Mammalogie Eva Jozífková
Studijní opora předmětu vymezuje přehledným způsobem nejdůležitější pojmy a odkazuje na další výukové materiály. Spolu s poznámkami z přednášek je základním materiálem ke studiu.
Obsah Evoluční původ ..................................................................................................................... 2 Charakteristika savců ............................................................................................................ 3 Prototheria............................................................................................................................. 4 Theria .................................................................................................................................... 5 Metatheria ......................................................................................................................... 5 Eutheria ............................................................................................................................. 8 Systém................................................................................................................................. 25 Úvodem........................................................................................................................... 25 Savci – přehled............................................................................................................... 26 Savci – podrobněji .......................................................................................................... 27 Použitá literatura ................................................................................................................. 33 Webové odkazy: fotografie, schémata a další informace ................................................... 34
1
Evoluční původ Koho považovat za Tetrapoda? Jedná se o dvě velké sesterské skupiny, tj. Amphibia a Amniota. Do skupiny Amniota patří savci (Mammalia) a plazi (Reptilia). Reptilia lze dále rozlišit na Lepidosauria (hatérie (Sphenodontia) a ještěry (Squamata, včetně hadů)) a Archosauria (krokodýlové (Crocodylia) a ptáci (Aves)). Fylogenetické zařazení želv (Chelonia) je sporné. Co mají Tetrapoda společného? 1) pětiprsté kráčivé končetiny, vzniklé přeměnou párových ploutví. (Jak? Buňky mezi vznikajícími prsty vymírají. Pozor, někteří stačili během vývoje končetiny sekundárně ztratit (kytovci)). 2) lebka s mozkovnou pevně spojenou s horní čelistí, nepárový kloub spojující lebku s páteří 3) střední ucho odvozené z žaberní štěrbiny (původní spojení s trávicí trubicí zachováno tzv. Eustachovou trubicí), ušní kůstka (třmínek neboli columella) z jazylkového žaberního oblouku. 4) další znaky: redukce žaber, uzavření žaberních štěrbin, plicní dýchání (u dospělců), hrtan s křížením trávicích a dýchacích cest, slzní žlázy, oční víčka, srdeční předsíň dělená na pravou a levou část, produkce bílkoviny keratinu v buňkách povrchové vrstvy pokožky Amniota Amniota jsou monofyletický taxon (= obsahuje všechny druhy mající společného předka, tohoto předka a zároveň všechny jeho potomky). Charakterizuje je: 1) přímý vývoj (tj. neprocházejí metamorfózou) 2) hrudní dýchání 3) pokožka krytá několika vrstvami zrohovatělých mrtvých buněk 4) změny v týlní oblasti lebky a napojení na páteř („kroutí“ hlavou, zatímco žáby nikoliv) 5) nemají postranní čáru 6) vývoj vajíčka a rýhování vajíčka na povrchu, ve více vrstvách b) ektoderm tvoří dva zárodečné obaly (vnitřní amnion, vnější chorion (neboli seróza)). c) mezi amnion a serózu se vychlipuje vak alantoin (z břišní části embrya), který slouží jako dýchací, vstřebávací a vylučovací orgán embrya, endoderm embrya obroste žloutkovou masu a tím vytvoří uzavřený žloutkový váček d) v oblasti organizačního centra embrya (tzv. Hensenova uzlu) dochází k masivní produkci kmenových buněk Mammalia Mammalia jsou monofyletický taxon. Mají 1) synapsidní lebku (jediná spánková jáma splývá s očnicí) 2) druhotný čelistní kloub (mechaniku lebky zajišťují dermální kosti) 3) tvarově a funkčně diferencovaný chrup (výměna 2 x nebo vícekrát (vyjímky)) 2
4) jsou endotermní (vznik srsti) 6) mají specializované žlázy (odvozená mléčná žláza) 7) velký mozek a nově vytvořený neokortex (kůra koncového mozku) 8) bezjaderné červené krvinky 9) končetiny směřují „pod tělo“, odlišná mechanika pohybu. Více a podrobněji viz. Zrzavý J. 2006 Fylogenze živočišné říše.
Charakteristika savců Charakteristika savců Mammalia jsou synapsidní endotermní amnioti. (co to znamená a jak se jim to stalo viz. předchozí kapitola.) Mají vyvinuté kožní žlázy, zároveň však u nich dochází k rohovatění pokožky. Typický je pro něj rozvoj koncového mozku, vznik sacího aparátu u mláďat a výkonný žvýkací aparát u dospělců. Autonomně regulovaná tělesná teplota, vysoký bazální metabolismus, intenzivní péče o potomstvo a výživa mláďat pomocí sekretu specializovaných žláz, a dále rozvoj smyslového vnímání a duševních schopností (složité chování) jsou typické pro tento taxon a staly se zřejmě úspěšnou biologickou strategií, díky které savci přežívají. Apomorfní (odvozené, typické pro savce) znaky: 1) chlupy, pigmentovány pouze melaniny 2) kožní žlázy jsou jednovrstevné i vícevrstevné, typické jsou žlázy mléčné 3) páteř je složená z úseků morfologicky odlišných obratlů (tj. poznám krční od bederních) 4) spodní čelist je tvořena jedinou párovou kostí (mandibula, tj. dentale), u recentně žijících (nevyhynulých) jen jeden čelistní kloub 5) ve středním uchu jsou tři sluchové kůstky (malleus – kladívko, incus – kovadlinka, stapes – třmínek), je vytvořeno vnější ucho s primárním boltcem 5) mají diferenciovanou faciální svalovinu 6) mozek vyvinutější a větší, nárůst šedé hmoty, mohutná druhotná kůra koncového mozku izokortex, střední mozek má corpora quadrigemina 7) je vytvořena levá aorta, pravá během vývoje mizí (na rozdíl ptáků, u těch je to opačně), červené krvinky nemají jádra 8) mají bronchoalveolární plíce (plíce se zvětšeným vnitřním povrchem), a tělní dutinu rozdělenou bránicí (bránice se podílí na dýchacích pohybech – měli jí i krokodýli, nicméně jejich bránice vzniká jinak). 9) schopnost dokonalé endotermie a vysoká úroveň metabolismu 10) je vytvořena Henleyova klička v ledvinách, čímž dochází ke zlepšení osmoregulačních schopností 11) chování většiny savců je složitější a plastičtější než chování jiných živočichů (poznámka: nebo jiné živočichy méně známe a jejich chování je nám jako savcům méně srozumitelné). Mláďata a jsou živena mlékem a vyvíjejí se vlivem fyzického a psychického kontaktu s matkou, případně s jedinci téhož druhu (poznámka: fyzický a psychický kontakt s matkou u některých ptáků zřejmě také, a někteří plazi začínají být z téhož podezřelí, možná nás ještě překvapí).
3
Prototheria Savci se znaky předků Amniot, například snášení vajec. Monotremata, ptakořitní Mléčná žláza ústí na tzv. žláznatém políčku (ž. políčko = areola). Pleziomorfní znaky: 1. typ urogenitální soustavy 2. rozmnožování (vejce s vysokým obsahem žloutku a diskodálním rýhováním) 3. plně vyvinutá kloaka 4. stavba pletence hrudní končetiny a pánve, epipubické kosti Apomorfní znaky (s ostatními savci): kožní žlázy, sekundární čelistní kloub, 3 kůstky ve středním uchu, 7 krčních obratlů, svalnatá bránice, úplné rozdělení srdce, teplokrevnost Autoapomorfní znaky (mají jenom oni): ztráta zubů, přestavba čelistí (jako „zobák“), rohovité ostruhy na zadních končetinách, masivní chondrokranium, zrohovatělý epitel v žaludku Dále samice mají 2 vaginy, každá ústí do kloaky samostatně, samci varlata nesestoupené do šourku, močovod neprochází penisem, coracoid a procoracoid jako u terapsidních plazů odděleny (u savců splývá coracoid se scapulou a procoracoid vymizel), samci jedové ostruhy na kotnících, jen mláďata mají zuby, cca 3 kg hmotnost, velikost těla max 50 cm. Kladou vajíčka, ježura jako hrách, ptakopysk1,3 x 2cm. Čeleď Tachyglossidae ježurovití Noční savci živící se hmyzem (mravenci, termiti, žížaly). Bezzubé čelisti, dlouhý jazyk, hrabavé nohy. Tělní kryt tvořen zčásti bodlinami a zčásti srstí. Samice inkubují jedno vejce ve vaku. Rod ježura Tachyglossus a paježura Zaglossus (Austrálie, Tasmánie, Nová Quinea). Čeleď Ornithorhynchidae ptakopyskovití Polovodní (ve sladké vodě), potrava sladkovodní červi a další bezobratlí, na “zobáku” receptory schopné přijímat elektromagnetické signály, užívají je při hledání kořisti. Bez zubů (mizí během embryonálního vývoje). Plochý ocas, plovací blány, které přesahují prsty (při hrabání úkrytů nor - blány složí). V březích hrabe 10 až 20 m dlouhé nory. Samice inkubuje dvě vejce. Ptakopysk Ornitorhynchus anatinus (Austrálie, Tasmánie).
4
Theria Mléčné žlázy ústí na bradavkách nebo strucích. Nevytváří vaječnou skořápku. Sekundární čelistní kloub, (korunové linie mají tribosférický molár), lagena stočená do hlemýždě (hlemýžď má několik závitů), vytvořeno vnější ucho, nemají coracoideus a interclaviculu. Na lopatce (scapula) vytvořen hřeben (spina scapulae), což umožňuje prodloužený krok. Urogenitální a anální otvor jsou odděleny hrází (perineum) (u vačnatých ještě ne úplně). Mléčné žlázy vyúsťují na bradavkách nebo na strucích. Vaječná skořápka se nevytváří. Taxon Multituberculata: vymřelí, měli široké moláry s vyšším počtem hrbolků (odtud název), “hlodavci druhohor” (v mesozoiku nejhojnější skupina savců), terestriční (pozemní) a semiarboreální (žili zčásti na stromech). Taxon Eupantotheria: vymřelí, nejednotná nomenklatura (= autoři různé názory) tribosférické moláry, některé druhy měly epipubické kosti (možná, že epipubické kosti jsou starý znak, který placentálové ztratili). Taxon Boreosphenida: vymřelí, tribosférické zuby, z nich odvozené sesterské skupiny Metatherií a Eutherií.
