1.22.1. Malakologický průzkum na území PR Skučák Cíl průzkumu: Inventarizační průzkum malakofauny na území PR
Metodika průzkumu: Průzkum byl proveden na ploše celé rezervace, detailně bylo zkoumáno na 9 vodních a 5 převážně suchozemských studijních plochách (viz Mapa 1). Vlastní terénní průzkum proběhl 1. 7. 2010, kdy bylo pro suchozemské plže příhodné počasí (teplo a pokud možno i vlhko). Odlišné metody průzkumu bylo nutné použít v případě studia vodních a suchozemských měkkýšů. Vodní měkkýši byli standardně zkoumáni kombinací vizuální metody, propíráním submerzní vegetace a proplavováním dnového sedimentu pomocí síta tvaru polokoule o průměru 20 cm s velikostí ok 0,5–1 mm (viz BERAN 2005). Získaný materiál měkkýšů byl až na nezbytné výjimky determinován a počítán na místě a vrácen na lokalitu. Zástupce rodu Pisidium bylo nutné v reprezentativním počtu odebrat k pozdějšímu určení pod mikroskopem v laboratoři (viz HORSÁK 2003a). Většinu druhů není totiž možné spolehlivě identifikovat již v terénu. Také v případě rodu Stagnicola bylo nutné několik málo jedinců odebrat a fixovat, protože spolehlivá determinace v rámci tohoto rodu je možná jen na základě znaků na pohlavní soustavě (GLÖER & MEIER-BROOK 2003). Průzkum suchozemských měkkýšů byl proveden kombinací přímého ručního sběru a odběrů hrabanky (viz LOŽEK 1956; CAMERON & POKRYSZKO 2005). Ruční sběr je nezbytný pro přesnější odhad populačních hustot velkých druhů a zejména pak pro nalezení dendrofilních druhů (druhy vázané na padlé či stojící dřevo a podkorní prostory) a nahých plžů, kteří nevytváří schránku. Jako i v případě vodní malakofauny, byli nalezení měkkýši až na nezbytné výjimky determinováni a počítáni přímo na lokalitě a vráceni na místo, kde byli nalezeni. Pouze v případě některých determinačně sporných druhů a rodů byl nalezený materiál fixován příslušnými metodami pro anatomické šetření v laboratoři pod mikroskopem. Jedná se zejména o vybrané druhy rodu Aegopinella a nahé plže rodu Deroceras, kde některé druhy těchto rodů je možné spolehlivě rozlišit pouze na základě anatomických znaků na pohlavní soustavě. Pro zjištění drobných epigeických druhů byly na jednotlivých typech stanovišť odebrány vzorky půdní hrabanky (cca 5 litrů na vzorek) tak, aby byla reprezentativně pokryta stanovištní heterogenita zkoumaného území ve vztahu k měkkýšům
(např. HORSÁK 2003b). Místa odběru hrabankových vzorků byla stanovena po předcházejícím ručním přímém sběru, kterým byla odhalena pro měkkýše nejpříhodnější místa na lokalitě. Odběry hrabanky není možné zpracovat přímo v terénu a musí být odneseny k vytřídění a identifikaci drobných druhů do laboratoře. Z tohoto důvodu byla snaha množství materiálu omezit na nutné minimum, které ovšem stále poskytne relevantní výsledky pro účely inventarizace malakofauny. V případech vlhkých substrátů (mokřady, listový opad po deštích) byla pro nalezení drobných druhů také aplikována metoda mokrého prosevu, která umožňuje rychlé a efektivní nalezení těchto miniaturních druhů přímo na lokalitě, bez nutnosti odnášení hrabanky k laboratornímu zpracování (blíže HORSÁK 2003c), které sebou nese i usmrcování jiných složek epigeické fauny. Ručním sběrem pak bylo pro zpřesnění kvalitativních údajů sbíráno na mnoha dalších místech zkoumané lokality. U jednotlivých nálezů druhů na konkrétních lokalitách (Tab. 1 a 2) jsou uvedeny počty pozorovaných jedinců. Počty jedinců je možné