Lokalizace výsadby topolu japonského v Mikroregionu Hustopečsko metodami GIS Diplomová práce

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Lokalizace výsadby topolu japonského v Mikroregionu Hustopečsko metodami GIS Diplomová práce

Vypracoval: Bc. Zich Michal Vedoucí diplomové práce: RNDr. Aleš Ruda, Ph.D.

Brno 2013

Mendelova univerzita v Brně Ústav regionálního rozvoje a veřejné správy

Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií 2012/2013

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Název tématu:

Bc. Michal Zich Regionální rozvoj Socioekonomický a environmentální rozvoj regionů Lokalizace výsadby topolu japonského v mikroregionu Hustopečsko metodami GIS

Rozsah práce:

50 - 70

Zásady pro vypracování: 1. Diplomant provede rešerši aktuálních přístupů metod GIS vyuţívaných k lokalizační analýze. 2. Diplomant identifikuje v návaznosti na programové a plánovací dokumety kritéria nezbytná pro lokalizaci výsadby a zpracování topolu japonského. 3. Diplomant vymezí s pomocí nástrojů GIS vhodná místa pro pěstování topolu japonského a zpracování vypěstované a zbytkové dřevní hmoty. Seznam odborné literatury: 1. NATURA 2000 -- právní aspekty významné pro rozvoj obcí.2011. 2. ESRI, C. ArcGIS 9: Using ArcGIS Spatial Analyst. Redlands: ESRI, 2001. 232 s. ISBN 1-58948-105-4. 3. CO, E. ArcGIS 9: Using ArcGIS 3D Analyst. Redlands: ESRI, 2002. 374 s. ISBN 1-58948-104-6. MIKITA, T. Porovnání návrhu stezky pro terénní cyklistiku s vyuţitím frikčních povrchů v softwarech IDRISI 4. ANDES a ArcGIS 9.3. In MISÁKOVÁ, L. -- KLIMÁNEK, M. 10. seminář uživatelů IDRISI. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009, s. 49--57. ISBN 978-80-7375-320-7. DOSTÁL, J. Využití GIS pro analýzu a plánování krajinného prostoru. Diplomová práce. Brno: MZLU v Brně, 5. 2007. 53 s. RUDA, A. Základy práce s ArcGIS 10. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. 150 s. ISBN 978-806. 7375-595-9. 7. GIS Seč - GIS ve veřejné správě. 1. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2003. 500 s. ISBN 80-86143-26-0. Datum zadání diplomové práce: Termín odevzdání diplomové práce:

červen 2012 květen 2013

Bc. Michal Zich Autor práce

RNDr. Aleš Ruda, Ph.D. Vedoucí práce

Mgr. Tomáš Krejčí Vedoucí ústavu

prof. Ing. Iva Ţivělová, CSc. Děkan FRRMS MENDELU

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma lokalizace výsadby topolu japonského v mikroregionu Hustopečsko metodami GIS vypracoval samostatně a pouţil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. V Brně dne Podpis ……………………

Rád bych touto cestou poděkoval vedoucímu mé diplomové práce panu RNDr. Aleši Rudovi, Ph.D. za ochotu, cenné rady a trpělivost, kterou projevil při řešení diplomové práce, dále pak panu Ing. Ondřeji Raflovi z MěÚ Hustopeče z odboru regionálního rozvoje za poskytnutí dat, jeho ochotu a rady při vypracovávání této práce a Bc. Lence Matějkové, za poskytnutí cenných podnětů pro zpracování vlastní práce.

Abstrakt Diplomová práce Lokalizace výsadby topolu japonského v Mikroregionu Hustopečsko metodami GIS si kladla za primární cíl zhodnotit vybrané území a pomocí prostorové analýzy vyhledat vhodné lokality podle stanovených parametrů. Toto bylo dosaţeno pomocí dvou analýz zabývajících se lokalizací vhodných lokalit pro výsadbu topolu japonského a výběrem vhodných ploch pro výstavbu zpracovatelské jednotky. Výsledky práce jsou následně zhodnoceny a doporučeny pro rozhodnutí o lokalizaci.

Klíčová slova Topol japonský, Mikroregion Hustopečsko, prostorová analýza, GIS, Limity vyuţití území.

Abstract Master´s thesis Localization planting of poplan Japanese in Microregion Huspotečsko with help GIS methods lays for primary goal evaluate to selected region and with help spatial analysis locate suitable area by set parameter. This was reached with help two analysis research localization suitable area for planting of poplan Japanese and selected suitable area for building processing unit. The results of this work are evaluated and recommended for decision about localization.

Key words Poplan Japanese, Microregion Hustopečsko, spatial analysis, geographical information systems, Limits of using area.

Obsah 1

Úvod .....................................................................................................................8

2

Cíl práce ................................................................................................................9

3

Literární rešerše ................................................................................................... 10 3.1

Legislativní návaznosti a podmínky............................................................... 10

3.1.1

Strategie regionálního rozvoje 2007-2013 .............................................. 12

3.1.2

Státní energetická koncepce 2012 .......................................................... 12

3.1.3

Limity vyuţití území .............................................................................. 13

3.2

Mikroregion Hustopečsko ............................................................................. 14

3.2.1

Základní charakteristika ......................................................................... 14

3.2.2

Poloha a dostupnost................................................................................ 15

3.2.3

Fyzicko-geografická analýza .................................................................. 17

3.3

Rychle rostoucí dřeviny ................................................................................. 19

3.3.1

Topol japonský....................................................................................... 20

3.3.2 Moţnosti vyuţití topolu japonského ............................................................ 21 3.4

Role metod GIS v prostorových analýzách .................................................... 23

3.4.1

Reprezentace dat pomocí metod GIS ...................................................... 24

4

Metodika práce .................................................................................................... 26

5

Kritéria prostorové analýzy .................................................................................. 28 5.1

Environmentální hledisko .............................................................................. 28

5.1.1

Kvalita půdy........................................................................................... 28

5.1.2

Ochrana přírody ..................................................................................... 29

5.1.3

Geologie ................................................................................................ 32

5.1.4

Pozemky určené k plnění funkcí lesa ...................................................... 35

5.1.5

Hydrologie ............................................................................................. 37

5.1.6

Návrhy a náměty v environmentální oblasti ............................................ 38

5.2

Socio-ekonomické hledisko ...........................................................................41

5.2.1

Zastavěné území..................................................................................... 41

5.2.2

Dopravní infrastruktura ..........................................................................44

5.2.3

Technická infrastruktura......................................................................... 46

5.2.4

Rekreace a volný čas .............................................................................. 47

5.2.5

Obrana státu ........................................................................................... 49

5.2.6

Historicky významné prvky .................................................................... 50

6

Analýza vhodných míst pro výsadbu topolu japonského ......................................53

7

Analýza vhodných ploch pro výstavbu zpracovatelské jednotky topolu japonského 58

8

Návrh vhodných ploch pro stavbu zpracovatelské jednotky topolu japonského .... 60

9

Výsledky ............................................................................................................ 63

10

Diskuze ............................................................................................................... 65

11

Závěr ................................................................................................................... 67

12

Seznamy .............................................................................................................. 69 12.1

Seznam obrázků......................................................................................... 69

12.2

Seznam tabulek .......................................................................................... 70

12.3

Seznam zkratek.......................................................................................... 71

12.4

Seznam příloh ............................................................................................ 72

13

Pouţitá literatura.................................................................................................. 73

14

Přílohy ................................................................................................................ 77

1

Úvod

Problém s rostoucí spotřebou energie se stává stále závaţnějším jevem, neboť moderní společnost je zcela závislá na elektrické energii. K nárůstu spotřeby energie nedochází pouze

v ekonomicky

vyspělých

regionech,

ale

i

v

rozvojových

zemích.

Přesto je v současné době většina světové spotřeby vyuţívána v nejvyspělejších regionech. Energetika v současnosti prochází řadou změn. Zavádění trhu s energiemi je podmíněno zajištěním dostatečného mnoţství energie, zvyšují se poţadavky na ochranu ţivotního prostředí, dále je zde stálá hrozba zvyšování koncentrace skleníkových plynů způsobujících skleníkový efekt a následné změny klimatu. V neposlední řadě se zmenšují zásoby neobnovitelných zdrojů energie, coţ zvyšuje jejich vzácnost a především cenu. P proto je vhodné vyhledávat alternativní řešení, jak tyto primární zdroje nahradit. Proto je jedním z aktuálních úkolů současné doby rozšiřování vyuţívání obnovitelných zdrojů energie. Toto platí i pro Českou republiku, kde jednou z moţností, jak zuţitkovat potenciál obnovitelných zdrojů, je spalování biomasy. Zpracováním biomasy se rozumí vyuţití dřevního odpadu z pěstování, těţby a zpracování dřeva, slámy, obilnin a olejnin, cíleně pěstovaných energetických rostlin na nepotřebné zemědělské půdě a bioplynu. Tato práce je zaměřená na moţnost získání dřevní hmoty z vypěstovaných dřevin. V dnešní době jsou dřeviny slouţící k tomuto účelu označovány jako rychle rostoucí dřeviny, jejichţ výškový a objemový přírůstek je výrazně vyšší neţ u většiny hlavních lesních dřevin mírného pásma. Na území České republiky jsou vysazovány nejčastěji vybrané druhy topolů a vrb. V České republice jsou z pohledu energetického vyuţití dominantními dřevinami rychle rostoucí topoly, kde na více neţ 70 % plantáţí jsou pěstovány 2 základní druhy topolu japonského, které byly zvoleny pro zpracování této diplomové práce. V dnešní době roste význam spolupráce mezi jednotlivými obcemi. Cílem je zajistit kvalitní všestranný rozvoj území se zapojením co největšího mnoţství subjektů, které se v něm nacházejí. Proto vznikají různé formy svazků, kam můţeme zařadit například dobrovolné svazky obcí, mikroregiony nebo místní akční skupiny. Jedním z takových příkladů je i Mikroregion Hustopečsko, který je zvolený

jako

zájmové

území

8

pro

tuto

diplomovou

práci.

2

Cíl práce

Cílem práce Lokalizace výsadby topolu japonského v Mikroregionu Hustopečsko metodami GIS je zhodnocení a prostorová analýza vybraného území. Zhodnocení a výběr vhodných ploch pro výsadbu topolu japonského a výběr vhodných ploch pro výstavbu zpracovatelské jednotky, která bude vyuţita především pro vypěstované a zbytkové dřevní hmoty topolu japonského.

9

3

Literární rešerše

3.1

Legislativní návaznosti a podmínky

V následující kapitole byl vytvořen krátký přehled právních předpisů, které ovlivňují případnou výsadbu rychle rostoucích dřevin, respektive topolu japonského. Nejdůleţitějším legislativním dokumentem ovlivňujícím lokalizaci pěstování rychle rostoucích dřevin je Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, který vymezuje územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) jako „vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu“ (Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, § 3). „Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořící jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem“ (Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, §4). Zákon dále definuje významné krajinné prvky (VKP) jako „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotnou část krajiny utvářející

její

typický

vzhled

nebo

přispívající

k udržení

její

stability“

(Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, §3). Dále je zde konstatováno, ţe VKP „jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívá se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce“ (Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, § 4). Ve vztahu k výsadbě stojí za zmínku ochrana dřevin, kde je řečeno, ţe „ošetřování a udržování dřevin je povinností vlastníků. Při výskytu nákazy dřevin epidemickými či jinými vážnými chorobami, může orgán ochrany přírody uložit vlastníkům provedení nezbytných zásahů, včetně pokácení dřevin“ (Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, §7). Krajinný ráz je „ zejména kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, které jsou chráněny před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody“ (Zákon č. 114/1992

Sb.

o ochraně přírody a krajiny,

§ 12).

Této

problematiky

se téţ týká obecná ochrana rostlin a ţivočichů, kde je psáno, ţe „záměrné

10

rozšíření geograficky nepůvodního druhu rostliny či živočicha do krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody. Geograficky nepůvodní druh rostliny nebo živočicha je druh, který není součástí přirozených společenstev určitého regionu“ (Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, §4). S tímto ustanovením zákona jsou evidovány sporné rozhodnutí orgánů ochrany přírody. Na jeho základě bylo vydáno několik zákazů k výsadbě rychle rostoucích dřevin, i kdyţ se primárně vztahuje na stavby ve volné krajině. Do 3 let se porost dřevin vizuálně liší od některých zemědělských plodin (např. kukuřice) velmi málo. V období 3 a více let má porost podobný charakter jako les nízkého vzrůstu. Ani v jednom z těchto dvou případů nejsou podnikány ze strany orgánů ochrany přírody ţádné kroky, tak jak je tomu v případě rychle rostoucích dřevin. V případě, ţe je výsadba umístěna na velkém území orné půdy,

můţe

slouţit

jako

ţivotní

teritorium

pro

různé

druhy

ţivočichů,

čímţ bude podpořena biodiverzita území. Do roku 2007 byla povinnost vyjímat půdu pro pěstování rychle rostoucích dřevin dočasně ze zemědělského fondu. V minulosti bylo nutné pozemky převádět na ostatní plochu a les, aby mohla být uskutečněna výsadba. Díky novelizaci vyhlášky č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, byla tato povinnost zrušena. Došlo k vytvoření nové kategorie vyuţití pozemků – plantáţ energetických dřevin. Okrajově se dotýká problematiky rychle rostoucích dřevin také Zákon č. 219/2003 Sb. o oběhu osiva sadby. Rychle rostoucí a energetické dřeviny jsou zařazeny do kategorie okrasných rostlin. Je zde konstatováno, ţe „rozmnožovací materiál musí být druhově pravý, pocházet z původního materiálu a v případě uvedení do oběhu musí pocházet z identifikovatelné partie“ (Zákon č. 219/2003 Sb. o oběhu osiva a sadby, § 25).

