Lodní deník - kronika I. běhu 3.-16.7.2005 ve Skapcích Přepsáno z originálu bohatě doplněného ilustracemi
První den 3.7.2005 – Odplutí Jitřního poutníka Po příjezdu do přístavu nám začalo pravé dobrodružství! Nic netušící jsme stáli na přístavu, ale naši vedoucí nás kamsi odváděli. A pak to přišlo! Z našich vedoucích se stali námořní důstojníci a z nás námořníci! A už jsme se plavili na Jitřním poutníkovi. Náš chobotnický pokřik: „Chobotnice, chobotnice – dohromady zvládnou více.“
Druhý den 4.7.2005 – Ostrov Gatma Ráno jsme měli rozcvičku v podobě pěstního souboje. Dopoledne jsme trénovali s lukem a šípem na odpolední souboj. Po souboji jsme šli do lesa střílet zvěř, abychom neměli hlad. Večer nás bavili Zelení – Vodní poutníci. Na naší lodi vyhraje vždy někdo jiný. Ten dnešní den vyhráli Vodní poutníci. Tento zápis dělali Chapadýlka. Naši vedoucí jsou Anička a Luboš. Chapadýlka jsou silný a nejsou vůbec líný. Chapadlo je dobrá věc, ke každé chobotnici patří přec. Včera stříleli jsme z luku, i když lépe to šlo klukům. Třebaže to klukům šlo, Holkám to také šlo! To nebylo lehký, to mi věř! napsal neznámý námořník
Třetí den 5.7.2005 Některé děti šli v 7.00 hod.ráno na modlitebku, ostatní spali do 7.30 hod. Jako obvykle byla rozcvička, která se konala uvnitř fary, protože venku pršelo. Po rozcvičce byla ranní očista a po ní snídaně, měli jsme paštiku smíchanou s máslem (nic moc). Následoval program v pánské kajutě, který vedl Petr Motyčka. K obědu byly borůvkové knedlíky a gulášová polévka. Po obědě jsme hráli další hru, pirátskou. Potom byla svačina, broskev. Po svačině jsme hráli zase pirátskou hru, spočívala v sehranosti hráčů. V poslední hře jsme měli za úkol najít ztracenou vlajku, našli ji Stateční námořníci. K večeři bylo rizoto (rýže byla mimochodem bez chuti), jinak dobré. Večernické mecheche připravovali Chobotnice, v zábavě nechyběly hry, soutěže a zábavné scénky. Po programu následovalo sprchování dívek. Kvůli včerejšímu blábolení dívek byla večerka v 21.30 hod, ovšem jen pro dívky!! Sepsaly, zrekonstruovaly: Dana Burešová a Denisa Šrámková
Vodní poutníci – náš pokřik: Vodní poutníci střeží poklady vodní říše, ode dna až po hladinu. Budem sloužit Narnii!
Moc se nám tady líbí. Konají se tady různé hry a zábavy. Hlavně se nám líbil den 7.7. protože byl krásný maskový bál. A k tomu v 10.00 hodin velký barevný ohňostroj. Vaří nám tady hospoda a paní kuchařka to připravuje. U nás v jídelně je po našem rozpočtu 13 much (škoda)!!!
Čtvrtý den 6.7.2005 Skoro všichni vstávali na modlitebku. Po té byla rozcvička, kdy jsme se honili se šátky. Vyčistili jsme si zuby a odebrali se do jídelny, kde už byla připravená snídaně. Pak bylo slyšení na přídi. Včerejší den vyhrála Chapadýlka. Následovalo ztišení námořníků, kde jsme si povídali o snášenlivosti, a dílny (korálkování, vyřezávání, vyrábění z papíru a myšáka Rípčípa na kolíčku). Severka* a Káťa M. Jsme na pokojích a Soňa (Kaspián) zvoní na oběd. Během necelých 15 min se scházíme v jídelně a začínáme pět píseň a modlíme se. Pavlem Wittnerem je nám oznámeno, co nám chystají do žaludku. A najednou: „Pomóóóóc!!! Já chci taky dovnitř!“ Ozývá se zpod okna v jídelně. Vchází do ní Lucinka (Anička), Edmund (Vláďa). „Budu si ztěžovat na londýnském konzulátu, a vůbec, vysaďte mě na nejbližší zastávce“ – ozývá se další vzkřik zpod okna. Seznamte se: „To je náš rozmazlený Eustác (Petr) a protiva v jedné osobě. Všichni tři si připíjí tím nejlepším zkaženým, pardon: svařeným vínem. Dále už se ozývají jen nadávky a hrozby od Eustáce. Bylo to milé přivítání. Všichni tři plujeme dále až nakonec světa (i Eustác). Míra a Kája
