Zhodnocení lokalizace T.P.C.A. v Kolíně

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Regionální studia

Zhodnocení lokalizace T.P.C.A. v Kolíně Diplomová práce

Autor: Bc. Monika Bačíková Vedoucí práce: Doc. Ing. Jaroslav Macháček, CSc. Rok: 2011

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a pouţila jsem pouze literaturu uvedenou v přiloţeném seznamu. Diplomová práce vychází z mé seminární práce Automobilový průmysl ČR – Město Kolín a automobilka TPCA pro předmět 5RE400.

Nemám závaţný důvod proti uţití tohoto školního díla ve smyslu § 60 Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změnách některých zákonů (autorský zákon). V Praze dne ______________

Podpis _______________

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěla poděkovat Doc. Ing. Jaroslavovi Macháčkovi, CSc. za vedení, ochotu a cenné připomínky v průběhu i při konečném zpracování diplomové práce.

ANOTACE Diplomová práce se věnuje zhodnocení vlivu automobilky TPCA, nositele regionálního rozvoje, v kolínském regionu. Lokalizace TPCA u Kolína v obci Ovčáry s sebou přinesla řadu pozitiv, kterých by jinak nebylo. Naopak došlo k neúměrnému zadluţení města Kolín. Počátek hospodářské krize, který celkově zbrzdil trh s automobily, měl na TPCA paradoxně příznivý efekt. Lokalizace je zde hodnocena z regionálního hlediska. Práce analyzuje postupy TPCA. Je zřejmé, ţe projekt TPCA vychází ze základních přístupů teorií regionálního rozvoje. Jimi se tato práce zabývá v teoretické části. Pro úplnost dané problematiky je reflektován i stav automobilového průmyslu ČR jako takový. Vliv TPCA na místní region je zachycen v ekonomickém, environmentálním a sociálním měřítku. Pro komparaci je v díle také uveden způsob lokalizace a výroba nejnovější automobilky ČR HMMC v Nošovicích u Frýdku-Místku.

KLÍČOVÁ SLOVA TPCA AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL ZELENÁ TOVÁRNA LOKALIZACE

JEL KLASIFIKACE L 600, L 620, R 300

ANNOTATION This diploma thesis is focused on an evaluation of the influence of a car factory, TPCA, as a generator of regional growth in Kolín. Localization of TPCA, besides Kolín, has brought many positives in the Ovčáry village that would otherwise have not occurred. However, this has caused enormous indebtedness within the town of Kolín. The beginning of the economic crisis, which caused a general slowdown within the car market, had a paradoxically beneficial effect for the TPCA. Localization is evaluated from a regional perspective. The theoretical section provides the basic approaches to regional location, which are closely related to the procedure adopted by TPCA. For completeness, the state of the automotive industry of the Czech Republic is also given. The influence of the TPCA is captured in the economic, environmental and social scale. For comparison purposes, the method of the localization and production of the newest automobile company in the Czech Republic, HMMC in the Nošovice near the Frýdek-Místek, is also included.

KEY WORDS TPCA AUTOMOBILE INDUSTRY GREEN FACTORY LOCALIZATION

JEL CLASSIFICATION L 600, L 620, R 300

OBSAH Úvod .................................................................................................................................... 10 1.

TPCA v teoriích regionálního rozvoje ............................................................. 12 1.1.

Alfred Weber ................................................................................................. 12

1.2.

Walter Christaller .......................................................................................... 13

1.3.

Neoliberální přístup ....................................................................................... 15

1.4.

Keynesiánský přístup ..................................................................................... 16

1.5.

Regulační teorie a prostor – flexibilní výroba ............................................... 19

1.6.

Institucionalní směry ..................................................................................... 21

1.7.

Komparace RP TPCA a HMMC ................................................................... 22

2.

Automobilový průmysl ČR ............................................................................... 25 2.1.

Sdruţení automobilového průmyslu (AIA) ................................................... 25

2.2.

Škoda Auto .................................................................................................... 29

2.3.

Vliv na průmyslovou výrobu ČR................................................................... 31

2.4.

Vliv na export ČR .......................................................................................... 34

2.5.

Vozový park ČR k 31. 12. 2010 .................................................................... 35

2.6.

Postavení automobilového průmyslu ČR v celosvět. měřítku ...................... 36

3.

Projekt TPCA .................................................................................................... 37 3.1.

Společnost TPCA .......................................................................................... 37

3.2.

Výstavba na zelené louce .............................................................................. 37

3.3.

CzechInvest ................................................................................................... 38

3.4.

Podmínky projektu TPCA ............................................................................. 39

3.5.

Aktuální situace TPCA .................................................................................. 40

4.

Ekonomický vliv ............................................................................................... 41 4.1.

Bilance zahraničního obchodu ČR ................................................................ 41

4.2.

HDP ............................................................................................................... 41

4.3.

Nezaměstnanost, mzdy .................................................................................. 42

4.4. 5.

Výroba TPCA ................................................................................................ 44 Environmentální vliv ......................................................................................... 51

5.1.

Politika ţivotního prostředí (ŢP) ................................................................... 51

5.2.

„Zelená továrna“ ............................................................................................ 52

5.3.

Partnerství pro Kolínsko ................................................................................ 55

5.4.

Spotřeba energií na vyrobený vůz ................................................................ 58

5.5.

Ostatní podpora TPCA v oblasti ŢP .............................................................. 61

5.6.

Environmentální tradice TPCA ..................................................................... 62

5.7.

Vliv TPCA na zdraví zaměstnanců ............................................................... 65

6.

Sociální vliv....................................................................................................... 70 6.1.

Podpora kolínského regionu .......................................................................... 70

6.2.

Zaměstnanci TPCA ....................................................................................... 73

6.3.

Charita ........................................................................................................... 80

6.4.

Kriminalita ..................................................................................................... 81

6.5.

Městské byty pro TPCA ................................................................................ 84

6.6.

Nové projekty města Kolín ............................................................................ 88

6.7.

Kulturní akce TPCA ...................................................................................... 92

6.8.

Migrace stěhováním (z demografického hlediska) ........................................ 95

Závěr .................................................................................................................................. 101 SEZNAM LITERATURY................................................................................................. 104 SEZNAM TABULEK ....................................................................................................... 108 SEZNAM OBRÁZKŮ ...................................................................................................... 108 SEZNAM MAP ................................................................................................................. 109 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................... 109

PŘEHLED ZKRATEK ACEA

Evropská organizace výrobců automobilů

(Aj.: The European Automobile Manufacturers Association) ACEM

Evropská organizace výrobců motocyklů

(Fr.: Association des Constructeurs Européens de Motocycles) AIA

Sdruţení automobilového průmyslu (Aj.: Automotive Industry Association of The Czech Republic)

BC Kolín

Basketbalový klub Kolín

CATI

Dotazníkový telefonický sběr dat (Aj.: Computer Assisted Telephone Interviewing)

ČSOB

Československá obchodní banka

ČSÚ

Český statistický úřad

ČR

Česká republika

DPH

Daň z přidané hodnoty

EK

Evropská komise

HDP

Hrubý domácí produkt

HMMC

Hyundai Motor Manufacturing Czech

ICT

Informační a komunikační technologie (Aj.: Information and Communication Technologies)

IPPC

Integrovaná prevence o omezování znečištění (Aj.: Integrated Pollution Prevention and Control)

KAIZEN

Proces neustálého zlepšování (japonský výraz)

KB

Komerční banka

KH

Kutná Hora

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy

MÚ

Městský úřad

OC

Obchodní centrum

ODETTE

Mezinárodní instituce pro zavádění elektronické výměny dat v automobilovém průmyslu

OICA

Mezinárodní organizace výrobců automobilů (Fr.: Organisation Internationale des Constructeurs d’Automobiles)

OP

Operační program

PR

Styk s veřejností (Aj.: Public Relations)

OSBN

Odbor správy bytových a nebytových prostor

PSA Peugeot Citroën SA – (Fr. Société des Automobiles) Automobilová společnost Název vznikl fúzí podniků Peugeot SA a Citroën SA v roce 1976. PZ

Průmyslová zóna

RP

Regionální politika

ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic

SŠ

Střední škola

TPCA

Toyota Peugeot Citroën Automobile

TPS

Výrobní systém Toyota (Aj. Toyota Production System)

VB

Velká Británie

VŠ

Vysoká škola

VŠE

Vysoká škola ekonomická v Praze

VŠCHT

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

ŢP

Ţivotní prostředí

Úvod Tématem

této

diplomové

práce

je

zhodnotit

z regionálního

hlediska

lokalizaci TPCA v Kolíně – Ovčáry. Automobilka TPCA je jedním z klíčových hráčů automobilového průmyslu. V současnosti, kdy se ČR stále potýká s doznívající hospodářskou krizí, je vývoj automobilového průmyslu více neţ kdy předtím sledován, a proto pokládám za aktuální přispět k této problematice prací o existenci a působení TPCA. TPCA je společným podnikem Toyota Motor Corporation a PSA Peugeot Citröen. Smlouva o spolupráci byla podepsána v Bruselu v červenci 2001. Budování prostorů nové výrobní továrny začalo na podzim 2002, přičemţ oficiální zahájení výroby nastalo 28. 2. 2005. Tato realizace projektu tak v ČR probíhala poměrně krátce a bez větších problémů. Integrované povolení IPPC získala TPCA v listopadu 2004, proto se jiţ rychle mohla zaměřit na získání pozice na trhu. Areál automobilky byl postaven tzv. na zelené louce. Produkce je zaměřena na malá ekologická vozidla. Od počátku letošního roku byl sníţen stav zaměstnanců z 3.500 na 3.000, coţ zároveň reflektuje situaci trhu, na kterém jiţ není tak silná poptávka po vozech z TPCA. Hlavním cílem práce je ověřit, jestli lze z regionálního hlediska povaţovat lokalizaci TPCA v Kolíně za přínosnou pro region. Dílčími cíli tedy bude objasnění vlivů TPCA v daném území z ekonomického, environmentálního a sociálního hlediska. Počáteční část práce se opírá o teorie regionálního rozvoje. Jiţ Alfred Weber, představitel teorií lokalizace 19. stol., definoval úspory z rozsahu. Sníţení jednotkových nákladů dosahuje TPCA zásobovacím konceptem JUST-IN-TIME. Z prací A. Webera čerpali mnozí neoklasičtí autoři a jeho přínos je tak trvalý. Další kapitola zachycuje pozadí automobilového průmyslu ČR, kde se stěţejním zdrojem dat stalo AIA. Vzhledem k tomu, ţe práce není zaměřena na celkovou analýzu automobilového průmyslu, tak tato data byla dostačující. Praktická část navazuje krátkým představením projektu TPCA v ČR, za ní jiţ následuje ekonomické, environmentální a sociální zhodnocení dopadu na dané území. TPCA se stala jednou z nejzajímavějších automobilek díky své specializaci na výrobu malých městských vozidel, které přesně vypovídají o preferenci současných řidičů, tedy zákazníků. Jejím klíčovým problémem po odstartování celosvětové hospodářské krize bylo, jak uspokojit zvýšenou poptávku po ekologických vozech, zatímco jiné automobilky v ČR byly nuceny zastavit výrobu. V roce 2009, kdy vlády většiny evropských zemí, podpořily trh automobilů zavedením tzv. šrotovného, TPCA plně vyuţila 10

svého unikátního výrobního know how TPS a excelentně zvládla flexibilní produkci, kdy vyrobila dosud rekordní počet vozidel. Po uplynutí opojení se však i TPCA v roce 2010 dostala do problému sníţení počtu objednávek a musela opět pruţně reagovat na novou poptávku. I přes jisté problémy, tvrdě zavedla systém úsporných opatření, a tak i za rok 2010 vykázala hrubý zisk před zdaněním ve výši 1,4 mld. Kč. Nová společnost s dominantním postavením v kolínském regionu, vnesla do území řadu přínosů. Její vliv se tak promítl i na národní úrovni, kdy došlo v roce 2005 k překlopení bilance zahraničního obchodu do přebytku více neţ 38 mld. Kč. Za největší ekonomické břemeno, které s příchodem TPCA vyvstalo, je neúměrné a neúnosné zadluţení města Kolín, spojeného s investicí do výstavby 851 bytů pro zaměstnance TPCA. Městský dluh se pohybuje v částce přibliţně 900 mil. Kč. Především proto není spatřována lokalizace TPCA ve Středočeském kraji jako šťastná (oproti HMMC, která se lokalizovala přímo v jádru strukturálně postiţeného regionu), přestoţe ostatní působení na místní region je bezpochyby přínosné.

11

1.

TPCA v teoriích regionálního rozvoje 1 Lokalizace, která je stěţejním tématem této práce, je součástí teorií regionálního

rozvoje. Řadu z nich lze aplikovat pro situaci TPCA. Z regionálního pohledu je tedy vhodné zhodnotit TPCA v širším teoretickém kontextu.

1.1.

Alfred Weber

Jako první můţeme zmínit teoretické práce lokalizace A. Webera z přelomu 19. a 20. století, jehoţ snahou bylo dosáhnutí minimálních dopravních nákladů. Shrnul znalosti svých předchůdců a usiloval o vysvětlení lokalizace jednotlivých firem. Zavedl nové pojmy, kterými jsou lokalizační faktor, ubikvitní suroviny a materiálový index. Další jeho pojem aglomerační úspory roku 1920 obecně definoval Alfred Marshall. Snahou společností je dosahování jak vnitřních, tak vnějších úspor. Pak součástí vnějších úspor jsou jiţ zmíněné aglomerační úspory. Za vnitřní úspory povaţujeme úspory z rozsahu a ze specializace. TPCA stále pracuje na moţnostech, které by zvýšily objem produkce. Výrobní prostory byly postaveny s kapacitou produkce 300.000 vozů ročně. Vzhledem k tomu, ţe továrnu není moţné nijak „nafouknout“, zaměřuje se především na investice do technologií a dále na školení velmi cenného know how výrobního systému Toyoty. Dále je nesporné, ţe TPCA výrobou 3 typů malých vozů, jejichţ díly jsou vzájemnými substituty, dosahuje té nejlepší moţné specializace. („Minivozy jsou konstrukčně navzájem příbuzné a liší se zejména v detailech vnějšího vzhledu – přední, zadní maska, stupeň vybavení interiéru. Z důvodu efektivity výroby i karoserie – na první pohled vzájemně odlišná – počítá se společně sdílenými díly. Např. přední dveře, bočnice a kapota jsou buď pro všechny modely, nebo alespoň pro dva ze tří shodné.“)

2

Dalším příkladem úspor z rozsahu je systém zásobování na principu

JUST-IN-TIME, který je blíţe popsán v podkapitole flexibilní výroby. V rámci vnějších úspor jsou velmi klíčové jiţ zmíněné aglomerační úspory, ke kterým dochází blízkou lokalizací jiných firem. Tyto úspory mohou být pak lokalizační nebo urbanizační. Alfred Marshall rozlišil 3 kategorie aglomeračních úspor – sdílení pracovního trhu, šíření technologií z blízkých firem a společné vyuţívání specializované infrastruktury. TPCA strategicky umístilo továrnu v ČR do oblasti Kolína – Ovčár, právě vzhledem k výše zmíněným výhodám. 1

Kapitola – TPCA v teoriích regionálního rozvoje zpracována na základě: Blaţek, J., Uhlíř, D. (2002), s. 59 - 63.

2

TPCA: Kvalitní výrobek jako výsledek spolupráce mezi automobilkou a dodavateli (2008), s. 1.

12

1.2.

Walter Christaller

Další významný směr představují teorie prostorového uspořádání, za jejichţ pilíř je povaţována teorie centrálních míst od Waltera Christallera. Jeho práce z roku 1933 vycházela z podmínek v jiţním Německu, sledoval vztah centrálního místa s jeho zázemím. Centrální místo je vnímáno jako jednotka osídlení, poskytující sluţby obyvatelstvu svého zázemí. Christaller poukazoval na pojmy jako je trţní zóna a prahový počet obyvatelstva nutný k tomu, aby byla sluţba efektivně zabezpečována. Na jeho práci roku 1944 navázal další z významných německých geografů August Lösch, který se zabýval individuálním producentem a jeho trţní zónou (trh piva). Teorie centrálních míst přináší především snahu o vysvětlení prostorového uspořádání ekonomiky jako celku, naopak kritika padá především na nereálný předpoklad sídelního systému nacházejícího se na homogenní rovině. Významným následníkem děl A. Webera a A. Lösche se stal Walter Isard, patron americké školy lokalizačních teorií, který je povaţován za zakladatele regionální vědy. Jeho snaha propojit ekonomii, geografii a regionální plánování vedla ke vzniku teoreticky vyspělé vědy, oproštěné od zjednodušujících předpokladů s cílem se co nejblíţe přiblíţit realitě. Vyuţívá modelování, pouţívá gravitační model, pro základní komplexní analýzu ekonomického regionálního rozvoje vyuţívá vstup-výstup analýzu. Jeho práce ovlivnily především stoupence tzv. kvantitativní revoluce. (Kvantitativní geografie vznikla ve vyspělých zemí západní Evropy v 60. letech, souvisela především s pouţíváním výpočetní techniky a masivním zaváděním statistických metod a modelů.) V současné době jsou lokalizační teorie překonány, nicméně jejich podstata lokalizačních faktorů je v oblasti regionálního výzkumu vyuţívána stále. Plánované zahraniční investice a následný výběr lokalit pro nové továrny, logistická centra, aj. se zcela jistě opírá o teorii lokalizace, nicméně je platná pro úzce vymezenou oblast mezinárodních mobilních investic. Těmi jsou investice, jejichţ lokalizace není aţ tolik zásadní a rozhodující, zájem investora se pak spíše upíná na vyjednávání s národními vládami a získání tak nejlépe moţných investičních pobídek. V nynějším období jsou pro velké zahraniční investory podstatné následující lokalizační faktory:

a) Národní úroveň:

makroekonomická a politická stabilita; úroveň cenové hladiny; trţní potenciál. 13

b) Regionální úroveň: dostatečné mnoţství kvalifikované a přitom relativně levné pracovní síly; dostatek a výhodná cena pozemků; Svou roli hraje poloha pozemku, která musí být dobře dostupná např. z jiných regionálních center, ale musí mít blízko také k sousedním zemím. Je důleţité navíc předpokládat budoucí vývoj, rozpínání, tedy předem je potřeba mít plošné rezervy. kvalitní infrastruktura + nadstandardní infrastruktura (např. informační sítě); dopravní spojení + specifické dopravní výhody (např. ţelezniční vlečka); blízkost vědecko-výzkumné základny; kvalitní ŢP; průmyslová tradice. „Mezinárodní mobilní investice tak představují de facto jedinou významnou skupinu investic, kde alespoň do určité míry platí neoklasické předpoklady o lokalizačních faktorech. Na druhou stranu však samotná existence investičních pobídek dokládá, ţe lokalizační faktory nejsou ničím pevně daným. Právě naopak u tohoto typu investic hrají dotace na vytvořená pracovní místa, daňové úlevy a další zvýhodnění rozhodující roli při výběru lokalit pro investování a jasně tak dokládají proměnlivost lokalizačních faktorů a ošidnost všeobecných modelů prostorové organizace.“ 3 Z výše uvedeného lze odvodit základní strategický motiv TPCA, kterým je snaha o minimalizaci nákladů, kdy zásadní význam mají ceny vstupů v ČR (cena pracovních sil, energie aj.). Bývalý prezident TPCA, Jasuhiro Takahaši, danou problematiku vnímal v květnu 2009 následovně: „Česká republika má v oblasti automobilové výroby velké sebevědomí. Domnívám se, ţe i v budoucnu se zde automobily budou úspěšně vyrábět. Jsou zde totiţ konkurenční výhody, jako je výhodná poloha, dobrá infrastruktura, silná tradice a kvalifikovaná pracovní síla. Rovněţ je tu velice rozvinutý dodavatelský průmysl. K důvodům, proč se Česká republika stala výhodnou lokalitou pro výrobu automobilů, ovšem patřila také státní podpora. Na druhou stranu za dobu existence TPCA zde došlo k značné inflaci, citelně podraţila energie. Některé konkurenční výhody se postupně

3

Blaţek, J., Uhlíř, D. (2002), s. 63.

14

zmenšují. Do budoucna bych proto přivítal, kdyby pokračovala podpora vlády vůči tomuto odvětví.“ 4

1.3.

Neoliberální přístup

Pojetí neoliberální ekonomie, přestoţe vychází z neoklasicismu, se zásadně odlišuje svým vnímáním vnějších úspor, rostoucími výnosy z rozsahu a nedokonalou konkurencí. V 90. letech 20. století se tak zrodila nová ekonomická geografie a nová teorie růstu, i kdyţ s nádechem neoklasické tradice. Neoliberální přístup poukazuje na endogenní povahu technologií, které nejsou volně k dispozici. Paul Krugman hovoří o potenciální hrozbě tzv. lock-in, kdy můţe dojít k určitému technologickému uzamčení, ale na druhé straně dochází ke vzniku inovací, zabraňujících dosáhnutí equilibria. Zmíněná je i tzv. teorie závislosti na zvolené cestě, autora Paula Davida, o níţ se opírá především institucionální škola. Škola nové ekonomické geografie spíše jen popisuje nahodilé historické události, které mohou zapříčinit kumulativní proces na organizaci prostoru. 5 Takovýto náhodný jev bychom mohli popsat i u tkalcovského stavu, který dal vzniknout dnešní automobilové velmoci Toyotě. Na počátku dnešního jedinečného výrobního systému Toyoty byl Sakichi Toyoda (1867-1930), který svou snahou o dokonalé fungování tkalcovského stavu své matky v roce 1924 vynalezl tzv. toyodův automatický tkalcovský stav typu G. Pointa spočívala v tom, ţe stroj se okamţitě zastavil, jakmile došlo k přetrhnutí třeba jen jediné nitě, jehoţ výsledkem by nemohlo být kvalitní plátno. První vůz značky Toyoda AA se zrodil v roce 1936. 6 Obrázek 1: První vůz Toyoda.

Zdroj: Autokaleidoskop.cz 7

4

PROFIT, Podnikatelský týdeník, číslo 20, ročník 20, květen 2009, s. 31-33.

5

Blaţek, J., Uhlíř, D. (2002), s. 69 – 73.

6

TPCA News (09/2009), s. 10

7

AUTOKALEIDOSKOP: [online]. [cit. 2011-06-27]

15

1.4.

Keynesiánský přístup

V keynesiánském přístupu převaţují teorie regionální nerovnováhy, kladoucí důraz na stranu poptávky. John Maynard Keynes ve svém díle z roku 1936 zformuloval teorii agregátní spotřeby, zkoumající závislost spotřeby na disponibilním důchodu. (Jestliţe člověk rozděluje důchod mezi spotřebu a úspory, pak jakmile se zvýší jeho důchod, zvýší i spotřebu, ale v menší proporci.) Dále Keynes zdůrazňoval vliv úrokové míry na poptávku po penězích. Ačkoliv se nezabýval problémy regionálního rozvoje, jeho zavedení pojmu multiplikátoru se stalo východiskem pro mnoho regionálních konceptů. 8 Teorie exportní báze 9 Vychází z prací Davida Northa z roku 1955, který odmítl tzv. gradualistické teorie regionálního rozvoje. Podstatou teorie exportní báze je, ţe hospodářskou bázi regionu vytváří podniky, jejichţ výrobky se exportují do jiných regionů a ekonomik. Tyto podniky pak tvoří základní sektor, tzv. exportní bázi. Druhou část hospodářství zaujímá lokální sektor, závisející na rozvoji exportní báze. Pak je zde úzký vztah mezi exportním a lokálním sektorem, jehoţ důsledkem nárůst důchodů z exportu vyvolá přírůstek v celém regionu, který nakonec převýší důchody exportního sektoru. Níţe uvedené rovnice (1, 2, 3) popisují teorii exportní báze: (1)

Y = YX + YL

Y ... celkový důchod regionu, YX ... důchod v exportním sektoru, YL ... důchod v lokálním sektoru.

Důchod z exportu povaţujeme za exogenně daný, protoţe závisí na regionální a zahraniční poptávce. Naopak důchod z lokálního sektoru závisí, jak velká je poptávka v regionu a jak velký podíl poptávky v regionu zůstává. Podpůrný sektor je tedy závislý na mezním objemu spotřeby a importu. (2)

YL = (c – q) * Y

c ... mezní objem spotřeby,

 Část dodatečného důchodu, kterou obyvatele daného regionu vydají na spotřebu. q ... mezní objem importu.  Část

dodatečného

důchodu,

kterou

obyvatele

daného

regionu

vydají

na importované výrobky.

8

Blaţek, J., Uhlíř, D. (2002), s. 78. + Holman, R. (2004), s. 34-36.

9

Podkapitola – Teorie exportní báze zpracována na základě: Maier, G., Tödtling, F. (1998), s. 57 - 64.

16

Dosazením rovnice 2 do rovnice 1 a matematickými úpravami získáme celkový příjem regionu jako funkci exportního důchodu. (3)

Y=

* YX

... tzv. multiplikátor exportní báze.

Multiplikátor exportní báze je tím vyšší, čím vyšší je hodnota c a niţší hodnota q. Bude tedy tím vyšší, čím vyšší podíl důchodu bude plynout zpět do hospodářství regionu. Kritika teorie se opírá o následující faktory, které model nezohledňuje: není objasněn vznik exportní poptávky (povaţováno za dané); regionální ekonomika disponuje jen určitou výrobní kapacitou; zanedbání cen a související konkurence regionů na exportních trzích, hospodářská struktura je daná. Přínos tohoto konceptu byl převáţně v moţnosti předpovídání vývoje počtu obyvatel v urbanizovaných oblastech, ovšem vzhledem k výše zmíněným slabinám nelze očekávat úspěšné projekce. Polarizační teorie 10 Teorie polarizace vznikly jako reakce na neoklasický přístup, oproti kterému však získávají argumenty indukcí. Jedná se o typ teorie divergentní. Proces rozvoje je vnímán skrze zesílení meziregionálních rozdílů. Společnými rysy jsou pak: heterogenní výrobní faktory, které jsou přinejmenším imobilní; na trzích není dokonalá konkurence, nýbrţ nedokonalá (monopoly aj.); neplatí předpoklad dokonalé informovanosti, informace se šíří v prostoru a skrze hospodářský systém (především technické organizační inovace). Hlavní představitel odvětvové polarizace, Francois Perroux, v 50. letech přichází s pojmem tzv. motorické jednotky a definuje ji významnou velikostí, silným postavením k jiným odvětvím, silným růstem a schopností inovace. Jen takto můţe motorická jednotka vytvářet dostatečně silné impulzy, které budou šířeny do zbytku hospodářství. Tyto impulzy vznikají dosahováním interních a externích úspor, a dále inovacemi. Díky technickým a procesním inovacím je předpokládán vyšší zisk, který pak slouţí k rozvoji vědy a výzkumu, vzniku nových inovací. Zaměříme-li se na naše podmínky, je zřejmé, ţe ČR je odvětvovým pólem pro automobilový průmysl.

10

Podkapitola – Polarizační teorie zpracována na základě: Maier, G., Tödtling, F. (1998), s. 114 - 129.

17

F. Perroux rozlišuje tzv. podnětové efekty (pozitivní) a brzdící efekty (negativní). Motorická jednotka, představuje hnací odvětví, na jednu stranu vytváří poptávku po výrobních faktorech, ale na druhou stranu také odebírá výrobní faktory – např. díky své dominanci potlačuje inovační schopnost jiných odvětví. Následníci F. Perrouxe, Gunnar Myrdal a Alfred Hirschman se zaměřili na zkoumání rozdílů mezi regiony vedoucích k regionální polarizaci. Myrdal vnáší do teorie působení tzv. cirkulárního kumulativního procesu, jehoţ důsledkem působí na kaţdý impulz zpětná vazba, která tento impulz zesiluje, kumuluje. Takovýto zpětný impulz můţe být nejen pozitivní, ale také negativní. Myrdalův koncept tak nedává jasnou odpověď, zda se regionální rozdíly časem zvětší nebo zmenší, jelikoţ záleţí, zda převáţí pozitivní či negativní efekty zpětné vazby. Pro představu o rozdílnosti neoklasického a polarizačního pojetí lze uvést alespoň příklad, kdy by se mateřské společnosti rozhodly výrobní závod TPCA v Kolíně ukončit (po splnění závazků vůči české straně). O práci by přišlo více neţ 3.000 zaměstnanců v ČR, dále by došlo k propouštění zaměstnanců v návazném dodavatelském sektoru. Vznikla by nerovnováha na trhu práce. Nabídka práce by převyšovala poptávku po práci, čímţ by došlo k poklesu mzdové sazby. Neoklasické teorie předpokládají dokonalou mobilitu pracovních sil. Důsledkem sníţení mzdové sazby by vzrostla poptávka po práci např. v jiných oborech (v takových, kde je potřeba zaměstnat více pracovníků za niţší mzdy). Současně by absence jednoho automobilového podniku v zemi způsobila nedostatečné pokrytí poptávky po malých vozech. Na trh by přišli noví výrobci automobilů, kteří by pokryli tuto poptávku a u nichţ by našli práci lidé s technickou kvalifikací. Nutno si však uvědomit, ţe tento koncept není reálný pro situaci TPCA v ČR. Pouhé 1% vyrobených vozů kupují zákazníci z ČR. Propuštění zaměstnanci by tak našli práci spíše v jiných oborech, ve kterých by se mohli rekvalifikovat, neţ u jiných výrobců automobilů. Představitel polarizace, G. Myrdal by namítl, ţe vzhledem ke sníţení příjmů obyvatel v Kolíně by došlo k řetězové reakci, kdy by poklesla poptávka i po ostatním zboţí a sluţbách v regionu. Došlo by k úpadku regionu, který by se stal méně atraktivním i pro nové investory a lze předpokládat únik mladých kvalifikovaných lidí do hlavního města Prahy. Všichni tři autoři popisují dva protichůdné efekty, které se liší v terminologii, ale jejich podstata je stejná. F. Perrouxe jmenuje nárazové a brzdící efekty, G. Myrdal je 18

nazývá rozšiřující a stahující efekty, a konečně A. Hirschman hovoří o přeskakujících a polarizačních efektech. Kritika se opírá o nejasné zdůvodnění, kdy ze kterých efektů převládne, a proto tato teorie nesplňuje podmínky komplexního modelu. Dalším významným představitelem je Milton Friedman. V 70. letech kladl důraz nejen na technické a ekonomické inovace, ale také na sociální (př. ţivotní styl aj.). Jádra jsou ty části prostoru, které determinují rozvojovou cestu systému. V úzkém vztahu s jádrem je jeho periferie (zázemí), která je na něm závislá. Pro zajímavost doplním, ţe vzhledem ke spekulaci samotných zaměstnanců o ukončení výroby TPCA v Kolíně vyšlo jiţ pár článků. Např. v rozhovoru z listopadu 2010 se výkonný viceprezident TPCA, Bernard Million-Rousseau, vyjádřil k otázce, zda po vyčerpání daňových prázdnin na 10 let v ČR TPCA odejde či nikoliv, následovně: „Konkrétně pokud jde o daňové prázdniny, tak i nyní platíme různé daně. Odvádíme DPH, platíme cla, daň z nemovitosti, odvádíme zdravotní a sociální pojištění na naše zaměstnance apod. Do státního rozpočtu jsme tak jiţ odvedli více neţ dvě miliardy korun. Pokud jde o tzv. slevu na dani z příjmů, tak tu začneme uplatňovat v době, kdy TPCA začne vykazovat zisk. Dosud jsme však hradili ztráty z předchozích let, kdy jsme investovali do výstavby továrny. Ještě malé doplnění, zavřít novou, výkonnou a úspěšnou továrnu je nesmysl a pošetilost. Vezměte si jen vytvořit novou síť dodavatelů nebo znovu optimalizovat všechny procesy. Začínali bychom od nuly. Navíc pobídky od státu jsou pouze malá část investice, taková třešnička na dortu.“ 11

1.5.

