Sociálně-ekonomická situace Střední Asie Vybrané kapitoly (struktura společnosti, korupce, migrace, islám, gender, školství, zdravotnictví, ekologie)
Vybrané aspekty života • Převážně zemědělské (vesnické komunity) – Cca 60% populace (nejvíce v celém bývalém SSSR)
• Sociální identifikace – – – – –
region, mahalla, klan Sociální sítě - na vesnici i ve městech (toj, svatba, pohřeb) Velkorodiny (děti = pracovní síla, možnost sňatkové politiky) Mahally – vzájemná pomoc (ašar) Vesnický styl ovlivňuje města a politiku • Anonymita města • Koupě pozemků v okolí měst • Posílání dětí do vesnic
– Pevná kontrola stranických/státních funkcionářů – předseda kolchozu, otroci bavlny – Slabý individualismus
Mahalla • • • • • • • • •
Guzar/ayl/aul Avlod v Tádžikistánu – základ v rodinných vazbách (často se mísí s mahallou) Vesnická komunita/městská čtvrť – 400-1000 lidí, uzavřená oblast (město) Centrum - mešita (imám, mulla), čajchána (rudé koutky) Hlavní slovo - Aksakalové/arbób (šúrá), poikor (vykonavatel vůle aksakalů) – výběr daní, asistence společenských událostí, soudní spory apod. Často jedna profese Rodinné vazby Vzájemná výpomoc (hašar/ašar) Přistěhování do mahally – sňatek ženy – problém koupě/prodeje domu (souhlas mahally)
•
Institucionalizace mahally (Uzbekistán, 1994) – Rozdělování pomoci – Moc mahallinských výborů (mahalla komiteti)
Evropeizace • Vznik euroelity – rusifikace • Přednost při kariérním růstu – Snaha prosadit děti na studia v Rusku (Moskva, Leningrad) – Centrální univerzity SSSR – prestiž ve vlastním prostředí
• Odtrženost od sociálního prostředí • Venkovské oblasti – slabá rusifikace
Ekonomická situace • Poklesy ekonomiky • Snížení životní úrovně (cca 50% obyvatel za hranicí bídy) • Výrazná neoficiální nezaměstnanost (2080%) • Likvidace sociálního zabezpečení SSSR – Dopad na islám, gender, sociální rozvrstvení
Sociální situace • Důsledky demografického růstu – V současnosti snížení porodnosti
• Nezaměstnanost – (30-40% v Kyrgyzstánu), přes 60% v Uzbekistánu a Tádžikistánu – Převážně mladí lidé, ženy
• Důsledky – Migrace obyvatelstva – Růst radikálního islámu
Korupce • Předsovětské období – Korupce úředníků dvora – Korupce ruských úředníků (syndrom regionu)
• Sovětské období – Od 30.-40. let XX. století (etablování místních elit) – Růst klientelismu a organizovaného zločinu (elity)
• Postsovětské období – Nekontrolovatelný růst – Precizace systému
Migrace • Hlavní příjemci: – Kazachstán, Rusko, Turecko
• Hlavní dodavatelé: – Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán, Kyrgyzstán – Kromě Turkmenistánu se u každé země odhaduje 600 000 – 1 200 000 gastarbeitrů
• Další lokální proudy: – Uzbekistán → Tádžikistán, Kyrgyzstán
• Čína – Migrace z Číny do Kyrgyzstánu a Kazachstánu (levná pracovní síla, náhrada migrantů
Hlavní obory • Stavebnictví – Stavby nových domů
• Obchod – „čelnoci“ – Rusko, Čína, Turecko, Spojené Arabské emiráty
• Ekonomický dopad – Převody peněz migrantů (2007): Kyrgyzstán 27,4% HDP, Tádžikistán 36,2% (1. místo na světě) (World Bank),
Sociální a ekonomické důsledky • • • • • • • • •
Rozpady rodin Dvojí rodinný život Menší počet dětí Odliv produktivního obyvatelstva ze země – získávání ruského/kazašského občanství Udržování politické stability (efekt „filtru“) Sociálně-ekonomická stabilita (převody peněz (v Tádžikistánu cca 50% HDP) Zásahy státu (Uzbekistán, Turkmenistán), v ostatních státech se prozatím neodvážili Korupční mechanismy, vykořisťování, podvodné firmy Společné podniky, upevnění občiny (mahally)
