Magazín âeská rafinérská

Magazín

âeská rafinérská 4/2003 ˇ NÍ C ˇ TVRTLETNÍK INFORMAC

Obsah

Magazín

Informaãní ãtvr tletník âeské rafinérské âíslo: 4/2003

OBSAH Table of Content EKONOMIKA 3 Pût mûsícÛ v novém reÏimu Five months in a new operating mode 6 Zajímavá ãísla Interesting figures

FOKUS str. 4

str. 8

10 Ná‰ portrét: Nejlep‰í job mého Ïivota Our Portrait: The best of my life 15 Du‰evní hygiena – zdravû v kanceláfii i doma Mental hygiene – health in the office and at home

PETROLEUM 4 Kam aÏ lze sníÏit spotfiebu pohonn˘ch hmot Reducing fuel consumption 7 Budeme jezdit na biopaliva Bio-fuel driven cars 8 Zkapalnûné ropné plyny, ropné oleje a ostatní rafinérské v˘robky LPG, heating oils, and other refinery products 12 Naftové motory nabírají vítr do plachet Diesel engines on the rise 14 Kaleidoskop Kaleidoscope str. 13

str. 10

FORUM 16 Podzimní cena âeské rafinérské âeská rafinérská’s Autumn Prize 18 Dal‰í krok ekologick˘m smûrem Another step in the environmental direction Uznání za podporu zdraví Recognition for health support Golfov˘ den âeské rafinérské âeská rafinérská’s Golfing Day 19 Co si pfieji k VánocÛm My Christmas Wishes

str. 15

str. 16

Impressum: MAGAZÍN * Informaãní ãtvrtletník âeské rafinérské, a.s.

Fotografie: Milan Srb, Ivo Skála, Petr Rampír Zdenûk Hoffmann a archiv âeské rafinérské Grafika: Václav Holub

Vydavatel: âeská rafinérská, a.s. ZáluÏí 2, 436 01 Litvínov VII ¤ídí redakãní rada Pfiedseda: Ing. Ale‰ Soukup, CSc., vedoucí sekce vztahÛ s vefiejností Redakce: A agency, s.r.o. Dukelsk˘ch hrdinÛ 18, 170 00 Praha 7 Tel./fax 220 876 749-50

2

Tisk: Grafotechna Print, s.r.o.

Uzávûrka: 1. 12. 2003 Magazín je distribuován zdarma. Pfietisk cel˘ch ãlánkÛ i jejich ãástí je povolen jen se svolením redakce. Reg. zn. MKâR E 8103

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 4/2003

Ekonomika

v novém režimu

PùT MùSÍCÒ âeská rafinérská jiÏ témûfi pût mûsícÛ funguje ve zmûnûném tzv. pfiepracovacím reÏimu. Od zaãátku srpna sv˘m akcionáfiÛm zpracovává

ropu za úplatu a dodává jim hotové

v˘robky, s kter˘mi oni sami obchodují. JiÏ témûfi pût mûsícÛ je tedy âeská

rafinérská ryze v˘robní firmou bez

obchodní ãinnosti, kterou zabezpeãují

obchodní spoleãnosti jejích akcionáfiÛ.

Z

a tuto dobu jim âeská rafinérská dodala zhruba dva a pÛl miliónu tun produktÛ. Tento údaj – i kdyÏ je zatím za pomûrnû krátké období – je pro nás potû‰ující, neboÈ jiÏ nyní naznaãuje, Ïe by mohlo b˘t zdárnû naplnûno pÛvodní oãekávání spojené s touto zmûnou, a sice Ïe nov˘ reÏim fungování umoÏní zv˘‰it vyuÏití na‰í v˘robní kapacity. První v˘sledek tû‰í o to více, Ïe jej bylo dosaÏeno v úvodním zavádûcím období, kdy bylo nutno nov˘ systém nejprve stabilizovat a kdy se navíc uskuteãnila i plánovaná mûsíãní odstávka kralupské rafinérie spojená s její pravidelnou údrÏbou. Podafiilo se nám zajistit i financování spoleãnosti v novém systému fungování. V souvislosti s pfiechodem na nûj jsme museli ukonãit dosavadní úvûrové smlouvy a v záfií jsme pak s konzorciem bank podepsali novou smlouvu o stfiednûdobém úvûrování na‰eho provozu. Pfiíznivû se v prÛbûhu leto‰ního roku vyvíjely i na‰e finanãní v˘sledky, které se na rozdíl od roku 2002, kdy firma skonãila ve ztrátû, pohybují ve stamiliónov˘ch kladn˘ch hodnotách. V˘sledek celého roku je pochopitelnû v˘raznû ovlivnûn fungováním âeské rafinérské jako obchodní spoleãnosti po prvních sedm mûsícÛ roku. Tento pozitivní v˘sledek nám umoÏní se fiádnû vypofiádat s ukonãením na‰í obchodní ãinnosti. Zisk – i kdyÏ v niÏ‰í, ale zato stabilnûj‰í podobû – by mûl nov˘ reÏim fungování zaji‰Èovat i v pfií‰tích letech. âeská rafinérská v˘raznû postoupila v realizaci projektu nazvaného âistá paliva, kter˘ je zamûfien na dal‰í zvy‰ování kvality pohonn˘ch hmot. V fiíjnu uzavfiela kontrakt na v˘stavbu nové jednotky na dûlení benzínu v kralupské rafinérii, od poãátku roku pokraãuje úprava hydrogenaãních jednotek plynového oleje v litvínovské i v kralupské rafinérii. Tyto investice umoÏní na‰í spoleãnosti dosáhnout zpfiísnûn˘ch ekologick˘ch parametrÛ, jeÏ budou u motorov˘ch paliv v Evropské unii zavedeny od roku 2005. Dal‰í investiãní program bude navazovat tak, aby se nám v co nejkrat‰í dobû podafiilo zabezpeãit v˘robu pohonn˘ch hmot v kvalitû EU 2009. Pfiechod na nov˘ reÏim, dosaÏené v˘sledky i postup pfii modernizaci v˘roby mû opravÀuje k pfiesvûdãení, Ïe âeská rafinérská má v‰echny pfiedpoklady


Magazín 4/2003

navázat na dosavadní úspûchy. âeká nás v‰ak je‰tû nemálo práce k tomu, abychom si mohli fiíci, Ïe nov˘ systém funguje zcela bez problémÛ a k plné spokojenosti nás i na‰ich pfiím˘ch odbûratelÛ z fiad obchodních firem akcionáfiÛ. Citliv˘m úkolem je pfiedev‰ím pfiipravovaná reorganizace spoleãnosti, která navazuje na pfiechod na pfiepracovací reÏim a která bude znamenat dal‰í sníÏení poãtu zamûstnancÛ v celé organizaãní struktufie, vãetnû vrcholového vedení. Doufám, Ïe se nám podafií za pomoci sociálního programu tyto pfiipravované zmûny realizovat sociálnû pfiijateln˘m a klidn˘m zpÛsobem jako dosud. Konãící rok 2003 pfiinesl âeské rafinérské v˘raznou zmûnu. Dal‰í nelehké kroky nás ãekají v roce 2004. Ing. Ivan Souãek pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel Five months in a new operating mode

In the editorial, Mr. Ivan Souãek, Chairman of the Board of Directors and Chief Executive Officer, summarises âeská rafinérská’s results as recorded during the period of almost five months for which the plant has been operating in a changed – reprocessing – mode. Since the beginning of August the plant has been processing crude oil (against payment) for its shareholders and supplying them with finished products, which they themselves sell. âeská rafinérská has supplied about 2.5 million tonnes of products over this period. The financial results have been good during this year; unlike 2002, when the company generated a loss, this year’s results show a profit in the order of hundreds of millions. Reprocessing operations are expected to continue to generate profit for the company in the years to come; the profits will be characterised by high stability, although at lower levels than this year. In conclusion, Mr. I. Souãek wishes all readers a merry Christmas and a successful New Year.

3

Petroleum

Auto, které spotfiebuje nûco okolo litru benzinu nebo nafty na ujetí sta kilometrÛ, je pravdûpodobnû snem kaÏdého motoristy. Pfiitom takové vozy uÏ dnes existují. A dokonce ani nepatfií do kategorie kuriozit, vozítek neuvûfiiteln˘ch tvarÛ a konstrukcí znám˘ch z televizních silvestrovsk˘ch kaleidoskopÛ a pohánûn˘ch sluneãní energií ãi vûtrem. Auto se spotfiebou

vûdu a v˘zkum Katedry strojÛ prÛmyslové dopravy Liberecké univerzity vychází z odborn˘ch znalostí souãasn˘ch v˘vojov˘ch trendÛ a dlouholet˘ch zku‰eností ãlovûka, kter˘ se problematikou motorÛ a paliv zab˘vá prakticky cel˘ Ïivot a zná v‰echny moÏnosti i omezení. Je to prostû reáln˘ pohled na vûc, protoÏe kaÏd˘ druh paliva obsahuje urãité mnoÏství vyuÏitelné energie a kaÏd˘ typ motoru, bez ohledu na v˘kon, má nûjakou maximální úãinnost. To jsou limity podléhající fyzikálním zákonÛm a ty nelze ani pfiekroãit, ani obejít.

plynárensk˘m prÛmyslem. Ten byl homologován v loÀském roce, a jak prokázaly v˘sledky testÛ, jde o motor, kter˘ má ve své tfiídû jedny z nejniÏ‰ích, ne-li vÛbec nejniÏ‰í emise zplodin na svûtû. Jak uvedené pfiíklady naznaãují, v poslední dobû se na liberecké Katedfie strojÛ a prÛmyslové dopravy koncentrují na v˘voj a v˘zkum pfiedev‰ím plynov˘ch motorÛ. S tím úzce souvisí i v˘zkum motorov˘ch paliv na bázi etyl i metylalkoholu, nafty s netradiãními pfiísadami ãi smûsn˘ch paliv a z toho vypl˘vají spolupráce se spoleãnostmi jako jsou âeská rafinérská, Unipetrol ãi V˘zkumn˘

0,89 l benzinu na sto kilometrÛ pochází

Kam Ka až lze snížit spotřebu

z produkce firmy Volkswagen, a tato

hodnota byla namûfiena pfii prÛmûrné

75kilometrové rychlosti na 230 km dlouhé trase z z Wolfsburgu do

Hamburku.

Na trhu ov‰em tenhle vÛz neseÏenete. Stejnû jako Ïádn˘ podobn˘. Takovéto automobily jsou ve skuteãnosti stále je‰tû sv˘m zpÛsobem raritou. V˘robci pfii jejich konstrukci uÏívají speciální materiály, protoÏe se doslova a dopísmene ‰etfií kaÏd˘m gramem váhy, v˘luãné jsou i aerodynamické vlastnosti karosérie, aby se dosáhlo co nejmen‰ího odporu vzduchu, coÏ se odráÏí v rozmûrech a tvaru vozidla a následnû i na vnitfiním vybavení (mimochodem: dotyãn˘ vÛz váÏí 290 kg, je 3,65 m dlouh˘, 1,1 m vysok˘ a na ‰ífiku mûfií pouh˘ch 1,25 m ), na minimum se sniÏuje valivé tfiení pneumatik a „kouzla” se dûlají i s vlastním motorem. Je to zkrátka unikát, nicménû dokládá jednu vûc: sniÏování spotfieby paliva mají takfiíkajíc v popisu práce v‰echny automobily. Je to jeden ze základních poÏadavkÛ souãasného v˘voje, kter˘ je nutno respektovat. Zmínûn˘ automobil vlastnû ukazuje, kde asi v tomto smûru leÏí momentální nejzaz‰í hranice. Pfiíspûvek ze severu âech „Odborné studie uvádûjí, Ïe dal‰í technická zdokonalení motorÛ a vozidel mohou v porovnání se souãasn˘m stavem a ve smí‰eném, tedy mûstském i mimomûstském provozu pfiinést nûkdy okolo roku 2020 zhruba 30% sníÏení spotfieby benzinu a 14% sníÏení spotfieby motorové nafty. To znamená, Ïe automobil typu ·koda Fabia s motorem 1,4/55 kW by oproti dne‰ním 6,7 l na sto kilometrÛ spotfieboval pouze 4,7 l a stejn˘ typ vozu se vznûtov˘m motorem by mûl prÛmûrnou spotfiebu na hranici 4,1 l nafty proti dne‰ním 4,9 litrÛm. Za reálné se dá povaÏovat ale i to, Ïe na trhu budou automobily s niÏ‰í hmotností a omezen˘m jízdním komfortem, u nichÏ se prÛmûrná spotfieba motorové nafty bude pohybovat okolo 3,1 litru na sto kilometrÛ.” Tento názor Ing. Josefa Laurina, tajemníka pro

4

ústav paliv a maziv. Tahle ãinnost se totiÏ ve sv˘ch dÛsledcích nepfiímo, ale zdaleka nikoliv okrajovû, dot˘ká spotfieby pohonn˘ch hmot.

První dÛvod: penûÏenky motoristÛ Drtivou vût‰inu motoristÛ zajímá spotfieba paliva z ryze pragmatick˘ch dÛvodÛ; ãím ménû pohonn˘ch hmot spotfiebují, tím ménû penûz vydají za jejich nákup. To je pochopitelné a logické stanovisko. „Americké bouráky” z padesát˘ch ‰edesát˘ch let minulého století, které hltaly benzin po galonech, nejsou dávno v kurzu. Dokonce ani v samotn˘ch Spojen˘ch státech, kde jako v nejbohat‰í zemi svûta nehrála cena benzinu nikdy hlavní roli.

