádaný Hannover Messe. Město Hannover samo o sobě je nejznámějším výstavním městem a to nejen v Německu. Průmyslový veletrh Hannover Messe je jedničkou v průmyslovém oboru a nabízí přehlídku nejmodernějších inovativních strojírenských a technologických novinek. Dále potom hannoverský CeBIT a CeMAT – mezinárodní veletrhy v oboru IT a intralogistice. Za zmínku stojí také BIOTECHNICA, přední evropský biotechnologický veletrh konaný v Hannoveru. Nejen Hannover je živ z veletrhů, nemalá část významných veletrhů se koná v srdci Porúří – v Düsseldorfu. Ať už je to mezinárodní plastikářský veletrh K Messe, pořádaný jednou za 3 roky nebo MEDICA – Světové medicínské fórum spojené s kongresem. Ve Frankfurtu nad Mohanem je možné ze světových jedniček navštívit: IFFA – mezinárodní veletrh zpracování masa a masného průmyslu, Ambiente – veletrh spotřebního zboží, Heimtextil – textilní veletrh, anebo světově nejvýznamnější knižní veletrh Buchmesse. Významnou akcí z motoristického světa je veletrh IAA konaný jednou za 2 roky – jedná se o světovou přehlídku automobilového průmyslu. V Kolíně nad Rýnem pak lze nalézt několik mezinárodních událostí potravinářského přesněji cukrovinkářského průmyslu (ISM, ProSweets Cologne), dvakrát do roka veletrhy z oblasti jezdectví (spoga horse) nebo méně známé avšak nadnárodní veletrhy z oblasti umění a ručních výrobků (ART COLOGNE, h+h cologne).
86
AUMA. Messedaten Deutschland (2014).
56
6.3. Česká účast na mezinárodních veletrzích Pro firmy z malé země v srdci Evropy jsou odborné veletrhy jedinečnou příležitostí jak se prezentovat a dostat se na zahraniční trhy. Obvyklým případem je prezentace firmy samostatně. Jednou z možností je pomoc státu a společná prezentace pod hlavičkou České republiky na společném stánku. Další variantou je i katalogová prezentace, kdy není firma na společném stánku přímo přítomna, ale „vyšle“ za sebe pouze prospekty a katalogy. Vláda a ostatní organizační složky státu se snaží být firmám nápomocni a organizují prostřednictvím svých ministerstev společné účasti, některé i s finanční podporou. Firmám jsou nabízeny 3 varianty účasti pod záštitou České republiky: oficiální účasti, účasti dotované z fondů Evropské unie a částečně podporované akce agentury CzechTrade. České oficiální účasti na veletrzích a výstavách v zahraničí České oficiální účasti na mezinárodních veletrzích a výstavách (ČOU) organizuje Ministerstvo průmyslu a obchodu jako součást proexportní politiky země. Podporu mohou získat vystavovatelé výhradně z České republiky (právnická osoba se sídlem v ČR, fyzická osoba s bydlištěm v ČR a s českým IČ). V roce 2013 bylo možno zúčastnit se s finančním příspěvkem 32 veletrhů (ovšem převážně v zájmových a prioritních zemích). Stejný počet je plánován i na rok 2014. Podporu je možno získat ve třech rozdílných kategoriích: A. Národní výstava B. Společná expozice vystavovatelů C. Samostatné expozice vystavovatelů
Z důvodu neexistence podpory na veletrhy konané v Německu není podrobnější rozbor tohoto tématu relevantní a je uveden jen z důvodu porozumění rozdílu mezi oficiální účastí MPO a veletrhů konaných agenturou CzechTrade, ať už s podporou z evropských fondů nebo bez finančních příspěvků.
57
Tabulka 8: Finanční podpora účasti na zahraničních veletrzích Název
Oficiální účasti
SVV
Akce ZK CzechTrade
Realizátor
MPO
CT
CT
Financování
Státní příspěvek
Fondy EU
Bez finanční podpory, firmy si financují samy
Působnost
Veletrhy v
Vybrané veletrhy po
Vybrané veletrhy po
prioritních a
celém světě
celém světě
zájmových zemích Vlastní úprava
6.3.1. Programy EU realizované agenturou CzechTrade V současnosti je CzechTrade realizátorem několika programů financovaných z Evropské unie, mezi něž patří i podpora účasti na zahraničních veletrzích. V prvé řadě se jedná o Společnou účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí (SVV), dále potom podporu projektu Design pro konkurenceschopnost a Posílení mezinárodní konkurenceschopnosti českých firem v oblasti kosmických technologií. A. Společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí Projekt SVV je v současnosti plně v gesci agentury CzechTrade, dříve ho mělo na starosti samotné MPO. Projekt SVV se realizoval v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro období 2007– 2013 a je začleněn i do nového programovacího období 2014–2020 v aktualizovaném programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost v programu Marketing. Výzva MPO byla publikována 16. 5. 2013 a je na ni alokováno celkem 151 200 000 Kč. Přihlášky lze podávat od června 2013 do konce listopadu 2014. Podpora je poskytována v režimu de minimis až do výše 100% uznatelných nákladů v maximální hodnotě 120 000 Kč, bez DPH a může být poskytnuta jak MSP, velkým podnikům, tak i profesním organizacím (typu svazy a komory). 87 Mezi
87
KRASELOVSKÝ, P. (2014).
58
způsobilé výdaje se řadí pronájem veletržní plochy, výstavba a provoz stánku na veletrhu, vizuální prezentace, tvorba propagačních materiálů. V současné době již probíhá druhé kolo programu SVV pro období od druhé poloviny roku 2013 do konce první poloviny roku 2015. Předešlé kolo proběhlo v letech 2009–2012/2013. Formální zahájení projektu SVV 2 je datováno 1. 3. 2013 a datum ukončení 30. 6. 2015. Od roku 2013 je realizace programu plně v gesci CzechTrade. V rámci SVV 2 je připraveno celkem 90 akcí, kterých se zúčastní 1260 účastníků. Ve 2. pololetí roku 2013 již proběhlo 14 veletrhů, kterých se zúčastnilo 175 subjektů (v Německu 3 veletrhy). Většina účastníků se prezentovala na společné expozici agentury CzechTrade. Průměrně je na jednom veletrhu zastoupeno 12,5 firmy. Většinový podíl zaujímají MSP (78,9 %), velké podniky se v rámci SVV účastní jen v 8 % a profesní organizace v 5,1 %.88 Aktuálně v roce 2014 je v plánu celkově 76 veletrhů v 25 zemích, z toho se 28 akcí koná v Německu. Konkrétní německé veletrhy jsou vypsány v příloze 3. Největší zájem byl projeven u veletrhu Heim + Handwerk v Mnichově, kterého se v roce 2013 zúčastnil největší počet vystavovatelů v rámci expozice pod hlavičkou CzechTrade a sice 33 firem. Velké oblíbenosti se těší i další připravované veletrhy v roce 2014: na ISPO v Mnichově je přihlášeno 42 firem.89 Služby poskytované agenturou CzechTrade při účasti na společném stánku:
Zajištění výstavní plochy/místa, výstavba stánku
Tvorba katalogů, prezentace firem na stránkách
Pomoc s vyhledáním ubytování během veletrhu
Příprava před veletrhem – vyhledání nových obchodních partnerů a domluvení konkrétních schůzek ještě před zahájením veletrhu
Samotný průběh veletrhu – pomoc s tlumočením, zajištění občerstvení pro klienty
Následné aktivity po skončení veletrhu – „follow up“ – oslovení a smluvení případných schůzek se získanými kontakty z veletrhu je asi nejdůležitější část celého procesu90
KRASELOVSKÝ, P. (2014). Tamtéž 90 Smluvení schůzek a oslovení získaných kontaktů už je prací samotné firmy, CzechTrade je však ochoten být nápomocen s překlady a tlumočením, popřípadě poskytnout kancelářské prostory v zahraničí pro schůzky. 88 89
59
B. Design pro konkurenceschopnost Design pro konkurenceschopnost je projekt v rámci OPPI 2007–2013. Agentura CzechTrade je jeho realizátorem. Projekt se zaměřuje na zvýšení konkurenceschopnosti průmyslových podniků pomocí designu a inovací. Primárně je určen malým a středním podnikům působícím v oblasti zpracovatelského průmyslu a služeb. Součástí projektu je mimo jiné také uhrazení výdajů firem při propagaci na mezinárodních veletrzích. Do projektu je zapojeno cca. 200 podniků. Firmy mohou čerpat dotaci v hodnotě maximálně 56 000 Kč. Mezi způsobilé výdaje se počítají výdaje91: a. na spolupráci s designérem b. výdaje na propagaci průmyslového designu na mezinárodních veletrzích c. na vzdělávání d. na publikace a poskytování informací. ad a. Designér nesmí být zaměstnancem firmy, vybírá se z adresáře designérů, který spravuje CT. Mezi konkrétní způsobilé výdaje na spolupráci s designérem patří příspěvek na 3 návrhy řešení designu podle zadání firmy, definování změn a stanovení strategie do budoucnosti, analýza nákladů a zpracování harmonogramu. ad b. Při účasti na mezinárodních veletrzích se firmy představují na společné expozici, kde musí být zastoupeny minimálně 4 firmy. Nesmí se jednat o veletrh podporovaný MPO v rámci oficiálních účastí a SVV. Způsobilými výdaji při účasti na veletrhu jsou organizační zajištění stánku na veletrhu - pronájem, registrační poplatky aj., stejně jako primární náklady na provoz stánku – energie, úklid. Příspěvek se vztahuje také na tvorbu vizuální prezentace jednotlivých firem i celého společného konceptu stánku a propagačních materiálů. V roce 2013 si zažádalo 13 MSP o dotaci na odbornou spolupráci s designérem a 18 firem na zahraniční propagaci.92 6.3.2. Akce CzechTrade bez finanční podpory státu Mimo akce plně dotované ze státního rozpočtu nebo z fondů Evropské unie poskytuje CT i placené služby a to i v oblasti pořádání veletrhů. Firmy si zaplatí účast na společném stánku na mezinárodním veletrhu pod hlavičkou CzechTrade – a to buď jako osobní nebo katalogovou 91 92
CzechTrade: Služby. Design pro konkurenceschopnost (2013) VALIŠ, Z. (2014).