Regulační teorie a prostor – flexibilní výroba

Model masové výroby, tzv. fordismus, probíhající v rozmezí 20. aţ 60. let minulého století vystřídala nová éra postfordismu, která je v mnohých ohledech rozdílná. Pro fordismus je typická práce dělníků, nijak obzvlášť kvalifikovaných, u výrobních pásů. Hlavní myšlenkou je dosaţení úspor z rozsahu následkem rostoucího objemu produkce. Vzhledem k růstu produktivity práce dochází k růstu mezd, potaţmo k růstu poptávky. S nástupem tzv. ropných krizí v 70. letech však fordismus ustupuje do pozadí a ve vyspělých ekonomikách vyvstává nový reţim flexibilní akumulace, jmenován taktéţ jako flexibilní specializace, kde je kladen důraz na radikální charakter změny. Postfordismus se tedy zaměřuje na 2 klíčové oblasti, kterými jsou zvyšování specializace

11

TPCA News (11/2010), s. 4.

19

ve výrobě a silná míra flexibility, u které nelze opomenout konkurenci opírající se o inovace. 12 V TPCA panuje tzv. výrobní systém TPS, jehoţ pointa v sobě skrývá více součástí výrobního procesu jako např. „muda“, „gentchi genbutsu“, „kaizen“ a jiné. Nicméně za pilířové jsou jiţ od počátku povaţovány „dţidóka“ a „just in time“. „Dţidóka“ ve své

Just in

Dţidóka

time

podstatě znamená automatizaci s lidským faktorem . Stroje takto pracují jakoby lidé, kdy umí rozpoznat vady a jiné odchylky, pak pozastaví výrobní proces. Řídí se pravidly: 13 při jakékoliv abnormalitě, zastavit stroj nebo linku; v ţádném případě nevyrábět „zmetky“; zabránit dělání z pracovníků hlídače strojů. Kaţdý ze zaměstnanců u výrobní linky má moţnost výrobu kdykoliv zastavit (ať při objevení závady nebo jiných technických problémech) zatáhnutím za lano, umístěné podél celé montáţe. Jako největší zlo je povaţováno vědomé neohlášení abnormality, jelikoţ je nepřípustné, aby se k zákazníkovi dostal výrobek nesplňující kvalitní kriteria na 100%. Třetím pravidlem je myšleno, vzhledem k automatizaci, moţné uvolnění nadbytečných pracovníků do jiných pracovních procesů. Princip „JUST-IN-TIME“ si klade za cíl omezit vše nadbytečné. Jádrem koncepce je vyrábět „právě včas“, jinými slovy řečeno: „Vyrábět to, co je potřeba, ve chvíli, kdy to je potřeba, a pouze v mnoţství, které je potřeba.“

14

Systém TPS velmi dobře obstál právě během tzv. ropných krizí, kdy zisky společnosti Toyoty byly sníţeny minimálně. Stejně tak se velmi obstojně drţela TPCA v ČR v dodnes doznívající ekonomické recesi. Nyní lze také vyzdvihnout vysokou specializaci ve výrobě TPCA. Veškerý výrobní proces se odvíjí od týmové práce. Je potřeba si uvědomit, ţe „administrativa je zde pro výrobu“ a ne naopak! Jak ve výrobě, tak v administrativě panuje práce v týmu, zaloţená na vzájemné komunikaci a respektování druhých. V administrativě neexistují kanceláře jednotlivých oddělení. Je zde jedna „gigantická“ kancelář číslo 602, kde sedí 12

Blaţek, J., Uhlíř, D. (2002), s. 131 – 133.

13

TPCA News (09/2009), s. 10.

14

TPCA News (09/2009), s. 10. + TPCA News (10/2009), s. 10.

20

všichni administrativní pracovníci (počínaje recepční, asistenti, specialisté, team leadeři, aţ po samotného současného prezidenta Satošiho Tačiharu). Týmová práce je úzce spojena s japonským principem „gentchi genbutsu“, jehoţ podstatou je řešit aktivně přímo jádro problému. Jinak řečeno, neřešit problém od počítače či telefonem, ale zvednout se a dojít přímo za danou osobou, se kterou je třeba najít vhodné řešení. (Z administrativy takto do výroby nejčastěji dochází inţenýři kvality či specialisté logistiky. Na horizontální úrovni lze jako příklad uvést úzkou spolupráci nákupního a fakturačního oddělení.) Specializace ve výrobě je dále prohloubena rotací zaměstnanců. Po nástupu nového pracovníka na své pracoviště je odstartován proces jeho získávání tzv. „multiskillu“. Nováček se učí různé pracovní úkony, a čím více pracovních míst můţe zastat, tím vyšší je jeho hodnota „multiskillu“. (Tito pracovníci mohou nahradit v případě nemoci jiné zaměstnance.) Odměnou jim je zahrnutí finanční odměny za „multiskill“ kaţdý měsíc do mzdy. Přestoţe práce u linky je zajisté velmi stereotypní, tak se TPCA snaţí o neustálou rotaci svých zaměstnanců, aby nedocházelo k jednostranné jak psychické tak fyzické zátěţi. Obrázek 2: Kancelář 602.

Zdroj: TPCA 15

1.6.

Institucionalní směry

Základy

institucionalismu

čerpají

z behaviorálního

přístupu.

Hlavním

představitelem institucionální ekonomie je Thorstein Veblen, který byl na rozmezí 19. a 20. století značně kritický k teoriím klasickým i neoklasickým. Jeho práce jsou soustředěny na příčinu změn, ke kterým ve společnosti dochází. Sám T. Veblen, i jeho následníci John Commons a Wesley Mitchel, svou inspiraci nachází v biologii a psychologii. 16

15

Příručka TPCA, Začínám v TPCA (2008), s. 7.

16

Blaţek, J., Uhlíř, D. (2002), s. 55.

21

„Ve vzájemné interakci mezi jednotlivci a institucemi – kde aktivita jednotlivců můţe měnit instituce, a instituce naopak mají akulturační / socializující vliv na jednotlivce – pak dochází k ustálení určitých forem chování. Tak vzniká institucionální rámec, který vede jednotlivce k vyznávání určitých hodnot a pouţívání určitých rutin a praktik, které nemusejí být z hlediska jednotlivce ani zdaleka racionální.“ 17 Z lokalizačního hlediska jsou aplikovány tzv. heuristické postupy, při kterých není hledána nejlepší varianta, avšak postačí uspokojivá. Heuristika je charakteristická pro stupňovité lokalizační rozhodování, koncentrace na mimořádně důleţité faktory, hledání uspokojivé lokality, kladení minimálních poţadavků na lokalizační faktory a napodobování. 18 Při pohledu na lokalizaci TPCA v ČR se lze jen těţko oprostit od dvou významných faktorů (státní pobídky a reprezentace agentury CzechInvest), které významně ovlivnily finální rozhodnutí. Nicméně stupňovité rozhodování o budoucnosti lokalizace TPCA proběhlo přinejmenším v první fázi, kdy byly hodnoceny makroekonomické podmínky v Evropě. Ve fázi výběru konkrétní vhodné země (dále kraje, posléze konkrétního místa lokalizace) probíhala vyjednávání jiţ s agenturou CzechInvest.

1.7.

Komparace RP TPCA a HMMC

„Hlavním posláním mikroekonomických nástrojů je ovlivňovat rozhodování ekonomických subjektů o jejich prostorové lokalizaci. Podle toho, na který ekonomický subjekt jsou nástroje zaměřeny, je lze rozdělit do dvou základních skupin: nástroje ovlivňující prostorový pohyb pracovních sil a nástroje působící na prostorový pohyb kapitálu.“ 19 TPCA Realokace pracovních sil TPCA svou lokalizací v okrese Kolín byla nucena vyuţít nástroje k přilákání nových pracovníků do regionu. Tento nástroj nespatřuji jako šťastný, především proto, ţe do závodu TPCA v počátku výroby přicházeli mladí lidé (průměrný věk pracovníka byl okolo 27 let), coţ zcela jistě neprospělo strukturálně postiţeným regionům (např. v Moravskoslezském kraji), ze kterých tato mladá síla „mizela“. Čas ukázal, ţe propracované ekonomické stimuly (např. nabídka městských bytů, příspěvek 17

Blaţek, J., Uhlíř, D. (2002), s. 55.

18

Maier, G., Tödtling, F. (1997), s. 44 – 45.

19

Wokoun, R. a kol. (2004), s. 112.

22

na přestěhování) opravdu nepředčil všemoţné psychologické aspekty (zaměstnanci se v TPCA střídali jako na „běţícím pásu“). Můţeme říci, ţe ke stabilizaci zaměstnanosti TPCA přispěla aţ hospodářská krize (podzim 2008). Fáze náboru můţeme rozdělit na období, které předcházelo vlastnímu spuštění výroby v únoru 2005 a dále období, které následovalo. První náborové akce proběhly od listopadu 2004 do ledna 2005. Automobilka se snaţila oslovit moţné zaměstnance v devatenácti městech severu Moravy. Na zmíněné náborové kampaně dorazilo více neţ 3tis. občanů. Okolo poloviny zúčastněných vyuţilo náboru a absolvovali 1. výběrové kolo, do následujícího 2. kola postoupilo 712 z nich, nejţádanějšími byli hlavně zájemci o dělnické pozice (pracovník lisovny, svařovny atd.). Největší zájem projevili uchazeči v Ostravě, Havířově a Karviné. Na druhou stranu nejmenší ohlas sklidila TPCA v Bohumíně a Javorníku.

20

Druhé období ze zmíněných etap náboru nastalo po spuštění

výroby. Propagační kampaň byla k vidění v televizi, na internetu, dále se reklamní letáčky šířili v Kolíně, reklama byla na jízdenkách ČD, k slyšení byly rádiové vstupy, propagace nového zaměstnání v automobilce byla i v MHD. HMMC Stejně jako TPCA, tak i HMMC přilákal do ČR CzechInvest. Tentokrát byla ale továrna lokalizována přímo v ohnisku strukturálně postiţeného regionu, PZ Nošovice (okres Frýdek-Místek). Z návštěvy Kolína v létě 2006 primátorkou Fýdku-Místku, Evou Richtrovou, jasně vyplynulo, ţe město neplánuje ţádnou výstavbu bytů. Poptávka zaměstnanců po bytech je uspokojena nájemními společnostmi, které jednají s automobilkou HMMC. Dále se primátorka Frýdku-Místku vyjádřila: „Chtěli jsme znát zkušenosti s PZ a také vědět, čeho se vyvarovat.“ Sama spatřovala situaci Frýdku-Místku za zcela odlišnou oproti Kolínu, který na převáţný díl investic zůstal sám. V Nošovicích se za investiční akce postavil Moravskoslezský kraj. 21

20

TPCA: [online]. [cit. 2011-08-03].

21

ZPRAVODAJ Města Kolín (07-08/2006), Pro zkušenosti s PZ si přijeli z Frýdku-Místku, s. 3.

Pozn.: Klastr v regionálním rozvoji - Klastr je povaţován za speciální nástroj RP. Mezi jeho klíčové znaky patří geografická blízkost firem (spolupracujících a soutěţících), specializace v určitém oboru, propojení společnou technologií či kvalifikací, jedná se o tradiční odvětví, případně jsou zaloţeny na vědeckém poznání. Ukázkový příklad klastru je v ČR automobilový klastr – např. Moravskoslezský klastr. (Citace Wokoun, R. a kol. (2008), s. 287 – 290.)

23

Vzhledem k výše popsaným regionálním teoriím je zřejmé, ţe mezi hlavní důvody realizace projektu TPCA v ČR se řadí snaha o minimalizaci vstupů. Z této strategie lze vyvodit, ţe lokalizace automobilky v ČR přestává být výhodná (mj. stále chybí Euro) a je moţné očekávat, ţe bude v budoucnu výrobní závod přestěhován do země s levnější pracovní sílou (např. země bývalého východního bloku). Z porovnání lokalizace závodu TPCA a HMMC vyplývá, ţe efektivnější by bylo automobilku lokalizovat v území se strukturálními problémy, kde by nebyla potřebná výstavba nových bytů pro zaměstnance. Blízkost Prahy také způsobila, ţe mnoho místních obyvatel preferuje dojíţďku do hlavního města, neţ aby pracovali ve výrobě v TPCA.

24

2.

Automobilový průmysl ČR

2.1.

Sdružení automobilového průmyslu (AIA)

Jedná se o skupinu subjektů, jejichţ zájmem je trvalý rozvoj automobilového průmyslu ČR. Toto sdruţení vzniklo 27. Června 1989 podepsáním smlouvy 17 podniky, nyní má tedy AIA malé jubileum 22 let své působnosti. Členské organizace lze rozdělit do 3 divizí a to: divize finálních výrobců vozidel (př. TPCA), divize výrobců příslušenství (př. LEAR Corporation) a divize účelových organizací (př. VŠE). 22 Zajímavým milníkem je rok 1998, od kterého AIA sjednocuje více neţ 100 členů, celkem 101. Společnost TPCA se stala členem v roce 2006. V současné době (k 2. 6. 2011) je členem sdruţení celkem 157 subjektů. Z tohoto počtu zaujímají malé a střední podniky téměř 45%. Ve vývoji počtu subjektů, tvořících členskou základnu, lze spatřovat odraz ekonomické recese postihující ČR od konce roku 2008. Aţ do tohoto roku lze spatřovat rostoucí trend, kdy počet přistupujících subjektů převyšoval počet těch, kteří členství ukončili, či jim bylo ukončeno. Nyní situace nasvědčuje jisté stabilizaci automobilového odvětví, k 1. 1. 2011 AIA sdruţovalo 152 firem, navíc došlo k dalšímu rozšíření o 5 nových subjektů. Jedním subjektem z této pětice je společnost Lear Corporation Czech Republic, s.r.o., vyrábějící sedačky právě pro TPCA a taktéţ sídlí v PZ Kolín – Ovčáry. 23 Graf 1: Vývoj počtu členů AIA. (Graf do roku 1994 nezahrnuje firmy, které v současnosti nejsou členy AIA.) 200 150 100 50 2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

0

Zdroj: AIA 24 Celkem je v automobilovém průmyslu ČR zaměstnáno 106.713 osob (více neţ 75% zaujímají dělnické pozice), z toho je jich nejvíce zaměstnáno ve Středočeském

22

Ročenka AIA (2011), s. 3 – 6.

23

AUTOSAP: < http://www.autosap.cz/default2.asp?page={AA5259CF-5C40-4A96-BAE7-

C805CB7ACC66}> [online]. [cit. 2011-08-01]. 24

AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE (2011), s. 79.

25

kraji, 33.478 pracovníků. Za tímto krajem následuje Moravskoslezský kraj s necelými 13.000 pracovníků (konkrétně 12.959) a dále kraj Liberecký s 11.251 pracovníky. Naopak nejméně osob v autoprůmyslu je zaměstnáno v Karlovarském kraji, 1.414 pracovníků. 25 Graf 2: Počet kmenových zaměstnanců firem AIA k 31. 12. 2010. 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0

Zdroj: AIA 26 Podíváme-li se na vývoj počtu pracovníků automobilového průmyslu v ČR za posledních 10 let, spatříme pár zajímavých mezníků. Hranice 100.000 byla překonána v roce 2004, kdy automobilový průmysl zaměstnával 101.576 osob. Výroba v TPCA byla zahájena začátkem roku 2005 a právě za tento rok došlo v počtu pracovníků autoprůmyslu k nárůstu o rekordních 13.217 osob, coţ je nárůst o 13%. V roce 2006 v autoprůmyslu pracovalo celkem 117.544 lidí, doposud nejvíce pracovníků. Hranice zaměstnaných 117.000 byla udrţena v letech 2006, 2007 a 2008. Koncem roku 2008 spustila výrobu i nová automobilka Hyundai v Nošovicích, nicméně vzhledem k započaté hospodářské krizi (září 2008) se automobilový průmysl dostává do citelného útlumu. V roce 2009 spatřujeme propad počtu pracovníků téměř o 9% oproti roku 2008. Velmi pozitivní stav nastal v minulém roce, kdy došlo ke stabilizaci kmenových zaměstnanců v autoprůmyslu, který zaznamenal pokles pouze o 0,236%.

25

AUTOSAP: Tisková informace č. 11 (2011), s. 1.

26


26

Graf 3: Vývoj počtu pracovníků automobilového průmyslu v ČR. 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0

Zdroj: AIA 27 Podíváme-li se blíţe na sdruţení AIA, zjistíme, ţe je dobrovolným uskupením zabývající se především výrobou, výzkumem a vývojem motorových a přípojných vozidel, jejich dílů, agregátů a příslušenství. Dále se zabývá obchodem a opravami vozidel a příslušenství, v neposlední řadě projekcí a výrobou zařízení zejména pro automobilovou a motocyklovou dopravu. Cílem sdruţení je udrţení konkurenceschopnosti svých výrobků a podpora vzájemné spolupráce jeho členů. AIA nabízí řadu výhod svým členům, přičemţ za ten nejhlavnější povaţuji spolupráci s dalšími organizacemi při rozvoji automobilového průmyslu na principu vzájemné ekonomické výhodnosti. 28 Představenstvo AIA tvoří 12 členů, kterými jsou prezident, viceprezidenti, ředitel sekretariátu AIA a zástupci jednotlivých divizí. Funkci prezidenta nyní zastává Ing. Martin Jahn, MBA (člen dozorčí rady Škoda Auto a.s. Mladá Boleslav). Bývalý viceprezident pro výrobu v TPCA, Ing. Jiří Černý, ještě donedávna zastával v AIA funkci viceprezidenta a místopředsedy divize finálních výrobců vozidel. Sekretariát AIA sídlí na Praze 1, v Opletalově ulici a jeho nynějším ředitelem je Ing. Antonín Šípek. 29 AIA udrţuje vnější vztahy s řadou nadnárodních organizací, jejichţ je členem, přičemţ nejpodstatnější jsou OICA, ACEA, dále ACEM a ODETTE International. V rámci ČR je AIA kolektivním členem Svazu průmyslu a dopravy ČR (ovšem jen se svými členy, kteří se tak sami dobrovolně rozhodli). 30

27


28

Ročenka AIA (2011), s. 3.

29


30


27

V současné

době

začíná

být

velmi

aktuální

problematika

nedostatku

kvalifikovaných pracovníků v technických oborech, coţ je dřímající hrozbou celého automobilového průmyslu, bez nichţ je nemoţný budoucí vývoj.

Především proto

začátkem letošního roku, 21. 1. 2011, Ing. Martin Jahn, uvedl na konferenci v Plzni následující:

„Rok

2011

bude

rokem

dosud

nejintenzivnějšího

úsilí

Sdruţení

automobilového průmyslu zaměřeného na podporu odborného školství a vzdělávání v technických oborech v České republice. Rozvíjíme současné projekty a kromě toho rozjíţdíme nový projekt AutoAdapt.“ 31 Současnými projekty jsou myšleny hlavně „IQ Industry“ a „Auta nás baví“. Dohody o spolupráci AIA, MPSV a MŠMT byly podepsány jiţ koncem minulého roku. Jedná se především o spolupráci při reformě středního technického školství, u kterého je třeba pruţně reagovat na aktuální nové impulzy z průmyslového odvětví. Taktéţ je kladen řádný důraz na propagaci technického vzdělávání nejen pro cílové skupiny, ale také pro širokou veřejnost. Nový projekt „AutoAdapt“ má za cíl zvýšit adaptibilitu pracovníků ve 22 firmách AIA. Je financován z evropského OP Lidské zdroje a zaměstnanost. Školení několika tisíc zaměstnanců budou probíhat v oblastech jako např. systém řízení, ICT, cizí jazyky a mnoha dalších. 32 Projekt „Auta nás baví“, spuštěný v prosinci roku 2008, byl z velké části iniciován TPCA. Publikován a propagován je na portálu www.autanasbavi.cz, který se snaţí zaujmout studenty 9. tříd základních škol. Jako hlavní fakta, proč by se měli ţáci zajímat o techniku, jsou: 33 mzda v automobilovém průmyslu se v průměru pohybuje o 10 – 15% výše neţ v jiných oborech v rámci ČR; absolventi technických oborů se stávají nedostatkovými, proto velmi rychle nacházejí uplatnění; studium techniky je mnohem více zaměřeno na praktickou část; strojírenství je tradičním odvětvím ČR, které zajišťuje do budoucna perspektivní zaměstnání. Konkrétně TPCA se studentům snaţí přiblíţit v rámci exkurzí, které jsou pořádány kaţdý týden (pro veřejnost, firmy i školy). Tyto exkurze jsou zcela zdarma. Pro studenty 31


32

AUTOSAP: Tisková informace č. 6 (2011), s. 1 – 2.

33

AUTOSAP: Zpravodaj č. 1 (2009), s. 15.

28

středních a vysokých škol nabízí TPCA moţnost půlroční spolupráce formou odborné placené stáţe. V červnu 2009 TPCA s podporou AIA pořádala konferenci Edu Auto 2009, kde představila Kolínská průmyslová škola projekt, na němţ spolupracuje s TPCA – „Zavedení výuky moderních technologií průmyslové výroby do oboru strojírenství“. 34

2.2.

Škoda Auto

Mladoboleslavská automobilka, reprezentující český stát více neţ 100 let, zaujímá v ţebříčku automobilek ČR jednu z nejvýznamnějších pozic. Jestliţe si většina občanů ČR vybaví v souvislosti s městem Zlín osobnost, jako byl Baťa, pak právě v oblasti automobilového průmyslu ČR je to Škoda Auto, Mladá Boleslav. Historie 35 Počátky nynější moderní automobilky sahají více neţ 100 let zpět do minulosti. Právě koncem roku 1895 začíná příběh 2 mladých muţů a firmy, kterou zná později celý svět. Jmenovali se Václav Klement (1868-1938) a Václav Laurin (1865-1930), knihkupec a strojní zámečník. V. Klement svůj volný čas věnoval cyklistice a prodeji velocipedů. Klíčovým momentem byl nejspíše výrok ředitele Förstera německé společnosti Seidl a Naumann z Dráţďan kdy neuznal reklamaci slovy: „Chcete-li od nás odpověď, ţádáme Vás o sdělení řečí nám srozumitelnou.“ Tehdy se V. Klement rozhodl vyrábět kola vlastní. Vlastní výroba automobilu se datuje k roku 1905, do té doby se věnovali výrobě motorové dvoukolky, později motorové čtyřkolky. Zlomem byla dvouválcová Voituretta s řetězovým pohonem, první automobil. Dva mladí společníci si v počátcích proţili krušné chvíle, financování jejich snu bylo velice obtíţné. Konečně však rok 1914, kdy jim „podává pomocnou ruku“ Ţivnostenská banka, znamená významný okamţik pro budoucí provoz závodu. Během první světové války byl technický vývoj automobilů pozastaven na úkor výroby pro zbrojní průmysl. Zvýšila se pouze výroba nákladních vozů určených armádě, proto stávající zaměstnanci automobilky získali výhodu, díky níţ nebyli do armády povoláni. Po válce vznikl problém nedostatku materiálu pro výrobu automobilů, zejména chyběly pneumatiky. Roku 1925 automobilku koupily Škodovy závody v Plzni. Smlouva jasně stanovila, ţe typy vozů do 20. 7. 1925 museli nést i znak Laurin a Klement, pouze značku Škoda 34

TPCA News (06/2009), s. 3.

35

ŠLITEC, B. (1975), s. 17 – 38.

29

mohli reprezentovat aţ následující modely. Dalším historickým mezníkem byla velká hospodářská krize, která zapříčinila největší pokles výroby v roce 1933. Poté však dochází k úspěšnému období. Roku 1935 se vozy probojovaly na zahraniční trhy a jsou vystavovány i v Paříţi. Příchod druhé světové války opět znamená vnucení válečné výroby. Znárodněním roku 1945 automobilka získává nové jméno - Automobilové závody, národní podnik. Automobily jiţ nemohou konkurovat tempu západních trhů. Roku 1991 se Škoda stává součástí koncernu VW, Audi a Seat a je znovu přejmenována - Škoda, automobilová akciová společnost. 36 Současnost Společnost sídlí v Mladé Boleslavi, ulici, která nese jméno tehdejšího generálního ředitele závodu, Václava Klementa. Dále má 2 pobočné závody v Královéhradeckém kraji, Kvasiny a Vrchlabí. Dnes, jiţ pod značkou Škoda Auto, vyrábí osobní automobily v různých modifikacích jako např. Škoda Fabia, Škoda Roomster, Škoda Superb a mnoho jiných. V červenci 2006, bylo od roku 1905 vyrobeno celkem 10 milionů vozů. Tímto desetimiliontým se stala stříbrná Octavia Combi Elegance. 37 Jelikoţ největší podíl ve výrobě zaujímá výroba osobních automobilů (dále lehké uţitkové automobily, sportovní automobily), níţe je uveden v grafické podobně vývoj této produkce. Jak je vidět, trend výroby osobních automobilů měl aţ do roku 2007 rostoucí charakter, přičemţ v roce 2007 Škoda Auto doposud vyrobila nejvíce těchto vozidel, celkem 616.573 kusů. V roce 2008 je jiţ reflektován dopad hospodářské krize, kdy se výroba sníţila o 3%, v roce 2009 pokračoval proces sníţení výroby o dalších 12%. Rok 2010 byl jiţ příznivější pro celý automobilový průmysl v ČR, i ve Škoda Auto proto spatřujeme růst produkce o 9%.

36

ŠKODA AUTO:

[online]. [cit. 2011-08-01]. 37

AUTOSAP: Zpravodaj č. 4 (2006), s. 19 - 20.

30

597 693 525 935 573 617

442 796 492 948 555 132 616 573

456 905 441 308 436 279

321 034 368 508 348 477 428 206

152 329 193 163 239 992

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000 0

199 396

Graf 4: Výroba (osobní automobily) Škoda Auto v letech 1993 – 2010.

Zdroj: AIA 38 Škoda Auto je jiţ tradičně největší český exportér. Za rok 2010 se podílela na celkovém vývozu ČR 7,23%, přičemţ v rámci AIA byl její podíl 38,10%. Tabulka 1: Podíl exportu Škoda Auto v letech 2005-2010.

2005 2006 2007 2008 2009 2010 Podíl na exportu ČR (%)

8,78

7,07

7,48

7,5 6,98 7,23

Podíl na exportu v rámci AIA (%) 44,53 36,57 37,09 40,1 36,6 38,1 Zdroj: AIA 39

2.3.

Vliv na průmyslovou výrobu ČR

Páteří automobilového průmyslu je nejen výroba vozidel, ale také výroba dílů a příslušenství. Aktuálně z členské základny 157 subjektů AIA tvoří 8,92% výrobci vozidel a nástaveb (14 subjektů), 73,25% výrobci příslušenství a dílů (115 subjektů) a 17,83% pokrývají ostatní subjekty (28 subjektů). 40 Je zřejmé, ţe vývoj automobilového průmyslu má vliv na růst průmyslové výroby ČR. V roce 2010 se firmy zapojené do AIA podílely na průmyslové výrobě celkem 20,41% (podíl na průmyslové výrobě ČR u firem nad 20 zaměstnanců). Jedná se zatím o nejvyšší podíl na průmyslové činnosti od roku 1993, kdy tato hodnota byla 6,68%. Od roku 1993 došlo tedy přibliţně k trojnásobnému zvýšení tohoto podílu. Přes 10% podílu na průmyslové činnosti ČR se výroba firem AIA dostala v roce 1997, kdy se jednalo o 10,59%. Trţby firem AIA za rok 2010 pak činily 600.837,5 mil. Kč (nárůst oproti 38

STATISTIKA AIA (2011), s. 126.

39

AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE (2007, 2009, 2011), s. 20,15,33.

40

AUTOSAP: < http://www.autosap.cz/default2.asp?page={AA5259CF-5C40-4A96-BAE7-

C805CB7ACC66}> [online]. [cit. 2011-08-01].

31

roku 2009 o 16,56%), dle odhadu AIA se pak podíl členských subjektů AIA na tvorbě HDP ČR pohybuje v rozmezí 7,8% – 8,3%. 41 Dle výsledků AIA se odhad za celý automobilový průmysl pohybuje na 21,2% podílu na průmyslové výrobě (trţby 705.268,85 mil. Kč). Při komparaci roků 2010 a 2009 vidíme, ţe došlo k růstu o 16,32%. Viz následující tabulka. Tabulka 2: Trţby automobilového průmyslu za 2010 a 2009.

