M o r a v s k o s l e z s k ý k r a j kraj příznivý pro

kontakty Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Na Jízdárně 7, 702 00 Ostrava tel.: 595 691 211, fax: 595 691 204 http://www.rdaova.cz/index.php

Moravskoslezský kraj - Krajský úřad 28. října 117, 702 18 Ostrava, odbor regionálního rozvoje, tel.: 595 622 222 http://www.kr-moravskoslezsky.cz/

CzechInvest Štěpánská 15, 120 00 Praha 2 tel.: 296 342 500 http://www.czechinvest.cz

Okresní hospodářská komora – Karviná Svatováclavská 97/6 733 01 Karviná-Fryštát Tel.: 596 311 707 http://www.hkok.cz

CzechInvest Regionální kancelář pro Moravskoslezský kraj Výstavní 8, 709 51 Ostrava – Mar. Hory Tel.: 597 479 212 CzechTrade http://www.czechtrade.cz CzechTrade – regionální informační místo Ostrava Výstavní 8, 709 00 Ostrava – mariánské Hory Tel.: 597 479 330 Český statistický úřad http://www.czso.cz/ Euro Info Centrum – Ostrava Na Jízdárně 7, 702 00 Ostrava 1 Tel.: 595 691 232 http://www.rdaova.cz Hospodářská komora České republiky http://www.hkcr.cz/index.aspx Kancelář zmocněnce vlády pro Moravskoslezský kraj Veleslavínova 4, 702 00 Ostrava 1 tel: 596 110 544 Krajská hospodářská komora Výstavní 8, 709 00 Ostrava tel.: 597 479 325 http://www.khkmsk.cz/index.php Městské informační centrum, o.p.s. Nádražní 7/686 702 00 Ostrava Tel.: 596 123 913 http://www.ostravainfo.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu http://www.mpo.cz/

Okresní hospodářská komora – Opava Nádražní okruh 27, 746 01 Opava Tel.: 553 714 259 http://www.komora.opava.cz Podnikatelské a inovační centrum - BIC Ostrava, s.r.o. Mostárenská 1156/38 703 00 Ostrava-Vítkovice Tel.: 595 957 458 http://www.bicova.cz Regionální porad. a informační centrum při Institutu rozvoje podnikání, s.r.o. Michálkovická 1859/226, 710 00 Ostrava Tel.: 595 229 000 http://rpic.irp.cz Regionální rozvojové agentura – Třinec Nám. TGM 383, 739 61 Třinec http://www.hrat.cz

Mor avskoslezský kr a j

Regionální poradenské a informační centrum – Kazuist spol. s.r.o. Husova 401, 739 61 Třinec Tel.: 558 335 479 http://www.kazuist.cz RPIC-ViP s.r.o. Výstavní 8, 709 00 Ostrava Tel.: 596 616 794 http://www.rpic-vip.cz Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Výstavní 8, 709 00 Ostrava tel.: 596 618 669 http://www.msunion.cz/ Statutární město Ostrava - magistrát Prokešovo nám. 8, 729 30 Ostrava Tel.: 599 444 444 (ústředna) 599 443 242 (stř. informačních služeb) http://www.ostrava-city.cz http://www.mmo.cz

Realizace a design: Agentura API s.r.o.

kraj příznivý pro podnikání

Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 Fax: 595 622 126 E-mail: [email protected] www.kr-moravskoslezsky.cz

si l n ič n í v z d á l e n o s t i Silniční vzdálenosti důležitých evropských a českých měst

dálniční síť stavající a planovaná

Berlín Bratislava Londýn Moskva Paříž Řím

Rating Moravskoslezského kraje CRA RATING AGENCY, a. s., renomovaná regionální ratingová agentura, jediná afilace Moody‘s Investors Service ve střední Evropě, dokončila ratingové hodnocení Moravskoslezského kraje. CRA udělila kraji následující hodnocení: dlouhodobý mezinárodní rating dlouhodobý lokální rating výhled krátkodobý rating

AczAa stabilní czP- 1

650 300 1 520 1 560 1 522 1 725

Varšava Vídeň Katovice Brno České Budějovice Hradec Králové

Praha

350 310 90 170 346 240

Kladno Olomouc Plzeň Praha Ústí nad Labem

N

EST

Ostrava

S

LT

IRL

London

Moravskos lezský kraj - kraj p ř í znivý pro po dnik án í

BY

RUS

GB

Obsah: Úvodní slovo..................................................................................................1 Od minulosti k současnosti............................................................................2 Charakteristika kraje......................................................................................3 Sociální infrastruktura....................................................................................4 Technická infrastruktura................................................................................7 Doprava.........................................................................................................8 Trh práce.....................................................................................................10 Vzdělání...................................................................................................... 11 Podmínky pro podnikání..............................................................................13 Průmyslové zóny v Moravskoslezském kraji..................................................14 Brownfields.................................................................................................16 Investiční pobídky........................................................................................ 17 Informační zdroje........................................................................................20 Silniční vzdálenosti......................................................................................21

