SRPEN 2011
Magazín ROP INFORMACE O REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU STŘEDNÍ MORAVA
Partner pro váš rozvoj Obsah Strana 2 – V Bystrovanech na Olomoucku mají nový sportovně rekreační a vzdělávací areál. Z ROP Střední Morava na něj dostali takřka devět milionů. Strana 3 – Ve Zlínském kraji bylo z ROP Střední Morava na venkově schváleno třicet projektů na rekonstrukci či vybudování sportovních hřišť a areálů za 293 milionů korun. Strana 4 – Pro Regionální operační program Střední Morava jsou projekty obcí jednou z priorit. Strana 6 – Dotace na regeneraci nevyužívaných průmyslových areálů.
Realizujeme to, k čemu jsme se zavázali Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava se utvářel v roce 2006 a definitivně byl schválen Vládou České republiky a Evropskou komisí na konci roku 2007. Konečné podobě předcházela řada jednání pracovních skupin, ve kterých byli zástupci Olomouckého a Zlínského kraje, měst a obcí, univerzit, podnikatelů a jiných zainteresovaných subjektů. Operační program má od začátku jasně vymezené oblasti intervence, finanční rámec a okruh žadatelů. Tematicky je rozdělen do tří základních prioritních os, doprava (alokace 6,2 miliardy korun, tj. 37 % z celkové alokace), rozvoj měst a obcí (alokace 6,9 miliard korun tj. 41% z celkové alokace) a cestovní ruch (alokace 3,3 miliardy korun, tj. 20 % z celkové alokace). Od začátku programovacího období, od roku 2007, se vlivem poklesu koruny vůči euru snížilo celkové množství původně předpokládaných peněz z 20,4 miliard na stávajících 16,9 miliard korun. Další snížení finančních prostředků o přibližně 650 milionů zapříčinila stávající Vláda ČR
svým rozhodnutím nefinancovat projekty ze státního rozpočtu. Ano tato vláda účelově změnila rámcové rozhodnutí příslušného ministra Topolánkovy vlády a způsobila tak další nemalý výpadek finančních prostředků v rozsahu 3 procenta. V polovině roku 2011 můžeme počítat s necelými sedmnácti miliardami korun. V současné době jsou schváleny projekty za 11,4 miliardy korun, z toho 18 procent investic směřuje k podnikatelům, ostatních 82 procent do projektů obcí, měst, krajů, jejich organizací a neziskových subjektů. Plnění závazků operačního programu sleduje i Evropská komise zejména ve vztahu k naplňování indikátorů programu (například vytvořená pracovní místa, zvýšení počtu návštěvníků v regionu, apod.). Současná Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava respektuje požadavky, které existovaly v době vyjednávání programu a které vyplynuly z potřeb a potenciálu regionu. Administrace Regionálního operačního programu Střední Morava probíhá
úspěšně, stejně je tomu tak i u ostatních regionálních operačních programů. To ostatně pozitivně vyhodnotila i Vláda České republiky. Regionální operační programy patří podle vládní studie mezi nejúspěšněji čerpající programy. Nicméně ani tato skutečnost se příliš neodrazila v předpokládaném navýšení finanční alokace. Oproti očekávané půlmiliardě navíc z programů, které nečerpají, vláda poslala na Střední Moravu pouze 110 milionů na podporu regionálního školství. Dalších přibližně 200 milionů očekáváme na silnice II a III tříd, o kterých na základě dodatečně získaných prostředků z Evropské unie rozhodla vláda. I přes veškeré neočekávané události můžeme říct, že realizujeme to, k čemu jsme se v roce 2007 zavázali. Martin Tesařík – předseda Regionální rady Střední Morava a hejtman Olomouckého kraje Stanislav Mišák - místopředseda Regionální rady Střední Morava a hejtman Zlínského kraje
SRPEN 2011
Projekty schválené k dopracování (I. etapa hodnocení)
V Němčicích na náměstí jsou vysázené hrušky
1.2.4 Obnova vozidel v systému veřejné dopravy ■■ Housacar – obnova vozového parku; Karel Housa; 4 800 000 Kč ■■ Obnova
vozového parku autobusů; Dopravní podnik města Olomouce, a.s.; 34 999 999 Kč
■■ Obnova vozového parku příměstské hro-
madné dopravy; Veolia Transport Morava a.s.; 34 512 000 Kč ■■ Obnova vozového parku – autobusy
Dopravní společnost Zlín-Otrokovice, s.r.o.; 12 000 000 Kč ■■ Obnova vozového parku ČSAD BUS Uher-
ské Hradiště a.s.; ČSAD BUS Uherské Hradiště a.s.; 18 750 000 Kč ■■ Obnova vozového parku v MHD Prostějov;
FTL - First Transport Lines, a.s.; 25 540 000 Kč ■■ Obnova vozidel veřejné linkové dopravy ve
Zlínském kraji; ČSAD Vsetín a.s.; 29 920 000 Kč
2.4 Podpora podnikání ■■ Regenerace brownfields v lokalitě Zlín-
ských filmových ateliérů; S - Media a.s.; 63 720 000 Kč ■■ Seniorcentrum Wolkerovy sady; Medist
zdravotní materiál s.r.o.; 71 760 000 Kč
Tradiční hruška se loni poprvé po několika letech objevila na náměstí Palackého v Němčicích nad Hanou. „Chtěli jsme, aby bylo v centru co nejvíce hrušní.
