MAGAZiN
Pozor, af ho nejite zaprasene, nemyte!
svetru a prosivanych bund. Nebude to dlouho trvat a nastane cas krafasu, noci na vypravach a koupani a her ve sluncem prohfatych lesich. A take taborovych ohii.u, jako je tenhle prvni letosni, bude bezpocet.
Oddilova tradice
Prvni taborovv ohen Termin jeho konani je urcen jedinym ukazatelem - petrklici. Ano, kdyz brzy na jafe vykvetou petrklice. zapalujeme svuj prvni taborovy oheii. v pfirode. Na teto vyprave jeste nespime pod stany, ale zpravidla v nejake vypujcene chate nebo chalupe. Ale pfiroda okolo nas. nova trava, stromy obalene listy, rozkvetle strane a louky, to vsechno k nam, ktefi jsme s oddilem neco prozili , mluvi srozumitelnou feci: Za chvili se uz pfestanete choulit do
Nas prvni "petrklicovy" oheii. oddeluje zimni oddilove obdobi od pfedchazejiciho jara a leta. Ale nejen to. Ma svou pevnou a tradicni rezii. Naposledy jej zapaluje vitez oddilove souteze "0 tfinact orlich per". Jeji dalsi rocnik ceka na viteze noveho, kteremu bude vysada zapalovani taborovych ohii.u na cely rok - od jara do jara - pfedana. U prvniho ohne take vidime vysledky sve zimni skautske prace: Jsou tu pfedavany odznaky odbomych zkousek tern, ktefi je v obdobi od vanocni nadilky do teto vypravy stacili splnit. Take sluzebni leta se jednotlivcum
i druzinam udeluji. Ze vseho nejdfiv se vsak do plamenu tohoto prvniho jamiho ohne skladaji skautske sliby.
Starodavnv obycej Deje se tak podle staroclavneho obyceje naseho oddilu, ktery si - jako nekolik dalsich tradic - pfenasime uz od roku 1913, kdy by! oddil zalozen. Jsem pfesvedcen, ze az vy. dnesni radcove, pfevezmete po nas starsich skautskou vlidcovskou stafetu, nezapomenete ani slovo z tohoto krasneho ritualu. Victim vas. jak stojite misto nas u skupiny novacku svirajicich v !eve ruce cipy statni vlajky. Prave ruce jsou vztyceny ke skautskemu pozdravu a vypraveji o trech bodech slibu a o tom. ze je tfeba. a by ' silnejsi chranil slabsiho. v lese je sero. klere bezproslf·eclne kolem vas porusuji rude plameny · ohne. Ptate se novacktl. zda znaji skautsky- zakon. A oni odrikavaji do praskotu polen a vireni jisker tech deset pozoruhodnych bod tt . ktere maji schopnost zmenit jejich zivoty. Pokud se o to oni sami pricini. Teprve potom zazni z jejich Ltst formule skautskeho slibu a lilie z klinu vlajky se prenesou na hrud vasich novych bratru. Aby jim phpominaly zavazek. , ktery na sebe - s prosbou o pomoc bozi - pfijali. Takovy je tedy ten nas prvni taborO\y ohen. ktery hofi. kdyz kvetou petrklice. Zanechava v nas vsech nezapomenutelne pocity. A mel by takovym zustat vecne. Zalezi to ovsem na vas. Vas Swed
Pi.Se: Jifi
ZACHARIAS Kresli:
Marko
CERMAK
Texty na teto dvoustrane byly pfipraveny k vydani v bfeznu.
MAGAZiN SKAUT JUNAK
. .. ~
~
LESNI MOUDROST Ai odhaliS vlastnosti nektereho stromu, smlouvu mezi vcelou a kvetem, podstatu nektereho tqjemstvi, ai poznciS,jak pozoruhodny je moccil a jak mily je i maly rybnicek, musiS si to nejak zaznamenat a sdelit to nekteremujinemu poctivemu hledaCi lesni moudrosti, aby se ryzi zlato nepromenilo v tvych rukou v bezcenne kameni; nebof ti, kdo ziskali moe, musi nest i odpovednost. E. T. SETON:
ba past nebo bude od vas odchazet a otoci se. Pak teprve pomalu a velmi opatrne zmeflte sVU.j postoj a uvolnete se. Okamzik, kdy se hlava zvifete dostane za balvan ci krnen a nemuze vas dobfe pozorovat, vyuzijte k pfesunu za vhodny strom. Pfi pohybu nesmite zpusobit hluk, tfeba zlomenim suche vetve nebo sustenim listi." te
Soumracnici Soumracnici jsou mensi rnotylci. u kterych mnohy zavaha, zda je to denni motylek nebo vyplasena murka, kdyz zblizka uvidi na velke hlave
Poselstvi Cemeho vlka
Nenechte se pfekvapit Prochazela jsem se lesoparkem, ktery zacina kousek za nasim sidlistem . a tesila se na setkani so byva teli lesa. Brzy jsem v korune jednoho stromu postfehla pohyb. Podle modrych prouzku na kfidlech to nemohl byt nikdo jiny nez sojka. Jenze sotva jsem k ni udelala par kroku. sojka frr! a byla pryc. 0 chvili pozdeji se podobna situ ace opakovala s panackujicim zajicem. Stacilo neopatrne doslapnuti na s uchou vetvicku a bylo po setkani .. . Pro radu jsem se doma v knihovnicce obratila ke zkusenemu hledaci lesni moudrosti Mirko Vosatkovi, ktery se v pfirode pohybuje se stejnoujistotoujako myv ulicich sveho rnesta. "Zustaflte zcela nehybni. af jste v jakekoli poloze," fika . "Nemrkejte ocnimi vicky, protoze i tento pohyb muze zvife zneklidnit. Pockejte. a2 se zvife zacne tfe-
rodnich ukazu. Co vsechno \•i te vy o pf'edpovidani pocasi podle pfirody? Odhadnete , ktere nasledujici moznosti vesti pekne a ktere spatne pocasi? a) vecerj e z6padni obloha oran.Zov6 b)pavouciopous tejipauuciny c) z d6llcy slysime vlalcy a zvulcyjsou dobfe slysitelne d) lcouf stoup6 vzhurua rozpLylLye se e) poobloze t6hnouz6stupy ber6nia1 j) vitr se obr6ti s vychodem slunce
Kdo nam ziie pod nohama? VytyCte si nekde na mezi jeden metr Ctverecni a pokuste se v nem urCit vsechny rostliny, ktere tam rostou. Zkuste pfitom pouiit klic k urcovcini rostlin. Spocitejte druhy, ktere jsou ve Ctverci nejcastejsi. Zjistete, kterci rostlina v tom to t.iseku pfevlcidci a ktercije naopak nejmene hojnci. Kter!} hmyz sem leta a sedci na kvety? Vite,jakyje rozdil mezi vrzcinim kobylek, saranCi a cvrcku? Pokuste se o nich neco zjistit a nakreslit si do svych zcipisniku zcikladni rozdily ve stavbejejich tela. Moznci se pak na tato duverne poznanci mist a budete vracet.
