Management vodního hospodářství a kvalita života na sídlištích

C2E NET

INTERREG IIIB CADSES

MANAGEMENT VODNÍHO HOSPODÁØSTVÍ A KVALITA IVOTA NA SÍDLITÍCH

MÌSTO VSETÍN

Management vodního hospodářství a kvalita života na sídlištích Projekt C2ENET

Vsetín, září 2007

Ing. Jiří Trezner, Ing. Stanislav Kocourek a kolektiv

Strana 1 (celkem 59)

Všechny zde uvedené texty a návody si můžete vyžádat v elektronické podobě na městském úřadě Vsetín u pana Aleše Černotíka (e-mail: [email protected]). Sem také můžete zaslat své názory, náměty a připomínky k této publikaci. Vydání této publikace je spolufinancováno Evropskou unií a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR v rámci projektu C2ENET. Září 2007,  Město Vsetín


Obsah Předmluva......................................................................................................................................................4 1 Projekt C2ENET...................................................................................................................................5 1.1 O projektu C2ENET .....................................................................................................................5 1.2 Informace o projektových partnerech .........................................................................................5 2 Management vodního hospodářství – konference Vídeň .............................................................13 2.1 Úvod ...............................................................................................................................................13 2.2 Vybrané prezentace ......................................................................................................................13 3 Zkušenosti s vodním hospodářstvím ...............................................................................................22 3.1 Studie zásobování pitnou vodou Vsetínska ..............................................................................22 3.2 Optimalizace kanalizační sítě ve Vsetíně...................................................................................22 3.3 Údaje o aktuálním vývoji společnosti VaK Vsetín, a.s............................................................26 3.4 Vyhodnocení dopadu novelizace zákona o vodách po 1. 1. 2008.........................................32 3.5 Vodní hospodářství ve městě Oradea........................................................................................49 4 Vsetín – pilotní projekt 2.4 Standardy kvality života na sídlištích................................................53 4.1 Charakteristika projektu...............................................................................................................53 4.2 Důvod a cíle...................................................................................................................................53 4.3 Popis řešení....................................................................................................................................54 4.4 Dosažené výsledky a následná řešení.........................................................................................56 4.5 Souhrnné zhodnocení ..................................................................................................................57 Použitá literatura.........................................................................................................................................59 Internetové zdroje:.................................................................................................................................59 www stránky jednotlivých partnerů projektu:....................................................................................59


Předmluva Dostává se Vám do rukou třetí publikace projektu Středoevropská síť životního prostředí Management vodního hospodářství a kvalita života na sídlištích. V uvedeném mezinárodním projektu C2ENET je Svaz měst a obcí ČR, vedle Vsetína (vedoucího partnera projektu), partnerem spolu s Rakouským svazem měst, maďarskou Asociací místních samospráv, maďarským městem Szigetsenmiklós a rumunským městem Oradea. Financování projektu je zajištěno z programu Iniciativy Společenství INTERREG IIIB CADSES, státních rozpočtů partnerských zemí a rozpočtů partnerů. Snahou je v rámci projektu obsáhnout celou problematiku životního prostředí ve městech a obcích, tj. jak přímé aktivity související s realizací příslušné evropské (a do zákonů partnerských zemí transformované) legislativy, tak měkké přístupy spočívající ve vzdělávání vlastních pracovníků a informování občanů. Tato třetí publikace projektu se soustředí na oblast vodohospodářství a na udržitelný rozvoj na sídlištích. Vstup do Evropské unie s sebou přinesl mnohé povinnosti pro místní samosprávy, které se významně dotýkají fungování obcí a obě uvedené oblasti mezi ně bezesporu patří. Naleznete zde zkušeností města Vsetína, vedoucího partnera projektu, s vodohospodářstvím a přípravou pilotních studií, které budou sloužit jako základ pro řešení projektů předkládaných k čerpání z evropských fondů v letech 2007 – 2013. Své poznatky, z nichž se můžete inspirovat, však přináší i město Oradea v Rumunsku. V druhé části se publikace soustředí na studii standardů kvality života na sídlištích, kde důvodem pro její vypracování byla absence systému pro kontrolu, vzájemnou provázanost a shodu jednotlivých odborů městského úřadu Vsetína při správě a údržbě majetku. Samozřejmě nechybí ani informace z prezentací, které byly předneseny na konferenci konané v rámci projektu C2ENET ve Vídni. Je tedy z čeho se inspirovat. Věřím, že publikace, kterou držíte v ruce, vám pomůže se lépe orientovat ve složitém systému, kterým oblast životního prostředí v obcích bezesporu je. Cílem je poskytnout vám podněty pro další práci ve vašem obci nebo městě a případně nastínit možnosti jejich řešení.

Oldřich Vlasák předseda Svazu měst a obcí ČR


1 Projekt C2ENET 1.1

O projektu C2ENET

Tato publikace je vydána v rámci projektu „Central Europe Environmental Net“ (zkráceně C2ENET, český název Středoevropská síť životního prostředí) v programu Interreg III B CADSES, priorita 4 Ochrana životního prostředí, hospodaření se zdroji a ochrana před riziky, opatření 4.1 Podpora ochrany životního prostředí a hospodaření se zdroji. Publikace je členěna na tři části. V první části (kap. 1) je představen projekt a projektoví partneři. Druhá část (kap. 2 až 5) je věnována obnovitelným zdrojům energie. Popisuje zkušenosti z konferencí ve Welsu a Insbrucku, které organizoval Rakouský svaz měst. Tato část také navazuje na pilotní projekt města Vsetín 2.2 – obnovitelné zdroje. Třetí část (kap. 6, 7) se týká pilotního projektu města Vsetín 2.4 – zdravé a udržitelné město. Zabývá se inovativními přístupy v řízení samospráv – metodami kvality a výkonnosti. V roce 2006 již vyšla první publikace v rámci projektu s názvem „Přístup k životnímu prostředí“, kde jsou kromě projektu a jeho partnerů popsány náměty, jak mohou radnice přistupovat k řešení otázek udržitelného rozvoje (ekologické audity, environmentální profil města, ekologická stopa města a škol atd.). Obě publikace v českém a anglickém jazyce jsou k dispozici http://www.mestovsetin.cz/vismo/ (odkaz Projekty, složka C2ENET).

ke

stažení

na

Popis projektu C2ENET Projekt má za cíl pomoci obcím z nových členských zemí při zdolávání existujících problémů v oblasti životního prostředí z technického, finančního a organizačního hlediska. Hlavní témata se zabývají obecnou otázkou udržitelného rozvoje s zaměřením na energetické úspory, odpadové hospodářství, kanalizaci a environmentálního řízení. Rozpočet projektu: celkový rozpočet (EUR): 826.144,00 ERDF: 540.158,00 Trvání projektu: 05/2005 – 09/2007

1.2 Informace o projektových partnerech 1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.2.4 1.2.5 1.2.6

Město Vsetín (vedoucí partner projektu), ČR Svaz měst a obcí České republiky (SMO ČR), Praha, ČR Rakouský svaz měst (Österreichischer Städtebund), Vídeň, Rakousko Maďarská národní asociace místních samospráv, Budapešť, Maďarsko Město Szigetszentmiklós, Maďarsko Město Oradea, Rumunsko


1.2.1 Město Vsetín (vedoucí partner projektu), ČR O Vsetínu Vsetín je malé moravské město (má cca 29 tisíc obyvatel) ležící 30 km severovýchodně od Zlína, rodiště známého podnikatele Tomáše Bati. Baťa byl všeobecně vnímán pro své úspěchy v řízení obuvnických firem. Vsetínsko je hornatý region, malebný kraj, přes který teče řeka Bečva. Je zde mnoho historických památek, jako např. dřevěné chalupy (zejména v Rožnovském skanzenu) nebo vsetínský zámek. Tradiční folkové písně a tance jsou ve Vsetíně stále velmi populární.

Zapojení do projektu Vsetín je vedoucím partnerem projektu. Je odpovědný za realizaci níže uvedených aktivit: 1) Vstupní analýzy (již realizováno) 2) Pilotní projekty: 2.1: Hodnocení základní sady Evropských indikátorů udržitelného rozvoje (metodika viz první publikace nebo www.timur.cz) 2.2: Jak využívat obnovitelné zdroje energie jako solární technologie, vítr, biomasu, tepelné čerpadla (viz kap. 4) 2.3: Čištění odpadních vod, dodávka čisté vody 2.4: Vsetín - zdravé a udržitelné město (viz kap. 6, 7) 3) Informační kampaň: Výsledky pilotních projektů a setkání pracovních skupin jsou shrnuty do třech publikací. Na konci projektu budou výstupy shrnuty ve finální příručce. Publikace a další výstupy projektu jsou zveřejňovány na http://www.mestovsetin.cz/vismo/ (složka C2ENET). Jiné řešené projekty v oblasti životního prostředí Vsetín je velmi aktivní při hledání zdrojů EU. Jako příklady lze uvést projekt Čistá řeka Bečva řešící odkanalizování řeky Bečvy (110 mil. Euro). V současné době realizujeme vybudování Logistického centra na třídění odpadů (7 mil. Euro). Kontakt: Město Vsetín, Jiří Trezner, Svárov 1080, 755 24 Vsetín, ČR, tel: +420 571 491 323 (nebo +420 571 491 111), e-mail: [email protected]


1.2.2 Svaz měst a obcí České republiky (SMO ČR), Praha, ČR SMO ČR je dobrovolnou nepolitickou a nevládní organizací, jehož členy jsou obce v souladu se zákonem o obcích. Členy Svazu je cca 2,5 tisíce obcí, ve kterých žije více než 7 milionů obyvatel. Svaz je partnerem vlády České republiky a parlamentní politické reprezentace a spolupracuje na novelizacích zákonů a připravovaných právních předpisech formou připomínkování návrhů zákonů v oblastech, které mají vliv na fungování místních samospráv. SMO ČR má tři komory – Komoru statutárních měst, Komoru měst a Komoru obcí. Každá členská obec je členem jedné ze tří komor. Svaz výkonně vede Předsednictvo, které politicky reprezentuje všechny tři komory. Předsednictvo má mnoho poradních výborů, které ovlivňují rozhodování ve SMO ČR. Hlavním cílem SMO ČR je podpora společných cílů a práv obcí sdružených ve Svazu. Jedním z nejdůležitějších dlouhodobých cílů SMO ČR je zakotvení organizací zastupující samosprávy do Ústavy ČR nebo jiné primární legislativy. Dalšími cíli je ochrana obecných zájmů a práv obcí jako samosprávných orgánů, hospodářská samostatnost, lobování evropské legislativy ve prospěch místních samospráv, podpora dobrých kontaktů v zahraničí apod. Historie Jedním z hlavních cílů transformace společnosti po listopadu 1989 byla obnova demokratických místních samospráv v souladu s principem právního státu. Několik týdnů poté bylo fungování SMO ČR obnoveno na základě zkušeností místních samospráv z období před 1. světovou válkou. Ty byly započaty na Prvním sjezdu českých měst Království českého v Kolíně v říjnu 1907. Ustavující sněm současného Svazu se konal 16. ledna 1990. Zpočátku Svaz dával důraz na podporu a poradenské aktivity, ale časem nabyla na důležitosti potřeba prosazování zájmů místních samospráv vůči centrálním orgánům státní správy. Zaměření aktivit SMO ČR se tedy upravovalo podle vyvíjejících se priorit. První úspěchy byly dosaženy v průběhu roku 1992, kdy Svaz začal být vnímán jako partner vlády a ostatních úřadů státní správy. Kontakt: Svaz měst a obcí České republiky, 5. května 1640/65, 140 21 Praha 4, tel: +420 234 709 711, fax: +420 234 709 786, e-mail: [email protected]


1.2.3 Rakouský svaz měst (Österreichischer Städtebund), Vídeň, Rakousko Města a obce významně přispívají k prosperitě regionů. Starají se o školky, domovy důchodců a veřejnou dopravu, zajišťují infrastrukturu v hlavních obytných částech, které využívají obyvatelé regionu, podporují neziskovky a místní podnikatele, podporují místní zdravotnické služby, kulturu, umění a sport a zajišťují zdravé životní prostředí na místní úrovni. Poskytování služeb ve veřejném zájmu Města a obce v Rakousku vykonávají velké množství služeb samy, příp. je zadávají jako zakázku. Rozsah služeb poskytovaných obcemi občanům zahrnuje dodávky pitné vody, kanalizaci, odvoz odpadů, předškolní a školní péči, školní zařízení speciálního charakteru (jsou zřizovateli a provozovateli škol), obecní komunikace a pouliční osvětlení, místní a krajskou veřejnou dopravu, veřejné bazény, hřiště a tělocvičny, zařízení pro volný čas, hasiče, polikliniky, péči o staré a nemocné osoby, podporu asociací a kultury v obci, podporu cestovního ruchu a místního hospodářství. Propojování měst a obcí na národní a mezinárodní úrovni Rakouský svaz měst propojuje 250 měst všech částí Rakouska a spojením federálního hlavního města Vídně, všech hlavních měst spolkových zemí a okresních měst vytváří důležitou síť. Silná města a obce se stabilními politickými, finančními a sociálními podmínkami jsou páteří silné republiky, sociálně vyvážené společnosti a spojené Evropy. Výměna zkušeností Aby bylo možno v Evropě úspěšně lobovat, je nutné mít partnery. Nejlépe se tito partneři hledají tak, že společně pracují na různých projektech. Rakouský svaz měst měl vždy zájem vytvářet adminsitrativní know-how a zavádět jej v rakouských veřejných orgánech na federální, spolkové a místní úrovni, ale take v obecních podnicích, institucích a univerzitách tak, aby byl přístupný těm, kdo rozhodují, úředníkům a odborníkům ve východní a střední Evropě. Know-how Centrum (KTC), které bylo pod Rakouským svazem měst založeno v roe 1990, poskytlo v rámci cca 1000 projektů informace již 3 000 starostů a 20 000 odborníků, zejména ze zemí východní Evropy. Hlavním cílem vždy bylo sdílet informace z obcí a vytvořit živoucí partnerství mezi svazy, městy a obcemi. Mezi roky 1998 – 2005 byl realizován projekt LOGON, který se snažil na obecní úrovni sblížit osm zemí střední a východní Evropy usilující o vstup do EU, Kypr a Maltu. Od roku 2005 funguje síť životního prostředí C2ENET, která podporuje přeshraniční výměnu zkušeností v oblasti ochrany životního prostředí. Kontakt: Rakouský svaz měst, Guido Dernbauer, Rathaus, 1082 Vídeň, Rakousko, tel: +43/1/4000-89992, e-mail: [email protected]


1.2.4 Maďarská národní asociace místních samospráv, Budapešť, Maďarsko (Települési önkormányzatok országos szövetsége) Maďarská národní asociace místních samospráv (TÖOSZ) byla založena v březnu 1989, mezi prvními v Maďarsku. Cílem bylo vytvořit základ pro prosazování zájmů místních samospráv, pomoci ustálení jejich autonomie a účasti na vytváření vhodného sociálního, hospodářského a právního prostředí pro místní samosprávy. Více než 1700 místních samospráv se účastní práce v asociaci a více než polovina populace Maďarska žije v členských obcích TÖOSZ. TÖOSZ se liší od ostatních maďarských zájmových asociací reprezentujících místní samosprávy, protože jejími členy jsou všechny druhy místních samospráv. Proto je základní filozofií TÖOSZ upřednostňovat prosazování obecných a společných zájmů místních samospráv. Nicméně to také znamená, že je nutné vzít v úvahu, že se zájmy některých typů místních samospráv liší. Proto komory obcí, měst a okresů mohou fungovat jako nezávislé orgány v rámci společné organizační struktury asociace. Předsednictví, okresní pobočky, radní zodpovědní za různé odborné oblasti, orgán pro starosty a odborná sekce pro veřejnou správu společně pomáhají při zastupování zájmů místních samospráv v TÖOSZ. TÖOSZ je nezávislá, samostatná organizace. Všechny místní samosprávy, které mají zájem spolupracovat k prosazování výše uvedených cílů, se mohou stát členy TÖOSZ za předpokladu, že přijmou tyto hodnoty: dobrovolnost, právní rovnoprávnost členů, solidaritu, podporu konsenzu, společnou odpovědnost, orientaci na budoucnost, podporu profesionalizace, pozitivní pragmatismus a nezávislost na politice během aktivit organizovaných TÖOSZ. Základními úkoly TÖOSZ jsou zejména: − zjišťování, vyjednávání, zprostředkovávání, ochrana a prosazování zájmů − podpora fungování místní samosprávy a podpora zvětšování a úspěšného spravování obecního majetku − − − −

odborná a organizační podpora spolupráce místních samospráv vyjednávání týkající se rozpočtových rozhodnutí Parlamentu poskytování komentářů k návrhům zákonů a dalších právních předpisů na úrovni státu účast na mezinárodní spolupráci místních samospráv, podpora mezinárodních kontaktů organizace konzultativních, zájmových a koordinačních fór pro členy − podpora informační výměny a vztahů mezi členy − pomoc členům při stížnostech a v právních případech Kontakt: TÖOSZ, Budapešť, H-1067. Eötvös u. 10. Poštovní adresa: H-1386 Bp. 62. Pf.: 908, tel.: (36-1)321-2496, fax: (36-1)413-0482, e-mail: [email protected]; www.toosz.hu


