MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ A MOŽNOSTI JEHO FINANCOVÁNÍ

MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ A MOŽNOSTI JEHO FINANCOVÁNÍ Stanislava Kondasová, Halina Starzyczná Klíčová slova: mikropodniky, malé a střední podniky, financování, podpora, globalizace, kooperace, franchising. Key words: micro, small and medium sized enterprises, financing, support, globalization, cooperation, franchising. Abstrakt Článek se zabývá mikropodniky, malými a středními podniky, jako protiváhou velkých, nadnárodních společností. MSP má v současném globalizovaném světě velmi nelehké postavení. Toto postavení je spjato i s faktem, že MSP jsou hůře kapitálově vybaveny, než nadnárodní společnosti. Cílem článku je tedy analyzovat možnosti financování mikropodniků, malých a středních podniků. Celý článek je rozdělen do dvou hlavních částí. První část se zabývá teoretickými poznatky a pojmy z oblasti malého a středního podnikání a jeho financování. Druhá část je zaměřena na interpretaci části výsledků dotazníkového šetření, které bylo provedeno na katedře marketingu OPF-SLU. Dotazníkové šetření analyzovalo financování MSP v ČR. Abstract The article deals with micro, small and medium-sized enterprises, as a counterweight to large, multinational companies. SMEs have in today's globalized world a difficult position. This position is linked to the fact that SMEs are less well capitalized than multinationals. Aim of this article is to analyze the possibilities of financing micro, small and medium enterprises. The whole article is divided into two main parts. The first part deals with the theoretical knowledge and concepts from the field of small and medium-sized enterprises and its financing. The second part focuses on the interpretation of the results of the survey, which was conducted at the Department of Marketing OPF-SLU. Questionnaire survey analyzed the financing of SMEs in the Czech Republic.

Úvod Malé a střední podniky (MSP) hrají významnou roli v existenci každého národního hospodářství, jsou jeho nepostradatelným segmentem. Ve vyspělých zemích patří MSP k elementům, které podněcují rozvoj, inovační potenciál a stávají se tak stabilizačním prvkem těchto ekonomik. MSP může být zdrojem inovačního úsilí podnikatelských subjektů, které dává vzniknout žádoucím produktům a službám, což následně také vytváří nová pracovní místa a zvyšuje se tak zaměstnanost. Dalším pozitivem ve významu jejich role je působení proti monopolním tendencím, jakými jsou například nadnárodní společnosti. Svým působením MSP napomáhají i k rozvoji zdravé konkurence. Tento článek se zabývá úlohou MSP a možnostmi jeho financování a podpory. Článek je rozdělen do dvou částí, první část je zaměřena na teoretické zázemí a vysvětlení základních pojmů a souvislostí. Ve druhé části se článek zabývá interpretací výsledků primárního výzkumu, který byl proveden katedrou marketingu na OPF-SLU. Výzkum byl proveden

138

prostřednictvím dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na podporu a financování MSP v ČR

1. Teoretická východiska Pro kvalifikaci zařazení podniku mezi mikropodniky, malé a střední podniky je možno používat několik hledisek. Obecně lze využít ukazatele kvantitativní (počet zaměstnanců, výše obratu, výše kapitálu, hodnota zisku apod.) a kvalitativní (personální struktura, spojení vlastnictví s vedením podniku, kapitálové omezení, hospodářská síla apod.), nebo kombinaci obou (Lednický & Vaněk, 2004).1 V tomto článku se však zabýváme pouze členěním kvantitativním, podle počtu zaměstnanců. Definice podniků v kategorii mikropodniků, malých a středních podniků v Evropské unii je zaměřena především na kriterium počtu zaměstnanců, doplňkovým kriteriem je pak výše ročního obratu, celková hodnota aktiv a nezávislost. Také Česká republika akceptuje tato kriteria a stále více se ukazuje, že je to dobrý poměrový ukazatel pro svět podnikání. Mikropodnik: • zaměstnává méně než 10 zaměstnanců, • roční obrat anebo roční bilanční suma do 2 mil. eur, tj. v Kč podle platného kurzu k euru, • nezávislost. Malý podnik: • zaměstnává méně než 50 zaměstnanců, • roční obrat anebo roční bilanční suma nepřesahuje 10 mil. eur, • maximálně 25% kapitálu a vlastnických práv je ve vlastnictví podniku, který nesplňuje definici MSP. Střední podnik: • zaměstnává méně než 250 zaměstnanců, • roční obrat nepřesahuje 50 mil. eur nebo roční bilanční suma nepřesahuje 43 mil. eur, • maximálně 25% kapitálu a vlastnických práv je ve vlastnictví podniku, který nesplňuje definici MSP. V období po druhé světové válce se v Evropě rozvíjely především velké podniky, přičemž tento růst trval až do 70. let minulého století. Současně docházelo ke zmenšení počtu malých a středních podniků. Když v 70. letech došlo ke změně podmínek, ukázalo se, že je žádoucí vytvářet podněty pro podporu inovací v ekonomice prostřednictvím zakládání nových podniků. Výhody plynoucí z velikosti podniku se začaly přehodnocovat a zároveň byla doceněna úloha malých a středních podniků. MSP představovaly v posledních desetiletích minulého století nejrozsáhlejší oblast evropského hospodářství. Podmínky pro rozvoj MSP byly v devadesátých letech 20. století vynikající, jelikož stát daňově zvýhodňoval malé podniky s méně než pětadvaceti zaměstnanci. Nově vznikající podniky byly také atraktivnější