Je to náš tradiční strom, který v minulosti stával téměř před každým statkem,“ řekla starostka města Ivana Dvořáková. Kromě hrušní radnice nechala v centru položit nové silnice, chodníky a vybudovala i příjezdy k domům. Revitalizované náměstí od loňska zdobí zeleň, lavičky, koše a veřejné osvětlení. Němčice však úpravou povrchu náměstí se
svými plány nekončí. „Chceme náměstí ještě osadit mobilní zelení, kterou budeme moci vždy při pořádání kulturních akcí odklidit. Také zde máme vydlážděný kruh, na kterém v nejbližší době vyroste fontána,“ uvedla starostka. Zhruba 27 milionů korun získalo město z ROP Střední Morava, tři miliony pak poskytlo z vlastního rozpočtu.
Sportovní areál v Bystrovanech V Bystrovanech na Olomoucku mají nový sportovně rekreační a vzdělávací areál. Z Regionálního operačního programu Střední Morava na něj dostali necelých devět milionů. Zbývající milion obec poskytla z vlastní kapsy. „Bystrovany disponovaly malým hřištěm, které ovšem nebylo s ohledem na sportovní vyžití místních obyvatel dostačující,“ řekl při slavnostním otevření sportovně rekreačního areálu starosta obce Vladimír Bordovský. Z Regionálního operačního programu Střední Morava se obci podařilo získat dotaci na novou budovu se šatnami a technickým
zázemím pro sportovce. Dále bylo upraveno hřiště na tenis, volejbal a nohejbal, byla vybudována šedesátimetrová atletická dráha a dráha pro skok daleký a vrh koulí.
■■ Regenerace brownfield - Hulín; Ing. Silvie
Štěrbová; 15 600 000 Kč ■■ Revitalizace areálu Loana; Loana Rožnov,
a.s.; 27 642 150 Kč
Nová školka se dětem líbí
■■ Revitalizace brownfield v areálu společ-
nosti KOVOSTEEL, s.r.o.; KOVOSTEEL, s.r.o.; 40 000 000 Kč ■■ Lázeňský dům BALNEA - regenerace brown-
field; Lázně Slatinice, a. s.; 50 000 000 Kč ■■ Revitalizace centra obce Velehrad; VEGA
centrum s.r.o; 23 400 000 Kč ■■ Revitalizace brownfield Pavlovická - I. eta-
pa; MORAVOINVEST spol. s r.o.; 45 401 300 Kč ■■ Revitalizace areálu brownfield na poly-
funkční objekt na ulici Tržní v Přerově; R. E. uzavřený investiční fond, a.s.; 45 000 000 Kč ...pokračování na straně 3 2
V Nezamyslicích k velké radosti rodičů těch nejmenších funguje moderní areál mateřské školky. Autorům stavby se podařilo plně realizovat všechny cíle. Vytvořili objekt, který přirozeně zapadá do prostředí a přitom neztrácí nic z půvabu soudobé architektury. Budova
je svým způsobem netypická – vzhled siluety stodoly v kombinaci se soudobými detaily a otvory ji činí velmi atraktivní. Výsledné tvary a osvětlení v souladu s celkovou barevností nikoho nenechají na pochybách, že je určená pro děti. Budova odpovídá současným technickým a hygienickým normám a je celá bezbariérová. Má také výhodnou polohu, protože se nachází v sousedství základní školy a v těsné blízkosti bytové zástavby. Finanční dotace z ROP Střední Morava ve výši téměř sedmnácti milionů korun vyřešila letitý problém. Rekonstrukce původní budovy z roku 1961 by se již kvůli velmi špatnému stavu nevyplatila. Celková výše investic přesáhla 19,5 milionů korun.
Projekty schválené k dopracování
(I. etapa hodnocení)
Léto na novém koupališti
■■ Revitalizace Sila Olomouc; HOPR GROUP,
a.s.; 22 000 000 Kč ■■ Areál zdraví Kroměříž; KS HOLDING s.r.o.;
49 200 000 Kč
3.1.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu Horní Vsacko ■■ Biketrails Valašsko; Sdružení Valašsko-Hor-
ní Vsacko; 2 737 850 Kč ■■ Naučná stezka Pluskovec-Velké Karlovice;
V obci Zděchov na Horním Vsacku se od loňska těší na letní sezonu. Místní obyvatele i návštěvníky regionu totiž od loňska čeká nově rekonstruované koupaliště.
