LOGISTICKÉ ZABEZPEČENÍ BOJOVÉ ČINNOSTI I I

LOGISTICKÉ ZABEZPEČENÍ BOJOVÉ ČINNOSTI I I STUDIJNÍ TEXT

Václav ZAJÍČEK Jaromír MAREŠ

BRNO 2015 Studijní opora Logistické zabezpečení bojové činností II je primárně určena pro potřeby studentů studijního programu Ekonomika a management, studijního oboru Řízení a použití ozbrojených sil modulu logistika. Do určité míry jsou využitelné také pro

studenty jiných modulů Fakulty vojenského leadershipu a Fakulty vojenských technologií v oborech Zbraně a munice, Bojová a speciální vozidla a dalších.

©

pplk. Ing. Václav ZAJÍČEK, Ph.D. – duben 2015

©

pplk. doc. Ing. Jaromír MAREŠ, CSc. – duben 2015

OBSAH 1

T- 1 Zásady ochrany vojsk .................................................................................... 4

2

T- 2 Úkoly a schopnosti roty logistiky.................................................................. 11

3

T- 3 Plánování LZ a systém hlášení - Technické zabezpečení pozemních sil .... 20

4

T- 4 Informační systém pozemních sil ................................................................ 24

5

T- 5 Zásady realizace log. průzkumu - technický průzkum ................................ 31

6

T- 6 Zásobování vodou ....................................................................................... 35

7

T- 7 Příprava stravy v poli ................................................................................... 40

8

T- 8 Kalkulace tvorby rezerv k zabezpečení operace modelového útvaru .......... 46

9

T- 9 Logistické zabezpečení přesunu modelového útvaru .................................. 52

10 T-10 Kalkulace log. požadavků na zabezpečení operace modelového útvaru ... 57 11 T-11 Grafické zpracování systému log. zabezpečení modelového útvaru .......... 60 12 T-12 Zpracování podkladů do bojového rozkazu velitele modelového útvaru .... 63 13 T-13 Mezinárodní cvičení FOURLOG ................................................................. 66 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK............................................................................ 75 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ............................................................................ 76 LITERATURA ........................................................................................................... 77 Přílohy ...................................................................................................................... 79

1 T- 1 ZÁSADY OCHRANY VOJSK 1.1 Význam a úloha ochrany vojsk Ochrana vojsk (Force Protection – FP) je souhrn opatření a prostředků určených k minimalizaci zjištění možného cíle nepřítelem, zranitelnosti osob, zařízení, výzbroje a techniky a činností před jakýmkoli ohrožením za každé situace a k zachování akceschopnosti a bojeschopnosti vojsk.1 Cílem ochrany vojsk je maximální snížení účinnosti působení nepřítele na vlastní vojska, odstranění následků napadení, zachování nebo obnova bojeschopnosti a ochrana vojsk před nežádoucími účinky vlastních zbraní a bojové techniky. 1.1.1 Ochrana vojsk zahrnuje: 

ochranu proti zbraním hromadného ničení (včetně ochrany proti průmyslovým nebezpečným látkám);



ochranu proti konvenčním zbraním a vysoce přesným zbraním;



ochranu proti elektronickému působení a klamání nepřítelem;



ochranu proti nežádoucím účinkům vlastních zbraní a bojové techniky;



požární ochranu;



policejní ochranu

Ochrana vojsk představuje souhrn schopností a činnosti vojsk k dosažení požadovaného cíle. Míra zapojení bude záviset na rozsahu operace, prostředí, podnebí a stupni ohrožení. V prostředí s nízkým stupněm ohrožení může být zajištění bezpečnosti, OPZHN, elektronická ochrana a zdravotní péče jedinou požadovanou schopností. Při vyšší úrovni ohrožení mohou tyto požadované schopnosti narůstat, včetně protivzdušné obrany a pyrotechnické služby. 1.1.2 Specifické funkce ochrany vojsk 

Specifické funkce ochrany vojsk zahrnují ochrannou bezpečnost, aktivní a pasivní ochranu a obnovu bojeschopnosti.



Ochranná bezpečnost je definována jako organizovaný systém ochranných opatření vytvořený a udržovaný na všech úrovních velení s cílem dosáhnout a udržovat utajení.



Aktivní ochrana zahrnuje opatření aktivního charakteru prováděná proti silám nepřítele s cílem zabránit jakékoli formě nepřátelské činnosti, znemožnit ji nebo snížit její účinnost.



Pasivní ochrana zahrnuje opatření pasivního charakteru prováděná za účelem fyzické obrany a ochrany osob, důležitých zařízení a vybavení s cílem minimalizovat účinnost nepřátelské činnosti.



Obnova bojeschopnosti je souhrn opatření nutných k zotavení jednotky z následků napadení nepřítelem, která zahrnují zjištění následků napadení (Post-Attack Reconnaissance – PAR), likvidaci výbušné munice (Explosive Ordnance Disposal – EOD), opravy poškozených letišť (Airfield Damage Repair – ADR), hašení požárů (Fire Fighting – FF) a nakládání s padlými a zemřelými [1].

1.2 Obecné zásady ochrany vojsk 1.2.1 Ochrana vojsk je založena na následujících principech: a) Stanovení priorit. Ochrana vojsk vyvažuje protiklad mezi potřebou uchovat schopnosti vojsk a potřebou volnosti manévru v operaci. Prioritou je ochrana bojeschopnosti vlastních vojsk a operační soudržnost nebo politická vůle ovlivněná veřejným míněním. Ochrana vojsk vyžaduje souhrn preventivních opatření seřazených podle důležitosti mise a hrozeb. b) Hodnocení hrozby založené na přesných a včasných informacích je základem pro výběr opatření ochrany vojsk. Nepřetržité vyhodnocování hrozeb umožňuje velitelům přizpůsobit ochranu vojsk při zachování principu hospodárnosti úsilí. Objektivní znalost situace podložená ověřenými informacemi snižuje pravděpodobnost překvapení. Za tímto účelem se vede zpravodajská a protizpravodajská činnost, operace vojenskou policií a dalšími vojenskými silami. Ve prospěch těchto informací působí orgány pro prosazování civilního práva a další civilní organizace, průzkum vzdušného prostoru, zjišťování a určování cílů, průzkumné prostředky a prostředky elektronického boje. c) Analýza a řízení rizik (Risk Management – RM). Vojenské operace jsou nevyhnutelně spojeny s rizikem. Analýza a řízení rizik napomáhají velitelům při jejich rozhodování. Základním cílem je minimalizace možnosti zjištění jakéhokoli cíle nepřítelem. Ochrana vojsk vyžaduje řízení rizik a jejich seřazení podle důležitosti spolu s analýzou rizik a

zranitelnosti. I když není možné stále chránit všechny prostředky proti všem hrozbám, musí být chráněny ty prostředky, které jsou pro úspěch mise nezbytné. Komplexní proces hodnocení rizika jako součást ochrany vojsk je pro usměrnění obsahu řízení rizik při rozhodování a stanovení priorit podstatný. Řízení rizik není kompromisem, zahrnuje přijetí rizika v jednom prostoru s jeho eliminací v jiném prostoru. d) Součinnost. Ochrana vojsk zahrnuje všechny síly a součásti jak uvnitř, tak vně společného operačního prostoru. Při zabezpečení ochrany vojsk v rámci součinnosti se bere do úvahy koncepce, politika, doktríny a principy činnosti koaličních spojenců a hostitelských zemí. e) Pružnost. Pravidla a opatření ochrany vojsk musí být pružná, schopná rychlé reakce na změny hrozby. Pružnost ochrany vojsk vyžaduje stanovit pevné zásady, umožňující vytvářet standardy a procesy, které splňující specifické potřeby. Požadavek pružnosti, vzdělávání a výcviku je zajišťován plánovači, poradci a specialisty v oblasti ochrany vojsk. Efektivní plánování ochrany vojsk zajišťuje velitelům a štábům využívání kapacit specializovaných expertů pro plnění klíčových úloh ochrany vojsk. Pro zpravodajskou a protizpravodajskou činnost, hlídkování, ochranné stavby, požární ochranu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost informací a ochranu proti zbraním hromadného ničení mohou být vyžadovány specializované jednotky [1]. 1.2.2 OCHRANA PROTI NEŽÁDOUCÍM ÚČINKŮM VLASTNÍCH ZBRANÍ Označování a detekce vlastních vojsk Prostředky, které mají zabránit, snížit nebo omezit nežádoucí účinky vlastních zbraní, lze rozdělit na dvě základní kategorie: 

verbální;



technické.

Kategorie verbálních prostředků, které se stanovují (domlouvají) před zahájením různorodé činnosti, je běžně používaný prostředek identifikace například u stráží (heslo – zvolání a ohlas atd.). Kategorie technických prostředků lze dále rozdělit na prostředky pasivní a aktivní. Pasivní prostředky „dávají o sobě vědět“, pouze jsou-li aktivovány vnějším podnětem – reflexní či odrazové plochy. Oproti tomu aktivní prostředky:



produkují identifikační údaje po celou dobu aktivity – například tzv. studené světlo nebo některé systémy pro sledování pohybu vlastních vojsk v operačním prostoru (Blue Force Tracking – BFT) využívající pro svou činnost odesílání polohových zpráv (údajů) prostřednictvím globálního družicového navigačního systému pro určování polohy (Global Positioning System – GPS) apod.;



mají schopnost aktivace při dotazu, na který odesílají odpověď [1].

Mezi nejjednoduší prostředky identifikace patří například reflexní nášivky (v dohodnutém tvaru a provedení), znaky malované (umisťované) na techniku (většinou ve tvaru invertního písmene „V“). Tyto prostředky nevylučují možnost přehlédnutí vlivem povětrnostních a nebo bojových podmínek. Prostředky identifikace jsou založeny na bázi vyzařování konkrétní vlnové délky v infračerveném pásmu. Jejich použití především v prašném prostředí je značně omezeno (velké rozptýlení vyzařovaného záření). Mezi tyto prostředky s vyzařovací charakteristikou patří i improvizované prostředky ze stroboskopických lamp. Ty však mohou oslepit zaměřovací i pozorovací přístroje za nositelem vyzařovače. Mezi pasivní prostředky identifikace patří například odrazové panely (cca 120 × 120 cm), nášivky a odnímatelné odrazové doplňky (např. státní symboly, reflexní plochy, …) schopné reakce v určitém vlnovém pásmu. Tyto prostředky vyžadují přístroje schopné detekovat jimi odráženou vlnovou délku. Aktivní prostředky – nejnáročnější jak na pořízení, tak na udržení akceschopnosti – jsou prostředky schopné přijmout dotazující a odeslat identifikační signál 48 (kód – jedinečný obsah tohoto kódu zaručuje nezaměnitelnost jak na bojišti, tak v prostoru operace). Tyto prostředky budou napojeny na biorytmus vojáka nebo na určitý zdroj vozidla (techniky), aby po násilném odpojení mohlo dojít k odeslání ukončujícího signálu (informace) pro sledovací systém, k vymazání obsahových informací nebo k destrukci zařízení jako celku. 1.2.3 ZDRAVOTNICKÁ OCHRANA VOJSK Z hlediska psychické připravenosti vojsk pro nasazení v operacích mimo území ČR zpravidla hovoříme o třech postupných fázích: 

Pre-deployment (období před nasazením);



Deployment (doba nasazení v operaci);



Post-deployment (období po návratu).

Všechny tyto fáze mají svá úskalí a vyžadují specifický přístup. Opatření před nasazením do operace V tomto období dochází jednak k výběru (resp. k vyřazení zdravotně nezpůsobilých uchazečů) – z psychologického hlediska realizovaném na lékařsko-psychologických odděleních vojenských nemocnic a jednak k zahájení psychologické přípravy. Psychologická příprava navazuje na psychologickou přípravu prováděnou u útvarů v rámci běžného výcviku. Probíhá v třech krocích: 

teoretická příprava velitelů všech stupňů;



teoretická příprava příslušníků úkolového uskupení;



praktická příprava v rámci výcviku úkolového uskupení.

Opatření v průběhu operace V období nasazení v operaci pokrývá stejná témata jako v období před nasazením, ale v podobě modifikované přímo na prostředí a podmínky konkrétní mise. V období před koncem mise je navíc zaměřena na problematiku návratu domů, tzn. na možné negativní psychické následky mise, které by se mohly projevit s časovým odstupem, na způsoby jak na ně reagovat. Dalším tématem je znovuzačlenění do sociálních struktur (rodina, zaměstnání atd.) [1]. Opatření po návratu z operace V období po příjezdu z operace probíhá ponávratové psychologické vyšetření zaměřené na aktuální psychický stav a na predikci možného rozvoje psychopatologie či maladaptivního chování [1]. 1.2.4 POŽÁRNÍ OCHRANA VOJSK Požární ochrana je součástí všeobecných opatření ochrany vojsk a zahrnuje zejména: 

včasné zjištění možných příprav nepřítele;



omezení účinnosti možných úderů nepřítele;



varování jednotek o nebezpečí vzniku požárů;



přípravu manévru pro rozptýlení jednotek při očekávání rozsáhlých požárů;



vhodné využití ochranných vlastností terénu a zvýšení ochrany před požáry jeho ženijní úpravou;



nepřetržité střežení vlastních prostorů;



rozmístění

a

akceschopnost

hasicích

prostředků

a

techniky

včetně

předurčených sil k lokalizaci a likvidaci požárů; 

využitelnost možných zdrojů vody k hašení.

V operacích jsou velitelé povinni řešit preventivní opatření požární ochrany, varování jednotek před požáry a informování o použití zápalných zbraní, opatření pro zajištění bezpečnosti a ochrany jednotek v pásmech rozsáhlých požárů a pro jejich vyvedení z ohrožených prostorů, zjišťování následků použití zápalných látek a hašení požárů. Problematika požární ochrany vojsk v mírovém životě (Fire Prevention), při výcviku a v operacích (Fire Fighting) je v AČR řešena v souladu s příslušnými předpisy.

1.3 Ochrana vojsk v prostoru rozmístění Síly AČR v operacích budou zpravidla působit jako součást mnohonárodních koaličních sil, převážně pak v rámci uskupení NATO a EU, nebo samostatně pod národním velením. Důležitým požadavkem je proto sladění doktrinálních principů použití AČR se standardy Aliance a dosažení odpovídající úrovně standardizace doktrín a stálých operačních postupů. Ke všem operacím se může v zásadě přistupovat stejným způsobem, protože velitelé v rámci mnohonárodních uskupení sil musí předpokládat, že budou plnit široký okruh souběžných aktivit napříč plným spektrem činností, od bojové činnosti až po humanitární pomoc. Základním požadavkem použití AČR ve vojenských operacích je možnost působení

v

celém spektru

operací.

Tomuto

širokému

spektru

použití

je

přizpůsobována organizační struktura a vybavení nasazovaných ÚU AČR, počty osob, vybavení zbraňovými systémy, technikou a materiálem. Pro plnění úkolů budou vytvářena ÚU složená z jednotlivých modulů, které budou mít požadované schopnosti. Moduly a jejich schopnosti jsou základem pro tvorbu organizačních struktur ÚU i AČR.

