2011
Makroekonomie
MAKROEKONOMIE
Tomáš Pavelka
Makroekonomie základní kurz Ing. Tomáš Pavelka, Ph.D.
Plán přednášek • • • • • • • • • • • •
Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Výdaje a rovnovážný produkt Peníze Agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářský růst a cyklus Nezaměstnanost Inflace Měnový kurz Vnější ekonomická rovnováha Měnová politika Státní rozpočet, fiskální politika Zahraniční obchod a zahraničně ekonomická politika
Úvod do makroekonomie
Mikroekonomie vs. makroekonomie EKONOMIE
MIKROEKONOMIE
MAKROEKONOMIE
Kolik firma vyrobí zboží?
Kolik zboží se vyrobí v souhrnu celé ekonomiky?
Za jakou cenu bude firma své zboží prodávat?
Jaká bude průměrná cenová hladina v ekonomice?
Kolik času bude domácnost věnovat na práci a kolik na volný čas?
Kolik bude v ekonomice nezaměstnaných?
Kolik zboží si domácnost koupí?
Kolik zboží se do ekonomiky doveze a kolik z ní vyveze?
Základní makroekonomické ukazatele • Hrubý domácí produkt • Nezaměstnanost • Cenová hladina – inflace • Vztah k zahraničí – platební bilance (obchodní bilance)
Hrubý domácí produkt ČR (meziroční růst reálného HDP)
Meziroční růst reálného HDP v %.
Pramen: ČSÚ (20.9.2010) 6
Míra nezaměstnanosti v ČR 12
10
8,54
9,02
8,54
9,9 10,24 9,19 8,97 9,15
9,01 8,13
7,98
8
6,62
%
6,04
5,45
6
4,28 4
2,95 3,29 2,99 3,08
2
0
199319941995199619971998199920002001200220032004200520062007200820092010 stará metodika
nová metodika
Pramen: ČSÚ
Míra inflace 56,6
60
50
%
40
30
20,8 20
10
9,7
11,1
10,0 9,1 8,8 8,5 10,7
6,3 4,7 3,9 2,1 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 1,0 1,5
0
Pramen: ČSÚ
Obchodní bilance
Pramen: ČNB ( 20.9. 2010)
Makroekonomický koloběh Práce, půda, kapitál Odměny za výrobní faktory
Mzdy, renty, úroky Trh výrobních faktorů
Výrobní vstupy
Daně
Daně DOMÁCNOSTI
FIRMY
VLÁDA Transfery
Dotace
Platba za vládní nákupy Nakoupené statky a služby
Nakoupené statky a služby
Trh statků a služeb
Příjmy z prodeje
Výdaje na nákup statků a sluzeb
Prodané statky a služby Import
Export
ZAHRANIČÍ
Tok zboží, služeb a výrobních faktorů
Tok peněz (Korun)
Základní makroekonomická identita Domácnosti
Firmy
Vláda
Úspory
Investice
Zahraničí
Proudy v ekonomické teorii • Liberální • Intervencionistický
Zásahy do ekonomiky • • • • •
Fiskální politika Monetární politika Kurzová politika Obchodní politika Důchodová politika
Ukazatele ekonomické výkonnosti
Hrubý domácí produkt
Tržní hodnota veškerých finálních statků a služeb vyprodukovaných v dané ekonomice za dané časové období.
Metody zjišťování HDP • Výdajová • Výrobní • Důchodová
Výdajová metoda HDP
HDP = C + I + G + NX
Výdajová metoda HDP ČR v roce 2009 Výdaje na konečnou spotřebu
2 635 883
- dom ácnos tí
1 804 334
- vládních ins titucí
798 957
- nezis kových ins titucí
32 592
Tvorba hrubého kapitálu
788 489
- tvorba hrubého fixního kapitálu
814 039
- zm ěna zás ob
-29 207
- čis té pořízení cennos tí
3 657
Zahraniční obchod
201 493
- vývoz zboží a s lužeb
2 506 983
- dovoz zboží a s lužeb
2 305 490
Hrubý domácí produkt
3 625 865
Jedná se o nominální HDP (v běžných cenách) v mil. Kč Pramen: ČSÚ (14.2.2011)
Výrobní metoda HDP – přidané hodnoty Spotřeba meziproduktů
Přidaná hodnota
Příjem z prodeje
Lesní společnost
0
100
100
Dřevařský závod
100
50
150
Papírny
150
80
230
Tiskárna
230
60
290
Prodejna knih
290
120
410
770
410
1180
Výrobní metoda HDP ČR v roce 2009 Zemědělství, myslivost, lesnictví Rybolov, chov ryb, přidružené činnosti Dobývání nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží Pohostinství a ubytování
73 647 214 36 276 767 271 184 912 239 886 383 334 61 334
Doprava, skladování, pošty a telekomunikace Peněžnictví a pojišťovnictví
341 588 126 573
Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum, vývoj
470 289
Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení Školství Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Domácnosti zaměstnávající personál Hrubá přidaná hodnota Daně z produktů Dotace na produkty (-) Hrubý domácí produkt
187 143 137 103
Jedná se o nominální HDP (v běžných cenách) v mil. Kč
3 257 409 -42 3 625
923 328 701 054 622 952 976 063 865
Pramen: ČSÚ (14. 2. 2011) 20
Důchodová metoda HDP
• • • • • •
Mzdy (včetně ostatních nákladů na práci) Renty Úroky Zisky Znehodnocení kapitálu Nepřímé daně zmenšené o subvence
Nominální a reálný HDP
• nominální HDP • Deflátor = • reálný HDP
* 100
Nominální a reálný HDP
Pramen: ČSÚ (20.9. 2010)
Hrubý domácí produkt ČR (meziroční růst reálného HDP)
Meziroční růst reálného HDP v %.
