Čau, ahoj! Tohle číslo je trošku zvláštní. Mělo vyjít ještě v prosinci, ale pak jsme kvůli nemocem po vánočce rušili pasování. A přesunuli ho na leden. A totéž tedy potkalo i prosincové Vejrej!. Takže některé informace jsou aktuální či aktualizované… no a některé ne, protože hlavní redaktor Jarkáč je zevl. Každopádně vám časopis tentokrát přináší pěkné počtení. Kromě novinek (a některých důležitých novinek!) si můžete přečíst, co jsou zač naši instruktoři, také se můžeme společně ohlédnout za celým rokem 2016 (a že se toho stalo zase strašně moc), seznámíte se s tím, co znamená která oddílová placka, také se můžete pobavit u obrázků zmutovaných zvířat a dále se věnovat Ondrově napínavé povídce na pokračování – a opět využít příležitosti rozhodnout, kudy se budou ubírat další kroky hlavních hrdinů!:-) Hezké Vánoce vám už přát nebudeme. Ale hodně štěstí, pohody a vydařených Sůvích akcí v tomto roce přejeme všem našim členům. Ať se vám daří dobře a ať jsme spolu rádi! (Jarkáč)
Co se děje v Asociaci TOM? Na oslavu pětadvacátých narozenin tomíků jsme vás upozorňovali sice už v červnovém Vejrej!, ale skutečné narozeniny slaví Asociace TOM až desátého prosince. Oficiálně byla založena 10. 12. 1991. Takže ještě jednou všechno nejlepší!:-) A mimochodem: věděli jste, že Sůvy nebyly vždy oddíl tomíků? Do konce roku 2013 jsme patřili pod organizaci Mladých ochránců přírody. Takže jako TOM Sůvy uzavíráme teprve třetí rok existence. (Jarkáč)
POZOR! POZOR! ZMĚNA TERMÍNU LETNÍHO TÁBORA! Vážení rodiče, milé Sůvy, máme pro vás důležitou novinu ohledně léta 2017. I když nás to mrzí a rozhodnutí to nebylo nijak jednoduché, tak BUDEME ZKRACOVAT LETNÍ TÁBOR. Začátek tábora bude V PONDĚLÍ 17. 7. a končit budeme už klasicky v SOBOTU 29. července 2017.
K tomuto kroku jsme dospěli kvůli tomu, že v současné době nemáme v oddíle dostatek vedoucích, kteří by na táboře mohli být celých 14 dnů. Od začátku do konce tam budou akorát Jarka s Mravencem, týden s námi stráví Milan a na několik dnů se zastaví i Wóďa. Očekáváme i další návštěvy třeba jako Gábí a naše další kamarády a pomocníky. Ale s Mravencem jsme usoudili, že si netroufneme na celých 14 dnů, abychom z toho nebyli šíleně unavení a abychom si to i my dva užili. S instruktory budeme tábor připravovat již od soboty 15. 7., takže rozhodně nebudete o nic ošizení a celý tábor se vám určitě bude líbit. Už teď začínají přípravy, které jsou snad nejpečlivější za celou dobu Sůví existence. Děkujeme za pochopení a doufáme, že vám zkrácením tábora o sobotu a neděli nezpůsobíme příliš starostí a komplikací. Rozhodně naším cílem bude se příští rok vrátit ke klasické dvoutýdenní verzi tábora od soboty do soboty. A jsme pevně přesvědčeni, že se nám to podaří a rok 2017 bude jen výjimka. (Jarkáč)
Zahraničí 2017 Pomalu ale jistě také začínáme plánovat výlet pro starší Sůvy do zahraničí. Počítejte s týdnem v druhé polovině srpna. Akci budou zajišťovat Jarkáč s Wóďou. Kolem jarňáku bychom snad už měli být schopní dát vědět přesný termín. (Jarkáč) Rok je dlouhá doba. Když se podíváme na nejzásadnější události toho právě končícího, tak zjistíme, že jsme toho stihli zažít zas hrozně moc! Leden/únor – stěhování klubovny! Na začátku února jsme slavnostně