RUS LV

DK

Brno

393 93 456 350 454

1 520 km

D

B Paris

železniční koridor I železniční koridor I dálnice D47 dálnice v provozu

Warszawa

Berlin

NL

PL

650 km

CZ

L

310 km

1 522 km

SK

Bucuresti

HR BIH

I

RO

Budapest H

A SLO

Madrid

UA

MO

400 km

Wien CH

P

1 200 km

Praha

F

E

350 km

YU

Sofija BG

1 725 km

MK

Roma

TR

AL GR

1-22

Úvodní slovo Vážení přátelé, otevíráte publikaci, jejímž cílem je podat řadu aktuálních informací o našem kraji. Moravskoslezský kraj je bezesporu atraktivním místem pro život, práci i volný čas, kde dochází k nepřetržitému růstu kvality života – zlepšuje se stav životního prostředí, zkvalitňuje se silniční a železniční dopravní síť, rozšiřuje se nabídka bydlení, náš kraj si trvale udržuje třetí nejvyšší průměrné mzdy v České republice (po Praze a Středočeském kraji). Moravskoslezský kraj má svébytnou totožnost a jasné vymezení, jak zeměpisné, tak kulturní a je domovem více než jednomu a čtvrt miliónu lidí, kteří žijí v průmyslových, městských, zemědělských i venkovských oblastech na Ostravsku, Karvinsku, Frýdeckomístecku, Novojičínsku, Opavsku a Bruntálsku. Jsem přesvědčen o tom, že za téměř 16 let rozvoje podnikání ve volném tržním prostředí došlo v kraji v této oblasti ke změnám, jaké historie nepamatuje. Po desetiletích budování průmyslových gigantů, zaměřených výhradně do sfér těžkého průmyslu, se struktura podnikání změnila opravdu k nepoznání. Výrazně se zdejší firmy prosadily v oblasti informačních technologií, elektronice a elektrotechnice – tedy v odvětvích, která byla jakýmsi „vedlejším produktem“ centralizovaného hutnictví a strojírenství. Moravskoslezský kraj má všechny předpoklady pro to, aby byl živý, soběstačný a ctižádostivý, s dynamickou ekonomikou, zdravým životním prostředím a svou svébytnou kulturou. Kraj, v němž existuje široké uplatnění nových investičních projektů a kde má každý příležitost rozvinout svůj potenciál a své možnosti. Vedle toho dnes v kraji existuje celá řada menších i větších firem, zabývajících se jak tradičními řemeslnými obory, tak špičkovými technolo-

giemi a hi-tech produkty. Je na prosto jasné, že Moravskoslezský kraj zůstane krajem průmyslovým, neboť má do budoucna ty nejlepší předpoklady svého rozvoje – jsou zde výrobní areály, postupně opouštěné původními mateřskými firmami, je zde kvalitní technická infrastruktura, ale zejména zde je spolehlivá a technicky erudovaná pracovní síla a kvalitní odborné střední i vysoké školství. Vedle toho však má Moravskoslezský kraj i vynikající potenciál v zázemí ve své strategické poloze v trojúhelníku mezi Polskem a Slovenskem, v přírodních krásách a historických a technických památkách, které jej společně předurčují k tomu, aby se stal centrem rozvinutého turistického ruchu. Moravskoslezský kraj je krajem kontrastů a příležitostí, nabízí veškeré podmínky pro dynamický rozvoj, stabilizaci nového životního stylu a široké uplatnění nových investičních projektů. Vážení přátelé, přál bych si, aby se vám publikace, kterou právě otevíráte, stala zdrojem zajímavých informací o Moravskoslezském kraji a jeho současné podobě.

Evžen Tošenovský hejtman Moravskoslezského kraje

Od minulosti k současnosti Území kraje mělo v minulosti velký význam, oblast byla již osídlena pravěkými obyvateli. Významnou památkou tohoto období je například historické náleziště na Landeku, které mimo jiné dokazuje, že pračlověk před více než 3 mil. let znal a používal uhlí. Tento nález je přímo symbolický pro další vývoj oblasti. Po objevu ložisek černého uhlí v roce 1763 se severní Morava a Slezsko stávají průmyslovým centrem české země. Zaměstnání

v průmyslových podnicích začalo lákat obyvatele okolních regionů a krajů, a tím značně narůstal počet obyvatel kraje. S tím byl spojen vznik nových měst a obcí. Vzrůstající důležitost kraje přerušily světové války. Přesto i v dějinách dvacátého století si Moravskoslezský kraj našel své místo, a ačkoli byl dlouho vnímán pouze jako ono slavné „ocelové srdce republiky“, je o něm možné na začátku třetího tisíciletí hovořit jako o významném centru kultury, společenského života a rozvoje podnikání.

Moravskos lezský kr aj - kr aj p ř í zn ivý p ro pod ni k án í

C h a r a k te r i s t i k a k r a j e Moravskoslezský kraj leží v severovýchodní části České republiky. Sousedí se Zlínským a Olomouckým krajem. Na severu a východě sdílí hranice s Polskem, na jihovýchodě se Slovenskou republikou. Základní charakteristiky Rozloha Počet obyvatel Hustota obyvatelstva Sídlo kraje - Ostrava

5 445 km2 1 255 910 230 obyvatel na km2 313 088 obyvatel

V čele Moravskoslezského kraje stojí hejtman, jeho sídelním městem je Ostrava.

Klima

Podnebí lze charakterizovat jako klima severního mírného pásu s převládajícími jihozápadními větry. Roční průměrná teplota se v závislosti na nadmořské výšce pohybuje kolem 9 °C, roční srážkový úhrn činí 650 mm až 1500 mm.

Moravskoslezský kraj ohraničuje východní část masivu Hrubého Jeseníku, střední částí území pak prochází Nízký Jeseník společně s Oderskými vrchy a Opavskou pahorkatinou. V Hrubém Jeseníku se nachází i nejvyšší vrchol kraje – Praděd (1 492 m n. m.). Z jihovýchodu zasahuje do kraje pohoří Moravskoslezských Beskyd s druhou výraznou dominantou kraje – Lysou Horou (1 323 m n. m.). Význačnější nížinou je Ostravsko-kravinská pánev, která je proslulá jako významné naleziště kvalitního černého uhlí. Nejvýznamnějším vodním tokem je Odra, pramenící v Oderským vrších. Z hospodářského hlediska kraj od minulosti patří ke stěžejním průmyslovým lokalitám České republiky, což je dáno především tím, že je významným nalezištěm černého uhlí, které podmínilo rozvoj dalších průmyslových odvětví, jako je hutnictví, chemický průmysl, strojírenství. Kromě toho se zde vyskytují i polymetalické rudy, ložiska zemního plynu, vápence, žuly, štěrkopísků apod. V současné době je postupně těžký průmysl nahrazován lehkým a službami. V zemědělské oblasti je reliéf krajiny vhodný především k pastevectví, pěstování obilovin a brambor.

SO C IÁLNÍ IN F RAS T RUK T URA Zdravotnictví Na území kraje se nachází 20 nemocnic se 7 877 lůžky a 4 450 lékařů. Poskytování zdravotní péče v kraji je z hlediska infrastruktury i personálního zabezpečení na vysoké úrovni. Kraj disponuje rovněž zdravotní záchrannou službou, která vyniká vysokou technickou a organizační kvalitou. V regionu je vyvinut na vysoké technické a organizační úrovni Integrovaný záchranný systém (Zdravotnická záchranná služba, Hasičský záchranný sbor, Policie České republiky).