Za šestnáct a půl milionu korun z Regionálního operačního programu Střední Morava na okraji obce zrekonstruovali dva bazény, úpravnu vody, sociální zařízení, kabinky i víceúčelo-
vé hřiště. V letošním roce Zděchovští na nic nečekali a krásné koupaliště otevřeli zároveň s rozdáváním vysvědčení. Nezbývá než popřát horké dny a hodně návštěvníků.
Sdružení pro rozvoj Soláně o.s.; 2 749 999 Kč ■■ Údržba tras pro zimní lyžařskou turistiku
Javorníky – západ; Sdružení Valašsko-Horní Vsacko; 2 096 100 Kč
3.1.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu Luhačovicko ■■ Městský informační systém a doplnění mo-
Ve Vysokém Poli mají nové hřiště Ve Zlínském kraji bylo z Regionálního operačního programu Střední Morava na venkově schváleno třicet projektů na rekonstrukci či vybudování sportovních hřišť a areálů za 293 miliony korun. Mezi obce, které se mohou pochlubit nově rekonstruovanou budovou sportovního klubu a vybudováním nového multifunkčního travnatého hřiště, patří i obec Vysoké Pole. Ta na nové sportoviště získala dotaci z Regionálního operačního programu Střední Morava ve výši 8,8 milionů korun. Necelým milionem korun na stavbu hřiště pak obec
biliáře města Luhačovice; město Luhačovice; 4 991 480 Kč
3.3.1 Podnikatelská infrastruktura a služby na území Horní Vsacko ■■ Bike a ski centrum Valašsko; Skiareál Karo-
linka s.r.o.; 3 065 646 Kč ■■ Příprava pro letní využití areálu Razula
Velké Karlovice - etapa I.; Danuše Hradilová; 4 787 200 Kč
přispěla z vlastního rozpočtu. Obec s bez-
3.3.1 Podnikatelská infrastruktura a služby na území Luhačovicko
mála osmi sty obyvateli má plochu, na které
■■ II. etapa rekonstrukce vily Radun; Dvůr,
lze trávit volný čas.
s.r.o.; 4 195 200 Kč ■■ Zkvalitnění služeb, sportu a rekreace Hote-
lu Vyhlídka; Jiří Pecha; 2 154 970 Kč
K lékaři ve Valašské Polance
Od loňského léta stojí ve Valašské Polance úplně nové spádové zdravotní středisko. Obyvatelé z Valašské Polanky, ale i z při-
lehlých obcí Prlova, Pozděchova, Seninky, Lužné a Leskovce, tak mají na jednom místě k dispozici ordinaci obvodního lékaře pro dospělé, obvodního lékaře zubaře, obvodního dětského lékaře a obvodního ženského lékaře. Přístup ke zdravotní péči tak v tomto regionu doznal podstatné změny k lepšímu. Podkroví budovy je stále častěji využíváno k volnočasovým aktivitám. Středisko obec vybudovala s dvacetimilionovou dotací z Regionálního operačního programu Střední Morava.
■■ Sportovně-relaxační areál Ambra; POINTA,
a.s.; 7 680 000 Kč ■■ Přístavba a rozšíření relaxačního a sportov-
ního areálu hotelu Vega; HOTEL VEGA, s.r.o.; 2 442 279 Kč
3.3.1 Podnikatelská infrastruktura a služby na území Rožnovsko ■■ Dobudování Skiareálu RALIŠKA; Ing. Josef
Vaníček; 3 000 000 Kč ■■ Rozšíření
sportovně-relaxačního centra Fittsport o nové služby – wellness; Pavel Zeť; 3 000 000 Kč
3
SRPEN 2011
Města a obce jsou pro ROP prioritou
Třítisícová obec Dolní Němčí získala dotaci z ROP Střední Morava na tři projekty za takřka třicet milionů korun.