60
prezentaci. Tyto akce jsou částečně hrazeny formou cenového zvýhodnění oproti akcím plně hrazeným z fondu EU/MPO. Akce jsou organizovány zahraniční kanceláří ve spolupráci s oborovým konzultantem, který působí v České republice a tvoří jakéhosi prostředníka mezi českou firmou a zahraničními zástupci. Výhodou pro firmy je kompletní zajištění před i během veletrhu. Navíc se mohou prezentovat jménem České republiky, což zejména malým a středním firmám pomáhá ve zviditelnění na obrovských mezinárodních akcích, kde by si jich jinak návštěvníci nevšimli. V následující tabulce jsou všechny akce pořádané německým zastoupením. U veletrhů se nejedná o akce z programu SVV, ale o veletrhy, kde si účast hradí firmy samy. Podrobný rozpis všech veletrhů v Německu je uveden v příloze č. 3. Z přehledu minulých akcí v tabulce 9 je vidět, že služby agentury CzechTrade se stávají stále žádanějšími a tak agentura neustále rozšiřuje nabídku poskytovaných služeb. Zaměřuje se na veletrhy, které jsou ve svých oborech jedničkami a světově významnými akcemi a nabízí tak českým firmám širší portfolio nabídky. Stále však přetrvává orientace na technologické a strojírenské obory, které česko-německému obchodu dominují. Konzultace, Meeting Point a Exportní konference patří ke standartnímu exportnímu balíčku, které CT nabízí. Sourcing Day a dodavatelská fóra jsou velice oblíbenými akcemi s pozitivními ohlasy, jak ze strany exportérů, tak německých nákupčích. České výrobní firmy mají šanci přijít do kontaktu s nákupčími velkých mezinárodních řetězců. Jedná se o úzce profilované a dopředu důkladně zorganizované události, na kterých se účastníci setkávají s jasně stanovenými prioritami a zaměřením. Jak je vidět z přehledu níže jeví firmy o akce CzechTrade zvyšující se zájem. Jen počet veletrhů se během uplynulých 4 let zvýšil čtyřikrát. Také interní hodnocení německého zastoupení u veletrhů (a nejen u nich, ale i ostatních služeb) vykazuje velmi pozitivní výsledky. Při klasickém školním známkování nepřekročí hodnocení hodnotu 1,3.93
93
Podle interních statistik CzechTrade.
61
Tabulka 9: Akce zahraničního zastoupení MPO Düsseldorf 2010 Uspořádané akce
2011
2012
2013
2014*
3 veletrhy
4 veletrhy
3 veletrhy
5 veletrhů
8 veletrhů
Konzultační dny
Konzultační dny
Konzultační dny
Konzultační dny
Konzultační dny
Meeting Point
Meeting Point
Meeting Point
Meeting Point
Meeting Point
Exportní konference
Exportní konference
Exportní konference
Exportní konference
Exportní konference
Sourcing Day
Sourcing Day
Sourcing Day
Sourcing Day
Dodavatelské Dodavatelské Dodavatelské fórum (OBI) fórum (OBI) fórum (REWE Group) Zdroj: CzechTrade, data poskytl pan Vít Bruner, vlastní úprava *Plánované akce
62
7. Dotazníkové šetření na vybraných veletrzích V praktické části své diplomové práce jsem se zaměřila na zhodnocení podpory poskytované firmám účastnících se zahraničních veletrhů. Jelikož jsem měla možnost absolvovat stáž na německém zastoupení MPO/CzechTrade a následně s nimi absolvovat veletrhy coby asistentka, rozhodla jsem se vypracovat srovnání spokojenosti firem účastnících se veletrhů v Německu. V průběhu stáže jsem se aktivně zapojila do přípravy před veletrhem (hledání a oslovování firem, výběr a zamluvení výstavní plochy, realizace návrhu stánku, výroba společných propagačních materiálů, i takové nezbytnosti jako nákup občerstvení a vyhledání ubytování a možností dopravy pro české klienty), a do úkolů prováděných po skončení veletrhu – informování firem o průběhu veletrhu, zpracování dotazníků spokojenosti, tvorba závěrečné zprávy z veletrhu pro účastnící se firmy. Obecně jsou na veletrzích přítomny 2 druhy firem. 1. Jednotlivé firmy (většinou známé podniky nebo velké podniky), které se prezentují na vlastním stánku 2. Firmy na společném stánku realizovaném agenturou CzechTrade nebo přímo MPO Pro dotazníkové šetření jsem vybrala veletrhy, kterých jsem se přímo účastnila. Měla jsem tedy možnost probrat své otázky se zástupci firem osobně. Jednalo se o veletrhy v Düsseldorfu, konkrétně veletrh K Messe 2013 a Tube 2014. K Messe se konal 16. 10. – 23. 10. 2013 a Tube 7. 4. – 11. 4. 2014. Na obou akcích jsem byla přítomna po celou dobu konání veletrhu.
7.1. Metodologie tvorby dotazníkového šetření Dotazníkové šetření jsem provedla na veletrhu K s firmami, které se veletrhu účastnily pod hlavičkou CzechTrade osobně, firmy, které měly samostatnou expozici, jsem oslovila následně po skončení veletrhu emailem. Na veletrhu Tube jsem všechny firmy oslovila osobně přímo během konání veletrhu. V dotazníku jsem pokládala otázky týkající se exportních aktivit firem obecně, ohledně konkrétních druhů podpory, které využívají, i otázky spojené s hodnocením spokojenosti s poskytovanými službami a ohledně povědomí o různých formách podpory. Toto rozdělení se promítne i do vyhodnocení, kdy jsou jednotlivé části rozděleny do oddílů:
Důvody pro export 63
Veletrhy
CzechTrade a ostatní instituce na podporu exportu
Otevřené otázky
Celé znění dotazníků je k nahlédnutí v přílohách této práce (Příloha 5 a 6).
7.2. Veletrh K Messe 2013 K Messe je největší světovou akcí v oblasti výroby plastů, umělých hmot a gumárenství, strojů na jejich výrobu a využití. Veletrh se koná 1x za 3 roky v Düsseldorfu. Do Německa se sjíždí přední zpracovatelé plastových a gumárenských produktů z celého světa. V roce 2013 se na veletrhu podílelo celkem 3220 vystavovatelů, z toho dvě třetiny vystavovatelů (2159) pocházely ze zahraničí.94 Návštěvnost veletrhu je podobně jako v předchozích letech velká a rozmanitá: 218 000 návštěvníků z řad odborné veřejnosti ze 140 zemí. Z toho 59 % návštěvníků pochází ze zahraničí (pozn. myšleno z pohledu Německa). Největší zájem měli podle očekávání návštěvníci z Asie (především Čína, Indie, Irán, Indonésie, Japonsko a Taiwan). Co se týká evropského kontinentu, největší podíly návštěvníků pocházely z Nizozemí, Francie, Belgie, Itálie a Velké Británie. Česká republika projevila společně s Polskem a Španělskem rostoucí zájem o účast oproti minulým ročníkům.95 Obsazení jednotlivých výstavních parcel veletrhu naplnilo kapacitu maximální možné výstavní plochy areálu výstaviště Düsseldorf, která činí 171 245 m².96 Jak bylo napsáno výše, veletrhu se zúčastnilo celkem 3220 vystavovatelů z celého světa. Z České republiky bylo přítomno celkem 21 firem (seznam firem v příloze 7). Podíl firem na společném stánku a se samostatnou expozicí lze porovnat v grafu 10. Veletrhu K Messe se tradičně účastní CzechTrade se společným stánkem pro české firmy. Nejinak tomu bylo v roce 2013, kdy se na společném stánku agentury CzechTrade představilo celkem 12 firem. CzechTrade měl k dispozici dva stánky: jeden o rozloze 84 m², na kterém se představilo 9 firem a druhý 28 m², kde byly 3 firmy.97
AUMA: Messedatenbank. K (2014). K-Online. Abschlusspressemeldung zur K 2013 (2013). 96 AUMA: Messedatenbank. K (2014). 97 Závěrečná zpráva z veletrhu K 2013, CzechTrade, interní data poskytl pan Vít Bruner 94 95
64
Graf 10: Zastoupení firem na veletrhu K 2013
Zdroj: vlastní úprava podle získaných dat
7.2.1. Vyhodnocení dotazníkového šetření: K 2013 s firmami pod CzechTrade Šetření se zúčastnilo 10 firem. Důvody pro export Jako nejvýznamnější důvod exportu vůbec firmy uvedly získání nových partnerů a rozšíření skupiny zákazníků. Firmy se liší jak velikostí, tak i objemem exportovaného zboží – na veletrhu jsou zástupci, jejichž výroba je silně závislá ne exportu (potažmo na exportu do Německa), ale i firmy, které se soustředí na tuzemský trh a vyváží jen omezené množství svého zboží. Firmy na veletrhu K byly převážně orientovány na vývoz do Německa. Proč účast s CzechTrade? Polovina firem, které byly na společném stánku CT, jsou dlouholetými klienty a vyhovuje jim účast na společném stánku, proto vždy volí účast právě ve spolupráci s určitou státní organizací. Polovina firem uvedla, že vystavují i ve vlastní režii. Vzhledem k tomu, že veletrh K Messe je jedním z nejnavštěvovanějších veletrhů a kapacita vystavovatelských míst byla zaplněna velmi rychle, některé firmy využily nabídky CT, se kterou bylo jednodušší získat místo. Pokud by se firmy ucházely o účast samotné, je velmi pravděpodobné, že by nebyly úspěšné.
