MAGISTRÁT MĚSTA TEPLICE odbor územního plánování a stavebního řádu nám. Svobody 2, 415 95 Teplice
Spis.zn.: Č.j.: Vyřizuje: Tel.: E-mail:
ÚP/114897/2013/Luk MgMT/131574/2014 oprávněná úřední osoba: Ing. Oldřich Lukeš 417 510 343
[email protected]
Teplice, dne 19.11.2014
ROZHODNUTÍ POVOLENÍ VÝJIMKY VÝROKOVÁ ČÁST: Odbor územního plánování a stavebního řádu Magistrátu města Teplice, jako stavební úřad příslušný podle § 13 odst. 1 písm. c/ a § 169 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "stavební zákon"), posoudil žádost Lenky Třešňákové, nar. 27.9.1965, Třebízského č.p. 3020, 415 01 Teplice 1 a Jaroslava Třešňáka, nar. 4.8.1963, Třebízského č.p. 3020, 415 01 Teplice 1, které zastupuje Ing. Gabriela Hlavsová, 8. května č.p. 328, 417 23 Košťany u Teplic, resp. JTH Apartments Šanov s.r.o., Krupská č.p. 33/20, 415 01 Teplice 1, IČO 02399369, kterou zastupuje Ing. Gabriela Hlavsová, 8. května č.p. 328, 417 23 Košťany u Teplic, (dále jen "žadatel"), ze dne 13.12.2012, o povolení výjimky z vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OPVU“), pro umístění stavby nazvané „Bytový dům se službami, Jankovcova ulice, Teplice“ (dále jen "stavba") na pozemcích parc. č. 1565/2, 1565/11 a 1565/12 v katastrálním území Teplice, a po provedeném řízení podle § 67 odst. 1 a 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 169 odst. 2, 3, 5 a 6 stavebního zákona, povoluje výjimku z ustanovení § 25 odst. 4 OPVU, dle kterého „ jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedních staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle odstavce 2", a to pro umístění stavby nazvané „Bytový dům se službami, Jankovcova ulice, Teplice“, z požadovaného odstupu 80 m: od bytového domu na pozemku parc. č. 1529/1 (č.p.1295) v k.ú. Teplice na min. 30 m, od bytového domu na pozemku parc. č. 1568/7 (č.p.2814) v k.ú. Teplice na min. 50 m, od bytového domu na pozemku parc. č. 1562 (č.p.1367) v k.ú. Teplice na min. 57 m. Účastníci řízení na něž se vztahuje rozhodnutí správního orgánu podle § 27 odst.1 zák. č. 500/2004 Sb.: Současným vlastníkem pozemků dotčených povolovanou výjimkou a novým žadatelem je JTH Apartments Šanov s.r.o., Krupská č.p. 33/20, 415 01 Teplice 1, kterou zastupuje Ing. Gabriela Hlavsová, 8. května č.p. 328, 417 23 Košťany u Teplic. ODŮVODNĚNÍ: Dne 13. 12. 2012 podali Lenka Třešňáková, nar. 27. 9. 1965 a Jaroslav Třešňák, nar. 4. 8. 1963, oba bytem Třebízského č. p. 3020, Teplice, žádost o výjimku z OPVU ve věci výjimky z obecných požadavků na využívání území na výše uvedenou stavbu. Uvedeným dnem bylo zahájeno řízení.
Č.j. MgMT/131574/2014
str. 2
Průběh řízení: Stavební úřad oznámil zahájení řízení všem známým účastníkům řízení opatřením pod č.j. MgMT/132506/2012 ze dne 19.12.2012. Vzhledem ke skutečnosti, že jsou stavebnímu úřadu dobře známy poměry na místě stavby a předložená žádost poskytovala dostatečný podklad pro posouzení navrhované výjimky, upustil stavební úřad od projednání řízení o výjimce z odstupových vzdáleností na místě samém a účastníky řízení požádal, aby ve lhůtě do 10 dnů od doručení tohoto oznámení uplatnili své námitky. Stavební úřad vyhodnotil předmětné území a možný vliv stavby na okolní nemovitosti a stanovil okruh účastníků řízení, vlastníků nemovitostí dotčených předmětnou výjimkou a tuto skutečnost si ověřil za pomocí výpisu z katastru nemovitostí, který je součástí spisu vedenému stavebním úřadem v předmětném řízení o povolení výjimky. Po provedeném řízení odbor územního plánování a stavebního řádu Magistrátu města Teplice, jako stavební úřad příslušný podle § 13 odst. 1 písm. c/ a § 169 odst. 3 stavebního zákona, vydal dne 7. 3. 2013 pod č. j. MgMT/024437/2013 rozhodnutí, kterým výjimku povolil. Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, v odvolacím řízení rozhodnutí stavebního úřadu v Teplicích rozhodnutím č. j. 341/UPS/2013-3 ze dne 3. 9. 2013, zrušil a vrátil věc k novému projednání. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 19. 9. 2013. Stavební úřad v Teplicích, na základě právního názoru vysloveného v rozhodnutí o odvolání, znovu vymezil okruh účastníků řízení o udělení výjimky z OPVU v souladu s ust. § 27 správního řádu takto: 1/ Účastníci řízení podle § 27 odst. 1 písm. a) správního řádu Účastníkem řízení podle citovaného ustanovení je v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností vztahuje rozhodnutí správního orgánu; v daném případě je to pouze žadatel, tj. Jaroslav Třešňák, nar. 4.8.1963, Třebízského č.p. 3020, 415 01 Teplice 1 a Lenka Třešňáková, nar. 27.9.1965, Třebízského č.p. 3020, 415 01 Teplice 1, které v řízení zastupuje Ing. Gabriela Hlavsová, 8. května č.p. 328, 417 23 Košťany u Teplic, resp. na základě oznámení stavebnímu úřadu datovaném dne 8. 10. 2014 je žadatelem JTH Apartments Šanov s.r.o., Krupská č.p. 33/20, Teplice 1, IČO 02399369, kterou zastupuje Ing. Gabriela Hlavsová, 8. května č.p. 328, Košťany u Teplic. 2/ Účastníci řízení podle § 27 odst. 2 správního řádu Účastníky řízení podle citovaného ustanovení jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech; v daném případě to jsou: vlastník bytového domu na pozemku parc. č. 1529/1 (č.p.1295): Alfapharm s.r.o., Sokolovská 314/13, 417 31 Novosedlice. vlastníci bytového domu na pozemku parc. č. 1568/7 (č.p.2814): Ing. Petr Bečvář, Klánova č.p. 487/26, Hodkovičky, 147 00 Praha 47, Dana Blaschkeová, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1, Dimitrii Bukhanetc, Chelyabinskaya č.p. 27/2, č. bytu 296, 105568 Moskva, Rusko, Ing. Ivan Chadraba, Valentinská č.p. 56/11, Staré Město, 110 00 Praha 1, Jindřich Cholinský, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1, Libuše Cholinská, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1, Oleg Kikhtyanin, Pervomajskaja 21-44, Besrdsk, Rusko, Natalya Kikhtyanin Grechman, Pervomajskaja 21-44, Berdsk, Rusko, Leonardo Di Monti, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1, GenS Company s.r.o., U Hadích lázní č.p. 3269, 415 01 Teplice 1, Pavel Hácha, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1, Petr Hahn, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1, Jakub Hamr, Jana Přibíka č.p. 958/5, Vysočany, 190 00 Praha 9, Pavel Hrzán, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1, Kateřina Hrzánová, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1, Valeryia Ilyushchyts, Novoveská č.p. 3090, 415 01 Teplice 1, Daniel Janda, Točitá č.p. 1413/39, Krč, 140 00 Praha 4, Vladimír Mašek, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1, Milan Nemrava, Přítkovská č.p. 1611/10, Trnovany, 415 01 Teplice 1, Martin Paroulek, Petra Jilemnického č.p. 2812/8, 415 01 Teplice 1, František Podroužek, V závětří č.p. 1653/1, Trnovany, 415 01 Teplice 1, Marie Podroužková, V závětří č.p. 1653/1, Trnovany, 415 01 Teplice 1, Markéta Ptáčníková, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1, Victor Rekunov, Oleko Dundiča č.p. 3/1, Timaševsk, Rosko, Anna Rekunova, Oleko
Č.j. MgMT/131574/2014
str. 3
Dundiča č.p. 3/1, Timaševsk, Rusko, Liudmila Rekunova, Oleko Dundiča č.p. 3/2, Timaševsk, Rusko, Mgr. Libuše Růžičková, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1, Avgusta Smolentseva, Písečná č.p. 2989/5, 415 01 Teplice 1, Jiří Sochůrek, Bystřická č.p. 514, 417 31 Novosedlice, Jana Veselá, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1, Ing. Jiří Vogel, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1, Bc. Eva Vogelová, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1. vlastníci bytového domu na pozemku parc. č. 1562 (č.p.1367): Petr Andrášek, Aloise Jiráska č.p. 1367/1, 415 01 Teplice 1, Rita Andrášková, Aloise Jiráska č.p. 1367/1, 415 01 Teplice 1, JUDr. Marek Andrášek, Aloise Jiráska č.p. 1367/1, 415 01 Teplice 1, Jaroslava Begmanová, Aloise Jiráska č.p. 1367/1, 415 01 Teplice 1, Ing. Vít Hummel, Moravská č.p. 2270, 415 01 Teplice 1, Eva Hummelová, Moravská č.p. 2270, 415 01 Teplice 1. vlastník bytového domu na pozemku parc. č. 1535/1 (č.p. 2319): Stavební bytové družstvo "Mír" Teplice, Gagarinova 1558, Trnovany, 415 01 Teplice. vlastníci bytového domu na pozemku parc. č. 1554 (č.p. 1869): Robert Sidor, Aloise Jiráska č.p. 1869/9, 415 01 Teplice 1, Petr Ščepichin, Aloise Jiráska č.p. 1869/9, 415 01 Teplice 1, Jana Ščepichinová, Aloise Jiráska č.p. 1869/9, 415 01 Teplice 1, Petra Ščepichinová, Aloise Jiráska č.p. 1869/9, 415 01 Teplice 1, Ing. Lubomír Voleník, Aloise Jiráska
1869/9, 41501 Teplice. vlastníci bytového domu na pozemku parc. č. 1555 (č.p. 465): Rudolf Kluger, Aloise Jiráska č.p. 465/7, 415 01 Teplice 1, Marie Klugerová, Aloise Jiráska č.p. 465/7, 415 01 Teplice 1. vlastník bytového domu na pozemku parc. č. 1556 (č.p. 1385): Zlatuše Kieswetterová, Aloise Jiráska č.p. 1385/5, 415 01 Teplice 1. vlastníci bytového domu na pozemku parc. č. 1561 (č.p. 1429): Mgr. Daniel Novotný, Za statky č.p. 55, Lipany, 103 00 Praha 113, Ing. Martina Novotná, Za statky č.p. 55, Lipany, 103 00 Praha 113. vlastníci bytového domu na pozemku parc. č. 1568/6 (č.p. 2813): Anna Djačenková, Petra Jilemnického č.p. 2813/6, 415 01 Teplice 1, František Frisch, Petra Jilemnického č.p. 2813/6, 415 01 Teplice 1, Irena Frischová, Petra Jilemnického č.p. 2813/6, 415 01 Teplice 1, Martin Herbst, Petra Jilemnického č.p. 2813/6, 415 01 Teplice 1, Petr Hruška, Baarova č.p. 1382/4, 415 01 Teplice 1, Miroslava Jirkalová, Petra Jilemnického č.p. 2813/6, 415 01 Teplice 1, Alena Mironova, 15 Parkovaja č.p. 25, 10548 Moskva, Russian Federation, Ladislav Očko, Petra Jilemnického č.p. 2813/6, 415 01 Teplice 1, Miluše Očková, Petra Jilemnického č.p. 2813/6, 415 01 Teplice 1, Ing. Jan Pešek, Petra Jilemnického č.p. 2813/6, 415 01 Teplice 1, Jana Pešková, DiS., Petra Jilemnického č.p. 2813/6, 415 01 Teplice 1, Mgr. Jiří Plíšek, Balbínova č.p. 392/4, 120 00 Praha 2-Vinohrady, Jaroslav Račuk, Petra Jilemnického č.p. 2813/6, 415 01 Teplice 1, Irena Račuková, Petra Jilemnického č.p. 2813/6, 415 01 Teplice 1, Alexey Suetinov, Mičurinskij prospekt 19/1-279, 11711 Moskva, Rusko, Andrey Suetinov, Mičurinskij prospekt 19/1-279, 11711 Moskva, Rusko, Marina Suetinova, Mičurinskij prospekt 19/1-279, 11711 Moskva, Rusko, Ksenia Suetinova, Mičurinskij prospekt 19/1-279, 11711 Moskva, Rusko. vlastník bytového domu na pozemku parc. č. 1534/2 (č.p. 2318): Stavební bytové družstvo "Mír" Teplice, Gagarinova 1558, Trnovany, 415 01 Teplice. vlastník bytového domu na pozemku parc. č. 1535/2 (č.p. 2320): Stavební bytové družstvo "Mír" Teplice, Gagarinova 1558, Trnovany, 415 01 Teplice. vlastníci bytového domu na pozemku parc. č. 1787 (č.p. 1593): David Burger, U Nových lázní č.p. 1593/16, 415 01 Teplice, Václav Janáč, U Nových lázní č.p. 1593/16, 415 01 Teplice, Marie Janáčová, U Nových lázní č.p. 1593/16, 415 01 Teplice, Jiří Líska, U Nových lázní č.p. 1593/16, 415 01 Teplice, Zuzana Nétková, U Nových lázní č.p. 1593/16, 415 01 Teplice, Petr Žižka, U Nových lázní 1593/16, 415 01 Teplice, Ivana Žižková, U Nových lázní 1593/16, 415 01 Teplice, FOZINA s.r.o., Křičkova 1307/6, 415 01 Teplice 1, Věra Slouková, U Nových lázní 1593/16, 415 01 Teplice.