Na přípravě ROP Střední Morava a nastavování jeho podmínek byli účastni jak zástupci měst a obcí, tak také hospodářských komor, univerzit, ministerstev, krajů, neziskového sektoru. Je zřejmé, že posledními volbami do obcí došlo v některých městech a obcích k výrazné obměně osob, které se přímo či nepřímo podílely na přípravě programu. Do června letošního roku bylo na projekty na venkově schváleno 2 090 milionů korun, na rozvoj měst šlo 2 214 milionů korun a na rozvoj regionálních center byly schváleny investice za 871 milionů korun. Z doposud schválených projektů v objemu 11,4 miliard korun směřuje 18 procent k podnikatelům, ostatních 82 procent programu jsou projekty obcí, měst, krajů, jejich organizací a neziskových subjektů. Do poloviny června letošního roku byly největšími příjemci obce (399 projektů), které získaly dotace ve výši 5,9 miliard korun, následují kraje (101 projektů) s dotací 3,4 miliardy, podnikatelské subjekty (109 projektů) s dotací 2 miliardy korun. Projekty krajů ale směřují především do silnic a středních škol, a jsou tedy realizovány znovu na území měst a obcí ve prospěch jejich obyvatel. Za necelou půlmiliardu předložily projekty i neziskové organizace (44 projektů). Obce jsou nejčastějšími žadateli o podporu z Regionálního operačního programu Střední Morava a získaly také nejvyšší podíl dotací. ROP pro všechny Střední Morava má k 1. lednu tohoto roku 1 232 042 obyvatel (641 681 v Olomouckém
4
kraji a 590 361 ve Zlínském kraji) a 704 obcí (399 v Olomouckém a 305 ve Zlínském kraji). Z nastavení programu schváleného v roce 2007 Vládou ČR a následně Evropskou komisí vyplývá, že o podporu z ROP Střední Morava mohou žádat pouze obce nad 500 obyvatel (venkov). V obcích do 500 obyvatel nyní žije 80 000 obyvatel, což činí 7 % těch, kteří se nemohou započítat do „příjemců podpory“ z ROP Střední Morava. Mezi obce, které mohou podat projekt, patří v Olomouckém kraji 227 obcí, ve Zlínském kraji 203. V krajích je rozdílná struktura obcí v jednotlivých okresech. Nicméně nejzajímavější je informace, jaká je výše dotace na jednoho obyvatele na venkově a městech nad 5 000 obyvatel, s výjimkou krajských měst Olomouce a Zlína. Průměrná výše dotace na obyvatele na venkově činí 4 096 Kč a ve městech 3 679 Kč na obyvatele, mimo krajská města, kde je doposud podíl 2 710 Kč na obyvatele. Ze schválených projektů v prioritní ose 2 (k datu 13. 6. 2011) na obyvatele je největší výše dotace ve městech okresu Olomouc – 8 955 Kč a následuje okres Jeseník, kde je druhý největší dosažený podíl dotace v obcích na venkově, tj. 8 609 Kč na obyvatele. Okresy, ve kterých je vyšší dosažená dotace na obyvatele na venkově v porovnání s městy, jsou okresy Jeseník, Prostějov, Přerov, Kroměříž a Vsetín. Pět okresů z celkových devíti má vyšší dotaci na obyvatele na venkově oproti městu. Ve Zlínském kraji nejvíce peněz na obyvatele získala města okresu Zlín, což je 4 629 Kč.
Názorné příklady a systém administrace S ROPem Střední Morava jsou ovšem spojovány i příklady, kterými je podporována snaha ukázat, jak nespravedlivé je rozdělování z Regionálního operačního programu Střední Morava. Jedním z takových příkladů je uvádění subjektu, „který byl zapsán do obchodního rejstříku dva dny před termínem pro podání žádosti o dotaci“. Stalo se to z toho důvodu, že Regionální operační program Střední Morava nepožaduje doložení historie vzniku podnikatelského subjektu. Každý žadatel musí předložit zajištění finančních zdrojů na realizaci projektu. Doložit personální zajištění a také zajistit udržitelnost projektu po dobu tří let (v případě zmíněného podnikatelského subjektu). Vzhledem k tomu, že u každého projektu je vyhodnocována analýza rizik, může se stát, že podnikatelský záměr nakonec není schválen k financování a k podpisu smlouvy. Takové případy v praxi již existují. Například starosta obce Březnice v rozhovoru pro MF DNES uvádí, že „jen na žádost o dotaci na přístavbu mateřské školy utratili sto tisíc korun. Náklady na celou akci jsou 14 milionů korun. Nedostali jsme ani korunu“. Obec Březnice přitom v roce 2009 vybudovala sportovní a kulturní areál s dotací ROP Střední Morava za 18,5 milionů korun a z vlastního rozpočtu do stavby investovala 2 miliony korun. Samozřejmě už nebylo uvedeno, že ROP Střední Morava, jako jediný mezi regionálními operačními programy, umožňuje žadatelům, aby finančně náročné části stavební