Trţby

2010 (mil. Kč)

Firmy AIA

2009 (mil. Kč)

600 837,50

515 485,80

Dalších 32 firem

24 536,01

22 176,21

Ostatní firmy (odhad)

79 895,34

68 633,66

705 268,85

606 295,67

CELKEM AP ČR

Zdroj: AIA 42 Lze konstatovat, ţe v historii evidence AIA došlo v ČR k 3 zásadním propadům (vyjádřeno objemem trţeb pouze za subjekty AIA). Nejsilnější pokles byl zaznamenán mezi lety 1993 a 1994 v hodnotě 15,38%, dále mezi lety 2007 a 2008 nastal pokles o 5,73%, který vygradoval mezi lety 2008 a 2009 v další propad o 14,67%. Historické mezníky, roky 1994 a 2009, lze tedy povaţovat za nejkritičtější pro český automobilový průmysl. Opačně tomu bylo v letech 2005 a 2006. V roce 2005 byl pozorován nárůst trţeb o 19,04% a roku 2006 o 22,13%. 43 Souhrnná výroba vozidel od 90. let Souhrnná výroba vozidel v ČR zahrnuje kategorie: osobní, uţitková, nákladní, autobusy, motocykly a přípojná vozidla. Zatímco v 90. letech u nás byla výrazná i produkce vozidel uţitkových, nákladních a motocyklů, nyní se jejich podíl stále redukuje. Naopak prudce došlo k navýšení výroby osobních automobilů, která je navíc podpořena investicemi ze zahraničí. Kategorie osobních vozidel byla ostře sledována vzhledem k překonání hranice 1.000.000 vyrobených automobilů za rok. K tomu došlo v roce 2010 a zaznamenaný nárůst dosáhl 9,53%. Ve srovnání s rokem 2009 došlo dále v roce 2010 k nárůstu výroby nákladních vozidel o 29,23%. Taktéţ je velmi potěšující hodnota vzrůstu

41

AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE (2011), s. 23 – 24.

42


43


32

produkce u motocyklů o 4,41%, uţitkové kategorie o 3,58% a přípojných vozidel o 1,45%. Na druhou stranu byl pozorován pokles u produkce autobusů, která se sníţila o 11,60%. Tabulka 3: Souhrnná výroba vozidel v ČR od roku 2005.

Kategorie Osobní Uţitková Nákladní Autobusy Motocykly Přípojná CELKEM Rok 2005 596 774 1 220 2 050 2 198 1 607 2 445 606 294 2006 848 799 1 077 1 993 2 948 1 015 1 993 857 825 2007 925 060 6 238 3 168 3 182 2 140 2 330 942 118 2008 934 046 6 288 2 737 3 496 1 561 2 424 950 552 2009 976 435 2 650 1 091 3 067 749 761 984 753 2010 2 745 1 410 2 711 782 772 1 077 938 1 069 518 Zdroj: AIA 44 V roce 2006 došlo k výraznému nárůstu ve výrobě osobních vozidel (o 42,23%) oproti předchozím rokům a to především díky plné produkci nové kolínské automobilky TPCA, které je pak dále podrobněji věnována praktická část mé práce. V tabulce číslo 3 můţeme vidět konečnou produkci za rok 2010, která je rekordních 1.077.938 vozidel. Na dosaţení hranice 1.000.000 vyrobených osobních vozidel v ČR za rok 2010 se nejvíce podílela Škoda Auto s 53%, podíl TPCA se blíţil k 30% (přesněji 28%), HMMC Nošovice participovala s téměř 19%. 45 Tabulka 4: Přehled výroby a odbytu vozidel 2010.

Kategorie Osobní Lehké uţitkové Motocykly Autobusy Nákladní Návěsy + přívěsy

Výroba 1 069 518 2 745 782 2 711 1 410 772

Prodej tuz. 63 945 505 85 530 279 462

Export 1 191 738 2 313 696 2 465 1 281 523 Zdroj: AIA 46

Jak můţeme pozorovat v tabulce číslo 3 a 4, souhrnná výroba za rok 2010 je z drtivé části tvořena výrobou osobních vozidel, konkrétně se jedná o 1.069.518 kusů, coţ představuje 99,22% produkce. Je nutno si uvědomit, ţe hodnotu exportu silně ovlivňuje prodej vozidel značky Škoda Auto vyrobených v zahraničí. Na území našeho státu aktuálně působí 4 výrobci osobních automobilů (Škoda Auto a.s., TPCA Czech s.r.o., HMMC s.r.o., Kaipan s.r.o.), přičemţ drtivá většina vyrobených vozidel jde na export.

44


45


46


33

Ovšem malou raritou je ryze česká společnost Kaipan (obec Smrţovka, okres Jablonec nad Nisou), jejíţ produkce (za rok 2010 – 54 kusů)

47

sportovních automobilů míří 100%

do tuzemska.

2.4.

Vliv na export ČR

U subjektů zapojených do AIA byl v roce 2010 zaznamenán nárůst exportu o 69,59 mld. Kč oproti roku 2009, to znamená vzrůst o 17%, avšak podíl na exportu za celou ČR se mírně sníţil (propad z 19,07% na 18,97%). 477 321,90 2 515 865

407 734,40 2 138 623

460 729,40 2 473 736

1000000

498 478,80 2 479 234

2000000

414 783,20 2 144 573

3000000

350 509,60 1 868 586

Graf 5: Podíl firem AIA na celkovém exportu ČR (v mil. Kč).

Export AIA Export ČR

0 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Zdroj: AIA 48 Za rok 2010 byl tedy vykázán podíl tuzemského automobilového průmyslu na celkovém exportu ČR 18,97%. Nicméně při započtení údajů od dalších 32 firem, které dodaly AIA potřebné údaje, a po odhadu za ostatní firmy autoprůmyslu je tento podíl v hodnotě 22,09%. Tabulka 5: Export automobilového průmyslu za 2010 a 2009.

Export 2010 (mil. Kč) 2009 (mil. Kč) Firmy AIA 477 321,90 407 734,40 Dalších 32 firem 18 884,08 16 602,42 Ostatní firmy (odhad) 59 503,58 50 973,15 CELKEM AP ČR 555 709,56 475 309,97

Zdroj: AIA 49

Největší český exportér, Škoda Auto, se za rok 2010 tedy podílela 7,23% z celkového vývozu ČR (za rok 2009 7,01%). Druhé místo zastává HMMC Nošovice s podílem 1,91% (za rok 2009 1,32%) a třetí příčka patří TPCA Czech s 1,25% (za rok

47

STATISTIKA AIA (2011), s. 5.

48


49


34

2009 2,43%). Nošovická automobilka HMMC se dostává tedy za rok 2010 před TPCA, u které se podíl na celkovém vývozu ČR sníţil přibliţně o polovinu. 50

2.5.

Vozový park ČR k 31. 12. 2010

Stav vozového parku v roce 2010 je zachycen v následujícím grafu B, tento park je tvořen celkově 7.221.943 vozidly. Dominantní postavení zaujímají osobní vozy, kde došlo od roku 2009 k růstu o 1,38%. Naopak nejmenší část vozového parku tvoří autobusy, celkem 19.653ks. V roce 2009 tvořilo vozový park 7.119.323 vozů, došlo tedy ke zvýšení vozového parku o necelé 1,5%. Graf 6: Vozový park ČR (srovnání k 31. 12. 2009 a 31. 12. 2010).

A) 2009

924 710

151 352

Osobní Užitková

903 346

Autobusy 19 943

Motocykly

684 920

Přípojná vozidla 4 435 052 Traktory

B) 2010

946 938

153 289

Osobní Užitková

924 291

Autobusy 19 653

Motocykly

681 540

Přípojná vozidla 4 496 232 Traktory

Zdroj: AIA 51

50

AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE (2010, 2011), s. 21, 33,

51

AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE (2011), s. 162 - 163.

35

2.6.

Postavení automobilového průmyslu ČR v celosvět. měřítku 52

Dle informací OICA o světové výrobě osobních automobilů za rok 2010 dosáhla produkce 58,4 milionů kusů (o 21% více oproti roku 2009). V asijských zemích byla produkce osobních vozidel nejvyšší, celkem 32.712.308 ks. Jednotlivé podíly zachycuje následující graf. Graf 7: Světové podíly automobilového průmyslu (k 31. 12. 2010).

18,17% Asie 25,82%

56,01%

Evropa Ostatní země

Zdroj: AIA ČR v celosvětovém ţebříčku zaujímá 14. příčku (produkce 1.069.518 ks). Na prvním místě se umístila Čína (produkce 13.897.083 ks), druhé místo patří Japonsku (produkce 8.307.382 ks) a třetí pozici obsadilo Německo (5.552.409 ks). V pohledu pouze na evropský kontinent (vyjma Ruska) ČR zastává 5. místo (před ní Německo, Francie, Španělsko a Velká Británie) s podílem na celkové evropské produkci 7,1%. Budeme-li brát v potaz pořadí zemí světa výroby osobních automobilů v přepočtu na 1.000 obyvatel, pak ČR spadá do TOP skupiny, jelikoţ jí náleţí 2. místo velmi těsně za Slovenskem (na 3. příčce pak Slovinsko). Z uvedeného vyplývá, ţe výroba vozidel v kolínské TPCA přispěla k prohloubení specializace v automobilovém průmyslu ČR. TPCA zaujímá téměř 30% podíl na celkovém objemu výroby osobních automobilů v zemi. Mezi další významné aktivity, které TPCA iniciovala na poli AIA je snaha o zvýšení zájmu studentů o technické obory. Projekt „Auta nás baví“ tak pomáhá předcházet potenciálnímu problému nedostatku technicky kvalifikovaných pracovníků.

52

Podkapitola – Postavení automobilového průmyslu ČR v celosvětovém měřítku zpracována na základě:

AUTOSAP: Tisková informace č. 13 (2011), s. 1-3.

36

3.

Projekt TPCA

3.1.

Společnost TPCA

Úspěch je v současném ekonomickém prostředí, navíc ve stále doznívající hospodářské recesi, závislý na řadě faktorů. Jedním z těchto faktorů je rychlá reakce na poţadavky trhu, tedy tzv. „nezaspat“. Myšlenku nové moderní automobilky lze spojit s potřebou společnosti malých automobilů třídy B-O. Tyto automobily by měly slouţit svým spotřebitelům zejména jako druhé či třetí vozidlo v rodině do městského provozu. Projekt TPCA se rodí v představách svých zakladatelů jiţ v roce 2000, přičemţ provoz je zahájen o 5let později (28. 2. 2005). Zaloţení tohoto podniku je stvrzeno smlouvou dne 8. 1. 2002 mezi japonským a francouzským automobilovým gigantem. Podepsána je forma spolupráce typu joint-venture, kterou české právní prostředí nezná. Ve své podstatě se jedná o společný podnik, kontrolovaný více subjekty. Těmito společnostmi jsou Toyota Motor Corporation a PSA Peugeot Citroën. 53

3.2.

Výstavba na zelené louce

Na Japonsko, jakoţto investora, je třeba nahlíţet opravdu jako na velmi obezřetné a opatrné. Oproti jiným investorům (evropským i americkým) se na rozhodnutí investování a usazení v určitém místě, které je navíc neznámým teritoriem, připravují zvláště delší dobu. Jestliţe se však rozhodne uskutečnit danou investici, nejedná se o krátkodobé působení, ale vstup do určitého teritoria je pak krokem dlouhodobým. Japonci upřednostňují, při své kapitálové expanzi do zahraničí, investiční akce „na zelené louce“, při kterých si mohou vše od prvopočátku zorganizovat a uspořádat dle svých představ. 54 Lze konstatovat, ţe i zrození automobilky TPCA je typickým příkladem „výstavby na zelené louce“ (příchod zahraničních investorů a výstavba nového podniku). V prosinci roku 2001 byla vybrána lokalita budoucího komplexu pro výrobu automobilů a tím se stala oblast ve Středočeském kraji, Kolín. Výstavba započala 10. dubna 2002 a její ukončení proběhlo jiţ v roce 2003, následující rok 2004 byly nainstalovány technologie a zkušební provoz byl spuštěn v září téhoţ roku. Dále bylo důleţité PZ Kolín – Ovčáry napojit na dopravní infrastrukturu, především na ţeleznici, stejně tak na dálniční síť a dokončit

53

TPCA: [online]. [cit. 2011-06-27].

54

Mezinárodní politika: Japonští investoři a Česká republika (03/2006), s. 18 - 19.

37

dálnici D11 na Hradec Králové. Vlastní výroba byla zahájena 28. února 2005, tedy přibliţně 3 roky probíhala výstavba a příprava celého areálu, neţ byla výroba spuštěna. 55 Královské město Kolín se nachází na východě Středočeského kraje, rozkládá se po obou březích řeky Labe a zaloţeno bylo roku 1257, staré je tedy přes 750 let. Přibliţně jej obydluje 30.000 osob a jeho rozloha je cca 3.500 ha. Historikové se domnívají, ţe název města Kolín pochází ze staročeského slova – koliti, coţ znamenalo zatloukat kolíky. Díky tomuto zatloukání kolíků se totiţ zpevňovala půda proti záplavám, které byly časté při soutoku Klejnárky a Labe (dnešní oblast Starého Kolína). 56 Mapa 1: Místo lokalizace TPCA (Kolín – Ovčáry).

Zdroj: ČSÚ 57

3.3.

CzechInvest

Není náhoda, ţe byl projekt TPCA realizován právě v ČR. Největší snahu a píli na vyjednávacích procesech projevila agentura CzechInvest, která zastává roli starání se o podporu podnikání a investic v ČR. V době vzniku projektu TPCA se jednalo zatím o největší a nejúspěšnější projekt CzechInvestu (investice 650 mil. Euro). 58 Důvody pro výběr lokality ČR - Kolín jsou naprosto opodstatněné. ČR je vnitrozemským státem leţícím ve střední Evropě, tedy s odpovídající strategickou polohou: 59 blízkost důleţitých trhů; napojení na významné dopravní tepny; automobilová tradice (Mladá Boleslav); 55

TPCA: Tisková informace, 5 let TPCA v ČR (2007), s. 2 – 5.

56

MÚ KOLÍN: [online]. [cit. 2011-06-27].

57

ČSÚ: [online]. [cit. 2011-06-27].

58

TPCA: Tisková informace, 5 let TPCA v ČR – kompletní verze (2007), s. 2.

59


38

proinvestiční vládní politika. V souhrnu můţeme říci, ţe CzechInvest je agenturou starající se o zahraniční investice. Vytváří „dobré jméno“ ČR (př. nemáme tak vysoké platy, ale za to je u nás mnoho vzdělaných lidí). Tato státní příspěvková organizace při Ministerstvu průmyslu a obchodu ráda poradí i s lokalizací daného závodu, je nápomocná ohledně českých zákonů, snaţí se v rámci tzv. péče „aftercare“ komunikovat s investory i po realizaci projektu (př. pomůţe s výběrem místa ubytování zaměstnanců). Naposledy se tým CzechInvestu zúčastnil propagace českého automobilového průmyslu v australském Melbourne, kde proběhla mezinárodní konference začátkem července 2011 s názvem „Australian Automotive Week 2011“. Z evropských států do Austrálie zamířila pouze česká výprava, která do svých argumentů vhodnosti umístění investice právě v ČR přidala i moţnost čerpání z fondů EU. 60

3.4.

Podmínky projektu TPCA

Nový projekt TPCA do českého prostředí vnesl jistá očekávání. „Český stát a konsorcium firem Toyota a PSA Peugeot Citroën uzavřeli Memorandum o porozumění, ve kterém se automobilky zavázaly vytvořit více neţ 3.000 pracovních míst. Česká strana přislíbila vybudovat potřebnou infrastrukturu, zázemí pro zaměstnance a poskytnout investiční pobídku ve výši 15% z investice.“ 61 Tyto závazky byly naplněny jiţ po prvních 5letech, roku 2007. Plnění závazků TPCA V rámci projektu TPCA byla postavena „z brusu“ nová a moderní automobilka, v hodnotě 21 mld. Kč, která jiţ v roce 2007 zaměstnávala zhruba 3.500 osob. Navíc v dodavatelském propojení vzniklo přibliţně dalších 7.000 pracovních pozic u společností, které nově přišly do ČR či svou dosavadní výrobu navýšily (80% dílů pro produkci TPCA je dodáváno z ČR). 62 Plnění závazků ČR a města Kolín Z pozice české strany byla připravena a dokončena průmyslová zóna Kolín – Ovčáry (jak pro investora TPCA, tak i jeho dodavatele). Proběhlo její napojení 60

CZECHINVEST:
prumysl-v-australii> [online]. [cit. 2011-06-27]. 61


62

TPCA: Tisková informace, 5 let TPCA v ČR – kompletní verze (2007), s. 4 – 6.

39

na ţeleznici, dále byly opraveny silnice II/125 a II/328, které jsou nezbytné pro spojení s dálniční sítí. Taktéţ byla v rámci závazku dokončena hradecká dálnice D11. Určité problémy nastaly s výstavbou bytů v počátcích působení TPCA, kdy vzhledem k nedodrţení termínů města Kolín (850 bytů v polovině roku 2005 nebylo připraveno), zaměstnanci odcházeli, protoţe neměli kde důstojně bydlet. Avšak v roce 2007 jiţ byly všechny závazky splněny. 63

3.5.

Aktuální situace TPCA

V současné době zaměstnává TPCA okolo 3.000 zaměstnanců, z nichţ kolem 70% pochází přímo z kolínského regionu. V TPCA se střídají 3 pracovní týmy a výroba probíhá ve 2 směnném provozu (denní/noční). Továrna vyrábí 3 typy vozů – Toyota Aygo, Peugeot 107 a Citroën C1. Denně TPCA vyrobí přibliţně 1.000 vozů. V listopadu 2008 došlo k určité inovaci stávajících modelů (nový „facelift“). Areál závodu zabírá 124ha. 64 Struktura TPCA Prezidentem společnosti, reprezentující japonskou část, je od počátku roku 2010 Satoši Tačihara, který ve funkci vystřídal tehdejšího prezidenta Jasuhira Takahaši. Funkci výkonného prezidenta (z PSA) do června tohoto roku zastával Bernard Million-Rousseau, jeho nástupkyní je od letošního července Patrice Le Guyader. Personální změny nastaly i na české straně, kde viceprezident pro výrobu, Ing. Jiří Černý rezignoval letos v červnu ze své funkce. Jeho pozici tak jiţ přes 2 měsíce nikdo nezastává. 65 Dle struktury podniku můţeme TPCA rozdělit na výrobu, údrţbu a administrativu. Pod výrobu spadají oddělení jako např. řízení výroby, kontrola kvality, výroba karoserie, lakovna a jiné. V administrativě pak najdeme oddělení personální, informační systémy, účetnictví a finance, podnikové záleţitosti. Významnou roli v projektu TPCA zaujal CzechInvest, který „přilákal“ nové investory do naší země. Dále v roce 2001 vyhodnotil lokalizaci v Ovčárech za nejvhodnější. I přes některé počáteční problémy, způsobené především časovým zpoţděním ve výstavbě bytů pro TPCA, byla výroba spuštěna v plánovaném termínu roku 2005. 63


64

TPCA: [online]. [cit. 2011-06-27].

65

TPCA: Tisková informace (06/ 2011), Změny ve vedení TPCA Kolín, s. 1.

40

4.

Ekonomický vliv

4.1.

Bilance zahraničního obchodu ČR

Ekonomický dopad vstupu TPCA do ČR lze prvně spatřovat při pohledu na dlouhodobý vývoj zahraničního obchodu, kdy se bilance za rok 2005 změnila oproti předchozím létům na obchodní přebytek ve výši 38.624 mil. Kč. V předchozím období se bilance dlouhodobě utápěla v obchodním schodku, proto můţeme konstatovat, ţe vstup TPCA zajistil ČR jisté oţivení vývozu. Tabulka 6: Vývoj zahraničního obchodu (ČR).

BILANCE (mil. Kč)

66

2001 -117 415

2002 -70 811

2003 -69 793

2004 -26 438

2005 2006 38 624 42 967 Zdroj: ČSÚ 67

S pohledem na strukturu vývozu Středočeského kraje lze dále vyvodit, ţe zahájení výroby v kolínské TPCA od roku 2005 mělo vliv na export kraje, který se tehdy zvedl o 18 mil. Kč. TPCA v prvním roce produkce vyrobila 1/3 vozů ze své moţné výrobní kapacity (přibliţně 100 tis. aut). Za rok 2006, kdy jiţ TPCA naplno vyuţila své výrobní kapacity, se vývoz v kraji zvedl ještě téměř o 25 mil. Kč. Tabulka 7: Komoditní struktura vývozu Středočeského kraje (běţné ceny, v mil. Kč.).

Středočeský kraj Vývoz celkem Vývoz strojů a dopravních prostředků

4.2.

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 342 530 377 143 417 807 496 549 481 231 429 231 487 218 235 592 253 694 278 567 341 030 327 336 281 051 313 997 Zdroj: ČSÚ 68

HDP

Odraz nástupu TPCA je patrný i na HDP za Střední Čechy. Výrazný skok v HDP můţeme vidět právě v roce 2006, coţ, jak jiţ bylo zmíněno, je období nastolení výroby v plné kapacitě. Byl zaznamenán nárůst o 37 mil. Kč.

66

Rozdíl mezi hodnotou vývozu a dovozu ČR.

67

ČSÚ: [online]. [cit. 2011-08-03].

68

ČSÚ (Vývoz jednotlivých krajů ČR za 2004 – 2010):
09> [online]. [cit. 2011-08-03].

41

Tabulka 8: Vývoj HDP ve Středočeském kraji.

ROK HDP (mil. Kč) HDP/1 ob. (Kč)

4.3.

2004 298 308 262 192

2005 308 728 268 429

2006 345 943 296 556

2007 381 062 321 021

2008 396 663 325 996

2009 393 223 317 199 Zdroj: ČSÚ 69

Nezaměstnanost, mzdy

Nezaměstnanost Příchod TPCA do Kolína výrazným způsobem přispěl ke sníţení nezaměstnanosti v okrese Kolín. Jak demonstruje následující tabulka, okres Kolín nepatří ani k průměrným v rámci Středočeského kraje, nezaměstnanost je zde za posledních 8 let stále vyšší neţ v kraji. Jistou dynamiku můţeme sledovat v komparaci se Středočeským krajem, kdy si Kolín v roce 2008 polepšil oproti roku 2004 o 2,95% (9,10% - 6,15%), zatímco Středočeský kraj průměrně sníţil nezaměstnanost o 2,38% (6,85% - 4,47%). Situace zaměstnanosti

se

tedy

po

lokalizaci

automobilky

v okrese

příznivě

zlepšila.

TPCA započala výrobu v roce 2005, jiţ tehdy Kolín vykázal sníţení nezaměstnanosti o 1,17%, ovšem za rok 2006 nastalo další sníţení počtu nezaměstnaných o 1,85% a tento trend se nesl aţ do podzimu 2008, kdy ČR dostihla světová hospodářská krize. Za první čtvrtletí roku 2011 Kolín vykázal míru nezaměstnanosti blízkou k průměru ČR. Tabulka 9: Vývoj nezaměstnanosti dle ČR, Středočeského kraje a okresu Kolín. Nezaměstnanost (%)

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010 31.3.2011

ČR

10,31

9,47

8,88

7,67

5,98

5,96

9,24

9,57

9,21

Středočeský kraj

7,43

6,85

6,25

5,32

4,25

4,47

7,01

7,73

7,52

Kolín

10,23

9,10

7,93

6,08

5,49

6,15

9,07

10,37

9,87

Zdroj: ČSÚ 70

Mzdy Podíváme-li se na vývoj mezd ve Středočeském kraji a jeho okresu Kolín, tak nejzajímavější je porovnání meziročního indexu Kolínska 2003 – 2004, kdy v oblasti Kolín – Ovčáry probíhaly veškeré přípravné a stavební práce k zahájení výroby. (Bohuţel statistické údaje o mzdách v okresech po roce 2005 ČSÚ jiţ nezveřejnil.) 69

ČSÚ (Regionální účty v krajích ČR):

[online]. [cit. 2011-08-03]. 70

ČSÚ (Statistický bulletin – Středočeský kraj za 2003 – 2011)

[online]. [cit. 2011-06-27].

42

Vzhledem k tomu, ţe v počátcích výroby TPCA nebyla výše mzdy na dělnických pozicích nijak převratně zajímavá (hrubá mzda okolo 17.000Kč), tak se působení TPCA odrazilo ve statistikách minimálně. (Plánem bylo zaměstnat osoby ze strukturálně postiţených oblastí, jako např. z Moravskoslezského kraje, a zejména nezaměstnané osoby, které práci opravdu hledají. Silnou stránkou TPCA se měla stát nabídka městských bytů a pestrý systém ostatních benefitů.) Tabulka 10: Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance v okrese Kolín (bez podniků do 20 zaměstnanců).

Středočeský Meziroční Kolín Meziroční kraj (Kč) Index (Kč) Index 2000 2001 2002 2003 2004 2005

13 429 14 407 15 534 16 568 17 704 18 634

107,28 107,82 106,66 106,86 105,25

12 417 13 476 14 587 15 573 16 830 17 734

108,53 108,24 106,76 108,07 105,37 Zdroj: ČSÚ 71

Tabulka 11: Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy za Středočeský kraj (přepočtené osoby, bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců).

ROK Hrubá mzda (v Kč) Meziroční Index

2004 18 225 -

2005 19 185 105,3

2006 20 428 106,5

2007 22 316 109,3

2008 23 735 106,4

2009 24 461 103,1 Zdroj: ČSÚ 72

Jak naznačuje vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy ve Středočeském kraji, rok 2007 byl opravdu nejzajímavějším i ve vývoji mezd v TPCA. K 1. 4. 2007 byla průměrná hrubá mzda ve výrobě TPCA 23.100Kč a na konci roku se ještě zvýšila na 26.200Kč, tedy jiţ výrazně ovlivnila statistiky mezd ve Středočeském kraji. 73 Mzdy v TPCA za rok 2007 pak dále prošly významným navýšením v oblasti benefitů, viz následující tabulka.

71

ČSÚ: Vlastní zpracování na základě - Statistická ročenka Středočeského kraje za období 2003 – 2006.

72

ČSÚ (Statistický bulletin – Středočeský kraj za 2004 – 2009, zaměstnanost a mzdy.)

[online]. [cit. 2011-08-03]. 73

TPCA: [online]. [cit. 2008-12-03]. + [cit. 2011-08-

03]. + TPCA: Tisková informace, 5 let TPCA v ČR – kompletní verze (2007), s. 2 – 5.

43

Tabulka 12: Průměrná hrubá mzda TPCA na nejzákladnější dělnické pozici po zkušební době.

(Kč) Tarifní mzda Prémie + příplatky Celkem Z-Konto

2 006 14 850 2 930 17 780 350

2 007 16 800 3 200 20 000 3 000

2 008 18 000 3 500 21 500 3 000

2 010 18 820 3 630 22 450 3 000 Zdroj: TPCA 74

Je potřeba si uvědomit, ţe toto vyčíslení mzdy je pro nejniţší dělnickou pozici (= team member 1), coţ znamená, ţe průměrná mzda ve výrobě je dokonce ještě mnohem vyšší. Od dubna 2011 je průměrná mzda ve výrobě TPCA 28.600Kč

75

hrubého,

coţ spolehlivě převyšuje průměrnou hrubou mzdu za první čtvrtletí roku 2011 Středočeského kraje, která činí 22.577Kč. 76

4.4.

Výroba TPCA

Fáze výroby TPCA Při pohledu na vývoj výroby TPCA v následující tabulce je potřeba si „ţivot TPCA“ rozdělit na různá časová období. Tabulka 13: Roční produkce TPCA.

2005 ROK Výroba (ks.) 103 819

2006 293 650

2007 308 478

2008 324 289

2009 332 489

2010 295 712 Zdroj: TPCA 77

Spuštění výroby (2005) Výroba byla zahájena 28. 2. 2005, tehdy v továrně pracoval jen jeden tým v jednosměnném provozu. K posílení výroby druhým týmem došlo v červnu téhoţ roku a jiţ bylo moţné pracovat na dvě směny. Třetí tým pak doplnil řady zaměstnanců v říjnu 2005. Prvními malými narozeninami se pak stal 19. prosinec 2005, kdy z výrobní linky sjel stotisící automobil. (Je třeba upřesnit způsob práce v TPCA. Pracuje se na 2 směny (denní/noční). Tyto 2 cykly postupně naplňují 3 týmy pracovníků – př. tým A má „denní“, tým B jde na „noční“, tým C má volno.) 78

74


75

TPCA: Tisková informace (05/2011), TPCA zvýší tarifní mzdy o 2,8%, s. 1.

76

ČSÚ: [online]. [cit. 2011-08-03].

77

TPCA: Tisková informace, TPCA vyrobila za rok téměř 300 tisíc vozů (01/2011), s. 1.

78


44

Dosaţení plné výroby (2006 – 2007) TPCA původně předpokládala, ţe plné výroby bude dosaţeno přibliţně v polovině roku 2006, ale nakonec k ní došlo jiţ v 1. čtvrtletí zmíněného roku. Dalším výrobním výročím je tentokrát 23. duben 2007, kdy bylo vyrobeno jiţ půl milionté vozidlo (pětidvéřová červená Toyota Aygo 1.0, benzín, převodovka manuální). 79 Období hospodářské krize (2008 – 2009) Rok 2008 byl rokem velkých změn v TPCA. Síla a schopnosti zaměstnanců byly směřovány do spuštění výroby modifikovaných modelů kolínských „trojčat“. Vozidla s novým faceliftem (vizuálním vzhledem) začala být vyráběna na podzim 2008. Výrobu miliontého vozidla TPCA oslavila v zimě téhoţ roku. V jedenáctém ročníku „Podnik roku 2008“ v českém automobilovém průmyslu vyhlašovaném AIA obsadila TPCA 2. místo. První příčku získal výrobce autobusů Iveco Czech Republic. Hlavními kritérii jsou hospodářský výsledek před zdaněním, přidaná hodnota na pracovníka, meziroční změna trţeb v prodeji vlastních výrobků a dále trţby za prodej vlastních produktů. 80 Dalším významným faktorem byl počátek bujení hospodářské krize (podzim 2008). Avšak v této době TPCA proţívala slavné období, jelikoţ poptávka právě po jejích ekologických a ekonomických vozech extrémně rostla. Přestoţe pak rok 2009 nepřinesl období jistoty, TPCA zvládla flexibilně reagovat na situaci trhu, tehdy výroba dosáhla rekordních 332 tis. vozidel. Zvýšený zájem o auta TPCA významně podpořilo zavedení tzv. šrotovného v klíčových odbytových oblastech jako bylo Německo, Velká Británie či Francie. V ČR bylo tzv. šrotovné zavedeno na podzim 2009. Koncem roku 2009 viceprezident TPCA, Bernard Million-Rousseau, okomentoval předešlý rok slovy: „Máme štěstí, ţe vyrábíme produkt, který odpovídá trendu doby a potřebám trhu – malé, ekonomické, ekologické a kvalitní auto. Jako jedni z mála jsme nebyli nuceni přistoupit k propouštění. Díky našim zaměstnancům a jejich svědomité práci si vedeme dobře.“ 81 2010 - 2011 Pokles objednávek moderního kolínského závodu a jeho celkovou situaci lze nejlépe popsat slovy současného prezidenta společnosti, Satoši Tačiharou: „S poklesem 79

TPCA: Tisková informace, Automobilka TPCA vyrobila půlmiliontý vůz (04/2007), s. 1.

