Litvínov Janov ve vztahu k privatizaci bytového fondu

ANTROPOWEBZIN 1/2010

5

´ LNI´ PAST: MATERIA Geneze socia´lnı´ho napeˇtı´ v lokaliteˇ Litvı´nov–Janov ve vztahu k privatizaci bytove´ho fondu Michal Tosˇner, Zuzana Pola´kova´, Nikola Indrova´, Mateˇj Nova´k, Viktor Rumpı´k, Kla´ra Zˇidlicka´ Katedra antropologicky´ch a historicky´ch veˇd, FF ZCˇU v Plzni, [email protected]

A MATERIAL TRAP: The genesis of social tense in relation to the privatisation of housing in Janov – Litvı´nov locality Abstract—This article is based on the anthropological fieldwork research in the Litvı´nov–Janov neighborhood (located in northwest of the Czech Republic), which was conducted by the students of the Department of Anthropological and Historical Sciences (University of West Bohemia). In theoretical perspective of multi–sited ethnography this article interprets the situation of the „ethnic conflict“ among non–Gypsy and Gypsy inhabitants of the neighborhood in 2008. This approach highlights the multi–local genesis of the social situation and conflict in relation to the economical and political transition in the field of housing policy and realty ownership, together with processes of gentrification and segregation in the Czech Republic. Our anthropological research avoids ethnical definitions of situation and discourses of social exclusion. Instead it focuses on economic, political and social genesis in concrete details. The main conclusion is, that this situation is primarily socially and economically determined and ex post ethnically interpreted by the extreme nationalistic movements and consequently accepted as such by inhabitants of Litvı´nov and by a significant number of ethnic Czechs – not surprisingly in agreement with essencialistic picture of the Gypsies. Key Words—multi–sited ethnography, gentrification, segregation, social and housing policy, realty ownership, Gypsies, nationalistic riot, migration trajectories

PRˇEDCHOZI´ VY´ZKUMY V LOKALITEˇ A VLASTNI´ VY´ZKUMNY´ ´ MEˇR ZA

´ lokalita Janov vstoupila do sˇirsˇ´ıho ITVI´NOVSKA poveˇdomı´ verˇejnosti dı´ky medializaci etnicky motivovany´ch nepokoju˚ v listopadu roku 2008. Nepokoje spojovane´ s Deˇlnickou stranou a pochodem radika´lu˚ z tzv. Na´rodnı´ho odporu byly charakterizova´ny jako na´rodnostneˇetnicky´ proble´m. Verˇejna´ media referovala spı´sˇe v diskursu socia´lnı´ exkluze a integrace. Loka´lnı´ me´dia produkovana´ radnicı´ meˇsta Litvı´nova pak postupem cˇasu prˇesˇla od kategorie socia´lneˇ neprˇizpu˚sobivy´ ke kategorii socia´lnı´ho

L

vyloucˇenı´ (Vasˇa´t 2010). Meˇsto povzbuzeno prˇ´ısliby socia´lnı´ch grantu˚ z evropsky´ch fondu˚ usilovalo o zarˇazenı´ Janova na seznam socia´lneˇ vyloucˇeny´ch lokalit vytva´rˇeny´m Agenturou pro socia´lnı´ zacˇlenˇova´nı´. Tohoto cı´le meˇstske´ zastupitelstvo dosa´hlo a lokalita byla v lednu 2009, v dobeˇ vedenı´ Dzˇamilou Stehlı´kovou, oficia´lneˇ klasifikova´na jako socia´lneˇ vyloucˇena´. V roce 2008 si Litvı´novska´ radnice nechala vypracovat Integrovany´ pla´n rozvoje sı´dlisˇteˇ Janov – na´vrh pro Radu meˇsta (da´le jen IPRSJ), ktery´ je cenny´m zdrojem dat (Integrovany´ pla´n 2008). Tento vy´zkum je zameˇrˇen na rozvojove´ cı´le. Zkouma´ prˇedevsˇ´ım technicke´ a demograficke´ aspekty, na jejichzˇ za´kladeˇ jsou formulova´ny potrˇeby lokality. Etnicky´ cˇi socia´lnı´ proble´m je ponecha´n na okraji zpra´vy. Po eskalaci nepokoju˚ v listopadu 2008 se lokalitou zacˇala zaby´vat Agentura. Ta iniciovala vy´zkum ve spolupra´ci s nevla´dnı´ organizacı´ Cˇloveˇk v Tı´sni a Socioklubem. Vy´zkumna´ zpra´va pak byla pocˇa´tkem roku (leden 2009) uverˇejneˇna pod na´zvem Socia´lnı´ past (2009). Autorˇi zpra´vy k postizˇenı´ socia´lnı´ situace pouzˇili konceptu socia´lnı´ho vyloucˇenı´, ktery´ je take´ v soucˇasnosti uplatnˇova´n v ra´mci socia´lnı´ch politik na u´zemı´ CˇR. Ve sve´m prˇ´ıstupu jasneˇ uprˇednostnili socia´lnı´ diskurs prˇed diskursem etnicky´m. Prˇ´ıtomny´ antropologicky´ vy´zkum socia´lnı´ho napeˇtı´ se pokousˇ´ı uplatnit jiny´ typ diskursu, ktery´ nepojı´ma´ situaci v lokaliteˇ jako vy´hradneˇ etnickou, ani se neztotozˇnˇuje s administrativnı´m diskursem socia´lnı´ho vyloucˇenı´. Kombinacı´ antropologicky´ch modelu˚ usiluje o postizˇenı´ dı´lcˇ´ıch jevu˚ a determinant socia´lnı´ situace. Na za´kladeˇ vy´zkumu rˇadı´me mezi hlavnı´ faktory formujı´cı´ lokalitu prˇedevsˇ´ım majetkove´ vztahy v oblasti nemovitostı´ v kombinaci s celkovy´m ekonomicky´m vy´vojem meˇsta a kraje. KONCEPTUA´LNI´ VY´CHODISKA A METODY Janov je v prˇ´ıtomne´m modelu multi-loka´lnı´ etnografie pojı´ma´n jako lokalita utvorˇena´ ve vztahu k mnoha jiny´m lokalita´m. Prˇedevsˇ´ım obracı´me pozornost na formova´nı´ lokality z hlediska jejı´ch vztahu˚ k ostatnı´m lokalita´m. Da´le se metodicky zameˇrˇujeme na materia´lneˇ socia´lnı´

Publikováno pod Creative Commons 3.0 Unported License http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/deed.en_GB

6

podmı´nky a v nasˇem vy´zkumu sledujeme akte´rske´ reprezentace a praktiky diskursivnı´. Zˇa´dna´ z reprezentacı´, ani tato, prˇitom nenı´ poslednı´m objektivnı´m popisem stavu veˇcı´. Prˇ´ıtomny´ text konstruuje obraz na za´kladeˇ antropologicke´ho diskursu. Z antropologicke´ho hlediska se situace v Janoveˇ nezda´ tak unika´tnı´, srovna´me-li ji s mnoha podobny´mi u´daji z obdobny´ch situacı´ jinde (Barsˇova´ 2002). Na vyznacˇene´m poli jsme zaznamenali neˇkolik principu˚ seskupova´nı´ podle ru˚zny´ch krite´riı´. V heterogennı´m prostrˇedı´ sı´dlisˇteˇ je prˇ´ılisˇ ukvapene´ prˇedpokla´dat jasne´ hranice. Zprvu atomizovane´ sı´dlisˇteˇ uka´zˇe ru˚zne´ druhy seskupova´nı´ a prˇeskupova´nı´. Dua´lnı´ pohled na obyvatele sı´dlisˇteˇ jako na dveˇ etnika cˇi dveˇ komunity je pohled velmi omezeny´. Omezujı´cı´ je take´ cha´pat lokalitu jako danou jejı´mi hranicemi a zjednodusˇit ota´zku na „proble´m souzˇitı´ “. Na komplexnı´ vztahy, ktere´ utva´rˇejı´ lokalitu, je uzˇitecˇne´ dı´vat se skrze ru˚zne´ formy sdruzˇova´nı´. Ve vztahu k bydlenı´ a vlastnictvı´ bytu˚ mu˚zˇeme stanovit neˇkolik diferencı´, prˇedevsˇ´ım mezi vlastnı´ky a na´jemnı´ky, cˇi dane´ mı´rou prˇ´ıslusˇnosti k regionu a lokaliteˇ (starousedlı´ci x prˇisteˇhovalci) cˇi vztahem k pu˚vodnı´ lokaliteˇ (naprˇ. Kopistsˇtı´). V prakticke´m zˇivoteˇ se pocˇ´ıtajı´ prakticke´ ohledy jako naprˇ. cˇlenstvı´ v druzˇstvu. V experimenta´lnı´m modelu jsme se proto zameˇrˇili na proble´m nemovitostı´ a jejich vlastnictvı´, podle nichzˇ bylo mozˇne´ vysledovat mozˇne´ kategorie a principy sdruzˇova´nı´. Polozˇili jsme si ota´zku, zda se v lokaliteˇ odehra´va´ etnicky´ konflikt, socia´lnı´ vyloucˇenı´ nebo zda se, vzhledem k ekonomicke´mu vy´voji regionu a promeˇneˇ vlastnicky´ch vztahu˚ v oblasti bytove´ politiky, jedna´ o materia´lnı´ past. V nasˇem pojetı´ neuzˇ´ıva´me etnicitu akte´ru˚ jako vy´chodisko, ale jako faktor diferenciace v lokaliteˇ, jizˇ prova´deˇjı´ samotnı´ akte´rˇi. Z te´to pozice mu˚zˇeme rˇ´ıci, zˇe v poslednı´ch letech nespokojenost nasˇla vyja´drˇenı´ v konfliktu etnicky´ch za´jmu˚, a to navzdory mnohdy odlisˇne´ a svou povahou ne-etnicke´ strukturaci obyvatel sı´dlisˇteˇ. Pokud ovsˇem etnickou optiku ponecha´me stranou, je mozˇne´ analyzovat ru˚zne´ zu´cˇastneˇne´ akte´ry, kterˇ´ı prˇispı´vajı´ k utva´rˇenı´ soucˇasne´ho socia´lnı´ho prostrˇedı´. Kromeˇ etnicke´ho rozlisˇenı´ akte´rˇi i prˇ´ıtomne´ vy´zkumy zminˇujı´ odlisˇnou diferenciaci mezi starousedlı´ky a noveˇ prˇ´ıchozı´mi. Hranice mezi starousedlı´ky a „prˇivandrovalci“ je vsˇak pohybliva´ a se´manticky neostra´. Ovsˇem je trˇeba opakovaneˇ zdu˚raznit, zˇe na za´kladeˇ empiricke´ho pozorova´nı´ se akte´rˇi v mnoha ohledech nedeˇlı´ prima´rneˇ na „bı´le´“ a „cˇerne´“, i kdyzˇ tento faktor je permanentneˇ vnı´ma´n. Etnicka´ definice prosazova´na radika´lnı´mi nacionalisticky´mi skupinami na sklonku roku 2008 prˇevla´dla, a skrze ni se projevila obecna´ nespokojenost. Prˇeva´zˇna´ cˇa´st obyvatel se dle nasˇich zjisˇteˇnı´ neztotozˇnˇuje s extre´mneˇ nacionalisticky´m prˇ´ıstupem tzv. radika´lu˚ hla´sı´cı´ch se k Na´rodnı´mu odporu. Ru˚zne´ segmenty obyvatel, znepokojeny´ch postupnou devalvacı´ smeˇnne´ hodnoty vlastneˇny´ch nemovitostı´ vsˇak pozitivneˇ hodnotı´ u´cˇinek pochodu radika´lu˚ cˇtvrtı´ prˇedevsˇ´ım proto, zˇe tento akt upozornil na situaci v Janoveˇ a nastolil ji jako politicke´ te´ma. Loka´lnı´ spra´vnı´ diskurs, prˇehodnotil etnickou defi-

ANTROPOWEBZIN 1/2010

nici, cˇi trestneˇ pra´vnı´ diskurs a nahradil jej konceptem socia´lnı´ho vyloucˇenı´, na´sledujı´c tak socia´lnı´ politiku Evropske´ unie. Pojı´ma´nı´ lokality jako socia´lneˇ vyloucˇene´ je v nasˇem vy´zkumu samo prˇedmeˇtem pozorova´nı´ a analy´zy. Sı´dlisˇteˇ Janov se dı´ky redefinici stalo soucˇa´stı´ socia´lnı´ho programu EU dotovane´ho z prostrˇedku˚ ESF. V tomto vy´zkumu vycha´zı´me z pozic socia´lnı´ho konstruktivismu, v jehozˇ pojetı´ je lokalita cha´pa´na jako produkt ekonomicke´ho, politicke´ho, socia´lnı´ho a diskursivnı´ho rˇa´du. Oficia´lnı´ politicky´ diskurs ma´ variantu socia´lneˇpoliticke´ho diskursu. Mı´sty se vsˇak pod na´teˇrem novy´ch lexik a metafor objevuje kulturneˇ-xenofobnı´ na´zor sˇpatneˇ maskovany´ socia´lnı´mi eufemismy. V nasˇem vy´zkumu prˇistupujeme k prostoru jako k propojene´mu a za´rovenˇ diferencovane´mu. Drˇ´ıve nezˇ se zameˇrˇ´ıme na vztahy mezi prˇedpokla´dany´mi (etnicky definovany´mi) skupinami, se metodicky zameˇrˇujeme na materia´lneˇ-socia´lnı´ podmı´nky utva´rˇenı´ a zvy´znamnˇova´nı´ diferencı´. Vy´zkum byl realizova´n za uzˇitı´ standardnı´ch kvalitativnı´ch metod socia´lnı´ a kulturnı´ antropologie (staciona´rnı´ho tere´nnı´ho vy´zkumu, zu´cˇastneˇne´ho pozorova´nı´, polostrukturovany´ch rozhovoru˚, studia dokumentu˚) a doplneˇn o diskursivnı´ analy´zy. Lokalita byla zkouma´na v kontextu vneˇjsˇ´ıch procesu˚, ktere´ ji utva´rˇejı´. Z tohoto du˚vodu byl vy´zkum koncipova´n v multi-loka´lnı´ perspektiveˇ (Marcus 1995), tzn. zˇe se zameˇrˇil na zu´cˇastneˇne´ akte´ry v lokaliteˇ a mimo ni, resp. na dra´hy a procesy, ktere´ lokalitu protı´najı´ a utva´rˇejı´. Soucˇa´stı´ vy´zkumu je analy´za verˇejne´ politiky, pra´vnı´ch a ekonomicky´ch vztahu˚ ve zkoumane´m prostrˇedı´, vy´zkum sı´tı´ mezi akte´ry a mı´sta jejich kontaktu˚ a interakcı´. Vy´zkum byl strategicky situova´n v lokaliteˇ Janov v Litvı´noveˇ, avsˇak zvla´sˇtnı´ du˚raz byl kladen na studium drah (politicky´ch, ekonomicky´ch, pra´vnı´ch, migracˇnı´ch, media´lnı´ch a symbolicky´ch), ktere´ lokalitou procha´zejı´ a lokalitu utva´rˇejı´. HISTORICKA´, POLITICKA´ A EKONOMICKA´ GENEZE ´ LNI´ SITUACE V REGIONU SOUCˇASNE´ SOCIA