Pramen: ČSÚ (20.9.2010) 24
Čistý a hrubý domácí produkt
HDP = ČDP + znehodnocení kapitálu
Hrubý národní důchod Kuvajt
11
Japonsko
3
Spojené království
2
Spojené státy
1
Rakousko
-1
Švýcarsko
-2
Slovensko
-3
Česká republika
-8
Irsko
-15
Lucembursko
-16 -20
-15
-10
-5
0
5
10
15
%
Pramen: United Nations, National Accounts Main Aggregates Database (1. 2. 2010) Rozdíl mezi HND a HDP v % HDP v roce 2008
Disponibilní důchod
• Spotřeba domácností • Úspory domácností
271
HDP na jednoho obyvatele v EU v roce 2009 300 250
150 100 50
44 46 52 55 61 64 65 73 80 81 82 88 93 98 100 103 104 108 112 113 116 116 118 121 124 127 131
200
0
Bulharsko (2008)
Pramen: Eurostat (12.1.2011)
Rovnovážný produkt (model 45°)
Struktura přednášky • • • •
Předpoklady modelu Spotřební a úsporová funkce Investice Rovnovážný produkt ve dvousektorové ekonomice • Vláda a rovnovážný produkt ve třísektorové ekonomice • Zahraničí a rovnovážný produkt ve čtyřsektorové ekonomice
Předpoklady modelu produkt výdaje
• Ekonomika pod potenciálním produktem – nevyužitý kapitál – dostatečná zásoba práce (nezaměstnanost)
• Fixní cenová hladina • Krátké období
Spotřeba a úspory
Spotřební výdaje v % HDP v roce 2008 80 70
64,1
60
45,7
% HDP
50 40 30 20
10 0
38,8
46,5
48,7
49,7
54,0
56,5
57,8
65,1
70,1
Keynesova spotřební funkce (krátkodobá) Spotřeba C
ΔC
C Ca cYD
Δ YD
Ca 45° YD0
Disponibilní důchod YD
Růst spotřeby Spotřeba
C1
C0
45° Disponibilní důchod
- pokles úrokové míry - růst bohatství - pozitivní očekávání
Vztah keynesovy spotřební a úsporové funkce Spotřeba C Úspory S
C = Ca + cYD C
S = - Sa + sYD
C>YD Ca
YD0 Sa
Disponibilní důchod YD
Investice
37
Hrubé fixní investice v roce 2008 v % HDP 30 25
23,3
20 % HDP
16,8
18,5
19,0
19,5
20,4
20,9
20,9
23,9
25,2
21,3
15 10 5 0
38
Investice
plánované investice neplánované investice
Skutečné investice = plánované + neplánované
Investiční funkce Investice
IP
HDP
Zvýšení investic Investice
IP1 IP0
HDP
- pokles úrokové míry - pozitivní očekávání investorů - snížení daňového zatížení
Rovnovážný produkt ve dvousektorové ekonomice plánované výdaje C+Ip
IU 0 E0
IU 0
A
C=Ca+cYD
Ca IP 45° HDP1
HDP0
HDP2
HDP
Rovnovážný produkt ve dvousektorové ekonomice
HDP = C+Ip IU = 0 HDP = C + I HDP = C+S C+I = C + S I= S
Výdajový multiplikátor AD
D
E0
ΔIp (100)
B
45°
E1
G
HDP0 (2000)
Ca+cYD+Ip1
H F
B
ΔHDP (100)
C
C
Ca+Ip1
ΔS (20)
ΔC (80)
D
ΔHDP (80)
F
ΔIp = 100
Ca+cYD+Ip0
ΔS (16)
ΔC (64)
G
ΔHDP (64)
H
E0
Ca+Ip0
HDP1 = 2500
HDP0 = 2000
ΔS (12,8)
ΔC (51,2)
HDP
ΔHDP = 500
ΔHDP (51,2)
ΔS (10,24)
ΔC (40,96)
HDP1=2500
E1
Multiplikátor a rovnovážný produkt ve dvousektorové ekonomice
1 HDP (Ip) 1 c
1 HDP (Ca Ip) 1 c
Třísektorová ekonomika Vláda: - ovlivňuje disponibilní důchod - vybírá daně - poskytuje transfery - provádí vládní nákupy
Spotřeba v třísektorové ekonomice Disponibilní důchod
YD = HDP – Ta –t*HDP + TR Spotřební funkce
C = Ca + cYD
C = Ca + c(HDP - Ta - t*HDP + TR)
Rovnovážný HDP ve třísektorové ekonomice HDP C I P G HDP Ca c(HDP Ta t HDP TR) I P G
1 HDP (Ca I P G cTR cTa) 1 c(1 t )
Rovnovážný produkt ve třísektorové ekonomice Plánované výdaje
C + IP + G
E2
C + IP E1
E0 G, cTR, -cTa