Ing. Josef Laurin

Spektrum pÛsobnosti této katedry je rozsáhlé, pfiestoÏe administrativnû se tûÏi‰tû ãinnosti soustfieìuje na dva obory: na problematiku pístov˘ch spalovacích motorÛ a kolov˘ch dopravních a manipulaãních strojÛ. JenÏe v praxi tohle dûlení zahrnuje vedle ryze vûdeckov˘zkumn˘ch prací zamûfien˘ch na prÛbûh spalovacího procesu ve válci motoru a na chování hydrostatick˘ch pfievodÛ a hydrostatick˘ch mechanismÛ dopravních strojÛ ãi pevnostních a napûÈov˘ch anal˘z rÛzn˘ch dílcÛ také aktivity v oblasti zku‰ebnictví a fie‰ení konkrétních úkolÛ ve spolupráci s rÛzn˘mi firmami. Jako pfiíklad je moÏné uvést v˘voj motoru na LPG palivo pro autobusy dopravních podnikÛ v Mostû a Litvínovû, kter˘ byl v roce 1997 ohodnocen cenou InÏen˘rské akademie âR nebo v˘voj „plynového” motoru Liaz objednaného pro autobusy a nákladní auta Slovensk˘m

Druh˘ dÛvod: Ïivotní prostfiedí JenomÏe úspornost jízdy se zdaleka net˘ká pouze penûÏenek motoristÛ; má pfiedev‰ím pfiím˘ vztah k Ïivotnímu prostfiedí. Není bez zajímavosti, Ïe pfies 70 % oxidÛ uhlíku se do atmosféry dostává z v˘fukÛ automobilÛ. Bezv˘znamné nejsou ani emise kysliãníkÛ síry nebo pevn˘ch ãástic. Smogové mraky nad velk˘mi mûsty jsou toho dostateãn˘m dÛkazem. Tfietí dÛvod: zásoby ropy klesají A kromû toho v‰eho je zde je‰tû jeden dÛvod. Ten, kter˘ má podobu neodvolatelného biblického mene tekel. Pfii souãasném tempu tûÏby a spotfieby se podle odhadÛ odborníkÛ svûtové zásoby ropy vyãerpají nûkdy za padesát, sedmdesát let. Jak tahle událost zmûní svût si do dÛsledku dnes dokáÏeme jen stûÏí pfiedstavit. SniÏovat spotfiebu pohonn˘ch hmot se tak stává jak˘msi kategorick˘m imperativem, kter˘ musí brát na vûdomí v‰ichni – poãínaje pfiíslu‰n˘mi v˘zkumn˘mi a v˘vojov˘mi institucemi, pfies konstruktéry automobilek, petrolejáfiské firmy a rafinérie, aÏ po samotné spotfiebitele.


Magazín 4/2003

Petroleum

Platíme za vlastní pohodlí „Nejvût‰í potenciál ve sniÏování spotfieby kupodivu nespoãívá, jak by se mohlo na první pohled zdát, v dal‰ím technickém vylep‰ování vlastností motoru a zvy‰ování kvality paliva, ale ve zlep‰ení organizace dopravy”, fiíká Ing. J. Laurin. Jin˘mi slovy fieãeno, je to záleÏitost, kterou mají do znaãné míry v rukou sami motoristé. Jsou dny, kdy totálnû ucpané mûstské ulice dokáÏí pfiivádût k zoufalství a do stavu nepfiíãetnosti i ty nejflegmatiãtûj‰í fiidiãe. SvÛj nezanedbateln˘ podíl na tomto stavu má vzrÛstající poãet aut na jedné

‰ování technick˘ch parametrÛ vozÛ a kvality pohonn˘ch hmot. To je dal‰í cesta. Stále je‰tû je co vylep‰ovat. Do této kategorie patfií sniÏování váhy, zdokonalování aerodynamiky karoserie a tím i zmen‰ení odporu vzduchu, elektronické fiízení pfieplÀování, ventilÛ a prÛbûhu spalovacího procesu, zvy‰ování úãinnosti motoru (maximální hranice se pohybuje okolo 40 %) a bez pov‰imnutí nemohou zÛstat ani hybridní pohony kombinující spalovací motor s elektromotorem s moÏností pfievádût brzdnou energii do akumulátoru.

ství, neÏ jaké pak obsahuje samotné palivo. A ve vût‰inû pfiípadÛ i tato energie odvozuje svÛj pÛvod z ropn˘ch produktÛ. Otázka úspor se tak definitivnû pfiesouvá od sniÏování spotfieby pohonn˘ch hmot k zásobám ropy a zacházení s nimi. Ne nadarmo urãují poÏadavky Evropské unie, Ïe do roku 2010 by 12 % z celkové energetické spotfieby mûla tvofiit energie získaná z obnoviteln˘ch zdrojÛ. Petr Rampír

am Kam pohonných hmot

Reducing fuel consumption

“Technical studies suggest that further improvements of engines and vehicles may bring about approximately a 30% reduction in petrol consumption and a 14% reduction in diesel consumption by around 2020 in comparison with the current situation and in mixed operation, i.e. driving both inside and outside cities,” says Josef Laurin, Science and Research Secretary of Liberec University’s Chair of Industrial Transport Machines. “This means that a ·koda Fabia with a 1.4/55-kW engine would burn only 4.7 litres as

Nejúspornûj‰í automobily na evropském trhu (údaje v˘robcÛ)

spotfieba nafty v litrech na 100 km mimo mûsto ve mûstû kombinovaná Audi A2 1.2 TDI (45 kW) VW Lupo 1.2 TDI (45 kW) Smart 0,8 Turbodiesel (30 kW) Citroen C3 1.4 HDi (50 kW) Renault Clio 1.5 dCi (60 kW) Citroen C3 1,4 HDi 16V (66 kW) Fiat Panda 1.3 Multijet (51 kW) Ford Fiesta 1.4 TDCi (50 kW) Peugeot 206 1,4 HDi (50 kW) Seat Arosa 1.4 TDI (55 kW) ·koda Fabia 1.4 TDI (55 kW) Toyota Yaris 1.4 D (55 kW)

2,7 2,7 3,1 3,8 3,5 3,7 3,7 3,7 3,6 3,5 3,9 3,9

3,6 3,6 3,9 5,1 5,3 5,3 5,4 5,3 5,5 5,6 5,5 5,5

3,0 3,0 3,4 4,2 4,2 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,4 4,4

spotfieba benzínu v litrech na 100 km mimo mûsto ve mûstû kombinovaná

S takov˘mto jednoválcov˘m motorem se asi jinde neÏ v laboratofii nesetkáte

stranû a kvalita a propustnost vozovek na stranû druhé. Situaci by urãitû ãásteãnû – na nûjakou dobu – zlep‰ila v˘stavba obchvatÛ, mûstsk˘ch okruhÛ stejnû jako dobudování sítû dálnic a rychlostních komunikací. JenÏe tenhle problém existuje i ve státech, kde tohle v‰echno mají. A právû v této souvislosti se stává minimálnû dÛvodem k zamy‰lení fakt, Ïe kupfiíkladu pûtimístn˘ vÛz o hmotnosti 1,5 tuny pfieváÏí po dobu pln˘ch devadesáti procent své Ïivotnosti pouze jednu osobu. Cena za uÏivatelsk˘ komfort, kter˘ leckdy uÏ komfortem vlastnû není, zaãíná pfiesahovat únosnou míru. Oãekávání motoristÛ se soustfieìuje na zlep-


Magazín 4/2003

Smart 0,7 Turbo (37 kW) Suzuki Alto 1.1 16V (46 kW) VW Lupo 1.4 16J FSI (77 kw) Daihatsu Curoe 1.0 12V (41 kW) Honda Jazz 1.2 (57 kW) Smart 0.6 Turbo (52 kW) Daihatsu Sirion 1.0 12V (41 kW) Honda Jazz 1.4 (61 kW) Opel Corsa 1.0 12V (43 kW) Fiat Punto 1.2 (44 kW) Lancia Ypsilon 1.2 (44 kW) Toyota Yaris 1.0 16V (50 kW)

4,0 4,0 4,1 4,4 4,5 4,9 4,7 4,7 4,7 4,8 4,8 5,1

5,9 6,5 6,3 6,4 5,7 6,4 6,7 6,8 7,2 7,3 7,3 6,9

PotíÏ je v tom, Ïe tato opatfiení, má-li zÛstat zachováno pohodlí a standard vybavení, na které jsou v‰ichni zvyklí, dokáÏí sníÏit spotfiebu uÏ jen po minimálních dávkách. Auta ke svému provozu budou vÏdycky nûjaké mnoÏství paliva potfiebovat, nutnû tedy existuje mez, pod níÏ jiÏ nelze jít. A dne‰ní vozy uÏ k ní nemají daleko. Je‰tû jeden aspekt t˘kající se úspor a sniÏování spotfieby bude hrát v celkov˘ch bilancí ãím dál tím vût‰í roli. KaÏdé palivo obsahuje urãité mnoÏství energie. Dosud byla fieã o tom, jak lépe vyuÏít tuto energii k provozu. JenomÏe energie je nutná i k v˘robû vlastních pohonn˘ch hmot, a to dokonce v podstatnû vy‰‰ím mnoÏ-

4,7 4,9 4,9 5,1 5,3 5,4 5,5 5,5 5,6 5,7 5,7 5,7

Zkoumání funkce nejrÛznûj‰ích motorÛ je kaÏdodenní náplní ãinnosti laboratofií liberecké univerzity

against today’s 6.7 litres per hundred kilometres, and the same model with a diesel engine would have an average consumption of 4.1 litres of diesel as against today’s 4.9 litres. Another realistic proposition is that lighter automobiles with a lower level of travelling comfort will be marketed, the average diesel consumption of which will be around 3.1 litres per hundred kilometres.” However, according to Mr Laurin the greatest potential in fuel consumption reduction surprisingly does not lie in any further technical improvements of the engines or a higher quality of the fuels, but in a better organisation of transport. The quality and throughput capacity of roads fail to match the rising numbers of automobiles. Much can be deduced from the fact that, for instance, a five-seat 1.5-tonne vehicle will transport only one person for 90% of its service life.

5

Ekonomika

ZAJÍMAVÁ âÍSLA

INTERESTING FIGURES 3Q 2003 profit figures of âeská rafinérská, a.s.

V˘sledky âeské rafinérské za tfii ãtvrtletí roku 2003 âeská rafinérská za tfii ãtvrtletí roku 2003 vyrobila a dodala témûfi 3,2 miliónu tun finálních v˘robkÛ. Je to o 4,8 procenta více neÏ ve stejném období loÀského roku. V leto‰ním roce v porovnání s devíti mûsíci roku 2002 vzrostla v˘roba motorové nafty, topn˘ch olejÛ a kapaln˘ch plynÛ. Z hlediska místa urãení se zv˘‰ily dodávky automobilov˘ch benzínÛ, motorové nafty, topn˘ch olejÛ a dal‰ích produktÛ na domácí trh. Dodávky na export se naopak ãásteãnû sníÏily. Zv˘‰ení v˘roby bylo dosaÏeno i pfiesto, Ïe v obou rafinériích spoleãnosti - v Litvínovû a v Kralupech – byla letos uskuteãnûna plánovaná odstávka spojená s jejich pravidelnou údrÏbou. Ve finanãním hospodafiení âeská rafinérská podle neauditovan˘ch v˘sledkÛ dosáhla za devût mûsícÛ roku 2003 zisku pfied zdanûním 523 miliónÛ Kã. Obrat za toto období ãinil 29,5 miliardy Kã. Ve stejném období roku 2002 spoleãnost zaznamenala ztrátu 1049 miliónÛ Kã pfii obratu 30 miliard Kã. V˘sledky obou let v‰ak nejsou zcela srovnatelné, neboÈ âeská rafinérská se k 1. srpnu leto‰ního roku zmûnila z v˘robnû obchodní jednotky na tzv. pfiepracovací rafinérii. Od tohoto data zpracovává za poplatek sv˘m akcionáfiÛm jimi nakoupenou ropu a dodává jim hotové v˘robky, které oni sami prodávají na vlastní úãet. Tento zmûnûn˘ reÏim ovlivÀuje jak úroveÀ zisku, tak pfiedev‰ím v˘‰i obratu, neboÈ se v nûm jiÏ neodráÏí cena rafinérsk˘ch v˘robkÛ, ale pouze pfiepracovací poplatek za sluÏby. Podle mezinárodních úãetních standardÛ ãinil zisk spoleãnosti pfied zdanûním za tfii ãtvrtletí roku 2003 celkem 710 miliónÛ Kã. Hospodáfisk˘ v˘sledek za devût mûsícÛ roku 2003 byl ve srovnání s pfiedchozím rokem v˘raznû lep‰í pfiedev‰ím díky vy‰‰í mezinárodní rafinérské marÏi, která ovlivÀovala hospodafiení firmy v pfieváÏné ãásti tohoto období.

The production of âeská rafinérská has increased by nearly 5 percentage points – having achieved a CZK 523 million profit. Within three quarters of 2003, âeská rafinérská managed to produce and sell almost 3,2 million tons of finished products, bringing the y/y production up by 4,8 %. Compared with the nine months of 2002, the production of diesel oil, heating oils, and fluid gases has increased. In terms of destination, supplies of automotive mogas, diesel oil, heating oils, as well as of other products for the inland market rose. By contrast, export sales have slightly dropped. The increase in production was achieved despite the fact that – in both the Kralupy and Litvínov refinery segments – scheduled shutdowns took place as a way of carrying out regular maintenance. As for non-audited results, âeská rafinérská achieved – over nine months of 2003 – a pretax profit of CZK 523 million, on a turnover of CZK 29,5 billion. In the same period of 2002, the Company had posted a pretax loss of CZK 1,049 million on a turnover equaling CZK 30 billion. However, the results of 2002 and 2003 fail to be fully comparable, the reason being namely that – effective as of 1 August 2003 – âeská rafinérská has undergone the change from a production & commercial unit into what tends to be referred to as a processing refinery. Thenceforth, the refinery has been processing – at a fee – crude that is purchased by shareholders, supplying them with finished products that are sold on the shareholders’ own account. Through the changed mode, both the profit level and – most importantly – the amount of turnover are now affected. In the latter, the price of refinery products is no longer reflected, being replaced by the processing fee charged for the service. According to International Accounting Standards (IAS), the Company’s 3Q 2003 pre-tax profit totaled s CZK 710 million. When compared to 2002 figures, the 3Q 2003 financial result was significantly better – largely due to a higher international refinery margin that would affect the Company financial result throughout the greater part of the nine-month period.

SVùTOVÉ TRHY ROPY A ROPN¯CH PRODUKTÒ WORLD PETROLEUM MARKETS USD / t 330 320 310 300

Cena benzínu Premuim FOB ARA

290 280

Cena motorové nafty Diesel FOB ARA

270 260

USD / bbl 29,5 29 28,5 28 27,5 27 26,5 26 25,5

Cena ropy Brent Brent Crude Oil FOB

27. VI.

6

2. VII.

7. VII.

12. VII.

17. VII.

22. VII.

27. VII.

1. VII.

6. VIII.

11. VIII.

16. VIII.

21. VIII.

26. VIII.

31. VIII.

5. IX.

10. IX.

15. IX.

20. IX.


25. IX.

30. IX.

Magazín 4/2003

Petroleum

Benzín a nafta se budou míchat s lihem a fiepkov˘m olejem, pfiípadnû budou tato paliva pouÏívána pfiímo pro pohon. âeská republika se k tomuto opatfiení zavázala na základû ratifikace Kjótského protokolu o nahrazování fosilních paliv z obnoviteln˘ch pfiírodních zdrojÛ a následné smûrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy ã. 30/ 2003. Závûry tûchto dokumentÛ byly pro âR konkretizovány usnesením Vlády âR ã. 833/2003. Nejde pfiitom o Ïádnou pfievratnou novinku. Za první republiky se v âeskoslovensku se do pohonn˘ch hmot líh dokonce povinnû pfiidával.