Metatheria Monofyletická kmenová skupina živorodých savců, rodí nedovyvinutá mláďata (vývoj dokončen ve vaku, mláďata se vyvíjejí v trvalém kontaktu s mléčnou bradavkou samice i u druhů bez vaku). Od placentálů se liší základním zubním vzorcem, v každé polovině čelisti mají 3 třenáky (placentálové 4) a 4 stoličky (placentálové 3). Spodní čelist charakteristicky ohnuta (processus angularis mandibulae) v oblasti úponu m. pterigoideus. Z pánve vybíhají epipubické kosti (epipubes), u obou pohlaví i u druhů bez vaku. U samic vytvořeny dvě dělohy, dvě pochvy, samci mají rozeklaný penis. Mléčné bradavky uspořádány ve dvou podélných řadách nebo ve spirále (2-27 bradavek).
Marsupialia, vačnatci Živorodí savci, mláďata se rodí na nízkém stupni vývoje, vývoj dokončují ve vaku (tj. extrémně altriciální (nidikolní) vývoj. Nemají alantochoriální placentu (pozor, výjimka bandikuti z čeledi Peramelidae). Vačnatci vznikli a rozšířili se na severních kontinentech, v Asii a Severní Americe, ale později se vyvíjeli na jižních gondwanských kontinentech. Jsou (byli) primitivní a neschopní konkurence? Nikoliv. V Americe žijí se šelmami, primáty a sudokopytníky. V Austrálii žili s placentály před příchodem člověka. Pomalý metabolismus jim umožňuje přizpůsobit se široké škále ekologických podmínek. Australská a americká větev, 21 čeledí, a cca 330 druhů.
5
Ameridelphia, američtí vačnatci: úplný chrup, párování spermií ve varlatech, vačíci a některé vačice nemají vak. V třetihorách i predátoři velcí jako kočky. čeleď Didelphidae vačicovití Pozemní nebo stromoví, všežraví, hmyzožraví nebo masožraví, velký počet zubů, částečně ovíjivý ocas. Vačice rod Didelphis, vačice virginská od jižní Kanady do Kostariky (D. virginiana), opossum D. marsupialis Jižní a Střední Amerika, čeleď Caenolestoidae vačíkovití Horské dešťové lesy jižní Ameriky bez vaku, velikost a vzhled rejska, vačík rejsčí Caenolestes fuliginosus 10 cm, potrava bezobratlí.
Australidelphia, australští vačnatci: čeleď Peramelidae bandikutovití Nová Quinea, Austrálie, Tasmánie, cca 18 druhů. Bandikut nosatý Perameles nasuta velikost králíka. Microbiotheria kolokolo Dromiciops gliroides, hmyzožravec, Chile, Argentina Notoryctoidea vakokrti jako krtci, písečné oblasti na západě Austrálie Dasyuroidea kunovci typy podobné rejskům (insektivorní) nebo šelmám (karnivorní). Většinou pozemní, někteří stromoví. Tři čeledí, 71 druhů. čeleď kunovcovití Dasyuridae Kunovec tečkovaný Dasyurus viverrinus , velikosti, kočky, dobře šplhá, inteligentní mrštný. Ďábel medvědovitý Sarcophilus laniarius, Tasmánie, masožravý, většinou požírá zdechliny. čeleď mravencojedovití Myrmecobiidae Mravencojed žíhaný Myrmecobius fasciatus jediný druh západní a jižní Austrálie, kriticky ohrožený. čeleď vakovlkovití Thylacinidae Vakovlk Thylacinus cynocephalus, Tasmánie, jediný druh, konvergence s vlkem, vyhubení. Phascolarctoidea koaly a vombati Stromoví nebo pozemní, mají vak otevřený dozadu, jeden pár mléčných bradavek, zkrácenou rostrální část lebky, rudimentální ocas. Vymřelé býložravé druhy dosahovaly velikosti bizona. čeleď koalovití Phascolarctidae Koala Phascolarctos cinereus, stromový, bez ocasu, listy blahovičníků, jediný druh. čeleď vombatovití Vombatidae Vombati rodu Vombatus a Lasiorhinus, velcí zavalití podzemní vačnatci, živí se podzemními částmi rostlin. 6
Phalangeroidea málozubí Vak otevřený dopředu, čtyři mléčné bradavky, býložravé druhy, často arboretální (stromoví), dlátovité spodní řezáky namířené dopředu. čeleď kuskusovití Phalangeridae Rod kuskus Phalanger, chápavé nohy a ocas, stromoví, potrava ovoce, listí a pupeny. Dvacet sedm druhů. čeleď vakoveverkovití Petauridae Vakoveverky jsou schopné pasivního letu (na vzdálenost cca 30 m), kožní blána mezi hrudními a pánevními končetinami. Jedenáct druhů. Macropodoidea klokani Menší omnivorní, velcí býložraví, největší vačnatci. čeleď klokanovití Macropodidae Klokan rudokrký Macropus rufogriseus, lesostepi Austrálie a Tasmánie. Klokan obrovský Macropus giganteus, až 90 kg. Šedesát pět druhů. čeleď klokánkovití Potoroidae Deset druhů, ohrožení.
7
Eutheria Vznik linií v druhohorách (křída) nebo začátkem třetihor (nejednotný názor). Patří sem Eomaia scansoria. Vývoj v děloze pomocí alantochoriální placenty, trofoblastová vrstva buněk zabraňuje imunologické reakci protilátek matky vůči embryu. Nemají epipubické kosti ani vak. Děloha je v různém stupni spojená, pochva vždy jedna, mléčné bradavky ve dvou řadách. Penis není rozeklaný, šourek primárně uložen za penisem. Všechny třenové zuby mají předchůdce v mléčném chrupu. Zvětšování mozkovny, diferenciace koncového mozku. Apomorfní znaky: • prodloužení embryonálního vývoje uvnitř trofoblastu, alantochoriální placenta • dlouhý embryonální vývoj v děloze, vyspělé a velké mládě (poznámka: oproti vačnatcům) • časná morfogeneze centrálního nervového systému • vytvoření corpus callosum (vláknité spojení mezi hemisférami) • ztráta epipubických kostí • počet zubů, stoličky nemají předchůdce v mléčném chrupu, výchozí vzorec úplného chrupu: 3143 3143 • jedna vagina • močovody a Müllerovy vývody se nekříží řád Tubulidentata, hrabáči 1 druh, Afrika, izolovaní příbuzní kopytníků, živí se termity a mravenci, vyvinutý čich, zuby bez kořenů, z dentinových kanálků spojených cementem (1000-1500) hrabáč Orycteropus afer, subsaharská Afrika řád Macroscelidea, bércouni hmyzožraví, rypák prodloužen v chobotek, prodloužený metatarzus, noční druhy veliké oči, subsaharská Afrika, jeden druh severozápadní Afrika, celkem 15 druhů bércoun velký Elephantulus rozeti řád Afrosoricida, afričtí hmyzožravci zalambontní stoličky čeleď zlatokrtovití Chrysochloridae 21 druhů, Afrika, podzemní, zavalité tělo, bez ušních boltců a ocasu zlatokrt kapský Chrysochloris asiatica čeleď bodlínovití Tenrecidae Madagaskar a Komorské ostrovy, 21 druhů, různé ekologické typy, rod Tenrec (bodlín) má kloaku čeleď vydříkovití Potamogelidae 8
vydřík hbitý Potamogale velox, potrava sladkovodní krabi řád Hyracoidea, damani býložraví, Afrika a přední Asie, prstochodci, druhý zadní prst nese dlouhý dráp k čištění srsti, aktivní ve dne, žijí v societách, horní řezáky trvale rostou, odvozeni z prakopytníků, 4 druhy daman skalní Procavia capensis řád Sirenia, sirény (= ochechule) v pobřežních vodách, býložraví, primitivní „kopytníci“„ konvergencí připomínající tuleně, vrstva podkožního tuku, přední končetiny změněné, zadní redukované, vodorovná ocasní ploutev, bez boltců, chrup = jen řezáky a stoličky, axiálně umístěné bradavky (koho to připomíná... slony...), jedno mládě po narození samo vyplouvá k hladině (na rozdíl od kytovců), rozštěpený svalnatý pysk, několikadílný žaludek, potrava vodní rostliny kapustňák širokonosý Trichechus manatus řád Proboscidea, chobotnatci masívní lebka (ovšem pneumatizovaná), chobot, horní řezáky = kly, chobot 1 nebo 2 prstíky, sloupovité nohy – kosti nad sebou (nikoliv zakloubeny v úhlu), sociální život, tlustá lysá kůže, uši - ochlazování nebo signalizace, chrup jen stoličky a horní řezáky (kly), nehtovitá kopýtka, jedno mládě, původ v Africe, odtud to Eurasie a Ameriky mamut + slon africký Loxodonta africana 2 prstíky na chobotu, 3 kopýtka na zadních nohách, existuje menší pralesní forma (někdy jako druh, slon pralesní) slon indický Elephas maximus 1 prstík a 4 kopýtka (poznámka: koukejte na linii hřbetu a tvar uši), jen indický jako pracovní zvíře řád Xenarthra, (Edentata), chudozubí vedlejší artikulace hrudních a bederních obratlů, srůst páteře a pánve v oblasti ischia u hrabavých řezáky a špičáky vždy chybějí, ostatní zuby jednokořenové bez skloviny, anebo také chybí zkostnatění sternální části žeber, velký processus coracoideus, neostré dělení dělohy a pochvy, nižší teplota, nižší úroveň metabolismu dřív byli s Pholiodota (luskouni) spojováni do Edentata, společné znaky však byly dány konvergencí cca 13 rodů a 31 druhů, primitivní řád, vývoj v Jižní Americe, mravenečník nemá zuby, pásovec má víc než 100, pásovec, mravenečník, lenochod čeleď mravenečníkovití Myrmecophagidae pralesní a stepní savci, bezzubé a trubicovité čelisti nejsou srostlé (na rozdíl od ježur), velké slinné žlázy, potrava mravenci a termiti, velké drápy na přední končetině při chůzi otočeny dozadu (našlapují na hřbety prstů). mravenečník velký Myrmecophaga tridactyla, 2 m, jižní Amerika, lysenceální mozek (jako lenochodi)
9