Ve vy´zkumu realizovane´m Agenturou pro socia´lnı´ zacˇlenˇova´nı´ v romsky´ch lokalita´ch byl zdu˚raznˇova´n socia´lnı´ rozmeˇr a autorˇi situaci prˇ´ıznacˇneˇ oznacˇili za „socia´lnı´ past“. Oproti tomu na´sˇ vlastnı´ vy´zkum vycha´zı´ z du˚razu na materia´lnı´ vztahy odra´zˇejı´cı´ se v socia´lneˇ prostorove´m usporˇa´da´nı´. Proto jsme prvnı´ cˇa´st nazvali materia´lnı´ pastı´. Za slozˇenı´m populace je mozˇne´ videˇt sˇirsˇ´ı procesy vy´voje ´ stecke´m kraji. pru˚myslu a trhu pra´ce v Litvı´noveˇ a cele´m U V tomto smyslu je trˇeba veˇnovat pozornost historicky´m materia´lnı´m a prostoroveˇ socia´lnı´m vztahu˚m. By´vale´ Sudety, od konce 19. stoletı´ teˇzˇebnı´ region, byly Habsburky vybaveny zˇeleznicˇnı´ sı´tı´. Vesnice a meˇsta zakla´dana´ v teˇchto letech na uhelne´ pa´nvi byla teˇzˇebnı´ho charakteru. Za druhe´ sveˇtove´ va´lky, po mnichovske´ dohodeˇ, byl obsazen strategicky´ a na suroviny bohaty´ region, ve ktere´m naciste´ rozvinuli va´lecˇny´ pru˚mysl, sesta´vajı´cı´ se z teˇzˇby a chemicke´ tova´rny na vy´robu pohonny´ch hmot pro va´lecˇne´ u´cˇely a zameˇstna´vajı´cı´ velke´ mnozˇstvı´ nuceny´ch deˇlnı´ku˚ ubytovany´ch v ta´borech. Po pova´lecˇne´m

´ LNI´ PAST TOSˇNER M., ET AL.: MATERIA

odsunu Sudetsky´ch neˇmcu˚ se kraj vylidnil. Popta´vka po pracovnı´ sı´le zpu˚sobila migraci obyvatelstva, ktere´ bylo mobilizova´no z rura´lnı´ch oblastı´ Slovenska a Cˇech a repatriovany´ch Cˇechu˚ z vy´chodnı´ch oblastı´. Socialisticky´ rezˇim celou akci logisticky a materia´lneˇ pla´novaneˇ rˇ´ıdil. Rozvı´jel pru˚mysl a soucˇasneˇ urba´nnı´ vy´stavbu bytovy´ch kapacit pro zameˇstnance, kterˇ´ı byli dvojı´ho druhu: imigranti a lide´ z historicky´ch zemeˇdeˇlsky´ch vesnic, ktere´ byly znicˇeny sˇ´ırˇ´ıcı´ se teˇzˇbou. Obyvatele´ byli prˇesidlova´ni v 70. a 80. letech do novy´ch panelovy´ch domu˚, v nichzˇ tvorˇili zcela novy´ agrega´t. Tento socia´lnı´ agrega´t se tehdy sesta´val ze starousedlı´ku˚, obyvatel prˇesı´dleny´ch z vesnic a noveˇ prˇ´ıchozı´mi deˇlnı´ky z ru˚zny´ch mı´st Slovenska, Cˇech a Moravy ru˚zne´ho etnicke´ho pu˚vodu, vcˇetneˇ male´ho procenta romsky´ch deˇlnı´ku˚ a jejich rodin. V Janoveˇ noveˇ prˇ´ıchozı´ romske´ rodiny oby´valy prˇedevsˇ´ım byty v prˇ´ızemı´ a vcelku se adaptovaly v modernı´m pru˚myslove´m prostrˇedı´. Naprˇ´ıklad jiste´ formace podle pu˚vodu z vesnic jsou patrne´ mezi obyvateli janovske´ho sı´dlisˇteˇ dodnes. V te´to souvislosti je zajı´mave´, zˇe diference mezi starousedlı´ky a prˇisteˇhovalci je hlavnı´ diferencı´ uzˇ´ıvanou v lokaliteˇ te´meˇrˇ vsˇemi akte´ry. Za´klady k nı´ vsˇak mohly by´t polozˇeny jizˇ v prvnı´ vlneˇ osidlova´nı´ sı´dlisˇteˇ. Toto deˇlenı´ na starousedlı´ky a prˇisteˇhovalce je obecny´m kognitivnı´m vzorcem v menta´lnı´ mapeˇ meˇsta. V roce 1986 byl Janov prˇicˇleneˇn k Litvı´novu. Sta´t poskytoval na sı´dlisˇti socia´lnı´ byty lidem ohrozˇeny´m ztra´tou bydlenı´ prostrˇednictvı´m tzv. porˇadnı´ku˚. Po zmeˇneˇ rezˇimu se urbanisticky´ vy´voj zastavil a pracovnı´ trh se prˇestal rozsˇirˇovat, kvu˚li limitu˚m teˇzˇby vyhla´sˇeny´m v roce 1991. Zmeˇnila se take´ ekonomicka´ a organizacˇnı´ struktura loka´lnı´ho pru˚myslu. Z tohoto du˚vodu pravdeˇpodobneˇ nastal zlom a ve meˇsteˇ zacˇal demograficky´ u´bytek vlivem odchodu˚ z regionu. V letech 1999–2006 klesl pocˇet obyva´ 2009).1 tel te´meˇrˇ o tisı´c obyvatel z 28 012 na 27 066 (CˇSU Region se ocitl na ekonomicke´ i socia´lnı´ periferii a promeˇnil se na mı´sto, ktere´ nela´ka´ k zˇivotu navzdory sousedstvı´ lesnaty´ch Krusˇny´ch hor vhodny´ch k turistice a rekreaci. Odchody ekonomicky silneˇjsˇ´ıch obyvatel z lokality cˇi regionu sra´zˇely ceny nemovitostı´. Ty bud’ stagnovaly, nebo relativneˇ sta´le klesaly. Andrea Barsˇova´ ve sve´ studii (2002) dokumentuje, jak centralisticky´ a sta´tem rˇ´ızeny´ sektor bydlenı´ v socialisticke´m Cˇeskoslovensku prˇideˇloval byty rodina´m s nizˇsˇ´ımi prˇ´ıjmy a veˇtsˇ´ım pocˇtem deˇtı´. Byty byly prˇideˇlova´ny podle tzv. porˇadnı´ku. Tato praxe byla jesˇteˇ za´konem prosazova´na v roce 1991. V ra´mci transformacˇnı´ch opatrˇenı´ mezi lety 1991–1993 byl tento syste´m opusˇteˇn. V nasˇem vy´zkumu se vsˇak uka´zalo, zˇe mnozı´ akte´rˇi z nizˇsˇ´ıch prˇ´ıjmovy´ch skupin se domnı´vajı´, zˇe tato praxe „porˇadnı´ku˚“ dodnes prˇetrva´va´ a ocˇeka´vajı´ vyhoveˇnı´ zˇa´dosti o byt podane´ v drˇ´ıveˇjsˇ´ıch letech a plneˇ neporozumeˇli procesu privatizace bytu˚ v majetku obcı´ odprodejem sta´vajı´cı´m na´jemnı´ku˚m. V kontextu prˇechodu od socialisticke´ ekonomiky k volne´mu trhu projevujı´cı´ se privatizacı´ bytove´ho fondu

7

v CˇR „prˇevod (bytove´ho fondu na obce – pozn. autora) znamenal vy´razne´ zatı´zˇenı´ obecnı´ch rozpocˇtu˚, jednı´m z dostupny´ch rˇesˇenı´ se jevila privatizace obecnı´ch bytu˚. Na´strojem privatizace se staly – prˇi (. . . ) absenci jaky´chkoli centra´lneˇ dany´ch pravidel – obecnı´ vyhla´sˇky umozˇnˇujı´cı´ proda´vat cele´ domy do vlastnictvı´ pra´vnicky´ch osob, zpravidla druzˇstev tvorˇeny´ch na´jemnı´ky“ (Barsˇova´ 2002: 17) Barsˇova´ poznamena´va´, zˇe na pocˇa´tku 90. let „jednotliva´ transformacˇnı´ opatrˇenı´ nebyla doprova´zena komplexnı´ vize rˇesˇenı´ bytove´ problematiky, ktera´ by stanovila zajisˇteˇnı´ bydlenı´ pro vsˇechny skupiny obyvatelstva“ v du˚sledku neolibera´lnı´ho prˇ´ıstupu tehdejsˇ´ı vla´dy (Barsˇova´ 2002: 15). V sektoru bydlenı´ Barsˇova´ zvla´sˇteˇ zdu˚raznˇuje, zˇe „prˇevod sta´tnı´ho majetku nebyl doprova´zen prˇijetı´m (resp. ulozˇenı´m) pravidel pro hospodarˇenı´ s teˇmito byty“ a „nedosˇlo k vytvorˇenı´ koncepce prˇ´ıstupu lidı´ s nizˇsˇ´ımi prˇ´ıjmy k bydlenı´ “ (Barsˇova´ 2002: 15–16). V souvislosti s privatizacı´ bytove´ho fondu obcı´ nebyl v CˇR prˇijat zˇa´dny´ strategicky´ pla´n. V roce 1991 byla za´konem cˇ. 172/1991 masivneˇ zapocˇata praxe privatizace bytu˚ ve vlastnictvı´ obcı´ bez urcˇenı´ jasny´ch pravidel, cozˇ v neˇktery´ch meˇstech vedlo ke snaze „zprivatizovat vsˇe, co se da´“ (Barsˇova´ 2002: 17). Takovy´ postup byl praktikova´n pra´veˇ v na´mi zkoumane´m meˇsteˇ Litvı´nov, bez rozdı´lu mezi vla´dnoucı´mi politicky´mi stranami.2 Meˇsto Litvı´nov jako deˇdic a novy´ vlastnı´k panelovy´ch sı´dlisˇt’ postra´dalo zdroje na investice, a proto se, v ra´mci vy´sˇe uvedeny´ch procesu˚, rozhodlo da´t byty k odprodeji na´jemnı´ku˚m. V Litvı´noveˇ privatizace probı´hala v roce 2005 a v na´sledujı´cı´ch letech. Mnozı´ z na´jemnı´ku˚ vsˇak nebyli schopni odkupu oby´vane´ho bytu nebo byli vyloucˇeni z privatizace z jiny´ch du˚vodu˚ (dluhy, absence na´jemnı´ch smluv apod.), a tak vznikl prostor pro spekulativnı´ investice realitnı´ch kancela´rˇ´ı, ktere´ v ra´mci volne´ho trhu prˇispeˇly k utvorˇenı´ materia´lnı´ pasti v Janovske´ lokaliteˇ. Na´jemnı´ci, kterˇ´ı se stali novy´mi vlastnı´ky, zakla´dali pra´vnicke´ osoby v podobeˇ druzˇstev. Spra´vcovske´ sluzˇby jim nabı´dla firma SBD Krusˇnohor. Krusˇnohor take´ koupil byty insolventnı´ch na´jemnı´ku˚ (z nı´zkoprˇ´ıjmovy´ch vrstev) a stal se tak majoritnı´m vlastnı´kem bytu˚ v lokaliteˇ a ve meˇsteˇ.3 Dalsˇ´ı nemovitosti nakoupili realitnı´ spekulanti, ktere´ motivovala relativneˇ nı´zka´ cena. Trh nemovitostı´ se pak neomezoval pouze na lokalitu Janova a Litvı´nova, naopak ji zapojil do sı´teˇ vztahu˚ mezi lokalitami. V lokaliteˇ Janov za teˇchto podmı´nek docha´zı´ v souvislosti s procesy gentrifikace, tj. k procesu prˇemeˇny meˇstsky´ch cˇtvrtı´ a vy´meˇny obyvatelstva mezi ru˚zny´mi lokalitami CˇR. Pokusı´me se zde postupneˇ doka´zat, zˇe vznik a vy´voj lokality je prˇ´ımo urcˇova´n faktory, jaky´mi jsou prˇesuny vlastnictvı´ v oblasti nemovitostı´, resp. bydlenı´. Tato oblast byla ponecha´na plneˇ volne´mu trhu, ktery´ generoval

2 Konkre ´ tnı´ podobu meˇstsky´ch vyhla´sˇek vsˇak bohuzˇel nemu˚zˇeme dolozˇit. Dane´ materia´ly by zaslouzˇily pra´vnı´ analy´zu. Domnı´va´me se, zˇe by z nı´ mohly vyply´vat du˚lezˇita´ fakta prˇispı´vajı´cı´ k tvorbeˇ soucˇasne´ podoby lokality Janov. 3 IPRSJ (Integrovany ´ pla´n 2008) na s. 37 uva´dı´, zˇe Krusˇnohor k pro1 Zdroj C ˇ SU ´ : http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/litvinov demo casova sinci 2008 v lokaliteˇ vlastnil 1557 bytu˚. Na´m bylo v rˇ´ıjnu 2009 rada 1999 2008/$File/401809265.pdf. zastupitelem Krusˇnohoru sdeˇleno, zˇe vlastnı´ pouze neˇkolik desı´tek bytu˚.