80

TPCA News (05/2009), s. 2.

81

TPCA News (11/2011), s. 2.

45

objednávek se naše automobilka setkává poprvé, a to je moţná důvodem, proč někteří z nás mohou pociťovat nejistotu. Rád bych ale zdůraznil, ţe sníţení objemu výroby patří k ţivotu kaţdé firmy. Jak uţ bylo několikrát řečeno, v této situaci musíme ukázat, co v nás je, a prokázat naši flexibilní reakci na objednávky našich mateřských společností. Toto období vnímám i jako velkou výzvu a prostor naučit se nové věci, a získat cenné zkušenosti, díky kterým budeme schopni společně vybudovat ještě silnější společnost s motivovanými zaměstnanci.“ 82 Pro udrţení zisku i v období poklesu výroby, bylo potřeba se plně soustředit nejen na kvalitně odvedenou práci, ale také na docílení nových úspor ve výrobě. Viz obrázek níţe. Aby nedocházelo ke stání linky, došlo k jejímu zpomalení (nový tact time 70 sekund místo původních 56 sekund). Obrázek 3: Kaizen ve skladu oceli.

Zdroj: TPCA 83 I přes sníţený zájem o automobily z Kolína TPCA za rok 2010 udrţela hrubý zisk 1,4 mld. Kč (v roce 2009 hrubý zisk 1,443 mld. Kč). Klíčovými trhy pro odbyt kolínské výroby jsou Francie (25%), Itálie (16%), Velká Británie (15%), Nizozemsko (15%) a Německo (10%). 84 Japonské zemětřesení ze začátku března 2011 dle prezidenta TPCA, Satoši Tačihary, zatím neohrozilo výrobu v Kolíně. TPCA nyní pouţívá díly z náhradní výroby. „Máme další závody v Evropě, kde můţeme potřebné díly vyrábět v náhradní výrobě. Pokud by ale výpadky v dodávkách dílů trvaly déle, pak by společnost potíţe v evropských závodech mohla mít.“ 85 82

TPCA News (09/2010), s. 3.

83

TPCA News (11/2010), s. 10.

84

TPCA News (04/2011), s. 2.

85

TPCA News (04/2011), s. 2.

46

Rok 2011 bude opět jedním ze zlomových. Management TPCA chce zkontaktovat hlavní dodavatele a probrat s nimi rozvojový plán, chystá se další inovace vyráběných vozidel a také dojde k dalšímu zpomalení taktu linky. 86 Komparace výroby TPCA, HMMC a Škoda Auto (2005 – 2010) HMMC Nošovice Pro následující výklad je třeba doplnit informace o vzniku automobilky, která byla lokalizována do Moravskoslezského kraje. Slavnostní zahájení výroby v Nošovicích se uskutečnilo 10. 11. 2008 (výroba modelu Hyundai i30). Plán výroby HMMC pro následující rok (2009) byl stanoven na 185 tis. vozidel, který měl vyhovovat kapacitě továrny 200 tis. aut. HMMC plánuje naplnit výrobní kapacitu aţ 300 tis. vozidel ročně, přičemţ se počítá se zaměstnanci v počtu 3.400. Nyní je v automobilce zaměstnáno okolo 2.500, z toho 96% Čechů (převáţně z Moravskoslezského kraje). V HMMC se pracuje ve 2 týmech, na podzim tohoto roku by mělo dojít k rozšíření o poslední 3. výrobní tým. 87 Stejně jako TPCA, tak i HMMC zřídila nadační fond, ve kterém plánuje podpořit místní region ve výši 20 mil. Kč. Pro letošní rok bylo podpořeno 14 projektů v oblastech Frýdek Místek a Nový Jičín v celkové výši 2.146.500 Kč. Administrativní správa fondu je svěřena Nadaci Open Society Fund Praha. 88 „Posláním Nadačního fondu je podpora občanské společnosti a komunitních programů, zejména ve vztahu k ochraně a zlepšení ţivotního prostředí, ale i ve vztahu k ochraně lidských práv, podpory alternativních ekonomických projektů, zvyšování vzdělanosti či prosazování transparentní veřejné správy, realizovaných na území bývalých okresů Frýdek-Místek a Nový Jičín nebo s těmito oblastmi souvisejících.“ 89 Komparace výroby Zhodnocení a srovnání výroby 3 klíčových výrobců osobních vozidel přináší pár zajímavostí. Z níţe uvedených dat je patrné, ţe nejvíce hospodářská krize postihla Škodu Auto, u které došlo k meziročnímu propadu 2008/2009 ve výrobě přibliţně o 12%. Komerční výroba v HMMC Nošovice byla zahájena začátkem listopadu 2008 a do konce roku stihla vyrobit přes 12 tisíc automobilů. Svůj plán výroby HMMC pro rok 86

TPCA News (03/2011), s. 7.

87

AUTOSAP: Zpravodaj č. 6 (2008), s. 20 – 21. + HMMC:
motor.cz/hyundai/index.php?rubrika=basic-info> [online]. [cit. 2011-08-04]. 88

Nadační Fond Hyundai: [online]. [cit. 2011-08-05].

89

Nadační Fond Hyundai: [online]. [cit. 2011-08-05].

47

2009 nenaplnila, výroba Nošovic dosáhla necelých 64% plánu. Je zřejmé, ţe oproti TPCA, která najela na třísměnný provoz do 1 roku od spuštění výroby, se HMMC potýká s řadou problémů (především díky dopadům hospodářské krize) a snad se jí alespoň do 3 let od zahájení výroby taktéţ povede nabrat a zaměstnat třísměnný tým pracovníků. I tak automobilka dosáhla dobrých výsledků za rok 2010. V období, kdy TPCA zaţívá první problémy s odbytem, tak HMMC překonává hranici 200tis. vyrobených vozidel. Tabulka 14: Výroba vozidel Škoda Auto, TPCA a HMMC (ks.).

2005 492 948 103 819 0

Škoda Auto TPCA HMMC

2006 555 132 293 650 0

2007 616 573 308 478 0

2008 597 693 324 289 12 050

2009 525 935 332 489 118 000

2010 573 617 295 712 200 135

Zdroj: AIA 90

Graf 8: Komparace výroby Škoda Auto, TPCA a HMMC (ks.). 700 000 600 000 500 000 400 000

Škoda Auto

300 000

TPCA

200 000

HMMC

100 000 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Zdroj: Tab. 14 Údaje výroby za letošní rok přináší tabulka níţe. Dá se očekávat, ţe výroba TPCA letos opět překročí hranici 300 tis. vozů. Pokud HMMC započne výrobu ve 3 týmech, můţeme čekat výrobu nad 250 tis. aut. Dle údajů o prodeji v tuzemsku je patrné, ţe Češi dávají přednost tradiční Škodě Auto (8,19%), poté HMMC (2,88%) a vůbec nejméně vyrobených aut putuje do ČR z Kolína (pouze 0,27%). Českými občany nejsou totiţ malá vozidla preferována. U nás je trend spíše zaměřen na vlastnění velkých rodinných vozů. Tabulka 15: Výroba vozidel Škoda Auto, TPCA a HMMC (ks.) v období 1. – 6. měsíc 2011.

Škoda Auto TPCA HMMC

90

Výroba v ČR 356 187 156 198 119 857

Tuzemský prodej 29 193 419 3 452

Export 425 505 155 779 116 405

AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE (2011), s. 60 – 61.

48

Zdroj: AIA 91

Dodavatelé TPCA Vozidlo vyrobené v TPCA se v průměru skládá z 2.700 dílů. Je potřeba si uvědomit, ţe díl je např. pouze 1 ks plastové příchytky, ale samozřejmě také 1 ks karoserie. Sama TPCA si v lisovně vyrobí 51 dílů, zbývajících 2.649 součástí je potřeba do TPCA dopravit. Tento úkol je obstaráván přibliţně 200 dodavateli, a z toho jich 80% pochází přímo z ČR (55% českých dodavatelů je přímo ze Středočeského kraje – především rozměrově náročné díly). Dodavatelé jsou vybráni především na základě doporučení a dlouhodobé spolupráce s mateřskými společnostmi. Dodávky dílů jsou 100% dováţeny kamionovou dopravou. Expedice vozů probíhá z 60% po ţeleznici a 40% kamiony. V dodavatelské vazbě ČR tak vzniklo navazujících 7.000 pracovních pozic. 92 Dle známého sloganu „Today, Tomorrow, Toyota!“, TPCA klade extrémní důraz na kvalitu svých vozů. Slogan lze přeloţit jako – „Dnes kvalita, zítra úspěch!“ Jenţe kvalitní automobily mohou být vyrobeny pouze z kvalitních dílů, tedy v návaznosti na spolehlivé dodavatele. Proto se TPCA zaměřuje i na rozvoj svých dodavatelů (např. v červnu 2008 pořádala TPCA seminář – Reach pro své dodavatele ohledně nových chemických předpisů EK), kaţdoročně také vyhlašuje cenu dodavatele roku. Letos byli mezi desítku oceněných dodavatelů vybráni např. AISIN Europe Manufacturing Czech, KYB Manufacturing Czech, Robert Bosch, Toyoda Gosei Czech (dodávka airbagů a volantů). 93 Jednorázové nákupy běţných věcí pro administrativu a ostatní provoz továrny jsou dodávány z blízkého okolí (taktéţ preferován Středočeský kraj, případně Praha). Např. IT komponenty – Asys Kolín, razítka – Razítka Král Kolín, knihy pro potřeby školení – Neoluxor Praha, školení IT – Gopas Praha. Popsat dodavatelský problém v TPCA lze nejlépe přímo slovy bývalého viceprezidenta pro výrobu, Jiřího Černého: „Těmi trhy jsou Francie, Německo, Itálie a VB. Zákazníci tam čekají na své vozy aţ několik měsíců. My si nemůţeme dovolit tyto zákazníky ztratit, hledáme proto cesty, jak rychleji pokrýt jejich poptávku. To je ta dobrá zpráva. Ta horší je, ţe i my jsme součástí globálního ekonomického prostředí. Krize

91


92

TPCA: Tisková informace, 5 let TPCA v ČR – kompletní verze (2007), s. 6. + TPCA: Kvalitní výrobek

jako výsledek spolupráce mezi automobilkou a dodavateli (2008), s. 3. 93

TPCA: Tisková informace (06/2008), TPCA učí dodavatele chovat se ekologicky, s. 1. + TPCA: Tisková

informace (03/2011), TPCA jiţ počtvrté ocenila nejlepší dodavatele, s. 1.

49

se nevyhýbá našim dodavatelům ani mateřským společnostem…. A co naši dodavatelé? Někteří svůj boj dokonce jiţ prohráli. Pokud se podíváte kolem sebe, zjistíte, ţe některé ze společností, s nimiţ jsme v minulosti denně komunikovali, zmizely z našeho seznamu.“ 94

Jak jiţ bylo nastíněno výše, nová automobilka byla jistým ekonomickým stimulem pro územní rozvoj. U českých dodavatelů došlo k rozšíření pracovních míst. V současnosti výše mezd v TPCA jednoznačně převyšuje mzdy v kraji, čímţ je práce v kolínské automobilce z finančního hlediska velmi zajímavá. Navíc pracovníci získávají měsíčně nad rámec mzdy další body do zaměstnaneckého konta (tzv. Z-konta), které vyuţívají na platby u místních prodejců (př. Autoškola Kulhavý, Zlatá Lékárna, Vodní Svět Kolín). I přes některé problémy, týkající se sníţeného odbytu vozidel z Kolína, TPCA za minulý rok udrţela zisk 1,4 mld. Kč.

94

TPCA News (09/2009), s. 2.

50

5.

Environmentální vliv

5.1.

Politika životního prostředí (ŽP)

V březnu 2004 byl podepsán interní dokument zabývající se přístupem k ŢP, který si klade za cíl dodrţování 3 principů: 95 neustálé zlepšování; prevence znečištění; soulad s legislativními a ostatními poţadavky. V prvním bodě se společnost zavázala k nekončící snaze o co nejšetrnější provoz továrny vůči ŢP. V současné době v závodě působí tzv. ECO týmy, jejichţ údělem je mimo běţné pracovní povinnosti i sniţování mnoţství energií. Laicky lze říci, ţe je jejich činnost zaměřena na vypnutí všech strojů a zařízení, které v době, kdy se nevyrábí auta, nemusí běţet. (V rámci neustálého zlepšování hrají svou roli i maličkosti typu zhasínaní světla, pokud odcházíme poslední z místnosti.) V kaţdém shopu je dvoučlenný eco tým (vyjma lakovny, která má 2 týmy). Vzhledem k tomu, ţe kaţdý shop je specifický, tak i kaizeny v oblasti ŢP jsou mnohdy unikátní. (Např. svařovna se zabývá úsporou vzduchu, který je třeba ke svařování, zatímco na montáţi lze šetřit energii především efektivnějším osvětlením.) Na obrázku níţe je uveden pro představu příklad, kdy došlo ke sníţení emisí CO2. Po výměně obalů pruţin došlo k efektivnímu vyuţití prostoru boxů. Původně se do bedny vešlo 90 pruţin, s novým balením však jeden box zaplní 120 pruţin. Za 4 týdny proto kamion ze španělské Barcelony sníţil počet závozů z 18 na 12. Dle propočtu TPCA došlo ke sníţení emisí o 17.200kg. 96 Obrázek 4: Enviro Kaizen – vytíţení boxů s díly.

Zdroj: TPCA 97 Druhý bod aplikuje princip prevence znečištění ŢP. TPCA se zavázala rozvíjet plán jak preventivních, tak nápravných opatření vůči zdrojům znečištění a jejich dopadů na ŢP.

95

TPCA: Politika ţivotního prostředí (2004), s. 1.

96

TPCA News (12/2010), s. 6.

97

TPCA News (12/2010), s. 6.

51

„Prevencí znečištění rozumíme systematickou kontrolu a standardizaci výrobních procesů a zařízení s dopadem na ŢP. Patří sem i výcviky a proškolení zaměstnanců, nácvik evakuace a simulovaných havarijních situací. Pokud se kdekoli v Toyotě stane havarijní situace, ostatní závody jsou informovány a musí prověřit, zda se něco podobného nemůţe stát i u nich. Tomuto opatření se říká jokoten.“ 98 V posledním bodě si je TPCA plně vědoma své odpovědnosti, která souvisí s její činností v ČR. (Dodrţování legislativy ČR, EU a dalších poţadavků společnosti Toyota Motor Europe.) Politika ŢP se zaměřuje na výcvik a školení zaměstnanců s respektováním dvou zásad, kterými jsou efektivní vyuţití energie a sniţování odpadů.

5.2.

„Zelená továrna“

Společnost TPCA buduje od prvopočátku image „zelené továrny“. Tento záměr jde „ruku v ruce“ se současným trendem celého automobilového průmyslu a jeho přístupem k šetrnému zacházení s přírodou. Navíc v dnešní ostré konkurenci, kdy „přeţijí“ opravdu jen silné podniky, hraje roli nejen kvalita aut, ale především nízká spotřeba, která je jistou přidanou hodnotou vozů. Továrna vyuţívá jedny z nejekologičtějších technologií, proces výroby šetrné k přírodě spadá navíc do systému TPS. Jiţ v listopadu 2004 získala TPCA integrované povolení IPPC. 99 V roce 2006 získal podnik certifikát BAT (Best Available Techniques), který obdrţel spolu s mezinárodním certifikátem řízení ochrany ŢP ISO 14001:2004. Certifikát ISO mohou obdrţet jen společnosti, které dlouhodobě respektují a dodrţují podstatu environmentální politiky. Tento certifikát ISO 14001 úspěšně obhájili i v roce 2008. Zelená továrna TPCA buduje své postavení na 4 základních pilířích: 100 Ekologický

Odpovědnost

produkt

vůči regionu

Ekologická

Ohleduplný

výroba

zaměstnanec

98

TPCA News (05/2009), s. 8.

99

TPCA: [online]. [cit. 2011-08-20].

100

TPCA: [online]. [cit. 2011-06-27].

101

Zdroj: 101

MICROSOFT: [online]. [cit. 2011-06-27].

52

Ekologickým produktem je malý vůz s nízkou spotřebou a nízkými emisemi. Sama TPCA ve své emisní laboratoři kaţdý měsíc náhodně vybere kolem 14 vozů, u kterých testuje hodnoty emisí. Modifikované modely z roku 2008 sníţily emise ze 108 g/km na 106 g/km, spotřeba benzínu dosahuje 4,5l na 100km (benzínový motor 1.0 litr s manuální převodovkou). Kolínská „trojčata“ jsou opravdu mimořádně úsporná. Vozy dosahují v emisních limitech Euro 4. Z 95% si zákazníci v TPCA nechávají vyrobit automobil s benzínovým motorem. Svou roli samozřejmě hrají nejen úsporné motory, ale také katalyzátory čistící plyny, dále konstrukce vozu a jeho aerodynamika, v neposlední řadě nízká hmotnost vozidla. V současné době veřejnost stále očekává nový ekologický model, který bude dosahovat v hodnotách emisí ještě méně CO2. Takzvaný „ECO model“ rozšíří nabídku současných modelů a počítá se s hodnotami emisí na 103 g/km. Proto bude vyřazen model s dieselovou jednotkou vzhledem k mizivé poptávce zákazníků. 102 Výroba šetrná k ŢP se odvíjí od činnosti TPCA během níţ ţádný odpad nemíří na skládku, 84% odpadů je recyklováno, zbytek spalováno. Dle vedení TPCA jsou monitorovány neshody v třídění odpadů menší neţ 2%. Navíc od října 2008 je přímo v areálu továrny umístěn sběrný box na drobné vyřazené elektrospotřebiče (př. baterie, mobilní telefony, kalkulačky, aj.). Tento elektro odpad obsahuje nejen škodliviny a toxikálie, ale také drahé kovy (př. zlato), kterých je moţné po recyklaci opět vyuţít. Sběrný box vyslouţilých elektro zařízení je krok přínosný všem zaměstnancům, kteří v místě bydliště nemají moţnost typ elektro odpadu vyhodit. Na konci roku 2009 TPCA nabídlo svým zaměstnancům další odlehčení od zářivek a výbojek (do 40 cm), které jiţ není třeba vozit do sběrných dvorů. Stejně jako box na drobný elektro odpad, tak box na vyslouţilé zářivky a výbojky zaměstnanci naleznou na osobní vrátnici TPCA. Vzhledem k výše uvedeným elektro aktivitám obdrţela TPCA od společnosti REMA System v říjnu 2008 právo vyuţití loga „Zelená firma“. TPCA se můţe pochlubit i vlastní čističkou odpadních vod. Princip výroby šetrné k ŢP povaţuje TPCA za článek patřící do TPS. 103 Součástí „zelené továrny“ nejsou samozřejmě jen ohleduplné výrobní technologie a hospodárné automobily, kaţdý pracovník pohybující se v TPCA je odpovědný k ŢP. Všichni zaměstnanci při nástupu do pracovního úvazku nejdříve projdou školením ohledně ŢP. Důsledně musí třídit odpad (po areálu jsou rozmístěny speciální třídící koše), šetřit 102


103

TPCA: Tisková informace (10/2008), Zapojení do projektu Zelená firma, s. 1.

53

papírem a energií, atp. (TPCA pravidelně sleduje neshodu v třídění odpadů zaměstnanci, která je v průměru do 2%.) 104 Jako příklad uvedu, ţe i veškeré smlouvy, které automobilka uzavírá, jsou tištěné na recyklovaných papírech. Dále jsou zaměstnanci pravidelně proškolováni přímo na jejich určeném pracovišti (př. nakládání s chemickými látkami, aj.). Krouţky kvality Finálová prezentace tzv. krouţků kvality probíhá vţdy jednou ročně. Jedná se o motivační soutěţ zaměstnanců, kde se týmy snaţí vyřešit určitý problém, na který při své práci narazily. Největší přidaná hodnota této týmové práce a soutěţe je především fakt, ţe se jí účastní pracovníci, kteří na daných úsecích fakticky pracují, a proto jim rozumí nejlépe. (Vítězný tým pak prezentuje svůj projekt na Evropské konferenci krouţků kvality. Např. v loňském roce jel vítězný tým TPCA do Turecka. V minulém ročníku se vítězný tým zabýval zvýšením bezpečnosti a zlepšením ergonomie na úseku ve svařovně.) Tyto projekty mají vliv i na environmentální oblast. Obrázek 5: Informační letáček krouţků kvality 2009.

Zdroj: TPCA 105 Výuka ekologie středoškoláků Navíc TPCA spolupracuje s místními školami, jak jiţ bylo zmíněno, v rámci podpory technického vzdělávání ţáci třetích ročníků Střední průmyslové školy v Kolíně mohou studovat předmět „Automatizace a robotizace ve výrobě“, ale nejen to, na výběr je i předmět „Ekologie“, pro který odborníci z TPCA (např. vedoucí shopu lakovny Robert Kiml) jiţ připravili studijní podklady. 106 104

TPCA: Tisková informace (07/2009), TPCA zakončila zelený měsíc seminářem, s. 1.

105

TPCA News (01/2009), s. 5.

106

TPCA News (04/2009), s. 6.

54

Projekt „Zapouštíme kořeny“ Další aktivitou pro začlenění výrobního areálu do okolní krajiny bylo postupné vysázení přibliţně 30 tisíc stromů a keřů v rámci akce „Zapouštíme kořeny“. Od projektu byla naplněna očekávání: 107 regenerace vzduchu zelení; vliv na směr a sílu vání větru; zlepšení prašných a hlukových podmínek v areálu TPCA; zlepšení vodního reţimu v mikroklimatu TPCA; navození lepší psychické pohody u lidí.

5.3.

Partnerství pro Kolínsko

Projekty 2011 V rámci grantového programu „Partnerství pro Kolínsko“ jsou kaţdý rok rozděleny přibliţně 4 mil. Kč. V letošním roce do oblasti ŢP poputuje 1.390.000 Kč, jednotlivě nejvyšší částku obdrţí obec Velký Osek (400tis. Kč) na projekt zřízení stálého sběrného místa odpadů. Dalšími projekty (i z minulých ročníků) jsou aktivity směřující k čištění řek, sázení zeleně, budování cyklostezek či environmentální vzdělávání. V letošním ročníku bylo podáno 30 ţádostí spadajících do oblasti ŢP, podpořeno jich bude 5. Tabulka 16: Podpořené ţádosti pro rok 2011 v oblasti ŢP.

ŢADATEL Obec Velký Osek o.s. Dobšané ZO ČSOP POLABÍ MAS Podlipansko Český rybářský svaz Veltruby

Projekt Zřízení stálého sběrného místa pro odpady ve Velkém Oseku. Revitalizace Dobšického a Libněveského slepého ramene. Zvýšení úrovně enviromentální výchovy pro školy a veřejnost v Záchranné stanici v Pátku. Podlipansko sází stromy. Místo pro setkávání a relaxaci naučná stezka Veltruby.

Příspěvek v tis. Kč 400 310 280 250 150 Zdroj: TPCA 108

107

TPCA: [online]. [cit. 2011-06-27].

108

TPCA:

[online]. [cit. 2011-06-27].

55

V obci Velký Osek bude vybudováno oplocené sběrné místo k umístění kontejnerů a krátkodobých úloţišť na komunální odpad – tříděný odpad, vyslouţilé elektrospotřebiče, velkoobjemový odpad a stavební suť. V Dobšicích bude realizován projekt na revitalizaci slepých ramen řeky Cidliny odtěţením sedimentu s cílem obnovy krajiny (znovuoţivení místní fauny a flóry). Všeobecně vzdělávací projekt ţadatele ZO ČSOP POLABÍ bude realizován v obci Pátek, kde je naplánován vznik nového vzdělávacího programu pro školy a veřejnost, u cyklostezky Poděbrady – Pátek a v místě Záchranné stanice v Pátku bude vytvořena nová informační tabule. Projekt MAS Podlipansko je směřován do oblastí Kolínska a Kutnohorska (12 obcí), ve kterých budou vysázeny stromy v alejích, u cest a jiných významných míst. V tomto roce bude podpořen také projekt na obnovu cesty se vznikem naučné stezky (včetně informačních tabulí) ve Veltrubech. 109 Pro představu následující tabulka vystihuje vybrané projekty, které nakonec letos nebudou podpořeny. Tabulka 17: Další nejlépe umístěné ţádosti pro rok 2011, které však nebyly podpořeny.

ŢADATEL

Projekt Obnova a zpřístupnění ostrova na Labi ve středu Poděbrad Město Poděbrady v kříţení regionálních cyklotras, pod jezem s vodní elektrárnou, který je od 50. let uzavřen. Návaznost na podpořený projekt Ztracené uličky (rok 2010) M'am' aloca o.s. v Kolíně, vznik vnitřního parčíku a vytvoření uměleckorekreačního místa pro relaxaci s altánem a sochami. Obnova parku U Tří pávů v centru Kutné Hory, který upadl o.s. Kutnohorsko.cz v zapomnění. Zpřístupnění parkánu a zaloţení menšího vinohradu za synagogou, leţícího na bývalé hradební cestě města. Městská knihovna Kolín Znovuoţivení tradice pěstování vína v kdysi ţidovské čtvrti s moţností přístupu do klidové zóny veřejnosti. Zdroj: TPCA 110 Priority nadace a vybrané projekty 2010 Přestoţe 3 priority nadace TPCA jsou různé, ve svém důsledku všechny mají pozitivní vliv na ŢP a úzce s ním souvisí: 111 ŢP; bezpečná doprava; vzájemné souţití. 109

TPCA News (06/2011), s. 3.

110

TPCA News (06/2011), s. 3.

111

TPCA: [online]. [cit. 2011-06-27].

56

Pro příklad z oblasti ŢP, taktéţ za loňský rok, jsem zvolila projekt „Čisté ulice Kolín“, jejíţ realizátor o. s. Rodina v Kolíně získala grant ve výši 400.000Kč. V tomto projektu byl podpořen především zájem veřejnosti z Kolína, která je dlouhodobě nespokojená s nezodpovědnými „pejskaři“. Nejvíce byli ze situace nešťastní rodiče dětí, které měli strach jít si hrát jak do trávy, tak na pískoviště. Projekt byl slavnostně odstartován na konci září 2010 v rámci kolínských Alíkovin, kde byl ukázkově umístěn první zásobník s papírovými pytlíky na psí exkrementy. 112 Obrázek 6: Odpadkový koš s pytlíky na psí exkrementy v Kolíně (sídliště v Kasárnách).

Zdroj: Autorka Z oblasti bezpečné dopravy byl v minulém roce například podpořen projekt poděbradské ZŠ Na Valech částkou 60.000Kč s názvem „Do školy na kole“. Nové cyklostojany (celkem 72 míst) byly instalovány 20. dubna 2011. Dle ředitele Vlastimila Špinky stojany na kola budou efektivně vyuţity, protoţe do školy tímto způsobem dojíţdí přibliţně ¼ ţáků. Škola svým projektem pozitivně rozvíjí enviro výchovu mládeţe. 113 Obrázek 7: Barokní kaple sv. Jana Křtitele (tzv. Belveder).

Zdroj: TPCA 114 112

TPCA News (09/2010), s. 9.

113

TPCA: Tisková informace (03/ 2011), V poděbradské ZŠ mají nové cyklostojany, s. 1.

114

TPCA: [online]. [cit. 2011-06-27].

57

V rámci 3. priority, vzájemného souţití, lze vyzdvihnout za minulý rok projekt obce Suchdol pro záchranu zříceniny kaple Belveder. Projekt „Záchrana kaple na Vysoké“ byl podpořen částkou 250.000Kč. Kaple byla postavena roku 1697. V roce 1834 kapli bohuţel zasáhl blesk, který dal vzniknout rozsáhlému poţáru. Dlouholeté chátrání by měla odvrátit plánovaná revitalizace objektu, díky níţ do míst vrchu Vysoké budou moci místní občané i turisté plánovat své výlety. 115

5.4.

Spotřeba energií na vyrobený vůz 116

V roce 2009 dosáhla TPCA dalších příznivých výsledků v oblasti sníţení spotřeby energií na vyrobené vozidlo: Elektrická energie Vzhledem k prvnímu roku 2005, kdy byla spuštěna výroba, došlo k přibliţnému sníţení spotřeby energie 2,5krát (z 1644 na 674 kWh / 1 auto). Za nejvíce výrazný je povaţován především první rok, kdy klesla spotřeba energie oproti roku 2005 o 50%. V roce 2009 byla spotřeba energie sníţena přibliţně o 4% oproti předchozímu roku. Těchto výsledků TPCA dosáhla především instalováním tzv. rekuperačních jednotek, které vyuţívají odpadní teplo. (např. Nová rekuperační jednotka byla pro shop svařovny instalována v roce 2007, toto zařízení velikosti stavební buňky bylo přimontováno na střechu továrny s pomocí helikoptéry. Investice dosáhla aţ na částku 2,5 mil. Kč, ale roční úspory činí přibliţně 1mil. Kč. Princip zařízení spočívá v odvádění unikajícího tepla a jeho akumulaci ve výměníku, rekuperací je poté pouţito k ohřevu nasávaného čistého vzduchu zpět do továrny. Kapacita rekuperační jednotky je vyměnit a ohřát 13,9m3/sec, v jedné hodině je pak schopná do automobilky znovu ventilovat přibliţně 50.000m3 čerstvého vzduchu.)

117

Taktéţ došlo k úpravě kompresorů na stlačený

vzduch.

115

TPCA News (09/2010), s. 9.

116

TPCA News (05/2009), s.7 – 8. + TPCA: Tisková informace (07/2010), TPCA předává zelené zkušenosti

regionu, s. 1. 117

TPCA: Tisková informace (11/2011), TPCA investuje do ŢP, s. 1.

