Londýn silvestrovská noc

JEDNA Londýn – silvestrovská noc Návštěvníci nočního klubu Rain odpočítali poslední vteřiny zbývající do půlnoci a už všude kolem bouchaly špunty a falešné hlasy začaly zpívat tradiční píseň „Auld Lang Syne“. Luc Chevalier tiše stál a díval se oknem na balkon, kde se Claire Hatleyová objímala se svou životní láskou Colem Mitchellem. Vášnivě se líbali a pak Claire sklopila pohled na svou levou ruku, na níž se třpytil nový prsten. Luc se cítil trochu jako voyeur, když sledoval soukromou něžnou chvilku, během níž se zasnoubili, nebyl však schopen odvrátit oči. Proč by někdo chtěl něco takového dělat? Jaké to je, milovat někoho tolik, že člověk ztratí veškerý zdravý úsudek a připoutá se k někomu na celý zbytek života? Kdesi slyšel, že zamilovanost vyvolává v mozku stejnou chemickou reakci jako heroin, což bylo to jediné, co na celé záležitosti dokázal pochopit. Lucovy myšlenky přerušila Simone Pelletierová, jeho dlouholetá přítelkyně a asistentka. Podávala mu sklenku šampaňského. „Tiens…“ řekla. „Vypadáš, jako bys o něčem hluboce přemýšlel.“ Všimla si předtím, že zírá na romantickou scénku odehrávající se venku na balkoně. Luc potřásl hlavou, jako by z ní chtěl vypudit nevítané myšlenky. „Jen jsem přemýšlel, že bychom tam ven měli dát stoly, až bude tepleji.“ Simone na něj pochybovačně pohlédla. „A víš jistě, že jsi nepozoroval tu šťastnou dvojici tam na balkoně? Skoro to vypadá, jako bys začínal litovat, že ses neusadil a neužíváš si domácí nudy.“

Sance na lasku.indd 7

2.3.16 10:38

8

ŠANCE NA LÁSKU

„Ale prosím tě, Simone, přece mě znáš. Měl bych se jít radši mrknout do kuchyně. Rád bych, aby začali roznášet další předkrmy.“ Zběžně ji políbil na tvář a rychle odešel. Simonino srdce se zachvělo, jako ostatně pokaždé, když ho viděla. Zamilovala se do něj už před šesti lety na pohovoru, když ji přijímal do práce, šéf však její city neopětoval. Prudce vydechla, když viděla, jak jeho mohutná postava mizí v davu. Po celou dobu, kdy pracovala jako jeho asistentka, měla pocit, jako by byla jednou nohou v nebi a druhou vězela v pekle. Byla mu blíž, než mu kdy bude jakákoli jiná žena. Trávil s ní celé dny, sdílel s ní své sny a plány, nikdy však své lože. Simone bezmocně pozorovala, jak se Luc dvoří jiným ženám, začíná po nich toužit a zase přestává, a pokaždé si přála, aby byla tou další v pořadí. Před dvěma lety se hrozně opila na vánočním večírku a vyjela po něm, ale Luc ji odmítl se slovy, že nikdy nevyužije toho, když je žena opilá. Když o tři dny později zase všichni přišli do práce, vkradla se do jeho kanceláře, celá zahanbená. Luc se ji ze všech sil snažil uklidnit, avšak zároveň jí dal jasně najevo, že má pro něj ohromnou důležitost jako asistentka a kamarádka a že ten vztah rozhodně nehodlá zničit tím, že by se z nich stali milenci. Simone ta slova zlomila srdce, i když se pokoušela celou situaci obrátit v žert a předstírala, že to prostě byla jedna z nocí, kdy se kvůli přílišnému množství vína chovala nevhodně. Pokoušela se sama sobě namluvit, že si Luc nakonec uvědomí, že jsou vlastně stvořeni jeden pro druhého, a že budou navždy spolu. Mnoho let předstírala, že je také proti manželství, avšak nic se mezi nimi nezměnilo. Začínala už ztrácet naději, že by k tomu někdy mohlo dojít. b O pár minut později vycházel Luc z kuchyně a uviděl Claire a Cola, jak jdou v objetí ke dveřím. Byl překvapený, protože ho přepadl naprosto neznámý pocit. Nebyl si vlastně jistý, co to je. Uvědomoval si pouze, že to nějak souvisí s tím, že nedostal, co chtěl. Tohle pro něj byla zcela nová a samozřejmě nevítaná zkušenost. Seznámil se s Claire před dvěma měsíci, když oba letěli z New Yorku do