Zpevaci bez mikrofonu kratka, kyjovita tykadla a robustni telicko . Jejich pojmenovani je trochu zavadejici, ale asi dvacet druhu nasich soumracniku leta ve dne, a tak jsou fazeni k dennim motylum. Na snimkujejeden z nasich nejpestfeji zbarvenych soumracniku soumracnik jitrocelovy. Leta v kvetnu a v cervnu na okrajich pasek a cest v listnatych lesich. Vyhledava proslunena mista, kde se vyhfiva . Spatfit jej a zblizka si jej prohlednou t neni snadne. Leta totiz rychle a nizko nad zemi, a tak se vam snadno ztrati ve stinech pod korunami stromu . J. HLASEK, snimek au tor
Jak bude?
- - -- -----·-- - - - Zkuseny tabornik dokaze odhadnout pocasi dosti pfesne podle pfi-
Kdykoliv uslysite ptaci zpev a chcete objerit jeho ptlvodce. mate dve moznosti: Bud' si ptaka vsimnete hned - to sedi nekcle na vyv::,rsenem miste. abyvevod il okoli. Takhl e se s oblibou pfeclvadeji kosove. drozdi , zvonohlici a penkavy. Pokucl zpevaka neuvidi te na pnrni pohled. mate s velkou pravdepodobnosti smttlu a uz ho nezahlednete. Ten druhy typ ptaku se toti2: nejradeji ozyva odnekud z tmaveho houSti ci husteho kfovi. Takoveho ptacka najit. to cia poraclnou pracil Obvykl e se takhle schovava slavik nebo penice. Potom tu je jeste jedn a zvlastni skupina ptaku . Ti se pfi tokovem zpevu ani neschovavaji. ani neseclaji na napadne misto. Oni totiz pi-i zpevu letaji -jako treba skfivan a linduska.
By! rok 1973 , doba normalizace a opatmeho proplouvani mezi skalisky politiky, zavisti , zloby a zalobnickovani. Klukumjsme vtloukali do hlavy: Chovejte se jako skauti, ale nikomu to nefikejte! Na drevenych pramicich jsme j eli vodackou maturitu: Luznici , Novou reku a Nezarku. Nekde zaJemcinou lezely pres re ku cerstve popadane stromy. Stara poctiva drevenka tehdy vazila sucha a nova asi osmdesat kilo, vodou na-
mokrf dobtt skutEKS prichodem jara je treba postarat se o prameny nebo o potoky. Vyberte si n ektery a cestou vysbirejte brehy od lidskeho neporadku. Pramen vycistete od podzimniho listi, okraje zpevnete kameny, poleny nebo vypletenym proutim. Cesto u zpatky si muzete zahrat Modrou stuhu: Kazdy si phn ese pingpongovy micek vhodn e oznaceny a pusti jej po proud u. Komu dopl ave nejdfiv k cili? Komu uplave nejde!Sl tlsek ze urceny cas?
Postupnym zjednodusova--;.-('~~~~~==} nim obrazkoveho pisma ~ vzniklo pismo klinove. slabikove nebo hlaskove . Tak treba pismenko A. Jednim z egyptskych bozstev byl byk Apis. Malii· jej proste znazornil kresbou bycka. Pozdeji nato stacilajenjeho rohata hlava. Pak tento obrazek znacil pocatecni pismeno. Pak seta hlava jen tak nacrtla . Fenicane to trochu poobra tili. Rekove jeste vic a Rimane to primo postavili vzhl:mJ nohama. Otocte si pismenko A sakla a asfaltem temovana zhruba dvakrat tolik, o bagazi o 180 stupri.u. Ze je to hl ava nemluve. Pretahovali jsme byka? Nebo aspoii jalovice? pres kmeny jednu lod' za druDneska se obrazkovemu pishoujako kone. Pak nas dojela mu rika piktogramy a pomoci kanoe s manzely a deckem. nich se kuprikladu dozvime. Tak jsme je mezi treti a C:tvrtou kudy vyjdeme z metra nebo pramici pretahli take. Otec rod inky uznale pokyval hlavoul: "Vy jste nejaci pionyfi, ze?" "I kdepak, " vyhrkl Pind'a. Pak se zarazil , rozhledl se a ujistoval: ''Vlastnejo ,jsme." "J a vim," pravil tatik, "skauti jste."
v trch~
A'~AA,..;t "l C( 0\~tt
Poslete n ekoho za dvere a ze zbylych vyberte pisare. Dejte mu arch papiru a velk_y fix. Vypravejte mu nejak_y pfibeh. ktery si pisar zaznamenava pouze pomoci obrazku. Pak zavolejte toho za dvermi. dejte mu pokresleny arch a vybldnete jej, a by "precetl" pribeh. Kdyz to dokaze, odmeri. te jej body a pisare take. Kdyz to nedokaze, pobavite se zkomolenym pfibehein.
.. ·c'. )
.. ":":7 ...
- -~
-;7
Zavalitv vztekloun Kfecek, nas nejpestfeji zbarveny hlodavec, je brucoun, snadno se podrazdi, vztekle prska a skfipe zuby. Nekdy mu to zachrani zivot pfed mensi selmou' protoze dokaze i
~
zautocit a nepfitele zahnat. U nas osidluj e louky, pole a meze . Zije samotarsky v norach aZ dva metry pod zemi. Zakladem kfeckova doupete je obytna komora s hnizdem. Jina komora slouzijako zasobama - dokaze do ni v licnich torbach zanest na zimu aZ 15 kg zrni, brambor nebo fepy. V jine chodbe rna misto, kam uklada trus . Zacatkem fijna ucpava vstupni otvory a uklada se ke spanku, behem zimy pak konzumuje svou zasobarnu. Najafenavstevujisamci doupata samicek a ziji kratkou dobu spolecne. Vzrostla samice miva obvykle od kvetna do srpna dva aZ tfi vrhy po 4 aZ 12 mlad'atech, ktera rychle rostou a v petadvaceti dnechjsou jiz samostatna.
