Doporučení pro podporu exportu služeb
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Odbor vnitřního trhu a služeb EU
září 2006
Obsah Úvod ...................................................................................................................... 3 1. Záměr materiálu……………………………………………………………….3 2. Srovnání překážek z pohledu ZÚ a českých exportérů..................................... 4 2.1 Země EU.......................................................................................................... 4 2.2 Třetí země........................................................................................................ 7 3. Návrh základních opatření projektu "Podpora exportu služeb"........................ 9 3.1 Perspektivní oblasti služeb .............................................................................. 9 3.2 Teritoria prioritního zájmu ............................................................................ 15 3.3 Překážky exportu služeb................................................................................ 21 Závěr …………………………………………………………………………...28
2
Úvod Materiál „Doporučení pro podporu exportu služeb“ byl zpracován v rámci naplňování cílů Exportní strategie ČR 2006-2010. Ambicí materiálu je přispět k dalšímu růstu českého vývozu, a tím k dosažení vyššího tempa růstu hrubého domácího produktu a makroekonomické rovnováhy. Exportní strategie ČR je strukturována jako systém obecných podpůrných nástrojů, které budou účinné, konformní pro podnikatele a efektivní z pohledu využití zdrojů státu. Projekt „Zvýšení exportu služeb“ se jako jeden z projektů Exportní strategie ČR zaměřuje na hledání nových, konkrétních, dosud nevyužitých příležitostí exportu služeb. Jestliže se Exportní strategie ČR v rámci svého globálního cíle soustředí na podporu exportu jako celku, spočívá přidaná hodnota projektu „Podpora exportu služeb“ jednak v jeho užším zaměření na sektor služeb, a jednak v přístupu k hodnocení exportu služeb. Z pohledu projektu „Podpora exportu služeb“ je důležitý nejen celkový objem exportovaných služeb a dynamika jejich exportu, ale zejména teritoriální a odvětvová struktura exportu služeb. Ta totiž ukazuje, zda je dosahovaný objem a tempo růstu exportu služeb tažen zdravými faktory. Mezi takové faktory se zejména řadí míra přidané hodnoty exportovaných služeb a teritoriální a odvětvová diverzifikace portfolia exportovaných služeb. Předkládaný materiál je výstupem počáteční fáze prací na projektu. Shrnuje výsledky zpracovaných analýz a provedených průzkumů v oblasti exportu služeb, zejména „Analýzy struktury exportu služeb“, „Dotazníkového šetření provedeného na ZÚ“ a „Průzkumu potřeb exportérů služeb“ (dále v textu souhrnně nazývané jako "3Analýzy") a na základě jejich závěrů navrhuje soubor dalších kroků, které by měly vést ke zvýšení exportu služeb z ČR.
1. Záměr materiálu Cílem materiálu “Analýza struktury exportu služeb“ bylo poskytnout vypovídající souhrnné informace o současném stavu a dosavadních výsledcích zahraničního obchodu ČR se službami a napomoci k vytvoření základní představy o jeho trendech a charakteristikách. V podstatě analýza přinesla odpovědi na tři otázky: Jakou roli hraje sektor služeb v zahraničním obchodě? Jaká je jeho teritoriální diverzifikace? a Jaká je jeho odvětvová struktura? Druhý materiál „Vyhodnocení dotazníkového šetření provedeného na ZÚ“ je soustředěn na zmapování situace na trhu se službami v jednotlivých zemích, identifikování překážek bránících volnému obchodování a definování příležitostí českých exportérů na zahraničních trzích. Ze závěrů šetření dále vyplynula i další zjištění týkající se běžné praxe ZÚ a jejich spolupráce s českými firmami. Záměrem třetího materiálu „Průzkum potřeb exportérů služeb“ bylo zjistit, jak by si čeští podnikatelé představovali podporu státu v oblasti sektoru služeb a v souvislosti s tím definovat bariéry, na které podnikatelé při exportu služeb nejvíce narážejí. Zjednodušeně řečeno, první materiál předkládá reálná fakta o tom „jaké služby a kam jsou z ČR exportovány“, druhý říká “jaké bariéry dle ZÚ v daných teritoriích brání zvýšení exportu
3
služeb“ a třetí potom, „na jaké bariéry čeští podnikatelé reálně narážejí“. Záměrem materiálu „Doporučení pro podporu exportu služeb“ je propojit závěry všech tří výše zmíněných dokumentů a na tomto základě definovat soubor dalších kroků, které povedou ke zkvalitnění, příp. vytvoření nových nástrojů podpory státu při exportu služeb. Materiál mimo jiné nabízí srovnání překážek exportu služeb mezi tím, jak je vidí představitelé ZÚ ČR a jak je vnímají české firmy. Dále navrhuje možnosti eliminace identifikovaných bariér, specifikuje oblasti služeb, které jsou pro český export perspektivní, vymezuje země prioritního zájmu pro oblast služeb a nastiňuje jednotlivé možnosti podpory konkurenceschopnosti českých exportérů služeb.
2. Srovnání překážek z pohledu ZÚ a českých exportérů Tato kapitola se zabývá srovnáním výsledků dvou analýz, které se týkaly problematiky bariér exportu služeb - „Průzkumu potřeb exportérů služeb“ (GfK) a „Dotazníkového šetření provedeného na ZÚ“. Definování překážek, které brání českým poskytovatelům služeb v expanzi na zahraniční trhy bylo jedním z dílčích úkolů tohoto projektu. Za účelem vytvoření ucelené představy o bariérách exportu služeb byly provedeny průzkumy jak u samotných podnikatelů, tak i u představitelů zastupitelských úřadů. Cílem bylo zjistit, nakolik se střetávají představy obou cílových skupin. Vzhledem k tomu, že vzorek firem vyvážejících služby mimo Evropskou unii nebyl dostatečný, bylo možné teritoria, kam export směřuje, rozdělit jen do dvou kategorií – členské země EU a ostatní země. V budoucnu bude patrně nutné přistoupit k detailnějšímu zkoumání těchto bariér. V tomto případě bude možné kontaktovat ty firmy, které se průzkumu zúčastnily a zároveň daly svolení k dalšímu využití poskytnutých údajů.
2.1 Země EU počet firem procento překážky žádné 46 41,1% 19,7% administrativní 13 15,2% legislativní 10 28,8% při průniku na trh 19 nedostatečná podnikatelská 6,1% výkonnost 4 7,6% kvalita lidských zdrojů 5 19,7% jiné 13 Tabulka č. 1b) – Bariéry exportu služeb dle firem
překážky počet ZÚ procento 58,3% administrativní 14 37,5% obchodní 9 58,3% při průniku na trh 14 4,2% při opouštění trhu 1 nedostatečná podnikatelská 20,8% výkonnost 5 66,7% kvalita lidských zdrojů 16 20,8% jiné 5 Tabulka č. 1a) – Bariéry exportu služeb dle ZÚ
Pozn.: Vzhledem k tomu, že záměrem otázky týkající se bariér v dotazníku rozeslaného ZÚ bylo zjistit možné překážky vývozu služeb do dané země, nebyla zde možnost zvolit odpověď „žádné“. Tuto možnost však měli
4
exportéři služeb. V tabulce je podíl těchto odpovědí uveden, avšak v procentním vyjádření je dále počítáno jen s odpověďmi kladnými, tzn. těmi, které některou z překážek zmiňují.
Nejmarkantnější rozdíl je na první pohled patrný u překážek souvisejících s kvalitou lidských zdrojů. Zatímco exportéři služeb si problémy v této oblasti téměř nepřipouštějí, představitelé ZÚ upozorňují velmi často na nedostatečnou jazykovou vybavenost a na manažerské schopnosti exportérů služeb. Ti z exportérů služeb, kteří vnímají určitá omezení způsobená lidským faktorem, uvádějí také „horší manažerskou aktivitu u menších podniků“, „jazykové bariéry“ či „nedostatečnou znalost zahraničních trhů“. Zajímavé je zjištění, že v hodnocení bariér vývozu služeb byli ve všech bodech kritičtější právě představitelé ZÚ než samotní exportéři. Zatímco představitelé ZÚ považují překážky průniku na zahraniční trhy a administrativní překážky za velmi zatěžující (obě kategorie byly uvedeny v 58,3% případů), exportéři služeb těmto překážkám až takový význam nepřisuzují. Administrativní překážky zmiňuje necelých 20% a překážky průniku na trh 28,8% dotázaných exportérů služeb. Na nedostatečnou podnikatelskou výkonnost, spojenou s nízkou konkurenceschopností, nedostatečnou finanční silou či kvalitou poskytovaných služeb, poukazují opět spíše představitelé ZÚ (20,8%). Exportéři se potýkají s touto překážkou jen v 6,1% případů. Odůvodněním by mohl být fakt, že exportéři služeb hodnotí tento problém z mikroekonomického hlediska, a vzhledem k tomu, že se jedná o firmy, kterým se podařilo na zahraniční trh vstoupit, prokázaly tím již dostatečnou podnikatelskou výkonnost. Naproti tomu představitelé ZÚ se dívají na faktory bránící firmám v exportu spíše z makroekonomického hlediska a nedostatečnou podnikatelskou výkonnost považují za možnou příčinu nízké hodnoty exportu služeb z ČR do jejich teritoria.