1.2.5 Město Szigetszentmiklós, Maďarsko Město Szigetszentmiklós leží na jihozápadě ostrova Csepel, nedaleko hlavního města. Město je více než 700 let staré. Název města se odvozuje od patrona kostela Svatý Mikuláš; předpona Sziget (což znamená „ostrov“) se vztahuje k zeměpisné poloze, ostrovu Csepel. Mezi dvěma rameny řeky Dunaj jsou nádherné přírodní zdroje. Z fauny a flory mohou návštěvníci zhlédnout mnohé na Ekologické naučné stezce. Usadily se zde vzácné druhy zvěře a rostlin, což přitáhlo pozornost odborníků a oblast začala být chráněna. Kromě jeskynních jezer jsou obě ramena řeky hodnotná pro rybáře a všechny, kdo provozují vodní sporty. Szigetszentmiklós nabízí aktivní život pro podnikatele, komerční sféru a průmysl. Funguje zde téměř 3000 podniků v oblasti služeb a komerce. V průmyslových parcích Leshegy a ÁTI-Sziget pracují jak národní, tak zahraniční firmy. Během posledních let došlo v životě města k významným změnám. Město by rádo využilo výhod, jako jsou rychlá a pohodlná dosažitelnost a přímé sousedství hlavního města. Výsledkem je, že počet obyvatel rapidně roste (dnes má město více než 27 tisíc obyvatel), kulturní život bohatne a urbanistický vzhled města se pozitivně mění. Standard infrastrukturního vývoje a dopravní dostupnost jsou dobré, sinice pro motorová vozidla M0 zajišťuje přímé napojení mezi dálnicemi M1, M5 a M7. Szigetszentmiklós má aktivní partnerství s Gyergyószentmiklóssalem (Rumunsko-Pensylvanie), Haukipudas (Finsko), Specchia (Itálie), Steinheim (Německo), Busko Zdrój (Polsko), Gorna Orjahovica (Bulharsko) a Kochani (Makedonie). Rozvojové plány vycházejí z dalšího růstu populace a dynamického rozšiřování obytných zón. Kromě infrastrukturních investic a rozvoje institucionálních sítí je v plánu pro rok 2006 vybudování odděleného sběru odpadů. V následujících letech se počítá s dalším vybudováním kanalizace, výstavbou obchvatu a obnovou dunajského ramene u Soroksáru. Na hranicích města je významná památka, 314 m vysoká vysílací stanice Lakihegy, technická vymoženost 20. století, která se nyní stala průmyslovou národní památkou. Starostka města je Dr. Fodor Antalné. Pracovala ve veřejné správě od roku 1967 a díky důvěře veřejnosti je starostkou města Szigetszentmiklós od roku 1994. Kontakt: Město Szigetszentmiklós, Erika Katona, Polgármesteri Hiivatal 2310 Szigetszentmiklós Kossuth L.u.2., Maďarsko, tel: +436305557975, e-mail: katona.erika@szigetszentmiklós.hu


1.2.6 Město Oradea, Rumunsko Město Oradea bylo jako místní samospráva založeno v roce 1870. Magistrát města Oradea je veřejnou institucí se stálým výkonem, která efektivně vykonává rozhodnutí místní rady a řeší problémy místní komunity. Hlavou je starosta, který je zastupován dvěma místostarosty, dále má magistrát tajemníka a vlastní aparát sloužící radě. Vlastní struktura, místní rada města Oradea, funguje na základě místních voleb, které se uskutečnily 6. června 2004. Zvoleno bylo 27 radních. Starosta byl zvolen tajnou volbou 20. června 2004. Výběr místostarostů a radních se uskutečnil během oslav 24. června 2004. Organizace a pravidla fungování aparátu rady Oradea podléhají zákonu č. 215/2001, o místní samosprávě, a jsou v souladu s aktuálním právním řádem, na jehož základě rada vykonává své funkce. Za účelem kvalitní organizace a rozvoje aktivit rady a kvůli řešení veřejných záležitostí v zájmu místní komunity je magistrát města Oradea rozdělen do odborů a oddělení, a to podle jednotlivých oblastí, v souladu se specifickými a místními potřebami: -

Místní veřejná správa Místní financování Rozvoj veřejných služeb Bydlení Architektura, urbanismus a katastr Sociální věci Informační technologie, lidské zdroje Ochrana lidských práv

Priority místní veřejné správy směřují ke zlepšení života občanů města, infrastruktury, služeb, zlepšení bezpečnosti, prostor pro volný čas a integraci města do regionálních, národních a evropských struktur. Zaměstnanci: 3 hodnostáři; 586 zaměstnanců, z nichž 400 jsou veřejní funkcionáři; 186 smluvních zaměstnanců; 58 z celkového počtu zaměstnanců je ve vedoucích pozicích a 528 úředníků. Nadto město zaměstnává 14 projektových manažerů. Kontakt: City Hall of Oradea, Alida-Maria Dacin, European Integration and Local Development, Piata Unirii No 1-3, Oradea, 410100 Romania, tel: +40723381745, e-mail: [email protected]


1.2.7 Společnost MEPCO (Mezinárodní poradenské centrum obcí) Společnost MEPCO byla založena v roce 2004 jako společný podnik Svazu měst a obcí České republiky (SMO) a holandského svazu měst a obcí (VNG). Posláním společnosti MEPCO je posilovat účinnost místní a regionální správy, jejích institucí a přidružených společností v České republice formou poskytování poradenských, manažerských a výzkumných služeb a dále nabídnout české správní know-how na mezinárodním trhu včetně pomoci samosprávám s realizací mezinárodních projektů. Mezinárodní oddělení poradenského centra měst a obcí (MEPCO), nazvaná MEPCO International, využívá také svou databázi expertů k účasti na projektech financovaných z EU v zemích Balkánu a východní Evropy, v budoucnosti také v Turecku ale i v Africe a Asii. Zaměstnanci a experti společnosti MEPCO využívají mezinárodně uznávané a podporované postupy a moderní nástroje řízení v oblasti veřejné správy, poskytují poradenské a výzkumné služby stejně jako služby v oblasti řízení obcím, regionům, jejich institucím a přidruženým společnostem nejen v ČR, ale i v zahraničí. Oblasti specializace společnosti MEPCO: − − − − − − − − −

Institucionální budování místní a regionální správy Posilování poskytování veřejných služeb v rámci místní a regionální správy Posilování kapacity ministerstev/institucí na místní úrovni Trénink NGO, regionální a místní správy Účast na tvorbě strategických plánů na obecní úrovni Implementace socio-ekonomických programů na místní úrovni Zlepšování spolupráce mezi místní správou, NGO a občany Zlepšování vztahů mezi jednotlivými složkami vlády Zřizování PMU pro implementaci servisních smluv EK a grantových procedur na místní úrovni MEPCO je aktivně zapojeno do tvorby klíčových dokumentů pro financování v ČR na národní úrovni (Národní rozvojový plán, Evaluace společného operačního programu) stejně jako na úrovni regionální (Společný regionální program, absorpční kapacita v regionech NUTS III) a také na národní úrovni (různé projekty financované z programů PHARE, MATRA, strukturálních fondů)

Kontakt: MEPCO l. l. c., Liborova 11, 169 00 Praha 6, Czech Republic, tel: +420 220 515 047, e-mail: [email protected]


2 Management vodního hospodářství – konference Vídeň 2.1 Úvod Naše Země - "modrá planeta". Více než dvě třetiny zemského povrchu jsou pokryty vodou. Póly jsou navíc ještě pokryty ledem. Vody je tedy dost. K životu však potřebujeme vodu pitnou a té je podstatně méně. Asi 97 % vody, kterou máme na světě k dispozici, je voda slaná. Odečteme-li sníh, ledovce, atmosféru, tedy nevyužitelné zásoby vody, zůstane nám lidem ve skutečnosti k dispozici jen asi 0,6 % světových zásob vody. Pitná voda tedy nabývá na hospodářském významu: kdo plýtvá vodou, plýtvá penězi. Voda se již dnes musí na mnoha místech upravovat, abychom získali kvalitní pitnou vodu. Klimatické změny na všech kontinentech, rozšiřující se pouště (jako Sahara), celosvětový skleníkový efekt jsou pro nás výstražnými signály, abychom s pitnou vodou, které je stále méně, zacházeli odpovědněji. V této kapitole je uveden přehled příspěvků na konferenci pořádané Rakouským svazem měst a obcí ve dnech 14. – 17. 4. 2007 ve Vídni. Všechny příspěvky mají krátkou anotaci. Konference byla pořádána v rámci projektu C2ENET. Hlavním tématem byla analýza PPP projektů v oblasti dodávek pitné vody a nakládání s odpadními vodami.

2.2 Vybrané prezentace PPP – modely v oblasti dodávek pitné vody a nakládání s odpadními vodami Dr. Guenter Heisler, Dr. Kiril Atanasoff – Kardjalieff PPP – synonymum pro Public – Private – Partnership – můžeme definovat jako „aktuální spoluúčast“ soukromého sektoru ve spojitosti s veřejnými podniky. Kooperace se soukromým sektorem v PPP projektech může nabídnout řadu výhod, např.: − − − −

rychlejší implementace lepší rozvržení rizika vytvoření dodatečných výnosů investice do infrastruktury Země

Polsko Maďarsko Slovinsko Řecko Rumunsko Bulharsko Srbsko Bosna a Hercegovina Celkem

Odhad kapitálových výdajů 2006-2015 (mil € ) Očekávané roční provozní odpadní vody dodávky vody výdaje (mil € ) 5.300 2.200 1.500 2.300 700 332 1.000 300 180 1.280 720 300 3.700 1.620 200 1.860 1.500 100 300 200 51 80 120 20 15.820 7.360 2.683


V prezentaci byly uvedeny příklady projektů realizovaných prostřednictvím PPP Obrázek 1: Maribor, WWTP (Slovinsko), Waidhofen/Thaya WWTP – Austria

AQUAssist vodárenské služby, s. r. o. – společné podnikání Veolia Wasser a společnosti pro veřejné služby STW AG města Klagenfurt Alexander Ruhland V roce 2004 Společnost pro veřejné služby města Klagenfurt Ag (STW) koupila společnost „Mac Water Engineering, s.r.o.“, která podporuje spojení sítí a optimalizaci dodávkového systému vody. Nová dceřiná společnost nabízí služby týkající se dodávky a distribuce vody. Tímto způsobem je know-how na poli dodávky vody k dispozici také pro zákazníky bydlící mimo město Klagenfurt. V roce 2005 se společnost „Mac Water Engineering, s.r.o.“ přejmenovala na AQUAssist vodárenské služby, s. r. o. Rok 2006: Za účelem upevnění tržní pozice a ziskovosti AQUAssist, STW usilovala o uzavření smluv o strategické spolupráci.¨Takto německá Veolia Wasser, s.r.o. získala 45 % a Ingenieur, s.r.o. 6 % podíl AQUAssist. Kromě poskytování služeb na poli zásobování vodou AQUAssist nyní nabízí i služby na poli nakládání s odpadními vodami a městské kanalizace. Cílem je rozvíjet vodní hospodářství a nakládání s odpadními vodami v regionu Carinthia a severním Slovinsku. AQUAssist je společností, která čistě poskytuje služby. Obchodování s vodními zdroji je striktně vyloučeno. Silné a slabé stránky služeb WGM v oblasti městského vodního managementu Alexander Redeker

Zásobování pitnou vodou a nakládání s odpadními vodami jsou v Německu komunálními službami. − proto neexistuje konkurence pro konečného zákazníka (konkurence na trhu)


− zatímco u konkurence časově omezené je přenos poplatků a komplexních služeb možná (konkurence pro trh) V Německu existují dvě rozdílné sazby daně z přidané hodnoty pro oblast zásobování s pitnou vodou a pro oblast nakládání s odpadními vodami: − dodávka pitné vody – jednotná sazba 7 % (domácí přípojky 19 %) − nakládání s odpadními vodami

– veřejnoprávní objekty: 0 % – soukromoprávní objekty: 19 %

PPP modely byly v Německu úspěšně implementovány i navzdory současným zhoršeným rámcovým podmínkám. Integrace samosprávných společností do jednotné struktury, poskytne přístup k dalším pravomocím vodního managementu: − komplexní know-how pro veškeré společnosti zabývajícími se vodním režimem − expertízy energetického managementu − specifické know-how pro všechny průmyslové vody a cyklické průběhy − využívání nákupních podmínek a struktur informačních technologií Směrnice o podzemních vodách a o povodních Karl Schwaiger Právní nástroje na úrovni Evropské unie: − nařízení – jsou okamžitě právně účinné − směrnice – nejsou okamžitě právně účinné, ale členské země je musí prostřednictvím svého právního systému do určité lhůty (mezi 1 a 3 lety) převzít − rozhodnutí – jsou přímo účinné, adresné Obrázek 2: Seřazení členských států – celková implementace, tzn. environmentální a ekonomické analýzy


Směrnice Evropské unie o povodních Karl Schwaiger, Heinz Stiefelmeyer Obsah směrnice − identifikace oblastí ohrožených povodní včetně průkazního materiálu a nákresů dřívějších povodní (do 22. prosince 2012) − vyhotovení map rizikových oblastí ( do 22.12.2013) − vyhotovení plánů povodňových rizik (do 22.12.2015) Jádro směrnice − − − −

„rámcové hospodářství“ – bližší konkretizace cílů a opatření je vyhrazena členskými státy zapojení veřejnosti žádné opatření nesmí ohrozit další státy ležící na stejném toku přechodná ustanovení pro nynější projektování

Mapování rizikových oblastí v Rakousku O riziku povodní a jeho sledování se začalo více hovořit po roce 2002, kdy Rakousko postihla zničující povodeň. Tak vznikl projekt Riziko povodní. Mezi jeho hlavní doporučení patří: − vyvolat povědomí o nebezpečí povodní − stanovit ochranné hranice − vytvořit partnerství mezi státem – pojišťovnictvím – občany Červená zóna – plochy, které nejsou neustále využívány k sídlištním a dopravním účelům. Odtokové oblasti a břehová pásma, ve kterých hrozí narušení nebo poškození stavebních objektů, dopravních zařízení stejně jako života občanů. Žlutá zóna – zbývající odtokové oblasti vodních zdrojů, ve kterých se mohou vyskytnout různé případy menšího rozsahu. Poškození stavebních objektů a dopravních zařízení stejně jako omezení dopravy je možné.