dokumentace úřadu předkládali až po schválení projektů k dopracování. Pokud měl starosta připravenou investici za 14 mil. Kč, ušetřil přes 700 000 korun za projektovou dokumentaci. Systém administrace ROP SM šetří peníze žadatelů. Počet pracovních míst nebo počet sportovních areálů a sokoloven? Veškeré výstupy a výsledky projektů jsou nastaveny do měřitelných hodnot, tzv. indikátorů. Ve Zlínském kraji například na venkově vzniklo 30 nových sportovních hřišť za 293 milionů korun. Z pohledu celkového ekonomického rozvoje regionu je ale důležitých 960 nových pracovních míst vytvořených podnikatelskými subjekty v cestovním ruchu (ve vztahu k celkovému počtu vytvořených pracovních míst je to celých 78 %), 174 míst bylo vytvořených městy a 66 míst vytvořených na venkově, plus dalších 30 pracovních míst v cestovním ruchu, která vytvářejí obce a neziskové organizace. ROP Střední Morava je tedy programem, prostřednictvím kterého již dnes bylo podpořeno přes tisíc pracovních míst. Na základě tohoto
Struktura podpořených projektů z ROP Střední Morava dle příjemců (k datu 13. 6. 2011)
2,1 mld. Kč; 18% 0,4 mld. Kč; 4% města a obce
5,6 mld. Kč; 49%
kraj neziskové organizace
3,3 mld. Kč; 29%
podnikatelé
Celkem schváleno 11,4 mld. Kč
srovnání je možné zčásti odpovědět na otázku, kterou si starostové kladou. Vytvářené pracovní příležitosti udrží mladého člověka v regionu. Nicméně jsou to právě podnikatelské subjekty, které vytvářejí nová pracovní místa. A jak lze jinak využít potenciál regionu v oblasti cestovního ruchu? Je možné zajistit konkurenceschopnost a udržitelnost pracovních míst v našich krajích bez finanční podpory? Toto je klíčová otázka a není na ni jednoduchá odpověď.
10 000 Kč
Školka, golf nebo kongresový sál? Česká republika je od roku 2008 propagována
prostřednictvím vládní agentury Czechtourism jako golfová turistická destinace, na kterou je navázána řada dalších rozvojových investic. Jen v loňském roce agentura investovala do kampaně na podporu golfu 6,5 milionů korun. Olomoucký kraj s nejmenším počtem golfových hřišť na svém území stál spolu se Zlínským krajem před otázkou, zda můžou zůstat pozadu. Také proto byl podpořen golf v objemu necelého jednoho procenta (162 mil. Kč z celkové částky ROP). Investice do golfu jsou realizovány v rámci podpory cestovního ruchu, zatímco školky a celkově podpora
Jeseník
Olomouc
Prostějov
Přerov
Šumperk Okres
Kroměříž
Uh. Hradiště
Vsetín
Zlín
Zdroj: ČSÚ, IS MONIT7+ (stav k 13. 6. 2011)
4 629 3 438
0
1 445
1 634
2 516
3 271
4 117
4 202
4 876 3 905
3 274
2 835
2 535
4 430
3 943
čerpání schválenými projekty z ROP SM obl. podp. 2.3 na 1 obyvatele v Kč v obcích o velikosti 500-4999 obyvatel
2 765
5 817
6 000
čerpání schválenými projekty z ROP SM obl. podp. 2.2 na 1 obyvatele v Kč v obcích o velkosti nad 5000 obyvatel
4 372
čerpání schválenými projekty z ROP SM obl. podp. 2.1 na 1 obyvatele krajského města v Kč
8 000
8 609
8 955
Čerpání schválenými projekty z ROP SM v oblasti podpory 2.1-2.3 na 1 obyvatele v Kč
2 000
4 000
venkova je přiřazena do rozvoje měst a obcí. Projekty obcí standardně získávají dotaci ve výši 85 procent, malý podnikatel dostane maximálně 60 procent, velké podniky 40 procent. Zbytek musí podnikatel doplatit ze svého, což působí zvýšením objemu investovaných peněz do regionu. Příkladem provázanosti jednotlivých investic je například dětský filmový festival ve Zlíně. Díky investicím z ROP Střední Morava vznikl nejen atraktivní kulturní sál, ale byly podpořeny i investice do nových ubytovacích kapacit, které byly ve Zlíně dlouhodobě kritizovány. Tento soubor projektů teprve vytváří skutečné podmínky pro rozvoj krajského města a tím i kraje. Noví návštěvníci, tržby pro podnikatele, region a tím i nová pracovní místa. Investicemi z ROPu došlo ke zvýšení image a atraktivity krajského města pro akce, které mohou být ve Zlíně v budoucnu organizovány. Skutečné vyhodnocení je možné udělat s určitým časovým odstupem. A toto je i součástí standardního procesu řízení a vyhodnocování investic. Regionální rozvoj není jenom balík peněz, který se musí do konce roku 2013 investovat. Jsou to především peníze určené na rozvoj regionu tak, jak jsme se zavázali v roce 2007 Evropské komisi a tak, jak po nás evropské instituce požadují. Koncepční přístup a tzv. synergie, tedy vzájemně se podporující investice, budou moci být prokázány až v delším časovém horizontu.