58

Graf 9: Spotřeba energie (kWh/auto). 1644

2000 1500 1000 500 0

2005

824

764

700

674

2006

2007

2008

2009

Voda U spotřeby vody byl v roce 2009 pozorován pokles zhruba o 5% na hodnotu 3

1,17m . Proběhla modifikace UF modulu v procesu protikorozní úpravy k omezení spotřeby vody, zefektivnila se výroba demineralizované vody a došlo k vyuţívání vody dešťové. Graf 10: Spotřeba pitné vody (m3/auto). 3

2,57

2

1,7

1,56

2006

2007

1,23

1,17

2008

2009

1 0 2005

Odpad Nejdříve je třeba si ujasnit, co vše se započítává jakoţto odpad na jedno vyrobené auto. Je to odpad, za jehoţ likvidaci TPCA musí platit. To znamená, ţe se do této hodnoty nepočítá odpad, za který dostává TPCA peníze nebo jehoţ recyklace TPCA nic nestojí. V automobilce je důsledně dodrţován princip neskládkování. Většina odpadů je předána k placené recyklaci, např. kaly. Odpad, u něhoţ není moţná recyklace, je energeticky vyuţit při spalování (toto zpracování odpadů je téţ placené). Nicméně i tak vzniká v továrně nejvíce odpadu, který recyklovat lze a navíc za něj TPCA dostává zaplaceno (např. ocel ve formě odpadu z lisovny). Produkce odpadu se od roku 2005 sníţila více neţ 3krát na 7,73kg/auto za rok 2009 (meziroční pokles o 13,5%). Vybranými aktivitami k tomuto sníţení bylo především zefektivnění procesu čištění odpadních vod na čističce a sníţení mnoţství sedimentačních kalů. Další přínosnou akcí bylo sníţení mnoţství vody v kalech z lakovny, a tedy i hmotnosti odpadu. Méně těchto odpadů znamenalo i úsporu v dopravě na jejich odvoz. (Dříve TPCA vyváţela kaţdý týden z lakovny 2 kontejnery plné kalů, nyní vyváţí pouze jeden. Došlo zde tedy ke sníţení nákladů na dopravu o polovinu.) 59

Graf 11: Produkce odpadu (kg/auto). 30

26,2 15,6

20

12,9

8,9

7,73

2008

2009

10 0 2005

2006

2007

Skleníkové plyny Za rok 2009 v lakovně emise těkavých organických látek činila 12,8g/m2, přičemţ limit pro ČR byl více neţ bezpečně splněn (40 g/m2). Původně si dokonce TPCA pro rok 2008 předsevzala cíl 12,5g/m2, ovšem tohoto výsledku se jí bohuţel nakonec nepodařilo dosáhnout ani v roce 2009. Graf 12: Emise těkavých organických látek (g/m2). 40

32

24

20

13,8

12,8

2007

2009

0 2005

2006

Došlo ke změně postupu čištění lakovacích robotů (sníţení spotřeby ředidel), dále byl zaveden monitoring CO2 a na něj navazující procesy, které vedly k eliminaci emisí. „Nově se TPCA zabývá projektem na obnovu osvětlení a optimalizací účelnosti jejího vyuţití. Roční spotřeba energie na osvětlení tak klesne o 38%, stejně tak i emise CO2 z osvětlení.“ 118 Ocenění za sniţování emisí organických těkavých látek „Automobilka získala v roce 2008 ocenění Toyota Motor Corporation za výrazné sniţování emisí organických těkavých látek do ovzduší. Největším zdrojem těkavých látek jsou ředidla. TPCA dlouhodobě drţí spotřebu ředidel při proplachu robotů na nízké úrovni, místo nich pouţívá čistidlo míchané s vodou. Limity ČR pro emise organických těkavých látek jsou stanoveny na 45 g/m2, TPCA vypouští do ovzduší pouze 13 g/m2.“ 119

118

TPCA: Tisková informace (07/2009), TPCA zakončila zelený měsíc seminářem, s. 1.

119

TPCA: Tisková informace (06/2008), Ţádný odpad nekončí na skládce, s. 1.

60

5.5.

Ostatní podpora TPCA v oblasti ŽP

Ekologická obec Kolín - Ovčáry Díky vlivu ekologické strategie TPCA i obec Ovčáry, nejbliţší soused TPCA, rozvíjí akce na ochranu ŢP. V listopadu 2008 získaly Ovčáry na projekt „Jsme ekologická obec“ grant 100.000Kč.

Projekt obci přinesl 3 nová sběrná místa tříděného odpadu,

k tomu byla realizována i důleţitá osvěta občanů obce provázená informační kampaní. Zejména nejmladší generace z mateřské a základní školy byla seznámena s šetrným chováním k přírodě kolem nás (proběhla soutěţ ve sběru PET lahví, aj.). Ekologické nakládání s odpady pokračovalo i v roce 2009, kdy se obec zapojila do pravidelného třídění bio-odpadu. 120 K proměně obce Ovčár se vyjádřili Josef Kašpar a Pavel Špringer, oba pracující v TPCA od roku 2004, následovně: „Tehdy se nám myšlenka, ţe nám za okny vyroste obrovská průmyslová zóna, zdála neskutečná. Na druhou stranu jsme si říkali, ţe bychom to měli kousek do práce. Rychlost výstavby byla obrovská a s ní přišly všechny ty změny, které přeměnily charakter obce – vezměte si jen místní komunikace, protihlukový val, hřiště, plynofikace. A změnil se i vztah k ŢP.“ 121 Sponzoring pro zaměstnance (environmentální oblast) Nelze opomenout ekologické projekty samotných zaměstnanců, které mohou být TPCA podpořeny kaţdý měsíc. Měsíční rozpočet pro sponzoring zaměstnanců je 50.000Kč. 122 Tedy i v rámci tohoto programu probíhá dodatečná podpora environmentální oblasti v regionu. Mezi zaměstnanci jsou velmi oblíbené sportovní akce s kolegy jako např. squashový turnaj. (V řadě jiţ třetí ročník squashového turnaje proběhl 27. 3. 2011 v moderním squash klubu v obci Tři Dvory, jeho organizátorem byl Karel Kudláček z shopu lakovny.) Je zde více hodnotících kriterií na úspěšné získání dotace, ale všeobecně, čím více zaměstnanců je do projektu zapojeno, tím je vyšší šance na úspěch. Pomoc při povodních v ČR 2009 a 2010 ČR v létě 2009 postihly povodně na Moravě a v severních Čechách. TPCA nezůstala nečinná a podpořila iniciativu svých vlastních zaměstnanců, kteří si přáli

120

TPCA: Tisková informace (11/ 2008), Jsme ekologická obec – Ovčáry, s. 1.

121

TPCA News (02/2009), s. 7.

122

Příručka TPCA, Začínám v TPCA (2008), s. 27.

61

uspořádat

sbírku.

Automobilka

spolu

s humanitární

společností

Člověk

v tísni

zorganizovala sbírku, v níţ bylo vybráno 292.704Kč. Prostřednictvím Z-Konta zaměstnanci přispěli 112.962Kč, dále někteří zaměstnanci přenechali svou odměnu ze vzorné docházky celkem v hodnotě 21.700Kč, dalších 6.690Kč byl výtěţek z prodeje triček na akci Beat festival. Vybranou sumu 141.352Kč společnost TPCA ještě zdvojnásobila a k tomu v závěru přidala 10.000Kč i společnost Benefity, v rámci níţ je provozováno Z-konto TPCA. Finální částka byla rozmělněna na třetiny pro pečovatelský dům v Hustopečích nad Bečvou, dále pro ZŠ v Bělotíně a do obce Ţulová putovaly peníze na obnovu mostu. Navíc TPCA dlouhodobě zapůjčila organizaci Člověk v tísni 3 vozy pro uţívání k dopravní obsluze po regionech postiţených záplavami. 123 „V sobotu 7. 8. 2010 zasáhly severní Čechy lokální ničivé povodně. Jednou z nejpostiţenějších obcí byla Chrastava, sídlo členské firmy AutoSAP Grupo Antolin Bohemia, a.s. AutoSAP nabídl okamţitě pomoc, své pracovníky k odstraňování následků povodně poslaly TPCA i Škoda Auto. Společným úsilím se podařilo rozjet výrobu jiţ 12. 8. 2010 v 16:20 hodin, kdy byl vyroben první strop pro Octavii Combi A5.“ 124 Sbírka na pomoc lidem zasáhnutých povodněmi 2010 se konala obdobně jako v roce 2009. Nyní však jiţ bylo vybráno podstatně méně financí. Výše 64.680Kč putovala do oblasti Frýdlantska. 125

5.6.

Environmentální tradice TPCA

Kaţdý rok v TPCA probíhají jiţ tradiční akce související s ochranou přírody. Všeobecně je za „zelený měsíc“ povaţován červen, kdy je pozornost věnována obzvláště úsporám energií. Osvěta – Ve vnitropodnikovém časopise TPCA News zaměstnanci naleznou informace a rady přispívající k ochraně ŢP. Nově od roku 2010 TPCA distribuuje vlastní informační materiál se zajímavými tipy k třídění odpadů a k energetickým úsporám, který je pak šířen v kolínských školách a také je k dispozici v informačním centru města Kolín. Dále se mohou zaměstnanci TPCA zúčastnit tzv. enviro kvízu o ceny. Navíc je v prvním červnovém týdnu pořádána kampaň „Šetři energii“, kdy se v prostorách jako jsou např. zasedací

123

TPCA: Tisková informace (11/2009), Zaměstnanci TPCA přispívají postiţeným při povodních, s. 1-2.

124

AUTOSAP: Zpravodaj č. 5 (2010), s. 11.

125

TPCA News (10/2011), s. 2.

62

místnosti, šatny nebo toalety viditelně umísťují připomínkové cedulky na šetření vody a elektrické energie. 126 Obrázek 8: Propagační cedulky na ochranu ŢP umístěné v TPCA.

Zdroj: TPCA 127 Třídění odpadů – Ve všech odděleních probíhá soutěţ v třídění odpadů, přesněji ve správnosti roztřiďování odpadů. Enviro kaizeny – Různá vylepšení týkající se ochrany přírody jsou automaticky se svými autory zahrnuty do soutěţe o ceny. Víkendové rodinné exkurze se zasvěcením do přístupu TPCA k ŢP. Den čistého ovzduší – V polovině měsíce je pořádána akce, kdy všichni zaměstnanci, co přijedou do práce na kole, získají tričko s logem zeleného měsíce. Obrázek 9: Cyklostojany u osobní vrátnice TPCA.

Zdroj: Autorka

126

TPCA News (06/2011), s. 8.

127

TPCA News (06/2011), s. 8.

63

oKolo TPCA – Pořádání cyklo závodu, kterého se můţe účastnit i veřejnost. Na výběr je z velkého a malého okruhu. Závody se konají vybranou neděli, aby se mohli zúčastnit všichni zaměstnanci. Program se podobá rodinnému dni. Sportovního závodu se mohou zúčastnit i děti od 6ti let, je pro ně vhodně vybrána trasa dlouhá necelý 1km, navíc jsou pro ně nachystány různé doprovodné akce jako in-line bruslení či skákací hrad. Pro dospělé bývá připravena trasa kolem 22km. Největší okruh pro profesionály má přibliţně 50 km, trasa vede kolem automobilky, pokračuje do Sendraţic – Kolínská řepařská dráţka, dále vede do Ovčár, směrem na Volárnu, podél Velkého Oseku, lesem míjí Sány, končí v Dobšicích. Trasa poté vede zpět skrz Opolany, Kanín, Velký Osek, Hradišťko, znovu přes část Kolína – Sendraţice se okruh završí opět před TPCA. (V rámci nadace TPCA byl v roce 2007 podpořen dobšický projekt na vybudování cyklo odpočívadla ve středu obce, kříţící místní turistické a cyklistické trasy. Grant dosáhl výše 200tis. Kč.) 128 Mapa 2: Cyklistická trasa oKolo TPCA.

Zdroj: Mapy.cz 129 Enviro seminář – S aktivitami podniknutými v oblasti ŢP jsou taktéţ ročně seznámeni novináři z různých tisků (např. Mladá Fronta Dnes, Právo, 128

TPCA:
obce-dobsice-na-cyklisticko-turisticke-odpocivadlo-s-naucnou-naplni/> [online]. [cit. 2011-07-20]. 129

Mapy.cz: [online]. [cit. 2011-07-20].

64

Svět Motorů). Na těchto seminářích probíhají diskuse ohledně technologií s jednotlivými odborníky z TPCA. Účast novinářů se pohybuje kolem 20 osob. Nově TPCA připravila pro studenty ZŠ na Kolínsku soutěţ „Dobrý skutek pro přírodu“. Vzbudit v ţácích zájem o enviro problematiku mají hodnotné ceny a pro kaţdého zúčastněného drobný dárek. Ţáci, kteří uskuteční dobrou akci pro ŢP, ji musí buďto vyfotit nebo nahrát na dvouminutové video a pak zaslat k vyhodnocení nejpozději do 16. září 2011 e-mailem do TPCA ([email protected]). 130 Nelze opomenout také účast TPCA na výstavě v Kolíně o ŢP, která letos proběhla od 27. – 30. 4. 2011. Na této čtyřdenní akci se snaţila automobilka představit veřejnosti své environmentální přístupy k ŢP. 131

5.7.

Vliv TPCA na zdraví zaměstnanců

Bez pracovníků TPCA, by automobilka nikdy nebyla schopná provozu, proto se snaţí o své zaměstnance nadprůměrně pečovat. Ergonomie Pojem ergonomie pochází z řeckého jazyka, v překladu se jedná o přizpůsobení pracovních postupů fyzickým a výkonnostním moţnostem pracovníka. V TPCA vznikly tzv. ergo týmy, jejichţ úkolem je monitorovat úroveň svalových aktivit v pracovních pozicích dělníků na jednotlivých procesech. Ergo týmy vytipují tzv. zelené, ţluté a červené procesy, přičemţ neodkladně je pak potřeba řešit ty červené úkony ve spolupráci s vedením daného shopu. Poté dochází k úpravě pracoviště a modifikaci pracovního standardu, jehoţ výsledkem musí být sníţení ergonomického zatíţení. Nejtěţším úkolem ergo týmů je však podchycení těchto červených procesů ještě předtím, neţ se začnou odráţet na zdraví zaměstnanců. Souvisejícím problémem např. je, ţe mladí lidé, pracující u výrobní linky se před jejím rozjezdem ani neprotáhnou a nezahřejí, přitom by jim to mohlo v mnohém pomoci. Bohuţel o nějaké rozcvičky se tito pracovníci začnou zajímat, aţ kdyţ bývá pozdě. Ergo týmy se mj. také snaţí své kolegy nabádat k mimopracovním sportovně-relaxačním aktivitám, které by měly pozitivní vliv na jejich zdraví.

130

TPCA: Tisková informace (06/ 2011), Červnové téma TPCA – šetření energiemi, s. 1.

131

CESON: < http://ceson.org/document/Vystava_ZP_Kolin_2011_PROGRAM.pdf> [online]. [cit. 2011-08-01].

65

Pod působení ergo týmů spadá také řízení tzv. rotace dělníků na pracovišti, v současnosti je standardizována maximální doba na jedné pozici 2 hodiny za směnu. 132 Projekt „Stop závislostem“ Myšlenka projektu vznikla v roce 2009, kdy logicky navázala na projekt z předchozích ročníků protikuřáckých kampaní. TPCA se i nadále snaţí pomoci svým zaměstnancům zbavit se závislosti na kouření. Zaměstnanci si pak ve vybrané dny mohou nechat zdarma změřit hladinu nikotinu a CO2 v plicích. Pro ty, kteří mají opravdový zájem s kouřením skoncovat, ale neví jak začít, je vţdy ve čtvrtek odpoledne otevřena ordinace MUDr. Pohlové z Centra závislosti na tabáku. Pomocnou ruku TPCA podává také v oblasti alkoholu a drog. (Pozn.: V TPCA probíhají náhodné testy na alkohol a drogy. Všichni zaměstnanci s pozitivní hodnotou těchto látek v krvi obdrţí okamţitou výpověď z pracovního poměru. Za rok 2008 mělo pozitivní výsledek na alkohol 23 zaměstnanců a na drogy dalších 5 osob. Od ledna do června 2009 bylo propuštěno 14 osob, které přišly do práce pod vlivem alkoholu, dále 9 lidí s pozitivním testem na drogy.) 133 Semafor zdravého stravování Automobilka se snaţí své zaměstnance nepřímo ovlivnit i v oblasti stravování. Projekt „Zdravé stravování“ napomáhá zaměstnancům ve volbě mezi náročně stravitelným jídlem a naopak lehkým zdravým pokrmem. Nad výdejovými pulty v závodní jídelně jsou umístěny cedule se semaforem vţdy s červenou, ţlutou nebo zelenou barvou. Za nejdůleţitější kriterium je zde povaţována především technologická úprava (přestoţe samotné ţampiony jsou velmi zdravé, pak jejich zpracování formou smaţení je na semaforu zařadí do „červené“ oblasti). Systém semaforů se v TPCA objevil na přelomu roku 2008 a 2009. Další motivací pro zaměstnance je skutečnost, ţe na zelené menu TPCA přispívá o 15Kč více neţ na ostatní jídla. Podstatou je nákup kvalitnějších a zdravějších surovin (jako např. olivový olej, pohankové špagety atd.). Ovšem tento benefit zaměstnanci nepocítí přímo „v peněţence“, protoţe pro ně zůstává cena za všechna menu stejná, ale, jak jiţ bylo řečeno, na kvalitativně hodnotnějším pokrmu.

132

TPCA News (01/2009), s. 8.

133


66

Obrázek 10: Semafor zdravého stravování.

Zdroj: TPCA 134 Tímto způsobem stravování se na konci března 2010 přijeli inspirovat i nutriční specialisté z Japonska. TPCA přijela navštívit profesorka Jošimi Minari z Fakulty nutričních věd a profesor Noritaka Tokudţi z univerzity zabývající se vlivem pracovního prostředí na zdraví zaměstnanců. Projekt okomentoval slovy: „Domnívám se, ţe je dobře promyšlený. Je ale nezbytné provést zhodnocení, které můţe ukázat, jaké skutečné výsledky program má. Například jestli u zaměstnanců došlo ke změně stravovacích návyků. Kaţdopádně se nám líbí rozdělit jídla podle barev. Je to velmi snadno zapamatovatelné a kaţdý hned ví, které jídlo je zdravé, a které ne. Chceme tento projekt představit japonským dietologům a co nejvíce ho vyuţít na pracovištích.“ 135 V prostorách automobilky došlo k obměně zboţí v automatech Delicomat – nyní tam naleznou lidé i zdravější výrobky jako např. müsli tyčinky, nápoj CARO, bagety bez majonézy. Také byly uvedeny do provozu nové automaty s ovocnými šťávami – tzv. fructomaty. V roce 2009 navíc TPCA navštívila mediálně známá dietoloţka, z pořadu TV Prima „Jste to, co jíte!“, MUDr. Kateřina Cajthamlová. Při konzultacích jídelního lístku neměla nijaké zásadní výhrady a přístup TPCA okomentovala následovně: „Zdravé závodní stravování se zaměstnavateli vyplatí niţší nemocností zaměstnanců – a to si moudrý zaměstnavatel snadno spočítá.“ 136

134

TPCA News (04/2010), s. 7.

135

TPCA News (04/2010), s. 7.

136

TPCA News (07/2009), s. 5.

67

Zdravotní péče Zdravotní středisko TPCA je lokalizováno v areálu kolínské nemocnice, a to od června 2008. Výhodou této lokalizace je zajisté dostupnost na moţná navazující odborná vyšetření v kolínské nemocnici. Praktický lékař pro zaměstnance TPCA byla určitá nutnost, protoţe do regionu přišlo mnoho nových lidí, kteří se i se svými rodinami neměli kde zaregistrovat. Tato péče je pro pracovníky TPCA zdarma. Ordinace slouţí také dospělým rodinným příslušníkům zaměstnanců, kteří si ale regulační poplatek 30Kč musí hradit sami. Od března roku 2009 má TPCA také vlastní zubní ordinaci (opět v prostorách kolínské nemocnice), ordinuje zde MUDr. Lenka Medová. Ordinace je vybavena nejmodernější moţnou technikou (křeslo, které přináší komfort pro pacienty i pohodlí při práci pro zubařku; dále kvalitní vrtačky, ultrazvukový odstraňovač zubního kamene, LED lampu, intraorální kameru monitorující stav chrupu aj.). MUDr. L. Medová hodnotí své pacienty jako mladší, kteří si dobré péče velmi váţí, a proto ochotně spolupracují. Jako základní problém svých pacientů vidí zanedbanou školní péči o chrup, díky čemuţ se u nich často setkává s mnoha kazy a nedoléčenými zuby. V nabídce sluţeb má mj. „Komplexní vyšetření“, které zahrnuje vyšetření sliznic, dutiny ústní, dásní, jazyka, uzlin a slinných ţláz. Cena za toto vyšetření je pouhých 30Kč. Další výhodou je, ţe v ordinaci zde nepečují jen o chrup zaměstnanců TPCA, ale opět také i o jejich rodinné příslušníky (včetně malých dětí). 137 V listopadu 2009 navíc TPCA otevřelo nové Centrum preventivní péče přímo v areálu automobilky. Centrum nabízí klasickou závodní péči, dále sluţby jako např. programy rehabilitace (vodoléčba, magnetoterapie, atd.), jsou zde prostory pro fyzioterapii, je zde umístěna taktéţ poradna pro odvykání kouření. Centrum poskytuje také poradenství pro zájemce, kteří by rádi zredukovali svou váhu. Konzultace zdravého ţivotního stylu jsou určeny i těm, kteří by rádi „nastartovali“ zdravější způsob ţivota. Ordinaci centra, stejně jako „protikuřáckou“ poradnu, je moţné navštívit kaţdé čtvrteční odpoledne. 138

137

TPCA News (03/2009), s. 3.

138

TPCA News (09/2009), s. 6.

68

Sportovní akce Kaţdoročně TPCA pořádá pro své zaměstnance sportovní události, kterými jsou Sportovní den a Ekiden. Tyto akce jsou nejen pro zaměstnance, ale taktéţ pro rodinné příslušníky, kteří přichází podpořit jejich sportovní výkony. Ekiden se koná vţdy začátkem léta (červen) a naopak sportovní den je pořádán na podzim (září). Pro zaměstnance automobilky je Ekiden v podstatě štafetový běh. „Málokdo uţ moţná ví, ţe slovo Ekiden původně neoznačovalo štafetový běh. Japonský výraz v sobě pojí slova stanice a předat. Dříve se totiţ ve stanicích přepřahávaly koně a zásilku převzala další stanice. Ekiden v dnešním významu se poprvé běţel v roce 1917 na počest čtyřicátého výročí přemístění hlavního města Kjóta do Tokia. Jednalo se tehdy o třídenní běh na úctyhodnou vzdálenost 508 km! Dnes je nejpopulárnějším japonským závodem Hakone Ekiden, který se běţí z Tokia do národního parku Hakone pod horou Fudţi. Účastní se výhradně desetičlenné muţské týmy studentů univerzit a pokořují různé rekordy jako nejlepší čas, vytrvalost nebo počet zapojených týmů z univerzity. Nejdůleţitější je však myšlenka týmového ducha a sounáleţitosti s kolektivem, která je pro Japonsko charakteristická.“ 139 Obrázek 11: Ekiden 2010 (u zámku Loučeň)

Zdroj: Autorka Působení TPCA na místní region je velice silné i z environmentálního hlediska. Strategie vůči ŢP je koncipována dlouhodobě a komplexně (výroba, produkt, zaměstnanci, chování v regionu). Velmi přínosná je i snaha TPCA o předávání zkušeností ostatním subjektům (př. studenti škol, dodavatelé). Nejviditelnější podpora ŢP je v rámci Nadace pro Kolínsko, která takto kaţdoročně zajišťuje pravidelný rozvoj ekologických podmínek v regionu. 139

TPCA News (04/2009), s. 3.

69

6.

Sociální vliv

6.1.

Podpora kolínského regionu

Od prvopočátku působení TPCA v regionu dbá automobilka o navození dobrých vztahů. První ze sponzorských darů byl věnován nemocnici v Kolíně jiţ roku 2002, 9 mil. Kč, za které byl koupen kolonoskop Q160, slouţící k vyšetření tlustého střeva. V červnu

2004

věnovala

firma

kolínské

nemocnici

sanitní

vůz

v přibliţné

hodnotě 830 tis. Kč. Jednalo se o vůz Citröen Jumper, který byl přizpůsoben lékařským potřebám. 140 V červenci 2005 podpořila TPCA taktéţ hasičskou stanici v Kolíně svým darem v hodnotě 9,5 mil. Kč, kdy byl zakoupen nový hasičský vůz. Vozidlo bylo předáno vedením v prostorách TPCA za přítomnosti hasičské záchranné sluţby Středočeského kraje a města Kolín. 141 O rok později darovala automobilka městu Kolín a obci Velký Osek celkem 4 rychlostní radary v cenové relaci přes 500 tis. Kč. Radary patří do aktivního systému dopravy a měli by předcházet vysoké rychlosti jedoucích vozů v obci. 142 Municipální projekt TPCA (2004) Jistý předstupeň současné Nadace pro Kolínsko byl tzv. Municipální projekt, v rámci nějţ byly podpořeny projekty přilehlých obcí. TPCA vybrala z přihlášených 24 projektů 5, které byly zaměřené na oblast ŢP, sportovní a kulturní vyţití, a dále na zachování kulturního dědictví v regionu. Celková částka na podporu přesahovala 2 mil. Kč. 143 Tabulka 18: První podpořené ţádosti (2004).

ŢADATEL (obec) Veltruby Velký Osek Sány

Projekt Most přes Hluboký potok – navázání a prodlouţení původní cyklostezky mezi Kolínem a Hradišťkem. Vybudování víceúčelového hřiště při ZŠ Masarykova ve Velkém Oseku a jeho zpřístupnění i veřejnosti. Výstavba sportovního areálu a vybavení dětského hřiště. (Projekt byl obcí jiţ zahájen 2003, ale

140

TPCA: Tisková informace, TPCA věnovala sanitní vůz Nemocnici Kolín (03/2008), s. 1.

141

TPCA: Tisková informace, TPCA věnovala kolínským hasičům nový vůz (07/2005), s. 1.

142

TPCA: Tisková informace, TPCA přispěla k bezpečnosti v obcích instalováním radarů, s. 1.

143

TPCA: Tisková informace, TPCA věnuje obcím 2.050.000 korun (06/2004), s. 1-3.

70

Příspěvek tis. Kč 700 580 370

Opolany Jestřabí Lhota

z důvodu nedostatku financí byly stavební práce zastaveny.) Vybudování nových autobusových čekáren na 225 zastávkách – Opolany, Kanín, Oškobrh. Rekonstrukce kulturních památek – kamenný kříţ (1880), zvonička (1894), pomník padlým v I. sv. 180 válce. Zdroj: TPCA 144

Partnerství pro Kolínsko Od roku 2005 jiţ podpora regionu probíhá pod záštitou nadace Partnerství pro Kolínsko. Ţadateli mohou být občanská sdruţení, nadace, nadační fondy, orgány místní správy a další. Preferované jsou subjekty působící do 30km od TPCA (2005 do 20km). Administraci pro TPCA zajišťovala brněnská Nadace Partnerství, kterou však minulý rok nahradil nový správce. Roční investice do rozvoje regionu se pohybuje okolo 4 mil. Kč. 145 Začátkem roku 2010 se stalo novým administrátorem grantového programu TPCA Partnerství pro Kolínsko místní Občanské sdruţení Prostor. Manaţer sekce podnikových záleţitostí okomentoval novou spolupráci následovně: „Občanské sdruţení Prostor je místní organizace a vybrali jsme si ji především kvůli znalosti místních podmínek. Nechceme místním svou představu vnucovat, snaţíme se ale, abychom zdroje, které máme k dispozici, vyuţili maximálně efektivně. Realizujeme společný projekt s kolínskou průmyslovkou, přispíváme na sportovní a kulturní aktivity z našeho sponzoringového programu, přispíváme také zaměstnancům na aktivity, které sledují cíl rozvíjet ţivot v místě, kde bydlí. Jsou tu také příspěvky města, kraje, evropských fondů. Nechceme, aby grantový program TPCA dubloval jiné zdroje, aby vznikala nerovnováha. I kdyţ vţdy bude prioritní, ţe hledáme především projekty kvalitní a potřebné. Od nového partnera očekáváme, ţe nám v tom pomůţe.“ 146 Potenciální ţadatelé kaţdoročně mohou předkládat projekty, které však podstatou musí odpovídat 3 prioritám nadace TPCA: 147

144

TPCA: Tisková informace, TPCA věnuje obcím 2.050.000 korun (06/2004), s. 1-3.

145

TPCA: Tisková informace, Partnerství pro Kolínsko: rekordní počet ţadatelů (04/2005), s. 1 – 2.

146

TPCA: Tisková informace, TPCA mění správce grantového programu (02/2010), s. 1.

147

TPCA: Priority nadace. [online]. [cit. 2011-08-01].

71

ŢP

„Smyslem priority je podporovat projekty zaměřené na kultivaci ţivotního prostředí,

vzdělávání

a

rozvoj

zodpovědného

přístupu

veřejnosti

včetně

dětí

k environmentální problematice, vyuţívání obnovitelných zdrojů energie, třídění odpadu a projekty pečující o kulturní a přírodní dědictví regionu.“ Bezpečná doprava „Smyslem priority je zvyšování bezpečnosti dopravy. Pojem doprava je uvaţován v širším významu jako silniční, cyklistická, pěší, atd. Podpořeny budou projekty koncepční, zaměřené na vzdělávání, projekty eliminující konkrétní rizika provozu a nebezpečných situací.“ Vzájemné souţití „Smyslem priority je rozvoj aktivního trávení volného času obyvatel regionu. Podpořeny budou projekty volnočasových aktivit rozvíjející činorodý přístup k ţivotu, sdílející tradiční hodnoty regionu, navazující na jeho historii nebo projekty vzdělávací. Spolupráce více subjektů z neziskového sektoru za účelem přínosu pro širokou skupinu obyvatel je jednoznačně podporována.“ Sponzoring pro zaměstnance (sociální oblast) Stejným způsobem, jak můţe environmentální oblast získat příspěvek od TPCA, tak získala i MŠ Ovčáry v prosinci 2008 finanční podporu na koupi dataprojektoru. Ţádost byla podána zaměstnancem TPCA – p. Špringerem. Ředitelka školy, Mgr. Ivana Adamcová, poté zveřejnila své poděkování mediálně v kolínském měsíčníku. 148 PR prezentace pro potenciální investory v PZ Město Kolín aktivně hledá nové zájemce o lokalizaci v PZ Ovčáry. Současný starosta, Vít Rakušan, hodnotí kolínskou PR strategii jako jednu z nejhůře zpracovaných v ČR, proto je nyní připravována nová strategie Odborem regionálního rozvoje v součinnosti s CzechInvestem. Pomoc s novou prezentací nabídla také TPCA, při návštěvě vedení města ve výrobním závodě letos v červnu. Jednání města se nyní soustředí na dva velmi zajímavé investory. Více starosta neprozradil, oznámil akorát to, ţe jedna ze společností je firmou světového významu a do Kolína by vnesla produkci unikátního výrobku, který v Evropě není vyráběn. 149 148

ZPRAVODAJ Města Kolín (12/2008), Poděkování, s. 2.