UpozorÀuji v‰ak, Ïe pfiíprava na to je hodnû nároãná, jak ãasovû tak finanãnû. Jde pfiedev‰ím o investice pro v˘robu nov˘ch autobusÛ, pfiípadnû úpravy motorÛ,“ fiíká Ing. Svatava KantorováFibichová z Ministerstva prÛmyslu a obchodu âR. A to je podle jejího názoru tûÏko realizovatelné do konce roku 2010, kdy mají mít biopaliva podíl minimálnû 5,75 procenta. Daleko roz‰ífienûj‰í, neÏ pfiímé spalování biopaliv bude forma pfiímûsí bioetanolu do ropn˘ch paliv. Jeho podíl do 5 % by nemûl zmûnit kvalitu

BUDEME jezdit na biopaliva Z usnesení vlády vypl˘vá, Ïe v roce 2006 by mûla b˘t zaji‰tûna náhrada 2 % paliv na bázi ropy komponenty biologického pÛvodu – biopalivy. Od roku 2010 se zv˘‰í jejich podíl na 5,75 %. Nejde pfiitom o Ïádn˘ utopick˘ projekt ãi drah˘ ústupek ekologÛm, ale o racionální program, kter˘ pomÛÏe nejen Ïivotnímu prostfiedí, ale umoÏní i vyuÏití zemûdûlské pÛdy, zv˘‰í zamûstnanost v zemûdûlství, sníÏí závislost státu na dovozu ropy a zlep‰í zahraniãnû obchodní bilanci státu. V âesku jiÏ pfiitom funguje oleoprogram produkce metylesteru fiepkového oleje (ME¤O) a následné v˘roby smûsného paliva – bionafty. Ta si po nûkolikaletém boji na‰la své místo na trhu pfiedev‰ím tím, Ïe je díky niÏ‰í 5% dani z pfiidané hodnoty zhruba o 2 aÏ 3 koruny na litr levnûj‰í neÏ bûÏná nafta. Dotace, byÈ ekologického produktu, touto formou v‰ak Evropská unie nepovoluje. Po vstupu âR dojde proto ke zv˘‰ení DPH u v‰ech pohonn˘ch hmot na 22 % a bionafta obsahující draÏ‰í rostlinn˘ olej nemusí b˘t – i pfiesto, Ïe je osvobozená od spotfiební danû – konkurenceschopná. ME¤O pfiitom dokáÏe pokr˘t pouze 1 % celkové tuzemské potfieby motorov˘ch paliv a zv˘‰ení ploch fiepky je nemyslitelné vzhledem k moÏnostem zemûdûlské v˘roby – osevním postupÛm a nutnosti stfiídání plodin. Více fiepky prostû nedokáÏeme vyprodukovat. Její osevní plocha vzrostla za posledních deset let více neÏ trojnásobnû, ze 105 tisíc na 344 tisíce hektarÛ. A vyrábût motorové palivo z dováÏen˘ch surovin v dobû, kdy není odbyt na domácí zemûdûlskou produkci a statisíce hektarÛ dfiíve obdûlávan˘ch polí leÏí ladem, nepfiipadá v úvahu. Hlavní tíha zabezpeãení biopaliv bude proto leÏet na v˘robû bioetanolu z obilí, zejména ozimé p‰enice a tritikalu (kfiíÏenec Ïita a p‰enice). VyuÏívány budou pfiedev‰ím odrÛdy s vysok˘m obsahem ‰krobu, ze kter˘ch lze toto biopalivo vyrobit nejlevnûji. Ke splnûní mezinárodního závazku bude tfieba, aby zemûdûlství zv˘‰ilo produkci obilovin. „Melasy jako levné sezónní odpadní suroviny v cukrovarnictví totiÏ není dostatek a v˘stavba nov˘ch cukrovarÛ nepfiipadá v úvahu. Co bychom potom dûlali s cukrem? Je tfieba vyuÏít obilí, které je schopné na‰e zemûdûlství vyprodukovat, navíc nepodléhá zkáze a je z nûj moÏné vytvofiit skladovatelné zásoby umoÏÀující celoroãní


Magazín 4/2003

v˘robu,“ vysvûtluje Ing. Leo‰ Volesk˘ z Ministerstva zemûdûlství âR. V roce 2006 musí na‰e zemûdûlství osít obilím pro v˘robu biopaliv nejménû 300 tisíc hektarÛ a vyprodukovat 946 tisíc tun zrna. Bude znamenat i oÏivení venkova, neboÈ by mûl pfiinést okolo 15 tisíc pracovních míst pfiedev‰ím v oblastech s vysokou nezamûstnaností, kde byla doposud zemûdûlská v˘roba tlumena. V neposlední fiadû pfiinese i kvalitnûj‰í péãi o krajinu a zmen‰í mnoÏství zaplevelen˘ch neobdûlávan˘ch úhorÛ. Plán poãítá s vytvofiením kapacit pro roãní v˘robu minimálnû 290 tisíc tun lihu, kterou by mûlo zabezpeãit zhruba ‰est nov˘ch lihovarÛ. A zájem o jejich budování mezi investory je. JiÏ v pfií‰tím roce zahájí v˘robu bioetanolu lihovar s roãní kapacitou 70 000 tun spoleãnosti N&S&N Consultants v Litvínovû. Hovofií se o dal‰ích lihovarech spoleãností GPM Engennering ve Skalici nad Svitavou, Korfil v Kojetínû na Pfierovsku, Bioferm na Kolínsku, Jihoãesk˘ zemûdûlsk˘ lihovar v B˘‰ovû, ADW Bio na Vysoãinû a o doposud neznámém investorovi hodlajícím stavût lihovar v Hustopeãích na Bfieclavsku. „O v˘stavbu lihovarÛ je zájem, investofii poãítají, Ïe se jim vyplatí. Není proto tfieba Ïádn˘ch pobídek a státních dotací. Jediné, co po nás investofii poÏadují, je záruka, Ïe dostanou ze zemûdûlství potfiebné mnoÏství obilí,“ dodává Ing. Volesk˘. Dotace nebudou potfiebovat ani zemûdûlci, neboÈ lihovary budou nakupovat obilí za trÏní ceny. Pro státní rozpoãet bude program vyuÏití biopaliv podle dosavadních propoãtÛ dokonce plusov˘. Pfiinese sice roãní v˘padek spotfiební danû ve v˘‰i 4 miliardy Kã, ale na druhé stranû pfiinese 6 miliard Kã sociálnímu a zdravotnímu poji‰tûní z novû vytvofien˘ch 15 tisíc pracovních míst. Zanedbatelná není ani úspora 2 miliard Kã za dovoz ropy. Nestaãí v‰ak jen nové palivo vyrobit, je tfieba pfiiblíÏit jeho cenu ropn˘m produktÛm. To by podle dosavadních propoãtÛ Ministerstva zemûdûlství nemûl b˘t problém. Ov‰em za pfiedpokladu, Ïe biopaliva nebudou postiÏena spotfiební daní. Je tedy skuteãnû reálné, aby byly splnûny podíly biopaliv na celkové spotfiebû poÏadované EU? „K tomu je tfieba vytvofiit moÏnost pro vyuÏití bioetanolu v hromadné dopravû, tak jako je tomu v nûkter˘ch aglomeracích ve ·védsku a USA.

ani benzínu ani nafty, a proto je moÏné taková paliva vyuÏívat ve v‰ech motorech bez pfiedchozích úprav ãi sefiízení. Jednou z variant je návrat k praxi z první republiky. Ministerstvo zemûdûlství jiÏ dokonce pfiipravilo zákon, kter˘ zakotvuje povinnost v˘robcÛ pohonn˘ch hmot pfiidávat od 1.1. 2006 do v‰ech ropn˘ch pohonn˘ch hmot minimálnû 5 % biopaliv. V návrzích ministerstev dopravy a prÛmyslu je v‰ak dikce povinnosti pfiidávat bioetanol do pohonn˘ch hmot zmûkãena a zobecnûna. „Pfiidávání takového mnoÏství bioetanolu do motorov˘ch naft v‰ak nepfiipou‰tí doposud platná evropská norma EN 590 (ani ãeská norma âSN EN 590) a ve svûtû není pouÏití takového paliva ovûfieno. Navíc by komplikovalo fungování Správy hmotn˘ch rezerv, která obmûÀuje zásoby pohonn˘ch hmot v ãasov˘ch intervalech 5 let. Je prokázána niÏ‰í stabilita pohonn˘ch hmot obsahujících biopaliva. Proto by se musely zásoby obnovovat ãastûji a vznikl by i problém s jejich prodejem, coÏ by znamenalo vy‰‰í nároky na státní rozpoãet,“ tvrdí Ing. Kantorová-Fibichová. PouÏívání biopaliv jako pohonn˘ch hmot má ‰irokou podporu a je reálné. O definitivních formách jejich roz‰ífiení se jedná. Odborníci v‰ak upozorÀují, Ïe splnûní cílÛ v poÏadovan˘ch termínech nebude tak snadnou záleÏitostí, jak se podle poãáteãních úvah a plánÛ mÛÏe zdát. Zdenûk Hoffmann

Bio-fuel driven cars According to Czech Government Resolution No. 833/2003 adopted upon ratification of the Kyoto Protocol (concerning the replacement of fossil fuels by sustainably produced natural energy sources) and subsequent Directive No. 30/2003 of the European Parliament and Council, by 2006 two percent of crude oil–based fuels are to be replaced by energy sources of biological origin – bio fuels. From 2010 the proportion of bio fuels is to increase to 5.75%. This is a rational programme, which will not only help to improve the environment but also provide new opportunities for the use of farm land, increase agricultural employment, reduce the country’s dependence on crude oil supplies and improve its foreign trade balance. The article explains the current state of the implementation of the programme. Mr. Leo‰ Volesk˘ of the Czech Ministry of Agriculture and Ms. Svatava Kantorová-Fibichová of the Czech Ministry of Industry and Trade draw attention to programme’s pitfalls and explain which issues still remain to be addressed.

7

Petroleum

Pfiedstavujeme produkty âeské rafinérské Na závûr osmidílného seriálu, kter˘ po dva roky vycházel na stránkách Magazínu o v˘robcích âeské rafinérské se struãnû podíváme je‰tû na dal‰í skupiny ropn˘ch produktÛ, a to na vlastnosti a sortiment zkapalnûn˘ch ropn˘ch plynÛ, topn˘ch olejÛ a také surovin pfiedávan˘ch velk˘m tuzemsk˘m zpracovatelÛm pro dal‰í rafinérské a petrochemické zpracování.

Zkapalnûné

ropné plyny, topné oleje a Zkapalnûné ropné plyny Pod termínem zkapalnûné ropné (uhlovodíkové) plyny rozumíme smûsi zkapalnûn˘ch uhlovodíkÛ pfieváÏnû se tfiemi aÏ ãtyfimi atomy uhlíku v molekule, a to jak nasycen˘ch, tak nenasycen˘ch. Jako kapaliny se zkapalnûné ropné plyny uchovávají pod tlakem v tlakov˘ch nádobách. âasto se mÛÏeme také setkat s názvem LPG (z anglického „liquefied petroleum gases”). LPG jsou v kapalném stavu bezbarvé snadno tûkající kapaliny. Pfii vypu‰tûní do prostoru s atmosférick˘m tlakem nastává vypafiování varem pfii teplotách aÏ -45° C, proto je tfieba mít na vûdomí, Ïe pfii styku s nimi hrozí nebezpeãí vzniku omrzlin. Zkapalnûné ropné plyny jsou doprovodn˘m produktem ropy a kromû toho také vznikají v jednotliv˘ch technologick˘ch procesech pfii jejím zpracování. Od ostatních produktÛ se oddûlují obvykle na stabilizaãních kolonách. Jednotlivé proudy LPG se pak spojují, ãistí, rektifikují a mísí tak, aby se získaly produkty s poÏadovan˘mi vlastnostmi. Kvalita zkapalnûn˘ch uhlovodíkov˘ch plynÛ se fiídí pfiíslu‰n˘mi pfiedmûtov˘mi normami. Kromû sloÏení se u zkaIng. Václav PraÏák palnûn˘ch uhlovodíkov˘ch plynÛ sleduje jejich ãistota a obsah neÏádoucích pfiímûsí. Oblast pouÏití LPG je velmi ‰iroká. Nejãastûji se vzhledem k relativnû vysoké v˘hfievnosti – nad 45 MJ/kg – pouÏívají jako topné médium, ale mÛÏeme se s nimi setkat i v chemickém prÛmyslu, ve strojírenství nebo v kosmetickém prÛmyslu. Na trhu se nejãastûji mÛÏeme setkat se tfiemi druhy LPG – propanem, propan-butanem a butanem, které se li‰í sv˘m uhlovodíkov˘m sloÏením a z toho vypl˘vajícím pfievaÏujícím zpÛsobem pouÏití. Kromû toho se také objevují dal‰í topné smûsi na bázi zkapalnûn˘ch uhlovodíkov˘ch plynÛ s názvy charakterizujícími jejich pÛvod nebo zpÛsob pouÏití. Propan se nejãastûji pouÏívá pro speciální úãely ve strojírenství nebo v chemickém prÛmyslu. Nejznámûj‰í oblastí jeho vyuÏití je propanové odasfaltování minerálních olejÛ Propan-butan je obchodní název pro smûs zkapalnûn˘ch uhlovodíkov˘ch plynÛ se tfiemi aÏ ãtyfimi atomy uhlíku v molekule. PouÏívá se zejména jako topn˘ plyn v domácnosti, v laboratofiích, v prÛmyslu atp. Dodává se ve dvou kvalitách – letní a zimní. Butan je obchodní název pro smûs zkapalnûn˘ch uhlovodíkov˘ch plynÛ pfieváÏnû se ãtyfimi atomy uhlíku v molekule s pfievládajícím obsahem butanÛ. Butan se pouÏívá zejména pro topné úãely v domácnostech. Nejãastûji se s ním mÛÏeme setkat u pfienosn˘ch tepeln˘ch spotfiebiãÛ.