otvírali naši vymodlenou klubovnu v Čimicích. Všichni vedoucí si pěkně mákli při vyklízení staré klubovny, ale i při zabydlování nové. Ještě jednou díky všem, kdo nám pomáhali. Klubovnu jsme sháněli opravdu dlouho a byly to dost nervy. Ale nakonec vše dobře dopadlo! Hurááá! V klubovně jsme dokonce i přespávali, pamatujete?:-) Teď mi přijde, že jsme v Čimicích už věčnost, ale bude to teprve rok… Březen – březen byl ve znamení jarňáku a tak se z nás na týden stali neohrožení Vikingové. Bylo to poprvé, co jsme nejeli na chatu Radost, ale pronajali jsme si celou chalupu v Příchovicích. A byl to jeden z nejlepších jarňáků, jaký jsme kdy zažili. Všude bylo spousta sněhu, obětovali jsme ovci, zažili magické vikinské rituály, setkali se s bohy, bojovali s ledovými obry a tak nějak jsme zachránili svět – jako obvykle.:-) Další mimořádnou akcí byla velikonoční víkendovka. Vypravili jsme se do opárenského mlýna a poprvé jsme na víkendovku pozvali i rodiče. S nimi jsme si udělali prima výlet a zahráli spoustu her. Bylo to moc fajn! Duben/květen – v dubnu jsme se vypravili Mikešovou stezkou do Hrusic a v květnu jsme byli na víkendovce ve Vidimi na Kokořínsku. Počasí nám přálo, udělali jsme si dlouhý výlet, večer jsme si užívali táborák a zkrátka jsme se měli dobře. I když při cestě tam, kdy nás nechtěl vzít žádný autobus, a musela nás spasit paní správcová, to vypadalo dost beznadějně. Ale co nás nezabije, to nás posílí – takže jsme od té doby mnohem posílenější než kdykoliv dříve.
Červen – uzavírali jsme školní rok a vypravili se do únikové místnosti ve stylu Harryho Pottera. A to nás správně naladilo na letní tábor! Červenec – Škola čar a kouzel v Bradavicích! Vynikající kouzelnický tábor, kdy spolu zápolily čtyři koleje o školní pohár. Zahráli jsme si famfrpál, bojovali proti mozkomorům, zažili šikanu ministerstva kouzel, byli svědkem Brumbálovy smrti i toho, jak se novou ředitelkou Bradavic stala víla Zvonilka. A také jsme hledali viteály, s jejichž pomocí jsme porazili Vy-vítekoho! Bylo to fakt super, počasí parádní, přespávačky ve společenských místnostech epické, táboráky, koupačky v Osice, super hry, pohodička, dobré jídlo… Prostě všechno, co ke správnému táboru patří! Srpen – puťák na Slovensku pro starší Sůvy. Nejlepší akce konce prázdnin. Zdolali jsme Nízké Tatry, i když ony zároveň zdolaly nás. Náročný a zároveň nezapomenutelný týden. Neprostupná mlha, sem tam nádherný výlet, drsné hory, relax u vody na lodičce, koupačka, spaní pod širákem… Pecka! Díky všem! Září – začátek nového školního roku a rozlučka s Klárou Majerovou, která byla Sůví vedoucí několik dlouhých let. Snad se má Klára fajn a občas si na nás vzpomene. Ale vždy je to něco za něco: kromě toho, že jsme se rozloučili s Klárou, jsme přivítali spoustu nových členů. A to nás moc těší!
Říjen – dračí podzimky. Další prima víkendovka! Tentokrát v Meznu. Zachraňovali jsme posledního draka, pouštěli vlastní draky, setkali se s podivnou princeznou a ještě podivnějším šaškem na hradě Borotíně, nacházeli miliony hub a byla to veliká pohodička. Počasí vyšlo suprově, tak jsme si užívali pestrobarevný podzim. Listopad – strašidelná víkendOFFka. Pátý ročník specifické Sůví akce pro starší děti. A tentokrát opět v zombie stylu. Zombíků bylo tentokrát o něco více než nás a mlhavý listopad v Harasově měl své velké kouzlo. Vypořádali jsme se i se zombie Máchou a nakonec se nám podařilo doručit potrhlému vědci chybějící složku do protilátky proti zombie viru. A vše dobře dopadlo. Jupí! Prosinec – ten je teď! Máme za sebou mikulášskou schůzku a vánoční víkendovku. Časopis se vám dostává do rukou při pasování nových členů a společně vzpomínáme na všechno, co jsme v uplynulém roce prožili. Jak vidíte i v tomto přehledu: bylo toho opravdu hodně! Tak schválně, co nám přinese rok příští! (Jarkáč) Ahoj lidi! Máme pro vás veledůležité informace, tak pozorně čtěte. Právě vám hodláme vysvětlit systém našich skvělých a bájných Sůvích placek. Jelikož je jeho znalost i součástí oddílových zkoušek doporučujeme si ho osvojit. Placku můžete získat na slavnostním pasování – jedno probíhá v lednu a jedno na konci roku.
