Ministerstvo financí č.j. MF- 98 259/2013/11-1101
A. Makroekonomický rámec na rok 2014
Obsah Obsah......................................................................................................................................... 1 Makroekonomický rámec na rok 2014................................................................................... 2 1. Shrnutí ................................................................................................................................. 2 2. Předpoklady budoucího vývoje........................................................................................... 3 2.1. Vnější prostředí ............................................................................................................. 3 2.1.1. Ekonomický výkon ................................................................................................. 3 2.1.2. Cena ropy ................................................................................................................ 5 2.2. Fiskální politika............................................................................................................. 6 2.3. Měnová politika............................................................................................................. 8 2.4. Strukturální politiky .................................................................................................... 10 3. Makroekonomický vývoj v České republice..................................................................... 11 3.1. Ekonomický výkon ..................................................................................................... 11 3.2. Ceny zboží a služeb..................................................................................................... 12 3.3. Trh práce ..................................................................................................................... 13 3.3.1. Zaměstnanost a nezaměstnanost (v metodice VŠPS)............................................ 13 3.3.2. Mzdy...................................................................................................................... 15 3.4. Vztahy k zahraničí....................................................................................................... 16 4. Ověření makroekonomického rámce nezávislými prognózami ........................................ 17 5. Srovnání s prognózou Evropské komise ........................................................................... 18
1
Makroekonomický rámec na rok 2014 1. Shrnutí Makroekonomický rámec vychází z toho, že rizika spojená s dluhovou krizí ve vybraných zemích eurozóny jsou v krátkodobém výhledu utlumena v souvislosti s příslibem ECB intervenovat na trhu státních dluhopisů a spuštěním mechanismu ESM. Nadále však scénář počítá s rizikem přelivu recese jižních zemí eurozóny do dalších zemí EU. Zatímco v 1. čtvrtletí 2013 bylo možné pozorovat stagnaci HDP v Německu a dále např. zpomalující růst HDP v Polsku či na Slovensku, situace ve 2. čtvrtletí se významně zlepšila, neboť evropská ekonomika jako celek vystoupila z recese. Slabý vývoj výkonu vnějšího prostředí v 1. čtvrtletí a jeho zlepšení ve 2. čtvrtletí se zrcadlil ve vývoji zahraničního obchodu české ekonomiky. To spolu s chováním některých konjukturálních indikátorů vede k mírnému optimismus pro 2. pololetí 2013. Scénář rovněž i nadále počítá s mírnou nedůvěrou domácích ekonomických subjektů, což se odráží zejména ve vývoji tvorby hrubého fixního kapitálu. V tabulce č. 1 je shrnuta predikce hlavních makroekonomických indikátorů.
Tabulka č. 1 Hlavní makroekonomické indikátory (na základě dat k 10. 9. 2013) 2010
2011
2012
2013
2014
Aktuální predikce
Hrubý domácí produkt Spotřeba domácností Spotřeba vlády Tvorba hrubého fixního kapitálu Příspěvek ZO k růstu HDP Deflátor HDP Průměrná míra inflace Zaměstnanost (VŠPS) Míra nezaměstnanosti (VŠPS) Objem mezd a platů (dom. koncept) Poměr salda BÚ k HDP
růst v %, s.c. růst v %, s.c. růst v %, s.c. růst v %, s.c. p.b., s.c. růst v % % růst v % průměr v % růst v %, b.c. %
2,5 0,9 0,2 1,0 0,6 ‐1,6 1,5 ‐1,0 7,3 0,8 ‐3,9
1,8 0,5 ‐2,7 0,4 1,9 ‐0,9 1,9 0,4 6,7 2,2 ‐2,7
‐1,2 ‐2,7 ‐1,2 ‐2,7 1,4 1,4 3,3 0,4 7,0 1,5 ‐2,5
‐1,1 0,2 0,7 ‐4,8 0,6 0,8 1,5 1,0 7,3 1,0 ‐1,9
1,3 0,7 0,0 ‐0,3 0,5 0,8 1,1 0,1 7,6 2,5 ‐1,6
% p.a. USD/barel růst v %, s.c.