65
Dva nejčastější důvody uváděné jako argument proč společnosti zvolily společný stánek, byly nižší náklady a pozitivní minulé zkušenosti s agenturou. Což uvedlo 7 firem z 10 dotázaných. Veletrhy Většina firem (7) se účastní veletrhů i v jiných zemích (nejenom v Německu). Nejčastěji uváděnou další destinací bylo Polsko (celkem u čtyř firem), dále potom se údaje liší u jednotlivých firem podle zaměření a možností. V průměru však firmy navštíví 1 - 2 veletrhy ročně. Z evropských států uváděly především Francii, Slovensko, Rakousko, Itálii, Velkou Británii, Nizozemí a severské státy – Švédsko a Dánsko. Zmíněno bylo také Rusko – obrovský obchodní partner České republiky, jehož hospodářský význam neustále roste. Ze vzdálenějších mimoevropských destinací byly zmíněny: Turecko, Saudská Arábie, Brazílie a Mexiko. Vedle zahraničních veletrhů se firmy, které se více orientují na domácí trh, prezentují také na tuzemských veletrzích. Ostatní služby na podporu exportu Ve využívání ostatních služeb agentury CzechTrade je to přibližně na poloviny. Šest firem uvedlo, že dalších služeb nevyužívá. Čtyři firmy se účastnily dodavatelských fór nebo využily exportních balíčků, průzkumů trhu a služby prověření bonity zahraničního zákazníka. Což všechno jsou dlouhodobě nejvyhledávanější služby, které CT nabízí. Přesně polovina firem uvedla, že využívá i jiných institucí na podporu exportu – CzechInvest a EGAP. Zároveň však jedna firma uvedla, že se službami EGAP není spokojena a spolupráci s ní ukončuje. Hodnocení veletrhu Závěrem firmy hodnotily spokojenost s účastí na veletrhu. Nejvíce firem uvedlo, že bylo spíše spokojeno (2 – na škále 1 – 4, kdy 1 je nejlepší), 3 firmy uvedly, že prezentace na veletrhu byla velmi přínosná. Jedna firma uvedla, že od veletrhu čekala více a jedna nebyla spokojena vůbec. K tomuto bodu chci dodat, že agentura CzechTrade nemůže garantovat úspěšnost sjednaných obchodů. Jde především o snahu jednotlivých firem, které si obchody sjednávají samy a je tedy plně v jejich režii, jak veletrh dopadne. CzechTrade může pouze poskytnout zázemí a odbornou pomoc s vyhledáním a sjednáním obchodních schůzek. Samotný průběh a realizace veletrhu a možného následného obchodu je tedy výhradně na aktivitě firmy. Veletrh může mít i funkci prezentační a setkávací, kdy společnosti prostřednictvím veletrhů pouze udržují zavedené 66
obchodní vztahy se svými partnery. Nedílnou součástí stánků je občerstvení, káva a u českých prezentací i české čepované pivo. Užitek je mnohonásobný – reklama pro ČR, pivovar i nalákání více návštěvníků na stánek. Otevřené otázky Součástí dotazníku byla i otázka na služby, které firmy při podpoře exportu postrádají. Uvedly především nedostatek produktů na pojištění vývozu. Podle předchozího vyjádření dotazované firmy o nespokojenosti s organizací EGAP lze v této oblasti spatřovat v České republice značné nedostatky. Nejen z průzkumu na veletrzích ale i z některých dalších zdrojů98 jsem získala kladné ohlasy na akce typu Sourcing Day a dodavatelská fóra. Jde o akce CzechTrade, kde se setkávají dodavatelé a nákupčí u konkrétních nabídek spolupráce. Což firmy velmi oceňují – jedná se o efektivní způsob k uzavření konkrétních kontraktů, jelikož meetingy jsou zaměřeny oborově a dopředu se vybírají jednotliví účastníci, kteří mají přesně rozepsán rozvrh schůzek s nákupčími. Počtem získaných kontaktů se dá přirovnat k veletrhu, výhodou jsou nižší náklady než účast na veletrhu a selektivní výběr účastníků. Po zkušenosti z veletrhu většina firem uvedla, že bude i nadále pokračovat ve spolupráci s agenturou CzechTrade a hodlají využít i jiných služeb, které firma poskytuje. Největší zájem je o průzkumy zahraničních trhů (především německých, anglických a ruských).
7.2.2. Vyhodnocení dotazníkového šetření: K 2013 s ostatními firmami Návratnost dotazníků u této skupiny firem byla velmi nízká. Jako jedinou skupinu jsem je oslovovala elektronicky, zasláním emailu. Z 10 poslaných dotazníků se vrátily pouze 4. Důvody pro export Důvody, proč podniky exportují se u ostatních firem, které byly na veletrhu na samostatném stánku, vůbec neliší. U všech firem byl uveden vyšší odbyt a rozšíření skupiny zákazníků. Dvě firmy jako argument také napsaly získání nových obchodních partnerů. Jedna firma mimo všechny předešlé uvedené uvedla také zviditelnění firmy ve světě a skutečnost, že je výhradním dodavatelem v dané zemi.
98
ČESKÝ EXPORTÉR (2013).
67
Pouze jedna firma vyváží výhradně do Německa, a to dokonce 80% své produkce. Ostatní firmy mají export více diverzifikován. Většinou se jedná třetinu až polovinu celkové produkce určenou na export. Veletrhy Dvě firmy z dotazovaných vystavují i v jiných zemích (Polsko a Velká Británie). Ostatní se účastní pouze jednoho veletrhu ročně. Jelikož se K Messe opakuje jednou za tři roky, v mezidobí se koná v německém Friedrichshafenu veletrh FAKUMA, který je stejného zaměření jen není takového rozsahu. Instituce na podporu exportu Jen jedna firma spolupracuje s nějakou institucí podporující exportní aktivity firem. Konkrétně využívá agentury CzechTrade (konkrétně portálu BusinessInfo) a CzechInvestu. Všechny firmy hodnotí veletrh jako velmi přínosný. Jedna firma uvedla, že se uskutečnil obchod za podpory instituce. Ostatní firmy mají veškeré své exportní aktivity ve vlastní režii. Otevřené otázky Jedna firma uvedla, že by uvítala určité daňové úlevy pro exportující podniky. Další firma není s nabídkou institucí vůbec spokojena, v případě že by nabídly smysluplnou pomoc, ráda by v budoucnosti spolupracovala, zatím ale nenašla nabídku odpovídající jejím potřebám.