8

Zkapalnûné ropné plyny (LPG) jsou v souãasné dobû také nejroz‰ífienûj‰ím pfiedstavitelem plynn˘ch motorov˘ch paliv. Kvalitativní poÏadavky na LPG pouÏívané jako motorové palivo se li‰í od poÏadavkÛ na propan – butan pouÏívan˘ jako topn˘ plyn zejména v poÏadavcích na ãistotu, tûkavost a antidetonaãní charakteristiky. Kromû toho je kladen vût‰í dÛraz na zlep‰ení bezpeãnosti práce pfii manipulaci s ním – LPG pro pohon musí povinnû mít nepfiíjemn˘ zápach. Stávající kvalitativní parametry jsou uvedeny v tabulce 1. Tabulka 1 – Technické poÏadavky na LPG pro pohon Vlastnosti Oâ MM Obsah dienÛ, % (mol/mol) Sirovodík Celkov˘ obsah síry, mg/kg Koroze na Cu (1 h pfii 40 °C), stupeÀ Odparek Tlak par pfii 40 °C, kPa Tlak par min. 250 kPa pfii teplotû: pro druh A pro druh B pro druh C pro druh D Obsah vody Obsah methanolu, mg/kg Zápach

âSN EN 589: 2001 (EN 589:2000) min. max. max. max. max.

max.

89 0,5 negativní 100 tfiída 1 100 1550 -10 -5 0 +10 pfii 0 °C Ïádná volná voda 2000 Nepfiíjemn˘ a typick˘ pfii 20 % dolní meze v˘bu‰nosti

Topné oleje V minulosti patfiily topné oleje mezi nejmasovûj‰í ropné v˘robky. S rozvojem plynofikace se v‰ak jejich v˘znam postupnû zmen‰oval a dnes produkce topn˘ch olejÛ pfiedstavuje pouze malou ãást produkce rafinérií. V souãasné dobû pfiedstavuje podíl topn˘ch olejÛ (TO) na tuzemském trhu zhruba 10 % objemu motorov˘ch paliv. Aby se pfiede‰lo moÏnosti zneuÏívání topn˘ch úãelÛ pro pohon motorÛ a zamezilo se tak potenciálním daÀov˘m únikÛm z dÛvodu podstatnû niÏ‰í, resp. nulové sazby spotfiební danû u topn˘ch olejÛ v porovnání s motorovou naftou, je zavedena povinnost barvení a znaãkování TO lehk˘ch a extralehk˘ch. V Evropû nepanovala jednota ve zpÛsobu oznaãování topn˘ch olejÛ. Jako znaãkovaã se pouÏívaly sloÏité organické slouãeniny na rÛzné chemické bázi – nejãastûji to byly azoslouãeniny nebo slouãeniny na bázi furfuralu. Tuto situaci vyfie‰ilo Rozhodnutí EU ã. 2001/574/EC, které s platností od 1.8.2002 sjednotilo pouÏívan˘ znaãkovaã na azoslouãeninû pod komerãním názvem Solvent Yelow 124. V âeské republice je pouÏívání barviva a znaãkovaãe v topn˘ch olejích dáno zákonem ã. 136/1994 Sb. a pfiíslu‰n˘mi provádûcími vyhlá‰kami. Podle platné legislativy musí topn˘ olej podlé-


Magazín 4/2003

Petroleum

hající barvení a znaãkování obsahovat 20 ± 5 mg/kg smûsi ãerveného barviva a znaãkovací látky. Pomûr obou sloÏek, tj. barviva a znaãkovaãe v pouÏívaném aditivu, je pfiibliÏnû 1 : 1. Chemicky je u nás pouÏívan˘ znaãkovaã totoÏn˘ s typem, na kterém se sjednotila EU. Topn˘ olej extralehk˘ (TOEL, ETO), dfiíve naz˘van˘ také topná nafta, je stfiednûvroucí smûs uhlovodíkÛ vroucí pfieváÏnû v rozmezí 150 aÏ 370 °C, získávaná z ropy mísením z primárních i sekundárních odsífien˘ch ropn˘ch frakcí. TOEL je vzhledem ke svému nízkému obsahu síry urãen pro pouÏití jako topné médium ve zvlá‰tû ekologicky zatíÏen˘ch a chránûn˘ch krajinn˘ch oblastech a pro vytápûní domácností. TOEL se v rafinérii vyrábí mísením vhodn˘ch stfiedních ropn˘ch frakcí, a to jak odsífien˘ch frakcí z primárních procesÛ, tak sekundárních frakcí z navazujících procesÛ, zejména ‰tûpn˘ch. Kvalita TOEL se v âR fiídí podnikov˘mi normami jednotliv˘ch v˘robcÛ. Vydání nové âSN není aktuální, protoÏe v rámci EU probíhají v souãasné dobû jednání, která by mûla vyústit ve spoleãnou dohodu o tom, jak by mûla vypadat evropská kvalita TOEL. JiÏ nyní víme, Ïe vût‰í dÛraz bude kladen na nízkoteplotní operabilitu TOEL a na jeho ãistotu. Pfiechod na novou kvalitu v‰ak nebude âeR ãinit Ïádné potíÏe,

vyrábí zplyÀováním resp. parciální oxidací tûÏk˘ch ropn˘ch zbytkÛ na reaktorech Shell. Dodavatelem tûchto tûÏk˘ch vakuov˘ch zbytkÛ pro zplyÀování je rafinérie. Olejové hydrogenáty pro v˘robu základov˘ch mazacích a speciálních olejÛ. V˘roba olejov˘ch hydrogenátÛ je jedním z nejstar‰ích procesÛ hlubokého zpracování ropy v âeR Litvínov a patfiila mu svûtová technologická priorita. V˘roba byla zahájena ke konci 60. let a hydrogenáty byly a jsou doposud vyrábûny na vysokotlak˘ch jednotkách, urãen˘ch pÛvodnû k hydrogenaci hnûdouheln˘ch dehtÛ. Od roku 1967 dodnes se pfii v˘robû hydrogenátÛ uplatÀují olejové frakce z vakuové destilace ropy. Podstatn˘m znakem hydrogenace je pouÏití katalyzátoru CHEROX 34-03 pracujícího pfii tlaku 22 MPa. Tento tuzemsk˘ katalyzátor se vyznaãuje mírn˘mi hydrokrakovacími vlastnostmi, vysokou aktivitou a dobrou selektivitou. Vyrobené hydrokrakované oleje se vyznaãují vysok˘m viskozitním indexem, vhodnou viskozitou, barvou a dal‰ími vlastnostmi poÏadovan˘mi pro v˘robu základov˘ch mazacích a speciálních olejÛ. V˘roba hydrogenátÛ selektivním hydrokrakováním je adaptibilní z hlediska volby základní suroviny a volby hodnoty v˘sledného viskozitního indexu. V závislosti na stupni konverze vznikají i komponenty s niÏ‰í viskozitou a koneãné

ostatní rafinérské výrobky protoÏe skuteãnû na trh dodávan˘ TOEL tûmto poÏadavkÛm vyhovuje jiÏ v souãasné dobû. Kvalita ostatních topn˘ch olejÛ je urãována zejména poÏadavky jednotliv˘ch spotfiebitelÛ a jejich pÛvodem. Vzhledem k rÛznorodosti v˘robních i zpracovatelsk˘ch procesÛ neexistuje v Evropû jednotná norma fie‰ící kvalitu topn˘ch olejÛ, ale jednotlivé státy mají své národní normy zpracované tak, aby vyhovovaly jejich potfiebám. NejdÛleÏitûj‰í jakostní ukazatele topn˘ch olejÛ podle nyní platné âSN 65 7991 jsou uvedeny v tabulce 2. Tabulka 2 – Kvalitativní parametry topn˘ch olejÛ v âR Parametr

T o p n ˘ lehk˘

Hustota/15 °C, kg/m3 Bod vzplanutí (PM), °C Viskozita, mm2/s: pfii 40 °C pfii 100 °C Bod tekutosti (Pour point), °C léto (1. 4.– 30. 9.) zima (1. 10.– 31. 3.) Karbonizaãní zbytek, % (m/m) Úsady (mechanické neãistoty), % (m/m) Obsah vody, % (m/m) V˘hfievnost, MJ/kg Obsah síry, % (m/m): málosirn˘ M vysokosirn˘ V

max. Min. max.

920 66 20 –

max. max. max. max. inf.

+12 -3 0,5 0,1 0,2 40

o l e j

tûÏk˘ R2 tûÏk˘ R3 zbytkov˘ 1000 85 – 55 +50

inf. 75 – 65 inf.

inf. 70 – 75 inf.

15 1,0 1,0 38

15 1,0 1,0 36

25 1,0 1,0 35

≤ 1,0 > 1,0

Ostatní rafinérské v˘robky âeská rafinérská kromû hotov˘ch v˘robkÛ pro tuzemsk˘ trh vyrábí také suroviny pro dal‰í zpracování. Zásobuje surovinami zejména petrochemické v˘robny Chemopetrolu, poskytuje základové suroviny pro v˘robu mazacích a jin˘ch speciálních olejÛ, dává suroviny pro v˘robu vodíku atp. Suroviny pro jednotku termického ‰tûpení Chemopetrolu. Chemopetrol Litvínov je nejvût‰ím odbûratelem surovin pro dal‰í petrochemické zpracování. Na jednotce termického ‰tûpení, podle hlavního v˘robku také naz˘vané etylénová jednotka, se kromû etylénu vyrábí také propylén, C4-frakce s vysok˘m podílem butadienu, C5-frakce, benzen a dal‰í v˘robky. Jako surovina slouÏí celá ‰kála rafinérsk˘ch produktÛ. Nejlehãí dodávanou surovinou jsou LPG, dále se zpracovává benzin, plynov˘ olej a hlavní surovinou je hydrokrakovan˘ vakuov˘ destilát (HCVD) z hydrokrakovací jednotky postavené v rafinérii Litvínov speciálnû za tímto úãelem. Tato hydrokrakovací jednotka se také naz˘vá jednotka PSP (pfiíprava suroviny pro petrochemii). Surovina pro v˘robu vodíku a syntézního plynu v Chemopetrolu. Provozovaná v˘robna vodíku slouÏí hlavnû k v˘robû syntézního plynu pro syntézu ãpavku a pro v˘robu vy‰‰ích alkoholÛ Fischer-Tropschovou syntézou. Men‰í ãást vyrábûného vodíku pokr˘vá také potfieby rafinérie. Vodík se


Magazín 4/2003

v˘robky se proto získávají následnou destilaãní úpravou. Oddestilováním benzinov˘ch podílÛ se získávají tzv. stabilizované hydrogenáty, které se dále destilaãnû upravují na destilaãní jednotce v Koramo. Zde je moÏné kromû destilaãního zbytku získat velmi úzké destilaãní fiezy s pfiesnû specifikovan˘mi vlastnostmi pro rÛzné speciální pouÏití. Pokud se v rafinérii z hydrogenátÛ oddestilují spoleãnû s benzinov˘mi podíly i stfiednûvroucí frakce, získáme tzv. klasické hydrogenáty. Ty slouÏí v Paramo, resp. Koramo jako vysokoindexové sloÏky zejména pro motorové oleje niÏ‰ích viskozitních tfiíd jako náhrada plnû syntetick˘ch sloÏek. NejdÛleÏitûj‰í vlastnosti olejov˘ch hydrogenátÛ z produkce âeské rafinérské souhrnnû uvádí tabulka 3. Skuteãnû vyrábûn˘ch typÛ je fiada, v závislosti na konkrétních poÏadavcích jednotliv˘ch odbûratelÛ. Tabulka 3 – Základní vlastnosti olejov˘ch hydrogenátÛ z produkce âeR Parametr Hustota/15 °C, kg/m3 3 % (V/V) pfiedestilují pfii, °C Viskozita/40 °C, mm2/s Barva ASTM Bod vzplanutí, °C Viskozitní index (po odparafinování)

Hydrogenáty Klasické

Stabilizované

835 aÏ 880 – > 14 1,5 > 180 (OK) 95 aÏ 130

828 aÏ 872 275 aÏ 305 – 1,0 > 110 (PM) 98 aÏ 120

Ing. Václav PraÏák

LPG, heating oils, and other refinery products At the end of the eight-part series Presenting âeská rafinérská’s Products, Mr Václav PraÏák describes liquefied petroleum gas (LPG), heating oils, and the feedstock supplied to major Czech plants for further refining and petrochemical processing. The area of LPG use is a broad one indeed. Because of its relatively high NCV - over 45 MJ/kg - it is most frequently used as a fuel for heating, but you can find it in the chemical, engineering and cosmetics industries, too. On the market, three types of LPG can be seen most frequently - propane, propane-butane, and butane. LPG is also the most widespread representative of gaseous motor fuels. As regards heating oils, in the past they ranked among the major mass-market oil products. However, as natural gas continued to penetrate the country their importance gradually declined and today, heating oils’ share of the Czech market equals about 10% of the volume of motor fuels. âeská rafinérská also supplies feedstock to Chemopetrol’s petrochemical plants, provides the base raw materials for the production of lubricants and other special oils, supplies raw materials for hydrogen production, etc.

9

Ná‰ portrét Dvaapadesátilet˘ Brian Thompson je pÛvodem Angliãan, povoláním manaÏer, srdcem restaurátor a bydli‰tûm svûtobûÏník. Do âech pfiiletûl z texaského Houstonu pfied sedmi lety z rozhodnutí matefiské firmy ConocoPhillips, aby sv˘mi znalostmi a zku‰enostmi pfiispûl ke zdárnému prÛbûhu privatizace âeské rafinérské. PfiijíÏdûl se smí‰en˘mi pocity.