Kultura V Moravskoslezském kraji působí řada výz namných kulturních institucí. Kulturní život je soustředěn především do tradičních kulturních center – Ostravy, Opavy a ostatních okresních měst. Významnou kulturní úlohu sehrává Český Těšín s ohledem na polskou menšinu. V kraji jsou pořádány různé kulturní akce a festivaly (např. Colours of Ostrava, Janáčkovy Hukvaldy, Bethowenův Hradec). V poslední době se celostátně známým fenoménem stává Stodolní ulice (www.stodolni.cz), kde je na malém prostoru soustředěno několik desítek zábavních klubů. Své vyžití tady nachází zvláště mladá a střední generace. Druh kulturního zařízení divadla kina veřejné knihovny muzea galerie amfiteátry

Počet 24 65 419 70 114 25

Zdroj: statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2004

Lázně Lázně Karlova Studánka, s. p. - přírodní klimatické lázně v pohoří Hrubý Jeseník, inhalace, balneoterapie. Sanatoria Klimkovice, a. s. - jodo-bromové koupele v blízkosti města Ostravy, léčba pohybového ústrojí, neurologických a gynekologických potíží. Lázně Darkov, a. s. - jodo-bromové lázně ve městě Karviná, léčba pohybového ústrojí, rekonvalescence po úrazech a operacích.


Sport Města a obce v Moravskoslezském kraji nabízí pestrou škálu sportovního vyžití prostřednictvím stovek hřišť, tělocvičen, koupališť a bazénů. V Beskydech a Jesenících se nabízí bohaté možnosti letních (turistika, cykloturistika, paragliding, golf) i zimních (běžecké i sjezdové lyžování) sportů. Po celý rok jsou k dispozici zařízení pro squash, tenis, basketbal, volejbal. Pro milovníky vodních sportů vznikají kromě veřejných bazénů a koupališť nové aquaparky (např. ve Frýdku-Místku). Každým rokem probíhá v Moravskoslezském

Bydlení Moravskoslezský kraj nabízí mnoho příležitostí pro spokojené a komfortní bydlení v městských centrech i venkovských oblastech.

kraji atletický mítink Zlatá tretra – Super Grand Prix, který se může řadit mezi špičku podobných mítinků, které probíhají např. v Paříži, Římě, Oslu, Berlíně. Sportovní zařízení v kraji koupaliště hřiště tělocvičny stadiony, včetně krytých zimní stadiony

Počet 131 1 053 639 130 25

Ceny bytů jsou závislé na velikosti a technickém stavu a místě kde se nacházejí.

Bytový fond Byty celkem byty obydlené v rodinných domech v bytových domech byty neobydlené v obydl. domech byty neobydlené v neobydl. domech obydlené přechodně z toho podle původu slouží k rekreakci z toho

v tom

508 628 470 235 169 210 298 495 17 648 20 745 2 480 7 878


SO C IÁLNÍ IN F RAS T RUK T URA Technické vybavení bytů a ukazatele úrovně bydlení Obydlené byty úhrnem

byty podle vybavení

průměrný počet

plyn v bytě vodovod v bytě vlastní splachov. záchod vlastní koupelna, sprchový kout ústřední topení etážové topení osob na byt osob na obytnou místnost 8 +m2 obytné plochy na byt obytné plochy na osobu obytných místností na byt

470 235 374 903 466 638 456 299 457 690 397 918 21 998 2,66 1 47,4 17,7 2,69


Obydlené byty podle právního důvodu užívání a velikosti bytu Obydlené byty úhrnem z toho podle právního důvodu užívání

z úhrnu podle počtu obytných místnosti

ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní člena bytového družstva 1 místnost 2 místnsoti 3 místnosti 4 místnosti 5+ místností


Domácí i zahraniční investoři přicházející do Moravskoslezského kraje mají dobrý výběr luxusních bytů a domů vybavených veškerým zařízením. Tento typ bydlení je situován v atraktivních lokalitách měst i na venkově. Nákupování V Moravskoslezském kraji se nachází více než 20 hypermarketů. Pro investici na území kraje se rozhodly mnohé zahraniční obchodní řetězce jako Makro, Tesco, Kaufland, Interspar, Hypernova, Globus, OBI, Bauhaus, Baumax, Hornbach, Ikea, Sconto, Europa Möbel atd. Mnohá obchodní centra plní kromě obchodního také významnou roli relaxační (kavárny, restaurace) a kulturní (multikino CineStar s osmi sály v centru Futurum v Ostravě).


470 235 135 041 33 382 169 558 86 702 56 152 155 435 176 871 48 904 30 314

T ec h n i c k á i n f r a s t r u k t u r a Energie Zdroje a dovozy elektrické energie dostačují potřebě. Největším dodavatelem el. energie je Elektrárna Dětmarovice (výkon 800 MW).

Plyn Kraj se vyznačuje dobrou dostupností zemního plynu. Centrální zásobování teplem je rozvinuté v důsledku vysoké urbanizace. Největším distributorem zemního plynu v kraji je společnost Severomoravská plynárenská a.s. Telekomunikace Základní telekomunikační síť je funkční, s dos tatečnou kapacitou, postupuje proces jejího zkvalitňování včetně rozšiřování využití Internetu. Pokrytí u všech mobilních sítí již dosahuje téměř 100 % obyvatelstva. Rychle se rozvíjí pokrytí kraje vysokorychlostním připojením k internetu pomocí ADSL i bezdrátovým připojením. Zásobování vodou a kanalizace Rozsah zásobování vodou z veřejných vodovodů a stupeň odkanalizování převyšují průměrné hodnoty ČR. Pitná voda je zajišťována z vodních nádrží (Kružberk, Šance, Morávka) a stávající zdroje jsou propojeny a dostačující.