0. stupeň: ORANŽOVÁ - tento stupeň je určen výhradně Sůvičkám. Získat ho může každá sůvička, která je minimálně jeden rok aktivním členem oddílu (schůzky, akce, výpravy). 1. stupeň: ŽLUTÁ - První stupeň je určen nováčkům. Těm, co přijdou, nakouknou k nám a zjistí, že se jim u nás líbí. A my koukneme na ně a řekneme si, že nemáme nic proti tomu, aby se stali našimi členy. 2. stupeň: ZELENÁ. Zelenou placku od nás dostanou ti, co se již osvědčili tím, že chodí pravidelně na schůzky a jezdí s námi na výpravy a víkendovky, kde se chovají tak, jak by měli, a můžeme s nimi být spokojeni. Když se jich na něco zeptáme, tak již spoustu věcí vědí, protože díky své aktivní účasti se už dost naučili. Minimum pro postup do této kategorie je účast na třech výpravách, dvou víkendovkách a jednom táboře (buď letním, nebo jarním). 3. stupeň: MODRÁ. Dostat se do kategorie modrých Sův je už mnohem náročnější. Člověk už musí být prověřeným členem po dlouhou dobu. Musí se poctivě účastnit našich akcí – čili chodit na schůzky, absolvovat minimálně deset výprav, osm víkendovek a jet na tři tábory. Navíc postoupit do kategorie modrých Sův je už velká čest, protože sem nemusejí postoupit rovnou všichni, co naplní počty akcí. Tady již vedoucí bedlivě hodnotí vaše zásluhy. A zde jsou nároky skutečně vysoké, takže není žádnou ostudou zůstat v předchozí kategorii o něco déle. 4. stupeň: ČERVENÁ. O to těžší je pak postoupit do červené kategorie. Zde je minimální limit, aby se uchazeč zúčastnil alespoň pěti táborů. Výpravy, víkendovky a schůzky již nepočítáme, ale musíme vidět, že skutečně pravidelně jezdí. Tady také hraje velkou roli, jak se daná Sůva chová, zda jedná zodpovědně nejen za sebe, ale i ve vztahu k oddílu. Jestli dokáže pomoct mladším Sůvám, popř. dokáže být k ruce i vedoucímu. 5. stupeň: ČERNÁ. Toto je poslední stupeň pro ty nejstarší a nejzasloužilejší Sůvy. Získáním černé placky se posouvají do role tzv. „instruktora“ – od této doby se od nich bude očekávat, že přestávají být Sůvími dětmi, ale posouvají se spíše mezi vedoucí. Znamená to pro ně, že jim odpadnou některé povinnosti, které platí pro ostatní děti a získají místo toho nějaké výhody vedoucích. Ale zároveň s tím získávají i nové instruktorské povinnosti a velký díl zodpovědnosti. Mají právo (a očekává se to od nich) se podílet na chodu celého oddílu. Na následující tábor po pasování tedy již nepojedou v roli dětí, ale v roli instruktorů. Aby mohl člověk získat černou placku, musí mít za sebou hodně táborů s naším oddílem,
vedoucí si u něj musí být jisti, že na to má, a musí mu být více než 15 let. Protože pak už je jen krůček k tomu, stát se vedoucím, ale to mohou být jen lidé plnoletí. (Martin)
Jarňák!! Pojeďte s námi na náš jedenáctý zimní tábor! Základní údaje: Termín tábora: 4. 2. – 11. 2. 2017 Sraz k odjezdu: U klubovny – pojedeme vlastním autobusem. Čas bude upřesněn. Místo: O jarních prázdninách se vypravíme k národnímu parku České Švýcarsko, konkrétně do Krásného buku u Krásné lípy. A jak názvy napovídají, bude to krásné. Adresa na tábor je:
Chalupa U Kačoura Krásný Buk 42 407 47 Krásná Lípa