25,3 3,7 80 1,9
24,6 3,7 111 1,6
25,1 2,8 112 ‐0,6
25,8 2,0 108 ‐0,2
25,8 2,2 103 1,1
Předpoklady: Směnný kurz CZK/EUR Dlouhodobé úrokové sazby Ropa Brent HDP eurozóny (EA12)
Pramen: ČSÚ, ČNB, Eurostat, MMF, propočty MF.
Ekonomika zaznamenala v 1. čtvrtletí 2013 překvapivě silný mezičtvrtletní pokles reálného HDP o 1,3 %, avšak již ve 2. čtvrtletí HDP mezičtvrtletně reálně vzrostl o 0,6 %, a 2
ekonomika tak vystoupila z recese. Domníváme se, že vlivem slabé domácí poptávky v roce 2013 ekonomika celkově klesne o 1,1 %. V roce 2014 pak predikujeme její růst o 1,3 %. Ten bude souviset s oživováním vnějšího prostředí s pozitivním dopadem na vývoj zahraničního obchodu a rovněž s mírným oživením domácí poptávky, především z důvodu růstu spotřeby domácností a tvorby hrubého kapitálu. Prostor pro makroekonomickou stabilizační politiku je omezen možnostmi proticyklické fiskální politiky v ČR vzhledem k přetrvávajícím strukturálním deficitům veřejných rozpočtů. Podobně je tomu i u monetární politiky, kde je základní úroková sazba centrální banky téměř na nulové úrovni. S ohledem na přetrvávající nejistoty vývoje vnějšího prostředí a nižší důvěru domácích subjektů ve vývoj ekonomiky ČR jsou rizika predikce vychýlena směrem dolů.
2. Předpoklady budoucího vývoje 2.1. Vnější prostředí 2.1.1. Ekonomický výkon Ekonomiky EU27 a EA zaznamenaly v roce 2012 reálný pokles HDP o 0,3 % resp. 0,6 %, přičemž předpokládáme, že HDP EU27 bude v roce 2013 stagnovat. V roce 2014 by ekonomika EU27 resp. EA měla zaznamenat mírné oživení s růstem HDP o 1,3 % resp. 1,1 %. Růst HDP v roce 2012 zrychlil v USA na 2,8 % a naopak zpomalil v Číně na úroveň 7,8 %. Předpokládáme, že čínská ekonomika si v roce 2013 udrží stejné tempo růstu jako v roce 2012 s velmi mírným zlepšením v roce 2014. Ekonomika USA v roce 2013 poroste nepatrně pomaleji než v roce 2012 s podstatným zrychlením růstu v roce 2014. I nadále platí, že vývoj v rámci EU27 resp. EA je velmi diferencovaný, přičemž země tzv. jižního křídla procházejí velmi silnou recesí, která v některých případech eroduje poměry na tamějších trzích práce. Itálie a Španělsko se v 2. čtvrtletí 2013 stále nacházely v recesi, Řecko bylo i nadále v recesi v 1. čtvrtletí 2013 (poslední známý údaj) a Portugalsko z recese ve 2. čtvrtletí vystoupilo Vzhledem k tomu, že všechny uvedené země přijaly relativně přísná opatření ke snížení zadluženosti veřejných financí, lze předpokládat, že negativní vývoj ekonomického výkonu bude minimálně z krátkodobého pohledu pokračovat. Recese je zejména 3
ve Španělsku a Řecku doprovázena velmi vysokou mírou nezaměstnanosti: v roce 2012 činily dle VŠPS 26,3 % (červenec 2013) resp. 27,6 % (květen 2013). Takto vysoká míra nezaměstnanosti nejen že představuje značně negativní impuls do domácí poptávky, ale rovněž může vést k politickým nestabilitám, které mohou mít ve svém důsledku dopad na vývoj EU jako celku, a to nejen v rovině ekonomické. Ekonomika ČR je zásadně ovlivněna především vývojem v Německu. Přes relativně silný mezičtvrtletní pokles reálného HDP ve 4. čtvrtletí 2012 výkon německé ekonomiky v roce 2012 alespoň mírně vzrostl. V roce 2013 předpokládáme růst německého HDP o 0,7 %. V roce 2014 by německá ekonomika měla svůj výkon zvýšit o 1,8 %. Země Visegrádu se rovněž vyvíjejí dosti diferencovaně. Zatímco Maďarsko (a Česko) bylo v roce 2012 v recesi, ekonomiky Polska a Slovenska zaznamenaly růst. Na Slovensku měl však růst v průběhu celého roku jasně zpomalující tendenci, která byla potvrzena slabými mezičtvrtletními růsty v 1. pololetí 2013. Obdobný vývoj zaznamenalo Polsko s lepším výsledkem za 2. čtvrtletí 2013. Předpokládáme, že Maďarsko v roce 2013 vystoupí z recese a reálný HDP vzroste o 0,2 % a růsty polské a slovenské ekonomiky dosáhnou přibližně 1 %, tedy podstatně nižších hodnot než v roce 2012. V roce 2014 by měl růst HDP Polska a Slovenska překročit 2 % a HDP maďarské ekonomiky by se měl zvýšit přibližně o 1 %.