~
•
ru, ale i ostepu bojovniku. Pfi veleych slavnostech u Vranich Indianu se slavnostni celenky a orli pera nasazovaly nejen rudym muzum, ale dokonce i jejich konim.
Detektiv v prirode Nasledujici hru si muzete zahrat s druzinou nejen v klubovne, ale tfeba i pfi cekani na vlak. Radce si rozmysli,jake obecne znamezvife bude pfedstavovat, a potom oznami "detektivlim" jeho strucnypopis. Napf.: "J sem selma s rezavou srsti, lovim v noci, podobam se vlku." Hraci se po fade stfidaji a ha.daji jmeno zivocicha. Jakmile nekdo spravne fekne :"Liska!", radce ukonci kolo a vymysli si jine zvife. Pokud nikdo neuhodne. radce popis doplni. Chceme-li bodovat, pfidelime za spravne urceni zvifete 1 bod, za ptaka 2 body, za rostlinu 3 body a za nerost4 body. Zjednoduchepoznavaci hry se pak muze stat i docela napinavasoutez! te
J. HLASEK, snimek: L. HLASEK
lndiani a zvirata
- - - ---------------··--Vite ze i kone "nosivali" celenky z orlich per? Celenky - jak znamo zdobily hlavy indianseych nacelniku , typicke byly zejmena pro Siouxy. Orli pera slouzila i jako ozdoba posvatnych pfedmetu - dymek mi-
Dvoustranu sestavila: Tereza Ilustrace: Vladimir TESAR- Set a•o•q :~StJgod iJU1Dd~ j'p'D :~StJgod iJ.lqop ll.LS3.L fN3~:nj
Uzovka bez pover
- - - -·· -
---
.... ____,_
·----- ··-·
Uzovkaje had s denni aktivitou. Zivi se proto pfedevsim dennimi druhy obojzivelnikit, hlavne zab. U rybnikit, tekoucich vod a v lesich se uiovky zamefuji na lov skokanit. V men5im procentu jsou v jeji potrave zastoupeni colei, kunky nebo drobne rybky. v cervnu aZ cervenci klade samice uiovky do hromad tlejiciho listi nebo do kompostu ai 50 belavych kozovitych vajec. Za dva mesice se lihnou mlcid'ata, kterci zacinaji zpravidla lovit aZ po pfezimovcini na jafe pfiStiho roku. Uzovku obojkovou poznaji podle zlutych mesic kit na hlave i svcitecni ncivstevnici pfirody. I kdyz je vseobecne zncimci, mezi na5imi hady nejvic rozsifenci, chrcinenci a nejedovatci, najdou se jeste dnes lide, ktefi ji - jen diky nesmyslnym povercim · surove ubiji. J. HLASEK, snimek: L. HLASEK
Al(ela se otevira pfiste. .. Musim koncit. Budha. Pozor, jdeme na vee!
pfichazi Moskyt
Studankv Seslijsme se na Dakotseych loukach s celym nasim stfediskem. Skauti a rovefi tam byli asi prvni, protoze meli sve veci rozlozene pod vysokJTmi modfi-
Nas signal Kdyz Budha zdvihne ruku, jedno kterou , znamena to, zeje krajne nespokojen s hlukem, sificim se kolem nas. To dela vzdycky, kdyz fveme jako stado Bandarlogu - opic z Knihy dzungli. Zvedne tedy ruku a C:eka a mlci. Ten z nas, ktery si vsimne, ze Budha rna ruku nahofe (ale ruku muze zdvihnout i sestnik), musi hned zmlknout a ny. Stfediskovy vudce Bondy pfivedl nase oldskauty a oldskautky. Sestupovalijsme na Dakotske louky z hlubin brdseych lesu. Cely denjsme totiz C:istili a zastfesovali studanky a prameny. Kazdy oddil, smecka nebo roj dostali rano od Bondyho mapu. Na ni byly zaznamenany studanky, ktere jsme meli nejen vycistit a upravit, ale nejprve najit. Bratr Bondy nam na zacatku fikal, ze budeme studanky po zime otvirat pro ziznive a potfebne . Muzu fict, ze nase smecka nasla a otevfela vsechny. Ziznivi poutnici muzou klidne nastoupit. Ja jsme si z jedne studanky vzal do polni lahve vodu domu. Ze vsech studanek se mi tahle nejvic libila, vypadalajako maly sroubek. Ve stite stfechy mela dfevenou lilii. To pry proto - fikal mi to Lednacek a ten vi skoro vsechno aby bylo jasne, ze se o studanku staraji skauti. Reknu tatovi a marne, aby si z te brdske vody uvafili kavicku. To si posmaknou . Louskacek
MAGAZiN SKAUT JUNAK
dat take ruku vzhuru. Takhle postupne vztycujeme paze a klubovna tichne a tichne. Uz nejsme Bandarlogy. Budha se nekdy kouka na hodinky a stopuje na nich, zajak dlouho od zvednuti ruky se mu podafi nas uklidnit. Takze zvednuta paze znamena: TICHO, HROME! Don
Karel IV. nam spadl z nebe. Asi to nebyl kosmonaut, ale skoro se nekdy zda, ze byl a ze prisel do naseho sveta z Hneho casu. umel cist a psat. Nebylo to v te dobe samozreimvm umenim rvmu a kralevicu. Ti ostatni prenechavali knihy knezim a mnichum. Mec byl pro ne duleziteisi. Mlady Karel IV. vsak nejenom ze umel cist a psat. ale celych dlouhych deset let studoval v Pafizi. Zajimalo ho vsechno. 0 cern knihy vypravovaly. Zabyval se take filozofii. Byl jiny nez ostatni. Stal se pozdeji ceskym kralem a fimsk)Trn cisafem pfedevsim proto. ze "objevil silu pronikavych myslenek a ucinil z nich zbran padnejsi mece". Rytifi tenkrat povazovali vzde!