D o p r ava Moravskoslezský kraj zaujímá strategickou polohu na rozmezí tří států: České republiky, Polska a Slovenska. Především díky této výhodné poloze je kraj křižovatkou dvou dopravních koridorů: západ – východ (Německo – Ukrajina) a sever – jih (Skandinávie – Itálie).

dálniční sítě. Dokončení výstavby dálnice je plánováno nejpozději do konce roku 2008. Železniční doprava Moravskoslezský kraj disponuje velmi hustou sítí železnic, jejíž celková délka činí 677 km. Všechny železniční tratě na území Moravskoslezského kraje jsou provozovány Českými drahami, a.s. Pro kraj je velmi důležitá mezinárodní železniční doprava. Krajem procházejí dva mezinárodní železniční tahy (E40, E65), které jsou součástí rychlostních koridorů. Významnou úlohu hraje v Moravskoslezském kraji nákladní železniční doprava, kde je díky lokalizaci velkých průmyslových podniků velmi silná přeprava pevných paliv, hutních výrobků, chemických produktů a nerostných surovin.

Silniční doprava V Moravskoslezském kraji je celkem 3 410 km silnic I., II. a III. třídy. Komunikace mezinárodního významu: • E75 (I/48 Chotěbuz Polsko – Chotěbuz, I/11 Chotěbuz - Mosty u Jablunkova Slovensko) • E462 (I/47 Lipník n/B – Bělotín, I/48 Bělotín - Český Těšín, I/11 Český Těšín - Český Těšín, I/48 Český Těšín - Chotěbuz Polsko) Základem silničního dopravního systému kraje jsou hlavní páteřní trasy budované dálnice D47, modernizované rychlostní komunikace R48 a v příčném směru mezinárodní silnice I/11. Dálnice D47 je součástí trasy VI. B transevropského multinodálního koridoru a součástí evropské

Vodní doprava V současné době není náš kraj napojen na vodní cesty a nevyužívá tohoto ekonomického druhu přepravy. Za perspektivní lze považovat splavnění řeky Odry z Kozle do Bohumína.

ª¬ ©ª

ÀÇÃÄË

ª¬

·ÇÊÃÉÁ

©«

¦¦

©ª

¦¦

¦¦ ¦¦

©«

¦¦

ÇTÂ¶FÄË

ÄÅ¶Ë¶ ÀÇ¶Ë¶Fº

©«

©ª

¦¦

ª¬

©«

Ë0ÉÀÄË

ÄÈÉÇ¶Ë¶

©¬

ª¬ ©¬ ¹©¬ ÄÁÄÂÄÊ¸

ª«

ÉF¾Ãº¸

»ÇT¹Á¶ÃÉ Ã¶¹ÄÈÉÇ¶Ë¾¸0 ¿¶·ÁÊÃÀÄË »ÇºÃIÉÉÅÄ¹ Ç¶¹½ÄIÉ(Â

¨ª


¦¦

ª«

ª

ª¬

ÀÄÅF¾ËÃ¾¸º

©

ÃÄËT¿¾$0Ã

¦¦

© º«ª ÅFºÇÄË

$ºÈÀTÉ(I0Ã

»ÇT¹ºÀ

©

©-místek

©¬

Ä¹ÇÎ

ª«

ª«

Ë¶ÇI¶Ë¶

À¶ÇË¾Ã

½¶Ë0FÄË ª

Letiště MOŠNOV

ª

čísla silnic

ª®

·0ÁÄËº¸

ª¬

46

ª®

«¬

ª ª«

¦¦

¦¦

silnice I. třídy

železniční koridory – plán

«¬

ÄÇÁÄË

©«

silnice I. třídy – páteřní

významná silnice II. třídy

¹©¬ À¶ÉÄÌ¾¸º

«¬

čtyřpruhové silnice

·Ä½ÊÂ0Ã

½ÁÊ$0Ã ª«

dálnice – plán

ª«

º©¥ W¾Á¾Ã¶

Letecká doprava Mezinárodní letiště Ostrava je důležitým leteckým centrem nejen Moravskoslezského kraje, ale zároveň největším regionálním letištěm v České republice. Vzhledem ke své poloze slouží jako významný vstupní bod do průmyslového regionu severní Moravy a Slezska, oblasti s největší koncentrací ekonomického potenciálu v České republice. Poloha v dosahu hranic s Polskem a Slovenskem předurčuje ostravskému letišti také význam na mezinárodní úrovni. Je situováno 20 km od Ostravy (v Mošnově). Disponuje velmi příznivými technickými parametry (vzletová a přistávací dráha 3 600 x 63 m) a umožňuje přistávání všech kategorií letadel bez omezení. Jedná se o letiště s pravidelným i nepravidelným mezinárodním a vnitrostátním provozem, které je vybaveno pro odbavování leteckého nákladů včetně velkých skladovacích zařízení. Letiště Ostrava, a. s. je ve vlastnictví Moravskoslezského kraje. Na jaře roku 2006 bude otevřen nový terminál, který bude cestujícím a návštěvníkům nabízet mnohem větší komfort a rozsah služeb. Nová odletová hala bude dvoupatrová, s kapacitou 500 cestujících za hodinu a bude rozdělena do dvou částí - pro cestující do členských států Schengenského systému a cestující do ostatních zemí. Cestujícím budou k dispozici rychlá občerstvení a salónky, v plánu je také kavárna s výhledem na letištní plochu. Dalším krokem bude výstavba příletové části terminálu, čímž se celková kapacita haly zvýší na 3 milióny cestujících ročně. Stávající prostory budou poté využívány pro odbavení cestujících menších letadel tzv. všeobecného letectví. www.airport-ostrava.cz

Prognóza vývoje počtu cestujících Za rok 2000 2005 2010 Letecká doprava 5,6 6,8 9 (mil. cestujících) Ukazatel růstu - +21,42 +32,35

2015 11,5 +27,8

Zdroj : Ministerstvo dopravy a spojů ČR, Český statistický úřad

Již v současné době je letiště významným podpůrným faktorem pro zahraniční investory směřující do regionu (90 % cestujících na pravidelných linkách tvoří obchodní cestující). Po letišti Praha Ruzyně je druhým mezinárodním letištěm s nepřetržitým provozem v ČR. Letiště má potenciál stát se regionálním letištěm nejen pro Moravskoslezský kraj, ale i polské a slovenské příhraničí. Kromě tohoto letiště existuje několik malých funkčních letišť s potenciálem budoucího rozvoje pro potřeby sportu a obchodu (Zábřeh u Benešova, Frýdlant nad Ostravicí, Krnov).