4
Graf č. 1 Reálný hrubý domácí produkt EA12 (růst proti předchozímu roku v %) 4 3 2 1 0 -1 -2 -3 -4 -5 1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
Pramen: Eurostat, propočty MF
Celkem platí, že makroekonomický rámec je založen na předpokladu pozvolného obnovení růstové dynamiky v eurozóně, které by se mělo ve 2. polovině roku 2013 potvrdit. Předpokládáme, že tempo fiskální konsolidace bude postupně polevovat, v důsledku zlepšení sentimentu spotřebitelů dojde k posílení soukromé spotřeby a bude pokračovat stabilizace v bankovním sektoru.
2.1.2. Cena ropy Průměrná cena ropy Brent v roce 2012 činila 112 USD/barel. Růst ceny ropy byl způsoben především růstem mezních nákladů na těžbu a výpadky na straně nabídky v důsledku geopolitických událostí na Blízkém východě a v Africe. Pro rok 2013 očekáváme pokles průměrné ceny ropy na 108 USD/barel. Mírný meziroční pokles ceny ropy vychází ze zpomalení světové ekonomiky a tím oslabené globální poptávky po ropě a rovněž z rozšíření produkčních kapacit především v USA. Očekáváme, že pozvolný pokles ceny ropy bude pokračovat i v roce 2014, kdy by mohla cena v průměru dosáhnout 103 USD/barel.
5
Graf č. 2 Cena ropy Brent (USD/barel) 120
100
80
60
40
20
0 1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
Pramen: MMF, propočty MF
2.2. Fiskální politika Deficit vládního sektoru za rok 2012 dosáhl 4,4 % HDP. Oproti roku 2011 se sice jednalo o zhoršení, výsledek byl ale výrazně ovlivněn dvěma jednorázovými operacemi (finanční kompenzace majetkového vyrovnání s církvemi a finanční korekce prostředků EU) v celkové výši 71 mld. Kč. Po očištění o tyto vlivy byl deficit 2,5 % HDP, tj. o 0,8 p.b. nižší než v roce 2011. Z důvodu výrazně záporné produkční mezery v roce 2012 je zlepšení hospodaření ve strukturálním vyjádření ještě o něco znatelnější – meziroční změna strukturálního salda dosáhla 1,2 p.b., tedy obdobné jako v roce 2011. Za tímto vývojem stála jak celá řada diskrečních změn (např. zvýšení redukované sazby DPH o 4 p.b.), tak i úsporná politika napříč subsektory vlády. V neposlední řadě k výsledku přispěl pokles investičních výdajů, který byl z části zapříčiněn úbytkem výdajů na projekty spolufinancované Evropskou unií (vliv na saldo pouze ve výši národního financování). Aktualizovaný odhad výsledku hospodaření vládního sektoru pro rok 2013 (podzimní Notifikace deficitu a dluhu vládního sektoru) počítá s deficitem ve výši 2,9 % HDP. Současné propočty indikují, že deficit bude tvořen cca z jedné třetiny cyklickou složkou. Z objemově nejvýznamnějších diskrečních opatření bylo zavedeno zvýšení obou sazeb DPH, redukována 6
valorizační formule pro dávky důchodového pojištění, dále např. zrušeny stropy u příspěvků na zdravotní pojištění, omezeno použití výdajových paušálů pro osoby samostatně výdělečně činné či zvýšeny sazby daně z převodu nemovitostí. Rizika odhadu hospodaření sektoru vládních institucí na rok 2013 lze spatřovat v několika rovinách. V případě dalšího prohlubování ekonomických problémů by mohlo dojít ke zhoršení daňových příjmů. Problémem jsou také další finanční korekce prostředků z EU, které jsou však na tento rok očekávány výrazně nižší. V minulém roce se korekce týkaly velkých operačních programů, ty jsou však