MAGAZiN SKAUT JUNAK
Bylo mu teprve sestnact let, kdyz poprve bojoval o lucemburske panstvi sveho otce v sevemi Italii. V listopadu roku 1332, v den svate
Katefiny, prokazal, ze je stejne znamenity nad ucenou knihou jako v rytifske bitve. U tvrze San Felice nedaleko Modeny slavne zvitezil nad vojaky protilucemburske ligy. Mel tisic dve ste jezdcu a sest set pesaku a s nimi "obofil se srdnate na mnohem silnejsi zastupy nepfateluv ... " Tfeba jeste mutoval, tfeba ho jeho hlas pfilis neposlouchal, ale jeho vojaci uz ho poslouchali na slovo, snad take proto, ze se na bitvu nedi-
val z bezpecne vzdalenosti. ale ze mel odvahu sam se vrhnout do jeji vfavy a ze se nedal. ani kdyz pod nim pad! kl:1n , ani kdyz by! zranen ranou mece , kterou nestacil od razit. ze i zraneny bojoval dal. A proto tenkrat byla Karlovi IV. udelena "cest rytii·ska". Snad podle starobyleho zvyku . v bilem rou chu. bez pfilby, mece a stitu poklekl. aby pfisahal. ze od te chvile povede :livot rytifsky, ze bude chranit slabe a utiskovane. ze bude zit zbozne. ze bude vzdycky uctivy k panim a divkam a ze bude verny sve cirkvi. Potom uz ucitil na rameni Jehey dotyk mece a uslysel slavnou formuli: "Ve jmenu boha. svateho Michala a svateho Jifi pasuji te na rytife ... Nebylo obvykle , aby se stal rytifem tak mlady kralevic. Jenze vsechno. co Karel IV. v zivote delal. bylo neobvykle.
Otto JANKA Ilustrace: Gustav KRUM
Zkouska spravnvch muzu Bratr Budha se nas pfi minule schuzce zeptal, jestli chceme byt opravdovymi mu zi. Vsichnijsme hned volali, ze jasna zprava. to se rozumi samosebou. Mohli jsme ovsem tusit, ze to bude od Budhy trosicku past, protoze takhle podobne on se tfeba na tabofe zepta: "Mladenci, kdo z vas umi alespofl neco
delat na pocitaci a jezdit na kole?" Hlasi se nas hromada. Nase ruce se tfepetaji, jak moe si pfejeme, aby si nas Budha vsimnul. On si chvili mezi tim lesem rukoujakobyvybiraa potom fekne: "To je vyborne. tolik dobrovolniku na skrabani brambor jsem ani necekal". My muzi. co pamatujeme ve smecce uz par tuhych zim , vzdyckyzafvem, zejsmese nechali zase dobehnout. Vezmeme skrabku na brambory a jdeme ke kuchyni. Ale novackove. ti se ptaji, kde ze je to koloa pocitac. To potom zafveme podruhe. Louskacek
Desetikoruna Take tato zkouska spravnych mu zu se zdala zpoca tku podobna. Ze pry spravnym muzem bude ten z nas, kdo na pfisti schuzku pfinese deset korun. Ovsem musime sije pry vydelat sami , nebo je opatht tak, ze si odepfeme neco
v hodnote desetikoruny. Tfeba zmrzku nebo colu a tak. Petikacku jsem dostal za zameteni dvorku u nas v dome, druhou mi dala babicka. Kdyz pfijde k nam na navstevu, takjeji prvnije, ze braskovi a mne hodi vzdycky nejake mince do pokladnicky. Nez tam petikorunu stacila str-
nebyl zadny dobry cin. ale bylo by to pekne na hlavu. Bratr Budha nas utisil a zeptal se Turbanka, jestli to myslel vazne, ze by se dokazal vzdat svych vydelanych penez ve prospech nekoho jineho. Tfeba prave toho zebraka od obchodniho domu. Turbanek fekl. ze jo, ze klidne.
cit, nastavil jsem ruku. Na schuzce jsme dali sve desetikoruny dohromady. A bylo toho za celou smecku 240 korun. "Co myslite, ze by bylo nejlepsi s temi penezi udelat? .. zeptal se Budha, kdyz nas pfedtim pochvalil za to, ze jsme cast zkousky splnili. "Koupit si veley polarkac," vykfikl Skebla. "Anebo jit k McDonaldovi na jahodovyho sejka,, dodal jeSte. Volalijsmejeden pres druheho,jak ty penize nejlepe utratit. Ale nase navrhy se tem prvnim Skeblovym dost podobaly. Budha vsak miCe! a by! zasmusily. Spokojenynebyl. Tinta
··oh6 ," zvolal Budha. "i adny polarkac? Zadneho McDonaldova sejkaT Ukazal na Turbanka a fekl: '"Tady vidite prvniho muze." Potom rozevfel tlusty casopis. Byly v nem fotky deti. Sed ely v kruhu na trave . Za nimi bylo rozbombardovane mesto. Deti mely v rukou vselijake kousky plechu . na ktere neco pfepisovaly z omlacene cerne tabule. u nizstal nejaeypan. Ta trava.jakjsme pochopili, bylajejich skolni tfidou. Ten pan byljejich uCitel. Za sesity jim slouiily ty kousky plechu. Jejich tfidu zni- cila valka. "Je jiste, Tinfo, ie tyhle deti nejsou milionafi .., fekl Budha. Bylijsme ticho a pofadjsme si prohliieli ty fotky. "Co tedy s temi penezi ud elameT zeptal se nas Budha a pfidal na hromad ku svou stokorunu. "Tady tem detem by se patfilo je poslat, myslim," fekl Turbanek. Budha se konecne zas mal: ··oobfe, chlapi. Jdeme s nimi na poStu. ale vsichni!" Aslijsme. Lednacek
Prvni muz Chvili jsme m!Celi, az Turba.nek fekl, ze by je odnesl tomu zarostlemu chlapkovi, co sedava pfed obchod'akem a zebra. Ze bychom pry udelali dobry Cin. "Turbanku, ty silis , ne?" hrozil se Brent. "On totiz co vyiebra, propije v hospode v nasi ulici. Pofad ho tam vidim." Tin fa se k Brentovi pfidal. Povidal, ze vide! v televizi film o tom, jak nejaky iebrak mel nekolik domu a by! milionafem. Pry by to tedy od nas vubec
PiSe:Pedro Kresli: Berg Texty na teto dvoustrane byly pfipraveny k vydani vbfeznu
STRANA 10/11
. Je vecer. Na obloze bllkaH hvezdv a drozd trvlkuJe zase tu zamilovanou pisnlcku. Stebla travv hladi bose kotnikv, pod stromv tile plyne potok. lady zil clovek odedavna, dlouho predtim, nez kolem sebe postavil ciVil stenv a pflklopll Je bvtelnou stfechou. Ta trava ales kolem jsou nasim domovem potad, jen jsme na to nejak zapomneli. Volna ptiroda ~ nam ptipada uz tro- ~1~ ·.