Vytváření národních a mnohonárodních úkolových uskupení je založeno na modulárním přístupu. Jedním z používaných nástrojů vojenské spolupráce k vytváření národních a mnohonárodních úkolových uskupení je modularita. Jednotné chápání základních organizačních struktur všech jednotek působících v mezinárodních operacích je základním předpokladem úspěšného velení.

2 T- 2 ÚKOLY A SCHOPNOSTI ROTY LOGISTIKY 2.1 Proces vyslání úkolových uskupení do operací Výstavba a zabezpečení úkolových uskupení pro operace je nedílnou součástí obranného a operačního plánování. Obranné plánování Obranné plánování obsahuje plánování sil, logistiky, vyzbrojování, plánování zdrojů (finančních, lidských i materiálních), komunikačních a informačních systémů, civilní nouzové plánování. Logistické plánování je těsně spojeno a zapadá do procesu plánování sil, zejména stanovování návrhů a cílů sil. V rámci plánovacího procesu logistika zpracovává (aktualizuje, provádí koordinaci) logistické příspěvky do strategických a operačních směrnic, plánů a koncepcí, zejména v oblasti logistických požadavků do návrhů rozvoje sil. Dále poskytuje logistické hodnocení pro dotazníky obranného plánování, hodnocení přiměřenosti (plánu použití sil) a rizik (s tím spojených) a hlášení o bojeschopnosti sil. Formuluje cíle výstavby sil v rámci logistické podpory. V této fázi procesu obranného plánování logistika vychází z mírové a mobilizované struktury AČR a dále z plánů na obranu státu. Logistické plánování zahrnuje aspekty širokého spektra plánovací činnosti. Mezi ně patří logistické standardy a pokyny, cíle rozvoje sil v oblasti logistiky, vyzbrojování a infrastruktura, koordinace logistických požadavků a plánů, plánování pohybu a dopravy,

HNS

a

zdravotnické

plánování.

Poskytují

společnou

základnu

pro plánování sil a operační plánování orgánům v NATO a v jednotlivých členských zemích. Logistické plánování sleduje především následující oblasti: 

bojeschopnost a udržitelnost – schopnosti ozbrojených sil udržovat si nezbytnou úroveň bojové síly (osob, výzbroje, techniky a ostatního materiálu) po celou dobu plnění úkolů. Logistické plánování se v této oblasti zaměřuje na zajišťování techniky a dalších zařízení v dostatečném množství a kvalitě. Jedná se zejména o hlavní druhy výzbroje, munice, PHM, potravin, údržbu a opravy, dopravu a přesuny.



plánování zásob – představuje kritický bod v jakékoli fázi procesu obranného plánování. Týká se všech druhů zásob. Při plánování a tvorbě zásob je nezbytné současně posoudit jejich ekonomičnost a dostatečné množství. Plánování zásob probíhá v úzké konzultaci se strategickými velitelstvími NATO, která za účelem koordinace vydávají každé dva roky Směrnici pro plánování zásob (Bi-SC Stockpile Planning Guidance – SPG). Směrnice poskytuje obecný postup, nástroje a plánovací data pro kalkulaci požadavků na výši nezbytných zásob.



strategická pohyblivost (mobilita) – schopnost přepravovat jednotky a jejich zásoby na dlouhé vzdálenosti do prostoru činnosti (operace). Tato činnost musí být vykonávána efektivně a v dostatečně krátkém časovém údobí. Cíle výstavby sil mohou místo akvizice strategických dopravních prostředků obsahovat

plány

na

zabezpečení

strategické

pohyblivosti

smluvním

způsobem [2].

2.2

Příprava jednotek

Příprava organických jednotek je zahájena v okamžiku, kdy vybraní příslušníci rezortu MO jsou připraveni k výkonu svých funkcí v rámci ÚU, zvládli náplň odborné přípravy, jazykové přípravy a dalších druhů příprav, nezbytných pro výkon funkcí v ZO. Základním cílem této fáze je připravit všechny jednotky v rámci ÚU k činnostem dle jejich předurčení, sladění jednotlivých součástí ÚU, prověření součinnosti a systému velení a řízení, včetně prostředků velení a řízení a prostředků komunikačních a informačních systémů (KIS). Obsahem této části přípravy je: 

společná velitelská příprava organizovaná v rámci vybraného školicího zařízení;



stáže u vybraných velitelství;



účast na plánovacích konferencích v období přípravy mnohonárodních sil do operace;



účast na odborných kurzech pořádaných ve vzdělávacích a výcvikových zařízeních AČR či v zahraničí a převzetí zkušeností od jednotek koaličních partnerů působících v dané operaci;



provedení odborné stáže velitele ÚU, hlavních funkcionářů ÚU a dalších příslušníků ÚU dle rozhodnutí velitele ÚU a poskytovatele sil;



provedení cvičení na počítačích (CAX) v Národním centru simulační a trenažérové techniky v Brně (NCSTT). Dále plánování a provádění štábních nácviků, komplexních štábních nácviků, velitelsko-štábních cvičení, velitelskoštábních cvičení s částečným vyvedením vojsk, která jsou organizovaná v terénu nebo s využitím simulačních center rezortu MO, příp. v zahraničí;



společná cvičení se zahraničními partnery (dle plánu zahraničních aktiv;



kontrola sladěnosti jednotek ÚU, jejichž cílem je prověření celkové činnosti jednotky nebo ÚU a schopnosti velitelů všech stupňů řídit činnost podřízených jednotek a prvků;



zpracování stanovené a nezbytné dokumentace – vlastní OPORD a SOP;



odborná taktická cvičení jednotek logistiky.

Soustředěná příprava logistických orgánů a jednotek je zaměřena zejména na: 

znalost a způsoby využití vojenské a bezpečnostní situace v prostoru operace s důrazem na prvky systému logistické podpory;



hlavní logistické činnosti plněné v operaci (např. manipulace se zásobami, přeprava materiálu, zásobování malých jednotek, provádění oprav výzbroje a techniky včetně odsunu poškozené techniky v nebezpečném prostředí;



sladění logistického zabezpečení s činností úkolového uskupení v průběhu operace;



součinnost pracovníků logistiky v rámci úkolového uskupení a v rámci mnohonárodní struktury sil;



opatření ochrany jednotek logistiky sil (např. ochrana a obrana základen, ochrana zásobovacích konvojů, zabezpečení zásobovacích míst a výdejen, zajištění bezpečnosti zásob, ochrana proti improvizovaným výbušným zařízením);



zvláštní taktické činnosti, pokud je předpoklad jejich použití u jednotek logistiky (např. podpora při zadržování, průzkum a pozorování zájmových prostorů, konfiskace a ničení zbraní);



zpracování a sladění dokumentace pro logistickou podporu;



problematika diskriminace podle pohlaví;



poskytování první pomoci raněným a nemocným v boji.

K prověření dosažených stanovených schopností ÚU a naplnění cílů jeho přípravy organizuje nadřízený stupeň odborné taktické cvičení (OTC), případně kontrolu sladěnosti. Období přípravy organických jednotek je zakončeno zpravidla dva měsíce před nasazením ÚU do ZO, jednotky ÚU jsou připraveny k plnění úkolů dle předurčení a jsou připraveny k závěrečnému stmelení a hodnocení. Proces plánování a přípravy je zakončený provedením kontrolních a certifikačních zaměstnání. Toto období je zahájeno, pokud jsou všechny jednotky ÚU připraveny k plnění úkolů podle svého předurčení a jsou plně připraveny k závěrečnému stmelení a hodnocení. Základním cílem je prověrka připravenosti ÚU k plnění stanovených úkolů v rámci ZO [3].

2.3 Řízení roty logistiky Řízení logistiky je chápáno jako proces a zároveň i jako systém. Proces řízení se uskutečňuje

na

základě vytyčených

cílů.

Řízení

logistiky

jako

systém

je

mnohostranná, uvědomělá a aktivní tvořivá činnost, v jejím rámci velitelské orgány a řídící orgány logistiky stanovují cíle, ovlivňují metody, prostředky a způsoby chování výkonných orgánů logistiky. Proces i systém se vzájemně ovlivňují a podmiňují. Řízení logistiky je uskutečňováno v systému velení a řízení, který je nedílnou součástí velení danému celku nebo uskupení. Systém velení a řízení obsahuje soustavu prostředků, metod, postupů, orgány (v případě nutnosti organizační struktury) účelově uspořádané v zákonitých vztazích a souvislostech. Umožňuje velitelům a jejich štábům velet a řídit dané celky k efektivnímu splnění stanovených úkolů. Zajišťuje součinnost a koordinaci činnosti řídících a výkonných orgánů logistiky. Nedílnou součástí rozhodovacího procesu velitele je činnost orgánů logistiky. Jejich činnost je zaměřena zejména na přípravu a tvorbu dokumentů pro velitele formou návrhů, dokladů, hlášení, předložení výsledků a analýz, zpracování příspěvků včetně rozpracování určených částí [3].

2.3.1 Koncepce tvorby a organizace logistické podpory Koncepce jednotek působících v mnohonárodních operací vychází z obecné teorie logistických řetězců. Tento přístup umožňuje rozmístěným ozbrojeným silám přidělit vhodně zvolené prvky logistické podpory a vytvoření vzájemných vazeb mezi nimi takovým způsobem, který umožňuje poskytování adekvátní podpory ve specifických podmínkách každé operace a současně specifických podmínkách jednotlivých společných operačních prostorů (dále jen JOA – Joint Operation Area). Právě díky specifické povaze každé vyčleňované jednotky, povaze plněných úkolů a odlišným, v čase se měnícím podmínkám, není možné vytvořit jeden systém, který by vyhovoval všem druhům operacím. Přesto je však možné předem predikovat rozhodující faktory, které budou ovlivňovat systém logistické podpory. Jejich význam a relevantost se však v jednotlivých operacích bude lišit, nezřídka i v průběhu jednotlivých etap vedení operace. Za rozhodující proměnné faktory jednotlivých mnohonárodních operací jsou zpravidla považovány: 

povaha, intenzita a fáze průběhu operace (bojová, nebojová, humanitární,



záchranná,...);



množství angažovaných států a míra zapojení nečlenských států NATO (resp. EU) v operaci;



velikost JOA a geografické podmínky vedení operace;



vzdálenost JOA od území vysílajícího státu;



dostupnost zdrojů a vhodné infrastruktury v JOA a jeho nejbližším okolí;



možnosti využití principů mnohonárodní logistické podpory sil NATO [3].

2.3.2 Hlavní úkoly v přípravě výzbroje a techniky K hlavním úkolům logistické podpory v oblasti používání výzbroje a techniky při plnění úkolů v operacích a jiných taktických činností (v polních podmínkách) patří: 

výběr a příprava výzbroje a techniky jednotek úkolového uskupení s důrazem na jednotky, které budou plnit úkoly na rozhodujících směrech a v prostorech;



přidělení techniky poučeným a vyškoleným řidičům a obsluhám;



řízení technického průzkumu, vyprošťování, odsuny poškozené výzbroje a techniky; podle druhu a rozsahu poškození provedení příslušné opravy a obnovy provozuschopnosti v co nejkratším čase;



plánování a řízení technologie preventivní a nápravné údržby, oprav vždy v závislosti na druhu výzbroje a techniky, rozsahu jejího poškození, předpokládaném způsobu použití, dostupnosti a sortimentu náhradních dílů;



doplňování potřebným materiálem na stanovené počty a normy, s důrazem na pozemní výzbroj a techniku, munici, palivo a maziva;



dosahování včasného vytvoření a doplnění stanovených zásob druhů materiálu podle majetkových uskupení;



organizace včasného navrácení opravené výzbroje a techniky organickým jednotkám;



zabezpečení nepřetržitého a pevného řízení a funkčnosti technického a materiálního zabezpečení v reálném čase a v určeném prostoru;



řízení technické přípravu velitelů, příslušníků jednotek, obsluh, osádek a řidičů;



příprava revizních techniků a vyškolení osob odpovědných za bezpečný provoz určených technických zařízení;



řízení odborné technické přípravy jednotek a specialistů určených pro TEZ;



umožňovat

jednotnost,

požadovanou

přesnost

a

správnost

měření

technických parametrů výzbroje a techniky; realizaci zákonných revizí na určených technických zařízeních; 

provedení předepsaných kontrol ručních zbraní, podvozků a věžových kompletů,

nákladních,

osobních

terénních

vozidel,

optických

a optoelektronických přístrojů, spojovacích prostředků, zdrojů elektrické energie a prostředků chemické ochrany u výzbroje a techniky určené k nasazení [4].

2.4 Organizace roty logistiky Velitel praporu odpovídá za včasnou, úplnou a nepřetržitou logistickou podporu všech jednotek praporu a uskutečňuje ji prostřednictvim řidicích orgánů a vykonneho organu logistiky praporu. Mezi řidici organy logistiky praporu patři načelnik

oddělenilogistiky se svými odbornymi načelniky. Vykonnym organem logistiky je rlog praporu [5]. Rota logistiky mechanizovaného praporu je určena k jeho logistické podpoře. V boji: 

vytváří, udržuje a veze stanovené zásoby materiálu;



přejímá nebo odebírá materiál vyčleněný pro prapor, vede skladovou evidenci a operativní přehled zásob;



provádí doplňování jednotek praporu materiálem;



provádí vyprošťování, odsun a běžné opravy výzbroje a techniky;



poskytuje jednotkám praporu služby v oblasti stravování a vystrojování;



zabezpečuje úpravu vody a zásobování jednotek vodou.

Rota logistiky mechanizovaného praporu je plně pohyblivá, schopná provádět přemísťování za bojovými jednotkami a v jakékoli situaci plnit úkoly logistické podpory při částečném nebo úplném rozvinutí. 2.4.1 Struktura roty logistiky Z ukolů plněnych ve prospěch logisticke podpory jednotek praporu vychazi i organizačni struktura rlog, ktera je tvořena: 

velením roty – plánuje, organizuje, zabezpečuje, řídí, kontroluje a vyhodnocuje veškeré činnosti, které rota v souladu s nařízením velitele praporu provádí;



zásobovací četou (zasč) – předurčenou k odběru, přepravě, skladovaní a výdeji zásob určených pro prapor;



četou oprav techniky (čot) – předurčenou k řešeni úkolů zabezpečeni provozuschopnosti PVT praporu. Zaměřuje se zejména na údržbu, opravy a plněni úkolů spojených s vyprošťováním a odsunem PVT;



hospodářským družstvem (hdr) – předurčeným k poskytování služeb v oblasti stravovaní a zásobovaní vodou jednotkám praporu.

Obrázek 1 –

Struktura roty logistiky

Zdroj: [6].

