LOGISTICKÉ ŘETĚZCE
LOGISTICKÝ ŘETĚZEC Logistický řetězec je obvykle chápán především jako řetězec hmotných vztahů, poněvadž zahrnuje jednotlivé hmotné toky, avšak od tohoto pojetí nelze oddělovat stránku nehmotnou, kdy jsou obsahem řetězce především informační toky. Pojem logistický řetězec je vůbec nejdůležitějším pojmem logistiky.
LOGISTICKÝ ŘETĚZEC Logistický řetězec obecně je provázaná posloupnost všech činností (aktivit), jejichž uskutečnění je nutnou podmínkou k dosažení daného konečného efektu synergické povahy. Logistický řetězec dynamicky propojuje trh spotřeby s trhy surovin, materiálů a dílů. Procesy v něm mají mít hodnototvorný charakter.
LOGISTICKÝ ŘETĚZEC Procesy v logistickém řetězci mají hodnototvorný charakter. Hodnototvorný charakter mají všechny odůvodněné procesy a operace, které hotový výrobek činí disponibilním a přibližují jej k místu poptávky (spotřeby), čili ke konečnému zákazníkovi, které zvětšují pohodlí zákazníka při spotřebě (např. úprava výrobku nebo jeho balení a vybavování informace, poprodejní služby), a dále procesy a operace, které podmiňují zhotovení výrobku (přísun surovin, apod.).
LOGISTICKÝ ŘETĚZEC Naproti tomu hodnotu nepřidávají nadbytečné, redundantní operace, jako například překládka místo přímé přepravy, manipulace při přerušení toku, spočívající v odkládání materiálu, skladování a s ním spojené operace, jestliže se jedná o neúčelné vytváření zásob. Logistický řetězec podniku Marketing
Objednávky
Nákup
Výroba
Dokončení
Dodání
LOGISTICKÝ ŘETĚZEC Logistický řetězec výrobního podniku je z funkčního pohledu rozdělován do tří velkých bloků. Jsou to následující logistické bloky: opatřovací (pořizovací) logistika, produkční (výrobní) logistika a distribuční logistika (viz také následující schéma). Opatřovací logistika se zaměřuje na zabezpečování potřeb materiálu a komponentů, volbu, podporu a styk s dodavateli, vystavování objednávek, přepravu materiálu do podniku s převzetím a kontrolou, vyřízení reklamací a skladování. Předmětem výrobní logistiky je řízení fyzických postupů výrobků ve výrobě, tj. i skladování rozpracované výroby.
LOGISTICKÝ ŘETĚZEC Odbytová (distribuční) logistika má na starosti toky hotových výrobků a náhradních dílu až k odběrateli. Z činností je to pak průzkum trhu, plánování poptávky, vybavování externích objednávek, fyzické postupy balení, komisionářské činnosti a expedice výrobků odběratelům. Logistický řetězec zahrnuje postupy výrobního podniku v průběhu celého výrobního procesu. Integrovaný systém zbožového hospodářství zabezpečuje efektivní zpracování informací, a tím optimálně synchronizuje materiálové a datové toky.
ŘETĚZEC PODNIKOVÉ LOGISTIKY LOGISTIKA PODNIKU Podniková logistika Marketingová logistika
Marketingová logistika Materiálová logistika Opatřovací logistika Pořizovací trh
Trh s odpady
Vstupní sklad
Opatřovací sklad
Výrobní logistika
Distribuční logistika
Výrobní procesy Mezisklad
Odbytový sklad
Výstupní sklad
Materiálový tok
Logistika odpadů a recyklace odpady od spotřebitelů a z výroby, použité výrobky, reklamované zboží, obaly
Odbytový trh
Pasivní prvky logistického řetězce Mezi pasivní prvky patří:
Suroviny, základní a pomocný materiál, díly, nedokončené a hotové výrobky, jejichž pohyb z místa a okamžik jejich vzniku, přes různé výrobní a distribuční články do místa a okamžiku jejich výrobní nebo konečné spotřeby, představuje podstatnou část hmotné stránky logistických řetězců; Obaly a přepravní prostředky, které podmiňují pohyb vlastních výrobků, dílů, materiálu nebo surovin, pokud se přemísťování těchto obalů a přepravních prostředků uskutečňuje samostatně, např. jako zpětný svoz k opakovanému použití; Odpad vznikající při výrobě, distribuci a spotřebě výrobků, jestliže odvoz (recyklace, likvidace) odpadu je též předmětem péče výrobce nebo distributora zboží (např. je povinností uloženou mu zákonem); Informace, jejichž pohyb (zprostředkovaný pohybem nosičů informací) předbíhá, provází a následuje pohyb surovin, materiálů, dílů a výrobků, resp. pohyb peněz s ním související, jako nutný předpoklad jeho uskutečnění.