Ca, I 45° HDP0
HDP1
HDP2
HDP
Čtyřsektorová ekonomika
Čistý export NX = Xa - Ma - m*HDP
Rovnovážný HDP ve čtyřsektorové ekonomice HDP C I P G NX HDP Ca c( HDP Ta t HDP TR) I P G ( Xa Ma m HDP)
1 HDP (Ca I P G cTR cTa Xa Ma) 1 c(1 t ) m
Rovnovážný HDP ve čtyřsektorové ekonomice Plánované výdaje
C + IP + G + NX
E2
C + IP + G E1
E0 Xa, -Ma
Ca, I, G, cTR, -cTa 45° HDP0
HDP1
HDP2
HDP
Změny rovnovážného produktu (změny sklonu křivky plánovaných výdajů) Plánované výdaje
Růst: c Pokles: t, m
Růst: m, t Pokles: c
E0
45° HDP0
HDP
C + IP + G + NX
Změny rovnovážného produktu (změny polohy křivky plánovaných výdajů) Plánované výdaje Růst: Ca, I, G, TR, Xa Pokles: Ta, Ma
C + IP + G + NX
Růst: Ta, Ma Pokles: Ca, I, G, TR, Xa
E0
45° HDP0
HDP
Peníze
Struktura přednášky • • • • • •
Historie peněz Funkce peněz Nabídka peněz Poptávka po penězích Trh peněz – rovnováha poptávky a nabídky Nominální a reálná úroková míra
Historie peněz
• • • •
Barterová směna Komoditní peníze Papírové peníze Depozitní peníze
Funkce peněz
• Prostředek směny • Zúčtovací jednotka • Uchovatel hodnoty
Nabídka peněz – peněžní agregáty množství peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku
• Úzký peněžní agregát (M1) • Střední peněžní agregát (M2) • Široký peněžní agregát (M3)
Účetní bilance centrální banky aktiva
pasiva
vládní cenné papíry
hotovost v oběhu
úvěry komerčním bankám
rezervy komerčních bank
devizové rezervy
ostatní
ostatní
Účetní bilance komerční banky aktiva
pasiva
rezervy u centrální banky
depozita (vklady)
úvěry
úvěry od centrální banky
cenné papíry
ostatní
ostatní
Změna depozit
Změna depozit =
1 sazba povinných minimálních rezerv
* prvotní vklad
Změny měnové báze vs. změny peněžní zásoby Změna oběživa
Měnová báze
Peněžní zásoba (M1)
Změna oběživa
Oběživo
Oběživo
Rezervy
Depozita
Změna rezerv
Změna depozit
Křivka nabídky peněz
i
MS
M
Zvýšení peněžní zásoba
• Nákup vládních cenných papírů centrální bankou (bezhotovostně) • Poskytnutí úvěru komerční bance centrální bankou • Snížení sazby povinných minimálních rezerv • Nákupem vládních cenných papírů centrální bankou za hotovost.
Snížení peněžní zásoba
• Prodej vládních cenných papírů centrální bankou (bezhotovostně) • Splacení úvěru centrální bance ze strany komerční banky • Zvýšení sazby povinných minimálních rezerv • Prodej vládních cenných papírů centrální bankou za hotovost.
Poptávka po penězích – motivy držby peněz
• Transakční • Opatrnostní • Spekulační
Křivka poptávky po penězích i
MD
M
Rovnováha na trhu peněz i
MS
i2 E0
i0
i1 MD
M2
M0
M1
M
Změny nabídky peněz i
MS0
i
MS1
MS1
i1
E0
i0
MS0
E1
E0
i0
i1
E1 MD
M0
M1
MD
M
M1
M0
M
Změny poptávky po penězích i
i
MS
i1
MS
E1
E0
i0
E0
i0
E1
i1 MD1
MD0
MD0 MD1 M0
M
M0
M
Nominální a reálná úroková míra
iR i N
Agregátní poptávka a agregátní nabídka
Plán přednášky Agregátní poptávka - odvození tvaru křivky AD - změny polohy křivky AD Agregátní nabídka - tvar AS v krátkém a dlouhém období - změna polohy křivky AS Rovnováha v modelu AD-AS - dosahování rovnováhy
Agregátní poptávka
Vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční zákazníci koupit při různých cenových hladinách.