čeleď lenochodovití tříprstí Bradypodidae 18 zubů z dentinu, 6-9 krčních obratlů, dělený žaludek, střevo před konečníkem má zvláštní rozšířeninu, tělesná teplota kolísá 28-35° C, na větvích visí hřbetem dolů potrava: listy a výhonky a plody, žije v tropech jižní a střední Ameriky, na zadních i předních nohách po třech prstech s drápy čeleď lenochodovití dvouprstí Megalonychidae na předních nohách dva, na zadních tři srostlé prsty s drápy, obří vymřelé formy čeleď pásovcovití Dasypodidae menší a střední pozemní savci, homodontí zuby (přes 100), pancíř: navrchu rohovina, vespodu kostěný, může být jen rohovinový krunýř ze šupin, jih severní Ameriky a jižní Amerika, na pampách, omnivorní, hmyz v potravě převažuje, 21 druhů pásovec devítipásý Dasypus novemcinctus, utajená březost, polyembryonie (1 zygota rozpad až na 12 zárodků) pásovec třípásý Tolypeutes tricinctus stáčí se v nebezpečí do koule (málo druhů, ostatní zahrabat do země) řád Lagomorpha, zajíci 2 velké a 2 malé dorůstající řezáky v horní čelisti (přední hlodáky se sklovinou po celém povrchu (hlodavci nemají sklovinu po celém povrchu), 2 velké v dolní, třenáky molarizované, stoličky hypselodontní s více záhyby ve spodní čelisti než v horní (hlodavci obráceně), spirální záhyb ve slepém střevě, cekotrofie, kulovitý čelistní kloub, redukované klíční kosti, 3-5 párů mléčných bradavek, prekociální (zajíc) i altriciální (králík) mláďata, šourek umístěn před penisem (to mají tany taky, ale u placentálů je to výjimka), žijí všude vyjma Antarktidy čeleď pišťuchovití Ochotonidae krátké boltce, velehory Asie a Ameriky, 30 druhů, pišťucha horská Ochotona alpina, pika Ochotona princeps čeleď zajícovití Leporidae prodloužení boltce a zadní nohy, někteří hrabou nory, rychle se množí, 62 druhů zajíc polní Lepus europaneus, úbytek, změny v zemědělství a krajině, nemoci? králík divoký Oryctolagus cuniculus přemnožení, myxomatóza řád Rodentia, hlodavci býložraví, semenožraví, všežraví, různý vzhled diprotodontní chrup, jeden pár horních i dolních řezáků, sklovina jen na přední straně, dlátovité zbrušování místo špičáků mezera (diastema), třenáky mohou chybět, stoličky vždy vytvořeny liší se uspořádáním žvýkacích svalů (hlavně m. maseter) mnoho druhů má rychlé rozmnožování, krátkou graviditu, samice se páří krátce po porodu (post partum oestrus) mláďata altriciální (myš) i prekociální (morčata)
10
vysoké tempo evoluce, podle utváření m. maseter děleni na protrogomorfní, sciuromorfní, myomorfní, hystrikomorfní typ a podle polohy angulárního výběžku na mandibule na typy sciurognátní a hystrikognátní neustálená systematika, 28 – 33 čeledí, nejpočetnější řád žijících savců, všude kromě Antarktidy, 2277 druhů, zkonzumují 50 % produkce využívané herbivory, v rozvojových zemích 50 % úrody, v rozvinutých 1-20 %, u nás 26 druhů čeleď plchovití Gliridae noční, stoličky s příčnými lištami, semena a plody a vzácněji živočišná potrava, u nás čtyři druhy plch velký Glis glis, keřové patro lesů plšík lískový Muscardinus avellanarius i jehličnaté lesy čeleď veverkovití Sciuridae semenožraví, velké oči, do značné míry orientace zrakem, stromoví, polostromoví, pozemní, úkryty dutiny a nory, 2 druhy u nás veverka obecná Sciurus vulgaris Evropa, Asie sysel obecný Spermophilus citellus koloniální stepní savec, jihovýchodní Evropa, i u nás, málo, ohrožen (letiště, golfová hřiště) svišť horský Marmota marmota, horské trávy a byliny, na Slovensku, v Tatrách poletuška slovanská Pteromys volans čeleď bobruškovití Aplodontiidae bobruška Aplodontia rufa čeleď rypošovití Bathyergidae podzemní, někteří eusociální, 16 druhů rypoš lysý Heterocephalus glaber čeleď dikobrazovití Hystricidae velcí pozemní, bodlinatý šat, prekociální mláďata, asi 11 druhů dikobraz obecný Histrix cristata, jižní Evropa, tropy a subtropy Asie a Afriky čeleď morčatovití Caviidae denní zvířata, velké oči, stepi a horské terény jižní Ameriky, 18 druhů morče divoké Cavia aperea, Andy, dnes vzácné čeleď kapybarovití Hydrochaeridae kapybara Hydrochaeris hydrochaeris, největší žijící hlodavec, v zajetí až 80 kg, dobře plave čeleď činčilovití Chinchillidae jihoameričtí, velká hlava, velké uši, huňatá srst, 7 druhů činčila vlnatá Chinchilla lanigera, již Kečuánci lovili pro kůži, dnes žije v Chille a Bolívii čeleď nutriovití Myocastoridae nutrie Myocastor coypus, chov na formách, u nás unikli, ve volné přírodě, rozšíření brání tužší zimy 11
čeleď bobrovití Castoridae polovodní hlodavci s dorzoventrálně zploštělým ocasem, plovací blány na zadních nohách, život v societách, kolektivní práce: staví hráze a porážejí stromy, potrava: kůra a větvičky některých stromů bobr evropský Castor fiber přežíval v Evropě jen v rezervacích, několik stálých populací, pronikání uměle vysazených bobrů ze sousedních států, introdukce i u nás, nyní počet jedinců vzrůstá bobr kanadský Castor canadensis čeleď tarbíkovití Dipodidae 1) pouštní a polopouštní hlodavci na jihu palearktické oblasti, prodloužené zadní nohy se srostlými kostmi bérce a redukovaným počtem prstů (obvykle 3), potrava: sukulentní rostliny a semena, 2) myšivky mají na zadních nohách pět prstů, žijí v lesích Eurasie a Ameriky, více než 50 druhů tarbík egyptský Jaculus jaculus severní Afrika, přední Asie myšivka horská Sicista betulina čeleď myšovití Muridae více než 1300 druhů, často rozdělování do samostatných čeledí (křečkovití Cricetidae, hrabošovití Arvicolidae), čeleď vznikla explozivní radiací, Gaisler a Zima upřednostňují ustanovení jedné čeledi a dělené do podčeledí. křečkové, hraboši, pískomilové: 16 zubů, křečci téměř bez ocasu, hraboši ocas a malé uši, pískomilové ocas a velké uši, potrava: zelené a podzemní části rostlin a semena u nás15 druhů a introdukovaná ondatra křeček polní Cricetus Cricetus, stepi a druhotné stepi Evropy a Asie norník rudý Clethrionomys glareolus, lesní hlodavec mírného pásma palearktické oblasti hryzec vodní Arvicolla terestris, systémy nor na březích vod a vlhkých místech hraboš polní Microtus arvalis, u nás nejhojnější, při přemnožení až 1000 jedinců na hektar, na jaře 1 jedinec na 2-5 hektarů, západní části palearktické oblasti hrabošíci, horští hraboši, hrabošík tatranský Microtus tatricus, endemický druh Karpat pískomilové rodu Meriones, Gerbillus, a další rody: stepi a polopouště Asie a Afriky myši: semenožraví až všežraví, dlouhý ocas, dlouhé boltce, 16 zubů, ale korunky mají 3 řady hrbolků, stoličky mají vždy kořen, původně žily jen ve Starém světě,(v Americe ekologicky zastoupeny křečíky americkými (Sigmodontinae - například křečík dlouhoocasý Peromyscus maniculatus) synantropové: myš domácí, potkan = myši osídlily celý svět u nás 8 druhů myšice Apodemus myšice temnopásá Apodemus agrarius myšice lesní Apodemus flavicollis myšice křovinná Apodemus sylvaticus 12
krysy Rattus pasivně (lodní dopravou) i aktivně vytlačily mnohde místní hlodavce potkan Rattus norvegicus pochází zřejmě z Mandžuska, u nás škůdce krysa obecná Rattus rattus z Indie, centrum rozšíření tropy a subtropy, u nás v severozápadních Čechách podél Labe, až po Prahu myš domácí Mus musculus, laboratorní bílé myši vznikly křížením různých geografických populací, volně žijící: model evoluce a speciace, hybridní zóna mezi dvěma formami myši domácí v západních Čechách
řád Primates, primáti adaptovaní k životu na stromech, denní aktivita, zdokonalený zrak a prostorové vidění, redukce čichového orgánu, končetiny přizpůsobené ke šplhání, rozvoj koncového mozku a mozečku, zvýšená pohyblivost končetin, palec oddělený od ostatních prstů (v tzv. protistojné – chápavé poloze), nehty místo drápů úplný bunodontní chrup, dopředu směřující orbity, 1-3 páry bradavek u samic, varlata v šourku, jedna z nejstarších linií placentálů tropy a subtropy celého světa, v Austrálii ne, člověk všude, 15 čeledí 376 druhů, 1) podřád STREPSIRRHINI (Prosimii) poloopice čenich zakončen vlhkým a holým rhináriem, hřebínkovité dolní řezáky a špičáky s prodlouženými korunkami 2) podřád HAPLORRHINI bez rhinaria, spojený pohyblivý horní pysk, ztráta vibris, mají tapetum lucidum Anthropoidea nemaji podjazyk (sublingua) a mají 1 pár mléčných bradavek podle nosní přepážky a bubínkovité výdutě (zejména kůstky os ectotympanicum) se dělí na opice ploskonosé Platyrrhini a úzkonosé Catarrhini (mezi Catarrhini patří i skupina Hominoidea) • podřád STREPSIRRHINI (Prosimii) poloopice stromoví nebo polostromoví, prsty nesou drápy, ale na palci nehet, palec zadní končetiny chápavý, často srůsty nebo jiné úpravy prstů, zadní nohy mohutnější než přední, uterus bicornis, epiteliochoriální placenta, potrava: hmyz, drobní obratlovci, vejce, rostliny 7 čeledí, 88 druhů, Afrika, Madagaskar, Asie čeleď lemurovití denní Lemuridae na všech prstech nehty, 2 prst zadní nohy dráp na čištění srsti, všežraví, Madagaskar, Komorské ostrovy, 19 druhů lemur kata Lemur catta výrazný ocas, signalizace, žije spíše na zemi a ve skalnatém terénu čeleď indriovití Indridae stromové poloopice, na Madagaskaru zastupují ekologicky opice, na většině prstů nehty, denní, býložraví, krátký nebo zakrnělý ocas, 11 druhů, ohrožené indri Indri indri čeleď ksukolovití Daubentoniidae diprotodontní chrup, trvale rostoucí řezáky, třetí prst ruky tenký, všechny prsty kromě palce nesou drápy, živí se dření bambusu nebo třtiny a larvami dřevokazného hmyzu 13