Aktivní prvky logistického řetězce Aktivními prvky jsou technické prostředky a zařízení pro manipulaci, přepravu, skladování, balení a fixaci a další pomocné prostředky a zařízení, které fungují ve spojení s potřebnými budovami, manipulačními a skladovými plochami a dopravními komunikacemi. K aktivním prvkům tedy řadíme i technické prostředky a zařízení, sloužící operacím s informacemi (s nosiči informací), jako jsou prostředky pro automatické sledování a identifikaci pasivních prvků, počítače, prostředky a sítě pro dálkový přenos zpráv, údajů a dat a další.
Podstata logistického řetězce Existují tři nadoborové podstatné priority (vlastnosti), které jsou z pohledu podniku nutné pro utváření efektivních logistických řetězců: Transparentnost (průhlednost) podél celé délky řetězce, tj. dodávkové a odbytové situace: ta má největší význam prakticky pro všechny podniky tvořící články řetězce. Konektivita (propojitelnost) článků do integrovaného řetězce: jí se rozumí schopnost vyměňovat, interpretovat, a používat závažné informace s přesahem úseků a funkcí. Agilnost partnerů usilujících o rychlé a cílevědomé dosažení praktických změn na základě získaných informací.
Body styku v logistických řetězcích Obecně platí, že bod rozpojení je místem rozpojení či spojení (rozhraním) mezí jednotlivými částmi logistického řetězce:
kde se dotýkají dva články řetězce, kde se mohou nacházet zásoby (pojistné zásoby).
Při konstrukci logistických řetězců je třeba dbát o: pokud možno malý počet mezičlánků, jejich nejlepší sladění, zejména standardizací techniky a komunikační technologie (např. EDI), které se na sebe navazují, ale i řízením, např. ne nadprůměrnými a tím drahými zásobami. Je pochopitelné, že čím více prvků má logistický řetězec, tím je jeho provoz a konstrukce složitější.
EFEKTIVITA LOGISTICKÉHO ŘETĚZCE V první řadě je nutno si ujasnit, co se v podniku rozumí pod „efektivním řízením logistického řetězce“ a jak je chápán „efektivní logistický řetězec“. Důraz tu je na slůvku efektivně. Znamená to účinně anebo účelně? Rozlišuje se mezi tím? Účelnost (Effectiveness) je orientována na zákazníky, je spojena s tím, že odběratelům jsou poskytovány správné výstupy, kdežto účinnost (Efficiency) je zaměřena na správné procesy.
Jelikož se v podnicích pod pojmem efektivita obvykle skrývá účinnost a rovněž tak účelnost a úspornost, je nutné si ujasnit, co je v daném období pro podnik důležitější. Jestliže účinnost, pak se podnik pravděpodobně zaměří na úsporu nákladů v operacích. Je-li důležitější účelnost, bude se podnik snažit lépe uspokojovat zákazníky. A když je kladen důraz na úspornost, bude hlavním cílem snížení cen pomocí kvalitního nakupování.
TYPY LOGISTICKÝCH ŘETĚZCŮ Tradiční logistický řetězec s přetržitými toky. V tomto typu logistického řetězce jsou sestavovány predikce prodeje a následně uzavírány kontrakty s dodavateli na základě vyhodnocení současných prodejů. Jedná se o velké dodávky, aby bylo možno získat množstevní slevy a úspory při přepravě velkokapacitními prostředky. Logistický řetězec s kontinuálními toky. Umožňuje zpružnění výroby i distribuce. Materiál je dodáván na základě potřeb příjemce, je uplatňován „pull“ princip. Logistický řetězec se synchronním tokem. Je složen pouze z výroby, z kompletací a konsolidací, ze zákazníků a z dodavatelů. Tok materiálu je zcela plynulý a vyvážený, takže na cestě mezi jednotlivými články řetězce se pohybuje vždy jen takové množství hotových výrobků, či surovin, které je k danému okamžiku požadováno.