2.5 Působeni roty logistiky 2.5.1 rozvinutí Rota logistiky (jeji hlavni současti) se v operacich rozvinuje tak, aby nedošlo k jejimu odtrženi od zabezpečovanych jednotek. Pro včasne a uplne materialni, vyzbrojni a technicke zabezpečeni a zabezpečeni personalu se v tomto prostoru rozvinuje častečně nebo uplně. To zavisi na konkretni situaci v operaci, terennich, klimatickych podminkach a specifi ckych požadavcich na poskytovani logisticke podpory. V připadě rozvinuti zaujima prostor cca 5 km2. Prostor rozmistěni je volen stranou os přesunů tak, aby zabezpečoval využiti terenu pro kryti jednotky, maskovani, obranu a ochranu, využival vhodne přistupove, přisunove a odsunove cesty a připadně využival možnosti mistni infrastruktury a zdrojů energii. Dale musi zabezpečovat podminky pro praci s využitim ploch a zařizeni pro manipulaci a skladovani a musi umožňovat rychly manevr v průběhu operace. Způsob rozvinuti a rozptyleni je ovlivněn hloubkou bojove sestavy, přičemž musi byt splněny i požadavky na ochranu zasob. Zpravidla se rozmisťuje po četach tak, aby časti, ktere nejsou rozvinuty, byly stale připraveny k dalšimu přemistěni. V průběhu vedeni operace

se rlog přemisťuje

podle situace a

potřeby

zabezpečovanych jednotek. Přitom se provádí průzkum a příprava určenych prostorů rozmistěni. Průzkum je zaměřen na cesty z hlediska jejich propustnosti, unosnosti,

průchodnosti a průzkum prostorů plánovaného rozmístění z hlediska jejich využitelnosti.

Tabulka 1 – Denní normy provozu techniky Druh výzbroje a techniky Tanky Raketomety, samohybné dělostřelectvo BVP, OT, průzkumná vozidla Dopravní letectvo Vrtulníky dopravní Bojové letouny a vrtulníky Silniční vozidla, technika pro přepravu osob Účelová logistická technika Přepravně manipulační technika Kolový nakládač KN 251 Buldozery MT–55A, PM–55, AM–50 Elektrocentrály a jiné agregáty účelových nadstaveb

Denní norma provozu provozních jednotek (podvozek/nástavba)1 25 km 25 km 30 km 10 Lh 6 Lh 5 Lh 100 km 100 km 100 km 8 Mh 8 Mh 2 pokládky 15 Mh

Zdroj: [4]

Mareš

1

Provozní jednotka je veličina, kterou se měří množství vykonané práce. Číselně se udává v dohodnutých jednotkách např. počtem kilometrů (km), provozních hodin (Ph), motohodin (Mh), letových hodin (Lh), případně vystřelených ran (výstřelů), cyklů, sepnutí, pokládek, množství průtoku kapaliny apod. Uvedená tabulka obsahuje pouze vybrané typy techniky.

3 T- 3 PLÁNOVÁNÍ LZ A SYSTÉM HLÁŠENÍ - TECHNICKÉ ZABEZPEČENÍ POZEMNÍCH SIL Technické zabezpečení bojové činnosti, má především zabezpečit z technického

hlediska

spolehlivost

a

bojeschopnost

provozované

techniky.

K hlavním činnostem patří plánování a používání a vyhodnocování provozu vozidel v poli. V prvním pořadí se jedná o realizaci všech nezbytných údržeb na základě prevence, následné řešení vyprošťovacích a evakuačních operací. Po odsunu a přemístění techniky se jedná o následné opravy, především ve shromaždišti poškozené techniky.

12.1. 1 Druhy údržby v poli a jejich provádění. Údržba pozemní vojenské techniky (PVT) je činnost, která spočívá v pravidelně prováděné kontrole stavu PVT a v provedení preventivních zásahů. Obsahuje činnosti, zaměřené na udržení bezporuchového stavu. Systém údržby PVT v AČR se realizuje souhrnem organizačních, ekonomických, technických, ekologických a dalších činností a opatření (prohlídky, kontroly, čištění, seřizování, opravářské práce) Základní druhy údržby v poli a jejich charakteristika  Kontrolní prohlídka (údržba před použitím), během a při zastávkách  Údržba po použití – v poli je nejdůležitější  Technická údržba v rozsahu údržby TU 2 (koeficient četnosti v poli je k=0,5) Kontrolní prohlídka (údržba před použitím - cílem kontrolní prohlídky je kontrola technického stavu techniky, zjištění její připravenosti k použití, odstranění zjištěných závad (popř. doplnění PHM a munice. Údržba po použití - cílem je zkontrolovat technický stav techniky, její způsobilost k dalšímu používání při dodržení zásad bezpečnosti provozu, je nejdůležitější údržbou v poli. Technická údržba - cílem TÚ je komplexní ověření funkce a technického stavu PVT (soustav, ústrojí, zařízení, skupin, podskupin a částí, srovnání se stanovenými technickými a provozními požadavky), seřízení stavitelných rozměrů a vůlí, výměna dílů s kratší životností. Zvláštní druhy údržby v poli Provádění zvláštních druhů údržby se týká techniky, pro které je jejich provedení stanoveno vojenskými předpisy, průvodní dokumentací výrobce nebo vyplývá ze zvláštností jejího používání. Jedná se o následující údržby:

 Údržba na sezonní provoz  Údržba po překonávání vodní překážky  Údržba po zvláště těžkém používání techniky (delší polní vyvedení nebo cvičení, dlouhodobý provoz v prašném prostředí apod.)  Údržba po střelbách 12.1. 2 Technický průzkum a jeho realizace  Technické pozorovatelna  Technická průzkumná hlídka – její složení a organizace Nejčastěji stavěna z vlastních příslušníků čety oprav  Způsoby pozorování  Výsledky pozorování a jejich evidence, předávání hlášení 12.1. 3 Technická uzavírací hlídka, technická uzávěra a její role  Cílem je provádět pozorování za přesunu  Bývá organizována samostatně a nebo jako součást konvojů. Její organizace je vždy logicky na zádi proudu z důvodu sběru- zabezpečení vozidel, která měla závadu, havárii nebo nějaký technický problém  Organizaci zakreslit do schématu 12.1. 4 Shromaždiště poškozené techniky (SPT) Jeho lokalizace bývá různá – na současných misích je součástí základny a není zvláště zajišťována samostatná obrana či ochrana.Při operaci praporu za útoku, v obraně nebo při přesunu je nutno SPT organizovat. Nutno provádět průzkum pro jeho rozmístění a mít na mysli především příjezdové cesty a zpevněné terény pro možné činnosti a parkování odsouvané techniky a jejich opravy. SPT musí skýtat možnosti mytí techniky – odmořování, rozdělení stání a oprav pásové a kolové techniky, řidičský okruh na zkušební jízdu a možnosti nastřelení opravovaných a seřizovaných zbraní. Shromaždiště je umístěno tam, kde to způsob vedení bojové činnosti dovoluje, pro přesuny je součástí konvoje vozidel, při útoku se flexibilně posouvá zpravidla ve vzdálenosti 2-5 km od taktických jednotek a jeho přemístění je směrem vpřed. Při obranné činnosti má stejnou funkci, ale jeho lokalizace je blíže vlastních jednotek, příklad SPT a jeho funkci je částečně patrný z obr. 12.1. Ve shromaždišti poškozené techniky operuje četa oprav. Shromaždiště musí splňovat řadu předpokladů pro správné plnění své funkce: 1. Požadavkem je z taktického hlediska skryt a obranu (lesní prostory, nebo je nutno provést umělé maskování)

2. Přístupové cesty (jednosměrné, obousměrné, nejlépe zpevněné) 3. Nezbytnost při vjezdu do SPT provádět očistu vozidel – odmoření a mytí před prováděním údržby) 4. Prostory pro rozmístění dílenských prostředků – oddělit kolové pásové. 5. Prostory pro opravy zbraní a zbraňových systémů, včetně možnosti zastřílení zbraní 6. Prostory pro parkování vlastních, opravených a čekajících vozidel na opravy. 7. Zkušební okruh pro kontrolu stavu vozidla po opravě. 8. Zpevněné plochy pro zdvihací operace při opravách 9. Prostory pro dodržování zásad hygieny (toalety, umývárny) 10. Prostředky a opatření pro dodržování bezpečnostních, protipožárních a ekologických opatření.

Obr. 12.1 a) Příklad shromaždiště poškozené techniky

Obr. 12.1 b) Příklad shromaždiště poškozené techniky, zasazeno do terénu

4 T- 4 INFORMAČNÍ SYSTÉM POZEMNÍCH SIL Vizualizační systém je výsledkem dvou projektů obranného výzkumu, prvního nazvaného VIRTUÁL – Prostředky virtuální reality v modernizované koncepci budování Operačně-taktického systému velení a řízení pozemních sil (OTS VŘ PozS) AČR a druhého pojmenovaného VIZUALIZACE – Služby pro 3D vizualizaci taktických dat v OTS VŘ PozS. Tento vizualizační systém rozšiřuje možnosti stávající prezentace údajů Informačního systému velení a řízení pozemních sil AČR (dříve operačně-taktického systému) o jejich zobrazení ve třech rozměrech. Z tohoto systému přebírá vizualizační systém poziční informace o jednotkách, taktická data jednotek a taktické průsvitky. Tyto informace jsou po zpracování vizua¬lizovány na 3D modelu terénu. Předpokládané umístění tohoto pracoviště je na hlavním místě velení brigády nebo praporu. Mezi základní charakteristiky tohoto systému patří: 

podpora standardních formátů geografických dat,



vizualizace neomezeně velkého území,



systém agregačních filtrů jednotek pro přehlednější zobrazení jednotek,



systém pro načítání taktických průsvitek,



vizualizace reálného stavu na bojišti ve 3D.

Vizualizační systém je s Informačním systémem velení a řízení propojen dvěma nezávislými datovými cestami. První cesta slouží pro zobrazení poloh vlastních jednotek. Vizualizační systém tyto polohy přebírá z databáze poloh systému BVIS nebo ASVŘ. Druhá cesta slouží k zobrazení taktických průsvitek. Tyto průsvitky jsou načítány ze specializované služby dle standardu NATO NVG, implementované v systému BVIS nebo ASVŘ. Toto propojení umožňuje využití vizualizačního systému jak pro fázi plánování operace, tak i pro fázi řízení operace. Podkladem pro vizualizaci je 3D terén, který je automatizovaně generován z digitálních geografických dat poskytovaných Geografickou službou AČR. Jako podklady slouží: 

výškopisná data (DMR, DTED),



satelitní nebo letecké snímky, nebo rastrové mapy,



vektorové digitální mapy ve formátu SHAPEFILE (DMÚ, NATO MGCP).

Tato data jsou následně automatizovaně zpracována a převedena do 3D prezentace vhodné pro zobrazení v reálném čase. Je možné pokrýt jak území České republiky, tak i oblasti nasazení zahraničních kontingentů. Jednotky jsou vizualizovány ve formě prostorové značky odpovídající standardu APP6b. Tato značka představuje oblast, ve které se daná jednotka vyskytuje. Značka je dále doplněna o další taktické údaje, které jsou přebírány ze systému ISVŘ. Tyto údaje poskytují veliteli rychlý přehled o stavu dané jednotky. Jsou to tyto údaje: 

početní stav personálu,



stav PHM,



stav vybavení,



stav munice.

Tyto údaje jsou vizualizovány ve formě prostorových sloupcových ukazatelů, kdy výška ukazatele představuje procentuální stav daného údaje. Taktické průsvitky slouží k plánování operací. Tyto průsvitky jsou přebírány z úložiště průsvitek, které je realizováno na straně ISVŘ ve formě služby dle standardu NATO NVG. Tyto průsvitky jsou následně automatizovaně převedeny do 3D prezentace a zobrazeny v 3D terénu. Pomocí ovládacího programu lze interaktivně přepínat mezi zobrazenými průsvitkami, případně měnit jejich průhlednost nebo parametry pro zobrazení. Takto lze řídit například briefing plánované operace. Použitím standardu NVG je dosaženo i technické kompatibility s NATO C2 systémy [7]. Aplikace „Nastavení operačních časů“ (NOC) slouží k nastavení operačních časů využívaných při vedení bojové činnosti, výcviku nebo jiné činnosti jednotek a útvarů. Aplikace umožňuje nastavit, spravovat a distribuovat seznam operačních časů na pracovištích ASVŘ i BVIS. Prakticky lze využít při všech typech činností vojsk, kdy se využívá operačního času. Aplikace se skládá ze dvou komponent. První komponenta označená jako aplikace NOC představuje spustitelný modul (aplikaci) instalovanou na pracovní stanici. Tato komponenta vytváří především uživatelské rozhraní a zajišťuje základní funkčnost

aplikace. Druhá komponenta je umístěna na aplikačním serveru. Tato komponenta zabezpečuje centralizované uložení definovaných operačních času a přístup ostatních aplikací k nastaveným časům. Na pracovištích BVIS je služba AS (aplikační server) nahrazena knihovnou, která emuluje jeho funkcionalitu. Poznámka: Návod obsahuje množství obrázků s příklady ovládacích prvků aplikace. Obrázky slouží pouze pro orientaci, ukazují rozmístění ovládacích prvků a slouží uživatelům k porozumění vzhledu oken. Obsah informací v obrázcích, které při používání aplikace vyplňuje uživatel (texty, hodnoty, symboly atd.), je jen ilustrativní a je pouze příkladem. Poznámka: Pokud je v návodu uveden u nějaké funkcionality typový uživatel (např.ZNŠ, VEL aj.) znamená to, že tuto funkcionalitu má daný typový uživatel přidělenu ve výchozím stavu systému po instalaci. V průběhu práce s APV může administrátor funkcionalitu přidělit někomu jinému.

Aplikace Portál slouží jako vstupní brána (uživatelské rozhraní) k systému, která umožňuje uživateli otevírat dokumenty, spouštět aplikace, které má k dispozici, nebo sledovat informace o systému. Portál je přístupovým místem k aplikacím jak v lokálním, tak i v síťovém režimu práce uživatele APV. Použití portálu je, obdobně jako u ostatních aplikací, závislé na přidělených

přístupových

právech

přihlášeného

uživatele.