5
překážky
Administrativní/ legislativní
obchodní
při průniku na trh
nedostatečná podnikatelská výkonnost
kvalita lidských zdrojů
jiné
ZÚ
exportéři
přechodné období pro volný pohyb osob, nutnost opatření si pracovního povolení, byrokracie – zdlouhavé administrativní procesy, nutnost registrace, kapitálové omezení, kvóty na počet fyzických osob, které mohou v dané oblasti služeb podnikat, nutnost překladu dokumentů do místního úředního jazyka, získávání certifikace, regulované profese, regulovaný trh práce apod. vysoká cenová hladina, tvrdá konkurence, přesycenost trhu, nedostupnost informací o obchodních partnerech (neexistence obchodního rejstříku), příliš malý trh, vysoké daňové zatížení, vysoké mzdové náklady či ochranářský Zákoník práce neznalost místního prostředí, příliš vysoké vstupní náklady, nedostatečné kapacity pro marketingové činnosti, protekcionistický přístup vlády k místnímu trhu; potřeba mít na trhu stálého zástupce; monopolizace některé oblasti služeb, aj.
schvalování nového produktu při rozšiřování sortimentu (musí se 2x - v ČR i v zahraničí), certifikace, zápočty DPH, odlišná sazba DPH, registrace firem, kvóty počtu fyzických osob, které mohou být v daném sektoru zaměstnány; kvóty na zastoupení zahraničního kapitálu; časové povolení na pracovních vízech
vysoká konkurence na zahraničním trhu, regulace dodacích podmínek; kurz koruny při přepočtu na Euro/pohyb měny, kurzovní výkyvy; nesplácení faktur - vymahatelnost pohledávek nedostatečná znalost trhu cizích zemí,
nedostatečná finanční síla, nedostatečné nedostatečné finanční prostředky pro kapitálové a personální vybavení podniku, realizaci a zlepšování podmínek, nedostatek nedostatečné exportní zkušenosti, financí na vývoj nových technologií netrpělivost; nekonkurenceschopnost dané služby
jazyková vybavenost, manažerské schopnosti, neochota pracovat s informacemi, a to i těmi snadno dostupnými; slabá vlastní iniciativa zástupců firem; nedostatečná praxe či vzdělání; podcenění marketingových aktivit
horší manažerská aktivita u menších podniků, jazyková bariéra, nedostatečná kapacita kvalifikovaných pracovníků; náboženské důvody
zatěžující daňový a sociální systém, vysoké nároky na zaměstnavatele; konzervativní spotřebitelé, punc „východní nedokonalosti“ aj.
upřednostňování tuzemských poskytovatelů služeb; špatné vztahy: nedůvěra vůči zemím bývalého východního bloku
Tabulka č.2 – Srovnání nejčastěji uváděných překážek exportu služeb - EU
6
2.2 Třetí země Ačkoli ve vyhodnocení dotazníkového šetření u ZÚ jsou teritoria nespadající do EU rozdělena do čtyř skupin (evropské nečlenské země, Asie a Blízký východ, Afrika, Amerika a Karibik), pro srovnání s výsledky Průzkumu potřeb exportérů služeb muselo být od takového rozdělení upuštěno a země, které nepatří do EU, byly vyhodnoceny souhrnně. překážky počet ZÚ procento administrativní 26 53,1% obchodní 25 51,0% při průniku na trh 22 44,9% při opouštění trhu 6 12,2% nedostatečná podnikatelská výkonnost 13 26,5% kvalita lidských zdrojů 18 36,7% jiné 16 32,7% Tabulka č. 3a) – Bariéry exportu služeb dle ZÚ
počet firem překážky procento žádné 35 24,0% administrativní 35 31,5% legislativní 21 18,9% při průniku na trh 30 27,0% nedostatečná podnikatelská výkonnost 11 9,9% kvalita lidských zdrojů 8 7,2% jiné 26 23,4% Tabulka č. 3b) – Bariéry exportu služeb dle firem
Oproti zemím EU, ve kterých exportéři ve 41% případů nenarážejí při poskytování služby na žádné překážky, ve „třetích“ zemích světa je toto procento výrazně nižší – 24%. Takový výsledek dokládá fakt, že proces liberalizace obchodu se službami došel v rámci vnitřního trhu EU podstatně dál, i když řadu bariér stále ještě zbývá eliminovat. Při exportu do zemí mimo EU shledávají jak exportéři služeb, tak představitelé ZÚ nejčastěji se vyskytujícími bariérami bariéry administrativního rázu (tento typ překážek označila více než polovina představitelů ZÚ a 31,5% firem). Poměrně vysoké procento představitelů ZÚ (45%), ale také exportérů služeb (27%), se setkává s překážkami při vstupu na zahraniční trhy těchto zemí. Stejně jako v předchozím hodnocení, lze i zde vnímat rozkol v hodnocení kvality lidských zdrojů a podnikatelské výkonnosti. V prvním případě si lze rozdíl v hodnocení vysvětlit neochotou podnikatelů hledat chybu na své straně, v případě druhém je možné vysvětlení hledat v rozdílném úhlu pohledu (mikroekonomické versus makroekonomické hledisko), jak je popsáno výše.
7
překážky
ZÚ
exportéři
kvóty počtu fyzických osob, které mohou být v daném sektoru zaměstnány; kvóty na zastoupení zahraničního kapitálu; korupce (k tomu se vztahuje omezený přístup ke státním zakázkám) a byrokracie. Pokud je služba součástí dodávky zboží, nebo na ni navazuje, může být překážkou i clo spojené s dodávkou tohoto zboží. Administrativní/ Certifikace; neprůhlednost místní legislativy; vízový režim, pracovní povolení, uznávání profesních legislativní kvalifikací; zdlouhavé vstupní procedury; nutnost překladu všech dokumentů, komplikovaná administrativa; najmutí místního advokáta, překážky ústavního rámce; nepřehlednost daňové soustavy; existence právních předpisů určujících podíl černošských zaměstnanců ve firmě, dvojí zdanění zisků; nízká koupěschopnost obyvatel, konkurence asijských firem; složitost obchodní legislativy; právní nejistota v případě ochrany investic; špatný přístup k obchodním informacím (v některých zemích např. neexistuje obchodní rejstřík); neuznání úvěrové historie, levná pracovní síla na místním trhu, vysoká cenová hladina, obchodní nejednotnost systému daňových úlev, cenová regulace na trhu, ochranářský trh, nedokončená privatizace některých odvětví aj.
existence monopolů a neoficiálních kartelů; neznalost daného tržního prostředí; nedostatečné kapacity pro marketingové činnosti; problémy s nalezením vhodného místního partnera; nutná osobní účast; geografická při průniku na vzdálenost a velikost teritoria; vysoké vstupní investice; trh omezení místních bank, jazyková a kulturní odlišnost, vysoká cena nemovitostí i nájmu; neznalost trhu, orientace na cenu; nedostatečné kapacity pro marketingové činnosti neochota proniknout na vzdálené trhy, nedostatečná finanční síla; proniknutí na trh vyžaduje vysoké nedostatečná investice, nezbytná osobní účast – také finančně podnikatelská náročné; nepřipravenost českých firem vytvářet národní konsorcia; nedostatek trpělivosti a financí; na trhu jsou výkonnost preferovány silné firmy; nízká konkurenceschopnost českých služeb, nedostatečná jazyková vybavenost; špatně zvolená obchodní strategie, nepřipravenost firem na export; podcenění propagace; neznalost podnikatelského kvalita lidských prostředí a kultury v dané zemi, neznalost nástrojů zahraničního obchodu, komunikační dovednosti, zdrojů neochota vyhledat si potřebné informace, nedostatečná kvalifikace
jiné
přístup ke kancelářské technice (v některých zemích není rozšířeno užívání faxu či e-mailové korespondence); náročné podmínky ve výběrových řízeních; nedostatečná připravenost českých investorů, amatérismus; obava z bezpečnostní situace; politické vztahy s ČR, podceňování specifik teritoria, nejasná pravomoc centrálních a regionálních vlád, politická nestabilita, terorismus, předpoklad špatné platební kázně, nedůvěra vůči cizincům
zápočty DPH, odlišná sazba DPH, registrace firem, ochranné známky, certifikace, potvrzení od hospodářské komory, problémy s převozem starších strojů do zemí, platební podmínky
pohyb pracovních sil; problémy s daněmi, cly a technickými normami; ochrana pracovních míst, neplatící země/vymahatelnost pohledávek/nesplácení faktur, kurzovní výkyvy, platební morálka, nespokojenost s průběhem reklamací
nedostatečná znalost trhu cizích zemí
nedostatečný fin. prostředky pro realizaci a zlepšování podmínek/nedostatek financí na vývoj nových technologií
částečná jazyková neznalost; horší manažerská aktivita u menších podniků;
na zahraničním trhu mají přednost země s větší podporou exportu; problém zjistit plátce DPH v cizí zemi, politické problémy, nejasnost co lze vyvážet a s jakými podklady
Tabulka č.4 – Srovnání nejčastěji uváděných překážek exportu služeb – 3.země 8
3. Návrh základních opatření projektu "Podpora exportu služeb" Hlavním cílem této kapitoly je na základě zpracovaných analýz a dalších relevantních informací o sektoru služeb a perspektivách zahraničního obchodu ČR specifikovat jednotlivé kroky, které by měly vést k podpoře exportu služeb ČR. Při návrhu byla využita rovněž "Analýza služeb pro průmysl" zpracovaná firmou KPMG v listopadu 2005 a "Panorama zpracovatelského průmyslu a souvisejících služeb ČR 2005". Kapitola tak: • specifikuje oblasti služeb perspektivní pro český export • vymezuje teritoria, která jsou prioritní pro oblast služeb • identifikuje bariéry a překážky v exportu služeb a navrhuje způsoby jejich eliminace