Hloubka vody t (m)

Červená zóna

Žlutá zóna

Průtoková rychlost

Mapování povodňových oblastí v Rakousku – možnosti vyhledávání − přímý dotaz na Intranetu (pouze pro omezený okruh uživatelů) – zadání adresy a zobrazení všech úrovní se všemi podmínkami − hromadný dotaz na Intranetu (pouze pro omezený okruh uživatelů) – např. zadáním poštovního směrovacího čísla vybrat všechny adresy, které leží v povodňové zóně


− přímý dotaz na Internetu (pro všechny občany) – zadání adresy a zjednodušené zobrazení a omezujícími podmínkami

Evropská Rámcová směrnice o vodách Charlotte Vogl, Sylvie Schwer Evropská Rámcová směrnice o vodách stanovuje vymezení kvalitativních cílů pro vody. Kvalitativní cíle jsou dosahovány prostřednictvím hospodářských plánů jednotlivých říčních oblastí. Obrázek 3: Říční pánve

Členské státy jsou povinny do roku 2010 zajistit takovou vodní cenovou politiku, která podnítí uživatelé k efektivnímu využívání vodních zdrojů. Rakousko začalo budovat základy pro rozhodování a budoucí jednání pověřujícími studiemi v oblastech užívání vody a vodárenské služby.


Říční pánve – princip původce Členské státy jsou povinny uplatňovat princip obnovy nákladů na vodárenské služby, včetně nákladů na životní prostředí a zdroje, s ohledem na ekonomické analýzy a ve shodě s principem původce. To znamená, že náklady na vodné musí být v takové výši, aby pokryly všechny související náklady. P=F+a*Q+b*Y P = celková cena

F = fixní náklady

a = jednotková cena za užívání vody

Q = celkové množství užívané vody

b = jednotková cena vyprodukovaného znečištění

Y = celkové vyprodukované znečištění

Směrnice 2006/118/EWG o podzemních vodách Robert Fenz, Karl Schwaiger − září 2003 – Evropská komise podala návrh, téměř po třech letech došlo ke schválení Evropské směrnice o vodách − duben 2005 – v Evropském parlamentu proběhlo první čtení a bylo navrženo 89 změn − leden 2006 – Rada vydala společné stanovisko − červen 2006 – v Evropské parlamentu proběhlo druhé čtení s 41 pozměňovacími návrhy − Dohodovací výbor – 11. prosince 2006 přijala Rada kompromisy, Evropský parlament přijal kompromisy 12. prosince 2006 − 16. leden 2007 – směrnice vstoupila v platnost Obsah směrnice − článek 1: předmět – cíl − článek 2: definice − článek 3 + 4/příloha I, II, III: kritéria a postupy pro hodnocení chemických stavů podzemních vod − článek 5 dodatek IV: identifikace významných trendů – výchozí bod pro převratné změny trendy − článek 6: Opatření pro zamezení nebo omezení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod Závazky členských států ve vztahu k Směrnici o podzemních vodách − vymezení hodnotících limitů s ohledem na seznam parametrů dle přílohy 1 − převzetí opatření zamezující zanesení podzemních vod znečišťujícími látkami − využití směrnice k hodnocení podzemních vod a stoupajících trendů, stejně jako výchozích bodů pro převratné trendy


Svaz rakouského vodního a odpadového hospodářství - ÖWAV Manfred Assmann Co je ÖWAV? − neutrální a nezávislá platforma − nezisková organizace − nezávislý poradce Oblasti působení: − voda − odpadní vody − odpadové hospodářství Hlavní cíle sdružení: − − − −

komunikační platforma pro urovnávání zájmů poskytování vysoce kvalifikovaného vzdělávání a výcviku poskytování informací členům a veřejnosti poradenské služby pro environmentální legislativu

Členové ÖWAV − − − − − − − − − −

stavební průmysl spolkové vlády, spolkové státy a společnosti asociace ochrany proti povodním strojírenské firmy zájmové skupiny výrobní a obchodní podniky právnické kanceláře university a vzdělávací instituce společnosti z oblasti dodávek vody, odpadních vod a odpadového hospodářství asociace z oblasti dodávek vody, odpadních vod a odpadového hospodářství

Rakouská asociace pro zásobování plynem a vodou (OVGW) Od doby svého vzniku v roce 1881 OVGW pracovala na prosazování rakouských průmyslových odvětví zabývající se dodávkou plynu a vody a přidružených asociací. OVGW je neziskovou organizací založenou na dobrovolném členství. OVGW má 13 zaměstnanců, více než 205 členů. Je to jediný reprezentant zájmů vodního vybavení v Rakousku. V Rakousku žije 90 % populace v oblastech, které jsou pokryty centrálním zásobováním vodou. Na území Rakouska existuje 1900 veřejných podniků, 165 vodárenských asociací a 3300 vodárenských družstev. Většina vodáren zásobuje přírodní (neupravenou) vodou.


Zásobování vodou v Rakousku Dostupné množství vody se v Rakousku pohybuje okolo 84 bilionů m3. K užívání je k dispozici 2,6 bilionů m3 vody (3 % z celkového množství). Všechny vodní zdroje jsou chráněny vodním zákonem. 100 % rakouské pitné vody přichází z podzemních vod a z pramenů. Obrázek 4: Spotřeba pitné vody v Rakousku Spotřeba pitné vody v Rakousku

34%

koupání a sprchování 5%

domovní úklid splachování

22% 6%

mytí nádobí praní

17% 6%

ostatní 3%

pití a vaření osobní hygiena

7% 0%

10%

20%

30%

Spotřeba pitné vody (litry/osoba/den) Belgie 122 Velká Británie 147 Lucembursko 170 Německo 129 Francie 151 Švédsko 188 Rakousko 135 Finsko 155 Itálie 213 Dánsko 136 Polsko 159 Švýcarsko 237 Španělsko 145 Nizozemí 166 Kanada 255

40%

Austrálie Norsko Japonsko USA

256 260 278 295

Mezinárodní vodárenské družení (IWA) - Světový vodárenský kongres 2008 ve Vídni Dipl.-Ing. Walter Kling

Otevřené otázky strategických výhod konference: − perspektivy pro Dunajský region − perspektivy pro Rakousko − organizace světového kongresu


Obrázek 5: Celkový pohled na oblast dunajské pánve

Členské úseky IWA – výzkum, poradenství, průmysl, vybavení, výroba, rozvoj, zájmy Organizační jednotky IWA – specializované skupiny, zájmové skupiny, národní komise, taktické uskupení, regionální sdružení Aktivity, produkty IWA – internetové materiály, časopisy, publikace, dobrá praxe, knihy

IWA – Mezinárodní vodárenské sdružení Obrázek 6: Mezinárodní vodárenské sdružení

Podrobnější informace k jednotlivým příspěvkům konference naleznete na webových stránkách http://www.mestovsetin.cz/vismo/ (odkaz Projekty EU, složka C2ENET).


3 Zkušenosti s vodním hospodářstvím 3.1 Studie zásobování pitnou vodou Vsetínska Studie, která je zpracována v rámci projektu C2ENET a jejíž stručná charakteristika je v tomto readeru popsána, se zabývá problematikou stávajícího systému zásobování vodou a pokouší se nastínit prognózu vývoje potřeb ve městě Vsetín. Aby závěry vodohospodářské odpovídaly i pravděpodobnému vývoji populace a průmyslu, je část věnována i charakteristice regionu z hlediska jeho vývoje v posledním období a autoři se pokusili shromáždit data o populačních trendech a data o možném ekonomickém rozvoji v oblasti. Protože spotřebu vody ovlivňuje i faktor zaměstnanosti a kupní síly obyvatelstva, byla v kompletní studii věnována pozornost i těmto údajům. 3.1.1

Závěr

Vzhledem ke kvalitě a množství vody v okrese Vsetín není ohroženo zásobování obyvatel pitnou vodou. Kapacity zdrojů vykazují značné rezervy. Trubní řady budou v následujících 10 letech vyžadovat postupnou obnovu, zejména ocelové trouby se na mnoha místech dostanou ke konci svojí životnosti. Proto lze doporučit zvýšenou pozornost jejich stavu zvlášť pokud bude do budoucna počítáno s výraznými změnami ve využití zdrojů a k rozsáhlým převodům vody, kde budou celé oblasti závislé na jejich spolehlivosti. Tento problém musí být řešen i v návaznosti na kapacitu vodojemů a typ celé vodárenské sítě a měl by být předmětem samostatné studie. V zájmovém území není počítáno s rozvojem průmyslové výroby náročné na spotřebu pitné vody, ani s výrazným nárůstem počtu obyvatel. Nezanedbatelný je však vliv urbanizace, která je provázena větší specifickou spotřebou a menší mírou využití lokálních zdrojů (domovní studny, vodoteče). Stejně tak je nutné počítat s celkovým nárůstem spotřeby vody v ČR, která bude daná zvyšováním životní úrovně obyvatel. Tento trend se dotkne i zájmového území – Vsetínska – i když jistě ne tak citelně jako krajů s velkou imigrací a vyššími průměrnými příjmy. Tuto situaci ilustruje podrobná analýza pro město Vsetín.

3.2 Optimalizace kanalizační sítě ve Vsetíně Účelem celé zpracované studie je souhrnné zhodnocení stávajícího stavu kanalizační sítě města Vsetína napojené na čistírnu odpadních vod (dále ČOV) Vsetín, včetně okrajových částí spolu s prověřením možnosti napojení stávajících urbanizovaných lokalit, kde doposud není dostupná veřejná kanalizace. Pro rozvojové plochy určené k zástavbě je navrženo technické řešení odkanalizování v souladu s územně plánovací dokumentací. 3.2.1

Úvod

Vyhledávací studie zaměřená na optimalizaci kanalizační sítě ve Vsetíně spolu s vyhodnocením stávajícího a výhledového stavu je aktivitou projektu INTERREG IIIB CADSES C2ENET, pilotní projekt 2.3 „Studie : čištění odpadních vod, dodávka čisté vody“. Zpracovaná studie spojuje vyhodnocení stávajícího stavu kanalizační sítě v urbanizovaných povodích, generel kanalizace města Vsetína a územně plánovací dokumentaci (ÚPD).


Studie se nezabývala hydraulickým posouzení stokové sítě a objektů na ní umístěných (dešťové oddělovače, dešťové zdrže, čerpací stanice apod.). Studie obsahuje pouze základní informace o průtokových poměrech ve stokové síti převzaté z generelu. Zpracovaná studie je výsledkem snahy o zhodnocení stávajícího a výhledového stavu z hlediska nových trendů odvodnění a čištění OV v urbanizovaných povodích. Studie bude sloužit objednateli k plánování využití stávajících urbanizovaných ploch, rozvoje okrajových částí a případně investic do obnovy technické infrastruktury. S časového hlediska se jedná o dokument střednědobého až dlouhodobého charakteru. 3.2.2 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 3.2.3

Seznam podkladů a použité literatury Plán města Územní plán města Vsetín Ortofotomapy JDTM města Vsetín Katastrální mapa Realizované stokové sítě v rámci projektu Čistá řeka Bečva I, projektová dokumentace Výkres polohopisu a kanalizace města Vsetín Generel stokové sítě města Vsetín Platné předpisy a vládní nařízení Sborníky Water science and technology,zaměřené na malé zdroje znečištění Sborník konference Nové trendy v čistírenství 11/2006 Časopisy SOVAK ročníky 2003-2006 Časopisy Vodní hospodářství ročníky 2003-2006 Sborník Možnosti čištění OV z malých sídel a obcí, Luhačovice 11/1997 Fotodokumentace lokality Terénní pochůzky v místě studie Zpracování podkladů

Sběr a zpracování velkého množství podkladů pro vypracování studie odčerpalo nemalou část celkového času pro zpracování studie. Územně plánovací dokumentace je rozdělena do velkého množství dílčích grafických souborů, které se navzájem překrývají a doplňují, což činní orientaci velmi obtížnou. Jednotlivé grafické části byly vzájemně vyhodnoceny a uvedeny do souladu. Dále byla provedena rešerše odborné literatury a vyhodnocení dostupných technologií spolu s aktuálními trendy týkající se nakládání s odpadními vodami v urbanizovaných povodích. Jednotlivé fáze zpracování studie byly více časově náročné, než původně zpracovatel předpokládal vzhledem k náplni celého projektu. Celkový rozsah a náplň vyplynul z postupného rozpracování jednotlivých částí a hledání vzájemných souvislostí a vazeb. 3.2.4

Charakteristika lokality z vodohospodářského hlediska

Počet obyvatel cca 29 000, rozloha města cca 6 900 ha. Nadmořská výška 345 m n.m. V rámci intravilánu města se jedná o soubor cihlových a panelových domů, nízkopodlažní rodinné zástavby, průmyslových areálů a sdružených objektů pro bydlení a komerční činnost. V extravilánu se Strana 23 (celkem 59)

jedná převážně o izolované rodinné domy v blízkosti jednotlivých přítoků Vsetínské Bečvy na katastru města Vsetína. Území má členitý charakter, jednotlivé místní části se nachází v ostře zařezaných údolích přítoků Vsetínské Bečvy, případně se nachází na vyvýšených pahorcích nad městem. Od roku 1950 bylo město Vsetín významně industrializováno, což zahrnovalo výstavbu nových průmyslových celků spolu s rozvoje lokalit pro bydlení sídlištního typu. Po roce 1989 došlo k postupnému útlumu družstevní výroby a štěpení rozsáhlých průmyslových komplexů na menší. Ustává výstavba sídlišť a dochází k rozvoji individuálních forem bydlení v okrajových částech města. Do rozpadajících se průmyslových areálů se přemísťují menší podnikatelské subjekty a postupně dochází k většímu důrazu na kvalitu a ochranu životního prostředí. Středem města protéká Vsetínská Bečva, která je konečným recipientem nečištěných dešťových odpadních vod v lokalitě a rovněž je do ní zaústěn odtok vyčištěných odpadních vod z městské ČOV. V zájmovém území je rozsáhlá síť uličních stok převážně jednotného stokového systému. Stávající stoková síť vznikala postupně dlouhou řadu let a podle toho je i různorodý použitý trubní materiál. Na síti je umístěno množství odlehčovacích komor, které zajišťují přepad zředěných surových odpadních vod do blízkých recipientů. To je dáno zejména malou retenční schopností sítě. V okrajových částech města je rovněž problémem nedostatečná kapacita sítě vzhledem k nekoncepčnímu rozvoji sítě a prudkému rozvoji urbanizace v poměrně úzce vymezených lokalitách v blízkostech stávajících málo vodných vodotečí. Z provozního hlediska lze jako jeden z problémů zmínit také stavební stav některých částí stokové sítě a průnik balastních vod z extravilánu do kanalizace vyskytující se zejména v jarních měsících. V lokalitě je dostupná digitální topologie stokové sítě, digitální zaměření povrchu a rovněž digitalizovaná katastrální mapa. 3.2.5

Obyvatelstvo v zájmovém území

V zájmovém území je v současné době cca 31 000 trvale žijících obyvatel. Z tohoto celkového počtu je v produktivním věku 19 389 obyvatel. Průměrný věk je 36 let. Počet obyvatel je ve městě Vsetín v současné době stabilizovaný, v budoucnu se nepředpokládá výraznější nárůst ani úbytek počtu obyvatel. Z hlediska nových rozvojových ploch pro bydlení se na území předpokládá spíše s vnitřní migrací obyvatelstva než z jeho přírůstkem. Údaje o vývoji počtu obyvatel s prognózou k roku 2010 (zdroj: Územní plán města Vsetín) Rok Vsetín celek Vsetín Horní Jasénka Rokytnice Semetín

1869 5828 3706 676 725 -


1900 9694 6736 971 1162 -

1930 10537 7229 943 1555 -

1950 17487 14058 860 1535 172

1970 22959 19818 860 1430 -

1980 28727 22357 743 4410 422

1991 30400 24197 600 4490 374

1994 30840 24500 620 4600 380

2010 32530 26080 810 4470 400

Údaje o počtu obyvatel obcí s budoucím uvažovaným napojení odpadních vod na ČOV Vsetín (Zdroj informací: Sčítání lidu (SLDB) 2001) Rok Vsetín Janová Leskovec Lhota Liptál Lužná Ústí Valašská Polanka

3.2.6

2001 29190 686 660 770 1409 554 600 1300

Územní rozsah studie

Ve studii jsou kromě intravilánu města Vsetín zahrnuty i místní části a obce v okolí, které jsou svým umístěním a charakterem předurčeny k napojení na stokovou síť města Vsetín a odvedením odpadních vod na městskou ČOV. Horní Jasénka Vesník Hrbová Vsetínská

Bobrky

Dolní Jasénka

Bečva

VSETÍN WWTP

Za Díly

Malý Skalník

Velký Skalník

Semetín Ohrada Hluboký Janišov

Jasenice

Nepřejov Janová Ústí

Rokytnice

Lhota

Liptál

3.2.7

Leskovec

Valašská Polanka Lužná

Závěr

V rámci provedené studie bylo provedeno souhrnné zhodnocení stávajícího stavu kanalizační sítě města Vsetína napojené na ČOV Vsetín včetně okrajových částí spolu s prověřením možnosti napojení stávajících urbanizovaných lokalit, kde doposud není dostupná veřejná kanalizace. Pro rozvojové plochy určené k zástavbě bylo navrženo technické řešení odkanalizování v souladu s územně plánovací dokumentací.