10

Nejlepší job mého života

Fokus

Na jedné stranû byla pfiirozená zvûdavost, na druhé nejistota z neznáma; jaké pfiijetí ho tu oãekává, jak jej pfiijmou zdej‰í lidé, jací vÛbec jsou, jak uvaÏují, co mají rádi a co ne, v jak˘ch podmínkách bude pracovat, jak dokáÏe zapadnout do nového prostfiedí a jakou roli v tom v‰em mÛÏe sehrát jazyková bariéra. âesky neumûl, a popravdû fieãeno, kromû nûkolika základních pojmÛ pro nûj zÛstává ãe‰tina nezmapovanou pustinou dodnes. „To není moje chyba,” ohrazoval se naoko rozhofiãenû Brian Thompson. „Za to mÛÏete vy tady. Kdekdo tu mluví anglicky, a ãlovûka jako já, kter˘ zrovna neopl˘vá talentem na jazyky a kter˘ díky profesi nemá volného ãasu nazbyt, musí k uãení nûco nutit. Já se vlastnû uãit nepotfieboval. Vystaãil jsem si s angliãtinou. Dneska mû to mrzí, protoÏe jsem propásl svou pfiíleÏitost. Teì uÏ je pozdû. Za pár mûsícÛ tady budu konãit a pojedu zase takfiíkajíc o dÛm dál. Kam, je‰tû nevím. O tom rozhodne firma.” Jedna etapa Ïivota Briana Thompsona se tedy pomalu ch˘lí ke konci. Není to samozfiejmû poprvé, co takhle balí kufry a pfiipravuje se na nov˘ zaãátek. Za tfiiadvacet let jeho pÛsobení u firmy ConocoPhillips se z toho stala rutina. JenÏe roky nestojí. âlovûk stárne, a vûci kolem se zaãnou jevit v odli‰ném svûtle. Mûní se Ïebfiíãek hodnot. Finanãní zázemí, úspûch, kariéra zÛstávají i nadále dÛleÏitou motivací, ale uÏ nejsou jediné. „Jednoho dne se zaãnete ptát, co bude dál. Za pût, osm, deset let. Je zde rodina, manÏelka Lee Ann, tfii dûti, které chodí do ‰koly. A v‰ichni, sotva se nûkde staãí trochu aklimatizovat, zabydlet a sÏít s okolím, aby se znovu zaãali louãit. Jistû, jsou místa, kde to nevadí, právû naopak, jste rádi, Ïe to máte za sebou, ale jsou i taková, kvÛli nimÏ si fiíkáte, Ïe tenhle okamÏik pfii‰el dfiív neÏ musel, dfiív neÏ jste ãekali, a Ïe je to ‰koda.” MoÏná i proto se v posledních slovech Briana Thompsona, jakkoliv znûla vyrovnanû a bez hofikosti, jakoby zachvûla ‰petka lítosti. Pfiekvapení na pokraãování Práce, prostfiedí, podmínky i celková atmosféra, které na Briana Thompsona ãekaly v první fáze privatizace âeské rafinérské, a které, jak se ukázalo pozdûji, vydrÏely aÏ dodnes, tfiebaÏe nyní mají jeho povinnosti uÏ jin˘ charakter, se ukázaly diametrálnû odli‰né od pfiedstav, s nimiÏ pfiijíÏdûl. „KdyÏ si nyní zpûtnû vybavuji prÛbûh prvních mûsícÛ u vás, musím pfiiznat, Ïe jsem takfika nevycházel z údivu.” Brian Thompson se na okamÏik odmlãel. Tváfií se mu mihl letm˘, mimovoln˘ úsmûv, jak se nûkdy stává, kdyÏ ãlovûku v pamûtí naskoãí obrazy událostí, které si rád pfiipomíná a jichÏ byl aktérem. „Domníval jsem se, Ïe má úloha poradce bude spoãívat pfiedev‰ím v tom, Ïe zdej‰ím lidem budu objasÀovat základní principy a postupy transfor-


Magazín 4/2003

Fokus

mace stávajícího podniku na moderní, konkurenceschopnou spoleãnost s perspektivním potenciálem dal‰ího rozvoje; Ïe budu nûco jako uãitel, vysvûtlující v pfiípadû nutnosti i teoretické základy tohoto procesu, ale pfiedev‰ím ukazující, jak aplikovat praktické zku‰enosti získané v obdobn˘ch zahraniãních firmách na zdej‰í podmínky. A najednou jsem zjistil, Ïe v‰ude kolem mû jsou profesionálové s hlubok˘mi odborn˘mi znalostmi, Ïe jsem pfii‰el do Ïivotaschopné instituce a Ïe sice na základû sv˘ch poznatkÛ mám co nabídnout, ale Ïe mohu i hodnû nového získat. PÛvodní pfiedstava jakéhosi „moudrého” experta se rozplynula jako stín. Ostatnû, tuto zku‰enost jsem neudûlal sám. Stejné zji‰tûní ãekalo i na dal‰í zahraniãní poradce z ostatních zúãastnûn˘ch firem. KdyÏ se nyní ohlíÏím zpátky a porovnávám, jaké to bylo a co v‰echno jsem zaÏil v místech, kde jsem pÛsobil, mohu s klidn˘m svûdomím a jednoznaãnû prohlásit, Ïe pobyt v této republice pfiedstavuje po v‰ech stránkách pro mû i pro mou rodinu jedno z nejpfiíjemnûj‰ích období na‰eho Ïivota, a práce pro âeskou rafinérskou mÛj nejlep‰í job.” Takováto slova od ãlovûka, kter˘ díky své profesi poznal promûnlivé tváfie v‰edního Ïivota v nejrÛznûj‰ích zemích svûta, vãetnû Ameriky na jednom a Ruska na opaãném pólu, o nûãem vypovídají. Zku‰enosti a poznatky, které díky tomu Brian Thompson získal a které mohl v plné mífie uplatnit v âeské rafinérské, byly proto velmi cenné a znaãnou mûrou pfiispûly k úspû‰nému prÛbûhu konverze nûkdej‰ího státního podniku na moderní, progresivní spoleãnost. Cíl – firma západního typu „Chci zdÛraznit,” pokraãoval Brian Thompson, „Ïe k úspûchu privatizace âeské rafinérské pfiispûl podstatn˘m dílem b˘val˘ generální fieditel pan Ottis. Nemûl snadnou úlohu. Lavíroval mezi akcionáfii na jedné a vládními ãiniteli na druhé stranû. A myslím, Ïe se této role zhostil velice dobfie. Hledání optimálního a pro v‰echny zúãastnûné pfiijatelného fie‰ení za situace, kdy vláda prodávala 49 % akcií a chtûla si udrÏet majoritu, bylo asi nejobtíÏnûj‰ím stádiem celé privatizace. Rozumím vládnímu postoji a dÛvodÛm, proã se snaÏila o zachování kontroly nad spoleãností, jenÏe kdyÏ se podíváte na v˘sledky, které pfiinesl podobn˘ postoj v dal‰ích zemích uÏ dfiíve, zjistíte, Ïe je to chyba. Staãí si vzpomenout na Anglii a privatizaci tûÏkého prÛmyslu v sedmdesát˘ch letech. To je, myslím, dostateãnû názorn˘ pfiíklad pro pouãení. Státní majorita má své opodstatnûní tfieba v pfiípadû Ïeleznic, tady vstupují do hry strategické dÛvody, ale petrochemie znamená ryzí byznys.” Pfies rÛzné peripetie – a s pfiihlédnutím k dobû i celkovému klimatu se dá fiíci i nevyhnutelné –


Magazín 4/2003

probûhla tato „první fáze” privatizace âeské rafinérské relativnû rychle a úspû‰nû. Rozhodla spoleãná vÛle obou stran dotáhnout cel˘ proces do konce a díky tomu se podafiilo poloÏit základy pro dosaÏení koneãného cíle – vytvofiení spoleãnosti západního typu schopné obstát jako plnohodnotn˘ subjekt nejen na domácí, ale i na mezinárodní scénû. A to mûl také Brian Thompson na mysli, kdyÏ poznamenal, Ïe „âe‰i se musí od Západu uãit, ale zrovna tak Západ se potfiebuje uãit od âechÛ.” Jasnû se prokázalo, Ïe rafinérie v Kralupech i Litvínovû mûly dobrou úroveÀ a byly dobfie vedeny. Co scházelo a zpÛsobovalo jistou zaostalost a niÏ‰í konkurenãní schopnost, byla podle názoru Briana Thompsona moderní, aktivní obchodní strategie, filosofie podniku jednadvacátého století. A to je úkol, na kterém pracuje nyní a pfii nûmÏ mÛÏe uplatnit své rozsáhlé zku‰enosti. Vyjednávaã, koordinátor a ...kutil Brian Thompson vystudoval ekonomii ve Velké Británii a posléze je‰tû graduoval na univerzitû ve Spojen˘ch státech. Zde také poznal svou Ïenu a tady, uÏ jako pracovník firmy ConocoPhillips, strávil v jejích sluÏbách a „na jednom místû”, zatím nejdel‰í ãást svého Ïivota. Vedle odborn˘ch znalostí má pro svou profesi je‰tû dal‰í, takfiíkajíc doplÀující kvalifikaci. Pochází ze Sutherlandu, mûsteãka nedaleko Newcastlu v severov˘chodní Anglii, kde sídlí svého ãasu nejvût‰í britsk˘ chemick˘ koncern ICI, ve kterém Brian Thompson pracoval. A tady se také dopodrobna seznámil s problematikou a specifikami chemického prÛmyslu a velkého byznysu okolo nûj. Právû takovéto komplexní znalosti jsou dÛleÏité nyní, v konãící „druhé fázi,” transformaãního procesu, kdy se z âeské rafinérské stává pfiede-

v‰ím v˘robní podnik, zatímco obchodní záleÏitosti vykonávají spoleãnosti jejích akcionáfiÛ. ConocoPhillips k tomu vyuÏívá své dcefiiné spoleãnosti v celé Evropû. Vyjednávat podrobnosti mezi akcionáfii, navrhovat smlouvy a hlavnû vzájemnû koordinovat ve‰kerou ãinnost tak, aby se podafiilo co nejdfiíve uzavfiít transformaãní proces âeské rafinérské na ‰piãkovou moderní firmu, je nyní hlavní pracovní náplní Briana Thompsona. „V‰echno se zvolna blíÏí k závûru. Jak jsem fiekl, je‰tû pár mûsícÛ a zaãneme balit. Mám teì také uÏ ménû práce, takÏe mi zb˘vá více ãasu na osobní záliby. A to také není k zahození. Tím spí‰e, Ïe vzhledem k m˘m koníãkÛm je âeská republika i v tomto smûru zemí zaslíbenou.” Brian Thompson miluje turistiku. Volné chvíle vyuÏívá k tomu, aby sám nebo s rodinou vyrazil do pfiírody. âeské hrady a zámky mu uãarovaly, ale neménû obdivuje rázovitost a neopakovatelnost jihoãesk˘ch ãi moravsk˘ch vesnic. A hlavnû to, co se dá najít uvnitfi. Brian Thompson je totiÏ vá‰niv˘m sbûratelem starého nábytku. Ov‰em nikoliv toho, kter˘ se pfiedvádí za drahé peníze ve staroÏitnostech; shání kusy, jeÏ mají svá nejlep‰í léta dávno za sebou, na nichÏ se dá obãas stûÏí rozpoznat, Ïe kdysi mûly styl. Které jsou poniãené a o nûÏ uÏ vlastnû nikdo nestojí. Ty pak sám restauruje, vyfiezává, zdobí. Jeho Ïena, která je malífika, pak dává v‰em tûm rÛzn˘m truhlám komodám ãi almarám koneãnou podobu a vrací jim b˘valou jedineãnost a lesk. „Valnou ãást svého Ïivota jsem proÏil stûhováním z místa na místo,” podotkl na závûr Brian Thompson. „Louãení tedy pro mû, ani pro mou rodinu není niãím nov˘m. Jsme na to zvyklí. Tentokráte mám ale pocit, Ïe mi tohle v‰echno, co jsem objevil zde, bude chybût. Nûjakou dobu urãitû.” Louãení prostû nemusí b˘t vÏdycky snadné. Francouzi mají pro tento pfiípad rãení: Rozlouãit se, znamená trochu umfiít. Petr Rampír The best job of my life Brian Thompson, born an Englishman, came to the Czech Republic from Houston, Texas, seven years ago upon a decision of his home company, ConocoPhillips, to contribute his expertise to the successful privatisation of âeská rafinérská. He is now getting ready for his next stint. Brian Thompson shares his views of his sojourn here: “I thought that to the local people, I would clarify the basic principles and procedures of transforming the then existing enterprise into a modern, competitive company with good prospects for further development; that I would be something like a teacher, in case of need also explaining the theoretical foundations of this process and, above all, showing how to apply the practical experience acquired in similar foreign companies to the local conditions. And suddenly I found out that all around me there were professionals with deep technical knowledge, that I had arrived at a viable institution, and that although I did have something to offer from my own expertise, I also had a lot of new knowledge to gain. The original idea of a sort of a “wise” expert vanished like shadow. Today, looking back and comparing the way it was and what I lived through in the places in which I worked, I can say unequivocally and with a clean conscience that the stay in this country was one of the most pleasant periods of our lives for me and my family, and that working at âeská rafinérská has been my best job ever.”

11

Petroleum

Po ãesk˘ch silnicích se pohybuje uÏ pfies pût milionÛ motorov˘ch vozidel. K zaji‰tûní provozu drtivé vût‰iny z nich proto pfiichází kaÏdoroãnû na trh – a âeská rafinérská má na tûchto dodávkách lví podíl – necelé 2 mil. tun benzinÛ a zhruba 2,5 mil. tun motorové nafty. Na pofiad dne se tak opût dostává otázka, která provází v˘voj motorismu prakticky od dob prvních „samohybn˘ch koãárÛ” a veteránÛ z poãátku minulého století: co je v˘hodnûj‰í – benzin, nebo nafta? Dnes uÏ ov‰em ve zcela jiné rovinû a souvislostech.

z Ústavu pro v˘zkum motorov˘ch vozidel vidí moÏn˘ch pfiíãin hned nûkolik: „Myslím, Ïe pro souãasn˘ boom osobních aut pohánûn˘ch naftou byl klíãov˘m momentem pfiíchod mal˘ch pfieplÀovan˘ch motorÛ s pfiím˘m vstfiikem. Díky nim jdou teì tyto vozy rychleji za plynem, pruÏnûji akcelerují, jsou Ïivûj‰í. Tûmito jízdními vlastnosti se tudíÏ blíÏí vozÛm s benzinov˘m

Naftové motory nabírají KaÏdá z tûchto pohonn˘ch hmot má svá pro a proti. JenÏe rozdíly, které b˘valy jasnû rozli‰itelné, a ãlovûk pfii v˘bûru nového vozu mohl volit podle sv˘ch ekonomick˘ch moÏností a poÏadovan˘ch jízdních vlastností (samozfiejmû pouze v zemích, kde se osobní auta s dieselov˘m motorem prodávala a nebyla bezmála exotickou raritou), se ãím dál tím více stírají.