vztáhnout k ploše 1 m2 nebo na časový interval sběru; např. 30 minut (vodní lokality) nebo 1 hodina (suchozemské lokality). Pro srovnání s dřívějšími údaji byla na základě nalezeného počtu jedinců relativní síla populací vyjádřena pomocí pětičlenné stupnice (Tab. 3 a 4): velmi ojedinělý výskyt (VO) - jeden až dva jedinci; ojedinělý výskyt (O) - do pěti jedinců; roztroušený výskyt (R) - do deseti jedinců v případě větších druhů a do 20 v případě malých druhů; hojný výskyt (H) - do 30 v případě velkých druhů a do 50 jedinců v případě malých druhů; velmi hojný výskyt (VH) - vyšší počty než horní hranice předcházející kategorie. Jednalo se o odhad průměrné početnosti ze všech zkoumaných lokalit, nikoliv součet všech nalezených jedinců. Cílem použití škálové stupnice bylo redukovat rozdíly vzniklé pouze použitím semikvantitativní metody sběru a také potlačit sezónní změny populační dynamiky, aby bylo možné přesnější srovnání s dřívějšími údaji, většinou vyjádřených také pomocí tří až pětičlenné stupnice. Malakofauna území PR Skučák je velmi dobře prozkoumána, protože v posledních letech zde probíhal intenzivní a soustavný výzkum měkkýšů v rámci několika výzkumných projektů. V roce 2001 proběhl průzkum vodních měkkýšů v rámci grantového úkolu s názvem “Management rybníkářského hospodaření šetrného k přírodě”. Závěrečná zpráva je uložena na středisku AOPK v Ostravě a výsledky byly také dále publikovány (HORSÁK 2003d). Tento průzkum se stal podkladem pro další monitoring v budoucnosti a umožnil přesné zhodnocení stavu a vývojových trendů malakofauny po šesti letech, kdy v roce 2007 a 2008 proběhly další podrobné průzkumy v rámci projektu "Komplexní monitorovací průzkum PR Skučák v roce 2007 a roce 2008". Závěrečné zprávy z těchto průzkumů jsou uloženy na KÚ MsK a na ostravském středisku AOPK. V roce 2001 byl průzkum zaměřen na vodní malakofaunu a
detailní průzkum suchozemských plžů byl proveden v roce 2007. V létě 2008 byl proveden podrobný monitoring pouze vodních měkkýšů, suchozemská malakofauna již nebyla předmětem průzkumu. Seznam studovaných lokalit na území PR Skučák (obec Rychvald, kvadrát 6176, nadmořská výška 215 m): 1 – N:49˚51’57,05”, E:18˚23’24,76”, litorál rybníka v severovýchodo-východní části, silný nárůst vodního moru a vláknitých řas, porosty rdest; 2 – N:49˚51’57,69”, E:18˚23’35,19”, litorál se zblochanem, uprostřed severního okraje; 3 – N:49˚51’58,04”, E:18˚23’38,59”, poloperiodický zblochanový mokřad, uprostřed severního okraje; 4 – N:49˚51’58,54”, E:18˚23’46,74”, soutok potůčků v severo-západo-západní části; 5 – N:49˚51’51,94”, E:18˚23’46,89”, nová tůň ve východní části; 6 – N:49˚51’49,88”, E:18˚23’37,97”, podmáčená ostřicová louka ve středu rezervace; 7 – N:49˚51’49,88”, E:18˚23’37,97”, litorál s rákosem v jiho-východní části rybníka; 8 – N:49˚51’49,43”, E:18˚23’16,03”, kamenný zához v jižní části západního okraje rybníka; 9 – N:49˚51’49,43”, E:18˚23’16,03”, lesní porost na severo-východním okraji rezervace; 10 – N:49˚51’56,00”, E:18˚23’49,33”, podmáčené rákosiny na severo-východním okraji rezervace; 11 – N:49˚51’55,25”, E:18˚23’51,49”, periodické lesní mokřady na severo-východním okraji rezervace; 12 – N:49˚51’51,87”, E:18˚23’55,04”, mokřadní olšina na východním okraji rezervace; 13 – N:49˚51’46,39”, E:18˚23’40,83”, mezická louka v jižní části rezervace; 14 – N:49˚51’57,99”, E:18˚23’27,62”, potok na severo-západním okraji rezervace.