11

3.1.1 Strategie regionálního rozvoje 2007-2013 Strategie regionálního rozvoje představuje střednědobý strategický dokument, který má zajistit vyváţený, harmonická a udrţitelný rozvoj regionů, který povede ke zvyšování

úrovně

který je východiskem

kvality pro

a pro formulaci regionálních

ţivota

obyvatelstva.

přípravu přístupů

Jedná

regionálních v rámci

se

o

dokument,

programů

sektorových

a

rozvoje

odvětvových

politik a programů včetně operačních programů strukturálních fondů. Základním výchozím rámcem při formulování Strategie byly významné strategické dokumenty Strategie hospodářského růstu ČR a Strategie udrţitelného rozvoje ČR, při respektování cílů regionální politiky EU. Strategie definuje 8 oblastí podpory, kde kaţdá má stanoveny své priority. Vzhledem k zaměření práce je významná prioritní osa 5 zabývající se přírodou, krajinou a ţivotním prostředím, kde jednou z priorit je šetrné nakládání s materiálovými a energetickými zdroji. Cílem této priority je:  zvyšování efektivní formy úspor energie a zajišťování vhodného poměru spotřeby primárních a obnovitelných zdrojů energie,  podpora vývoje a pouţívání nízko emisních, nízko odpadových a energeticky nenáročných technologií v průmyslu,  omezování mnoţství vznikajících odpadů, zvyšování podílu separovaných sloţek a podpora jejich materiálového a energetického vyuţití,  podpora výroby ekologicky šetrných výrobků a výrobků z obnovitelných surovin a vyuţitelných odpadů. V současné

době

probíhá

příprava

nové

strategie

regionálního

rozvoje

pro programovací období 2014-2020 (Strategie regionálního rozvoje, 2006).

3.1.2 Státní energetická koncepce 2012 Státní energetická koncepce (dále jen SEK) je strategický dokument formulovaný vládou České republiky, který definuje cíle a priority zhruba na 30 let. Hlavním cílem je zajistit spolehlivou, bezpečnou a k ţivotnímu prostředí šetrnou dodávku energie pro potřeby obyvatelstva a ekonomiky ČR.

12

Jednou ze strategických priorit dle SEK (2012) je „vyvážený mix zdrojů založených na jejich širokém portfoliu a efektivním využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů.“ Cílem této priority je dosáhnout do roku 2040 rozvoje ekonomicky efektivních obnovitelných zdrojů energie s postupným odstraněním finančních podpor pro nové zdroje, a s účinnou podporou státu v oblasti přístupu k síti, povolovacích procesů, podpory technologického vývoje (Státní energetická koncepce, 2012).

3.1.3 Limity vyuţití území Nutnost omezovat vyuţívání území je způsobena mnoha důvody. Mezi nečastější patří ochrana zdraví lidí, ţivotního prostředí, vymezení obecných podmínek výstavby a ostatních aktivit člověka. Podle Hyvnara et al. (2007, s. 11) lze na limity území pohlíţet jako na „závazné podmínky realizovatelnosti záměrů vyplývajících z územního plánování.“ Předkládají účel, způsob, ohraničení a podmínky uspořádání a vyuţití území. Stanovují hranici nebo rozpětí pro vyuţití a uspořádání území. Publikace je sloţena z následujících legislativních dokumentů: 

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),



Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění),



Zvláštní právní předpisy (zákony a vyhlášky jednotlivých oblastí – ochrana ţivotního prostředí, vody, půdy, ovzduší, atd.),



Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti,



Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných poţadavcích na vyuţívání území



Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního řízení,



Další zákony a předpisy související s jednotlivými limity.

Příručka vznikla na základě iniciativy odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj v roce 2007 a dochází k průběţné aktualizaci v návaznosti na změny v legislativy I. a II. pololetí následujících let (Limity vyuţití území, 2007). 13

3.2

Mikroregion Hustopečsko

3.2.1 Základní charakteristika Mikroregion Hustopečsko byl zaloţen 29. 8. 2001 za účelem zmobilizování sil a prostředků při prosazování záměrů přesahujících svým rozsahem a významem členskou obec v souladu s ustanovením §46 odst. 2 písm. b) a následujícího zákona č. 128/ 2000 Sb. o obcích ve znění pozdějších předpisů. Členy svazku jsou obce Boleradice, Borkovany, Bořetice, Brumovice, Diváky, Horní Bojanovice, Hustopeče, Kašnice, Klobouky u Brna, Kobylí, Krumvíř, Křepice, Kurdějov, Morkůvky, Němčičky, Nikolčice, Popice, Pouzdřany, Starovice, Starovičky, Strachotín, Šakvice, Šitbořice, Uherčice, Velké Hostěrádky, Velké Němčice, Velké Pavlovice, Vrbice a Zaječí. Orgány svazku jsou shromáţdění starostů, předseda, dva místopředsedové, tajemník a revizní skupina. Předmětem činnosti svazku je:  společný postup při zabezpečování úkolů v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, poţární ochrany, veřejného pořádku, ochrany ţivotního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata,  společný postup při zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromaţďování a odvozu komunálního odpadu a jeho nezávadného zpracování, vyuţití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod,  společný postup při zavádění, rozšiřování a zdokonalování inţenýrských sítí, informačních sítí a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obsluţnosti,  společný postup při zabezpečování úkolů v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečením přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí,  společný postup při provozu lomů, pískoven a zařízení slouţících k těţbě a úpravě nerostných surovin,

14

 koordinace při správě majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi,  společný postup při dosahování ekologické stability zájmového území a jeho trvalé obyvatelnosti,  koordinace významných investičních akcí v zájmovém území,  koordinace obecných územních plánů a územní plánování v regionálním měřítku,  slaďování zájmů a činnosti místních samospráv a společné ovlivňování výkonu státní správy v zájmovém území,  vytváření, zmnoţování a správa společného majetku svazku,  zastupování členů svazku při jednání o společných věcech s třetími osobami (orgány státní správy, obchodními partnery, kontrolními orgány, apod.),  propagace svazku a jeho zájmového území. Za

předmět

činnosti

svazku

se

povaţují

i

takové

akce

a

aktivity,

které se z objektivních důvodů netýkají všech členských obcí. V takovém případě je povinností svazku dbát, aby jejich výsledky korespondovaly se zájmy svazku jako celku (Strategie rozvoje mikroregionu Hustopečsko, 2007).

3.2.2 Poloha a dostupnost Obce

Mikroregionu

Hustopečsko

disponují

výhodnou

geografickou

polohou

v jihovýchodní části České republiky. V blízkosti se nachází města Břeclav, Hodonín, Brno, dále Bratislava, Vídeň a Olomouc (obrázek 1). Mikroregion podle principů mezinárodní klasifikace NUTS 1spadá do NUTS II Jihovýchod, NUTS III Jihomoravský kraj a NUTS IV Břeclav. Z hlediska administrativního dělení České republiky kopíruje hranici obce s rozšířenou působností (ORP) Hustopeče, ke kterému byla připojena obec Zaječí, spadající pod ORP Břeclav.

1

NUTS – Nomenklatura územních statistických jednotek – mezinárodní klasifikace vyuţívaná ke

statistickému monitorování a k analýzám sociální a ekonomické situace v regionech a pro potřeby přípravy, realizace a hodnocení regionální politiky (Oficiální portál pro podnikání a export, 2013)

15

Obrázek 1 Poloha Mikroregionu Hustopečsko Zdroj: www.google.com Střední

částí

území

Mikroregionu

ve

směru

severozápad-jihovýchod

je postavena dálnice D2, vedoucí z Brna přes Hustopeče do Břeclavi na hraniční přechod Břeclav/Brodské na Slovensko, která je v úseku Brno-Bratislava vedena pod číslem E65 do sítě evropských silnic a do sítí TINA (obrázek 2). Nevýhodou je, ţe ve sledovaném území existuje pouze jedno napojení na dálnici, a to u obce Hustopeče. Dále se v území nenachází ţádná silnice I. třídy, silniční síť je tvořena silnicemi II. třídy, doplněná silnicemi III. třídy.

16

Obrázek 2 Interaktivní mapa Mikroregionu Hustopečsko Zdroj: www.hustopecsko.net Na Hustopečsku má hluboké kořeny ţelezniční doprava. Nalézá se zde ţelezniční trať č. 250 Brno-Břeclav-hraniční přechod Břeclav/Kúty. Ta je součástí tzv. I. ţelezničního koridoru, který propojuje Německo s Rakouskem přes Českou republiku a dále spadá do ţelezniční části panevropského multimodálního koridoru č. IV (trasa Norimberk/Berlín-Praha-Budapešť-Istanbul). Trať je přizpůsobená pro vlakové soupravy jezdící vyššími rychlostmi, proto zde v současné době jezdí spěšné vlaky, rychlíky a mezinárodní spoje s označením SC, EC a IC. Na území Mikroregionu jsou dále 2 tratě regionálního významu. První je trať č. 254 vedoucí z Hustopečí do Šakvic, druhou trať č. 255 Zaječí-Hodonín, která spojuje mezinárodní koridory Břeclav-Brno a Břeclav-Přerov (Strategie rozvoje Mikroregionu Hustopečsko, 2007).

3.2.3 Fyzicko-geografická analýza Mikroregion Hustopečsko, stejně jako většina území Jihomoravského kraje patří do teplé klimatické oblasti vyznačující se dlouhým, teplým létem a krátkou, mírnou zimou. Dlouhodobá průměrná roční teplota se zde pohybuje mezi 6 aţ 10 °C.

17

Nejteplejším měsícem v roce je červenec, kdy dlouhodobé teploty dosahují 16-18 °C. Naproti tomu nejchladnějším měsícem je leden s -2 aţ -3 °C. Průměrný roční úhrn sráţek 490 mm činí oblast jednou z nejsušších v celé republice. Nejsuššími měsíci jsou první tři měsíce roku, tedy leden, únor a březen, kdy sráţky nepřesahují měsíční hranici 25 mm. Nejdeštivějšími naopak květen, červen a červenec, kdy se měsíční úhrn sráţek pohybuje mezi 50-75 mm (Strategie rozvoje Mikroregionu Hustopečsko, 2007). Vzhledem k přírodním a geografickým podmínkám Mikroregionu Hustopečsko můţeme soudit, ţe zde má hluboké kořeny zemědělská výroba. Toto je usuzováno především z vysokého poměru zemědělské půdy k celkové rozloze území (tabulka1). Tabulka 1 Srovnání vyuţití půdy v katastrech jednotlivých obcí Mikroregionu Hustopečsko Mikroregion Hustopečsko

Rozloha

ha

%

37 103

100

Celkem

28 254

76,2

Orná půda

21 706

58,5

2 337

6,3

Zemědělská

Sady a

půda

zahrady

Podíl

Louky

1 103

3,0

na celkové rozloze

Vinice

3 118

8,4

Lesní půda

3 669

9,9

Vodní plochy

1 268

3,4

Zastavěné plochy

710

1,9

Ostatní plochy

3 202

8,6

Zdroj: Městská a obecní statistika ČSÚ, 2013; vlastní zpracování Rozloha území činí 37 103 ha, z nichţ 28 254 ha zaujímá zemědělská půda, tj. 76,2 % celého území. 58,5 % zabírá orná půda, následována lesní půdou (9,9 %), ostatními

18

plochami (8,6 %), vinicemi (8,4 %), sady a zahradami (6,3 %), vodními plochami (3,4 %), loukami (3,0 %) a zastavěnými plochami (1,9 %). Z výše uvedeného lze konstatovat, ţe přítomnost vinařství a sadařství zajišťuje kaţdoročně nezanedbatelné mnoţství dřevního odpadu, jeţ by bylo moţné zpracovat za účelem energetického vyuţití.

3.3

Rychle rostoucí dřeviny

Rychle rostoucí dřeviny (RRD) jsou takovou skupinou dřevin, resp. jejich jednotlivých druhů či případně klonů, které se vyznačují nadprůměrným výškovým přírůstem a objemovou

produkcí

(Weger,

2011).

V České

republice

jsou,

vzhledem

ke klimatickým a půdním podmínkám, nejrozšířenějšími druhy RRD zejména příslušníci rodů Populus a Salix, tj. topoly a vrby (Číţková a Číţek, 2009). Topolové a vrbové lesy se v Evropě dříve přirozeně vyskytovaly na březích řek, ale jelikoţ byly povaţovány za plevelové stromy, docházelo k jejich plošnému odstranění. Aţ na konci 18. století, díky jejich rychlému růstu a mnoţení řízkováním 2, se začaly topoly a vrby rozšiřovat na evropských plantáţích (Kohout a kol., 2010). Tyto plantáţe porostů RRD jsou nazývány jako tzv. výmladkové plantáţe nebo také energetické plantáţe. Hlavním produktem těchto plantáţí je dřevní biomasa nejčastěji ve formě štěpky vyuţívaná zejména jako palivo, ale i jako průmyslová surovina (Weger, 2004). Výsadba RRD je tedy prováděna za účelem jejich energetického vyuţití a představuje jednu z moţností, jak vyuţít zemědělskou půdu k nepotravinářským účelům (Kovářová et al., 2002). Výmladkové plantáţe topolů a vrb se sklízejí ve velmi krátkém obmytí (tzv. minirotaci) 3 - 7 let, kterou je moţné vícekrát po sobě opakovat a přitom není nutná nová výsadba (Weger, 2002). Krátká doba obmytí je největší výhodou zakládání výmladkových plantáţí z hlediska ţivotního prostředí. Díky jejich rychlému růstu a krátké době obmytí mohou dřeviny přijímat, jinak odplavovaný nadbytečný fosfor a dusík pocházející ze zemědělské činnosti (Stupavský, 2009). Při plánování zakládání plantáţe

RRD

je nutné zvolit vhodný klon pro konkrétní stanoviště a region (Kovářová et al., 2002).