8

postupnou devalvaci nemovitostı´ v lokaliteˇ Janov a na´sledneˇ vyprovokoval realitnı´ spekulace. Lokalita Janov je tak trzˇnı´m zpu˚sobem spojena naprˇ´ıklad s prazˇsky´m Smı´chovem. Tato meˇstska´ cˇa´st, ktera´ patrˇila v Praze mezi stigmatizovane´ lokality, obsahovala heterogennı´ socia´lnı´ agrega´t a vyznacˇovala se kumulacı´ romske´ho obyvatelstva. Dnes ceny nemovitostı´ v lokaliteˇ Smı´chov stoupajı´, oblast se revitalizuje, a procha´zı´ tak procesem tzv. gentrifikace.4 Tamnı´ zadluzˇene´ romske´ rodiny se v du˚sledku ekonomicko-materia´lnı´ch mechanismu˚ prˇesunujı´ do jiny´ch lokalit. Na tomto procesu vydeˇla´vajı´ realitnı´ kancela´rˇe, ktere´ zadluzˇene´ doma´cnosti oddluzˇ´ı, obstarajı´ byt ve znevy´hodneˇne´ lokaliteˇ, a navı´c zaplatı´ doma´cnosti provizi (Socia´lnı´ past 2009: 12). Tento mechanismus vede k prˇemı´st’ova´nı´ socia´lneˇ a ekonomicky znevy´hodneˇny´ch obyvatel, a du˚sledkem je jejich kumulace v perifernı´ch lokalita´ch, vyznacˇujı´cı´ch se mimo jine´ nedostatkem pracovnı´ch prˇ´ılezˇitostı´. Podle nasˇich informacı´, zı´skany´ch z meˇstske´ho u´rˇadu, byli vysteˇhova´ni take´ romsˇtı´ obyvatele´ z prazˇske´ho Karlı´na. Povodneˇ v roce 2002 a na´sledna´ obnova karlı´nske´ cˇtvrti se stala za´minkou pro vysteˇhova´va´nı´ hu˚rˇe situovany´ch obyvatel a rozbeˇhl se zde take´ proces gentrifikace. Vysteˇhova´nı´ (displacement) cˇi segregace je doplnˇkem gentrifikace, nebot’ osidlova´nı´ meˇstsky´ch cˇa´stı´ strˇednı´ a vysˇsˇ´ı strˇednı´ trˇ´ıdou znamena´ soucˇasneˇ odliv socia´lneˇ a ekonomicky znevy´hodneˇny´ch. Docha´zı´ k tomu pra´veˇ v by´valy´ch prˇedmeˇstı´ch, ktere´ se staly vnitrˇnı´mi cˇa´stmi rozsˇirˇujı´cı´ch se meˇst. Prazˇsky´ Smı´chov cˇi Karlı´n je pra´veˇ takovy´m prˇ´ıpadem. Janov je v soucˇasnosti lokalitou, ktera´ je po demograficke´m u´bytku vlivem regiona´lnı´ situace na trhu pra´ce a velky´m absorpcˇnı´m potencia´lem sı´dlisˇteˇ idea´lnı´m mı´stem, kam se mohou rodiny, ktere´ jsou produktem procesu˚ gentrifikace na jiny´ch mı´stech v CˇR, odsteˇhovat. Mechanismy sı´delnı´ segregace „etnicky´ch mensˇin“ v kontextu politicke´ a ekonomicke´ transformace CˇR byly popsa´ny jizˇ drˇ´ıve (Barsˇova´ 2002). V citovane´m cˇla´nku Andrey Barsˇove´ se poukazuje na beˇzˇny´ fenome´n koncentrace odlisˇny´ch prˇ´ıjmovy´ch a socia´lnı´ch skupin v ru˚zny´ch cˇtvrtı´ch. Barsˇova´ ukazuje, jaky´m zpu˚sobem se sı´delnı´ a etnicka´ segregace prolı´na´, a dokla´da´ to obdobny´m vy´vojem naprˇ. v Mad’arsku a Velke´ Brita´nii (Barsˇova´ 2002: 5–6). Prˇ´ıcˇiny segregace jsou zpravidla du˚sledkem politicky´ch opatrˇenı´. Mu˚zˇe se jednat i o cı´leny´ rozptyl etnicky´ch a socia´lneˇ hu˚rˇe situovany´ch obyvatel nebo take´ o soucˇa´st procesu gentrifikace. Vysteˇhovane´ obyvatelstvo se pak prˇesouva´ do jiny´ch lokalit, ktere´ jsou prˇ´ıznive´ k jejich socio-ekonomicke´ situaci, a vznikajı´ tak nove´ residencˇnı´ segregace. Prˇ´ıcˇiny deprivace zkoumane´ janovske´ lokality tedy spocˇ´ıvajı´ zcela mimo lokalitu v politicky´ch a ekonomicky´ch procesech, jejichzˇ pocˇa´tky sahajı´ do prvnı´ch let transformace CˇR v 90. letech. 4 V mnoha prˇ´ıpadech je zna ´ mo, zˇe neˇktere´ pru˚myslove´ lokality prosˇly cˇasem socio-ekonomicke´ho propadu a pozdeˇji opeˇt, v nove´m kontextu zı´skaly na ceneˇ. Prˇ´ıkladem je trˇeba cˇtvrt’ Pilsen v americke´m Chicagu, kdy americke´ Cˇechy a Slova´ky vystrˇ´ıdali Hispa´nci, kterˇ´ı jsou nynı´ vytlacˇova´nı´ strˇednı´ trˇ´ıdou, budujı´cı´ ve cˇtvrti mo´dnı´ obchody a galerie. Tento proces je obecneˇ oznacˇova´n jako gentrifikace.

ANTROPOWEBZIN 1/2010

SI´DLISˇTEˇ JANOV (LOKALITA I.) V u´vodu bylo zmı´neˇno, zˇe sı´dlisˇteˇ bylo vybudova´no na okraji teˇzˇebnı´ho prostoru v 70. a 80. letech 20. stoletı´, jako na´hrada bydlenı´ pro vysteˇhovane´ obyvatele z teˇzˇbou zlikvidovany´ch vesnic a take´ jako ubytovacı´ kapacity pro pracovnı´ sı´lu prˇicha´zejı´cı´ do pru˚myslove´ho regionu. Vlastnı´ vy´stavbu organizoval tehdejsˇ´ı Na´rodnı´ vy´bor. Janov ani Hamr nebyly spojeny s Litvı´novem. V roce 1986 byly obeˇ obce prˇipojeny k meˇstu Litvı´nov, ktere´ se tak dostalo k nove´mu a prˇ´ıjemne´mu sı´dlisˇti. Podle kompetentnı´ho informa´tora se „meˇsto u´dajneˇ domnı´valo, zˇe kdyzˇ je sı´dlisˇteˇ nove´, nemusı´ vynakla´dat jake´koliv u´silı´ na u´drzˇbu“. K za´jmu ze strany meˇsta vsˇak nedosˇlo ani po zhorsˇenı´ situace a na´sledne´m cha´tra´nı´ sı´dlisˇteˇ v 90. letech. To zpu˚sobilo odsun rodin, ktere´ meˇly dostatek prostrˇedku˚ na to se prˇesteˇhovat bud’ do centra Litvı´nova, nebo do rodinny´ch domku˚.5 Cha´tra´nı´ sı´dlisˇteˇ jizˇ v tomto okamzˇiku zaprˇ´ıcˇinilo prvnı´ odchody ekonomicky le´pe situovany´ch obyvatel, hledajı´cı´ch preferovany´ standard v oblasti bydlenı´. Tyto informace se shodujı´ s poznatky uvedeny´mi ve zpra´veˇ Socia´lnı´ past, kde se mimo jine´ doda´va´, zˇe „na prˇelomu tisı´ciletı´ se objevujı´ prvnı´ varova´nı´, zˇe v Litvı´noveˇ– Janoveˇ vznika´ ‘druhy´ Cha´nov‘“ (Socia´lnı´ past 2009: 8). Z toho vyply´va´, zˇe akte´rˇi hodnotili budoucı´ vy´voj a status lokality negativneˇ. Shleda´nı´ lokality jako nevyhovujı´cı´ pro akte´ry vysˇsˇ´ıho socioekonomicke´ho postavenı´ zapocˇalo proces postupne´ promeˇny obyvatelstva na sı´dlisˇti. Za´rovenˇ bylo z hlediska prakticky´ch ohledu˚ akte´ru˚ vnı´ma´no jako mı´sto pro socia´lneˇ nı´zˇe situovane´ vrstvy obyvatel. Neplatı´ to vsˇak o cele´ lokaliteˇ, ale pouze o neˇkolika ulicı´ch: Albrechticka´, Gluckova a Lucˇnı´ (dolnı´ cˇa´st). Podle zpra´vy Socioklubu docha´zelo k vy´meˇneˇ obyvatel v centru a na´vazne´ steˇhova´nı´ obyvatel z nizˇsˇ´ıch vrstev do Janova (Socia´lnı´ past 2009). Zatı´mco centrum meˇsta procha´zelo gentrifikacı´, z Janova se stal prostor pro vysı´dlova´nı´. Uvolnˇovane´ byty u´dajneˇ prˇila´kaly mlade´ rodiny, ale take´ vyvolaly rˇadu realitnı´ch machinacı´ a sesteˇhova´nı´ „nepohodlny´ch“ na´jemnı´ku˚ z pu˚vodnı´ch lokalit do Janova. JANOV: REALITNI´ REA´LIE Druzˇstvo Krusˇnohor, jako spra´vce domu˚ a majoritnı´ vlastnı´k bytu˚ v lokaliteˇ, bylo prˇedmeˇtem nasˇeho vy´zkumne´ho za´jmu. Vzniklo v 60. letech spojenı´m mensˇ´ıch druzˇstev. Podle jeho zastupitele se ke sve´mu bytove´mu kapita´lu dostalo dveˇma zpu˚soby. Prvnı´m byla samotna´ vy´stavba panelovy´ch bytu˚, druhy´m pak privatizace bytove´ho fondu na konci roku 2005. V ra´mci privatizace Krusˇnohor u´dajneˇ koupil pouze ty byty, potazˇmo vchody, kde se minima´lneˇ 60 % na´jemnı´ku˚ shodlo na budoucı´ spra´veˇ touto firmou. Zbyly´ch asi 612 bytu˚ bylo zakoupeno firmou Tellmer, ktera´ prosˇla mnoha zmeˇnami vlastnı´ku˚ a na´zvu˚, a dnes je zna´ma pod znacˇkou Haines s.r.o. V na´sledujı´cı´m obdobı´ probeˇhl masivnı´ odkup bytu˚ do soukrome´ho vlastnictvı´ na´jemnı´ku˚. Krusˇnohor u´dajneˇ prodal jı´m vlastneˇne´ byty na´jemnı´ku˚m a dnes vlastnı´ 5 Informa ´ tor je z rˇad managementu stavebnı´ a spra´vcovske´ firmy v Litvı´noveˇ.

´ LNI´ PAST TOSˇNER M., ET AL.: MATERIA

pouze malou cˇa´st fondu a specializuje se na spravova´nı´ a u´drzˇbu domu˚.6 Po te´to fa´zi prˇicha´zı´ na rˇadu druhy´ zlomovy´ bod, kdy se mnozˇstvı´ obyvatel Janova vlastnı´cı´ch byty snazˇilo z te´to lokality odejı´t, a tak sve´ byty prodali jiny´m soukromy´m nebo pra´vnicky´m osoba´m. Vy´sledkem je, zˇe naprˇ. realitnı´ subjekt Nikola Kredit s.r.o. v Gluckoveˇ ulici vlastnı´ 11 bytu˚. Tento spekulativnı´ vlastnı´k vyuzˇ´ıva´ spra´vy domu˚ Krusˇnohoru. Svu˚j zisk pak generuje na kra´tkodoby´ch na´jemnı´ch smlouva´ch s nestandardneˇ vysoky´m na´jemny´m. Ovsˇem mezi nı´m a spra´vcovskou firmou docha´zı´ k rozporu˚m kvu˚li nenahla´sˇeny´m na´jemnı´ku˚m a nesrovnalostem v u´cˇtova´nı´ sluzˇeb. Kromeˇ toho spekulativnı´ vlastnı´k provozuje ony kra´tkodobe´ na´jemnı´ smlouvy, posilujı´cı´ cirkulaci lidı´ v lokaliteˇ.7 Minoritnı´ vlastnı´ci, soukrome´ osoby, majitele´ dvou a vı´ce bytu˚ v lokaliteˇ, ktery´ch je okolo deseti, jsou trnem v oku jak obyvatelu˚m, tak Meˇstske´mu u´rˇadu. Zesı´lenı´ imigrace na konci roku 2007 vedlo k sepsa´nı´ protestnı´ petice tzv. Osadnı´m vy´borem,8 ktera´ byla podepsa´na vı´ce nezˇ dveˇma a pu˚l tisı´ci obcˇanu˚ Litvı´nova. Petice byla zverˇejneˇna dne 10. 4. 2007 v tomto zneˇnı´: „My, nı´zˇe podepsanı´ obcˇane´ Janova, vyslovujeme va´zˇne´ znepokojenı´ nad situacı´ janovske´ho sı´dlisˇteˇ a prostrˇednictvı´m te´to petice, zˇa´da´me vedenı´ meˇsta, aby zabra´nilo vsˇemi mozˇny´mi, dostupny´mi prostrˇedky masove´mu prˇ´ılivu socia´lneˇ neprˇizpu˚sobivy´ch obcˇanu˚, kterˇ´ı jsou nezˇa´doucı´ a nevyhovujı´cı´ v jiny´ch lokalita´ch. Aby u´cˇinneˇ zabra´nilo vsˇem spekulantu˚m a realitnı´m agentura´m nada´le umeˇle tvorˇit z Janova odpadisˇteˇ CˇR a znehodnocovat tak kvalitu zˇivota obyvatel a jejich nemovitostı´. Soucˇasna´ situace je du˚sledkem sˇpatne´ho rozhodnutı´ zastupitelstva o prodeji domu˚ v Janoveˇ. Proto by zastupitele´ meˇli prˇijmout zodpoveˇdnost za toto sˇpatne´ rozhodnutı´ a podniknout kroky k rˇesˇenı´ neudrzˇitelne´ situace, v ktere´ se Janov ocita´ a zajistit tak revitalizaci janovske´ho sı´dlisˇteˇ.“ (Osadnı´ vy´bor: 2009) Formulace te´to petice je velmi pozoruhodna´. Potvrzuje totizˇ nasˇi hypote´zu, zˇe situace je generova´na prˇ´ımo realitnı´mi spekulacemi, resp. procesy gentrifikace a segregace. Lokalita je zde charakterizova´na jako „odpadisˇteˇ CˇR“, cˇ´ımzˇ je znehodnocova´na „kvalita zˇivota obyvatel a jejich nemovitosti“. Mu˚zˇeme tedy tvrdit, zˇe nespokojenost obyvatel vycha´zı´ z ekonomicky´ch prˇ´ıcˇin, v jejichzˇ du˚sledku je znehodnocova´no jejich vlastnictvı´. Jsou si 6 Zde se vy ´poveˇd’ rozcha´zı´ s u´daji v IPRSJ, ktery´ hovorˇ´ı o vlastnictvı´ 1750 bytu˚ v roce 2008 (Integrovany´ pla´n 2008). 7 Viz Z ˇ ivotnı´ dra´ha panı´ B. 8 Osadnı´ vy´bor je poradnı´m orga ´ nem rady meˇsta prˇi jedna´nı´ch zastupitelstva. Je slozˇen z neˇkolika (7–10) obcˇanu˚ Janova, jejichzˇ plne´ zneˇnı´ jmen nenı´ nikde uvedeno. Jako kontaktnı´ osoby jsou na webovy´ch stra´nka´ch OV uvedeny p. Cmorej a pı´. Wettermanova´. P. Cmorej je kromeˇ dalsˇ´ıch verˇejny´ch a politicky´ch funkcı´ za´rovenˇ prˇedsedou Obcˇanske´ho sdruzˇenı´ pro rozvoj Janova a Hamru. P. Wettermanova´ se vy´znamneˇ podı´lı´ na reprezentaci janovske´ problematiky na internetu prostrˇednictvı´m blogu Litvı´nov-Janov.blog.cz, ktery´ vytva´rˇ´ı. Svou cˇinnostı´, na´vrhy a pozˇadavky usiluje Osadnı´ vy´bor prˇispı´vat k efektivnı´mu rˇesˇenı´ situace v Janoveˇ.