7.3. Veletrh TUBE 2014 Veletrh Tube se koná společně s veletrhem wire jednou za dva roky v Düsseldorfu. Veletrh Tube se orientuje na výrobce potrubí, trubek a rour, stejně tak jako na konstruktéry strojů a dalšího příslušenství potrubního průmyslu. Souběžný veletrh wire představuje vše ze světa výroby a zpracování drátů a kabelů. Na letošních ročnících se celkově představilo kolem 2500 vystavovatelů na výstavní ploše 108 000 m². Z toho Tube představuje přes 1200 vystavovatelů na 50 000 m². Oba veletrhy dohromady navštívilo asi 72 000 návštěvníků ze 104 zemí světa. Nejvíce návštěvníků přijelo z Itálie, Francie, USA, Nizozemska, Indie, Španělska, Švédska, Turecka, Polska, Rakouska, České republiky a Velké Británie. Největší zastoupení na veletrhu měli odborníci a výrobci z průmyslové branže (64%), 18% návštěvníků bylo z obchodních úseků a 6% řemeslníků.99 Stánek CzechTrade se nacházel v halách, kde probíhal Tube. Všechny 99
Tube, Pressemeldungen (2014)
68
mnou oslovené firmy se účastnily veletrhu Tube. Na tomto veletrhu převažovaly firmy s vlastní expozicí. Dohromady byla Česká republika zastoupena 26 firmami na obou veletrzích (podrobný seznam v příloze 8). Graf 11: Zastoupení firem na veletrhu Tube a wire 2014
Zdroj: vlastní úprava podle získaných dat
7.3.1. Vyhodnocení dotazníkového šetření: Tube 2014 s firmami pod CzechTrade Zastoupení na českém stánku bylo o polovinu slabší než na prvním sledovaném veletrhu. Na Tube se prezentovalo 6 firem, dotazníky jsem získala od 5 z nich. Zbylá jedna firma se účastnila i veletrhu K Messe, její odpovědi jsou tedy zahrnuty v hodnocení veletrhu K 2013. Důvody pro export Důvody exportních aktivit firem se na veletrhu Tube vůbec neliší – firmám jde především o zvýšení odbytu produkce, o rozšíření skupiny potenciálních zákazníků a o získání nových obchodních partnerů. Některé firmy mimo dotazník také uvedly, že veletrh je i místem neformálních setkávání a meetingů s dlouhodobými partnery z branže. Zajímavé se jeví údaje o celkové produkci vyvážené z České republiky do Německa. Jen jedna společnost uvedla 80% podíl exportovaných výrobků výhradně do Německa. U jedné firmy se jednalo o 40% podíl, jinak ostatní firmy nevyváží do Německa vůbec. Exportní aktivity zaměřené pouze na německý trh nejsou podmínkou pro možnost prezentace na veletrhu v Německu. Jelikož veletrh má mezinárodní statut, dá se očekávat, že i zastoupení vystavovatelů a zákazníků bude značně různorodý. V tomto se firmy odlišovaly od K Messe, tam byly firmy více zaměřené na německý trh. 69
Proč účast s CzechTrade? U otázek ohledně výběru prezentace s ostatními firmami na společném stánku rozhodovaly především nižší náklady (což uvedly 4 z 5 dotazovaných firem) a takzvaně veškeré služby „all inclusive“ – zajištění výstavního místa a firmy na výstavbu stánku, prezentace a propagace (včetně tvorby společných propagačních materiálů), občerstvení, pomoc s vyhledáním nových obchodních partnerů, s ubytováním a dopravou. Tři firmy se účastní veletrhů i bez pomoci CT, jedna firma se účastnila poprvé a v dalším dotazování vyjádřila spokojenost s průběhem celého veletrhu. Veletrhy Tři firmy jezdí na veletrhy i do jiných států: kromě domácích veletrhů v ČR i navštěvují i Rusko, Ukrajinu, Indii a Slovensko. Veletrh Tube je svým zaměřením poměrně úzce profilovaný, z toho důvodu se nekonají veletrhy tak často a vícekrát například v Německu. Firmy v dotazníku uvedly, že se v rámci Německa účastní jen tohoto veletrhu (Tube). Na rozdíl od K Messe, který je zaměřený šířeji a firmy mají možnost účastnit se mnoha jiných veletrhů. Co se týče jiných služeb agentury CT: výsledky kopírují údaje z předešlého dotazníku (K Messe) – nejčastěji využívanými službami jsou průzkum trhu, vyhledání obchodních partnerů a účast na dodavatelských fórech a Sourcing Day. Pouze jedna firma uvedla spolupráci s jinými organizacemi ze státních proexportních institucí: ČEB a EGAP. Veletrh firmy hodnotí kladně: 2 účastníci nejvyšší známkou, zbylí 3 dotazovaní druhým nejvyšším kladným hodnocením. Uzavřený obchod za přispění určité instituce na podporu exportu uvedla jen jedna firma. Opět jsme u záležitosti statistiky uzavřených obchodů, kterých je velmi málo. Tyto údaje zkreslují nedostatečná data. Otevřené otázky Ve volných otázkách jedna firma uvedla, že jí značně pomáhá poskytovaná ekonomická pomoc formou dotace. Bez ní by se veletrhů nemohla účastnit. Což je pozitivní fakt, protože je vidět, že i malá firma se může dostat na mezinárodní veletrh do společnosti světových leaderů ve svém oboru (i když s podporou). 70
Firmy byly s účastí na společném stánku spokojeny a zmínily se o budoucím navazujícím pokračování spolupráce při pronikání na světové trhy s agenturou CzechTrade.
7.3.2. Vyhodnocení dotazníkového šetření: Tube 2014 s ostatními firmami České zastoupení na Tube bylo větší – samostatně se účastnilo 11 firem. Výsledky jsem získala od 9 firem. Důvody pro export Nejčastější důvody vývozu firem, které vystavují na vlastním stánku, se výrazně neliší: většina jich upřednostňuje rozšíření odbytových možností, skupiny zákazníků a navázání nových kontaktů s potenciálními partnery. Oproti firmám na stánku CT jich většina uvedla navíc zviditelnění firmy ve světě. Firmy jsou poměrně aktivní v exportu a u mnohých z nich podíl exportu na celkové produkci dosahuje 90%. Jako pozitivní fakt lze uvést, že nejsou zcela závislé pouze na exportu do Německa. Tyto podíly zaujímají v průměru asi 20%. Je vidět, že firmy svůj export diverzifikují. Veletrhy Všechny dotazované firmy uvedly, že vyjíždí na veletrhy i do jiných států – nejen do Německa. I z rozdělení podílu exportních aktivit na celkové produkci lze vysledovat, že tyto společnosti nejsou primárně orientované pouze na Německo. Nejvíce stejně zaměřených veletrhů se koná v Rusku (4 firmy uvedly, že se účastní), dále potom Velká Británie (3 firmy) a Polsko (2 firmy), a jednotlivci v ČR, Číně, Brazílii, Thajsku, Bulharsku, JAR, USA, a na Slovensku. Tube je jediným takto zaměřeným veletrhem v Německu, z toho důvodu se firmy účastní pouze jednoho německého veletrhu za rok. Jejich primární zaměření není na německý trh, z toho důvodu zde není vidět korelace mezi počtem navštívených německých veletrhů a vývozem do Německa. Jak už bylo řečeno: veletrh je mezinárodní záležitostí, kde se vyskytují obchodníci z celého světa, kde není primární zaměření na pořádající zemi. Instituce na podporu exportu Dvě třetiny dotázaných firem spolupracují s některou z institucí na podporu exportu, nejčastěji uváděli CzechTrade (6 firem). Někteří využili služeb Ministerstva zahraničních věcí anebo portálu BusinessInfo, který spravuje agentura CzechTrade. Jedna firma uvedla spolupráci 71
s Českou-středoasijskou smíšenou obchodní komorou (ČSOK), která je činná především na východních trzích – v Rusku, Pákistánu, Afghánistánu, Bělorusku a Kazachstánu. Všechny firmy zhodnotily celkovou účast na tomto ročníku veletrhu kladně. Větší polovina označila účast jako spíše dobrou, čtyři firmy jako velice přínosnou. Pozitivní zjištění je, že dvě firmy již v minulosti využily služeb institucí podporujících exportéry a tahle spolupráce se ukázala jako výhodná, protože došlo k uzavření obchodu. Otevřené otázky Firmy většinou nedokázaly odpovědět na otázku, zda něco postrádají v nabídce institucí na podporu exportu z důvodu, že neví nebo nemají dostatečný přehled, jelikož těchto služeb nevyužívají. Pokud vůbec vyjádřily zájem spolupracovat s organizací na podporu vývozu v budoucnosti, onačily výhradně spolupráci s agenturou CzechTrade.