Č.j. MgMT/131574/2014
str. 4
Z důvodu právní jistoty žadatele i ostatních účastníků řízení přiznal stavební úřad postavení účastníků řízení vlastníkům některých bytových domů i přesto, že tyto bytové domy nemají protilehlé stěny k navrhované stavbě s okny obytných místností. U ostatních pozemků a staveb na nich stavební úřad dospěl k názoru, že povolením výjimky pro navrhovanou stavbu nemohou být přímo dotčena podle § 27 odst. 2 správního řádu vlastnická práva a právem chráněné zájmy vlastníků těchto ostatních pozemků a staveb na nich. Stavební úřad oznámil dne 30.10.2013 podle § 47 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů pokračování v řízení o povolení výjimky z OPVU a účastníkům řízení dal možnost vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí. V dalším průběhu řízení na základě právního posouzení věci stavební úřad dospěl k závěru, že žádost o povolení výjimky z ustanovení § 25 odst. 4 OPVU, není úplná a předložené podklady a stanoviska nestačí k řádnému posouzení, a proto podle § 45 odst. 2 správního řádu vyzval žadatele opatřením ze dne 6.5.2014 pod č.j. MgMT/054170/2014, aby svou žádost doplnil o řádné zdůvodnění žádosti v souladu s ust. § 169 odst. 2 stavebního zákona v termínu do 30. 6. 2014. Žadatel svým podáním ze dne 26. 5. 2014 doplnil žádost o podrobné zdůvodnění žádosti včetně grafické části (zákresu stavby do katastrální mapy) a zároveň oznámil změnu vlastníka pozemků a stavebníka, pro které se předmětná výjimka projednává. Opatřením č.j. MgMT/066682/2014 ze dne 20. 6. 2014 stavební úřad oznámil všem známým účastníkům řízení pokračování řízení o povolení výjimky z OPVU a v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu dal účastníkům řízení možnost seznámit se s podklady pro rozhodnutí. Jelikož dle platného výpisu z obchodního rejstříku jsou Jaroslav Třešňák a Lenka Třešňáková společníky JTH Apartments Šanov, nebylo nutné uplatnit ustanovení § 41 správního řádu a věc vracet v předešlý čas, protože oba jmenovaní byli s průběhem řízení o udělení výjimky obeznámeni. K žádosti o povolení výjimky byly předloženy a v průběhu celého řízení doplněny tyto doklady: - dokumentace VIII/2012 pro změnu územního rozhodnutí, - požárně bezpečnostní řešení stavby č. PBŘ 201-08-80, Ing. Milan Klíma, ČKAIT 04001323, - zpráva č. 040-043243 – Posudek denního osvětlení a oslunění, TAZUS Praha, s.p., Pobočka 0400 – Teplice ze dne 1.3.2013, - Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje, Územní odbor Teplice – souhlasné závazné stanovisko pod č.j. HSUL-5310-2/TP-2012 ze dne 12.9.2012, - Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem – souhlasné závazné stanovisko pod č.j. KHSUL 34853/2012 ze dne 26.10.2012, - Ministerstvo zdravotnictví – Český inspektorát lázní a zřídel – souhlas se změnou územního rozhodnutí pod č.j. MZDR 38252/2012-2/OZD-ČIL-Pr ze dne 29.10.2012, - Magistrát města Teplice, odbor dopravy a životního prostředí – souhlasné stanovisko pod zn. MgMT ODŽP 108571/2012/V-164/Mě ze dne 15.11.2012, - Statutární město Teplice, zastoupené finančním odborem Magistrátu města Teplice, oddělení majetku města – souhlasné vyjádření vlastníka sousedních pozemků, oznámení usnesení RM pod č.j. MgMT/090523/2012 ze dne 3.9.2012, - Výpis z Územního plánu města Teplice – lokalita Šanov, č. 003, Teplice – Trnovany, - podklad pro stanovení okruhu účastníků – geometrické znázornění dotčených staveb, - zdůvodnění žádosti o výjimku Ing. arch. Petrem Sedláčkem, - vyjádření architekta návrhu na stavbu Bytového domu se službami v Jankovcově ulici v Teplicích, Ing. arch. Petra Sedláčka, ze dne 14.6.2013, - zdůvodnění žádosti žadatelem pod č.j. MgMT/061579/2014 ze dne 26.5.2014, - výpis z katastru nemovitostí o změně vlastníka pozemků, pro které se výjimka vyžaduje, ze dne 21. 1. 2014, - zákres stavby do katastrální mapy III/2014 v měřítku 1:500, - rozhodnutí NSS č. 1 As 155/2012-141, 7 As 2/2012-54, 7 As 31/2013-45, 1 As 16/2008-48, rozhodnutí NS č. 22 Cdo 583/2011, - mapa městské památkové zóny Teplice v měřítku 1:2000, která byla v roce 1991 zpracována Památkovým ústavem Ústí nad Labem, Ing. arch. M. Bendovou. Podle § 169 odst. 2 stavebního zákona platí, že výjimku z OPVU lze v jednotlivých odůvodněných případech povolit pouze z těch ustanovení prováděcího právního přepisu, ze kterých tento předpis
Č.j. MgMT/131574/2014
str. 5
povolení výjimky výslovně umožňuje, a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby. Řešením podle povolované výjimky však musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu. To, že lze výjimku s § 25 odst. 4 OPVU udělit, vyplývá z § 26 OPVU. Stavební úřad na základě výše uvedených skutečností v tomto řízení zkoumal, zda se povolením výjimky neohrozí: a) bezpečnost Požadavky na bezpečnost staveb jsou řešeny ve vyhlášce č. 268/2006 Sb., o technických požadavcích na stavby, v části třetí, §8. Navrhované stavby musí splnit mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, ochranu zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí, ochrany proti hluku, bezpečnost při užívání a úsporu energie a tepelnou ochranu. Za dodržení všech stanovených podmínek odpovídají autorizované osoby již při jejich navrhování. Stavba, pro kterou je výjimečné umístění požadováno, byla navržena Ing. arch. Petrem Sedláčkem, autorizovaným architektem a z hlediska požární bezpečnosti posouzena Ing. Milanem Klímou, autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby. K žádosti o povolení výjimky bylo doloženo i souhlasné stanovisko Hasičského záchranného sboru, Územního odboru Teplice, které je součástí podkladové dokumentace pro povolení výjimky. Projektová dokumentace byla vypracována v souladu s požadavky stanovených v § 8 vyhlášky o technických požadavcích na stavby. b) ochrana zdraví a života osob Vyhláška o technických požadavcích na stavby v § 10 pojednává o všeobecných požadavcích pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí a stanoví, že stavba musí být navržena a následně i provedena tak, aby neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, zdravé životní podmínky jejich uživatelů ani uživatelů okolních staveb a aby neohrožovala životní prostředí nad limity obsažené v jiných právních předpisech. Navržením stavby autorizovanými osobami v souladu s autorizačním zákonem je splnění těchto požadavků dosaženo. Skutečnost, že bude ochráněno i životní prostředí, byla doložena souhlasným stanoviskem Magistrátu města Teplice, odboru životního prostředí, který s předloženými změnami stavby vyjádřil souhlas. Posuzováno bylo i osvětlení a oslunění sousedních nemovitostí. Skutečnost, že nemůže dojít povolením předmětné výjimky k zastínění sousedních nemovitostí nad povolenou mez, byla doložena stavebnímu úřadu „Zprávou č. 040-043243 Posudek denního osvětlení a oslunění“, která byla zpracována Technickým a zkušebním ústavem stavebním Praha s.p., pobočka Teplice, který zpracoval Ing. Pavel Rubáš, Ph.D. a který je součástí dokumentace k výjimce. Projektová dokumentace byla kladně posouzena všemi dotčenými orgány z hlediska veřejných zájmů chráněnými zvláštními právními předpisy na úseku životního prostředí a ochrany veřejného zdraví. c) sousední pozemky nebo stavby. Odstupy navrhované stavby od hranic sousedních pozemků umožní řádnou údržbu těchto pozemků a staveb na nich a z hledisek hygienických, požární ochrany a bezpečnosti byl navrhovaný odstup kladně posouzen dotčenými orgány. Stavební úřad se zabýval i otázkou, čím je stanovena pohoda bydlení a dospěl k závěru, že pohoda bydlení není pojem, který by byl v předpisech stavebního práva definován a není tak definován ani v OPVÚ. Jde o souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, resp. aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydlení. Pohoda bydlení je dána zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí. Na základě posuzování předložené dokumentace s reálnou situací v místě stavby dospěl stavební úřad k názoru, že pohoda bydlení nebude v tomto konkrétním případě snížena, neboť objekt k bydlení je v této lokalitě předpokládán a svým provozem se nebude vymykat současnému stavu v posuzovaném území. Umístění stavby blíže k okolním bytovým domům nesníží pohodu bydlení ani ve stávajících bytových domech i díky osazení zeleně i vodního prvku a především z toho důvodu, že bude typem stavby otevřen okolní prostor a minimalizována možnost zastínění sousedních nemovitostí, než by tomu bylo v klasické blokové zástavbě. Stavební úřad dospěl k závěru, že zůstane zachována i pohoda bydlení, jako souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů.