~::!~\~ ·~~,~ '~ (#./ .,;>-#
~'
chu cizi. Ale to je jen pocit lidi ze zapraseneho mesta. Ptiroda takova · neni, stale se na nas pamatuje a stale je ochotna nam nabidnout sve pohodli, i kdyz trochu jine, nez na ktere jsme zvykli. Pokud si s ni budeme rozumet, rna pro nas ptipraveno tajemstvi dokonaleho souladu, zazrak splynuti. Kdyzjsme to pted casem zacali zase tusit, poohlizeli jsme se po nejakem ~o nejake ptatelodrazovem ~ ske brance, "'! kterou by·~ chom se do ptirody vrau/ u. Nasli jsme indiany Severni Ameriky - nejdtiv ve vitrinach Naprstkova· muzea a potom -.~i.E! i v ptilehle knihovne. Branka do lesu, k veleym jezerum i na rozlehle prerie se nam pomalu otevtela. Pojd', vstoupime doni spolu.
1
.
...
Bederni zasterka
celem tele a my jsme ten slunecni kotouc nahote nad nami zacali trochu nenavidet. J este ten vecer jsme roztezali sve uterky a udelali si bederni zasterky. Parada. Nikde se nic nepati a clovek se citi mnohem svobodneji. Zahrabali jsme bagly do listi a temet nazi, jen v bederce, jsme se toulali po lese. Ptipadali jsme si skoro neviditelni. Obyvatele lesa, stromy, kete i potok si nas najednou vsimli a zacali nas ptijimat mnohem lepe nez ptedtim. Vecer jsme se zabalili do deky a obdivovali dokonalost zakladniho indianova obleceni - bederni zasterku a vlnenou deku. Zasterka mivala nejruznejsi tvary, od apacseych krateych a siroeych ai po lakotske dlouhe tanecni. Ty nase byly asi 30 centimetru siroke, dlouhe ke kolenum. Nejcastejsi barvy "bederek" byly cihlova, tmave cervena, tmave , modra a cerna. Pro vyrobu se nejlepe hodi bavlnene nebo lnene platno. Kolem pasu "bederku" ptidrzuje rem en. Wica5api Ska
nustrace: autor
I !
Skauting v by! potlacen, presto zil dale. Rada oddilu pokracovala ve sve cinnosU v jinych organizacich. Mnoho lidi opustilo po srpnovych uda!ostech roku 1968 svou vlast, nekteti skautovall v exilu.
V dobe naseho "ternna• si vsak skauting dobyval dalsi a dalsi zeme, kde
dosud nezdomacnel. Pronikl hlavne do rnnoha rozvojovych zemi v Afrtce a Asii. Ve ttytletych odstupech stale pokracovala svetova setkani skautu ~ tzv. jamboree. ,
Ve dnech 2.-10. sl'}lna 1971 se konalo 13. svetove jamboree v Japonsku. Skauti se sesli pod legendami posvatnou sopkou Fudzijamou (3776 m). ktera je pro Japonce stejne vyznamna jako napr. pro nas hora Rip.
S · heslem "Porozumeni mezi mladezi vsech kontinentu" tu krasne dny bratrstvi prozilo temet 24 000 skautu z 87 zemi sveta. Skauting .by! v te dobe roz5iten liZ ve vice nez stovce zemi.
v Japonsku se nevyhnul tajfun Olive doprovazeny mohutnym.i zaplavami. 12 000 skautu muselo byt evakuovano. z tehdejsiho Ceskoslovenska, kde by! ~ jiZ skauting potlacen, se jamboree zucastnil jediny skaut jako turista.
Ctmacte svetove jamboree probehlo po ctytech letech v norskem Lillehammeru u jezera Mojsa nedaleko mist, kde se o rok dtive konaly Zimni olympijske hry 1994. Do Skandinavie se tentokrat sjelo pres 17 000 skautu z 91 zemi.
Jamboree neslo na2ev NORDJAMB 75 a konalo se ve stylu Vikingli a jejich doby. Heslo "Pet prstu - jedna ruka" symbolizovalo spojeni petl tJOfadajicich severoevropseych statu: Norska, Svedska, Finska, Danska a Islandu.
Zivou symbolickou ruku ptimo na jamboree vytvofily tlsice skautu v kruhu mezi stovkou vlajek. I toto jamboree probehlo s nasi, i kdyz neoficia!ni ucasti. Ctyti "turiste• prozili na severskem setkaru nekolik dnu mezi svym.i Sfastnejsimi bratry ze vsech svetadilu.
26 let po smrti sveho manzela, 25. cervna 1977, zernrela nedaleko Auilfordu v Anglii svetova nacelni skautek Olave Baden-Powell. Smutecni obfad se konal ve Westminsterske katedra!e. Lady Olave byla pochovana rovnez v Nyeri v africke Keni.
V roce 1979 jiZ probihaly velke ptipravy na 15. svetove.jamboree v iranu, to vsak bylo po stat.nim pfevratu v teto zemi odvolano. Sah Reza Pahlavi, ktery skautingu pta!, uprchl ze zeme a moe! se ujali islamsti fundamentaliste vedeni imamem Chomejnim.
Svetova skautska organizace WOSM vyhlasila rok 1979 "Rokem svetoveho jamboree". Byly uspofadany velke tabory s nazvem "Join-injamboree" v Kanade, Svedsku, Svycarsku a USA jako nahrada za zmafene jamboree viranu.
Ani svetovemu jamboree
NORGE 100 Kres/1: Set
STRANA 24/25
--
. "Hele, kluci, dcim vcim hcidanku," povida Tom. "Vite, Cim se krmi neviditelna koCka? No pfeci vypafen]jm mlikem!" Polidsta zastavi na dalnici fidice za pfekroceni povolene rychlosti. Kdyz mu · chce udelit pokutu, fidic se bram: "Ale ja jsem se jen snaZil udrZet bezpecnou vzdalenost mezi mym autem a tun vozem za mnou!"
I.
Na tabofe: "Hele. Tome, radim ti dobfe, s Tinfou bys hrat karty nemel, on pekne podvadi!" "Neboj, Svene, Tinfa dneska vyhral poelive. Mel ctyfi esa a ja jenom tii!"
Tom se vratil z tcibora. Maminka sprciskne ruce: "Jeii.Sikriste, kluku, od eeho mciS ten morwkl?" Tom: "VIS, mami, hcizeli po mne vaji.Ckama." Maminka: "To povidej holubum na stfeSe, od vaji.Cek nemliieS mit pfece ta.kovY morwkU" Tom: "Ale mami, ty vaji.Cka byly na pc.invi. Jcije pfipalil, viS?"