2.3.16 10:38

JEDNA

9

Londýna. Znal se s ní málo, protože měli jenom jednu schůzku, z níž navíc po pár minutách odešla, protože ji těžce urazily jeho názory na její předešlý vztah s Colem. A právě Cole ji teď odvádí z místnosti. Luca samozřejmě mrzelo, že se s ní nevyspal, ale kvůli Claire doufal, že jí tenhle vztah vyjde. Potřeboval se toho znepokojivého pocitu nějak zbavit. Byl to typ muže, který byl zvyklý mít pod kontrolou všechno včetně svých emocí. Byl zvyklý na dva druhy pocitů – buď byl spokojený, nebo neklidný. Většinu doby byl ohromně spokojený s volbami, které učinil, a rovněž ho těšil úspěch, jehož dosáhl. Stále se však v jeho pocitech ozýval jakýsi podtón vnitřního neklidu, který přičítal svému bohatství. Pořád byl připravený na novou výzvu, nové dobývání. Nikdy si jen tak nesedl a netěšil se svými úspěchy, ale spíše mířil k další výzvě. Rychle se v myšlenkách obrátil k řetězci úspěšných nočních klubů, které buduje, mezi nimiž byl Rain skutečnou perlou. Byl zdaleka nejziskovějším klubem ze všech osmi, které Luc vlastnil. Všechno se spojilo a vytvořilo ten ohromně úspěšný podnik. Klub Rain byl na správném místě a byl zařízený ve správném stylu, Luc najal správné lidi, kteří mu klub provozovali. Těžce, přes pokusy a omyly, se dopracoval k tomu, jak vést podnik tak, aby vzkvétal. Díky osmi klubům a vlastnictví nemovitostí měl v jedenačtyřiceti letech takový majetek, že si už několik let mohl dovolit nedívat se na cenovky, když něco kupoval. Skoro už si nepamatoval, jaké to bylo, když vyrůstal v chudobě. Žil rychlým tempem – v jeho životě bylo plno cestování, sexu, večírků, a jen málo spánku. Byl to životní styl, jehož se nikdy nehodlal vzdát. Pořád někam jezdil a málokdy zůstal doma v Paříži déle než dva týdny v kuse. Nebyl to právě životní styl, který by mu umožňoval navázat trvalejší vztah. Měl řadu krásných žen, ale vždycky to skončilo stejně. Všechny nakonec chtěly víc, než jim byl ochoten dát. Nebyl dost doma, nebyl dost pozorný. Jakmile jeho přítelkyně zjistily, že se nechce ženit a nemá v úmyslu mít děti, opustily ho a šly dál za svým snem. Nebyl to muž, z něhož by se mohl časem stát dobrý manžel. Luc Chevalier hodlal zůstat


2.3.16 10:38

10

ŠANCE NA LÁSKU

nezadaný. Dosud se ještě nesetkal s žádnou ženou, která by se mu vyrovnala, a pochyboval, že se mu to někdy podaří. Když už přece jen našel ženu, kterou obdivoval natolik, že se s ní začal pravidelně scházet, jeho přítelkyně začala vždycky žárlit na všechny ženy, jimiž byl obklopen v práci, a vzápětí následovaly hádky. Všechno to bylo tak předvídatelné, že ho to občas nudilo k smrti. b O tři hodiny později seděl Luc sám ve své kanceláři, usrkával skotskou a litoval, že před nějakými deseti lety přestal kouřit. Hloubal nad svou podivnou reakcí na to, když znovu uviděl Claire, a dostal přitom chuť na cigaretu. Nakonec připsal své neobvyklé pocity tomu, že je unavený a poslední dobou moc nespal. Rozhodl se, že už nechá papíry na stole být, dopil skotskou jedním rychlým douškem a vzal si dlouhý vlněný kabát. Zavřel za sebou dveře kanceláře a kráčel ke dveřím teď už opuštěného nočního klubu. Místnost vypadala, jako by tam řádil tajfun – všude se povalovaly pozůstatky tanečních drog, konfety, ubrousky a sklenice. Jak šel, začaly po zemi poletovat balonky. Dovolil totiž předtím personálu, aby šli všichni domů a nechali úklid na další den. Na Silvestra se všichni nadřeli, a tak si zasloužili odpočinek. Ten hrozný binec může počkat. Když vyšel ven na ulici a zamkl klub, uvědomil si, jak je celý svět tichý. Začínal nový rok a Luc se nemohl zbavit nepříjemného pocitu, že se chystá nějaká změna.

Boulder, Colorado Megan Sullivanová přihodila do krbu další poleno, padla na gauč a zadívala se do plamenů. Elliott už spal ve své posteli. Ze všech sil se snažil zůstat vzhůru až do půlnoci, ale nakonec bitvu prohrál a usnul na gauči. Megan ho odnesla po schodech nahoru do postýlky a uložila ho spolu s jeho nejoblíbenějším modrým medvídkem. Teď vzala do ruky misku popcornu, který udělala už dřív, pustila televizi a pokoušela se najít něco, co by ji rozptýlilo.