Č.j. MgMT/131574/2014
str. 6
Stavební úřad v tomto řízení rovněž zkoumal, zda řešením podle povolované výjimky bude dosaženo účelu sledovaného OPVU. Předmětná stavba bude umístěna tak, aby bylo umožněno napojení na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikaci, bude umožněn i bezpečný příjezd požární techniky a provedení požárního zásahu. Tyto skutečnosti budou posuzovány podrobně v dalších stupních řízení, protože řízení o výjimce z OPVU je vlastně řízením o předběžné otázce, která sama o sobě nezakládá žádná práva k vlastní stavbě a je podmínkou pro vedení řízení v dalším stupni. Samotné rozhodnutí o výjimce není bez dalšího způsobilé zasáhnout do práv účastníků řízení. Splnění obecných požadavků na výstavbu nebo existenci rozhodnutí o výjimce z těchto požadavků jsou toliko jedním z více dokladů a podkladů posuzovaných v rámci navazujících řízení (územní řízení, stavební řízení). Stavební úřad má za to, že povolením předmětné výjimky bude dosažen účel sledovaný OPVU. Jak je výše uvedeno, řešením podle povolované výjimky musí být rovněž dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu. Ve výroku tohoto rozhodnutí povolený odstup je z hledisek požadavků urbanistických, architektonických, na životní prostředí, hygienických, požární ochrany, bezpečnosti, na denní osvětlení a oslunění a na zachování pohody bydlení vyhovující, jak vyplývá i z kladných stanovisek dotčených orgánů, a proto byla pro nedodržení odstupové vzdálenosti udělena výjimka. NÁMITKY A NÁVRHY ÚČASTNÍKŮ ŘÍZENÍ: Podle § 192 odst. 1 stavebního zákona se na postupy a řízení použijí ustanovení správního řádu, pokud stavební zákon nestanoví jinak. Vzhledem k tomu, že stavební zákon pro řízení o povolení výjimky z obecných požadavků nestanoví speciální úpravu, postupoval stavební úřad v této části podle správního řádu. V průběhu řízení námitky uplatnili účastníci řízení: I. MUDr. Daniel Landa, bytem Točitá l413, Praha 4, kterého v řízení zastupuje Občanské sdružení EUROPEANI INITIATORY INSTITUTE, o. s., IČ 22690425, se sídlem Bořislav 113, Teplice, podáním ze dne 12. 11. 2013, č.j. MgMT/024437/2013 ze dne 7. 3. 2013. Uplatněné námitky jsou totožné s odvolacími důvody uvedenými v odvolání proti rozhodnutí odboru územního plánování a stavebního řádu Magistrátu města Teplice č.j..MgMT/024437/2013, (spis.zn.UP/130115/2012/Luk) ze dne 7. 3. 2013. Z citované písemnosti stavební úřad vygeneroval následující námitky: 1. Za zcela zásadní je třeba v dané věci považovat otázku technických parametrů požadované výjimky. Jak sám stavební úřad v rozhodnutí konstatuje, výška navrhované stavby činí 80m a dle § 25 odst. 4) vyhlášky č.501/2006 Sb. se tato hodnota rovná i minimální vzdálenosti od okolních staveb pro bydlení za předpokladu, že v protilehlých stěnách jsou umístěna okna obytných místností. Snížení této vzdálenosti na 30m event. 50, 57 a 60m lze do určité míry považovat za obcházení zákona, neboť dle názoru odvolatele neměl při koncipování této vyhlášky zákonodárce zcela jistě takovouto eventualitu na mysli. V tomto případě snížení povolené vzdálenosti 80m o celých 50m na minimální vzdálenost 30m. Stavební úřad nejenže povolil snížení odstupů navrhované stavby od okolní zástavby takto velmi výrazným způsobem, ale svůj postup nikterak dostatečně nezdůvodnil. Omezil se pouze na konstatování, že „účelu sledovaného obecnými požadavky na využívání území bude v daném případě dosaženo i řešením podle povolené výjimky", což je zcela formální, obecná a pro daný případ v podstatě nic neříkající formulace. Stavební úřad tím porušil ustanovení § 169 odst. 2 stavebního zákona, který mimo jiné stanovuje, že povolit výjimku z ustanovení daného prováděcího právního předpisu lze pouze v odůvodněných případech. Za odůvodnění nepochybně nelze považovat prostou citaci právního předpisu. K uplatněné námitce stavební úřad uvádí: Je skutečností, že výjimku obecných požadavků na výstavbu stavební zákon v § 169 umožňuje povolit pouze v odůvodněných případech a pouze z těch ustanovení prováděcího právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně umožňuje, a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby. Dále platí, že řešením podle povolované výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu. K řádnému zdůvodnění žádosti o povolení výjimky z OPVU vyzval stavební úřad stavebníka dne 6.5.2014, pod č.j. MgMT/054170/2014 Stavebník svým podáním ze dne 26.5.2014 doplnil žádost o
Č.j. MgMT/131574/2014
str. 7
podrobné zdůvodnění žádosti včetně grafické části (zákresu stavby do katastrální mapy). Toto podání včetně uvedených příloh je součástí vedeného spisu. Následně stavební úřad opatřením č.j. MgMT/066682/2014 ze dne 20.6.2014 oznámil všem známým účastníkům řízení pokračování řízení o povolení výjimky z OPVU a v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu dal účastníkům řízení možnost seznámit se s podklady pro rozhodnutí ve lhůtě do 10 dnů od doručení oznámení. Stavební úřad v tomto řízení o povolení výjimky zkoumal, zda se povolením výjimky neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob, popř. sousední pozemky a stavby (viz zdůvodnění výše). seku životního prostředí a ochrany veřejného zdraví. Stavební úřad dále zkoumal, zda řešením podle povolované výjimky bude dosaženo účelu sledovaného OPVU. Předmětná stavba bude umístěna tak, aby bylo umožněno napojení na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikaci, bude umožněn i bezpečný příjezd požární techniky a provedení požárního zásahu. Tyto skutečnosti budou posuzovány podrobně v dalších stupních řízení, protože řízení o výjimce z OPVU je vlastně řízením o předběžné otázce, která sama o sobě nezakládá žádná práva k vlastní stavbě a je podmínkou pro vedení řízení v dalším stupni. Samotné rozhodnutí o výjimce není bez dalšího způsobilé zasáhnout do práv účastníků řízení. Splnění obecných požadavků na výstavbu nebo existenci rozhodnutí o výjimce z těchto požadavků jsou toliko jedním z více dokladů a podkladů posuzovaných v rámci navazujících řízení (územní řízení, stavební řízení). Stavební úřad má za to, že povolením předmětné výjimky bude dosažen účel sledovaný OPVU. Řešením podle povolované výjimky musí být rovněž dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu. Ve výroku tohoto rozhodnutí povolený odstup je z hledisek požadavků urbanistických, architektonických, na životní prostředí, hygienických, požární ochrany, bezpečnosti, na denní osvětlení a oslunění a na zachování pohody bydlení vyhovující, jak vyplývá i z kladných stanovisek dotčených orgánů, a proto byla pro nedodržení odstupové vzdálenosti udělena výjimka. 2. Rozhodnutí stavebního úřadu o povolení výjimky je věcně nesprávné a v rozporu s právními předpisy, konkrétně s ustanovením § 20 odst. l) vyhlášky č.501/2006 Sb. a to z důvodu, že řešením povolené výjimky není dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na využívání území a umisťování staveb na nich, neboť v souladu s cíli a úkoly územního plánování a s ohledem na souvislost a charakter území je obecným požadavkem takové vymezování pozemků, stanovování podmínek jejich využívání a umisťování staveb na nich, které nezhoršuje kvalitu prostředí a hodnotu území. Stavební úřad ve svém rozhodnutí uvádí, že „Žadatel předložil k řízení o výjimce studii osvětlení a oslunění nemovitostí, kterých se udělení výjimky týká a na základě této studie nedojde k zastínění předmětných nemovitostí navrhovanou stavbou nad limit stanovený hygienickými normami". Dále konstatuje, že se změnou stavby souhlasily i dotčené orgány státní správy, což je mimo jiné velmi zavádějící, neboť v provedeném řízení se nejedná o změnu stavby, ale povolení výjimky dle § 25 odst. 4) vyhlášky č. 501/2006 Sb. Stavební úřad vychází z úvahy, že pokud negativní účinky stavby a jejích zařízení na životní prostředí nepřekročí limity uvedené v příslušných předpisech, jsou automaticky také splněny požadavky citovaného ustanovení § 20 odst. l) vyhlášky č.501/2006 Sb. vč. požadavku na kvalitu prostředí. Kvalitu prostředí lze chápat jednak subjektivně jako stav, kdy někdo bydlí v klidu, spokojeně, příjemně a šťastně. Z objektivistického úhlu pohledu lze „kvalitou prostředí" rozumět souhrn činitelů a vlivů, přispívajících k tomu, aby bydlení bylo zdravé, vhodné pro všechny kategorie uživatelů, resp. aby byla vytvořena atmosféra klidného bydlení. Nejvyšší správní soud se ve svém výkladu pojmu „kvalita prostředí" (dříve „pohoda bydlení") přiklání spíše k druhé z výše nastíněných definic, nicméně podotýká, že správní orgán při posuzování, zda je v konkrétním případě kvalita prostředí zajištěna, nemůže zcela abstrahovat ani od určitých subjektivních hledisek daných způsobem života osob, kterých se má stavba, jejíž vliv na kvalitu prostředí je zkoumán, dotýká. Lze si jen klást otázku, do jaké míry a zda vůbec se stavební úřad výše uvedenou problematikou zabýval, když rozhodl o povolení výjimky, přestože nesouhlas s jejím udělením vyjádřila formou námitek drtivá většina účastníků řízení. K uplatněné námitce stavební úřad uvádí: Povolení výjimky z OPVU samo o sobě nezakládá stavebníkovi žádné právo, na základě kterého by mohl započít s realizací zamýšleného záměru. Je to pouze podkladové rozhodnutí pro navazující územní, popř. stavební řízení. Splnění požadavků na vymezování pozemků a umisťování staveb na nich je předmětem územního řízení, nikoliv řízení o výjimce z odstupových vzdáleností. Až v územním řízení stavební úřad posuzuje, zda je záměr žadatele v souladu s vydanou územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území a s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území, s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů, s požadavky
Č.j. MgMT/131574/2014
str. 8
na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů. V rámci nového projednání dal stavební úřad účastníkům řízení možnost seznámit se s celým spisem, jehož součástí je mimo projektové dokumentace III/2012 i Zpráva č. 040-043243 z 1.3.2013 a stanoviska dotčených orgánů (Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje, Územní odbor Teplice, Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem, Ministerstvo zdravotnictví – Český inspektorát lázní a zřídel, Magistrát města Teplice, odbor dopravy a životního prostředí). Veškeré dostupné a zmíněné podklady byly přístupné všem účastníkům a tito se mohli na stavebním úřadě, v případě zájmu, s nimi seznámit. Zpráva č. 040-043243 z 1.3.2013 je posudkem denního osvětlení a oslunění. Zpráva byla zpracována specializovanou firmou Technickým a zkušebním ústavem stavebním Praha s.p., pobočka Teplice, která je renomovaným, uznávaným a certifikovaným střediskem v tomto oboru. Stavební úřad nemá důvod pochybovat o správnosti vypočtených hodnot. Ve zprávě jsou posuzovány jednotlivé objekty pro bydlení v daném okruhu a vypočtené hodnoty nepřekračují povolené meze. Rovněž ve vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích stavby je mimo jiné v §§ 10 – 13 pamatováno jak na požadavky pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí, tak na denní a umělé osvětlení, tak i na proslunění. U proslunění je limitujícím faktorem pro byt oslunění min. jeho jedné třetiny. Dle vypočtených hodnot je tato norma splněna u všech posuzovaných místností. Je pravdou, že stanoviska dotčených orgánů byla vydána k povolení změny stavby, přesto je však stavební úřad akceptoval jako podklad pro rozhodování o povolení výjimky, jelikož jsou důkazem toho, že se změněnou situací v místě stavby dotčené orgány zabývaly. Rozhodné je, co je obsahem dokumentace, ke které se dotčené orgány vyjadřovaly, nikoliv jak je nazvána. Hasičský záchranný sbor vydal své závazné stanovisko na základě předložené požární zprávy, která je rovněž součástí podkladové dokumentace a posoudil nově vzniklý požárně nebezpečný prostor. Požárně bezpečnostní řešení stavby bylo zpracováno Ing. Milanem Klímou, autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby, ČKAIT 0401323, tedy autorizovanou osobou, tedy projektantem, který podle § 159 odst. 2 stavebního zákona zodpovídá správnost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace. Ministerstvo zdravotnictví – Český inspektorát lázní a zřídel posuzoval změnu stavby z důvodu ochrany lázeňských vod a neshledal důvody, proč by změněná stavba nemohla být povolena. Lázeňské vody nemohou být záměrem vlastníků pozemku ohroženy. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje posuzovala pro změnu stavby předloženou dokumentaci a souhlasila s ní a neshledala porušení vnějších hygienických limitů a stavební úřad nemá důvod pochybovat o tom, že by hygienické limity byly případným budoucím provozem narušeny. Magistrát města Teplice, odbor dopravy a životního prostředí posoudil změněnou PD a se změnou souhlasil, přičemž mimo jiné konstatoval, že se stavba nedotýká zájmů chráněných zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu a nemá námitek z hlediska zákona o vodách. Výše uvedené dotčené orgány posuzovaly záměr z hledisek jimi sledovaných veřejných zájmů v souladu s příslušnými zákony a vydaly souhlasná závazná stanoviska, která se sice týkají změny stavby, ale je z nich patrné, že se předmětným odchylným řešením zabývaly a neshledaly rozpor s jimi hájenými veřejnými zájmy. Jak je již výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedeno, stavební úřad v provedeném řízení o povolení výjimky zkoumal, zda se povolením výjimky neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob, popř. sousední pozemky a stavby. Stavební úřad rovněž zkoumal, zda řešením podle povolované výjimky bude dosaženo účelu sledovaného OPVU. 3. Stavební úřad v napadeném rozhodnutí také konstatuje, že navrhovaná stavba „respektuje urbanistickou hodnotu území", aniž by ovšem déle rozvedl a podrobněji odůvodnil, jaké úvahy jej k takovému závěru vedly. Dle obecně přijímané definice spočívá urbanistická hodnota území například v uspořádání, návaznosti i vlastnostech prostorů a staveb, zejména přístupných veřejnosti (průhledové osy, orientační, architektonické dominanty území, členitost a různorodost zástavby apod.). Účastníci řízení vedených dle stavebního zákona mají právo namítat například narušení klidové zóny a architektonického charakteru zástavby, hodnotit estetickou úroveň stavby nebo se vyjadřovat k jejímu architektonickému ztvárnění a začlenění do území. Správní orgány pak mají takové architektonické