I'
Povida soudce obvinenemu: "Naprosto nechapu, proc jste se tfi noci po sobe vloupal do stejneho obchodu!" Zatceny: "Vite, pane, vzal jsem tam saty pro manielku a musel jsem je jit dvakrat vymenit. ..
St:eiuje si Tom: "Jestli neco skutecne nesnciSim, tak je to clovek, kte,.Y mluvi dcil, kdyi mu skoCim do feCi!" "Neboj se meho pejska," fika pani chlapeckovi. "Znas pfece pfislovi, ze pes, ktery steka, nekouse!" "J6, pani, my dva to pfislovi zname," povida chlapecek. "Jenom si nejsem jistej. jestli ho zna taky vas pes!"
Saly se opatrne krade domtl. Matka se probudi a pta se, kde byla cely den. "No, mcim pro vcis jednu dobrou zprcivu ajednu 5patrwu. Ta dobraje, ie ta moje stara sunka dokaze jet sto tficet za hodinu. A ta 5patna - ze policajti uZ to vedi taky.,.
MAGAZiN SKAUT JUNAK
~
Pfijde chla- ( pik na patentovyiliad: "Chtel bych dat patentovat zafizeni, kterym lze videt skrz stenu!" Ufednik vzhledne od stolu a povida: "Pfisel jste pozde, liZ je davno objeveno." "Coze?"divi se chlapik."A mliZete mi fict, jak se ten vynalez jmenuje?" Ufednik se mile usmeje: "Okno!"
Potkaji se dva psi. Prvni pozdravi: "Cau, haf, hafl" Druhy odpovi: "Nazdar, kykyryk]j!" Prvni pes se zarazi a pak povida: "Hele, neni ti ncihodou neco?" "Co by mi melo byt,,. povida druhy pes. "Normcilka, ne? Ucim se cizim
~~
~~
recemr·
~...:..-..c:>
Klokani mama se drbe na kapse a rozcilene napomina sveho potomka ukryteho uvnitf: "Snad jsem ti dost jasne fikala, ze si nemas brat susenky do postelel"
Mlady mui se fiti se svou tetou v novem aute po dalnici. "Nejedu moe rychle, teti?" pta se. "To ne, hochu, spiS letiS moe nizko!"
'Tak dobrci! Vymyslim neco jineho, co by se hodilo k paprikove omciece!"
Ucitelka upozoriiuje zciky: "A nezapomeftte, ie dnes veeer mtliete zcela vYfimecne sledovat zatm.eni Mesice!" "Opravdu?" ozije Chvostik. "Na Na.: ve, nebo na cr 1 ?" Vstoupi klui do hospody a objedna si pivo. Hostinsey pted nej postavi pUllitr a fekne: "Dvacet korun!" KU:ii se zarazi, ale pak zacne pit. "Vite," osmeli se hostinsey. 'jste vzacna navsteva, kone k nam do hospody moe nechodi." "A divite se?" fekne klui. "Pfi vasich cenach?"
Teticka pnjede na ncivstevu. Zazvoni a sotva ji otevfou, hned se hrne dcil.
"Ehm, teti, a jak dlouho tu chce5 ztlstat?" "Dokud vcim nebudu na obtiZ!" smeje se teta. Pfibuzni si oddychnou: "Je, ty tu budeS taic kratce?" Ze zahraniCruHw humoru vybrala a pfeloZila vb OpiCdma se teSi i na va5e pUvodni vtipy. Ty nejlepsi otiskneme i se jrninem autora.
p
'o v 0 s t
0
b i 1 e c k
em
m0 s t e vvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvv Ten bilec~~ mostek star~i nezli ves, vyprlt.vi ae o n~m tshleta povP.st: Ksrel ~tvrty slavn.;~ krtl, jel z Moravy na koni, lesni stezkou dor:r:~ve.ze.n preverntm:i. dvohny. · Eez nesnazi jeli stezkou, od 2C1aru az eem, jejich cestc pro~h§zela nehostinr.c
mil!atecko Chot~bof·, ztrstil v bro~~ pres Doubrevku, svot: pook:ovu r.r:~l,h o-l'>,
~
V celdn blizkdm o~oli Md~: kovf.l'· nsb~~l, oz n::l R::nsku, ·'· pansk~:n hamru, t~ ve v:hni tc:>il.
Pror:~srnili kr~lovH:f
tim velice ~2eu, kr~l rozlobf!n ns ter. bro<'!, posilal v~e k ~&su. Kdyz pale z lesr; vyjeli zavolol si . p6n~, kter0mu t~ lesni stezks, k sprav~ bylr:o d6na, Most naHdiJ vyst::.vr;t misto toho br·odu, aby nikdo podruh~, nenlel tu nehod:.l, Od te doby ~est tu stoji, preckol mnch~ etalEti, i kci,y3 \·ody do n~.~ b:i.ly, lt::C.
ho svirel v o'bjeti.
Coo16v.:i, pi"·ipomin:~ krt.le Y.arln Ot•;rt,~:-:c, mol.!Cl'ebo to ;,-0n-:>vli·C~::;, stavitcle sl~vr.~ho. vvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvv VVVVVVV VVVVVVV'/VVVVVVVVVVVVV
0
s
0 B
t
N0 v E
1 0.
- 34 -
Sou n i s z em(~ d ~~ l ski: c h use d 1 o s t i. a v :Ym or y v r • 1 9 3 0 ha 609 Celkova vymera ce1e obce sobinovske Hospodafskych zavodO je 178 544 a hospodafi se na 520 Dombci hosrodAfi obd~l~vaji 12 Hosrodafi tez na rude z N.Studence 4 z l:!or. Studence z L1i1ku 1 2 z Bezdekova ze Stfizova 1 Orne rudy je 281 ha 61 aru luk 222 ha 96 e~ru zahrad 4 ha pas tv in 17 ha 25 aru lesa 721 aru 2 ha 84 aru ohrazen5'ch zahrad zas tavene plochy 7 ha 14 aru nerlodne piidy 1 ha 21 aru 0
0
!