Výsledky: Celkově bylo ve zpracovaných vzorcích z roku 2010 doloženo 24 druhů vodních měkkýšů (17 druhů plžů a 7 druhů mlžů, viz Tab. 1) a 16 druhů suchozemských plžů (viz Tab. 2). Z celkových 40 nalezených druhů je 5 aktuálně řazeno do kategorie zranitelný a 6 do kategorie téměř ohrožený (viz Tab. 3 a 4). Z pohledu ochrany přírody jsou cenná zejména vodní společenstva, což je pochopitelné, jelikož předmětem ochrany jsou právě vodní biotopy. Vodní malakofauna je cenná zejména svou druhovou rozmanitostí a přítomností několika citlivých a ohrožených druhů (Viviparus contectus, Aplexa hypnorum, Segmentina nitida, Pisidium milium a P. obtusale). V případě suchozemských malakofaun se jedná o druhově spíše chudá společenstva běžných a nenáročných druhů. Jedinou výjimkou jsou dva citlivější mokřadní druhy (Vertigo antivertigo a Euconulus praticola), které se svými nároky na povahu stanovišť spíše blíží vodním druhům. Obývají periodicky podmáčené litorály s příbřežní vegetací a periodicky zaplavované vrbové a olšové porosty na severozápadním a východním okraji rybníka.
Během předcházejících průzkumů (v letech 2001, 2007 a 2008) a aktuálních průzkumu v roce 2010 bylo celkově na území PR doloženo 26 druhů vodních měkkýšů a 17 druhů suchozemských plžů (Tab. 3 a 4). Celkově se tedy jedná o 43 druhů měkkýšů. Během současného průzkumu se podařilo ověřit výskyt naprosté většiny dříve nalezených druhů. Nalezeny nebyly pouze dva běžné vodní druhy mlžů a jeden běžný druh suchozemského plže. Ve všech případech je velmi pravděpodobné, že tyto druhy se na území stále vyskytují, pouze jsou jejich početnosti malé a výskyt lokální. Naopak v roce 2010 byly poprvé nalezeny dva druhy (jeden vodní a jeden suchozemský). Celkově tedy můžeme konstatovat, že co do kvalitativního složení je malakofauna zkoumané lokality v průběhu průzkumů stabilní. Z toho je zřejmé, že nedochází k rapidnímu zhoršování kvality stanovišť, které by mělo za následek vymizení některých, zejména pak ohrožených druhů na území PR Skučák.
Definice ohrožujících faktorů: Potenciálně jsou nejvíce ohrožené vodní druhy vázané na litorální zónu zarostlou vodní a mokřadní vegetací (hlavně Segmentina nitida, Stagnicola spp. a Pisidium obtusale). Podobně je tomu i v případě mokřadních druhů periodických mokřin (Vertigo antivertigo a Euconulus praticola), jejichž výskyt je podmíněn stabilním vodním režimem, trvale vysokým zamokřením a u vodních druhů (hlavně Aplexa hypnorum) také sezónním výskytem drobných periodických vod. Díky několikaletému průzkumu byl také pozorován negativní vliv nadměrné eutrofizace rybničního tělesa, který se v letních měsících projevoval masivním rozvojem vodního květu a vláknitých řas, kdy rozkladem této biomasy docházelo k výraznému zhoršení kyslíkových poměrů. Tento trend byl dobře pozorovatelný na úrovni změn distribuce jednotlivých citlivých druhů a také změnami v jejich četnosti. Dokonce je možné jej dokumentovat i na druhové úrovni v případě nepůvodního severoamerického druhu Physella acuta, který nebyl v roce 2001 nalezena vůbec. V letech naopak 2007–2008 patřil k nejdominantnějším druhům rozšířeným po celém území, podobně i v roce 2010. Špatný stav kvality vody, který byl pozorován v roce 2007, se v letech 2008 a 2010 ještě dále zhoršil a mohl být také částečně spojen i s poklesem vodní hladiny. To se jasně odrazilo v poklesu populací citlivějších druhů, které tak mohly reagovat na zhoršení kvality vody a kyslíkových poměrů. Při průzkumu v roce 2007 byl patrný pokles populace lištovky lesklé (Segmentina nitida), a to jak četnostně, tak plošně. Tento pokles dále nápadně akceleroval v roce 2008. V roce 2010 byl tento druh nalezen už pouze na jediném místě, kde byla mnohem vyšší průhlednost vody. To naznačuje také menší vegetativní zarostení vody a tím i lepší kyslíkové
poměry. Ve většině plochy litorálu severovýchodní části rybníka, kde se v minulosti lištovky vyskytovaly, byl pozorován masový nárůst vodního květu, voda byla zcela neprůhledná (fotografie č. 2 a 5) a páchnoucí po hnilobných procesech. Dále bylo také pozorováno ochuzení většiny litorálů rybníka o některé náročnější druhy (Aplexa hypnorum, Stagnicola corvus a Pisidium obtusale), které byly v roce 2001 zjištěny v litorálu severního cípu rybníka v hojných populacích.