Agregátní poptávka cenová hladina P
C, I, G, NX Agregátní poptávka AD
reálný HDP Y
Agregátní poptávka – odvození tvaru • Efekt úrokové míry • Efekt bohatství • Zahraniční efekt
Efekt úrokové míry Pokles P – pokles MD – nákup obligací – růst ceny obligací a pokles i – -- růst investic, spotřeby – zvýšení (poptávaného množství) AD – posun po křivce AD dolů MS P
i
i2
i0
E2
E2
P2
E0
E0
P0 MD (P2)
i1
E1
MD (P0)
P1
E1 AD
MD (P1) M
Y2
Y0
Y1
Y
Efekt bohatství pokles P -- růst reálných peněžních zůstatků nad úroveň,kterou si domácnosti přejí držet – tento přebytek rovnou utratí za spotřebu – roste (poptávané množství) AD – posun po křivce AD dolů
Zahraniční efekt pokles domácí P – pro zahraniční zákazníky domácí zboží levnější – nárůst exportu a zároveň pokles importu – roste NX – roste (poptávané množství) AD – posun po křivce dolů
Agregátní poptávka – změny polohy AD P
P
Pokles C, I, G, NX
Růst C, I, G, NX
AD2
AD1 AD2
AD1 Y
Y
Agregátní nabídka Dlouhodobá agregátní nabídka LAS
P
P
Krátkodobá agregátní nabídka SAS
B
A
Y*
Y
Y
Změny polohy křivky krátkodobé AS P
P
SAS2
SAS1
SAS2 SAS1
Pokles cen vstupů
Růst cen vstupů
Y
Y
Nominální změny (posun nahoru a dolů) – růst cen vstupů např. růst nominálních mezd, růst cen surovin, znehodnocení měnového kurzu Reálné změny (posun doleva a doprava) – změny v počtu a produktivitě výrobních faktorů
Rovnováha v modelu AD – AS růst agregátní poptávky LAS
P
SAS1
P2
SAS0
E2
P1
E1
P0
E0 AD1 AD0 Y*
Y1
Y
Rovnováha v modelu AD – AS pokles krátkodobé agregátní nabídky LAS
P
SAS1
P1
SAS0
E1
P0
E0
AD0 Y1
Y*
Y
Speciální tvary křivka AS Klasická křivka AS
Extrémní keynesiánská křivka AS
P
P
AS
SAS
Y
Y
Hospodářská cyklus a ekonomický růst
Hospodářský cyklus
Představuje kolísání reálného hrubého domácího produktu kolem potenciálního produktu.
Modelové schéma hospodářského cyklu vrchol
re
Reálný produkt
ce se
expa
nze
trend (potenciální produkt)
vrchol
re ce se dno
čas
Mezera produktu v ČR
Převzato z „Makroekonomické predikce ČR“ MF ČR leden 2011.
Vývoj reálného HDP ČR 10 8 6 4 2 0 -2 -4
Pramen: ČSÚ, čtvrtletní národní účty (1.3.2011)
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
-6
Vývoj investic a spotřeby domácností v ČR
Pramen: ČSÚ, čtvrtletní národní účty(1.3.2011)
Příčiny hospodářských cyklů:
• Poptávkové šoky • Nabídkové šoky • Politický hospodářský cyklus
Poptávkové šoky Recese
Expanze LAS
P
AD2
P
AD1 SAS
AD2
P1 P2
LAS
SAS
AD1
P2
E1
E2
E2 P1
Y2
Y*
Y
E1
Y*
Y2
Y
Nabídkové šoky Expanze
Recese
LAS
LAS
P
P
SAS2
SAS1 AD
AD
SAS2
SAS1
P2
P1
E2
P1
P2
E1
Y2
Y*
E1
Y
E2
Y*
Y2
Y
Ekonomický růst
představuje růst potenciálního produktu.
Ekonomický růst P
LAS0
LAS1
SAS0
Y*0
SAS1
Y*1
Y
Zdroje ekonomického růstu
Potenciální produkt
Práce množství pracovníků, odpracované hodiny
Fyzický kapitál stroje, budovy, infrastruktura...
Přírodní zdroje půda, suroviny
Produktivita výrobních faktorů
Tempo růstu potenciálního produktu a jeho struktura (v p.b.)
Převzato z „Makroekonomické predikce ČR“ MF ČR leden 2011
Výpočet „ekonomického“ růstu tj. růstu skutečného reálného HDP
HDPt HDPt 1 gHDP *100 HDPt 1
Výpočet tempa růstu reálného HDP na obyvatele
gHDPobyv. gHDP gL
Nezaměstnanost
Nezaměstnanost- struktura přednášky
• • • •
Struktura obyvatelstva Míra nezaměstnanosti Typy nezaměstnanosti Dobrovolná vs. nedobrovolná nezaměstnanost • Dopady nezaměstnanosti • Politika zaměstnanosti
Struktura obyvatelstva České republiky v roce 2009 (3.Q) Zaměstnaní (4 921,7)
Ekonomicky aktivní (5 308,7)
Celkové obyvatelstvo (10 508,8)
Nezaměstnaní (387,0)
Ekonomicky neaktivní (5 198,1)
v tom: - mladší 15 let (1491,8) - Důchodci (2 232,0) - Studenti (828,3) ...