Po obědě bylo konečně první čtení. Dozvěděli jsme se, jak se Lucinka, Edmund a Eustác Květoslav Pobuda dostali do Narnie, jak vypadá loď Jitřní poutník (i zevnitř) a jak se Eustáci líbil první den na lodi. Jelikož na lodi vypukl průjem, byli jsme nuceni vystoupit na pevninu a jít prozkoumat neznámý ostrov. Cestou se nám přihodilo spoustu zranění, např. odřenina, zlomená ruka, vymknutý kotník. Ostatní oddíly měly ještě třeba úpal. Cílová byla u lšelínského rybníka, kam nám Jíťa dovezla výbornou svačinu. Když všichni dojedli, několik vedoucích mělo na zádech cedule typu: RANNÍ PRŮJEM, SILNÝ PRŮJEM, VYDATNÝ PRŮJEM apod. Objevili se i tací, kteří měli na sobě ZÁCPU. Cílem hry bylo najít „latrínu“, z ní si vzít lístek s nápisem WC a nechat si ho potvrdit od „latríngirl“. Přitom nás chytaly průjmy a braly nám kousky toaletního papírů (života). Ty jsme mohli získat, pokud chytíme zácpu. Po konci hry jsme šli kratší cestou (lesem) zpět na faru, kde jsme měli výbornou večeři. Severka*
K večeři jsme měli zapečené brambory. Potom jsme měli večerní program. Po večerním programu jsme si šli vyčistit zuby. Když jsme si vyčistili zuby, tak jsme měli klubíčko. Po klubíčku jsme šli spát. Maruška
Pavel nás naučil píseň o „snášenlivosti“ Text: Ref: Mám toho právě teď dost, Pane, dej snášenklivost. 2x 1: Ta holka je hrozná, mou pěst asi pozná. 2: Leje, stále z mraků leje, sluníčko nezahřeje. 3: Jídlo mamka neudělá, knedlík jak koule z děla.
Den pátý 7.7.2005 – Osamělé ostrovy Den byl pěkný, až na to, že jsem onemocněla a nemohl jsem jít na bál osvobození ostrova. Večer byl ohňostroj a jedna paní z vesnice nám vynadala, protože v té vesnici nemá být hluk po 10. hodině a my jsme to porušili, protože jsme čekali, až bude tma. A my jsme celé vesnici napsali omluvný dopis a chceme jít na borůvky a té paní, která nám hubovala chceme dát nějaké borůvky na koláč. Náš pokřik: My jsme skvělá dráčata, My bušíme na vrata. Plujem krásnou velkou lodí, Slunce nás po moři vodí.
Měli jsme večerní program a hráli jsme scénku Uzdravení dcery Jairovy. A ještě jsme hráli dvě reklamy disko a diskýto s opravdovými disko sušenkami. Šlo se po družstvech zachránit své vedoucí, a protože jsme měli jenom Alenku, šli jsme s králem najít peníze (30 měsíčků), abychom koupili od otrokáře naší vedoucí Alenku. Jenže mezi tím otrokář zvýšil cenu. Ale otrokář nám půjčil speciální tyčinky (mikádo). Abychom si natrénovali, každý vzal jednu tyčinku a když to uděláme, dostaneme Alenku. Dráčata: Jana, Lucka, Jitřenka
Šestý den 8.7.2005 Ráno jako obvykle byla neobvyklá rozcvička, při které jsme zachraňovali své drahé tonoucí před ukrutnou bouří. Bylo to zábavné!! Po té následovala ranní očista, a potom snídaně a to byl chleba s máslem a se sýrem (stouhaným). Včera jsme stavěli draka. Každá skupinka měla nějak udělat draka. Měli jsme ho pěkného. Večer měla Polárka teplotu. To je ode mne vše. Kája
Sedmý den 9.7.2005 Seznam katastrof 1) počet marodů z našeho oddílu se rozšířil na čtyři 2) přijel Kuba! 3) Spím vedle Ládi 4) k obědu byla bramboračka 5) tahali jsme těžké členy našeho oddílu (Tereza, Kuba) 6) vzbudili nás na noční hru, i když věděli, že spíme!! Bonus: Byla noční hra Autoři: Láďa Růžička a Kuba Klimeš Přepsala: Dana Burešová
Osmý den 10.7.2005 Ráno začalo snídaní. Ke snídani byla rybičková pomazánka s chlebem. Snídani jsem dostala až do postele, protože: „Marodi na snídani nechodí.“ S líbou tam byla zábava, ale ráno předala svou postel Vítkovi. Takže opustila nás i naší slavnou MARODKU. Začala být nuda. Ale před odchodem Líby jsme si řekly naše heslo: CHCEŠ SI UDRŽET SVÉ ZDRAVÍ? ZAPAMATUJ SI: JEZ STŘÍDMĚ, NELEKEJ SE NÁMAHY A SMĚJ SE ČASTO. ZDRAVÍ JE BOŽÍ DAR. Dana Burešová Po snídani byla svačina a ranní slyšení na přídi. Následovalo námořnické ztišení. K obědu byla sekaná a brambory, pak byl polední klid, při kterém nám četli knihu – Plavba Jitřního poutníka. Následovala hra, při které jsme prolézali pavučinou. Byla večeře. K večeři byly špagety. napsala: Denisa, Terezka Přišel k nám nový kluk do družstva, jmenuje se Kuba. A také další vedoucí – ilan, ale né k nám do družstva. V neděli jsme měli noční hru. Dohromady hrálo dětí: 25. Zuzana Jana Z.