2

Řízkování je způsob vegetativního rozmnoţování pomocí bylinných (zelených) nebo dřevitých řízků,

díky kterému vznikne klon mateřské rostliny a je s ní tedy geneticky shodná.

19

3.3.1 Topol japonský Jak uvádí Číţková a Číţek (2009) historie japonských topolů (téţ tzv. Japanů) se v České republice datuje k roku 1990. V této době se k nám dostaly klony těchto topolů z Rakouska a jsou mnoţeny pod označením J-104 a J-105 či Max-5 a Max-4. Weger (2011) upozorňuje, ţe japany nemají ţádné právně registrované označení, a proto je tedy značně nejednotné. Na základě výsledů analýz DNA z více jak 40 vzorků odebraných z českých plantáţí bylo zjištěno, ţe jde pouze o klon J-105. Dle Číţkové a Číţka (2009) byly klony vyšlechtěny kříţením euroasijského topolu černého (Populus nigra) a asijského topolu Maximowičova (Populus Maximowiczii) a Weger (2011) dodává, ţe původně pocházejí ze šlechtění pro papírenský průmysl v Japonsku. Tyto klony získaly od obou rodičů pozitivní vlastnosti, kterými jsou rychlý termální růst v prvních letech, husté větvení v dolní části kmene a vysoká ujímavost z řízků v polních podmínkách, která často dosahuje více neţ 90 %. Objevující se ztráty v dalších letech však nedosahují takové úrovně, která by ovlivňovala produkční potenciál porostu (Kohout a kol., 2010). Vyznačují se také vysokým výnosem (9 - 12 t suš/ha), díky kterému patří mezi výnosově nejlepší plodiny vhodné pro pěstování v našich podmínkách a dosahují této produkce také i ve vyšších polohách a zároveň sušších lokalitách (Kravka, 2012). V sušších lokalitách potom rostou lépe, neţ většina ostatních klonů. Ve vhodných lokalitách (např. KR 3 5-7, 3, 1 a HPJ4 14, 29-30, 48-54, 58, 59, 6276) se průměrný roční přírůst pohybuje v rozmezí 1,3 - 2,1 m. Lze však říci, ţe jsou tyto klony vhodné pro širokou škálu stanovišť od chlumních aţ podhorské, avšak s výjimkou příliš vhodné pro silně podmáčené oblasti. V rámci doporučeného sortimentu jsou ostatní klony topolů méně pěstovány, a to z důvodu nedostatku sadby a nevhodnosti stanovišť. Z uvedených důvodů tedy patří tyto klony k nejvíce se vyskytujícím dřevinám na výmladkových plantáţích v ČR (Kohout a kol., 2010).

3

KR - klimatický region

4

HPJ - hlavní půdní jednotka

20

Obrázek 3 Topolová farma Zdroj: www.topolovefarmy.cz

3.3.2 Moţnosti vyuţití topolu japonského Japonský topol má velkou škálu vyuţitelnosti, počínaje vypěstováním si vlastního levného palivového dřeva, dřevní štěpky (elektrárny a teplárny), pelet, papírenského průmyslu a nábytkářství. V současnosti se jedná o nejhojnější klon, který je cíleně pěstován za účelem výroby štěpky. Je řazen mezi obnovitelné zdroje a svojí výrobní cenou úspěšně konkuruje ostatním palivům na našem trhu. Hlavními odběrateli štěpky jsou elektrárny a teplárny. Jako zdroj levného palivového dřeva je Japonský topol výbornou volbou, vlastní palivo vám "roste před očima". Výhřevnost Japonského topolu dosahuje vyšších hodnot jak hnědé uhlí (tabulka 2). K samozásobení rodinného domku stačí během pěti let osázet 0,5 ha, kdy po vytěţení je při vhodných podmínkách získat cca 30 plm, coţ je pro standardní rodinný domek dostačující. Důleţitým faktorem je spon výsadby, kdy je nutné před výsadbou zváţit, jaká mechanizace bude v prvních dvou letech udrţovat. Je nutné mít v této souvislosti na paměti, ţe kaţdý strom musí mít pro svůj růst dostatečný prostor a ţiviny. Japonský topol těţíme v době vegetačního klidu, kdy je

21

obsah vlhkosti ve dřevě nejniţší. V pátém roce vegetace dosahují japonské topoly výšky 12-20 m výšky a 15 - 20 cm průměru u paty kmene. Tabulka 2 Srovnání spalného tepla jednotlivých palivových plodin PLODINA Lesní štěpka o vlhkosti 60% Lesní štěpka o vlhkosti 40% Lesní štěpka o vlhkosti 30% Lesní štěpka o vlhkosti 20% Topol štěpka (různé klony) Vrba štěpka (různé klony) Řepka oz. slámy Konopí seté Hnědé uhlí Černé uhlí Zemní plyn Zdroj: KÁRA, 1995

MJ/kg 9,2 10,1 12,2 14,3 18,7 – 19,2 18,2 – 19,0 17,48 18,06 14,5 – 16,50 28 33,5

Japonský topol se vyuţívá v nábytkářském průmyslu pro svoje dobré vlastnosti lehkého a dobře tvarovatelného materiálu. Pouţívá se téţ pro výrobu saun a saunových doplňků. Pro svoji váhu je vhodný na výrobu dřevotřískových desek a překliţek. Stále častějším vyuţitím Japonského topolu se stává výroba dřevěných pelet, které se vyrábí z rozdrceného dřeva lisované pod velkým tlakem bez přidání pojiva. Jejich velkou výhodou je vyuţitelnost v automatizovaném spalování

a vysoká

výhřevnost. Za poslední desetiletí u nás spotřeba pelet několika násobně vzrostla právě pro jejich dobré vlastnosti, jako je malá náročnost na skladovací prostor a vyuţití v automatizovaných kotlích s nízkou náročností na údrţbu.

22

Obrázek 4 Štěpka topolu japonského Zdroj: www.japonske-topoly-prodej.cz

3.4

Role metod GIS v prostorových analýzách

Geografické informační systémy (dále jen GIS) jsou nástroje, umoţňující zpracování prostorově orientovaných dat. Obecně řečeno jde o digitální zpracování map a informací vztahujících se k mapovaným prvkům. Obsahem je prostorová informace (vrstva) a tabulka. GIS je prostředek integrující prostorově definované údaje v databázi s grafickou - mapovou informací. GIS lze aplikovat při řešení kaţdého problému, kde jsou textové nebo číselné informace vázány na určitý bod v ploše (mapě). Pro funkčnost systému je důleţité zabezpečit dostatečné mnoţství kvalitních dat, zajistit jejich správu a následnou aktualizaci. Prostorová

analýza

je

proces

zkoumání

modelových

výsledků

nebo geografických dat. Prostorové analýzy mohou být pouţity k zhodnocení, výpočtům,

předvídání,

interpretaci

a

porozumění

geografické

informace.

Tato tvoří základní nástroj GIS. Většina pouţívaných GIS softwarů umoţňuje provádět 23

velké mnoţství typů analýz. Mezi příklady úloh prostorové analýzy, které dnes GIS běţně zvládají, můţeme zařadit:  Najít nejkratší cestu z místa A do místa B, lze pouţít placené úseky silnic,  najít způsob, jak nejefektivněji projet 12 skladů zboţí a rozvést zásoby  najít na daném území pozemek, který je zasíťovaný a nachází se minimálně 2 000 m od dálnice, která zde vede,  najít na daném území místa, kde hrozí eroze (kde je určitý minimální sklon svahu a půda není zatravněna),  najít oblasti pokryté a naopak nepokryté signálem z daného vysílače

3.4.1 Reprezentace dat pomocí metod GIS Pro oblast GIS jsou typické 3 datové reprezentace a to vektorová, která je nejčastěji vyuţívaná, druhou je rastrová a třetí datová reprezentace TIN 5. Rastrová reprezentace dat, jeţ byla vyuţita pro účely této práce je vyuţívána na zobrazení plošných jevů, jako například pro rozloţení nadmořské výšky na daném území, na zobrazení skenovaných map, dokumentů a ortofotomap. Dle Tučka (1988), Hlásného (2007), Worboys (1998) a Sladkého (2009) je zřejmé, ţe pomocí nástrojů GIS se zobrazují dva typy dat: 

klasické rastry - jedno pásmová data, která znázorňují pouze jeden geografický jev,



5

obrazová data, jako jsou ortofoto, druţicové snímky apod.

Triangulated irregular network - nepravidelná trojúhelníková síť

24

Obrázek 5 Rastrová datová reprezentace Zdroj: Sladký (2009) Jednotlivé buňky rastru jsou spojené do jednoho celku, tzv. mozaiky či mříţky. Základním tvarem je čtvercová buňka, která je v informačních technologiích nejvíce vyuţívána. Můţeme rozdělit i pravidelné a nepravidelné, kdy pravidelnost spočívá ve velikosti

buněk

je charakteristická

(všechny různou

mají

stejnou

velikost),

velikostí

buněk.

Rozdílnost

naopak ve

nepravidelnost

velikosti

buněk

má své výhody, a to zejména reálnější vyjadřování skutečnosti. Na druhou stranu však je toto náročnější na paměťový prostor na disku a vyšší výpočty. Mezi výhody rastrové reprezentace dat můţeme zařadit: 

jednoduchou datovou strukturu



lehké vykonávání operací jako popis funkcí mezi překrývajícími se vrstvami



mapová algebra,



vhodné na modelování jevů



kompatibilita se vstupními a výstupními zařízeními a další.

Mezi nevýhody zařadíme zejména malou kompaktnost, neboť velikost buňky určuje rozlišení souboru, velmi malou výpovědní hodnotu topologických vlastností či závislost esteticky výstupu na hustotě dat.

25

4

Metodika práce

Lokalizace vhodných ploch pro výsadbu topolu japonského a ploch vhodných pro výstavbu zpracovatelské jednotky této suroviny byla provedena pomocí prostorové analýzy metodami GIS. V první části práce jsou jednotlivé plochy analyzovány z uvedených hledisek a kritérií a tyto byly zhodnoceny, zda vyhovují, tedy podporují výsadbu a výstavbu, či nevyhovují a tím vylučují výsadbu topolu japonského a výstavbu zpracovatelské jednotky. Tyto kriteria jsou dle své charakteristiky rozčleněna na environmentální a socioekonomické hledisko, které je blíţe hodnoceno a zkoumáno. Pomocí metodiky GIS byla tyto data graficky zpracována do přehledných map, jeţ jsou jednotlivými doprovodnými obrázky ke kapitolám hodnotícím území. Data vyuţitá v mapách byla získána z Městského úřadu obce s rozšířenou působností Hustopeče z odboru regionálního rozvoje, kde mají pracovníci podrobně zpracovaná grafická data k území. Tyto data pro účely analýzy byla převedena do rastrové podoby pomocí nástrojů GIS ArcToolbox Convertion tool funkcí Polygon to Raster. Takto převedená data byla následně reklasifikována, aby hodnoty jednotlivých ploch definovaly stanovenou vlastnost plochy – vylučující /podporující lokalizaci. Takto reklasifikovaná data byla následně sečtena pomocí Raster Calculator, z čehoţ hodnoty vyšly jako nulové a vyšší. Pro účely této práce byly plochy s nulovou hodnotou plochy vhodné, zbývající plochy (v převáţné většině s hodnotami 1 – 5) nevyhovující, neboť minimálně jedna plocha nevyhovuje podmínkám lokalizace. Takto sečtené hodnoty byly opět reklasifikovány do potřebné podoby – byla nutná konverze bodových hodnot u ploch vyhovujících oproti plochám nevyhovujícím, neboť tyto byly pro jednotlivé analýzy rozdílné. Následným zpracováním byla jiţ analýza oblasti rozdělena do dvou dílčích analýz, a to analýzy pro výsadbu, kde všechna stanovená kritéria, tedy veškeré nevyhovující plochy musely být vyloučeny, zohledněna. Tato analýza pomocí Raster Calculator a reklasifikace rastrových vrstev odhalila plochy, které jsou vyhovující ze všech kritérií pro výsadbu topolu japonského. Hodnoty byly opětovně sčítány a reklasifikovány, dokud nevyšly plochy pouze vyhovující a pouze nevyhovující (lze vidět v příloze č. 5).

26

Tato analýza, respektive výsledné vhodné plochy jsou následně brány v úvahu při druhé analýze, tedy při výběru vhodných ploch pro výstavbu zpracovatelské jednotky topolu japonského. Tato byla zapracována pomocí kritéria „vzdálenost od vhodných ploch pro výsadbu 500m“ obalovou vrstvu pomocí funkce BUFFER, kde byla vytvořena obalová vrstva, která charakterizovala zmíněné kritérium a na závěr druhé analýzy rozhodovala o volbě a návrhu vhodných ploch pro zpracovatelskou jednotu. Druhá analýza zabývající a vybírající nejvhodnější plochu pro výstavbu zpracovatelské jednotky byla provedena obdobným způsobem jako první analýza, tedy: 

Vektorová data převedena na rastrová,



reklasifikace jednotlivých vrstev na vrstvy o dvou atributech: o 0 – vhodná plocha o 1 – nevhodná plocha,



pomocí Raster calculator sečtení jednotlivých vrstev,



reklasifikace výsledných sečtených vrstev.