vesměs opět čerpány. Posledním rizikem je velikost povodňových škod. V současné době jsou uvolněné prostředky ze státního rozpočtu a státních fondů primárně realokací na výdajové straně. Část výdajů na odstranění povodňových škod by rovněž měla být kryta z Fondu solidarity EU. Po demisi vlády Petra Nečase ze dne 17. června 2013 byla prezidentem ČR Milošem Zemanem jmenována dne 10. července 2013 vláda Jiřího Rusnoka. Nicméně ta po nevyslovení důvěry podala do rukou prezidenta ČR dne 13. srpna 2013 demisi. Dle programového prohlášení hodlá vláda premiéra Jiřího Rusnoka v mezidobí do jmenování nové vlády vzešlé z předčasných voleb do Poslanecké sněmovny orientovat fiskální politiku obdobným směrem jako vláda předchozí. Cílem je tak bezpečně a prokazatelně dlouhodobě snížit deficit vládního sektoru v poměru k HDP pod 3 % a ukončit tak postup při nadměrném schodku vedený ze strany Evropské unie s ČR od konce roku 2009. V návrhu rozpočtu jsou akcentovány investice do vzdělání, vědy, výzkumu, dopravní infrastruktury a další prorůstová opatření. Deficit vládního sektoru by měl v roce 2014 dosáhnout 2,9 % HDP. Fiskální úsilí je tak pro rok 2014 nastaveno mírně stimulačně.
7
Graf č. 3 Saldo vládního sektoru (v % HDP)
Pramen: MMF, propočty MF
2.3. Měnová politika Hlavním úkolem měnové politiky, založené na režimu cílování inflace, je zabezpečovat cenovou stabilitu. Inflační cíl, platný od ledna 2010 a definovaný jako meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši 2 % s tolerančním pásmem ± 1 p. b., je koncipován jako střednědobý, s délkou horizontu transmise měnové politiky 12–18 měsíců. Po snížení 2T repo sazby na 0,05 % v listopadu 2012 dosáhly standardní nástroje měnové politiky svého limitu. Případného dalšího uvolnění měnových podmínek tak bude moci být dosaženo pouze nestandardními nástroji, např. intervencemi na devizovém trhu.
8
Graf č. 4 Měnový kurz CZK/EUR 24
26
28
30
32
34
36
38 1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
Pramen: ČNB, propočty MF
Především z důvodu slabé růstové výkonnosti české ekonomiky se v roce 2011 zastavil dlouhodobý trend k posilování nominálního měnového kurzu české koruny vůči euru. Po oslabení v roce 2012 koruna v 1. polovině roku 2013 dále oslabila o 2,1 %. K tomuto vývoji přispěly i slovní intervence ze strany ČNB. S ohledem na absenci apreciačních tlaků na kurz české koruny k euru byl pro horizont makroekonomického rámce přijat technický předpoklad stability kurzu na úrovni průměru 1. pololetí 2013, tedy 25,8 CZK/EUR. V případě eskalace dluhové krize v eurozóně však nejsou vyloučeny výrazné pohyby kurzu oběma směry. Podle současného mechanismu závisí stanovení termínu přijetí eura Českou republikou na výsledcích průběžného vyhodnocování ekonomické sladěnosti české ekonomiky s eurozónou a na plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. Jedním z nich je minimálně dvouletá účast české koruny v kurzovém mechanismu ERM II. S ohledem na rizika spojená s možnou eskalací dluhové krize v eurozóně a faktické dosažení technického minima pro 2T repo sazbu by vstup do ERM II v horizontu makroekonomického rámce znamenal ztrátu důležitého autonomního kanálu tlumícího případné vnější nepříznivé šoky dopadající na českou ekonomiku.