1

LEDNICKÝ, V. a J. VANĚK, 2004, Kooperační struktury malých a středních podniků. V Opavě: Slezská univerzita, s. 9, ISBN 80-724-8259-9.

139

pro své nadprůměrné podmínky - regulace mezd ve státních podnicích způsobila přechod dobře placených činností ve prospěch soukromých podnikatelů (Matějková, 1994).2 Na samotném počátku tohoto století se Evropská unie výrazně zabývala MSP, protože si byla vědoma jejich významné sociálně-ekonomické i politické úlohy. Rozvoji MSP byla věnována stálá pozornost exekutivy Evropské unie i její ekonomická a organizačně-legislativní podpora. Nicméně integrace českých MSP do síťové ekonomiky EU přinesla vyšší nároky na konkurenční soutěžení. Zejména ve vztahu ke skupině vedoucích tržních ekonomik EU, i s jejich velkými podniky. Bylo neustále potřeba sledovat a akceptovat řadu nových zákonů, které upravovaly evropské podnikání i obchod. Existence a platnost těchto zákonů s sebou přinesla i promítnutí do nákladů činnosti MSP. Jak uvádí další autor (Vodáček, 2004)3, je v České republice, podobně jako v Evropské unii MSP širokou základnou podnikání. Podle dříve uváděných kriterií EU pro velikost podniků se 99,8% českých podniků považovalo za MSP. Jak vyplývá ze zprávy o MSP za rok 2011 Ministerstva průmyslu a obchodu, podíl malých a středních podniků (údaj vychází z definice MSP užívané Českým statistickým úřadem) na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2011 byl 99,84 %. Podle údajů Českého statistického úřadu vykazovalo podnikatelskou činnost k 31. 12. 2011 v České republice celkem 1 066 787 právnických a fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249), fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo 814 897 a právnických osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo 251 890. Oproti roku 2010 došlo u právnických a fyzických osob k poklesu o 25 598 podniků. 4 Kooperační aktivity MSP Již dříve bylo zmíněno, že MSP nemají snadnou úlohu a na trhu čelí mnohým úskalím. v Mnoha případech se tedy uchylují k nejrůznějším formám kooperace, či spolupráce. Jak uvádí autoři Lednický a Vaněk (2004)5, malé a střední podniky mají jednoduše horší postavení při získávání státních zakázek, při získávání úvěrů, podléhají často dumpingovým cenám velkých konkurentů a mají obecný nedostatek vlastního kapitálu. Formou spolupráce jsou tedy nejrůznější kooperace, které mohou být jak vertikální, tak horizontální, či konglomerátní. Zařazení do horizontální, nebo vertikální formy kooperace je z hlediska praxe často složité, jelikož vývoj kooperace je doprovázen také vzájemným splýváním maloobchodu s velkoobchodem. Nákupní družstva by mohla být zařazena jak do vertikální, tak do horizontální formy kooperace. V praxi se tedy k zařazení do jedné, či druhé formy kooperace přistupuje na základě individuálního posouzení. 6