Cena: 2500 Kč pro členy TOM Sůvy při zaplacení a přihlášení do 10. 1. 2017, při pozdějším přihlášení a platbě je cena 3000 Kč. (Cena zahrnuje: dopravu, ubytování, jídlo 5x denně, pedagogický dozor zkušených kvalifikovaných vedoucích a zdravotníka zotavovacích akcí, dopravu na výlety, pestrý program, pojištění a odměny do soutěží, táborové tričko.) Typ tábora: Zimní tábor na horách pro dívky i chlapce od sedmi do patnácti let. Ubytování v horské chatě s jídelnou a společenskou místností, program venku i v chatě. Užijeme si i dostatek bobování (bude-li sníh). Celotáborová hra: Případy detektiva Čabajky Informace pro zájemce, kteří s námi pojedou letos poprvé Tábor pořádá dětský turistický oddíl Sůvy. Fungujeme nepřetržitě již od roku 1985 a toto je v pořadí náš 11. zimní tábor. Mimoto pořádáme každoročně i dvou týdenní tábory o letních prázdninách, bezpočet akcí na prodloužené víkendy, víkendy a jednodenní výpravy. Vedení tvoří kvalifikovaní a zkušení vedoucí, většinou „odchovaní“ naším oddílem. Bydlet budeme v chalupě U Kačoura (www.ukacoura.cz), kterou budeme mít k dispozici sami pro sebe. Budeme si tedy i sami vařit jako na všech oddílových akcích. Chata nám také poskytne zázemí společenské místnosti, takže při nepříznivém počasí se nudit rozhodně nebudeme.
Z webu chaty: „Chalupa U Kačoura se nachází na okraji NP České Švýcarsko, nedaleko proslulého Kyjovského údolí, v klidné části Krásné Lípy, ve které se nachází Dům Českého Švýcarska, Křinický pivovar a sportovní areál s všestranným vyžitím. Roubená stavba je vhodná k celoročnímu pronájmu. Nabízí ubytování pro 25 osob v šesti samostatných ložnicích, které jsou dvou až pětilůžkové, dále obývací pokoj s TV a posezením, halu s kulečníkem a dalším posezením, plně vybavenou kuchyni, 3x samostatné WC, koupelnu s vanou a sprchovým koutem. Zahradu s posezením, ohništěm, trampolínou, pískovištěm a parkováním pro min. pět vozů.“ Okolí chaty skýtá perfektní zimní vyžití a prostory chaty dobře vyhovují našim potřebám. Spí se na postelích s peřinou, nemusíte s sebou brát tedy spacáky a karimatky. Pokud budete mít zájem o výlet na běžkách, dejte nám o tom vědět – je možné sestavit skupinku, která se jednou či dvakrát vypraví za dobrodružstvím. Kdo nemá na lyžování náladu, není ztracen: může si vzít boby nebo lopatu a užijeme si spousty srandy na kopcích kolem chaty. Je zbytečné s sebou vozit drahé věci, řetízky, mobily,… Vedení tábora za jejich ztrátu či poškození neručí. Kontakt s rodiči obstarají vedoucí. Základem programu tábora je promyšlená celotáborová hra, která se v letošním roce ponese v duchu bláznivých detektivních případů. Takže kromě zimních sportů jsou pro skupinky i pro jednotlivce připraveny soutěže jak pohybové, tak kreativní, dovednostní či znalostní. (Oblíbená jsou divadla či jiná vystoupení, která pak předvádíme na našem každoročním táborovém „festivalu“.) Hry jsou připraveny vždy tak, že zohledňují věkovou různorodost účastníků. Dáváme přednost hrám a soutěžím, kde se ve skupině uplatní spolupráce malých i větších táborníků. Kontakt: preferujeme mail suvy(zavináč)volny.cz, v urgentních případech tel.: 736 536 603 – Jaroslava Bednářová (hlavní vedoucí tábora) Pro rodiče dětí, které s námi pojedou letos poprvé, můžeme uspořádat předtáborové setkání, které by se uskutečnilo v naší nové klubovně. Zájem o schůzku nám dejte, prosím, vědět. S sebou nezapomeňte: bezinfekčnost (je na přihlášce), zdravotní dotazník potvrzený lékařem a kartičku zdravotní pojišťovny (stačí kopie). (Jarka) Do redakce našeho časopisu se dostala prazvláštní pozvánka. Píše nám jakýsi pan profesor Novák z ÚPZODČ (Ústavu Pro Záhady Ohledně Detektiva Čabajky) s žádostí o zveřejnění pozvánky na sraz čabajkologů. Sám říká, že jsme podle jeho odhadů cílová skupina této akce, a že bude potěšen, pokud se na sraz dostavíme v co nejhojnějším počtu. Jeho žádost jsme nemohli zamítnout, a tak držíte v rukou pozvánku.