T r h p r á ce Věková struktura obyvatel kraje (%) Věk Předproduktivní (0-14 let) Produktivní (15-64 let) Poproduktivní (64 +) Celkem 13 %

Počet obyvatel (abs.) 200 384 899 838 160 055 1 260 277 16 %

Předproduktivní (0-14 let) Produktivní (15-64 let) Poproduktivní (64 +)

71 % Zdroj: Český statistický úřad

Nezaměstnanost od roku 2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Míra nezaměstnanosti v ČR (%) 9,0 8,5 9,2 9,9 9,2 8,9 (31. 8. 2005)

Míra nezaměstnanosti v MSK (%) 15,14 14,90 15,26 16,40 16,21 14,5 (31. 8. 2005)

Zdroj: Český statistický úřad

Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání Vzdělání Základní Střední odborné Úplné střední s maturitou Vysokoškolské

Moravskoslezský kraj (%) 31,3 46,4 19,1 2,7

Zdroj: Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2004

Porovnání platů MSK s ČR Průměrné mzdy Průměrná mzda v Moravskoslezském kraji Průměrná mzda v ČR Minimální výše mzdy v ČR

Daně 17 481,18 763,7 185,-

31. 8. 2005, Ministerstvo práce a sociálních věcí

10

Typ daně Daň z příjmu FO Daň z příjmu PO DPH

Velikost daně (%) 15 - 32 26 5 a 19

Zdroj: Zákony č. 586/1992 Sb. a č. 235/2004 Sb.


Vz d ě l á n í Zvýšení vzdělanosti jako šance k uplatnění na trhu práce a aktivní možnost vytváření pracovních míst je jednou z hlavních priorit Moravskoslezského kraje. Sít předškolních a školních zařízení i institucí zajišťujících mimoškolní

aktivity nabízí vzdělání na všech stupních od základního až po vysokoškolské. Ojedinělou součástí Moravskoslezského kraje je i národnostní školství – v polském jazyce se vyučuje na vybraných základních i středních školách.

Vzdělanostní struktura obyvatel v Moravskoslezském kraji Nejvyšší dosažené vzdělání Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské Celkem

Počet obyvatel (tis.) 245,7 431 297,7 84,2 1 058,7

Počet obyvatel (%) 23 41 28 8 100


vysoké školy Vysoké školství je v Moravskoslezském kraji velmi rozvinuté. Svědčí o tom tří vysoké veřejné školy a jedna soukromá. Je možné studovat humanitní, technické, ekonomické i přírodní

obory, jako např. filozofii, pedagoiku, ekonomii, geo-techniku, ekologii, mechaniku, technologie, konstrukce, energetiku, robotiku, elektroniku, informatiku, požární ochranu.

Vysoká škola

Fakulta

Slezská univerzita Opava

Filozoficko-přírodovědecká fakulta Obchodně podnikatelská fakulta Celoškolské pracoviště*) Celkem Ekonomická fakulta Fakulta stavební Fakulta strojní Fakulta elektrotechniky a informatiky Hornicko-geologická fakulta Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství Fakulta bezpečnostního inženýrství Celkem Filozofická fakulta Pedagogická fakulta Přírodovědecká fakulta Zdravotně sociální fakulta

Vysoká škola báňská -TU

Ostravská univerzita

Počet studentů 2 042 1 898 104 4 044 5 317 1 686 2 518 2 694 3 306 1 809 1 728 19 058 1 810 2 926 1 711 879

Počet absolventů 310 394 17 721 971 154 453 216 394 220 letos 175 118 2 526 238 602 239 154

11

Vysoká škola

Fakulta

Ostravská univerzita

Celoškolské pracoviště**) Celkem

Vysoká škola podnikání CELKEM

Počet studentů 225 7 551 1 531 32 184

Počet absolventů 8 1 241 195 4 683

Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Poznámka: počty studentů se uvádějí k 31. 10. 2004, počty absolventů v roce 2004 *) Matematický ústav Opavské univerzity v Opavě **) Institut pro umělecká studia Ostravské univerzity

Jazykové vzdělávání V kraji působí dvě státní jazykové školy a 20 soukromých jazykových škol. Mimo tyto jazykové školy, jsou v kraji školy, vyučující v anglickém jazyce, např.: • Mateřská škola, Josefa Lady 6, Ostrava

12

• Základní škola, Ostrčilova • Střední škola – gymnázium Čs. Exilu Ostrava • Gymnázium Beskydy Mountain Academy s.r.o.


Podmínky pro podnikání Moravskoslezský kraj od 19. stol. patřil a stále v současnosti patří mezi nejdůležitější průmyslové regiony střední Evropy.

Kraj vykazuje v tvorbě HDP 2. největší hodnotu v ČR, při přepočtu HDP na obyvatele kraje dosahuje 3. místa.

Po roce 1989, ruku v ruce se změnou politického klimatu v zemi, dochází k výrazným změnám také na Ostravsku. Celoplošná restrukturalizace průmyslu, vedoucí k výraznému útlumu průmyslové výroby, má na region značný dopad. Mezi nejpatrnější kroky patří omezení těžby černého uhlí a útlum průmyslových kolosů jako je Nová huť, Vítkovice atd., což vedlo k masivnímu nárůstu nezaměstnanosti v regionu. Na druhé straně pokles výroby či mnohé významné kroky při ekologizaci provozů v podnicích mají velmi příznivý dopad na zlepšení životního prostředí v kraji. Mnohé restrukturalizované podniky byly odkoupeny zahraničními investory. V kraji je 12 průmyslových zón, jejichž průměrná zaplněnost je cca 65%. Také stávající průmyslové areály mohou domácí i zahraniční investoři využít pro nové podnikatelské záměry.

KLASTRY Klastr je soubor regionálně propojených společností (podnikatelů) a přidružených institucí a organizací – zejména institucí terciárního vzdělávání (VŠ, VOŠ) - jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti.

V Moravskoslezském kraji se jedná o odvětvová uskupení v oboru automobilovém, strojírenském, chemickém (vodíkový klastr), ICT (hardware) a dřevařském.

Vybrané hospodářské ukazatele HDP v tržních cenách Podíl MSK na tvorbě HDP v ČR HDP na obyvatele HDP ve srovnání s prům. EU 25

Zúčastněné společnosti si navzájem konkurují, ale současně jsou nuceny řešit řadu obdobných problémů (vzdělávání zaměstnanců, přístup ke stejným dodavatelům, spolupráce s výzkumnými a vývojovými kapacitami, nedostatečné zdroje na výzkum apod.). Díky spolupráci v těchto oblastech mohou řadu svých omezení překonat a získat konkurenční výhodu, která se těžko napodobuje.