2

MATĚJKOVÁ, J., 1994, Podpora podnikání s důrazem na malé a střední podniky. Praha: Victoria Publishing, s. 11-12, ISBN 80-858-6560-2. 3 VODÁČEK, L., 2004, Malé a střední podniky: konkurence a aliance v Evropské unii. Praha: Management Press, s. 17, ISBN 80-726-1099-6. 4 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU, 2012, Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2011. [online] Oddělení politiky MSP a maloobchodu, Odbor inovací a investic – Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje. [vid. 26. října 2012] Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument105614.html 5 LEDNICKÝ, V. a J. VANĚK, 2004, Kooperační struktury malých a středních podniků. V Opavě: Slezská univerzita, s. 37, ISBN 80-724-8259-9. 6 STARZYCZNÁ, H., 2009, Nejčastější kooperační aktivity v obchodě v teorii a praxi českých podniků. In „Podnikání v Evropské unii.“ Chelmk: SU OPF, Wysza szkola Handlova Katowice, s. 382-383.

140

Mezi vertikální kooperace zpravidla zařazujeme smluvní ujednání mezi výrobcem a obchodníkem, nákupní družstva a svazy, dobrovolné řetězce, franchisingové řetězce a nákupní centrály. Horizontální kooperace můžeme dále rozlišit na maloobchodní kooperace, mezi něž zpravidla řadíme nákupní střediska, spolupráce na úrovni lokality a maloobchodní sítě. Mezi velkoobchodní kooperace patří skladové areály a industrie parky. K výrobním kooperacím patří faktory outlet. Jako konglomerátní kooperaci můžeme uvést partnery z různých odvětví. Mezi syndikáty a kartely pak řadíme podmínkové, rabatové, cenové, či racionalizační nebo kartely oblastní, kvótní či specializační.7 I když vstup do Evropské unie a průběh globalizace přál spíše větším a ekonomicky silnějším podnikům, budoucnost malých a středních podniků stále spočívá především v poskytování služeb regionálního charakteru, nadstandardních zakázkách a specialitách. V poslední době můžeme vidět rostoucí zájem o regionální produkty, produkty s tradicí a celkově snahu o návrat k tradičním hodnotám. Podle dosavadních informací malé a střední podniky dobře konkurují podnikům velkým, a to zejména co se týče vlastních produktů a lepšího zákaznického servisu. Kapitálová struktura podniku Kapitálovou strukturou podniku rozumíme podíl hodnoty jednotlivých složek kapitálu na hodnotě kapitálu celkem, jak uvádějí autoři Šiman a Petera (2010).8 Dále se dělí na kapitál vlastní, který je tvořen peněžními i nepeněžními vklady majitelů, nebo výsledky vlastní podnikatelské činnosti. Druhou složkou je kapitál cizí, též označován jako dluh, či půjčka. Cizí kapitál používá většina podnikatelů a je považován za významný externí zdroj financování podniku. Jeho nevýhodou však je povinnost kapitál vrátit. Nejčastějším využívaným zdrojem cizího kapitálu jsou bankovní úvěry. Podle délky, za kterou musí být kapitál splacen se dále cizí kapitál rozděluje na dlouhodobý a krátkodobý. Toto dělení je důležité pro financování majetku podniku. Další možnosti podpory podniků Malé a střední podniky mají v dnešní době možnost využít i mnoha jiných subjektů, od kterých mohou získat finanční podporu. Mezi tyto subjekty patří bezesporu i Evropská unie. Přístup k finančním prostředkům je nezbytný pro zahájení nebo rozšíření podnikání a EU poskytuje malým firmám finance různými formami – pomocí grantů, půjček a v některých případech prostřednictvím garancí. EU kromě toho financuje konkrétní projekty. Financování ze strany EU lze rozdělit do dvou kategorií: • přímé financování prostřednictvím grantů; • nepřímé financování prostřednictvím národních a místních zprostředkovatelů.

2. Praktická část Jak bylo zmíněno v úvodu článku, je tato část zaměřena na prezentaci části výsledků výzkumu, který byl proveden členy katedry marketingu OPF-SLU. Tento dotazník (viz příloha) byl zaměřen na finanční podporu MSP a celkový počet dotazníků byl 161 (po odečtení chybně vyplněných dotazníků). Ze zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu také vyplývá vývoj počtu aktivních podnikatelských subjektů MSP v letech 2001 - 2011. Z níže uvedeného grafu plyne, že během 7

Upraveno dle VIESTOVÁ, 2001, Teória obchodu. Bratislava: Sprint, s. 103. ŠIMAN, J. a P. PETERA, 2010, Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. V Praze: C. H. Beck, C. H. Beck pro praxi. s. 59-60, ISBN 978-80-7400-117-8.