I . i
Ose to by1o
zimni psenici
30
51
60 77 7
8
51
76
11
:j
i
P 0 K R A
jarni psenicf ii tern
jecrnenem ovsern
fepkou
8
hrachorem
5
pelu~kou
sm(~skou
1
na zrno
makem brambory ranne brambory pozdni krmnou fe pou
54
1 39
tui''inem
80 80 90 19
vodnici
30
ze lim
26
hapustou
55
3
1
C0
aru 34 22
54
99 16 :14
19
V
AN I
- 35 -
ha mrkvi jinou zeleninou /na poli/ 38 jete! dvo11secny jete! jcdnosecny cerveny 1 voj U\ska vicencem jetelova smesku 3 smeskn na krmeni jine zelene krmivo 4 luk bylo , uhor 1 , nhor jako pustva pozemky nepatfici zem~d~lskym zAvodOm 38 tj. obecni pastviny 1 2 vodni plochy dvorldi 1 32 cest
arii 1 19
90
77 5 5
50
21 5
2 22
55
90
10 42 56 83
Na pozemcich patfici obci
sohinovske hospodufi tez hosnodafi z jinych obci a to z Oudolene Jitkova Bezdekova Benatek
1 hospodar
2 1
58
"
1
"
1
71 60 65 52
1
If
28
"
33
Zdirce
1
"
5
Slavf~ tina
1
Ranska
••
Bilku 4 1 " Lesu patficich k velkostatku 4 Dr aha 8 Verejne 24 Zvifectvo domaci: koni 19 kusu hoveziho dobytka 354 kusu koz 124 kus~
80
75 83 43
29
- 36 -
\~
r
ve nfi't 110 kusu kufat 452 " s1epic 1 411 ... housat 571 " hus 101 " kachen 65 " krocanu 44 " tkalcovstvim so zamestnava1o rtizna femes1a obchodem ~kola
210 osob 18 osob 16 osob
v SoEotech
Prvni zpravy o ~ko1e v Sopotech nachazime ve ~kolni kronice, ktera by1a zaloiena v rone 1844 u~itelem Vojt6chem Pavlusem, ktert do ni poctive zapisoval zpravy po 44 rokO. v teto pamP.tni knize, ktera je rsana do strany 19 svabachem, ucite1 Vojtech Pavlus vynravi: Potatek ~koly sobotsk6 /pi§e SoBoty, ne Sopoty/ Pokud z pfedes19ch spisu a hodnovf.rnych pametnikC1, znamo jest, ~kola v Sobo te pry povs tala v tom C: cfu, kdyz se poe ala far.a, a sice roku 1760, kterazto mela sv6j po~atek vziti v tom miste, kde nyni farska zahrada jest, jakby ale dlnuho v nadfecenem mist6 s~ vyucovalo, z6dne dokonale pov~domosti neni. Pon~vadz pry zadna, k vyucovani i·actne zfizena, toho casu Rkola jeRtl- nebyla, tedy se vyu~ovala m1adef jenom vzdy v nektere chalupe, nrotef nato vocalo se vyu~ovati v chalupe nod numerem 7 lezici, v ktere P• N. Dobrovolny pfebyval. fe ale rozdeji v jmenovanem pfibytku male a nepohodlne sv~tnice byly, tedy se vyu~ovati pocalo v 0'1fi1eru 10 u Kristianu /neb ta Chalupa nrazrlna byla/, kdez nyni Josef Hofman pfebtva. Cas, jak dlouho v teto chalupe m1adez ucena byla, tez urcit~ se nemuie. z to~oto nadfeceneho mista rfiRla mladez i se svym u~itelem do N. 15 k pfest~hovani, pravP v svetnici, kde nyni uf\itel sve oby clli rna. Na to byla vyst;vena Rkola pod num. 17, na kterou milostiva vrchnost naklad dala, ona pozOstAvala nnuze jen ze dfeva, napotom kdyf k vyucovani nenohodlna a mala hyla, milostiva vrchnost zdenou svet· nici pfistavf.ti nechala. V kter~m roku a tase ona ~kola vznik nebo po~atek svnj vzala, neni nam~tnika.
- 37 -
T1m se tedy vyu~ovati zapo~a1o a trva1o tak dlouho, ai kone~ nfi 1817 za nepohodlnou s~ posoudila a tedy ml~dei op~t do numera 15, do onA svAtnice, v kter~i af podnes u~ena jest, pte~ stAhovAna byla, u~itel v~ak toho ~asu Front. StanAk, je~tA 3 roky v star~ onA ~kole sv~ obydli mAl a toliko k vyu~ov6ni mladeze sem dochaze1. Jeho nastupce Josef Lunzar, tei take je~tA p~l roku v stare ~ko1e ptebtval, af kone~nA i k onomu obydli btti nemohla, ponAvadi na vlhkem mistA st~la a v zticeni nti~la, . na~ei se vykazala i u~itelovi v tomto domu v nAmi se mlade! u~ila, sv~tnice za obydli, kdezto ai podnes pfebjva a mladei vyu~uje. Prvni, kdo vyu.Xoval deti na sopotske skole, byl jmenem Dobrovolnj a byl krej~fm. Druhj skute~nj u~i tel byl Franti~ek Toul. Tento u~itel zde vyu~oval 12 rokO af do roku 1772 ,, kdy by 1 pte lozen do Loseni ce. Po Fr,;n t. Toulovi nastoupil za Akolniho u~itele, Frnnt. Van6k, ktert prj m61 velikou zbehlost v u~eni liternim a hudebnim. Tento Frnnt. VanAk vyu~oval V Sopotech celjch 36 rok6. Pon~vadz, ale ztrati1 sluch, muse1 ufeni zanechat a byl ustanoven kostelnikem v sopotskem chr6mu a toto misto zastAval je~t~ 4 roky. 18. dubna 1802 zemfel. Dal~im ufitelem po Fr. Va~kovi by! Fr. Kyse1o, ktery ustanoven v roce 1798 od hrab0te Frant. z Dietrichsteina. Tento zde p6sobil 14 rok6, jak uvadi Pavlus:"Skrze sv6 rfi~i nAni a ~etrnost n~jak6 hospodafstvf si zavedl. "SAm se vzdal v roce 1812 vyui!ov~ni~t Jeho n~stupcem byl Jakub St
- 38 Uvadi se v n~m toto: Panu Voj. Pavlusovi, uciteli v Sorotech, Protoie jste ~kolni sluibu v Sopotech f~dn6 vykon~val a pfi vykonanem ~etreni svou zbehlost, svou horlivost a dobre chovimi, k vseollecncmu uspokojeni projevil, proto se v~m udeluje ootvrzovaci dekr~t jako vyznamen~ni. UJ~luje se v~m v o~ekfivfini, fe v nojpresn~j~im rln~ni pfodersnneho zrnsohu vyu~ovacfho a v~ech , ~kolnich nafizeni q prislu~nou uctou a dobrovolnou poslusnosti oproti ke svfm pfeds~avenfm a s~Sm kfes[anskSm zrOsobem fivota. co vzoru ~kolni ml6defi a eel~ obce tohoto vyznamen6ni stanete se
je~t~
hodn~jii.