Islám • Více Tádžikistán, Uzbekistán, Fergánská kotlina • Další náboženství – křesťanství (pravoslaví, katolicismus) – tengriánství
Tradiční islám • Sunnité – hanafíja, umírněný islám – Kazaši, Kyrgyzové – přijetí v 18., resp. 19. století (Tataři)
• Šíitská menšina (ismaílíja v Badachšánu) • Silný konzervativismus (nedostatek kontaktu se světem) – Odpor proti ruské kolonizaci (povstání Vosse, 1898) – Džadídismus
• • • •
Kombinace se zvykovým právem Silný súfismus (nakšbandíja, jasawíja, kubríja) Tradiční regiony – Buchara, Samarkand Poutní místa – Turkestán, Buchara
Komunistický islám • Likvidace duchovních • Chudžum – ofenzíva proti ženským šátkům (často však pouze formální) • Hamza (Šahimardan) • Ateistické kluby v kolchozech • Pokračující polygamie (Kyrg. SSR – v roce 1927 • Zachování poutí ke svatým místům (Turkestán, Buchara, Konya Urgenč aj.)
Současný islám • Islamizace společnosti – Znovuobnovení obřadů, mešit – Zavedení některých muslimských svátků jako státních (kurban bajram, oraza bajram)
• Organizace – Adolat, IMU, Hizb-ut-Tahrír, Akromíja – Potlačování radikálních organizací
• Růst zahraničního vlivu (Saudská Arábie, Afghánistán) • Diskreditace politického islámu (válka v Tádžikistánu, propaganda) • Turkmenistán – státní náboženství Ruhnáma – omezení studentů teologie (výuka dle Ruhnámy) – mešita Geok Tepe, Ertogrul Ghazi mešita v Ašgabatu)
Ženská otázka do revoluce 1917 „Jestliže je hloupý muž, znamená to dům s někým hloupým, jestliže je hloupá žena, potom je hloupý celý dům.“ (uzbecké přísloví)
• Timurovci – ženy ve velké politice, vzdělávání • Segregace, polygamie • Omezení pohybu pro ženy • Střední a vyšší třída – domácí vzdělání • Ruská kolonizace – relativně malý dopad • Oblékání – parandža, čačvan (zakrytí obličeje) • Paralela s Afghánistánem
Sovětská žena • Hamza – Chudžum, strhávání parandži • Preference žen – ženské odbory KS (kolchozní kluby), nezávislost, práce na polích (sběr bavlny) • Ekonomická situace – zapojení žen do výroby (těžká práce, ženské kvóty) • Kvóty pro zastoupení žen v orgánech strany • Otevření škol (alfabetizace) • 2. světová válka – odvody mužů na frontu, příchod žen z Ruska • Sekularizace společnosti x zachování patriarchality rodiny • Na reálné úrovni – – – – – – –
zachování tradic (polygamie, domluvená manželství apod.) nedostatečné možnosti kariéry a vzdělání (ztráta ceny) Politika – Jadgar Nasreddinova (UZB) Dvojí role (práce + děti) Shánění zásob Ostrakizace rozvodů Na venkově špatné pracovní podmínky – bavlníková pole (30 Rbl), továrny
Genderové problémy v současnosti •
Ambivalence – – –
•
Město/venkov Konzervativní/liberální prostředí Rusifikace (jiná pravidla pro tuské ženy)
Retradicionalizace společnosti – –
Růst nezaměstnanosti – primární dopad na ženy, uvolnění z vedoucích kádrů (předsedkyně kolchozů) či intelektuální práce Základní prvek ženy – výběr ženicha a svatba (nigoh, kalym – státní kalym) •
– – –
•
1992 – hlasování o legalizaci polygamie v KG Klanové struktury, korupční systém a lumpenizace společnosti (rezignace, obrácení k muslimským tradicím, nekvalifikované práce pro ženy) Skrytá i otevřená polygamie (odsouzení dlouho nevdaných nebo rozvedených žen)