8

141

sledované dekády došlo k mírnému snížení počtu MSP – fyzických osob a naopak k nárůstu počtu MSP – právnických osob. Graf č. 1: Vývoj aktivních subjektů MSP v ČR v letech 2001 - 2011

Zdroj: ČSÚ, zpracováno Ministerstvem průmyslu a zahraničního obchodu. Podpora podniků ze strany Evropské unie Jak vyplynulo z dotazníkového šetření, řada podniků má již zkušenosti s čerpáním finanční podpory z EU. Mezi hlavní zmiňované patří i následující výčet vybraných rámcových programů a strukturálních fondů. Dotazovaní uvedli v dotazníku následující, jelikož s nimi měli již předchozí zkušenost a dostalo se jim z jejich strany podpory. • Phare 23 - Phare 9 byl do roku 2006 jedním z nástrojů předvstupní pomoci. Tento fond byl určen pro kandidátské země, jak bylo navrženo Evropskou komisí, s cílem napomáhat kandidátským zemím při řešení konkrétních úkolů při přípravě na členství v EU, vč. podmínek spojených se začleňováním práva Společenství (acquis communautaire) do národního právního řádu. Činnost předvstupních nástrojů byla omezena vstupem ČR do Evropské unie na podporu ekonomické restrukturalizace. Pomocí fondu byly spolufinancovány např. projekty narovnávající rozdíly v oblastech technické vybavenosti příhraničních municipalit, ochrany životního prostředí, rekonstrukce dopravní infrastruktury, zlepšování kvality služeb poskytovaných veřejnými institucemi, propagace českých exportérů v zahraničí či studijní pobyty učitelů v zahraničí. • Státní intervenční zemědělský fond - Státní zemědělský intervenční fond (SZIF)10 je akreditovanou platební agenturou - zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů. Pilířem poskytovaných finančních podpor jsou přímé platby vyplácené zjednodušeným systémem, tj. na hektar obhospodařované plochy. • Lidské zdroje a zaměstnanost - Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost11 je zaměřený na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky trhu práce, profesního vzdělávání, dále na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech. • Operační program podnikání a inovace - Operační program Podnikání a inovace12 je zaměřený na podporu rozvoje podnikatelského prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Podporuje vznik nových a rozvoj 9

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ, 2012, Fondy Evropské unie. [vid. 26. října 2012] Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Glosar/P/PHARE 10 STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ FOND, 2012, [vid. 26. října 2012] Dostupné z: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/o-nas/co-je-szif 11 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND V ČR, 2012, Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, [vid. 26. října 2012] Dostupné z: http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz 12 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU, 2012, Operační program Podnikání a inovace. [vid. 26. října 2012] Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/oppi

142

stávajících firem, jejich inovační potenciál a využívání moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie. Umožňuje zkvalitňování infrastruktury a služeb pro podnikání a navazování spolupráce mezi podniky a vědeckovýzkumnými institucemi. • Evropský fond pro regionální rozvoj - Evropský regionální rozvojový fond13 je určen k tomu, aby svou účastí na rozvoji a strukturálních změnách zaostávajících regionů a přeměně upadajících průmyslových oblastí pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly ve Společenství. • Evropský sociální fond - Evropský sociální fond14 je jedním ze tří strukturálních fondů Evropské unie. Je klíčovým finančním nástrojem pro realizování Evropské strategie zaměstnanosti. Hlavním posláním ESF je rozvíjení zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Nyní se pojďme podívat na několik vybraných otázek z již zmiňovaného dotazníku, který byl na katedře realizován v rámci výzkumu, a na odpovědi respondentů. Tabulka č. 1: Vyjádřete, jak jste spokojeni s uvedenými skutečnostmi ve vašem K vyhodnocení využijte školní stupnice 1-5. 1 2 3 Podpora podnikání ze strany ČR 2 0 0 Podpora podnikání ze strany EU 3 28 55 Podpora podnikání ze strany regionu 4 28 54 Podpora podnikání ze strany města 5 35 34 Pramen: dotazníkové šetření, vlastní zpracování dat.