7.4. Srovnání obou veletrhů Důvody všech firem k exportu jsou totožné: převažuje snaha o rozšíření zákaznické sekce a s tím související zvýšení odbytu výroby a získání nových obchodních partnerů. Což uváděly všechny dotazované společnosti v přibližně podobném poměru. Graf 12: Důvody firem k exportu
Zdroj: vlastní úprava podle získaných dat
Ohledně samotné účasti na veletrzích už se potom názory rozcházejí. Klady a zápory jednotlivých druhů účastí spatřují firmy rozdílně. Především menší firmy těží z ušetřených nákladů na společné části stánku (společná kuchyňka, sdílené náklady na nájem, celková 72
expozice, propagační materiály i samotná propagace), zatímco větší firmy by se cítily zastíněny a tak volí samostatnou prezentaci i jako důkaz, že „na to mají“. Přece jen účast a prezentace na veletrhu patří mezi marketingové nástroje firmy a je poněkud kreativnějšího charakteru. Všechny firmy, se kterými jsem měla možnost diskutovat, byly s průběhem veletrhu spokojeny. Přes 90 % českých firem uvedlo nejvyšší známky v hodnocení spokojenosti s veletrhem (Graf 13). Zde se neliší výsledky podle formy účasti (zda samostatný stánek nebo společná účast s CT). Mezinárodní veletrhy stále neztratily na významnosti, i když bylo vidět během hospodářské krize jisté ochabnutí i v této branži. Graf 13: Jak firmy hodnotí účast na veletrhu
Zdroj: vlastní úprava podle získaných dat
Být pod patronátem České republiky na společném stánku může nalákat zahraniční návštěvníky, kteří by jinak malý nevýznamný stánek prošli bez povšimnutí. Sponzoři typu Budweiser Budvar jsou dobrým marketingovým nástrojem a domlouvání obchodů a vyměňování vizitek při pití českého piva je pro obchodní partnery příjemným neformálním zpestřením schůzky. Reklamu si tak udělá i pivovar, který má v Německu založenou dceřinou společnost. Propagace samotné České republiky prostřednictvím CzechTrade je samozřejmostí. I to je součástí Exportní strategie ČR. Důvody proč firmy nezvolily účast s CzechTrade na veletrhu Tube byly i kvůli umístění stánku. Stánek CzechTrade se nacházel v menší hale, kde byly prezentovány spíše okrajové obory potrubního průmyslu. Zatímco firma chtěla prezentovat v blízkosti expozic největších výrobců, v hale kde byly vystaveny stroje určené přímo na výrobu potrubí. Jedna z firem uvedla jako 73
důvod samostatné expozice lepší umístění svého stánku, protože si místo může vybrat sama. Na veletrhu TUBE byly výrobní podniky umístěny ve dvou největších halách a stánek CzechTrade v menší hale (avšak na strategickém místě u vchodu do haly). Navíc na stánku CzechTrade jsou zastoupeny různorodé firmy, co se týče specializace. Zatímco pro dotazovanou firmu bylo výhodnější umístění poblíž stejně zaměřených podniků. Mnoho firem také uvedlo, že využít společného stánku by měly zájem, pokud by vystavovaly v novém teritoriu nebo by se účastnily mezinárodní akce poprvé. V takovém případě nemají ještě dostatečně rozvinuté vazby s obchodníky a klienty, a agentura CT může být nápomocna při hledání nových zákazníků a seznamování se s oblastí. To je primárním úkolem agentury CzechTrade – být nápomocna při pronikání na nové trhy. Ať už se jedná o nové firmy pronikající na zavedené trhy (jako Německo a ostatní státy EU) nebo pronikání na zcela nová teritoria, například z nabídky prioritních a zájmových zemí, na které se klade velký důraz s ohledem na diverzifikaci exportu. Také důkladná příprava před veletrhem je zárukou úspěchu. Emailing a sjednání schůzek před veletrhem je jednou z poskytovaných služeb při účasti na stánku s CzechTrade. Společné expozice se nezřídka účastní i velké firmy. Jako příklad lze jmenovat firmu Vítkovice Machinery Group, která se účastnila veletrhu Tube. Jelikož paralelně s tímto veletrhem probíhal mezinárodní strojírenský veletrh Hannover Messe, kde měla firma Vítkovice vlastní stánek. Spolupráce s CT jí ušetřila starosti a firma se mohla plně věnovat svému businessu na obou veletrzích. Nedá se jednoznačně říci, které firmy jsou na tom lépe. Z mé analýzy mi vyplynulo, že každá firma je osobitá a má své určité nároky a záleží na preferencích majitelů a manažerů jednotlivých společností. V grafu 14 jsou shrnuty nejčastější důvody firem, proč volí účast na společném stánku pod hlavičkou CzechTrade.
74
Graf 14: Proč volí firmy účast s CzechTrade?
Zdroj: vlastní úprava podle získaných dat
Oba veletrhy, které jsem hodnotila, nespadají do akcí financovaných plně z veřejných podpor. Účast si hradí firmy samy a je zde jen určité cenové zvýhodnění oproti samostatnému zajištění účasti. Ve spolupráci s CzechTrade firmám však odpadnou jisté organizační starosti. A navíc získají výhodu v podobě organizace na klíč, doprovodných akvizičních služeb a asistence zahraničních pracovníků po celou dobu konání veletrhu. V případě potřeby zahraniční zástupci tlumočí, asistují při jednání a lákají další potenciální zájemce. Cenově se účast na veletrhu s CT pro jednu firmu pohybuje od 50 000 – 90 000 Kč. Konkrétně veletrh K vyšel firmy na 79 000 Kč a Tube 69 000 Kč. Co jsem měla možnost diskutovat se zástupci firem nebo informace, které jsem posbírala z dotazníkového šetření, tak státní instituce ČEB a EGAP vykazují špatné výsledky. Většina firem, které prošly určitou spoluprací se zmíněnými organizacemi, nebyly spokojeny. Nabídka těchto institucí nekoresponduje s potřebami exportních firem. Agentura CzechTrade je naopak dotazovanými firmami hodnocena kladně. Podle mého názoru za úspěchem stojí rozsah informací a služeb, které je schopna poskytnout. V grafu níže jsou uvedeny služby, kterých dotazované firmy (na společném stánku CT) využily mimo účasti na veletrzích.
75
Graf 15: Jakých ostatních služeb firmy využívají (kromě účasti na veletrzích)
Zdroj: vlastní úprava podle získaných dat
Analýzy a prvotní průzkumy trhu jsou velmi časově náročné a firmy si tuto službu raději nechají zpracovat odborníky i za cenu, že musí za službu platit. Co se týká přípravy veletrhů, tak výhoda spočívá v tom, že CzechTrade je schopen vyjednat slevy nebo například lepší umístění stánku se správou veletrhů, jelikož s nimi dlouhodobě spolupracuje, což se následně promítne do nákladů. Jednotlivé firmy takové možnosti nemají. Například veletrh K Messe byl velice rychle obsazen a při pozdním přihlášení již nebyly k dispozici volné kapacity, což však CT dokázal vyjednat.100 Samostatné firmě by se to nepovedlo. Obecně se všechny mezinárodně významné veletrhy připravují s výrazným předstihem. Doporučení Účast na veletrzích s finanční nebo organizační podporou státních proexportních institucí je hojně využívanou službou na akcích v Německu. Důvodem je vysoký počet mezinárodních veletrhů, které se konají právě v Německu. Firmy mohou ušetřit náklady popřípadě čas strávený zařizováním organizačních záležitostí při využití některé z nabízených společných účastí. Pro některé firmy může být Německo odrazovým můstkem případně prostředníkem pro následnou expanzi na světové trhy.
100
Z konzultace s panem Vítem Brunerem.
76
Diskutovanou otázkou je i přežití organizování veletrhů do budoucnosti. V současnosti není složité se přes internet spojit s dodavatelem z druhého konce světa, natožpak se sousedním Německem. Udržování obchodních schůzek a osobních návštěv dodavatelů/odběratelů však zůstává stejně důležité, ne-li důležitější než ostatní komunikační prostředky. Manažeři upřednostňují jednání z očí do očí a obchodníci si mohou pohlídat kvalitu obchodovaných výrobků. Veletrh je vždy přehlídkou toho nejlepšího z daného oboru. Prostor zde získává i přenos zkušeností, inovací a novinek a sledování konkurence. Dle mého názoru je podpora exportu důležitá především s ohledem na celkový objem exportu, který neustále nabývá na intenzitě. Především MSP a nově se rozvíjející firmy vyhledávají podporu, ať už finanční nebo poradenskou. Pro klienty, kteří využívají různé formy podpory, je důležitá především efektivnost, jednoduchost a uživatelská nenáročnost, tak aby jim to přineslo úspory nákladů (finanční i časové). Požadavek na sjednocení a ujasnění kompetencí u státních poskytovatelů podpory je v nejbližší době podle mě nejdůležitější prioritou proexportní politiky státu.