Stávající stav sítě byl hodnocen z hlediska napojení stávajících a rozvojových ploch. Hydraulické a technické posouzení stokového systému bylo předmětem zpracování generelu stokové sítě z roku 2004. Stoková síť města Vsetín je v zásadě funkční a plní funkci ke které byla navržena. Některé části sítě jsou technicky nebo kapacitně nevyhovující. Síť má velmi malou retenční kapacitu. Úseky se pravidelně mírně přetěžují. Nízká míra přetížení sítě je kompenzována vysokým počtem oddělovacích komor, které fungují velmi často. Kapacita stokové sítě je díky vysoké urbanizaci aglomerace téměř vyčerpána. Před zaústěním dalších odvodňovaných objektů je vhodné posoudit hydraulickou kapacitu v lokalitě a doporučit opatření, které co nejvíce omezí vtok dešťových vod či jejich odtok do stokové sítě co nejvíce zpomalí. Vysoký podíl balastních vod v některých lokalitách je způsoben špatným technickým stavem a netěsností sítě. Vtok balastních vod do sytému by měl být omezen za pomoci sanace stokové sítě a odpojení zdrojů balastních vod. Stávající stokový systém vykazuje nepříznivý stav, pokud se týká poměru množství dešťových vod odváděných kanalizační sítí a množství odváděných splašků. Alespoň dílčí zlepšení je možné docílit decentralizovanými opatřeními na zasakování dešťových vod a to zejména v oblastech s nově budovanou kanalizací nebo v oblastech s plánovanou výstavbou. Na základě informací je zřejmé, že stoková síť je dostupná pro cca 87 % obyvatel trvale žijících na území města. Stávající nemovitosti v souvislé zástavbě bez připojení na veřejnou kanalizaci tvoří cca 10 % obyvatelstva. Zbývající 3 % obyvatelstva žijící v katastrálním území města Vsetín, Rokytnice a Jasenka je neekonomické připojovat na kanalizační systém. Tyto nemovitosti jsou ve velké vzdálenosti od stávající zástavby i rozvojových ploch. V těchto nemovitostech je navrženo ponechat zneškodňování odpadních vod v místě vzniku, pouze z hlediska moderního přístupu a novějších technologií zajistit lepší kvalitativní parametry vyčištěné odpadní vody. Pro odkanalizování stávající zástavby (splaškovou i jednotnou kanalizací) je třeba realizovat cca 10.18 km kanalizačních stok, což v investičním nákladu představuje cca 65-70 mil. Kč. Odkanalizování rozvojových ploch uvedených v územně plánovací dokumentaci (ÚPD) v blízkosti stávající souvislé zástavby je navrženo převážně splaškovou kanalizací v profilech DN 250 – 300 v délce cca 23.6 km kanalizačních stok. Na základě investičních nákladů již realizovaných stokových sítí v rámci projektu Čistá řeka Bečva I je možné stanovit předběžný odhad nákladů pro realizaci kanalizace v rozvojových plochách na cca 150 – 160 mil. Kč. Z pohledu hospodaření s dešťovou vodou zejména v rozvojových plochách je cílem retenovat maximum spadlých dešťových srážek v místě a omezit vtok relativně neznečištěných dešťových vod do kanalizace (retence, akumulace, travní muldy, průlehy apod.), případně krátkými úseky dešťové kanalizace svést vody do místního recipientu.

3.3 Údaje o aktuálním vývoji společnosti VaK Vsetín, a.s. 3.3.1

Úvodem

Společnost Vodovody a kanalizace Vsetín a.s. vznikla v prosinci roku 1993 privatizací. Podstatnou část akcií vlastní obce a města okresu Vsetín, kde je její hlavní působnost.


3.3.2

Výroba a dodávka pitné vody

V roce 2006 byla průběžně zabezpečena výroba i stabilní dodávka pitné vody všem smluvním partnerům. K ojedinělým a krátkodobým výpadkům docházelo pouze při haváriích a následných opravách na vodovodní síti a přípojkách. V roce 2006 bylo provedeno celkem 324 oprav vodovodních řadů a přípojek. Hlavním výrobním zdrojem pitné vody je Úpravna vody Karolinka, jejíž podíl na celkové výrobě je 60 %. V roce 2006 proběhl zkušební provoz a v prosinci byla uvedena do trvalého provozu stavba „Prameniště Rožnov pod Radhoštěm – obnova jímání technologického zařízení“. V závěru roku byla zahájena stavba „Rekonstrukce a automatizace provozu vodního zdroje a čerpací stanice Vsetín – Ohrada“. Výroba vody ve zdrojích společnosti v letech 2004 – 2006: Hlavní zdroje ÚV Karolinka ÚV Valašské Meziříčí ČS Vsetín - Ohrada ČS Rožnov pod Radhoštěm ČS Kelč Hlavní zdroje celkem Malé zdroje celkem Celkem za společnost

Výroba vody v tis. m3 2004 2005 2006 5 133 4 511 4 875 524,5 728 654 1 449,9 1 775 1 498

2004 61,4 6,3 17,4

1 049,0

720

888

12,5

9,1

10,9

27,1 8 183,5 174,5 8 358,0

26 7 760 181 7 941

27 7 942 200 8 142

0,3 97,9 2,1 100,0

0,3 97,7 2,3 100,0

0,3 97,5 2,5 100,0

2004

2005

2006

174 137 193 504

221 163 181 565

203 121 162 486

3 323

3 864

3 911

Podíl v % 2005 56,8 9,2 22,3

2006 59,9 8,0 18,4

Počet poruch na vodovodech

vodovodní řady vodovodní přípojky Ostatní (elektro, silnoproud+slaboproud) celkem výměny vodoměrů 3.3.3

Roční přehled o provozu vodovodů

Počet zásobovaných obyvatel vzrostl oproti roku 2005 o 785 a počet vodovodních přípojek o 629. V roce 2006 bylo vyrobeno o 2,5 % pitné vody více než v předcházejícím roce, objem fakturované vody včetně vody předané vzrostl o 1,8 %. Objem nefakturované vody se mírně zvýšil o 0,5 % na 21,5 %, podobně i ztráty vody v trubní síti z 16,4 % na 17 %. Poklesla spotřeba domácností, specifická spotřeba vody na obyvatele a den je 87,5 l.


Přehled o provozu vodovodů v letech 2004 - 2006 Ukazatel počet obyvatel zásobovaných vodou* počet obcí zásobovaných vodou počet vodovodů* délka vodovodní sítě počet vodovodních přípojek délka vodovodních přípojek počet osazených vodoměrů počet vodojemů akumulační objem vodojemů* kapacita zdrojů podzemní vody* počet úpraven pitné vody* kapacita úpraven pitné vody voda vyrobená celkem voda předaná voda fakturovaná přímo odběratelům (vodné) z toho fakturované domácnostem

měrná jednotka obyvatel počet počet km ks km ks ks m3 litrů/s počet litrů/s tis m3 tis m3 tis m3 tis m3

2004

2005

2006

104 386 52 52 729 17 842 218 17 772 78 42 929 184 16 280 8 358 1 334 5 240 3 571

103 473 53 53 739 18 256 223 18 192 78 42 929 184 3 345 7 941 1 140 5 137 3 404

104 258 52 52 739 18 885 229 18 773 78 42 929 184 3 345 8 142 1 222 5 167 3 329

* v roce 2004 došlo ke změně metodiky majetkové a provozní evidence dle zákona o vodovodech a kanalizacích Obrázek 7: Vyrobená voda a počet napojených obyvatel


Obrázek 8: Vývoj specifické spotřeby vody 200 180

48

46

44

46

45

45

48

54

120

54

61

71

140

100

96

91

94

92

92

94

90

87

40

90

60

91

80

101

litrů / osobu a den

160

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

20 0

domácnosti

3.3.4

ostatní

Kvalita pitné vody

Kvalita pitné vody byla kontrolována průběžně při výrobě i distribuci podle „Programu odběru vzorků“. Nejstabilnější jakost pitné vody je v největších zdrojích společnosti Úpravně vody Karolinka a prameništi Vsetín – Ohrada a v Úpravně vody Rožnov pod Radhoštěm. Distribuční síť, která je napojena na Skupinový vodovod Stanovnice dodává pitnou vodu s téměř 100 % zabezpečením ukazatelů jakosti. Ojedinělé závady zejména v ukazatelích zákalu a železa jsou většinou spojeny s prováděnými opravami vodovodní sítě, poklesy tlaku anebo delší dobou zdržení pitné vody v koncových místech sítí. V případě nálezu nevyhovujících ukazatelů jsou prováděna nápravná opatření – odkalování sítě, úprava dávek desinfekce a následná kontrola. Obsah dusičnanů v hlavních zdrojích společnosti je trvale pod doporučenou hodnotou 15 mg/l. (tzv. kojenecká voda). Pouze u čtyř lokálních vodovodů (Kladeruby, Vysoká, Lhota u Choryně a Kunovice) je tato hodnota mírně překročena. 3.3.5

Odvádění a čištění odpadních vod

V průběhu roku 2006 byly převzaty do provozování a zkušebního provozu kanalizační sítě a objekty ČOV, čerpacích stanic a dešťových zdrží, vybudovaných v rámci projektu Čistá řeka Bečva. Odvádění odpadních vod Středisko kanalizací provozuje kanalizační sítě v 5 městech a 10 obcích okresu Vsetín. Délka provozované kanalizační sítě se zvýšila o 162 km (z toho projekt Čistá řeka Bečva 159 km), střediska kanalizací provozují celkem 399 km kanalizačních sítí, 111 km kanalizačních přípojek, které odvádí odpadní vody od 87 549 obyvatel. Pro zjištění technického stavu stávajících kanalizací byl proveden monitoring kanalizačních sítí vlastním kamerovým vozem v délce 32 km. Zvýšil se rozsah zaměřených kanalizačních sítí na 348 km, což představuje 87 %.


Oprava a údržba kanalizací 2004 114 278 22,2 12 35 234

kanalizační řady, šachty čištění přípojek délka čištěné kanalizace (km) délka monitorované kanalizace (km) počet hotovostních zásahů délka provozované kanalizace (km)

2005 72 253 13,5 55,1 40 237

2006 99 404 15,5 112 28 399

Čištění odpadních vod V roce 2006 provozovala společnost 13 čistíren odpadních vod (ČOV), z toho 3 ČOV ve velikostní kategorii nad 10 000 ekvivalentních obyvatel (EO). Pět ČOV je v majetku společnosti (Vsetín, Zašová, Kelč, Babice, Hutisko-Solanec), druhým významným vlastníkem je Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko (Velké Karlovice, Halenkov, Valašské Meziříčí, Zubří, Lidečko, Hovězí). V průběhu roku nebyly překročeny emisní limity znečištění v čištěných a vypouštěných odpadních vodách a jejich kvalita odpovídala požadavkům vodohospodářských rozhodnutí. Celoroční množství vyčištěných a vypuštěných odpadních vod bylo o 9,6 % vyšší než v roce 2005, podíl fakturovaných vod činil 50 %. V závěru roku byly do zkušebního provozu uvedeny nové stavby projektu Čistá řeka Bečva– ČOV Lidečko a Hovězí a rekonstruované ČOV Valašské Meziříčí, Zubří, Halenkov a Velké Karlovice. Kanalizace a ČOV – vybrané technologicko provozní údaje Ukazatel počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci z toho čistírnami odpadních vod počet čistíren odpadních vod kapacita čistíren odpadních vod délka stokové sítě (bez přípojek) počet kanalizačních přípojek délka kanalizačních přípojek Množství odpadních vod vypouštěných do veřejné kanalizace (fakturovaných) množství čištěných odpadních vod poplatky za vypouštění odpadních vod do vodních toků kaly produkované z ČOV (sušina)


měrná jedn.

2004

2005

2006

počet počet počet m3/den km ks km

80 161 80 161 12 43 148 234 8 049 102

80 569 80 569 12 43 148 237 8 186 104

87 549 87 549 13 39 477 399 8 899 111

tis. m3 tis. m3

5 580 9 645

5 408 9 717

5 326 10 648

tis. Kč t/rok

942 1 285

572 1 466

519,5 1 485

14,0

140

12,0

120

10,0

100

8,0

80

6,0

60

4,0

40

2,0

20

0,0

0

tisíce obyvatel

miliony m3

Obrázek 9: Množství čištěných odpadních vod a počet obyvatel napojených na kanalizaci

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Množství čištěných odpadních vod Počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci

3.3.6

Laboratoře

Laboratoř společnosti je akreditovaná Českým institutem pro akreditaci (ČIA) jako zkušební laboratoř 1441 s číslem osvědčení 558/2006, platnost do 30.11.2007. Laboratoř provozuje systém jakosti podle normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005. Pro matrici pitná, povrchová a odpadní voda je laboratoř akreditována pro zkoušky v rozsahu základního chemického, mikrobiologického a hydrobiologického rozboru. Ostatní zkoušky (speciální organická a anorganická – těžké kovy, PAU, těkavé organické látky a jiné), náročné na technické a přístrojové vybavení, jsou zabezpečovány u externích laboratoří s příslušným oprávněním. V roce 2006 bylo celkem odebráno a analyzováno 2 104 vzorků pitné vody, surové vody a vzorků z technologické kontroly výroby, což představuje 16 789 jednotlivých laboratorních stanovení. Na úseku kontroly čištění odpadních vod bylo odebráno 2 057 vzorků, ve kterých bylo provedeno 11 929 jednotlivých laboratorních stanovení. 3.3.7

Investice v roce 2006 – použití investičních prostředků

účel použití (tis.Kč) investiční akce a rekonstrukce majetku pořízení dopravních a mechanizačních prostředků nákup strojní techniky laboratorní a měřící přístroje výpočetní technika pozemky celkem

2004 41 372 5 148 910 86 2 119 345 49 980

2005 116 717 2 892 3 837 0 301 92 123 839

2006 56 528 7 332 193 0 986 0 65 039


3.4 Vyhodnocení dopadu novelizace zákona o vodách po 1. 1. 2008 3.4.1

Úvod

Studie zaměřená na vyhodnocení vlivu dopadu novelizace zákona o vodách po 1.1.2008 spolu s navržením variantního řešení pro jednotlivé typy nemovitostí je aktivitou projektu INTERREG IIIB CADSES C2ENET, pilotní projekt 2.3 „Studie: čištění odpadních vod, dodávka čisté vody“. Požadavkem v tomto pilotním projektu bylo vyhodnocení bilance čištění odpadních vod (OV) v lokalitách nepřipojených na veřejnou kanalizaci a modelový návrh řešení způsobu čistění odpadních vod z malých zdrojů znečištění. Na základě přehledu možností zneškodňováních odpadních vod pro malé zdroje znečištění jsou připraveny variantní návrhy dle charakteru nemovitostí. Zpracovaná studie spojuje stávající stav kanalizační sítě v urbanizovaných povodích, generel kanalizace města Vsetína, územně plánovací dokumentaci a moderní metody čištění OV pro malé zdroje znečištění. Zpracovaná studie je výsledkem snahy o zhodnocení stávajícího a výhledového stavu z hlediska nových trendů odvodnění a čištění OV v urbanizovaných povodích. Studie bude sloužit objednateli k plánování využití stávajících urbanizovaných ploch, rozvoje okrajových částí a případně investic do obnovy technické infrastruktury. S časového hlediska se jedná o dokument střednědobého charakteru. 3.4.2

Územní rozsah studie

Vzhledem k charakteru studie se územní rozsah zaměřuje zejména na okrajové části města bez stávající veřejné kanalizace. Intravilán města je pokryt jednotnou stokovou sítí. Z územně plánovací dokumentace je zřejmé, že většinu souvislých stávajících i rozvojových ploch lze pokrýt stokovou sítí. Pouze lokality individuálního bydlení nebo rekreace mimo souvislou zástavbu jsou navrženy pro lokální zneškodnění odpadních vod. 3.4.3

Koncepce odvodnění stávajících urbanizovaných povodí

Z hlediska moderní koncepce zneškodňování odpadních vod z urbanizovaných povodí se počítá s vyžitím následujících zásad: 1. Zvolená koncepce odvodnění urbanizovaných povodí musí být v souladu s koncepcí rozvoje lokality, politickými rozhodnutími a technickými a ekonomickými možnostmi. 2. Dlouhodobým cílem je připojení veškerých lokálních zdrojů znečištění na ČOV s cílem nevypouštět nečištěné odpadní vody průmyslového či komunálního charakteru do recipientů či podzemních vod. 3. Redukovat množství neznečištěných vod přiváděných na ČOV - stokovou síť je tedy třeba „chránit“ před balastními vodami, cizími vodami, nehydrologickými vodami a částí relativně “čistých” dešťových vod. 4. Na stávající kanalizační síti realizovat taková opatření (ať už charakteru retence nebo řízení odtoku), aby síť byla zatěžována pokud možno rovnoměrně a nedocházelo k lokálním přetížením systému. 5. Odpadní vody splaškového charakteru budou čištěny na centrální ČOV. 6. U nově urbanizovaných ploch „uvnitř“ povodí města, kde je existující síť, umožnit připojení na jednotnou síť se stanovením podmínek připojení.