regionu. 4 5 0 0 41 31 39 36 36 44

Respondenti uváděli, jak jsou spokojeni s podporou ze strany ČR, EU, regionu, či města. Pouze 2 respondenti uvedli, že byli spokojeni s podporou ze strany ČR (spokojenost ohodnotili podle školní škály stupněm 1), přičemž dále žádný respondent neuvedl hodnocení jiné. Většina respondentů uvedla, že s podporou ze strany EU a regionu jsou spokojeni dle stupně 3. S podporou ze strany města je výrazně nespokojeno dokonce 44 respondentů, kteří ohodnotili podporu stupněm 5. Tabulka č. 2: Je vaše organizace příjemcem nenávratného finančního příspěvku z fondu EU? 13 ano 148 ne Pramen: dotazníkové šetření, vlastní zpracování dat. Naprostá většina respondentů uvedla, že není příjemcem nenávratného finančního příspěvku z fondu EU. Příjemcem finanční podpory je pouze 13 dotazovaných.

13

EURACTIV, 2012, Evropský fond regionálního rozvoje, [vid. 26. října 2012] Dostupné z: http://www.euractiv.cz/index.php?id=evropsky-fond-regionalniho-rozvoj. 14 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND V ČR, 2012, Evropský sociální fond, [vid. 26. října 2012] Dostupné z: http://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr.

143

Tabulka č. 3: Informace o možnostech čerpání z fondů EU 32 nedostatečné minimální 54 dostatečné 40 nemáme o ně zájem 35 Pramen: dotazníkové šetření, vlastní zpracování dat. Tabulka č. 4: Informace o možnostech státní finanční podpory nedostatečné 24 minimální 54 dostatečné 58 nemáme o ně zájem 25 Pramen: dotazníkové šetření, vlastní zpracování dat. Tabulka č. 5: Informace o možnostech regionální finanční podpory nedostatečné 28 minimální 56 dostatečné 58 nemáme o ně zájem 19 Pramen: dotazníkové šetření, vlastní zpracování dat. Dotazovaní dále odpovídali, jak by charakterizovali informace o čerpání podpory z fondů EU, o možnostech čerpání státní finanční podpory a o možnostech regionální finanční podpory. Jako minimální označila většina respondentů informace o možnosti čerpání z fondů EU. Stejně tomu bylo i v případě možnosti čerpání státní finanční podpory. Pouze v případě možnosti čerpání regionální finanční podpory dotazovaní nejčastěji uvedli, že informace považují za dostatečné. Tabulka č. 6: S jakými problémy se setkáváte při spolupráci s veřejnoprávními, profesními či zájmovými organizacemi: nedostatečná informovanost pracovníků 36 nízká profesionální úroveň 32 neochota kontaktních pracovníků 45 nesrozumitelné informační materiály 42 Pramen: dotazníkové šetření, vlastní zpracování dat. Nejvíce dotazovaných uvedlo, že se při spolupráci s veřejnoprávními, profesními či zájmovými organizacemi setkává s neochotou kontaktních pracovníků, dále pak dle četností odpovědí s nesrozumitelnými informačními materiály, nedostatečnou informovaností pracovníků a s nízkou profesionální úrovní.

144

Tabulka č. 7: Jakou formu spolupráce jste realizovali za posledních 5 let s profesními a zájmovými organizacemi? 62 vzdělávací kurzy, semináře poradenství 40 finanční podpora 16 společné projekty 21 Pramen: dotazníkové šetření, vlastní zpracování dat. Tabulka č. 8: O jaké akce (či formu podpory), pořádané danými institucemi máte především zájem. Vytvořte prosím pořadí naléhavosti Vaší potřeby: 1 2 3 4 vzdělávací kurzy, semináře 46 17 18 8 poradenství 37 18 15 5 finanční podpora 39 19 9 11 společné projekty 27 6 12 25 Pramen: dotazníkové šetření, vlastní zpracování dat. V posledních pěti letech realizovalo nejvíce respondentů spolupráci s profesními a zájmovými organizacemi v oblasti vzdělávacích kurzů a seminářů, dále pak v oblasti poradenství, společných projektů a na posledním místě v oblasti finanční podpory. Tento fakt je podpořen i odpověďmi dotazovaných, týkajících se právě naléhavosti potřeby těchto forem podpory. 46 dotazovaných uvedlo potřebu pořádat vzdělávací kurzy a semináře jako nejvíce naléhavou. Oblast finanční podpory považovalo za nejvíce naléhavou 39 dotazovaných. Tabulka č. 9: Počet zaměstnanců Do 10 - mikropodnik 92 Do 50 - malý podnik 52 Do 250 - střední podnik 17 Pramen: dotazníkové šetření, vlastní zpracování dat. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 161 respondentů, jejichž vyplněné dotazníky byly zahrnuty do výzkumu. Z tohoto počtu byla většina podniků, které zaměstnávají do 10 zaměstnanců, je tedy je možno je považovat za mikropodniky. Malých podniků bylo 52 a středních podniků 17.