9

prˇitom veˇdomi toho, zˇe prˇ´ıliv hu˚rˇe socioekonomicky situovany´ch obyvatel je zpu˚soben realitnı´mi spekulacemi a procesy v jiny´ch lokalita´ch CˇR. Podle nasˇich zjisˇteˇnı´ je etnicke´ krite´rium uplatnˇova´no azˇ zpeˇtneˇ, jako zjednodusˇujı´cı´ obraz socia´lnı´ho napeˇtı´ v lokaliteˇ, v jehozˇ sveˇtle jsou Romove´ oznacˇova´ni za vinı´ka, kvu˚li svy´m kulturnı´m, ba i domneˇly´m rasovy´m vlastnostem. Na za´kladeˇ nasˇeho vy´zkumu a analy´zy dat mu˚zˇeme konstatovat, zˇe se jedna´ o struktura´lnı´ procesy v ra´mci cele´ CˇR. Gentrifikace neˇktery´ch oblastı´ ve meˇsteˇ a – potazˇmo v CˇR – u´stı´ v segregaci vysteˇhovany´ch obyvatel na sı´dlisˇteˇ Janov, ktere´ vzhledem k u´padku pracovnı´ho trhu lezˇ´ı na ekonomicke´ periferii. Z hlediska modelu multi-sited ethnography je tedy jednoznacˇneˇ mozˇne´ rˇ´ıci, zˇe lokalita je utva´rˇena ve vztahu k ostatnı´m lokalita´m v CˇR. Migracˇnı´ dra´hy samotny´ch prˇisteˇhovalcu˚ (tvorˇeny´ch v du˚sledku vy´voje trzˇnı´ch vztahu˚ zadluzˇeny´mi doma´cnostmi) jsou rˇ´ızeny akte´ry z oblasti trhu s realitami. Realitnı´ spekulanti vstoupili na trh s nemovitostmi beˇhem privatizace sı´dlisˇteˇ, jako produkt prˇevisu nabı´dky nad popta´vkou. Jedna´ se vsˇak o firmy nejcˇasteˇji se sı´dlem v Praze a jsou zde i jme´na odkazujı´cı´ k rusky´m spekulativnı´m vlastnı´ku˚m. Vztahy mezi nimi, lokalitou a na´jemnı´ky nezna´me v detailu. Za´stupce Krusˇnohoru na´m potvrdil nasˇi hypote´zu o spekulativnı´ manipulaci soukromy´ch a pra´vnicky´ch osob vlastnı´cı´ch i neˇkolik bytu˚ v lokaliteˇ. Tyto firmy, cˇi soukromnı´ci majı´ cˇasto sı´dlo v zcela jine´m meˇsteˇ nebo mı´sto sı´dla uva´dı´ pouze P. O. BOX. Pra´veˇ tyto subjekty jsou podle neˇj hlavnı´m vinı´kem sta´le se zhorsˇujı´cı´ bytove´ situace v Janoveˇ. Jsou to oni, kterˇ´ı kra´tkodobeˇ pronajı´majı´ byty proble´movy´m na´jemnı´ku˚m, kterˇ´ı do lokality prˇicha´zejı´ cˇasto zvencˇ´ı a nesou si s sebou jizˇ dluhovou za´teˇzˇ. V praxi za´jemcu˚m o bydlenı´ stacˇ´ı slozˇit pouze dva na´jmy a mohou se ihned nasteˇhovat. Po pa´r meˇsı´cı´ch se pod tlakem pronajı´matele steˇhujı´ do jine´ho, ale podobne´ho bytu, pronajı´mane´ho na stejne´m principu. Informant tuto strategii popisuje jako cı´lene´ „vybydlova´nı´ “ bytu˚ s na´sledny´m prˇesunem. V jiny´ch prˇ´ıpadech je socia´lneˇ a ekonomicky znevy´hodneˇna´ rodina schopna zı´skat cca 100 000 na byt, ktery´ si mohou koupit, ale pak jizˇ neplatı´ na´jem a byt cha´tra´. Informant vidı´ tuto situaci jako neudrzˇitelnou, a proto se v ra´mci Krusˇnohoru snazˇ´ı prosadit legislativnı´ u´pravy, ktere´ by tuto praxi omezovaly. Jednou z u´prav je zavedenı´ pra´va ostatnı´ch na´jemnı´ku˚ vyja´drˇit se k noveˇ prˇ´ıchozı´mu na´jemnı´kovi. Faktem ovsˇem je, zˇe kra´tkodobe´ na´jemnı´ vztahy jsou trnem v oku radnice, ktera´ ovsˇem nema´ zˇa´dne´ na´stroje jak ovlivnˇovat volny´ trh s nemovitostmi pote´, co se zrˇekla vesˇkere´ho vlastnictvı´. Nemu˚zˇe tedy podniknout kroky, ktere´ po nı´ pozˇadovali obyvatele´ ve vy´sˇe citovane´ petici Osadnı´ho vy´boru (soucˇasne´ho poradnı´ho orga´nu meˇsta). Firma Krusˇnohor ma´ vlastnı´ proble´my s neplaticˇi sluzˇeb a na´jemne´ho. Krusˇnohor vyuzˇ´ıva´ v ra´mci vyma´ha´nı´ dluhu˚ institut zvla´sˇtnı´ho prˇ´ıjemce, ale azˇ po souhlasu dluzˇne´ osoby. Tento postup pry´ doporucˇili pra´vnı´ci z vla´dnı´ Agentury. V tomto smeˇru nejsou tedy podle nasˇich

10

informacı´ efektivneˇ vyuzˇ´ıva´ny pra´vnı´ prostrˇedky prˇedcha´zejı´cı´ zadluzˇova´nı´ na´jemnı´ku˚. Podle za´stupce firmy Krusˇnohor se tato snazˇ´ı aktivneˇ zapojit do deˇnı´ v lokaliteˇ. Jizˇ z prˇedesˇly´ch rozhovoru˚ jsme byli obezna´meni, zˇe se rˇeditel Krusˇnohoru sesˇel s Osadnı´m vy´borem, kde byly projedna´va´ny vy´sˇe zmı´neˇne´ legislativnı´ na´vrhy na zlepsˇenı´ situace. Jenzˇe, jak informant podoty´ka´, teˇzˇko mu˚zˇe spra´vcovska´ firma zasahovat do vlastnicky´ch cˇi majetkovy´ch pomeˇru˚ v domech a bytech, ktere´ samo nevlastnı´ nebo nespravuje. Jedinou cestou, jak pozastavit tuto spira´lu zhorsˇujı´cı´ se bytove´ a socia´lnı´ situace v lokaliteˇ, jsou podle neˇj pra´veˇ legislativnı´ u´pravy, ktere´ vsˇak musı´ by´t jasneˇ formulova´ny, aby nedocha´zelo k nesrozumitelnosti, a tı´m pa´dem k nefunkcˇnosti, jako je tomu u institutu na´hradnı´ho prˇ´ıjemce. Pohleda´vky Krusˇnohoru se v roce 2009 pohybovaly prˇiblizˇneˇ ve vy´sˇi 20 000 000 Kcˇ. Dluh u´dajneˇ vytva´rˇejı´ zvla´sˇteˇ romsˇtı´ obyvatele´, kterˇ´ı jsou noveˇ prˇisteˇhovanı´ a migrujı´ skrze lokalitu. V tomto prˇ´ıpadeˇ postupuje Krusˇnohor v souladu se za´konem, kdy po trˇech nezaplaceny´ch na´jmech na´sleduje zˇaloba. Nicme´neˇ dluh zu˚sta´va´, protozˇe veˇtsˇinou nenı´ co exekuovat, a tak rodiny jednajı´ na te´to, pro neˇ vy´hodne´, ba´zi. Jak rˇ´ıka´ informant: „Holt v tom umı´ chodit, no!“ Obdobny´ proces nenı´ ojedineˇly´ a vyvola´va´ nedu˚veˇrˇivost tohoto vlastnı´ka, ktera´ se projevuje tı´m, zˇe „volne´ byty jsou radeˇji ponecha´ny neobsazene´, nezˇ aby byly nabı´dnuty Ciga´nu˚m“. Pocˇet neobsazeny´ch bytu˚ je vsˇak v soucˇasnosti relativneˇ nı´zky´ a Krusˇnohor je nabı´zı´ pouze k odkupu. V te´to souvislosti na´m informant sveˇrˇil, zˇe necha´pe, jak konkurencˇnı´ firmy (Haines – pozn. autora) mohou tvrdit, zˇe majı´ stovky neobsazeny´ch bytu˚, a podoty´ka´, zˇe to mu˚zˇe by´t schva´lneˇ zava´deˇjı´cı´ u´daj, ktery´ souvisı´ s jinou strategiı´ pro budoucı´ obsazova´nı´ teˇchto bytu˚. Tuto tezi na´m doplnila i informantka z meˇstske´ho u´rˇadu. Firma Haines s.r.o. totizˇ v soucˇasne´ dobeˇ prova´dı´ odprodej bytu˚ do soukrome´ho vlastnictvı´ v Litvı´noveˇ za 13 500 Kcˇ/m2 , cozˇ je cˇa´stka neˇkolikana´sobneˇ vysˇsˇ´ı, nezˇ byl vlastnı´ na´kup (500 Kcˇ/m2 ). Je jasne´, zˇe mnozˇstvı´ na´jemnı´ku˚ nebude mı´t prostrˇedky na koupi bytu a pro tyto prˇ´ıpady ma´ pry´ tento subjekt prˇipravene´ neobsazene´ byty v Janoveˇ. Zda´ se to jako trochu prˇekombinovana´ „historka“, nicme´neˇ v te´to lokaliteˇ probeˇhlo v poslednı´ch letech mnoho netransparentnı´ch bytovy´ch machinacı´, v nichzˇ pra´veˇ cˇasto figurovala firma Haines s.r.o. Dı´ky vy´sˇe popsane´ privatizaci bytove´ho fondu meˇsto delegovalo vesˇkerou starost o sı´dlisˇteˇ Janov na SBD Krusˇnohor a Haines s.r.o. Ti vsˇak rˇesˇ´ı pouze proble´my s vlastnı´mi na´jemnı´ky a na revitalizaci bytu˚ a potazˇmo cele´ho sı´dlisˇteˇ se jejich cˇinnost nevztahuje. Meˇsto dlouhou dobu proble´my na sı´dlisˇti a jeho cha´tra´nı´ ignorovalo a prosazovalo tvrzenı´, zˇe jsou to pra´veˇ majitele´ a spra´vci bytu˚, kterˇ´ı se majı´ starat. Nicme´neˇ po medializovane´m pochodu Deˇlnicke´ strany v listopadu 2008 uzˇ meˇsto nemohlo situaci ignorovat. Za obrat k lepsˇ´ımu povazˇuje informant ochotu meˇsta spolupracovat s Krusˇnohorem, protozˇe pra´veˇ meˇsto situaci zavinilo svy´m nezodpoveˇdny´m prˇ´ıstupem. Meˇsto jako takove´ musı´ v ra´mci IPRSJ prˇerozdeˇlit na revitalizaci domu˚ a sı´dlisˇteˇ 40–60 % dotacı´ z EU. Pro tuto

ANTROPOWEBZIN 1/2010

prˇ´ılezˇitost si Krusˇnohor prˇipravil 9 projektu˚, ktere´ majı´ pomoci zlepsˇit zˇivotnı´ u´rovenˇ na´jemnı´ku˚ a vlastnı´ku˚ bytu˚. Projekty se ty´kajı´ prˇedevsˇ´ım renovace oken, vy´tahu˚ cˇi zateplenı´. Meˇsto podle IPRSJ rozhodlo investovat prˇ´ıjmy z evropsky´ch fondu˚ do infrastruktury, cˇ´ımzˇ doufa´ zvy´sˇit hodnotu sı´dlisˇteˇ. Verˇejne´ investice tak zhodnotı´ prˇedevsˇ´ım soukrome´ firmy i rˇadovı´ vlastnı´ci a ostatnı´ obyvatele´. Zisk meˇsta by mohl spocˇ´ıvat v urovna´nı´ vztahu˚ v lokaliteˇ. Zda tohoto cı´le bude dosazˇeno rozvojem infrastruktury, nenı´ zarucˇeno. Je naopak mozˇne´, zˇe vzhledem k neprˇ´ıznive´mu vy´voji trhu pra´ce v regionu se socia´lnı´ slozˇenı´ sı´dlisˇteˇ nebude vy´razneˇ meˇnit a investice budou mı´t pouze docˇasny´ efekt. V te´to souvislosti se na cˇeske´ politicke´ sce´neˇ otevı´ra´ boj kolem limitu˚ teˇzˇby z roku 1991. Od jeho prolomenı´ je ocˇeka´va´no zlepsˇenı´ situace na pracovnı´m trhu a vznik pracovnı´ch mı´st pro skupiny, ktere´ jsou dlouhodobeˇ nezameˇstnane´. Ohrozˇeny jsou ovsˇem vesnice bra´nı´cı´ teˇzˇbeˇ, prˇedevsˇ´ım Hornı´ Jirˇetı´n. Na prolomenı´ limitu˚ ma´ za´jem Mostecka´ uhelna´ spolecˇnost a.s., ktera´ ovlivnˇuje politiku na regiona´lnı´ i sta´tnı´ u´rovni. Obyvatele´ teˇchto oblastı´ by ovsˇem museli by´t prˇesı´dleni. Konkre´tnı´ podobu prˇesı´dlenı´ obyvatel nezna´me. Je ovsˇem mozˇne´, zˇe kdyby dosˇlo k prolomenı´ limitu˚ teˇzˇby, lokalita by se mohla sta´t na urcˇitou dobu znovu lukrativnı´. Pla´novany´ rozvoj sı´dlisˇteˇ, zdu˚vodneˇny´ socia´lnı´ potrˇebnostı´, by mohl by´t prˇedzveˇstı´ takove´ho vy´voje. Nejhorsˇ´ım mozˇny´m sce´na´rˇem je vsˇak prohloubenı´ sı´delnı´ segregace rozsˇirˇova´nı´m prostoroveˇ vyloucˇene´ lokality Ubytovna neprˇizpu˚sobivy´ch obcˇanu˚, kam by byli vysteˇhova´ni nejslabsˇ´ı obyvatele´ Janovske´ lokality, cˇ´ımzˇ by se uvolnily kapacity na sı´dlisˇti Janov. Nevhodne´ rˇesˇenı´ by to bylo prˇedevsˇ´ım pro to, zˇe socia´lneˇ i ekonomicky je prohlubova´nı´ segregace v dlouhodobe´m horizontu nejna´kladneˇjsˇ´ım mozˇny´m rˇesˇenı´m. Tento sce´na´rˇ je vsˇak v tuto chvı´li nasˇe vlastnı´, cˇisteˇ spekulativnı´, predikce. Jine´ politicke´ za´jmy naopak usilujı´ o odepsa´nı´ uhelny´ch za´sob v oblasti a navrhujı´ alternativnı´ formu rozvoje, jejı´zˇ rea´lnou podobu a prˇedpokla´dany´ dopad si nena´rokujeme posuzovat. Podle nasˇich zjisˇteˇnı´ vsˇak na trhu pra´ce v soucˇasne´ dobeˇ ubı´ra´ na objemu pracovnı´ch mı´st rozsˇ´ırˇena´ praxe zameˇstna´va´nı´ „na cˇerno“, ktera´ nenı´ sta´tem u zameˇstnavatelu˚ postihova´na (viz Tosˇner et al. 2010b). Po u´vodnı´m prˇedstavenı´ vztahu˚ mezi akte´ry v oblasti nemovitostı´ obra´tı´me pozornost k vnı´ma´nı´ sı´dlisˇteˇ z hlediska jeho obyvatel. Za tı´mto u´cˇelem zde prˇedstavujeme zhusˇteˇny´ popis dvou typologicky odlisˇny´ch perspektiv. Prvnı´ je pohled z hlediska dlouhodobe´ obyvatelky sı´dlisˇteˇ a druhy´m typem je perspektiva obyvatel migrujı´cı´ch do/skrze lokalitu Janov.