Nastavení

těchto

přístupových práv je v kompetenci správce a je popsáno v samostatném návodu k aplikaci „Konfigurace uživatelů a rolí“. Portál může spustit obecně kdokoliv, bez požadovaných přístupových práv bude uživateli buď zcela zamítnut přístup k položkám, nebo bude omezena nabídka položek na aplikace, které nepotřebují ke své práci server. Aplikace „Vyhledávání geoobjektů“ (VGEO) je určena pro zobrazení, vytváření a správu informací/dat o geoobjektech. Geoobjekty je možné ve VGEO filtrovat, zakreslovat do mapového podkladu. Geoobjekty jsou rozdělovány na vlastní a veřejné. Vlastní geoobjekty si mohou

uživatelé vytvářet a modifikovat, zatímco veřejné geoobjekty jsou zpravidla importovány před zahájením mise a jsou pro uživatele neměnné. Aplikace VGEO je určena jak pro štáb s podsystémem ASVŘ, tak i pro velitele s podsystémem BVIS. Součástí VGEO je import a export veřejných i vlastních geoobjektů. Funkce pro práci s importem a exportem se doporučuje přidělit pouze jednomu uživateli (pomocí aplikace „Konfigurace uživatelů a rolí“) - administrátorovi. V rámci aplikace VGEO se exportují pouze uživatelem vybrané geoobjekty, s nimi provázané kategorie, včetně připojených příloh. Geoobjekty a jejich přílohy jsou pro podsystém ASVŘ ukládány na předdefinované společné sdílené úložiště, a pro podsystém BVIS jsou ukládány na lokální disk počítače. Úložiště pro ukládání (v ASVŘ i BVIS) musí být konfigurovány při instalaci. Aplikace poskytuje následující funkce: 

Uložit data na server (ASVŘ), lokálně (BVIS) na předem definované úložiště



Vyhledat geoobjekt podle zadaných parametrů pomocí filtru



Aktivace / deaktivace automatického vyhledávaní geoobjektů



Zobrazení vlastností geoobjektu



Připojení až n příloh ke geoobjektu



Odstranění přílohy geoobjektu



Zobrazení přílohy



Centrování vybraného geoobjektů na mapě zákresu



Zakreslení vybraného geoobjektu do mapy zákresu



Vytvoření nové databáze geoobjektů



Vytvoření nového geoobjektu

Aplikace Signály (SIG) lze vysílat a přijímat signály vyžádání pomoci, varovné signály a signály řízení boje mezi jednotlivci uvnitř štábu, ale i mezi jednotkami, u nichž je nasazen ASVŘ i BVIS. Aplikace SIG pracuje pouze se signály, které byly definovány v aplikaci „Editor signálů“.

Aplikace SIG pracuje v základním módu i v módu řízení, v módu řízení jsou omezeny funkce pro práci se Seznamem signálů. Seznam signálů umožňuje zobrazovat přijaté a odeslané signály včetně jejich stavů (odeslaný, doručený a stornovaný) a filtrovat je podle potřeb uživatele. Aplikace používá role „odeslání signálů“ a „signály“. Jejich přiřazení typovým uživatelům se nastavuje pomocí aplikace „správa uživatelů“. Role „signály“ umožňuje pouze zobrazovat „Seznam signálů“ a nedovoluje odesílat žádný signál. Role „odeslání signálů“ dovoluje zobrazovat „Seznam signálů“ a odesílání všech kategorií signálů (SVP, VS, SŘB). Pro

správné

automatizované

šíření

signálů

v rámci

celého

ÚU je

nutné

synchronizovat definice jednotlivých signálů a adresy příjemců signálů. Aplikace přesuny po komunikacích Aplikace patří do skupiny modulů v rámci spuštěného zákresu – je to jeho tzv. plug-in modul. Tato aplikace slouží k plánování a modelování přesunů jednotek na vozidlech po pozemních komunikacích, včetně jejich zavedení a vyvedení a to vzhledem k astronomickému času nebo vztažené k času Č. Aplikace slouží na plánování přesunů na vozidlech po jedné či více pochodových osách. Výsledkem aplikace je výstupní sestava se znázorněním údajů os přesunů, včetně zavedení a vyvedení jednotek. Tuto výstupní sestavu lze rovnou tisknout, nebo zobrazit v aplikaci Internet Explorer či Microsoft Word (aplikace musí být korektně nainstalovaná v počítači). Pracuje se s mapovým podkladem ve vrstvách, které pak slouží v rámci zákresu i k uložení celého zákresu či exportu jednotlivých samostatných vrstev. Také se dá vrstva poslat dál nebo naopak cizí vrstva s přesunem načíst. Jeden přesun může obsahovat více os přesunu. Každá osa přesunu obsahuje objekty: 

segmenty osy – jednotlivé dílčí úseky od bodu k bodu,



proudy – proudy jednotek, které se budou přesouvat,



zastávky – zastávky na ose s časovými údaji,



vyvedení – způsob vyvedení jednotek na osu přesunu s osami vyvedení a jednotkami,



zavedení – způsob zavedení jednotek z osy přesunu s osami zavedení a jednotkami.

Dále lze pro osu definovat vlastnosti, které osu popisují z hlediska chování a výpočtu časů přesunovaných prostředků. Dalším objektem na ose v proudu jsou jeho jednotky. Jednotky jsou zařazeny do proudů na základě vložení z databáze a pro proudy se provádějí výpočty a generování výstupní sestavy právě s daty o jednotkách v těchto proudech. Každý proud může mít libovolný počet jednotek, které mají dle databáze sil a prostředků různou naplněnost vozidly. Vyvedení slouží k seřazení proudů do požadovaného pořadí před vstupem na osu. A zavedení naopak slouží k rozdělení proudů do koncových míst z RP. Oba typy mají charakter stromu, který se sestavuje ve stromu přesunu postupným vkládáním samostatných větví. Každá větev stromu obsahuje segmenty vyvedení (zavedení), pro které lze modifikovat jejich vlastnosti, které jsou podobné jako u segmentů vlastní osy. Na každé ose mohou být definovány zastávky v operačním čase nebo v astronomickém čase vzhledem k výchozímu místu, ke kterému se všechny časy vztahují. Zastávky jsou před výpočtem automaticky seřazeny (protože jsou časové), proto není nutné je zadávat v takovém pořadí, v jakém skutečně nastanou. Výstupní sestava, je výsledek aplikace přesuny po komunikacích a představuje jakýsi výpočet průchodu jednotlivých proudů po ose v jednotlivých daných bodech (SP, RP, CKP, CHP) se zobrazením časových údajů průchodu v těchto bodech. Existují dvě varianty výstupní sestavy: 

Tabulková – jsou zde uvedeny pouze textové hodnoty v tabulce a je definovaná pro celý přesun.



Grafická – jsou zde uvedeny i graficky prezentovaná data (proudy se značky jednotek, reliéf) a je definovaná pro jednotlivé osy.

Aplikace poskytuje následující funkce: 

Zobrazení seznamu operačních časů.



Vytvoření nového operačního času.



Smazání existujícího operačního času.



Úprava existujícího operačního času.



Export seznamu operačních časů.



Import seznamu operačních časů.

Následující funkce aplikace jsou určeny pro práci s operačními časy: Nový OČ – funkce resetuje obsah formuláře pro editaci operačního času a umožní uživateli nadefinovat nový operační čas. Smazat OČ – funkce smaže uživatelem vybraný záznam (záznamy) ze seznamu operačních časů. A provedené změny uloží do centrálního úložiště na AS. Před provedením funkce bude uživatele požádán o potvrzení jejího provedení („Opravdu chcete vymazat vybraný operační čas?“). Smazat vše – funkce smaže všechny záznamy v seznamu operačních časů a provedené změny uloží do centrálního úložiště na AS. Před provedením funkce bude uživatele požádán o potvrzení jejího provedení („Opravdu chcete vymazat všechny definované operační časy?“). Uložit OČ – funkce uložení upravený nebo nový záznam z formuláře Operačního času do seznamu operačního času a provedené změny synchronizuje s centrálním úložištěm na AS. Obnovit – funkce načte seznam operačních časů z centrálního úložiště na AS a nahradí jím stávající seznam. Pokud jsou ve formuláři Operačního času neuložená data, upozorní uživatele na jejich ztrátu a zeptá se, zda chce pokračovat [8].

5 T- 5 ZÁSADY REALIZACE LOG. PRŮZKUMU TECHNICKÝ PRŮZKUM 12.1. 5 Četa oprav a její operování ve shromaždišti poškozené techniky

Četa oprav je součástí RL, jako jedna z jejích čet. Operuje ve SPT. Síla čety oprav je flexibilní, podle potřeby je vystavěna modulárně. Pro mírové použití bývá na počtech většinou tří až čtyř družstev. Organizace družstev oprav, počty opravárenských prostředků a osob v nich (počet dílenských specialistů a řidičů) jsou základem pro výpočet celkové opravárenské kapacity v normohodinách. Možná struktura a naplnění čety oprav je patrno ze struktury roty logistiky, viz obrázky obr. 12.2 a obr. 12.3.

obr. 12.2 Možná struktura roty logistiky

obr. 12. 3 Možná struktura čety oprav

12. 2 Vyprošťování, odsuny a interoperabilita při zabezpečení bojové činnosti

Logistické zabezpečení bojové činnosti Má především zabezpečit z technického hlediska spolehlivost a bojeschopnost provozované techniky. K hlavním činnostem patří plánování a používání a vyhodnocování provozu vozidel v poli. 1. Organizace vyprošťování a evakuace poškozené techniky  Povinností každého jednotlivého vozidla je zahájit samovyprošťování  Důvody uváznutí techniky  Management a rozhodovací proces velitele  Vybavenost techniky nářadím, nástroji a pomůckami pro řešení samovyproštění, vyproštění  Stupně uváznutí – výpočet tažné síly a volba vyprošťovacího prostředku  Vlastní vyprošťování – kolové, pásové techniky  Odsuny nepojízdné kolové – pásové techniky  Evakuace – přeprava nepojízdné techniky  Platné signály pro vyprošťování  Bezpečnostních opatření a jejich dodržování Rameno odsunu a denní schopnosti vyprošťovacího prostředku. 2. Opravy poškozené techniky v poli  Hlášení a evakuace poškozené techniky do SPT  Transportní prostředky  Mobilní dílenské prostředky používané v poli  Úrovně oprav a jejich klasifikace  Vybavení dílenských prostředků nářadím a zařízením pro dělení materiálu, rozebírání, čištění, spojování  Třískové obrábění  Spojování materiálu – rozebíratelné – šroubové spoje  Spojování materiálu – nerozebíratelné – nýtování, svařování, pájení

 Možnosti dílen – práce za nepříznivých podmínek – stanový přístřešek, zvedací zařízení ( jeřáb, zvedák)  Maskování – taktické činnosti ve prospěch opravárenské činnosti. 3 Výpočet vlastní opravárenské kapacity  Počet dílenských prostředků  Výpočet kapacity jednotlivých prostředků  Celkový počet normohodin, celková opravárenská kapacita čety oprav

C1=Pds * 10 + Ř * 5

(12.1)

Kde: Pds – je počet dílenských specialistů Ř - je počet řidičů daného prostředku

∑C = C1 + C2 + C3 + C4 + ..........Cn

(12.2)

Výpočet vlastní kapacity je realizován podle vlastní struktury jednotky- čety oprav. Celkový počet normohodin, celková opravárenská činnost. 5. Řešení možných epizody na taktickém stupni  Na základě požadavků průběžných hlášení jsou řešeny jednotlivé epizody  Cílem je prioritizace úkolů a rozhodování velitele pro splnění úkolů vlastními silami  Možné epizody – a) vyprostit havarované logistické vozidlo; b) vyproštění a odsun nepojízdného bojového vozidla BVP 2, c) vyproštění uvázlého vozidla PANDUR stupeň uváznutí těžký, apod.  Vedle toho může vzniknout potřeba řešit technickou údržbu dlouhodobě provozovaných vozidel  Vše vyžaduje časový limit, velitel rozhodne o prioritách, aby vše byl schopen vykrýt.

6. Interoperabilita v poli. Interoperabilita je schopnost různých systémů vzájemně spolupracovat, poskytovat si služby, dosáhnout vzájemné součinnosti. Termín se používá pro spolupráci na technické úrovni.

Jde o možnosti realizace v oblasti spolupráce operujících jednotek různých států, realizuje se v oblasti technické spolupráce, komunikace, navádění vozidel, vyprošťování a odsunů. V rámci vyprošťování a odsunů se týká: •

Schopností vyvinutí tahové síly vyprošťovacího vozidla - podle stupně uváznutí využití nosnosti jeřábů vyprošťovacích vozidel.

•

Velikosti a tvaru háků.

•

Velikosti ok u lan, lanek, případně řetězů.

•

Průměrů lan k přenosu tažné síly.

•

Průměrů závěsných čepů a zařízení.

•

Roztečí háků a výšky od terénu.

•

Schopnosti a nosnosti tahačů a podvalníků.

Základními prvky interoperability jsou vložné kusy, kterými mohou být přizpůsobovací vložné tyče, lana, řetězy, ale jsou využívány ve velkém rozsahu třmeny. Ve vyprošťovacích vozidlech je vezeno dostatečné variantní množství.

Obr. 12.4

6 T- 6 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU 6.1 základní ustanovení Podle účelu použití se voda dělí na pitnou a surovou. Pojem pitná voda a hygienické požadavky na zdravotní nezávadnost a čistotu pitné vody (dále jen „jakost pitné vody“) jsou definovány v § 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů [9]. Surová voda se používá k technickým účelům, např. k hašení, dekontaminaci vozidel a zařízení, umývání a údržbě vybavení prostorů činnosti, chlazení agregátů vozidel a strojů a pro stavební práce. Při nedostatku pitné vody lze použít surovou vodu k napájení zvířat. Náhradním zabezpečením pitnou vodou se rozumí zabezpečení pitné vody náhradním zásobováním, při kterém se odběr vody množstevně limituje a provádí se mimo veřejnou vodovodní síť a mimo systém operační přípravy státního území České republiky. Náhradní zásobování pitnou vodou v zahraničních operacích se organizuje prostředky armády nebo v součinnosti s koaličními partnery [9].

6.2 Náhradní zásobování pitnou vodou Pro náhradní zásobování se pitnou vodou rozumí voda používaná k pití, zpracování potravin, k přípravě stravy a nápojů, k osobní hygieně, speciální očistě osob, zabezpečení provozu proviantních zařízení, zdravotnických a veterinárních zařízení, k umývání nádobí a k dalším úkonům, při nichž voda přichází do styku se zažívacím ústrojím osob nebo při ošetření zraněných osob. Rovněž se používá k napájení zvířat.Při náhradním zásobování se primárně upravuje voda z povrchových zdrojů speciální vojenskou technikou, sekundárně se zřizují vodní stanice u zdrojů podzemní vody k její úpravě na pitnou vodu [9].

Pro náhradní zásobování pitnou vodou platí tyto zásady: a) voda se musí odebírat pouze z prověřených zdrojů, neorganizovaný odběr z jiných zdrojů je zakázán; b) pitnou vodu pro náhradní zásobování musí pravidelně kontrolovat vojenská zdravotnická služba; c) jakost pitné vody kontroluje vojenská hygienicko-protiepidemická služba; Při náhradním zásobování stanovují a realizují velitelé logistických jednotek pověřených zásobováním pitnou vodou v součinnosti se specialisty ženijního vojska a zdravotnické služby tato opatření: a) vyhodnocují stávající veřejné a soukromé zdroje vody; b) prozkoumávají a vyhodnocují další, doposud nevyužité vodní zdroje pro získávání surové vody s využitím podzemní a povrchové vody; c) kontrolují kvalitu surové vody a rozhodují o její přijatelnosti jako pitné vody nebo pro její úpravu na pitnou vodu; d) upravují surovou vodu na pitnou vodu a kontrolují kvalitu upravené vody; e) skladují, dopravují a distribuují pitnou vodu k vojskům.