Č.j. MgMT/131574/2014
str. 9
hledisko vyhodnotit a vypořádat se s námitkami. V daném případě však dle názoru odvolatele převládl nad architektonickou zdařilostí a přínosností prvek kýčovitosti a neestetičnosti umocněný nerespektováním objemu a výškové hladiny stávající zástavby. K uplatněné námitce stavební úřad uvádí: Je skutečností, že navrhovaný záměr, resp. záměr na změnu územního rozhodnutí, vychází z odlišného urbanistického konceptu. Zatímco původní řešení zcela zastavovalo pozemek od hranice k hranici do výšky 4 - 6 nadzemních podlaží v blokové formě a bylo orientováno pouze jako partikulární zájem investora na výstavbě objektu bydlení, nový koncept je urbanisticky zaměřen na komplexní vyřešení území v jeho širších vazbách. Koncepce bytové funkce do bodové formy věže uvolňuje ostatní pozemky, které jsou následně užity pro jiné veřejně prospěšné městské funkce. Návrh veřejné plovárny do Jiráskovy ulice a zelený parter v ose ulice U Nových lázní obohatí nabídku pobytu rezidentů i obyvatel a návštěvníků města. Poloha stavby věže je taková, že okolní domy, byť nejsou v normou požadované vzdálenosti, její realizací neutrpí. Navrhované řešení dle názoru stavebního úřadu ozdraví již tak uzavřené uliční fronty domů a komplexně vyřeší veřejný prostor v zájmovém území. 4. Za samostatnou otázku je nutno v daném případě považovat i otázku tzv. budoucích imisí. Účastník řízení Stavební bytové družstvo Mír Teplice ve své námitce zmiňuje mimo jiné „právo na ochranu soukromí“. Stavebně správní legislativa sice tento pojem nijak konkrétně nedefinuje, nicméně dle názoru odvolatele stavební úřad při posuzování zachování již zmíněné kvality prostředí musí do zkoumaných skutečností zahrnout rovněž otázku budoucích imisí pohledem a to zvláště pak v případě, kdy snížení minimální odstupové vzdálenosti je žadatelem požadováno takto výrazným způsobem. Je nutno konstatovat, že s touto námitkou se stavební úřad nijak nevypořádal. K uplatněné námitce stavební úřad uvádí: Generální klauzule sousedských vztahů v tom, že vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který nabyl účinnosti 1.1.2014. Podle § 1011 a násl. občanského zákoníku má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se však zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob a vlastník se zdrží všeho, co způsobí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín hluk, otřesy a jiné podobné účinky vnikají na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Jak je již výše uvedeno, součástí spisu je i zpráva č. 040-043243 z 1. 3. 2013, která se zabývá tím, jaký dopad bude mít navrhovaná stavba na stávající okolní zástavbu z hlediska světelně technických parametrů. Zpráva byla zpracována specializovanou firmou Technickým a zkušebním ústavem stavebním Praha s.p., pobočka Teplice, která je renomovaným, uznávaným a certifikovaným střediskem v tomto oboru. Stavební úřad nemá důvod pochybovat o správnosti vypočtených hodnot. Ve zprávě jsou posuzovány jednotlivé objekty pro bydlení v daném okruhu a vypočtené hodnoty nepřekračují povolené meze. Rovněž ve vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích stavby je mimo jiné v §§ 10 – 13 pamatováno jak na požadavky pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí, tak na denní a umělé osvětlení, tak i na proslunění. U proslunění je limitujícím faktorem pro byt oslunění min. jeho jedné třetiny. Dle vypočtených hodnot je tato norma splněna u všech posuzovaných místností. Splnění podmínek stanovených citovaným posudkem (řešení fasády ve světlých tónech, použití prosklení s vhodným činitelem odrazu světla a umístění stavby podle upravené koordinační situace – změna č. 8) zajistí stavební úřad v územním řízení, resp. v řízení o změně územního rozhodnutí. Ačkoli dojde v některých místech ke snížení vzdálenosti až na 30m od okolní zástavby, je stavební úřad názoru, že nemůže dojít k obtěžování vlastníků okolních nemovitostí nadměrnými imisemi pohledem, neboť i případné takovéto imise je možné eliminovat použitím vhodných a dnes běžně dostupných technických prostředků, jakými jsou například okenní žaluzie nebo volbou vhodných záclon, které jsou i estetickým doplňkem bytových jednotek. Již v rozsudku NS č. 22 Cdo 583/2011 (30. 10. 2012) bylo konstatováno mimo jiné i to, že pokud by imise pohledem měla být obtěžováním, muselo by jít o mimořádnou situaci, při které by bylo soustavně a závažným způsobem narušováno soukromí vlastníka nebo uživatele sousední nemovitosti. Tato skutečnost zatím nenastala a stavební úřad nemůže předjímat, zda k ní někdy dojde.
Č.j. MgMT/131574/2014
str. 10
V literatuře „stavební zákon v praxi“ lze rovněž nalézt odkazy na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, který v uvedeném rozsudku uvedl již výše citovaný závěr, že „aby bylo možno obtěžování pohledem považovat za imisi, muselo by jít o mimořádnou situaci, při které by bylo soustavně a závažným způsobem narušováno soukromí vlastníka nebo uživatele sousední nemovitosti“ a dále hovoří o tom, že by šlo zpravidla o případy, kdy vlastnické právo by bylo zneužíváno k nahlížení do sousední nemovitosti za účelem narušování soukromí sousedů anebo by došlo ke stavební změně, umožňující nahlížení do dosud uzavřených prostor, přičemž tuto změnu by neodůvodňovaly oprávněné zájmy toho, kdo změnu provedl. Je též třeba vycházet ze skutečnosti, že obecně nelze ukládat těm, kdo mají faktickou možnost nahlížet do cizích oken (ale i jinam), aby provedli taková opatření, kterými by tuto možnost vyloučili; to by znamenalo, že vlastníci nemovitostí by byli nuceni je ohradit takovým způsobem, že by z nich nebyl možný výhled na cizí nemovitosti, resp. by byli nuceni zřizovat okna situovaná jen tak, že by z nich nebylo vidět sousední nemovitosti. Stejně by bylo třeba ohradit veřejná prostranství, ze kterých je vidět např. do oken bytů. Proto je - v souladu s dlouhodobě respektovanými zvyklostmi - na tom, kdo se cítí být obtěžován pohledem, aby provedl opatření, která by tomuto obtěžování zabránila. Tomu odpovídá praxe pořizování záclon, závěsů, žaluzií, neprůhledných plotů apod., těmi, kdo nechtějí být takto obtěžováni, nikoliv těmi, kdo by mohli do domů, příp. jiných nemovitostí nahlížet. Z uvedeného je patrné, že ačkoliv někdo něco pociťuje jako obtěžování, ale nejde o obtěžování mimořádné, převyšující míru přiměřenou poměrům, pak se stěží úspěšně dovolá soudní ochrany podle občanského zákoníku. 5. Stavební úřad v rozhodnutí zamítl námitku týkající se snížení tržní hodnoty sousedních nemovitostí v souvislosti s udělením požadované výjimky na odstupové vzdálenosti s tím, že se nejedná o námitku „územně či stavebně technického rázu a není tedy ošetřena ustanoveními stavebního zákona". S tímto názorem stavebního úřadu lze výjimečně souhlasit, nicméně z podstaty a charakteru této námitky vyvstává otázka vyvážení práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení, jinými slovy zda v provedeném řízení upřednostnění práv žadatele o výjimku nepředstavuje až příliš velký zásah do práv a právem chráněných zájmů značného počtu vlastníků sousedních nemovitostí, zvláště pak v případě dle názoru odvolatele neakceptovatelného snížení odstupové vzdálenosti z 80m na 30m tedy snížení o 62%. K uplatněné námitce stavební úřad uvádí: Podle § 169 odst. 2 stavebního zákona platí, že výjimku z OPVU lze v jednotlivých odůvodněných případech povolit pouze z těch ustanovení prováděcího právního přepisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně umožňuje, a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby. Řešením podle povolované výjimky však musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu. To, že lze výjimku s § 25 odst. 4 OPVU udělit, vyplývá z § 26 OPVU. To, že stavební úřad všechna uvedená kritéria zkoumal, vyplývá z výše uvedených skutečností odůvodnění tohoto rozhodnutí. 6. Za další zásadní vadu pak odvolatel považuje zcela nedostatečné odůvodnění výrokové části napadeného rozhodnutí a vypořádání se s námitkami účastníků řízení. Ustanovení § 68 odst. 3) správního řádu stanovuje správnímu orgánu povinnost uvést důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Stavební úřad se, jak již bylo zmíněno výše, při odůvodnění rozhodnutí omezil výhradně na prosté citace právních předpisů, aniž by např. zdůvodnil, jaké úvahy jej vedly k tomu, že v jednom z případů sousední stavby snížil minimální odstupovou vzdálenost z vyhláškou požadovaných 80m na méně než polovinu, tedy o 62% vzdálenosti. Z odůvodnění rozhodnutí musí být patrné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné, nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné, nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené příp. jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů. Stavební úřad se při vypořádání s námitkami většiny účastníků řízení omezil pouze na konstatování souladu navrhované stavby s Územním plánem města Teplice, což je v daném případě zcela irelevantní, neboť tato otázka je předmětem jiného správního (a sice územního) řízení, konstatování souhlasů dotčených orgánů státní správy, které se však týkají „změny stavby" a nikoli povolení výjimky z odstupových vzdáleností, čím lze mít důvodné pochybnosti o věcné správnosti udělených souhlasů, a dále existenci podkladu dokládajícího údajné nezastínění sousedních objektů, což je však jen jeden z mnoha aspektů určujících kvalitu prostředí, o níž je pojednáno v bodě 2. tohoto odvolání. Nicméně, i pokud by se v následném územním řízení
Č.j. MgMT/131574/2014
str. 11
