Makroekonomické účinky toků PZI do a z ČR Jiří Dobrylovský∗ – Tomáš Löster∗∗ 1
Úvod
Tento článek si klade za úkol představit procesy přílivu/odlivu přímých investic do/z České republiky a jejich důsledky. Základním cílem je zhodnocení makroekonomických indikátorů ČR (tempo růstu hrubého domácího produktu, míra inflace, míra nezaměstnanosti a saldo obchodní bilance) v závislosti na tocích přímých investic do/ze země, a tedy posouzení proměn ekonomického prostředí, ve kterém podniková sféra působí. Obecná představa o významu PZI pro cílovou ekonomiku vychází z očekávání podpory hospodářského růstu, stimulovaného PZI, očekávání poklesu míry nezaměstnanosti v důsledku tvorby nových pracovních míst a očekávání proexportních účinků PZI (a tedy kladných důsledků přílivu PZI na obchodní bilanci a rovněž na finanční účet platební bilance). Na druhé straně se v PZI spatřuje rizikový faktor pro stabilitu cenové hladiny (předpokládané inflační účinky PZI kvůli růstu peněžní zásoby). Příliv PZI do České republiky je legislativně podložen vládním usnesením číslo 298 z roku 1998 k zavedení systému investičních pobídek pro zahraniční i domácí investory a následným zákonem č. 72/2000 Sb. Česká republika nicméně není výhradním příjemcem PZI. I z České republiky míří investice rezidentů do zahraničí. Suma investic, odtékajících z ČR do zahraničí, však samozřejmě není souměřitelná s objemem investic, jež směřují do ČR.
2
CÍL A METODIKA
Reálný stav ekonomiky České republiky lze posuzovat na základě nejrůznějších ukazatelů, z metodického hlediska je ovšem nejvhodnější použít makroekonomická kritéria, konkrétně provést analýzu stavu z hlediska čtyř základních makroekonomických veličin, jimiž jsou úroveň hrubého domácího produktu, míra inflace, vnější ekonomická pozice a míra nezaměstnanosti. Tato data jsou obsažena v tabulce 1: Tabulka 1: Ukazatele makroekonomické výkonnosti české ekonomiky 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
Růst HDP (%)
-0,3
2,2
5,9
4,0
-0,7
-0,8
1,3
3,6
Míra inflace (%)
20,8
10,0
9,1
8,8
8,5
10,7
2,1
3,9
Obchodní bil. (mld Kč)
-15,3
-39,8
-97,6
-154,9
-155,2
-84
-65,8
-120,8
4,3
4,3
4,0
3,9
4,8
6,5
8,7
8,8
Míra nezaměst. (%)
∗
Ing. Jiří Dobrylovský, Ph.D. – katedra mikroekonomie, VŠE v Praze Ing. Tomáš Loster – student doktorského studia KME, VŠE v Praze
∗∗
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Růst HDP (%)
2,5
1,9
3,6
4,5
6,4
6,4
6,5
Míra inflace (%)
4,7
1,8
0,1
2,8
1,9
2,5
2,8
-120,8
-116,7
-69,8
-13,4
59,4
68,2
116,0
8,1
7,3
7,8
8,3
7,9
7,1
5,3
Obchodní bil. (mld Kč) Míra nezaměst. (%)
Pramen: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/39739319.xls http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/platebni_bilance/BO P_CS.XLS (vlastní úpravy)
Pokud jde o příliv přímých zahraničních investic do České republiky, souhrnné údaje o nich, zaokrouhlené na desítky milionů Kč, obsahuje tabulka 2 (jedná se o rozdíl přímých investic, jež mají ČR jako svou cílovou zemi, a přímých investic, směřujících naopak z České republiky do zahraničí - jsou to tedy objemy investic typu PZI, jež se skutečně na fungování české ekonomiky projevují, a to jak v mikro, tak v makrosféře). Tabulka 2: Příliv PZI do ČR v letech 1993 - 2007 (v miliardách Kč) Rok
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
Příliv PZI
16,42
21,55
67,02
34,62
40,45
115,87
215,70
190,77
Rok Příliv PZI
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
208,30
270,93
53,50
101,78
279,63
102,78
158,19
Pramen: http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/ platebni_bilance/BOP_CS.XLS (vlastní úpravy)
Musíme si ovšem uvědomit, že kurz koruny se ve sledovaném období velmi výrazně měnil a protože PZI, přitékající do ČR, jsou nejčastěji vyjadřovány v US dolarech nebo v eurech, je třeba ještě připojit tabulku přepočítacích kurzů: Tabulka 3: Přepočítací měnové kursy (CZK / USD / EUR) - roční průměry 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
19,155
28,782
26,545
27,138
31,711
32,274
34,600
38,590
CZK/EUR
36,882
35,610
EUR/USD
0,9381
1,0837
CZK/USD
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
CZK/USD
38,038
32,736
28,227
25,701
23,947
22,609
17,762
CZK/EUR
34,083
30,812
31,844
31,904
29,784
28,343
20,308
EUR/USD
1,116
1,0624
0,8864
0,8056
0,8040
0,7977
0,7315
Pramen: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/39739319.xls
Údaje o přílivu PZI do České republiky z tabulky 2 je nyní nutné dát do souvislostí s makroekonomickými indikátory české ekonomiky (viz tabulka 1). Z tohoto porovnání pak je možné prostřednictvím aparátu kvantitativní analýzy dospět k závěrům ohledně toho, nakolik a do jaké míry je makroekonomický vývoj ČR přímými zahraničními investicemi determinován.