Klady a zápory Naftové motory byly po dlouhá desetiletí doménou uÏitkov˘ch vozÛ. Rozhodujícím kritériem byly provozní náklady, v˘raznû niÏ‰í neÏ u benzinov˘ch motorÛ, coÏ vypl˘valo z niÏ‰í spotfieby paliva a pfiedev‰ím ceny nafty. Tento rozdíl se pak stával logicky tím v˘raznûj‰í, ãím více kilometrÛ naskakovalo roãnû na tachometru. Navíc u nákladních aut nikdo neoãekával pruÏnou akceleraci za plynem a jako urãité „nutné zlo” se braly obãasné problémy se zimními starty. V˘hodou naftov˘ch, pfiesnûji vznûtov˘ch motorÛ vÏdycky byl i vysok˘ toãiv˘ moment vyuÏiteln˘ v ‰irokém rozsahu otáãek. Naftov˘ motor byl také ve srovnání s benzinov˘m protûj‰kem sv˘m zpÛsobem „univerzálnûj‰í”, vydrÏel drsnûj‰í zacházení, vyÏadoval jednodu‰‰í údrÏbu a zpravidla dokázal bez rozsáhlej‰ích oprav fungovat aÏ na samou hranici Ïivotnosti. Tyto pfiednosti ov‰em nebyly zadarmo. Naftové motory byly, coÏ vypl˘valo uÏ z podstaty jejich konstrukce, obvykle mnohem hluãnûj‰í. Také mnoÏství emisí, a to prakticky v celém spektru, oxidy dusíku a síry poãínaje a pevn˘mi ãásticemi, respektive koufiivostí konãe, v˘raznû pfievy‰ovalo mnoÏství zplodin z benzinov˘ch motorÛ. JenÏe ohleduplnost k Ïivotnímu prostfiedí dlouhá léta neb˘vala prvkem, kter˘ by se bral zrovna váÏnû. Tohle v‰echno se ale zmûnilo. V poslední ãtvrtinû minulého století se ekologie, coby doposud odstrkovaná Popelka, zaãala mûnit ve vlivnou a nesmlouvavou královnu. Sankce za nedodrÏování urãen˘ch limitÛ, které navíc byly stále pfiísnûj‰í, se staly hrozbou, nad níÏ se uÏ nedalo mávnout rukou. To se spolu s rozvojem elektroniky a nov˘mi technologiemi odrazilo i v technick˘ch parametrech a kvalitû naftov˘ch motorÛ. Ruku v ruce s tím

12

Ing. Ladislav Kröbl. CSc.

se zvy‰ovala i kvalita nafty a roz‰ífiilo se i pfiíslu‰né servisní zázemí.

Ing. Milo‰ Podrazil

pohonem, i kdyÏ urãité rozdíly zde pofiád je‰tû jsou. SníÏila se i jejich hluãnost; Ïe jde o naftov˘ a ne benzinov˘ motor se jednoznaãnû dá rozpoznat uÏ jen pfii volnobûhu. To pfiirozenû zv˘‰ilo cestovní komfort. Podafiilo se také eliminovat na minimum emise a v˘raznû se zlep‰ily i zimní starty. To v‰echno pfii zachování tradiãních pfiedností. Jedin˘m pro-

Neãekan˘ boom A tak dnes více neÏ tfietina osobních aut prodávan˘ch na na‰em trhu jezdí na naftu. Tento „skok vzhÛru” se pfiitom odehrál aÏ v nûkolika posledních letech. Naftové motory, jak se zdá, „nabírají vítr do plachet”, protoÏe nastoupen˘ Benzinová Naftová trend dále pokraãuje. A to i pfiesto, Ïe ani Benzin versus nafta Fabia Komfort Fabia Komfort auta s benzinov˘m motorem ve svém v˘1.4/101 koní 1.9 TDI/101 koní voji a vylep‰ování provozních i technicPofiizovací cena vozu 393 900 Kã 453 900 kã PrÛmûrná spotfieba na 100 km 6,6 l 4,9 l k˘ch vlastností nijak nezaostávala. PfiibliÏná cena za ujet˘ km 1,65 Kã 1,10 Kã Otázka zní proã. Co vlastnû zpÛsobilo Náklady pfii 5000 km/rok 8250 Kã 5500 Kã Náklady pfii 30000 km/rok 49 500 Kã 33 000 Kã tuto, co do rozsahu dokonce i pro odborOdhad ceny ojetého vozu níky pfiekvapivou zmûnu, protoÏe jde po 5 letech pfii 30000 km/rok 140 000 Kã 180 000 Kã o celosvûtov˘ fenomén; a jak se bude siZ uveden˘ch údajÛ vypl˘vá, Ïe pfii srovnateln˘ch nákladech na údrÏbu se stejnû siln˘ naftov˘ motor zaãne vyplácet po ujetí 109 000 km. Za tûchto okolností se tuace vyvíjet dál, znamená snad tento potomu, kdo roãnû najede zhruba 5000 km, vrátí rozdíl v pofiizovací cenû za dvasun nadcházející soumrak benzinov˘ch advacet let. Ten, kdo jezdí v prÛmûru roãnû okolo 30 000 km, dostane své peníze zpût za necelé ãtyfii roky. motorÛ...? Ing. Ladislav Kröbl, CSc.,


Magazín 4/2003

Petroleum

»vítr do plachet« blémem, posuzováno ve vztahu k k limitÛm u ostatních zplodin, zÛstávají oxidy dusíku. Ale i to je jen otázkou ãasu. To jsou v kostce asi hlavní technické dÛvody; k nim je tfieba pfiipoãítat ekonomiku provozu a údrÏby. Ta samozfiejmû hraje dÛleÏitou roli. Vy‰‰í pofiizovací cenu mohou kompenzovat niÏ‰í provozní náklady. Dieselové motory jsou úspornûj‰í a motorová nafta je levnûj‰í neÏ benzin. Nicménû v tomto ohledu uÏ nemusí b˘t vzájemné srovnání jednoznaãnû v˘hodnûj‰í pro naftov˘ pohon. ZáleÏí na tom, jak jezdíte, jestli dodrÏujete pfiedpisy, nebo jestli se snaÏíte lámat rychlostní rekordy, dÛleÏit˘ je i poãet roãnû najet˘ch kilometrÛ a fiada dal‰ích faktorÛ. A koneckoncÛ ve volbû, jestli naftov˘ nebo benzinov˘ motor, hraje svou roli i mentalita vlastníka. Osobnû dávám pofiád pfiednost benzinu, jenÏe já jsem takfiíkajíc ze staré ‰koly, s takov˘mi vozy jsem jezdil cel˘ Ïivot a uÏ jim zÛstanu vûrn˘.” DÛleÏit˘ faktor – zázemí Spolu se zvy‰ováním a vylep‰ováním technick˘ch parametrÛ sehrává nezanedbatelnou úlohu v nástupu „dieselov˘ch aut” i zaji‰tûní odpovídajícího zázemí, které reprezentují pfiedev‰ím servisní sluÏby a prodejní místa pohonn˘ch hmot. Jak po-

naftov˘ motor

■ energie v palivu (kWh) ■ energie k v˘robû paliva (kWh)

benzinov˘ motor vodíkov˘ záÏeh. motor vodíkov˘ paliv. ãlánek 0


50

100

Magazín 4/2003

150

200

250

300

350

znamenal Ing. Milo‰ Podrazil, generální sekretáfi âeské asociace petrolejáfiského prÛmyslu a obchodu (âAPPO), dnes lze benzin a motorovou naftu koupit u v‰ech ãerpacích stanic urãen˘ch pro vefiejnost. TakÏe dostupnost obou pohonn˘ch hmot je stejná. Navíc se motorová nafta z vût‰í ãásti prodává i formou velkoobchodního prodeje, a to pfiedev‰ím pro velkospotfiebitele. Prodej sám o sobû v‰ak pfiedstavuje jen ‰piãku ledovce. Zcela rozhodující a nezastupitelná role pfiipadla a pfiipadá âeské rafinérské a dal‰ím zpracovatelÛm ropy. Nejde jen o to, kde se dá motorová nafta koupit, ale co spotfiebitel kupuje, jak kvalitní palivo dostane. „Na‰e motorová nafta mûla a má co do jakosti tradiãnû velmi slu‰nou úroveÀ,” fiekl Ing. Milo‰ Podrazil. „Patfiila mezi produkty, které se ve své dobû daly kdykoliv srovnávat s obdobn˘mi produkty vyspûl˘ch západních zemí a vy‰ly z tohoto porovnávání vÏdycky se ‰títem. To platí v plné mífie i dnes. Evropská unie ve sv˘ch smûrnicích pravidelnû vyhla‰uje stále tvrd‰í limity na mnoÏství emisí. Nás se v fiadû pfiípadÛ tato nová omezení takfiíkajíc net˘kají, protoÏe je splÀujeme uÏ teì. Pfiitom nejde jen o sloÏení vlastních pohonn˘ch hmot, ale o garanci jakostních a ekologick˘ch parametrÛ v‰ech v˘robkÛ, které se prodávají u ãerpacích stanic firem sdruÏen˘ch v organizaci âAPPO, to znamená asi u 1000 prodejních míst po celé republice. V tomto smûru jsme na vstup do evropské patnáctky pfiipraveni jiÏ nyní.” Nástup osobních vozÛ s dieselov˘mi motory tedy nachází „pochopení” i u petrolejáfisk˘ch firem. Konstruktéfii motorÛ sice pfiicházejí s nûkter˘mi nov˘mi poÏadavky na skladbu motorové nafty, jako jsou vy‰‰í cetanové ãíslo, sníÏení obsahu 400 uhlovodíkÛ a síry, úpravy mazacích olejÛ,

jejich „dolaìování” speciálnû pro naftové motory, ale to v‰echno jsou v podstatû technické záleÏitosti. Ostatnû stranou nezÛstává ani v˘voj samotn˘ch motorÛ. Ve hfie je napfiíklad elektronické fiízení ventilÛ ãi vstfiikování a prÛbûhu spalovacího procesu. Jedin˘m v˘razn˘m rozdílem, alespoÀ prozatím, tak zÛstává uÏ jen pofiizovací cena nového vozu. (I kdyÏ nûkteré automobilky v rámci akãních nabídek smazávají i tuto diferenci). Ta je u vozÛ pohánûn˘ch naftou citelnû vy‰‰í. Nicménû obecnû platí, Ïe pfii dodrÏování provozních a jízdních pfiedpisÛ a roãnû ujet˘ch alespoÀ 20 000 km, se tato investice navíc vrátí bûhem dvou aÏ tfií let. Na otázku, zda je v˘hodnûj‰í vÛz s benzinov˘m ãi dieselov˘m motorem, tedy ve skuteãnosti zatím neexistuje jednoznaãná odpovûì. Dilema nafta nebo bezin rozhodne aÏ budoucnost. Prozatím zÛstává stûÏejním kritériem to, co kdo od nového automobilu oãekává, k ãemu a jak jej hodlá vyuÏívat. Petr Rampír Diesel engines on the rise What is better, petrol or diesel? Attempts at giving an answer to this question can be found in an article citing Ladislav Kröbl of the Institute for Research of Motor Vehicles, and Milo‰ Podrazil, Secretary General of the Czech Petroleum Industry and Trade Association. There is no single answer, though. However, the key criterion is what people expect of a new automobile and for what purposes they want to use their vehicles. Nevertheless, while for decades diesel engines have been mainly used in utility vehicles, today more than one-third of the passenger cars sold on our market drive on diesel. According to Mr Kröbl this is largely due to the arrival of small supercharged direct-injection engines. Thanks to these engines, the vehicles respond faster to the gas pedal, accelerate better, and are livelier on the whole. These operating properties bring them nearer to petrol-engine vehicles. As regards emissions, the amount of which was much higher than from petrol engines in the past, the Czech Republic already today meets a number of increasingly stringent limits laid down by the EU. The only marked difference therefore continues to be the appreciably higher price of new automobiles driven by diesel engines. It applies in general that subject to observing operating and driving regulations and recommendations and covering at least 20,000 km every year, the investment will pay back in two to three years.

13

Petroleum

Automobilka Jaguar, jejíÏ luxusní limuzíny byly dosud vybaveny pouze záÏehov˘mi motory, nabízí od 1. fiíjna po celé Evropû vozy modelové fiady Jaguar X-Type s dieslov˘m motorem. Tato první vla‰tovka, dal‰í budou následovat, má dvoulitrov˘ motor Common Rail druhé generace z dílny PSA/FORD, kter˘ sv˘mi parametry plní základní poÏadavky pro vozy této tfiídy. Spotfieba paliva v kombinovaném reÏimu ãiní 5,6 litrÛ nafty na 100 km. V âeské republice se má vÛz prodávat za 975 tisíc Kã. U hypermarketÛ v âeské republice vyrÛstá stále více ãerpacích stanic, které nabízejí pohonné hmoty za niÏ‰í ceny

14

P

O

SK

O

ID

Bosporsk˘m prÛlivem, dlouh˘m 33,4 km a v nejuÏ‰ím místû ‰irok˘m jen 700 m, proplouvá dennû 140 lodí, tj. 50 tisíc roãnû, z toho osm tisíc pfieváÏí naftu a jiné ekologicky nebezpeãné látky. Do tohoto poãtu pfiitom nejsou zahrnuty lodû kyvadlovû pfiepravující milióny cestujících, které kfiiÏují mezi bfiehy kaÏd˘ch 12 minut. Turecká pobfieÏní stráÏ proto odmítla poÏadavek Moskvy, aby Bosborem proplouvalo pfies 500 lodí dennû. Znamenalo by to podle ní ohroÏení provozu i Ïivotního prostfiedí. Bospor je pro ruské tûÏafie i exportéry z b˘val˘ch sovûtsk˘ch republik jedinou námofiní cestou, po níÏ mohou své produkty dopravit do Egejského a Stfiedozemního mofie.

Rusko uvaÏuje o roz‰ífiení prodeje ropy za euro na úkor dolaru a tím sníÏení rizika spojeného s pohyby devizov˘ch kursÛ. Rusko by tak chtûlo posílit i vztahy mezi rusk˘mi ropn˘mi koncerny a evropsk˘mi odbûrateli. Prospûlo by to i státÛm, které se chystají zavést jednotnou evropskou mûnu a jsou závislé na dodávkách ropy. O obchodování v eurech uvaÏuje i Saúdská Arábie a Írán. Na svûtovém trhu se s ropou obchoduje v dolarech. Proto by pfiechod na euro mohl ohrozit pfievahu amerického dolaru ve svûtovém obchodu

LE

Nalezi‰tû v subsaharské Africe by mûla od roku 2010 zaji‰Èovat pûtinu svûtové spotfieby ropy; nyní se v tomto regionu tûÏí zhruba 11 %. V souãasné dobû probíhá soutûÏ o 9 tûÏebních polí na ostrovû Svat˘ Tomá‰ v Guinejském zálivu. Za jedno z nich nabídla americká Chevron Texaco rekordní sumu 123 mil. dolarÛ. Za dal‰ích 8 ropn˘ch polí nabízí dvacet koncernÛ, mj. i americk˘ ExxonMobil, norsk˘ Statoil ãi nigerijsk˘ Atlas Petroleum, minimálnû po 30 miliónech.

neÏ provozovatelé klasick˘ch benzínov˘ch pump. V loÀském roce obsadily 5 % ãeského trhu, pfií‰tí rok se oãekává, Ïe ovládnou jiÏ desetinu a jejich podíl dále poroste. Trend stavût ãerpací stanice u nákupních center pfii‰el pfiedev‰ím z Francie, kde uÏ dnes nakupují motoristé kolem 55 % celkového objemu prodan˘ch pohonn˘ch hmot.