přihlíželo k územnímu plánu, je tento zcela v rozporu se záměrem výškové stavby. V územním plánu města Teplice, je dokonce k pozemku, na němž má stát předmětná nemovitost, a jíž se dotýká výjimka z vyhlášky, předepsáno: V lokalitě je jen několik volných parcel s jasně čitelnou regulací. Nejdůležitější je úprava prostoru parku u aquacentra (především dostavba uliční fronty Jankovcovy ulice s vodním prvkem u aquacentra), která by měla být zakončením lázeňských parků. Samotná stavba je tedy i v rozporu s dostavbou uliční fronty jak jí stanovuje územní plán, nejen rozdílem charakteru stavby se současnou zástavbou, ale zejména extrémním objemem výškové hladiny této stavby, oproti stávající zástavbě. V rámci řízení pak byly uplatněny námitky, s nimiž se stavební úřad nevypořádal vůbec. Jako příklad lze uvést námitky týkající se narušení soukromí (imise pohledem), zvýšení intenzity dopravy apod. V odůvodnění rozhodnutí chybí konkrétní výčet a označení podkladů, z nichž stavební úřad při rozhodnutí vycházel, zejména označení projektové dokumentace, stanovisek dotčených orgánů státní správy apod. K uplatněné námitce stavební úřad uvádí: Soulad navrhované stavby s vydanou územně plánovací dokumentací a s cíli a úkoly územního plánování posuzuje stavební úřad v územním řízení (§ 90 stavebního zákona), popř. v řízení o změně územního rozhodnutí. Povolení výjimky z OPVU je pouze jedním z dokladů, které žadatel přikládá k žádosti o územní rozhodnutí. I přes tuto skutečnost se stavební úřad s uplatněnou námitkou zabýval. Stavební úřad dospěl k závěru, že povolením výjimky nemohou být dotčeny zájmy tímto územním plánem sledované. Je skutečností, že v platném územním plánu je dané území označeno jako lokalita stabilizovaná, zastavitelná – bydlení. Územní plán, ani prováděcí vyhláška nestanovují závazné regulace, týkající se výšky zástavby nebo procenta zastavění pozemku. Ustanovení části rozvojový potenciál a veřejně prospěšné stavby jsou jakýmsi doporučením projektanta pro zástavbu lokality, nikoli limitem. Ani takto koncipovaná stavba není v rozporu s takto zpracovaným územním plánem. Naopak tato stavba může svým charakterem uvolnit zbývající části pozemku k parkovým úpravám a tím i přímo ovlivnit zlepšení pohody bydlení v zeleni. Posuzovaná stavba není v památkově chráněné lokalitě a nevztahují se tak na ní veřejné zájmy chráněné zákonem o státní památkové péči. Posuzovaná lokalita se vyznačuje různorodostí zástavby, ať již z hlediska jejího stáří, tak i z hlediska výšky jednotlivých staveb, či jejich architektonického původu. Vodní plocha u navrhované stavby, otevřený bazén, je rovněž oživením celého prostoru. Vhodným prvkem je rovněž umístění garážovacích prostorů do podzemních podlaží, čímž se zmenší i možnost obtěžování okolních nemovitostí parkujících vlastníků vzniklých bytových jednotek i technického zázemí budovy. V ostatních částech této námitky stavební úřad odkazuje na odůvodnění tohoto rozhodnutí. 7. Jednou z obecných zásad správního řízení je možnost účastníka řízení seznámit se s podklady, které tvoří součást spisu a na základ ě kterých správní orgán rozhodl. Jedná-li se o podklad mající formu písemnosti, musí být tato kompletní. Je nepochybně nepřípustné, aby její část byla uložena mimo spis vedený správním orgánem v dané věci ve smyslu ustanovení § 17 správního řádu. V daném případě obsahuje písemnost označená jako „Zpráva č.040-043243 Posudek denního osvětlení a oslunění" v bodu 3. upozornění, že „jednotlivé výpočty a primární data jsou uloženy u zpracovatele, jelikož se jedná řádově o stovky stran". Tento postup stavebního úřadu je zcela nepřípustný, neboť jak již bylo zmíněno, účastník řízení má právo seznámit se se všemi podklady rozhodnutí a správní orgán je povinen mu to umožnit bez ohledu na podobu či rozsah takového podkladu. K uplatněné námitce stavební úřad uvádí: Jak vyplývá z výše uvedených skutečností tohoto odůvodnění, stavební úřad oznámil dne 30.10.2013 pokračování v řízení o povolení výjimky z OPVU a účastníkům řízení dal možnost vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí do 10 dnů ode dne doručení oznámení. V dalším průběhu řízení na základě právního posouzení věci stavební úřad dospěl k závěru, že žádost o povolení výjimky není úplná a předložené podklady a stanoviska nestačí k řádnému posouzení, a proto vyzval žadatele, aby svou žádost doplnil. Žadatel dne 26.5.2014 doplnil požadované podklady a sdělením ze dne 20.6.2014 stavební úřad oznámil všem známým účastníkům řízení pokračování řízení a v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu dal účastníkům řízení možnost seznámit se s podklady pro rozhodnutí ve lhůtě do 10 dnů od doručení oznámení. V rámci nového projednání dal stavební úřad účastníkům řízení možnost seznámit se s celým spisem, jehož součástí je mimo projektové dokumentace III/2012 i Zpráva č. 040-043243 z 1.3.2013 a stanoviska dotčených orgánů (Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje, Územní odbor Teplice, Krajská hygienická
Č.j. MgMT/131574/2014
str. 12
stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem, Ministerstvo zdravotnictví – Český inspektorát lázní a zřídel, Magistrát města Teplice, odbor dopravy a životního prostředí). Veškeré dostupné a zmíněné podklady byly přístupné všem účastníkům a tito se mohli na stavebním úřadě, v případě zájmu, s nimi seznámit. 8. Za formální pochybení lze v dané věci považovat i absenci ústního jednání. Stavební úřad v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že jsou mu dobře známy poměry na místě stavby a poskytnutá dokumentace poskytovala potřebné informace. Je nesporné, že konání ústního jednání je v dané věci výsledkem správního uvážení stavebního úřadu, neboť jej žádné zákonné ustanovení nenařizuje, nicméně lze konstatovat, že jeho nezbytnost pro splnění účelu řízení a uplatnění práv jeho účastníků je v tomto případě nade vší pochybnost, zvláště pak když dle ustanovení § 5 správního řádu je správnímu orgánu dána povinnost pokusit se o smírné odstranění rozporů mezi účastníky řízení. K uplatněné námitce stavební úřad uvádí: Řízení o výjimce se vede podle správního řádu. Ústní jednání má ve správním řádu dvě základní formy (§ 49 odst. 1), a sice obligatorní (povinné) ústní jednání v případě, kdy tak stanoví zvláštní zákon (což není v případě řízení o výjimce), a fakultativní (nepovinné) ústní jednání v případě, kdy ho na základě své úvahy nařídí správní orgán s přihlédnutím ke kritériím, která pro takové případy stanoví správní řád. Třetí možností je nařízení ústního jednání na základě návrhu účastníka řízení podle § 49 odst. 3 správního řádu. Je na úvaze správního orgánu, aby posoudil, zda je vhodné a potřebné, aby se nepovinné ústní jednání konalo. Vzhledem, k tomu, že poměry v místě stavby byly stavebnímu úřadu dobře známi, stavební úřad ústní jednání nenařizoval.
II. Jakub Hamr, bytem Petra Přibíka 958/5, Praha 9 – Vysočany, právně zastoupený Mgr. Ivou Dvořákovou, podáním učiněným dne 27. 11. 2013 pod č.j. MgMT/128326/2013. Z citované písemnosti stavební úřad vygeneroval následující námitky: K žádosti o povolení výjimky z odstupových vzdáleností sousedících staveb je nutné uvést, že žadatelé původně chtěli v dané oblasti realizovat stavby o maximálně šesti podlažích, které by svojí výškou představovaly mnohem menší zásah do požadavků na odstup staveb a lépe by doplňovaly zástavbu v dané oblasti. Nový projekt, pro který žadatelé požádali správní orgán o povolení výjimky, je však pro danou oblast nevhodný a velmi negativně ovlivňující pohodu bydlení. Pohodu bydlení (kvalitu prostředí) ovlivňuje mimo jiné podstatné snížení odstupové vzdálenosti mezi budovami, úbytek oblohové složky, omezení výhledu, a tedy i míra oslunění a osvětlení bytu a narušení soukromí, neboť i tyto činitelé se na pohodě bydlení podílejí. A právě k těmto uvedeným činitelům by měl správní orgán při svém rozhodování o povolení výjimky přihlížet. Předmětná stavba by dle navrhovaného umístění snížila odstupové vzdálenosti o celých 50m a tím by výrazně zhoršila pohodu bydlení. Povolením výjimky by došlo také k porušení stavebního zákona, který v § 169 odst. 2 uvádí, že výjimku lze za daných podmínek povolit, pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby. Odstupové vzdálenosti sousedících staveb jsou velmi významným činitelem pro posuzování kvality prostředí a bydlení, neboť jejich snížení pod vzdálenost, která je upravena právními předpisy, může mimo jiné znamenat významné ovlivnění míry oslunění a osvětlení bytů v sousedících stavbách a významné narušení soukromí obyvatel těchto bytů. V této souvislosti namítám, že případné povolení výjimky by vedlo až téměř k polovičnímu úbytku přístupu denního světla a oslunění do obytných místností sousedících staveb, čímž by došlo ke zhoršení pohody bydlení. Žadatelé si nechali dodatečně zpracovat Posudek denního osvětlení a oslunění, který předložili správnímu orgánu ke své žádosti. Z velmi stručného posudku vyplývá, že nedojde ke změně stavu přístupu denního světla k relevantním místnostem s trvalým pobytem lidí v okolí při současném splnění v posudku uvedených podmínek pro realizaci stavby. K tomuto posudku namítám jeho velmi stručné vypracování a s tím související jeho nedostatečnou přezkoumatelnost. Pokud jde o otázku posouzení vlivu stavby na míru o slunění a osvětlení bytů mám za to, že správní orgán nemá dostatek odborných znalostí v této oblasti a je tak nutné pro posouzení těchto skutečností ustanovit nezávislého znalce. Navrhuji tedy, aby správní orgán ustanovil nezávislého znalce a pověřil jej vypracováním znaleckého posudku na posouzení vlivu předmětné stavby na denní osvětlení a oslunění obytných místností v sousedících nemovitostech.
K uplatněné námitce stavební úřad uvádí:
Č.j. MgMT/131574/2014
str. 13
Podle § 169 odst. 2 stavebního zákona platí, že výjimku z OPVU lze v jednotlivých odůvodněných případech povolit pouze z těch ustanovení prováděcího právního přepisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně umožňuje, a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby. Řešením podle povolované výjimky však musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu. To, že lze výjimku s § 25 odst. 4 OPVU udělit, vyplývá z § 26 OPVU. To, že stavební úřad všechna uvedená kritéria zkoumal, vyplývá z výše uvedených skutečností uvedených v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Jak je již výše uvedeno, součástí spisu je i zpráva č. 040-043243 z 1. 3. 2013, která se zabývá tím, jaký dopad bude mít navrhovaná stavba na stávající okolní zástavbu z hlediska světelně technických parametrů. Zpráva byla zpracována specializovanou firmou Technickým a zkušebním ústavem stavebním Praha s.p., pobočka Teplice, která je renomovaným, uznávaným a certifikovaným střediskem v tomto oboru. Stavební úřad nemá důvod pochybovat o správnosti vypočtených hodnot. Ve zprávě jsou posuzovány jednotlivé objekty pro bydlení v daném okruhu a vypočtené hodnoty nepřekračují povolené meze. Rovněž ve vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích stavby je mimo jiné v §§ 10 – 13 pamatováno jak na požadavky pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí, tak na denní a umělé osvětlení, tak i na proslunění. U proslunění je limitujícím faktorem pro byt oslunění min. jeho jedné třetiny. Dle vypočtených hodnot je tato norma splněna u všech posuzovaných místností. Splnění podmínek stanovených citovaným posudkem (řešení fasády ve světlých tónech, použití prosklení s vhodným činitelem odrazu světla a umístění stavby podle upravené koordinační situace – změna č. 8) zajistí stavební úřad v územním řízení, resp. v řízení o změně územního rozhodnutí. Stavební úřad považuje výše uvedenou zprávu za konkrétní a dostatečný podklad pro rozhodnutí o povolení výjimky. Zpráva se zabývá jednotlivými odstupy od sousedních staveb pro bydlení včetně posouzení světelně technických parametrů konkrétních místností. Proto stavební úřad nepovažoval za potřebné opatřit další posudek. Jak vyplývá z územního plánu města Teplice pro oblast Šanov I, číslo lokality 003, je celá tato oblast součástí stabilizovaného území I. Z územního plánu města Teplice (schválen obecně závaznou vyhláškou č. 1/2004 ze dne 5.3.2004, o územním plánu města Teplice) přímo vyplývá, že stabilizované území I. „má historicky vyvinutou strukturu veřejných prostranství i ustálenou hladinu zástavby.... je tím v podstatě dána uliční čára i průměrná výška staveb...“. Správní orgán při posuzování žádosti o povolení výjimky musí postupovat v souladu se zákonem a respektovat územní plán města. Z doporučení pro zástavbu této lokality lze vyčíst, že v lokalitě je jen několik volných parcel s jasně čitelnou regulací, kdy nejdůležitější je úprava prostoru parku u aquacentra, především pak dostavba uliční fronty Jankovcovy ulice s vodním prvkem u aquacentra, která by měla být zakončením lázeňských parků. Navrhovaná stavba bytového domu o výšce do 80 m není v souladu s uvedeným doporučením pro zástavbu této lokality. Stavba je z tohoto hlediska zcela nevhodná, nedotváří uliční frontu Jankovcovy ulice v této části a už vůbec nebude vhodným a důstojným zakončením lázeňských parků. Naopak lze říci, že realizace této stavby by znamenala znehodnocení celé lokality. Pokud jde o umístění předmětné stavby, namítám dále, že tato lokalita je součástí městské památkové zóny Teplice, vyhlášené vyhl. MK ČR č. 476/1992, Sb. Památková zóna vždy znamená určitou ochranu architektonicky a urbanisticky cenného území. V případě realizace stavby by došlo opět k výraznému negativnímu zásahu do tohoto území a k narušení celého rázu památkové zóny. Při respektování § 25 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území a s přihlédnutím ke shora uvedenému je zřejmé, že nelze výjimku povolit.