7. Z hlediska připojení dnes neodvodňovaných ploch do stokové sítě bude na počátku procesu přípravy investičního záměru investor informován o podmínkách připojení na síť a následně bude prokazovat nakládání s dešťovými vodami. Jako vhodné se jeví implementace některé formy zasakování dešťových vod, případně pozdržení jejich rychlého odvedení do stokové sítě. Při výstavbě velkých zpevněných ploch je vhodné zvážit jejich lokální čištění, zachycením ropných úkapů a odvedení přímo do recipientu. 8. U okrajových urbanizovaných území bez souvislé stokové sítě nebo území v blízkosti recipientů aplikovat oddílnou stokovou síť, splašky připojit na centrální stokovou síť a dešťové vody odvádět do recipientů se stanovením podmínek nakládání s dešťovými vodami (např. retence s řízeným odtokem apod.). 9. Přítok dešťových vod do systému zakončeného ČOV musí být omezován decentralizovanými opatřeními na zasakování dešťových vod ještě před jejich přítokem do jednotné kanalizace. Na jednotnou stokovou síť nově napojované zpevněné plochy musí být navrženy tak, aby na nich docházelo k plošnému vsakování dešťových vod nebo musí být vybaveny jiným zařízením pro zasakování (zasakovacími prohlubněmi, zasakovacími potrubími a trativody, zasakovacími šachtami a nádržemi), kterými by měly být vybaveny i rozsáhlejší zastřešené objekty. 10. V rámci dlouhodobé investiční politiky do stokové sítě je potřeba postupně snižovat množství balastních vod přiváděných stokovou síti. Zdroje musí být postupně identifikovány vizuálními a kamerovými prohlídkami a následně sanovány pomocí bezvýkopových technologií, tak aby bylo co nejméně ovlivněno životní prostředí na povrchu. Efekt jednotlivých zásahů by měl být potvrzen měřením průtoků před a po provedení opatření. Cílem moderní koncepce městského odvodnění je zvýšení životního komfortu a odvedení a přiměřená likvidace odpadních vod jakéhokoliv charakteru. Zároveň však je odvodnění budováno s cílem ochrany životního prostředí (zejména ochrana recipientů před znečištěním). Hlavním cílem komplexního integrovaného přístupu k městskému odvodnění je návrat k přirozeným odtokovým poměrům v povodí. 3.4.4

Vyhodnocení způsobu likvidace odpadních vod

Stávající nemovitosti V zájmovém území se nachází řada neodkanalizovaných ploch se stávající souvislou zástavbou. V rámci komplexního přístupu k řešení je nutné provést rozšíření stávající stokové sítě i do těchto oblastí. Dle charakteru lokality může jít o jednotný nebo oddílný stokový systém. V případě jednotné stokové sítě je nutno z hlediska provozovatele stanovit podmínky připojení na systém. V nemovitostech mimo souvislou zástavbu dochází k likvidaci odpadních vod v několika variantách: Jímka na vyvážení (žumpa) – o objemu cca 8 – 10 m3. Při obsazení nemovitosti 3 – 4 osobami vychází nutnost vyvážení cca jedenkrát za 20 dní. Objem fekálních vozů je obvykle do 10 m3. Z pohledu majitele nemovitosti je to řešení nejjednodušší, avšak provozně velmi nákladné za předpokladu pravidelného vyvážení na ČOV. Vzhledem k vysokým nákladům na odvoz na ČOV se někteří majitelé dopouští protiprávního jednání a vypouští tyto odpadní vody (zbavené hrubých a plovoucích nečistot) do místní vodoteče, příkopu či je zasakují v prostoru nemovitosti. U některých nemovitostí jsou jímky tvořeny z monolitického betonu nebo šachtových skruží. Dlouhodobým působením agresivní odpadní vody dochází ke vzniku netěsností a průsaku do okolní zeminy. Jímky na vyvážení jsou lokalizovány zejména u sezóně obývaných nemovitostí.


Septik – tato zařízení slouží k mechanickému čištění splaškových odpadních vod a k anaerobní stabilizaci zachycených kalů. V septiku probíhá proces odstraňování pevných usaditelných látek a látek plovoucích společně s anaerobním rozkladem organických látek. Kalový plyn, který se uvolňuje při anaerobních biochemických procesech, vynáší k hladině (tj. do vrstvy plovoucího kalu) částice kalu. Jejich opětovnou sedimentací se mikroorganismy částečně promíchávají s nově přitékající odpadní vodou, ale zároveň je část z nich strhávána do odtoku. K odstranění tohoto nežádoucího jevu jsou septiky rozděleny minimálně na dvě části. Dříve byly realizovány z betonových prvků nebo monolitického betonu. V posledních letech převážně 3-komorové plastové. V nejlépe provedených variantách byl za septikem osazen koksový filtr. Odtok ze septiku je zasakován, odváděn do místní dešťové kanalizace nebo vypouštěn do toku. Septiky v různé formě provedení jsou součástí trvale obývaných nemovitostí. U těchto nemovitostí je objem vypouštěných odpadních vod větší a jímka na vyvážení by vyžadovala časté a nákladné vyvážení. Domovní čistírny OV – zařízení na biologické odstranění znečištění v odpadní vodě, které využívá schopnosti mikroorganismů využít živin v odpadní vodě. Ve svém principu je shodný se samočisticím procesem probíhajícím v přírodě, avšak v mnohem intenzivnější formě. Rychlost samočištění je v přírodě nízká a v ČOV lze stejného efektu dosáhnout v kratší době. Hlavní příčinou je rozdílná koncentrace přítomné biomasy. Nutnou podmínkou pro čistící procesy ke přítomnost kyslíku potřebného k zajištění aerobního prostředí. Domovní čistírny byly budovány u relativně nových nemovitostí z posledních 10 let. V předchozích letech převažovala instalace ČOV pracujících na principu přisedlé biomasy (biodisky, skrápěné filtry). V posledních letech bylo od této technologie čistění upuštěno a postupně dochází k přechodu k čištění na principu aktivačního procesu. Celková účinnost čištění je závislá zejména na teplotě. Reálně dosažitelné hodnoty zbytkového znečištění jsou 20 – 40 mg/l BSK5 a 20 – 30 mg/l NL. Velkým problém těchto dříve zbudovaných zařízení je jejich životnost v prostředí agresivní odpadní vody. Zařízení vyžaduje pravidelný servis a údržbu. Majiteli je často tento faktor opomíjen a zařízení funguje v nevhodném režimu nebo vůbec. Pak se stává nekvalitním septikem a ohrožuje životní prostřední v lokalitě. Pokud je zařízení správně provozováno a udržováno, tak je schopno dosahovat projektovaných a schválených parametrů vyčištěné odpadní vody po celou dobu životnosti. Přesnou bilanci poměru jednotlivých typů čistění ve stávající zástavbě je obtížné stanovit. Zpracovatel studie se na základě zkušeností s odkanalizováním malých sídel v okolních obcích bez soustavné kanalizace domnívá, že převažující formou likvidace odpadních vod je jedno či dvou komorový septik se zasakováním (tzv. trativodem) v případě nemovitostí ve velké vzdálenosti od vodoteče. V případě blízkosti toku nebo dešťové kanalizace je odtok ze septiku zaústěn do něj. 3.4.5

Vliv novelizace zákona o vodách po 1.1.2008 na obce а občany

Stěžejním právním předpisem upravujícím obecně problematiku vod je zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, tzv. vodní zákon a jeho významná novela, zákon č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů.


Účelem vodního zákona je především chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod. Důležitost ochrany vod je zdůrazněna vložením § 23a zákonem 20/2004 Sb. do vodního zákona. 3.4.6

Konkrétní cíle ochrany vod včetně termínů pro jejich dosažení.

Pro povrchové vody 1. zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, 2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a dosažení jejich dobrého stavu, s výjimkou útvarů uvedených v bodu 3 (termín dosažení 22. prosinec 2015), 3. zajištění ochrany, zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu (termín dosažení 22. prosinec 2015), 4. snížení jejich znečištění nebezpečnými látkami a zastavení nebo postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků zvlášť nebezpečných látek uvedených v příloze č. 1 vodního zákona do těchto vod. Pro podzemní vody 1. zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek do těchto vod a zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, 2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod (termín dosažení 22. prosinec 2015), 3. odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem účinného snížení znečištění těchto vod. Výše uvedené cíle ochrany vod se zahrnují do plánů oblastí povodí. Plány oblastí povodí pořizují správci povodí dle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ústředními vodoprávními úřady. Zpracovávají se ve třech etapách a musí být schváleny nejpozději do 22. prosince 2009. Pro vybrané vodní útvary mohou být určeny i méně přísné požadavky nebo prodloužena lhůta pro jejich splnění, pokud je nelze splnit z důvodů technické neproveditelnosti, neúměrných nákladů, přírodních podmínek nebo veřejného zájmu. Prodloužení lhůty pro splnění cílů ochrany vod nesmí překročit délku dvou období pro aktualizaci plánů oblasti povodí, tedy 12 let. K uskutečnění těchto konkrétních cílů ochrany vod směřují důležité změny vodního zákona vyhlášené zákonem č. 20/2004 Sb. Jedná se zejména o § 38, který upravuje nakládání s odpadními vodami a článek II, který po některé důležité body vodního zákona upravuje nebo zavádí termíny jejich plnění.


3.4.7

Dopad novelizace zákona o vodách na problematiku nakládání s odpadními vodami obce

Dle vodního zákona je ten, kdo vypouští odpadní vody do povrchových nebo podzemních vod, povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění. Zákon č. 20/2004 Sb. v článku II odstavci 2 stanovuje, že platnost povolení k vypouštění odpadních vod do povrchových nebo podzemních vod, která nabyla právní moci do 31. prosince 2001, zaniká nejpozději dnem 1. ledna 2008. Tímto datem tedy pozbudou platnosti veškerá povolení vydána dle zrušeného zákona č. 138/1973 Sb. o vodách ve znění pozdějších předpisů. Od 1. ledna 2008 se bude nakládání s veškerými vodami plně řídit zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů. Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami znamená využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost. Patří zde tedy i vypouštění odpadních vod do nich. K vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních je třeba povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami. Povolení k nakládání s vodami se vydává fyzickým nebo právnickým osobám na základě jejich žádosti. Fyzická nebo právnická osoba, která má platné povolení k nakládání s vodami je oprávněna nakládat s vodami v rozsahu a k účelu po dobu uvedenou v platném povolení. Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod nelze povolit. Vypouštění odpadních vod z jednotlivých rodinných domů a staveb k individuální rekreaci do půdních vrstev, z nichž by mohly vniknout do vod podzemních, lze dle odstavce 4 § 38 zákona č. 20/2004 Sb., povolit jen výjimečně na základě posouzení jejich vlivu na jakost podzemních vod. Podkladem vydání povolení k nakládání s podzemními vodami je vyjádření osoby s odbornou způsobilostí dle zákona o geologických pracích č.62/1988 Sb., pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak. Nepříjemným důsledkem takového způsobu nakládání s odpadními vodami je zanášení půdní vrstvy nerozpuštěnými látkami a to jak ze samotné odpadní vody, tak i v důsledku samovolného pomnožování samočisticích mikroorganismů. Dalším nepříjemným důsledkem může být postupná kontaminace pozemních vod organickými a dusíkatými látkami. Jak rychle a jak intenzivně budou tyto zmiňované negativní procesy v půdě a podzemní vodě probíhat závisí na kvalitě vypouštěné odpadní vody. Účinné čištění, nejlépe biologické s filtrací přes zrnitý biologicky oživený materiál (např. zemní filtry, kořenové čistírny) se jeví jako vhodný stupeň předčištění vod vypouštěných do půdních vrstev. Vypouštění odpadních vod do půdních vrstev je považováno za nouzové řešení, kdy z technických nebo ekonomických důvodů nelze odpadní vody rodinných domů a staveb k individuální rekreaci odvést a vypouštět do vod povrchových. Zákon č. 20/2004 Sb. v článku II odstavci 6 ukládá obcím, jejichž zastavěné území je zdrojem znečištění o velikosti nad 2 000 ekvivalentních obyvatel, povinnost nejpozději do 31.


prosince 2010 zajistit odkanalizování a čištění jejich odpadních vod na úroveň stanovenou nařízením vlády č. 61/2003 Sb. Dle zákona o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb. pak může obecní úřad v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci a to v případech, kdy je to technicky možné. Kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak. Kanalizační přípojkou se rozumí samostatná stavba tvořená úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem. Vlastníkem přípojky po nabytí platnosti zákona č. 274/2001 Sb. je osoba, která na své náklady přípojku pořídila. Opravy a údržbu kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů. V současné době se chystá novela nařízení vlády č. 61/20036 Sb. Její příprava je nyní ve stádiu připomínkového řízení. Předpokládané datum, kdy nabude účinnosti, se uvádí k 1. březnu 2007. Novela nařízení vlády č. 61/20036 Sb. zavádí několik velmi důležitých změn. Ty hlavní jsou stručně shrnuty v následujících bodech. 1. Upravuje pojem nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod. Ta je nově definována jako nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod, která je vyvinuta v měřítku umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň je nejúčinnější pro ochranu vod 2. Upravuje některé emisní standardy tak, aby je bylo reálné dosáhnout s ohledem na velikost zdroje vypouštějícího odpadní vody. Nově jsou stanoveny limity i pro nejmenší zdroje do 500 EO. Kategorie ČOV (EO) < 500

CHSKCr p m 150 220

p 40

BSK5 m 80

NL p 50

m 80

1. Emisní limity stanovené v koncentračních jednotkách a minimální účinností čištění v čistírně odpadních vod v procentech jsou rovnocenné. Vodoprávní úřad stanoví pro každý ukazatel znečištění pouze jeden z těchto typů emisních limitů, v jednom rozhodnutí je možno typy emisních limitů vzájemně kombinovat. 2. Upravuje způsob stanovení emisních limitů kombinovaným přístupem. Snaha o dosažení imisních standardů (dobrého chemického stavu vod) bude končit na nejlepších dostupných technologiích zneškodňování a čištění odpadních vod tak, aby bylo zabráněno nereálným hodnotám emisních limitů vypočítaných kombinovaným způsobem ve vodoprávních rozhodnutích. 3. Upravuje termín pro dosažení imisních standardů do 22.12.2015 tak, aby byly v souladu s termínem dosažení dobrého stavu povrchových vod dle novely vodního zákona. Vsetínská Bečva a rovněž i potok Jesenice a Rokytenka jsou dle nařízení vlády č. 71/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů, zařazeny mezi lososové vody. Budou tedy pro ně platit imisní standardy v novelách pro vody lososovité. Dlouho očekávaná novela nařízení vlády č. 61/2003 Sb. přinese bezpochyby velmi pozitivní změny kombinující požadavek dosažení dobrého stavu vod za ekonomicky únosných podmínek. Strana 37 (celkem 59)