PROMEˇNY SI´DLISˇTEˇ PODLE PANI´ A., DLOUHODOBE´ OBYVATELKY

Cenne´ informace jsme zı´skali prˇi rozhovoru od jedne´ informantky (panı´ A.), ktera´ v lokaliteˇ zˇije jizˇ 25 let a patrˇ´ı

´ LNI´ PAST TOSˇNER M., ET AL.: MATERIA

mezi dlouhodobe´ obyvatele.9 Byty v dane´ lokaliteˇ jsou, dle jejı´ch slov, na´dherne´ a rozmeˇrne´. Popisuje vlastnı´ byt, ktery´ cˇ´ıta´ balko´n, dlouhy´ 6 m, lodzˇii, atd. Obyvatelka zdu˚raznˇuje, zˇe prostrˇedı´ sı´dlisˇteˇ je z velke´ cˇa´sti obklopeno lesem nacha´zı´ se v blı´zkosti Janovske´ prˇehrady: „Kdyzˇ neˇkdo to sı´dlisˇteˇ pozna´, rˇekne, zˇe nenı´ tak sˇpatny´. Nenı´ to bara´k na bara´ku, bydlı´me nahorˇe v ulici, je to kousek do lesa.“ Za negativnı´ povazˇuje pokracˇujı´cı´ odliv obyvatel do jiny´ch lokalit ve meˇsteˇ. Tvrdı´, zˇe i neˇkterˇ´ı jejı´ kolegove´ z pra´ce, kterˇ´ı bydlı´ v dane´ lokaliteˇ, uvazˇujı´ o prodeji bytu. Avsˇak naprˇ. byty 4+1 nebo 3+1 je v dnesˇnı´ dobeˇ (2009 – pozn. autora) proble´m prodat za 120 000 Kcˇ a cˇa´stky tak padajı´ i naprˇ. na 99 000 Kcˇ. Mu˚zˇeme tedy konstatovat, zˇe le´pe situovanı´ obyvatele´, kterˇ´ı lokalitu neopustili, zaznamenali propad ceny jimi vlastneˇne´ nemovitosti. Jejich sˇance lokalitu opustit se postupem cˇasu vy´razneˇ snı´zˇila. Tento fakt shleda´va´me jako prˇ´ıcˇinu nespokojenosti vlastnı´ku˚ s vy´vojem situace na sı´dlisˇti. Degradace lokality se podle informantky projevuje u´bytkem sluzˇeb v lokaliteˇ. Je zde sice zdravotnı´ strˇedisko, ale podle jejı´ho na´zoru lokalita postra´da´ prˇedevsˇ´ım kulturnı´ du˚m, kvalitnı´ obchody s potravinami a jiny´m zbozˇ´ım a deˇtska´ hrˇisˇteˇ. Deˇtska´ hrˇisˇteˇ jsou u´dajneˇ neobstara´vana´, pı´skovisˇteˇ a hrˇisˇteˇ se i rusˇ´ı. Du˚vod spatrˇuje ve zprˇ´ısneˇnı´ pozˇadavku˚ na u´drzˇbu teˇchto ploch narˇ´ızenı´mi EU.10 V souvislosti s „kulturnı´m vyzˇitı´m“ musı´ obyvatele´ Janova dojı´zˇdeˇt do centra Litvı´nova nebo Mostu. V lokaliteˇ je pro´ bytek vozova´no pouze neuspokojive´ zarˇ´ızenı´ diskote´ky. U sluzˇeb v lokaliteˇ na´sledoval vznik hospodsky´ch zarˇ´ızenı´, nedostatecˇneˇ za´sobeny´ch prodejen potravin, sa´zkovy´ch mı´st, heren a zastava´ren: „Prˇekvapilo meˇ, zˇe tu vyrostlo tolik teˇch hospod. Obchodu˚ je tu minimum, porˇa´dneˇ nakoupit se tu neda´. Veˇtsˇinou se tu uzˇivı´ Vietnamci, jinak klasicke´ kra´mky, to tady zmizelo, ale to bych rˇekla, zˇe je celkoveˇ proble´m Litvı´nova.“ Jak mu˚zˇeme videˇt, prˇ´ıcˇiny nespokojenosti a napeˇtı´ nejsou z objektivizujı´cı´ho hlediska prima´rneˇ ra´zu etnicke´ho, ale spı´sˇe ekonomicke´ho. Pokles cen vlastneˇny´ch nemovitostı´ je prima´rneˇ zpu˚soben poklesem kvality bydlenı´ v lokaliteˇ. Na´sledne´ odchody z lokality byly na´sledova´ny imigracı´ ekonomicky slabsˇ´ıch obyvatel, kterˇ´ı shleda´vali Janov jako mı´sto, kde mohou zı´skat bydlenı´. V na´vaznosti na to se rozvinulo podnika´nı´ profitujı´cı´ z jedna´nı´ a obzˇivny´ch strategiı´ nı´zkoprˇ´ıjmovy´ch skupin v oblasti zastava´ren a sa´zkovy´ch kancela´rˇ´ı. V souvislosti s odlivem „starousedlı´ku˚“ hovorˇ´ı nasˇe informantka o degradaci sı´dlisˇteˇ, ktere´ podle nı´ majitelu˚m bytu˚ vadı´. V te´to nespokojenosti s negativnı´m vy´vojem sı´dlisˇteˇ take´ vidı´ prˇ´ıcˇinu schvalova´nı´ akcı´ radika´lu˚ na podzim roku 2008: „Degradace sı´dlisˇteˇ probı´ha´ dlouho a dlouho se s tı´m nic nedeˇlalo, zˇe ty lidi uzˇ neveˇrˇ´ı tomu, zˇe 9 Informace poskytla vysokosˇkolsky vzde ˇ lana´, zameˇstnana´ zˇena strˇednı´ho veˇku s vysˇsˇ´ımi prˇ´ıjmy a kontakty na meˇstskou spra´vu a dalsˇ´ı podstatne´ instituce. Ve zkoumane´ lokaliteˇ v druzˇstevnı´m byteˇ v Janoveˇ bydlı´ jizˇ 25 let. 10 Stav hrˇisˇt’ vcˇetne ˇ pla´novany´ch inovacı´ je podrobneˇ rozpracova´n v IPRSJ (Integrovany´ pla´n 2008).

11

se neˇco zmeˇnı´. Proto si myslı´m, zˇe tu byla i tak velka´ odezva v ra´mci DS. Lidi v tom videˇli sˇanci, zˇe se s tı´m zacˇne neˇco dı´t.“ Tzv. radika´love´, kterˇ´ı neznajı´ pozadı´ situace v lokaliteˇ, definujı´ proble´m – ve shodeˇ se svou ideologiı´ – jako na´rodnostneˇ-etnicky´. Mu˚zˇeme tedy rˇ´ıci, zˇe prima´rneˇ socioekonomicky´ vy´voj na sebe zpeˇtneˇ vzal ha´v etnicity, ktera´ byla prˇeceneˇna na hlavnı´ faktor. Podobnou informaci na´m poskytl tere´nnı´ pracovnı´k Odboru socia´lnı´ch veˇcı´. V minulosti relativneˇ poklidne´ souzˇitı´ romsky´ch i neromsky´ch rodin bylo narusˇeno velky´m prˇ´ılivem novousedly´ch rodin z rozmanity´ch lokalit. Tı´m se podle neˇho stalo sı´dlisˇteˇ oproti minulosti noveˇ nesourode´ a na rˇadu prˇisˇla latentnı´ nesna´sˇenlivost starousedlı´ku vu˚cˇi novousedlı´ku˚m. Za´rovenˇ se zrodily jiste´ projevy rasisticky´ch postoju˚ neromsky´ch rodin vu˚cˇi cele´ romske´ populaci v Janoveˇ. Tyto projevy vysˇly na povrch v plne´ sı´le prˇedevsˇ´ım v souvislosti s akcemi radika´lu˚, po nichzˇ zesı´lila nevole a posı´lilo verˇejne´ projevova´nı´ negativnı´ch emocı´ vu˚cˇi janovske´mu sı´dlisˇti a zvla´sˇteˇ jeho romsky´m obyvatelu˚m. Nacionalisticke´ diskursy pracujı´ s tzv. esencializacı´ kulturneˇ cˇi etnicky definovany´ch skupin, cozˇ znamena´, zˇe prˇ´ıslusˇnı´k skupiny je nada´n nezmeˇnitelny´mi vlastnostmi. Soucˇasna´ antropologie vsˇak poukazuje prˇedevsˇ´ım na relacˇnı´ charakter identit, tzn., zˇe v promı´sˇene´m prostrˇedı´ jsou produkova´ny a udrzˇova´ny kulturnı´ diference, ktere´ nejsou da´ny povahou skupin, ale jejich vymezenı´m vu˚cˇi ostatnı´m skupina´m. Identity vsˇak nejsou da´ny prˇirozeneˇ, stejneˇ jako neimplikujı´ „mentalitu“ cˇi jine´ nemeˇnne´ vlastnosti jejich nositelu˚. Bina´rnı´ videˇnı´ my vs. oni je zjednodusˇujı´cı´ a obyvatele´ sı´dlisˇteˇ, na za´kladeˇ vlastnı´ zkusˇenosti s rozdı´ly mezi jednotlivy´mi romsky´mi doma´cnostmi, se proto s radika´ly veˇtsˇinou zcela neztotozˇnˇujı´, i kdyzˇ faktor etnicity cha´pou jako podstatny´. Akce radika´lu˚ obyvatele´ hodnotı´ kladneˇ pouze proto, zˇe negativnı´ vy´voj v lokaliteˇ nastolila jako politicke´ te´ma. V souvislosti s privatizacı´ meˇstem Litvı´nov v dane´ lokaliteˇ panı´ A. uvedla, zˇe nevı´, jak situace probı´hala v ra´mci cele´ho sı´dlisˇteˇ detailneˇ, ale neˇktere´ byty meˇly by´t u´dajneˇ odkoupeny po vchodech, jine´ jako cele´ budovy. Mluvı´ i o prˇ´ıpadech, kdy vlastnı´ci bytu˚ spravovali objekt mimo pu˚sobnost urcˇite´ho velke´ho bytove´ho druzˇstva. Ve veˇtsˇineˇ takovy´chto situacı´ vsˇak rychle zjistili, zˇe takova´to spra´va je financˇneˇ na´rocˇna´, a tak prˇistoupili na vy´hodneˇjsˇ´ı nabı´dku sta´t se soucˇa´stı´ velke´ho bytove´ho druzˇstva. Z pohledu nasˇ´ı informantky A. se v poslednı´ch letech do lokality steˇhuje mnoho lidı´, prˇedevsˇ´ım pak Romu˚, z ru˚zny´ch mı´st v Cˇeske´ republice. Nama´tkou uva´dı´ Prahu a Kladno. „Romska´ komunita“ je podle nı´ jizˇ dost pocˇetna´, cozˇ povazˇuje za jeden z hlavnı´ch cˇinitelu˚ proble´mu˚ lokality. Panı´ A. se vsˇak ostrˇe vymezuje proti tvrzenı´, zˇe proble´movı´ obyvatele´ jsou ti, kterˇ´ı se do lokality prˇisteˇhovali jako poslednı´. Proble´my se dle jejı´ho na´zoru zacˇaly objevovat jizˇ prˇed osmi lety a souvisı´ prˇedevsˇ´ım s ru˚zny´m pu˚vodem noveˇ prˇisteˇhovany´ch, se ktery´m se pojı´ i ru˚zne´ na´vyky. Lide´ majı´ u´dajneˇ sˇpatne´ zkusˇenosti

12

ANTROPOWEBZIN 1/2010

prˇedevsˇ´ım v letnı´ch obdobı´ch, kdy cˇasto docha´zı´ k rusˇenı´ nocˇnı´ho klidu, a take´ jim vadı´ neporˇa´dek kolem domu˚, ktere´ tito lide´ oby´vajı´. Na druhou stranu hovorˇ´ı i o prˇ´ıpadu romske´ rodiny, ktera´ bydlı´ ve stejne´m vchodu jako ona, a pokud chteˇli slavit naprˇ. krˇtiny, vyveˇsili na dverˇe vchodu ozna´menı´, kde o tom doprˇedu informovali a za mozˇne´ rusˇenı´ nocˇnı´ho klidu se prˇedem omluvili, cozˇ povazˇovala za vhodne´ a spra´vne´. Jiny´m z proble´mu˚, se ktery´m se sı´dlisˇteˇ poty´ka´, je silna´ migrace vnitrˇnı´ i vneˇjsˇ´ı. Z hlediska dlouhodobe´ rezidentky panı´ A. konstatuje ztra´tu prˇehledu o lidech oby´vajı´cı´ch byty v sousedstvı´: „Kolikra´t ani nevı´m, kdo tam bydlı´, vsˇichni tvrdı´, zˇe tam jezdı´ na na´vsˇteˇvy. Je to o teˇch lidech, kterˇ´ı pravidelneˇ chodı´ do pra´ce, protozˇe tak neˇjak ve stejnou dobu se trˇeba potka´te, ale proble´m je v tom, zˇe za nima chodı´ spousta cizı´ch lidı´ a oni porˇa´d neˇjak v rodineˇ nemajı´ klı´cˇe. Ty, si veˇcˇneˇ ha´zı´ dolu˚ z balko´nu, tak ani nevı´te, jestli opravdu jdou na na´vsˇteˇvu nebo se tam zdrzˇujı´ neˇjak trvale.“ Mezi neromsky´mi obyvateli v souladu s rozsˇ´ırˇeny´m stereotypem prˇevla´da´ prˇedstava, zˇe v doma´cnostech romsky´ch rodin se dlouhodobeˇ zdrzˇuje vı´ce lidı´ z prˇ´ıbuzenstva, nezˇ kolik je nahla´sˇeno k pobytu. Toto podezrˇenı´ vyu´stilo v policejnı´ sˇetrˇenı´ pobytu osob v lokaliteˇ ohledneˇ pocˇtu lidı´, kterˇ´ı rea´lneˇ oby´vajı´ byty druzˇstva, k porovna´nı´ s pocˇtem lidı´, kterˇ´ı jsou prˇihla´sˇeni k oby´va´nı´ bytu na bytove´m druzˇstvu Krusˇnohor. Prˇi nama´tkove´ kontrole vsˇak meˇlo pouze 90 lidı´ hla´sˇeno trvale´ bydlisˇteˇ mimo lokalitu Litvı´nov – Janov (Meˇstsky´ u´rˇad 2009). Nasˇ´ı informantce osobneˇ prˇipada´ podivna´ zvla´sˇteˇ praxe, kdy se do druzˇstevnı´ch bytu˚ steˇhujı´ na´jemnı´ci na dobu urcˇitou a posle´ze docha´zı´ k nesrovnalostem ohledneˇ druzˇstevnı´ho podı´lu bytu na spotrˇebeˇ a sluzˇba´ch. V neˇktery´ch vchodech se obyvatele´ u´dajneˇ meˇli poty´kat i s nelega´lnı´m odbeˇrem elektrˇiny. V jejı´m vlastnı´m vchodu rˇesˇ´ı prˇedevsˇ´ım proble´my s neporˇa´dkem a s neuzavı´ra´nı´m vchodu. Z domu˚ se totizˇ ve veˇtsˇineˇ prˇ´ıpadu˚ sta´vajı´ „pru˚chod’a´ky“. Dalsˇ´ım z proble´mu˚ je zabezpecˇenı´ sklepnı´ch prostoru˚. Sama si vsˇak chva´lı´ spra´vce jejich vchodu, ktery´ hlı´da´ vcˇasne´ placenı´ na´jemne´ho i proble´my spojene´ se spra´vou objektu. K rabova´nı´ sklepu˚ atd. ma´ podle jejı´ch informacı´ docha´zet spı´sˇe ve spodnı´ cˇa´sti sı´dlisˇteˇ. Situaci si vysveˇtluje v souvislosti s problematikou vnitrˇnı´ migrace obyvatel sı´dlisˇteˇ. V nasˇem vy´zkumu jsme se v dalsˇ´ım kroku zameˇrˇili na procesy a dra´hy lidı´ a migraci v ra´mci Litvı´nova. LOKALITA JANOV A ZˇIVOTNI´ DRA´HA PANI´ B. Informantka, panı´ B., v nasˇem vy´zkumu reprezentuje hledisko akte´ru˚ migrujı´cı´ch do lokality Janov. Panı´ B. je du˚chodkyneˇ se dveˇma dospeˇly´mi syny. Bydlı´ nynı´ v prvnı´m patrˇe panelove´ho domu v Gluckoveˇ ulici, spravovane´ho bytovy´m podnikem Krusˇnohor, v bytech, ktere´ skoupil a pronajı´mal realitnı´ podnikatel se sı´dlem na Praze 2. Panı´ B.