3
HYPOTÉZY
Budeme-li považovat hodnoty přílivu PZI do ČR za nezávislou proměnnou a hodnoty makroekonomických indikátorů ČR za proměnné závislé, vzniknou nám tak následující čtyři relace mezi proměnnými: • • • •
relace PZI - tempo růstu HDP; relace PZI - míra inflace; relace PZI - míra nezaměstnanosti; relace PZI - saldo obchodní bilance.
Tyto relace mezi uvedenými proměnnými vyneseme do čtyř samostatných grafů a každý z takto vytvořených spojnicových grafů ještě doplníme trendovými přímkami vývoje sledovaných veličin v čase; tím zjistíme, zda je možné mezi dvojicí proměnných v jednotlivých relacích očekávat kladnou či zápornou závislost. Výsledky pro jednotlivé relace ukazují dále uvedené grafy 1 - 4. Obr. 1: Relace PZI - tempo růstu HDP v ČR (PZI v 1010 Kč, růst HDP v %) 30 25 20 15 10 5 0 1993
1994
1995
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
2005
2006
2007
-5 Příliv PZI
Růst HDP
Lineární ( Příliv PZI)
Lineární ( Růst HDP)
Z vývoje trendů v grafu 1 lze odvodit hypotézu (hypotéza 1) o kladné závislosti růstu HDP na přílivu PZI, jinými slovy že PZI by bylo možné pokládat za faktor stimulující
hospodářský růst. Uvedený předpoklad však nelze přeceňovat; trendová přímka PZI je mnohem strmější než trendová přímka HDP, což znamená, že zmíněná kladná závislost, pokud by se ji podařilo objektivně prokázat, by pravděpodobně byla slabá. Byl by to důsledek toho, že příchod produktivních a efektivních zahraničních firem, disponujících velkými kapitálovými zdroji a špičkovými technologiemi, má za následek zánik části firem domácích, jak ukázal například Vladimír Benáček (2000). Obr. 2: Relace PZI - míra inflace v ČR (PZI v 1010 Kč, míra inflace v %) 30 25 20 15 10 5 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
-5 Příliv PZI
Míra inflace
Lineární ( Příliv PZI)
Lineární ( Míra inflace)
Na rozdíl od předcházejícího grafu (PZI - HDP), trendové přímky PZI a míry inflace mají směrnici s opačným znaménkem, mezi proměnnými tedy lze předpokládat negativní závislost (hypotéza 2). To je poněkud překvapující, poněvadž běžné očekávání je takové, že příliv PZI způsobuje růst peněžní zásoby a tudíž inflační tlaky. Tento pozoruhodný fenomén byl nicméně vysvětlen už Tomášem Dvořákem (1996). Podle Dvořáka vliv PZI na inflační vývoj v zemi závisí na tom, jestli je příliv kapitálu způsoben posunem poptávky po penězích (v takovém případě je riziko inflačních účinků nízké) nebo posunem nabídky peněz (vysoké riziko inflačních účinků). Dvořákem byl proveden test na posun nabídky a poptávky po penězích, přičemž nalezl doklady o posunu poptávky doprava, zatímco hypotéza o posunu nabídky peněz musela být zamítnuta. T. Dvořák tak na základě výsledků statistického šetření došel k závěru, že příliv kapitálu do České republiky inflační tlaky nevyvolal. Přestože Dvořák zkoumal pouze období let 1992 - 1995, jeho závěry jsou nesporně zajímavé. Stačí si uvědomit, že míra inflace v ČR v uvedených letech dosahovala velmi vysokých hodnot; příčiny tohoto růstu cenové hladiny však podle analýzy T. Dvořáka přesto ležely jinde než v přílivu kapitálu ze zahraničí. Graf 2 přitom naznačuje, že Dvořákova analýza by mohla platit i pro období po roce 1995.