Rozdílným krokem oproti první analýze bylo, ţe v druhé analýze se vyskytovaly vrstvy které vylučovaly lokalizaci, tak plochy které naopak lokalizaci podporovaly a tudíţ vylučovali z lokalizace plochy ostatní. Toto bylo opět provedeno pomocí konverze

bodových

hodnot

pomocí

reklasifikace

vrstvy.

Následné

sečtení

reklasifikovaných vrstev vyhodnotilo plochy nevhodné a plochy vhodné pro lokalizaci výstavby zpracovatelské jednotky topolu japonského. Jednotlivé analýzy jsou následně zhodnoceny jak z pohledu prostorové lokalizace tak z ekonomického a environmentálního hlediska.

27

5

Kritéria prostorové analýzy

Pro výběr vhodných míst k výsadbě topolu japonského byla stanovena umoţňující a znemoţňující kritéria, kterým byla přiřazena hodnota indikátoru pro výsadbu (příloha č. 2). Tyto jsou rozčleněny do 2 hledisek charakterizující environmentální a ekonomicko-sociální poměry v území.

5.1

Environmentální hledisko

První skupina hodnotící environmentální hledisko v Mikroregionu Hustopečsko se skládá z následujících kritérií:

5.1.1 Kvalita půdy Pod kvalitu půdy spadá jeden prvek, kterým jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Jako indikátor znemoţňující výsadbu je zde stanovena 1. a 2. kategorie BPEJ. Bylo tak učiněno z důvodu, nízké citlivosti topolu japonské je na výběr lokality vhodné pro jeho pěstování. Proto lze konstatovat, ţe je ţádoucí, aby 1. a 2. kategorie BPEJ byla vyuţívána k jiným zemědělským účelům a výsadba dřeviny byla směřována do zbylých kategorií BPEJ. Celková rozloha území mikroregionu činí 37 103 ha, z toho v 1. kategorie BPEJ je zahrnuto 10 063 ha (27,12 % z celkové rozlohy). V 2. kategorii BPEJ je začleněno 12 240 ha půdy (32,98 % území). Lze konstatovat, ţe ve vybraném území je 22 303 ha (60,11 %) půdy nevhodné pro výsadbu topolu japonského (obrázek 6).

28

Obrázek 6 Kategorie bonitované půdně ekologické jednotky znemoţňující lokalizaci Zdroj: vlastní zpracování

5.1.2 Ochrana přírody Mezi ochranu přírody patří ÚSES (biocentra a biokoridory), Natura 2000, maloplošná zvláště chráněná území (přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka), památné stromy nebo skupina stromů, lokalita výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a ţivočichů, registrovaný významný krajinný prvek a přechodná chráněná plocha. Dále bylo do této kategorie zařazeno hygienické ochranné pásmo a skládky.

29

V rámci ochrany přírody jsou obsaţeny i návrhy a náměty zahrnuté v Územně analytických podkladech ORP Hustopeče (viz kapitola 5.1.6 Návrhy a náměty v environmentální oblasti). Všechny výše uvedené faktory znemoţňují výsadbu z důvodu legislativních omezení (obrázek 7). Na území mikroregionu bylo vyčleněno 114 lokálních biokoridorů, které zabírají 239 ha, coţ činí 0,64 % celkové plochy. Regionálních biocenter je 31 ploch rozprostírajících se na 2 165 ha (5,83 % rozlohy území). Území spadajících do NATURA 2000 je 13. Nachází se na 2 190 ha (5,90 %). 178 ha zabírají přírodní rezervace, které se rozprostírají na 11 místech v katastrálním území obce Boleradice, Bořetice, Diváky, Krumvíř, Kurdějov, Němčičky, Pouzdřany a Strachotín. Tvoří 0,47 % celkové rozlohy mikroregionu, coţ činí 178 ha. Přírodní památky jsou evidovány 2. Nachází se v katastrálním území obcí Němčičky a Velké Němčice na ploše 6 ha (0,01 %). Památných stromů nebo skupin stromů se v území nalézá 8 v katastrálním území obcí Boleradice, Diváky, Klobouky, Němčičky a Šitbořice. Lokalita výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a ţivočichů je pouze 1 v katastrálním území obce Velké Pavlovice, leţící na ploše 23 ha (0,06 %). Na území se nachází 8 registrovaných krajinných prvků ocelkové rozloze 57 ha (0,15 %) ve správních obvodech obcí Boleradice, Kurdějov, Popice a Uherčice. Přechodná chráněná plocha se nachází v kastračním území obce Hustopeče na 0,266 ha. Hygienické ochranné pásmo se nalézá na 2 místech, v katastrálních územích obcí Hustopeče a Velké Němčice o velikosti 36 ha (0,09 %). Skládky jsou lokalizovány na 3 místech v katastrálních územích obcí Borkovany, Velké Pavlovice a Vrbice na území velkém 9 ha (0,02 %). Plochy nevyhovující pro výsadbu na základě zvolených prvků ochrany přírody se rozkládají na ploše 5 419,266 ha. Tato výměra tvoří 12,53 % celkové rozlohy Mikroregionu Hustopečsko.

30

Obrázek

7

Prvky

ochrany

přírody

Zdroj: Vlastní zpracování

31

a

krajiny

znemoţňující

lokalizaci

5.1.3 Geologie Geologickými činiteli znemoţňujícími výsadbu jsou poddolované území, prognózní zdroje nerostných surovin, výhradní bilancované loţiska nerostných surovin, chráněné loţiskové území, dobývací prostory a území ohroţené sesuvy. Ochranná pásma byla stanovena na základě limitů vyuţití území ve vzdálenosti 5 m. Poddolované území se nachází v jedné oblasti mikroregionu v katastrálním území obce Pouzdřany. Prognózní zdroje jsou vyčleněny na 17,05 ha (0,05 % celkové rozlohy území) na 2 místech v katastru obce Hustopeče. V prvním případě se jedná o zdroj cihlářské suroviny, ve druhém technické zeminy. Výhradně bilancovaná loţiska nerostných surovin se nachází na 11 místech mikroregionu na ploše 479 Ha (1,29 %). V následující tabulce je moţno vidět lokality s výskytem loţisek nerostných surovin, konkrétní těţenou surovinou, stavem těţebních prací a rozlohou jednotlivých loţisek nerostných surovin. Tabulka 3 Výhradně bilancovaná loţiska nerostných surovin v Mikroregionu Hustopečsko v roce 2013 Název loţiska ner. surovin

Těţená ner. surovina

Stav těţby

Rozloha

Velké Pavlovice

Cihlářská surovina

Dosud netěţeno

27

Velké Hostěrádky

Zemní plyn

Dosud netěţeno

121

Velké Pavlovice

Cihlářská surovina

Dřívější povrchová

3

Hustopeče

Cihlářská surovina

Dřívější povrchová

24

Zaječí

Cihlářská surovina

Dosud netěţeno

133

Zaječí

Cihlářská surovina

Dosud netěţeno

4

Popice

Štěrkopísky

Dosud netěţeno

53

Krumvíř

Cihlářská surovina

Dřívější povrchová

10

Klobouky

Cihlářská surovina

Dosud netěţeno

32

Šitbořice

Cihlářská surovina

Současná povrchová

1

Krumvíř

Cihlářská surovina

Dosud netěţeno

71

CELKEM

-

-

479

Zdroj: Atributová tabulka ÚAP ORP Hustopeče, 2013; vlastní zpracování

32

Chráněné loţiskové území je vyčleněno na 5 místech v katastrálních územích obcí Borkovany (těţba zemního plynu, 156 ha), Krumvíř (těţba ropy, 241 ha), Strachotín (těţba podzemních zásob plynu, 1 ha), Velké Hostěrádky (těţba ropy, 2 ha) a Velké Pavlovice (těţba cihlové). Celková rozloha činí 426 ha (1,15 %). Dobývacích prostorů je v mikroregionu 5 (3 Krumvíř, Velké Hostěrádky, Velké Pavlovice) na ploše 190 ha (0,51 %). Území ohroţených moţností sesuvů je v regionu 46 s rozlohou 152 ha (0,41 %). V tabulce č. lze vidět, kolik míst ohroţených sesuvy se nachází v katastrálních územích jednotlivých obcí.

33

Tabulka 4 Počet míst ohroţených sesuvy v katastrálních územích jednotlivých obcí v Mikroregionu Hustopečsko v roce 2013 Katatrální území obce

Počet míst ohroţených sesuvy

Nikolčice

11

Kobylí

6

Uherčice

5

Boleradice

3

Velké Hostěrádky

3

Borkovany

2

Diváky

2

Hustopeče

2

Klobouky u Brna

2

Kurdějov

2

Pouzdřany

2

Horní Bojanovice

1

Krumvíř

1

Křepice

1

Němčičky

1

Popice

1

Velké Němčice

1

CELKEM

46

Zdroj: Atributová tabulka ÚAP ORP Hustopeče, 2013; vlastní zpracování

34

Obrázek 8 Vybrané geologické prvky znemoţňující lokalizaci Zdroj: Vlastní zpracování

5.1.4 Pozemky určené k plnění funkcí lesa Mezi znemoţňující faktory můţeme zařadit téţ lesy, která se dále člení na lesy:  ochranného určení,  hospodářského určení,  zvláštního určení a  lesy s podmíněným vyuţíváním.

35

Dále bylo stanoveno na základě limitů území 50 m ochranné pásmo. Vzhledem k tomu, ţe ve vzdálenosti do 50 m o pozemcích rozhoduje stavební úřad nebo jiný místně či věcně příslušný orgán veřejné správy jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů, bylo z důvodu časové a finanční náročnosti rozhodnuto o lokalizaci mimo tyto pásma (obrázek 9). Z celkové rozlohy 37 103 ha zabírají lesy ochranného určení 155 ha (0,41 %), lesy zvláštního určení 1 880 ha (5,06 %), lesy hospodářského určení 2 956 ha (7,96 %) a plochy při

okraji

lesů

s podmíněným

vyuţíváním

5 816

ha

(15,67

%).

Plochy znemoţňující výsadbu se rozprostírají na ploše 10 807 ha, coţ je 29,1 % z celkové rozlohy území.

Obrázek 9 Pozemky určené k plnění funkcí lesa znemoţňující lokalizaci Zdroj: Vlastní zpracování

36

5.1.5 Hydrologie Z hydrologického hlediska tvoří vylučující lokalizaci oblasti rozlivu při povodni, aktivní zóny záplavového území, území zvláštní povodně pod vodním dílem, záplavové území Q100 a Q20, vodní plochy, vodní nádrţe a vodní toky (obrázek 10). V rámci hydrologických poměrů byly zahrnuty i návrhy a náměty obsaţené v Územně analytických podkladech ORP Hustopeče (viz. kapitola 5.1.6 Návrhy a náměty v environmentální oblasti). I přesto, ţe topol japonský je dřevinou, která dokáţe přeţít i v záplavových

oblastech,

bylo autorem

práce

po

konzultaci

se

zástupcem

Mikroregionu rozhodnuto o tom, nesměřovat výsadbu do těchto lokalit. Důvodem je špatná dostupnost těchto míst. Územím Mikroregionu Hustopečsko protéká 260 km vodních toků. Mezi nejznámější toky, které protékají územím regionu patří Svratka. Řeka vede západní částí území v délce 15 km. Druhým významným tokem je Dyje v jiţní části území, jejíţ délka je 2 km. Oblast moţného rozlivu při povodni má rozlohu 536 ha, (1,44 % celkové rozlohy území) a prochází přes katastrální území obcí Pouzdřany, Uherčice a Velké Němčice, kde lemuje západní hranici mikroregionu. Aktivní zóna záplavového území leţí na řece Jihlavě a kopíruje západní hranici mikroregionu v katastrálním území obce Pouzdřany. Její rozloha činí 18 ha (0,05 %). Záplavové území Q100

se nachází

ve 3 oblastech. 1. oblast je prostorově totoţná s územím moţného rozlivu při povodni. Druhou oblastí je území kopírující tok řeky Trkmanky vedoucí přes katastrální území obcí Krumvíř, Brumovice, Kobylí, Bořetice a Velké Pavlovice. Třetí oblastí je území kolem řeky Stínkavka, procházející katastrálními územími obcí Hustopeče, Starovičky a Šakvice. Celkově se tyto území rozprostírají na ploše 975 ha (2,68 %). Záplavové území Q20 odpovídá území moţného rozlivu při povodni. Vodní nádrţe v území zabírají 384 ha (1,03 %), z toho 383 ha je tvořeno nádrţí Nové Mlýny, která leţí na jihozápadním okraji mikroregionu v katastrálním území obcí Pouzdřany, Strachotín a Šakvice. Zbylý 1 ha se skládá z malých nádrţí malého významu (většinou poţární nebo zavlaţovací nádrţe). Zbývajících vodních ploch se na území nachází 873 o rozloze 682 ha (1,84 %).

37

Obrázek 10 Hydrologické prvky znemoţňující lokalizaci Zdroj: Vlastní zpracování

5.1.6 Návrhy a náměty v environmentální oblasti Součástí územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Hustopeče jsou návrhy a náměty, které by měly být v budoucnu realizovány. Návrh má územní rozhodnutí

a

zpracovanou

projektovou

dokumentaci.