9
2.4. Strukturální politiky Cílem přijatých strukturálních reforem je stabilizace veřejných rozpočtů, zvýšení hospodářského růstu a zaměstnanosti, posílení konkurenceschopnosti české ekonomiky a boj s korupcí. Dne 1. července 2013 nabyla účinnosti novela obchodního zákoníku, která by měla vést ke zlepšení platební morálky a snížení druhotné platební neschopnosti firem. S cílem podpory exportu schválil senát dne 21. června 2013 novelu zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Dne 15. května 2013 schválila poslanecká sněmovna novelu zákona o investičních společnostech a investičních fondech, jež by měla podpořit atraktivitu podnikání na českém kapitálovém trhu. Dne 30. června 2013 nabyl účinnosti zákon o zvýšení transparentnosti akciových společností, jenž omezuje anonymní vlastnictví akcií na majitele. Dne 31. května 2013 podepsal prezident ČR novelu zákoníku práce, která by měla přispět k liberalizaci prostředí v oblasti smluv na dobu určitou. Opatření schválené minulou vládou v 1. polovině roku 2013 s ohledem na politickou situaci a jejich nejasný osud nekomentujeme.
10
3. Makroekonomický vývoj v České republice 3.1. Ekonomický výkon Česká ekonomika se od 4. čtvrtletí 2011 nacházela v recesi, ze které ve 2. čtvrtletí 2013 vystoupila. Za celé 1. pololetí HDP reálně klesl o 2,1 %. Pokles HDP byl z hlediska struktury výdajů způsoben slabou spotřebou domácností a tvorbou hrubého kapitálu. Tvorba hrubého kapitálu klesla jak z důvodu snížení tvorby hrubého fixního kapitálu, tak kvůli vysokému poklesu změny zásob a cenností. Se slabou domácí poptávkou se ekonomika potýkala po celou dobu recese. Pokles reálného disponibilního důchodu a mírný nárůst míry hrubých úspor limitovaly spotřebu domácností. V případě firem bylo možné pozorovat pokles interních zdrojů pro investiční aktivity (pokles hrubého provozního přebytku) a v situaci slabé poptávky a vyšší míry nejistoty nízkou motivaci začínat nové investiční aktivity. Ačkoliv očekáváme, že ve 2. polovině roku 2013 bude ekonomika mírně oživovat, za celý rok predikujeme pokles reálného HDP o 1,1 %. To je do značné míry determinováno vývojem v 1. čtvrtletí 2013 a pouze minimálním mezičtvrtletním růstem hrubé přidané hodnoty ve 2. čtvrtletí 2013 v porovnání s HDP. Meziroční pokles výkonu bude dán i nadále negativním vývojem tvorby hrubého kapitálu. V rámci domácí poptávky očekáváme pouze mírný kladný příspěvek vládní a soukromé spotřeby. Zahraniční obchod bude rovněž očekávaný pokles HDP tlumit v souvislosti s postupným oživováním ekonomiky EU. V roce 2014 se začne postupně stabilizovat domácí poptávka a HDP se reálně zvýší o 1,3 %. K růstu HDP přispějí ve srovnání se zahraničním obchodem relativně více hrubé domácí výdaje, a to jak vlivem růstu spotřeby domácností, tak z důvodu zvýšení tvorby hrubého kapitálu. V souvislosti s oživením vnějšího okolí očekáváme kladný příspěvek zahraničního obchodu. V důsledku srovnatelné hospodářské dynamiky v ČR i v eurozóně by relativní výkonnost české ekonomiky na obyvatele, vztažená k průměru EA12, při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly, měla v letech 2013 - 2014 stagnovat na úrovni 72 %. Ačkoliv očekáváme v důsledku růstu deflátoru hrubých domácích výdajů růst deflátoru HDP, nebude jeho zvýšení takové, aby kompenzovalo predikovaný pokles reálného HDP. Nominální HDP se proto v roce 2013 sníží o 0,2 %. V roce 2014 očekáváme, že z titulu růstu 11