FAKTORY S PŘÍMÝM VLIVEM NA LOGISTICKÉ ŘETĚZCE Mezi základní faktory, které mají přímý vliv na řízení logistických řetězců, patří:
změny požadavků na zákaznické služby, konkurenční tlak, měnící se struktury nákladů, tlak na lepší celkovou výkonnost, potřeba zlepšit logistické systémy, změny v regulaci systémů, zlepšení možnosti komunikace díky vývoji informačních technologií, tlak na snižování odpadů, změny ve vytváření produktů a procesů.
Vertikální a horizontální integrace logistických řetězců Propojení a sladění výroby s vývojem, s tvorbou strategií a s marketingem je podstatou vertikální dimenze integrace. Jedná se o propojení logistických funkcí od operativní úrovně až po úroveň strategickou v celém logistickém řetězci. Z hlediska horizontální dimenze integrace logistických řetězců lze logistický řetězec považovat za integrované a synchronizované řízení dodavatelsko-odběratelských vztahů, tj. řízení toku objednávek, kapacit, času, materiálového toku, práce a financí, s cílem dosažení pružnosti a vysoké kvality realizovaných procesů, které zajišťují vyšší hodnotu pro zákazníka.
DODAVATELSKÝ ŘETĚZEC ŘETĚZEC
Recyklační organizace
Výrobce dílů
Výrobce surovin
Výrobce dílů
Výrobce dílů
Výrobce polotovarů, mont. skupin
Výrobce polotovarů, mont. skupin
Z Á K A Z N Í C I
Výrobce finálního výrobku
Výrobce finálního výrobku
Výrobce finálního výrobku Vertikální rozšíření
Distribuční organizace
Horizontální rozšíření
Zpětné toky
ZÁKLADNÍ ZNAKY LOGISTICKÉHO ŘETĚZCE K základním znakům logistického řetězce je možné přiřadit: integrální propojení všech zúčastněných v oblastech – předvýroba, výroba a distribuce logistického produktu, základní články (provozy) logistického řetězce jsou v interakci s předcházejícími články nebo články následujícími, zaměření na materiálový a informační tok, veškeré logistické procesy jsou zahrnuty ve všech článcích řetězce, tzn., že se sleduje celý hodnotový proces.
ÚČASTNÍCI LOGISTICKÉHO ŘETĚZCE V rámci řízení logistického řetězce lze vymezit tyto účastníky: –
–
–
Provozovatelé logistického řetězce (klíčoví hráči), kteří integrují logistické procesy zúčastněných partnerů. Patří sem především střední a velké firmy, např. podniky automobilového průmyslu, obchodní podniky apod. Hlavní partneři (hlavní hráči), kteří představují podniky, resp. provozy, realizující dílčí logistické procesy. Patří k nim dodavatelé, zpracovatelé, dopravci a poskytovatelé logistických služeb. Komerční zákazníci představují konečné příjemce logistického produktu. Nepředstavují přímé účastníky řízení logistického řetězce, ale jsou zapojováni nepřímo prostřednictvím informací získaných prodejem zboží. Tyto informace zpracovává klíčový hráč a předává je partnerům v řetězci.
INTEGROVANÉ LOGISTICKÉ ŘETĚZCE Plně integrované logistické řetězce jsou vymezovány tak, že: vedou od dodavatelů až ke konečným zákazníkům (spotřebitelům), procházejí fázemi nákupu a zásobování, výroby, fyzické distribuce a prodeje, včetně poskytování služeb a ústí do recyklace, uskutečňují se za pomoci dopravy, informačních a komunikačních technologií, mohou zahrnovat zásoby (sklady) surovin, materiálů a dílů, rozpracované výroby a hotových výrobků, přidávají hodnotu.
OTÁZKY PRO MANAGEMENT LOGISTICKÉHO ŘETĚZCE Management takového řetězce nabízí řadu otázek pro rozhodování, čímž se současně stává platformou pro nové, flexibilní pojetí těchto řetězců. Jedná se zejména o následující otázky: Co nakoupit? Od koho nakoupit? . Kde vyrábět? Kdy? . Jaké produkty vyvíjet? . Jak načasovat zavedení nových výrobků na trh? . Máme při výrobě využít kooperací? . Co prodávat zákazníkovi? Za jakou cenu? . Jaký termín můžeme přislíbit? . Jaký je nejrentabilnější způsob dodání produktů zákazníkovi ve slíbeném termínu? .