K uplatněné námitce stavební úřad uvádí: Soulad navrhované stavby s vydanou územně plánovací dokumentací a s cíli a úkoly územního plánování posuzuje stavební úřad v územním řízení (§ 90 stavebního zákona), popř. v řízení o změně územního rozhodnutí. Povolení výjimky z OPVU je pouze jedním z dokladů, které žadatel přikládá k žádosti o územní rozhodnutí. I přes tuto skutečnost se stavební úřad s uplatněnou námitkou zabýval. Stavební úřad dospěl k závěru, že povolením výjimky nemohou být dotčeny zájmy tímto územním plánem sledované. Je skutečností, že v platném územním plánu je dané území označeno jako lokalita stabilizovaná, zastavitelná – bydlení. Územní plán, ani prováděcí vyhláška nestanovují závazné regulace, týkající se výšky zástavby nebo procenta zastavění pozemku. Ustanovení části rozvojový potenciál a veřejně prospěšné stavby jsou jakýmsi doporučením projektanta pro zástavbu lokality, nikoli limitem. Ani takto koncipovaná stavba není v rozporu s takto zpracovaným územním plánem. Naopak tato stavba může svým charakterem uvolnit zbývající části pozemku k parkovým úpravám a tím i přímo ovlivnit zlepšení pohody bydlení
Č.j. MgMT/131574/2014
str. 14
v zeleni. Posuzovaná stavba není v památkově chráněné lokalitě a nevztahují se tak na ní veřejné zájmy chráněné zákonem o státní památkové péči. Posuzovaná lokalita se vyznačuje různorodostí zástavby, ať již z hlediska jejího stáří, tak i z hlediska výšky jednotlivých staveb, či jejich architektonického původu. Vodní plocha u navrhované stavby, otevřený bazén, je rovněž oživením celého prostoru. Vhodným prvkem je rovněž umístění garážovacích prostorů do podzemních podlaží, čímž se zmenší i možnost obtěžování okolních nemovitostí parkujících vlastníků vzniklých bytových jednotek i technického zázemí budovy. Stavba bytového domu o navrhované velikosti a s navrhovaným počtem bytových jednotek v souvislosti s vzájemnými odstupy staveb by také znamenala výrazný zásah do požadavků hygienických, požární ochrany, ale také dopravní infrastruktury a s tím opět související zhoršení kvality celého prostředí. K těmto skutečnostem namítám, že v dané lokalitě není dostatek prostoru, který by vyhovoval nárokům, které s realizací stavby vyvstanou, především na bezpečnost a ochranu zdraví a majetku, nárokům na kvalitní dopravní infrastrukturu a parkování vozidel rezidentů. Velikost stavby bude mít také negativní vliv v oblasti imisí.
K uplatněné námitce stavební úřad uvádí: Podle § 169 odst. 2 stavebního zákona platí, že výjimku z OPVU lze v jednotlivých odůvodněných případech povolit pouze z těch ustanovení prováděcího právního přepisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně umožňuje, a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby. Řešením podle povolované výjimky však musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu. To, že stavební úřad všechna uvedená kritéria zkoumal, vyplývá z výše uvedených skutečností uvedených v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Co se týče řešení „dopravy v klidu“, tuto otázku bude stavební úřad podrobně zkoumat v územním řízení. III. František Frisch, Irena Frischová, Ladislav Očko, Miluše Očková, Ing. Jan Pešek, Jana Pešková, DiS., Jaroslav Račuk, Irena Račuková, Jiří Červeňák, Martin Herbst a Miroslava Jirkalová, všichni bytem Petra Jilemnického 2813/6, Teplice a dále Petr Hruška, bytem Baarova 1382/4, Teplice, všichni právně zastoupeni Mgr. Janem Mauricem, advokátem Mauric & Partner s.r.o. advokátní kancelář se sídlem Nad Spádem 640/18, Praha 4, podáním učiněným dne 28. 11. 2013 pod č.j. MgMT/1289952013 a Jindřich Cholinský, Libuše Cholinská, Ing. Jiří Vogel, Bc. Eva Vogelová, Dana Blaschkeová, Leonardo Di Monti, Pavel Hácha, Petr Halm,Vladimír Mašek a Mgr. Libuše Růžičková, všichni bytem Petra Jilemnického 2814/2, Teplice, dále František Podroužek a Mgr. Marie Podroužková, oba bytem V závětří 1653/1, Teplice a Milan Nemrava, bytem Přítkovská 1611/10, Teplice, právně zastoupeni Mgr. Janem Mauricem, advokátem Mauric & Partner s.r.o. advokátní kancelář se sídlem Praha 4, Nad Spádem 640/18, PSČ 147 00 evidenční číslo ČAK 12233, podáním učiněným dne 28. 11. 2013 pod č.j. MgMT/128997/2013. Z citovaných podání stavební úřad vygeneroval tyto námitky: Pokud byla žadateli stavebnímu úřadu podána žádost o povolení výjimky z obecných technických požadavků na využívání území upravujících minimální odstupové vzdálenosti, je stavební úřad v souladu se zachováním zásady materiální pravdy upravené § 3 správního řádu (dle kterého je správní orgán povinen postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti) povinen postupovat tak, aby v daném řízení bylo jednoznačně prokázáno, že povolením výjimky se neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby, že žadateli navrhované odstupové vzdálenosti i tak splňují požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí a že navrhované odstupové vzdálenosti umožňují údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu. K uplatněné námitce stavební úřad uvádí: Podle § 169 odst. 2 stavebního zákona platí, že výjimku z OPVU lze v jednotlivých odůvodněných případech povolit pouze z těch ustanovení prováděcího právního přepisu, ze kterých tento předpis
Č.j. MgMT/131574/2014
str. 15
povolení výjimky výslovně umožňuje, a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby. Řešením podle povolované výjimky však musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu. To, že stavební úřad všechna uvedená kritéria zkoumal, vyplývá z výše uvedených skutečností uvedených v odůvodnění tohoto rozhodnutí. V rámci nahlížení do správního spisu dne 25. 03. 2013 a nově rovněž 18. 11. 2013 bylo zjištěno, že správní spis, resp. podklady a dokumenty v něm obsažené neposkytují dostatečnou oporu pro vydání rozhodnutí o udělení výjimky, neboť kromě Zprávy č. 040-043243 Posudku denního osvětlení a oslunění ze dne 01. 03. 2013 a subjektivního Vyjádření architekta projektu Šanovské věže ze dne 14. 06. 2013, žadatel k žádosti o udělení výjimky nepředložil jakákoli jiná relevantní stanoviska orgánů příslušných posuzovat výše zmíněné otázky, které jsou požadovány ustanovením § 169 odst. 6 stavebního zákona, tj. ze správního spisu není jednoznačně prokazatelné, zda i po udělení požadované výjimky nebude ohrožena bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby, že žadateli navrhované odstupové vzdálenosti i tak splňují požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí a že navrhované odstupové vzdálenosti umožňují údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu. Stavební úřad a ani účastníci řízení se tak logicky v daném případě nemohli a ani nemohou seznámit se všemi podklady a dokumenty požadovanými právními předpisy pro udělení výjimky. Udělení výjimky ze strany stavebního úřadu by tak za dané situace bylo zcela v rozporu se zásadou materiální pravdy upravené v ustanovení § 3 správního řádu, dle kterého je správní orgán povinen postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti) a zásady rovnosti účastníků řízení stanovené v § 7 správního řádu, a to obzvlášť v případě, kdy správní spis je jediným zdrojem relevantních informací o daném záměru, které jsou účastníkům řízení v dané věci poskytnuty. K uplatněné námitce stavební úřad uvádí: Jak vyplývá z výše uvedených skutečností tohoto odůvodnění, stavební úřad oznámil dne 30.10.2013 pokračování v řízení o povolení výjimky z OPVU a účastníkům řízení dal možnost vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí do 10 dnů ode dne doručení oznámení. V dalším průběhu řízení na základě právního posouzení věci stavební úřad dospěl k závěru, že žádost o povolení výjimky není úplná a předložené podklady a stanoviska nestačí k řádnému posouzení, a proto vyzval žadatele, aby svou žádost doplnil. Žadatel dne 26.5.2014 doplnil požadované podklady a dne 20.6.2014 stavební úřad oznámil všem známým účastníkům řízení pokračování řízení a v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu dal účastníkům řízení možnost seznámit se s podklady pro rozhodnutí ve lhůtě do 10 dnů od doručení oznámení. V rámci nového projednání dal stavební úřad účastníkům řízení možnost seznámit se s celým spisem, jehož součástí je mimo projektové dokumentace III/2012 i Zpráva č. 040-043243 z 1.3.2013 a stanoviska dotčených orgánů (Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje, Územní odbor Teplice, Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem, Ministerstvo zdravotnictví – Český inspektorát lázní a zřídel, Magistrát města Teplice, odbor dopravy a životního prostředí). Veškeré dostupné a zmíněné podklady byly přístupné všem účastníkům a tito se mohli na stavebním úřadě, v případě zájmu, s nimi seznámit. V průběhu řízení byl tímto postupem stavebního úřadu zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. IV. Stavební bytové družstvo „Mír“ podáním učiněným dne 15. 11. 2013 pod č.j.MgMT/123674/2013. Účastník řízení tímto podáním odkazuje na své námitky učiněné podáním ze dne 2. 1. 2013 (chybně datováno 2. 11. 2013), na nichž trvá: Předně správní orgán v oznámení uvádí, že „uvedeným dnem bylo zahájeno řízení o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území pro územní řízení, přičemž tato informace se patrně vztahuje k v oznámení výše uvedenému údaji dne 13.12. 2012, kdy „žadatelé podali žádost o povolení výjimky“. A to přestože podle ustanovení § 144 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v účinném znění (dále jen „správní řád") je řízení s velkým počtem účastníků zahájeno uplynutím lhůty
Č.j. MgMT/131574/2014
str. 16
stanovené ve veřejné vyhlášce, kterou se zahájení řízení dává účastníkům na vědomí; lhůta nesmí být kratší než 15 dnů ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky na úřední desce. Je proto nabíledni, že nejen že řízení nebylo zahájeno dne 13. 12. 2012, ale nebylo řádně zahájeno vůbec, neboť v oznámení, které obsahuje vyhlášku o zahájení řízení, žádná lhůta, v níž by řízení bylo zahájeno, stanovena nebyla. K uplatněné námitce stavební úřad uvádí: Správní řízení o povolení výjimky z OPVU je návrhové řízení a jak je již výše opakovaně uvedeno, stavební úřad jej vede podle správního řádu. Žádost o povolení výjimky z OPVU byla u stavebního úřadu podána dne 13. 12. 2012. Tímto dnem bylo zahájeno správní řízení o povolení výjimky. Po provedeném řízení stavební úřad vydal dne 7. 3. 2013 pod č. j. MgMT/024437/2013 rozhodnutí, kterým výjimku povolil. Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, v odvolacím řízení rozhodnutí stavebního úřadu v Teplicích rozhodnutím č. j. 341/UPS/2013-3 ze dne 3. 9. 2013, zrušil a vrátil věc k novému projednání. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 19. 9. 