6.3 Způsoby zabezpečení armády pitnou vodou Velitel vojenského útvaru, vojenského zařízení dbá na dodržení stanovených norem spotřeby pitné vody a režimu hospodaření s vodou u útvaru. Náčelník štábu útvaru řídí a koordinuje činnost štábu útvaru při plánování a zabezpečování vojsk vodou podle rozhodnutí velitele útvaru. Monitoruje zabezpečení útvaru pitnou vodou, popřípadě navrhuje veliteli útvaru potřebná opatření. Řídí zpracování plánu zabezpečení útvaru pitnou vodou. Náčelník skupiny (oddělení) logistiky (dále jen „náčelník logistiky“) odpovídá za zásobování útvaru pitnou vodou. Náčelník logistiky je povinen: 

organizovat při náhradním zásobování včasný přísun (odběr) pitné vody od vodních zdrojů (vodních stanic), popřípadě z míst určených k čerpání pitné vody z prověřených veřejných vodovodů;



prostřednictvím náčelníka štábu útvaru při náhradním zásobování navrhovat veliteli útvaru normy spotřeby pitné vody a opatření k dodržování režimu hospodaření s pitnou vodou u útvaru;



organizovat zabezpečení útvaru potřebným počtem obalů pro skladování a přepravu pitné vody a jejich efektivní využívání;



zabezpečovat útvar prostředky pro individuální přípravu pitné vody;



zpracovat plán zabezpečení útvaru pitnou vodou [9].

Velitel roty logistiky odpovídá za přísun pitné vody jednotkám útvaru. Velitel roty logistiky je povinen: 

podle rozhodnutí náčelníka štábu útvaru a odborných pokynů náčelníka logistiky rozvinout a provozovat vodní stanici;



organizovat výdej pitné vody z vodní stanice útvaru a přisunovat ji k hospodářským výdejnám a obvazišti nebo do určených míst výdeje;



kontrolovat dodržování hygienických opatření a režim hospodaření při manipulaci s pitnou vodou u hospodářské výdejny roty logistiky.

Velitel roty (baterie) odpovídá za zabezpečení roty (baterie) pitnou vodou. Velitel roty (baterie) je povinen: 

pečovat o včasné a úplné zabezpečení roty (baterie) pitnou vodou a její pravidelné doplňování do polních lahví a obalů roty;



zabezpečovat pravidelnou dezinfekci, odmořování a dezaktivaci obalů na pitnou vodu roty (baterie) a kontrolovat dodržování hygienických opatření při zásobování vojáků roty pitnou vodou;



organizovat výcvik vojáků roty (baterie) v individuální dezinfekci vody, který je řízen zdravotníkem (zdravotnickým záchranářem) roty (baterie);



kontrolovat dodržování režimu hospodaření s pitnou vodou vojáky roty (baterie);



zabezpečit vojáky prostředky pro individuální přípravu pitné vody.

Velitel hospodářského družstva (hospodářské výdejny) odpovídá za úplnost, čistotu a údržbu obalů na pitnou vodu hospodářské výdejny. Velitel hospodářského družstva (hospodářské výdejny) je povinen: a) zabezpečovat doplňování spotřebovaných zásob pitné vody u hospodářské výdejny; b) dezinfikovat, odmořovat a dezaktivovat obaly na pitnou vodu hospodářské výdejny.

6.4 PLÁN ZABEZPEČENÍ PITNOU VODOU Plán zabezpečení se zveřejňuje v rozkaze velitele útvaru a v případě potřeby obsahuje také grafickou část. Textová část plánu zabezpečení musí obsahovat: 

systém zásobování pitnou vodou;



normy spotřeby a režim hospodaření s pitnou vodou;



organizaci průzkumu vodních zdrojů;



místa a dobu rozvinutí vodních stanic;

Útvary nebo jednotky, které nemají organické úpravny vody, se přidělují do zásobovací péče k jinému útvaru [9].

6.5

Normy denní spotřeby pitné vody a rozložení zásob pitné vody

K zásobování armády pitnou vodou se u jednotek a útvarů udržuje zásoba pitné vody ve výši 1,5násobku základní denní normy spotřeby pitné vody platné pro nouzové zásobování. Zásoba pitné vody u útvaru je rozložena: a) v polních lahvích vojáků, termosech a v nádržích na pitnou vodu; b) u hospodářských výdejen v zásobnících na vodu, cisternách, termosech a v nádržích na pitnou vodu; c) u logistických jednotek v cisternách, termosech a v nádržích na pitnou vodu; d) v obchodních obalech jako balená voda.

6.6 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Zásobování pitnou vodou realizují logistické jednotky a útvary I. a II. úrovně logistické podpory (dále jen „logistické jednotky“). K zásobování pitnou vodou zřizují logistické jednotky výdejní místa, zpravidla v rámci zásobovacích míst určených k zásobování vojsk. Vyčkávací místo pro vozidla, která čekají na odběr vody, může být v tomto případě totožné s vyčkávacím prostorem vozidel, která čekají na odběr ostatního materiálu. Všechny předměty a nádoby, které se používají k čerpání nebo distribuci pitné vody, se musejí před použitím dezinfikovat. Při přepravě a skladování pitné vody se vždy před zahájením zásobovacího cyklu, a dále každý třetí den, musí cisterny na pitnou vodu vyčistit a vydezinfikovat. Pitná voda se nesmí skladovat déle než 48 hodin; ve výjimečných případech, např. při nedostatku vody, se může na základě rozhodnutí velitele jednotky doba skladování prodloužit až na 72 hodin [9].

6.7 Zásobování pitnou vodou v operacích mimo území ČR Při nouzovém zásobování v zahraničních operacích musí pitná voda splňovat minimální požadavky na jakost pitné vody. Tato voda se může používat pouze pro zabezpečení pitného režimu a přípravu stravy v množství minimálně 7 litrů na osobu a den. V extrémních podmínkách se tato spotřeba může zvýšit až na 15 litrů na osobu a den po dobu maximálně 7 dnů. Při nouzovém zásobování je zakázáno používat pitnou vodu jako užitkovou vodu pro technické účely. V bojových operacích se přísun pitné vody jednotkám v prvním sledu organizuje jednou až dvakrát denně. Pitnou vodu dopravují logistické jednotky do určených zásobovacích míst společně s ostatním materiálem. Jednotky druhého sledu a ostatní si odebírají pitnou vodu z místa výdeje u vodní stanice nebo ve stanoveném výdejním místě.

7 T- 7 PŘÍPRAVA STRAVY V POLI 7.1

Zásobování potravinami

U útvarů připravujících stravu vlastními silami se udržuje nesnižitelná zásoba potravin podle skutečné potřeby a skladovacích možností. Zásoby potravin k zabezpečení činnosti mimo stálou posádku se vytvářejí ve výši skutečné potřeby. Nelze-li to vzhledem k délce plnění úkolu a době použitelnosti potravin realizovat, zabezpečují se dodávky v místě plnění úkolů, a to vždy nejhospodárnějším způsobem. [8] Základem proviantního zabezpečení vojsk jsou pohyblivé zásoby. Pohyblivé zásoby pro zabezpečení bojové činnosti se vytvářejí na zvláštní rozkaz. Výše a rozložení pohyblivých zásob jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 2 – Výše a rozložení pohyblivých zásob Druh zásob

Uloženo

Celkem dávek

Z toho BD P

ddp

Pokrytí chlebem a masem chléb suchar maso masová konzerva

Cestovní zásoba

HV

1*

Pohyblivé zásoby

osoba

1

1

HV

2

1

1

sklad útvaru celkem

2**

1**

1**

5

3

2

1

prapor logistické podpory

2**

1**

1**

1**

7

4

3

2

celkem Poznámka:

Zdroj: Prov-1-5

Poznámka

‫٭‬podle počtu dnů na přesun, může být tvořena ddp nebo BDP 1

1 1** 1

1** 1

1

1**

1

2

**pokud není začleněn v sestavě, zásoby vyváží sklad útvaru 1

* stanovují se podle počtu dní na přesun ** není-li v organizačních strukturách začleněn, vyváží sklad útvaru DDP denní dávka potravin BDP bojová dávka potravin

K zásobování vojsk se používá čerstvý nebo skladovatelný chléb, tj. připravený takovými technologiemi, které prodlužují jeho životnost. Chléb je možno nahradit sucharem, křehkým chlebem nebo jiným výrobkem obdobného charakteru s potřebnou dobou použitelnosti. Zásobování masem je ovlivněno podmínkami pro uchování jeho zdravotní nezávadnosti (ročním obdobím, vybavením chladicím zařízením). Čerstvé maso lze nahradit

masem

mraženým,

vakuově

baleným,

masovou

konzervou

nebo

konzervovanými hotovými jídly. Zásobování MU 1.0 se organizuje jako součást logistické podpory ve vojenských operacích. Je založeno především na národním základu, nevylučuje využití způsobů mnohonárodnostní logistické podpory. Zvolený systém závisí na konkrétní operaci. Není-li stanoveno zvláštním nařízením jinak, odebírá se při krizových stavech materiál MU 1.0 na základě uzavřených dodavatelských smluv obvyklým způsobem. Zabezpečení materiálu MU 1.0 a stravovací služby mimo území České republiky se realizuje za úhradu na základě Dohody o statutu ozbrojených sil na území jiného státu (SOFA – Status of Forces Agreement) a zabezpečení ozbrojených sil hostitelskou zemí (HNS – Host Nation Support) [10].

7.2 Technické zabezpečení proviantního materiálu Zabezpečení činnosti jednotek v oblasti při stravování nám slouží vojenská technika určená pro skladování, přípravu, rozdělování, výdej a konzumaci stravy v poli. Splnění těchto úkolů nám slouží tyto prostředky: Automobilní soupravy pro přípravu stravy mimo posádku: a) polní kuchyně automobilní 4 (POKA 4); b) polní kuchyně automobilní 3/1 (POKA 3/1) [11].

Druh parametru Kapacita

POKA 4

POKA 3/1

250 osob

50 – 150 osob

POKA 4 je určená k zabezpečení přípravy a výdeji teplé stravy při činnosti vojsk v polních podmínkách. Slouží nám k jednorázové přípravě jednoduchého jídla a teplých nápojů. Denní kapacita je příprava a výdej pro 250 osob. Obsluha 3 osoby: 2 kuchaři a řidič-strojník elektrocentrály. Uložení zásob potravin, pitné vody a PHM na 2 dny. Odpady, zásoba vody je řešena stavebnicově v kontejneru. POKA 4 lze provozovat na území ČR i při zahraničních misích [12]. POKA 3/1 automobilní kuchyně umožňující přípravu, převoz a výdej stravy pro 50 až 150 osob. Ve skříňové nástavbě vozidla se nachází pracoviště pro dva kuchaře a jednoho pomocníka. Za vozidlem je cisterna na vodu C-180V na 1000 litrů. Technologické vybavení tvoří 3 x jednoplášťový kotel (75 l), 1 x dvouplášťový kotel (50 l), 1 x trouba na pečení a 1 x lednička (270 l) [12]. Přívěsné soupravy pro přípravu stravy mimo posádku: a) polní kuchyně 26 s naftovým topením (PK 26 - H); b) polní kuchyně 60 (PK 60).

Druh parametru Kapacita

PK 26 - H

PK 60

50 - 150 osob

50 - 150 osob

Polní přívěsná kuchyně PK-26, po modernizaci doplněná o naftovou palivovou soustavu získala do názvu H (PK-26 H) slouží pro přípravu, uchovávání a výdej stravy pro 150 osob. Je umístěna na nebrzděném jednoosém podvozku skládajícího se z podvozku s rezervou, krbu, bedny s příslušenstvím, mrazuvzdornou nádrží na vodu. Další příslušenství tvoří termosy o objemu 12 l 7x, 25 l 4x a 40 l 2x, nerezové přetlakové kotle 75 litrů 3x, postranní hliníkové nádoby na ohřívání vody o objemu 20 l 4x, tyč na vyjímání kotlů dále bedna s příslušenstvím, 2 desky na krájení, nože, naběračka, cedníky, plachetka na maso, nádoby na mytí rukou 5 litrů s dávkovačem a dalším drobným inventářem. Krb obsahuje ohniště, odmontováním naftového hořáku můžeme použít pevná paliva. Zásobník na vodu Z 800 tvoří mrazuvzdorná hliníková nádrž v laminátové skořepině na 800 litrů pitné vody [11]. Polní kuchyně PK-60 s naftovým topením je určena k přípravě a přísunu stravy pro 50 až 150 osob. Vybavení dva jednoplášťové kotle v nerezovém provedení o objemu 75 litrů, jeden dvouplášťový kotel v nerezovém provedení s glycerinovou náplní o objemu 50 litrů. Hlavní části polní kuchyně PK 60 jsou jednonápravový podvozek, krbová skříň, skříň na termosy, skříňka na nářadí, zařízení pro přichycení krbu na vozidlo, sklolaminátový kryt, postranice a dva oblouky pro úpravu podvozku na valníkovou karosérii. Součástí příslušenství je i stanový přístřešek [11]. Převozné (přenosné) soupravy pro přípravu stravy mimo posádku: 

varnička 54 (Va 54);



polní kuchyňka 12 (PK 12);



polní kuchyňka 50.

Varnička vz. 54 je určena pro malé jednotky do 12 osob, hmotnost soupravy 6,5 kg. K přípravě stravy je však nutno využívat otevřených a krytých ohnišť z místních zdrojů.

Kotlíky

je

možno

upevnit

do

krbu

polní

kuchyňky

12.

Souprava se skládá 3 kotlíky s pokličkami, obal s nosnými popruhy a příslušenství pro přípravu stravy.

Obrázek 2 –

Varnička vz. 54

Polní kuchyňka 12 je určena k přípravě stravy pro jednotky do 12 osob, celková hmotnost 30 kg. Používají se tekutá, výjimečně pevná paliva. Souprava se skládá s přenosného krbu, termosu 12 a dalšího příslušenství a spotřebního materiálu. Mimo termosu se souprava ukládá v přepravce z umělé hmoty.

Obrázek 3 –

Polní kuchyňka 12

Polní kuchyňka 50 přenosný prostředek určený k přípravě stravy pro malé jednotky od 12 do 50 osob, její hmotnost je135 kg. Složení polní kuchyňky je: přenosný krb (má podobu sporáku), příslušenství (3 kotlíky k PK 50, 1 kastrol s poklicí, termos 12, vak na vodu 100 litrů).