Pramen: ČSÚ
Míra nezaměstnanosti
u
U L U
100
Míra nezaměstnanosti v ČR 12
10
8,54
9,02
8,54
9,9 10,24 9,19 8,97 9,15
9,01 8,13
7,98
8
6,62
%
6,04
5,45
6
4,28 4
2,95 3,29 2,99 3,08
2
0
199319941995199619971998199920002001200220032004200520062007200820092010 stará metodika
nová metodika
Pramen: ČSÚ
% 16
14
12
10
8
6
4
3,7 4,8 5,1 5,3 5,9 6,0 6,7 6,8 6,9 7,0 7,5 7,6 7,8 7,9 8,2 8,2 8,3 8,9 9,5 9,5 9,6 10,0 11,9 12,0 13,7 13,8
20
18
17,1 18,0
Míra nezaměstnanosti v EU v roce 2009
2
0
Pramen: Eurostat
Typy nezaměstnanosti
• Frikční • Strukturální • Cyklická • Sezónní
Regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti (k 31.12. 2010)
Jeseník
19,7
Praha
4,1
Bruntál
17,9
Praha - západ
4,1
Most
16,5
Praha - východ
4,2
Hodonín
16,3
Mladá Boleslav
5,0
Děčín
15,7
Benešov
6,1
Pramen: MPSV ČR
Vztah HDP a míry nezaměstnanosti v USA 8 7 6
%
5 4 3 2 1 0 -1
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
HDP
Pramen: OECD Economic Outlook No. 77
Nezaměstnanost
Přirozená míra nezaměstnanosti v některých státech v roce 2001 Finsko
8,6
Rakousko
4,9
Francie
9,3
Řecko
9,8
Japonsko
3,9
Španělsko
11,5
Německo
7,3
Švýcarsko
1,8
Portugalsko
3,8
USA
5,1
Pramen: OECD, Employment Outlook, September 2003
Dobrovolná nezaměstnanost DL Mzdová sazba (W)
SL
DL´
WE
A
E
Dobrovolná nezaměstnanost
B WB
LA
LB
LE
Množství práce (L)
Nedobrovolná nezaměstnanost DL Mzdová sazba (W)
SL
DL´
WE
A
E
Nedobrovolná nezaměstnanost B WB
LA
LB
LE
Množství práce (L)
Nezaměstnanost – minimální mzda Mzdová sazba (W)
WMIN.
SL
DL
Nedobrovolná nezaměstnanost A
B
E
WE
LA
LE
LB
Množství práce (L)
Minimální mzda v České republice
20 00
20 00
4 500
5 000
5 700
6 200
6 700
7 185
7 570
7 955
8 000
če rv en ec 20 01 le de n 20 02 le de n 20 03 le de n 20 04 le de n 20 05 le de n 20 06 le de n 20 06 če rv en 20 07 le de n
4 000
le de n
9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0
Pramen: MPSV
Dopady nezaměstnanosti
• Sociální • Ekonomické
Dlouhodobá nezaměstnanost v EU v 3. Q 2010
Pramen: Eurostat (1.3.2010)
Politika zaměstnanosti
• Pasivní • Aktivní
Inflace
Inflace – struktura přednášky
• • • • • • • •
Cenové indexy Míra inflace Typy inflace – podle příčiny Typy inflace – podle závažnosti Nepříznivé dopady inflace Protiinflační politika Deflace Phillipsova křivka
Cenová hladina
Inflace – růst všeobecné cenové hladiny. Všeobecnou cenovou hladinu měříme: - Index spotřebitelských cen - Index cen výrobců - Deflátor HDP
Index spotřebitelských cen Spotřební koš Počet reprezentantů
Stálé váhy roku 2005 v ‰
Úhrn
729
1000,0
1. Potraviny a nealkoholické nápoje
164
162,6
2. Alkoholické nápoje a tabák
20
81,7
3. Odívání a obuv
71
52,4
4. Bydlení, voda, energie, paliva
41
248,3
5. Bytové vybavení, zař. domácností, opravy
82
58,1
6. Zdraví
47
17,9
7. Doprava
83
114,1
8. Pošty a telekomunikace
3
38,7
9. Rekreace a kultura
113
98,7
10. Vzdělávání
12
6,2
11. Stravování a ubytování
43
58,4
12. Ostatní zboží a služby
50
63
Výpočet
p1i
CPI
i p
wi
0i
wi i
100
Vývoj indexů cen výrobců 140 120 100 80 60 40 20 0
Zemědělských výrobců
Pramen: ČSÚ
Průmyslových výrobců
Stavebních prací
Deflátor HDP
deflátor HDP
nominální HDP 100 reálný HDP
p t q t deflátorHDP 100 p 0 q t
Míra inflace
CPI 2007 CPI 2006 07 / 06 *100 CPI 2006
Míra inflace 56,6
60
50
%
40
30
20,8 20
10
9,7
11,1
10,0 9,1 8,8 8,5 10,7
6,3 4,7 3,9 2,1 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 1,0 1,5
0
Pramen: ČSÚ
Míra inflace v EU v roce 2010
Pramen: Eurostat
Inflace – podle příčiny
• Poptávková • Nabídková • Setrvačná
Poptávková inflace AD´
P AD
SAS
E2 P2 P1
E1
Y1
Y2
Y
Nabídková inflace P AD
SAS2
SAS1
E2
P2
E1
P1
Y2
Y1
Y
Míra inflace v USA a Velké Británii v období ropných šoků 30 25
%
20 15 10 5
USA Pramen: World Development Indicators Database
Spojené království
1985
1984
1983
1982
1981
1980
1979
1978
1977
1976
1975