Závěry a doporučení: Dlouhodobý trend zhoršování kvalitu vody v letních měsících a ochuzování litorálních společenstev o druhy náročné na čistoty vody, jasně ukazuje na nepříznivý vývoj parametrů vody v tělese rybníka. Je těžké posoudit, na kolik se jedná o situaci vyvolanou konkrétními zásahy po roce 2001 a nakolik o samovolný vývoj, který vychází z předchozích zásahů a využívání rybníka. Tento vývoj může také souviset s dlouhodobým průběhem počasí v posledních letech (sušší a teplejší léta apod.). V této souvislosti je ovšem nutné doporučit zamezení jakéhokoli dalšího přísunu živin do tělesa rybníka, například v souvislosti s dokrmováním rybí obsádky. Rovněž nežádoucí jsou zásahy vedoucí k redukci litorálních makrofyt, například vysoké zastoupení fytofágních ryb. Většina ohrožených druhů a druhové bohatosti vodních měkkýšů vůbec je soustředěna právě do těchto partií. Jasný doklad poskytuje srovnání nejvíce zachovalé části chráněných litorálů na lokalitách č. 1, 2 a 7 s druhovou garniturou umělého litorálu v místě kamenného záhozu (lok. č. 8). V případě mokřadních suchozemských společenstev je nutné neprovádět zásahy vedoucí k negativním změnám vodního režimu tak, aby nedošlo k poklesu nebo výraznému kolísání hladiny podzemní vody. Také nejsou doporučeny jakékoliv lesnické zásahy do keřového a stromového patra, které by kromě vlastního negativního vlivu mohly vést k prosychání povrchu půdy v teplých a slunečných dnech.
Citovaná literatura: BERAN L., 2005: III. - 8. Inventarizace vodních měkkýšů. In: Janáčková H. et Štorkánová A. (eds.), Metodika inventarizačních průzkumů zvláště chráněných území. AOPK ČR. BERAN L., JUŘIČKOVÁ L. & HORSÁK M., 2005: Mollusca (měkkýši), pp. 69-74. In: Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Beobratlí. AOPK ČR, Praha.
CAMERON R. A. D. & POKRYSZKO B. M., 2005: Estimating the species richness and composition of land mollusc communities: problems, consequences and practical advice. Journal of Conchology, 38: 529–547. GLÖER P. & MEIER-BROOK C., 2003: Süsswassermollusken (Ein Bestimmungsschlüssel für die Bundesrepublik Deutschland) 13. Auflage. Deutscher Jugenbund für Naturbeobachtung, Hamburg. HORSÁK M., 2003a: Mlži rodu Pisidium C. Pfeiffer (Mollusca: Bivalvia) České republiky. Acta Facultatis Ecologiae, 10, Suppl. 1: 219–229. HORSÁK M., 2003b: Výsledky stopatnáctiletého výzkumu měkkýšů (Mollusca) NPP Šipka u Štramberka (severní Morava). Čas. Slezského Muzea Opava (A), 52: 223–230. HORSÁK M., 2003c: How to sample mollusc communities in mires easily. Malacologica Bohemoslovaca, 2: 11–14. HORSÁK M., 2003d: Vodní měkkýši Přírodních rezervací Velký Pavlovický rybník, Skučák a Štěpán (Slezsko, Česká republika). Práce a Stud. Muz. Beskyd (Přír. Vědy), 13: 1–8. HORSÁK, M., JUŘIČKOVÁ, L., BERAN, L., ČEJKA, T., DVOŘÁK, L., 2010: Komentovaný seznam měkkýšů zjištěných ve volné přírodě České a Slovenské republiky. Malacologica Bohemoslovaca, Suppl. 1: 1–37. Online serial at
10-Nov-2010. LOŽEK V., 1956: Klíč československých měkkýšů. Slovenská akademie věd, Bratislava.
Tabulka 1. Přehled zjištěných druhů vodních měkkýšů v PR Skučák v roce 2010. Druhy jsou řazeny systematicky. Číslo lokality odpovídá číslu, které je uvedeno v seznamu studovaných lokalit a v mapové příloze ukazující pozici studovaných lokalit (Mapa 1). Pro jednotlivé studované lokality jsou uvedeny počty pozorovaných jedinců za dobu průzkumu. Použitá nomenklatura je podle práce HORSÁK et al. (2010).