V Severním mofii postupnû klesá tûÏba ropy. Norská vláda upravila svÛj pÛvodní plán tûÏit v sektoru Severního mofie 3 mil. barelÛ ropy dennû na 2,9 mil. barelÛ. Na této v˘‰i by se mûla produkce udrÏet i pfií‰tí rok. Británie loni vytûÏila ze dna Severního mofie kolem 2,2 mil. barelÛ dennû, letos to bude asi o 100 tisíc barelÛ ménû a pfií‰tí rok se ãeká pokles na prÛmûrn˘ch 1,9 mil. barelÛ. Dánsko dennû tûÏí prÛmûrnû 378 tisíc barelÛ, tj. o 6 % ménû neÏ se pfiedpokládalo, nicménû díky pomûrnû „mlad˘m” ropn˘m polím poãítá s rÛstem produkce. Nizozemsko také potvrdilo, Ïe jeho tûÏba ropy stále zvolna klesá a letos se pohybuje mezi 60 000–65 000 barelÛ dennû. ConocoPhillips, ExxonMobil a ChevronTexaco uvaÏují o zaloÏení spoleãného podniku s Lukoilem. Zatím nejdále jsou asi jednání s Conocem, které by mûlo získat asi 10–15 % Lukoilu a za to zaplatit od 1,7 do 2,5 mld. dolarÛ. ConocoPhillips má zájem

KA

Toyota je první znaãkou, která zavedla do sériové v˘roby hybridní motory. Dosud vyrobila a prodala jiÏ 100 tisíc vozÛ Prius s dvojím pohonem. Nyní pfiedstavuje model Prius s hybridním motorem druhé generace. Tyto pohonné jednotky kombinují benzínov˘ motor s elektrick˘m pohonem. Jsou pfiijatelnûj‰í ekologicky a mají i v˘raznû niÏ‰í spotfiebu. Napfi. spotfieba vozu Prius s motorem 1,5 ãiní na 100 km jen 4,5 litru benzinu.

vÛbec a spustit inflaci v USA. Od smrti Rudolfa Diesela, jehoÏ jméno zdomácnûlo snad ve v‰ech jazycích, uplynulo 29. záfií jiÏ 90 let. Cel˘ Ïivot se zab˘val teoretickou i praktickou stránkou pfienosu tepla, coÏ ho nakonec dovedlo k zásadnímu objevu – spalovacímu motoru, kter˘ nepotfieboval elektrickou svíãku. Jeho motor byl první na svûtû, kter˘ jiskru nepotfieboval, neboÈ palivo, vût‰inou nafty, se samo vznûcuje vysok˘m stlaãením – odtud vznûtov˘. První loì s jeho motorem vyplula v roce 1903, první dieselové nákladní auto vyjelo v roce 1908, stejnû jako první lokomotiva. Slovensk˘ Slovnaft se chystá v˘raznû zv˘‰it poãet sv˘ch ãerpacích sanic v âeské republice. Nyní má zhruba 40 pump hlavnû na Moravû, pÛsobit chce ale na celém území. Cílem Slovnaftu je získat 10 % trhu. V souãasné dobû je v âesku pfiibliÏnû 2000 benzinov˘ch pump, takÏe aby Slovnaft dosáhl svého cíle, musel by poãet sv˘ch stanic zv˘‰it pûtkrát.

o ropná pole v severních oblastech Ruska, kde by mohla b˘t aÏ miliarda barelÛ ropy a aÏ 63 mld. m3 zemního plynu. Britská ropná spoleãnost BP chce své dosavadní investice v Angole ve v˘‰i 2 mld. dolarÛ zv˘‰it do roku 2010 o dal‰ích aÏ 8 mld. dolarÛ. Angola je po Nigérii druh˘m nejvût‰ím producentem ropy v subsaharské Africe. Dennû produkuje zhruba 900 tisíc barelÛ ropy a oãekává se, Ïe bûhem pûti let svou denní produkci zv˘‰í aÏ na 1,6 mil. barelÛ. Spoleãnost Shell pfievezme do konce roku 33 ãerpacích stanic firmy Total a tím zv˘‰í poãet sv˘ch provozovan˘ch pump v âeské republice na 138. Po tomto roz‰ífiení své sítû pfiedstihne Shell firmu OMV, která byla dosud na tfietím místû v poãtu ãerpacích stanic. Na prvním místû je Benzina s 313 pumpami a na druhém âepro se 172 pumpami. Polsk˘ PKN Orlen a maìarsk˘ MOL uzavfiely 20. listopadu pfiedbûÏnou dohodu o budoucí fúzi. Do tfií let by tak

mohl vzniknout nejvût‰í ropn˘ koncern ve stfiední a v˘chodní Evropû s roãním obratem aÏ 9 mld. dolarÛ, schopn˘ konkurovat i gigantÛm jako jsou ruské spoleãnosti Lukoil a Jukos. V první fázi si mají spoleãnosti vymûnit akcie, tak aby kaÏdá z nich vlastnila aÏ 15 % té druhé. Pak má b˘t vytvofiena spoleãná organizaãní jednotka, fiídící spoleãné obchodní aktivity. Ve tfietí fázi by pak do‰lo ke slouãení. Projekt závisí pfiedev‰ím na vládách obou zemí, protoÏe Polsko vlastní 28 % PKN a Maìarsko 23 % MOL. Kuba nabízí spolupráci svûtov˘m tûÏafisk˘m firmám na ropn˘ch nalezi‰tích ve sv˘ch pobfieÏních vodách v Mexickém zálivu. Zatím tu pÛsobí 15 ropn˘ch spoleãností ze ‰esti zemí svûta na základû dohod o v˘mûnû produkce se státní firmou Cubapetroleo. Nyní tûÏí Kuba 50 tisíc barelÛ dennû a spotfiebovává 163 tisíc barelÛ. Zásoby ropy dosahují 532 mil. barelÛ. Hlavním cílem vlády je dal‰í zvy‰ování domácí produkce v souãinnosti se zahraniãními firmami; za surovou ropu a vedlej‰í produkty platí Kuba na svûtovém trhu pÛl druhé miliardy dolarÛ roãnû. Rusko letos podle údajÛ Mezinárodní agentury pro energii pfiedstihlo Saúdskou Arábii v prÛmûrné denní produkci ropy. V fiíjnu tûÏilo pfies 8,5 mil. barelÛ, Saúdská Arábie 8,2 mil. barelÛ. Jak ale upozorÀuje analytik Michail Perfilov z poradenské firmy Petroleum Argus, v‰ak upozorÀuje, Ïe Rusko tûÏí ropu na plnou kapacitu, zatímco Saúdská Arábie produkci reguluje a kdykoli mÛÏe Rusku ukázat záda. MOL dostal od slovenského Úfiadu pro finanãní trh pokutu 10 mil. slovensk˘ch korun za to, Ïe pozdû pfiedloÏil návrh povinné nabídky na odkup akcií Slovnaftu. Poté, co maìarsk˘ koncern zv˘‰il svÛj podíl ve Slovnaftu na pfiibliÏnû 70 %, vyhlásil povinnou nabídku s cenou 1200 slovensk˘ch korun za akcii. Cena v‰ak mûla b˘t podle platné legislativy vy‰‰í. S novou nabídkou pfii‰el MOL o tfii t˘dny pozdûji. ÖMV chce vytvofiit spoleãn˘ podnik s nûkter˘m z rusk˘ch koncernÛ. Do ãtyfi let chce tûÏit v zemi zhruba 1,5 mil. tun ropy roãnû. Aãkoliv v‰ak firma jednala se v‰emi v˘znamn˘mi rusk˘mi spoleãnostmi, mj. Jukos, Lukoil, RosnûfÈ a THK-BP, zatím se nepodafiilo uzavfiít konkrétní dohodu.


Magazín 4/2003

Fokus

Hygiena je slovo známé v‰em od dûtství. Rodiãe vedou dûti k pravidelnému mytí a ãi‰tûní zubÛ, aby se odstranily neãistoty nasbírané bûhem dne. Co v‰ak du‰e? KaÏd˘ má svÛj du‰evní Ïivot, do kterého se dostávají neãistoty, které je tfieba také odstraÀovat. K tomu slouÏí du‰evní hygiena. A právû té se zaãala ve spolupráci s pracovním lékafiem MUDr. Petrem Buãkem intenzivnû vûnovat âeská rafinérská.

V dne‰ním uspûchaném svûtû zapomínáme na du‰evní odpoãinek. Unavená nejsou jen na‰e tûla, ale moÏná je‰tû více na‰e du‰e. Svût je pfiesycen informacemi a podnûty, se kter˘mi se setkává kaÏd˘ ãlovûk od rána do veãera – od informací sdûlovacích prostfiedkÛ, reklamního pÛsobení i na cestách do zamûstnání, pfies du‰evnû stále nároãnûj‰í povolání, aÏ po starosti o rodinu atd. Není divu, Ïe se s tím na‰e du‰e nedokáÏe srovnat a dostáváme se do stresÛ a fiady dal‰ích potíÏí. A následky? „Nejen psychické problémy, ale i cel˘ soubor psychosomatick˘ch potíÏí, tedy problémÛ, které pociÈujeme jako tûlesné, ale jejichÏ pÛvod je v na‰í psychice – zejména v neodÏit˘ch emocích a v celé fiadû nezpracovan˘ch záÏitkÛ, pocitÛ – vznikajících více ãi ménû uvûdomûle – vstupujících do na‰eho my‰lení nebo (ãastûji) jen do podvûdomí. Mnohé si ani nemusíme uvûdomit, ale pfiesto je to v nás,” fiíká P. Buãek. Pravou pfiíãinu si neuvûdomíme, nepfiipustíme na mysl, nûkdy i zámûrnû potlaãujeme (nepfiíjemné, vtíravé my‰lenky). V˘sledkem jsou zpoãátku psychické zmûny jako deprese, pesimismus, neklid, podráÏdûnost, nespavost apod., pozdûji ãasto i zcela „tûlesné” pocity (svírání v krku, bolest Ïaludku, bu‰ení a neklid srdce). Ty se potom projevují jako choroby – napfi. ãastûj‰í infekce, nemoci srdce a cévní soustavy, bolesti hlavy, bolesti v zádech, poruchy trávení, vût‰í náchylnost k onkologick˘m chorobám. „V rámci pracovnû lékafiské ãinnosti jsme se v âeské rafinérské vÏdy vûnovali otázce du‰evní zátûÏe a snaÏili jsme se pomoci, aby jí lidé netrpûli. V loÀském roce jsme ve spolupráci s personálním oddûlením a psychologem zaãali realizovat komplexní antistresov˘ program. Problematika stresu byla zaãlenûna rovnûÏ do projektu Zdravû a bezpeãnû v kanceláfii. Jde o akci firmy, av‰ak chtûl bych zdÛraznit, Ïe stres nevzniká jen na pracovi‰ti, kdekdo z nás je pod napûtím po cel˘ den, ãasto i doma. SnaÏíme se proto vysvûtlo-


Magazín 4/2003

Du‰evní hygiena zdravû v kanceláfii i doma MUDr. P. Buãek

V chemickém prÛmyslu jistû najdeme stresem ohroÏené kategorie – nejen exponovaní manaÏefii, ale navíc i obsluhy velínÛ, kde je tfieba rychle rozhodovat o probíhajících procesech a jevech. âlovûk je pfiitom stále více izolovan˘ od chodu zafiízení a své jednání odvozuje z informací získan˘ch z panelÛ a obrazovek, uÏ to ho mÛÏe uvádût do stavu vy‰‰ího psychického napûtí. „Neznamená to v‰ak, Ïe by byly ohroÏeny jen tyto kategorie, setkal jsem se uÏ s fiadou pfiípadÛ, kdy byla pfiíãinou psychick˘ch problémÛ nedobrá atmosféra a nezdravé vztahy na pracovi‰ti,” dodává P. Buãek. Du‰evní hygienu pfiitom nepovaÏuje jen za záleÏitost medicíny, mûla by se stát souãástí Ïivotního stylu kaÏdého z nás. Lékafi je zde spí‰e odborn˘m poradcem, kter˘ pomáhá ostatním orientovat se v okolním svûtû a v moÏn˘ch dopadech na zdraví, mÛÏe poradit, jak se lze bránit. Antistresov˘ program v âeské rafinérské má komplexní charakter. SnaÏí se ukázat: 1. jak znát sám sebe, uvûdomovat si své reakce, poznat, Ïe jsem ve stresu, 2. jak aktuální stres mohu odvrátit, zmen‰it, 3. jak dlouhodobû bránit vzniku stresov˘ch situací nejen na pracovi‰ti, ale i jinde, vãetnû domova. Hodnû záleÏí na samotn˘ch lidech a na jejich Ïivotním stylu. Velmi úãinn˘m pomocníkem du‰evní hygieny je pravideln˘ sport, doktor Buãek neodsuzuje ani pfiíjemné posezení s pfiáteli tfieba i v hospÛdce s umírnûnou konzumací alkoholu. V Ïádném pfiípadû v‰ak nepomÛÏe zneklidÀující, hluãné a zakoufiené prostfiedí spojené s velkou konzumací alkoholu, nebo vyãerpávající sportovní jednorázov˘ v˘kon. Ty ná‰ stav spí‰e naru‰ují. Schopnost mít rád sama sebe a pfiimûfienû o sebe peãovat a udrÏování vyrovnan˘ch, pfiátelsk˘ch vztahÛ s okolím, moÏno fiíct vãetnû pfiírody, jsou dobrou základnou pro spokojen˘ a smyslupln˘ Ïivot. Zdenûk Hoffmann Mental hygiene – health in the office and at home

vat lidem jak se orientovat, doporuãujeme jim, aby se obãas zamysleli co je a co není dÛleÏité, jak se bránit stresu. Prevence stresu, aÈ uÏ vznikajícího v zamûstnání nebo mimo nû, se zamûstnavateli mÛÏe jen vyplatit, jejím v˘sledkem jsou lep‰í v˘kony v práci,” vysvûtluje MUDr. Buãek.

Dr Petr Buãek outlines his co-operation with âeská rafinérská in the area of employee care. “As part of occupational medicine activities, in âeská rafinérská we have always been focusing on mental stress, trying to help people not to suffer from such stress,” he says. “Last year, we launched a comprehensive anti-stress programme in co-operation with the personnel management department and a psychologist. The issue of stress was also included in the Health and Safety in the Office project. Measures to prevent stress, whether is arises during or outside working hours, will pay off to the employee – their results include better on-job performance.” The âeská rafinérská anti-stress programme is a comprehensive scheme. It tries to show how to know oneself, how to realise one’s reactions, how to know that stress has come, how to avert or mitigate current stress, and how to prevent stress situations over the long haul, not only at work but elsewhere, including one’s home.