2013. Účastník dále z opatrnosti namítá, že podle ustanovení § 144 odst. 3 ve vztahu k § 36 odst. 3 správního řádu musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, přičemž tato výzva k vyjádření může být nahrazena zveřejněním konceptu výrokové části a odůvodnění rozhodnutí s uvedením, v jaké lhůtě, kde a jakým způsobem lze proti konceptu podávat námitky a navrhovat doplnění řízení; po zveřejnění tohoto konceptu nelze uplatňovat námitky, které účastníci mohli uplatnit již dříve v řízení. S ohledem na to, že správní orgán v oznámení vyzval účastníky, aby do 10 dnů od doručení oznámení (přičemž oznámení je podle ustanovení § 25 odst. 2 správního řádu doručeno až 15tým dnem po vyvěšení na úřední desce) uplatnili své námitky, nabízí se úvaha, že správní orgán po uplynutí lhůty k podání námitek (a to přestože řízení nebylo řádně zahájeno), hodlá ve věci rozhodnout, aniž by účastníkům dále poskytl možnost se k věci vyjádřit, jakkoliv obecně je v poučení o tomto právu poučuje. Pro tento případ účastník upozorňuje, že správní orgán nedostál požadavku kladeného na výzvu k vyjádření k podkladům rozhodnutí ustanovením § 144 odst. 3 správního řádu, a to přinejmenším vtom, že oznámení vůbec neobsahuje koncept odůvodnění, koncept výroku lze při troše dobré vůle v oznámení nalézt. K uplatněné námitce stavební úřad uvádí: Jak vyplývá z výše uvedených skutečností tohoto odůvodnění, stavební úřad oznámil dne 30.10.2013 pokračování v řízení o povolení výjimky z OPVU a účastníkům řízení dal možnost vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí do 10 dnů ode dne doručení oznámení. V dalším průběhu řízení na základě právního posouzení věci stavební úřad dospěl k závěru, že žádost o povolení výjimky není úplná a předložené podklady a stanoviska nestačí k řádnému posouzení, a proto vyzval žadatele, aby svou žádost doplnil. Žadatel dne 26.5.2014 doplnil požadované podklady a sdělením ze dne 20.6.2014 stavební úřad oznámil všem známým účastníkům řízení pokračování řízení a v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu dal účastníkům řízení možnost seznámit se s podklady pro rozhodnutí ve lhůtě do 10 dnů od doručení oznámení. V rámci nového projednání dal stavební úřad účastníkům řízení možnost seznámit se s celým spisem, jehož součástí je mimo projektové dokumentace III/2012 i Zpráva č. 040-043243 z 1.3.2013 a stanoviska dotčených orgánů (Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje, Územní odbor Teplice, Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem, Ministerstvo zdravotnictví – Český inspektorát lázní a zřídel, Magistrát města Teplice, odbor dopravy a životního prostředí). Veškeré dostupné a zmíněné podklady byly přístupné všem účastníkům a tito se mohli na stavebním úřadě, v případě zájmu, s nimi seznámit. Za zamyšlení jistě stojí i způsob, jaký správní orgán zvolil pro vyrozumění účastníků o probíhajícím řízení. Přestože podle ustanovení § 144 odst. 1, 2 správního řádu lze účastníky řízení s více než 30 účastníky (tzv. řízení s velkým počtem účastníků) o zahájení řízení uvědomit veřejnou vyhláškou, jde pouze o možnost, jak správní orgán může o probíhajícím řízení účastníky vyrozumět. Nic mu totiž nebrání i v řízení s velkým počtem účastníků účastníkům doručovat zvlášť. O tom, že úřední deska není pravidelným objektem zájmu občanů obcí, asi není třeba pochybovat; o tom, že výše uvedené platí tím spíše v období vánočních svátků, není vůbec třeba polemizovat. Správní orgán proto může být buď veden snahou usnadnit postup své práce (neboť doručení vyhláškou je pro něj nepochybně snazší než doručování účastníkům řízení zvlášť) nebo snahou upřít
Č.j. MgMT/131574/2014
str. 17
účastníkům právo efektivně uplatnit v řízení svá práva (protože se o probíhajícím řízení vůbec nedozví). Ani jeden z poskytnutých výkladů není správnímu orgánu ke cti. K uplatněné připomínce stavební úřad uvádí, že písemnosti v rámci vedeného řízení doručoval v souladu s § 144 správního řádu. K samotnému věcnému obsahu výjimky je třeba uvést, že žádost o ni není přípustná ani důvodná. Je zarážející, že na hranici vnitřního lázeňského území byla povolena už stávající stavba (po které, přestože byla již zahájena, není ani vidu ani slechu), nicméně jde o fakt, který je patrně důsledkem toho, že účastnící řízení o povolení této stavby byli o probíhajícím řízení informováni správním orgánem asi stejně důsledně jako v případě tohoto řízení o udělení výjimky. Podle ustanovení § 25 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v účinném znění, vzájemné odstupy staveb musí splňovat mimo jiné požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění, na zachování kvality prostředí, na údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu; dále jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn. Přičemž z požadavků urbanistických, architektonických, životního prostředí, hygienických, veterinárních, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavků na denní osvětlení a oslunění, na zachování kvality prostředí, údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu nelze výjimky povolit. Požadovaná výjimka žadatelů tak je bez dalšího nepřípustná, neboť podle ustanovení § 26 vyhlášky č, 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v účinném znění (a contrario), není přípustná výjimka z požadavků zakotvených v ustanovení § 25 odst. 1 téže vyhlášky, sice urbanistických, architektonických, životního prostředí, hygienických, veterinárních, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavků na denní osvětlení a oslunění, na zachování kvality prostředí, na údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická,či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu. Požadovaná výjimka je v rozporu přinejmenším s požadavkem na denní osvětlení a oslunění, neboť zvýší zastínění okolní zástavby, s požadavkem na zachování kvality prostředí a požadavky urbanistickými, neboť absolutně nereflektuje výškovou hladinu okolní zástavby (reprezentovanou převládajícím počtem podlaží v charakteristickém vzorku okolní zástavby). Budova č. p. 2319 na pozemku pare. č. 1535/1, jíž je účastník vlastníkem, by měla být od „Bytového domu se službami, Jankovcova ulice, Teplice“ [(ne)populárně označovaného také jako „Rezidence Šanovská věž“] vysokého 80 m vzdálena 60 m, tedy méně než je výška vyšší z protilehlých stěn (tedy zmíněných 80 m). V oznámení není ani naznačen jediný rozumný důvod, pro který by bylo třeba výjimku povolit (patrně v důsledku výše zmíněné absence konceptu odůvodnění). Žadatelům nic nebrání, aby respektovali výškovou hladinu okolní zástavby (reprezentovanou převládajícím počtem podlaží v charakteristickém vzorku okolní zástavby) a obecné požadavky na využívání území (reprezentované odstupem staveb pro bydlení s okny obytných místností rovnajícím se alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn u sousedících staveb) a budova tak nebyla vysoká 80 metrů. I kdyby přes výše uvedené žádost o výjimku obecně přípustná (tedy věcně projednatelná) byla, podle ustanovení § 26 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v účinném znění, je z požadavku na odstup staveb rovnající se alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn u sousedících staveb pro bydlení s okny obytných místností za podmínek stanovených v ustanoveních § 169 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v účinném znění možná výjimka, pouze pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby. Řešením podle povolené výjimky pak musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu. Požadovaná výjimka však k ohrožení sousedních staveb nutně vede, protože snižuje jejich hodnotu (a to už protože např. výhled obyvatel domu účastníka z oken do ulice Jankovcova přes křižovatku na zeleň by nahradil výhled na 80ti metrovou technicistní budovu). I když účastník zcela odhlédne od obecných požadavků urbanistických, architektonických a na zachování kvality prostředí a soustředí se pouze na požadavek zachování normovaného odstupu
Č.j. MgMT/131574/2014
str. 18
staveb rovného alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn sousedících budov, dospívají nutně k závěru, že žádost o výjimku je nedůvodná. Je-li výše uvedený požadavek na vzájemný odstup staveb zobecněním rozumného uspořádání sousedství obytných budov, není sebemenší důvod od něj v daném případě ustupovat. Přiblížení zamýšlené stavby k obytným budovám by tyto přinejmenším zastínilo (tedy je ohrozilo), což by snížilo tepelnou í světelnou pohodu jejich obyvatel. Smyslem požadavku na vzájemný odstup staveb je především zachování standardu ochrany práva na soukromí a zachování kvality prostředí a tyto by povolením výjimky bez vážného důvodu byly narušeny. Nejvyšší správní soud (v rozsudku ze dne 14. 7. 2011 č. j. 1 As 69/2011 - 176), byť v rámci přezkumu postupu správního orgánu v řízení o dodatečném povolení stavby, uzavřel, že stavební úřad je při posuzování žádosti o udělení výjimky z obecných požadavků na výstavbu „povinen pokusit se [...] o dohodu mezi účastníky řízení. Nebude-li taková dohoda uzavřena, stavební úřad, s respektem k vlastnickému právu a k právu na ochranu soukromí dotčených osob, zváží jejich požadavky na provedení stavebně technických úprav, zejména pokud budou požadavky konstruktivně vyjádřeny (např. stanovením podmínek pro udělení výjimky), a včlení je jako podmínky do rozhodnutí o udělení výjimky, příp. přezkoumatelným způsobem odůvodní, proč takovému požadavku vlastníka sousední nemovitosti nebylo možné vyhovět.“ Nejvyšší správní soud ve výše uvedeném rozhodnutí nastínil, že výjimka z obecných požadavků na výstavbu spočívajících ve vzdálenosti budov by, jako nepravidelnost ve výstavbě omezující vlastníky okolních budov, měla být nejprve řešena dohodou účastníků a teprve následně, není-li možné dohody dosáhnout, autoritativním rozhodnutím správního orgánu. A to tím spíše, že v rozhodnutí posuzovaném případě Šlo o stavbu již stojící (byť bez řádného povolení), vůle správního orgánu povolovat výjimku u stavby dosud nestojící by proto měla být bez souhlasu ostatních účastníků řízení o to menší. Postup správního orgánu zatím svědčí o závěru opačném, tedy že nejde o hledání rozumného nevnucujícího řešení, ale o oktrojování nepřípadné stavby (resp. obecnějších podmínek výstavby) bez respektu k názorům vlastníků okolních nemovitostí. Za zamyšlení stojí i způsob projednání žádosti o výjimku, která izolovaně projednaná (tedy mimo řízení o povolení stavby, ať už řádné či dodatečné) postrádá smyslu, neboť teprve ve spojení s projednáním stavby jako takové nabude výjimka konkrétních obrysů a bude tedy věcně projednatelná, a to přestože stavební zákon samostatné projednání v ustanovení § 169 odst. 5 připouští. Postup stavebníků proto připomíná pověstnou „salámovou“ metodu dosahování cílů. Nejprve proběhne řízení o povolení stavby (domova pro seniory) za nějakých podmínek. Následně je „zahájena“ stavba vybudováním přípojky el. sítě, aby neskončila platnost stavebního povolení, přestože žádná stavba fakticky neprobíhá, a to pouze za využití nejasnosti vymezení zákonného pojmu „zahájení stavby“. Pak je podána žádost o výjimku z obecných požadavků na výstavbu, po níž bude následovat nová žádost o stavební povolení jiné stavby. Výše uvedené skutečnosti ve spojení s veřejně přístupnými údaji vedou nutně k závěru, že účelem probíhajícího řízení je příprava podmínek dalšího projektu žadatelů označovaného jako „Rezidence Šanovská věž“ spočívajícího ve výstavbě bytového domu s 22 nadzemními podlažími. Žadatelé proto zjevně takticky nejprve žádají o výjimku za situace, kdy nechtějí „rozvířit" vody vlastníků sousedních nemovitostí přímo žádostí o stavební povolení „Rezidence Šanovská věž“ (v jejímž rámci by se mohla řešit i otázka vzájemné vzdálenosti budov), o níž by se patrně snáze dozvěděli, aby následně její do očí bijící výška (resp. vzdálenost od okolních budov) nebyla již na pořadu jednání (resp. věcně projednatelnou námitkou), neboť by již bylo rozhodnuto o výjimce. K uplatněným námitkám stavební úřad uvádí, že se po věcné stránce jedná o totožné námitky, které uplatnili i další účastníci řízení a stavební úřad proto odkazuje na zdůvodnění výše uvedené. DALŠÍ NÁMITKY V ŘÍZENÍ UPLATNILI: Vlastníci nemovitosti na pozemku parc. č. 1568/5 v k.ú. Teplice, č.p. 2812 podáním ze dne 28.11.2013 pod č.j. MgMT/128997/2013: Vzhledem k tomu, že rozhodnutím o odvolání č.j. 341/UPS/2013-3 ze dne 3. 9. 2013, rozhodl Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, že vlastníci bytového domu č.p.2812 na pozemku parc. č. 1568/5 v k.ú. Teplice nejsou účastníky řízení, stavební úřad se uplatněnými námitkami nezabýval a ani nerozhodoval o jejich účastenství.
