Lupénka (psoriáza) Lupénka postihuje zhruba 2 % populace, to znamená, že jen v Česku jí trpí přes 200.000 lidí. Trpí je v tomto případě slovem na svém místě, protože lupénka razantně zasahuje do všech oblastí života: od prosté fyzické bolesti přes psychickou újmu až po ovlivnění pracovních i partnerských vztahů. Je to další z řady autoimunitních onemocnění, které neumíme vyléčit úplně, ale včasnou a vhodnou léčbou ho lze dostat pod kontrolu. Lupénka není v žádném případě přenosné, infekční či alergické onemocnění. Je to chronická zánětlivá kožní choroba. Vzniká na základě dědičného sklonu k odchylkám imunitního systému a kůže. Jedná se o výlučně lidskou chorobu - nevyskytuje se totiž u žádného zvířete, což ztěžuje výzkum choroby i nových léků. Může vzniknout v jakémkoliv věku, ale nejčastěji v dospělosti, a to převážně ve dvou obdobích – okolo puberty a okolo 40. - 50. roku věku. Na rozdíl od minulého století, kdy převažovali muži, se nyní vyskytuje u žen i u mužů přibližně stejně často. Dědičnost se dá zjistit, ale jen u 30 % pacientů je psoriázou postižen někdo z příbuzných. Nedědí se totiž choroba, ale sklon k chorobě. Tudíž nemusíte mít nikoho v příbuzenstvu zjevně postiženého. K viditelnému propuknutí choroby dojde tehdy, když na Vás budou působit tzv. provokační, vyvolávající faktory. Jsou to vlivy, které nejsou vlastní příčinou choroby. Psoriázu však vyvolávají, zhoršují či jsou důvodem, proč se Vám i při správné léčbě lupénka nehojí. Mezi nejčastější patří stres, resp. psychosociální vlivy, infekce (hlavně dýchacích cest), poranění (fyzikální a chemické vlivy) a některé léky. Dále jsou to vlivy klimatu (zhoršení v období podzim, jaro a zlepšení v létě), životospráva, vnitřní choroby, hormonální vlivy, a jiné zánětlivé kožní choroby.
Jaké jsou příznaky Psoriáza má různé podoby. Jak ji poznáte? Nejčastější je forma ložisková - jsou to červená, ohraničená, šupící se ložiska ve kštici (hlavě), na loktech, kolenou, křížové krajině zad. Jsou to totiž místa, která jsou na kůži nejvíce mechanicky zatěžována, což je pro vznik lupénky typické (např. po říznutí, škrábnutí, spálení, v jizvě, atp.). Protože je zprostředkována bílými krvinkami, může se objevit kdekoliv - včetně nehtů, obličeje, uší, genitálu, dlaní a chodidel.
Další formy jsou:
Kapkovitá
Inverzní
Pustulózní
Erytrodermická
kloubní.
Kapkovitá (gutátní) lupénka vzniká hlavně u dětí a mladistvých a má malé projevy, někdy přirovnávané k dešťovým kapkám či slzám. Inverzní psoriáza (tedy obrácená oproti typické formě) vzniká v podpaží, na krku, pod prsy, v pupíku, tříslech, v oblasti přirození a konečníku. Jsou to silně červená suchá či mokvavá ložiska v kožních záhybech a místech vlhké zapářky, proto nemívají na povrchu, jinak typické, šupiny. Pustulózní psoriáza je zcela odlišná od předchozích. Jedná se o puchýřky (=pustuly) na dlaních či ploskách. Při postižení celého těla bývá provázena horečkou a zimnicí. Jedná se o těžký stav vyžadující hospitalizaci. Generalizovaná a erytrodermická forma je rozšířená po celém těle, obvykle bolí a svědí. Současně bývají teploty, zimomřivost, dehydratace, ztráty bílkovin, otoky. Jedná se o nejzávažnější formu vyžadující hospitalizaci. Asi v 10-30 % se může objevit postižení kloubů, páteře či měkkých tkání, označované jako psoriatická artropatie; má podobné příznaky jako revmatoidní artritida (lidově revma). Dalšími chorobami, které častěji provází psoriázu, tzv. „komorbidity“ se ukazují být jiné imunologicky zprostředkované choroby, známa je Crohnova choroba čili ulcerózní kolitida postihující trávicí trakt, z nervových chorob pak i deprese a pravděpodobně i roztroušená skleróza. Díky intenzivnímu výzkum se zjistilo, že pacienti s psoriázou, zejména těžkou, mají také častější výskyt interních chorob sdružovaných pod název metabolický syndrom (vysoký krevní tlak, cukrovka, poruchy metabolismu tuků, jaterní steatohepatitida, dna). Mezi pacienty s psoriázou je také výrazně vyšší procento obézních a kuřáků než u ostatních lidí. To vše představuje rizikové faktory pro aterosklerózu a onemocnění srdce a cév jako jsou např. infarkt, mrtvice, bércové vředy arteriálního původu – tedy choroby zkracující dobu života! Tyto choroby mohou průběh psoriázy zhoršovat. Ale i naopak se zdá, že těžká nedostatečně zvládaná psoriáza může přes systémový zánět výše uvedené choroby zhoršovat. Čili pro zdárné zvládání psoriázy je nutná dostatečná prevence a léčba jak psoriázy, tak i přidružených chorob. Po nich je také třeba ve spolupráci s praktickým lékařem cíleně pátrat.