Námět

je

vize,

která by v budoucnu mohla nabrat reálné obrysy. Tato nemá ani územní rozhodnutí, ani projektovou dokumentaci. V environmentální části v kapitole ochrany přírody jsou zabudovány následující návrhy: lokální biokoridor, nadregionální biocentrum, NPP, ochranné pásmo NPP,

38

ochranné pásmo PP, regionální biocentrum. V kapitole hydrologie jsou vymezeny 2 návrhy: aktivní zóna záplavového území, vodní plocha a 1 námět na vytvoření nové vodní plochy. Návrhů na vymezení nových lokálních biokoridorů je 209. Jejich rozloha 433 ha (1,17 % celkové rozlohy území). Na nadregionální biocentrum jsou 3 návrhy, nacházející se na katastrálním území obcí Boleradice, Diváky a Kurdějov. Jejich celková rozloha by měla činit 635 ha (1,71 %). Regionálních biocenter je vytyčeno 94 o ploše 1 407 ha (3,79 %). Návrhy na NPP jsou 3. Dva z nich jsou na katastrálním území obce Krumvíř a jejich velikost dosahuje 8 ha, třetí oblast je situována v katastrálním území obce Boleradice, mající rozlohu 57 ha. Celkově návrhy na NPP tvoří 65 ha (0,18 %) a v souvislosti s nimi jsou navrţena i ochranné pásma, jejichţ plocha je 13 ha (0,04 %). Návrh na rozšíření záplavového území se týká toku Svratky v západní části mikroregionu, kde by mělo dojít k prodlouţení zóny do katarálních území obcí Uherčice a Velké Němčice. Rozloha této zóny by měla činit 338 ha (0,91 %). Návrhy 19 nových vodních ploch jsou plánovány na rozloze 109 ha (0,29 %). V tabulce lze vidět výčet jednotlivých záměrů.

39

Tabulka 5 Návrhy nových vodních ploch v Mikroregionu Hustopečsko Název katastrálního území

Typ vodní plochy

Rozloha (ha)

Kobylí (3x)

Vodní plocha

8, 9, 2

Krumvíř (4x)

Vodní plocha

7, 9, 9, 4

Hustopeče

Rybník

2

Velké Němčice

Vodní plocha

18

Velké Pavlovice

Rybník

5

Velké Pavlovice

Nádrţ krajinotvorná

3

Bořetice

Vodní plocha

1

Bořetice

Rybník

1

Kurdějov

Rybník

2

Diváky

Navrţená nádrţ

4

Kobylí

Rybník Pastvisko

8

Kobylí

Rybník Ostrovek

9

Hustopeče

Mokřad

1

Morkůvky

Mokrý poldr

7

CELKEM

109

Zdroj: Atributová tabulka ÚAP ORP Hustopeče, 2013; vlastní zpracování Náměty na výstavbu nové vodní plochy jsou 2. Prvním je mokřad v katastrálním území obce Uherčice v blízkosti řeky Svratky o velikosti 89 ha (0,24 %). Druhým námětem je realizace vodní nádrţe na řece Trkmanka v katastrálním území obce Krumvíř. Jeho plocha by měla činit 3 ha (0,01 %). Návrhy v oblasti ochrany ţivotního prostředí znemoţňují výsadbu na celkové výměře 2 553 ha, coţ činí 6,88 % území. Návrhy a náměty vytyčené v problematice hydrologie zabírají území o velikosti 539 ha (1,42 %) a jsou znemoţňujícími faktory pro výsadbu. Návrhy a náměty v environmentální části vylučují výsadbu na ploše 3 092 ha (8,30 %).

40

5.2

Socio-ekonomické hledisko

Druhou kategorií hodnotící socio-ekonomické vztahy v Mikroregionu Hustopečsko jsou tyto zvolené kritéria:

5.2.1 Zastavěné území Kritériem neumoţňujícím výsadbu jsou zastavěné plochy (obrázek 11). V níţe uvedené tabulce 6 je popsána zastavěná plocha v rámci jednotlivých katastrálních území obcí mikroregionu. Celková zastavěná plocha činí 2 092 ha, tedy 5,64 % celého území. Největší zastavěnou plochou disponují Hustopeče, které se rozkládají na 261 ha (0,70 %), dále Klobouky u Brna rozprostírající se na 169 ha (0,46 %) a Velké Pavlovice s rozlohou 167 ha (0,45 %). Nejmenší zastavěnou plochu 19 ha má obec Kašnice (0,05 %). V tabulce 6 je přehled rozlohy zastavěných ploch na jednotlivých katastrálních územích obcí.

41

Obrázek 11 Zastavěné území znemoţňující lokalizaci Zdroj: Vlastní zpracování

42

Tabulka 6 Zastavěná území v jednotlivých katastrálních územích obcí v Mikroregionu Hustopečsko Katastrální území Rozloha (ha) 261 Hustopeče 169 Klobouky u Brna 167 Velké Pavlovice 134 Kobylí 103 Velké Němčice 96 Šitbořice 76 Krumvíř 75 Hustopeče 71 Šakvice 69 Nikolčice 67 Uherčice 65 Popice 63 Křepice 62 Bořetice 61 Boleradice 53 Strachotín 51 Nemčičky 49 Diváky 49 Borkovany 48 Starovičky 48 Pouzdřany 47 Vrbice 40 Horní Bojanovice 39 Starovice 39 Morkůvky 38 Velké Hostěrádky 33 Kurdějov 19 Kašnice CELKEM 2 092 Zdroj: Atributová tabulka ÚAP ORP Hustopeče, 2013; vlastní zpracování

43

5.2.2 Dopravní infrastruktura Faktory z hlediska dopravní infrastruktury vylučujícími výsadbu (obrázek 12) jsou dálnice, rychlostní silnice, silnice I. třídy, silnice II. a III. třídy, místní a účelové komunikace, ţeleznice a jejich ochranná pásma stanovená podle limitů území následovně:  dálnice, rychlostní silnice a silnice I. třídy 100 m,  silnice II. a III. třídy 15 m,  místní a účelové komunikace 15 m a  ţeleznice 30 m. Dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy vedoucí přes Mikroregion Hustopečsko měří 29,85 km, coţ tvoří 3,43 % z celkového počtu dopravních sítí. Silnice II. a III. třídy mají délku 24,95 km (2,86 %), místní a účelové komunikace 795,97 km (91,39 %) a ţeleznice 20,13 km (20,13 %). Celkově je zde vybudováno 870,9 km dopravních sítí. Bliţší popis dopravní infrastruktury je obsaţen v kapitole poloha a dostupnost.

44

Obrázek 12 Dopravní infrastruktura znemoţňující lokalizaci Zdroj: Vlastní zpracování

45

5.2.3 Technická infrastruktura Prvky neumoţňující výsadbu topolu japonského jsou pro účely této práce stanoveny následovně:  vodovodní síť,  kanalizační síť,  elektrické vedení,  plynovod a  ropovod. Podle limitů území byla nastavena ochranná pásma u vodovodní sítě ve vzdálenosti 2 m, kanalizační sítě 2 m, elektrického vedení 15 m, plynovodu 4 m, ropovodu 300 m a kabelového komunikačního vedení 2 m (obrázek 13). V Mikroregionu se nachází 1 475,645 km inţenýrských sítí a produktovodů. Největší zastoupení zde mají plynovody, měřící 530,586 km (35,96 % celkové délky). Na druhém místě je elektrické vedení dlouhé 416,327 km (28,54 %), následuje kabelová síť vedená 291,370 km (19,85 %), dále kanalizační síť 220,072 km (15,00 %) a ropovod dlouhý 13,641 km (0,35 %). Nejmenší zastoupení má vodovodní síť vedená pouhé 3,619 km (0,30 %).

46

Obrázek 13 Technická infrastruktura znemoţňující lokalizaci Zdroj: Vlastní zpracování

5.2.4 Rekreace a volný čas Faktory podporující výsadbu jsou turistické a hippo trasy, cyklotrasy a lanová dráha (obrázek 14). Výsadba bude na základě návrhu autora se souhlasem zástupce Mikroregionu Hustopečsko prováděna ve vzdálenosti minimálně 5 metrů od daného prvku. Cílem je předejít poškození nebo znehodnocení rekreačních a volnočasových elementů v krajině. Reálné nebezpečí poškození je spatřováno v rozrůstajícím se kořenovém systému stromů, který by mohly narušit povrch tras. Zároveň touto ochranou vzdáleností vznikne prostor pro vybudování doprovodného zázemí (odpočívadla, lavičky, odpadkové koše, navigační tabule a mapy).

47

V Mikroregionu je realizováno 1 077,807 km volnočasových tras. Nejhustší síť tvoří turistické stezky, jejichţ délka činí 650,006 km. To tvoří 60,31 % všech tras. Cyklistické trasy mají délku 362,442 km (33,63 %). Síť hippotras je postavena v délce 65,128 km (6,04%). V Němčičkách se u nejníţe poloţené sjezdovky nachází lanovka, která měří 0,231 km a tvoří 0,02 % volnočasových tras.

Obrázek 14 Rekreační a volnočasová zařízení znemoţňující lokalizaci Zdroj: Vlastní zpracování

48

5.2.5 Obrana státu Místy, vylučujícími výsadbu jsou, jak můţeme vidět na následujícím obrázku 15:  objekty pro plnění úkolů Policie ČR,  objekty poţární ochrany,  objekty civilní ochrany (evakuační úkryty) a  objekty civilní ochrany (sklady). Na základě limitů území byla určena ochranná zóna 500 m od jednotlivých objektů. Objekty pro plnění úkolů Policie ČR jsou na území 3. Jsou situovány v katastrálních územích obcí Hustopeče, Klobouky u Brna a Velké Pavlovice. Objekty poţární obrany jsou umístěny v následujících obcích: Strachotín, Pouzdřany, Kobylí, Starovičky, Velké Pavlovice, Šitbořice, Němčičky, Horní Bojanovice, Boleradice, Morkůvky, Krumvíř, Brumovice, Křepice, Diváky, Velké Němčice, Starovice, Vrbice, Bořetice, Klobouky, Hustopeče, Borkovany, Brumovice. Objekty civilní obrany jsou lokalizovány na 28 místech. 10 objektů je postaveno ve Velkých Pavlovicích, 3 v Uherčících, 2 v Boleradicích, Borkovanech a Starovicích, po jednom v Nikolčicích, Kloboukách u Brna, Starovičkách, Divákách, Velkých Němčicích, Pouzdřanech, Křepicích, Vrbici a Velkých Hostěrádkách. Převáţně se jedná o vinné sklepy nebo sklepy slouţící ke skladování zemědělských plodin.

49

Obrázek 15 Stavby určené pro obranu státu znemoţňující lokalizaci Zdroj: Vlastní zpracování

5.2.6 Historicky významné prvky Historicky významné faktory znemoţňující pěstování jsou architektonicky cenné stavby, místa významných událostí, významné antropogenní dominanty, území výjimečného krajinného rázu (obrázek 16). Dále bylo stanoveno ochranné pásmo 50 m na základě domluvy mezi autorem a zástupcem mikroregionu Hustopečsko. Důvodem je snaha zamezit znehodnocení estetické funkce krajiny.

50

Architektonicky cenných staveb je evidováno 93. Nejčastěji se jedná o stavby s náboţenskou tématikou nebo spojené s výrobou vína. Na území je vymezeno 12 historicky významných událostí, které jsou zpracovány v tabulce 6. Významných antropogenních dominant se v území nachází 44. Spadají sem rozhledny a vyhlídky, stavby spojené se zemědělskou činností (výrobní areály, sýpky, atd.) nebo objekty slouţící ke vzdělávání. Míst krajinného rázu je vyčleněno 113 rozkládajících se na 4 741 ha, tj. 12,53 % celkové plochy území.

Obrázek 16 Historicky významné prvky v krajině znemoţňující lokalizaci Zdroj: Vlastní zpracování

51

Tabulka 7 Historicky významné události v Mikroregionu Hustopečsko Katastrální území Historicky významná událost Bývalý hrad Boleradice Středověká tvrz Šitbořice Vesnice Divice Brumovice U památníku Starovičky Bukovský - zaloţil vlastivědné muzeum Klobouky Bratři Mrštíkové chodili do Klobouk. Klobouky Natáčel se zde film "Svatba na bitevním poli."2007 Starovice V katastru obce byl setřelen pilot Pouzdřany Na kopci Čertoraj m. Malinovský vedl bitvu o Brno Křepice Nespecifikováno Velké Němčice Homolí kopec Hustopeče Kříţový kopec Hustopeče Zdroj: Atributová tabulka ÚAP ORP Hustopeče, 2013; vlastní zpracování

52

6

Analýza vhodných míst pro výsadbu topolu japonského

Z hlediska prostorové analýzy pro výsadbu topolu japonského byly vybrány plochy, které splňují stanovená kritéria, tedy plochy které nezasahují do výše analyzovaných ploch. Tímto způsobem bylo vyselektováno 5 410 ploch o různých velikostech, které dohromady činí rozlohu 6 775 ha (obrázek 17).

53

Obrázek 17 Vhodné plochy pro výsadbu topolu japonského dle velikostní struktury plochy Zdroj: Vlastní zpracování Celková rozloha Mikroregionu Hustopečsko činí 37 103 ha. Plochy vhodné pro výsadbu topolu japonského se rozprostírají na 18,26 % rozlohy území. Největší plocha se nachází v katastrálních územích obcí Velké Němčice a Křepice rozkládající se na 178 ha. Druhá plocha o velikosti 163 ha leţí v katastrálních územích Borkovan a Velkých Hostěrádek, následuje 96 ha v katastrálních územích obcí Šitbořice

54

a Nikolčice. 10 největších ploch vhodných pro výsadbu leţí na 954 ha, coţ činí 14,08 % všech ploch vhodných pro výsadbu a2,57 % celkové rozlohy mikroregionu. Tabulka 8 Největší vhodné plochy pro výsadbu v Mikroregionu Hustopečsko Katastrální území

Rozloha (ha)

1.

Velké Němčice/Křepice

178

2.

Borkovany/Velké Hostěrádky

163

3.

Šitbořice/Nikolčice

96

4.

Velké Němčice

86

5.

Klobouky u Brna

81

6.

Velké Hostěrádky

76

7.