Ačkoliv je novela nařízení vlády č. 61/2003 Sb. až do konce ledna 2007 v připomínkovém řízení ze kterého mohou vzejít další dílčí změny, dá se přesto očekávat, že nebudou natolik zásadní, aby změnily celý charakter připravovaných změn. 3.4.8

Modelový návrh řešení způsobu čištění OV

Čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění Odpadní vody z malých zdrojů znečištění se významnou měrou podílejí na zatížení životního prostřední odpadními látkami. Jejich množství je v absolutních číslech nízké, avšak svou charakteristikou lokálního sdruženého působení mohou významně ovlivnit ekologickou rovnováhu. Jedná se zejména o dobře známé vypouštění OV ze septiků přímo do malých vodních toků, které v letních měsících obtěžují své okolí zápachem. Tímto problémem trpí zvláště stávající zástavba, nově budované nemovitosti jsou lépe navrženy z hlediska hospodaření s OV a před realizací je způsob likvidace OV posuzován vodohospodářským orgánem. Pro likvidaci odpadních vod z malých zdrojů znečištění je možno navrhnou několik typů technologií, které by však obecně měly splňovat níže uvedené požadavky: − schopnost pracovat s častými změnami průtoků a kolísání jakosti přitékajících OV při zachování konstantní jakosti vypouštěných vod − nízké nároky na obsluhu a energie − automatizovaný provoz − vysoká provozní spolehlivost a odolnost proti nevhodným zásahům ze strany obsluhy − nízké pořizovací a provozní a dlouhá životnost − vyrovnaná jakost vyčištěných vod na odtoku Vhodný typ technologie pro čistění malých zdrojů znečištění ovlivňují rovněž následující charakteristiky: − − − − − − − − −

počet připojených ekvivalentních obyvatel (EO) charakter osídlení (trvalé/sezónní) přítomnost zdrojů el. energie hydro-geologické podmínky přítomnost recipientu a jeho parametry (vodnatost, znečištění apod.) ochranná pásma zdroje pitné vody území chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem požadavky vodohospodářských orgánů nebo jiných orgánů a organizací státní správy kvalitativní požadavky na kvalitu vyčištěných OV vypouštěných do povrchových vod

Z hlediska definice uvedené v nařízení vlády č. 61/2003 Sb. se jedná o takzvanou BAT ('best available techniques) – nejlepší dostupná technologie v oblasti zneškodňování OV – nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie zneškodňování nebo čištění OV, která je vy-


vinuta v měřítku umožňující její zavedení za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň je nejúčinnější pro ochranu vod. Výše uvedeným požadavkům odpovídá technologická linka skládající se z několika části s pevně definovanou funkcí : 1. hrubé předčištění - odstranění hrubých nečistot na přítoku, ochrana další technologie před poškozením 2. mechanický stupeň (primární sedimentace) – separace jemných podílů nerozpuštěného znečištění ve formě kalů 3. biologický stupeň – redukce rozpuštěného organického znečištění a nutrietů biologickou cestou s následnou separací biomasy 4. kalové hospodářství – aerobní nebo anaerobní stabilizace kalu, zahuštění, odvodnění, likvidace U velkých ČOV jsou jednotlivé stupně čistírenského procesu zřetelně odděleny. U malých ČOV dochází k jejich slučování do kompaktních celků. Přehled čistírenských technologií pro malé zdroje znečištění Z přehledu neodkanalizovaných ploch na území města Vsetín je zřejmé, že pouze minoritní část rozvojových ploch je navržena pro lokální likvidaci OV a tak je můžeme považovat za malé zdroje znečištění. Valná většina rozvojových ploch bude napojena na kanalizační systém. Z tohoto pohledu se tedy navrhované technologie čištění OV týkají zejména stávajících nemovitostí. Stávající nemovitosti jsou převážně vybaveny žumpou na vyvážení nebo 1 – 3 komorovými septiky a následným vsakováním do půdy nebo vypouštěním odpadní vody do místní vodoteče a dešťové kanalizace. 3.4.9

Mechanické čištění OV

Mechanické čištění je spolu s biologickým stupněm čištění podstatou hlavní technologické části v procesu čištění odpadních vod. Samotné mechanické čištění je založeno na sedimentaci a má v čistírenských zařízení velký význam, protože tímto postupem lze zachytit a oddělit z odpadních vod značnou část usaditelných nečistot. Mechanickým čištěním lze odstranit 60 – 80 % suspendovaných látek. Snížení BSK5 je podstatně nižší (30 – 40 %) a je závislé na době zdržení odp. vody v daném zařízení. Z funkčního a hydraulického hlediska se prostor usazovací nádrže dělí na část vtokovou, usazovací, kalovou a odtokovou. Uspořádání vtokové a odtokové části má zajistit rovnoměrné rozdělení přitékající odpadní vody po celém příčném profilu nádrže a odtok má být navržen tak, aby nevznikaly příliš vysoké rychlosti a tím nedocházelo k vyplavování usazených nečistot do odtoku. Kromě sedimentujících nečistot se v odpadní vodě vyskytují i látky lehčí než voda, které vytvářejí kal plovoucí na hladině nádrže. Proto se před přelivnou odtokovou hranu umisťuje norná stěna, u níž se tyto nečistoty shromažďují a musí být občas stírány.

− Septiky – tato zařízení slouží k mechanickému čištění splaškových odpadních vod a k anaerobní stabilizaci zachycených kalů. V septiku probíhá proces odstraňování pevných usaditelných látek a látek plovoucích společně s anaerobním rozkladem organických látek. Kalový plyn, který se uvolňuje při anaerobních biochemických procesech, vynáší k hladi-


ně, tj. do vrstvy plovoucího kalu, částice kalu. Jejich opětovnou sedimentací se mikroorganismy částečně promíchávají s nově přitékající odpadní vodou, ale zároveň je část z nich strhávána do odtoku. K odstranění tohoto nežádoucího jevu jsou septiky rozděleny minimálně na dvě části. Septik je možné samostatně použít k čištění odpadních vod jen výjimečně (asi do přítoku 1,5 m3/d); obvykle slouží jako mechanický stupeň čištění, za kterým následuje biologické čištění. − Štěrbinové nádrže – jsou určeny pro čištění odpadních vod sedimentací a pro anaerobní vyhnívání usazeného kalu z odpadních vod v množství od 20 do 900 m3/d, tj. pro 100 až 4500 napojených obyvatel. Používá se jako mechanický stupeň čištění před dalším zpravidla biologickým stupněm čištění. Jako jediné čistící zařízení je možné tyto nádrže navrhnout pouze po předchozím souhlasu vodoprávního orgánu tam, kde stačí vzhledem k recipientu účinnost 90 % snížení usaditelných látek a asi 3 0% redukce organického znečištění dle BSK5. Jsou to dvouetážové nádrže, které mají v horní části usazovací prostor a v dolní vyhnívací prostor. Usazovací prostor je tvořen usazovacími žlaby. Tyto prostory jsou od sebe odděleny mezidnem, které tvoří šikmé stěny, mezi nimiž je štěrbina, jejíž šířka je min. 120 mm. − Usazovací nádrže s vertikálním průtokem – odpadní voda se přivádí do středu nádrže a protéká svislým usměrňovacím válcem směrem dolů do kalového prostoru, kde se z ní odděluje kal. Pod tímto válcem se směr toku obrací směrem vzhůru a voda přepadá do sběrných žlabů, odkud odchází na další (biologický) stupeň čištění. 3.4.10 Biologické čištění OV Pro zneškodňování komunálních splaškových vod je nejvhodnější biologický způsob čištění, který využívá schopnosti mikroorganismů využít živin v odpadní vodě. Ve svém principu je shodný se samočisticím procesem probíhajícím v přírodě, avšak v mnohem intenzivnější formě. Rychlost samočištění je v přírodě nízká a v ČOV lze stejného efektu dosáhnout v kratší době. Hlavní příčinou je rozdílná koncentrace přítomné biomasy. Nutnou podmínkou pro čistící procesy je přítomnost kyslíku potřebného k zajištění aerobního prostředí. Vhledem k malému množství hrubých nečistot na přítoku, absence písku a tuku není vždy nutné zařazovat česle, lapák písku nebo tuků. Drobné nečistoty jsou odstraňovány periodicky společně s kalem. − Biofilmové procesy – biofilm přisedlý na pevný podklad, živiny čerpány z OV. Biofilm je periodicky vystavován vlivu vzdušného kyslíku a odpadní vody. Základní podmínkou dobré funkce je rovnoměrné rozdělení biomasy na nosiči a dostatečný přívod vzduchu. Odumřelá biomasa je vyplavována spolu s vyčištěnou vodou. Nutný je přívod el. energie. Nosičem biomasy jsou pro malé ČOV biodisky , pro větší plastové vestavby biofiltry. Celková účinnost čištění je závislá zejména na teplotě. Reálně dosažitelné hodnoty zbytkového znečištění jsou 20 – 40 mg/l BSK5 a 20 – 30 mg/l nerozpustných látek (NL). U rozkolísaných přítoků na ČOV je vhodné předřadit akumulační prostor pro vyrovnání hodinové nerovnoměrnosti. − Aktivační procesy – biomasa je udržována ve vznosu v odpadní vodě ve formě vloček aktivovaného kalu přímo v aktivační nádrži. Kyslík pro zajištění aktivačního procesu se


dodává provzdušňovacím zařízením. Za aktivační nádrží je osazena dosazovací nádrž, kde dochází k separaci aktivovaného kalu od vyčištěné vody. U malých ČOV je to většinou nádrž s vertikálním průtokem. Kal je vracen zpět do aktivace. Pokud je požadováno i biologické odstranění dusíku, je do technologické linky zpravidla předřazena denitrifikační zóna. Ve srovnání s biofilmovými procesy je dosahováno vyšší účinnosti čištění, odtokové koncentrace odpovídají hodnotám pod 15 mg/l BSK5 a pod 20 mg/l NL. Výhodou aktivačního procesu je odstraňování dusíku a fosforu, a proto v současné době vytlačují biofilmové procesy. V nejdokonalejší formě jsou na konci technologické linky osazeny filtry, které dále zvyšují kvalitu vody na odtoku. − ČOV s přerušovanou činností – celý čistírenský proces probíhá v jedné nádrži provzdušňované aeračními elementy. Cyklické přerušování aerace umožňuje separaci aktivovaného kalu a odčerpání vyčištěné vody. Známy též pod názvem SBR. − Ostatní způsoby (půdní filtry, kořenové čistírny) – v případě půdních filtrů plní funkci předčištění OV před nátokem vody většinou septik. Způsob čištění vychází z přirozených procesu v uměle upraveném zemním tělese odděleném od okolního prostředí. Odpadní voda je přiváděna a odváděna systémem drenáží, která je přirozeně provzdušňována. Filtrační lože je tvořeno vrstvou písku překrytého zeminou. Filtr je umístěn pod úrovní okolního terénu. Kořenové čistírny pracují také se štěrkovou vrstvou osázenou vhodnými rostlinami. Hladina se udržuje pod horní úrovní povrchu. Při výpočtu potřebné plochy se vychází z návrhové hodnoty 5 – 10 m2/EO. Z toho vyplývají značné nároky na plochu. Z hlediska odborné veřejnosti je vhodnost jejich využití častým tématem diskuzí. 3.4.11 Likvidace kalu U malých domovních čistíren je kal shromažďován v kalové nádrži a v pravidelných intervalech v tekutém stavu odvážen k likvidaci. 3.4.12 Technické řešení pro různé typy nemovitostí Stávající nemovitosti v souvislé zástavbě mimo dosah veřejné kanalizace Ze zásad odkanalizování urbanizovaných povodí vyplývá, že nejúčelnější strategií je urychlené dobudování stokového systému v těchto lokalitách, bez ohledu na stávající charakter využívání nemovitostí nebo typ zneškodňování odpadních vod. Jako dočasné řešení je možno navrhnout jímku na vyvážení do doby, než bude v lokalitě vybudována veřejná kanalizace. Jímka na vyvážení není vhodná dlouhodobého ekonomického hlediska.

Stávající nemovitosti mimo souvislou zástavbu Stávající septik a zařazení zemního filtru


V řadě případů stávajících nemovitostí vybavených více-komorovým septikem se nabízí řešení zařazení zemního filtru. Návrh a konstrukce tohoto typu biologického čištění odpadních vod je popsána v normě ČSN 75 64 04. Samostatně provozovaný septik, bez dalšího stupně čištění dosahuje účinnosti odstranění suspendovaných látek 60 – 80%. Snížení BSK5 je podstatně nižší (30 – 40%) a je závislé na době zdržení odpadní vody. V případě, že není možno stávající septik využít (stavebně-technicky nevyhovuje), je možné osazení zcela nového plastového septiku, který splňuje předepsané nároky. Obr 1. Moderní konstrukce 3-komorového septiku

Zemní filtry Návrhové parametry jsou součástí normy ČSN 75 64 04. Základní návrhová hodnota se pohybuje cca 4 – 5 m2/EO. Účinnost čištění se pro BSK5 a NL pohybuje nad hranicí 90 %. Tab. Typické čistící parametry pro zemní filtry vhodně provozované Čištění - účinnost [%] - rozsah [%] Kvalita odtoku - obsah [mg/l] - rozsah [mg/l]

BSK5

N

P

90-95 87-99

30-45 2-66

40-60 23-92

5-10 3-27

15-35 12-78

3-8 1-14

NH4

1-7 1-25

Zařazením biologického stupně za septik lze dosáhnout podstatně lepších kvalitativních parametrů vyčištěné OV. Obr. 2 Schéma septiku se zařazeným zemním filtrem, jako biolog. stupněm čištění OV


1 – Septik, 2 – Rozvodné potrubí, 3 – Filtrační vrstva písku, 4 – Štěrk, 5 – Odvětrání, 6 – Geotextilie, 7 – Podkladní beton, 8 – Pískové lože nebo podkladní beton, 9 – Zásyp vykopanou zeminou Obr 3. Schéma zemního filtru

Z hlediska vyžití zemní filtrů je třeba klást důraz na správné provozování tj. hydraulicky nepřetěžovat. Z provozování zemních filtrů vyplývají následné zkušenosti : − dobře snáší i nekontinuální provoz − minimální nároky na obsluhu a energie − hydraulické zatížení na hranici doporučených hodnot poskytuje stále přijatelné čistící efekty − po dobu 1 roku zkušebního provozu je třeba provádět chemické rozbory a vyhodnocení naměřených hodnot − většina nabízených komerčních řešení postrádá místo pro odběr vzorků a osazení případného měřícího zařízení − při nátoku OV je problematická rovnoměrná distribuce OV do pískové vrstvy skrze drenážní potrubí − prozatím není stanoveno a řešeno, jak naložit se zanesenou pískovou náplní, případně jak stanovit životnost této náplně a tím zajistit konstantní účinnost čistícího procesu Vyčištěné odpadní vody je možno vypouštět do recipientu nebo v případě vhodných hydrogeologických podmínek vsakování do půdy je akumulovat pro další využití (závlahy, postřiky, okrasné jezírka apod.) Stávající jímka na vyvážení Strana 43 (celkem 59)