249,9 mld. Kč 10,3 % 197 650 Kč 58,5 %

Zdroj: ročenka Moravskoslezského kraje 2004 Poznámka: přehled (údaje za rok 2002)

Chemický průmysl Vodohospodářství Strojírenství

Automobilový průmysl Strojírenství Pivovarnictví

Technické textilie Obalová technika Bižuterie Polygrafie Sklo Farmaceuticko-medicínské technologie Zpracování kamene Liberec

Ústí nad Labem

Dřevařství Karlovy Vary Hudební nástroje „Tableware“ vše na stůl Plzeň Lázně / Turistika

Praha

Hradec Králové Pardubice

Technické plasty Chemický průmysl Elektrotechnika Strojírenství Nábytkářství Dřevařství Pivovarnictví ICT – hardware Obnovitelné zdroje Stavebnictví Automobilový průmysl Strojírenství Chemický průmysl Ostrava (vodíkový klastr)

Olomouc Jihlava

Mechatronika Mostní konstrukce

Zdroj: CzechInvest

České Budějovice

Vodárenská technologie Dřevařství Automobilový průmysl Obnovitelné zdroje

Brno

Vinařství Strojírenství Biotechnologie Dřevařství ICT, Optoelektronika Mikroelektronika Letectví

Zlín

Plastikářství Obuvnictví Automobilový průmysl ICT Nanotechnologie

13

Průmyslové zóny v M o r a v s k o s l ez s k é m k r a j i Proč investovat v Moravskoslezském kraji? Kraj nabízí: • zaškolenou průmyslovou pracovní sílu, • velmi dobrou obeznámenost s tradičními průmyslovými obory (ocelářství, strojírenství, chemie, textil), • vědecko-výzkumná centra a instituce (informační technologie, biotechnologie, pokročilé materiály), • čtyři univerzity, • průmyslové zóny, vědeckotechnologické

Průmyslová zóna Plochy podpořené z Programu Český Těšín - Pod zelenou Frýdek-Místek - Chlebovice Karviná - Nové Pole Průmyslový park Kopřivnice Krnov - Červený Dvůr* Ostrava - Hrabová Ostrava - Mošnov Podnikatelský park Třanovice Třinec - Baliny Vědecko-technologický park Ostrava Další připravované plochy Bolatice - U hřiště Frýdek-Místek - Lískovec CELKEM

parky, podnikatelské inkubátory, • vysokou hustotu infrastruktury, • výhodnou polohu mezi Polskem a Slovens kem, • tranzitní koridor – uzel silniční a železniční dopravy, • pobočky zahraničních bank, • hlavní světové maloobchodní řetězce, • silné kulturní zázemí (opera, filharmonie, divadla, galerie), • mezinárodní letiště s potenciálem růstu, • zdravotní péči na evropské úrovni.

Rozloha v ha

Zastavěno nebo smluvně obsazeno v ha v %

K dispozici

12 12 45 82 18 60 30 29 20 10

6 4 38 76 18 60 12 23 20 2

50 32 84 93 100 100 40 79 100 20

6 8 7 6 0 0 18 6 0 8

16 8 342

8 3 270

50 38 Ø 65

8 5 72

Poznámka: případný nepoměr mezi celkovou plochou a součtem obsazených a volných ploch je dán skutečností, že nejsou brány v potaz plochy obslužných komunikací, ochranných pásem, zeleně apod. *) plánováno rozšíření o 15 ha

14


Z výše uvedeného vyplývá, že v Moravskoslezském kraji se nachází dostatečné množství průmyslových zón v různém stavu připravenosti a především obsazenosti. Právě využití a obsazení nabízených ploch investory je velmi pozorně sledovaným měřítkem posuzování úspěšnosti lokalit. Průměrná obsazenost průmyslových zón v kraji se pohybuje kolem 65 %. „Na pohled“ se nejúspěšněji jeví průmyslové zóny v Karviné – Novém Poli a Kopřivnici - reálně se zde usadilo největší množství

investorů a lokality mají rovněž opticky ráz prosperujících průmyslových parků. Lokalita v Karviné byla v 90-tých letech připravována jako pilotní projekt výstavby průmyslových zón na území dnešního kraje a tento časový náskok dokázala po pomalejším startu využít. Plně jsou obsazeny lokality Krnov - Červený Dvůr, Ostava-Hrabová a Třinec-Baliny. Úspěšné jsou projekty typu Třanovice či Bolatice, které jsou obsazovány menšími podnikatelskými subjekty.

Investoři v průmyslových zónách Ve 12 průmyslových zónách Moravskoslezského kraje se rozhodla usadit již celá řada investorů či developerů. Příklady investorů v průmyslových zónách: Průmyslová zóna Český Těšín – Pod zelenou Frýdek-Místek - Chlebovice Karviná - Nové Pole Průmyslový park Kopřivnice

Ostrava - Mošnov Podnikatelský park Třanovice Třinec - Baliny

Firma (již vyrábějící, smlouva či ve výstavbě) Kovona Systém (ČR) – výrobky z kovu (nábytek atd.) Blanco CZ (ČR) – vybavení domácností (nerez) Shimano Czech Republic (Japonsko) – komponenty pro jízdní kola Cirex BV (Nizozemí) – přesné lití Dura Automotive System (USA) – automobilový průmysl (výroba před zahájením) IVG Colbachini (Itálie) – gumové hadice, Elastex (ČR) – syntetická vlákna ASUS Czech (Tchaj-wan) – výpočetní technika GE Money Multiservis (USA) – finanční služby dosud bez investora 9 lokálních či regionálních firem KERN (ČR) – závod na úpravu drátů, Vesuvius Česká republika (Belgie) – technická

Vědecko-technologický park Ostrava

TietiEnator (Finsko) – IT služby Ingelectric (Španělsko) – zařízení pro automatizaci