3.1 Perspektivní oblasti služeb Kapitola 3.1 přehledně shrnuje, které oblasti služeb lze dle závěrů „3Analýz“ a určených kritérií výběru, označit za perspektivní. Závěry, které byly v závislosti na výstupech všech tří analýz naformulovány, byly dále potvrzeny dalšími analytickými a statistickými materiály, totiž „Analýzou služeb pro průmysl“ a dále publikací „Panorama zpracovatelského průmyslu a souvisejících služeb ČR“ (dále jen „Panorama“). Přestože oba tyto materiály mapují zejména sektor služeb na domácím trhu, výstupy těchto materiálů implikují rovněž zajímavé vazby na problematiku exportu služeb. 3.1.1 Vymezení základních hodnotících kritérií Mezi základní hodnotící kritéria, která rozhodla o výběru perspektivních odvětví služeb, byla na základě dostupných údajů z „3Analýz“ zařazena: • statistická makroekonomická data • praktická zkušenost s exportem služeb dle ZÚ • dotazovaný vzorek firem dle struktury exportu v Průzkumu potřeb exportérů služeb a v návaznosti na „Analýzu služeb pro průmysl“ a „Panoramu“ doplněna o: • podnikatelskou výkonnost • produkční charakteristiky odvětví a v neposlední řadě byly brány v úvahu otázky technického charakteru jako jsou gesce a věcná působnost pro jednotlivé sektory služeb, dosavadní a plánované aktivity a nástroje na podporu exportu pro danou oblast služeb. 3.1.2 Výběr perspektivních odvětví služeb Pro výběr perspektivních odvětví byl zvolen následující postup: a) určení perspektivních odvětví dle průniku výsledků „3Analýz“ b) určení perspektivních odvětví dle výsledků „Analýzy služeb pro průmysl“ a publikace „Panorama“ c) zúžení perspektivních odvětví v závislosti na shodě výsledků a) a b) d) provedení konečného výběru na základě dalších technických a institucionálních kritérií
9
a) určení perspektivních odvětví dle průniku výsledků „3Analýz“ Název analýzy Analýza exportu služeb
Dotazníkové šetření u ZÚ
Perspektivní odvětví
Méně perspektivní odvětví
OKEČ název ostatní služby obchodní povahy 69% finanční zprostředkování J resp.finanční služby 9% stavebnictví 6% F síťové služby (cestovní ruch, I doprava a spoje)
OKEČ název ostatní kulturní rekreační služby 5% resp. spoje 5% I K G
K
podnikatelské služby (obchod H s nemovitostmi; pronájem budov, automobilů a strojů; podnikatelské aktivity v oblasti IT, výzkumu a vývoje, ostatní podnikatelské aktivity)
F
stavebnictví
E O
Průzkum potřeb exportérů služeb
a
resp. sektor IT 4% distribuční služby (velkoobchod, maloobchod a opravárenství) ubytování a stravování
síťové služby (rozvod elektřiny, plynu a vody) ostatní veřejné sociální a osobní služby (např. odstraňování odpadu, kulturní a sportovní činnosti)
K
podnikatelské služby (obchod I s nemovitostmi; pronájem budov, automobilů a strojů; podnikatelské aktivity v oblasti IT, výzkumu a vývoje, ostatní podnikatelské aktivity)
síťové služby (cestovní ruch, doprava a spoje)
G
distribuční služby (velkoobchod, O maloobchod a opravárenství)
F
stavebnictví
ostatní veřejné sociální a osobní služby (např. odstraňování odpadu, kulturní a sportovní činnosti) rozvod elektřiny, plynu a vody
E
Tabulka č.5 – perspektivní odvětví služeb dle“3Analýz“ Pozn.v závislosti na rozsahu a struktuře statistického sledování exportu služeb dle ČNB se oblasti služeb používané v Analýze exportu služeb 2005 se zcela neshodují se sektory dle členění OKEČ, které je využito v dalších materiálech
Z tabulky č.5 je patrné, že na základě určených kritérií výběru v kontextu „3Analýz“ se mezi perspektivními oblastmi vyskytují ve všech třech případech sektory podnikatelských služeb a stavebnictví. Předěl mezi perspektivními a méně perspektivními oblastmi je pak tvořen sektory síťových služeb a distribučních služeb, které jsou zastoupeny, jak v perspektivních, tak méně perspektivních oblastech. Mezi méně perspektivní oblasti jsou dle výše uvedené tabulky řazeny ostatní veřejné, sociální a osobní služby, rozvod elektřiny, plynu a vody a ubytování a stravování.
10
b) určení perspektivních odvětví dle výsledků „Analýzy služeb pro průmysl“ a publikace „Panorama“ Shodu se zjištěnými závěry potvrdily také „Analýza služeb pro průmysl 2005“ a publikace „Panorama“. V této souvislosti je ovšem nutné podotknout, že oba tyto materiály zahrnují ve svém hodnocení pouze vybrané sektory služeb a poskytují tedy pouze dílčí informace o sektoru služeb. Jejich výsledky ale přesto mají značnou vypovídající hodnotu. Základním předpokladem pro podnik, který zamýšlí expandovat na zahraniční trhy prostřednictvím exportu služeb je jednak silná pozice na domácím trhu, a také vysoká podnikatelská výkonnost podniku. Ta je charakterizována zejména potenciálem dalšího růstu a finanční výkonností. Na základě makroekonomické a finanční analýzy byla v rámci „Analýzy služeb pro průmysl 2005“ označena za vhodná pro export některá odvětví ze sektorů podnikatelských a distribučních služeb a stavebnictví. Konkrétně se v jednalo o sektory uvedené níže v tabulce č.6, které se ve většině případů řadí mezi sektory s vyšší přidanou hodnotou. Tyto výsledky pak potvrdila publikace „Panorama zpracovatelského průmyslu a souvisejících služeb za rok 2005“, jejíž hodnocení bylo postaveno na makroekonomickém pohledu a produkčních charakteristikách odvětví. Výsledky jsou opět uvedeny v tabulce č.6. Název analýzy
Perspektivní odvětví OKEČ název
45 Analýza služeb pro průmysl 50
stavebnictví
trojmístná název OKEČ 45.3
stavební montážní práce
45.4
dokončovací a stavební práce
obchod opravy 50.2 a údržba motorových vozidel
opravy a údržba motorových vozidel
velkoobchod a 51.1 zprostředkování velkoobchodu 51.5
zprostředkování velkoobchodu
72
publikování, 72.2 dodávky a poradenství v oblasti hardwaru
publikování, dodávky v oblasti softwaru
74
ostatní podnikatelské činnosti
74.1
právní a účetní činnosti a jejich revize; daňové poradenství; průzkum trhu a veřejného mínění; poradenství v oblasti podnikání a řízení
74.2
architektonické a inženýrské činnosti a související technické poradenství
51
velkoobchod s meziprodukty, odpadem a šrotem
11
a
poradenství
74.8
různé podnikatelské činnosti
OKEČ název Publikace 51 Panorama 60
velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu pozemní a potrubní doprava
64
spoje
72
publikování, dodávky a poradenství v oblasti hardwaru
74
ostatní podnikatelské činnosti
Tabulka č. 6 – perspektivní odvětví služeb
Jediným, na první pohled zřejmým rozdílem mezi výsledky obou analýz je skutečnost, že v rámci publikace „Panorama“ byly mezi perspektivní odvětví zařazeny také OKEČ 60 a 64, které „Analýza služeb pro průmysl“ za perspektivní neoznačila. Vysvětlením pro tento rozdílný výsledek je skutečnost, že sektor síťových služeb nebyl s výjimkou OKEČ 63.4 – ostatní činnosti související s dopravou, předmětem hodnocení „Analýzy služeb pro průmysl“. V úvodu již bylo také zmíněno, že na základě „Analýzy služeb pro průmysl 2005“ a publikace „Panorama“ byly mezi další hodnotící kritéria brány v úvahu podnikatelská výkonnost a produkční charakteristiky odvětví. c) zúžení perspektivních odvětví v závislosti na shodě výsledků a) a b) Ke zúžení perspektivních oblastí v závislosti na shodě výsledků a) a b) je třeba říci, že různorodost a šíře vstupních dat značně přispěla k určení hodnotících kritérií a dále k výběru sektorů služeb vhodných pro export. Výsledky a závěry všech shora uvedených analýz se shodovaly zejména pro sektory služeb, které jsou uvedeny níže v tabulkách č.7a a 7b, a které jsou rozděleny do dvou skupin, na perspektivní a méně perspektivní odvětví. Perspektivní odvětví OKEČ název
dílčí OKEČ
název publikování, dodávky a poradenství v oblasti softwaru; ostatní podnikatelské činnosti (zejména různé podnikatelské činnosti; právní a účetní činnosti a jejich revize; daňové poradenství; průzkum trhu a veřejného mínění; poradenství v oblasti podnikání a řízení; architektonické a inženýrské činnosti a související technické poradenství)
K
podnikatelské služby (obchod s nemovitostmi; pronájem budov, automobilů a strojů; podnikatelské aktivity v oblasti IT, výzkumu a vývoje; ostatní podnikatelské aktivity)
72.2; 74 (zejména 74.1, 74.2, 74.8)
F
stavebnictví
45.3 a 45.4 stavební montážní práce; dokončovací stavební práce
I
síťové služby (cestovní ruch, doprava a spoje)
60; 64 a 63.3
Tabulka č. 7 a) – finální výběr perspektivních odvětví služeb 12
pozemní a potrubní cestovní ruch
doprava;
spoje;
Méně perspektivní odvětví OKEČ název
dílčí OKEČ
G
distribuční služby (maloobchod, velkoobchod a opravárenství)
O
odstraňování odpadu; činnosti odborných, profesních a podobných organizací; kulturní a sportovní činnosti
E
rozvod elektřiny, plynu a vody
51
název velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu
92 (zejména ostatní kulturní a 92.3 a 92.6) rekreační činnosti 40
Tabulka č. 7b) – finální výběr méně perspektivních odvětví služeb
d) provedení konečného výběru na základě dalších technických a institucionálních kritérií Do konečného výběru perspektivních oblastí výrazným způsobem promluvila současná odvětvová struktura exportu služeb v ČR. Ta se výrazně odlišuje od celosvětového trendu, kdy dochází ke stagnaci podílu exportu služeb na celkovém exportu a k poklesu podílu ostatních služeb. Zřejmým cílem v kontextu odvětvové struktury je zvýšení podílu ostatních služeb na celkovém exportu služeb, a to především z toho důvodu, že skupina ostatních služeb v sobě zahrnuje činnosti, jež vykazují trvalý růst produkčních charakteristik jako přidané hodnoty a produktivity práce. Ty jsou jedinými správnými motory pro zdravý intenzivní rozvoj exportu a zvýšení konkurenceschopnosti exportovaných služeb. Navíc rozvoj ostatních služeb se dá vzhledem ke struktuře globální ekonomiky i nadále očekávat. Zúžený výčet vybraných perspektivních odvětví už poměrně transparentně ukazuje, na které oblasti by měla být zaměřena podpora exportu služeb. Nicméně s ohledem na další požadavky, zejména technické a institucionální povahy byl tento výčet ještě zredukován na sekce podnikatelských a distribučních služeb a stavebnictví. Proč bylo k redukci přistoupeno, dostatečně vysvětlují komentáře k vybraným sektorům služeb.