15

Forum

Podzimní cena

Poslední záfiijovou sobotu se na mosteckém hipodromu uskuteãnilo jiÏ ‰esté dostihové odpoledne âeské rafinérské. Úãastnil se ho v historii dosavadních roãníkÛ rekordní poãet témûfi stovka koní. Své síly zmûfiili v ‰esti dostizích, které zaplnily program celého odpoledne. Pfiíjemné poãasí babího léta pfiilákalo do hledi‰tû i vysok˘ poãet divákÛ, ktefií byli svûdky hodnotn˘ch sportovních v˘konÛ koní i jezdcÛ.

16


Magazín 4/2003

Forum

Ceské rafinérské Slunce osvûtlovalo i nové stavby, které v leto‰ním roce vyrostly na hipodromu, a to nízkou budovu váÏnice se ‰atnami pro jezdce a do v˘‰ky se tyãící vûÏ rozhodãích, pod kterou se rozprostírá restaurace s terasou. Tímto se mostecké závodi‰tû dostává definitivnû mezi nejlep‰í a zároveÀ nejmodernûj‰í dostihové dráhy v âeské republice. V hlavním dostihu – Podzimní cenû âeské rafinérské mezi 11 pfiihlá‰en˘mi koni zvítûzil rozdílem dvou délek tfiílet˘ tmav˘ hnûdák irského pÛvodu Acces of Glory v sedle s Ïokejem Du‰anem Andrésem. Vedle Podzimní ceny byla druh˘m hlavním dostihem Cena zimní královny, chovatelsk˘ dostih dvoulet˘ch klisen, dnes zvan˘ Národní Listed. Zde pfiekvapila sv˘m vítûzstvím Cathy Dancer, vzdálená pfiíbuzná trojnásobného vítûze Podzimní ceny z let 1998 –2000, populárního Near Dancera. I ostatní rámcové dostihy pfiinesly zajímavou podívanou a ãasto pfiekvapivé vítûze, které uvádíme v tabulce v˘sledkÛ. Ale‰ Soukup

¤editel pro v‰eobecné záleÏitosti ing. Miroslav Delenár pfiedává cenu zástupci majitele vítûzného konû ing. Karlu Trávníãkovi ze spoleãnosti Pe Gaz International.

Hlavní dostih

Cena Vogel Electric

Podzimní cena âeské rafinérské

Relace

rovinn˘ dostih I. Kategorie pro tfiíleté

Cena odborového svazu pracovníkÛ

a star‰í konû na 1800 metrÛ

chemického prÛmyslu

1. Acces of Glory (GB)

Ïokej Du‰an Andrés

Centar

2. Victory Jeane (IRE)

Ïokej Gary Hind

Cena Zimní královny Deníku Mostecka

3. Nectilar (GER)

Ïokej Jana Havelková

Cathy Dancer

4. Swangoo (GER)

Ïokej Ramil Dûmidov

Cena báÀsk˘ch projektÛ Teplice

5. Harry the Beaver

Ïokej Jan Rája

Santa Celicia

Ïokej Karel Germiã

Ïokej Tomá‰ Hurt Ïokej Radek Koplík Ïokej Du‰an Andrés

Cena mûsta Kralupy nad Vltavou Vítûzové rámcov˘ch dostihÛ

Tomasio

Cena spoleãnosti Orling

Cena t˘deníku Homér

Lycum

Goldfisch


Ïokej Blanka ·arinová

Magazín 4/2003

Ïokej Du‰an Andrés Ïokej Radek Koplík

âeska rafinérska’s Autumn Prize On the last Saturday in September, the sixth âeská rafinérská horseracing afternoon took place on the hippodrome in Most. It was attended by a record number of horses, almost one hundred. They pit their strength against each other in six races. Acces [KM1] of Glory, a three-year-old dark bay of Irish origin running with jockey Du‰an Andrés in the saddle won the main event, the âeská rafinérská Autumn Prize, from among 11 entrants by two lengths. The second main event was the Winter Queen’s Prize, a breeders’ race of two-year-old mares, known as the National Listed today. Here, Cathy Dancer, a distant relative of the three-time winner of the Autumn Prize in 1998–2000, the popular Near Dancer, surprised everyone by her victory.

17

Forum

Z E Î I V O TA âESKÉ RAFINÉRSKÉ

Dal‰í krok ekologick˘m smûrem Pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel âeské rafinérské Ing. Ivan Souãek a fieditel francouzské firmy Paragon Litwin SA pan Pier Luigi Rampolla del Tintaro podepsali dne 20. fiíjna smlouvu o v˘stavbû jednotky na dûlení benzínu v rafinérii Kralupy. Tato jednotka, která bude postavena v rámci projektu „âistá paliva”, umoÏní âeské rafinérské dosáhnout zpfiísnûn˘ch ekologick˘ch parametrÛ, jeÏ budou pro pohonné hmoty v Evropské unii zavedeny od roku 2005, respektive 2009. (ruj) Another step in the environmental direction On 20 October, Mr Ivan Souãek, âeská rafinérská Chairman and CEO, and Mr Pier Luigi Rampolla del Tintaro, director of the French company Paragon Litwin SA, signed an agreement on the construction of a petrol separation unit at the Kralupy refinery. The unit will make it possible for âeská rafinérská to meet the more stringent environmental parameters that will be introduced for fuels in the European Union from 2005 and 2009.

Uznání za podporu zdraví âeská rafinérská získala za svoji aktivitu ve prospûch zdraví sv˘ch zamûstnancÛ ocenûní od Národní sítû podpory zdraví na pracovi‰ti. Na 3. národní konferenci HESME (Dobrá praxe v fiízení zdraví, prostfiedí a bezpeãnosti pfii práci), která se konala na konci fiíjna v Brnû, pfievzal „Uznání za etapu podnikového projektu podpory zdraví” z rukou zástupkynû Evropské sítû podpory zdraví na pracovi‰ti MUDr. Aleny ·teflové Ing. Ivo Hamáãek ze sekce lidsk˘ch zdrojÛ âeR. Toto uznání je ve spoleãnosti vnímáno jako ocenûní práce tûch pracovníkÛ, ktefií se podílejí na tvorbû a pfiípravû podnikového programu podpory zdraví a je zároveÀ i podûkováním v‰em zamûstnancÛm, ktefií nabízené aktivity pfiijímají a vyuÏívají a bez nichÏ by Program podpory zdraví zÛstal jen prázdn˘m dokumentem. (ste) Recognition for health support âeská rafinérská was awarded by the National Network for Health Support at Work for its activities benefiting its employees’ health. At the 3rd national conference of HESME (Good Practice in Health, Environment, and Safety at Work Management), which was held in Brno at the end of October, Ivo Hamáãek from the personnel management section accepted the “Recognition for a Stage of a Corporate Health Support Scheme” from Dr Alena ·teflová, a representative of the European Network of Health Support at Work

Golfov˘ den âeské rafinérské Tentokrát za sychravého podzimního poãasí se poãátkem fiíjna uskuteãnil 2. Golfov˘ den âeské rafinérské, opût na Golf Resortu Karl‰tejn. âtyfii desítky soutûÏících rozdûlen˘ch do 10 vyrovnan˘ch flightÛ se s vervou zakously do 18jamkového hfii‰tû. Po prvních odpalech vzalo na milost hráãe i poãasí a vût‰ina hry probíhala pod vysok˘mi mraky, obãas zasvítilo i slunce. Jen boãní vítr nûkdy ovlivÀoval smûr letu míãe nebo bral pokr˘vky hlavy. V˘hled na hrad Karl‰tejn od jamek ã.2 a 18 byl ozdobou celého dne. Podle handicapÛ byli hráãi rozdûleni do tfií kategorií, a tak mohli v podveãer místopfiedseda pfiedstavenstva Eric Anderson a ãlen pfiedstavenstva Miroslav Debnár vyhlásit v˘sledky v tomto pofiadí. (as) Kategorie: Spoleãná (0 – 18,0) 1. âíÏek Ale‰ .........................................36 2. ¤ezníãek Miroslav ............................36 3. Novotn˘ Miroslav .............................35

Kategorie: Spoleãná (18,1 – 24,0) 1. Novák Miroslav ................................36 2. âapka Petr ........................................35 3. Ostr˘ Milan........................................28

Kategorie: Spoleãná (24,1 – 36) 1. Va‰íãek Milan ....................................38 2. ¤ehák Petr ........................................32 3. Janda Václav.....................................30

âeská rafinérská’s Golfing Day Early October saw the 2nd âeská rafinérská Golfing Day, at the Karl‰tejn Golf Resort again. Forty competitors grouped in ten balanced flights started playing on the 18-pit links. The players were divided into three categories by their handicap. The results were announced by Eric Anderson, âeská rafinérská Vice-Chairman, and Miroslav Debnár, on the âeská rafinérská Board of Directors.

18


Magazín 4/2003

Forum

...a nic míÀ, neÏ ‰tû‰tí a úspûchy v roce 2004

Fejeton Co si pfieji k VánocÛm ¤eknu to rovnou: pfieji si k vánocÛm hÛl. Ne snad proto, abych na ni nûkoho bral. Ani proto, aby nûkdo bral na hÛl mû. Nepotfiebuji ji (zatím) ani k chÛzi. NetouÏím po holi mar‰álské, Krakono‰ovû, natoÏ Ïebrácké. Pod stromeãek bych si pfiál hÛl, kterou jsem vidûl v jednom filmu. Je to hÛl zdánlivû obyãejná, ale se zcela zvlá‰tním talentem. Kdepak, nejde o hÛlku kouzelnickou. Ani o hÛl past˘fiskou. Ani o starodávnou hÛl lyÏafiskou z ãasÛ, kdy se pouÏívala jenom jedna. NetouÏím ani po Ïádné ze souãasn˘ch moderních holí trekingov˘ch, které slouÏí ke sviÏnému kráãení. Nepfieji si ani hÛl Meky Messera; nÛÏ ukr˘vám radûji v pfiíborníku. Ta hÛl, kterou bych rád dostal, má zvlá‰tní schopnost zabodnout se do zemû na pravém místû a pfiivést ãlovûka k bohatství. Îe o Ïádné takové zázraãné holi nevíte? Omyl! Je vysoce pravdûpodobné, Ïe jste ji spatfiili na vlastní oãi. Pro bliÏ‰í charakteristiku té mé vysnûné hole pfiipojujím záhy úryvek z Brdeãkova literárního scénáfie, podle nûhoÏ byl natoãen legendární film Limonádov˘ Joe. Pfiedpokládám, Ïe jste vidûli tuto kultovní komedii. Právû v ní se mihne ona hÛl, po níÏ touÏím jako po dárku k VánocÛm. Je‰tû pfied ocitováním úryvku ze 43. obrazu Brdeãkova literárního scénáfie upfiesÀuji, Ïe dotyãn˘ obraz nese název „Hfibitov u Stetson City“. Je to scéna v závûru filmu. Pfiíbûh vrcholí a divák se dozvídá, Ïe dva velekladní hrdinové filmu se rozhodnou uÏívat do budoucna spoleãné pfiíjmení Kolalokovi. Krásná Winnifred je ztûlesnûná tûlem Olgy Schoberové. Limonádov˘ Joe je zpodobnûn Karlem Fialou a zpûvácky vylep‰en taktéÏ Karlem, ov‰em Gottem. Aby mladá dvojice dostala nûco do zaãátku, o to se záhy postará pfiítomn˘ JoeÛv otec – továrník Kolalok (Jifií Steimar). Je tu i Horác (Milo‰ Kopeck˘). A teì uÏ následuje slíben˘ citát z Brdeãkova literárního scénáfie. Pan Kolalok se obrátí k Winnifred:


Magazín 4/2003

„JiÏ jsem poznal pana otce. Je to v˘teãn˘, v‰eho schopn˘ muÏ. Pojì na mou hruì, dûvenko!“ Zabodne hÛl do zemû, aby mohl obejmout Winnifred obûma rukama. A vida, zpod bodce vytryskne pramének ãerné, olejnatû husté tekutiny. Horác první pozná, oã kráãí: „Nafta!“ Vytrhne hÛl ze zemû, odkud teì vyrazí uãinûn˘ gejzír. Nyní uÏ snad je jasné, proã právû po takové holi tak velice touÏím! Nemám nic proti poctivé práci, ale takov˘ poctiv˘ naftov˘ gejzírek bych rozhodnû pfiivítal. Pfiedstavuji si, Ïe je to hÛl nadaná proutkafiskou schopností: bodne spolehlivû právû tam, kde je ropné loÏisko. MÛj tatínek fiíkal, Ïe peníze neleÏí na ulici, a Ïe ãlovûk si je musí zaslouÏit. Proto bych tou holí nebodal do Ïádné ulice. Rad‰i nûkde mimo cestu – tam by mi mohla ropa vytrysknout i nezaslouÏenû. Jak mám v‰ak naznaãit blízk˘m, Ïe bych po té holi touÏil jako po dárku k VánocÛm? Je mi Ïinantní fiíkat si o dárek pfiímo. Lep‰í by to bylo oklikou. Jedna taková pfiíleÏitost se mi pfied leto‰ními Vánoci naskytla. Marek Eben mû poctil tím, Ïe mû pozval jako hosta do svého televizního pofiadu Na plovárnû. Pfied natáãením mi blesklo hlavou, Ïe bych v rámci nûkteré z odpovûdí mohl jen tak jakoby mimochodem utrousit, Ïe kaÏd˘ z nás má nûjaké vánoãní pfiání, napfiíklad já... Pfiedstavoval jsem si, Ïe pofiad pak uvidí i nûkdo z m˘ch blízk˘ch a bleskne mu: „To je dobr˘ tip na dárek pro nûj!“ JenÏe tûsnû pfied natáãením mi sklaplo. ReÏisér Jan Hojta‰ mi totiÏ sdûlil, Ïe rozhovor se sice natáãí teì pfied Vánoci, ale Ïe vysílat se bude aÏ po JeÏí‰kovi – v lednu 2004. V‰e nasvûdãuje tomu, Ïe moje vánoãní pfiání zÛstane nevysly‰eno. Av‰ak po leto‰ních vánoãních svátcích budou za rok následovat Vánoce dal‰í, a tak nad moÏností splnûní svého pfiání zatím je‰tû nelámu hÛl. Rudolf KfiesÈan

19

Magazín âeská rafinérská

Recommend Documents