Obr. 3: Relace PZI - míra nezaměstnanosti v ČR (PZI v 1010 Kč, míra nezam. v %)
30 25 20 15 10 5 0 1993
1994
1995 Příliv PZI
1996
1997
1998
Míra nezam.
1999
2000
2001
2002
Lineární ( Příliv PZI)
2003
2004
2005
2006
2007
Lineární ( Míra nezam.)
Graf naznačuje pravděpodobnou kladnou závislost mezi přílivem PZI a mírou nezaměstnanosti (hypotéza 3), což se na první pohled jeví jako obtížně pochopitelné. Na vysvětlení této skutečnosti se podílí několik činitelů (viz např. Srholec, 2004); vysoce efektivní zahraniční firmy mají obvykle méně zaměstnanců než stejně velké firmy domácí, navíc dochází k vytěsňování domácích investic a pracovně náročných činností z trhu (a tedy i k zániku pracovních míst v domácích firmách). Dalším důvodem uvedeného vývoje je velmi nerovnoměrné rozdělení PZI do regionů ČR. Přibližně 50 % PZI směřuje do Prahy, naproti tomu regiony s vysokou nezaměstnaností strukturálního typu, jež by kapitálové injekce potřebovaly nejvíce, jsou pro zahraniční investory vesměs na okraji zájmu. Obr. 4: Relace PZI - saldo obchodní bilance v ČR (PZI i saldo obch. bil. v 1010 Kč) 35 30 25 20 15 10 5 0 -5
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
-10 -15 -20 Příliv PZI
Obch. bilance
Lineární ( Příliv PZI)
Lineární ( Obch. bilance)
Vývoj linií v grafu 4 umožňuje vyslovit hypotézu (hypotéza 4) o kladné závislosti mezi přílivem PZI a výsledky zahraničního obchodu. Ve prospěch této hypotézy by svědčila
exportní úspěšnost firem se zahraničními vlastníky (což se týká zejména automobilek, ale nejen jich), jež v posledních letech vykazovaly vysokou exportní aktivitu a vytvářely tak kladné saldo obchodní bilance České republiky.
4
VÝSLEDKY
Jak bylo řečeno v úvodu, příliv PZI do země je spojen s určitými (většinou pozitivními) očekáváními. Právě tato pozitivní očekávání jsou jedním z hlavních důvodů, proč si jednotlivé země ve snaze přilákat investory na své území konkurují tzv. investičními pobídkami - což samozřejmě platí i pro Českou republiku. Skutečné výsledky se však od těchto očekávání často liší, někdy i velmi výrazně, jak bylo v minulosti ukázáno celou řadou autorů (Zemplinerová - Benáček, 1997; Benáček, 2000; Mišun - Tomšík, 2002; Srholec, 2004; Král, 2004; Majocchi - Soukup, 2004). Cílem této stati bylo otestovat prostřednictvím aparátu kvantitativní analýzy hypotézy, formulované na základě porovnání trendů vývoje jednotlivých uvažovaných proměnných, a ukázat tak, do jaké míry je ten či onen trend statisticky významný. Předmětem kvantitativní analýzy byly následující čtyři hypotézy (testováno za předpokladu ceteris paribus): 1. 2. 3. 4.
PZI se v letech 1993 až 2007 v ČR projevily jako faktor stimulující hospodářský růst. PZI v letech 1993 až 2007 pro Českou republiku nepředstavovaly inflační riziko. PZI v letech 1993 až 2007 v České republice zvyšovaly míru nezaměstnanosti. PZI v letech 1993 až 2007 zlepšovaly obchodní bilanci České republiky.
Uvedené čtyři hypotézy byly testovány na základě dat z tabulek 1 a 2, kde nezávisle proměnnou (neboli proměnnou vysvětlující) byl čistý příliv PZI (tj. saldo přílivu a odlivu) do ČR v letech 1993 - 2007. Závisle proměnnými - tedy proměnnými vysvětlovanými - byly v tomtéž období 1993 - 2007: a) tempo růstu HDP; b) průměrná roční míra inflace; c) průměrná roční míra nezaměstnanosti; d) salda obchodní bilance za jednotlivé roky. Pro zhodnocení vývoje PZI byly použity základní míry dynamiky, běžně používané pro analýzu ukazatelů, sledovaných v určitém časovém období. Jedná se o: 1. Absolutní přírůstek ( ∆y t = y t − y t −1 , kde t je časové období, přičemž t = 2, 3, ..., n). n
2. Průměrný absolutní přírůstek ( ∆ =
∑ ∆yt
t =2
=
y n − y1 ). n −1
n −1 yt 3. Koeficient růstu ( k t = , kde t = 2, 3, ..., n). yt −1
4. Průměrný koeficient růstu ( k = n −1 k 2 k 3 ...k n = n −1 5. Relativní přírůstek ( δ t = k t − 1 , kde t=2,3,...,n). 6. Průměrný relativní přírůstek ( δ = k − 1 ).