Sekce K podnikatelských služeb je pro export vhodná zejména z toho důvodu, že vykazuje dobrou podnikatelskou výkonnost, dostatečně vysoký potenciál exportu a vzhledem k zaměření své činnosti také schopnost efektivně využít navrhovanou podporu. Samozřejmě, že sekce podnikatelských služeb představuje v rámci celého sektoru služeb nejméně homogenní skupinu, o to je ovšem důležitější, že většina odvětví v rámci sekce podnikatelských služeb je pro export vhodná, a to buď samostatně nebo jako doprovodná služba u exportu zboží. Kromě v tabulce č.7 uvedených perspektivních oblastí to platí např. pro činnosti v oblasti databází, technické zkoušky a analýzy, zpracování dat, reklamní činnosti apod. Doporučena k podpoře exportu služeb.
Sekce F stavebnictví je nedílnou součástí stávajících exportních aktivit. Odpovědi ZÚ naznačily, že v mnoha teritoriích se vyskytuje poptávka po stavebních činnostech, což je v souvislosti s dobrými výsledky produkčních charakteristik velmi dobrý argument pro
13
rozšíření exportních aktivit. Např. OKEČ 45.4 dosahoval v minulém roce v rámci trojmístných OKEČ nejvyšší podnikatelské i finanční výkonnosti. Doporučena k podpoře exportu služeb.
Sekce I síťových služeb byla ZÚ často zmiňována jako exportní příležitost. V kontextu podpory MSP, na které budou exportní opatření zejména zacíleny je ovšem značně problematické navrhovat taková opatření pro MSP, které nemají dostatečnou kapitálovou sílu a ekonomickou výkonnost. To platí především pro oblast dopravy a spojů. Odvětví cestovního ruchu je specifické z toho důvodu, že export je vlastně generován v rámci incomingových programů, jež neodpovídají tradiční představě exportu, neboť export je vlastně realizován na území ČR. Obě shora uvedené problematiky jsou řešeny samostatně v rámci příslušných ministerstev a agenturou CzechTourism. Nedoporučena k podpoře exportu.
Sekce G distribučních služeb není v podmínkách ČR pro export služeb nejvhodnějším reprezentantem. Nicméně i v této kategorii služeb jsou takové ekonomické činnosti, které mají exportní potenciál. Jedná se o činnosti jako opravy a údržba motorových vozidel, zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod s meziprodukty. Jinak jsou tyto služby obecně vhodnější pro domácí druhy podpory. Základním nedostatkem pro rozvoj exportu je malý tržní domácí podíl a s ním související kapitálová síla a také nižší potenciál růstu trhu v okolních státech, na které by mohl být export nejspíše zaměřen. Doporučena k podpoře exportu.
Sekce O a E - situace v sekcích ostatních veřejných a sociálních služeb (O) a rozvodu elektřiny, plynu a vody (E) je velmi podobná situaci v sekci distribučních služeb. Povaha a předmět činností jako rozvod elektřiny, plynu a vody vyžaduje poměrně silné kapitálové a exportní zajištění realizované investice. Tato pomoc je již poskytována institucemi jako ČEB a EGAP. Při podpoře těchto aktivit by úloha MPO měla ležet spíše v informační rovině. Rozvoj exportu těchto služeb je nicméně žádoucí, neboť na jejich export mohou být navázány další exportní aktivity např. v oblasti služeb podnikatelských. Doporučena v omezené míře k podpoře exportu.
Na základě všech výše uvedených skutečností, jsou vybrané oblasti považovány za ty skutečně nejvhodnější a v závislosti na závěrech hodnocení se doporučuje zaměřit podporu exportu služeb v rámci MPO na sekce podnikatelských a distribučních služeb a stavebnictví a v omezené míře i na ostatní veřejné a sociální služby a služby v oblasti rozvodu elektřiny, plynu a vody.
14
3.2 Teritoria prioritního zájmu Cílem kapitoly 3.2 je stanovit, na která teritoria by se podpora exportu služeb měla primárně zaměřovat. U vytipovaných zemí by dále měla definovat i hlavní oblasti služeb, která jsou v daném teritoriu perspektivní. 3.2.1 Vymezení teritorií prioritního zájmu Při vytipování výchozích prioritních teritorií projektu Podpora exportu služeb se vycházelo zejména ze závěrů Analýzy struktury exportu služeb a seznamu prioritních zemí definovaných v Exportní strategií ČR (2006-2010). Seznam zemí vymezených jako prioritní v rámci projektu Podpora exportu služeb bude pravidelně aktualizován s přihlédnutím k situaci v daném teritoriu a aktuálnímu stavu a potenciálu českých poskytovatelů služeb. Jako zdroj informací pro definování teritoriálních priorit pro oblast služeb se do budoucna předpokládá i využití závěrů projektu "Působení na klíčových trzích". Na základě dostupných údajů byla stanovena základní kriteria pro úvodní výběr prioritních zemí. Vzhledem k tomu, že se jedná o jejich prvotní definici, přičemž okruh dostupných informací není dostatečně rozsáhlý, bylo by do budoucna jistě žádoucí zaměřit se v pokročilejší fázi projektu na tato kriteria podrobněji, přehodnotit jejich význam a podrobněji je rozpracovat. S ohledem na závěry Analýzy struktury exportu služeb, Exportní strategie ČR a jednotlivých teritoriálních strategií prosazování obchodně politických zájmů ČR byla výchozí kriteria výběru prioritních zemí pro oblast stanovena takto: • objem exportovaných služeb ČR do dané země • zda je země členskou zemí EU nebo třetí zemí • hodnota exportu ostatních služeb • zda byla země zařazena Exportní strategií ČR mezi prioritní Na základě těchto kriterií a v souladu s doporučeními teritoriálních odborů, byly vytipovány následující země: • EU – Dánsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Slovensko, Velká Británie • Ostatní evropské země - Švýcarsko, Rusko, Ukrajina, Bulharsko, Rumunsko • Amerika – USA, Brazílie, Mexiko • Asie – Čína, Vietnam, Izrael, Spojené Arabské Emiráty V první fázi realizace projektu předpokládáme, že z výše definovaného okruhu prioritních zemí budou zvoleny tři země, na nichž bude realizován tzv. "pilotní projekt" a ve vztahu k nimž budou primárně aplikovány jednotlivá doporučení a nástroje podpory. Pokud se podaří naplnit záměry projektu u dané skupiny zemí, bude v další fázi realizace projektu okruh zemí rozšířen.