reálného HDP a růstu deflátoru hrubých domácích výdajů (a deflátoru HDP) nominální HDP vzroste o 2,1 %. Graf č. 5 Reálný hrubý domácí produkt (růst proti předchozímu roku v %) 8 7 6 5 4 3 2 1 0 -1 -2 -3 -4 -5 1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
Pramen: ČSÚ, propočty MF
3.2. Ceny zboží a služeb Českou ekonomiku lze z dlouhodobého pohledu charakterizovat jako nízkoinflační, a to zejména díky vysoké kredibilitě ČNB, dobře ukotveným inflačním očekáváním, faktické absenci poptávkových tlaků (záporná mezera výstupu) a očekávanému umírněnému růstu jednotkových nákladů práce. Dolarové ceny ropy, stejně jako vývoj měnového kurzu, by rovněž neměly představovat proinflační faktor. V roce 2013 dosáhne průměrná míra inflace 1,5 %, a to i přes zvýšení obou sazeb DPH o 1 procentní bod. Meziroční inflace v prosinci 2013 by měla dosáhnout 1,5 % při příspěvku administrativních opatření 1,1 p.b. Nízká inflace plyne především ze záporné cyklické pozice ekonomiky a z ní vyplývajících minimálních poptávkových tlaků. Očekáváme, že v roce 2014 bude průměrná míra inflace dosahovat ještě nižší hodnoty, a to 1,1 %. To bude dáno ve srovnání s rokem 2013 podstatně nižším (zhruba polovičním) příspěvkem administrativních opatření a přetrvávající zápornou cyklickou pozicí ekonomiky.
12
Poptávkové inflační tlaky tak budou i nadále limitované.
Graf č. 6 Spotřebitelské ceny (průměrná míra inflace v %) 12
10
8
6
4
2
0 1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
P ramen: ČSÚ, propočty MF
3.3. Trh práce 3.3.1. Zaměstnanost a nezaměstnanost (v metodice VŠPS) Vývoj hlavních veličin trhu práce v sobě z části odráží vliv posledních dvou recesí a rovněž změny v demografickém vývoji. Z celkového pohledu je zřejmé, že pro udržení konstantní míry nezaměstnanosti postačuje stále nižší růst hospodářského výkonu. Jedním z hlavních důvodů by mohl být pokles populace v produktivním věku od roku 2010. Navzdory hospodářské recesi a snižující se populaci v produktivním věku zaměstnanost již od poloviny roku 2010, s výjimkou několika čtvrtletí, roste. Domácnosti na těsnější rozpočtové omezení reagují růstem nabízeného množství práce, což se promítá do zvýšeného počtu zaměstnaných i nezaměstnaných. Nárůst zaměstnanosti je umožněn zvýšením podílu částečných úvazků a snížením počtu odpracovaných hodin na pracovníka.
13
Graf č. 7 Zaměstnanost (podle metodiky VŠPS, růst proti předchozímu roku v %) 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 -0,5 -1,0 -1,5 -2,0 -2,5 1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
Pramen: ČSÚ, propočty MF Poznámka: Vykázaný růst zaměstnanosti v roce 2002 byl ovlivněn metodickou změnou ve Výběrovém šetření pracovních sil.
Zvyšování podílu sebezaměstnaných na zaměstnanosti z důvodů „daňové optimalizace“ kulminovalo v průběhu roku 2012. Do budoucna počítáme pouze s velmi mírným nárůstem, také z důvodu zpřísnění kontrol švarcsystému. ČR však stále v rámci zemí EU dosahuje jednoho z nejvyšších podílů sebezaměstnaných, což s sebou stále nese nemalé rozpočtové nároky v podobě nižšího výběru přímých daní a zdravotního a sociálního pojištění. Vlivem výše uvedeného a příznivými změnami demografické struktury, kdy se významně zvyšuje podíl obyvatel ve věku 40-49 let, tedy skupiny s přirozeně vysokou mírou participace, dochází k relativně silnému růstu celkové míry participace. Přes dlouhotrvající hospodářský pokles očekáváme z výše uvedených důvodů pro rok 2013 růst zaměstnanosti (dle VŠPS) o 1,0 %, který by však v příštím roce měl zpomalit na 0,1 %, a to kvůli zpožděným dopadům recese na trh práce.