yn ). y1
Pro všechny výše uvažované relace mezi proměnnými byly aplikovány různé modely (např. regresní přímka, hyperbola, exponenciála atd.), přičemž výsledné číselné hodnoty se pro jednotlivé křivky samozřejmě lišily. V tabulce 4 uvedené koeficienty determinace představují nejvyšší možnou hodnotu, které bylo při různých modelech dosaženo. Sloupec směr závislosti obsahuje informaci o statistické významnosti směru (přímý či nepřímý), resp. nevýznamnosti směru závislosti mezi uvedenou dvojicí proměnných. Získané výsledky testování jednotlivých hypotéz jsou následující:
Tabulka 4: Výsledky použitých modelů na období 1993 - 2007 Proměnné Vysvětlovaná proměnná Míra inflace Růst HDP Obchodní bilance Míra nezaměstnanosti
1993-2007
Vysvětlující proměnná Čisté PZI Čisté PZI Čisté PZI Čisté PZI
Koeficient determinace R2 max (v %) 66,36* 15,63 2,13 58,63*
Model
Směr závislosti
Hladina významnosti
Hyperbola S-křivka Přímka Hyperbola
Přímý Nevýznamný Nevýznamný Nepřímý
1% 1%
Hvězdičky ve sloupci „Koeficient determinace“ tabulky 4 znamenají statisticky významnou závislost. Síla této závislosti je udána v posledním sloupci tabulky. Ze všech relací mezi uvažovanými proměnnými se jako statisticky významné prokázaly pouze tyto: • •
Míra inflace - PZI (přímá závislost na 1% hladině významnosti); Míra nezaměstnanosti - PZI (nepřímá závislost na 1% hladině významnosti),
U žádné jiné relace se nepodařilo prokázat jakoukoliv statisticky významnou závislost. Na základě této skutečnosti lze rozhodnout o platnosti testovaných hypotéz: Hypotéza 1: Neplatí (příliv PZI nelze považovat za prorůstový činitel). Hypotéza 2: Platí (příliv PZI v České republice nezpůsoboval inflační účinky). Hypotéza 3: Platí (příliv PZI má tendenci zvyšovat míru nezaměstnanosti). Hypotéza 4: Neplatí (mezi přílivem PZI a výsledky zahraničního obchodu se neprojevuje žádná jednoznačná korelace)
ZÁVĚRY Přímé zahraniční investice nepochybně hrají významnou roli při restrukturalizaci české ekonomiky, jelikož podniky pod zahraniční kontrolou dosahují v průměru lepších výsledků v produktivitě práce, v ziskovosti i v zahraničním obchodu. Přesto však dosavadní výsledky masového přílivu PZI do ČR nelze přeceňovat. Tempo růstu HDP sice bylo v posledních letech, před nástupem právě probíhající světové krize, poměrně vysoké, ale ani okolní svět nestál na místě a rychlost sbližování s vyspělými ekonomikami tudíž stále nebyla dostatečně uspokojivá. Kvantitativní analýzou se přitom ukázalo, že PZI nelze považovat za prorůstový činitel; pravděpodobným vysvětlením je, že rozmach výkonných a efektivních zahraničních firem má za následek vytěsnění části domácích investic. Pokud jde o vývoj cenové hladiny, ukazuje se, že příliv PZI nemá v podmínkách České republiky inflační účinky. Míra nezaměstnanosti se navzdory stovkám miliard PZI, pumpovaným do české ekonomiky, nijak výrazně nesnižuje; statisticky bylo naopak prokázáno, že PZI mají tendenci míru nezaměstnanosti zvyšovat. Pokud jde o účinky na obchodní bilanci, neprokázala se žádná jednoznačná korelace mezi PZI a výsledky zahraničního obchodu.