Obrázek 4 –

Polní kuchyňka 50

8 T- 8 KALKULACE TVORBY REZERV K ZABEZPEČENÍ OPERACE MODELOVÉHO ÚTVARU K nepřetržitému materiálnímu zabezpečení mechanizovaného praporu jsou ve stanovené výši vytvořeny pohyblivé zásoby. Při plnění úkolů rozmanitých bojových a nebojových operací mechanizovaným praporem je pravděpodobné, že výše a rozložení těchto zásob budou stanoveny podle konkrétní situace a plnění úkolu. U mpr bude při vedení bojové činnosti položen důraz především na materiál majetkových uskupení: 

5.0 (munice);



3.0 (PHM);



1.0 (potraviny) [13];

Velitel je odpovědný za zajištění rovnováhy mezi bezpečnostními a operačními požadavky, přičemž využívá všechny dostupné informace. Velitel musí být informován o nemožnosti splnění minimálních standardů či norem a uvědomit si možné důsledky jakéhokoliv zmírnění bezpečnostních kritérií. Už během procesu plánování mají být učiněna opatření, která zahrnují určení osob odpovědných za skladování a management munice. Z toho vyplývá, že písemným rozkazem má být ustanovena do funkce ESO kompetentní osoba (příp. osoby) s příslušnou hodností/funkcí, která pak odpovídá za veškeré záležitosti týkající se munice a výbušnin. ESO nemůže schválit odchylku od standardů uvedených v těchto pokynech. Každá žádost o odchylku musí být schválena příslušným orgánem. U všech žádostí o odchylku od schválených bezpečnostních standardů má být provedena analýza a hodnocení rizik. Vstup osob do prostoru s municí je v odpovědnosti velitele. Má být vypracován a pravidelně aktualizován seznam osob oprávněných ke vstupu tak, aby vstup byl umožněn pouze osobám nezbytným pro splnění úkolu. Rozhodnutí mají být učiněna po projednání se zpravodajskou a operační složkou štábu.

8.1 Pohyblivé rezervy munice 8.1.1 Obecné zásady kalkulace munice Palebný průměr jednotky, útvaru a svazku (dále jen „útvar“) je součet palebných průměrů munice všech zbraní zařazených u útvaru po rážích, typech zbraní a druzích munice. Hmotnostně se vyjadřuje součtem hmotností palebných průměrů všech zbraní útvaru. Standardní denní objem spotřeby (SDOS – Standard Day of Supply) je kalkulační standard množství zásob vojenského materiálu, zavedený v ozbrojených silách České republiky. Vychází z průměrné denní spotřeby vojenského materiálu, kdy není znám počet cílů a operační parametry akce. Vyjadřuje průměrnou denní potřebu vojenského materiálu podle národních norem. Tímto standardem se stanovuje potřeba k zabezpečení přechodu ozbrojených sil České republiky z mírového stavu na stav ohrožení státu a válečný stav a při přímém zabezpečení bojové činnosti na úhradu spotřeby, ztrát a poškození. Denní objem spotřeby (DOS – Day of Supply) je kalkulační standard množství zásob vojenského materiálu k zabezpečení přímé bojové činnosti, zavedený v Organizaci Severoatlantické smlouvy (NATO), vyjadřující přesně denní potřebu vojenského materiálu k úhradě skutečné spotřeby, ztrát a poškození v závislosti na známém přehledu

o nepřátelských

cílech,

předpokládaných

ztrátách

a

operačních

parametrech úkolu (zahraniční operace) [13]. Zásoby pro přímé zabezpečení bojové činnosti jsou určeny k vedení a podpoře bojové činnosti. Tyto zásoby se dělí na: c) pohyblivé zásoby; d) operační zásoby. Pohyblivé zásoby jsou určeny k bezprostřednímu zabezpečení bojové činnosti útvarů. Vytvářejí se ve výši 7 SDOS pro útvary se stejnou plánovanou mírovou a válečnou organizační strukturou a pro útvary mobilizačně rozvinované. Pro mobilizačně vytvářené útvary se zásoby v míru nevytvářejí, z hlediska ekonomické výhodnosti a hospodárnosti se v zásobách udržují pouze perspektivní druhy munice v dobrém technickém stavu. Pohyblivé zásoby se v míru doplňují, obměňují a udržují ve stanovené výši. Pohyblivé zásoby munice si každý útvar (nákladové středisko)

vypočítává samostatně. Zásoby se vyžadují u majetkového manažera služebním postupem samostatným požadavkem. Operační zásoby jsou určeny k doplňování spotřebovaných pohyblivých zásob při vedení a podpoře bojové činnosti (spotřeba a úhrada ztrát). Vytvářejí se ve výši 23 SDOS pro útvary se stejnou plánovanou mírovou a válečnou organizační strukturou a pro útvary mobilizačně rozvinované. Pohyblivé a operační zásoby se pořizují a udržují již v míru. Zásoby na pokrytí úhrad vedení bojové činnosti (válečné zásoby) se zabezpečují formou mobilizačních dodávek. Zásoby pro zabezpečení zahraničních operací a vyčleňovaných úkolových uskupení se dočasně vytvářejí z operačních a v odůvodněných případech i z pohyblivých zásob munice. Vytvářejí se ve výši 30 DOS. 8.1.2 Výpočet zásob munice pro druh zbraně a pro útvary AČR e) Výpočet 1 SDOS munice pro druh zbraně (pro pohyblivé a operační zásoby): SDOSzp = Pz x pp x Kpz x Kz

SDOSzo = Pz x pp x Koz x Kz Kz

kde: Pz je počet zbraní (ks); pp je palebný průměr pro zbraň (ks); Kpz je koeficient pohyblivé zásoby; Koz je koeficient operační zásoby; Kz je koeficient zbraně (munice); SDOSzp je kalkulační standard pro zbraň do pohyblivých zásob (zp); SDOSzo je kalkulační standard pro zbraň do operačních zásob (zo).

f) Výpočet 1 SDOS munice pro útvary AČR (pro pohyblivé a operační zásoby): SDOSp = Σ SDOSzp(1-i)

SDOSo = Σ SDOSzo(1-i)

kde: zp(1-i) vyjadřuje sumu SDOSzp všech zbraní; zo(1-i) vyjadřuje sumu SDOSzo všech zbraní; SDOSp je pohyblivá zásoba; SDOSo je operační zásoba.

g) Výpočet zásob munice pro zahraniční operace (úkolová uskupení) Výpočet 1 DOS munice pro zbraň do zahraniční operace (úkolového uskupení): DOSz = Pz x pp x Kzo x Kz x Ki x Kn kde: Pz je počet zbraní v zahraniční operaci (ks); pp je palebný průměr pro zbraň (ks);

Kzo je koeficient zásoby pro zahraniční operace; Kz je koeficient zbraně (munice); Ki je koeficient předpokládané intenzity bojové činnosti; Kn je koeficient druhu nasazeného útvaru; DOSz je kalkulační standard pro zbraň.

8.1.3 Koeficienty ke stanovení výše zásob Koeficienty slouží k výpočtu zásob munice udržované v zásobách AČR a pro výpočet zásob munice pro útvary vysílané do zahraničních operací a vyčleňovaných úkolových uskupení. Koeficienty zohledňují různé faktory ovlivňující její výši: h) Kpz (koeficient pohyblivé zásoby), Koz (koeficient operační zásoby) a Kzo (koeficient zásoby pro zahraniční operace) vyjadřují vztah mezi hodnotou SDOS (DOS) a palebným průměrem. Současně zohledňují ekonomické možnosti AČR; i) Kz (koeficient zbraně) vyjadřuje účinnost zbraně nebo munice; j) Ki (koeficient intenzity předpokládané bojové činnosti) zohledňuje druh zahraniční operace (humanitární operace, operace na udržení míru, operace na prosazení míru atd.); k) Kn (koeficient druhu nasazeného útvaru zohledňuje složení útvaru). Koeficienty Kpz, Koz, Kzo a Kz stanovuje ve svých metodických pokynech správce majetkového uskupení v součinnosti se sekcí rozvoje druhů sil-operační sekcí Ministerstva obrany. Koeficienty Kn a Ki stanovuje pro každý útvar před vysláním do zahraničních operací Společné operační centrum Ministerstva obrany. 8.1.4 Skladování rezerv munice v poli Základním cílem vypracované koncepce skladování v polních podmínkách je rozptýlení munice za účelem minimalizace ztrát v případě požáru, neúmyslného výbuchu nebo nepřátelské akce. Musí být určeny oddělené prostory pro uskladnění, soustředění a kontrolu munice, pro parkování muničních vozidel a pro uskladnění vrácené/nalezené/ukořistěné munice [14]. Muniční sklad se může využít pro uskladnění výbušného materiálu v kontejnerech, na policích nebo v hranicích, a to odděleně nebo ve vzájemné kombinaci. Jak uvnitř místa pro skladování, tak vzhledem k okolním objektům musí být splněny požadavky

na minimální vzdálenosti specifikované v tomto standardu. Při skladování munice mají být dodrženy parametry FD uvedené v kapitole 8 tohoto standardu. Použití účinných bariér mezi skladovými moduly zmenší velikost prostoru potřebného pro uskladnění munice. Ukořistěná munice musí být držena odděleně od munice vlastní [14]. Pozemní komunikace vedoucí k prostoru s municí a uvnitř tohoto prostoru musí být udržovány v takovém stavu, aby bylo minimalizováno riziko nehody vozidel. Všechny vodoteče, příkopy a propustky musí být udržovány v čistém stavu a bez překážek. Náležité využití ochranných stěn a/nebo valů u PES může zmenšit rozsah výbuchového děje a zvýšit kapacitu (přípustné množství) výbušnin v omezených prostorech. Mohou zastavit střepiny letící vysokou rychlostí pod malým úhlem, které představují primární mechanismus šíření rychlé sympatetické detonace, stejně jako ochránit PES před nepřátelskou palbou. Použití vhodných ochranných stěn a/nebo valů je nezbytné pro praktické zavedení FD popsaných v tomto standardu. Ochranná stěna nebo val musí mít dostatečnou tloušťku a jejich materiál musí mít dostatečnou odolnost proti průniku, aby byly schopné zastavit střepiny s vysokou rychlostí. Zároveň musí být dlouhodobě stabilní a nemají být citlivé na vlivy prostředí. Výplňový materiál ochranných stěn a valů nemá být v případě vymrštění výbuchem nebezpečný pro osoby nebo další skladové moduly. Přednost se dává materiálu bez organických a nebezpečných látek; má jím být písek nebo štěrk s maximálním průměrem frakce 20 mm [14].

8.2 Pohyblivé rezervy PHM V rámci této kategorie zásob je nutné rozlišovat zásoby pohonných hmot, olejů a maziv. Pro každou skupinu materiálu jsou stanoveny jiné postupy jejich výpočtu.

Kalkulace PZ pohonných hmot Pohyblivé zásoby se kalkulují a udržují ve výši 7 SDOS. Množství zásob pohonných hmot pro jeden SDOS se kalkuluje na základě vztahu: Norma spotřeby daného vozidla na 100 km 100

(3) Denní norma provozu x

Denní norma provozu je množství PHM, které je stanoveno pro plnění úkolů v průběhu bojové činnosti daného typu pozemní techniky, agregátu nebo leteckou techniku.

Pohyblivé zásoby se neurčují jen pro pohonné hmoty, ale také pro zabezpečení dostatečného množství olejů. Kalkulace výše pohyblivých zásob olejů závisí na sortimentu oleje, a proto jsou oleje členěny na následující kategorie: 

olej automob. motorový 0,50 % z množství PH pro techniku, která jej používá



olej tankový 1.00 % z množství PH pro techniku, která jej používá



olej převodový 0,10 % z množství PH pro techniku, která jej používá



olej letecký motorový0,05 % z množství PH pro techniku, která jej používá



tuk mazací 0,05 % z množství PH pro techniku, která jej používá [4].

Způsob výpočtu je uveden v následující tabulce. 8.2.1 Ukládání zásob PHM v rámci posádkové působnosti Zásoby PHM se ukládají u útvaru (zařízení) ve stanovené výši. Uložení zásob PHM je nutné posuzovat v analogii skladovacích schopností posádky. Útvar, který nemá vlastní skladové kapacity pro uložení zásob PHM, žádá o možnost uložení potřebných zásob útvar, který má posádkovou výdejnu PHM. V některých případech skladovací

kapacita

nepostačuje

k zabezpečení

všech

požadavků

k uložení

stanovených zásob PHM v posádce, musí útvary, které nedisponují odpovídající skladovou kapacitou vyžádat uložení zásob v rezervaci. V žádosti je nutné stanovit priority pro jednotlivé druhy zásob např. zásoby pro zmobilizování (je vhodné, aby byly k dispozici v posádce). Útvar vlastnící posádkovou výdejnu posuzuje jednotlivé žádosti v rámci všech požadavků v posádce. Podle volné kapacity skladovacích nádrží rozhodne o množství zásob, které bude pro jednotlivé útvary držet v rezervaci.

9 T- 9 LOGISTICKÉ ZABEZPEČENÍ PŘESUNU MODELOVÉHO ÚTVARU Systém

zásobování

PUSH

(Tlačný)

systém

doplňování

je

založen

na

předpokládaných požadavcích, nebo na hodnotách norem spotřeby. Všeobecně jsou v takovém systému zásoby dopravovány k zabezpečovaným jednotkám. K vytvořeni zásob je požadována koordinace mezi operačními a logistickými orgány a efektivní využití technologii informačních systémů logistiky (dále jen ISL). Soudobý boj se bude vyznačovat velkým prostorovým rozmachem, manévrovostí a pohyblivostí.

9.1

VŠEOBECNÁ SITUACE

150300BOCT13 došlo ke vstupu hlavních sil a prostředků 1. as ORANIE na území TRANSEINIE. Jako důvod je uváděn provedení společného cvičení s OS TRANSEINIE. Všechny tři divize ze sestavy 1. as se postupně přesunuly a soustředily u hranic se SEQUENOU a vytvářejí si logistické zásobovací trasy vedoucí z území ORANIE, přes TRANSEINII až k aktuálním prostorům rozmístění. Očekávají se další přesuny jednotek ozbrojených sil ORANIE do prostoru TRANSEINIE. Vzhledem k bezproblémovým přesunům a rozmísťování jednotek na území TRANSEINIE je morálka vojáků na vysoké úrovni. Neprojevují se výraznější nedostatky v bojeschopnosti a nepojízdnosti techniky. Letouny vzdušných sil ORANIE působí ve vzdušném prostoru TRANSEINIE, avšak nevyužívají místní letiště, ale letecké základny v jižní části ORANIE. Nejčastěji se jedná o průzkumné letouny ze sestavy 5. základny taktického letectva. Na základě potvrzených zpravodajských informací byly taktéž svazky a útvary 2. as ORANIE dne 10. srpna 2013 uvedeny do stavu „Zvýšené bojové pohotovosti“ a po splnění všech nezbytných opatření byla vyhlášena „Plná bojová pohotovost“. Svazky a útvary 2. as plní mobilizační úkoly a jsou doplňovány výběrovým způsobem. K přednostnímu

doplňování

dochází

především

u

průzkumných

útvarů

mechanizovaných a tankových pluků a průzkumných prostředků plukovního a sborového dělostřelectva a jednotek EB.