149

ZPRAVODAJ Města Kolín (06/2011), Město jedná se zájemci o průmyslovou zónu, s. 2-4.

72

Podpora regionálního technického vzdělávání Jak bylo zmíněno na začátku této práce, TPCA aktivně podporuje technické vzdělávání a v rámci AIA je vedoucím subjektem celostátního projektu „Auta nás baví“ (portál v provozu od zimy 2008). Shrneme-li to, TPCA navázala spolupráci s těmito subjekty / v těchto případech: 150 VŠ (ČVUT Praha, VŠCHT Praha, Univerzita Pardubice); SŠ (průmyslová škola Kolín, Kutná Hora a Čáslav, Centrum odborné přípravy Nymburk); Nabídka odborných stáţí pro studenty VŠ; Projekt s kolínskou „průmyslovkou“ – Zavedení moderních technologií průmyslové výroby do oboru strojírenství, plus v prostorách školy vybudovala TPCA speciální učebnu – Automatizace a robotizace (slavnostně otevřená v říjnu 2010).

6.2.

Zaměstnanci TPCA

V současné době je v TPCA zaměstnáno přibliţně 3.000 lidí. Vývoj počtu zaměstnanců v TPCA lze rozdělit do několika základních období. Bytový problém (2005 – 2007) Klíčovým lákadlem se pro nové zaměstnance TPCA staly firemní byty, které měly být k dispozici jiţ v roce 2005, kdy byla spuštěna výroba. Postavit 850 bytů pro TPCA se zavázala vláda roku 2002, náklady měl pokrýt stát a kolínská radnice. Přitom v roce 2005 nebyla postavena ani polovina bytů, do konce roku bylo hotovo necelých 300 bytů na sídlišti V Kasárnách. Zbývající byty byly hotové aţ další rok, kdy předávání (přibliţně 560 bytů) probíhalo postupně od června 2006. S touto situací bylo vedení TPCA dosti nespokojené, nicméně se nedomáhalo ţádné finanční náhrady za způsobené škody. 151 Toto období bylo spojeno s vysokou fluktuací zaměstnanců, kteří přicházeli a brzy zase odcházeli. TPCA tak muselo vynakládat neustále další nemalé finanční prostředky na zaškolování nových pracovníků. Zaměstnanci bydleli na ubytovnách, nebo v různých, cenově poměrně dost nadsazených, místních pronájmech, popřípadě sloţitě dojíţděli ze svých domovů. Situace se ustálila aţ po předání všech bytů. 150

TPCA News (10/2010), s. 8.

151

IDNES.CZ:
/ekonomika.aspx?c=2005M097b01G> [online]. [cit. 2011-07-20].

73

Po pěti letech od zaloţení TPCA (2002) automobilka zaměstnávala k 1. 3. 2007 přibliţně 3.500 pracovníků. Z toho přibliţně 6% tvořili agenturní zaměstnanci (220 osob). Zahraniční pracovníci zde byli zastoupeni v počtu 25 japonských a 9 francouzských na pozicích manaţerů a inţenýrů. Ve struktuře pracovních míst tvořily drtivou většinu dělnické pozice (2.607 osob), dále údrţbáři (175 osob), specialisté výroby (71 osob), ostatní specialisté (75 osob v administrativě, financích, personalistice, IT aj.), vedoucí pracovníci (175 osob) a ostatní (159 osob). Zaměstnanci z regionu (do 50km) tvořili pouhých 40%. Byl zde také výrazný nepoměr mezi muţi a ţenami (82% zaměstnanců muţi), který se však podařilo do konce roku 2007 zmírnit díky úpravám určitých pracovišť ve výrobě (24% zaměstnaných ţen). Ke konci roku 2007 evidovala TPCA průměrný věk zaměstnanců 27 let, průměrná mzda ve výrobě byla ve výši 26.200Kč. 152 Strategie neustálého zlepšování a počátek hospodářské krize (2008) Jednou z vizí pro rok 2008 bylo neustálé zlepšování péče o zaměstnance a to také mimo výrobní haly. Jak jiţ bylo zmíněno, bylo zřízeno nové zdravotní středisko v Kolíně, kde se zaměstnanci na podzim 2008 mohli nechat zdarma preventivně vyšetřit, navíc za toto vyšetření obdrţeli poukazy na prémiové aktivity (vstup do solné jeskyně v areálu Vodní Svět Kolín, aj.) a multivitamíny. Vyšetření zahrnovalo klasické základní kontroly tepu, očí, kůţe atd., dále moţnost zdarma přeočkování proti tetanu, také proti chřipce. Někteří zaměstnanci vyuţili moţnosti vyšetření oblasti tzv. karpálního tunelu (bolest v zápěstí), vyšetření krve a test na okultní krvácení (nádory ve střevech). V prvním ročníku se této akce „měsíce zdraví“ zúčastnilo na 130 zaměstnanců. 153 Na základě spolupráce TPCA a odborů došlo k nárůstu mezd o 7% od 1. 4. 2008, coţ zajistilo další zlepšení pracovních podmínek. Dále byla výrazně rozšířena nabídka moţností, jak vyuţít tzv. Z-konto (např. poukázky na tankování benzínu, vstupenky na kulturní akce, nákupy v lékárně, platby autoškoly, atd.). Bylo zřízeno také tzv. O-konto (systém na získávání nového pracovního oblečení místo obnošeného/zničeného). 154 Koncem roku 2008, kdy hospodářská krize „nabírala na obrátkách“, měla TPCA opačný problém neţ konkurenti. Krize totiţ podpořila zájem zákazníků o malé, ekologické a tedy i ekonomické vozy, který byl mimořádný. TPCA hledala cestu, jak navýšit výrobní 152

TPCA: Tisková informace, 5 let TPCA v ČR – kompletní verze (2007), s. 2 – 5.

153

TPCA News (12/2008), s. 4.

154

TPCA: Tisková informace, Prioritou TPCA v roce 2088 jsou zaměstnanci (03/2008), s. 1.

74

kapacitu na 340 tisíc vozů ročně. Jedním ze způsobů měl být nábor nových zaměstnanců, k němuţ však v následujícím roce nedošlo. („Za první tři čtvrtletí si zákazníci z celé Evropy registrovali více neţ 214.000 vozů vyrobených v TPCA. A v ČR se od ledna do září 2008 prodalo 847 vozů z TPCA. Největší odbyt kolínských vozů je v Itálii, kde se za tři čtvrtletí prodalo více neţ 45 tisíc vozů. Ve velmi těsném závěsu je Francie, třetí skončila Velká Británie.“) 155 Zachování zaměstnanosti (2009) Počátkem roku 2009 jiţ vedení společnosti upustilo od svých přehnaně optimistických úvah a usoudilo, ţe úspěchem pro nastávající období by bylo udrţení současného stavu výroby, tedy i zachování stavu pracovníků. Rok 2009 se tak nesl v duchu posílení týmové práce a flexibilního přizpůsobení se nové situaci na trhu. Z projevu prezidenta společnosti Jasuhira Takahaši lze pak vyzdvihnout výrok: „Musíme vyrábět opravdu štíhlou výrobu, oprostit se od všeho, co není potřebné. Posílit týmovou práci a být maximálně flexibilní, tedy umět reagovat na měnící se vnější podmínky.“

156

Na ten lze navázat slovy viceprezidenta B. Milliona – Rousseaua:

„Komunikace by měla být intenzivnější. Kaţdý vedoucí musí podřízeným vytvářet motivující prostředí, myslet na jejich kondici a pracovní podmínky. Měl by svůj tým motivovat k neustálému zlepšování.“ 157 Jisté změny proběhly i v procesu náboru, kdy původní „masivní“ nástupní dny pořádané přibliţně 2krát do měsíce (hromadné vstupní školení velkého mnoţství dělníků i specialistů do administrativy) vystřídaly mnohem častější individuální nástupy menších skupin pracovníků (např. školení pouze malé skupiny specialistů). Rok 2009 lze povaţovat za období stabilizace stavu zaměstnanců. Lidé si začali více váţit práce. Zlepšila se i jejich pracovní morálka. Toto období bylo velmi náročné, přesto nedošlo k propouštění zaměstnanců nebo k odstávkám ve výrobě. (Této příznivé situaci především napomohlo tzv. šrotovné zavedené v řadě evropských států, které zvýšilo poptávku a následně i výrobu v TPCA.) Propouštění agenturních zaměstnanců, vzdělávání zaměstnanců (2010) Na podzim se management TPCA potýkal s problémem sniţování výroby, a protoţe se počet zaměstnanců stále pohyboval v rozmezí 3.500 – 3.600 osob, je jasné, 155

TPCA News (10/2008), s. 1.

156

TPCA News (01/2009), s. 2.

157

TPCA News (01/2009), s. 2.

75

ţe bylo pro vedení obtíţné udrţet ţivotní standard zaměstnanců. Kolektivní smlouva mezi odbory a TPCA platná od 1. 4. 2010 však zajistila zvýšení mezd o 2,5% a TPCA se dokonce zavázala, ţe do 31. 3. 2011 nepropustí jediného kmenového zaměstnance pro nadbytečnost. Všechny kmenové zaměstnance (k 30. 4. 2010) navíc TPCA odměnila jednorázovým příplatkem ke mzdě ve výši 4.500Kč. 158 Sníţení objemu výroby se TPCA rozhodlo řešit zpomalením linky se současným vznikem nevýrobních termínů preferovaných lidmi během víkendů, okolo státních svátků a směn v noci. Postupně byli propuštěni agenturní zaměstnanci (z Vietnamu a jiní), dále výrobní továrnu opustili zaměstnanci se smlouvami na dobu určitou. Toto období lze více neţ jiné povaţovat za úsporné. Kvůli nutným úsporám automobilka porušila i tradici v pořádání vánočního večírku pro své zaměstnance a obyvatele Kolína. Vzhledem k tomu, ţe TPCA uspěla se svými ţádostmi na čerpání dotací z EU (ESF, OP Lidské zdroje a zaměstnanost), tak jsou v automobilce od jara 2010 spuštěny 2 programy pro vzdělávání zaměstnanců. První se jmenuje „Educa“ a jeho smyslem jsou specifická školení (nepřenositelná do jiných firem), které prohloubí znalosti v současně vykonávané práci (př. Robotika – repasy náhradních dílů a výměna náhradních dílů). Unikátní tréninky v rámci Educa jsou podpořeny částkou 5.175.428Kč (čerpání 03/2010 – 02/2012). Za druhé jsou podporovány kurzy „Školení je šance“, na které bude TPCA čerpat dotaci ve výši 6.989.642Kč (čerpání 05/2010 – 04/2012). Tyto kurzy mohou být prospěšné všem, kteří chtějí zvýšit svou hodnotu na trhu práce (př. kurzy anglického jazyka, počítačové kurzy, time management, atd.). 159 2011 Nová kolektivní smlouva garantuje všem zaměstnancům další nárůst mezd o 2,8%, také stejně jako minulý rok zaměstnanci obdrţeli mimořádnou odměnu ve výši 1.200Kč. I letos po dobu platnosti úmluvy se TPCA zavázala nepropustit ţádného kmenového pracovníka pro nadbytečnost. Smlouva je platná od 1. 4. 2011 zase 1 rok. 160 Zatímco v lednu v závodě pracovalo kolem 3.300 zaměstnanců, tak v současné době se jejich počet významně sníţil na 3.000.

158

TPCA News (04/2010), s. 2.

159

TPCA News (12/2010), s. 3.

160

TPCA News (06/2011), s. 2.

76

Programy pro zaměstnance TPCA Jak jiţ byly některé speciální programy pro pracovníky TPCA nastíněny výše, je vhodné je komplexněji shrnout pro úplnost dané oblasti. Systém benefitů zahrnuje: 161 Z-Konto Od dubna 2007 získal kaţdý zaměstnanec automaticky nejcennější benefit ve formě Z-konta. Jedná se o tzv. zaměstnanecké konto, na které firma měsíčně posílá tzv. Z-body (hodnota 1 bodu = 1Kč). Dle pozice jednotlivce a seniority působení ve firmě se měsíční platba pohybuje od 2.000 – 15.000 Z-bodů. Z tohoto konta lze pak platit např. nájemné, splácet hypotéky, leasing auta, stavební spoření atd. Nebo lze vyuţít jednorázových plateb např. vstupenky na kulturní akce, nákupy v lékárně, permanentky do sportovních center, poukázky na tankování benzínu, platba autoškoly, atd. Obrázek 12: Z-karta.

Zdroj: Autorka O-konto Obdobným způsobem vzniklo na podzim 2008 konto, přes které si zaměstnanci mohou objednat extra pracovní oděvy. Na O-konto je však zaměstnavatelem posíláno výrazně méně bodů. (Např. 50 bodů / měsíc – Zaměstnanec si za 2 měsíce můţe naspořit 100 bodů, za které si dodatečně můţe dokoupit třeba vloţky do bot.) Mimo to, zaměstnavatel přispívá svým pracovníkům kaţdý měsíc finanční částkou, 140Kč dělníkům a 70Kč administrativním pracovníkům, na udrţování pracovního oděvu. Ubytování Lze poţádat o příspěvek na bydlení na ubytovně (pro osoby s trvalým pobytem ve vzdálenosti větší neţ 50km od TPCA). Noví zaměstnanci platí za ubytování dotovanou cenu – kolem 3.300Kč měsíčně (část z této sumy lze ještě navíc zaplatit ze Z-konta). 161

Příručka TPCA, Začínám v TPCA (2008), s. 19 – 23.

77

Čím déle je však zaměstnanec na ubytovně, tím méně mu TPCA na toto ubytování přispívá. (Např. po roce pracovního poměru v TPCA je cena za ubytování přibliţně jiţ jen 4.500Kč.) Společnost TPCA také úzce spolupracuje s realitní kanceláří REMAX, na kterou se mohou pracovníci TPCA obrátit při hledání pronájmu. Příspěvek na dojíţdění (ZRUŠEN) Tento program byl určen pro dojíţdějící ze vzdálenosti v rozmezí 20 – 100km. Dle vzdálenosti bylo pak moţné nárokovat příspěvek pohybující se od 300Kč do 500Kč. (Benefit pouze pro pracovníky po zkušební době s pracovní smlouvou na dobu neurčitou.) Příspěvek na přestěhování (ZRUŠEN) Oblíbený byl také motivační příspěvek na přestěhování do kolínského regionu. Pro získání finanční podpory bylo třeba se přestěhovat (změnit své trvalé bydliště) ze vzdálenosti větší neţ 50km do vzdálenosti kratší 50km. (Také to byl benefit pouze pro pracovníky

po

zkušební

době

s pracovní

smlouvou

na

dobu

neurčitou.)

Např. při vzdálenosti mezi původním trvalým bydlištěm a TPCA větší neţ 200km byl nárok na 10.000Kč + den volna na přestěhování. Městské byty Zpracováno v podkapitole „Městské byty pro TPCA“. Stravování V současnosti je cena základního oběda/večeře 26,60Kč (zaměstnavatel doplácí téměř 30 Kč.). Strava je připravována dodavatelem stravovacích sluţeb – Aramark. Kapitálové ţivotní pojištění nebo penzijní připojištění Dále je moţnost vyuţít příspěvku od zaměstnavatele na jedno z pojištění. Hodnota příspěvku je 300Kč u zaměstnanců, jejichţ hrubá mzda je více neţ 10.000Kč, jinak se příspěvek krátí na 3% z hrubé mzdy. Moţnost odkoupení sluţebních vozidel Čas od času dává TPCA k odprodeji svá firemní vozidla, to se však děje nepravidelně. Zájemci se musí registrovat přihlašovacím lístkem, po uzavření přihlášek probíhá přidělování vozidel formou losování. Poslední odprodej vozidel proběhl na přelomu roku 2010 – 2011. V nabídce byl např. vůz Toyota Aygo, rok výroby 2006, obsah motoru 998cm3, výkon 50/6000kW,

78

benzín, manuální převodovka, najeto 107tis. km, STK do 11/2012, červená barva, cena 59.581Kč. 162 Nabízeno bývá cca 10 vozidel, coţ je bohuţel pro zaměstnance TPCA nedostačující. Nabídka těchto firemních vozidel ani zdaleka nepokrývá poptávku. Benefit tak lze brát spíše za náhodné štěstí. Spolupráce s bankami (bezúročné půjčky, vedení účtu atd.). TPCA úzce spolupracuje s KB, v rámci níţ jsou poskytovány bezúročné půjčky (30 – 100 tis. Kč bez ručitele, 101 – 200 tis. Kč s ručitelem či zástavou) a jiné zvýhodněné produkty. Také je zde zvýhodněná nabídka od ČSOB či UniCredit Bank. Významné ţivotní události Podpořeni jsou všichni zaměstnanci v jejich významných ţivotních meznících (svatba, narození dítěte, narozeninové výročí 50 a 60 let, odchod do starobní penze, ocenění po odpracovaných 5 a 10 letech u TPCA). Nadstandardní zdravotní péče Kaţdý rok na podzim v rámci "měsíce zdraví“ mají zaměstnanci moţnost bezplatného očkování proti chřipce. Viz podkapitola „Vliv TPCA na zdraví zaměstnanců“. Team Building Pro udrţení psychické pohody zaměstnanců firma nabízí ročně příspěvek na kaţdého zaměstnance ve výši 800Kč. Pak je na uváţení kaţdého týmu, jak se svým rozpočtem naloţí. Někteří se sejdou u dobrého jídla v restauraci, jiní podnikají sportovní akce např. motokáry ve Vysokém Mýtě. Dovolená Kaţdý rok mají všichni zaměstnanci nárok na 5 týdnů dovolené. Na druhou stranu mají všichni pracovníci tuto dovolenou 2 x do roka nařízenou v pevně daném termínu – jde tedy o celozávodní dovolenou tzv. letní a zimní shut-down, kaţdý z nich trvá vţdy 14 dní. Nutno ovšem podotknout, ţe se jedná o vhodně vybrané termíny, kdy by si stejně většina zaměstnanců dovolenou ráda vybrala – o letních prázdninách a na vánoční svátky. Za prvé to při takovém mnoţství zaměstnanců a povaze provozu lépe asi udělat nelze. Za druhé je nutné provádět pravidelnou řádnou údrţbu strojů a budov, coţ za provozu výroby, lze jen těţko – i proto jsou „shut-downy“ nutné.

162

TPCA: Nabídka odprodeje firemních vozů (uzávěrka 14. 12. 2010), s. 9.

79

6.3.

Charita

Tradičně před obdobím vánočních svátků TPCA pořádá mezi svými zaměstnanci sbírku, jejíţ vybranou finanční hodnotu automobilka vţdy zdvojnásobí. První 2 ročníky (2006 a 2007) byly věnované kolínskému kojeneckému ústavu. Sbírka 2008 byla doposud nejbohatší, kdy mezi sebou zaměstnanci vybrali 113.304Kč, celkem bylo rozděleno tedy 226.608Kč mezi 3 subjekty (113.448Kč pro kojenecký ústav Kolín, 71.084Kč o. s. Volno, 42.076Kč útulek Alíkov Kolín). O Vánocích 2009 zaměstnanci přispěli na sbírku 44.901Kč, TPCA částku opět zdvojnásobila, bylo tak vybráno 89.802Kč. Poslední ročník 2010 byl sbírkou „pod basketbalovými koši“ věnovanou kojeneckému ústavu a dětské chirurgii kolínské nemocnice. (V předchozích ročnících probíhalo předání finančních výtěţků na Vánočním dni v Kolíně na Karlově náměstí a zaměstnanci také mohli sbírku financovat ze Z-konta. Ovšem poslední rok, vzhledem k úsporným opatřením, TPCA Vánoční den nepořádalo. Ani zaměstnanci neměli moţnost na charitu přispět ze Z-konta. Charita tedy probíhala formou výtěţku ze vstupného na pořádaném kolínském basketbalovém maratonu mezi 22. a 23. 12. 2010, který trval 24 hodin. Během trvání akce bylo moţno přispět i větší částkou v rámci dobrovolné sbírky.) 163 Sbírka pro Japonsko Pár dní po katastrofě, která se odehrála začátkem března 2011 v Japonsku, TPCA zahájilo sbírku na pomoc postiţené oblasti. Na charitu mohli zaměstnanci přispět převodem ze Z-konta, pomocí zaslání DMS nebo klasickým převodem na účet. Výtěţek ze sbírky předala TPCA Českému červenému kříţi, který ji dále postoupil do Japonska. Na výroční tiskové konferenci 23. 3. 2011 podal prezident TPCA, Satoši Tačihara, stručný komentář: „Všichni víte, jaké neštěstí postihlo severovýchod Japonska. Jsem překvapen, jakou pozornost věnujete situaci v Japonsku, a velmi si váţím projevů solidarity s japonským národem. Věřte mi, ţe Japonci se nevzdávají, a jsem přesvědčen, ţe s následky zemětřesení a cunami se rychle vypořádáme.“ 164

163

164

TPCA News (12/2008), s. 2. + TPCA News (12/2009), s. 4. + TPCA News (12/2010), s. 2. TPCA News (04/2011), s. 2.

80

6.4.

Kriminalita

Tabulka 19: Vývoj kriminality v okrese Kolín 2000 – 2009. Druh kriminality

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Celková

Obecná

Hospodářská

Loupeţe

3 208 2 834 3 612 3 077 2 991 2 948 2 950 3 620 3 305 3 413

2 368 2 185 2 903 2 619 2 538 2 464 2 344 2 836 2 551 2 561

606 434 465 246 265 282 266 245 285 257

33 58 41 46 43 42 68 46 50

Vybrané trestné činy Krádeţe vloupáním Znásilnění do obydlí 133 2 182 5 204 9 163 5 125 8 140 7 149 7 152 8 153 6

Vraţdy 3 2 2 2 1 0 3 3 1

Zdroj: ČSÚ 165

Situace celkové kriminality v kolínském okrese se s výstavbou TPCA v PZ v roce 2002 zhoršila. Bylo spácháno přes 3.600 trestných činů. Tato extrémní kriminalita se opakovala roku 2007. Zajímavé je meziokresní srovnání zjištěných trestných činů v rozmezí let 2000 aţ 2004, kdy se celkově kriminalita ve všech okresech Středočeského kraje sníţila. Nejniţší hodnoty ve sníţení kriminality dosáhl právě okres Kolín. Tabulka 20: Zjištěné trestné činy v okresech Středočeského kraje 2000 a 2004. 2000 ČR Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník

165

2004

391 310 351 090 45 463 37 776 2 612 2 322 3 773 2 902 5 541 4 859 3 208 2 991 2 551 1 951 4 233 2 915 5 794 4 727 2 765 2 544 5 188 4 749 3 817 3 220 4 154 3 139 1 827

1 457

Index 2004/2000 89,7 83,1 88,9 76,9 87,7 93,2 76,5 68,9 81,6 92,0 91,5 84,4 75,6 79,7

Zdroj: ČSÚ 166

ČSÚ:

[online]. [cit. 2011-07-20].

81

Počet trestných činů samotného města Kolín pak zachycuje následující graf, který jen potvrzuje, ţe výstavba TPCA v Kolíně negativně přispěla k nárůstu kriminality ve městě. 1600

1549

1536

1513

1500 1400

1374

1339 1323 1356 1342

1300 1200 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Zdroj: 167 Koncepce kriminality města Kolín pro období 2009 – 2011. 168 Z koncepce prevence kriminality města Kolín pro období 2009 – 2011 (schválené zastupitelstvem na podzim 2008) vyplynulo, ţe došlo k nárůstu přestupků v oblasti veřejného pořádku a občanského souţití. Nejčetnějšími přestupky jsou: -

Majetkové přestupky – krádeţe v bezobsluţných prodejnách (především potravin a alkoholických nápojů) páchané sociálně slabšími občany, dále lidmi ze Slovenska, Polska a Ukrajiny.

-

Krádeţe drogistického a průmyslového zboţí páchané drogově závislými občany za účelem jeho zpeněţení.

V oblasti veřejného pořádku evidovala Městská policie nejvyšší nárůst přestupků u občanů, kteří nejsou v Kolíně přihlášeni k trvalému pobytu (bydlících přechodně na ubytovnách atd.). Tito lidé nemají vazby na dané území a dle toho se odvíjí jejich chování. Koncepce také identifikovala základních 6 kriminogenních faktorů: 1) Nový výrobní závod TPCA v PZ Ovčáry a jeho další podniky přidruţené výroby. 2) Vznik nových obchodů TESCO a OBI, kde dochází k četným krádeţím. 3) Dělníci se svými rodinami se koncentrují v nových bytech na sídlišti V Kasárnách, ostatní pracovníci naplnili kapacity ubytoven. 4) Dokončování výstavby sídliště Vodárna. 166

ČSÚ: [online]. [cit. 2011-08-20].

167

Koncepce kriminality města Kolín pro období 2009 – 2011, s. 11.

168

Zpracováno na základě: Koncepce kriminality města Kolín pro období 2009 – 2011, s. 11 – 13.

82

5) Vysoká fluktuace zaměstnanců TPCA, u nichţ není přehled o jejich totoţnosti a kriminální minulosti. 6) Nárůst NON-STOP barů k uspokojení potřeb nových pracovníků TPCA. „V této souvislosti je třeba uvést, ţe se ve městě a okolí zpočátku významně zvýšila místní kriminalita, zejména u občanů z Ukrajiny, kteří zde pobývali v době výstavby továrny a někteří z nich pak zde i zůstali. V současné době však v TPCA nezaměstnávají nikoho s ukrajinským občanstvím.“ 169 Na jeden z loupeţných činů v roce 2010 proběhla v TPCA i sbírka, která zajisté okradené rodině pomohla. Jednalo se o sbírku pro neslyšící 4 letou Nikolku, která přišla o jediný přístroj, díky němuţ slyšela (tzv. kochleární implantát). V roce 2009 však byla vnější část přístroje odcizena z auta na parkovišti v Kasárnách. Otec Nikolky bohuţel nezamkl automobil a během krátké chvíle přístroj z auta zmizel. Přestoţe byl přístroj pojištěn, pojišťovna událost nepřiznala, jelikoţ auto nebylo zamknuto. Na nový přístroj v hodnotě (120.000Kč) rodina bohuţel neměla finance, proto za propůjčení jiného přístroje platila týdně 500Kč. Otec Nikolky, Petr Bräutigam, nastoupil v TPCA na konci roku 2005 a pochází z Ostravy. Rodina si velmi váţila poskytnuté pomoci, díky níţ bylo rodině Nikolky do konce roku 2010 předáno kolem 70.000Kč. 170 Kolínský měsíčník letos v březnu jiţ avizoval informace ohledně svého nového projektu „Bezpečný Kolín“, který bude spuštěn příští rok. Pro úspěšnost celé akce je potřeba přijmout nové pracovníky městské policie, tzv. okrskáře, a zvýšit rozpočet policejní sloţky. Představa je taková, ţe stráţný „okrskář“ bude veřejně známou osobou a občané se tak na něj budou moci kdykoliv obrátit. Náplní jeho práce bude střeţení pořádku ve čtvrtích města, kontrola osvětlení, stavu vozovek, chodníků či odhalení nepovolených skládek. 171 U občanů v Kolíně radikálněji zakročila policie také v oblasti lhostejných majitelů psů, kteří neuklízí po svých miláčcích exkrementy. Ředitel městské policie uvedl: „Městská policie provádí kontroly namátkově, ale i cíleně v exponovaných lokalitách. Stráţník městské policie můţe za porušení této povinnosti uloţit v blokovém řízení pokutu

169

Wokoun, R., Tvrdoň, J. a kol. (2010), s. 81.

170

TPCA News (02/2010), s. 9.

171

ZPRAVODAJ Města Kolín (03/2011), V ulici Kolína bude více stráţníků, s. 4.

83

do výše 1.000Kč, Upozorňujeme občany, ţe městská policie bude uvedený nešvar trestat co nejpřísněji!!!“ 172

6.5.

Městské byty pro TPCA

Nová sídliště pro zaměstnance TPCA byla vybudována v části bývalých kasáren (ulice V Kasárnách), další sídliště se nachází u kolínské vodárny (U Vodárny). V rámci města Kolín se jedná o okrajové lokality. Otázka výstavby bytů byla jednou z nejproblémovějších, zpoţděné předání bytů zkomplikovalo nábor nových zaměstnanců, navíc se město Kolín neúnosně zadluţilo. V současné době je navíc mnoho bytů neobydleno, jelikoţ tento typ benefitu je určen pouze zaměstnancům, kteří mají pracovní smlouvu s TPCA na dobu neurčitou. S nástupem hospodářské recese jiţ TPCA pracovní smlouvy na dobu neurčitou nenabízí. Mapa 3: Sídliště zaměstnanců TPCA.

Zdroj: Mapy.cz V počátcích

výroby

automobilky

byl

jedním

z benefitů

také

příspěvek

na přestěhování zaměstnance do kolínského regionu, coţ mělo zvýšit podíl zaměstnanců z regionu (do 50km). V roce 2007 pocházelo přímo z kolínského regionu 40% zaměstnanců (při stavu 3500 zaměstnanců), nyní je tato hodnota na 70% (v TPCA zaměstnáno 3000 zaměstnanců). Automobilka tuto hodnotu povaţuje za stabilní,

172

ZPRAVODAJ Města Kolín (03/2011), Městská policie zpřísnila dohled na pejskaře, s. 4.

84

proto příspěvek od 1. listopadu 2010 na přestěhování zrušila.

173

Všeobecně lze u TPCA

sledovat ekonomický trend – sniţování nákladů. Obrázek 13: Prostor u výtahu v přízemí bytového domu v Kasárnách 1021 (k 15. 7. 2011).