ksukol Daubentonia madagascariensis, ohrožený čeleď outloňovití Lorisidae zavalité poloopice, loví číháním a rychlým uchvácením, stromové, noční, krátký nebo zakrnělý ocas, potrava hmyz, drobní obratlovci, Afrika a tropická Asie, 9 druhů outloň váhavý Nycticebus coucang, jihovýchodní Asie čeleď kombovití Galagidae štíhlé, dlouhý ocas, noční aktivita, velké uši a oči, zadní nohy silné – skákání, křovinaté a lesní biotopy Afriky, 9 druhů komba ušatá Galago senegalensis, východní Afrika a Zanzibar • podřád HAPLORRHINI čeleď nártouňovití Tarsiidae pokročilá stavba mozku, velké oči, prsty s přísavkami, sedm druhů, jihovýchodní Asie nártoun celebeský Tarsius tarsier, skáče, ocas k balanci Antrhopoidea – vyšší primáti 1) ploskonosí Platyrrhini jihoamerické opice, široká přepážka mezi nozdrami, jiná úprava zvukovodu, kůstka ectotympanicum má tvar prstenu, býložraví, sociální život, rády se sluní, nerady koupou, 128 druhů, Jižní Amerika, ohroženy vyhynutím čeleď kosmanovití Callithricidae kosman bělovousý Callithrix jacchus čeleď malpovití Cebidae mirikina obecná Aotus trivirgatus, noční opice, připomíná poloopice i ekologicky i morfologicky malpa kapucínská Cebus capucinus, vyvinutá ruka, částečně chápavý ocas, vyspělé chování čeleď chápanovití Atelidae vřešťan rezavý Alouatta seniculus plně chápavý ocas, silný hlas, vyspělé sociální chování, býložravý, největší jihoamerická opice chápani Ateles, Brachyteles, Lagothrix pohybují se v závěsu za přední končetiny a jako samostatnou končetinu používají ocas (semibrachiace) „jehož spodina je velmi citlivá a uplatňuje se i v sexuálním životě” 2) úzkonosí Catarrhini vyšší opice Starého světa, úzká přepážka mezi nozdrami, ztráta druhého třenáku (2123/2123), os ectotympanicum má tvar trubice, ocas není chápavý, na zadku sedací hrboly, oba palce protistojné, ale palec ruky může být redukován, všechny prsty kryty nehty, menstruační cyklus u samic
14
čeleď kočkodanovití Cercopithecidae africké a asijské opice s klenutou lebkou, býložravá výživa, stromový způsob života, 130 druhů hulman posvátný Semnopithecus entellus Indie guerézy rodu Colobus, výživa listy a částmi rostlin, lícní torby makak rezus Macaca mulata, z jižní Asie, dobře se množí v zajetí paviáni rodu Papio, krátkoocasé opice, skalnaté terény a savany, východní Afrika a přední Asie, nocují na vyvýšených místech kočkodani rodu Cercopithecus, štíhlé stromové opice Afriky, dlouhý balanční ocas nadčeleď Hominoidea lidooopi a lidé velcí primáti, dorzoventrálně zploštělý hrudník, prodloužené ruce, pohyb pomocí horních končetin ve stromech – brachiace, (při semibrachiaci užívány i pánevní končetiny), ztráta ocasu, sedací mozoly malé nebo chybějí, dryopitékový vzorec stoliček – hrbolky a lišty na skusné ploše ve tvaru Y, apendix na slepém střevě, rozvoj mozkovny, menstruační cyklus, dlouhá gravidita, zpravidla jedno mládě, prekociální, ale silně závislé na matce – tzv. mládě nošené čeleď gibonovití Hylobatidae brachiace, dovedou kráčet i vzpřímeně, tropické pralesy Asie, 14 druhů gibon lar Hylobates lar čeleď hominidi Hominidae • orangutan, Sumatra, Borneo, netvoří society, plodožravý, nejvíc přizpůsobeni stromovému způsobu života, orangutan asijský Pongo pygmaeus, orangutani ze Sumatry Pongo abelii • gorila Gorilla gorilla, býložravá, nejčastěji se ze všech primátů pohybuje po zemi (kotníková chůze), dokáže se vztyčit do vzpřímeného postoje, staví si hnízda na noc (každý den jiné), pralesy západní a střední rovníkové Afriky, gorila horská Gorilla beringei tvoří samostatný poddruh • šimpanz Pan troglodytes, society v pralesích a na okrajích savan rovníkové Afriky, živí se plody, hmyzem a příležitostně zabíjí savce • bonobo Pan paniscus, černý, štíhlejší, odlišné chování, žije na jih od Konga • člověk Homo sapiens, bipední chůze, omnivorní, kosmopolitní řád Insectivora, hmyzožravci ploskochodci, pět prstů na přední i na zadní noze, malá mozkovna, úplný chrup, dilamdodontní stoličky, potrava: hmyz a drobní živočichové, orientace převážně čichem (někteří rejsci ultrazvuk a jednoduchá echolokace), bez slepého střeva, terestričtí, altriciální mláďata, aktivita za šera a v noci. čeleď ježkovití Erinaceidae krátká lebka, silné jařmové oblouky, Evropa, Asie, Afrika, 24 druhů ježek západní Erinaceus europaneus v západní Evropě, v Čechách ježek východní Erinaceus roumanicus východní Evropa, u nás všude mimo západní Čechy do nadmořské výšky 500 m n. m, pruhování ostnů nezřetelné
15
čeleď rejskovití Soricidae bez jařmových oblouků, Denhelův fenomén (snižování hmotnosti orgánů a celkové hmotnosti v zimě), asi 375 druhů, 7 u nás, nežijí v Austrálii a na většině území J. Ameriky rejsek obecný Sorex araneus rejsek malý Sorex minutus rejsec vodní Neomys fodiens, potrava vodní bezobratlí, potěr ryb a pulci bělozubka šedá Crocidura suaveolens u nás na suchých teplých místech a v okolí lidských sídlišť čeleď krtkovití Talpidae hmyzožravci, podzemní nebo polovodní život, slabé jařmové oblouky, lopatkovité přední končetiny, holoarktické rozšíření, 40 druhů krtek obecný Talpa europanea Evropa, Asie
řád Chiroptera, letouni jediní savci schopní aktivního letu, velká manévrovací schopnost křídlo: kosti paže, předloktí, prodloužené metakarpy, články 2.-5. prstů, létací blána = patagium (chiropatagium), mezi 2 až 5 prstem přední končetiny a mezi trupem (plagiopatagium), zadními končetinami a ocasem (uropatagium), volný palec, zakončený drápem, schopný opozice, vyvinuta crista sterni, pánevní končetiny slouží k zavěšení hlavou dolů echolokace: netopýři vydávají signál v hrtanu a vysílají tlamou nebo nosem některé druhy: řízená hypotermie, zimní spánek, utajení oplození, utajená březost dožívají se až 40 let, mláďat altriciální, většinou 1-2, nežijí v chladných polárních oblastech, u nás 24 druhů •
kaloni Megachiroptera
čeleď Pteropodidae malí i velcí (až 1,7 rozpětí), ocas a uropatagium rudimentální, chybí Jacobsonův orgán, noční aktivita, potrava. plody a květy a nektar a pyl, tropy Starého světa, 185 druhů kaloň egyptský Rousettus aegyptiacus (jeskyně, budovy) kaloň malajský Pteropus vampyrus kaloň plavý Eidolon helvetum, velký, Afrika •
„netopýři“ Microchiroptera
vrápenci Rhinolophoidea malí letouni (rozpětí do 40 cm), 1 prst křídla má dráp, druhý vyztužuje přední hranu křídla, noční, echolokace, zvuky vznikají v hrtanu, ultrazvuk vysílán nosními otvory, 5 čeledí a 170 druhů čeleď vrápencovití Rhinolophidae vrápenec malý Rhinolophus hipposideros
16
„netopýři“ Vespertilioniformes ultrazvuk vysílají tlamou, v klidu se nezabalují do blány, úkryty stromy a jeskyně a štoly a budovy a ojediněle na stromech, druhy insektivorní, karnivorní, piscivorní, fruktivorní, nektarinovorní, polenivorní echolokace 20-90 kHz • Emballonuroidea čeleď embalonurovití Emballonuridae, čeleď nykteridovití Nycteridae • Noctilionidea čeleď myzopodovití Myzopodidae, čeleď mystacinovití Mystacinidae, čeleď listonosovití Phyllostomidae, čeleď mormoopidovití Mormoopidae?, čeleď noktilionovití Noctilionidae, čeleď furipterovití Furipteridae, čeleď tyropterovití Thyropteridae • Vespertilionoidea čeleď natalovití Natalidae, čeleď tadaridovití Molossidae, čeleď netopýrovití Vespertilionidae čeleď netopýrovití Vespertilionidae bez výrůstků na čenichu, proti boltci blanité víčko (tragus), hmyzožraví, zvuky pootevřenou tlamou, cca 22 druhů u nás netopýr velký Myotis myotis, nejhojnější netopýr hvízdavý Pipistrellus pipistrellus, netopýr nejmenší Pipistrellus pygmaeus, lužní lesy netopýr hvízdavý Nyctalus noctula, lesní druh, i v budovách netopýr večerní Eptesicus serotinus netopýři rodu Plectodus, ušatý (lesní) a dlouhouchý (město, venkov) čeleď listonosovití Phyllostomidae 160 druhů v Jižní Americe, Kalifornie, Nové Mexiko, chiropterofilie – opylování v noci kvetoucích stromů, kaktusů, a dalších, sem patří i upíři (sangiuvorní), výrůstky na nose, ale ne tak složité jako vrápenci glosofága dlouhojazyčná Glossophaga soricina, květy upír obecný Desmodus rotundus líže krev (nesaje), kopytníci (skot), Mexiko, jižní Amerika, přenos vztekliny řád Artiodactyla, sudokopytníci Od antilop velikosti zajíce po žirafu, převládají velké druhy. Osa přední a zadní končetiny prochází mezi 3 a 4 prstem (paraxonická končetina), kopyta na koncových článcích. Druhý a pátý prst může být zachován, nese kopýtka, která se dotýkají nebo nedotýkají země. Vždy chybí první prst, klíční kost a na volných končetinách srůsty. Primitivní skupiny úplný chrup, specializované skupiny mají redukované horní řezáky (např. skot), potravu škubou pomocí jazyka. Čtvrtý dolní mléčný premolár prodloužený, složený ze tří částí. Tendence k dělené žaludku na několik oddílů, prekociální mláďata. Dvě čeledi prasat mají vyšší počet mláďat, (samice vyšší počet bradavek), ostatní čeledi jedno nebo dvě mláďata, bradavky (struky) v zadní (inqiunální) poloze. Celkem rozlišujeme deset čeledí, a asi 240 žijících druhů. Žijí po celém světě (v Austrálii vysazeni člověkem) s výjimkou některých ostrovů a Antarktidy.