Kurdějov/Horní Bojanovice

74

8.

Horní Bojanovice

69

8.

Nikolčice

69

10.

Velké Hostěrádky

62

CELKEM

954

Zdroj: Atributová tabulka ÚAP ORP Hustopeče, 2013; vlastní zpracování Z výše uvedené tabulky lze konstatovat, ţe největší plochy se převáţně nachází v severní části Mikroregionu Mezi očekávané přínosy pěstování topolu japonského na vybraných plochách můţeme zařadit především vytváření nových pracovních míst (ve specializovaných výrobních společnostech), kdy péče o plantáţe je náročnější na pracovní síly (cca 1,5 pracovníka na 10 ha) neţ při pěstování jiných energetických bylin, tudíţ můţeme očekávat nová volná pracovní místa a tím sníţení nezaměstnanosti v Mikroregionu. Dále můţeme usoudit, ţe výsadbou a pěstováním topolu japonského budou vytvořeny či obnoveny prvky v krajině - jak jiţ bylo několikrát zmíněno, kladem můţe být výsadba v blízkosti vodních břehů a vodotečí a v záplavových oblastech, neboť dřeviny sníţí riziko záplav. Zemědělská půda, která je dočasně nevyuţívána pro potravinářskou produkci můţe být téţ vyuţita právě na výsadbu „energetických“ plodin. Touto výsadbou se podněcuje rozvoj zemědělských oblastí a rozšiřuje se škála vyuţívání zemědělských a nezemědělských ploch.

55

Neopomenutelnou výhodou výsadby a pěstování rychle rostoucích dřevin je postupná náhrada za fosilní paliva tím sníţení znečišťování ovzduší a globálního poškozování ekosystémů. V neposlední řadě nesmíme zapomenout na sníţení závislosti na dovozu paliv ze zahraničí a sníţení obchodního deficitu. V následující tabulce (obrázek 18) můţeme vidět předpokládané náklady na zaloţení plantáţe a výsadbu topolu japonského při velikosti plochy 3,5 ha na které by bylo vyuţito 28 tis. řízků této dřeviny. Sklízí se buď po dvou letech růstu pomocí speciální sekačky na štěpku, nebo po pěti letech na dřevo neboli kulatinu. Těţba se provádí v zimě, v období vegetačního klidu. Jak jiţ bylo zmiňováno, nejčastějším důvodem pěstování je ekonomicky levné palivo v podobě kulatiny, štěpky nebo dále zpracované na peletky či briketky. Výhřevnost

dřeva

je

srovnatelná

s výhřevností

hnědého

uhlí,

pohybuje

se mezi 4,3 - 4,5 kWh, 14,5 MJ na 1 kg dřeva při 20% vlhkosti. Za pět let dosahuje výtěţnosti i přes 300 prm dřeva z 1 ha. K vytápění a ohřevu teplé vody rodinného domu postačí půlhektarová plantáţ. Dřevina je vhodná nejen k pěstování na poli ale také jako větrolam (během 5 let dorůstá výšky přibliţně 15 m), protihluková clona či k rekultivaci orné půdy.

56

Obrázek 18 Náklady na zaloţení plantáţe Zdroj: www.japonsketopoly-rrd.cz

57

Analýza

7

vhodných

ploch

pro

výstavbu

zpracovatelské jednotky topolu japonského Výběr odpovídajících míst vhodných pro zpracování topolu japonského byl proveden na stejném principu, jako lokalizace výsadby. Byla určena umoţňující a znemoţňující kritéria, jimţ byla přidána hodnota indikátoru pro zpracování (příloha č. 6). Kritéria jsou opět rozčleněna do 2 hledisek: environmentálních a socio-ekonomických charakteristik vztahů ve sledovaném území. Do environmentálních charakteristik patří kategorie BPEJ, Hydrologické prvky znemoţňující lokalizaci, Pozemky určené k plnění funkcí lesa, geologické aspekty vybraného území, prvky ochrany přírody a krajiny, jeţ je nutné při lokalizaci zohlednit. Socio-ekonomické infrastrukturou

charakteristiky

daného

území,

jsou

zastoupeny

historicky

dopravní

významnými

a

prvky,

technickou rekreačními

a volnočasovými infrastrukturními prvky a prvky obrana státu. Veškerá kritéria environmentálního hlediska jsou prvky, jeţ lokalizaci znemoţňují, tudíţ bylo nutné tyto z výběru vhodných ploch vyloučit. V socioekonomické části jsou kritéria rozdělena na 2 části. U dopravní a technické infrastruktury byla stanovena maximální vzdálenost, ve které je moţno výstavbu provést. Maximální vhodné vzdálenost byly určeny na základě minimalizace nákladů na transport sklizené dřeviny do zpracovatelské jednotky. Naopak historicky významné prvky, rekreační a volnočasové infrastrukturní prvky a prvky obrany státu, jako vylučující kritéria, mají stanovenou vzdálenost ve vztahu k ochranným pásmům stanoveným v Limitech území a po konzultaci se zástupci Mikroregionu Hustopečsko. U dopravních prvků je maximální povolená vzdálenost určena následovně:  dálnice, rychlostní silnice a silnice I. třídy - 3 km  silnice II. a III. třídy – 1 km  místní a účelové komunikace -500 m  ţeleznice – 1 km. U technické infrastruktury jsou u všech prvků určeny maximální vzdálenosti 500 m.

Důvodem

je

snaha

minimalizovat

58

finanční

náklady

na

dostavbu

infrastrukturních prvků. Jak historicky významné prvky, tak prvky obrany státu mají stanovené 50 metrové ochranné pásmo, které má minimalizovat negativní vlivy výstavby zpracovatelské jednotky na jednotlivé prvky, neznehodnocovat jiţ existující prvky v krajině a nehyzdit současný krajinný ráz. Ochranné pásmo prvků obrany státu má za cíl především zamezit komplikacím v plnohodnotném vyuţívání objektů obrany státu, při případném výskytu v souvislosti s blízkou výstavbou zpracovatelské jednotky. Prvkům rekreační a volnočasové infrastruktury bylo přiřazeno ochranné pásmo 250 metrů, z důvodu především ochrany krajinného rázu a celkového vzhledu krajiny. Výstavba zpracovatelské jednotky by mohla narušit vzhled současné krajiny v blízkosti jednotlivých tras, coţ by mělo za důsledek sníţení vyuţívání těchto prvků a tím sníţení sportovního cestovního ruchu v území. Vzhledem k provázanosti obou analýz této práci bylo stanoveno závěrečné kritérium rozhodující o vhodnosti ploch. Toto kritérium mělo jediný cíl: minimalizace nákladů při přepravě z plantáţe (plochy výsadby topolu japonského) do zpracovatelské jednotky. Po vytvoření obalové zóny 500 metrů kolem veškerých ploch vhodných pro výsadbu topolu japonského bylo zjištěno, ţe aţ na jednu plochu nacházející se na pomezí správních obvodů obcí Strachotín, Šakvice a Hustopeče, veškeré označené plochy jako plochy vhodné pro výstavbu zpracovatelské jednotky leţí v této oblasti a tudíţ vyhovují poslednímu kritériu.

59

8

Návrh vhodných ploch pro stavbu zpracovatelské jednotky topolu japonského

Vhodné plochy pro výstavbu zpracovatelské jednotky topolu japonského se rozkládají na ploše 4 129 ha, coţ je 11,12% celkové rozlohy území. Vhodné plochy pro výstavbu jsou dále členěny podle velikostní struktury do 6. kategorií (obrázek 19) podle rozlohy následně:  Vhodná plocha o rozloze 1-10 ha  Vhodná plocha o rozloze 11- 30 ha  Vhodná plocha o rozloze 31-70 ha  Vhodná plocha o rozloze 71-120 ha  Vhodná plocha o rozloze 121-170 ha  Vhodná plocha o rozloze 171-200 ha.

60

Obrázek 19 Velikostní struktura vhodných ploch pro výstavbu zpracovatelské jednotky topolu japonského Zdroj: Vlastní práce Do kategorie o velikosti 171-200 ha spadají 2 území o velikosti 200 ha a 177 ha, coţ dává součet 377 ha (9,13 % ploch vhodných pro výstavbu a 1,02 % celkové rozlohy Mikroregionu). Plocha velké 200 ha se nachází na katastrálním území obcí Velké Němčice a Křepice. Plocha o rozloze 177 leţí převáţně v katastrálním území obce Velké Pavlovice a lehce zasahuje do katastrálního území Staroviček. Plochy o velikosti 121-170 ha se v katastrálním území obcí Mikroregionu Hustopečsko vůbec neobjevují.

61

Třetí kategorii tvoří lokality velké 71-120 ha. Jedná se o 11 ploch leţících na území 953 ha. Jedná se o 23,08 % ploch vhodných pro výstavbu a 2,57 % celkové rozlohy Mikroregionu. Tyto plochy leţí v katastrálních územích obcí Velké Němčice, Nikolčice, Šitbořice, Borkovany, Klobouky u Brna, Kobylí, Vrbice, Horní Bojanovice, Kurdějov, Hustopeče a Starovičky. Čtvrtou kategorii tvoří lokality velké 31-70 ha. Jedná se o 18 ploch leţících na území 885 ha. Jedná se o 21,43 % ploch vhodných pro výstavbu a 2,39 % celkové rozlohy Mikroregionu.Plochy této velikostní kategorie můţeme sledovat na katastrálním území obce Hustopeče, Velké Němčice, Starovice, Nikolčice, Šitbořice, Borkovany, Velké Hostěrádky, Klobouky u Brna, Bořetice a Vrbice. Pátou kategorii tvoří plochy o velikosti 11-30 ha. Jedná se o 61 ploch leţících na území 1 135 ha. Jedná se o 27,49 % ploch vhodných pro výstavbu a 3,06 % celkové rozlohy. Zasahuje do všech katastrálních obcí mikroregionu s výjimkou Kašnice a Němčiček. Šestou kategorii tvoří o velikosti 1-10 ha. 328 ploch rozléhajících se na ploše 779 ha tvoří 18,87 % míst vhodných pro výstavbu a 2,10 % celkové rozlohy Mikroregionu. Plochy této velikostní skupiny se nacházejí ve všech katastrálních území obcí. Na problematiku zpracování topolu japonského lze pohlíţet ze dvou pohledů. První moţností je vytvoření husté sítě zpracovatelských jednotek o malé rozloze, které by měly za úkol pokrývat 1-3 obce. Druhým přístupem je vytvoření 2 nebo 3 větších zpracovatelských jednotek, který by dokázaly zásobovat celý Mikroregion. Důleţitým faktem je skutečnost, aby rozhodnutí o výsadbě topolu japonského a výstavbě zpracovatelských jednotek proběhlo současně, respektive prvně výsadba, pak výstavba, případně obráceně se započítáním stanoveného kritéria, neboť jinak by byla analýza k ničemu.

62

9

Výsledky

Práce byla zaměřena na dvě analýzy, první, zabývající se výběrem vhodných ploch pro výsadbu topolu japonského a druhá, zabývající se výběrem vhodných ploch pro zpracovatelskou jednotku dřevní a zbytkové hmoty. První analýza po zhodnocení všech stanovených kritérií a indikátorů odhalila plochy v Mikroregionu Hustopečsko, které jsou vhodné pro výsadbu topolu japonského. Z celkové rozlohy Mikroregionu je vhodných ploch pro lokalizaci plochy o celkové rozloze 6 775 ha, kdy největší souvislá plocha čítá 178 ha a nachází se v severozápadní části Mikroregionu ve správním obvodu obce Němčičky a Křepice. Vzhledem k charakteristice a vlastnostem topolu japonského je výsadba dřeviny bezproblémovým

a

nízkonákladovým

řešením

jak

energetických

problémů,

tak lze vyuţít i na dočasnou úpravu a pozvednutí krajinného rázu, zejména jako doprovodné dřeviny kolem komunikací. V tomto je spatřován jeden z největších estetických a krajinnotvorných efektů, neboť současně doprovodné dřeviny mají hygienickou funkci a sniţují negativní sloţky z dopravy (znečištění, smog). Při pohledu na grafické znázornění výsledků první analýzy (příloha 5) je patrné, ţe rozloţení vhodných ploch pro výsadbu v rámci jednotlivých správních obvodů obcí v Mikroregionu Hustopečsko je relativně rovnoměrné. Nejmenší podíly vhodných ploch jsou v okrajových obcích ve východní a západní části Mikroregionu, konkrétně v obcích: Strachotín (celková rozloha ploch ve správním obvodu obce činí 72 ha), Šakvice (celková rozloha ploch ve správním obvodu obce činí 79 ha), Krumvíř (celková rozloha ploch ve správním obvodu obce činí 93 ha), a Pouzdřany (celková rozloha ploch ve správním obvodu obce činí 152 ha). Veškeré tyto plochy, které byly označeny za vhodné plochy pro výsadbu, mohou být pro tyto účely vyuţity, o vyuţití rozhodne zejména zastupitelstvo příslušné obce. Druhá analýza rozhodovala o lokalizaci zpracovatelské jednotky pro dřevní a zbytkovou

hmotu

vybrané

dřeviny

zejména

pro

vyuţití

v energetice.