Bolatice - u Hřiště

cca 10 lokálních či regionálních firem

Frýdek – Místek - Lískovec

Viroplastik CZ (Itálie) - plastové výrobky

Krnov - Červený Dvůr Ostrava – Hrabová

8%

8%

Rozdělení investorů podle země původu Evropa Asie USA 84 %

15

B ROWN F I E LDS Území, označovaná jako brownfields (dále jen BF) mají mnoho definicí a popisů. Výstižně je lze definovat jako: „Opuštěné či nevyužívané území, které je oproti konkurenčním plochám znevýhodněné vlivem předchozího využívání (ekologická a jiná rizika), a které vyžaduje zvláštní péči při jeho regeneraci.“ Na území Moravskoslezského kraje evidujeme velké množství území, které odpovídají předchozí definici. Tato místa jsou v různém režimu využití či zcela opuštěné, jsou vlastněny privátním nebo veřejným sektorem, a již mají či teprve hledají budoucí účel. Jedná se řádově o desítky rozsáhlých areálů nad 10 hektarů, a o stovky území menších. Mezi areály brownfields patří: • areály průmyslových podniků (včetně areálů, které výhledově vzniknou po ukončení průmyslové výroby) • areály dolů • odkaliště • skládky průmyslových odpadů, chemické skládky • důlní a průmyslové odvaly • skládky tuhých komunálních odpadů a zeminy • rekultivace – důsledek důlních vlivů apod.

Problematika BF je zakotvena také v Programu rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje (PRK) pro období 2001 až 2004. V problémovém okruhu 1 Ekonomika a podnikání je v rámci opatření 1.1.1 Příprava průmyslových zón a technologických parků na problematiku BF nahlíženo optikou dalšího využití území pro podnikání. Z pohledu ekologie a sanace území jsou BF v PRKu řešeny v rámci opatření 4.5.2 Odstranění starých ekologických zátěží v problémovém okruhu 4 Životní prostředí. Je především potřeba změnit pohled na plochy BF. Území, která jsou dnes zátěží, v sobě skrývají velký rozvojový potenciál.

Seznam největších Brownfields v Moravskoslezském kraji Název lokality Dolní oblast Vítkovic Industrial park Bruntál Důl František Martinská čtvrť Důl Heřmanice Areál Hrušov Důl Odra Důl Pokrok Lokalita Svinov Areál Dřevokombinát Vrbno Důl Zárubek Důl Žofie

16


Město Ostrava Bruntál Horní Suchá Frenštát pod Radhoštěm Ostrava Ostrava Ostrava Petřvald u Karviné Ostrava Vrbno pod Pradědem Ostrava Orlová

Výměra (v ha) 152,3 13,9 24,9 8,5 22,1 45,5 6,9 26,3 8,2 22,6 3,5 18,1

Investiční pobídky Čeští i zahraniční investoři, kteří přicházejí do Moravskoslezského kraje za účelem podnikání jsou oprávnění žádat o místní i národní investiční pobídky České republiky. Národní pobídkový systém řídí Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Smyslem je podporovat zavádění nebo rozšiřování výroby v oblasti zpracovatelského průmyslu a projekty v oblasti strategických služeb a technologických center. Tyto pobídky zahrnují slevu na dani z příjmu, podporu na vytvářená pracovní místa, podporu na školení a rekvalifikace nebo dotaci na podnikatelskou činnost. Zpracovatelský průmysl Investoři zavádějící novou výrobu nebo rozšiřující stávající výrobu v oblasti zpracovatelského průmyslu mohou v případě investice vyšší než 100 mil. Kč získat investiční pobídky podle Zákona o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb. ve znění platném od 1. 5. 2004.

ti o 25 % vyšší než celostátní průměr (B) + 25 tis. Kč, zaměstná-li se na takovém místě osoba se zdravotním postižením nebo uchazeč o zaměstnání, který byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 3 měsíce. Hmotná podpora na školení a rekvalifikace • ve výši 35 % nákladů na školení v regionech s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti (A, B, C) Celková hodnota výše uvedených investičních pobídek (kromě školení a rekvalifikace) nesmí překročit 50 % (resp. 65 % u malých a středních podniků) z investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.

Nabízené pobídky Sleva na dani z příjmů právnických osob • úplná sleva na dani z příjmu až po dobu 10 let (nově vzniklé společnosti) • částečná sleva na dani z příjmu až po dobu 10 let (expandující společnosti) Hmotná podpora vytvářených pracovních míst • 200 tis. Kč na jedno nové pracovní místo v regionech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (A) + 50 tis. Kč, zaměstná-li se na takovém místě osoba se zdravotním postižením nebo uchazeč o zaměstnání, který byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 6 měsíců, • 100 tis. Kč na jedno nové pracovní místo v regionech s mírou nezaměstnanos-

17

Investiční pobídky Podmínky pro získaní pobídek: Okresy podle míry nezaměstnanosti Minimální výše investice (mil. Kč) Minimální krytí vlastním kapitálem (mil. Kč) Minimální % do strojů z celkové výše investice

cv ch

tp

ul

ps

do kt

sm

kh

uo

pe jh

sy zr

tr

bi zn

op

oc bk

ji

cb ck

br

su

cr hb

st pt

je

rk

pu

ko

ta

D 200 100 40

na hk

nb

bn

pi

C 200 100 40

tu

jc

pz

pb

pj

ph

B 150 75 40

lb jn mb

me ab

be

ro

pm

cl

kd

ra tc

dc

lt

ln

kv

so

mo

A 100 50 40

bm bv

pr

pv

ho

fm

vs km

vy

ov ki nj

zl UH

Zdroj: CzechInvest

Technologická centra a centra strategických služeb: Investiční podpory v oblasti technologických center a center strategických služeb se řídí Rámcovým programem pro podporu technologických center a center strategických služeb, který je účinný od 17. 2. 2004. CENTRA STRATEGICKÝCH SLUŽEB Strategické služby představují služby s mezinárodním zaměřením, s vysokou přidanou hodnotu, podporující zaměstnanost kvalifikovaných expertů v centrech pro vývoj softwaru, odborných řešitelských centrech, centrech pro opravu špičkových technologií, centrech sdílených služeb, centrech zákaznické podpory (např. „call centra“) a ústředí nadnárodních firem. TECHNOLOGICKÁ CENTRA Technologická centra se zabývají inovačními

18

aktivitami přinášejícími vylepšení výrobků a technologií využívaných ve výrobě. Nabízené dotace Dotace na podnikatelskou činnost • až do 50 % (resp. 65 % u malých a středních podniků) uznatelných nákladů, kterými jsou: • investice do hmotného a nehmotného majetku pořízeného za období prvních 5 let nebo • dvouleté hrubé mzdy zaměstnanců zaměstnaných do 3 let Dotace na školení a rekvalifikaci • dotace až do výše 35 % nákladů na zvláštní školení a 60 % nákladů na všeobecné školení, maximálně však 100 tis. Kč, resp. 150 tis. Kč na jedno pracovní místo, v závislosti na celkovém počtu nově vytvořených pracovních míst.