1974
1973
1972
1971
1970
1969
1968
1967
1966
1965
0
Setrvačná inflace
AD3
LAS
SAS 2
AD2
P
SAS3
AD1 SAS1 P3
E3
P2
E2
P1
E1
Y*
Y
Inflace – podle závažnosti
• Mírná • Pádivá • Hyperinflace
Míra inflace v některých bývalých socialistických zemích Bulharsko
Rumunsko
Rusko
Ukrajina
1990
26
14
16
16
1991
226
195
129
96
1992
60
200
1490
1761
1993
51
227
888
3335
1994
73
139
307
953
1995
63
35
144
416
1996
121
45
46
66
1997
949
147
15
18
1998
24
55
19
12
1999
4
48
72
27
2000
7
46
38
23
2001
7
38
16
10
2002
4
24
16
5
2003
2
23
14
7
Pramen: World Development Indicators Database
Dopady inflace
nominální vs. reálný důchod Procentní změna reálného důchodu
=
Procentní změna nominálního důchodu
-
Procentní změna cenové hladiny
Protiinflační politika
• • • •
Monetární restrikce Fiskální restrikce Odstranění očekávání Cenová a mzdová regulace
Deflace v Japonsku 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 %
1,5 1,0 0,5 0,0 -0,5 -1,0 -1,5
Pramen: Eurostat
Phillipsova křivka (původní mzdová verze)
Mzdová inflace (%)
6 5 4 3
2 1 0 1
2
3
4
5
6
7
Míra nezaměstnanosti (%)
Phillipsova křivka (cenová) Cenová inflace (%)
Mzdová inflace (%)
=
-
Růst produktivity práce (%)
Cenová inflace (%)
Mzdová inflace (%) 8
6 5
7
4
6
3
5
2
4
1
3
0
2 1
2
3
4
5
6
7
Míra nezaměstnanosti (%)
Phillipsova křivka (rozšířená o očekávání) Cenová inflace (%)
LPC
6 5
SPC1 SPC2 (0% oč.inflace) (1,5% oč.inflace)
4 3
2 1 0 1
2
3
4
5
6
7
Míra nezaměstnanosti (%)
Phillipsova křivka a model AD-AS LPC Cenová inflace (%)
Cenová hladina
SPC2
LAS AD1
AD2
SAS2
SAS1
SPC1
C C
B
B A
A
uB
u*
Míra nezaměstnanosti (%)
Y*
YB
Reálný produkt
Měnový kurz
Měnový kurz – struktura přednášky • Nominální měnový kurz – kurzový lístek • Měnový trh • Teorie determinace měnového kurzu - parita kupních sil - parita úrokových sazeb • Systémy měnových kurzů
Kurzový lístek
Pramen: Česká spořitelna, a.s.. (8.9.2009)
Měnový trh české koruny eur za 1 českou korunu (CZK/EUR)
DCZK (poptávka po českých korunách)
SCZK (nabídka českých korun)
0,03448 (29 CZK/EUR)
0,03333 (30 CZK/EUR)
0,03226 (31 CZK/EUR)
množství českých korun
Měnový kurz české koruny
Pramen: ČNB
Parita kupních sil • Absolutní verze P ECZK / PLN PPP ČR PPL ECZK / PLN PPP PPL PČR
• Relativní verze ECZK / PLNPPP ČR PL
Očekávaná míra výnosu – Parita úrokových sazeb
1 000 000 Kč
Převod podle kursu 7CZK/PLN
142 857
Vklad na 1 rok s 6%ní úrokovou sazbou
Vklad na 1 rok s 3%-ní úrokovou sazbou
1 030 000 Kč
1 135 713
Převod podle kursu 7,50CZK/PLN
151 428
Fixní kurz s pásmy oscilace CZK/USD
30,1 CZK/USD 28 CZK/USD 25,9 CZK/USD
čas
Devizové rezervy České národní banky
Pramen: ČNB
Platební bilance a zahraniční zadluženost
Platební bilance a zahraniční zadluženost struktura přednášky • • • • •
Platební bilance Běžný účet Finanční účet Mechanismy vyrovnávání platební bilance Zahraniční dluh
Platební bilance Platební bilance je systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty sledované země za určité časové období.
Platební bilance České republiky v roce 2009 kredit A. Běžný účet Obchodní bilance vývoz dovoz Bilance služeb příjmy doprava cestovní ruch ostatní služby výdaje doprava cestovní ruch ostatní služby Bilance výnosů výnosy náklady Běžné převody příjmy výdaje B. Kapitálový účet příjmy výdaje C. Finanční účet Přímé investice v zahraničí zahraniční v tuzemsku Portfoliové investice Finanční deriváty Ostatní investice Celkem A,B a C D. Saldo chyb a opomenutí Celkem A,B, C a D
debet
-37 019,3 180 553,8 2 131 338,7 1 950 784,9 26 986,3 385 296,4 103 359,4 122 469,9 159 467,1 358 310,1 75 961,6 77 160,1 205 188,4 -230 892,4 94 102,0 324 994,4 -13 667,0 65 605,3 79 272,3 40 954,9 73 326,8 32 371,9 95 126,3 26 409,4 25 541,4 101 363,9 113 837,4 -7 734,2 -37 386,3 99 061,9 -38 415,4 60 646,5
E. Změna devizových rezerv (nárůst)
Údaje jsou v mil. Kč.