Opět byla analýza prováděna v rámci vybraného Mikroregionu, kde dle stanovených kritérií, které vylučovaly a naopak podporovaly lokalizaci zpracovatelské jednotky, byly voleny vhodné plochy pro umístění. Po konzultaci se zástupci Mikroregionu

63

byla minimální velikost vhodné plochy pro výstavbu stanovena na 1ha ve vzdálenosti 500 metrů od ploch, které jsou vhodné pro výsadbu. Tímto závěrečným kritériem se jednotlivé analýzy provázaly a zhodnotily komplexně území z hlediska vybraného tématu. Zároveň toto kritérium podmiňuje jedno rozhodnutí druhým, neboť je nutné rozhodnout o jedné lokalizaci a toto rozhodnutí zohlednit při rozhodnutí o lokalizaci druhé (pořadí není nutné striktně stanovovat, pokud bude přednostně rozhodnuto o výstavbě zpracovatelské jednotky, musí pak poloha této být zohledněna při výběru plochy pro výsadbu, a to především z důvodu minimalizace nákladů). Druhá analýza nám tedy odhalila plochy, které jsou vhodné pro lokalizaci zpracovatelské jednotky topolu japonského, vhledem ke skutečnosti, ţe je nutná minimální velikost plochy pro zpracovatelskou jednotku, bylo pro účely této práce uvaţováno pouze s plochami většími jak 1 ha.

64

10 Diskuze V několika částech práce se objevily sporné momenty, na které bude podrobněji zacíleno v této části práce. Jednou z prvních otázek je, proč z široké nabídky rychle rostoucích dřevin byl pro výsadbu vybrán topol japonský a jaký je účel výsadby. Další problém můţe být spatřen v nesouladu mezi daty získanými ze statistického úřadu a daty, které byly vygenerovány z atributových tabulek jednotlivých zkoumaných vrstev Územně analytických podkladů správního obvodu obce s rozšířenou působností Hustopeče. Nejdůleţitější část práce se vztahuje ke způsobu, jakým byly nastaveny obalové zóny a z jakého důvodu tak bylo učiněno. Topol japonský byl vybrán jako nejvhodnější rychle rostoucí dřevina. Jako dřevina je nenáročná na geografickou polohu a disponuje zajímavým ročním přírůstkem délky. Další výhodou je údrţba, která je v porovnání s jinými dřevinami nenáročná. Vzhledem k záměru, kdy je výsadba prováděna za účelem získávání štěpky, nehrozí zde nebezpečí vykvetení stromu a jeho rozšiřování se v krajině. Strom dospívá mezi 8-10 rokem růstu, dřevo na štěpku je sklízeno v intervalech 2 aţ 3 let. Spalné teplo vyprodukované topolovou štěpkou při 20 % vlhkosti se řadí k nejlepším mezi topnými surovinami, které jsou vyuţívané v České republice. Výsadba topolu japonského je plánována z důvodu sníţení nákladů vydaných obcemi na tepelnou energii. Záměrem je zajistit levnější vytápění veřejných budov (školy, obecní úřady, kulturní domy, muzea, atd.) v obcích Mikroregionu Hustopečsko. V současné době, kdy ceny tepla stále roste, je způsobem, jak ušetřit zajistit vlastní energetickou soběstačnost u jednotlivých budov. Počáteční náklady na pořízení efektivnějšího zdroje vytápění se dají spolufinancovat z programu Zelená úsporám II, která platí pro období 2013 - 2020. Z celkové alokace 28 miliard Kč je 30 % vyčleněno na budovy veřejné sluţby. V podpoře pro veřejné budovy lze dosáhnout aţ na 90 % z celkových způsobilých výdajů. Cena za teplo získané z plynu je mnohem vyšší neţ cena za teplo pořízené z dřevní hmoty. Pro obce se jedná o zajímavý způsob, jak ušetřit veřejné peníze. Další otázkou je způsob vybírání vhodných míst pro výsadbu. Vzhledem k malým nárokům topolu japonského na geografickou polohu bylo rozhodnuto,

65

ţe výsadba bude směřována do míst, které jsou obtíţněji zemědělsky vyuţitelné. Cílem je získat dřevo za účelem energetického vyuţití, ale zároveň nepoškozovat a esteticky neznehodnocovat krajinu a v budoucnu se zaměřit na zpracování dřevěného odpadu, kterého je díky mnoţství vinic, sadů a lesů v mikroregionu dostatek. Proto byly obalové zóny voleny na základě příručky Limity vyuţití území. Kde Limity území striktně nestanovovaly ochranné vzdálenosti, byly tyto určeny autorem po konzultaci se zástupcem mikroregionu, především z důvodu ochrany existujících prvků infrastruktur. Příkladem mohou být rekreačních a volnočasové prvky, které výsadbu topolu japonského podporují. Přítomnost těchto dřevin je zde brána jako přechodný stav. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o rychle rostoucí dřevinu, dokáţe během pár let vytvořit celistvý porost, který bude lemovat stezky a zvýší jejich estetickou hodnotu. Také můţe slouţit jako ochrana proti větru a dalším přírodním vlivům. Společně s topoly mohou být zasazené jiné dřeviny, jejichţ růst potrvá delší dobu a v budoucnu na těchto místech topoly nahradí. V průběhu zpracování byla zjištěna neshoda v získaných datech ze statistického úřadu a dat z územně analytických podkladů. Data z Městské a obecní statistiky získaná na Českém statistickém úřadě pochází z výpisů katastrů nemovitostí jednotlivých obcí. Katastr nemovitostí spravuje Český úřad zeměměřičský a katastrální. Územně analytické podklady vznikají na Městském úřadě v Hustopečích. Z tohoto důvodu je objektivnost dat dána zpracovatelskou jednotkou, která data pořizovala, data z ČSÚ jsou čistě kvantitativního charakteru, data pořizována v rámci Územních analytických podkladů jsou primárně pořizována jako data grafická, které jsou následně doplněny datovými atributy.

66

11

Závěr

Diplomová práce na téma lokalizace výsadby topolu japonského v Mikroregionu Hustopečsko metodami GIS měla za cíl vyhledat vhodné místa pro pěstování a zpracování topolu japonského na základě stanovených kritérií. Práce byla členěna do následujících kapitol: úvod, cíl práce, literární rešerše, metodika práce, kritéria prostorové analýzy, analýza vhodných míst pro výsadbu topolu japonského, analýza oblasti pro výstavbu zpracovatelské jednotky topolu japonského, návrh vhodných míst pro stavbu zpracovatelské jednotky topolu japonského, výsledky, diskuze a závěr. V úvodu práce je shrnuta z širšího pohledu problematika energetiky, obnovitelných zdrojů energie a rychle rostoucích dřevin. Cíl práce definuje záměry, kterých má být v práci dosaţeno. V literární rešerši byl proveden průzkum literatury a legislativy, která se nějakým způsobem dotýká této práce. Metodika práce popisuje, pomocí kterých kroků bylo dosaţeno výsledků. V kapitole kritéria prostorové analýzy jsou podrobně rozebrána jednotlivá kritéria a na základě čeho byly stanoveny jejich indikátory. Na základě stanovených kritérií byla provedena první analýza, která nám vytvořila místa vhodné pro výsadbu. Tyto lokality jsou podrobněji řešeny v kapitole analýza vhodných míst pro výsadbu topolu japonského. Druhá analýza a její kritéria a stanovení indikátorů s odůvodněním je popsána v kapitole analýza oblasti pro výstavbu zpracovatelské jednotky topolu japonského. Výsledky druhé analýzy jsou blíţe specifikovány v kapitole návrh vhodných míst pro stavbu zpracovatelské jednotky topolu japonského. Kapitola výsledky je shrnutí výstupů, které byly v této práci vytvořeny. V diskuzi jsou obhajovány zvolené postupy a popsán způsob, na základě čeho byly zvoleny. V závěrečné kapitole je provedeno stručné zhodnocení kompletní práce. Výslednými výstupy práce jsou vhodné lokality pro výsadbu a výstavbu zpracovatelské jednotky topolu japonského. Mikroregionu Hustopečsko to přináší jednu z alternativ, jak ušetřit finanční prostředky vydávané za tepelnou energii, které v poslední době stále vzrůstají. Moţnost realizace by měla být směřována především na veřejné objekty, například školy, kulturní domy, obecní úřady, atd. Zároveň se tento

67

záměr

drţí

celosvětového

trendu,

kdy podíl

obnovitelných

zdrojů

energie

v energetickém mixu je postupně navyšován na úkor neobnovitelných zdrojů energie, jejichţ zásoby budou v horizontu několika desetiletí vyčerpány, coţ zároveň v současné době vede k prodraţování těchto zdrojů. Potenciál v sobě skrývá především zpracování biomasy. Jednou z věcí, která by bylo vhodné v budoucnu zapracovat, je moţnost zpracovávání dřevního odpadu, který je vyprodukován v Mikroregionu Hustopečsko zejména v zimních měsících.

68

12

Seznamy

12.1 Seznam obrázků Obrázek 1 Poloha Mikroregionu Hustopečsko ............................................................. 16 Obrázek 2 Interaktivní mapa Mikroregionu Hustopečsko ............................................ 17 Obrázek 3 Topolová farma .......................................................................................... 21 Obrázek 4 Štěpka topolu japonského ...........................................................................23 Obrázek 5 Rastrová datová reprezentace......................................................................25 Obrázek 6 Kategorie bonitované půdně ekologické jednotky znemoţňující lokalizaci . 29 Obrázek 7 Prvky ochrany přírody a krajiny znemoţňující lokalizaci ............................ 31 Obrázek 8 Vybrané geologické prvky znemoţňující lokalizaci .................................... 35 Obrázek 9 Pozemky určené k plnění funkcí lesa znemoţňující lokalizaci..................... 36 Obrázek 10 Hydrologické prvky znemoţňující lokalizaci ............................................ 38 Obrázek 11 Zastavěné území znemoţňující lokalizaci ................................................. 42 Obrázek 12 Dopravní infrastruktura znemoţňující lokalizaci ....................................... 45 Obrázek 13 Technická infrastruktura znemoţňující lokalizaci ..................................... 47 Obrázek 14 Rekreační a volnočasová zařízení znemoţňující lokalizaci ........................ 48 Obrázek 15 Stavby určené pro obranu státu znemoţňující lokalizaci ........................... 50 Obrázek 16 Historicky významné prvky v krajině znemoţňující lokalizaci ................. 51 Obrázek 17 Vhodné plochy pro výsadbu topolu japonského dle velikostní struktury plochy ......................................................................................................................... 54 Obrázek 18 Náklady na zaloţení plantáţe .................................................................... 57 Obrázek 19 Velikostní struktura vhodných ploch pro výstavbu zpracovatelské jednotky topolu japonského ....................................................................................................... 61

69

12.2 Seznam tabulek Tabulka 1 Srovnání vyuţití půdy v katastrech jednotlivých obcí Mikroregionu Hustopečsko ................................................................................................................ 18 Tabulka 2 Srovnání spalného tepla jednotlivých palivových plodin ............................. 22 Tabulka 3 Výhradně bilancovaná loţiska nerostných surovin v Mikroregionu Hustopečsko v roce 2013 ............................................................................................. 32 Tabulka 4 Počet míst ohroţených sesuvy v katastrálních územích jednotlivých obcí v Mikroregionu Hustopečsko v roce 2013 ......................................................................34 Tabulka 5 Návrhy nových vodních ploch v Mikroregionu Hustopečsko....................... 40 Tabulka 6 Zastavěná území v jednotlivých katastrálních územích obcí v Mikroregionu Hustopečsko ................................................................................................................ 43 Tabulka 7 Historicky významné události v Mikroregionu Hustopečsko ....................... 52 Tabulka 8 Největší vhodné plochy pro výsadbu v Mikroregionu Hustopečsko ............. 55

70

12.3 Seznam zkratek

BPEJ

Bonitovaná půdně ekologická jednotka

ČSÚ

Český statistický úřad

EU

Evropská unie

GIS

Geografický informační systém

MeÚ

Městský úřad

NPP

Národní přírodní památka

NUTS

Nomenklatura územních statistických jednotek

ORP

Obec s rozšířenou působností

PP

Přírodní památka

PUPFL

Pozemky určené k plnění funkcí lesa

RRD

Rychle rostoucí dřeviny

SEK

Státní energetická koncepce

SR

Strategie rozvoje

ÚAP

Územní analytické podklady

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VKP

Významný krajinný prvek

71

12.4 Seznam příloh Příloha č. 1

Administrativní umístění Mikroregionu Hustopečsko

Příloha č. 2

Kritéria výběru vhodných ploch

Příloha č. 3

Srovnání vyuţití půdy v katastrálních územích jednotlivých obcí Mikroregionu Hustopečsko v absolutním vyjádření

Příloha č. 4

Srovnání vyuţití půdy v katastrálních územích jednotlivých obcí Mikroregionu Hustopečsko v relativním vyjádření

Příloha č. 5

Vhodné plochy pro výsadbu topolu japonského

Příloha č. 6

Vhodné plochy pro výstavbu zpracovatelské jednotky topolu japonského

72

13

Pouţitá literatura

Knižní zdroje

CO, E.: ArcGIS 9: Using ArcGIS 3D Analyst. Redlands: ESRI, 2002. 374 s. ISBN 158948-104-6. ČÍŢKOVÁ, L., ČÍŢEK, V.: Pěstování rychle rostoucích dřevin v České republice. In: Rychlerostoucí dřeviny - zdroj biomasy pro energetiku: sborník referátů: konferenční sál na GŘ LČR, s. p. Praha: Česká lesnická společnost, 2009. 24 s. ISBN 978-80-0202110-0. DOSTÁL, J.: Využití GIS pro analýzu a plánování krajinného prostoru. Diplomová práce. Brno: MZLU v Brně, 2007. 53 s.