77
ZÁVĚR V dnešním globalizovaném světě hraje mezinárodní obchod primární úlohu. Jako normální smrtelník je takřka nemožné nenarazit na produkci pocházející ze zahraničí. Česká republika je do obchodu zapojena o to víc, protože je součástí Evropské unie a navíc leží ve středu Evropy. Největším obchodním partnerem ČR je bezpochyby tahoun evropské ekonomiky SRN. Na českém exportním poli se nachází nemalé množství institucí, které mají za úkol podporovat export. Nejdůležitějším účastníkem je v tomto případě stát, který zahraniční politiku a zahraniční obchod považuje za jednu ze svých prioritních oblastí. Vláda a příslušná ministerstva zpracovávají strategie a koncepční dokumenty, které určují směry ubírání českého hospodářství. Při práci ale mnohem více času věnují přetahování se o pole působnosti (viz kapitoly Spory a nejasnosti v podpoře exportu mezi MPO a MZV, Sloučení CzechTrade a CzechInvest?). Nabídka institucí se tím pádem jeví jako poměrně roztříštěná. I samotní exportéři uvedli, že nemají přehled o nabízených produktech (což však může být způsobeno i nezájmem samotných firem). Z pozice exportní firmy bych uvítala větší přehlednost a uživatelskou jednoduchost. V Exportní strategii jsou všechny tyto požadavky na změny a zlepšení zmíněny, praxe je však jiná. Tato skutečnost není dle výzkumu považována za dobrou ukázku podpory a spolupráce. Mnohem více by se mělo zaměřit na konkrétní potřeby firem a přizpůsobit nabídku dle jejich aktivit a přání. V současné Exportní strategii pro roky 2012–2020 je největší důraz kladen na diverzifikaci exportu a zvětšení objemu vývozu do prioritních a zájmových zemí. Moc se nehledí na skutečnost, že stále nejsilnějším partnerem je Německo. Což na jedné straně není zapotřebí, jelikož firmy už mají na německém trhu vybudované pevné vazby, ale na straně druhé se nesmí opomíjet významnost tohoto vedoucího trhu. Co musím vyzdvihnout je práce agentury CzechTrade, především v exportu do Německa. Tato oblast vykazuje trvale rostoucí trendy a zahraniční obchod s Německem každým rokem nabírá na intenzitě. To se odráží i ve výsledcích agentury CzechTrade. Musí se však přihlédnout k situaci v Evropské unii a k hrozbám, které plynou z přílišné závislosti na německém hospodářství. Kdyby se německá ekonomika dostala do krize (což už tu bylo v roce 2009) bolestivě by to ochromilo i české hospodářství. Do té doby je vhodné naplno využívat obrovského vyspělého německého trhu a snažit se navázat kontakty s velkými hráči na 78
německém poli. Přes ně je potom rozšíření působnosti do dalších států mnohem jednodušší. Zároveň bych se snažila o podporu sofistikovaných produktů a výrobků s přidanou hodnotou, aby se Česká republika nestala jen pasivním dodavatelem součástek a surovin. Tohle už závisí ryze na české straně, zda jsou české firmy schopny obstát ve vysoké konkurenci evropského trhu. Z tohoto důvodu hodnotím velice kladně, snahy státu diverzifikovat exportní aktivity firem a snažit se nalákat k vývozu do méně známých a rizikových zemí. Tyto země nabízí nové příležitosti, kterých je třeba využít dříve, než se jich chopí někdo jiný. Zde je úloha státu klíčová, jelikož stát může poskytnout ručení za teritoriální rizika, které komerční instituce nedokážou zajistit. Jelikož vývoz do těchto oblastí je riskantní a neověřený. Podpora účasti a samotná účast na světových veletrzích má stabilní vyhlídky do budoucna. I přes jednoduchý způsob komunikace s využitím internetu a ostatních technologií zůstává osobní kontakt považován za nejlepší způsob obchodních jednání. Což nahrává právě veletrhům, které jsou ve svých oborech společenskou a obchodní událostí číslo jedna. Což potvrzuje vysoká účast vystavovatelů a návštěvníků na mezinárodních veletrzích. Čeští exportéři se učí využívat podpor exportně orientovaných institucí, kterých je na českém poli nemalá řada. Nabídka pokrývá celou škálu služeb od finančních záruk a pojištění, přes podpory z fondů až po informační služby. Nejkomplexnější nabídku poskytuje agentura CzechTrade.
79
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13]
[14] [15]
[16]
KNIŽNÍ PUBLIKACE BENEŠ, Vlastislav. Zahraniční obchod: [příručka pro obchodní praxi]. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 328 s. ISBN 80-247-0558-3. BUREŠ, Ivan. Jedeme na veletrh!: 100 tipů jak efektivně využít účasti na výstavách a veletrzích. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1999, 149 s. ISBN 80-859-4395-6. FOJTÍKOVÁ, Lenka. Zahraničně obchodní politika ČR: historie a současnost (19452008). 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, 246 s. ISBN 9788074001284. KALÍNSKÁ, Emilie. Mezinárodní obchod v 21. století. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 228 s. ISBN 9788024733968. KUČEROVÁ, Irah. Ekonomiky členských států Evropské unie. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0650-X. LEBIEDZIK, Marian. Světová ekonomika. Vyd. 1. Brno: Computer Press, c2007, 280 s. ISBN 978-80-251-1510-7. PLCHOVÁ, Božena. Zahraniční ekonomické vztahy České republiky. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2003, 161 s. ISBN 80-245-0608-4. RICARDO, David. Zásady politické ekonomie a zdanění. Vyd. 1. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1956, 325 s. SMITH, Adam. Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. Nové přeprac. vyd. opatřené margináliemi. Praha, 2001, 986 s. ISBN 80-863-8915-4. ŠTOURAČOVÁ, Judita. Ekonomická diplomacie České republiky. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008, 249 s. ISBN 978-80-86946-71-9. ŠTURMA, Pavel. Mezinárodní ekonomické právo. 2. vyd. V Praze: C. H. Beck, 2013, 513 s. Beckova edice právo. ISBN 978-80-7179-069-3. VOJÍK, Vladimír. Podnikání malých a středních podniků na jednotném trhu EU. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 264 s. ISBN 978-80-7357-467-3. VYSEKALOVÁ, Jitka. Veletrhy a výstavy: efektivní prezentace pro úspěšný prodej. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0894-9.
PERIODIKA ČESKÝ EXPORTÉR, příloha Hospodářských novin a týdeníku Ekonom – vydavatelství Economia, a.s., říjen 2013/číslo 8 ČESKÝ EXPORTÉR, příloha Hospodářských novin a týdeníku Ekonom – vydavatelství Economia, a.s., duben 2014/číslo 1
INTERNETOVÉ ZDROJE AHK: Česko-německá obchodní a průmyslová komora. Zastoupení [online]. [cit. 201402-11]. Dostupné z:
. 80
[17]
[18]
[19] [20]
[21]
[22] [23]
[24] [25]
[26]
[27]
[28]
[29]
[30]
Asociace exportérů. Referáty [online]. © 2014 Asociace exportérů – Česká republika [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: < http://www.asociaceexporteru.cz/referaty/detail/577xii-exportni-forum-3-4-4-4-2014#&panel1-4>. Asociace exportérů. Stanovy občanského sdružení Asociace exportérů [online]. © 2014 Asociace exportérů – Česká republika [cit. 2014-02-14]. Dostupné z:
. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. O asociaci [online] 2014 [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: . Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. 23. průzkum AMSP v ČR – Exportní aktivity MSP v ČR [dokument ve formátu PDF] 2013 [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: . AUMA. Funktionen von Messen [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: . AUMA. Messedaten Deutschland [online]. [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: . AUMA: Messedatenbank. K [online]. [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: . AUMA. Messemarkt Deutschland [online]. [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: . BusinessInfo. Budování pevných základů konkurenceschopnosti [online]. © 1997-2014, 2011 [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: . BusinessInfo. Globální Evropa - konkurenceschopnost na světovém trhu [online]. ©1997-2014, 2010 [cit. 2013-11-23]. Dostupné z: . BusinessInfo. Obchodně-ekonomické úseky ČR v zahraničí [online]. © 1997-2014, 2014 [cit. 2014-01-16]. Dostupné z: . BusinessInfo. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) [online]. © 1997-2014, 2010 [cit. 2013-11-23]. Dostupné z: . BusinessInfo. Společná obchodní politika Evropské unie [online]. © 1997-2014, 2012 [cit. 2013-11-24]. Dostupné z: . Centrum pro studium demokracie a kultury: Revue Politika. Spor o podporu exportu [online]. 30. 3. 2012 [cit. 2014-01-16]. ISSN: 1803-8468. Dostupné z: . 81
[31]
[32]
[33] [34]
[35]
[36] [37]
[38]
[39]
[40]
[41] [42] [43] [44] [45]