2.3.16 10:38

JEDNA

11

Tohle pro ni byla nejhorší denní doba – těsně po tom, co šel Elliott spát. To ji vždycky jako přílivová vlna zaplavila osamělost. Za pět a půl roku od chvíle, kdy odešla od Iana, nebyla tahle večerní chvíle o nic snadnější. Občas ji překvapovalo, jak se stále cítí prázdná. Sami dva na tom byli s Elliottem mnohem líp, a dokonce i Ian by s tím určitě souhlasil. Jeho závislost na OxyContinu a alkoholu mu zničila nejen manželství, ale i slibnou baseballovou kariéru. Začalo to jako úleva od bolestivého zranění ramene a následující operace, ale pak to navždy změnilo jeho život. Megan se mu zoufale snažila pomoci, ale navzdory veškerému úsilí se situace vymkla kontrole. Byla zděšená, když jí došlo, že ani ta největší láska ho nenapraví. Pokud se sám nebude chtít změnit, nikdy se nezmění – a pokud k tomu nedojde, není vhodným otcem pro jejich syna. Megan tedy žila dál bez Iana a vychovávala syna s pomocí své matky Helen. Vzala do ruky telefon, aby jí zavolala. Helen byla právě na návštěvě u Meganina staršího bratra Marka v Portlandu. Maminka telefon vzala hned po třetím zazvonění. „Ahoj, zlatíčko! Šťastný a veselý nový rok!“ „Šťastný nový rok, mami. Jak je v Portlandu?“ „Je tu skvěle, až na to, že se mi hrozně stýská po tobě a Elliottovi. Škoda, že jste nejeli se mnou.“ „Já vím, jak to myslíš, mami. Moc ráda bych tam byla, ale Mark, Lenna a děcka tě taky potřebují mít chvilku jen pro sebe. My tě tu máme pořád.“ „Asi to zní hloupě, ale připadá mi, že týden bez vás je moc dlouho. Jak se má Elliott?“ „Má se dobře. Dneska jsme byli s klukama z jejich třídy sáňkovat, tak jsme si to hezky užili.“ „Nemají třeba někteří ti kluci svobodné tatínky?“ Megan zoufale zasténala. „Nemají, mami. Jsou všichni ženatí, a i kdyby nebyli, já nikoho nehledám, to snad přece víš, ne? Vážně, ale vážně žádného chlapa nesháním. Začíná mi dělat starosti, jestli ti neselhává paměť, protože se mě na to ptáš pořád dokola. Možná tě budeme muset vzít k doktorovi na kontrolu.“


2.3.16 10:38

12

ŠANCE NA LÁSKU

„No dobře, dobře, já to chápu. Chceš, abych dala ruce pryč. Ale matka přece může doufat, ne? Já jen chci, abys byla šťastná.“ „Ale prosím tě. Chceš jen víc vnoučat.“ „A je na tom snad něco špatného?“ „Je. A já vážně chci, abys už toho nechala. Jestli chceš další vnoučata, otravuj s tím Marka a Lennu. Já už jsem s tímhle skončila. Spálila jsem se jednou a podruhé už do toho nejdu.“ „Děláš, jako by nebylo vůbec možné, abys našla toho pravého. To je úplně směšné. Je to, jako bys kvůli jednomu špatnému jablku vyhazovala celý košík. Na světě je spousta skvělých mužů, kteří by byli šťastní, kdyby mohli být s krásnou holkou, jako jsi ty.“ Megan hlasitě vzdychla. „Hele, mami, můžeš už toho prosím tě nechat? Z téhle konverzace už se mi úplně obrací žaludek. Říkáš to samé už kolik let a ještě jsi mě nedokázala přesvědčit.“ „Je to tak strašně špatné, když matka chce vidět svou dceru šťastnou?“ „Ale já jsem šťastná, mami. Mám život, který mě naplňuje.“ „Jo, vážně? Tak proč jsi na Silvestra sama a sedíš u televize ve flanelovém pyžamu?“ Helen se prostě nehodlala vzdát. Megan sklopila oči na své kostkované pyžamo. Kruci. „Protože chci radši sedět doma a dívat se na televizi, než abych šla na rande naslepo s chlápkem, který mi pošle na mobil fotku svého penisu, když jíme předkrm.“ „To se stalo přece jen jednou, Megan, a musíš to nechat plavat. Ten chlápek byl idiot, ale to neznamená, že jsou takoví všichni.“ „Víš co, mami, já jsem ale nevolala proto, abych si vyslechla proslov na téma ‚potřebuješ chlapa‘. Zavolala jsem ti, abych ti popřála šťastný nový rok.“ „No jo, mrzí mě to. Šťastný nový rok, holčičko moje.“ „Mám tě ráda, i když mě doháníš k šílenství.“ „Já tě mám taky ráda, i když mi nechceš dát další vnoučata.“ „Tak já už teda končím, mami.“ „Uvidíme se za dva dny.“ „Dobře dojeď, mami.“ „Dobrou noc, zlatíčko,“ popřála jí Helen a zavěsila.