se do nyneˇjsˇ´ıho bytu (2+1) nasteˇhovala prˇed trˇemi meˇsı´ci (duben–cˇerven 2009), tedy azˇ po nepokojı´ch v listopadu 2008. Zpra´va o prˇ´ıtomnosti romsky´ch obyvatel v lokaliteˇ do jiste´ mı´ry vytvorˇila precedens implikujı´cı´, zˇe do lokality je mozˇne´ se steˇhovat i jakozˇto nositel romske´ identity. Na kognitivnı´ i jazykove´ rovineˇ mezi akte´ry existuje prostorova´ mapa ru˚zny´ch lokalit, do ktery´ch se je mozˇne´ jako „Rom“ v ra´mci regionu nasteˇhovat. O lokaliteˇ Janov ve vztahu k neˇkolika vchodu˚m vlastneˇny´m soukromnı´ky koluje idiom, jaka´si „reklama“, prˇedesı´lajı´cı´, zˇe „sem prˇijdete a za peˇt minut mu˚zˇete bydlet“, ktery´ byl uzˇ´ıva´n panı´ B. a ktery´ se doslechla od „lidı´ z Chomutova“, kterˇ´ı byli sami vypoveˇzeny´mi neplaticˇi. Janov prˇitahuje za´jemce o bydlenı´ pra´veˇ snadnostı´, s jakou je zde mozˇno zı´skat bydlenı´. Janov tak prˇedstavuje zna´me´ potencia´lnı´ mı´sto, kam se lze nasteˇhovat. Tato zkusˇenost je socia´lneˇ prˇeda´va´na prostrˇednictvı´m lidove´ho diskursu, ktery´ obsahuje loka´lnı´ a urba´nnı´ geografii, resp. mapu mı´st, kam se lze v ra´mci regionu nasteˇhovat. Mu˚zˇeme prˇedpokla´dat, zˇe tento diskurs se sˇ´ırˇ´ı jak po regionu, tak pronika´ i do vzda´leny´ch mı´st jako je Slovenska´ republika. Nepohybuje se pouze po rodinny´ch sı´tı´ch, ale je prˇeda´va´n i na za´kladeˇ komunikace ve verˇejne´m prostoru. Tento prostoroveˇ-residencˇnı´ diskurs je samostatny´ faktor produkujı´cı´ lokalitu a stimulujı´cı´ migraci. Panı´ B. se do sve´ho bytu nasteˇhovala prˇesneˇ tı´mto zpu˚sobem. Do lokality se panı´ B. dostala prˇi prakticke´m rˇesˇenı´ vlastnı´ho bydlenı´. Do te´ doby zˇila patna´ct let v doma´cnosti se svy´m manzˇelem v obci Lom, kde byla spokojena´. Manzˇel meˇl sta´le´ zameˇstna´nı´ a jejı´ doma´cnost byla stabilnı´. Manzˇel se vsˇak rozhodl opustit panı´ B. kvu˚li jine´ zˇeneˇ. Po rozvodu se panı´ B. se svy´mi syny nasteˇhovala do obce Louka, patrˇ´ıcı´ mezi mı´sta s vysˇsˇ´ı koncentracı´ romsky´ch obyvatel. Zde bydlela dva roky se svou sestrou a jejı´m manzˇelem v domku v by´vale´ deˇlnicke´ kolonii. Jejich na´jemnı´ dekret byl majitelem podmı´neˇn sve´pomocnou rekonstrukcı´ na vlastnı´ na´klady v pru˚beˇhu 5 let, kterou u´dajneˇ prˇekazil sˇpatny´ zdravotnı´ stav sestrˇina manzˇela a neumozˇnˇoval to ani rozpocˇet doma´cnosti. Musela se tedy z domku odsteˇhovat. Pla´novala prˇesteˇhova´nı´ do Litvı´nova, ktery´ je nejblizˇsˇ´ım veˇtsˇ´ım meˇstem. Pu˚vodneˇ se chteˇla nasteˇhovat na sı´dlisˇteˇ „ve meˇsteˇ“, tedy blı´zˇe centru, spı´sˇe nezˇ na sluzˇba´m vzda´lene´ Janovske´ sı´dlisˇteˇ. Situaci akte´rka nejprve rˇesˇila prˇes realitnı´ kancela´rˇ Sieber. Financˇnı´ podmı´nky vsˇak byly nad jejı´ mozˇnosti. Meˇla slozˇit 18 tisı´c, zaplatit akontaci a zaplatit jeden na´jem doprˇedu. Byt v Janoveˇ s prˇedplacenı´m trˇech meˇsı´cu˚ na´jemne´ho (27 tisı´c) na dobu urcˇitou se stal nejschu˚dneˇjsˇ´ım rˇesˇenı´m. Za prona´jem platı´ realitnı´mu vlastnı´kovi meˇsı´cˇneˇ 9 000 Kcˇ. Avsˇak standardnı´ na´jemne´ v jiny´ch vchodech ve vlastnictvı´ Krusˇnohoru se pohybuje okolo 4 500 – 6 000 Kcˇ za ekvivalentnı´ byt. Dosud je realitnı´ vlastnı´k nenahla´sil spra´vcovske´ firmeˇ Krusˇnohor, ktere´ za neprˇihla´sˇene´ na´jemnı´ky ucha´zı´ zisk i vytva´rˇ´ı nesrovnalosti v platba´ch za energie. V dobeˇ nasˇeho vy´zkumu se panı´ B. pokousˇela o pronajmutı´ bytu v ulici U bı´le´ho sloupu, u´dajneˇ v domeˇ, a nikoli na ubytovneˇ Bı´ly´ sloup.

´ LNI´ PAST TOSˇNER M., ET AL.: MATERIA

Situace panı´ B. je da´na rozvrzˇenı´m hmotny´ch vztahu˚, jak bylo popsa´no vy´sˇe, nebot’ nenı´ vlastnı´kem zˇa´dne´ho bytu. O bydlisˇteˇ v Lomu prˇisˇla po rozvodu a nasteˇhovala se ke sve´ sestrˇe do obce Louka, odkud sed musela da´le steˇhovat. Bytova´ situace na sı´dlisˇti Janov se protnula s potrˇebou bydlenı´ rodiny panı´ B. Byt jı´ tehdy nabı´dl soukromy´ majitel, opra´vneˇny´ k obchodu s realitami, ktery´ vytva´rˇ´ı situaci kra´tkodoby´ch na´jemnı´ch vztahu˚ podobny´ch te´meˇrˇ hotelovy´m sluzˇba´m pro mobilnı´ doma´cnosti. Svu˚j pobyt v Janoveˇ cha´pou cˇlenove´ doma´cnosti panı´ B. jako provizornı´. Zatı´m do bytu nenasteˇhovali vsˇechen na´bytek. Zbyly´ na´bytek, ktery´m disponujı´, majı´ jesˇteˇ ulozˇen v by´vale´m bydlisˇti. Oby´vacı´ pokoj byl uklizen a vybaven sedacˇkou, stolkem, DVD prˇehra´vacˇem a novy´m LCD televizorem. Spotrˇebnı´ zbozˇ´ı je porˇ´ızeno na spla´tky. Doma´cnost disponuje vlastnictvı´m urcˇity´ch spotrˇebnı´ch veˇcı´ cˇasto dı´ky platebnı´ neschopnosti pouze po prˇechodnou dobu. Avsˇak uvedene´ artikly prˇedstavujı´ u´strˇednı´ vy´bavu mnoha prˇechodny´ch doma´cnostı´. Veˇci zde majı´ symbolicky´ rozmeˇr. Jedna´ se te´meˇrˇ o prˇedepsany´ materia´lnı´ dispozitiv. Do lokality prˇisˇla panı´ B. se svy´mi dveˇma syny, z nichzˇ jeden je nynı´ lega´lneˇ ve zkusˇebnı´ dobeˇ u zameˇstnavatele ve firmeˇ lisujı´cı´ plasty a ma´ prˇ´ıjem kolem 1 –16 000 Kcˇ. Pracovnı´ smlouvu ma´ na dobu urcˇitou a vyhlı´dky na trvaly´ pracovnı´ pomeˇr nema´ jiste´. Prˇ´ıjem doma´cnosti se skla´da´ z jeho platu, socia´lnı´ch da´vek nezameˇstnane´ho bratra a du˚chodu panı´ B. V lokaliteˇ jsou novı´, s niky´m se zde neznajı´. Poznali pouze pa´r sousedu˚, s nimizˇ majı´ bezkonfliktnı´ vztahy. Vsˇimli si take´ rodiny s mnoha deˇtmi, ktere´ poseda´valy hladove´ na chodbeˇ. Panı´ B. si nasˇla v domeˇ dveˇ prˇa´telske´ sousedky, jednu starsˇ´ı Romku z prˇ´ızemı´ a jednu neromku (gadzˇi) z hornı´ho patra. I kdyzˇ jsou ostatnı´mi identifikova´ni jako cˇlenove´ „romske´ komunity“, cı´tı´ se zde jako cizinci. Panı´ B. se vecˇer po setmeˇnı´ bojı´ vycha´zet na ulici nebo obstarat nutne´ na´kupy. Nejle´pe se cı´tı´ doma. Cˇlenove´ doma´cnosti podle svy´ch slov nezapadajı´ mezi starousedle´ romske´ obyvatele. Nemajı´ v lokaliteˇ zˇa´dne´ prˇ´ıbuzne´ ani vy´znamne´ prˇa´telske´ vazby. Vu˚cˇi ostatnı´m Romu˚m cı´tı´ jazykovou barie´ru. V doma´cnosti uzˇ´ıvajı´ hovorovou cˇesˇtinu mı´rneˇ zabarvenou etnolektem. Romsˇtinu neovla´dajı´ a ani prˇ´ılisˇ nerozumı´ komunikaci romsky´ch sousedu˚. V prakticke´m ohledu nenı´ mezi noveˇ prˇ´ıchozı´mi a starousedly´mi Romy zˇa´dna´ vazba. „Cika´ni“ sice pro zu´cˇastneˇne´ strany prˇedstavujı´ jiste´ pomyslne´ etnicke´ spolecˇenstvı´, avsˇak sdı´lenı´ te´to kategorie neimplikuje rea´lne´ spolecˇenske´ vazby a spolupra´ci. Diference mezi jednotlivy´mi romsky´mi doma´cnostmi jsou cˇasto vyjadrˇova´ny prostrˇednictvı´m hodnotoveˇ zameˇrˇeny´ch prˇ´ıbeˇhu˚. Panı´ B. povazˇuje svou doma´cnost za „jinou nezˇ ostatnı´“. Odvola´va´ se na rodinnou tradici, ve ktere´ vyrostla, a ktera´ ji naucˇila hospodarˇit. Prˇedkove´ panı´ B. totizˇ u´dajneˇ na Slovensku vedli male´ hospoda´rˇstvı´ (gazdovali), chovali mensˇ´ı pocˇet skotu a doma´cı´ch zvı´rˇat. Prˇed odchodem do Cˇech v 70. letech prodali hospoda´rˇstvı´ a penı´ze vyuzˇili na nutne´ vy´daje na steˇhova´nı´. O neˇktery´ch doma´cnostech prohlasˇuje, zˇe sve´ prostrˇedky zbytecˇneˇ

13

utratı´ a nestarajı´ se, co bude da´l. Ona se naopak snazˇ´ı mı´t svou situaci pod kontrolou. Termı´novane´ na´jemnı´ vztahy vsˇak zakla´dajı´ specificky´ zpu˚sob bydlenı´ i zpu˚sob zˇivota. V dobeˇ na´vsˇteˇvy na´jemce hodlal prˇesunout panı´ B. do jine´ho zasˇle´ho bytu pote´, co oby´vany´ byt vymalovali a vybavili vlastnı´ kuchynˇskou linkou. Na´jemnı´ vztah se jevil jako nestabilnı´, proto panı´ B. kontaktovala pra´vnı´ho poradce z o.s. Spolecˇny´ zˇivot, aby se smluvneˇ zajistila vu˚cˇi na´jemci. Prˇesto doma´cnost setrva´va´ v jiste´m provizoriu s vyhlı´dkou steˇhova´nı´ do Litvı´nova, mimo specifickou lokalitu.11 Panı´ B. jedna´ pod urcˇity´m struktura´lnı´m tlakem, a za´rovenˇ hleda´ vlastnı´ optima´lnı´ rˇesˇenı´. V antropologii jsou obdobne´ prˇ´ıklady strukturou podminˇovane´ho za´meˇrne´ho jedna´nı´ konceptualizova´ny v pojmu agency. Panı´ B. se nasteˇhovala azˇ po strˇetech s radika´ly v listopadu 2008. Ona sama by chteˇla idea´lneˇ bydlet v neˇjake´ me´neˇ stigmatizovane´ lokaliteˇ Litvı´nova, kde by se nemusela ba´t, zˇe nebude cˇelit nebezpecˇ´ı poulicˇnı´ kriminality. Strach z kriminality se vsˇak nemusı´ rovnat rea´lne´ mı´rˇe pocˇtu obeˇtı´ (viktimizace). Prˇi ota´zce, s jakou kriminalitou se setkala, popsala situaci, kdy ji malı´ kluci vzali ve vy´tahu z na´kupnı´ tasˇky neˇjake´ potraviny. V silneˇjsˇ´ım smyslu se panı´ B. v lokaliteˇ s fyzicky´m na´silı´m nesetkala. Zajı´ma´ se pouze o rˇesˇenı´ vlastnı´ bytove´ situace. Drzˇ´ı svou rodinu izolovanou a nesdı´lı´ v lokaliteˇ skupinove´ za´jmy ani konflikty. Jejı´ zameˇstnany´ syn spı´sˇe zˇije vyrˇizova´nı´m pracovnı´ch smluv a usiluje o stabilizaci svy´ch pracovnı´ch vztahu˚ na nestabilnı´m pracovnı´m trhu. VNITRˇNI´ MIGRACE V JANOVEˇ: INTERNI´ FORMA SEGREGACE A GENTRIFIKACE