saldo
-60 646,5
Pramen: ČNB (1.3.2010)
Běžný účet a obchodní bilance České republiky
Pramen: ČNB (1.3.201)
Faktory ovlivňující obchodní bilanci • • • •
Nominální měnový kurz Změny cenových hladin doma a v zahraničí Změny produkce v zahraničí Ostatní – preference spotřebitelů, ochranářská opatření
Reálný měnový kurz RCZK / PLN ECZK / PLN
PPL PČR
Vývoj čistého exportu po depreciaci měny
Přebytek
Čistý export
J - křivka
Deficit
Čas
E
Přímé zahraniční investice do České republiky
Pramen: ČNB (1.3.2011)
Vyrovnávací mechanismy platební bilance
• Měnový • Důchodový • Cenový
Zahraniční zadluženost České republiky
Pramen: ČNB
Měnová politika
Struktura přednášky
• Centrální banka – funkce centrální banky – Česká národní banka
• Měnová politika – – – – – –
podoba měnové politiky expanzivní a restriktivní měnová politika formy měnové politiky problémy měnové politiky peněžní zásoba a inflace měnová politika v otevřené ekonomice
Funkce centrální banky
• • • • • •
provádí měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí platební styk a zúčtování mezi bankami poskytuje úvěry komerční bankám spravuje devizové rezervy země banka vlády
ČNB
Hlavní cílem České národní banky je péče o cenovou stabilitu. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, Česká národní banka podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu.
Schéma měnové politiky
Nástroje měnové politiky - Operace na otevřeném trhu - Povinné minimální rezervy - Diskontní sazba - Devizové rezervy
Zprostředkující cíle - Peněžní zásoba - Úrokové míry - Měnový kurs
Konečné cíle - Cenová stabilita - Nízká nezaměstnanosti - Stabilní ekonomický růst
Měnověpolitické nástroje (k 20.10.2009) • • • •
2T repo sazba: 1,25 % Diskontní sazba: 0,25 % Lombardní sazba: 2,25 % Povinná míra rezerv: 2,00 %
Dopady růstu peněžní zásoby
MS
MS P
i
i
i0
i0
i1
i1
AD
MD
AD
I0
I1
I
Y
Měnová politika v modelu AD-AS
• Expanzivní – Krátké období – Dlouhé období • Restriktivní – Krátké období – Dlouhé období
Expanzivní měnová politika – krátké období AD2
P AD1
SAS
E2 P2 P1
E1
Y1
Y2
Y
Expanzivní měnová politika – dlouhé období LAS P
AD2
SAS2
AD1 SAS1
P2
E2
E3 P1
E1
Y*
Y
Restriktivní měnová politika – krátké období AD1
P AD2
SAS
E1 P1 E2
P2
Y2
Y1
Y
Restriktivní měnová politika – dlouhé období LAS P
AD1 SAS1
AD2
SAS2
E1
P1
E3 P2
E2
Y*
Y
Peněžní zásoba a inflace
MV PY M(%) V(%) P(%) Y(%)
Formy měnové politiky
• Aktivistická měnová politika • Měnová politika stálého pravidla • Cílování inflace
Problémy měnové politiky (omezení účinnosti) • Past na likviditu
• Necitlivost výdajů na změnu úrokové míry • Časové zpoždění
Past na likviditu i MS
MS
MD
M
Necitlivost výdajů na změnu úrokové míry i Poptávka po investicích
i0
i1
I
Měnová politika – otevřená ekonomika • Malá otevřená ekonomika • Krátké období • Dokonalá kapitálová mobilita – Investor je indiferentní, stejné riziko… – Nízké (nulové) náklady na přesun kapitálu – Investor se rozhoduje na základě výnosu – Domácí úroková míra se přizpůsobuje světové úrokové míře
Měnová politika – otevřená ekonomika
• Fixní měnový kurz • Flexibilní měnový kurz
Měnová expanze v otevřené ekonomice Fixní měnový kurz
Flexibilní měnový kurz
Zvýšení peněžní zásoby
Zvýšení peněžní zásoby
Růst produktu
Růst produktu
Pokles úrokové míry
Pokles úrokové míry
Odliv kapitálu
Odliv kapitálu
Růst nabídky korun
Růst nabídky korun
Tlak na znehodnocení české koruny
Česká koruna znehodnocuje
Centrální banka zasahuje
Centrální banka nezasahuje
(nákup korun za devizy z devizových rezerv)
Klesá peněžní zásoba (klesají investice)
Produkt klesá zpátky na výchozí úroveň
Měnová politika je neúčinná
Roste export a klesá import
Produkt dále roste
Měnová politika je účinná
Fiskální politika
Struktura přednášky • • • • • • • •
Státní rozpočet a státní dluh Veřejné rozpočty a veřejný dluh Formy fiskální politiky Expanzivní a restriktivní fiskální politika Salda rozpočtu – skutečné, strukturální, cyklické Daně a ekonomika – Lafferova křivka Problémy fiskální politiky Fiskální politika v otevřené ekonomice
Státní rozpočet České republiky v roce 2009 Příjmy celkem Daňové příjmy - daně z příjmů fyzických osob - daně z příjmu právnických osob
- nein. transfery soukrmopr. 176 717 subj.