Podmínky pro získání dotací Typ projektu

• technologická centra • centra zákaznické podpory • centra pro vývoj software • high-tech opravárenská centra • expertní a řešitelská centra • centra sdílených služeb • ústředí nadnárodních firem (s výjimkou ústředí nadnár. firem) 15 mil. Kč 30 mil. Kč 15 50

Min. výše investice Min. počet nově vytvořených prac. míst Financování projektu z vlastních zdrojů příjemce Návaznost na výrobu (pouze pro tech. centra)

7,5 mil. Kč

15 mil. Kč

Předpoklad realizace výsledků technologického centra ve výrobě


Program pro podporu tvorby nových pracovních míst Pro projekty nad 10 mil. Kč a uskutečněné v regionech s nezaměstnaností za uplynulá dvě pololetí vyšší než 14 % mohou investoři žádat o podporu podle Programu pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností, schválený vládou ČR Usnesením č. 566/2004 dne 2. 6. 2004.

• až 200 tis. Kč na jedno nové pracovní místo. Celková hodnota této finanční podpory nesmí překročit 50 % (resp. 65 % u malých a středních podniků) z uznatelných nákladů jimiž jsou dvouleté hrubé mzdy zaměstnanců.

Nabízené formy podpory Finanční podpora na tvorbu nových pracovních míst

Vyznačené okresy splňují podmínku minimálně 14 % nezaměstnanosti a investice v nich alokovaná tak může být při splnění ostatních podmínek podpořena podle tohoto programu.

cv ch

ul

ps

kt

ph

na

kh

uo

pe jh

sy zr

tr

bi zn

op

oc bk

ji

cb ck

br

su

cr hb

st

je

rk

pu

ko

ta

tu hk

nb

bn

pi

pt

Zdroj: CzechInvest

sm jc

pz

pb

pj

do

lb jn mb

me ab

be

ro

pm

cl

kd

ra tc

dc

lt

ln

kv

so

mo

tp

Finanční podpora na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců • ve výši až 35 % nákladů na školení – max. 30 tis. Kč na jednoho zaměstnance.

bm bv

pr

pv

ho

fm

vs km

vy

ov ki nj

zl UH

19

Informační zdroje Portál Dynamic Region – informace pro investory V Moravskoslezském kraji byl v září 2004 oficiálně zahájen provoz internetového portálu Dynamic Region, „vstupní brány“ pro zahraniční zájemce o podnikání a investování v kraji. Pod doménou www.dynamicregion.cz najdou potenciální investoři i široká veřejnost funkční a komplexní zdroj informací o možnostech a podmínkách podnikání v kraji. Zájemcům je prezentována nejen nabídka ploch pro podnikání a podnikatelské klima v kraji, ale rovněž informace o potřebném zázemí, službách a dalších reáliích Moravskoslezského kraje.

Rejstřík zkratek: ADSL - angl. Asynchronous Digital Subsciber Line, asynchronní digitální účastnická přípojka, typ internetového připojení ČR - Česká republika MSK - Moravskoslezský kraj FO - fyzická osoba PO - právnická osoba DPH - Daň z přidané hodnoty TU - Technická univerzita HDP - Hrubý domácí produkt VŠ - Vysoká škola VOŠ - Vyšší odborná škola ICT - Informační a telekomunikační technologie EU - Evropská unie BF - Brownfields PRK - Program rozvoje kraje

20


si l n ič n í v z d á l e n o s t i Silniční vzdálenosti důležitých evropských a českých měst

dálniční síť stavající a planovaná

Berlín Bratislava Londýn Moskva Paříž Řím

Rating Moravskoslezského kraje CRA RATING AGENCY, a. s., renomovaná regionální ratingová agentura, jediná afilace Moody‘s Investors Service ve střední Evropě, dokončila ratingové hodnocení Moravskoslezského kraje. CRA udělila kraji následující hodnocení: dlouhodobý mezinárodní rating dlouhodobý lokální rating výhled krátkodobý rating

AczAa stabilní czP- 1

650 300 1 520 1 560 1 522 1 725

Varšava Vídeň Katovice Brno České Budějovice Hradec Králové

Praha

350 310 90 170 346 240

Kladno Olomouc Plzeň Praha Ústí nad Labem

N

EST

Ostrava

S

LT

IRL

London

Moravskos lezský kraj - kraj p ř í znivý pro po dnik án í

BY

RUS

GB

Obsah: Úvodní slovo..................................................................................................1 Od minulosti k současnosti............................................................................2 Charakteristika kraje......................................................................................3 Sociální infrastruktura....................................................................................4 Technická infrastruktura................................................................................7 Doprava.........................................................................................................8 Trh práce.....................................................................................................10 Vzdělání...................................................................................................... 11 Podmínky pro podnikání..............................................................................13 Průmyslové zóny v Moravskoslezském kraji..................................................14 Brownfields.................................................................................................16 Investiční pobídky........................................................................................ 17 Informační zdroje........................................................................................20 Silniční vzdálenosti......................................................................................21

RUS LV

DK

Brno

393 93 456 350 454

1 520 km

D

B Paris

železniční koridor I železniční koridor I dálnice D47 dálnice v provozu

Warszawa

Berlin

NL

PL

650 km

CZ

L

310 km

1 522 km

SK

Bucuresti

HR BIH

I

RO

Budapest H

A SLO

Madrid

UA

MO

400 km

Wien CH

P

1 200 km

Praha

F

E

350 km

YU

Sofija BG

1 725 km

MK

Roma

TR

AL GR

1-22























M o r a v s k o s l e z s k ý k r a j kraj příznivý pro

Recommend Documents