14
Graf č. 8 Míra nezaměstnanosti (podle metodiky VŠPS, v %) 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
Pramen: ČSÚ, propočty MF
Míra nezaměstnanosti dle VŠPS by v roce 2013 měla dosáhnout 7,3 %. Opět z důvodů standardně zpožděné reakce trhu práce na vývoj ekonomiky očekáváme, že v roce 2014 míra nezaměstnanosti mírně vzroste, a to na 7,6 %. Současně se předpokládá trendové zvyšování míry participace na cca 74 % v roce 2014 (pro věkovou skupinu 15 – 64 let).
3.3.2. Mzdy V roce 2013 se vzhledem k nejistým hospodářským vyhlídkám soukromého sektoru a stagnaci platů ve vládním sektoru i přes zvýšení zaměstnanosti očekává jen mírný růst objemu nominálních mezd a platů (národní účty, domácí koncept) o 1,0 %. Dosavadní vývoj mezd a platů v tomto roce byl zásadně ovlivněn také vyplacením velkého objemu mimořádných odměn na konci roku 2012 (s odpovídajícím výpadkem v 1. čtvrtletí 2013), daným snahou vysokopříjmových pracovníků vyhnout se „solidární dani“ účinné od 1. ledna 2013. S hospodářským oživením v roce 2014 a také v souvislosti s plánovanými vládními opatřeními předpokládáme vyšší růst objemu nominálních mezd a platů, a to o 2,5 %.
15
Graf č. 9 Objem mezd a platů (růst proti předchozímu roku v %) 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 -1 -2 -3 1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
Pramen: ČSÚ, propočty MF
3.4. Vztahy k zahraničí Česká ekonomika má dlouhodobě mírně zápornou bilanci běžného účtu (BÚ) platební bilance. Tento deficit je bez problémů financován přebytky na finančním účtu, převážně přílivem přímých zahraničních investic. Poměr salda BÚ k HDP dosáhl v roce 2012 hodnoty -2,5 % a meziročně se tak zlepšil o 0,2 p. b. V důsledku zlepšení vnějších podmínek a současně přetrvávající slabé domácí poptávky očekáváme v roce 2013 mírně vyšší přebytek bilance se zbožím a službami. Deficit bilance výnosů bude vyšší a bilance převodů se bude nacházet v přebytku. Celkově by mělo saldo běžného účtu mírně poklesnout a v poměru k HDP dosáhnout -1,9 %. V roce 2014 by měla všechna uvedená dílčí salda běžného účtu zaznamenat kvalitativně obdobný pohyb, s výjimkou bilance převodů, která bude kladná, avšak meziročně nižší. V souhrnu poměr salda běžného účtu na HDP mírně stoupne k hodnotě -1,6 %. Deficit v tomto rozsahu nezakládá z hlediska makroekonomické nerovnováhy ani z hlediska jeho financování žádná významná rizika.