2.3.16 10:38

JEDNA

13

Megan zhluboka vzdychla a vydala se do kuchyně. Otevřela krabici plněných čokoládových bonbónů a rychle si nacpala jeden do pusy. Honem si vzala ještě jeden, takže měla ústa plná tekuté čokolády. Tohle bych dělat nemohla, kdyby tu vedle mě stál nějaký muž. Pohlížela ven z okna na padající sníh a náhle ji přepadl pocit strašného zoufalství. Tahle nadílka znamenala, že zítra ráno bude zase muset odhazovat sníh z široké příjezdové cesty, což byla práce, kterou vážně nesnášela. Byla to jedna z věcí, kvůli nimž měla pocit, že je zoufale sama. Ne ovšem tak sama, nezávislá a sexy jako její nejlepší kamarádka Harper. Její samota je důsledkem tragédie. O sen, že bude vychovávat rodinu a stárnout se svým manželem, byla okradena ještě dřív, než jej vlastně stačila začít pořádně prožívat. Většinou už se jí dařilo nemyslet na to, jak se dostala tam, kde teď je, a raději se snažila užít si naplno život takový, jaký teď má. V této chvíli jí však její životní tragédii připomněl sníh, který venku padal a padal. Byla to jedna ze situací, kdy by jí přítomnost manžela značně zjednodušila život. Existovala spousta věcí, které se v průběhu let naučila zvládat sama. Byly to práce, které se právě netoužila učit, ale stejně je musela dělat. Naučila se měnit olej v sekačce na trávu a baterii v autě. Každý podzim stála nejistě na žebříku a čistila okapy. Šlo však o víc. Už neměla člověka, s nímž by mohla všechno sdílet. Všechny naděje, sny, selhání a úspěchy musela řešit sama, právě tak jako rodičovské radosti a starosti. Neměla také nikoho, s kým by se mohla podělit o finanční starosti. Ian občas pracoval jako kouč baseballu pro různé týmy nižší ligy. Pokud mohl, nějaké peníze jí posílal, ale nikdy jich moc nebylo. Rodina zažila velký finanční propad – od života snů, který jim umožňoval plat hráče nejvyšší baseballové ligy, k existenci mnohem skromnější. Když Ian dokázal někoho přesvědčit, že by mohl pracovat, jeho závislost na drogách spolkla většinu toho, co vydělal, takže nezbylo mnoho, co by mohl poslat Megan a Elliottovi. Dívala se z okna a přitom dospěla k rozhodnutí. Vymyslí to nějak, aby v následujícím roce vydělala dost peněz na to, aby si mohla někoho najmout na práce, které tak nesnáší. A první na


2.3.16 10:38

14

ŠANCE NA LÁSKU

seznamu bude odhazování sněhu. Už dlouho si přestala přát, aby se v jejím životě vyskytoval nějaký muž, ale rozhodně by si mohla platit někoho, kdo by za ni dělal všechny ty drobné práce, které má tak nerada. To by jí určitě trochu pomohlo ulehčit si život. Kousla do dalšího čokoládového bonbónu, až jí vytekl na bradu karamel, a v duchu se vrátila k telefonickému rozhovoru s matkou. Měla už plné zuby toho, jak se jí snad každý, koho zná, pokouší někoho dohodit, a pokud jí někoho konkrétního nevnucují, tak ji všichni aspoň přesvědčují, aby začala s někým chodit. Pokud do ní nehučela máma nebo nějaká kamarádka, vždycky se našla nějaká známá, která trpěla nízkým sebevědomím a nepřála si, aby se její manžel dostal do kontaktu s Megan, přestože ta by rozhodně nikdy žádné manželství neohrozila. Neměla zájem chodit se svobodným mužem, natož aby si chtěla něco začít se ženatým a přidat tak další kupu komplikací do svého už tak dost obtížného života. Když však nastala noc, jako byla tahle, stále ještě měla vztek na Iana kvůli tomu, že potřeboval drogy víc než ji a jejich syna. Měla už plné zuby toho, jak ji máma tlačí k tomu, aby se zase vdala a měla další děti. Megan měla matku sice moc ráda, ale bylo jí jasné, že tenhle rozhovor nikdy nemůže skončit šťastně. Máma do toho vlastně vůbec nemá co mluvit, protože má v podstatě nulové zkušenosti s randěním. Hned po škole se vdala za Meganina otce a rychle po sobě se jim narodily tři děti. Její manžel pracoval na poště a Helen zůstala doma. V pětapadesáti šel její manžel do penze, pak čtyři roky cestovali po světě, jenže pak Meganin otec nečekaně zemřel na infarkt. Tři roky po jeho smrti se Helen ani nepokusila navazovat nějaké vztahy s muži. Pomáhala Megan s Elliottem, angažovala se jako dobrovolník v boji s negramotností. Tvrdila, že je příliš stará na to, aby si hledala nového muže. Megan sáhla po dalším bonbónu do teď už prázdného vrchního patra bonboniéry. Všechnu tu čokoládu snědla, aniž si toho povšimla. „Do prdele,“ zamumlala a přiklopila na krabici víko. Rozhodla se, že spodní patro nechá nedotčené na zítřek.