Devátý den 11.7.2005 - pondělí Ráno jsme vstali o hodinu déle kvůli noční hře. Jako vždy byla rozcvička, hygiena, snídaně a nástup na přídi, kde jsme zjistili, že jsme druzí (STATEČNÍ NÁMOŘNÍCI). Ranní ztišení vedla Líba o chamtivosti. Poté jsme se zůčastnili motání klubíčka a chození na chůdách, čehož jsme odpoledne nevyužili, protože pršelo. Katka M.
Po výborném obědě jsme měli odpolední klid na postelích. Při čtení jsme se dozvěděli o dalším narnijském šlechtici, proměněném ve zlatou sochu na dně jezera. Po čtení jsme běhali po faře a hledali různé tekutiny (voda, mléko, čaj, štáva…). Přenášeli jsme je
v injekčních stříkačkách. Pak jsme šli hledat poklad. K radosti zelených ho našla Denča. ☺ A pak hurá na večeři. ☺ Večerní program vedl lodní důstojník Luboš. Měli jsme 2 pamětní testy, potom vyhodnocení soutěže namotávání provázků. Potom bylo mytí (myli se kluci). Tento úžasný den jsme vyhráli ☺ Hurááááá! ☺ ☺ ☺ ☺ ☺ ☺
☺
☺
☺
Desátý den 12.7.2005 Ráno – rozcvička jako vždycky. Právě včera jsme hráli americkou babu. Americká baba se hraje tak, že je jedna baba, ale když ti dá třeba ruku na rameno (může se po celém těle), tak se musíš držet tam, kde ti dala babu. Pak jsme měli snídani. Psali dráčata: Jana B. a Lucka R. Po snídani jsme šli do pánské kajuty, na ztišení námořníků a moc nás to tam baví – aspoň některé. Potom byla svačina, po svačině byla hra Ťulpíci. Ťulpíci se hrají tak, že dospělí skáčou snožmo, ostatní děti se snaží běžet přes pole Ťulpíků, za Ťulpíkama bylo jídlo (papírky). (Ťulpík na straně vedle – v originále Deníku je obrázek odpočívajícího Ťulpíka)
V originále Deníku je i soutěž o největšího malíře. Lodní průšvihy Plujeme už celé dny, sluníčko má své sny. Plavíme se po moři, napadají nás električtí úhoři. Voda elektřinu vodí, plujeme nebezpečnou lodí. Máme rádi ztišení, chtějí přitom mlčení. Chceme, aby bylo teplo, po moři se šíří světlo. Vlajka lodi se ztratila, Kaspiána mrtvice málem zabila! Chytili se ale piráti, letěli do vody i s kaťaty. Díváme se na ptáčky, jak vyrovnávají zatáčky. V dáli cíl už vidíme, hodně moc to slavíme! Náhle nám špunt vyrazí! Lodní trup se prorazí… Tak se všichni topíme, plavat vlastně umíme! Náhle si vzpomenem: jak jsme byli malá mrňata, jak jsme trápili šťeňata! Pirátská kaťata už plují v moři, už je jedí mořští úhoři. No…a mezitím piráti, jsou už zcela nahatí! Katka M.
Ach, Angeliko, jak moc tě miluji. Na Jitřním poutníku s tebou popluji. Poplujeme pomocí větru, Nebude ti zima s použitím svetru. Až budeme hledat čtyři šlechtice, Aslan nám pomůže nejvíce. Kaspián, statečný král je „celou zemi“ svým bohatstvím pokryje. Jitka zdravotnice dobrá je, Aspirin a B-komplex za odměnu dostane. Líba Weinerová traktoristka skvělá je, Auto však za odměnu dostane. Já už musím končit, Angeliko má, Takže pá, pá, pá. Kuba Klimeš (vodní poutník)
1. místo Plavba Plavíme se lodí dál, Každého bych s sebou vzal. Bojujeme s piráty, Dělají nám naschvály. Dejte radši na mou radu! Udržte si chladnou hlavu! Půl hodiny na posteli pro zlobiče trest to skvělý. Ostrov vidím na obzoru, nabereme pitnou vodu, nalovíme trochu zvěře a sedmen si u večeře. Ráno zase vyplujeme a kde se nebe s vodou sběhne, cíl náš bude zajisté. A pak bude oslava, až uvidíme ASLANA! Dan Pavelek
K oslavě krále Kaspiana Kaspian, Kaspian je na své lodi pán, je to náš dobrý král věrně mu sloužím sám.
Věrně sloužím ve dne v noci i když bouře nás má v moci, i když slunce horce pálí a vlny se přes loň valí.
Kaspian, Kaspian, srdcem moři oddán, chrání svou velkou loď Vede nás z černých vod.
K výročí 10. dne tábora ve Skapcích a jako poděkování velkému Kaspianovi (hurá, hurá, hurá) napsali Matěj a Anička Repkovi