9.2 Vlastní síly Na základě žádosti politických představitelů státu SEQUENA o mezinárodní vojenskou pomoc, rozhodla Rada bezpečnosti OSN na svém zasedání dne 5. března 2013 o potřebě vytvoření vojenského uskupení k ochraně zájmů státu SEQUENA. Vydala rezoluci č. 4540 k provedení operace na podporu míru a formálně požádala Alianci o vojenské řešení. Po neúspěšných rozhovorech o mírovém řešení krize, pod vlivem stále zhoršující se situace a na základě Rezoluce RB OSN č. 4540 Rada Aliance rozhodla dne 6. dubna 2013 poskytnout vojenskou pomoc státu SEQUENA při vedení obranné operace. V průběhu měsíce dubna jednotlivé vlády států Aliance rozhodly o rozsahu vlastních vyčleňovaných ozbrojených sil do uskupení SEQFOR. Bylo rozhodnuto před nasazením hlavních sil vyslat na území státu SEQUENA vybrané jednotky sil rychlé reakce A-IRF (Alliance Immediate Response Forces) s úkolem podpořit síly a prostředky OS státu SEQUENA a vytvořit podmínky k provedení operace „JOINT GUARDIAN 2013“ hlavními silami. Cílem operace „JOINT GUARDIAN 2013“ je zastavit případný postup protivníka, vytvořit vojenské a politické podmínky k obnovení hranic mezi TRANSENII a SEQUENOU a zahájit další kroky k obnovení hranic SEQUENY v plném rozsahu. Síly Aliance obdržely rozkaz k zaujetí plánovaných prostorů soustředění a zahájily plánování zaujetí obrany v prostorech na území SEQUENA s úkolem být připraven

k vedení obranného boje s předpokladem asymetrického způsobu vedení operace a tím udržet stávající územní celistvost státu SEQUENA. Provést přesun vlastními silami, zaujmout prostor obrany a dosáhnout pohotovosti k obraně 111200FEB14. Dále být připraven k provedení protiútoku na čáře č.1 a na čáře č.2 volnými silami podpořit protiúder velitele 2. as s cílem obnovit přední okraj obrany 11 DIV.

Regulace na pochodové ose je prováděna silami nadřízeného v součinnosti s autoritami HNS.

Osa přesunu č. 1 SMARAGD: SP LIBČANY(33UWR4939560457), NECHANICE (33UWR4505365372), DOBRÁ VODA (33UWR4402979749), SOBOTKA (33UWR1322790276), NOVÁ VES U BAKOVA (33UVR9758092078), KRAVAŘE (33UVS5697908853), LITOMĚŘICE

(33UVR3892598345),

ŽATEC

(33UUR9587075332),

(33UUR8080164596) RP MAŠŤOV (3 33UUR7782969104).

PODBOŘANY

Záložní osa přesunu č. 2 - CIHLA SP LIBČANY(33UWR4939560457), CHLUMEC (33UWR3236156224), NYMBURK (33UWR0311159792), BEZNO (33UVR8541779453), MĚLNÍK (33UVR6308277470), SLANÝ (33UVR3466564798), PODBOŘANY (33UUR8080164596), RP MAŠŤOV (3 33UUR7782969104).

10 T-10 KALKULACE LOG. POŽADAVKŮ NA ZABEZPEČENÍ OPERACE MODELOVÉHO ÚTVARU Systém

zásobování

PUSH

(Tlačný)

systém

doplňování

je

založen

na

předpokládaných požadavcích, nebo na hodnotách norem spotřeby. Všeobecně jsou v takovém systému zásoby dopravovány k zabezpečovaným jednotkám. K vytvořeni zásob je požadována koordinace mezi operačními a logistickými orgány a efektivní využití technologii informačních systémů logistiky (dále jen ISL). Na logistickou podporu mpr v boji bude působit celá řada vlivů. Mezi hlavní vlivy patří: a) druh boje, b) místo a úloha mpr v boji, c) hloubka a šířka bojové sestavy mpr, d) bojový úkol (zejména jeho prostorové vymezení), e) stav vlastních (řídících a výkonného) logistických prvků mpr, f) bojové možnosti nepřítele, g) časový faktor (délka trvání boje), h) terén a další přírodní podmínky, i) jiné vlivy (radiační a chemická situace, elektronický boj aj.) Druhy boje jsou obrana a útok. Obrana má z hlediska zabezpečení územní celistvosti a suverenity ČR nespornou prioritu, musí však být chápána v jednotě s útokem. Obrana je druh boje, jehož vojska používají především k odražení útoku nepřítele, který je v převaze. Obranou lze udržet bráněné prostory, způsobit nepříteli značné ztráty a vyčerpáním jeho útočných možností vytvořit podmínky k vlastní aktivní činnosti. Obrana zahrnuje především obranné, ale i útočné činnosti, které se vzájemně prolínají a doplňují.

10.1 Hodnocení stavu rezerv

10.2 Posouzení aspektů LZ Všechny uvedené vlivy budou ovlivňovat větší, či menší měrou logistickou podporu mpr, zejména: 

spotřebu jednotlivých druhů materiálu,



organizaci logistiky mpr,



způsob doplnění materiálu,



velikost přepravních výkonů,



technické a výzbrojní zabezpečení,

11 T-11 GRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ SYSTÉMU LOG. ZABEZPEČENÍ MODELOVÉHO ÚTVARU 11.1 Úkoly ke studiu k absolvování cvičení Charakteristika hlavních druhů bojových aktivit(přesun a obrana), místo a úloha mr v obraně, vlivy působící na LP, organizace LP, analýza

bojového rozkazu

nadřízeného stupně, struktura a charakteristika bodů přílohy LP do OPORD, charakterizovat systém předání zásob od roty logistiky k ostatním jednotkám mpr, základní požadavky na tvorbu zásobovacích míst. Systém hlášení - hlášení stavu rezerv a situační logistické hlášení. Charakterizovat systém zásobování vodou normy spotřeby, charakterizovat plán zásobování vodou, úkoly NL a velitele hospodářského družstva v zásobování vodou, technické prostředky pro zásobování vodou, přepravní kapacita mpr, kalkulace SDOS. Zabezpečení PHM – kalkulace rezerv PHM modelového útvaru, kalkulace předpokládané spotřeby PHM a vlivy působící na spotřebu PHM mpr, obecné zásady zabezpečení PHM, základní technické prostředky, přepravní kapacity, požadavky na zásobovací místo při přesunu. Zabezpečení municí – kalkulace rezerv munice, zásady přepravy a skladování munice v poli. proviantní zabezpečení - obecné zásady proviantního zabezpečení základní technické prostředky, kapacity Ubytování v poli. Taktické značky jednotek, hlavních druhů techniky a logistických zařízení. 11.1.1 Organizace jednotek Struktura mpr, základní počty osob a techniky u jednotek podle modelového mpr v rámci cvičení, základní TTD hlavních druhů techniky a zbraní, zakreslit možné varianty rozmístění mr v obraně, vzdálenosti a zásady rozmístění.

11.1.2 Rota logistiky Úkoly roty logistiky, struktura roty logistiky, obecné zásady rozmisťování RL v poli. Ochrana a obrana RL (FP), definice FP, obsah FP, základní opatření FP, všeobecná opatření FP, aplikace FP na rotu logistiky. Hlavní druhy techniky určené k poskytování logistické podpory a jejich přepravní kapacity. 11.1.3 Kalkulace rezerv Charakteristika postupu výpočtu a určení výše pohyblivých rezerv PHM pro modelový mpr. Charakteristika postupu výpočtu a určení výše pohyblivých rezerv munice pro modelový mpr (pandur, BREN). 11.1.4 Praktická cvičení 

Návrh možného rozložení rezerv na mobilní prostředky roty logistiky.



Výpočet 7DOS munice modelového útvaru pro PANDRY a breny.



Charakteristika postupu výpočtu a určení předpokládané spotřeby PHM pro přesun na 200 km pro vybrané typy techniky modelového mpr



Kalkulace předpokládané spotřeby PHM na budování obrany 3 dny u modelového mpr.



Stanovení výše rezerv vody pro modelový mpr.



Návrh norem spotřeby PHM a munice do BR velitele praporu podle cvičení modelového útvaru



Zpracovat nařízení k vytvoření zásobovacího místa PHM po přesunu na vzdálenost 200 km.



Zpracovat nařízení k vytvoření zásobovacích míst všeho druhu materiálu pro jednotky modelového útvaru.



Taktické zákresy rozmístění mpr – v prostoru soustřední a v obraně.



Grafický zákres systému zásobování jednotek mpr v obraně – zásobovací místa a jejich časová aktivita, zásobovací cesty, rozmístění jednotek.



Nakreslit schéma zásobování v poli na první a druhé úrovni logistické podpory.



Návrh rozmístění roty logistiky a návrh systému ochrany a obrany.

Obrázek 5 –

Obrázek 6 –

Rozmístění brigády

Rozmístění mpr

12 T-12 ZPRACOVÁNÍ PODKLADŮ DO BOJOVÉHO ROZKAZU VELITELE MODELOVÉHO ÚTVARU Bojové dokumenty dělíme na: 

dokumenty pro velení vojskům,



dokumenty pro práci štábu,



výkazové a informační dokumenty.

Dokumenty pro velení vojskům jsou určeny ke stanovení úkolů podřízeným a k řízení boje. Patří k nim: předběžná nařízení; bojový rozkaz velitele s přílohami; výpis z bojového rozkazu s přílohou; bojová nařízení; pracovní mapy s fóliemi s plánovaným použitím druhů vojsk a zabezpečením činnosti vojsk; plánová tabulka boje a další. Dokumenty pro práci štábu jsou určeny pro přípravu rozhodnutí velitele. Patří k nim: různé přehledy; tabulky; schémata; fólie s grafickým vyjádřením plánované činnosti atd. Výkazové a informační dokumenty jsou určeny pro hlášení nadřízenému štábu, pro vnitřní informaci vlastního štábu, podřízených a spolupůsobících vojsk. Patří k nim: bojová hlášení; souhrnná bojová hlášení; výkazové dokumenty; válečný deník; informace apod. V průběhu boje se vedou: 

pracovní mapy, výkazová mapa,



vydávají se dílčí bojové rozkazy (doplňkové bojové rozkazy) s přílohami



a zpracovávají se bojová hlášení a souhrnná bojová hlášení.

Bojové

dokumenty

mohou

být

písemné,

grafické,či

zaznamenané

na

magnetofonových páskách nebo v paměti počítačů. Po formální stránce se zpracovávají podle zásad pro ochranu informací a každý dokument musí být podepsán příslušným funkcionářem s čitelným vypsáním jeho funkce, hodnosti a jména. Písemné dokumenty se vedou jen v nezbytně nutné míře jako pomůcky pro řízení boje. Bojové dokumenty se mohou doručovat osobně, technickými pojítky, styčnými osobami jakož i prostředky polní pošty.

Hlavní způsobem velení a řízení vojsk z hlediska logistické podpora je vstup NL mpr a

odborných

náčelníků

od

dokumentů

velitele

mpr

formou

příspěvků

a rozpracování některých částí. 

přípěvek do počáteční instrukce a do předběžného bojového nařízení (PBN),



hodnocení situace,



návrh na logistickou podporu,



bojový rozkaz (přípěvky do čl. III, IV a příloha P),



plán logistické podpory,



bojových hlášení (situační hlášení, logistické souhrnné hlášení),



a další specifické dokumenty nařízení (rozkazy): o Rozkaz (nařízení) k přesunu, o Rozkaz (nařízení) k přísunu, o Rozkaz (nařízení) k ochraně a obraně, o Rozkaz (nařízení) k logistickému průzkumu, o Rozkaz (nařízení)k doplňování PHM, o atd.

Zpracovávaná dokumentace pro velení logistice mpr musí být pro všechny podřízené jasná

a

srozumitelná,

musí

jim

poskytovat

dostatečnou

vlastní

iniciativu

a nesmí přesahovat možnosti logistiky mpr. Rozhodnutí pro logistickou podporu boje NL mpr se svými logistickými funkcionáři mpr zpracovává do své pracovní mapy. Systém velení zahrnuje orgány velení,místa velení a spojovací soustavu. Z hlediska velení logistice musí: 

za všech podmínek umožňovat spolehlivé velení prvkům logistiky mpr v různých druzích boje,



být odolný vůči působení nepřítele,



zabezpečovat rychlé a spolehlivé předávání logistických zpráv, informací, rozkazů, nařízení a hlášení,



umožňovat vzájemnou součinnost mezi jednotlivými orgány velení logistice.

Stejně jako ve velení jednotkám, i ve velení logistice mpr je rozhodující osobností velitel mpr, který prostřednictvím svého NL mpr řídí, plánuje, organizuje, realizuje usměrňuje

oblast

logistické

podpory

mpr.

Vzhledem

k

provádění

celého

rozhodovacího procesu kolektivním (briefingovým) způsobem, dochází tak k daleko větší informovanosti i větší objektivitě přijaté varianty řešení. Výsledkem je i vyšší kvalita prováděné logistické podpory mpr. Má-li být pravděpodobnost dosažení úspěchu v boji co největší je potřebné, aby „taktika počítala s možnostmi logistiky“. Avšak má-li být proces logistické podpory mpr účinný je naopak potřebné úzce vycházet z problematiky taktiky boje mpr. Proto je potřebné realizovat účinný proces velení logistice mpr v úzké návaznosti na proces systém velení mpr. Pro velení vojskům a logistice se u mpr zřizují tato místa velení: 

velitelské stanoviště mpr (VS),



velitelsko-pozorovací stanoviště mpr (VPS).

NL mpr spolu s některými náčelníky služeb velí z velitelského stanoviště mpr, jehož součástí je středisko logistiky. Ostatní funkcionáři logistiky se umisťují zpravidla v prostorech rozmístění a rozvinutí roty logistiky k plnění úkolů logistické podpory.

13 T-13 MEZINÁRODNÍ CVIČENÍ FOURLOG 13.1 A. LogRecce a) Apprise of main principles on a tactical level of ground LogRecce, including LogCoy deployment, protection and defence organisation. b) Carry out real LogRecce of LogCoy deployment area. c) Draw up draft of LogCoy deployment area with lay-out of protection and defence organisation. d) Make short briefing of your Plan of Protection and Defence and Deployment Proposals. e) Make a risk assessment your area – SWOT analysis.

13.2 B. The calculation of a fuel consumption a) Calculate the FCU (Fuel Consumption Unit) for your battalion from your assembly area in Hungary to your area (point) of Log Recce 

create the table and the calculation procedure (conditions, factors e.t.).

b) Suggest supply points for refuelling during the movement and device for filling  how many refuelling tanks do you need; 

create sketch of tanks deployment (petrol, diesel);



determine the time it’sneed for refuelling.

13.2.1 MAIN PRINCIPLES of LogRecce To the main factors which probably will have the strongest impact on methodology type, effectiveness and efficiency on logistic support of task group (e.g. MechBn) mainly belongs: 

type of operation (battle or non-battle operation);



position and goals of task group (MechBn) in operation;



space and time identification of Area of Operation;



width, dept and height of Area of Operation;



time factors/operation time consumption;



terrain (nature obstacles and human created obstacles) and other nature conditions (above all climate, season, weather and day time);



other situations in Area of Operation (NBC situation, electronic warfare, civilmilitary cooperation etc.).

All of these factors have strong influence of the way how to realize field logistic support of task group (e.g. MechBn). These impacts are tending into following areas: 

level of material consumption (above all ammunition, POL, food and water);



type of logistic support organization and the way of support;



lot size of transport;



technical support.