Milí čabajkologové, čabajkoložky, ale i náhodní čtenáři, s potěšením si vás dovolujeme pozvat na tradiční sraz fanoušků detektiva čabajky organizovaný ÚPZODČ (Ústavem Pro Záhady Ohledně Detektiva Čabajky), PDČ (Přáteli Detektiva Čabajky) a kavárnou Starbucks. Sraz bude 4. 2. 2017 v Krásném Buku. Upřesňující informace podáme na místě. S přáním hezkého dne profesor Jan Novák ÚPZODČ
Už na začátku roku jsme se vám chlubili změnami ve vedení oddílu. A protože jsou mezi čtenáři i úplně noví členové, tak jsme se rozhodli, že do vánočního čísla zařadíme profily všech našich instruktorů. V následujícím čísle se asi můžete těšit na profily všech vedoucích, které můžete potkat na akcích. Jasně, mohli jsme možná nejdříve představit vedoucí, ale tak aspoň je jasně vidět, kdo je v oddíle důležitější!:-) PS: Pořadí je pouze abecední. Nepostradatelní a krásní jsou pochopitelně všichni stejně!:-)
Jakub Švihel (Konťák) Věk: 15 Funkce v oddíle: instruktor, dojídač jídla po ostatních Vzdělání: Základní škola Glowackého, Gymnázium Českolipská (studuji 1. ročník) Koníčky a volný čas: Atletika (všeobecná bez zaměření), čtení, vytváření dioramat a modelů (převážně vojenské techniky), chození na vandry a výlety, Sůvy Nejvzdálenější navštívené místo: Palma de Mallorca a Le Mont-Saint-Michel (Francie – Normandie) Nejoblíbenější kniha: série Hraničářův učeň, série Ulysses Moore, Díky královu rozkazu Nejoblíbenější film: seriál Sherlock, Fantastická zvířata a kde je najít, Forest Gump, Anděl Páně Motto/oblíbený citát: „A to je to isté a to samé, co jme dělali loni.“(Paní učitelka Irena Gorová), „Přééésně!“ (Pohádkář z divadla Sklep, Sůvy)
Proč jsem v oddíle: Protože zde můžu být sám sebou. Jsem tu s partou podobně smýšlejících lidí, kteří se mezi sebou mají rádi a posuzují člověka podle toho, jaký je a jak se chová. V oddíle jsem vlastně díky svému bratrovi, který mě do Sův přivedl. Velice si užívám, že mohu trávit svůj volný čas s tak úžasnými lidmi, jakými všichni v Sůvách jsou. Ďýk.