V tomto případě je možné ponechat stávající stav. Je nutno po majiteli nemovitosti požadovat doklad o těsnosti a bezodtokovosti jímky spolu s dokladem o likvidaci OV na ČOV. V oblastech s měřenou spotřebou vody z veřejného vodovodu lze prostým srovnáním hodnot určit předepsaný počet vyprazdňovacích cyklů. Je možná i instalace zcela nového plastového septiku. Toto řešení je vhodné pro sezónně obývané nemovitosti s malým množství OV. V návaznosti na předchozí řešení je možné stavebně upravit jímku na septik a zařadit zemní filtraci. Individuální rozvojové plochy mimo souvislou zástavbu – skupiny nemovitostí nebo zemědělská prvovýroba Jedná se převážně o skupiny 1 – 10 rodinných domů,případně zemědělské usedlosti. Při předpokládaném obsazení vychází produkce OV v množství cca 4 – 50 EO tj. max. 6,0 m3/den (při spotřebě 120 l/os/den). Pro tento charakter rozvojových ploch se jeví jako nejvhodnější výstavba místní splaškové kanalizace a výstavba malé ČOV do cca 50 EO s napojením vyčištěné odpadní vody na recipient nebo její akumulace pro další využití (závlahy, postřiky, okrasné jezírka apod.). V případě lokalit do 50 EO je dle ČSN 12566-2 rovněž přípustné využití zemních filtračních systémů. Domovní čistírny OV (aktivační, s přisedlou biomasou) Na trhu je nepřeberné množství typů malých domovních čistíren pro rozsah 1 – 50 EO. Ze základních požadavků lze zmínit : − účinnost čištění větší než 95 % − nehlučný chod − nízká spotřeba energie − těsné provedení vylučující zápach v okolí čistírny − schopnost dlouhodobé funkce bez přítoku splašků v případě rekreačních objektů − − − − − −

schopnost zvládnout nárazový přítok – denní množství v průběhu asi 4 hodin bezobslužný provoz, minimální nároky na údržbu žádná mimořádná opatření pro zimní provoz minimální nároky na odborný servis, nízká cena servisu použití výhradně dlouhodobě odolných nekorodujících materiálů dostatečný prostor pro uskladnění kalu

− automatická kontrola správné funkce čistírny, signalizace chybového stavu − odolnost proti krátkodobému výpadku el. energie

Z hlediska typu technologie jsou pro malé zdroje znečištění využívány zejména dva systémy: − s přisedlou biomasou tzv. biodiskové − s biomasou ve vznosu tzv. aktivační


Obě technologie splňují požadované limity na kvalitu vypouštěných odpadních vod. Biodiskové technologie jsou v různých modifikacích na trhu více než 20 let. Není to tedy nejmodernější technologie, ale je roky provozu prověřena a závažné nedostatky byly postupně odstraněny. Při nasazení ve vhodných podmínkách a správném provozování a údržbě jsou stále jednou z možností, o které mohou producenti odpadních vod uvažovat. Konkrétní vhodný typ ČOV pro nasazení je závislý zejména na prostorových podmínkách, nařízení vodohospodářského orgánu a finančních možnostech investora. Cena domovní ČOV je pro 4 – 5 EO je cca 50 – 65 tis. Kč. Provozní náklady se pohybují v rozsahu 3000 – 4000 Kč ročně (vč. nákladů na odběr a rozbor vzorků). Obr. 4 Biodisková domovní čistírna

Obr. 5 Aktivační domovní čistírna,schéma

A - Usazovací a kalový prostor,B - membránový modul,C – Aktivace,D - Akumulační prostor,E Dosazovací prostor,F – Odtok

Obr. 6 Kompaktní provedení aktivační domovní ČOV


Domovní čistírny OV (kořenové, KČOV) Pro skupiny nemovitostí umístěné v lokalitách s dostatečnou okolní plochou (zahrady, pastviny) lze uvažovat o vybudování kořenové čistírny. Kořenová čistírna je tvořena mělkým jezírkem odděleným od okolního prostředí fólií. Na fólii jsou uloženy vrstvy štěrku a humusu s mikroorganismy a osázené vhodným typem vlhkomilných rostlin apod. Čištění probíhá ve třech fázích: − nejprve se oddělí hrubé nečistoty − druhý stupeň představuje zmíněné vegetační pole − třetí dočišťovací biologický rybník. Vegetační pole je plošně nejrozsáhlejší (cca 5 – 10 m2/EO, minimální velikost pro zajištění funkčnosti je 40 m2 pro 5 EO). Pro zabezpečení požadavku účinnosti 85 % redukce BSK5 je nutno uvažovat s plochou cca 9 – 10 m2/EO. Vlhkomilné rostliny a bakterie přisedlé na jejich kořenovém systému napomáhají čistícímu procesu. Rostliny využijí organické znečištění ke svému růstu. Vegetační náplň je třeba jednou za 15 let zcela vyměnit. Kořenové čistírny jsou charakteristické nízkými provozními náklady. Vhodným začleněním do prostředí se mohou stát zajímavých architektonickým prvkem. V zimě se účinnost kořenové čistírny nevýznamně snižuje (cca 5% snížení). Před zimou je třeba provést ochranná opatření proti promrznutí. Účinnost odstraňování nutrietů (fosforu a dusíku) je nižší než u malých ČOV na principu aktivačního procesu. Účinnost je především závislá na použité náplni kořenového pole a klesá lineárně s dobou provozu. Po cca 3 letech klesá účinnost odstraňování o polovinu. Z tohoto důvodu není vhodné KČOV navrhovat do míst, kde je zvýšený požadavek na odstranění nutrietů. Na základě zkoumání vlivu osazené vegetace na čistící proces bylo konstatováno, že je zcela minimální. Z tohoto závěru je možné usuzovat, že KČOV jsou v podstatě otevřené zemní filtry, pro které je osázení vegetací zejména dekoračním prvkem. Na trhu je celá řada průmyslových řešení kořenových čistíren v rozsahu 5 – 1000 EO určené pro komunální odpadní vody. Z hlediska provedených ekonomických analýz provozních nákladů na KČOV vyplývá, že nejsou vhodné pro nasazení nad 300 EO. Investiční náklady jsou srovnatelné s klasickou ČOV stejné velikosti. Na první pohled jednoduchý princip a řešení KČOV vyžaduje pro správnou funkci odborné provedení a proto je vhodné realizaci svěřit společnosti, která má s realizací KČOV dlouhodobé zkušenosti.


Obr 4. Schéma jednoduché kořenové čistírny

Obr 5. Kořenová čistírna v realizaci a po osazení vhodnou vegetací

3.4.13 Závěr Zpracovaná studie souhrnně vyhodnocuje vliv dopadu zákona o vodách po 1.1.2008 na obce se zaměřením na neodkanalizované lokality v okrajových částech města Vsetín. Z pohledu orgánů státní správy jde o legislativní přelom z hlediska nakládání s odpadními vodami v urbanizovaných povodích. Studie zahrnuje variantní řešení likvidace odpadních vod z jednotlivých typů nemovitostí. Vhodný typ čištění je zohledněn na základě charakteru lokalit ve kterých se nemovitosti nacházejí. V legislativní části se studie zaměřila na legislativní úpravu v oblasti nakládání s odpadními vodami a její dopad na občany a obce. Stěžejní body lze shrnout následovně : − 1. ledna 2008 pozbudou platnosti povolení k vypouštění odpadních vod vydána dle zrušeného vodního zákona č. 138/1973 Sb. Od tohoto data se bude nakládání s veškerými vodami plně řídit zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů. − Obce, jejichž počet obyvatel přesahuje 2 000 ekvivalentních obyvatel, mají povinnost nejpozději do 31. prosince 2010 zajistit odkanalizování a čištění svých odpadních vod na


−

−

−

−

úroveň stanovenou nařízením vlády č. 61/2003 Sb. (v současné době se intenzivně připravuje její novela). S ohledem na nutnost dosažení dobrého stavu vod do 22. prosinec 2015 budou v nových vodoprávních rozhodnutích stanoveny emisní limity pro vypouštění odpadních vod tak, aby bylo k tomuto datu dosaženo imisních limitů v toku uvedených v nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Vsetínská Bečva a rovněž i potok Jesenice a Rokytenka jsou vodami lososovými. Připravovaná novela nařízení vlády č. 61/2003 Sb. by měla umožnit stanovení limitů pro vypouštěné odpadní vody tak, aby byly dosažitelní za použití nejlepších dostupných technologií, a tudíž byly nejúčinnější pro ochranu vod a zároveň ekonomicky a technicky přijatelné. Vlastníci stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody a jsou nebo budou v dosahu kanalizace, budou povinni se na tuto kanalizaci připojit, pokud jim tuto povinnost obecní úřad v přenesené působnosti rozhodnutím uloží. V případě nemovitostí mimo souvislou zástavbu, kde se jeví jako neekonomické budovat městskou kanalizační sít je nutno likvidaci odpadních vod řešit individuálně některou s technologií vhodnou pro malé zdroje znečišťování pod 50 EO. Vhodnými technologiemi čištění odpadních vod jsou např. vícekomorové septiky se zemním filtrem, domovní biologické ČOV nebo kořenové čistírny. Povinnost řešit nakládání s odpadními vodami bude na vlastníkovi nemovitosti nebo pozemku, kde odpadní vody vznikají nebo mohou vznikat. Kvalita vypouštěných odpadních vod do vod povrchových musí splňovat standardy stanovené nařízením vlády č. 61/2003 Sb. (v současné době se intenzivně připravuje její novela) pro příslušnou velikost ČOV. Pro jednotlivé rodinné domy a stavby k individuální rekreaci lze rovněž povolit vypouštění odpadních vod do půdních vrstev. Podkladem vydání povolení k nakládání s podzemními vodami je vyjádření osoby s odbornou způsobilostí dle zákona o geologických pracích č.62/1988 Sb., pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak.

Vyhodnocením stávajícího stavu kanalizační sítě, rozložením zástavby a rozvojových ploch v ÚPD bylo zjištěno, že cca 13 % obyvatelstva ve městě Vsetín a blízkém okolí není připojeno na veřejnou kanalizaci. Přibližně 10 % obyvatelstva žijící v souvislé zástavbě bude postupným rozšířením stokové sítě odkanalizováno na ČOV Vsetín. Zbývající cca 3 % obyvatel budou odkázána na lokální likvidaci odpadních vod. V rámci studie byly stanoveny základní koncepční body pro nakládání s odpadními vodami v urbanizovaných povodích. Pro malé zdroje znečištění byl uveden přehled využitelných technologií čištění OV z malých zdrojů znečištění jak pro stávající zástavbu, tak pro rozvojové plochy bez možnosti napojení na veřejnou kanalizaci.


3.5 Vodní hospodářství ve městě Oradea 3.5.1

Základní informace:

Počátek služeb v oblasti dodávek vody se ve městě Oradea datuje do roku 1817 (studie, průzkum možných řešení) a do roku 1888, kdy byl založen Výbor pro dodávky vody. Z dobových dokumentů vyplývá, že roku 1894 byla vybudována „Stará vodárna“, dnešní Vodárna č. 3. 4. srpna 1910 zahájila provoz „Nová vodárna“, kde průtok činil 13 440 m3/den. Aby se zvýšil průtok vody čerpané do systému, byla v roce 1912 při Staré vodárně vybudována pomocná čerpací stanice. Celková kapacita tak dosáhla přibližně 20 000 m3/den. Můžeme sice najít i cihlové stoky z 19. století (v centrální oblasti), avšak rozvoj městského stokového systému se datuje do období 1900 až 1910. Roku 1910, kdy byla do provozu uvedena městská čistírna odpadních vod, čištění a sběr odpadních vod probíhaly prostřednictvím mechanických i biologických metod s využitím zasakovacích polí. 1. ledna 1938 otevřel své brány „Obecní závod města Oradea, veřejný obchodní podnik“. Současnost Vodohospodářská společnost Oradea, která je držitelem licence provozovatele a má zkušenosti s dodávkami vody delší než 110 let, obhospodařuje následující kapacity: − − − − − − −

jímání, čištění a čerpání pitné vody v objemu 2 100 l/s, 543 km přepravních sítí včetně distribuce vody, 79 automatických tlakových stanic, 360 km sítí splaškové kanalizace, 320 km sítí dešťové kanalizace, mechanické a biologické čištění o kapacitě 2 200 l/s, 184 000 spotřebitelů v domácnostech připojených na vodovodní síť a 171 000 spotřebitelů v domácnostech připojených na kanalizační síť.

Všechny tyto služby zajišťuje 590 zaměstnanců. Cíle Vodohospodářské společnosti Oradea ohledně správy a využívání služeb v oblasti dodávek vody a kanalizací jsou následující: − − − −

zajištění kontinuity služeb a nediskriminačního přístupu k nim, zvyšování spokojenosti spotřebitelů zajišťováním kvalitních služeb, pružnost podle potřeb zákazníka, průhlednost a veřejná zodpovědnost.

Je zřejmé, že podle cílů postupujeme, vyčleňujeme potřebné finanční prostředky a dodržujeme konkrétní předpisy o ochraně životního prostředí.


3.5.2

Strategie - projekty

Strategie pro snižování ztrát ve vodovodní soustavě Cílem monitorování ztrát vody je snížit tyto ztráty na technicky a ekonomicky přijatelnou úroveň (méně než 15 % ztrát způsobuje vysoké náklady). Zmenšování ztrát znamená zvyšování množství dostupné vody a umožňuje rozšířit vodovodní síť tak, aby pokryla větší území. Tato strategie byla využita u všech projektů obnovy probíhajících na veřejné vodovodní síti. Strategie na ochranu životního prostředí a kvality vody − Zvyšování kvality dodávané pitné vody a vypouštěné vody pomocí odpovídajícího vybavení laboratoří a jejich akreditace − Sanace řeky Crisul Repede odkloněním odpadních vod z dešťové kanalizace do nové splaškové kanalizace − Sanace půdy a poskytnutí sběrných služeb pro veškeré odpadní vody ze znečištěných oblastí Strategie pro kvalitní služby − Přístupnost a průhlednost ve vztahu k zákazníkům − Poskytování srážek spojených s odečtem spotřeby a možnost hradit účty − Zvyšování kvality služeb provedením několika provozních postupů vyplývajících z norem ISO 9001, ISO 14001 a OH SAS 18001 Rozvojová strategie - rozšiřování vodovodních a kanalizačních sítí Kapacita produkce pitné vody byla vypočítána pro spotřebu na úrovni přibližně 480 l/os./den. Po realizaci programů obnovy sekundárních sítí pitné vody a měření na přípojkách začala průměrná spotřeba trvale klesat. V současnosti spotřeba činí 170 l/os./den. Z tohoto důvodu a vzhledem ke snižování ztrát vody jsme v produkci vody zaznamenali přebytek. Ve snaze dále tuto činnost rozvíjet vypracovala společnost strategii na získání nových zákazníků. Vodohospodářská společnost Oradea jakožto regionální provozovatel bude koordinovat rozšiřování veřejné vodovodní a kanalizační sítě prostřednictvím projektů rozvoje infrastruktury veřejných služeb za pomoci nevratné finanční podpory od Evropské unie. 3.5.3

Čerpací stanice

Celková čerpací kapacita: 2 100 litrů/s V rámci Programu rozvoje komunálních služeb, 2. fáze (PRKS II), jsme zajistili vybavení pěti čerpacích stanic novými elektrickými čerpadly monitorovanými a řízenými dispečerem provozu. Dispečer neustále dohlíží na parametry provozu čerpacích stanic (tlak, průtok, hladina vody v nádržích, dávky chloru) a v případě potřeby dává pokyn k úpravě parametrů.


3.5.4

Soustava distribuce pitné vody

Díky PRKS II jsme dosáhli renovace vodní distribuční soustavy (132 km sekundárních sítí, 42,5 km hlavních sítí a 77 plně automatizovaných tlakových stanic), zavedení monitoringu distribučních sítí a měření spotřeby u spotřebitelů na úrovni objektů (2 581 metrů opatřených rozhraním pro odečet dat na přípojkách). V období 2007 až 2010 budou v rámci projektu za 37 756 186 eur vyměněny staré sítě uličních stok z azbestového betonu (161 km) spolu se souvisejícími olověnými přípojkami (9 867 přípojek). Aby se dosáhlo online centralizovaného monitoringu fakturačních dat, budou pořízeny a na přípojky namontovány měřiče, čímž se zajistí přenos potřebných informací na centrální dispečink.