Druh
1 Viviparus contectus (Millet, 1813) ~ Acroloxus lacustris (Linné, 1758) ~ Galba truncatula (O. F. Müller, 1774) ~ Stagnicola corvus (Gmelin, 1791) 50 Stagnicola palustris O. F. Müller, 1774 2 Radix auricularia (Linné, 1758) 45 Radix ovata (Draparnaud, 1805) ~ Lymnaea stagnalis (Linné, 1758) 16 Aplexa hypnorum (Linné, 1758) ~ Physella acuta (Draparnaud, 1805) 115 Planorbis planorbis (Linné, 1758) ~ Anisus vortex (Linné, 1758) 14 Gyraulus albus (O. F. Müller, 1774) 40 Gyraulus crista (Linné, 1758) 2 Hippeutis complanatus (Linné, 1758) 45 Segmentina nitida (O. F. Müller, 1774) ~ Planorbarius corneus (Linné, 1758) 15 Sphaerium corneum (Linné, 1758) ~ Musculium lacustre (O. F. Müller, 1774) 42 Pisidium henslowanum (Sheppard, 1823) ~ Pisidium milium Held, 1836 ~ Pisidium obtusale (Lamarck, 1818) ~ Pisidium subtruncatum Malm, 1855 ~ Pisidium personatum Malm, 1855 ~
2 ~ ~ ~ ~ ~ 2 15 12 ~ 55 35 3 ~ ~ 11 120 ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
Číslo lokality 3 4 5 6 7 8 ~ 2 ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ 2 ~ ~ ~ ~ ~ ~ 6 ~ 2 6 2 ~ ~ ~ ~ ~ 1 ~ 10 ~ 5 ~ 2 17 35 6 ~ ~ ~ ~ 2 ~ 4 ~ 5 6 ~ ~ ~ ~ ~ ~ 25 ~ 15 ~ 4 20 3 ~ 3 ~ ~ ~ 20 ~ 25 ~ 15 15 ~ ~ 3 ~ 3 1 ~ ~ ~ ~ ~ ~ 11 3 2 15 ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ 5 5 ~ 5 ~ 2 ~ 1 ~ ~ ~ ~ ~ 6 ~ ~ 6 ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ 4 ~ ~ ~ ~ ~ ~ 4 30 ~ ~ ~ 15 ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
10 ~ ~ 6 ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
11 ~ ~ 4 2 ~ ~ ~ ~ 4 ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
12 ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ 1 ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ 3
14 ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ 3 15 2 ~ 10 ~
Tabulka 2. Přehled zjištěných druhů suchozemských plžů v PR Skučák v roce 2010. Druhy jsou řazeny systematicky. Číslo lokality odpovídá číslu, které je uvedeno v seznamu studovaných lokalit a v mapové příloze ukazující pozici studovaných lokalit (Mapa 1). Pro jednotlivé studované lokality jsou uvedeny počty pozorovaných jedinců za dobu průzkumu. Použitá nomenklatura je podle práce HORSÁK et al. (2010).
Číslo lokality 9 10 11 12 13 Carychium minimum O. F. Müller, 1774 5 2 3 5 ~ Succinea putris (Linné, 1758) ~ ~ 5 5 ~ Oxyloma elegans (Risso, 1826) ~ 3 2 3 ~ Cochlicopa lubrica (Müll., 1774) ~ ~ ~ ~ 2 Vallonia pulchella (O. F. Müller, 1774) ~ ~ ~ ~ 4 Vertigo antivertigo (Draparnaud, 1801) ~ 2 ~ 1 ~ Zonitoides nitidus (O. F. Müller, 1774) ~ 7 8 9 ~ Euconulus praticola (Reinhardt, 1883) ~ ~ ~ 3 ~ Perpolita hammonis (Ström, 1765) ~ ~ ~ ~ 2 Deroceras laeve (O.F. Müller, 1774) ~ ~ ~ 2 ~ Deroceras reticulatum (O.F. Müller, 1774) 1 ~ ~ ~ ~ Plicuteria lubomirskii (Ślósarski, 1881) 3 ~ ~ ~ ~ Perforatella bidentata (Gmelin, 1791) ~ 1 2 ~ ~ Monachoides incarnatus (O.F. Müller, 1774) 4 ~ ~ ~ ~ Cepaea hortensis (O. F. Müller, 1774) 2 ~ ~ ~ ~ Helix pomatia Linné, 1758 9 ~ ~ ~ ~ Druh
Tabulka 3. Přehled zjištěných druhů vodních měkkýšů v PR Skučák v roce 2001, 2007, 2008 a 2010. Druhy jsou řazeny abecedně. Kategorie četnosti: VO - velmi ojedinělý výskyt, O ojedinělý výskyt, R - roztroušený výskyt, H - hojný výskyt, VH - velmi hojný výskyt. (X) pouze prázdné schránky. Použitá nomenklatura je podle HORSÁK et al. (2010), stupeň ohroženosti podle BERAN et al. (2005): EN - ohrožený, VU - zranitelný, NT - téměř ohrožený. Druhy neoznačené jsou běžné a hojné, v současnosti bez ohrožení.