Martin Jindřišek (Úhoř) Věk: 15 let Funkce v oddíle: Instruktor, druhý nejlepší kytarista na světě, schůzky, výpravy, víkendovky, tábory, akce pro veřejnost Vzdělání: Gymnázium Nad Štolou Kurzy a kvalifikace: První pomoc a základy zdravovědy (by Ondřej Turek) Koníčky a volný čas: Sůvy, kytara, ukulele, flétna, florbal, šerm, pobyt v přírodě a vlastně všechno možné… Nejvzdálenější navštívené místo: Pomineme-li naše výlety do vesmíru, Středozemě, Narnie, Holubinek a bůhví kam ještě, bude to asi Rhodos v Řecku Nejoblíbenější kniha: Smrtící Chaos od Matta Dicksona, nebo vlastně vše od Toma Clancyho Nejoblíbenější film: Neřízená střela Motto/nejoblíbenější citát: „Pánové, ta hudba, to je vám taková magie… kam se na to hrabe vaření.“ (Petr Hapka) Proč jsem v oddíle: Tak hlavně proto, že odtud mám nejlepší kamarády a zároveň se tu vždy perfektně pobavím a každou akci, schůzku, nebo tábor si vždycky užiji. Jsem strašně rád, že jsem v Sůvách už od osmi let. A taky doufám, že tu ještě nějakou dobu vydržím.
Natálie Dvořáková (Natka)
Věk: 14 Funkce v oddíle: instruktor (schůzky, víkendovky, výpravy, tábory) Vzdělání: Základní škola Na Šutce (dokončený 8. ročník) Koníčky a volný čas: čtení fantasy knížek, malování, kreslení, vyrábění, hraní na ukulele, lezení a vlastně celkově sportování, hudba, pečení a vaření dobrot a samozřejmě SŮVY Nejvzdálenější navštívené místo: Španělsko a konkrétně Barcelóna
Nejoblíbenější kniha: Hraničářův učeň, Harry Potter, Levá ruka boží, Samotářka, Draci z Pernu, Dvojí identita, Havraní pouť, Hobit, Temnota kovaná v ohni a mnoho dalších skvělých knížek Nejoblíbenější film: Fantastická zvířata a kde je najít, Harry Potter a seriál Čas na dobrodružství Motto/oblíbený citát: „Pravda je zvláštní společnice. Ač nedotknutelná, svou jednostranností přesto převelice klamná. Nikdy nevěřme pravdám vítězů. Tyto vlídné tváře jsou ve skutečnosti pouze škraboškami hadů.“ A také: „Srdce neumírá, když přestane bít, ale když jeho údery přestanou mít smysl.“ Proč jsem v oddíle: V oddíle jsem přes osm let a stal se součástí mého života. Našla jsem si zde hodně přátel a zažila spoustu skvělých zážitků. Zažila jsem tady opravdu spoustu zábavy a naučila se hodně nových věcí. Sůvy jsou prostě skvělý oddíl.
Ondřej Měšťan (Vratiprst)
Věk: 15 let Funkce v oddíle: Instruktor; ten, kdo se vyzná v jízdních řádech Vzdělání: Gymnázium Ústavní (nyní jsem v prváku) Koníčky a volný čas: orientační běh, vytváření map, četba, puzzle Nejvzdálenější navštívené místo: Land's End (Anglie) Nejoblíbenější kniha: série Kolo času od Roberta Jordana, série Artemis Fowl Nejoblíbenější film: Divergence, Fantastická zvířata a kde je najít Motto/oblíbený citát: „Co se může pokazit, to se taky pokazí.“ Proč jsem v oddíle: Protože jsou tu fajn lidi, se kterými se dá v pohodě bavit a je tu pohoda a legrace. Sůví akce jsou výborná příležitost pro to, abych se odreagoval a na chvíli zapomněl na všechny povinnosti. Už jsem se Sůvami byl na sedmi táborech a už teď se těším na další. Pro mě je to nedílná součást léta.
Zmutovaná zvířata Mnozí z vás asi znají superhrdiny, kteří jsou „zmutovaní“ se zvířaty nebo mají vlastnosti těchto zvířat. Mám na mysli např.: Spidermana, Batmana nebo Antmana. Ale co když dojde k mutaci u zvířat, i když třeba nezískají schopnosti nebo podobu jiných? Může se stát, že jim, ať už v důsledku lidského, či přirozeného přírodního zásahu třeba vyroste o nohu nebo hlavu víc. Poté se dají přirovnat k siamským dvojčatům. Pro představu pár obrázků:
A nyní něco na odlehčení. Jak by vypadala některá zvířata zkřížená dohromady? Zde je pár obrázků (vytvořených ve Photoshopu):
(Kuba) Další číslo Vejrej! je tu a v něm nesmí chybět už třetí část příběhu na pokračování. Hlasování bylo výrazně vyrovnanější než posledně, ale i tak docela s přehledem vyhrála možnost E (Petr s Adamem mají vlézt do poklopu) s 9 hlasy. Na druhém místě byla
možnost D s 5 hlasy, B získalo 3 hlasy a C vybojovalo 2 hlasy. Takže teď se dozvíte, co vlastně objeví, když do toho poklopu vlezou.