17
Z hlediska fylogeneze je zajímavé, že v jedné z verzí fylogenetického stromu se kytovci Cetacea objevují uvnitř fylogenetického stromu sudokopytníků (tj. sudokopytníci v tomto případě jsou parafyletická skupina, kytovci se svrchního eocénu byli terestričtí a na jejich kostře je patrné přizpůsobení k běhu, velké formy byly již plně přizpůsobené životu ve vodě (shoda stavby kloubu na zadních končetinách)). Pro sudokopytníky + kytovce (Cetartiodactyla) esovitě prohnutý penis se zvláštním zatahovacím svalem, přítomnost tří primárních bronchů a stavba blastocysty. Jiné uspořádání fylogenetického stromu podle morfologických znaků pozemních kopytníků tvoří monofylní skupina Bunodontia (prasata a hroši, mají bunodontní chrup a nepřežvykují) a Selenodontia (všichni ostatní sudokopytníci se selenodontním chrupem). Selenodontia zahrnuje skupiny Tylopoda – velbloudi a lamy, mozoly na chodidlech - a přežvykující Ruminantia. Ruminantia se dále dělí na Tragulina a Pecora (Pecora zahrnují Bovidae, Cervoidea, Giraffidae). • podřád nepřežvýkaví Nonruminantia = Suiformes, Suina, Bunodontia Úplný chrup včetně řezáků, špičáky přeměněné v kly, bunodontní stoličky. Jednoduchý (maximálně dvojdílný) žaludek, prase, pekari, hroch prasatovití Suidae 19 druhů, potravu ryjí ze země Prase divoké Sus scrofa, palearktická oblast. Prase bradavičnaté Phacochoerus aethiopicus Babirusa pekaryovití Tayassuidae střední a jižní Amerika, tři prsty na zadní noze Pekari Wagnerův Catagonus wagneri hrochovití Hippopotamidae polovodní nebo pralesní, lysá kůže, řezáky a špičáky stále dorůstají, došlapují na poslední články čtyř prstů (poloprstochodci), Afrika, dva druhy, nejbližší příbuzní kytovců hroch obojživelný Hippopotamus amphibius potravní teritoria na souši, jinak ve vodě • podřád mozolnatci Tylopoda Na každé noze jen 3 a 4 prst, našlapují na poslední 3 prstové články, pod nimiž je mozol. Mozoly i na prsou a kolenou. Všechny typy zubů, výrazné pysky. Jsou býložraví, mají čtyřdílný žaludek, přežvykují. Na rozdíl od Ruminantia však ve stěnách všech žaludků žlázy. Červené krvinky oválného tvaru. Jediná čeleď, čtyři druhy. divoce žijící: velbloud dvouhrbý Camelus ferus, Gobi; lama guanako Lama guanicoe a lama Vicugna vicugna, pampy jihoamerických And. • podřád Ruminantia: přežvýkaví mají čtyřdílný žaludek (tři předžaludky a vlastní žaludek)(kančilové a kabarové výjimka), bez horních řezáků, došlapují na špičky 3 a 4 prstu, 2 a 5 prsty zkrácené (opora na rozbahněné půdě) či vymizely, potrava: byliny a traviny příp. lišejníky (spásač - browser) nebo listí a mladé výhonky (okusovač - grazer)
18
1) skupina Tragulina kančilovití Tragulidae kabarovití Moschidae u obou skupin horní špičáky vyčnívají z tlamy, kančil menší Tragulus javanicus. 2) skupina Pecora žirafovití Giraffidae Dva prsty, prodloužený krk, na temenních kostech 2,3, nebo 4 růžky pokryté osrstěnou kůží, listí a větve ze stromů trhají dlouhým jazykem žirafa Giraffa cameleopardis, africké savany (dnes převážně v rezervacích) a okapi Okapia johnstoni, lesní jelenovití Cervidae Parohy (u sobů je mají i samice, u nejprimitivnějších chybí i samcům). Paroh je kostěný útvar na výběžcích čelních kostí (zvaných pučnice), je shazován a pravidelně se obměňuje. Rostoucí paroh je kryt kůží a škárou, když je paroh vyvinut, kožní kryt zasychá a jelen ho otlouká (vytloukání, o stromy). Proč mají jeleni parohy: primární důvod zřejmě pohlavní výběr a rivalita (souboje) mezi samci. Druhý a pátý prst zachován, obvykle na ně nedošlapují (opora na měkkém povrchu), většinou žijí ve stádech, centrum rozšíření východní Asie, chybí v etiopské Africe. padesátjedna druhů, u nás tři původní a tři vysazené. jelen lesní Cervus elaphus, palearktická a nearktická oblast, některé formy brány jako samostatné druhy (wapity, maral, aj.) los Alces alces holoarktická tajga, netvoří stáda, u nás Jižní Čechy, Šumava sob Rangifer tarandus, holoarktická tundra, velká stáda srnec obecný Capreolus capreolus palearktická oblast, lesní, přizpůsobený i životu v otevřeném prostředí kulturní stepi, kde v zimě tvoří stáda o mnoha kusech (nepřirozené chování?) vidlorohovití Antilocapridae mají vidlicovité duté rohy, které shazují, vidloroh Antilocapra americana, severní Amerika turovití Bovidae Dva (u jedné čeledi čtyři) rohy u obou pohlaví nebo jen u samců. Roh je toulec z rohoviny (keratinu) na výběžku lebky (processus cornualis). „Špička“ je nejstarší část rohu, u báze roh přirůstá, někdy lze určit podle struktury roku stáří jedince. Došlapují na špičky 3 a 4 prstu (záprstní a nártní kosti srostlé), druhý a pátý prst velmi redukovány nebo vymizely. Vymizely horní řezáky a špičáky, stoličky jsou (obvykle) selenodontní. Většinou druhy otevřené krajiny, některé druhy lesní a velehorské, většinou tvoří stáda. Cca 140 druhů, nežijí v jižní Americe, u nás dva introdukované. východoafrické savany: gazela Thomsonova Eudorcas thomsonii, gazela Grantova Nanger granti, impala Aepyceros melampus, antilopa losí Taurotragus oryx, pakůň žíhaný Connochaetes taurinus, buvolec modrý Damaliscus lunatus, kudu malý Tragelaphus imberbis, kudu velký Tragelaphus strepsiceros, voduška velká Kobus ellipsiprymnus, antilopa žirafí Litocranius walleri jihoasijské druhy: antilopa jelení Antilope cervicapra, nilgau Boselaphus tragocamelus 19
střední a jižní Asie (Rusko a Kazachstán): sajga Sajga tatarica skalnatý terén: a) kamzík horský Rupicapra rupicapra pohoří Evropy, Malé Asie, Kavkaz, endemický poddruh v Malých Tatrách b) kozy a kozorožci rod Capra Asie, Evropa, sev. Amerika c) ovce rodu Ovis i v severní Americe Muflon Ovis musimon je pravděpodobně potomkem domácích ovcí, zdivočelých na Sardinii a Korsice. U nás vysazen. Buvoli rodu Bubalus žije v jihovýchodní Asii. Buvol africký (kaferský) Syncerus caffer žije ve stepích a lesostepích tropické Afriky. Bizon Bison bison, Severní Amerika a zubr Bison bonasus, Evropa. Turové rodu Bos jižní a centrální Asie (jak) a Indonésie. Pratur Bos primigenius již vyhuben. řád Cetacea, kytovci Extrémně přizpůsobení k vodnímu životu, bez srsti, jen hmatové chlupy (pysky, brada), ploutev vodorovná (srovnej ryby – vertikální ocasní ploutev). Hrudní končetina pohyblivá jen v ramenním kloubu, pánevní redukovaná (zbytky pánve). Může být hřbetní ploutev, ale bez kosterní opory. Redukovaný čich i čichové laloky. Tlustá tuková