K vnitrˇnı´ migraci se na´m podarˇilo zı´skat materia´ly z meˇstske´ho u´rˇadu, ktery´ monitoruje pohyb obyvatel na za´kladeˇ prˇihla´sˇenı´ k pobytu. Vyvozova´nı´ za´veˇru˚ a teoriı´ z teˇchto materia´lu˚ je pouze prˇiblizˇne´, jelikozˇ dodana´ cˇ´ısla jsou za rok 2008, a za druhe´ (pro na´sˇ vy´zkum za´vazˇneˇjsˇ´ı) se jedna´ pouze o registrovanou migraci. Tudı´zˇ velkou cˇa´st migracˇnı´ch procesu˚ v ra´mci Janova, potazˇmo v cele´m Litvı´noveˇ, budeme nuceni spı´sˇe odhadovat podle zjisˇteˇny´ch dat prˇ´ımo z tere´nu, ktera´ nema´me prˇesneˇji cˇ´ıselneˇ vyja´drˇene´. Prˇesto stojı´ za pozornost take´ pa´r zajı´mavy´ch zobecneˇnı´, zı´skany´ch z dostupny´ch cˇ´ıselneˇ vyja´drˇeny´ch dat. V Litvı´noveˇ jako celku docha´zı´ ke steˇhova´va´nı´ z lukrativnı´ lokality na´meˇstı´ Mı´ru na sı´dlisˇteˇ Janov. Podobny´ fakt se va´zˇe take´ k ulici Mostecka´, ze ktere´ smeˇrˇuje velke´ mnozˇstvı´ obyvatel do janovske´ho sı´dlisˇteˇ. Cˇetnost prˇesunu˚ vsˇak ukazuje, zˇe se nejedna´ jen o pouhou na´hodu. Urcˇujı´cı´ bude, zda majiteli bytu˚ budou sami na´jemnı´ci, ale spı´sˇe se prˇikla´nı´me k varianteˇ vlastnictvı´ bytove´ho druzˇstva a opeˇt mozˇne´ho manipulativnı´ho vysteˇhova´va´nı´. Situaci v konkre´tnı´ch domech se na´m beˇhem nasˇeho vy´zkumu nepodarˇilo zjistit. 11 Doma ´ cnost panı´ B. se ustavila jako sveˇt lidı´ a veˇcı´ prˇipraveny´ch k pohybu mezi mı´sty, vzorec, ktery´ navrhujeme oznacˇit jako flexibilnı´ bydlenı´. Panı´ B. jedna´ pod urcˇity´m tlakem, a za´rovenˇ hleda´ vlastnı´ optima´lnı´ rˇesˇenı´.

14

ANTROPOWEBZIN 1/2010

Velke´, ne vsˇak prˇekvapive´ cˇ´ıslo v tabulce o nejvysˇsˇ´ı imigraci, zasta´va´ Domov du˚chodcu˚. Nesteˇhujı´ se sem pouze starsˇ´ı lide´ zˇijı´cı´ v Janoveˇ, ale seniorˇi z cele´ho meˇsta. Obecneˇ intenzivnı´ migrace probı´ha´ v ulicı´ch Gluckova a Lucˇnı´, cozˇ koresponduje s na´mi zjisˇteˇny´mi daty v tere´nu. Ulice Gluckova je na seznamu nejproblematicˇteˇjsˇ´ıch ulic lokality a va´zˇe se k nı´ vysoka´ frekvence steˇhova´nı´. Podarˇilo se na´m zjistit, zˇe minima´lneˇ ve dvou vchodech jsou vlastneˇny byty soukromnı´ky, kterˇ´ı zde provozujı´ kra´tkodobe´ nestandardnı´ na´jemnı´ vztahy. Zjistili jsme, zˇe na´jmy bytu 3+1 mohou cˇinit 9 – 10 000 Kcˇ, na meˇsı´c, cozˇ je relativneˇ vı´ce, nezˇ platı´ cˇlenove´ druzˇstva. Cˇa´stka prˇitom nezahrnuje sluzˇby a elektrˇinu. V praxi jsou smlouvy podepisova´ny na dobu urcˇitou, veˇtsˇinou na 3 meˇsı´ce, a po jejı´m uplynutı´ realitnı´ vlastnı´ci na´jemnı´ky bez vy´jimky vysteˇhujı´, acˇkoliv by meˇli za´jem o prodlouzˇenı´ smlouvy. Pra´veˇ tato praxe je steˇzˇejnı´m proble´mem cirkulace obyvatel na sı´dlisˇti. Pokud se sta´le budou zneuzˇ´ıvat pra´vneˇ nevzdeˇlanı´ jedinci realitnı´mi spekulanty nebo cˇisteˇ jen majiteli touzˇ´ıcı´mi po maximalizaci na´jemnı´ho zisku, situace na sı´dlisˇti se bude nada´le zhorsˇovat. Ma´lokdo by v takove´ situaci meˇl motivaci ke „zvelebova´nı´ trˇ´ımeˇsı´cˇnı´ ubytovny“. Naproti tomu Lucˇnı´ je pomeˇrneˇ cˇerstvou migracˇnı´ zo´nou. Do te´to ulice se steˇhujı´ vy´hradneˇ na´jemnı´ci z Janova. Cˇilou migraci v Gluckoveˇ ulici doplnˇujı´ i cˇaste´ prˇesuny v ulicı´ch Jirˇetı´nska´ a Trˇebusˇicka´. Podstatneˇ me´neˇ prˇesunu˚ je potom v Albrechticke´ ulici. Tento vy´cˇet ulic obsahuje vesmeˇs vsˇechny bloky, ktere´ jsou obecneˇ vnı´mane´ jako nejproble´moveˇjsˇ´ı. Pra´veˇ v teˇchto blocı´ch bude rea´lna´ migrace mnohem veˇtsˇ´ı, nezˇ uva´dı´ cˇ´ıselna´ data. Byty se zde nacha´zejı´ v nevyhovujı´cı´m stavu a obecneˇ se cela´ tato mikrolokalita vyznacˇuje hlucˇny´m a rusˇny´m dennı´m i nocˇnı´m zˇivotem. Noveˇ prˇ´ıchozı´mi obyvateli jsou vsˇak veˇtsˇinou prˇisteˇhovalci z okolnı´ch, ale i vzda´leneˇjsˇ´ıch meˇst, kde jsou zatı´zˇeni dluhy a Janov se pro neˇ tak (dı´ky vy´sˇe zmı´neˇne´ praxi kra´tkodoby´ch prona´jmu˚) sta´va´ jediny´m prˇ´ıstupny´m mı´stem k bydlenı´, avsˇak jen docˇasny´m. Celkem velky´ imigracˇnı´ proces smeˇrˇuje take´ do ulice Kopistska´, ktera´ je povazˇova´na za klidnou, „slusˇnou“ cˇa´st janovske´ho sı´dlisˇteˇ, jezˇ navazuje na cˇtvrt’ s rodinny´mi domky. SOUVISLOST JANOVA A DALSˇ´ICH SEGREGOVANY´CH LOKALIT VE MEˇSTEˇ

Prˇi sledova´nı´ drah mezi lokalitami, ktere´ majı´ vazbu s janovskou lokalitou, jsme se zameˇrˇili na prˇedpokla´dana´ mı´sta, kam jsou vysteˇhova´va´ni dluzˇne´ osoby po exekuci. V ra´mci sledova´nı´ akte´rsky´ch drah v Litvı´noveˇ jsme tedy monitorovali mozˇne´ prˇesidlova´nı´ dluzˇnı´ku˚ do Ubytovny neprˇizpu˚sobivy´ch obcˇanu˚ (UNO) a take´ jsme se zameˇrˇili na ubytovnu Bı´ly´ sloup. Proti vsˇem prˇedpokladu˚m v teˇchto datech nale´za´me i urcˇite´ mnozˇstvı´ klientu˚ z Ubytovny neprˇizpu˚sobivy´ch obcˇanu˚ a ubytovnu Bı´ly´ sloup, kterˇ´ı odtamtud mı´rˇ´ı zpeˇt do „norma´lnı´ “ bytove´ situace, tedy do janovsky´ch bytu˚. Mu˚zˇe se samozrˇejmeˇ jednat o pouhou vy´jimku potvrzujı´cı´

pravidlo, je vsˇak mozˇne´, zˇe prˇedpokla´dana´ jednosmeˇrna´ dra´ha propadu z Janova na Ubytovnu neprˇizpu˚sobivy´ch obcˇanu˚ nenı´ obecneˇ platna´. Socioklub uva´dı´, zˇe existuje teˇsne´ propojenı´ situace v Janoveˇ se situacı´ na ubytovneˇ UNO, jelikozˇ naprosta´ veˇtsˇina rodin bydlı´cı´ch na UNU ma´ prˇedchozı´ zkusˇenost s bydlenı´m v Janoveˇ. Z informacı´, ktere´ jsme zjistili v pru˚beˇhu vy´zkumu, plyne, zˇe migrace na dra´ze Janov – Bı´ly´ sloup – UNO se vyskytuje pouze v neˇkolika prˇ´ıpadech. To, co ma´ Janov a UNO spolecˇne´, je oznacˇenı´ pojmem socia´lneˇ vyloucˇene´ lokality. V media´lnı´m a politicke´m diskursu je UNO pojı´ma´na jako socia´lneˇ vyloucˇena´ lokalita stejny´m zpu˚sobem jako sı´dlisˇteˇ Janov a ubytovna Bı´ly´ sloup. Nelze poprˇ´ıt, zˇe se ve vsˇech lokalita´ch vyskytujı´ spolecˇne´ prvky odkazujı´cı´ k socia´lnı´mu vyloucˇenı´, jako naprˇ. nezameˇstnanost cˇi nı´zke´ vzdeˇla´nı´ obyvatel. Podoba a mı´ra socia´lnı´ho vyloucˇenı´ lidı´ zˇijı´cı´ch na UNU je vsˇak znacˇneˇ odlisˇna´ od obyvatel Janova. Aplikace zastrˇesˇujı´cı´ koncepce socia´lnı´ho vyloucˇenı´ v media´lneˇ-politicke´m diskursu na tak odlisˇne´ prˇ´ıpady je nejen zava´deˇjı´cı´, ale i problematicka´. Media´lnı´ reprezentace Janova bude zdu˚raznˇovat parametry socia´lneˇ vyloucˇene´ lokality, takzˇe Janov bude zobrazova´n podobneˇ jako naprˇ. UNO nebo Cha´nov, tam je vsˇak situace odlisˇna´ a „tı´zˇiveˇjsˇ´ı “. Vznika´ obraz Janova, kde je proble´m zvelicˇeny´. Uzˇitı´ koncepce socia´lnı´ho vyloucˇenı´ za´rovenˇ umozˇnˇuje skutecˇny´ proble´m zastı´rat. Takova´to reprezentace vyvola´va´ fakt, zˇe socia´lnı´ vyloucˇenı´ je cha´pa´no jako prˇ´ıcˇina, a ne du˚sledek proble´mu. V media´lnı´ reprezentaci je koncepce socia´lnı´ho vyloucˇenı´ vyuzˇ´ıva´na v politicke´m diskursu. Vznikajı´ programy a projekty, zameˇrˇene´ na integraci socia´lneˇ vyloucˇeny´ch osob. Lide´, kterˇ´ı jsou skutecˇneˇ socia´lneˇ vyloucˇenı´, jsou vsˇak prakticky´mi opatrˇenı´mi politicko-ekonomicky´ch slozˇek rˇ´ıdicı´ho syste´mu vycˇlenˇova´ny. Pokud mı´ra vyloucˇenı´ neˇktery´ch lidı´ prˇesa´hne urcˇite´ meze ve vı´ce rovina´ch, nezby´va´ jim nezˇ se prˇesteˇhovat na UNO, kde docha´zı´ k segregaci a izolaci. UBYTOVNA NEPRˇIZPU˚SOBIVY´CH OBCˇANU˚ – (LOKALITA II.) Ubytovna pro neprˇizpu˚sobive´ obcˇany (UNO) je podle indiciı´ nejhorsˇ´ım mozˇny´m mı´stem, kam se obyvatele´ z Litvı´nova – Janova mohou dostat. Nacha´zı´ v lokaliteˇ V dolı´ku, zhruba 3 km od centra a 1,5 km od okraje Litvı´nova. Tato lokalita je tedy vyloucˇena´ nejen socia´lneˇ, ale take´ prostoroveˇ. Komplex ubytovny je tvorˇen neˇkolika prˇ´ızemnı´mi budovami a je obklopen lesı´kem. V blı´zke´m okolı´ nenı´ zˇa´dna´ za´stavba ani veˇtsˇ´ı verˇejna´ komunikace. Spojenı´ s infrastrukturou meˇsta zajisˇt’uje jedina´ cesta, ktera´ vede od UNA k supermarketu Lidl. Tento supermarket je vzda´len cca 15 minut chu˚ze a je nejblizˇsˇ´ı dostupnou sluzˇbou. Ubytovna je majetkem meˇsta, spravuje ji meˇstska´ policie. Hlı´da´nı´m objektu jsou poveˇrˇeni civilnı´ zameˇstnanci, kterˇ´ı jsou v objektu ubytovny v pracovnı´ dobeˇ prˇ´ıtomni a zasta´vajı´ funkce vra´tne´ho a spra´vce: vybı´rajı´ na´jemne´, starajı´ se o provoz ubytovny a prova´dı´ kontroly obyvatel.