Část třetí - Středověké metro "A kde začneme?" zajímá Adama můj názor. "Mně osobně nejvíc láká ten poklop," odpovím. "Tak dobře, poklop jako první a pak se uvidí." Vydáváme se tedy k poklopu. Vypadá docela obyčejně: je to prostě železný plát, který nejspíš zakrývá hlubokou díru kamsi dolů. Na jednom konci poklopu je zámek, který naštěstí vypadá, že už tam pár desítek let je, celou dobu na něj prší, a proto je celý zrezivělý. Přemýšlím, jak ho odstranit, a nejlepší možnost, která mě napadne, je zámek ukopnout. Zkusím to tedy, ale místo zámku si ukopnu prsty o kámen, který leží hned vedle. "Ty jsi skutečně profík," komentuje Adam můj velice trapný pokus a následné skučení. "No a jak bys to teda vyřešil ty?" Adam neodpoví, vezme si kámen, do nějž jsem se trefil, a praští s ním do zámku. Podle toho, jak mě po nárazu bolí prsty na pravé noze, mi bylo jasné, že ani zámek to nemůže vydržet. Ozvala se rána a hned byla cesta do podzemí volná. "Petře, kdybys jednou myslel předtím, než něco uděláš, nemuselo by to pro tebe skončit špatně," snaží se mi Adam poradit s mojí budoucností. "To mi řekni před tím, než budu muset o něčem přemýšlet," odpovím a otevřu poklop. Ukáže se nám žebřík vedoucí docela úzkou šachtou někam dolů. Protože se mi během těch asi pěti vteřin podařilo zapomenout na to, co Adam řekl, hned se snažím slézt dolů. Ani náhodou mě nenapadlo, že by na sobě žebřík zavřený pod poklopem mohl mít vodu a hned za to pykám, protože mi ujede naražená pravá noha a málem se mi podaří sletět dolů. "Co jsem ti to měl připomenout?" směje se Adam a můj strašně naštvaný pohled mu evidentně nevadí. "Dobře, tak běž první," řeknu rozzlobeně a stále se smějící Adam začne pomalu a opatrně lézt dolů. Já ho následuji. Dolní konec žebříku je v menší místnosti, která má přibližně tvar kruhu. Dál vede jen jedna chodba, ve které je tma jako v pytli. Adam proto v KPZ hledá baterku. Po chvilce ji najde, rozsvítí ji a vydáváme se na průzkum. Chodba je asi dva metry vysoká a její kamenné zdi obrůstají mechem. Má to být asi jen nějaká spojka, protože zhruba po 20 metrech ústí do výrazně větší místnosti, než byla ta vstupní. Tahle má tvar čtverce, je o dost vyšší než normální chodby a v prostředku každé stěny opět začínají další chodby. Místnost je úplně prázdná, ze stropu kape voda a kamenná podlaha docela hodně klouže. Zajímavé je, že každá z chodeb má na svém začátku písmeno. "Hádal bych, že to asi má sloužit k orientaci," říkám a přitom ukazuji na nasvícené písmeno. "Nic mi to neříká, vzhledem k tomu, že chodba, kterou jsme
přišli, má nad sebou písmeno R a ty ostatní jsou označeny H, D a L. Trochu mi to připomíná metro – spousta tunelů a člověk často neví, kde skončí." Potom chvíli diskutujeme o tom, kam se vydáme a co ta písmena mohou znamenat. Za chvíli Adam řekne: "Tak, hezky jsme si popovídali a teď se musíme rozhodnout. Kterou chodbou se vydáme?" A s touto otázkou se zase obracím na vás. Můžete vybírat z následujících možností: A. Adam a Petr by se měli vydat chodbou H. B. Měli by jít prozkoumat chodbu D. C. Měli by zjistit, kam vede chodba L. D. Měli by začít hladit mechové stěny místnosti. E. Měli by se radši vrátit zpátky na povrch. (Ondra) Vánoce se blíží a s tím je spojené pečení cukroví. A nezoufejte ani vy mladší, protože toto je recept na jedno z nejjednodušších cukroví co znám a tak ho hravě zvládnete i vy.