2.3.16 10:38

JEDNA

15

Nalila si sklenici červeného vína a znovu zkontrolovala, jestli jsou dveře zamčené. Cestou do ložnice zhasla všechna světla. Rozhodla se, že tím pravým způsobem, jak přivítat nový rok, bude příjemná horká koupel. Postavila sklenici vína na okraj vany, napustila do ní vodu, přidala do koupele trochu levandulového oleje, zapálila pár svíček, zhasla světlo a začala se svlékat. Cestou k vaně zahlédla v zrcadle svůj obraz. V pětatřiceti vypadala spíš na třicet než na čtyřicet. Měla vysokou štíhlou postavu, andělsky blonďaté vlasy, které měla zastřižené těsně nad ramena, slonovinově světlou pleť a plnější obličej. Na jejím těle nebylo skoro znát, že měla děcko, až na vybledlou jizvu po císařském řezu. Měla velké štěstí, že příliš nepřibrala, když čekala Elliotta, a měla tedy hezká vysoká ňadra. Věděla, že je atraktivní, protože si jí muži už odedávna dost všímali. Na ničem z toho však teď nezáleželo. Bylo jedno, co ze své krásy vytěžila, když byla mladší. Teď by jí snad ani nevadilo, kdyby byla ošklivá, jen kdyby se vyhnula mužské pozornosti. Díky tomu, jak vypadala, se kdysi dostala do náruče hráče nejvyšší baseballové ligy a díky veselé a milé povaze už tam zůstala. Spoléhala na to, že se o ni muž postará, a to nakonec skončilo katastrofou. Pokud ze své zkušenosti s Ianem něco získala, pak to bylo ponaučení, aby se postavila na vlastní nohy a už nikdy nespoléhala na to, že by se o ni někdo staral. Už nebylo ani stopy po rozesmáté, bezstarostné ženě, jíž kdysi bývala. Místo ní teď Megan v zrcadle viděla někoho silného, samostatného a docela tvrdého. Měla samozřejmě knížky, víno, vanu s vonnou koupelí a Pébéčko, přítele na baterky, kteří jí dělali společnost. Ani jeden z nich nezapomene sklopit prkýnko na záchodě, nebude jí notoricky zapomínat volat, když odjede z města, a ani si nevypěstuje vážnou závislost na drogách. Už roky žila bez muže a radši to tak chtěla nechat i nadále. Hned jak vklouzla do uklidňující horké vody, ucítila, jak se její frustrace začíná rozplývat a celé tělo prostupuje příjemný pocit uvolnění. Vymyslí nějaký způsob, jak zaplatit za to, co potřebuje od manžela, což je pomoc s domem. A zbytek nechá ženám, které stále ještě věří na pohádky.


2.3.16 10:38

DVĚ „Tak co myslíš? Vypadá to aspoň trošku jako kočka?“ „Ne. Myslím, že jsi zase udělala Mickey Mouse, mami,“ odpověděl Elliott, který stál na stoličce u sporáku. Megan se zahleděla na velký lívanec na pánvi. „Asi máš pravdu, kamaráde. Víš co, kdybys radši pokaždé chtěl Mickey Mouse, tak by se mi to dařilo skoro na sto procent.“ Elliott se na maminku zazubil. „A co by to pak bylo za zábavu?“ „Mě by bavil pocit vítězství, že se mi to pokaždé povedlo. Tak teď už utíkej a umyj ty maliny. Nejmíň deset minut už na tebe volají od dřezu.“ „No tak jo. Ale dostanu sirup navíc, protože je Nový rok,“ prohlásil Elliott, slezl dolů a přemístil stoličku ke dřezu. „Kde se vzala tahle tradice? Kromě toho jsem rozhodla, že tvoje novoroční předsevzetí by mělo být přestat jíst cukr.“ „Cože?! To ani omylem! Cukr je moje nejoblíbenější potravina. Nemůžu bez něj žít.“ Oči se mu při té představě vykulily hrůzou. Megan se na něj usmála. „No jo, protože jsi stejný jako tvoje matka. Tak jo, dostaneš víc sirupu, ale jenom proto, že mi dneska pomůžeš odhazovat sníh.“ Než se Elliott zmohl na nějaký protest, zazvonil telefon. „Já to vezmu!“ vykřikl. Pokaždé, když se ozval telefon, pocítila Megan bodnutí u srdce. Věděla, že Elliott tajně doufá, že to je jeho otec, přestože by to určitě popřel, kdyby se ho zeptala. Ian se celé Vánoce neozval, přestože sliboval, že přijede z Floridy, aby se s Elliottem o svátcích viděl. Megan sice hlas v telefonu neslyšela, podle zklamaného


2.3.16 10:38

DVĚ

17

synkova obličeje jí bylo jasné, že Ian to není. Vyčítala si, že dopustila, aby si Elliott dělal tak velké naděje, že by jeho otec někdy mohl být součástí jeho života. „Ahoj, tetičko Harper,“ pronesl a snažil se o nadšený tón hlasu. „Kde dneska jsi?“ Chvilku bylo ticho a pak Elliott řekl: „Dobře. Santa mi přinesl nové boby a nějaké věci k hobitímu legu.“ „Poděkuj jí za tu hru,“ pošeptala mu Megan. „Jo, a maminka řekla, že ti mám poděkovat za to Wii Nintendo.“ Zase se na chvíli odmlčel. „No jo, pořád mi něco nakazuje. Říká, že mámy mají takové být.“ Megan mu sebrala telefon. „Jdi umýt ty maliny,“ zašeptala mu. „Ahoj, Harper! Tak jak sis užila novoroční oslavu?“ Harper Youngová, která byla už od střední školy Meganina nejlepší kamarádka, mluvila jako obvykle velice živě. „Bylo to skvělý, tedy dokud nějakej debilní právník nezačal být trochu vlezlej. Jinak je Silvestr v New Yorku úžasnej. A jak ses měla ty?“ „Byl to klidný Silvestr, jak to mám ráda.“ „Lhářko. Snažíš se přesvědčit sama sebe, že máš ráda nudnej poslední den v roce. Jenže já vím, jak to je. Zažila jsem tě, když jsi byla teenager.“ „Jenomže já jsem dospěla – ne jako někdo,“ odpověděla Megan a držela si telefon u ucha ramenem, aby mohla na pánev nalít další naběračku těsta. „Nedospěla jsi, ale zestárla. Jsi jako osmdesátiletá babka v sexy mladým těle. Což mě přivádí k mýmu novoročnímu předsevzetí – najít ti někoho, s kým by ses vyspala.“ „Ale jdi do…“ Megan se chtělo použít nějaký silnější výraz, ale musela se držet zpátky, když byl poblíž Elliott. „Vážně, to není nutné. Díky za nabídku.“ „No jo, ale už se na tom pracuje. Jedeš se mnou do Paříže! Za tři týdny tam budu fotit a ty pojedeš se mnou. Jako fotografka tam bude Anita Wolfová. Vyprávěla jsem jí o tobě a ona řekla, ať tě vezmu s sebou, že ti ráda dá nějaké tipy. Doopravdy, Meg, naučíš se toho strašně moc, když ji budeš pozorovat při práci!“