Země EU (Německo, Slovensko, Velká Británie, Rakousko, Nizozemí, Polsko, Dánsko) – tyto země Evropské unie jsou perspektivní z řady důvodů – jedná se o země geograficky blízké České republice, tudíž s ohledem na nehmotný charakter služeb pro jejich export nejvíce perspektivní. Do těchto zemí je v současné době soustředěn nejvýznamnější podíl exportu služeb, a to zejména ostatních služeb, které by měly být, na základě Analýzy exportu služeb, podporovány především. Velká perspektiva nárůstu exportu služeb je zde i do budoucna, a to zejména s ohledem na připravovanou Směrnici o službách, která podmínky poskytování služeb na vnitřním trhu EU významně zjednoduší. 15
Ostatní evropské země S cílem diversifikovat teritoriální strukturu exportu služeb je žádoucí podpořit export služeb i do třetích zemí, jejichž význam je v současné době poměrně malý. Z ostatních evropských zemí můžeme na základě dosavadních údajů označit za perspektivní zejména Švýcarsko, a to s ohledem na poměrně významný podíl exportu ostatních služeb. Pro firmy z ČR se jedná o trh z geografického hlediska blízký a z hlediska možností outsorcingu služeb pro švýcarské firmy velice přitažlivý. Jako perspektivní pro export služeb se jeví i Rusko a Ukrajina, země relativně geograficky blízké, s příbuzným jazykem a podobnou kulturou. Čeští podnikatelé zde mají již řadu obchodních zkušeností i kontaktů z dřívějších let, znají místní podmínky a na tyto zkušenosti a vazby je možné navázat i v případě exportu služeb. Z důvodu rostoucích aktivit českých firem v těchto zemích lze očekávat zejména nárůst exportu ostatních služeb obchodní povahy a pojišťovacích a finančních služeb. Obě země byly označeny za prioritní teritoria i v rámci Exportní strategie ČR. Další dvojicí zemí zařazenou mezi teritoriální priority pro oblast exportu služeb jsou i země balkánského regionu, a to Bulharsko a Rumunsko. Perspektivy v těchto zemích jsou spojovány zejména s jejich předpokládaným vstupem do EU. Vzhledem k tomu, že Česká republika prošla podobným obdobím poměrně nedávno, otevírá se zde pro české subjekty prostor např. pro poradenské služby v oblasti čerpání finančních prostředků z EU a přístupu k EU, dále v souvislosti s předpokládaným nárůstem bulharského i rumunského zahraničního obchodu po vstupu do EU budou zřejmě perspektivní i služby zprostředkovatelské a další. Jedná se tedy zejména o služby s vyšší přidanou hodnotu, na které by měla být podpora primárně směřována. O perspektivách sektoru služeb v těchto zemích svědčí i již realizované investice ČR, které jsou v převážné míře směřovány právě do sektoru služeb (energetika, turistika). Obě země jsou označeny v Exportní strategii ČR jako teritoria prioritního zájmu. Amerika Z amerických zemí se jako nejperspektivnější pro oblast exportu služeb jeví USA, a to s ohledem na současné údaje o celkové hodnotě a zejména struktuře exportu služeb, kdy ostatní služby představují poměrně významný podíl. Dalším faktorem je samozřejmě i značná ekonomická síla USA. Důležitá je i skutečnost, že na trhu USA působí velké množství globálních firem, které jsou leadeři ve svém oboru, pro české firmy je výhodné s nimi spolupracovat i z důvodů získání know-how a dobrého jména. USA je prioritní zemí v rámci Exportní strategie ČR. Ze zemí Latinské Ameriky byla mezi teritoriální priority v oblasti služeb zařazena Brazílie a Mexiko. Služby v těchto zemích zaznamenaly v posledních letech výrazný rozvoj a ve stále větší míře se podílejí na tvorbě domácího HDP obou zemí. Rovněž oblast bankovnictví a pojišťovnictví vykazuje vysoké tempo růstu a nabízí nové obchodní příležitosti pro české exportéry. Dynamický růst zaznamenává dále sektor telekomunikací, informačních technologií a služeb v oblasti energetiky, stavebnictví a dopravní infrastruktury, kde díky nedostatečné nasycenosti lokálního trhu existují další možnosti uplatnění pro české subjekty. Brazílie je lídrem integračního uskupení MERCOSUR při jednání o asociační dohodě EU Mercosur, která bude upravovat také oblast obchodu se službami. Mexiko je členem seskupení NAFTA. Obě země jsou označeny v Exportní strategii ČR jako teritoria prioritního zájmu.
16
Asie V rámci Asie je z hlediska exportu služeb za nejperspektivnější považována Čína a Vietnam. České firmy již do uvedených teritorií pronikly a pronikají, přičemž se jedná zejména o služby finanční. Perspektivní jsou i další obory služeb, jako překladatelské, turistické apod., které se v těchto teritoriích rozvíjejí. V obou uvedených zemích se jedná o nenasycené segmenty služeb, což dává českým podnikům reálnou šanci se zde se svou nabídkou uplatnit. Obě země byly označeny za prioritní teritoria i v rámci Exportní strategie ČR. V regionu blízkého východu byl jako prioritní označen Izrael. Izrael je již v současné době významným partnerem ČR v oblasti turistického ruchu. Terciální sektor Izraele zahrnující obchod, turistiku, finančnictví, pojišťovnictví a ostatní služby má – a dokazuje tím příslušnost k vyspělým ekonomikám - největší podíl na tvorbě HDP a současně zaměstnává největší část aktivní populace. V těchto oblastech lze nalézat příležitosti k uplatnění i pro naše poskytovatele služeb. Z oblasti blízkého východu byla za prioritní označena ještě jedna země, a to Spojené arabské emiráty (SAE). Hospodářský vývoj v SAE je považován za unikátní v rámci zemí GCC (Cooperation Council for the Arab States of the Gulf) i celého regionu Blízkého východu. Pro Českou republiku představují SAE jednoznačně nejvýznamnějšího obchodního partnera v arabském světě. Služby a především turistický ruch zaznamenaly v SAE v posledních letech výrazný rozvoj, z tohoto důvodu se zde otevírají i nové příležitosti pro české subjekty. Perspektivní se jeví zejména oblast cestovní ruchu, např. lázeňské pobyty v ČR se zaměřením na odtučňovací kůry, dále v oblasti služeb personálních agentur (vyhledávání vhodných hotelových, bankovních, finančních a dalších manažerů).
Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi nesourodou skupinu zemí s různými obchodně politickými podmínkami a odlišnými možnostmi, které se zde českým exportérům nabízejí, bylo by vhodné se na tyto země zaměřit individuálně a definovat oblasti perspektivních služeb pro každou z prioritních zemí.
3.2.2 Stanovení perspektivních oblastí služeb pro země prioritního zájmu Jako východisko zde poslouží zejména předchozí kapitola 3.1, dále závěry Analýzy struktury exportu služeb a konkrétní návrhy představitelů ZÚ ČR v daných teritoriích získané v rámci dotazníkového šetření exportu služeb. Pro každou zemi tedy byly vytipovány perspektivní oblasti služeb jako průnik závěrů předchozí kapitoly a doporučení příslušných ZÚ.
Německo K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti F - stavebnictví G - obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost - zejména opravárenství (automobily, domácí spotřebiče) I - doprava, cestovní ruch a komunikační služby O – ostatní veřejné, sociální a osobní služby – chemické čištění oděvů, prádelny
17
Slovensko F – stavebnictví I – doprava, cestovní ruch a komunikační služby K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti Velká Británie F – stavebnictví K – činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti – zejména IT a design (průmyslový, projekční, umělecký/odívání apod.) I – doprava, cestovní ruch a komunikační služby Rakousko F – stavebnictví I - doprava, cestovní ruch a komunikační služby G - obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti – IT a obchod s nemovitostmi Nizozemí F – stavebnictví K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti – aktivity v IT, zejména software; výzkum a vývoj I – doprava, cestovní ruch a komunikační služby Polsko E – výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody F – stavebnictví G - obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti – IT O – ostatní veřejné, sociální a osobní služby – utilizace odpadu Dánsko I – doprava, cestovní ruch a komunikační služby K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti F – stavebnictví Švýcarsko F – stavebnictví – stavby rodinných dřevěných domků I – doprava, cestovní ruch a komunikační služby – autobusová doprava K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti – IT Rusko F – stavebnictví I – doprava, cestovní ruch a komunikační služby O – ostatní veřejné, sociální a osobní služby G - obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost – velkoobchod; specializovaný servis
18
K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti – právní služby, obchod s nemovitostmi Ukrajina E – výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody – obnova rozvodů všech typů O – ostatní veřejné, sociální a osobní služby – odstraňování odpadu F – stavebnictví K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti – právní služby Bulharsko K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti - poradenství I – doprava, cestovní ruch a komunikační služby E – výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Rumunsko I – doprava, cestovní ruch a komunikační služby F – stavebnictví G - obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti O – ostatní veřejné, sociální a osobní služby E – výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody USA I – doprava, cestovní ruch a komunikační služby G - obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti - IT, výzkum a vývoj Brazílie F – stavebnictví G - obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost I – doprava, cestovní ruch a komunikační služby K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti O – ostatní veřejné, sociální a osobní služby – odstraňování odpadu Mexiko O – ostatní veřejné, sociální a osobní služby – odstraňování odpadu K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti - IT I – doprava, cestovní ruch a komunikační služby G - obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost- servisní služby Čína F – stavebnictví K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti - IT, poradenské služby, právní služby, výzkum a vývoj, překladatelství I – doprava, cestovní ruch a komunikační služby
19
Izrael K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti O – ostatní veřejné, sociální a osobní služby Spojené arabské emiráty F – stavebnictví K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti - IT E – výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Vzhledem k tomu, že takto definované oblasti služeb obsahují relativně širokou a různorodou škálu jednotlivých typů služeb, bylo by v případě zemí prioritního zájmu velmi žádoucí, zaměřit se na jednotlivé vytipované skupiny služeb podrobněji a v jejich rámci určit konkrétní typy služeb, které by byly pro české exportéry perspektivní. Úkol: Na základě podnětů teritoriálních odborů, představitelů ZÚ a agentury CzechTrade podrobně rozpracovat specifikaci jednotlivých perspektivních oblastí služeb.
20
3.3 Překážky exportu služeb Tato kapitola se věnuje bariérám exportu služeb, na které mohou poskytovatelé služeb při své snaze vstoupit na zahraniční trhy narážet. Ty byly definovány v rámci „Průzkumu potřeb exportérů služeb“ a „Dotazníkového šetření u ZÚ“, porovnány byly ve druhé kapitole tohoto materiálu. Cílem této kapitoly je identifikovat a navrhnout taková opatření, která by umožňovala v co největší míře zjištěné bariéry eliminovat. Na základě dostupných analýz (Průzkum potřeb exportérů služeb, Dotazníkové šetření u ZÚ a Analýzy služeb pro průmysl) mohou být definovány tyto základní formy bariér vstupu a prosazení na zahraničních trzích: 1. Administrativní bariery • Bariery související se založením společnosti • Bariery související s využíváním zdrojů a poskytováním služeb • Ostatní administrativně-obchodní bariery 2. Bariery průniku na trh • Nedostatečná znalost podmínek zahraničního trhu • Nedostatečné kapacity pro aktivní marketing 3. Bariery nedostatečné podnikatelské výkonnosti • Nízká konkurenceschopnost a výkonnost • Nedostatečná finanční síla • Nedostatečná kvalita poskytovaných služeb a interních procesů 4. Bariery související s kvalitou manažerských a lidských zdrojů • Nedostatečné manažerské a obchodní schopnosti a dovednosti • Bariera nedostatečné kvality lidských zdrojů Je zřejmé, že ne všechny překážky mohou být eliminovány intervencí státu. •
bariéry, kde je vyloučena angažovanost státu - jde o bariéry, které mají původ uvnitř podniku. Jedná se např. o nedostatek kapitálu nebo překážky související s oblastí lidských zdrojů, jako je jazyková vybavenost či manažerské dovednosti.