3.5.5

Stoková síť

Program ISPA pro město Oradea je ve fázi realizace Roku 2001 Vodohospodářská společnost Oradea získala prostředky na projekt nazvaný „Obnova stokové sítě a čistírny odpadních vod ve městě Oradea, Rumunsko“, který má tři hlavní cíle: − Obnova stokové sítě města Oradea v délce 60,68 km, tj. 130 ulic − Obnova města Oradea, 1,5 km po proudu na pravém břehu řeky Crişul Repede − Technická podpora pro realizaci projektu a dohled nad pracemi Práce v rámci projektu proběhnou v období 2004 až 2008. Výsledky projektu ISPA − − − − − − − 3.5.6

Zajištění sběru odpadních vod ve městě Oradea Zmenšení rozsáhlého znečištění řeky Crişul Repede Snížení úrovně znečištění odtokové vody Zvyšování účinnosti čistírny odpadních vod (ČOV) Zkvalitňování technického procesu ČOV Snižování provozních nákladů Zajištění sběru odpadních vod z města Oradea a okolních obcí v rámci městské oblasti. „Rozšíření vodovodní a kanalizační sítě ve městě Oradea“

Za účelem pokrytí potřeb všech obyvatel města Oradea financovala Vodovodní společnost projekt s výše uvedeným názvem. Projekt byl schválen HG 536/2006 s následujícími technickými a ekonomickými parametry a je nyní ve fázi realizace: investiční hodnota 48 823 034 eur, rozšíření vodovodní sítě 108.27 km, rozšíření splaškové kanalizace 140,704 km, rozšíření dešťové kanalizace 99,582 km, vybudování 5 500 přípojek a 7 800 nových přípojek.


3.5.7

Management ztrát vody

Věděli jste, že...? − Po obnově vodovodních distribučních sítí (175 km) v rámci projektu PRKS II poklesly ztráty vody o 10 % − Po obnově sítí z azbestového betonu (116 km) počítáme s dalším poklesem ztrát vody o 10 % − Vyhledáním a přerušením dodávek zákazníkům, kteří jednali podvodným způsobem, ztráty klesly o 0,5 % − Automatizace a online monitoring distribučního systému vedly k odstranění velkých výkyvů tlaku vody, a tedy i ke snížení způsobených škod 3.5.8

Další kroky

− Obnova přibližně 100 km litinové distribuční sítě, která překročila dobu životnosti Po realizaci tohoto projektu předpokládáme další pokles ztrát o 10 % − Náhrada 10 000 měřičů třídy B novými měřiči třídy C do roku 2010 − Vypracování matematického modelu za účelem hydraulické optimalizace sítě − Rozdělení systému do samostatných sektorů s cílem dosáhnout − Snížení počtu spotřebitelů, jichž se dotkne plánované či havarijní přerušení dodávky − Zajištění hydraulické rovnováhy sítě pomocí automatizovaných uzávěrů na základě analýz matematického modelu


4 Vsetín – pilotní projekt 2.4 Standardy kvality života na sídlištích 4.1 Charakteristika projektu Město Vsetín se snaží od roku 1999 nalézt cestu ke zvyšování kvality života ve městě a postupnými kroky dochází i k jejímu naplňování. V roce 1999 byla zahájena kampaň Místní Agendy 21, o rok později se město zapojilo do projektu „Zdravé město“. V následujících letech byly podniknuty kroky ke zlepšení nejen funkce úřadu (ISO 9001, ISO 14001, sledování kvality úřadu pomocí Benchmarkingu, CAF), ale i vůči veřejnosti a občanům (projektové řízení jako pomoc nevládním organizacím, sledování Indikátorů udržitelného rozvoje – ECI). Jako poslední prostředek ke zlepšení a zvýšení kvality schválilo Zastupitelstvo města Vsetína na svém zasedání dne 22.6.2004 Strategickou mapu města Vsetína, která je řešena formou Balanced Scorecard, tzn. vyvážené sledování stanovených měřítek včetně cílových hodnot a přijímání účinných opatření. K tomuto tématu se zastupitelstvo vrátilo dne 2.11.2004, 29.3.2005 a 28.3.2006 kdy uložilo odboru životního prostředí v rámci projektu C2ENET zpracovat metodiku měřítka 4.1. Index kvality života na sídlišti. Důvodem pro vznik projektu tedy byla potřeba vytvořit základy pro sjednocení a následný systém vyhodnocení a monitorování kvality života na sídlištích, následné vyhodnocení a přijetí opatření k nápravě havarijních stavů jednotlivých atributů na sídlištích a současně jejich aktualizace. Proto byl zastupiteli města Vsetína definován index kvality života jako stěžejní prvek strategického plánu města Balanced Scorecard. Studie a její metodika indexace byla zvolena tak, aby ji mohly využívat jak malé obce, tak města a kraje, aby byly sladěny priority a cíle v jednotlivých oblastech rozvoje, přehledně sledovat efektivnost vynaložených finančních prostředků, které mohou být do jednotlivých složek rozděleny. Projekt je inovativní ve smyslu, že o podobném záměru se již mnoho let uvažovalo, ale dosud žádné z měst, obcí či krajských úřadů nenašlo cestu takový projekt realizovat. Tím vyžaduje vyšší náklady v realizační etapě projektu. Dá se předpokládat, že realizace projektu podpoří modernizaci sektorů veřejné správy a povede k účelnosti při vytváření rozpočtových položek pro zvýšení kvality života ve městech a obcích. Při využití metodiky v celorepublikovém měřítku dojde ke stanovení strategických cílů a plánů v rámci celé ČR. Cílem projektu je zavedení a implementace metodiky do činnosti úřadu, snaha o zkvalitnění veřejné správy tak, aby odpovídala mezinárodním standardům komunitního plánování (Plán zdraví a kvality života) a současně slouží k zpracování plánu zlepšování činnosti městského úřadu hlavně z hlediska efektivního využívání finančních prostředků.

4.2 Důvod a cíle Hlavním důvodem pro vytvoření studie a vypracování jednotlivých pasportů včetně jejich vyhodnocení byla především absence systému pro kontrolu, vzájemnou provázanost a shodu jednotlivých odborů města při správě a údržbě majetku – správa majetku, oblast finanční, životní prostředí, investice atd.


4.3 Popis řešení V realizační části 1. etapy projektu, která probíhala v období 22. 1. 2006 až 31. 07. 2006, dodavatel provedl zpracování jednotlivých pasportů. Na jednotlivých pasportech se podíleli jak projektant a referent Technických služeb Vsetín, s.r.o., tak asistenti, kteří po týdenním základním proškolení následně sbírali v terénu dle předem stanoveného plánu jednotlivá data a jejich charakteristické hodnoty dle stanovených požadavků. V dalším průběhu 1. etapy byla takto získaná data přenášena do elektronické podoby v prostředí programu GiSel, který byl vybrán a nainstalován u zpracovatele z důvodu datové kompatibility se softwarem užívaným městem Vsetín. Takto bylo docíleno vzájemného propojení, okamžité vizualizace jednotlivých pasportů a jejich atributů po síti v celém úřadu města Vsetína a v budoucnu následné výměny dat mezi městem a TS. Tímto byla vytvořena komunikační infrastruktura pro příslušné komunikační kanály a technologické zázemí. Pasportům se Technické služby intenzivně věnovaly již v předchozím roce a to především u těch atributů, které jsou pracovně významné pro jejich činnost. Jednalo se hlavně o monitorování jednotlivých odpadových nádob ve městě a přilehlém okolí, zmapování svozových tras a jejich časového harmonogramu. Po zadání studie a jednotlivých pasportů bylo nutné shromáždit veškerá data o jednotlivých atributech jak z technických služeb tak jednotlivých odborů města. Všechna tato data, které byla nutná k vytvoření indexu kvality života na sídlištích, byla až dosud zpracovávána ručně, a proto se musela převést do samostatných pasportizačních vrstev a k nim posléze připojovat zjištěné charakteristiky bodu daného atributu. Samotný převod z papírové formy do elektronické byl velmi zdlouhavý, neboť současně probíhala aktualizace v terénu za přítomnosti vedoucích pracovníků jednotlivých provozů a jejich zaměstnanců. Jednalo se především o převod pasportu veřejného osvětlení, dětských hřišť a sportovišť, městského mobiliáře a kvality komunikací. Data v písemné tabulkové podobě získaná z odborů města Vsetína jako data citlivá byla zapracována do výsledných tabulek indexu, které byly důležité pro výpočty hodnot indexace samotných atributů – počet obyvatel na bytovou jednotku, dělení věkové kategorie dětí na jednotlivá sídliště. V druhé etapě projektu byla vypracována metodika Standardy života na sídlišti. Byly stanoveny oblasti zájmu monitoringu a hodnocení pro závěrečnou indexaci zvolených atributů. Byly hodnoceny tyto oblasti a jejich atributy: Komunikace, parkování, stezky pro cyklisty 1.1 Místní a obslužné komunikace 1.2 Komunikace pro pěší 1.3 Parkovací stání - zastavěná plocha 1.4 Parkovací stání - počet na bytovou jednotku 1.5 Stezky s prvky pro cyklisty


Odpady 2.1 Komunální odpad 2.2 Recyklovatelný odpad - kompletní recyklační hnízda 2.3 Odpadkové koše 2.4 Koše na psí exkrementy Veřejná zeleň 3.1 Kvantita zeleně Veřejné osvětlení 4.1 Počet svítidel 4.2 Pokrytí sídliště - podíl osvětlené plochy k ploše sídliště 4.3 Výkon svítidla 4.4 Stav stožáru Dětská hřiště a sportoviště 5.1 Pískoviště 5.2 Sportoviště 5.3 Dětské hřiště 3 – 12let 5.4 Dětské hřiště 9 – 16let Městský mobiliář 6.1 Počet obyvatel na počet laviček 6.2 Počet míst na kola (ve stojanu) u veřejných budov Je pravděpodobné, že metodika dozná v průběhu roku jisté úpravy, doplnění a vylepšení tak, aby stále odpovídala potřebám města Vsetína a tím se odbouralo hodnocení a sledování strategických cílů v „papírové“ formě, která se stává k tomuto účelu časově náročnou až nepřehlednou. Pro kalibraci výpočtového modelu byly využity jak vstupní údaje uvedené ve studii (především aktuální hodnoty jednotlivých ukazatelů v prvním pololetí roku 2006, resp. roku 2005) a dále některé hodnoty vycházející z praxe dalších měst nebo z legislativy. Vyhodnocení většiny kritérií je dáno skutečností, že požadovaná hodnota je "čím větší, tím lepší" (tzn. cílem je maximalizace hodnoty) a vypočítá se jako poměr hodnoty ve sledovaném roce ku požadované hodnotě. V případech některých kritérií je tomu naopak (1.3, 2.3, 2.4, 4.2, 6.1) a vyhodnocení kritérií je dáno převráceným poměrem současné a požadované hodnoty. Výpočet vlastního indexu je pak proveden následovně: váha kritéria x (hodnota v posuzovaném období / požadovaná hodnota) [%] Výsledné stanovení hodnoty indexu je možno založit jak na procentuelním, tak na bodovém ohodnocení. Důležitější je však stanovit váhy jednotlivých kritérií tak, aby jednotlivé oblasti byly v indexu rovnoměrně zastoupeny. Z hlediska běžnějšího použití ponecháváme výsledné hodnocení v procentech Předmětná území pro potřeby vyhledávací studie byla rozdělena na jednotlivé lokality města – sídliště (Dolní náměstí, Horní město, Hrbová, Jasenka, Luh, Ohrada , Rokytnice, Rybníky, Sychrov, Trávníky).


Tyto plochy jsou graficky vymezeny jak elektronicky v zadaných pasportech, tak ve studii „Standardy života na sídlišti“.

4.4 Dosažené výsledky a následná řešení Následující grafy slouží jako pomůcka pro vyobrazení propojení pasportů a indexace zadané studie k vyhodnocování jednotlivých atributů. Tyto hodnoty jsou ve spojení s pasporty, které jsou k dispozici celému městskému úřadu Vsetín online okamžitě k dispozici a je možné s nimi snadno a rychle pracovat bez náročných vyhledávání v archivech. 4.4.1

Příklad – místní komunikace a komunikace pro pěší

Komunikace, chodníky, parkování, stezky pro cyklisty – Místní a obslužné komunikace

Doporučení Návrh provést rozpočtová opatření na nutné opravy místních komunikací v lokalitě sídliště Horní město, Rokytnice, Hrbová. Zvažovat rekonstrukci zvláště havarijních komunikací i v ostatních sídlištích dle monitorovaných zjištění.


Komunikace pro pěší, bezbariérovost

Doporučení: Návrh provést rozpočtová opatření na nutné opravy chodníků v lokalitě sídliště Luh, Ohrada, Horní město. Projektová dokumentace by měla být zaměřena jak na letní, tak především na zimní údržbu – dodržovat šíři chodníků 2,1 m pro pohyb radlice při zimní údržbě. Rovněž sjednotit zámkovou dlažbu do jednotlivých sídlišť. Zaměřit se na bezbariérové nájezdy.

4.5 Souhrnné zhodnocení Pozitivní ovlivnění přinesla zejména poptávka ze strany zadavatele, města Vsetín, které hledalo vhodný nástroj pro vyhodnocování opatření ke zkvalitnění života na sídlištích a optimalizaci vynaložených rozpočtových prostředků. Tato metodika je v plné míře inovativní. Nebyl nalezen žádný obdobný systém, který by umožnil výše zmíněné funkce. Je řada programů pro monitorování a databáze, ale žádný ze systémů nedo-


káže propojit u zmonitorovaných území vyhodnocení kvality života s vynaloženými finančními prostředky a sloužit tak cílovým skupinám – od pracovníka konkrétního oddělení na městském úřadu, přes vedoucího odboru, tajemníka, ale i pracovníka vybraného odboru či mezinárodní instituce, který sleduje naplňování strategií v praxi až po požadavky z řad veřejnosti. Plnění, získávání dat a jejich průběžná správa je časově i odborně náročná. Práce na programování a vylepšování tohoto typu informačního systému nikdy nekončí.


Použitá literatura 1. SPOLEČNÉ EVROPSKÉ INDIKÁTORY, TECHNICKÁ ZPRÁVA. Evropská komise, únor 2000. 2. Kolektiv autorů: PŘÍSTUP RADNICE K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ – soubor příkladů ze Vsetína, Vsetín: Město Vsetín, 2005 3. Kolektiv autorů: PŘÍSTUP RADNICE K ŠETRNÉMU VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ – soubor příkladů ze Vsetína, Vsetín: Město Vsetín, 2006 4. Příručka pro mapování kvality Místních Agend 21, Praha: MŽP, 2005 5. Kolektiv autorů: APPROACH TO ENVIRONMENT – CASE OF VSETIN. (v rámci projektu C2ENET), Vsetín: Město Vsetín, 2006 Část z výše uvedené literatury je možné získat na http://www.mestovsetin.cz/vismo/ (složka publikace).

Internetové zdroje: EVROPSKÉ SADY INDIKÁTORŮ: www.timur.cz NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST: www.nszm.cz MĚSTO VSETÍN – PUBLIKACE: http://www.mestovsetin.cz/vismo/ (složka C2ENET).

www stránky jednotlivých partnerů projektu: Město Vsetín, www.mestovsetin.cz Svaz měst a obcí České republiky, www.smocr.cz Rakouský svaz měst, www.staedtebund.gv.at Maďarská národní asociace místních samospráv, Budapešť, www.toosz.hu Město Szigetszentmiklós, Maďarsko, www.szigetszentmiklos.hu Město Oradea, Rumunsko, www.oradea.ro Společnost MEPCO (Mezinárodní poradenské centrum obcí), www.mepco.cz


Management vodního hospodáøství a kvalita ivota na sídlitích Tým autorù vedený Ing. J. Treznerem Vydalo Mìsto Vsetín, Svárov 1080, CZ 755 24 Vsetín, www.mestovsetin.cz Záøí 2007 © Mìsto Vsetín Tato publikace je vydána díky podpoøe Evropské unie a Ministerstva pro místní rozvoj.

Management vodního hospodářství a kvalita života na sídlištích

Recommend Documents