Druh Acroloxus lacustris (Linné, 1758) Anisus vortex (Linné, 1758) Anodonta anatina (Linné, 1758) Aplexa hypnorum (Linné, 1758) Galba truncatula (O. F. Müller, 1774) Gyraulus albus (O. F. Müller, 1774) Gyraulus crista (Linné, 1758) Hippeutis complanatus (Linné, 1758) Lymnaea stagnalis (Linné, 1758) Musculium lacustre (O. F. Müller, 1774) Physella acuta (Draparnaud, 1805) Pisidium casertanum (Poli, 1791) Pisidium henslowanum (Sheppard, 1823) Pisidium milium Held, 1836 Pisidium obtusale (Lamarck, 1818) Pisidium personatum Malm, 1855 Pisidium subtruncatum Malm, 1855 Planorbarius corneus (Linné, 1758) Planorbis planorbis (Linné, 1758) Radix auricularia (Linné, 1758) Radix ovata (Draparnaud, 1805) Segmentina nitida (O. F. Müller, 1774) Sphaerium corneum (Linné, 1758) Stagnicola corvus (Gmelin, 1791) Stagnicola palustris O. F. Müller, 1774 Viviparus contectus (Millet, 1813)
2001 VO VH ~ H O H VO H R H ~ ~ VO(X) VH VH ~ VH R R R O H VO R ~ O
2007 ~ VH ~ H O H R VH R VO VH ~ ~ H VH O VH O H H R R VO O ~ VO
2008 VO H R R VO VH O H R O VH O O R H O H R R H O R O O ~ O
2010 VO H ~ VO O R VO H R R VH ~ O O R VO R R R R R R VO R VO VO
Ohrožení ~ ~ ~ VU ~ ~ ~ ~ ~ NT ~ ~ ~ NT NT ~ ~ ~ ~ ~ ~ VU ~ ~ ~ VU
Tabulka 4. Přehled zjištěných druhů suchozemských plžů v PR Skučák v roce 2001, 2007, 2008 a 2010. Druhy jsou řazeny abecedně. Kategorie četnosti: VO - velmi ojedinělý výskyt, O - ojedinělý výskyt, R - roztroušený výskyt, H - hojný výskyt, VH - velmi hojný výskyt. Použitá nomenklatura je podle HORSÁK et al. (2010), stupeň ohroženosti podle BERAN et al. (2005): EN - ohrožený, VU - zranitelný, NT - téměř ohrožený. Druhy neoznačené jsou běžné a hojné, v současnosti bez ohrožení.
Druh Alinda biplicata (Montagu, 1803) Carychium minimum O. F. Müller, 1774 Cepaea hortensis (O. F. Müller, 1774) Cochlicopa lubrica (Müll., 1774) Deroceras laeve (O.F. Müller, 1774) Deroceras reticulatum (O.F. Müller, 1774) Euconulus praticola (Reinhardt, 1883) Helix pomatia Linné, 1758 Monachoides incarnatus (O.F. Müller, 1774) Oxyloma elegans (Risso, 1826) Perforatella bidentata (Gmelin, 1791) Perpolita hammonis (Ström, 1765) Plicuteria lubomirskii (Ślósarski, 1881) Succinea putris (Linné, 1758) Vallonia pulchella (O. F. Müller, 1774) Vertigo antivertigo (Draparnaud, 1801) Zonitoides nitidus (O. F. Müller, 1774)
2001 ~ H ~ ~ O ~ ~ ~ ~ R ~ ~ VO R VO H O
2007 R H O ~ VO VO VO O O H R R x R VO R VH
2008 ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
2010 ~ R VO VO VO VO O R O R VO VO O R O VO R
Ohrožení ~ ~ ~ ~ ~ ~ VU ~ ~ NT NT ~ NT ~ ~ VU ~
Mapa 1. Pozice studovaných lokalit na území PR Skučák v roce 2010. Popis jednotlivých lokality, viz část Metodika.