•
bariéry, které mohou být eliminovány výhradně na základě státní pomoci - jedná se např. o jednání na půdě mezinárodních organizací jako je WTO, OECD a samozřejmě EU. Také státní podpora směřovaná na podnikatele v domácí zemi je účinným nástrojem eliminace některých typů bariér.
3.3.1 Administrativní a legislativní bariéry Z vyhodnocení výsledků obou zmíněných průzkumů a jejich vzájemného srovnání vyplynulo, že za jedny z nejzávažnějších překážek považují jak poskytovatelé služeb, tak představitelé ZÚ překážky administrativní. Tento jev je o něco více patrný při exportu do zemí mimo EU. Po administrativních překážkách byly nejčastěji uváděny překážky při vstupu na zahraniční trh. V případě exportu do zemí EU byly oba typy překážek dokonce na stejné úrovni.
21
Již bylo řečeno, že administrativní bariéry představují jednu z problematických oblastí, a to jak z pohledu ZÚ, které považují tento druh bariér za vůbec neproblémovější, tak z pohledu exportérů, kteří řadí závažnost těchto překážek na druhé místo, hned za překážky průniku na trh. Mezi základní překážky definované ZÚ a podnikatelskými subjekty patří: • přechodné období pro volný pohyb osob a nutnost opatřování pracovních povolení • nutnost registrace či zápisu do místních rejstříků a registrů • nutnost certifikací, předkládání osvědčení a jiných dokladů profesní a pracovní způsobilosti (např. uznávání profesních kvalifikací) • různá kapitálová a personální omezení, množstevní omezení dovozu služeb Co se týče intervence podnikatelských subjektů v této oblasti je zřejmé, že jejich možnost jakkoli zasahovat do suverénních záležitostí jednotlivých států je prakticky nulová. Své názory a návrhy na případné změny tak mohou formulovat pouze zprostředkovaně, a to prostřednictvím orgánů státní správy. Ovšem i manévrovací prostor státní správy je u bariér tohoto typu značně omezen. Vzhledem ke skutečnosti, že tvorba obchodní politiky je suverénní oblastí daných zemí, je přímá intervence z diplomatického pohledu velmi citlivá a z obchodního hlediska pak minimálně účinná. Státní správa v současnosti intervenuje jak na půdě mezinárodních organizací, tak jedná v rámci sjednávání bilaterálních dohod tam, kde to zahraniční obchodní politika EU jejím členským státům umožňuje. Obecně lze říci, že prosazení dílčích zájmů české exportní strategie je pravděpodobnější na půdě EU, v rámci jednání o fungování vnitřního trhu, než na půdě mezinárodních organizací, jako jsou WTO a OECD, kde jsou zájmy jednotlivých zemí více roztříštěné. Administrativní bariéry na vnitřním trhu EU Situace při poskytování služeb na vnitřním trhu EU je poněkud odlišná od poskytování služeb do třetích zemí. Jako hlavní administrativně-právní bariéra na vnitřním trhu může být vnímána nadměrná regulace. Nicméně, legislativně-právní úprava, která je předmětem regulace na vnitřním trhu, je totiž v rámci své tvorby předkládána na jednání Rady EU a členské státy tak mají možnost se k připravované legislativě vyjádřit, případně se aktivně podílet na jejím formování, což se odráží v kvalitě podnikatelského prostředí, které vnitřní trh členským státům poskytuje. Jedním z takových příkladů je návrh Směrnice o službách na vnitřním trhu, který má napomoci prohloubení liberalizace sektoru služeb v rámci vnitřního trhu. Po přijetí návrhu Směrnice, ke kterému by mělo dojít na konci tohoto roku, bude rozhodujícím procesem správní a včasná implementace Směrnice, na jejímž základě bude poskytování služeb výrazně zjednodušeno. Mezi administrativní bariéry, které jsou v rámci vnitřního trhu patrné, patří ty, které spadají v rámci hospodářské politiky pod koordinované oblasti a nikoli do společné obchodní politiky, např. ty, které se týkají služeb síťových či finančních. Harmonizační proces je u těchto oblastí pozvolnější a vyžaduje citlivější přístup. Z tohoto důvodu se dá předpokládat, že problémy jako rozdílné sazby DPH či problémy s rozdílným účetním výkaznictvím budou ještě nějaký čas přetrvávat. Nicméně na jejich odstranění EK pracuje. Do konzultačního procesu jsou rovněž zapojeny podnikatelské subjekty, které se mohou prostřednictvím Evropského podnikatelského konzultačního panelu k daným problematikám vyjadřovat. Výsledky konzultací pak mají sloužit jako jedno z východisek pro další jednání o této problematice.
22
Stejně tak je ČR prostřednictvím problematiky Better regulation zapojena do procesu zjednodušování právního prostředí, a tím také do další liberalizace vnitřního trhu, jejímž výsledkem by mělo být také zintenzivnění obchodní výměny v rámci EU. V případě, že jsou podnikatelé členy profesních sdružení, organizací a svazů, mají možnost se seznámit s aktuálně revidovanými normami a připravit se tak na změnu v tržním prostředí EU, což jim napomáhá při volbě vhodné exportní strategie. Administrativní bariéry třetích zemí První skupinou bariér označených jako administrativní jsou bariéry související se založením společnosti. Některé typy služeb lze poskytovat i přeshraničně. Nicméně v některých případech je zejména u poskytování služeb do vzdálených teritorií založení pobočky nevyhnutelné. Pak je třeba získat detailní informace o místní legislativě, regulačních pravidlech administrativních povinnostech a úkonech, které je třeba v dané zemi splňovat. Mnohem silnější možnost regulace má stát v oblasti regulovaných služeb, kde může např. požadovat povinnou registraci, certifikaci, založení právní formy podnikání, praxi v daném teritoriu případně absolvování tréninku. Druhou skupinou bariér jsou takové, které exportéry do jisté míry limitují ve využívání zdrojů či poskytování objemu nějaké služby. Sem patří např. omezení v objemu alokace lidských či surovinových zdrojů a dále také časová omezení využití těchto přeshraničních zdrojů. Třetí skupinou jsou bariéry, které se nedotýkají exportéra zboží jako subjektu, ale přímo poskytované služby či služby přidružené k exportu zboží (např. regulace obchodně-dodacích podmínek, stanovení cenových limitů nebo omezení, požadavky na záruky a poprodejní servis, požadavky na profesní kvalifikace apod.) Návrhy k eliminaci administrativních překážek: - dohlížet na včasnou a správnou implementaci Směrnice o službách na vnitřním trhu - podílet se na formování budoucí Strategie vnitřního trhu a problematice Better regulation - zmapovat administrativní překážky v prioritních oblastech a na dalších trzích, na které exportéři zamýšlejí vstoupit - systémově poskytovat informace o administrativních požadavcích, zveřejňovat seznamy potřebných registrací a akreditací, případně soustředit potřebné informace do jednoho místa např. na ZÚ. Takový přístup by exportérům usnadnil mapování trhu, na který hodlají expandovat - zpracovat komplexní nabídku služeb, která je projednávaná na půdě WTO a vyvíjet tlak na její přijetí v podobě, která bude všestranně přijatelná - prověřovat individuální stížnosti a náměty podnikatelských subjektů - zmapovat sektor služeb dle odvětvové struktury, neboť ne všechny odvětví služeb jsou k regulaci stejně náchylná. Jak už název napovídá, nejvíce inklinují k regulaci tzv. regulované služby, naopak méně se pak administrativní bariéry dotýkají např. služeb distribučních.
3.3.2 Bariéry při průniku na trh Bariéry při průniku na trh jsou považovány rovněž za všeobecně velmi zatěžující. Při hodnocení souhrnných výsledků lze konstatovat, že v průzkumu provedeném na ZÚ byl tento
23
typ překážek jako druhý nejčastěji uváděný (celkem ve 49,3%) a mezi exportéry služeb byly bariéry spojené s průnikem na trh považovány dokonce za nejzávažnější (uvedeno v 16%). Bariéry, na které narážejí poskytovatelé služeb při vstupu na zahraniční trh mohou vycházet: 1. z podnikatelského prostředí v dané zemi – pak je možnost státu tyto podmínky přímo ovlivnit zásadně omezena 2. anebo mohou být obecného charakteru – zpravidla se jedná o nedostatek znalostí, informací či špatný přístup k nim. Při eliminaci tohoto typu překážek mohou příslušné složky státního aparátu sehrát svou aktivní roli. Nutným předpokladem funkčnosti opatření, jež budou v tomto směru přijata, pak je, že si firmy informace o využitelné podpoře ze strany státu budou mít zájem vyhledat. Mezi bariérami vstupu na zahraniční trh byly v rámci provedených šetření nejčastěji jmenovány: • nedostatečná znalost zahraničního trhu • monopolizace některých oblastí služeb • preference domácích poskytovatelů služeb při státních či municipálních zakázkách • špatný přístup k obchodním informacím • nutnost vstoupit na trh přes místní partnerskou firmu, apod. • nedostatek prostředků na marketingové aktivity Státní intervence je zcela vyloučena nebo by byla neúčinná v situaci, kdy se jedná o monopolizovaný sektor služeb či při užívání systému preferencí domácích firem při výběrových řízeních na státní zakázky. Naopak stát může podnikatelům do jisté míry pomoci v případě, že je vstup na zahraniční trh komplikován jeho nedostatečnou znalostí či omezeným přístupem k obchodním informacím. Taková pomoc může spočívat v poskytování těchto informací podnikatelům. Informace o podmínkách podnikání na jednotlivých zahraničních trzích • „teritoriální semináře“ – jsou užitečným nástrojem, který může být firmami již v současné době využíván. Jsou pořádány MPO a agenturou CzechTrade. Zde se podnikatelé mohou dovědět, jaké jsou specifické podmínky a zvyklosti v zemi, které se seminář týká, stejně jako o konkrétních obchodních možnostech a formách navazování obchodních vztahů. •
internetové stránky - některé informace o podmínkách podnikání na jednotlivých zahraničních trzích jsou také k dispozici na internetu (zejména portál BusinessInfo), leč poskytování služeb je obchodní aktivitou mající svá specifika a proto je třeba k němu přistupovat zvlášť. Informace by měly být poskytovány v ucelené formě tak, aby poskytovatel služeb se zájmem o export do určité země našel všechny relevantní informace na jednom místě. Konkrétní, praktické informace o jednotlivých teritoriích budou mít podobu jakýchsi „návodů“, které podnikatelům pomohou se na export služeb do dané země připravit.