Dvojznačné makroekonomické důsledky PZI v ČR dokazují, že na současném systému investičních pobídek je pořád co zlepšovat. Těžiště pobídek by se mělo přesunout od kvantitativních ukazatelů (co nejvíce PZI) směrem k ukazatelům kvalitativním (podpora pouze těch investičních projektů, jež povedou k dynamizaci komparativních výhod české ekonomiky včetně takových předností, jako je členství v EU, geografická poloha na křižovatce Evropy, vysoce kvalifikovaná pracovní síla atd.). Současná politika investičních pobídek v sobě však ukrývá ještě jedno nebezpečí. Pozlátko velkých investic do automobilek a dalších průmyslových firem se může ukázat jako značné riziko. Tyto firmy, jež mají s čestnou výjimkou mladoboleslavské Škodovky většinou charakter pouhých montoven, totiž u nás kromě poskytnutých daňových úlev apod. prakticky nic nedrží. Montážní provozy na pracovní sílu nekladou takřka žádné nároky s výjimkou jediného - nízkých mezd. Ty jsou u nás sice mnohem nižší, než by byly na západ od hranic ČR, jsou ale naproti tomu daleko vyšší, než by byly někde o tisíc a více kilometrů dál východním směrem. Lze se proto právem obávat toho, že až se výhody pro zahraniční investory vyčerpají, tak ti své investice jednoduše přestěhují na Ukrajinu nebo ještě dál. Pokud do té doby nedojde k výrazné restrukturalizaci české ekonomiky od současné „dílny Evropy“ směrem k činnostem z oblasti informačních technologií apod., pak to může mít velice neblahé makroekonomické dopady.
LITERATURA [1] BENÁČEK, Vladimír: Přímé zahraniční investice v české ekonomice. Politická ekonomie, 48. ročník, 1/2000, str 7 - 24. ISSN 0032-3233. [2] DVOŘÁČEK, Jiří a kol.: Strategická analýza vybraných faktorů podnikání v Evropské unii. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická 2005. ISBN 80-245-0818-4. [3] DVOŘÁK, Tomáš: Je příliv kapitálu do ČR inflační? Politická ekonomie, 44. ročník, 4/1996, str. 469 - 486. ISSN 0032-3233. [4] KRÁL, Petr: Identification and Measurement of the Relationships Concerning Inflow of FDI: The Case of the Czech Republic. Working Paper Series No. 5, Česká národní banka, Praha 2004. [5] MAJOCCHI, Antonio - SOUKUP, Jindřich: Italian investment in the Czech Republic: The results of a fields analysis. Varese: Universita dell´Insubria 2004. [6] MIŠUN, Jan - TOMŠÍK, Vladimír: Přímé zahraniční investice ve střední Evropě vytěsňují nebo vtahují domácí investice? Politická ekonomie, 50. ročník, 2/2002, str. 251 - 261. ISSN 0032-3233. [7] SEREGHYOVÁ, Jana: Investice realizované podniky transformačních zemí v zahraničí. 1. vyd. Praha: Professional Publishing 2004. ISBN 80-86419-65-7. [8] SRHOLEC, Martin: Přímé zahraniční investice v ČR. Teorie a praxe v mezinárodním srovnání. 1. vyd. Praha: Linde 2004. ISBN 80-86131-52-1. [9] ZEMPLINEROVÁ, Alena - BENÁČEK, Vladimír.: FDI in the Czech Manufacturing Sector. Journal Prague Economic Papers, 6. ročník, 2/1997. ISSN 1210-0455. [10] ŽÁK, Milan: Politické riziko v tranzitivních ekonomikách a v Evropské unii. Politická ekonomie, 53. ročník, 1/2005, str. 3 - 30. ISSN 0032-3233. [11] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/39739319.xls [12] http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/plate bni_bilance/BOP_CS.XLS
Makroekonomické účinky toků PZI do a z ČR Jiří Dobrylovský - Tomáš Löster
ABSTRAKT Česká republika je v posledních deseti letech cílovou adresou velkých objemů přímých zahraničních investic (PZI). PZI mají dopady na všechny základní makroekonomické indikátory - ovlivňují hospodářský růst, vývoj cenové hladiny, trh práce i vnější ekonomickou pozici země. Skutečné účinky PZI se ale značně odlišují od efektů, které jsou v té souvislosti očekávány. Klíčová slova: Přímé zahraniční investice, Inflace, Nezaměstnanost, Obchodní bilance
The Macroeconomic impact of FDI ABSTRACT The Czech Republic is a destination of huge direct foreign investments (FDI) in last ten years. FDI impact all basic macro-economic indicators - they affect economic expansion, price level progress, employment market also country outer economic standing. But real impression of FDI is far different from expected effect in this context.
Key words: Foreign direct investment, Inflation, Unemployment, Balance of trade Jel classification: G30