vrstva pod kůží. Lebka s dutinami, gyrencefální mozek (záhyby, hlavně delfíni, blíží se stavu lidoopů). Zevní sluchovod zarostlý, ale sluch dokonalý. Kosti, dutiny v lebce a tukové výplně lebky včetně čelistí napomáhají vysílání a příjmu zvuku (echolokace, ve vodě = hydrolokace). Adaptace k potápění: velké množství krve, specielní vazba kyslíku na hemoglobin a myoglobin, tolerují vysoké koncentrace CO2. Nadechují po vynoření a vydechují před zanořením („vodotrysk“ = vodní pára). Mají dvě mléčné bradavky, mládě rodí ocasem napřed, matka vynáší mládě k hladině nadechnout. Mléko nejprve mláděti vstřikováno, později saje. Většinou žijí v societách, bohatá komunikace. Žijí ve všech mořích (Kaspické ne) a v některých řekách. • Mysticeti: kosticovci Mají zuby jen v embryonálním stavu, jinak kostice, spodní čelist delší než horní, samice větší než samci. • Odontoceti: ozubení Homodontní zuby, velký počet zubů, čelisti stejně dlouhé, jediný dýchací otvor. Samci větší než samice. Delfíni slyšitelné projevy o kmitočtu 500 Hz – 15 kHz a ultrazvuk 20-240 kHz. Zvuky 30-170 kHz mají hydrolokační funkci. Nad rostrem tukové těleso = meloun, tj. zvuková čočka. Potrava: ryby, ptáci, savci, hlubinní hlavonožci. •
podřád MYSTICETI
čeleď velrybovití Balaenidae velryba grónská Balaena mysticetus, dříve často lovena čeleď plejtvákovití Balaenopteridae plejtvák obrovský Balaenoptera musculus, největší plejtvák myšok Balaenoptera physalus, žije kosmopolitně, dříve lov, dnes vzácný •
podřád ODONTOCETI
čeleď vorvaňovití Physeteridae 20
vorvaň Physeter catodon největší ozubený kytovec, až 20m, nad horní čelistí dutina s látkou spermacet (až 1900 l), živí se hlavonožci, za nimiž se potápí do hloubek čeleď vorvaňovcovití Ziphiidae 21 druhů, méně známí vorvaňovec anarnak Hyperoodon ampullatus, potápí se do hloubek, živí se hlavonožci a rybami čeleď delfínovcovití Platanistidae delfínovec ganžský Platanista gangetica, primitivní sladkovodní kytovec, ve velkých indických řekách delfínovec ganžský má blízko k vorvaňovcům, ostatní druhy jsou monofylum čeleď narvalovití Monodontidae narval Monodon monoceros, nemá zuby, jen levý řezák horní čelisti, který je u samců prodloužen až 2,7 m, jeho funkce nejasná běluha Delphinapterus leucas, v severních mořích, vzácně vstupuje do evropských řek čeleď delfínovití Delphinidae mořské i sladkovodní druhy v řekách Jižní Ameriky, jižní Asie a Afriky, 34 druhů delfín obecný Delphinus delphis hojný v teplých mořích celého světa delfín skákavý Tursiops truncatus v Atlantiku, hlavně při amerických březích, chován v delfináriích a pro výzkumné účely kosatka dravá Orcinus orca po celém světě, nejvíc v chladných vodách, loví ve stádech po 3-50 kusech, loví ryby, ptáky, velryby řád Perissodactyla, lichokopytníci velcí savci, prsty chráněny kopyty z rohoviny, na přední noze 1-4 prsty, na zadní 1 nebo 3 prsty, chybí palec, osa končetiny prochází třetím prstem (mezaxonická končetina), nemají klíční kost, srůsty na kostře volných končetin, mají řezáky horní i dolní čelisti, při pasení pomoc pysky (až chobotek), třenáky obvykle podobné stoličkám (molarizované) a lofodontní, žaludek jednoduchý, avšak velké slepé střevo, 2 mléčné bradavky v inguinální poloze, obvykle 1 prekociální mládě, 17 druhů, ale to je zbytek, dříve mnoho druhů • Ceratomorpha: hrudní končetina tři-čtyři prsty, pánevní tři, nosorožec, tapír čeleď Tapiridae tapírovití chobotovitě prodloužený horní pysk, na předních nohách 4 prsty, na zadních 3, 3 druhy v Jižní Americe, 1 v Asii tapír jihoamerický Tapirus terrestris, pralesní, pokusy o domestikaci čeleď Rhinocerotidae nosorožcovití tlustá (až 6 cm) a zrohovatělá kůže, 1-2 rohy, 3 prsty s kopyty na předních i zadních, lesostepi a stepy, méně prales, v Africe, v Asii na pokraji vyhubení nosorožec dvourohý Diceros bicornis
21
• Hippomorpha: jen 3 prst na každé končetině, kůň, osel, zebra čeleď Equidae koňovití jeden prst na každé noze, kryt zespodu rohovitou dlážkou, došlapují hlavně na okraj kopyta, 8 druhů, žijí ve stádech, stepi nebo polopouště, živí se trávami, které ukusují nízkou země, několik druhů nedávno vyhubeno kůň Převalského Equus przewalskii přežil v zajetí, reintrodukce a uměle vytvořené polovolně žijící populace osel africký Equus asinus v rezervaci osel asijský Equus hemionus v rezervaci zebra stepní Equus burchelii nejpočetnější zebra Böhmova Equus burchelii boemi poddruh, východoafrické národní parky řád Pholidota, luskouni protáhlá bezzubá tlama, dlouhý jazyk, velké slinné žlázy, žaludek s rohovitým krytem k rozemílání potravy, hrabavé nohy s drápy složené při chůzi nazad, mimořádně malý mozek, Jacobsonův orgán, zbytek mžurky, rohovité šupiny epidermálního původu po těle, na bříšní straně i srst, potrava: mravenci a termiti, osm druhů v tropech Afriky a Asie luskoun dlouhoocasý Manis tetradactyla řád Carnivora, šelmy Masožraví, rybožraví, všežraví, hmyzožraví, příp. mrchožraví. Úplný chrup, dobré smysly, často rozvinuté sociální chování (koordinace lovu, výchova potomků). Spodní čelist připojená válcovitým kloubem (není možný pohyb do stran jako u kopytníků, ani dopředu a dozadu jako u hlodavců). Klíční kost zakrnělá nebo chybí. Ti, kteří běhají po zemi, jsou prstochodci (výjimka medvědovití - ploskochodci). V oku tapetum cellulosum (vidění v šeru, odráží světlo, proto oči „svítí“), placenta zonaria (neboli zonární). Chybí slepé střevo. Rozlišujeme 11-15 čeledí žijících šelem s přibližně 285 druhy. Doložené první nálezy ze spodního paleocénu. podle fylogenetických vztahů rozeznáváme dvě sesterské skupiny Feliformia (čeledi Viverridae, Herpestidae, Hyaenidae a Felidae) a Caniformia (Canidae, Ursidae, Pinnipedia, Mustelidae, Procyonidae). Feliformia mají redukované nebo zaniklé bakulum (baculum, os penis), třetí moláry chybějí. Caniformia mají velké a diferencované bakulum. Pinnipedia jsou fylogeneticky odvozování buď od Ursidae nebo Mustelidae nebo jsou považovány za sesterskou skupinu kladu Mustelidae+Procyonidae+Ailurus (panda červená Ailurus fulgens). Systém dělí šelmy na Fissipedia („pozemní šelmy“, Feliformia a Caniformia) a Pinnipedia („vodní šelmy“). •
Fissipedia („pozemní šelmy“)
Terestričtí, vzácněji semiarboretální, vodní nebo podzemní predátoři. Rozšířeni jsou po celém světě (pozor: do Austrálie však byli zavlečeni člověkem) s výjimkou Antarktidy a některých ostrovů.