Než se dopracujete k lékaři, můžete už začít s podpůrnou léčbou. Prospěšné a oblíbené jsou léčebné koupele a promazávací masti - přinesou Vám úlevu od svědění, sníží nánosy šupin, ale málokdy jsou dostatečně silné, aby samotné vedly ke zhojení psoriázy. Proto se nazývají podpůrná léčba. Jsou volně prodejné v lékárnách. K promazávání se hodí tzv. emoliencia - jsou to tělová mléka, krémy, masti a koupelové oleje, jejichž smyslem je kůži změkčovat, hydratovat, promašťovat a také chránit. Některé mají i přísady odlupující šupiny a tvrdou kůži, tzv. keratolytika. O hydrataci kůže pečujte také udržováním optimální vlhkosti vzduchu doma i v práci a dbejte i na příjem dostatečného množství tekutin, pitný režim. Z léčebných přísad do koupele se u psoriázy používají pšeničné otruby, výtažky z ovsa, soli Mrtvého moře či jiné mořské soli, oleje, ichthamol či byliny. Při současném kloubním postižení mají smysl i koupele sirné. Bez odborné porady raději zvolte koupele olejové, které jsou univerzální. K mytí kůže v období klidu se doporučují jemná tekutá mýdla (syndety), v období postižení kůže mycí a koupelová emoliencia. Jedná se o speciální olejové přípravky, které Vaši kůži nejen umyjí, ale i promastí a zklidní. K léčbě můžete dle typu použitých léčiv dostat léky zevní = krémy, masti, mléka, roztoky, gely, nebo Vás lékař může poslat na ozařování = světloléčba především ultrafialovým světlem a nebo předepsat léky vnitřní = podávané ústy či injekčně. Na začátek léčby Vám lékař pravděpodobně předepíše standardní zevní léky - místní kortikoidy. Jsou to léky odvozené od hormonu kůry nadledvin se silnými protizánětlivými účinky. Proto jsou vhodné zejména v akutních fázích. Mají i nežádoucí účinky, a proto se kombinují s dlouhodobě bezpečnějšími léky odvozenými od vitamínu D. Nebo se kombinují s cignolínem či dehty - ty však barví a mohou i dráždit, takže se používají hlavně v nemocnicích či stacionářích. Světloléčba v současnosti využívá UVB spektrum ultrafialového záření, protože je nejúčinnější, na nejtěžší případy pak UVA spektrum ve formě tzv. fotochemoterapie PUVA. Lze je absolvovat buď ambulantně nebo při hospitalizaci v nemocnici či v lázních. Docházet můžete 3 - 5x týdně, to záleží na Vašem stavu a také na Vašich časových možnostech. Průměrně je ke zlepšení či zhojení zapotřebí 20 30 sezení, tedy obvykle 2 - 3 měsíce. Jako celkové léky jsou v ČR povoleny tyto: acitretin, cyklosporin A a metotrexat. Mají ale i nežádoucí účinky, a proto se podávají jen u vysloveně těžkých případů, resp. tam, kde správně zvolená a pečlivě prováděna zevní léčba či světloléčba nevedou k dostatečnému efektu. Před zahájením Vám provedou laboratorní testy, zda tyto léky můžete užívat. Laboratorní kontroly se provádí v pravidelných intervalech i v průběhu léčby. Vést celkovou léčbu je pro lékaře náročné - odborně, časově i finančně, je třeba pátrat po nežádoucích a vedlejších účincích a řešit je atp. Ve vlastní zájmu tedy musíte
docházet na pravidelné kontroly a řídit se pokyny lékaře. U jiných lékařů vždy hlaste, že tyto léky užíváte. Zcela novou skupinou léčiv u lupénky jsou tzv. biologika: adalimumab, etanercept, infliximab a ustekinumab. Jsou to léky, vyráběné biotechnologickými metodami a odvozené od tělu vlastních bílkovin. Tyto léky cíleněji zasahují do imunologických procesů u psoriázy, které se díky intenzivnímu výzkumu stále více odhalují. Jsou lépe snášeny a jsou bezpečnější než léky stávající. Nicméně patří do skupiny imunosupresiv, tedy potenciální rizika zejména infekcí či nádorů zde existují. Podávají se pouze injekčně - některé podkožně, některé nitrožilně formou infúze. Dle současných pravidel lze tyto léky předepsat u pacientů s těžkou ložiskovou psoriázou, kde minimálně dva druhy stávající celkové léčby nejsou účinné nebo nejsou snášené či kde jsou přímo kontraindikované. Předepisování a obecně léčba biologiky jsou soustředěny do tzv. center, která jsou na většině kožních klinik či oddělení fakultních či krajských nemocnic.
Mapovitá zašupěná ložiska psoriázy
Lupénka ve kštici
Generalizovaná forma lupénky
Pacient s lupénkou během světloléčby
Kloubní postižení u lupénky (psoriatická artropatie)