•
pomoc se zprostředkováním kontaktů v zahraničí – další možnost jak českým firmám usnadnit vstup na zahraniční trhy. Tato služba se již zajišťována prostřednictvím agentury CzechTrade a jednotlivých OEÚ ZÚ, nicméně většina úspěšných případů se
24
týká vývozu zboží. V této souvislosti bude nutné věnovat úsilí zvýšení povědomí poskytovatelů služeb o službách agentury CzechTrade a OEÚ ZÚ. Kromě absence marketingové strategie českých firem, je nedostatek prostředků na marketingové aktivity další překážkou finančního rázu, nicméně může být částečně eliminována např. čerpáním ze strukturálních fondů a státního rozpočtu, konkrétně využitím programu Marketing, apod. •
pomoc s propagací firem v zahraničí - může být do určité míry poskytnuta také ze strany MPO. Taková pomoc může spočívat ve vytvoření souhrnných nabídek českých firem poskytujících konkurenceschopnou službu a jejich prezentaci v zahraničí. Nabídky by měly být členěny dle jednotlivých oblastí služeb a při respektování perspektivnosti každé oblasti na daném zahraničním trhu prezentovány prostřednictvím OEÚ a zahraničních kanceláří CzechTrade.
•
Dalším možným řešením je provázání této části projektu s projektem „Budování dobrého jména ČR ve světě“ a vyhradit na mobilní sestavě panelů své místo českým poskytovatelům služeb.
Návrhy k eliminaci bariér v rámci překážek při průniku na trh: - zmapovat podmínky pro poskytování služeb ve všech prioritních zemích, postupně i v dalších zemích pro ČR exportně významných - pro každou z těchto zemí vypracovat praktický návod, který umožní podnikatelům zorientovat se v podmínkách a okolnostech poskytování služby na daném zahraničním trhu - zajistit snadný přístup k těmto informacím - cíleně zaměřit služby ZÚ a agentury CzechTrade na poskytovatele služeb - vytvořit souhrnné nabídky konkurenceschopných firem po jednotlivých oblastech služeb a podporovat utváření aliancí mezi nimi - ve spolupráci s agenturou CzechTrade a ZÚ prezentovat tyto nabídky v zahraničí
3.3.3 Bariéry v oblasti nedostatečné podnikatelské výkonnosti Překážky v oblasti nedostatečné podnikatelé výkonnosti můžeme považovat za jedny z klíčových, neboť jejich existence může pro firmu představovat zásadní překážku úspěšného exportu a dalšího působení na zahraničním trhu. Pozitivní je tedy skutečnost, že čeští poskytovatelé služeb tyto překážky příliš nepociťují. V průzkumu provedeném mezi českými exportéry služeb i na ZÚ patřily mezi jedny z nejméně zmiňovaných. Mezi překážky identifikované ZÚ a českými firmami patří zejména: • nedostatečná finanční síla • nedostatečné finanční prostředky na vývoj a inovace • nekonkurenceschopnost dané služby • nepřipravenost firem vytvářet národní konsorcia Aktivity směřující k eliminaci těchto bariér by samozřejmě měly primárně vyvíjet jednotlivé firmy, které se s nimi potýkají. Nicméně i stát nabízí řadu nástrojů a opatření cílených na zvýšení konkurenceschopnosti českých podnikatelů. v případě podpory konkurenceschopnosti, výkonnosti a produktivity se jedná například o program podpory průmyslu a podnikání ze strukturálních fondů a Program
25
-
podpory malého a středního podnikání, které jsou v gesci MPO. Oba tyto programy jsou plně aplikovatelné i v oblasti služeb a jsou tedy vhodným nástrojem k podpoře konkurenceschopnosti českých poskytovatelů služeb. v případě překážek souvisejících s nedostatkem finančních prostředků pro expanzi na zahraniční trhy se jedná o programy podpory financování ČEB a exportního pojištění EGAP.
Tyto nástroje jsou plně funkční, nicméně v současné době využívané zejména podniky vyrábějícími, resp. exportujícími zboží. V rámci tohoto projektu by tedy bylo vhodné zvýšit informovanost poskytovatelů služeb o možnostech využití výše zmíněných nástrojů státní podpory a podpory z prostředků EU. Dalším nástrojem ke zvýšení konkurenceschopnosti českých poskytovatelů služeb na zahraničních trzích je vytváření národních konsorcií, či aliancí. Takto sdružené firmy budou na zahraničním trhu vystupovat jako partneři a ne jako konkurenti, čímž se zvýší jejich konkurenceschopnost, navíc se zvýší i jejich finanční síla a inovační potenciál. Ke zvýšení konkurenceschopnosti může vést např. i změna interních procesů poskytovatele služby, využívání nástrojů elektronické komunikace a certifikace procesů (např. dle ISO). Návrhy k eliminaci bariér v rámci nedostatečné podnikatelské výkonnosti: - zmapovat současné možnosti podpory ze strany státu a zajistit informovanost poskytovatelů služeb - ve spolupráci s agenturou CzechTrade podpořit vznik exportních aliancí - zprostředkovat poskytovatelům služeb další informace o možnostech zvýšení podnikatelé výkonnosti
3.3.4 Bariéry související s kvalitou lidských zdrojů Stejně jako administrativní bariéry patřily i bariéry nedostatečné kvality lidských zdrojů k těm typům překážek, které zejména ZÚ jmenovaly velmi často. Podniky naopak tento problém jako rozhodující nepociťovaly, i když připouštěly, že především neznalost a malá zkušenost obchodní, legislativní a technické stránky jazyka je v některých případech zdrojem problémů. Mezi základní překážky definované ZÚ a podnikatelskými subjekty patří: • nedostatečná jazyková vybavenost a komunikační dovednosti • nevhodně zvolená obchodní a exportní strategie a neznalost nástrojů zahraničního obchodu • neznalost podnikatelského prostředí a kultury dané země a neschopnost získat potřebné informace K základním překážkám ze skupiny bariér týkajících se nedostatečné kvality lidských zdrojů patří slabé jazykové vybavení, a dále nedostatečné manažerské a obchodní schopnosti a dovednosti, které jsou reprezentovány jednak nízkou úrovní uvědomění si možnosti uplatnění firmy na zahraničních trzích, obecně nedostatečnými schopnostmi a dovednostmi potřebnými k rozvoji podnikání, navázání a rozvoji obchodních kontaktů v cizím prostředí, a nakonec nedostatečnou znalostí manažerských technik, jako jsou leadership, vyjednávání, obchodní komunikace, jazyková vybavenost. Možnost státu eliminovat tento druh překážek je značně omezená. Úlohou státního sektoru tedy není suplovat nedostatečné lidské zdroje, ale napomoci jejich zkvalitnění, a tím
26
přeneseně ke zvýšení konkurenceschopnosti daných podniků. Konkrétněji jeho role spočívá zejména v tom, umožnit budoucím pracovníkům získat takové vzdělání, které je bude řadit mezi kvalifikovanou a uplatnitelnou sílu na trhu práce. Z dlouhodobého hlediska se pak státní sektor snaží přizpůsobovat vzdělávací systém tak, aby lépe vyhovoval poptávce na trhu práce. Omezená možnost intervence státu v této oblasti je jednak dána tím, že stát může ovlivnit konečnou nabídku lidského faktoru na trhu práci jen v omezené míře, a to v podobě dobře nastaveného a fungujícího vzdělávacího systému, a jednak z toho důvodu, že se zvyšující se specializací jednotlivých ekonomických činností, je velmi obtížné najít kvalifikované školitele pro úzké segmenty tržních specializací. Velmi často je také zaškolení a seznámení nového pracovníka s interními postupy součástí know-how firmy a jako takové je považováno za tajné a dále nepřenosné. Hlavní odpovědnost za nábor a zajištění profesního růstu svých zaměstnanců, tedy za rozvoj jejich schopností a dovedností, tak nesou samy podnikatelské subjekty. V současné době je, i přes výše uvedené skutečnosti, ze strany státní správy do jisté míry doplňována nabídka školících a vzdělávacích programů terciálního vzdělávání či je toto vzdělávání poskytováno za finančně výhodnějších podmínek než nabízejí komerční vzdělávací agentury. Nepřímý způsob podpory ze strany státu dále představují nejrůznější rekvalifikační a školící programy, semináře a workshopy, které jsou pravidelně pořádány orgány státní správy a samosprávy. Typickým příkladem pomoci, kterou státní sektor dlouhodobě poskytuje, jsou rekvalifikační kurzy přispívající k odstranění nedostatečné znalosti a využívání elektronických nástrojů komunikace a zvýšení počítačové gramotnosti. Klasickým příkladem přímé podpory, kterou státní správa zprostředkovává z EU, jsou Strukturální fondy. Jedním z takových nástrojů je Operační program rozvoje lidských zdrojů, který je řízen MPSV a z něhož je možné čerpat finanční prostředky. Dalším nástrojem podpory rozvoje lidských zdrojů, který je přímo zacílený na české exportéry, je program exportního vzdělávání agentury CzechTrade. Vzhledem k tomu, že exportní iniciativa ze strany poskytovatelů služeb je omezená, připravuje CzechTrade pro další stimulaci vývozců služeb regionální semináře zaměřené na potenciální exportéry služeb. V rámci těchto seminářů by se podnikatelé měli dozvědět o možnostech eliminace bariér nedostatečné podnikatelské výkonnosti či bariér lidských zdrojů. Návrhy k eliminaci bariér v rámci nedostatečné kvality lidských zdrojů: - realizovat projekt „Exportní akademie“, který je naplňován v rámci cílů Exportní strategie ČR 2006 – 2010. Projekt „Exportní akademie“ má být již konkrétně zaměřen na export a má zajistit vzdělávání exportérů, resp. jejich managementu a výkonných pracovníků v otázkách a oblastech týkajících se problematiky zahraničního obchodu, exportního financování a zajištění, spedice a pojištění, realizace exportního případu, jakož i forem vstupu na zahraniční trhy a spolupráce se zahraničními subjekty - rozšířit a zaměřit nabídku služeb státní správy na sektor služeb, čímž by měla být dosavadní nabídka poskytovaných informací a poradenských služeb zkvalitněna a zpřístupněna širší podnikatelské veřejnosti. Poradenství by např. mohlo být zkvalitněno prostřednictvím rozšíření této služby o oblast posuzování a kontroly kontraktů v cizích jazycích. - v rámci exportního vzdělávání zajišťovaného agenturou CzechTrade zrealizovat regionální semináře zaměřené na vývoz služeb Úkol: Ve spolupráci se ZÚ, zahraničními kancelářemi CzechTrade a s exportéry služeb detailně rozpracovat bariéry exportu do vytipovaných perspektivních zemí.