22
Mají prodloužené špičáky a mají „trháky“ (velké poslední horní třenáky“ (P4) a první spodní stoličky (M1)) na ukrajování kusů těla kořisti. Žaludek je jednoduchý, střevo krátké (typické znaky masožravců), rozvinutý čich, gyrencefalní mozek (zvrásněný, s vytvořenými záhyby, záhyb = gyrus). Mláďata altriciální, bývá vyšší počet ve vrhu, vyvinutý mléčný chrup, matka (nebo oba rodiče, někdy i ostatní členové smečky) dlouho pečují. Parafyletická skupina (patří sem i předci ploutvonožců). Asi 9 -12 čeledí žijících šelem, kolem 250 druhů. U nás 15 druhů pěti čeledí, z toho tři nepůvodní. čeleď kočkovití Felidae snížený počet zubů (max. 30, redukce stoliček), zkrácená obličejová část lebky, velké oči, drápy zatažitelné do pochev (výjimky, gepard nemá úplně zatažitelné drápy). Krátce štvou (nebo číhají) kořist, povalí, zakousnou, obvykle individuální lov (u lvů kooperace, větší měrou se podílejí lvice) tzv. malé kočky rod kočka Felis: kočka divoká, Felis silvestris, původní česká populace vyhubena na přelomu 18/19 stol. Rys ostrovid Lynx lynx, reintrodukován na Šumavě. Tzv. velké kočky Rod Panthera: levhar Panthera pardus, Afrika, Asie; jaguár Panthera onca, Jižní a Střední Amerika tygr Panthera tigris, Asie lev Panthera leo, Afrika, lokalita v Indii, život ve smečkách, kooperace gepard Acinonyx jubatus, Afrika (v Asii v tomto století vyhuben), loví štvaním čeleď hyenovití Hyaenidae mohutný chrup, silné žvýkací svaly, živí se zdechlinami, jeden druh hmyzožravý. hyena skvrnitá Crocuta crocuta, africká savana, samice větší než samec, v hierarchickém žebříčku výše než samec čeleď cibetkovití Viverridae protáhlé tělo, dlouhý ocas, cca 40 druhů, subtropy a tropy Starého Světa (Evropa, Asie, Afrika – části světa známé Evropanům před Kolumbovou cestou): ženetka tečkovaná Genneta Genneta promykovití Herpestidae 40 druhů, Afrika a Asie, Promyky rodu Herpestes loví i jedovaté hady čeleď psovití Canidae prstochodci, kořist štvou, často žijí v sociálně uspořádaných smečkách, 35 druhů rod Canis: šakal, kojot, dingo vlk Canis lupus původně obýval celou Holoarktis (zjednodušeně Severní Amerika, Evropa, část Asie) liška obecná Vulpes Vulpes rozšíření jako dříve vlk, vysazena i v Austrálii pes hyenovitý Lycaon pictus loví ve skupinách jako psi rodu Canis, východoafrická savana čeleď medvědovití Ursidae 23
postrádají obličejovou mimiku, redukovaný ocas, ploskochodci, většinou všežraví, 8 druhů, Amerika a Eurasie. panda velká Ailuropoda melanoleuca býložravý druh (bambusové porosty) medvěd hnědý Ursus arctos celá Holoarktis, mnoho poddruhů (grizzly, brtník, kodiak a další) medvěd lední Ursus maritimus cirkumpolárně na severní polokouli, potrava tuleni čeleď lasicovití Mustelidae dlouhé tělo, krátké nohy, ohebná páteř, došlapují na celé chodidlo, sekret pachových žláz kolem řitního otvoru někdy vystřikován jako obrana, 59 druhů, u nás 8 a jeden zavlečený kolčava (lasice kolčava) Mustela nivalis paleartkická a patrně i nearktická oblast, pohlavní dimorfismus, samice menší, u nás hojná hranostaj Mustela erminea větší než kolčava, obdobné rozšíření, u nás hojný tchoř tmavý Mustela putorius a ohrožený tchoř světlý Mustela eversmanii kuna lesní Mustela martes (stromová) a kuna skalní Mustela foina (pozemní, proniká do měst), obě sever palearktické oblasti sobol asijský Mustela zibellin) jezevec lesní Meles meles, systémy podzemních doupat, dříve považován za samotářského, ale žije pravděpodobně v rodinách vydra říční Lutra lutra dlouhé tělo, plovací blány, potrava ryby a vodní bezobratlí, ohrožený druh, ochrana •
ploutvonožci Pinnipedia
přizpůsobení vodnímu prostředí v pozdním oligocénu, adaptace, v ploutvi zachováno pět prstů (šelmy mají zpravidla čtyři), pánevní končetiny směřují dozadu a nahrazují ocasní ploutev, tlustá tuková vrstva jako izolace, adaptace k potápění (hladina kyslíku v krvi), prekociální mláďata, tvoří velké society na pobřeží, tři čeledi a 36 recentních druhů čeleď lachtanovití Otariidae zachovalé boltce, mohou podsunout zadní nohy pod tělo a chodit, mořští, potrava ryby, hlavonožci, korýši lachtan ušatý Eumetopias jubatus Tichomoří čeleď mrožovití Odobenidae mrož Odobenus rosmarus jediný druh, kly z horních špičáků, rezonanční vaky, severská moře čeleď tuleňovití Phocidae zadní nohy jen jako ploutve, bez boltců, potrava ryby, u jednoho druhu mláďata ostatních ploutvonožců, 19 druhů, z toho dva v jezerech, zbytek mořští. tuleň obecný Phoca vitulina
24
Systém Úvodem... Pozor: Existuje více variant “systému”, tady kompromis a zjednodušení, tzv. „školní“ pojetí s některými aktualizacemi, systém je průběžně upravován a doplňován například podle výsledků fylogenetických studií, nicméně má setrvačnost (všechny učebnice nejsou naráz znovu přepisovány), toto je zjednodušená verze pro úvod do problematiky. Italikou jsou dopsána na některých místech upozornění na odlišné pojetí systému. Následující přehled nezahrnuje taxony vymřelých. Strunatci KMEN STRUNATCI Chordata PODKMEN pláštěnci Urochordata (Tunicata) Třída: sumky Ascidiacea salpy Thaliacea vršenky Apendicularia (Copelata) PODKMEN bezlebeční Cephalochordata (Acrania) Třída: kopinatci Amphioxi PODKMEN obratlovci Vertebrata (Craniata) Třída: sliznatky Mixinoidea (Mixini, Hyperotreti) mihule Petromyzontida (Cephalaspidomorphi, Hyperoartia) paryby Chondrichthyes paprskoploutvé ryby Actinopterigii svaloploutví Sarcopterigii (dříve nozdratí)(nebo třída Actinistia, Dipnoi, Rhipidistia) obojživelníci Amphibia (Lissamphibia) ptáci Aves plazi Reptilia savci Mammalia
25
Savci – přehled
Třída savci Mammalia Podtřída: vejcorodí Prototheria řád ptakořitní Monotremata
Podtřída živorodí Theria nadřád (infratřída) Metatheria vačnatí (vačnatci Marsupialia téměř synonynum, bez vyhynulých) (řád Marsupialia vačnatci) Ameridelphia (američtí vačnatci) skupina (řád-podřád) vačice Didelphimorphia (řád-podřád) vačíci Paucituberculata Australidephia (australští vačnatci) skupina (řád-podřád) kolokolové Microbiotheria (řád-podřád) kunovci Dasyuromorphia (Dasyuroidea) (řád-podřád) bandikuti Peramelemorphia (řád-podřád) vakokrti Notoryctemorphia (Notoryctoidea) (řád-podřád) dvojitozubci Diprotodontia (Phascolarctoidea a Macropodoidea) nadřád (infratřída) Eutheria „placentálové“ (téměř syn. Placentalia, zahrnuje žijící formy a jejich předka) řád chudozubí Edentata (Xenarthra zahrnuje i vymřelé) (nebo řády Cingulata (čeleď pásovcovití Dasypodidae) a Pilosa (čeleď lenochodovití tříprstí Bradypodidae a lenochodovití dvouprstí Megalonychidae)
řád letuchy Dermoptera řád tany Scandentia řád primáti Primates řád hlodavci Rodentia řád zajíci Lagomorpha řád hmyzožravci Insectivora, Eulipotyphla (nebo řády Erinaceomorpha (čeleď Erinaceidae) a Soricomorpha (čeleď štětinatcovití Solenodontidae, rejskovití Soricidae, krtkovití Talpidae)
řád letouni Chiroptera řád luskouni Pholidota řád šelmy Carnivora řád lichokopytníci Perissodactyla řád sudokopytníci Artiodactyla (Cetartiodactyla) řád kytovci Cetacea (Cetartiodactyla) řád afrosoricida Afrosoricida řád bércouni Macroscelidea řád hrabáči Tubulidentata řád damani Hyracoidea řád chobotnatci Proboscidea řád sirény Sirenia 26
Savci – podrobněji TŘÍDA SAVCI MAMMALIA PODTŘÍDA PROTOTHERIA ŘÁD MONOTREMATA čeleď ježurovití Tachyglossidae čeleď ptakopyskovití Ornithorhynchidae PODTŘÍDA THERIA nadřád (infratřída) METATHERIA vačnatí (vačnatci Marsupialia) ŘÁD MARSUPIALIA VAČNATCI (podřád-řád) DIDELPHIMORPHIA čeleď vačicovití Didelphidae (podřád-řád) PAUCITUBERCULATA čeleď vačíkovití Caenolestidae (podřád-řád) MICROBIOTHERIA čeleď kolokolovití Microbiotheriidae (podřád-řád) NOTORYCTEMORPHIA čeleď vakokrtovití Notoryctidae (podřád-řád) DASYUROMORPHIA čeleď vakovlkovití Thylacinidae čeleď mravencojedovití Myrmecobiidae čeleď kunovcovití Dasyuridae nebo jinak Dasyuroidea Dasyuriformes Creatophaga (podřád-řád) PERAMELEMORPHIA čeleď králíkobandikutovití, ušatí bandikutovití Thylacomyidae čeleď bandikutovití Peramelidae bandikutovcovití Peroryctidae (jsou podle Bucknella totéž jako Peramelidae) nebo jinak Peramelia Perameliformes Perameloidea (podřád-řád) DIPROTODONTIA nadčeleď (podřád) VOMBATIFORMES čeleď koalovití Phascolarctidae čeleď vombatovití Vombatidae nadčeleď (podřád) PHALANGERIFORMES nadčeleď Phalangeroidea čeleď vakoplchovití Burramyidae čeleď kuskusovití Phalangeridae nadčeleď Petauroidea 27