- DPH - zvláštní daně a poplatky za zboží a služby v tuzemsku - clo a podíly na clech - majetkové daně - sociální pojištění - ostatní daňové příjmy Nedaňové příjmy - z vlastní činnosti - splátky půjčených prostředků - ostatní nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté transfery Údaje jsou v mil. Kč.
974 615 Výdaje celkem 833 221 Běžné výdaje 85 651 - výdaje na platy a pojistné 83 338 - neinvestiční nákupy
Pramen: Statistická ročenka 2010
- nein. transfery a další 123 836 platby rozpočtům 1 397 - nein. transfery obyvatelstvu 8 059 z toho důchody 347 841 - nein. transfery do zahraničí 6 382 - ostatní běžné výdaje 29 227 Kapitálové výdaje 18 708 - investiční nákupy 2 983 - investiční transfery 7 536 - nákup akcií a podílů 2 367 - ostatní kapitálové výdaje 109 799 Saldo rozpočtu
1 167 009 1 033 845 100 202 125 836 41 857 281 418 450 027 339 788 33 875 630 133 164 25 890 104 224 2 787 263 -192 394
Saldo státního rozpočtu ČR
Pramen: ČSÚ, MF ČR
Státní dluh České republiky
Pramen: ČSÚ
Úrokové náklady státního dluhu ČR
Pramen: MF ČR
Veřejný (vládní) sektor v České republice
Pramen: převzato z www.mfcr.cz
Deficit veřejného (vládního) sektoru ČR
Pramen: ČSÚ (1.3. 2011)
Veřejný dluh (vládního sektoru) ČR
Pramen: ČSÚ (1.3.2011)
Formy fiskální politiky
• Vestavěné stabilizátory • Diskreční politika
Fiskální politika v modelu AD-AS
• Expanzivní – Krátké období – Dlouhé období • Restriktivní – Krátké období – Dlouhé období
Expanzivní fiskální politika – krátké období AD2
P AD1
SAS
E2 P2 P1
E1
Y1
Y2
Y
Expanzivní fiskální politika – dlouhé období LAS P
AD2
SAS2
AD1 SAS1
P2
E2
E3 P1
E1
Y*
Y
Restriktivní fiskální politika – krátké období AD1
P AD2
SAS
E1 P1 E2
P2
Y2
Y1
Y
Restriktivní fiskální politika – dlouhé období
LAS P
AD1 SAS1
AD2
SAS2
E1
P1
E3 P2
E2
Y*
Y
Skutečné, strukturální a cyklické saldo rozpočtu Skutečné saldo BS = Ta + tY - TR - G
Strukturální saldo BS* = Ta + tY* - TR - G
Cyklické saldo = skutečné saldo – strukturální saldo
Skutečné, strukturální a cyklické saldo rozpočtu BS saldo rozpočtu
BS t Y TA G TR +
Y0
Y* Y produkt, důchod
Cyklický deficit
Skutečný deficit
BS t Y TA G TR
Strukturální deficit
BS * t Y * TA G TR
Skutečné, strukturální a cyklické saldo rozpočtu
Pramen:ECFIN, Statistical Annex to European Economy – Autumn 2009, vlastní rozpočet
Daně – Lafferova křivka Daňový výnos
0
X
100 Míra zdanění (%)
Daňová zátěž v České republice
% celkových daní na HDP
Pramen: Eurostat (22.6.2009)
Daňová zátěž v EU v roce 2007
% celkových daní na HDP
Pramen: Eurostat (22.6.2009)
Problémy fiskální politiky
• Časové zpoždění • Vytěsňovací efekt
Fiskální politika – otevřená ekonomika • Malá otevřená ekonomika • Krátké období • Dokonalá kapitálová mobilita – Investor je indiferentní, stejné riziko… – Nízké (nulové) náklady na přesun kapitálu – Investor se rozhoduje na základě výnosu – Domácí úroková míra se přizpůsobuje světové úrokové míře
Fiskální politika – otevřená ekonomika
• Fixní měnový kurz • Flexibilní měnový kurz
Fiskální expanze v otevřené ekonomice Fixní měnový kurz
Flexibilní měnový kurz
Růst vládních nákupů
Růst vládních nákupů
Růst produktu
Růst produktu
Růst úrokové míry
Růst úrokové míry
Příliv kapitálu
Příliv kapitálu
Růst poptávky po korunách
Růst poptávky po korunách
Tlak na zhodnocení české koruny
Česká koruna zhodnocuje
Centrální banka zasahuje
Centrální banka nezasahuje
(nakupuje devizy a pouští do oběhu koruny)
Roste peněžní zásoba (rostou investice)
Produkt dále roste
Fiskální politika je účinná
Klesá export a roste import
Produkt klesá zpátky na výchozí úroveň
Fiskální politika je neúčinná
Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5 tel. +420 841 133 166
[email protected]
www.vsem.cz