Zdroj: Autorka Pokud bychom se snaţili zachytit prostředí, ve kterém současní zaměstnanci bydlí, je potřeba si uvědomit, ţe samotní zaměstnanci TPCA demolují sídliště, která obývají. Pak jsou samozřejmě nespokojeni s kvalitou úklidu a technickou údrţbou bytových domů. Není těţké posoudit, zda je větší problém na straně nájemníků – zaměstnanců TPCA nebo na straně místní radnice. Často však město Kolín od nájemníků neobdrţí ani zpětnou vazbu, ţe např. někde něco nefunguje, protoţe zaměstnancům TPCA to je lhostejné. Ze strany města pak ani nemůţe být poskytnuta odpovídající péče. Nájemníci se k nájemním domům chovají bezohledně (ve výtazích nefungují světla, na chodbách jsou vyraţené dveře, zdemolované zdi u schodiště, chybí ochranné kryty na spínačích světel atd.). Vzhledem

k výše

popsaným

skutečnostem,

se

tyto

části

města

staly

nenavštěvovanými ze strany místních občanů, které je mnohdy označují jako „ghetta TPCA.“ Zajímavostí také je, ţe ačkoliv je nájemné v městských bytech, v porovnání s trţním nájemným jinak běţně dostupných bytů v lokalitě, přibliţně poloviční, přesto jsou zaměstnanci TPCA mnohdy právě s cenou nájemného nespokojení. Pro lepší představu o výši nájmu i s poplatky za energie pro 2 osoby, pronájem bytu 1+kk (garsoniéra) na sídlišti V Kasárnách vychází přibliţně na 4.500Kč měsíčně.

173

TPCA News (10/2010), s. 2.

85

Obrázek 14: Schodiště u bytového domu v Kasárnách 1021 (k 15. 7. 2011).

Zdroj: Autorka Dluhy na nájemném Není neobvyklé, ţe se v regionálním tisku objevují zprávy o zaměstnancích TPCA jako o dluţnících nájemného. Odbor správy bytových a nebytových prostor (dále jen OSBN) MÚ Kolín v dubnu loňského roku evidovalo 233 dluţníků (nájemci městských bytů určených pro pracovníky TPCA) z celkových 851 bytů, v dluzích za nájemné se tedy utápí kolem 27% zaměstnanců TPCA. Přestoţe je nájemníkům při podpisu nájemní smlouvy doporučeno zřízení inkasa (pro automatické strhnutí částky za nájem a sluţby), které by jim mohlo pomoci s měsíčním hospodařením, tak tento krok neuskuteční. Často pak lidé svou platbu za nájemné ignorují a dochází k prohloubení problému – roste výše penalizace. Přitom podmínky platby nájmu nejsou nijak tvrdé (nájem za daný měsíc je třeba uhradit do konce daného měsíce). Pro zaměstnance, kteří by rádi svůj problém řešili, je nápomocná na MÚ Kolín pí. Šárka Schederová, případně se mohou dluţníci obrátit přímo v kanceláři TPCA 602 v oddělení Corporate Affairs na pí. Ditu Tovarovou. 174 Kauce je u nájemních bytů stanovená dle zákona ve výši 3 nájmů. Ovšem zaměstnanci s laxním přístupem k platbě nájmu kolikrát nezaplatí ani po 6ti měsících, v tu chvíli vzniká městu Kolín dluh ve výši 3 nájmů. Tyto problémové nájemníky – neplatiče pak čeká soud, následně exekuce.

174

TPCA News (04/2010), s. 3.

86

Obrázek 15: Dopis pro nájemníka z bytu v Kasárnách 1021 z 8.7.2011.

Zdroj: Autorka Zaměstnanci TPCA v exekuci Dle slov místopředsedy odborů TPCA (p. Liten Igor), bylo v minulém roce v TPCA kolem 600 zaměstnanců v exekuci

175

, tj. 1/6 všech zaměstnanců TPCA. Při potřebě

poradenství se lidé mohou obrátit i na odbory TPCA. Alespoň jako výstrahu před zadluţením vyšel ve vnitropodnikovém časopise jiţ v listopadu 2010 (ještě před obdobím Vánoc) článek „Nejdřív radost, potom stres a odříkání“, ve kterém pí. Marie Navrátilová, specialistka na zadluţenost, exekuce a finanční gramotnost zaměstnanců TPCA, varuje na ţivot v dluzích. Dále se snaţí poradit, aby si lidé nejdříve spočítali, jestli vůbec budou mít finance na splácení půjček. Jejíma očima je ţivot s dluhem následující: „Je zajímavé, ţe poměrně nedávno se ještě zadluţenost povaţovala za něco společensky nepřijatelného. Dnes naopak vybočuje ten, kdo ţádné dluhy nemá. Přesto se nedá říci, ţe jsme se s dluhy naučili rozumně ţít. Myslím, ţe je to hodně individuální. Někteří se dluhy cítí svázáni a působí jim určitou míru stresu i v případě, ţe je pravidelně splácí.“ 176 Navíc u zaměstnanců TPCA nejsou neobvyklé další brigády mezi směnami (např. u pokladny v kolínském TESCU v Kasárnách), kterými se pak snaţí své dluhy zmírnit. Tyto aktivity se s postupem času ovšem hořce odráţí na zdraví pracovníků, jelikoţ ţádné lidské tělo není stroj.

175

TPCA: [online]. [cit. 2011-07-20].

176

TPCA News (11/2010), s. 8.

87

6.6.

Nové projekty města Kolín

Příchod nové automobilové společnosti do Kolína byl impulsem ke vzniku a obnově občanské infrastruktury, díky níţ dostalo město novou tvář, a můţeme říci, ţe jakoby „oţilo“. Největším problémem pro město je však jeho současná zadluţenost vzniklá díky výstavbě PZ a bytů pro zaměstnance TPCA. Letos v dubnu starosta Vít Rakušan oznámil, ţe si město půjčí 37 mil. Kč od státu, jednat se bude o bezúročnou finanční výpomoc. Kolín se stále „topí“ v dluhu okolo 900 mil. Kč. Touto půjčkou budou ušetřeny peníze, které by město jinak zaplatilo na úrocích. Hospodaření pro tento rok je plánováno s výdaji 965 mil. Kč a příjmy 967 mil. Kč. 177 TESCO, OBI Vzhledem k tomu, ţe vznikla nová sídliště (V Kasárnách, Vodárna), tak bylo třeba zajistit i blízké napojení na obchodní síť. Zvolena byla lokalita bývalých kasáren, jelikoţ se jednalo o pozemky v zastavěném území města, které byly armádou jiţ opuštěné a nevyuţívané. Původní stavby v místě kasáren se staly zastaralými, aţ chátrajícími, proto byla lokalita vyuţita efektivním způsobem. Oba obchodní domy jsou lokalizované vedle sebe. Sortiment TESCA zahrnuje moţnosti nákupu potravin a drobností do domácnosti, zatímco OBI je zde pro potřeby kutilů pro dům a zahradu. Kolínské TESCO je otevřeno NON-STOP, coţ je pro zaměstnance TPCA pracující na směny velmi pozitivní. V prostorách TESCA navíc nalezneme postranní obchůdky jako např. směnárnu, chovatelské potřeby, cukrárnu atd., které doplňují sortiment pro zákazníky. Oba obchodní domy jsou ve velmi blízké vzdálenosti od sídliště V Kasárnách. Obrázek 16: Sídliště Kasárny a OBI.

Zdroj: Autorka 177

VZ24: [online]. [cit. 2011-07-20].

88

Hasičská stanice v PZ Kolín – Ovčáry Otevření nové hasičské stanice proběhlo 5. 11. 2007. Primárně slouţí podnikům v PZ, ale obrovskou výhodou je i její sluţba v zásahu na D11, stejně tak okolních obcích, kde se nyní výrazně sníţil čas dojezdu sloţek hasičské záchranné sluţby. Tento závazek ČR byl zahrnut i v prvních dohodách mezi ČR a TPCA. Příspěvek ze strany TPCA na provoz ovčárecké stanice je 2 mil. Kč ročně. Při slavnostním otevření navíc TPCA darovala hasičům další vůz, tentokrát Peugeot 107. Nová hasičská stanice je investicí přibliţně za 30 mil. Kč. 178 Vodní Svět Kolín Na základě jednání zastupitelstva města Kolín (19. 9. 2005) bylo dále rozhodnuto o přestavbě stávajícího plaveckého stadionu, jehoţ provoz byl kaţdoročně ztrátový přibliţně o 6 mil. Kč a stav objektu byl ţalostný. Výstavbu projektu realizovala společnost Geosan Group a.s., která uspěla ve výběrovém řízení se svou nabídkou za necelých 156 mil. Kč bez DPH. Zprovoznění aquaparku bylo pro město výhodné z hlediska financování, kdy první splátky proběhli aţ po kolaudaci. 179 Provoz nového moderního aquaparku byl zahájen na podzim 2006, v podstatě ve stejnou dobu, kdy byly TPCA předány zbývající byty u kolínské vodárny. TPCA ve svém systému Z-konta široce nabízí moţnosti návštěv Vodního Světa (plavání, fitness, solné jeskyně, aj.). Nebýt tohoto klíčového zaměstnavatele v Kolíně, lze jen těţko doufat, ţe by se město do tak finančně náročné výstavby pustilo. Během prvního roku provozu aquaparku jej přišlo navštívit 16.699 lidí (od 15. 12. 2006 – 8. 1. 2007), přičemţ během víkendu vţdy rapidně stoupá návštěvnost, aţ 1.600 lidí denně.

180

Kolínskými občany jsou také oblíbené doprovodné sportovní

moţnosti, jako jsou letní tenisové kurty a zimní ledová plocha na bruslení.

178

ZPRAVODAJ Města Kolín (11/2007), Nová hasičská stanice slouţí průmyslové zóně i dálnici, s. 2.

179

AKTUÁLNĚ KOLÍN: [online].

[cit. 2011-07-20]. + MÚ Kolín, Zasedání zastupitelstva, (zápis z 19. 9. 2005), s. 5 – 6. 180

ZPRAVODAJ Města Kolín (01/2007), Aquapark láme rekordy v návštěvnosti, s. 1.

89

Obrázek 17: Vodní Svět Kolín.

Zdroj: Autorka Kruhový objezd u Kauflandu Město Kolín čekalo na „uzavření kapitoly“ bytů pro TPCA, aby mohlo realizovat další návazné projekty, pro uklidnění provozu v Kolíně. Jedním z nich bylo vytvoření nového kruhového objezdu v blízkosti sídliště Vodárna (2006). Nový „kruhák“ upravil pravidla přednosti v jízdě mezi ulicemi Masarykova a Benešova. Proběhly také opravy chodníků a prodlouţení cyklostezky táhnoucí se z Masarykovy do ulice Benešova. Tuto výstavbu Středočeský kraj finančně podpořil 1 mil. Kč. 181 Obrázek 18: Kruhový objezd u Kauflandu.

Zdroj: Mapy.cz Futurum Kolín Během působení TPCA vzniklo v Kolíně poblíţ vlakového a autobusového nádraţí také nové obchodní centrum. Futurum Kolín se nachází v ulici Rorejcova, v areálu bývalých tiskáren, který byl aţ do realizace nové moderní výstavby chátrajícím prostranstvím. „Developerem projektu je společnost TK Development, investorem 181

ZPRAVODAJ Města Kolín (10/2006), Kraj přispěje na „kruhák“, s. 3.

90

GE Real Estate, generálním dodavatelem GEMO Olomouc a architektem společnosti KRR a PIKAZ. Celková výše investic do projektu dosáhla 450 mil. Kč. Správu centra zajišťuje společnost EMCM.“ 182 Zázemí kolínských nádraţí tak získalo zbrusu novou podobu a Kolín se takto zařadil mezi atraktivní centra pro ţivot i práci občanů. Futurum Kolín bylo slavnostně otevřeno koncem roku 2008. Od května 2009 navíc řada obchodů nabízí zajímavé slevy pro zaměstnance TPCA (potřeba předloţit firemní ID kartu). Obchvat Kolína Samostatnou „kapitolou“ je otázka výstavby kolínského obchvatu, na kterou jiţ Kolín čeká desítky let. Centrum Kolína je neúměrně zatíţené zejména kamionovou, ale i osobní dopravou. TPCA k této situaci „přililo do ohně“, kdy před začátkem a po skončení směn je Kolín téměř neprůjezdný díky kolonám zaměstnanců. (Zkušení „Kolíňáci“ jiţ ví, ţe ranní směna v TPCA začíná vţdy v 6:30 a končí v 17:11. Noční směna pak navazuje od 18:30 do 5:11. V tento čas se pak snaţí maximálně vyhnout automobilovému provozu ve městě, aby si ušetřili „čas i nervy“.) Dle nejnovějších zpráv by měl být obchvat hotov do konce roku 2012, přičemţ nejpodstatnější zdrţení vzniklo ŘSD při výkupu pozemků a domluvou s vlastníky pozemků o věcných břemenech. Ve finále proběhlo 27 vyvlastnění. Tato stavba si vyţádá finanční injekci ve výši 2 mld. Kč, kterou pokryje převáţně EU. Předpokládaný úsek obchvatu bude dlouhý 8 km (3 mimoúrovňové křiţovatky, 12 mostních objektů a 7 protihlukových stěn). 183 MHD Kolín S příchodem automobilky byla potřeba posílit a rozšířit systém místní autobusové dopravy. Intervaly dopravní obsluţnosti se tak zkrátili na čekací dobu mezi 8 – 10 minutami, coţ je pro místní občany výrazné plus. K 1. 3. 2011 mírně podraţilo jízdné MHD. (Např. Občanská jízdenka nyní stojí 12Kč místo původních 11Kč.)

184

Jednou z kolínských rarit je také nastupování

do autobusů pouze předními dveřmi a platba jízdného řidiči (případně „pípnutí“ čipem

182

CREST:

[online]. [cit. 2011-08-01]. 183

DENIK.CZ: < http://www.denik.cz/regiony/obchvat-kolina-by-mel-byt-hotov-do-konce-pristiho-.html> [online]. [cit. 2011-08-01].

184

ZPRAVODAJ Města Kolín (03/2011), Změny cen jízdného v MHD Kolín, s. 3.

91

u řidiče). Tento systém často způsobuje časová zpoţdění autobusů na trase. Na druhou stranu zde nezůstává prostor pro cestování „černých pasaţérů“. V souvislosti s MHD vyvstává problém s potřebou reorganizace: „Dílčí časovou optimalizací by letos měly projít i jízdní řády. Vedení města navrhlo automobilce TPCA moţnost spolupodílet se na financování linky MHD, která by prováděla dopravní obsluţnost pro potřeby jejich zaměstnanců s eventualitou zavedení přechodného promojízdného, které by motivovalo zaměstnance TPCA k většímu vyuţívání hromadné dopravy s důsledkem sníţení zátěţe automobilové dopravy v našem městě. Otázkou zůstává, jaký postoj k dané věci zaujme automobilka. Jednotlivé linky by také měli navazovat na začátky a konce pracovní doby v PZ.“

185

V současnosti linky MHD

obsluhují PZ, ale zájem zaměstnanců není tak silný, jak by mohl být. Dalším problémem je, ţe kapacita některých současných linek bývá plně obsazena jiţ v PZ a kolínští občané na okraji města (část Sendraţice) se pak do autobusů jiţ nedostanou. Nyní je PZ obsluhována linkami 6, 9 a 10. Vydláţdění Karlova náměstí Za přirozené centrum Kolína je povaţováno Karlovo náměstí, které se město chystalo rekonstruovat jiţ mezi lety 1999 – 2000, kdy získalo peníze z akcií energetických společností. Architektonická soutěţ byla radnicí vyhlášena jiţ roku 2001, ale vzhledem k označení Českou architektonickou komorou za neregulérní, se do ní ţádný subjekt nepřihlásil. Do rekonstrukce náměstí se nakonec pustila společnost Geosan, která městu nabídla projekt za 35 mil. Kč, přičemţ 31,6 mil. Kč bylo financováno státní dotací a zbytek pokrylo město. Práce byly nakonec započaty na konci května 2006 a završeny ke konci téhoţ roku. 186 Investice by tedy proběhla i bez přítomnosti TPCA v PZ, ale pravdou je, ţe automobilku tento krok potěšil a to uţ jen proto, ţe na Karlově náměstí v Kolíně pořádá současně s městem v zimním období Vánoční den.

6.7.

Kulturní akce TPCA

Automobilový soused Kolína svou iniciací přispívá taktéţ ke kulturnímu dění v regionu. Předem je potřeba říci, ţe vzhledem ke stále probíhající hospodářské krizi však i TPCA „přiškrtila“ řadu svých rozpočtů.

185

ZPRAVODAJ Města Kolín (03/2011), Změny cen jízdného v MHD Kolín, s. 3.

186

ARCHIWEB.CZ: [online]. [cit. 2011-08-01].

92

Vlastní akce TPCA Beat Festival Jedná se o soutěţ mladých hudebních talentů. Poprvé byl Beat Festival pořádán v září 2008 (společná akce TPCA a města Kolín), kdy si vítězná mladá hudební skupina – „Alţbětiny Sosny“ odnesla 100 tis. Kč. Od té doby je Beat Festival pořádán kaţdý rok. Výtěţek z akce je vţdy věnován potřebným subjektům. Letos, kdy dle hlasů odborných porotců zvítězila skupina Epy de Mye a na základě publika hudební sloţení FanFan, si kaţdý útvar odnesl 50 tis. Kč. Poslední hudební klání navštívil rekordní počet diváků, přibliţně 4 tis. lidí. Letošní výtěţek, více neţ 54 tis. Kč, dostane MŠ Bachmačská v Kolíně na nákup vybavení do hudebního „krouţku“. 187 Vánoční den V zimě 2008 a 2009 TPCA pořádala vánoční večírek spolu s městem, který byl určen jak zaměstnancům, tak občanům z regionu. Oslava se konala na Karlově náměstí a veškeré občerstvení bylo za „lidové“ ceny (př. čaj 5Kč). K příleţitosti prvního ročníku vánočního dne darovala TPCA městu své milionté vyrobené vozidlo (Citröen C1). Na prvním ročníku vystoupila známá skupina Support Lesbiens, ve druhém ročníku si diváci mohli uţít koncertu Chinaski. Vzhledem k úsporám se však vánoční večírek v zimě 2010 jiţ nekonal. Letní kino na Kmochově ostrově (2008) Přírodní amfiteátr na Kmochově ostrově, prošel rekonstrukcí, kterou zajistilo město (v hodnotě 24,5 mil. Kč). Práce byly hotovy v květnu 2008. Na jeho slavnostním otevření proběhlo mj. vystoupení slavné slovenské skupiny No Name. TPCA se téhoţ léta navíc postaralo o efektivní vyuţití nového atraktivního prostoru a přes letní prázdniny zde financovalo večerní promítání českých i zahraničních filmů. Letní kino bylo zdarma a promítalo se kaţdý den, pokud tomu počasí dovolilo. Od města byl provoz podpořen částkou 50 tis. Kč. Následující roky jiţ však od této podpory kina TPCA upustilo. 188

187

TPCA: Tisková informace (07/2011), Na TPCA Beat Festivalu zazářily FANFAN a Epy de Mye, s. 1.

188

ZPRAVODAJ Města Kolín (04/2008), Prázdninové letní kino na Kmochově ostrově, s. 1. + ZPRAVODAJ Města Kolín (05/2008), No Name otevřeli amfiteátr na Kmochově ostrově, s. 1.

93

Další sponzoring TPCA Kmochův Kolín Tradiční dechové slavnosti byly letos v Kolíně pořádány jiţ po 48. Kmochův Kolín, mezinárodní hudební festival, přivítal okolo 5 tis. diváků. Jedná se o městské oslavy, jejichţ základem je dechová hudba a řada doprovodných akcí (např. farmářský či řemeslný trh, dobové pokrmy, aj.). Pořadatelem ročníku 2011 bylo město Kolín a Občanské sdruţení Prostor. Jedním ze sponzorů se i letos stala TPCA. 189 Den záchranářů Státní svátek 8. 5. (1945), Den vítězství, si s úctou k bezpečnostním sloţkám připomněli v Kolíně letos jiţ po patnácté. Diváci se vţdy mohou těšit na představení nejrůznějších zásahů (např. poříční policie a potápěčů, vytaţení vraku z Labe, aj.). TPCA je jedním z hlavních sponzorů tohoto „záchranářského“ dne. 190 Kutnohorské stříbření Od roku 2008 se TPCA podílí na sponzoringu známého a mezi Středočechy oblíbeného „Královského stříbření Kutné Hory“. Takto v podstatě TPCA projevuje svůj zájem nejen o kolínský region. V tomto roce proběhlo Kutnohorské stříbření 25. a 26. 6. 2011. TPCA patronem BC Kolín Hlavním partnerem kolínských basketbalistů je TPCA od roku 2007, letos v červenci s klubem jiţ podepsala smlouvu o prodlouţení spolupráce. V srpnu 2008 Jasuhiro Takahaši pronesl: „Kolínský basketbal se neustále zlepšuje. To je nám blízké, protoţe neustálé zlepšování je jedním z hlavních pilířů fungování naší firmy. Basketbal je navíc týmová hra a to je další podobnost s TPCA.“ 191 Kolínští basketbalisté navíc vyuţili moţnosti exkurze v TPCA a přijeli se podívat do závodu na konci listopadu minulého roku. Po exkurzi následovala debata, během níţ se nejvíce sportovci zajímali, jak dlouho trvá kompletní zaškolení nového pracovníka a jak funguje systém „ergo rotací“. 192

189

ZPRAVODAJ Města Kolín (06/2011), 48. Kmochův Kolín přinesl tradici i novinky, s. 1.

190

ZPRAVODAJ Města Kolín (05/2011), Den záchranářů znovu přilákal tisíce návštěvníků, s. 1.

191

TPCA: Tisková informace, TPCA prodlouţila kolínským basketbalistům (08/2008), s. 1.

192

TPCA News (12/2010), s. 2.

94

Obrázek 19: Exkurze v TPCA BC Kolín, listopad 2010.

Zdroj: TPCA 193 Umělecký festival Kutná Hora Letos se TPCA stalo také hlavním partnerem akce „Kytarové bienále v Kutné Hoře“ konaného pod záštitou Ministerstva kultury ČR na začátku července. Na festivalu vystoupilo přes 50 kytaristů. Ve skupině, bez ohledu na věk, první místo získal rumunský Eduard Leata. V kategorii celoţivotního přínosu k „české kytaře“ obdrţel cenu prof. Štěpán Rak. 194 Oregon dětem Tábornický klub Oregon je oddílem pro děti, ve kterém se učí samostatnosti, soutěţivosti a dalším zálesáckým dovednostem. Klub pořádá jednou ročně akci zaměřující se na dětské hry. Jedenáctý ročník se uskutečnil 7. 5. 2011 na Kmochově ostrově a jeho hlavním sponzorem byla TPCA (stejně jako u předchozího ročníku), díky níţ byl rozšířen program pro děti o horolezeckou stěnu, čtyřkolky a další atrakce. 195

6.8.

Migrace stěhováním (z demografického hlediska)

Obecně rozlišujeme migraci obyvatel na přirozenou, jejíţ hodnota odpovídá počtu narozených občanů mínus zemřelých, a migraci vzniklou stěhováním. Na základě migrace stěhováním lze vyvodit index atraktivity daného území: 196 Index atraktivity = (Saldo migrace / Obrat migrace) * 100; Saldo migrace = Přistěhovalí – Vystěhovalí; Obrat migrace = Přistěhovalí + Vystěhovalí. Index atraktivity vypovídá o tom, kolik získá dané území osob na 100 uskutečněných migrací stěhováním. Vypovídá o efektivnosti migrace a jeho hodnota

193

TPCA News (12/2010), s. 2.

194

KH: [online]. [cit. 2011-08-01].

195

OREGON: [online]. [cit. 2011-08-01].

196

ČSÚ – Příručka demografické statistiky: < http://www.czso.cz/cz/cisla/0/02/020100/stehovan.htm > [online]. [cit. 2011-08-20].

95

se pohybuje v rozmezí <-1,1>. Maximální hodnota +1 pak vypovídá o území, do kterého lidé pouze imigrují, aniţ by někdo emigroval. Město Kolín bylo na konci 90. let migračně ztrátové území. Přírůstky stěhováním byly po roce 2000 evidovány pouze v letech 2005, 2007 a 2008. Můţeme konstatovat, ţe lokalizace TPCA významně přispěla k migračnímu růstu v dané územní jednotce. Tabulka 21: Migrace města Kolín způsobená stěhováním (1998 – 2010).

Rok

Počet obyv.

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

30 876 30 609 30 382 30 095 29 817 29 690 29 489 30 175 30 158 30 736 31 014 30 935 30 927

Přistěhovalí Vystěhovalí 419 379 413 466 490 616 606 1432 843 1590 1243 884 915

538 529 547 580 741 689 774 707 867 1011 1006 1031 987

Migrační přírůstek -119 -150 -134 -114 -251 -73 -168 725 -24 579 237 -147 -72 Zdroj: ČSÚ 197

Podíváme-li se na migraci v okrese Kolín za posledních 10 let, můţeme dále vyvodit pár zajímavých poznatků. Prvním zlomovým rokem, kdy hodnota přírůstku vzniklého stěhováním převýšila hodnotu 1.000 osob, byl právě rok spuštění výroby v TPCA (2005). V tomto roce se taktéţ zvedl téměř 3krát index atraktivity daného regionu. Zatímco v roce 2004 došlo ke změně počtu obyvatel – přírůstek stěhováním přibliţně 11 osob na kaţdých 100 uskutečněných migrací, pak v roce 2005 nastal přírůstek stěhováním 33 osob na 100 provedených migrací. Ovšem v následujícím roce 2006 jiţ atraktivita území opět poklesla přibliţně na poloviční hodnotu indexu atraktivity. Tehdy dané území v průměru získalo 17 migrantů z kaţdé stovky osob, kteří se migrace zúčastnili. K novému oţivení indexu atraktivity došlo opět roku 2007, kdy index atraktivity dosáhl hodnoty 0,36. Od roku 2008 pak můţeme pozorovat pozvolný pokles indexu atraktivity, jehoţ hodnota v minulém roce nabyla 0,12.

197

<ČSÚ: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/vyvoj_obyvatelstva_mesta_kolin/$File/Kolin.pdf> [online]. [cit. 2011-08-20].

96

Tabulka 22: Migrace stěhováním v okrese Kolín (2001 – 2010). ROK

Přistěhovalí

Vystěhovalí

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

1379 1477 1861 1771 2562 2286 3528 2825 2297 2071

1208 1373 1305 1421 1297 1601 1660 1607 1552 1611

Obrat migrace 2587 2850 3166 3192 3859 3887 5188 4432 3849 3682

Saldo migrace 171 104 556 350 1265 685 1868 1218 745 460

Index atraktivity 0,0660997 0,0364912 0,1756159 0,1096491 0,3278051 0,1762285 0,3600617 0,2748195 0,1935568 0,1249321

Zdroj: ČSÚ 198

Zlomové roky 2005 a 2007 úzce souvisí s novými náborovými kampaněmi TPCA. (Úplně první náborové kampaně probíhaly v roce 2004 v nejbliţším okolí TPCA – Kolín, Kutná Hora, atd. a pak na Ostravsku.) Atraktivita zaměstnání v TPCA (2005) 199 TPCA si nechala v říjnu 2005 vypracovat dotazníkový průzkum od společnosti Factum Invenio, aby lépe zmapovala postoje a případné bariéry potenciálních zaměstnanců. Průzkum se zaměřil na cílovou skupinu místních z Kolína a lidí bydlících přibliţně do 50km. Mapa 4: Okresy (ve vzdálenosti do 50km od Kolína) zahrnuté do průzkumu.

Zdroj: Vlastní úprava mapy okresů ČR 200 Metoda průzkumu probíhala formou CATI. Cílovou skupinou byli lidé ve věku 20 – 40 let ochotni pracovat v průmyslu. Hledali se respondenti se ZŠ, vyučením a SŠ

198

ČSÚ (Zpracováno na základě dat - Pohyb obyvatelstva v okresech): [online]. [cit. 2011-08-01].

199

TPCA: Atraktivita zaměstnání v TPCA pro vybranou cílovou skupinu (2005).

200

MŢP: [online]. [cit. 2011-08-01].

97

s maturitou. Z celkových 3555 respondentů podmínkám průzkumu vyhovovalo pouze 211 lidí, ze kterých rozhovor dokončilo 209. (Z relevantních respondentů bylo 50,2% muţů a 49,8% ţen. Taktéţ byly v dotazovaném vzorku rovnoměrně zastoupeny věkové skupiny 20 – 25 let (26,8%), 26 – 30 let (23,9%), 31 – 35 let (25,8%) a 36 – 40 let (23,4%).) Díky tomuto výzkumu vyšel najevo jeden z největších problémů, a to je zajištění dopravy do zaměstnání. Z hlediska moţnosti oslovení jednotlivců automobilkou byla nejproblematičtější skupina ve věku 31 – 35 let. Jejich představa o dobré práci není slučitelná s prací v TPCA, kde je kladen důraz na disciplínu v práci, nutnost pracovat na směny a dle jejich představ neodpovídající plat. Také nejméně ze všech skupin respondentů vnímají TPCA jako firmu s dobrou pověstí, naopak nejvíce cítí obavy ze ztráty osobní prestiţe s prací v TPCA. Skupina osob ve věkovém rozmezí 36 – 40let jiţ má vyšší nároky, ale nebrání se zajímavé nabídce (pocit jistoty v práci je pro ně zásadní, navíc mají jiţ vyřešené základní existenční problémy spojené se zakládáním rodiny). Jako největší potenciál „vyšla“ skupina lidí ve věku 26 – 30 let, dále 20 – 25 let. Z výsledků průzkumu byla vypracována SWOT analýza, ve které byly za silné stránky identifikovány především – firma s dobrou pověstí a práce v moderním prostředí, naopak slabinami – práce na směny a disciplína v práci. Průzkum odkryl řadu příleţitostí – výše platu, doprava do práce, přátelské prostředí, pocit jistoty v práci aj., na druhé straně ale i hrozby – práce vnímaná jako středně kvalifikovaná, která můţe odrazovat, strach z cizího (japonskofrancouzského) prostředí a obavy z vysokých nároků. Atraktivita zaměstnání v TPCA (2007) 201 Druhá vlna průzkumu k analýze vybraných postojů potenciální pracovní síly proběhla na podzim 2007. Tehdy aktuální stav zmapovala pro TPCA opět společnost Factum Invenio, definována byla stejná cílová skupina jako 2005, nově byl do průzkumu zahrnut však praţský region. Přestoţe bylo voláno mnohem více čísel (21.180) oproti první vlně, tak občanů, kteří vyhovovali stanoveným podmínkám a rozhovor dokončili, bylo pouze 400. V tomto dotazovaném vzorku byli stejně procentuelně zastoupeni muţi i ţeny (50:50). Struktura vzorku byla nyní pro všechny věkové skupiny 25%. Výzkum ukázal, ţe celkově je mezi praţskými občany výrazně menší povědomí o existenci TPCA – zatímco na Kolínsku ví o působení TPCA 82% dotazovaných, tak v Praze je to pouhých 56%. O tom, ţe v TPCA stále probíhal nábor pracovníků, vědělo na Kolínsku 56%, v Praze

201

TPCA: Atraktivita zaměstnání v TPCA pro vybranou cílovou skupinu (2007).