13.2.2 GENERAL PRINCIPLES of LogCoy deployment 

as a rule behind the 2nd line of battle units or behind combined reserve of MechBn;



outside the main line of enemy advance;



utilize of natural properties of terrain (settlements, forests, etc.);



not so far from the supported units (usually 2-5 km);



in the tactical part of Area of Operation where the logistics units will not affect on the action of second and further echelons.

These general factors are necessary to take into account when we are looking for the right Area of Operation of logistic units of task group (e.g. MechBn). To these factors should accord: 

deployment

terrain

should

provide

useful

defence

and

camouflage

characteristics which are suitable for concealment personnel, material and vehicles of LogCoy;



dimension of deployment are enable scatter, hidden and concealment deployment of logistics units with prescribed distances between vehicles;



negative NBC conditions in the estimated area of deployment of logistics units (deployment are should not have in its neighbourhood nuclear, biologic or bacteriological facilities or storages of greater amount of toxic chemicals, pipelines or gas lines, great concentration of water with possibilities of sheetflood or in dams surrounding;



kindly hygienic and anti-epidemiological vicinity;



enough amount roads in good condition for high traffic of logistic vehicles;



good conditions for fast concentration and dash off of deployment area;



possibility of use circle defence position;



sufficiency of space between vehicles and stores of high explosive materials – at minimum from 25 to 50 metres plus necessary space for handling;



take into account main principles of anti-fire and ecological fundamentals.

You have to carry out following tasks: a) Carry out LogRecce in the intended area; b) Find out fundamental information about: c) real situations of roads and free space in the area of responsibility and in its surrounding; d) applicability deployment area to safety and defence provision of the task group of LogCoy; e) Evaluation of deployment area aptitude or inaptitude for deployment assign units of LogCoy; f) Prepare notes for draw up the draft of LogRecce:  Plan of Protection and Defence: 

put on the map assigned elements of LogCoy;



security patrols and their fire sections;



shelters, chemical observers, radio station and check-points;  Deployment Proposals:



put on the drawings individual proposals of deployment assigned elements of LogCoy;



take into account deployment of the vehicles with prescribed distances;



shelters;



checkpoints and ways of patrolling;

Prepare for briefing about:  Plan of protection and defence;  Proposals of LogCoy deployment.

TASK GROUP ORGANISATION CHART Cadets use following organisation chart of assigned units from LogCoy:

COMMAND POST - CSS

Cadets use following organisation chart of assigned units from LogCoy: COMMAND POST - 1 personal car - 1 medium truck SUPPLY PLATOON - 1 personal car TRANSPORT SQUAD - 3 medium trucks - 12 heavy trucks

SQUAD SUPPLY CLASS V

LOG

(INCLUDE STORE CLASS V) - 3 medium trucks - 12 heavy trucks SQUAD SUPPLY CLASS III (INCLUDE STORE CLASS III) - 1 medium truck - 3 tank-trucks - 2 tank-trailer SQUAD SUPPLY CLASS I (INCLUDE 3 RATION SUPPLY POINT) -

3 medium trucks 2 heavy trucks

70

MAINTENANCE PLATOON - 1 personal car SQUAD RECOVERY HEAVY - 3 heavy trucks

H

SQUAD RECOVERY - 3 heavy trucks SQUAD RECOVERY ELECTRO-OPTICAL - 3 heavy trucks

EO

SQUAD RECOVERY ARMOURED TRACKED - 3 heavy trucks - 3 low loaders - 2 armoured recovery BMPs - 1 recovery vehicle MEDICAL PLATOON - 1 personal car - 3 ambulance cars  After realization of real LogRecce in the settlements cadets will put the units label into their Plan of protection and defence supply platoon – pages 9, 10. personal car

cross-country truck

heavy truck class II

heavy truck class V

tank truck

tank-trailer class III

armoured recovery BMP

ambulance

71

Tabulka 3 – TABLE OF ORGANIZATION/EQUIPMENT – SUMMARY

platoon

SUPPLY platoon

MEDICAL platoon

LOGISTICS COY TOTAL

Officer

1

2

1

4

NCO

11

8

23

45

Soldier

11

29

24

64

Submachine gun

23

41

48

112

Pistol

12

12

24

48

5t truck ZIL-131

4

14

3

21

5t water truck DAC-665

0

1

0

1

5t truck refrigerator ZIL-130

0

1

0

1

Fuel tanker URAL-375 (5m3)

0

4

0

4

5t recovery vehicle URAL-4320

4

0

0

4

5t crane vehicle URAL-4320

1

0

0

1

Medevac vehicle LUAZ-967

0

0

2

2

3t ambulance truck ZIL-130

0

0

1

1

3t bandage truck ZIL-130

0

0

4

4

Field kitchen (69 type)

0

4

0

4

Bread transporter ZIL-130G

0

1

0

1

LOGISTICS COMPANY

MAINTENANCE

72

1.1.1.1.1 Plan of Protection and Defence

Obrázek 7 –

BUKOVINA – Syndicate A

Obrázek 8 –

BUKOVINA – Syndicate B

73

C F

D

Obrázek 9 –

TPC-3, TPC-5 IN VYŠKOV – Syndicates C, D

74

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ZKRATKA AA APOD APOE BÚU ENY FEBA FD FLET HNS mpr MSR NATO NEQ PES RP rlog SP SPOD STANAG TF zásč

VYSVĚTLIVKA Assembly Area Prostor soustředění/shromaždiště Airport of Debarkation Vykládací letiště Airport of Embarkation Nakládací letiště Task forces Brigádní úkolové uskupení Enemy Protivník/nepřítel Forward Edge of the Battle Area Přední okraj prostoru bojové činnosti Field Distance Bezpečnostní vzdálenost v polních podmínkách Forward Line of Enemy Troops Přední okraj vojsk nepřítele Host national support Podpora hostitelskou zemí mechanizovaný prapor Main Supply Route Hlavní zásobovací trasa North Atlantic Treaty Organization Organizace severoatlantické smlouvy Net Explosive Quantity Čistá hmotnost výbušniny Potential Explosion Site Místo potenciálního výbuchu Release Point Rozchodiště rota logistiky Starting Point Výchozí bod/místo Seaport of Debarkation Námořní vykládací přístav NATO Standardization Agreement Standardizační dohoda NATO Task Force Úkolové uskupení zásobovací četa

75

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obrázek 1 –Struktura roty logistiky ........................................................................... 18 Obrázek 2 –Varnička vz. 54...................................................................................... 44 Obrázek 3 –Polní kuchyňka 12 ................................................................................. 44 Obrázek 4 –Polní kuchyňka 50 ................................................................................. 45 Obrázek 5 –Rozmístění brigády ............................................................................... 62 Obrázek 6 –Rozmístění mpr ..................................................................................... 62 Obrázek 7 –BUKOVINA – Syndicate A..................................................................... 73 Obrázek 8 –BUKOVINA – Syndicate B..................................................................... 73 Obrázek 9 –TPC-3, TPC-5 IN VYŠKOV – Syndicates C, D...................................... 74

Tabulka 1 –Denní normy provozu techniky............................................................... 19 Tabulka 2 –Výše a rozložení pohyblivých zásob ...................................................... 40 Tabulka 3 –TABLE OF ORGANIZATION/EQUIPMENT – SUMMARY ..................... 72

76

LITERATURA [1] AČR, PUB-36-00-01 Ochrana vojsk, první vydání. Vyškov: Institut doktrín VeV – VA, 2009. [2] Doktrína AČR v mnohonárodních operacích, Vyškov: Správa doktrín ŘeVD, 2008. 144 s.. [3] FOLTIN, P., CEMPÍREK, M., REJZEK, M, Logistická mnohonárodních operací, Brno: Univezrita obrany, 2005.

podpora

[4] Z. KORECKI, M. CEMPÍREK, J. MRNUŠTÍK, LOGISTICKÁ PODPORA ÚKOLOVÝCH USKUPENÍ, 1. vydání. Brno: Univerzita obrany, 2012. [5] BALEKA, V. a kol., Použití jednotek logistky ve vojenských operacích, Vyškov: Správa doktrín ŘeVD, 2008. [6] HAJNA,P., URBÁNEK, K., RÝZNAR, B., VODÁK,J., Logistcká podpora mechanizovaného praporu v boji, Brno: Vydavatelské oddělení Vojenské akademie v Brně, 2002. [7] Future Forces 2014, on line [2015-05-02], http://www.acr.army.cz/informacniservis/future/future-forces-2014:-a-report-nabizi-exkluzivni-pohled-do-zakulisiexpozice-resortu-ministerstva-obrany-ceske-republiky-102106/, 2013. [8] Manuál, Informační systém valení a řízení pozemních sil. [9] Vševojsk 16-2, zabezpečení pitnou vodou, Praha: Ministerstvo obrany, 2013. [10] Prov-1-5, Zabezpečení stravování v armádě České republiky, Praha: Ministerstvo obrany, 2013. [11] Prov-51-2/2, Nauka o proviantní výstroji. Praha., Praha: Ministerstvo obrany, 2014. [12] Prov-51-2/1, Nauka o proviantní výstroji, Praha: Ministerstvo obrany, 2014. [13] Směrnice. Zásady pro tvorbu a udržování zásob majetku státu v právu hospodaření Ministerstva obrany, Č.j. 6127-40/2005/DP-304, Praha: Ministerstvo obrany, 6. října 2005. [14] Metodické pokyny k zabezpečení majetkové, zásobovací a odborné péče v resortu MO, Č.j. 265-33/2009/DP-2280. Stará Boleslav: VeSPod, 2009. [15] Kolektiv autorů, Situační značky, 1. vydání. Vyškov: Správa doktrín ŘeVD, 2005. [16] Velitelství Společných sil, 4. brigádní úkolové uskupení Východiska k naplnění nejvyšší ambice České republiky, Čj.3/2013-2802/J5, 2013. [17] ŠPOK, Tomáš, PŘÍPRAVA A CERTIFIKACE ÚKOLOVÝCH USKUPENÍ POZS. In Konference taktika 2014., Brno: Univerzita obrany, 2014. [18] Normativní výnos MO č. 7/2012, Kontrolní systém a kontrola jakosti pohonných hmot a maziv v rezortu Ministerstva obrany, Praha: Ministerstvo obrany, 2012. 77

[19] REJZEK, Martin, MÍSTO A ÚLOHA DOPRAVNÍCH JEDNOTEK, Brno: Vydavatelská skupina Univerzity obrany, 2010. ISBN 978-80-7231-763-9. [20] Kolektiv autorů, SOP 4. BÚU Jenotky logistiky a systém zásobování, Žatec, 2010. [21] STANAG 2115, Jednotka spotřeby paliva, Brusel: NATO Standardization Agency, 2008. [22] Děl-27-4, ZÁSADY BEZPEČNOSTI PŘI PRÁCI S MUNICÍ A VÝBUŠINAMI, Praha: Ministerstvo obrany, 2012. [23] Děl-27-8, Sledovaní jakostního stavu munice a výbušnin, Praha: Ministerstvo obrany, 2009. [24] ČOS 051658, POKYNY PRO SKLADOVÁNÍ, ÚDRŽBU A PŘEPRAVU MUNICE V RÁMCI ROZVINUTÝCH SIL NEBO PŘI OPERACÍCH, Praha: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, 2010. [25] NV 30/2010, Stanovení palebných průměrů a zásob munice k zabezpečení činnosti vojsk, Praha: Ministerstvo obrany, 2010. [26] Vladimír Strakoš, Kamila Motalová, LOGISTIKA A ZÁSOBOVÁNÍ OBLASTI VODOU, Přerov: Vysoká škola logistiky v Přerově, katedra logistiky a technických disciplin, 2013.

78

PŘÍLOHY Příloha 1. Přehled techniky modelového útvaru Jed n o t ky Název

Typ vozidla

osoby

štáb mpr 64

TRANSPORTER KOLOVÝ

PANDUR

VOZIDLO OBR VEL VOV-1P

1.mr

2.mr

3.mr

98

98

98

10

10

10

p rap o ru

minbat 72

vr

rlog

107

78

probv 11

celkem 626

3

33

PANDUR

2

2

VOZIDLO OBR VEL VOV-2P

PANDUR

2

AUT M1G-K

LRD 110

AUT M1G-K

UAZ 469

NOSIČ KOLOVÝ

KN 251

1

1

AUT SPEC AUTORYPADLO

T 815 UDS

1

1

AUT SPEC AUTOJEŘÁB

T815 AD 20

1

AUT NÁKL N3G-V

T 815 6x6

AUT NÁKL N3G-V

T 815 8x8

AUT NÁKL N2G-V

T 810 6x6

AUT NÁKL N2G-SS

T 810 skříň ŠA

3

3

PRACOVIŠTĚ R 6 P

T 810 4x4

1

1

PRACOVIŠTĚ R 7 P

LRD 110

1

1

PRACOVIŠTĚ VR P LR

LRD 110

2

2

PRACOVIŠTĚ PRM P

LRD 110

1

TAHAČ PŘÍVĚSŮ N3

T 815 8x8

1

1

AN N3G NAKLADAČ KTN

T 815 6x6

8

8

KUCHYNĚ AUTOMOBILNÍ 3 P-V3S

4

4

AUT NÁKL N3-P-CIS VODA

T 815 CTRA

1

1

AUT NÁKL N3-P-CIST APH T 815 CAP 6

1

1

AUT NÁKL N3-P-CIST APH

T 815 CAP 6 M

1

1

AUT NÁKL N3-P-CIS PŘEP

T 815 AC 18

1

1

PŘÍVĚS O4-PN-V

PV06-04A

5

5

PŘÍVĚS O4-PN-V

PV16-12

8

8

PŘÍVĚS O3-PN-S

1

1

PŘÍV O4-PN-P-PODVALNÍK

1

1

PŘÍVĚS NA KTN

8

8

1

1 1

1

1 1

1

1 1

2

4

10

3

2

4

1

1 1

3

2

22 7

1 14

2

6

1

1

7

13

1

PŘÍVĚS O4-PN-P-CIST PH

CP-11

2

2

PŘÍV 02 SPEC CHLAD

CHP 1

1

1

PŘÍV O3-PN-P-CIST VODA

VESNA

1

1

ÚPRAVNA VODY

UV 2000

1

1

ELEKTROCENTRÁLA 4 KW

3

2

5

ELEKTROCENTRÁLA 16 KW

6

1

7

VOZIDLO VYPROŠŤ PÁS

VPV 90

1

1

AUT SPEC VYPROŠŤOVACÍ

T 815 AV 15

1

1

VOZÍK VYSOK MOT-G

DVHM 3222T

2

2

DÍLNA PAD-1

T 815 6x6 Skř

1

1

DÍLNA OPRAVY AKUM P

T 815 6x6 Skř

1

1

DÍLNA SPOJOVACÍ

T 810 4x4 Skř

1

1

DÍLNA PLUKOVNÍ

P-V3S Skř

1

1

DÍLNA TANK ELEKTRO P

P-V3S Skř

1

1

DÍLNA ZÁMEČ PDZ 2 P

T 810 4x4 Skř

1

PŘEVAZOVNA POP

T 815 6x6 Skř

1 1

Technika celkem

84

79

1 165

80