Č.j. MgMT/131574/2014
str. 19
Jana Boušková, podáním ze dne 25.11.2013 pod č.j. MgMT/127267, za obyvatele domu č.p. 2096/7 v Heydukově ulici v Teplicích. Jak je již výše uvedeno, řízení o výjimce vede stavební úřad podle správního řádu. Podkladem pro vydání rozhodnutí v řízení vedeném na základě žádosti mohou být podle § 50 odst. 1 správního řádu návrhy účastníků, důkazy, skutečnosti známé správnímu orgán z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé. Z uvedeného je zřejmé, že vyjádření a námitky veřejnosti, tzn. osob, které nejsou účastníky řízení o výjimce, správní řád nepřipouští. Společnost Primatep s.r.o., podáním ze dne 27.11.2013 pod č.j. MgMT/128339/2013, vlastník sousedních pozemků, kterou zastupuje na základě plné moci Mgr. Iva Dvořáková, LLM, advokátka. Jak je již výše uvedeno, řízení o výjimce vede stavební úřad podle správního řádu. Podkladem pro vydání rozhodnutí v řízení vedeném na základě žádosti mohou být podle § 50 odst. 1 správního řádu návrhy účastníků, důkazy, skutečnosti známé správnímu orgán z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé. Z uvedeného je zřejmé, že vyjádření a námitky veřejnosti, tzn. osob, které nejsou účastníky řízení o výjimce, správní řád nepřipouští. Závěr: Stavební úřad vyhodnotil předmětné území a možný vliv stavby na okolní nemovitosti a stanovil okruh účastníků řízení, vlastníků nemovitostí dotčených předmětnou výjimkou a tuto skutečnost si ověřil za pomocí výpisu z katastru nemovitostí, který je součástí spisu vedeném stavebním úřadem v předmětném řízení o povolení výjimky. Povolením výjimky se neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob, sousední pozemky či stavby. Účelu sledovaného obecnými požadavky na využívání území bude v daném případě dosaženo i řešením podle povolené výjimky. Toto tvrzení stavební úřad opírá o skutečnosti, které jsou uvedené v tomto odůvodnění. Při novém rozhodování o výjimce z ustanovení OPVÚ se stavební úřad řídil právním názorem Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, vysloveným v rámci odvolacího řízení, ve kterém bylo původní rozhodnutí stavebního úřadu o udělení výjimky zrušeno a věc vrácena k novému projednání. Stavební úřad proto rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno, za použití ustanovení právních předpisů ve výroku uvedených. Poučení o odvolání: Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho oznámení k odvolacímu orgánu, odboru ÚPSŘ Krajského úřadu Ústeckého kraje, podáním u zdejšího správního orgánu. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. Povolení výjimky nenahrazuje rozhodnutí potřebná pro umístění a provedení předmětné stavby.
„otisk úředního razítka“
Jitka Mažáriová pověřená řízením odboru
Č.j. MgMT/131574/2014
str. 20
Toto oznámení musí být vyvěšeno po dobu 15 dnů. Vyvěšeno dne: ..............................
Sejmuto dne: ....................................
Razítko, podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí oznámení.
Poplatek: Správní poplatek podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích položky 17 odst. 5 ve výši 1000 Kč byl zaplacen dne 13.12.2012.
Obdrží: účastníci řízení podle § 27 odst.1 zák. č. 500/2004 Sb.: Ing. Gabriela Hlavsová, 8. května č.p. 328, 417 23 Košťany u Teplic Účastníci řízení - další dotčené osoby podle § 27 odst.2 zák. č. 500/2004 Sb. (veřejnou vyhláškou): Alfapharm s.r.o., IDDS: k2ukmjc Stavební bytové družstvo "Mír" Teplice, IDDS: ucmsm3a Robert Sidor, Aloise Jiráska č.p. 1869/9, 415 01 Teplice 1 Ing. Lubomír Voleník, Aloise Jiráska č.p. 1869/9, 415 01 Teplice 1 Petr Ščepichin, Aloise Jiráska č.p. 1869/9, 415 01 Teplice 1 Jana Ščepichinová, Aloise Jiráska č.p. 1869/9, 415 01 Teplice 1 Rudolf Kluger, Benešovo náměstí č.p. 490/6, 415 01 Teplice 1 Petra Klugerová, Aloise Jiráska č.p. 465/7, 415 01 Teplice 1 Zlatuše Kieswetterová, Aloise Jiráska č.p. 1385/5, 415 01 Teplice 1 Mgr. Daniel Novotný, Za statky č.p. 55, Lipany, 103 00 Praha 113 Ing. Martina Novotná, Za statky č.p. 55, Lipany, 103 00 Praha 113 Jaroslava Bergmanová, Aloise Jiráska č.p. 1367/1, 415 01 Teplice 1 Ing. Vít Hummel, Moravská č.p. 2270, 415 01 Teplice 1 Eva Hummelová, Moravská č.p. 2270, 415 01 Teplice 1 Petr Andrášek, Aloise Jiráska č.p. 1367/1, 415 01 Teplice 1, kterého zastupuje JUDr. Marek Andrášek, advokát, se sídlem Rokycanova 379/5, 415 01 Teplice Rita Andrášková, Aloise Jiráska č.p. 1367/1, 415 01 Teplice 1, kterou zastupuje JUDr. Marek Andrášek, advokát, JUDr. Marek Andrášek, IDDS: 78fs9qf Miroslava Jirkalová, Petra Jilemnického č.p. 2813/6, 415 01 Teplice 1, kterou zastupuje Mgr. Jan Mauric, advokát Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Nad Spádem 640/18, 147 00 Praha 4 František Frisch, Petra Jilemnického č.p. 2813/6, 415 01 Teplice 1, kterého zastupuje Mgr. Jan Mauric, advokát Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Nad Spádem 640/18, 147 00 Praha 4 Irena Frischová, Petra Jilemnického č.p. 2813/6, 415 01 Teplice 1, kterou zastupuje Mgr. Jan Mauric,
Č.j. MgMT/131574/2014
str. 21
advokát Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Nad Spádem 640/18, 147 00 Praha 4 Anna Djačenková, Petra Jilemnického č.p. 2813/6, 415 01 Teplice 1 Jaroslav Račuk, Petra Jilemnického č.p. 2813/6, 415 01 Teplice 1, kterého zastupuje Mgr. Jan Mauric, advokát Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Nad Spádem 640/18, 147 00 Praha 4 Irena Račuková, Petra Jilemnického č.p. 2813/6, 415 01 Teplice 1, kterou zastupuje Mgr. Jan Mauric, advokát Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Nad Spádem 640/18, 147 00 Praha 4 Martin Herbst, Petra Jilemnického č.p. 2813/6, 415 01 Teplice 1, kterého zastupuje Mgr. Jan Mauric, advokát Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Nad Spádem 640/18, 147 00 Praha 4 Ladislav Očko, Petra Jilemnického č.p. 2813/6, 415 01 Teplice 1, kterého zastupuje Mgr. Jan Mauric, advokát Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Nad Spádem 640/18, 147 00 Praha 4 Miluše Očková, Petra Jilemnického č.p. 2813/6, 415 01 Teplice 1, kterou zastupuje Mgr. Jan Mauric, advokát Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Nad Spádem 640/18, 147 00 Praha 4 Petr Hruška, Baarova č.p. 1382/4, 415 01 Teplice 1, kterého zastupuje Mgr. Jan Mauric, advokát Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Nad Spádem 640/18, 147 00 Praha 4 Ing. Jan Pešek, Petra Jilemnického č.p. 2813/6, 415 01 Teplice 1, kterého zastupuje Mgr. Jan Mauric, advokát Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Nad Spádem 640/18, 147 00 Praha 4 Jana Pešková, DiS., Petra Jilemnického č.p. 2813/6, 415 01 Teplice 1, kterou zastupuje Mgr. Jan Mauric, advokát Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Nad Spádem 640/18, 147 00 Praha 4 Mgr. Jiří Plíšek, Balbínova č.p. 392/4, 120 00 Praha 2-Vinohrady Ksenia Suetinova, Mičurinskij prospekt 19/1-279, Moskva 11711, Rusko Alexey Suetinov, Mičurinskij prospekt 19/1-279, Moskva 11711, Rusko Andrey Suetinov, Mičurinskij prospekt 19/1-279, Moskva 11711, Rusko Marina Suetinova, Mičurinskij prospekt 19/1-279, Moskva 11711, Rusko Alena Mironova, 15 Parkovaja č.p. 25, Moskva 10548, Rusko Jindřich Cholinský, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1, kterého zastupuje Mgr. Jan Mauric, advokát Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Nad Spádem 640/18, 147 00 Praha 4 Libuše Cholinská, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1, kterou zastupuje Mgr. Jan Mauric, advokát Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Nad Spádem 640/18, 147 00 Praha 4 Jana Veselá, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1 Ing. Ivan Chadraba, Valentinská č.p. 56/11, Staré Město, 110 00 Praha 1 Ing. Jiří Vogel, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1, kterého zastupuje Mgr. Jan Mauric, advokát Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Nad Spádem 640/18, 147 00 Praha 4 Bc. Eva Vogelová, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1, kterou zastupuje Mgr. Jan Mauric, advokát Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Nad Spádem 640/18, 147 00 Praha 4 MUDr. Daniel Janda, Točitá č.p. 1413/39, Krč, 140 00 Praha 4, kterého zastupuje EUROPEAN INITIATORY INSTITUTE, o.s., se sídlem Bořislav 113, 415 01 Teplice Pavel Hácha, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1, kterého zastupuje Mgr. Jan Mauric, advokát Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Nad Spádem 640/18, 147 00 Praha 4 František Podroužek, V závětří č.p. 1653/1, Trnovany, 415 01 Teplice 1, kterého zastupuje Mgr. Jan Mauric, advokát Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Nad Spádem 640/18, 147 00 Praha 4 Marie Podroužková, V závětří č.p. 1653/1, Trnovany, 415 01 Teplice 1, kterou zastupuje Mgr. Jan Mauric, advokát Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Nad Spádem 640/18, 147 00 Praha 4 Dana Blaschkeová, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1, kterou zastupuje Mgr. Jan Mauric, advokát Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Nad Spádem 640/18, 147 00 Praha 4 Vladimír Mašek, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1, kterého zastupuje Mgr. Jan Mauric, advokát Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Nad Spádem 640/18, 147 00 Praha 4 Milan Nemrava, Přítkovská č.p. 1611/10, Trnovany, 415 01 Teplice 1, kterého zastupuje Mgr. Jan Mauric, advokát Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Nad Spádem 640/18, 147 00 Praha 4 Oleg Kiktyanin, Pervomajskaja 21-44, Berdsk, Rusko Natalya Kikhtyanin Grechman, Pervomajskaja 21-44, Berdsk, Rusko Markéta Ptáčníková, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1 Valeryia Ilyushchyts, Novoveská č.p. 3090, 415 01 Teplice 1 Martin Paroulek, Petra Jilemnického č.p. 2812/8, 415 01 Teplice 1 Mgr. Libuše Růžičková, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1, kterého zastupuje Mgr. Jan
Č.j. MgMT/131574/2014
str. 22
Mauric, advokát Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Nad Spádem 640/18, 147 00 Praha 4 Ing. Petr Bečvář, Klánova č.p. 487/26, Hodkovičky, 147 00 Praha 47 Petr Hahn, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1, kterého zastupuje Mgr. Jan Mauric, advokát Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Nad Spádem 640/18, 147 00 Praha 4 Leonardo Di Monti, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1, kterého zastupuje Mgr. Jan Mauric, advokát Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Nad Spádem 640/18, 147 00 Praha 4 Jiří Sochůrek, Bystřická č.p. 514, 417 31 Novosedlice Anna Rekunova, Oleko Dundiča 3/1, 352700 m. Timaševsk, Rusko Victor Rekunov, Oleko Dundiča 3/2, 352700 m. Timaševsk, Rusko Liudmila Rekunova, Oleko Dundiča 3/2, 352700 m. Timaševsk, Rusko Avgusta Smolentseva, Písečná č.p. 2989/5, 415 01 Teplice 1 Jakub Hamr, Jana Přibíka č.p. 958/5, Vysočany, 190 00 Praha 9, kterého zastupuje Mgr. Iva Dvořáková, LLM, advokátka, se sídlem Baarova 1594/16, 415 01 Teplice GenS Company s.r.o., U Hadích lázní č.p. 3269, 415 01 Teplice 1 Pavel Hrzán, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1 Kateřina Hrzánová, Petra Jilemnického č.p. 2814/2, 415 01 Teplice 1 Dimitrii Bukhanetc, ul. Chelyabinskaya č.p. 27/2, č. bytu 296, Moskva 105568, Rusko Zuzana Nétková, U Nových lázní č.p. 1593/16, 415 01 Teplice 1 Petr Žižka, U Nových lázní 1593/16, 415 01 Teplice Ivana Žižková, U Nových lázní 1593/16, 415 01 Teplice David Burger, U Nových lázní č.p. 1593/16, 415 01 Teplice 1 Václav Janáč, U Nových lázní č.p. 1593/16, 415 01 Teplice 1 Marie Janáčová, U Nových lázní č.p. 1593/16, 415 01 Teplice 1 Petr Žižka, U Nových lázní č.p. 1593/16, 415 01 Teplice 1 Ivana Žižková, U Nových lázní č.p. 1593/16, 415 01 Teplice 1 Jiří Líska, U Nových lázní č.p. 1593/16, 415 01 Teplice 1 FOZINA s.r.o., Křičkova 1307/6, 415 01 Teplice 1 Věra Slouková, U Nových lázní 1593/16, 415 01 Teplice 1 k vyvěšení – veřejná vyhláška: Magistrát města Teplice, oddělení pro styk s veřejností, náměstí Svobody 2, 415 95 Teplice