Podepsan9 za mistodrfitele: Laf~nskf v.r. Praha 8. ce rvna 1865. Vojlech Pavlus mel jako u~itel pffjmy za §kolni vyufov~ni, kte;~ se no~italy takto: 15,75 a/ Z pozemkO ~koly ve vtmere 2 jiter o vfnostu b/ uroky z kapitAlu · 2,62 0,35 c/ " " 1/ Za ~kolni sluihu a chr~movou hudbu od z~duii 1,59 2/ Od patrona 8,40 3/ Obecni prisp~vky za 8 mer lita /PO 1 zl 30 krej/ 12,60 /za 1 2/3 miry je~mene /ro 1zl/ 1,57 a za 1 miru ovsa /po 45 krej /v penezich -,88 4/ z norm61ni iko1niho fondu 9V 5/ z pokl1dny obce Sobi~ova, Sopot, Nove Vsi a Martvartic v n~hr~de za novor~~ni gro§ 6,30 6/ Obecni nfisn~vky, ktertmi byly povinny pfi~kolene obce podle domovnich ~isel, jicht bylo 183, nepo~itaje domky jinov5rcd 3,53 417.41 7/ Skolni plat za rok 1865 od 224 d0ti 7,35 8/ Prijem u~itele varhanika: za §tolu 2, 14 b/ nf{jem za meini sluibu od z~du~i
1/2 3/4
1/2 1/4
~~~~------------------~~~~
Uhrn Di·ijmd: Vjdaje
480,71 1/2
u~ite1ovy:
1/ Plat ucite1skeho pomocnika 2/ Za rist~ni d \ "OU tfid
120,25 60
Uhrn vydanf:
145,60 zl.
..... L
"'
• , ,,
··- ..... ~~-- ·-···- .
~<~~'?~:
D8M
~p.
7
v soBt:Nov:E -
majitelka Viktorie Ondrackova Ve statku zilo nekolik generac:! Starych, byvala v nem rychta, hospoda a obchod se sm:!senym zboz:!m Foto - K. Janacek
ZPRAVY 000000000000
Casopis SKAUT - JUNAK SOB!NOV ~. 7. 8. i~fi - fijen l995
vydavame dvojcislo 7. 8. a po:kud to bude moz.n~, z :f'inn~nich a technickych d~vod~, budeme pokracovat tak i d~le, v~dy za 2 m~sice. Na doporuceni vy~~ich organ~ pfebiraiiie vice zprav a clank~ z casopisu JUNAK- SKAUT, vydavan~ho v Fraze. Chceme vsek dale otiskovet clanky o d~ni neseho stfediske, historii obce Sobinove, ver~e, kresby aj. Po
pr~zdninach
Sobinovske stredis·ko. JUNAKA
o prazdninach 1995
+++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
Prvnich 14- dn~ v cervenci t~bofilo v Junaekem domov~ 23 skautek, sv~tlusek a vleet z Prehy - 60. stfedisko LUX Preha 2. N~ko,lik nesich clen~ s nimi udr~ovalo styk a nevst~ vovelo je v domov~. Necheli jsme pfenocovat v chat~ z 10. ne T1. cervenec 15 clen~ z Prosece - stredisko Skutec. Sli nesim krejem putakem. Ze 13. ne 14. cervenec prespe~o v chat~ 26 skeut~ ze Semil, ktefi sm~fovali ne Moravu, sm~r Dafko, ~a~r. 13. 7. je u rybnike iteky zeehytUa pr~tr~ mracen. Pomohli j.sme jim s ususe nim obleceni, uvarili caj a mohl.i se v domov~ umyt a adpoci nout.
Od 2t. srpne do' 28. srpne pcy.byl v domov~ 20 ~lennY odd:!l ~luty kv:!tek - Dane Boska z Troubska u Brna. Zase n~ktera vl~ata a sv~tlu8ky je navst. ~vovaly. N~ko,lik stars:!ch ~lenu u~:!valo 4' stany a prespavalo v nich ne katastru Sob:!nova. Od 24. cervna 1991 do 28. cervence 1995 jsme v Junackem do1no·v~ hastili 8 2 6 s:kautu a skautek z ruznycn m~st. a mist republiky. V chat~ v roc:e 1995 prespalo 41. Chata je uzivana hlavn~ pro stoln:( tenis. V posledn:C tyden ~ervna jsme poho,stili 17 . d~t:C ze skolky. Pri opekan:C vurtu j;im hrala na kytaru sestra - u~itelka Vladena ~:Chova. . No,va m:Cstnost v pr:Cstavb~ se velmi osvedcila pro vedouc:C od d:Clu, ltter:C k nam prij.:C~d~j:C. Mo:hou zde konat pr:Cpravy a plany pro cinnost svych sv~rencu. Kontrola z Okresn:! hygienicke stanice prob~hla zdarne. Byla vykonana dne 13. 7. 1995 za pobytu det:! z Prahy 2.
v patek
a sobotu a. a 9. zar:( melo 8 stars:Cch skeutu a skautek z Pohledu skautske zasedan:C. Prosli i i nasim katastrem a obdivovali krasu pr:Crod'y. Radi by zde nalezli taboriste, aspo~ na tri letn:C obdob:C. PLANUJEME' ---------V so bo·tu 23. zar:! 199 5, v 8, 07 chceme jet vlakem do Chotebore na skautskou vystavu. Navrat autobusem v 11,17. fuenum budou rozdany prihlasky. Jizdne a vstupne bude hrazeno! ~ASOPIS
VYDAVAM PRO
POT~EBY ST~DISKA
000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000
.
·. ... l
•:
..
.
.
. . • ._0
' · .:·
.· .
•'
.·
~
,·· . .
Z CIHHOSTI ODDILU ··•. ...; Sl((fUTSKY DOMOV · snlEDISI
,.
!• ,,
n ,, .I
u TREeH FOT'O
0
BUKU
TIT
~Nf DBL
MALOCIITN
j ANA~
i ,
M KRIZI, KLUCI. TO, CO DNESKA HRAJU, SE NEDA NAZVAT J3ASEBALLEM ANI VE SNU. PRO MUZSTVO JS NEPOUZITELNY.
NERAD BYCH ~E OBTEZOVAL. KDYBY SE NASLA PARTA DOBRYCH KAMOSU, ASI BYCH SE Z TOHO BRlY DOSTAL.