Závěr Mikropodniky, malé a střední podniky se nacházejí v současnosti v tržním prostředí v nelehké pozici, z důvodu všudypřítomné globalizace, která má jistě i svá pozitiva, nicméně právě MSP čelí obrovské konkurenci ze strany velkých nadnárodních firem, jež jsou „nositeli“ globalizace. Vzniká zde nutnost spolupráce a kooperace mezi jednotlivými malými a středními podniky. Často se jedná právě o finanční a kapitálové omezení, která ztěžují MSP jejich boj o přežití. Jako velmi populární se v současnosti jeví např. kooperace nazývána jako franchising, která má v ČR již více než dvacetiletou tradici. Praktická část tohoto příspěvku prezentovala výsledky výzkumu provedeného na katedře marketingu OPF-SLU. Tento výzkum byl realizován za pomocí dotazníkového šetření, které se týkalo právě financování MSP a celkově jeho podpory.

145

S podporou ze strany České republiky byli „na výbornou“ spokojeni pouze 2 respondenti. Školním stupněm „dobrý“ ohodnotili dotazovaní podporu jak ze strany Evropské unie (55), tak ze strany regionu (54). Zcela „nedostatečně“ hodnotili dotazovaní podporu ze strany města (44). Z celkového počtu 161 správně vyplněných dotazníků pouze 13 respondentů bylo již příjemcem finančního příspěvku z fondu EU. V těchto případech podniky zmiňovaly především tyto rámcové programy a strukturální fondy: Phare, Státní intervenční zemědělský fond, Lidské zdroje a zaměstnanost, Operační program podnikání a inovace, Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond. 54 respondentů považuje informace o možnostech čerpání finanční podpory ze strany fondů EU za minimální. Odlišně odpověděli respondenti v případě informací o možnosti čerpání státní finanční podpory, 54 dotazovaných se přiklonilo k odpovědi „dostatečné „. Stejně tomu bylo i v případě informací o možnosti čerpání ze strany obce/města (dokonce 76). Dotazovaní dále uvedli, že se setkávají s problémy při spolupráci s veřejnoprávními, profesními či zájmovými organizacemi. Jako nejčastější se vyskytovala neochota kontaktních pracovníků, dále nesrozumitelné informační materiály, nedostatečná informovanost pracovníků a nízká profesní úroveň (seřazeno dle četností). Za posledních 5 let respondenti uvedli na první pozici realizaci vzdělávacích kurzů, dále poskytnutí poradenství, společné projekty a na posledním místě poskytnutí finanční podpory. Přitom realizaci vzdělávacích kurzů a seminářů spolu s poskytnutím finanční podpory považují za nejnaléhavější, v porovnání s poradenstvím a společnými projekty. Dotazníkového šetření se zúčastnilo dle počtu zaměstnanců 92 mikropodniků, 52 malých podniků a 17 středních podniků.

Literatura: [1] LEDNICKÝ, V. a J. VANĚK, 2004, Kooperační struktury malých a středních podniků. V Opavě: Slezská univerzita, ISBN 80-724-8259-9. [2] MATĚJKOVÁ, J., 1994, Podpora podnikání s důrazem na malé a střední podniky. Praha: Victoria Publishing, ISBN 80-858-6560-2. [3] STARZYCZNÁ, H., 2009, Nejčastější kooperační aktivity v obchodě v teorii a praxi českých podniků. In „Podnikání v Evropské unii.“ Chelmk: SU OPF, Wysza szkola Handlova Katowice, s. 382-383. [4] ŠIMAN, J. a P. PETERA, 2010, Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. V Praze: C.H. Beck, C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7400-117-8. [5] VEBER, J. 2008, Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-2409-6. [6] VODÁČEK, L., 2004, Malé a střední podniky: konkurence a aliance v Evropské unii. Praha: Management Press, ISBN 80-726-1099-6. [7] VIESTOVÁ, K., 001, Teória obchodu. Bratislava: Sprint vfra, ISBN 80-888-4888-1. [8] EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND V ČR, 2012, Evropský sociální fond, [vid. 26. října 2012] Dostupné z: http://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr [9] EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND V ČR, 2012, Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, [vid. 26. října 2012] Dostupné z: http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz [10] EURACTIV, 2012, Evropský fond regionálního rozvoje, [vid. 26. října 2012] Dostupné z: http://www.euractiv.cz/index.php?id=evropsky-fond-regionalniho-rozvo [11] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ, 2012, Fondy Evropské unie. [vid. 26. října 2012] Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Glosar/P/PHARE