5
SRPEN 2011
Zamyšlení nad... Trojúhelník zájmů S blížícím se koncem programovacího období (2013) je většina peněz z ROP Střední Morava téměř vyčerpána. A právě to je důvodem silných zájmových tlaků, které vnášejí do procesu administrace ROP napětí a přirozené střety zájmů. Do pomyslného trojúhelníku vstupuje žadatel, zprostředkovatelská agentura a úřad, který dotace administruje. Žadatelé ze své pozice usilují o rozdělení finančních prostředků v jejich prospěch. Patří sem obce od 500 do 5000 obyvatel, města nad 5000 obyvatel a krajská města Olomouc a Zlín. Dále jsou to kraje a organizace zřizované a zakládané obcemi a kraji, neziskové organizace a podnikatelé v cestovním ruchu a v rámci řešení nevyužívaných ploch, tzv. brownfields. Zprostředkovatelské agentury si najímají žadatelé na zpracování žádostí o dotaci. Jsou placeny žadatelem, jehož hlavním zájmem je získání dotace. Zejména z toho agentury profitují. Pokud dotace získána není, je třeba to žadateli zdůvodnit. Ve všech případech úřad nabízí zdůvodnění neúspěchu prostřednictvím konzultací. Někdy se konzultací účastní pouze agentura bez žadatele. Jaké zdůvodnění je v těchto případech (mezi žadatelem-objednatelem služby a agenturou) potom „na stole“, se dá předpokládat. Úkolem Úřadu Regionální rady je dbát na to, do jakých oblastí jsou peníze dle schválené verze ROP Střední Morava směřovány, jaká je minimální a maximální výše dotace. Jaké investiční aktivity je možné financovat. Rozpětí možností je od silnic, přes sociální služby až po modernizaci ubytovacích kapacit podnikatelů. S každou oblastí souvisí úvaha o strategii a očekávaných přínosech, ke kterým dotace přispívá. Nacházíme se tedy v trojúhelníku, ve kterém žadatel chce peníze na rozvoj, agentura svoji provizi a úřad brání podmínky, schválený finanční a obsahový rámec programu. A nad tím vším neustále „bdí“ české kontrolní orgány, především ministerstvo financí a ministerstvo pro místní rozvoj a samozřejmě Evropská komise. Co říci závěrem? Asi jen to, že pokud chceme o situaci mít objektivní představu, měli bychom znát stanoviska všech zúčastněných stran a vnímat, že každá pracuje ve svém vlastním zájmu. Nezbývá než doufat, že výměna názorů bude probíhat věcně a kultivovaně, což by byl pro nás dobrý vklad do budoucna.
6
Z regionu zmizí plochy brownfields Necelou půlmiliardu z Regionálního operačního programu Střední Morava rozdělil Výbor Regionální rady podnikatelům z Olomouckého a Zlínského kraje na jejich rozvojové podnikatelské záměry. Podnikatelé předkládali takzvané koncepty, ve kterých navrhovali projekty na úpravu nevyužívaných ploch brownfields. Na Úřadu Regionální rady se sešlo celkem 49 konceptů s požadavkem na dotaci z ROP Střední Morava 1,3 miliardy korun. Výzva byla nastavena na 366 milionů. Výbor Regionální rady využil své pravomoci a výslednou částku podpořených konceptů zvýšil na 453,7 milionů korun. Podpořeno bylo celkem 11 konceptů, mezi kterými byl například koncept Regenerace brownfields v lokalitě Zlínských filmových ateliérů (63,7 mil. Kč), Revitalizace areálu Loana v Rožnově pod Radhoštěm (27,6 mil. Kč), Revitalizace areálu brownfields na polyfunkční objekt na ulici Tržní v Přerově (45 mil. Kč) nebo Seniorcentrum Wolkerovy sady v Zábřehu (71,7 mil. Kč). Doposud bylo podnikatelům z Olomouckého a Zlínského kraje schváleno 87 projektů za necelých 1,5 miliardy korun. Celkově bylo z Regionálního operačního programu Střední Morava schváleno 675 projektů za 12,6 miliard korun. Z toho na účtech příjemců je 7,3 miliardy korun. 14. a 15. budova ve Zlíně Krajská knihovna Františka Bartoše, Muzeum jihovýchodní Moravy a Krajská galerie
výtvarného umění je koncept, který Úřadu Regionální rady předložil Zlínský kraj na revitalizaci objektů 14. a 15. budovy bývalého areálu firmy Baťa ve Zlíně. Oprava stávajících budov je s ohledem na jejich stav nezbytná. Zásahy do dnes už architektonické památky z Baťovy doby jsou přitom minimální. Zlín bude mít sídlo pro nové instituce a zároveň si zachová svůj původní baťovský architektonický ráz. „Je to jedna z velkých příležitostí, jak se může Zlín dostat na úroveň špičkových krajských měst s obrovským kulturním zázemím,“ říká ředitel muzea Antonín Sobek, a přitom jedním dechem dodává, že „právě baťovská architektura je jedním z pokladů Zlína“. Každý návštěvník bude mít i po stavebních úpravách pocit, že se pohybuje v dřívějších továrních budovách. Zachované zůstanou například tovární stropy i konstrukce budov. Ty budou mezi sebou spojené do tvaru písmene U a bude je spojovat společné náměstí, které autoři architektonického návrhu označují jako platformu. Revitalizace obou objektů bude z části financovaná z Regionálního operačního programu Střední Morava, do kterého Zlínský kraj podal žádost na financování ve výši 500 milionů korun. Zbývající náklady uhradí kraj ze svého rozpočtu. Součástí projektu jsou i venkovní úpravy, tj. zpevnění ploch, chodníky, parkové úpravy, instalace dopravního značení a venkovního osvětlení.