Feminizace společnosti – – –
•
Starost o manžela (vizitka ženy)
Nevýdělečné intelektuální profese – učitelky, knihovnice Sociální a ekonomické podmínky (živitelky rodiny) – „na doplňujícím příjmu ženy závisí životní úroveň rodiny“ Bohaté vrstvy – ženská otázka se objevuje v menší míře
Žena a islám –
diskuse o návratu ženy do své tradiční role (rozpor intelektuálek a konzervativních kruhů)
Školství • Systém základního a středního školství – – – –
Degradace (Turkmenistán) Ideologizace (přejímání tureckých vzorů) Desovětizace Snížení dotací na cizí jazyk (zejména ruština)
• Specializované školy – Korupce na lepší školy (ve městech ruské školy)
• Univerzity – korupční schéma – – – –
vznik řady místních/regionálních univerzit (kvalita výuky) mezinárodní univerzity (Biškek – USA, Turecko, Rusko) přijímací zkoušky, zkoušky, zápočty klientelismus
Zdravotnictví • Zastarávání sovětských nemocnic – Budování některých špičkových zařízení (placené, nedostupné pro většinu populace)
• Sociální nerovnost v přístupu ve zdravotnictví • Korupce – Systémová korupce
• Placené zdravotnictví – rušení systému bezplatné zdravotní péče – snižování počtu doktorů
• Nedostupnost léků • Růst úmrtnosti (vč. dětské a mateřské) a nemocí – zrušení povinných očkování
Narkotika • Pěstování – Afghánistán – Badachšán, severní části teritorií – Kyrgyzstán, Tádžikistán
• Propojení mafií a státních elit • Občanská válka v Tádžikistánu – polní velitelé, ruští vojáci, řidiči kamiónů • Sociální a ekonomická situace v regionu
Média • Registrace médií • Povinné úlitby vůdcům • Málo opozičních vydání (kromě KG) – v TJ či KZ je omezován přístup k distribuci
• Zahraniční rozhlasové stanice • Blokování webových stránek (zejm. UZ, TM) • Kyrgyzstán s relativně fungujícím nezávislým tiskem
Environmentální problémy Střední Asie
Problém Aralského moře • 1960-1990 – intenzifikace zemědělství – Snížení hladiny o 21 m
• Odvody vody – neefektivní využívání zavlažování (zanedbaná údržba kanálů) • Neschopnost dohody mezi státy (řada formálních dohod) – MSFA – Magalomanské projekty (kanál V. I. Lenina, Karakumské jezero)
• Sklady chemických a biologických zbraní
Ekologické důsledky • Salinizace a jiné znehodnocení půdy (pesticidy) – Dopady na vodní zdroje, eroze půdy – Až 5 mil. z 8 mil. ha půdy v oblasti Aralského moře je v menší či větší míře salinizováno
• Desertifikace (Aralkum) – Nedostatek vody v řekách – smlouvy o rozdělení vod – cca 43 mil. t soli z se zvedne každoročně z oblasti bývalého Aralského moře – Dopad na ledovce (Pamír, Ťan-Šan, Himáláje)
Sociální důsledky • Zdravotnictví – genetická degradace (pesticidy v mateřském mléce) – růst nemocí – tuberkulóza, snížení délky života, nemoci štítné žlázy
• Nedostatek pitné vody – 55-60% lidí má zabezpečený přístup k pitné vodě v Karakalpakstánu – 18-30% v Kazachstánu
Další environmentální problémy Průmyslové zóny • Bývalé jaderné střelnice (SV Kazachstán, Semipalatinsk) • Úložiště jaderného materiálu • Salinizace půd • Horské oblasti – sesuvy půdy, tání ledovců (energetika, Aralské moře) • Likvidace fauny a flóry – snížení biodiverzity – Vypásání půd (živočišná výroba) – Kácení zbylých lesů
• Vodní zdroje – přehrady v KG a TJ, zásobování UZ, KZ a TM – Problém Sarezského jezera