2.3.16 10:38

18

ŠANCE NA LÁSKU

„Hele, tak za prvé zapomínáš, že mám dítě, takže se nemůžu jen tak sebrat a odjet do Paříže, kdy mě napadne. Za druhé nemám tolik peněz, abych je mohla vyhazovat za nějaké výlety. Za třetí nejsem módní fotografka, dělám svatební a rodinné fotky, což je naprosto jiná věc.“ „Jenomže ty jedeš. Už jsem mluvila s tvojí mamkou. Bude hlídat Elliotta u tebe doma. To pro něj nebude žádnej problém. Pokud jde o peníze, budeš bydlet v mým apartmá a let ti zaplatí, protože jsem v časopise řekla, že tě chci vyzkoušet jako svou novou asistentku, takže celej ten výlet bude prakticky zadarmo. Tím jsou všechny tvoje výmluvy vyřízený.“ „Ty jsi mluvila s mou mámou? Harper, ale já vážně nemůžu jet.“ „Hele, Meg, vždyť jsi se mnou nikde nebyla už… vlastně ještě nikdy jsi se mnou nikam nejela! Vždycky slibuješ, že pojedeš, a pak z toho pokaždý vycouváš. Vidíme se jedině tehdy, když za tebou přijdu domů. Jsi moje nejlepší kamarádka a skoro nikdy se s tebou nevidím. Prosím tě, pojeď. Prosím, prosím, prosím…“ Megan byla sice na Harper trošku naštvaná, ale nemohla se ubránit úsměvu, když viděla, jak je kamarádka vytrvalá. „Hele, skoro se cítím provinile. Ale fakt nemůžu. Za tři týdny jede Elliott na školní výlet a já jsem slíbila, že pojedu taky. Potřebuje mě.“ „Může jet babička,“ vložil se do toho Elliott. „Měla by sis trochu užívat, mami.“ Megan na něj vrhla rozhořčený pohled. Harper slyšela, co řekl, a okamžitě se přidala. „Tak to vidíš, i tvůj syn má víc rozumu než ty. Ví, že si potřebuješ oddechnout. Vždyť to jsou jen čtyři dny a pak slibuju, že tě hned vrátím do toho nudnýho Zapadákova.“ „Když s tebou pojedu, tak jak dlouho mi pak dáš pokoj?“ „Rok.“ „Dva.“ „Rok a půl, pak tě s tím nebudu otravovat, ani ti nebudu hledat nějaký chlapy. Přísahám.“ „Tak to neberu. Čtyři dny a pak mě ani s jedním z toho nebudeš mořit plné dva roky.“


2.3.16 10:38

DVĚ

19

„Panebože! To snad není možný, že jsi s tím souhlasila!“ ječela Harper do telefonu nadšeně. Elliott ji slyšel, začal tancovat po kuchyni a ječel: „Čtyři dny budu koukat na telku, jíst hambáče a chodit pozdě spát!“ Megan oddálila telefon od ucha a obrátila oči v sloup.


2.3.16 10:38

TŘI Paříž – o dva týdny později Luc vešel do svého bytu a klíče od auta hodil na stolek u vchodu. Právě se vrátil z dlouhé večeře s přáteli, a přestože bylo pozdě, necítil se ani trochu ospalý. Bloudil místnostmi svého obrovského luxusního podkrovního bytu a pokoušel se najít něco, co by ho zabavilo. Pociťoval podivný nepokoj, což už se mu několik let nestalo. Podnikání ho však v poslední době nezajímalo tak jako dřív. Došel k baru v obýváku a nalil si skotskou. Stál u okna, usrkával ze skleničky a před sebou měl jeden z nejkrásnějších výhledů na Paříž. Pomalu došel do ložnice a cestou si sundal košili a kravatu. Pak si svlékl i ostatní oblečení a dal si dlouhou horkou sprchu. Voda mu stékala po svalnatém těle a Luca napadlo, že vlastně nemá žádný důvod, proč by měl být se svým životem nespokojený. Má přece všechno, co si může muž přát – peníze, moc, vzrušení, ženy. Tak proč se cítí jako na jehlách? Utřel se, šel k posteli a nahý vklouzl pod přikrývky. Rozhodl se, že si na zítřejší dopoledne naplánuje trénink kickboxu. Už pár dní nebyl v tělocvičně a po cvičení se vždycky cítil líp. Možná si potřebuje najít nějakou ženu. Už dávno neměl nikoho v posteli a ta mu připadala velká a prázdná. Asi hodinu se ještě převaloval a připomínal si důvody, proč chce zůstat svobodný.