Kokosky Ingredience: 200g strouhaného kokosu 150g moučkového cukru 2 vejce Postup: 1. Vše smícháme a tvoříme na plech malé hromádky nebo v prstech vytvarujeme špičky. 2. Pečeme při nižší teplotě do zrůžovění. (Natka) Pro tentokrát se s vámi rozloučíme anketou, kterou jsme položili vedoucím a instruktorům: Jarkáč: Já miluju všechny Sůví akce, to víte. Velkou radost jsem měla z nové klubovny, z povedeného tábora i z dobrodružného Slovenska. Ale největší radost mám asi z toho, že jsme do řad vedoucích přibrali Natku, Martina, Ondru a Kubu. Je to hrozně fajn pocit, když lidi, které si pamatuji jako docela malé Sůvy (až na Kubu – ten byl vždycky velkej:-)), jsou najednou už fakt skoro dospělí a začínají s námi vymýšlet tábor. A najednou se už nemusíme starat my o ně, ale chvílemi se starají i oni o nás. A že z toho mám opravdu velikou radost, je asi
vidět i z tohoto čísla, které je hodně o nich!:-) Jejich existence mi dává silný pocit, že to všechno smysl. Ďýýýýky za to! Gábí: Nejlepší zážitek mám asi ze Sůvího tábora čar a kouzel. Moc mě bavilo, když tábořištěm metaly kletby sem a tam a po tábořišti se potulovala opravdu podivná stvoření i znetvoření, no popravdě jsem se hodně nasmála. Mravenec: Určitě musím vyzdvihnout zimní tábor v Příchovicích. Opravdu jsem se v roli Vikinga celkem našel, což je často poznat na mých vousech a vlasech Vzpomínka na epické souboje s ledovými obry, na pošťuchování Lokiho, či na schizofrenní obličej Hel (napůl krásná, napůl mrtvolná), mi vždy vykouzlí úsměv ve tváři. A Hůrky 2016? To snad ani není třeba komentovat… Nejlepší!!! Martin: Za nejlepší akci roku 2016 prohlásím asi letošní zahraničí. Svedli jsme strašlivý boj s přírodními živly a vyhráli jsme přesně tak, jak to děláváme. Kuba: Jako nejlepší akci asi musím označit strašidelnou víkendOFFku. Bylo to velmi napínavé a akční. Panovala na ní silná atmosféra a zombíci byli prostě nejlepší.:-) Ondra: Já jsem byl letos na třech akcích, takže to nebude moc složitý výběr. Můj nejlepší zážitek byl asi sběr hub na podzimkách. Bylo super, když jsme už měli hromady hub, ale pořád jsme chtěli sbírat další a další. Hub není nikdy dost! :-) Natka: Nejlepší akce? To neni tak jednoduchý, protože všechny Sůví akce byly nejlepší. Jak Slovensko a hra s kamením, tak i letní tábor s Mrzimorem, ale nejlepší byla asi strašidelná výkendOFFka. Protože, řekněme si to narovinu, komu by se nechtělo zmlátit pár zombíků a poslechnout si monolog šíleného vědce? PŘÍSPĚVKY DO ČASOPISU A DOPISY ČTENÁŘŮ MŮŽETE ZASÍLAT TAKÉ NA ADRESU:
[email protected] UZÁVĚRKA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA: 23. leden 2017 Vydává:
Turistický oddíl mládeže - Sůvy, Čimická 780/61, Praha 8 – Čimice www.suvy.cz facebook.com/TOMsuvy
Nepodepsané texty a obrázky: vedení TOM Sůvy, Internet Šéfredaktor: Jarka, Sazba: Mravenec Uzávěrka čísla: 7. 1. 2017 Aktivity dětského kolektivu jsou podporovány Asociací TOM ČR, prostředky MČ Prahy 8 a Magistrátu hl. m. Prahy.