čeleď possumovití Pseudocheiridae čeleď vakoveverkovití Petauridae čeleď medovcovití Tarsipedidae čeleď vakoplšíkovití Acrobatidae nadčeleď (podřád) MACROPODIFORMES čeleď Hypsiprymnodontidae klokánek pižmový čeleď klokánkovití Potoroidae čeleď klokanovití Macropodidae nadřád (infratřída) EUTHERIA (Placentalia) ŘÁD TUBULIDENTATA čeleď hrabáčovití Orycteropodidae ŘÁD SIRENIA čeleď dugongovití Dugongidae čeleď kapustňákovití Trichechidae nebo jinak Halobioidea Ameghino, 1889 Herbivorae Gray, 1821 Phycoceta Haeckel, 1866 Sirenoidea van Beneden, 1855 Sireniformes Kinman, 1994 Trichechiformes Hay, 1923 ŘÁD AFROSORICIDA čeleď bodlínovití Tenrecidae čeleď zlatokrtovití Chrysochloridae čeleď vydříkovití Potamogalidae ŘÁD MACROSCELIDEA čeleď bércounovití Macroscelididae ŘÁD HYRACOIDEA čeleď damani Procaviidae ŘÁD PROBOSCIDEA čeleď slonovití Elephantidae ŘÁD EDENTATA (XENARTHRA, CINGULATA) čeleď pásovcovití Dasypodidae ŘÁD EDENTATA (XENARTHRA, PILOSA) podřád FOLIVORA čeleď lenochodovití tříprstí Bradypodidae čeleď lenochodovití dvouprstí Megalonychidae 28
podřád VERMILINGUA čeleď Cyclopedidae mravenečník dvouprstý čeleď mravenečníkovití Myrmecophagidae ŘÁD SCANDENTIA čeleď tanovití Tupaiidae čeleď Ptilocercidae tana péroocasá, stres nebo Scandentiformes Tupaii Tupaioidea Tupayae ŘÁD DERMOPTERA čeleď letuchovití Cynocephalidae ŘÁD PRIMATES podřád STREPSIRRHINI infrařád LEMURIFORMES nadčeleď Cheirogaleoidea čeleď makiovití Cheirogaleidae nadčeleď Lemuroidea čeleď lemurovití denní Lemuridae lemurovití noční Megaladaptidae (Bucknell Lepilemuridae) čeleď indriovití Indridae infrařád CHIROMYIFORMES čeleď ksukolovití Daubentoniidae infrařád LORISIFORMES (LORISOIDEA-LORIOVÉ) čeleď outloňovití Lorisidae čeleď kombovití Galagidae podřád HAPLORRHINI infrařád TARSIIFORMES čeleď nártouňovití Tarsiidae infrařád SIMIIFORMES (starší název Anthropoidea) nadčeleď ploskonosí Plathyrrhini (Ceboidea) čeleď malpovití Cebidae čeleď kosmanovití Callithricidae čeleď Aotidae “myrikiny, titiové” čeleď Pitheciidae (chvostnan, saki, uakari) čeleď chápanovití Atelidae nadčeleď Cercopithecoidea úzkonosí Catarrhini čeleď kočkodanovití Cercopithecidae nadčeleď Hominoidea lidooopi a lidé čeleď gibonovití Hylobatidae
29
orangutanovití Pongidae (někdy) čeleď hominidi Hominidae (jinak: orangutan až sem) ŘÁD RODENTIA jiné dělení jen na pořády veverkočelistní a dikobrazočelistní podřád veverkočelistní SCIUROMORPHA čeleď bobruškovití Aplodontiidae čeleď veverkovití Sciuridae čeleď plchovití Gliridae podřád CASTORIMORPHA čeleď bobrovití Castoridae čeleď pytloušovití Heteromyidae čeleď pytlonošovití Geomyidae podřád MYOMORPHA nadčeleď Dipodoidea čeleď tarbíkovití Dipodidae nadčeleď Muroidea čeleď Platacanthomyidae čeleď slepcovití Spalacidae čeleď Calomyscidae? mouse-like hamster čeleď Nesomyidae? křečkomyši a spol., Petromyscus, Dendromus čeleď myšovití Muridae čeleď křečkovití Cricetidae jinak podčeleď Muridae hrabošovití Arvicolidae? Bucknell je dal extra, jinak podčeleď hlodounovití Rhizomyidae? Bucknell je dal extra jiné názvy Murina Illiger, 1811 Myoidea Gill, 1872 Muriformes Tullberg, 1899 Muroidae Miller and Gidley, 1918 Muroidea Simpson, 1945 podřád ANOMALUROMORPHA čeleď šupinatkovití Anomaluridae čeleď noháčovití Pedetidae i
podřád HYSTRICOMORPHA infrařád CTENODACTYLOMORPHI čeleď gundiovití Ctenodactylidae infrařád dikobrazočelistní HYSTRICOGNATHI čeleď rypošovití Bathyergidae čeleď dikobrazovití Hystricidae 30
čeleď skalní krysy Petromuridae čeleď řekomyšovití Thryonomyidae čeleď urzonovití Erethizontidae čeleď činčilovití Chinchillidae čeleď pakaranovití Dinomyidae čeleď morčatovití Caviidae čeleď agutiovití Dasyproctidae čeleď králíkovití Cuniculidae čeleď tukotukovití Ctenomyidae čeleď osmákovití Octodontidae čeleď činčilákovití Abrocomidae čeleď korovití Echimyidae čeleď nutriovití Myocastoridae čeleď hutiovití Capromyidae pakovití Agoutidae (Bucknell je řadí k Cuniculidae) kapybarovití Hydrochaeridae (Bucknell je řadí k Caviidae) ŘÁD LAGOMORPHA čeleď pišťuchovití Ochotonidae čeleď zajícovití Leporidae jiná verze Duplicidentata Illiger, 1811 Leporida Averianov, 1999 Neolagomorpha Averianov, 1999 Ochotonida Averianov, 1999 Palarodentia Haeckel, 1895 ŘÁD EULIPOTYPHLA (INSECTIVORA, ERINACEOMORPHA) čeleď ježkovití Erinaceidae ŘÁD EULIPOTYPHLA (INSECTIVORA, SORICOMORPHA) čeleď štětinatcovití Solenodontidae čeleď rejskovití Soricidae čeleď krtkovití Talpidae ŘÁD CHIROPTERA podřád kaloni Megachiroptera čeleď kaloni Pteropodidae podřád netopýři Microchiroptera čeleď vrápencovití Rhinolophidae čeleď Hipposideridae (oddělená od Rhinophidae) čeleď megadermovití Megadermatidae čeleď víkonosovití Rhinopomatidae čeleď netopýrkovití Craseonycteridae 31
čeleď embalonurovití Emballonuridae čeleď nykteridovití Nycteridae čeleď myzopodovití Myzopodidae čeleď mystacinovití Mystacinidae čeleď listonosovití Phyllostomidae čeleď mormoopidovití Mormoopidae? čeleď noktilionovití Noctilionidae čeleď furipterovití Furipteridae čeleď tyropterovití Thyropteridae čeleď natalovití Natalidae čeleď tadaridovití Molossidae čeleď netopýrovití Vespertilionidae ŘÁD PHOLIDOTA čeleď luskounovití Manidae ŘÁD CARNIVORA podřád pozemní šelmy Fissipedia (jiné dělení na podřády) podřád FELIFORMIA čeleď kočkovití Felidae čeleď cibetkovití Viverridae čeleď madagaskarské šelmy Eupleridae čeleď nandiniovití Nandiniidae čeleď promykovití Herpestidae čeleď hyenovití Hyaenidae asijští linsangové (Prionodontidae) ? podřád CANIFORMIA čeleď psovití Canidae čeleď medvědovití Ursidae čeleď lasicovití Mustelidae čeleď skunkovití Mephitidae čeleď medvídkovití Procyonidae čeleď “panda červená” Ailuridae podřád ploutvonožci Pinnipedia čeleď lachtanovití Otariidae čeleď mrožovití Odobenidae čeleď tuleňovití Phocidae
ŘÁD PERISSODACTYLA čeleď koňovití Equidae čeleď tapírovití Tapiridae čeleď nosorožcovití Rhinocerotidae ŘÁD ARTIODACTYLA 32
podřád nepřežvýkaví Nonruminantia čeleď prasatovití Suidae čeleď pekarovití Tayassuidae čeleď hrochovití Hippopotamidae podřád velbloudi (mozolnatci) Tyopoda čeleď velbloudovití Camelidae podřád přežvýkaví Ruminantia čeleď kančilovití Tragulidae čeleď kabarovití Moschidae čeleď jelenovití Cervidae čeleď vidlorohovití Antilocapridae čeleď žirafovití Giraffidae čeleď turovití Bovidae ŘÁD CETACEA podřád MYSTICETI čeleď velrybovití Balaenidae čeleď plejtvákovití Balaenopteridae čeleď plejtvákovcovití Eschrichtiidae čeleď velrybkovití Neobalaenidae podřád ODONTOCETI čeleď delfínovití Delphinidae čeleď narvalovití Monodontidae čeleď sviňuchovití Phocoenidae čeleď vorvaňovití Physeteridae čeleď delfínovcovití Platanistidae čeleď Iniidae? Inia - inie čeleď vorvaňovcovití Ziphiidae
Použitá literatura Kapitola Evoluční původ čerpá z knihy Zrzavý J. 2006 Fylogenze živočišné říše, následující kapitoly pak z publikace J. Gaisler. & J.Zima. 2005. Zoologie obratlovců. Academia, Praha. Systém byl sestaven podle následujících zdrojů: J. Gaisler. & J.Zima. 2005. Zoologie obratlovců. Academia, Praha. http://www.bucknell.edu/MSW3/ Don E. Wilson & DeeAnn M. Reeder (editors). 2005. Mammal Species of the World. A Taxonomic and Geographic Reference (3rd ed) http://www.zoologie.upol.cz/osoby/Grim/lectures_strunatci.htm Přehled taxonů a druhů 2009
33
Webové odkazy: fotografie, schémata a další informace •
přehledové materiály
http://www.bucknell.edu/msw3/browse.asp (Wilson and Reeder, Mammal Species of the World. A Taxonomic and Geographic Reference, 3rd edition) klasifikace http://www.abdn.ac.uk/~nhi708/vestibule.html klasifikace http://animaldiversity.ummz.umich.edu/site/accounts/information/Mammalia.html obrázky, popis, zvuky, klasifikace http://www.ucmp.berkeley.edu/mammal/mammal.html encyklopedie, jednoduchá http://www.enature.com/fieldguides/intermediate.asp?curGroupID=5 encyklopedie http://www.savci.upol.cz/_uvod.htm web česky •
výukové materiály
http://www.whitman.edu/biology/vpd/main.html (piglet dissection, pitva selete) http://www.life.umd.edu/classroom/bsci338m/pixcover.html http://www.life.umd.edu/classroom/bsci338m/syllabus.html http://www.bsu.edu/web/temorrell/ZOOL_446/mammalogy.htm http://www.csus.edu/indiv/L/lancasterw/Biology168.htm http://1kai.dokkyomed.ac.jp/mammal/en/mammal.html http://www.sci.uidaho.edu/biol483/ http://www.biology.utah.edu/dearing/teaching/Biol%205370/Lectures/Lectures.htm http://webs.wofford.edu/abercrombiecl/bio374.htm http://www.zoologie.upol.cz/osoby/Grim/lectures_strunatci.htm cvičení a přednáška savci •
pomocné zdroje a doplňky
http://www.redlist.org/ červený seznam http://www.biology.ualberta.ca/courses.hp/zool250/Roots/RootsMain.htm jak se vypořádat s latinskými názvy http://www.animalinfo.org/index.htm o ohrožených zvířatech http://tolweb.org/Mammalia stránka s dalšími odkazy, např. na nahrávky BBC
34