Boulder Megan spěchala vyzvednout syna ze školy. Celé odpoledne strávila u klientů a fotografovala jejich čerstvě narozené miminko. Byla


2.3.16 10:38

TŘI

21

to droboučká holčička, která se narodila tři týdny před termínem. Megan pocítila touhu po vlastním miminku, když děťátko zvedala a upravovala jeho polohu. Byla by chtěla víc dětí – a zvláště si přála holčičku. Uvažovala o tom, jak by se její život vyvíjel, kdyby se Ian nezranil. Byli by ještě spolu? Možná by měli víc dětí... Jedna věc byla však jistá – měli by víc peněz. Takhle Megan jakž takž vycházela, ale na nějaké věci navíc už peníze nezbývaly. Hned jak si tenkrát uvědomila, jak moc je Ian závislý, přesvědčila ho, aby prodal jejich veliký dům v Atlantě. Rozdělili si peníze a ona se přestěhovala zpátky do Colorada, aby byla blízko své rodiny, a koupila si skromný dům pro sebe a Elliotta. Ian zůstal v Atlantě, tam nějak přečkal zbytek svého kontraktu a pak ho z baseballového klubu vyhodili. Megan bylo jasné, že nemá smysl přemýšlet o tom, co mohlo být. Minulost už nelze změnit. Ian každopádně dost pil i před svým zraněním a je možné, že by to mezi nimi stejně nedopadlo dobře. Konečně zastavila před školou, spatřila Elliotta a uviděla, jak se jeho tvář rozzářila. Nadšeně na ni mával a vypadalo to, že mu vůbec nevadí, že se o několik minut opozdila. Usmála se na něj a okamžitě se přestala zabývat minulostí a sebelítostí. b Pozdě večer se pak dívala do své šatní skříně a náhle ji obestřela hrůza. Uvědomila si, že nemá na sebe nic, v čem by mohla jet do centra módy, jímž nepochybně Paříž je. Bude tam trčet jako kůl v plotě – vlastně spíš jako strašák v zelí. A na takový krátký výlet rozhodně nemůže utrácet peníze za nové oblečení. Všechny věci v jejím šatníku byly pohodlné a funkční. Oblékala se v klasickém stylu, ale na šaty jí mnoho peněz nezbývalo a na cestu do Paříže skutečně nebyly dost dobré. Ve skříni měla většinou černá trička a košile a kromě toho džíny. Rozhodně jí chyběly správné boty, kozačky a kabát, a když se podívala na svou jedinou kabelku, kterou měla položenou na posteli, uvědomila si, jak je ošuntělá. Normálně o svém oblečení nijak zvlášť nepřemýšlela, ale teď jede do módní metropole. Bylo jí


2.3.16 10:38

22

ŠANCE NA LÁSKU

těžko u srdce, když si představila, jak si tam bude v takovémhle oblečení připadat. Do prdele, pomyslela si, mně se tam vůbec nechce jet. Začínala si říkat, jestli to s tou Paříží vůbec byl dobrý nápad. V týdnu před odjezdem si musí sbalit věci na cestu, ale kromě toho taky nakoupit jídlo pro maminku a Elliotta, pořádně doma uklidit a všechno vyprat a pak najít nějakého souseda, který by odhazoval sníh z příjezdové cesty. Tyhle věci jí zaberou celý týden, a to kvůli čtyřem dnům v Paříži. Najednou jí přišlo, že je toho na ni moc, a tak se rozhodla, že si půjde dřív lehnout, pořádně se vyspí a na problém se šatníkem se vrhne zítra.

Paříž – o týden později Megan kráčela dlouhou chodbou pařížského letiště Charles de Gaulle a konečně si dovolila pocítit maličko vzrušení. Věděla, že na ni bude čekat Harper, která kvůli tomu zrušila své schůzky v pařížské kanceláři. Předstírala, že to není problém, avšak Megan věděla, že čas módní ředitelky newyorského prestižního časopisu Style je vzácný, zvláště během nynějšího pobytu v Paříži. Rozhlížela se po davu lidí, kteří čekali na cestující, a uviděla, jak k ní Harper běží s otevřenou náručí. Megan se na kamarádku usmívala a obě se dlouze objaly. „Mně se po tobě tak stejskalo,“ prohlásila Harper, když ji konečně pustila. Vypadala úžasně. Na nohou měla černé jezdecké holínky a do nich zastrčené upnuté světle hnědé kalhoty a krátký jezdecký kabátek z černého sametu. Kaštanové vlasy se jí vlnily po zádech. Byla stejně vysoká jako Megan, ale v tomhle oblečení vynikly její bujné křivky. Megan na sobě sice měla své nejlepší džíny, ale k nim sešlapané boty na nízkém podpatku a starý vlněný kabát, takže si připadala jako chudá příbuzná. „Mně se po tobě tak stýskalo. Panebože, ty vypadáš ohromně. Jsi oblečená podle poslední módy a já jsem jak z nějakého Buranova. Asi sem moc nezapadnu, co?“