98

byla informovanost o náboru mnohem menší, pouhých 21%. V případě, kdy se měli dotazovaní vyjádřit, co jim na TPCA vadí, bylo na Kolínsku uváděno – špatná dostupnost (55,5%), neinformovanost (14,5%), spokojenost se současným zaměstnáním (13,5%) nebo směnový reţim (11,5%). V Praze taktéţ převaţovala, jako hlavní důvod nezájmu o TPCA, právě špatná dostupnost (51,5%), přibliţně 18% nemělo ţádný důvod a 17,5% bylo spokojených se svou stávající prací. Dle zpracování Factum Invenio byly mzdové nároky na automobilku průměrně o 6tis. Kč vyšší neţ stávající výdělky TPCA (nárokovaná mzda Kolínska 24.835Kč, Prahy 27.568Kč), proto měli potenciální pracovníci pocit, ţe v TPCA „nejsou slušné peníze“. Zajímavá byla také otázka bariér zájmu o zaměstnání v TPCA – na Kolínsku nejvíce lidem vadí stereotypní a opakující se práce (37,5%), potom aţ práce na směny (26%) a důraz na disciplínu (20,5%). Naopak v Praze se lidé nejvíce obávají důrazu na disciplínu (29,5%), a poté aţ stereotypní (28,5%) a směnné práci (27%). Z doporučení firmy Factum Invenio vyplynulo zintenzivnit komunikaci i nábor v Praze, kde je obzvláště nízké povědomí o automobilce. Navíc by náborová kampaň měla zasáhnout hlavně studenty jiţ na středních odborných školách. (I proto TPCA iniciovala projekt „Auta nás baví“ 2008.) Z výsledků průzkumu se TPCA dále zaměřila na lepší informování o svých dalších benefitech – Z-Konto, městské byty, aj., které částečně eliminovaly obavy ohledně dopravní dostupnosti nebo pocit nízkých mezd. Dotazníkový průzkum spokojenosti s působením TPCA v regionu Koncem minulého roku TPCA provedlo dotazníkové šetření mezi svými zaměstnanci (2.231 osob), a také mezi místními občany Kolína (513 lidí), jehoţ výsledky zachycuje následující tabulka. Externí průzkum byl proveden v Kolíně v září 2010, interní průzkum proběhl začátkem října 2010. 202 Tabulka 23: Výsledky externího a interního šetření spokojenosti s působením TPCA v regionu.

Respondenti z regionu (%)

202

Zaměstnanci TPCA (%)

Podporu regionu TPCA povaţuje za důleţitou.

89

66

Povědomí o akcích pořádaných TPCA (Kmochův Kolín, Vánoční den aj.)

68

79

Účast na akcích pořádaných TPCA.

61

76

Myslí si, ţe se TPCA díky podpoře a organizaci vybraných akcí lépe začleňuje.

87

75

TPCA News (12/2010), s. 2.

99

Výsledky jasně vystihují, ţe si kolínští občané váţí, jak se TPCA zapojila do podpory místního regionu, sounáleţitost ze strany zaměstnanců TPCA je jiţ slabší (především proto, ţe většina ani nepochází z kolínského regionu). Všeobecně obě skupiny respondentů mají velmi dobré povědomí o akcích pořádaných TPCA, kterých se převáţně účastní zaměstnanci TPCA a jejich rodinní příslušníci. (Pro zaměstnance TPCA a jejich rodinu je vstupné na tyto akce vţdy automaticky po předloţení identifikační karty zdarma. Ostatní návštěvníci jsou na některých akcích lehce znevýhodněni při platbě symbolického vstupného, které TPCA však vţdy dále věnuje na podporu potřebných subjektů – např. Beat Festival 30Kč/osoba). I přes některá sociální zhoršení, které s sebou působení TPCA přineslo (především nárůst přestupků ve městě, demolování zaměstnaneckých bytů), můţeme vliv automobilky povaţovat za pozitivní. V Kolíně došlo k vytvoření nové občanské infrastruktury (obchody, aquapark), díky níţ se zvýšila atraktivita města. Stejně jako v environmentální oblasti je vliv TPCA pozorován i v zachování kulturního dědictví regionu v rámci Nadace pro Kolínsko. Neméně významná je dále podpora společenských akcí, které přispívají ke kulturnímu ţivotu ve městě a blízkém regionu.

100

Závěr Zhodnocení

lokalizace

TPCA

v Kolíně

bylo

pojato

z ekonomického,

environmentálního a sociálního hlediska. Práce přinesla ucelený pohled na vliv automobilky v kolínském regionu, kdy bylo poukázáno na řadu přínosů a záporů, které celý projekt TPCA v Kolíně způsobil. V Kolíně došlo k okamţitému rozšíření obytné kapacity, díky níţ se město zadluţilo přes 900 mil. Kč. Faktem je, ţe s poklesem počtu zaměstnanců v TPCA na 3.000 je v současné době mnoho bytů nevyuţito. Nejvíce tak Kolín utrpěl při výstavbě bytů pro zaměstnance TPCA, potaţmo utrpěla i TPCA, která díky nezajištěnému bydlení pro zaměstnance musela neustále pořádat nové nábory. Takto byla firma nucena vynakládat

dodatečné

finanční

prostředky

na

opakující

se

zaškolování

stále

se obměňujících zaměstnanců. Díky výstavbě nových bytů pro TPCA se zaměstnanci vyskytují v této okrajové části města, kde byly byty postaveny. Původní kolínští obyvatelé nemají k těmto prostranstvím pozitivní vztah, spíše se jim snaţí vyhnout. Takto v podstatě neproběhlo přirozené začlenění nových občanů do regionu tak, jako v případě HMMC v Moravskoslezském kraji. Navíc ani samotní zaměstnanci se příliš nezajímají o prostředí, ve kterém pobývají. Prostory v bytových domech TPCA jsou mnohdy dlouhodobě zdemolovány, nelze např. vyuţívat výtah a přitom nikdo z bydlících nemá zájem situaci řešit. Nepřehlédnutelným problémovým faktorem se stala zvýšená kriminalita v Kolíně. Tato problematika je často vztahována do obecné souvislosti s pobytem ukrajinských občanů v době výstavby PZ. Přestoţe někteří občané z Ukrajiny ve městě zůstali i po dokončení stavebních prací, většina z nich Kolín opustila a nyní ţádné takovéto agenturní zaměstnance TPCA nezaměstnává. Otázka kriminality se přitom ve městě nelepší a při pohledu na sídliště s byty TPCA je zřejmé, ţe tato problematika úzce souvisí především s pobytem zaměstnanců automobilky ve městě. Vstup TPCA do ČR v roce 2005 zajistil zemi jisté oţivení bilance zahraničního obchodu, která se v porovnání s předchozími roky výrazně vychýlila na stranu obchodního přebytku ve výši 38 mld. Kč. Za Středočeský kraj byl při plné výrobní kapacitě TPCA v roce 2006 zaznamenán nárůst HDP o 37 mil. Kč. TPCA bezpochyby přispěla ke sníţení nezaměstnanosti. Za první rok 2005 byla v okrese Kolín evidována nezaměstnanost 7,93% (za předchozí rok 2004 9,10%). V současné době je průměrná hrubá mzda na pozicích ve výrobě TPCA 28.600Kč, tato 101

mzda výrazně převyšuje průměrnou hrubou mzdu ve Středních Čechách, která činí 22.577Kč. Mimo tuto mzdu je zaměstnání v TPCA lákavé i z hlediska široké nabídky odměn, přičemţ nejzajímavější je tzv. Z-konto. Lze předpokládat, ţe bez tohoto silného zaměstnavatele, by došlo v daném okrese během hospodářské krize k výraznému prohloubení nezaměstnanosti, která se jinak pohybovala na průměru ČR. TPCA během let 2008 – 2009 udrţela ţivotní standard svých 3.600 zaměstnanců, a tak výrazně region „drţela nad vodou“. V dodavatelském sektoru měla TPCA podobný vliv na „ţivot“ pracovních pozic, nicméně i přesto řada dodavatelů TPCA byla nucena svou činnost ukončit, čímţ vliv ekonomické krize dopadal postupně i na TPCA. V otázce atraktivity okresu Kolín byly výrazným zlomem roky 2005 a 2007, kdy automobilka uskutečnila silné náborové kampaně. Dle výpočtu indexu atraktivity daný region přilákal 33 osob na 100 uskutečněných migrací v roce 2005 a 36 osob v roce 2007. Podpora regionu ze strany TPCA v rámci Nadace Partnerství pro Kolínsko se stala jistým zdrojem ekologického, sociálního a kulturního dění v regionu. K většině zajímavých projektů v rámci nadace by bez účasti TPCA nikdy nedošlo. Kaţdý rok je takto region podpořen částkou 4 mil. Kč. Navíc TPCA vyvolala multiplikační efekt lokalizace nových firem, především vznik OC Futurum Kolín, díky kterému místní občané jiţ nemusí dojíţdět na nákupy do nejbliţších praţských OC. Dále TPCA spolupracuje s kolínskou radnicí v přípravě nové PR strategie k přilákání nových investorů. Díky zvýšené dopravě související s působením TPCA, byl také po dlouhých letech „rozhýbán“ projekt kolínského obchvatu. Unikátním rysem TPCA se stala její strategie „zelené továrny“. Automobilka je společností šetrnou k ŢP nejen ve své výrobě, ale ve všech ohledech s ní souvisejících, jako je např. zdraví zaměstnanců atd. TPCA si tak stanovila čtyři klíčové pilíře – ekologický produkt, ekologická výroba, odpovědnost vůči regionu a ohleduplný zaměstnanec. Tuto ekologickou strategii se snaţí předávat dále i ke svým dodavatelům. TPCA velmi nadstandardně pečuje o zdraví svých zaměstnanců. Pro ty je k dispozici zdravotní centrum přímo v prostorách závodu TPCA, dále firemní lékař a zubař v areálu Oblastní nemocnice Kolín. Navíc mají zaměstnanci moţnost se zdravě stravovat ve firemní jídelně, kde jsou pro ně připraveny speciální pokrmy nezatěţující lidský organismus. Dále TPCA klade důraz na environmentální vzdělávání obyvatel např. i svou participací

102

na městem pořádané výstavě o ŢP. Jiţ brzy se automobilka chystá představit svůj nový „ECO model“, jehoţ emise budou dosahovat hodnot přibliţně 103g/km. Lze konstatovat, ţe TPCA silně záleţí na kulturním ţivotě v regionu, ke kterému sama přispívá pořádáním akcí, jako je Beat Festival nebo Vánoční den. U mnohých regionálních akcí TPCA participuje jako sponzor, nejznámější je Kmochův Kolín. Pro ČR je klíčový a tradiční automobilový průmysl, ale má-li zůstat zachován, je potřeba v zemi vychovat nové mladé specialisty se zájmem o technické obory. Nejenţe na tento problém TPCA reaguje v kolínském regionu, podporou SŠ, její vliv dopadá aţ na národní úroveň, kdy v rámci AIA podnítila vznik kampaně „Auta nás baví“. Přestoţe jsou v diplomové práci zahrnuty principy výroby TPS, nutně je potřeba vyzdvihnout nejdůleţitější z nich – „just in time“ a týmová práce. Jedinečný systém výroby „just in time“ zaručuje flexibilní výrobu a úspory ve smyslu nulových potřeb skladů. Tento logistický princip je jedním z pilířů úspěchu v současné hospodářské krizi. Samozřejmě ne méně podstatný je výrobek TPCA, malé ekonomické a ekologické vozidlo, které se stalo preferovaným zákazníky v době úspor. V období hospodářské krize došlo k růstu poptávky po kolínských „trojčatech“. V roce 2009 tak automobilka poslala do světa k zákazníkům přes 332 tis. automobilů, přitom její výrobní kapacita byla stanovena na 300 tis. aut ročně. Tato poptávka, přeneseně rekordní výroba TPCA, byla podpořena tzv. šrotovným zavedeným v řadě států Evropy roku 2009. Diplomová práce ověřila, ţe i přes některé problémy, které s sebou projekt TPCA přinesl, lze z regionálního hlediska lokalizaci v Kolíně – Ovčáry povaţovat za přínosnou. Celková atraktivita Kolína byla zvýšena, coţ potvrdily výsledky indexu atraktivity i dotazníkový průzkum spokojenosti působení automobilky v regionu. Bude-li TPCA pokračovat ve své dosavadní práci zaměřené na výrobu kvalitních a ekologických vozidel, a jelikoţ to je z její podstaty téměř jisté, pak lze předpokládat, ţe se udrţí na špičce ve svém segmentu v ČR i v Evropě.

103

SEZNAM LITERATURY [1] AKTUÁLNĚ.CZ: Výrobní linka TPCA [online]. [cit. 2011-06-27]. Dostupný z WWW: [2] AKTUÁLNĚ KOLÍN: [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupný z WWW: [3] ARCHIWEB.CZ: Vydláţdění Karlova náměstí [online]. [cit. 2011-08-01]. Dostupný z WWW: [4] AUTOKALEIDOSKOP: První vůz Toyoda [online]. [cit. 2011-06-27]. Dostupný z WWW: [5] AUTOSAP (2011): Členská základna - Přehled firem zapojených do sdruţení automobilového průmyslu [online]. [cit. 2011-08-01]. Dostupný z WWW: [6] AUTOSAP (2011): Tisková informace č. 3: Hranice 1 mil. V ČR vyrobených osobních automobilů překonána! 2 strany. [online]. [cit. 2011-08-01]. Dostupný z WWW: [7] AUTOSAP (2011): Tisková informace č. 6: AutoSAP přidává plyn při podpoře odborného školství. 2 strany. [online]. [cit. 2011-08-01]. Dostupný z WWW: [8] AUTOSAP (2011): Tisková informace č. 11: Průměrné mzdy v automobilovém průmyslu opět vzrostly. 3 strany. [online]. [cit. 2011-08-01]. Dostupný z WWW: [9] AUTOSAP (2011): Tisková informace č. 13: Výroba automobilů v roce 2010 celosvětově vzrostla. 7 stran. [online]. [cit. 2011-08-01]. Dostupný z WWW: [10] AUTOSAP (2011): Tisková informace č. 18: Výroba silničních vozidel v ČR v 1. pololetí 2011 vzrostla. 4 strany. [online]. [cit. 2011-08-01]. Dostupný z WWW: [11] AUTOSAP (2006): Zpravodaj č. 4. Škoda vyrobila 10 000 000 vozů. 24 stran. [12] AUTOSAP (2008): Zpravodaj č. 6. Hyundai slavnostně zahájil výrobu v Nošovicích. 28 stran. [13] AUTOSAP (2010): Zpravodaj č. 5. Ničivá povodeň zasáhla Grupo Antolin Bohemia. 16 stran. [14] BLAŢEK, J., UHLÍŘ, D. (2002): Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. Praha, Karolinum. [15] CREST: Fururum Kolín [online]. [cit. 2011-08-01]. Dostupný z WWW:

[16] CZECHINVEST: Propagace českého automobilového průmyslu v Austrálii [online]. [cit. 2011-06-27]. Dostupný z WWW: [17] ČSÚ: Cizinci podle okresů [online]. [cit. 2011-08-20]. Dostupný z WWW: [18] ČSÚ: Dlouhodobý vývoj zahraničního obchodu [online]. [cit. 2011-08-03]. Dostupný z WWW: [19] ČSÚ: Ediční plán 2010 [online]. [cit. 2011-06-27]. Dostupný z WWW: [20] ČSÚ: Kriminalita v okrese Kolín [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupný z WWW: [21] ČSÚ: Mapa ORP Kolín [online]. [cit. 2011-06-27]. Dostupný z WWW:

104

[22] ČSÚ: Vývoj obyvatelstva Kolína [online]. [cit. 2011-08-20]. Dostupný z WWW: [23] ČSÚ: Mzda ve Středočeském kraji [online]. [cit. 2011-08-03]. Dostupný z WWW: [24] ČSÚ: Regionální účty v krajích ČR [online]. [cit. 2011-08-03]. Dostupný z WWW: [25] ČSÚ: Statististická ročenka Středočeského kraje (za období 2003 – 2006) [online]. [cit. 2011-08-20]. Dostupný z WWW: [26] ČSÚ: Statistický bulletin – Středočeský kraj za 2003 – 2011 [online]. [cit. 2011-08-03]. Dostupný z WWW: [27] ČSÚ: Statistický bulletin – Středočeský kraj za 2002 – 2005 [online]. [cit. 2011-08-03]. Dostupný z WWW: [28] ČSÚ: Statistický bulletin – Středočeský kraj za 2004 – 2009, zaměstnanost a mzdy [online]. [cit. 201108-03]. Dostupný z WWW: [29] ČSÚ: Veřejná databáze [online]. [cit. 2011-08-01]. Dostupný z WWW: [30] ČSÚ: Vývoz jednotlivých krajů ČR za 2004 – 2010 [online]. [cit. 2011-08-03]. Dostupný z WWW: [31] DENIK.CZ: Obchvat Kolín [online]. [cit. 2011-08-01]. Dostupný z WWW: [32] FACTUM INVENIO (21.10.2005): Atraktivita zaměstnání v TPCA pro vybranou cílovou skupinu: Závěrečná zpráva pro TPCA – Czech Republic. 27 stran. [33] FACTUM INVENIO (30.09.2007): Atraktivita zaměstnání v TPCA – 2. vlna. Závěrečná zpráva pro TPCA – Czech Republic. 50 stran. [34] HOLMAN, R. (2004): Makroekonomie: středně pokročilý kurz. Praha, C. H. Beck. [35] HORTLÍK, P. (2008): TPCA – Kvalitní výrobek jako výsledek spolupráce mezi automobilkou a dodavateli. 8 stran. [36] HMMC: Základní informace [online]. [cit. 2011-08-04]. Dostupný z WWW: [37] IDNES.CZ: Byty pro TPCA [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupný z WWW: [38] KORBEL, P.: Interview Jasuhiro Takahaši. PROFIT, Podnikatelský týdeník, číslo 20, ročník 20, květen 2009. [39] MAIER, G., TÖDLICH, F. (1997): Regionalna a urbanistická ekonomika: Teória lokalizácie a prostorová štruktúra. Bratislava, Elita. [40] MAIER, G., TÖDLICH, F. (1998): Regionalna a urbanistická ekonomika 2: Regionálny rozvoj a regionálna politika. Bratislava, Elita. [41] MAPY.CZ: Trasa oKolo TPCA [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupný z WWW: [42] MATOUŠKOVÁ, Z., a kol. (2000): Regionální a municipální ekonomika. Praha, VŠE. [43] MICROSOFT: Zelená rostlina [online]. [cit. 2011-06-27]. Dostupný z WWW: [44] MÚ KOLÍN: Historie Kolína [online]. [cit. 2011-08-01]. Dostupný z WWW: [45] MŢP KOLÍN: Vlastní úprava mapy okresů [online]. [cit. 2011-08-01]. Dostupný z WWW: [46] NADAČNÍ FOND HYUNDAI [online]. [cit. 2011-08-05]. Dostupný z WWW:

105

[47] NADAČNÍ FOND HYUNDAI [online]. [cit. 2011-08-05]. Dostupný z WWW: [48] OREGON: [online]. [cit. 2011-08-01]. Dostupný z WWW: [49] PSA Peugeot Citroën – historie: [online]. [cit. 2011-08-20]. Dostupný z WWW: [50] SDRUŢENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU (2007): Automobilový průmysl v ČR: Základní údaje a fakta, Aktualizace za rok 2006. Praha, zpracoval sekretariát AutoSAP. [51] SDRUŢENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU (2009): Automobilový průmysl v ČR: Základní údaje a fakta, Aktualizace za rok 2008. Praha, zpracoval sekretariát AutoSAP. [52] SDRUŢENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU (2010): Automobilový průmysl v ČR: Základní údaje a fakta, Aktualizace za rok 2009. Praha, zpracoval sekretariát AutoSAP. [53] SDRUŢENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU (2011): Automobilový průmysl v ČR: Základní údaje a fakta, Aktualizace za rok 2010. Praha, zpracoval sekretariát AutoSAP. [54] SDRUŢENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU (2011): Ročenka 2011. 18. vydání (1. v roce 2011). Praha, Atypo. [55] SDRUŢENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU (2011): Statistika automobilového průmyslu ČR 2006 - 2010. 20. vydání – pouze elektronické. [56] STEKLÝ, P. (2007): Koncepce prevence kriminality města Kolína na období 2009 – 2011 [online]. [cit. 2011-08-20]. Dostupný z WWW: [57] ŠKODA AUTO: Historie firmy [online]. [cit. 2011-08-01]. Dostupný z WWW: [58] ŠLITEC,B., a kol. (1975): Světové automobilky: jejich historie a výrobky. Praha, Nakladatelství dopravy a spojů. [59] TPCA: Historie TPCA [online]. [cit. 2011-06-27]. Dostupný z WWW: [60] TPCA: Historie TPCA [online]. [cit. 2011-08-01]. Dostupný z WWW: [61] TPCA: Média – Tiskové zprávy [online]. [cit. 2011-08-01]. Dostupný z WWW: [62] TPCA: Mzdy [online]. [cit. 2011-08-03]. Dostupný z WWW: [63] TPCA: Odbory [online]. [cit. 2011-08-05]. Dostupný z WWW: [64] TPCA: Odbory chat [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupný z WWW: [65] TPCA: Partnerství pro Kolínsko [online]. [cit. 2011-06-27]. Dostupný z WWW: [66] TPCA: Partnerství pro Kolínsko – pro ţadatele [online]. [cit. 2011-08-01]. Dostupný z WWW: [67] TPCA: Partnerství pro Kolínsko – projekt Dobšice 2007 [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupný z WWW: [68] TPCA: Partnerství pro Kolínsko – úspěšné ţádosti vyhlášeny 2011 [online]. [cit. 2011-06-27]. Dostupný z WWW: [69] TPCA: Politika ŢP [online]. [cit. 2011-08-05]. Dostupný z WWW: [70] TPCA (2005): Příručka zaměstnance: TPCA, bezpečnost a zdraví, pracovní doba, odměňování, všeobecné informace, přílohy. [71] TPCA (2008): Začínám v TPCA. 29 stran.

106

[72] TPCA News (2008-2011): Časopis zaměstnanců TPCA. Kaţdý výtisk 8 – 12 stran. [73] Umělecký festival Kutná Hora [online]. [cit. 2011-08-01]. Dostupný z WWW: [74] VZ24: [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupný z WWW: [75] WOKOUN, R., TVRDOŇ, J., a kol. (2010): Přímé zahraniční investice a regionální rozvoj. Praha, Oeconomica. [76] WOKOUN,R. a kol. (2008): Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha, Linde. [77] WOKOUN,R. a kol. (2004): Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň, Aleš Čeněk. [78] ZAHRADNÍK, P. (2006): Japonští investoři a Česká republika, Mezinárodní politika, ročník XXX, 3/2006. [79] ZPRAVODAJ MĚSTA KOLÍN (červenec – srpen 2006). Pro zkušenosti s průmyslovou zónou si přijeli z Frýdku- Místku. 14 stran. [80] ZPRAVODAJ MĚSTA KOLÍN (říjen 2006). Kraj přispěje na „kruhák“. 14 stran. [81] ZPRAVODAJ MĚSTA KOLÍN (leden 2007). Aquapark láme rekordy v návštěvnosti. 11 stran. [82] ZPRAVODAJ MĚSTA KOLÍN (listopad 2007). Nová hasičská stanice slouţí průmyslové zóně i dálnici. 14 stran. [83] ZPRAVODAJ MĚSTA KOLÍN (duben 2008). Prázdninové letní kino na Kmochově ostrově. 18 stran. [84] ZPRAVODAJ MĚSTA KOLÍN (květen 2008). No Name otevřeli amfiteátr na Kmochově ostrově. 18 stran. [85] ZPRAVODAJ MĚSTA KOLÍN (prosinec 2008). Poděkování – Mgr. Ivana Adamcová. 18 stran. [86] ZPRAVODAJ MĚSTA KOLÍN (březen 2011). V ulici Kolína bude více stráţníků. + Městská policie zpřísnila dohled na pískaře. + Změny cen jízdného v MHD Kolín. 19 stran. [87] ZPRAVODAJ MĚSTA KOLÍN (květen 2011). Den záchranářů znovu přilákal tisíce návštěvníků. 17 stran. [88] ZPRAVODAJ MĚSTA KOLÍN (červen 2011). Město jedná se zájemci o průmyslovou zónu. + 48. Kmochův Kolín přinesl tradici i novinky 21 stran. [89] ŢP – Výstava v Kolíně [online]. [cit. 2011-08-01]. Dostupný z WWW:

107

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Podíl exportu Škoda Auto v letech 2005-2010. ............................................................................. 31 Tabulka 2: Trţby automobilového průmyslu za 2010 a 2009. ........................................................................ 32 Tabulka 3: Souhrnná výroba vozidel v ČR od roku 2005. .............................................................................. 33 Tabulka 4: Přehled výroby a odbytu vozidel 2010. ......................................................................................... 33 Tabulka 5: Export automobilového průmyslu za 2010 a 2009. ....................................................................... 34 Tabulka 6: Vývoj zahraničního obchodu (ČR). ............................................................................................... 41 Tabulka 7: Komoditní struktura vývozu Středočeského kraje (běţné ceny, v mil. Kč.). ................................ 41 Tabulka 8: Vývoj HDP ve Středočeském kraji. ............................................................................................... 42 Tabulka 9: Vývoj nezaměstnanosti dle ČR, Středočeského kraje a okresu Kolín. .......................................... 42 Tabulka 10: Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance v okrese Kolín (bez podniků do 20 zaměstnanců). 43 Tabulka 11: Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy za Středočeský kraj (přepočtené osoby, bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců). ........................................................................................ 43 Tabulka 12: Průměrná hrubá mzda TPCA na nejzákladnější dělnické pozici po zkušební době. .................. 44 Tabulka 13: Roční produkce TPCA. ............................................................................................................... 44 Tabulka 14: Výroba vozidel Škoda Auto, TPCA a HMMC (ks.). ................................................................... 48 Tabulka 15: Výroba vozidel Škoda Auto, TPCA a HMMC (ks.) v období 1. – 6. měsíc 2011. ...................... 48 Tabulka 16: Podpořené ţádosti pro rok 2011 v oblasti ŢP. ............................................................................. 55 Tabulka 17: Další nejlépe umístěné ţádosti pro rok 2011, které však nebyly podpořeny. .............................. 56 Tabulka 18: První podpořené ţádosti (2004)................................................................................................... 70 Tabulka 19: Vývoj kriminality v okrese Kolín 2000 – 2009. .......................................................................... 81 Tabulka 20: Zjištěné trestné činy v okresech Středočeského kraje 2000 a 2004. ............................................ 81 Tabulka 21: Migrace města Kolín způsobená stěhováním (1998 – 2010). ...................................................... 96 Tabulka 22: Migrace stěhováním v okrese Kolín (2001 – 2010). ................................................................... 97 Tabulka 23: Výsledky externího a interního šetření spokojenosti s působením TPCA v regionu. .................. 99

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: První vůz Toyoda. ......................................................................................................................... 15 Obrázek 2: Kancelář 602. ................................................................................................................................ 21 Obrázek 3: Kaizen ve skladu oceli. ................................................................................................................. 46 Obrázek 4: Enviro Kaizen – vytíţení boxů s díly. ........................................................................................... 51 Obrázek 5: Informační letáček krouţků kvality 2009. .................................................................................... 54 Obrázek 6: Odpadkový koš s pytlíky na psí exkrementy v Kolíně (sídliště v Kasárnách). ............................. 57 Obrázek 7: Barokní kaple sv. Jana Křtitele (tzv. Belveder). ........................................................................... 57 Obrázek 8: Propagační cedulky na ochranu ŢP umístěné v TPCA. ................................................................ 63 Obrázek 9: Cyklostojany u osobní vrátnice TPCA. ......................................................................................... 63 Obrázek 10: Semafor zdravého stravování. ..................................................................................................... 67 Obrázek 11: Ekiden 2010 (u zámku Loučeň) .................................................................................................. 69 Obrázek 12: Z-karta......................................................................................................................................... 77

108

Obrázek 13: Prostor u výtahu v přízemí bytového domu v Kasárnách 1021 (k 15. 7. 2011). ......................... 85 Obrázek 14: Schodiště u bytového domu v Kasárnách 1021 (k 15. 7. 2011). ................................................. 86 Obrázek 15: Dopis pro nájemníka z bytu v Kasárnách 1021 z 8.7.2011. ........................................................ 87 Obrázek 16: Sídliště Kasárny a OBI................................................................................................................ 88 Obrázek 17: Vodní Svět Kolín. ....................................................................................................................... 90 Obrázek 18: Kruhový objezd u Kauflandu. ..................................................................................................... 90 Obrázek 19: Exkurze v TPCA BC Kolín, listopad 2010. ................................................................................ 95 Obrázek 20: Výrobní linka TPCA. ................................................................................................................ 115

SEZNAM MAP Mapa 1: Místo lokalizace TPCA (Kolín – Ovčáry). ........................................................................................ 38 Mapa 2: Cyklistická trasa oKolo TPCA. ......................................................................................................... 64 Mapa 3: Sídliště zaměstnanců TPCA. ............................................................................................................. 84 Mapa 4: Okresy (ve vzdálenosti do 50km od Kolína) zahrnuté do průzkumu. ............................................... 97

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Souhrnná výroba vozidel v ČR od 1993 ....................................................................................... 110 Příloha 2: Meziroční indexy růstu trţeb z průmyslové činnosti 1996 – 2010. .............................................. 111 Příloha 3: Počet cizinců v okrese Kolín (k 31.12.). ....................................................................................... 112 Příloha 4: Plánovaný obchvat Kolína. ........................................................................................................... 113 Příloha 5: Politika ŢP – TPCA. ..................................................................................................................... 114 Příloha 6: Slovní výrazy pouţívané v TPCA. ................................................................................................ 115 Příloha 7: Náborové letáčky TPCA. .............................................................................................................. 116 Příloha 8: Deska TPCA. ................................................................................................................................ 117 Příloha 9: Parkoviště TPCA. ......................................................................................................................... 118 Příloha 10: Sídliště v Kasárnách. ................................................................................................................... 119 Příloha 11: Kolínské Tesco a OBI. ................................................................................................................ 120

109

Zhodnocení lokalizace T.P.C.A. v Kolíně

Recommend Documents