27
Závěr Služby se v posledních letech stávají velmi významným prvkem mezinárodního obchodu. Jejich role byla uznána i v rámci Exportní strategie ČR 2006-2010, kdy jeden z jejích projektů je zacílený přímo na export služeb. Nicméně můžeme říci, že problematika zahraničního obchodu se službami je stále ve srovnání s obchodem se zbožím poměrně opomíjenou záležitostí. O této skutečnosti svědčí i fakt, že narážíme na nedostatek informací a údajů o současném stavu, struktuře a problémech zahraničního obchodu se službami ČR. Zanalyzovat současnou situaci v oblasti exportu služeb bylo tedy základním cílem předkládaných studií a nezbytným úvodním krokem možnosti realizace projektu "Zvýšení exportu služeb". Tento souhrnný materiál se pak na jejich základě snaží nastínit další možnosti projektu a ukázat směr, kterým by se měl projekt dále ubírat. Perspektivní oblasti služeb Vzhledem k tomu, že není možné ani žádoucí podporovat všechny sektory služeb, materiál "Doporučení pro podporu exportu služeb" vymezuje ty sektory služeb, které se zdají být pro export perspektivní. Jednotlivé oblasti služeb jsou definovány na základě následujících kritérií: • statistická makroekonomická data • praktická zkušenost s exportem služeb dle ZÚ • dotazovaný vzorek firem dle struktury exportu v Průzkumu potřeb exportérů služeb • podnikatelská výkonnost • produkční charakteristiky odvětví Na základě těchto výběrových kritérií se jako perspektivní pro export jeví sekce podnikatelských a distribučních služeb a stavebnictví a v omezené míře i ostatní veřejné a sociální služby a služby v oblasti rozvodu elektřiny, plynu a vody. Teritoria prioritního zájmu Vzhledem k tomu, že možnosti poskytování služeb jsou v různých zemích různé, je žádoucí nejprve vytipovat teritoria prioritního zájmu a oblasti služeb, na která se poté cíleně zaměříme a jednotlivá opatření konkretizujeme dle specifik jednotlivých teritorií. Materiál navrhuje zaměřit se především na níže uvedená teritoria, jejichž výběr byl proveden ve spolupráci s teritoriálními odbory a agenturou CzechTrade. • • • •
EU – Dánsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Slovensko, Velká Británie Ostatní evropské země - Švýcarsko, Rusko, Ukrajina, Bulharsko, Rumunsko Amerika – USA, Brazílie, Mexiko Asie – Čína, Vietnam, Izrael, Spojené Arabské Emiráty
Pilotní projekt bude probíhat v rámci 3 zvolených zemí. U těchto zemí budou nyní konkretizovány a podrobně rozpracovány perspektivní oblasti služeb, na které by měla být podpora primárně zacílena. Přesná specifikace perspektivních oblastí služeb u zemí pilotního projektu by měla být ukončena v prosinci 2006.
28
Překážky exportu služeb Překážky identifikované v tomto materiálu vycházejí výhradně ze závěrů dotazníkového šetření provedeného na ZÚ a průzkumu provedeného mezi českými exportéry služeb. Na tomto základě byly identifikovány základní oblasti překážek se kterým se češí poskytovatelé služeb na zahraničních trzích setkávají. Materiál nám rovněž nabízí srovnání jak tyto překážky vnímají představitelé ZÚ a jak je vnímají sami exportéři. Nicméně, jak bylo výše uvedeno, jedná se prozatím pouze o vyhodnocení subjektivních názorů jednotlivých zainteresovaných subjektů a pro další práci na projektu bude nutné jednotlivé bariéry podrobně konkretizovat a teprve poté navrhnout další již konkrétnější opatření k jejich eliminaci. Přesná identifikace jednotlivých bariér v zemích pilotního projektu by měla být provedena ve spolupráci s teritoriálními odbory, OEÚ ZÚ a agenturou CzechTrade a měla by být ukončena v prosinci 2006.
Návrhy opatření na podporu vývozu služeb Zpracováním analýzy exportu služeb, vytipováním perspektivních oblastí, stanovením zemí prioritního zájmu a identifikací základních překážek exportu služeb byla v podstatě ukončena úvodní etapa projektu "Zvýšení exportu služeb". Na základě údajů, které z předkládaných analýz vyplynuly, budou nyní navrženy a následně realizovány konkrétní nástroje podpory exportu služeb, které budou primárně zacíleny na jednotlivá prioritní teritoria a perspektivní oblasti služeb. Jednotlivá opatření budou pravděpodobně zaměřena zejména na zvýšení informovanosti českých podnikatelů služeb o jejich možnostech na zahraničních trzích. Další opatření se potom budou zaměřovat na prezentaci českých služeb v zahraniční. Předběžný návrh budoucích nástrojů podpory exportu je uveden níže. Takto definované nástroje jsou pouze rámcovým návrhem, který bude nutné dále podrobněji rozpracovat. Do budoucna by bylo rovněž vhodné specifikovat konkrétní nástroje pro jednotlivá prioritní teritoria individuálně, což by umožnilo jejich přesnější zacílení. Nástroje aplikované na domácím trhu Tento soubor nástrojů by měl být zacílen na české poskytovatele služeb a zajistit zejména zvýšení informovanosti o sektoru služeb a o problematice exportu služeb – poskytnout ať již zkušeným nebo začínajícícim exportérům všechny potřebné informace o exportu služeb, jedná se zejména o podmínky exportu služeb do jednotlivých zemí, informace o obchodních zvyklostech v dané zemi, možnostech exportu a další. Cílem je tedy zajistit připravenost českého poskytovatele služeb na export. • Vytvoření portálu ServicesInfo - portál by měl vzniknout v rámci již existujícího a mezi podnikatelskou veřejností již osvědčeného portálu BusinessInfo.cz a měl by českým poskytovatelům služeb nabídnout kompletní souhrn informací o sektoru služeb. • Průběžné publikování odborných článků o problematice služeb – mimo jiné např. v každém čísle magazínu Exportér věnovat kapitolu problematice exportu služeb, zveřejňování informací z oblasti služeb na vnitřním trhu EU v Eurokurýru. • Zveřejňování aktuálních informací o sektoru služeb na webových stránkách MPO • Vytvoření publikace propagující export služeb zacílené na české poskytovatele služeb – stručný materiál shrnující základní informace a informační zdroje o exportu služeb,
29
•
např. kontakty, s čím a jak může stát firmám pomoci, příklady úspěšných českých exportérů, tzv. best cases. Zvýšení marketingu stávajících služeb státu pro exportéry služeb
Nástroje k prezentaci českých služeb v zahraničí Tyto nástroje budu zaměřené na prezentaci a propagaci služeb českých podnikatelských subjektů na zahraničních trzích. Jejich cílem je tedy prezentovat české služby na zahraničních trzích. • Vytvoření informačních materiálů o českém sektoru služeb určených pro zahraniční trhy – primárně by se tyto materiály měly soustředit na perspektivní oblasti služeb a teritoriální priority – to znamená jednotlivě zpracované materiály pro každou oblast, která je v teritoriu prioritního zájmu stanovena jako perspektivní. Materiál bude obsahovat seznam českých poskytovatelů služeb majících zájem o export. • Podpora českých poskytovatelů služeb na veletrzích a výstavách v zahraničí – zvýšit podíl oficiálních účastí na veletrzích zaměřených na služby, zejména na veletrzích zaměřených na perspektivní oblasti služeb a realizované v prioritních zemích. • Nástroje na podporu oblasti cestovního ruchu - plně v gesci agentury CzechTourism a MMR, které i tyto nástroje aplikují (další informace na www.mmr.cz a www.czechtourism.cz ). • Po upřesnění možností užití prostředků OPPI "Rozvoj informačních a poradenských služeb pro mezinárodní obchod", pokračovat v jejich využití při podpoře oblasti služeb - prezentace českých služeb na zahraničních akcích, zpracování studií pro oblast služeb, apod.
30