146

[12] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU, 2012, Operační program Podnikání a inovace. [vid. 26. října 2012] Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/oppi [13] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU, 2012, Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2011. [online] Oddělení politiky MSP a maloobchodu, Odbor inovací a investic – Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje. [vid. 26. října 2012] Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument105614.html [14] STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ FOND, 2012, [vid. 26. října 2012] Dostupné z: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/o-nas/co-je-szif

Ing. Stanislava Kondasová Prezenční doktorand Katedra Marketingu Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Slezská univerzita v Opavě Univerzitní náměstí 1934/3, 733 40 Karviná [email protected]

Doc. Ing. Halina Starzyczná, Ph.D. Vedoucí katedry marketingu Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Slezská univerzita v Opavě Univerzitní náměstí 1934/3, 733 40 Karviná [email protected]

147

Příloha: Ukázka dotazníku 1. Vyjádřete, jak jste spokojeni s uvedenými skutečnostmi ve vašem regionu. K vyhodnocení využijte školní stupnice 1-5. 1

2

3

4

5

Podpora podnikání ze strany ČR Podpora podnikání ze strany EU Podpora podnikání ze strany regionu Podpora podnikání ze strany města 2. Je vaše organizace příjemcem nenávratného finančního příspěvku z fondu EU? ano ne 3a. Informace o možnostech čerpání z fondů EU nedostatečné minimální dostatečné nemáme o ně zájem 3b. Informace o možnostech státní finanční podpory nedostatečné minimální dostatečné nemáme o ně zájem 3c. Informace o možnostech regionální finanční podpory nedostatečné minimální dostatečné nemáme o ně zájem 3d. Informace o možnostech informace ze strany obce/města nedostatečné minimální dostatečné nemáme o ně zájem 3e. Informace o možnostech vzdělání nedostatečné minimální dostatečné nemáme o ně zájem 4. Znáte obsah strategických dokumentů, které se týkají rozvoje Moravskoslezského kraje? ano ne 5. Znáte obsah strategických dokumentů, které se týkají rozvoje Vašeho města či obce? ano ne 6. Je vaše organizace členem některých profesních a zájmových sdružení? Např. svazů, hospodářských komor apod.? Ano, náš podnik je členem: Plánujeme členství: Přestali jsme být členem: Ne

148

7. Pokud jste členem nějaké profesní a zájmové organizace, jak hodnotíte úroveň spolupráce s těmito organizacemi velmi dobrá dobrá minimální zcela nedostatečná 8. Pokud jste přestali být členem profesní nebo zájmové organizace, jaký byl důvod ukončení členství: 9. S jakými problémy se setkáváte při spolupráci s veřejnoprávními, profesními či zájmovými organizacemi: nedostatečná informovanost pracovníků nízká profesionální úroveň neochota kontaktních pracovníků nesrozumitelné informační materiály 10. Se kterými konkrétními institucemi máte nejlepší zkušenostmi. Uveďte maximálně 3. 11. Se kterými konkrétními institucemi nemáte dobré zkušenostmi. Uveďte maximálně 3. 12. Jakou formu spolupráce jste realizovali za posledních 5 let s profesními a zájmovými organizacemi? vzdělávací kurzy, semináře poradenství finanční podpora společné projekty 13. O jaké akce (či formu podpory), pořádané danými institucemi máte především zájem. Vytvořte prosím pořadí naléhavosti Vaší potřeby: 1 2 3 4 vzdělávací kurzy, semináře poradenství finanční podpora společné projekty 14. Počet zaměstnanců Do 10 - mikropodnik Do 50 - malý podnik Do 250 - střední podnik

149