CzechInvest. Výroční zpráva 2012 [dokument ve formátu PDF]. 2013 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: . CzechTrade: Naše služby. Exportní vzdělávání [online]. © CzechTrade 2009-2013 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: . CzechTrade: Služby. Design pro konkurenceschopnost [online]. © CzechTrade 20092013 [cit. 2014-02-03]. CzechTrade. Výroční zpráva CzechTrade za rok 2012 [dokument ve formátu PDF]. 2013 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: . Česká národní banka. ČNB ponechává úrokové sazby beze změny, potvrdila závazek intervenovat [online]. 6. 2. 2014 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: . Česká podnikatelská reprezentace při EU. O CEBRE [online]. © 2002-2014 CEBRE [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: . Česká pozice. Plán na sloučení státních agentur je na světě [online]. 2013 © Léko Media Group, 2010 2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: . Český statistický úřad: Zahraniční obchod České republiky prosinec 2013. Dovoz z vybraných států [dokument ve formátu PDF]. 6. 2. 2014 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: . Český statistický úřad: Zahraniční obchod České republiky prosinec 2013. Vývoz do vybraných států [online]. 6. 2. 2014 [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: < http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/tab/760037EF74>. Český statistický úřad. Databáze zahraničního obchodu. [online databáze]. © Český statistický úřad, 2014. [cit. 2014-02-18] Dostupné z: . DTIHK. [online]. 2014 [cit. 2014-02-08] Dostupné z:. Enterprise Europe Network: Česká republika. Síť v ČR [online]. 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: . E15: Euro. Kubova přísně tajná zahraniční mise [online]. 11. 3. 2013 [cit. 2014-01-16]. Dostupné z: . German Czech Business Club. [online]. 2010 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: . Hospodářská komora ČR. CEBRE [online]. 2013 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: < http://www.komora.cz/hospodarska-komora-ceske-republiky/zahranicnizastoupeni/cebre-ceska-podnikatelska-reprezentace-pri-eu/>. 82
[46]
[47] [48]
[49]
[50]
[51]
[52]
[53]
[54]
[55]
[56]
[57]
Ifo Zentrum für Konjunkturforschung und Befragungen. Deutschland Weltmeister bei Kapitalexport [online]. 14. 1. 2014 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: . International Chamber of Commerce. Členství v ICC [online]. © ICC Česká republika 2013 [cit. 2014-01-22]. Dostupné z: . K-Online. Abschlusspressemeldung zur K 2013 [online]. 13. 11. 2013 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: . Ministertsvo průmyslu a obchodu. Exportní strategie ČR 2012 - 2020 [dokument ve formátu PDF]. 15. 3. 2012 [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: . Ministerstvo průmyslu a obchodu. Plnění exportní strategie za rok 2012 [dokument ve formátu PDF]. 5. 4. 2013 [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: . Ministerstvo průmyslu a obchodu. Projekt č. 2 Informační One-Stop-Shop: Výsledky dotazníkového šetření [dokument ve formátu PDF]. 30. 5. 2013 [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: . Ministerstvo zahraničních věcí. Ujednání MZV a MPO o zásadách spolupráce při budování, provozování a řízení sítě zahraničních zastoupení organizace zřízené MPO [dokument ve formátu PDF]. 2013 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: . MPO. Zpráva o činnosti Zelené linky pro export za rok 2013 [dokument ve formátu PDF]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: . MZV: O ministerstvu. Odbor dvoustranných ekonomických vztahů a podpory exportu [online]. 2010 [cit. 2014-01-16]. Dostupné z: . MZV: Servis exportérům. Podpora ekonomických zájmů ČR v zahraničí [online]. 17. 1. 2013 [cit. 2014-01-16]. Dostupné z: . MZV: Velvyslanectví České republiky v Berlíně. Cíle a poslání obchodněekonomického úseku [online]. 2003 [cit. 2014-01-16]. Dostupné z: . MZV: Velvyslanectví České republiky v Berlíně. Obchodně-ekonomické úseky v Německu [online]. 2014 [cit. 2014-01-16]. Dostupné z: . 83
[58]
[59]
[60]
[61]
[62] [63]
[64]
[65]
[66] [67]
[68] [69] [70]
Patria Online. Německo mělo loni opět rekordní přebytek zahraničního obchodu [online]. 14. 1. 2014 [cit. 2014-01-17]. Dostupné z: . Statistisches Bundesamt. Außenhandel [dokument ve formátu PDF]. 2014 [cit. 201403-14]. Dostupné z: . Statistisches Bundesamt: Indikatoren: Außenhandel [online]. 2014 [cit. 2014-02-18] Dostupné z: . Statistisches Bundesamt. Volkswirtschaftliche Gesamtrechnungen [online]. © Statistisches Bundesamt, Wiesbaden 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: . Svaz českých podniků v Německu. Kdo jsme [online]. 2014 © 2004 - 2008 VTUD [cit. 2014-02-14]. Dostupné z: . Svaz průmyslu a dopravy ČR. O nás [online]. © Copyright 2009 Svaz průmyslu a dopravy ČR [cit. 2014-02-14]. Dostupné z: . Tube. Pressemeldungen [online]. © Messe Düsseldorf GmbH [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.tube.de/cipp/md_wiretube/custom/pub/content,oid,2344108/lang,1/ticket,g _u_e_s_t/~/wire_2014_und_Tube_2014_in_D%C3%BCsseldorf_Gemeinsam_stark_f %C3%BCr_die_M%C3%A4rkte_der_Zukunft.html> Wikipedia: the free encyclopedia. Škoda Auto [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001[cit. 2014-02-27]. Dostupné z: . LEGISLATIVA Zákon č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Zákon č. 301/1992 Sb. o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR SEMINÁŘE KRASELOVSKÝ, Petr, ředitel odboru Fondy EU a komerční akce, Seminář Novinky CzechTrade 2014, 29. 1. 2014, MPO v Praze MATĚJKOVÁ, Dagmar, exportní konzultant pro Moravu, Seminář Aktuální podpora státu českým exportérům, 6. 11. 2013 v Olomouci VALIŠ, Zdeněk, bývalý generální ředitel CzechTrade, Seminář Novinky CzechTrade 2014, 29. 1. 2014, MPO v Praze 84
[71] [72]
INTERNÍ DOKUMENTY Závěrečné zprávy aktivity ZK Düsseldorf za roky 2010- 2013 Závěrečná zpráva z veletrhu K 2013, CzechTrade
85
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Podíl exportu ČR na HDP (v %) .................................................................................. 15 Graf 2: Zahraniční obchod České republiky celkem (v mld. Kč) ........................................... 17 Graf 3: Zahraniční obchod České republiky do EU27 (v mld. Kč) ........................................ 17 Graf 4: Český export do vybraných států EU, údaje z prosince 2013 (v %) ........................... 19 Graf 5: Zahraniční obchod Německa za období 1990-2012 (v mld. EUR) ............................. 20 Graf 6: Český export do Německa za období 1999- 2013 (v mld. Kč).................................... 21 Graf 7: Obchodní bilance zahraničního obchodu ČR s Německem 1999- 2013 ..................... 22 Graf 8: Zbožová struktura zahraničního obchodu s Německem (v %) .................................... 23 Graf 9: Objem investic v ČR podle země původu 1993–1. pol. 2013 ..................................... 48 Graf 10: Zastoupení firem na veletrhu K 2013 ........................................................................ 65 Graf 11: Zastoupení firem na veletrhu Tube a wire 2014 ........................................................ 69 Graf 12: Důvody firem k exportu ............................................................................................. 72 Graf 13: Jak firmy hodnotí účast na veletrhu ........................................................................... 73 Graf 14:. Proč volí firmy účast s CzechTrade .......................................................................... 75 Graf 15:. Jakých ostatních služeb firmy využívají (kromě účasti na veletrzích) ..................... 76
86
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Struktura Exportní strategie ČR pro období 2012–2020 ........................................ 30 Tabulka 2: Jednotlivá zastupitelství MZV v Německu a jejich OEÚ ...................................... 37 Tabulka 3: Oblasti územní působnosti jednotlivých OEÚ ....................................................... 37 Tabulka 4: Služby v rámci exportních balíčků poskytovaných agenturou CzechTrade .......... 41 Tabulka 5: Přehled projektů a úspěšnosti zahraniční kanceláře MPO v Düsseldorfu ............. 44 Tabulka 6: Benchmarking výsledků ZK Düsseldorf v rámci 37 kanceláří v roce 2013 .......... 45 Tabulka 7: TOP 5 zemí dle počtu zrealizovaných projektů agenturou CzechInvest za období 1993–1. pol. 2013 ..................................................................................................................... 47 Tabulka 8: Finanční podpora účasti na zahraničních veletrzích............................................... 58 Tabulka 9: Akce zahraničního zastoupení MPO Düsseldorf .................................................... 62
87