ESRI, C.: ArcGIS 9: Using ArcGIS Spatial Analyst. Redlands: ESRI, 2001. 232 s. ISBN 1-58948-105-4. GIS Seč - GIS ve veřejné správě. 1. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2003. 500 s. ISBN 80-86143-26-0. HLÁSNY, T.: Geografické informačné systémy: Priestorové analýzy. Zvolen: ZEPHYROS, 2007. 160 s. ISBN 978-80-8093-029-5. KÁRA, J. a kol.: Kvantifikace a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie v zemědělství. Z-2299, VÚZT Praha, 1995, 143 s. KOHOUT, P. a kol.: Rychle rostoucí dřeviny v energetice (topoly a vrby): odborná monografie. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, 2010, 101 s. ISBN 978-80-7394-247-2.

73

KRAVKA, M a kol.: Plantáže dřevin pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd: metody vhodné pro malé a střední provozy. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 102 s. ISBN 978-80-247-3925-0. MIKITA, T.: Porovnání návrhu stezky pro terénní cyklistiku s využitím frikčních povrchů v softwarech IDRISI ANDES a ArcGIS 9.3. In MISÁKOVÁ, L. - KLIMÁNEK, M. 10. seminář uživatelů IDRISI. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009, s. 49-57. ISBN 978-80-7375-320-7. NATURA 2000: Právní aspekty významné pro rozvoj obcí. 2011. RUDA, A.: Základy práce s ArcGIS 10. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. 150 s. ISBN 978-80-7375-595-9. SLADKÝ, J.: Síťové analýzy v GIS pro složky IZS. Ostrava, 2009. 85 str. Diplomová práca. Západočeská univerzita v Plzni. Vedúci diplomovej práce Ing. Karel Jedlička. TUČEK, J.: Geografické informační systémy: pricipy a praxe. 1. vydání. Praha: Computer Press, 1998. ISBN 80-7226-091-X.

WORBOYS, M. F.: Gis: A Computing Perspective. Keele: Tailor & Francis, 1998. 376 s. University of Keele, ISBN 0-7484-0065-6.

Elektronické zdroje CELJAK, I.: Pěstování topolů pro energetické účely – 2. Biom.cz [online]. 2010-08-30 [cit. 2013-05-31]. Dostupné z: http://biom.cz/cz/odborne-clanky/pestovani-topolu-proenergeticke-ucely-2. ISSN 1801-2655. KOVÁŘOVÁ, M., ABRHAM, Z., JEVIČ, P., ŠEDIVÁ, Z., KOCÁNOVÁ, V.: Pěstování a využití energetických a průmyslových plodin. Biom.cz [online]. 2002-07-10

74

[cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://biom.cz/cz/odborne-clanky/pestovani-a-vyuzitienergetickych-a-prumyslovych-plodin. ISSN 1801-2655. STUPAVSKÝ, V.: Výběr vhodného stanoviště pro založení plantáže rychle rostoucích dřevin. Biom.cz [online]. 2009-04-27 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://biom.cz/czpestovani-biomasy/odborne-clanky/vyber-vhodneho-stanoviste-pro-zalozeni-plantazerychle-rostoucich-drevin. ISSN 1801-2655. WEGER, J.: Rychle rostoucí dřeviny [online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://mail.vukoz.cz/vuoz/biomass.nsf/pages/a.html. WEGER, J.: Výmladkové plantáže topolů a vrb. Biom.cz [online]. 2011-01-05 [cit. 2013-05-03].

Dostupné

z:

http://biom.cz/cz/odborne-clanky/vymladkove-plantaze-

topolu-a-rb?sel_ids=1&ids[x54ed3816c03f6345f1c958b93742fc7c]=1.

ISSN

1801-

2655. WEGER, J., VLASÁK, P., HAVLÍČKOVÁ, K.: Shrnutí a vývoj situace výmladkových plantáží rychle rostoucích dřevin pro produkci biomasy v ČR a ve Švédsku. Biom.cz [online]. 2004-05-03 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://biom.cz/cz/odborneclanky/shrnuti-a-vyvoj-situace-vymladkovych-plantazi-rychle-rostoucich-drevin-proprodukci-biomasy-v-cr-a-ve-svedsku. ISSN 1801-2655. WEGER, J., HAVLÍČKOVÁ, K: Zásady a pravidla pěstování rychle rostoucích dřevin (r.r.d.) ve velmi krátkém obmýtí. Biom.cz [online]. 2002-01-18 [cit. 2013-05-02]. Dostupné

z:

http://biom.cz/cz/odborne-clanky/zasady-a-pravidla-pestovani-rychle-

rostoucich-drevin-r-r-d-ve-velmi-kratkem-obmyti. ISSN 1801-2655.

75

Legislativní a programové dokumenty HYVNAR, V. a kol.: Limity využití území. III. vydání. Brno, 2007. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=2591. Státní energetická koncepce. Praha, 2012. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument119078.html. Strategie rozvoje mikroregionu Hustopečsko. Brno, 2007. Dostupné z: http://www.hustopecsko.net/cze/svazek_obci/dokumenty.htm#2474. Strategie regionálního rozvoje pro českou republiku na roky 2007-2013. Praha, 2006. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Regionalnipolitika/Koncepce-Strategie/Strategie-regionalniho-rozvoje-Ceske-republiky-na. Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 219/2003 Sb. o oběhu osiva sadby a o změně a doplnění dalších zákonů. Zákon č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny a o změně a doplnění dalších zákonů.

76

14

Přílohy

77

1

Příloha č. 2 Kritéria výběru vhodných ploch (1/2)

Environmentální

Hledisko

Kritérium

Indikátor

Kvalita půdy

1. a 2. kategorie BPEJ NE

Prvky ochrany přírody

         

Hydrologie

 vodní plochy,  řeky,  ochranná pásma řek a vodních ploch,  záplavové území

NE

PUPFL

      

NE

Geologické prvky

USES, NATURA, Ptačí oblasti, PP, PR, NPP, NPR, přechodně chráněná území, skládky, zhoršená kvalita ovzduší

lesy, ochranná pásma lesů dobývací prostory, chráněná loţisková území, poddolovaná území, loţiska nerostných surovin, sesuvná území

NE

NE

(2/2)

Hledisko Kritérium Historicky významné stavby a památky

Socio-ekonomické

Rekreace a volnočas

dopravní infrastruktura technická infrastruktura

Ochrana státu

Zastavěná plocha

Indikátor  archeologicky významná území,  významné stavební dominanty, archeologicky cenná stavba,  urbanistické hodnoty  místa významné události  Cyklostezka a trasa  Hyppostezky a trasa  turistické stezky a trasy,  lanová dráha,  UNESCO,  speicelní dráha  silnice,  ţeleznice,  letiště  vodovod,  kanalizace,  elektrické vedení,  plynovod,  produktovod,  ropovod,  ochranná pásma,  komunikační vedení  objekty důleţité  ochranná pásma objektů důleţitých pro ochranu státu,  objekt civilní ochrany,  objekt poţární ochrany,  objekt pro plnění úkolů Policie

NE

ANO, ve stanovené vzdálenosti

ANO, ve stanovené vzdálenosti ANO, ve stanovené vzdálenosti

NE

NE

Příloha č. 3 Srovnání vyuţití půdy v katastrálních územích jednotlivých obcí Mikroregionu Hustopečsko v absolutním vyjádření (1/2)

Území

Podíly na celkové rozloze (ha)

Rozloha (ha) Celkem

Orná půda

Zemědělská půda Sady a zahrady Louky

Vinice

Lesní půda

Vodní plochy

Zastav. plochy

Ostatní plochy

Boleradice

1 212

699

510

35

63

89

429

11

18

55

Borkovany

1 394

1 149

1 001

34

34

80

151

13

18

63

904

783

627

44

6

106

18

9

23

71

1 051

903

794

26

2

80

67

13

23

44

Diváky

849

486

422

21

29

13

286

4

12

61

Horní Bojanovice

837

650

331

142

51

126

124

4

11

47

2 461

1 787

1 171

240

103

274

33

21

95

525

Bořetice Brumovice

Hustopeče Kašnice

156

134

117

12

2

3

0

2

7

13

Klobouky u Brna

3 127

2 373

1 908

186

52

227

502

17

49

187

Kobylí

2 104

1 660

945

294

114

307

218

29

43

155

Krumvíř

1 013

925

728

33

99

66

1

6

19

61

Křepice

672

565

514

36

10

23

40

0

17

49

Kurdějov

928

657

524

22

103

8

103

20

10

138

Morkůvky

675

490

428

26

28

7

140

3

13

29

Němčičky

778

536

151

111

8

267

137

4

14

86

Nikolčice

1 607

1 293

1 155

69

14

55

148

12

19

135

999

833

451

160

36

186

0

4

18

145

1 358

797

668

28

48

53

256

117

17

170

819

706

531

61

3

111

11

6

15

82

Popice Pouzdřany Starovice

(2/2)

Území

Rozloha (ha)

Podíl na celkové rozloze (ha) Celkem

Zemědělská půda Orná Sady a Louky půda zahrady

Lesní půda Vinice

Vodní

Zastavěné

Ostatní

plochy

plochy

plochy

Starovičky

858

771

555

64

22

130

0

6

14

67

Strachotín

1 418

699

559

12

22

106

2

622

17

79

Šakvice

1 190

857

818

12

6

20

4

192

30

108

Šitbořice

1 225

1 026

909

66

18

33

55

9

31

103

Uherčice

1 360

940

774

35

111

19

283

25

20

93

Velké Hostěrádky

1 058

543

475

45

17

5

460

5

12

38

Velké Němčice

2 199

1 788

1 529

167

37

54

146

60

37

169

Velké Pavlovice

2 325

2 053

1 383

298

8

363

1

24

65

180

Vrbice

940

846

682

37

12

114

31

2

20

42

Zaječí

1 586

1 305

1 046

21

45

193

23

28

23

207

Mikroregion Hustopeče

37 103

28 254

21 706

2 337

1 103

3 118

3 669

1 268

710

3 202

Příloha č. 4 Srovnání vyuţití půdy v katastrálních územích jednotlivých obcí Mikroregionu Hustopečsko v relativním vyjádření (1/2)

Území

Rozloha (ha)

Podíly na celkové rozloze (%) Zemědělská půda Orná Sady a Celkem půda zahrady Louky

Lesní půda

Vodní plochy

Zastav. plochy

Ostatní plochy

7,3

35,4

0,9

1,5

4,5

Vinice

Boleradice

1 212

57,7

42,1

2,9

5,2

Borkovany

1 394

82,4

71,8

2,4

2,4

5,7

10,8

0,9

1,3

4,5

904

86,6

69,4

4,9

0,7

11,7

2,0

1,0

2,5

7,9

1 051

85,9

75,5

2,5

0,2

7,6

6,4

1,2

2,2

4,2

Diváky

849

57,2

49,7

2,5

3,4

1,5

33,7

0,5

1,4

7,2

Horní Bojanovice

837

77,7

39,5

17,0

6,1

15,1

14,8

0,5

1,3

5,6

2 461

72,6

47,6

9,8

4,2

11,1

1,3

0,9

3,9

21,3

156

85,9

75,0

7,7

1,3

1,9

0,0

1,3

4,5

8,3

Klobouky u Brna

3 127

75,9

61,0

5,9

1,7

7,3

16,1

0,5

1,6

6,0

Kobylí

2 104

78,9

44,9

14,0

5,4

14,6

10,4

1,4

2,0

7,4

Krumvíř

1 013

91,3

71,9

3,3

9,8

6,5

0,1

0,6

1,9

6,0

Křepice

672

84,1

76,5

5,4

1,5

3,4

6,0

0,0

2,5

7,3

Kurdějov

928

70,8

56,5

2,4

11,1

0,9

11,1

2,2

1,1

14,9

Morkůvky

675

72,6

63,4

3,9

4,1

1,0

20,7

0,4

1,9

4,3

Němčičky

778

68,9

19,4

14,3

1,0

34,3

17,6

0,5

1,8

11,1

Nikolčice

1 607

80,5

71,9

4,3

0,9

3,4

9,2

0,7

1,2

8,4

999

83,4

45,1

16,0

3,6

18,6

0,0

0,4

1,8

14,5

1 358

58,7

49,2

2,1

3,5

3,9

18,9

8,6

1,3

12,5

Starovice

819

86,2

64,8

7,4

0,4

13,6

1,3

0,7

1,8

10,0

Starovičky

858

89,9

64,7

7,5

2,6

15,2

0,0

0,7

1,6

7,8

Bořetice Brumovice

Hustopeče Kašnice

Popice Pouzdřany

(2/2)

Území

Rozloha (ha)

Podíly na celkové rozloze (%) Zemědělská půda Orná Sady a Celkem půda zahrady Louky

Vinice

Lesní půda

Vodní plochy

Zastav. plochy

Ostatní plochy

Strachotín

1 418

49,3

39,4

0,8

1,6

7,5

0,1

43,9

1,2

5,6

Šakvice

1 190

72,0

68,7

1,0

0,5

1,7

0,3

16,1

2,5

9,1

Šitbořice

1 225

83,8

74,2

5,4

1,5

2,7

4,5

0,7

2,5

8,4

Uherčice

1 360

69,1

56,9

2,6

8,2

1,4

20,8

1,8

1,5

6,8

Velké Hostěrádky

1 058

51,3

44,9

4,3

1,6

0,5

43,5

0,5

1,1

3,6

Velké Němčice

2 199

81,3

69,5

7,6

1,7

2,5

6,6

2,7

1,7

7,7

Velké Pavlovice

2 325

88,3

59,5

12,8

0,3

15,6

0,0

1,0

2,8

7,7

Vrbice

940

90,0

72,6

3,9

1,3

12,1

3,3

0,2

2,1

4,5

Zaječí

1 586

82,3

66,0

1,3

2,8

12,2

1,5

1,8

1,5

13,1

Mikroregion Hustopeče

37 103

76,2

58,5

6,3

3,0

8,4

9,9

3,4

1,9

8,6