2.3.16 10:38

TŘI

23

Harper ji chytila oběma rukama za ramena a nadšeně vyhrkla: „Ale jo, zapadneš! Ze všeho nejdřív se zastavíme v redakci Stylu. Musím vybrat oblečení na to focení. No a přitom nakoupíme v jejich šatníku, což je skvělý, protože tam máme všechno zadarmo a budou tě tam oblékat naši nejlepší odborníci.“ „Ale já mám velikost osm, Harper, ne nula. Nic mi tam nepadne.“ „Máš velikost šest, ne osm – všechno oblečení na tobě přímo visí. Ale to je vlastně jedno. Mají tam nejrůznější velikosti kvůli focení celebrit. To bude skvělá zábava!“ Harper se do kamarádky zavěsila a tak spolu kráčely k východu z letiště. b O čtyři hodiny později dorazila do hotelu. Megan byla z nového šatníku tak nadšená, že vůbec necítila únavu po dlouhém letu. Harper se pro ni podařilo získat pět nových outfitů včetně kabátů, kabelek, šperků a bot. Když vystupovaly z taxíku, cítila se Megan jako jiná žena. Měla na sobě dlouhý tmavočervený vlněný kabát, široké černé kalhoty a sexy černé špičaté kozačky na vysokém podpatku. Kolem krku jí visel těžký zlatý náhrdelník a ruce se jí hřály v dlouhých černých rukavicích z jehněčí kůže s kanýrem. Všichni ve Stylu byli na Megan neuvěřitelně hodní. Harper pro ni dokonce objevila soupravu kvalitních zavazadel, která tam zbyla po nějakém focení. Podařilo se jim do kufrů nacpat všechno nové oblečení i všechno to, co si přivezla z domova. Harper poprosila praktikantku, aby vyhodila starou Meganinu kabelku, kufr i tašku. Téměř znechuceně vykřikla, když zahlédla obnošené bílé bavlněné kalhotky a béžovou podprsenku, které si Megan sbalila na cestu. „Co je do prdele tohle?“ vyhrkla. Na jednom prstě měla pověšené kalhotky, jako kdyby jí z nich hrozila nějaká nákaza. „Dej je zpátky!“ sykla Megan. „Jsou moc pohodlné.“ „Je to šmejd. Teď se zastavíme pro nějaký slušný prádlo, kamarádko. Soupravu podprsenky a kalhotek, krajkový, s kosticemi, pušapky, samý sexy věci. Budeš se cítit jako úplně nová ženská.“


2.3.16 10:38

24

ŠANCE NA LÁSKU

Po zastávce v luxusním obchodě s prádlem jely do hotelu. Když Megan pohlédla na vysokou starou budovu, uvědomila si, že Harper měla pravdu. Svět jí opět připadal plný možností. V tuhle chvíli se necítila jako obyčejná matka, která sama vychovává dítě a teď ji čeká obyčejná prohlídka Paříže. Náhle byla mladá, sexy žena a byla ve francouzské metropoli! Jednou v životě má správné oblečení a teď ji čekají čtyři luxusní dny, kdy může být takovou ženou, jakou chce. Má čtyři dny, v nichž nejsou žádné povinnosti, žádná zodpovědnost, a tak si jich taky pořádně užije. Vešly do haly a viděly, že u výtahu na ně čeká ředitel hotelu. Obrátil se k Harper a pronesl: „Bonjour, Mademoiselle Young. Dáte mi vědět, kdybyste něco potřebovala, že?“ „Jako vždycky. Děkuji vám,“ usmála se na něj Harper. Když nastoupily do výtahu, Megan se obrátila ke kamarádce. „Hele, on tě zná jménem. Představovala sis někdy, že budeš mít takovýhle život, když jsme seděly na hodině matiky u pana učitele Dumphreye?“ „Holka, nic jinýho jsem při matice nedělala. Proto jsem taky odmaturovala s odřenejma ušima.“ Harper se rozesmála. „Tak se ti to, holka, povedlo a můžu ti teda říct, že tenhle svět je neskutečně vzdálený od mého života. Připadá mi, že snad ani nejsme na stejné planetě,“ prohlásila Megan s úsměvem. Cestou po chodbě do apartmá, kde Harper bydlela, si Megan užívala pocitu, že kráčí po neuvěřitelně huňatém koberci. Začalo se v ní probouzet vzrušení, byla zvědavá, jak bude vypadat pokoj, když už chodba je takhle nádherná. „Tak co máme teda dneska na programu?“ „Večer jdeme do klubu na nějakou party od práce. Měla by to být docela bomba. Spousty chlapů. Ale myslela jsem si, že si třeba budeš chtít nejdřív odpočinout. Že bychom si objednaly na pokoj nějaký jídlo a chvilku si tu orazily?“ Otevřela dvojité dveře apartmá a zavezla dovnitř Meganin kufr. Megan se však zazubila. „Jsem pro večírek, ale rozhodně nemám v úmyslu odpočívat. Když už jsem tady, myslím, že bych si to měla opravdu užít. Že bych se měla fakt pobavit.“


2.3.16 10:38

Londýn silvestrovská noc

Recommend Documents