SEZNAM ZKRATEK AHK – Auslandshandelskammer CEBRE – Czech Business Representation CI – CzechInvest CT – CzechTrade ČEB – Česká exportní banka ČNB – Česká národní banka ČNOPK – Česko-německá obchodní a průmyslová komora ČOU – České oficiální účasti na mezinárodních veletrzích a výstavách ČSOK – Česko-středoasijská smíšená komora DIHK – Deutscher Industrie- und Handelskammertag – Německý sněm obchodních a průmyslových komor DSU – Dispute Settlement Understanding – Ujednání o řešení sporů DTIHK – Deutsch-tschechische Industrie- und Handelskammer EEN – Enterprise Europe Network EGAP – Exportní garanční a pojišťovací společnost EU – Evropská unie GATS – General Agreement on Trade in Services – Všeobecná dohoda o obchodu se službami GATT – General agreement on Tafiffs and Trade – Všeobecná dohoda o clech a obchodu ICC – International Chamber of Commerce – Mezinárodní obchodní komora IHK – Industrie- und Handelskammer IT – informační technologie HK – Hospodářská komora MF – Ministerstvo financí MPO – Ministerstvo průmyslu o obchodu MSP – malé a střední podniky MZV – Ministerstvo zahraničních věcí OECD – Organisation for economic Co-operation and Develepoment – Organizace pro ekonomickou spolupráci OEÚ – obchodně-ekonomický úsek OPPI – Operační program podnikání a inovace OZO – organizace zahraničního obchodu PZO – podnik zahraničního obchodu RVHP – Rada vzájemné hospodářské pomoci SMK – Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti SP ČR – Svaz průmyslu a dopravy ČR SRN – Spolková republika Německo SVV – Společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí TRIPS – Agreement on Trade Related Aspects of Intellectual Property Rights – Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví VTUD – Vereinigung tschechischer Unternehmen in Deutschland – Svaz českých podniků v Německu WTO – World Trade Organisation – Světová obchodní organizace ZK – zahraniční kancelář ZÚ – zastupitelský úřad
88
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Mapa obchodní politiky ČR jako člena Evropské unie Příloha 2: Světová výstaviště Příloha 3: Seznam akcí pod hlavičkou CzechTrade v roce 2014 v Německu Příloha 4: Akce z programu SVV 2. polovina roku 2013 – 2014 v Německu Příloha 5: Dotazník k diplomové práci: Analýza podpory exportu do Německa (CT) Příloha 6: Dotazník k diplomové práci: Analýza podpory exportu do Německa (samostatně) Příloha 7: Seznam českých firem na veletrhu K 2013 Příloha 8: Seznam českých firem na veletrhu Tube 2014
89
Příloha 1: Mapa obchodní politiky ČR jako člena Evropské unie
Zdroj: MPO, pdf http://www.mpo.cz/dokument38699.html
Příloha 2: Světová výstaviště
Zdroj: Branchenkennzahlen, www.auma.de
Příloha 3: Seznam akcí pod hlavičkou CzechTrade v roce 2014 v Německu EuroShop 2014 – Düsseldorf, 16. 2. – 20. 2. 2014 EISENWARENMESSE 2014 – Kolín nad Rýnem, 9. 3. – 12. 3. 2014 Tube 2014 – Düsseldorf, 7. 4. – 11. 4. 2014 CeMat 2014 – Hannover, 19. 5. – 23. 5. 2014 ILA 2014 – Berlín, 20. 5. – 22. 5. 2014 AUTOMATICA 2014 – Mnichov, 3. 6. – 6. 6. 2014 FAKUMA – Friedrichshafen, 14. 10. – 18. 10. 2014 ELECTRONICA 2014 – Mnichov, 11. 11. – 14. 11. 2014
Příloha 4: Akce z programu SVV 2. polovina roku 2013 – 2014 v Německu Productronica 2014 – Mnichov, 12. 11. – 15. 11. 2013 Medica – Düsseldorf, 20. 11. – 23. 11. 2013 Heim + Handwerk – Mnichov, 27. 11. – 1. 12. 2013 Heimtextil 2014 – Frankfurt nad Mohanem, 8. 1. – 11. 1. 2014 EUROGUSS 2014 – Norimberk, 14. 1. – 16. 1. 2014 ISPO 2014 – Mnichov, 26. 1. – 29. 1. 2014 Spielwarenmesse 2014 – Norimberk, 29. 1. – 3. 2. 2014 AMBIENTE 2014 – Frankfurt nad Mohanem, 7. 2. – 11. 2. 2014 IWA & Outdoor Classics 2014 – Norimberk, 7. 3. – 10. 3. 2014 CeBit 2014 – Hannover, 10. 3. – 14. 3. 2014 IHM Internationale Handwerksmesse 2014 – Mnichov, 12. 3. – 18. 3. 2014 Musikmesse 2014 – Frankfurt nad Mohanem, 12. 3. – 15. 3. 2014 Light and Building 2014 – Frankfurt nad Mohanem, 30. 3. – 4. 4. 2014 Hannover Messe 2014 – Hannover, 7. 4. – 11. 4. 2014 AERO Friedrichshafen 2014 – Friedrichshafen, 9. 4. – 12. 4. 2014 INTERPACK – Düsseldorf, 8. 5. – 14. 5. 2014 Power Gen Europe 2014 – Kolín nad Rýnem, 3. 6. – 5. 6. 2014 Outdoor Friedrichshafen – Friedrichshafen, 10. 7. – 13. 7. 2014 AUTOMECHANIKA 2014 – Frankfurt nad Mohanem, 16. 9. – 20. 9. 2014 GaLaBau 2014 – Norimberk, 17. 9. – 20. 9. 2014 WindEnergy 2014 – Hamburk, 23. 9. – 26. 9. 2014 Innotrans 2014 – Berlín, 23. 9. – 26. 9. 2014 IT-SA – Norimberk, 7. 10. – 9. 10. 2014 Chillventa 2014 – Norimberk, 14. 10. – 16. 10. 2014
Interbad – Stuttgart, 21. 10. – 24. 10. 2014 BIO Europe 2014 – Mnichov, 3. 11. – 5. 11. 2014 Brau Beviale 2014 – Norimberk, 11. 11. – 13. 11. 2014 Medica 2014 – Düsseldorf, 12. 11. – 15. 11. 2014 GET NORD 2014 – Hamburk, 20. 11. – 22. 11. 2014 SPS IPC DRIVES 2014 – Norimberk, 25. 11. – 27. 11. 2014 HEIM + HAND WERK 2014 – Mnichov, 26. 11. – 30. 11. 2014
Příloha 5: Dotazník k diplomové práci: Analýza podpory exportu do Německa (CT) Sídlo firmy (kraj): EXPORT Jaké jsou důvody, proč vyvážíte/ chtěli byste vyvážet do Německa? odbyt vyšší zisk jsem výhradní dodavatel určitého produktu rozšíření skupiny zákazníků získání nových partnerů zviditelnění firmy ve světě Jiné: Jak velká část produkce jde na export do Německa a ostatních zemí? (%) Export Německo:
%
Export celkem:
%
VELETRHY Účastníte se veletrhů v zahraničí vždy pod hlavičkou CzechTrade? ano ne Ve spolupráci s jinou agenturou : Z jakého důvodu volíte účast s CzechTrade? nižší náklady veškeré služby all inclusive dobrá minulá zkušenost pomoc s tlumočením jiné:
Účastníte se veletrhů i v jiných zemích? Ano Ne Pokud ano, v kterých zemích:
Na kolika veletrzích v Německu se ročně prezentujete? Czechtrade Využíváte i jiných služeb agentury CzechTrade? Ano Ne Pokud ano, kterých? Exportní balíčky Exportní klub Exportní vzdělávání Sourcing Days Dodavatelská fóra průzkum trhu vyhledání a kontaktování obchodních partnerů Jiné: Využíváte služeb jiných institucí na podporu export? Ano Ne Pokud ano, jakých? CzechTrade CzechInvest
ČEB EGAP Ministerstvo zahraničních věcí portál BusinessInfo Jiné: Jak hodnotíte účast na veletrhu TUBE 2014 z pohledu úspěšnosti sjednaných obchodů, získání nových kontaktů.. pro vaši firmu? Velice přínosné Spíše dobré Čekali jsme víc Naprostá ztráta času a peněz Jiné:
Uskutečnil se nějaký obchod na základě podpory nějaké agentury/instituce..? Ano Ne
Otevřené otázky Co postrádáte v nabídce institucí na podporu exportu? Máte v budoucnosti zájem využívat nebo spolupracovat s nějakou agenturou na podporu exportu? Pokud ano, s kterou?
Příloha 6: Dotazník k diplomové práci: Analýza podpory exportu do Německa (samostatně) Sídlo firmy (kraj): EXPORT Jaké jsou důvody, proč vyvážíte/ chtěli byste vyvážet do Německa? odbyt vyšší zisk jsem výhradní dodavatel určitého produktu rozšíření skupiny zákazníků získání nových partnerů zviditelnění firmy ve světě Jiné: Jak velká část produkce jde na export do Německa a ostatních zemí? (%) Export Německo:
%
Export celkem:
%
VELETRHY Účastnili jste se veletrhu TUBE 2014 na samostatné expozici nebo pod hlavičkou nějaké instituce? sami CzechTrade Ve spolupráci s jinou agenturou : Účastníte se veletrhů i v jiných zemích? Ano Ne Pokud ano, v kterých zemích:
Na kolika veletrzích v Německu se ročně prezentujete?
Využíváte služeb institucí na podporu exportu? Ano Ne Pokud ano, jakých? CzechTrade CzechInvest ČEB EGAP Ministerstvo zahraničních věcí portál BusinessInfo Jiné: Jak hodnotíte účast na veletrhu TUBE 2014 z pohledu úspěšnosti sjednaných obchodů, získání nových kontaktů.. pro vaši firmu? Velice přínosné Spíše dobré Čekali jsme víc Naprostá ztráta času a peněz Jiné:
Uskutečnil se nějaký obchod na základě podpory nějaké agentury/instituce..? Ano Ne
Otevřené otázky Co postrádáte v nabídce institucí na podporu exportu? Máte v budoucnosti zájem využívat nebo spolupracovat s nějakou agenturou na podporu exportu? Pokud ano, s kterou?
Příloha 7: Seznam českých firem na veletrhu K 2013 Na společném stánku CzechTrade
Samostatná expozice
BOCO PARDUBICE
Compuplast International Inc.
EXPLAST
GDK
FORM
Mepla
fortell
PRL Polymer Research Lab.
GSP – High Tech Saws
SAHOS
GUMOTEX
Silon
Husqvarna Manufacturing CZ
SOMA
Institut pro testování a certifikaci
UNIPETROL RPA
JELÍNEK – TRADING
VBF
Kapa Zlín KOH-I-NOOR PONAS Polyplasty
Příloha 8: Seznam českých firem na veletrhu Tube 2014 Tube – na společném stánku CzechTrade D PLAST
Tube – samostatná expozice 1CSC Precison Tubes
BTTO
GSP – High Tech Saws
Exactcut
Cogebi
KART
Moravia Steel
EKOMOR
MODŘANY Power
Omni-X CZ
GEMA Europe
PARADOX STEEL
POLDI
Moravia Steel
Vítkovice Machinery Group
Prestar
Silon
Starmans electronics
Třinecké železárny
Strojírny a opravny Milenov
VASPO Vamberk
Třinecké železárny
ZDB DRÁTOVNA
Z-Group Steel Holding ZDAS
wire