ROPy jsou naprostými národními přeborníky Přestože rychlost procesu čerpání zdaleka nepředstavuje (a neměla by představovat) klíčové kritérium úspěšnosti využívání prostředků kohezní politiky EU v rámci operačních programů, tak v průběhu programovacího období může představovat jisté pomocné kritérium, které nám může napovědět, jak pružně jednotlivé operační programy svých možností využívají. A je zcela nepochybné, že regionální operační programy (ROPy) představují v tomto porovnání nejaktivnější operační programy a vesměs se optikou hodnocených kritérií nalézají v celostátním nadprůměru. Podle jednotlivých fází projektového cyklu lze říci, že z pohledu procentuálního podílu prostředků krytých smlouvou vůči celkovému objemu alokace, jež mají tyto operační programy po celé programovací období k dispozici v průběhu pátého roku tohoto programovacího období (jež se však reálně rozjelo s jistým zpožděním, takže se ve skutečnosti nacházíme kdesi na počátku jeho druhého poločasu), jednotlivé ROPy dosud využily mezi 52,5 % až 87,5 % této alokace; pokud za kritérium zvolíme stav proplacených prostředků příjemcům (jež odráží pokročilejší fázi projektového cyklu), je logicky ona percentuální míra nižší, konkrétně se pohybující mezi 26,8 % a 50,2 % celkové alokace. A jdeme-li projektovým cyklem ještě dál a máme-li na mysli prostředky certifikované Evropskou komisí, jsou ROPy naprostými národními přeborníky (s výjimkou pozastavených prostředků v rámci ROP Jihozápad) s intervalem 13,9 % až 45,1 % celkové alokace. Jak však bylo řečeno, na skutečný efekt těchto intervencí (ve prospěch ROPů je alokováno více než 18 % cel-
Petr Zahradník, člen NERV, na konferenci ROP Střední Morava v roce 2010.
kové alokace všech operačních programů v České republice) si počkáme ještě řadu let, až se tento reálný přínos projeví v souhrnných socioekonomických makroukazatelích pro příslušné regiony a zejména a především v reálném životě a v tom, že podpořené projekty se stanou udržitelné a samonosné i poté, co dotační podpora pomine. Dosavadní fungování ROPů (i přes určité problémy ve fungování některých z nich) nepochybně potvrdilo důvod jejich existence, neboť tyto instituce pracují a fungují podstatně blíže skutečným regionálním potřebám, znají a identifikují se s těmito potřebami a jsou podstatně pružnější v reakci na jejich případné změny a vývoj v porovnání s pohledem a aktivitou činěnou z centrální úrovně. Především v silném akcentu na regionální priority a profesionalitě a znalosti při jejich naplňování, které se i přes zdánlivou podobnost začínají především kvalitativně poměrně silně odlišovat při vzájemném porovnání mezi jednotlivými regiony,
spočívá asi hlavní pozitivní zkušenost jejich stávajícího fungování. Zkušenost, jež by měla v každém ohledu být využita i v příštím programovacím období a snad by mohla být ještě rozšířena. Každá rozvojová priorita má svoji celostátní a regionální dimenzi. A bylo by více než doporučeníhodné, aby se o praktickou náplň všech priorit vymezených v rámci České republiky s objektivně a racionálně stanovenou regionální dimenzí (na základě principu subsidiarity) „staraly“ úřady regionálních rad jednotlivých regionů soudržnosti, řídící příslušné ROPy. Jejich dosud prokázaná kompetence je k tomu v plném rozsahu opravňuje. Je současně vhodné si uvědomit, že i charakter priorit se v příštím období s velkou pravděpodobností změní; a to ve prospěch posílení kvalitativních aspektů: bude kladen daleko větší důraz na návratnost vložených prostředků a jejich efektivitu, bude se zkoumat synergický dopad různých typů intervencí, vynaložených v rámci sledovaného území či regionu. Kdo jiný by měl být