16
Graf č. 10 Běžný účet platební bilance (poměr k HDP v %) 0
-1
-2
-3
-4
-5
-6
-7 1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
Pramen: ČNB, ČSÚ, propočty MF
4. Ověření
makroekonomického
rámce
nezávislými
prognózami MF ČR monitoruje makroekonomické predikce institucí zabývajících se předpovídáním budoucího vývoje české ekonomiky. Z veřejně přístupných datových zdrojů jsou průběžně sledovány prognózy 11 institucí, z čehož 6 institucí je tuzemských (ČNB, MPSV, domácí banky a investiční společnosti) a ostatní jsou zahraniční (Evropská komise, OECD, MMF aj.). Výsledky jsou shrnuty v následující tabulce. Tabulka č. 2 Přehled prognóz z veřejně přístupných zdrojů Růst HDP (%) České instituce Zahraniční instituce Průměr celého souboru minimum maximum Makroekonomický rámec na rok 2014
2013 ‐0,9 ‐0,4 ‐0,7 ‐1,5 0,3 ‐1,1
2014 1,8 1,6 1,7 1,3 2,1 1,3
Průměrná míra Růst průměrné Běžný účet / HDP inflace (%) (%) mzdy (%) 2013 2014 2013 2014 2013 2014 1,6 1,6 1,1 2,8 ‐1,6 ‐1,3 1,8 1,7 ‐2,3 ‐2,4 1,7 1,6 1,1 2,8 ‐1,9 ‐1,7 1,5 1,3 0,4 2,4 ‐3,0 ‐2,9 2,3 1,9 2,1 3,3 ‐1,2 ‐0,5 1,5 1,1 0,8 2,5 ‐1,9 ‐1,6
Pramen: makroekonomický rámec na rok 2014, prognózy sledovaných institucí, datové zdroje ke 12. září 2013
Makroekonomický rámec na rok 2014 je celkově konzervativnější, navíc vychází z 17
posledních známých dat dosavadního vývoje, která sledované instituce zatím do zveřejněných předpovědí nezahrnuly. Odráží pravděpodobnost pouze pomalého oživování zahraničních trhů. Pozvolnému tempu konjunktury odpovídají prognózované hodnoty sledovaných ukazatelů, které se pohybují v rámci intervalů veličin prognózovaných sledovanými institucemi s výjimkou průměrné míry inflace na rok 2014. Ta je prognózována těsně pod spodní hranicí intervalu zejména z důvodu absence poptávkových tlaků a zahrnutí aktuálních znalostí o vlivu administrativních opatření.
5. Srovnání s prognózou Evropské komise Ekonomická prognóza Evropské komise (EPEK) je publikována s pololetní periodicitou, přičemž současná EPEK pochází z května 2013. Předkládaný makroekonomický rámec na rok 2014 pochopitelně respektuje datovou základnu, která byla aktuální v září 2013. To mimo jiné znamená, že obě predikce od sebe oddělují již dvě publikace čtvrtletních národních účtů. To znamená, že EPEK z jara 2013 pracovala s časovými řadami národních účtů do 4. čtvrtletí 2012. Striktní srovnání tedy není možné, neboť obě predikce pracují s jinou aktuální datovou základnou a nelze tedy rozlišit rozdíly plynoucí z odlišných datových základen od skutečných rozdílů v názoru. Nová prognóza EK bude k dispozici až v listopadu 2013. Tabulka č. 3 Srovnání makroekonomického rámce a prognóz EK (makroekonomický rámec na rok 2014, prognóza EK z jara 2013) 2013
2014
Makro rámec MF
Hrubý domácí produkt růst v %, s.c. Spotřeba domácností růst v %, s.c. Spotřeba vlády růst v %, s.c. Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. Příspěvek ZO k růstu HDP proc. body, s.c. Deflátor HDP růst v % Míra inflace dle HICP % Zaměstnanost (VŠPS) růst v % Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % Podíl BÚ na HDP % Předpoklady: Směnný kurz CZK/EUR Ropa Brent USD/barel HDP eurozóny růst v %, s.c.
‐1,1 0,2 0,7 ‐4,8 0,6 0,8 1,5 1,0 7,3 ‐1,9
2014
Predikce EK
2013
2014
Diference (MF‐EK)
‐0,4 ‐0,4 0,3 ‐3,2 0,1 1,3 1,9 0,0 7,5 ‐2,4
1,6 1,4 0,4 2,3 0,2 0,7 1,2 0,2 7,4 ‐2,5
‐0,7 0,6 0,4 ‐1,6 0,5 ‐0,5 ‐0,4 1,0 ‐0,2 0,5
‐0,3 ‐0,7 ‐0,4 ‐2,6 0,3 0,1 ‐0,1 ‐0,1 0,2 0,9
25,8 25,8 25,8 108,0 102,8 104,9 ‐0,2 1,1 ‐0,4
25,8 99,2 1,2
0,0 3,1 0,2
0,0 3,6 ‐0,1
Pramen: makroekonomický rámec na rok 2014, prognóza EK
18
1,3 0,7 0,0 ‐0,3 0,5 0,8 1,1 0,1 7,6 ‐1,6
2013