manažerem tohoto tzv. „place-based“ přístupu, než právě tyto úřady. I je zřejmě čeká jistá míra transformace na nový typ priorit, jimiž již příště nebudou v takové míře rekonstrukce silnic regionálních a místních, oprava náměstí či návsi, anebo výstavba chodníku a jeho osvětlení. Připravit se budou muset na kvalitativně náročnější projekty, které podpoří místní podnikatelské prostředí, díky jehož zbohatnutí a prosperitě budou moci být projekty veřejné infrastruktury též realizovány, avšak v ne tak silné míře v gardu opačném. A to vše bez ohledu na to, v jaké podobě budoucí operační programy spatříme; je zde jistý závazek vlády, že příští počet operačních programů se výrazně sníží, což může ovlivnit i nynější architekturu ROPů. Důležité však je, aby to mnohé pozitivní, co ROPy do nynějšího období vnesly, bylo přenositelné i do období příštího. Petr Zahradník (Se souhlasem autora v plné verzi převzato z Evropských novin ze dne 13. 7. 2011) 7
Kam pro informace Pokud chcete podat projekt financovaný z Regionálního operačního programu Střední Morava, je lepší první kroky vést na Úřad Regionální rady, kde Vám poradí, jestli Váš projektový záměr vůbec obsahově zapadá do tohoto programu. Projektové záměry s Vámi projednají pracovníci Odboru řízení projektů v Olomouci a ve Zlíně.
Evropské fondy v poločase – nové výzvy Dne 23. června 2011 proběhla konference s názvem „Evropské fondy v poločase – nové výzvy“. Zástupci ministerstev, měst a obcí, ale i Evropské komise (Jack Engwegen), bývalé (Maďarsko) i nové předsednické země EU (Polsko), nebo zástupce OECD prezentovali dosavadní zkušenosti s implementací strukturálních fondů. Zároveň představili návrhy možných scénářů pro budoucí období kohezní politiky v letech 2014 až 2020. Prezentace z konference jsou k dispo-
zici na www.strukturalni-fondy.cz. O týden později, 30. června 2011, Evropská komise schválila návrh rozpočtu pro budoucí období
kohezní politiky. Detaily jsou k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/ regional_policy/newsroom /detail.cfm?id=99.
Oddělení řízení projektů v Olomouci Mgr. Vilém Skyba Tel.: 587 333 317 E-mail:
[email protected]
Vyfoť projekt Ministerstvo pro místní rozvoj ČR zahájilo letní fotografickou soutěž „Vyfoť projekt“. Zúčastnit se může každý, kdo zajímavým způsobem objektivem fotoaparátu zachytí některý z projektů podpořených z evropských fondů. Soutěž je možné sledovat na internetové adrese www.vyfotprojekt.cz. Fotografie pořízené na území České republiky budou soutěžící moci v červenci a srp-
nu nahrát na stránky www.vyfotprojekt.cz. Vítězové budou vyhlášeni v hlavní kategorii Nejtalentovanější fotograf/ka a vedlejší kategorii Nejaktivnější fotograf/ka. Všichni přihlášení soutěžící budou automaticky zařazeni do týdenních slosování o ceny. Soutěžící nejsou nijak omezeni, co se týče volby tématu. Platí jediná podmínka, a to zachytit projekt financovaný z evropských fondů.
Oddělení řízení projektů ve Zlíně Bc. Radek Strnadel Tel.: 577 043 858 E-mail:
[email protected]
ROP Střední Morava v číslech ▪▪ Vydavatel magazínu:
Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava (IČ: 75084911) Registrace MK ČR E 18230 Vychází v nákladu 2 000 ks. Místo vydávání: Olomouc. Neprodejné. Spolufinancováno Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj.
1400 1200
1375 22,1 mld. Kč
Proplacené finance celkem: 7,5 mld. Kč
1000 800
671 11,4 mld. Kč
400 200
430 7,6 mld. Kč
0 předložené projekty
schválené projekty
ukončené projekty
zdroj: Monit7+, stav k 20. 6. 2011
▪▪ Redakce:
600
Jeremenkova 1211/40b 779 00 Olomouc Tel.: 587 333 315
▪▪ Redakční příprava, grafika, zlom,
sazba a distribuce: Media Ten s.r.o. tř. Kosmonautů 989/8, 772 11 Olomouc
[email protected]
▪▪ www.rr-strednimorava.cz ▪▪ Číslo 1/2011 vychází 29. 7. 2011 Magazín ROP vychází v tištěné i elektronické podobě.