´ LNI´ PAST TOSˇNER M., ET AL.: MATERIA

V prˇ´ıpadeˇ potrˇeby mu˚zˇe spra´vce pomocı´ vysı´lacˇky prˇivolat posily se psy. Na´jemne´ za dvoupokojovy´ byt se socia´lnı´m zarˇ´ızenı´m cˇinı´ 5 600 Kcˇ meˇsı´cˇneˇ. Za kazˇde´ dı´teˇ se platı´ 300 Kcˇ meˇsı´cˇneˇ navı´c. Byty jsou situova´ny v blocı´ch mimo hlavnı´ budovu. V hlavnı´m bloku je na´jemne´ nizˇsˇ´ı. Byty jsou zde jednopokojove´, socia´lnı´ zarˇ´ızenı´ je spolecˇne´ a rodiny si varˇ´ı na varˇicˇ´ıch v pokoji nebo ve sprcha´ch. Jedna z mı´stnostı´ v te´to budoveˇ slouzˇ´ı jako azyl, kde se platı´ 30,- Kcˇ na noc. Dlouhodobı´ obyvatele´ zde majı´ nahla´sˇen trvaly´ pobyt, avsˇak smlouva je s nimi uzavı´ra´na pouze na dobu urcˇitou. Na´jemne´ platı´ vsˇichni. Pokud nezaplatı´, jsou vysteˇhova´ni. Doma´cnosti podle spra´vce cˇasto nezaplatı´ vodu a elektrˇinu, kterou principia´lneˇ platit nemusı´, ale energie jsou jim odpojeny. Socia´lnı´ charakteristiky a socia´lnı´ pozice jednotlivy´ch obyvatel UNA jsou si azˇ na vy´jimky velmi podobne´. V Janoveˇ je vysˇsˇ´ı mı´ra diferenciace, ktera´ se projevuje v rovina´ch ekonomicke´ho, socia´lnı´ho i kulturnı´ho kapita´lu. Na UNU jsou oproti tomu dveˇ skupiny lidı´. Tou prvnı´ jsou vy´jimky, ktere´ se odlisˇujı´ od ostatnı´ch. Prakticky jsou to dveˇ doma´cnosti, ktere´ majı´ vlastnı´ prˇ´ıvod elektrˇiny a plynu, deˇti posı´lajı´ do sˇkoly a jejich vzdeˇla´nı´ povazˇujı´ rodicˇe za du˚lezˇite´. Druhou skupinu tvorˇ´ı ti ostatnı´. Souhrn vsˇech druhu˚ kapita´lu by se dal zna´zornit do bodu nula, protozˇe satelit stejneˇ majı´ vsˇichni. Tyto dva faktory pu˚sobı´ spolecˇneˇ, a tı´m vy´razneˇ zvysˇujı´ mı´ru vyloucˇenı´. Socia´lnı´ a adaptacˇnı´ strategie teˇchto lidı´ pak promeˇnˇujı´ celkovy´ charakter socia´lnı´ho vyloucˇenı´. Spra´vce na´s informoval o dalsˇ´ım projektu, ktery´ se pla´nuje v budoucnosti. Ubytovna Bı´ly´ sloup, kde jsou koncentrova´ni lide´ s vysokou mı´rou socia´lnı´ho vyloucˇenı´, se u´dajneˇ bude bourat. Soucˇasny´ objekt UNA by meˇl by´t rozsˇ´ırˇen o dalsˇ´ı budovy, kde bude teˇmto lidem nabı´dnuto na´hradnı´ ubytova´nı´, ktere´ pro neˇ bude jedinou mozˇnostı´ bydlenı´. Charakter ubytovny hezky dokresluje i vnı´ma´nı´ lokality ostatnı´mi obyvateli Litvı´nova. Prˇezdı´va´ se jı´ Havranı´ doupeˇ. Napeˇtı´ a proble´my pry´ ale nevznikajı´. „Tady to nikomu nevadı´, nenı´ to na ocˇ´ıch, je to schovany´,“ doda´va´ spra´vce. B´ILY´ SLOUP – (LOKALITA III.) Ubytovna Bı´ly´ sloup se nenacha´zı´ v prostorove´m vyloucˇenı´ jako UNO, ale v zahra´dka´rˇske´ oblasti blı´zˇe meˇstske´mu centru. Pu˚vodneˇ byla spravova´na Spra´vou domu˚ s.r.o., pozdeˇji Spra´va domu˚ Litvı´nov (SDL). Mezi samotny´mi obyvateli ubytovny i cele´ho meˇsta Litvı´nov je tato organizace zna´ma´ pod na´zvem „domovka“. Zameˇstnanci domovky spravovali ubytovnu, kde i prˇ´ımo bydleli. Mezi na´jemnı´ky meˇli jistou da´vku autority, doka´zali zrˇ´ıdit porˇa´dek, nicme´neˇ se za´rovenˇ stali jaky´misi samovla´dci cele´ ubytovny a z te´to pozice teˇzˇili jak socia´lnı´, tak zejme´na financˇnı´ vy´hody. To byl podle pana Jelı´nka hlavnı´ du˚vod pro zrusˇenı´ SDL a na´sledne´ prˇevedenı´ Bı´le´ho sloupu pod spra´vu meˇsta v roce 1994. Meˇsto stanovilo vy´sˇi na´jmu na 3 600 Kcˇ/os.; 5 000 Kcˇ/ 2 os., a za kazˇdou

15

dalsˇ´ı osobu 1 500 Kcˇ navı´c. Co se ty´cˇe dalsˇ´ıch sluzˇeb, voda a elektrˇina se platı´ pausˇa´lneˇ, prˇecˇerpane´ mnozˇstvı´ dopla´cı´ meˇsto. Teprve na jarˇe tohoto roku byly zavedeny hodiny na elektrˇinu pro jednotlive´ doma´cnosti. Obyvatele´ ubytovny si neusta´le steˇzˇovali na cˇa´stku, kterou musı´ kazˇdy´ meˇsı´c dopla´cet na energiı´ch, nicme´neˇ po zjisˇteˇnı´ oficia´lnı´ch informacı´ o platba´ch je zrˇejme´, zˇe vznikajı´cı´ dluhy nepocha´zejı´ z rozpocˇ´ıta´va´nı´ prˇeplatku˚ mezi vsˇechny na´jemnı´ky, ale z neplacenı´ vlastnı´ch pausˇa´lnı´ch cˇa´stek za energie, poprˇ´ıpadeˇ za na´jem. Ubytovna je tvorˇena 6 podlouhly´mi domy, z nichzˇ v soucˇasne´ dobeˇ fungujı´ pouze dva, trˇetı´ je prˇipraven jako rezerva pro docˇasne´ bydlenı´ prˇi nenada´le´ uda´losti. Zby´vajı´cı´ trˇi domy jsou urcˇeny k likvidaci. Podle oficia´lnı´ch mı´st jsou v dezola´tnı´m stavu, a navı´c popta´vka po bydlenı´ na Bı´le´m sloupu nenı´ u´dajneˇ tak vysoka´. Jeden z funkcˇnı´ch domu˚ je povazˇova´n za privilegovaneˇjsˇ´ı uzˇ jenom proto, zˇe je usporˇa´da´n do jednotlivy´ch bytu˚ 1+1. Bydlı´ zde ti „slusˇneˇjsˇ´ı a bezproble´moveˇjsˇ´ı “, tedy ti, co nemajı´ dluhy, a me´neˇ pocˇetne´ rodiny. V praxi by se spı´sˇe meˇlo hovorˇit o na´jemnı´cı´ch s lepsˇ´ımi kontakty. Bydlı´ zde lide´, kterˇ´ı by veˇtsˇinou mohli dovolit bydlet „norma´lneˇ“. Je tedy zrˇejme´, zˇe ubytova´nı´ na Bı´le´m sloupu jim musı´ prˇina´sˇet urcˇite´ vy´hody. Na´jemnı´ci tvrdili, zˇe sehnat byt v Litvı´noveˇ je te´meˇrˇ nemozˇne´, zˇe na´jmy jsou prˇ´ılisˇ vysoke´ nebo se odvola´vajı´ na diskriminacˇnı´ tendence majitelu˚ bytu˚. Prˇi konkre´tneˇjsˇ´ıch dotazech vsˇak vysˇlo najevo, zˇe vlastnı´ aktivitu v sha´neˇnı´ jine´ho bydlenı´ te´meˇrˇ nevyvı´jı´, cozˇ na´s opeˇt vede k mysˇlence panujı´cı´ch vy´hod. Ota´zkou zu˚sta´va´ jaky´ch. Mozˇne´ je, zˇe i prˇes neusta´le´ steˇzˇova´nı´ si na neza´jem meˇsta vu˚cˇi na´jemnı´ku˚m, jsou obyvatele´ ubytovny pod „ochranou“ meˇsta v tom smyslu, zˇe platı´ jizˇ zmı´neˇne´ prˇecˇerpane´ energie; Odbor socia´lnı´ch veˇcı´ prˇispı´va´ po zhodnocenı´ zˇa´dosti na´jemnı´ku˚ na na´bytek a jine´ doma´cı´ potrˇeby; do ubytovny docha´zı´ pravidelneˇ charita, ktera´ poma´ha´ na´jemnı´ku˚m s formula´rˇi a smlouvami a cˇasto i humanita´rneˇ; i prˇes dluhy (pokud neprˇesa´hnou jistou mı´ru) nemu˚zˇe meˇsto na´jemnı´ky jen tak vysteˇhovat. V druhe´m domeˇ zˇijı´ „proble´move´“ a hodneˇ pocˇetne´ rodiny cˇi pouze matky s deˇtmi. Du˚m je cˇleneˇn do jednotlivy´ch pokoju˚ se spolecˇnou kuchynˇkou a socia´lnı´m zarˇ´ızenı´m. Je tu vysˇsˇ´ı migracˇnı´ frekvence, at’ smeˇrem do ubytovny UNO, nebo do lokality Janov. Na´jemnı´ci jsou lide´ zˇijı´cı´ v dlouhodobe´m zacˇarovane´m kruhu nezameˇstnanosti, dluhu˚ a lichva´rˇsky´ch pu˚jcˇek. Meˇsto jim pomocı´ ubytovny poskytuje bydlenı´ a cˇa´stecˇnou ochranu od okolnı´ho sveˇta, jak bylo vysveˇtleno vy´sˇe. ZA´VEˇR V za´veˇru zopakujme hlavnı´ zjisˇteˇnı´, ktera´ jsme formulovali v pru˚beˇhu tohoto cˇla´nku. V u´vodu jsme uka´zali, zˇe region meˇl specificky´ historicky´ a socia´lnı´ vy´voj dany´ jeho teˇzˇebnı´ povahou a historicky´m vy´vojem osı´dlenı´. V pova´lecˇne´ e´rˇe, pak nabyl formy socia´lneˇ heterogennı´ho prostrˇedı´, dı´ky rˇ´ızene´ migraci obyvatel do pru˚myslovy´ch oblastı´ by´valy´ch Sudet. Zkoumana´ lokalita byla utva´rˇena

16

v 70. a 80. letech 20. stoletı´ vcˇetneˇ vy´stavby panelovy´ch domu˚. Prˇevod vlastnictvı´ domu˚ ze sta´tu na obec v 90. letech znamenal za´teˇzˇ pro rozpocˇet meˇsta a vyu´stil v privatizaci bytove´ho fondu meˇsta Litvı´nov v roce 2005. V ra´mci privatizace bytove´ho fondu v CˇR chybeˇla za´konna´ regulace teˇchto procesu˚ i strategie podpory socia´lnı´ho bydlenı´. V du˚sledku toho privatizace bytu˚ v Litvı´noveˇ – Janoveˇ vyvolala odliv cˇa´sti ekonomicky a socia´lneˇ le´pe situovany´ch obyvatel z lokality a soucˇasneˇ migraci hu˚rˇe situovany´ch obyvatel do lokality. Beˇhem privatizace vstoupila rˇada realitnı´ch subjektu˚ na trh s byty v Janoveˇ, praktikujı´cı´ch kra´tkodobe´ na´jemnı´ vztahy cˇi spekulativnı´ transakce v souvislosti s gentrifikacı´ v jiny´ch lokalita´ch CˇR. Vy´voj situace byl umocneˇn negativnı´m vy´vojem trhu pra´ce, vyvolany´m omezenı´m teˇzˇby a u´bytkem pru˚myslovy´ch profesı´ v regionu, cozˇ vyvolalo populacˇnı´ odliv a promeˇnu slozˇenı´ obyvatelstva. V du˚sledku dosˇlo k socia´lnı´mu propadu regionu, ktery´ se nejintenzivneˇji projevil v lokaliteˇ Janov. Privatizovane´ byty ztratily vy´znamnou cˇa´st smeˇnne´ hodnoty. Vznikla tak materia´lnı´ past jak pro majitele bytu˚, kterˇ´ı by meˇli vu˚li lokalitu opustit, avsˇak jejich ekonomicka´ sı´la k tomuto procesu se v du˚sledku snı´zˇila, tak materia´lnı´ past pro socia´lneˇ a ekonomicky hu˚rˇe situovane´ obyvatele etiketizovane´ na´lepkou romske´ etnicity, kterˇ´ı v lokaliteˇ ze struktura´lnı´ch prˇ´ıcˇin nacha´zejı´ jedno z ma´la vy´chodisek pro bytovou nouzi. Etnicky stigmatizovane´ romske´ doma´cnosti z teˇchto du˚vodu˚ aktivneˇ do lokality migrujı´. Prˇesto vsˇak nevytva´rˇejı´ ani neprˇedstavujı´ funkcˇneˇ cˇi prˇ´ıbuzensky prova´zanou „romskou komunitu“ a je zde mozˇno identifikovat pouze neˇkolik ma´lo rozsˇ´ırˇeny´ch rodin. Napeˇtı´ v lokaliteˇ jednoznacˇneˇ vycha´zejı´cı´ prˇeva´zˇneˇ z ekonomicky´ch prˇ´ıcˇin naru˚stalo a kulminovalo v listopadu 2008 etnicky zabarveny´mi nepokoji organizovany´mi extre´mneˇ nacionalisticky´mi skupinami. Na za´kladeˇ nasˇeho vy´zkumu vsˇak mu˚zˇeme konstatovat, zˇe prima´rneˇ socioekonomicky´ vy´voj na sebe zpeˇtneˇ vzal ha´v etnicity v duchu naciona´lneˇ-etnicke´ho diskursu extre´mneˇ nacionalisticky´ch skupin. Obyvatele´ sı´dlisˇteˇ a meˇsta prˇeva´zˇneˇ nesdı´lejı´ tuto definici a jsou si veˇdomi ekonomicke´, politicke´ a socia´lnı´ povahy proble´mu. S extremisticky´m hnutı´m obyvatele´ sympatizovali prˇedevsˇ´ım z du˚vodu politicke´ho zviditelneˇnı´ situace a prˇ´ıslibu˚ politicke´ho rˇesˇenı´. V lednu 2009 byla lokalita prohla´sˇena oficia´lneˇ za socia´lneˇ vyloucˇenou a zı´skala prostrˇedky na socia´lnı´ programy a obnovu infrastruktury sı´dlisˇteˇ. Tyto programy nemohou by´t v principu dostatecˇny´m rˇesˇenı´m situace, avsˇak mohou by´t zmı´rneˇnı´m pocitu socia´lnı´ho propadu, protozˇe procesy, ktere´ jej zaprˇ´ıcˇinˇujı´ jimi nelze ovlivnit. Soucˇasny´ politicky´ diskurs socia´lnı´ho vyloucˇenı´ a na neˇm zalozˇene´ praxe situaci nerˇesˇ´ı a vytva´rˇ´ı specifickou a dlouhodobeˇ neudrzˇitelnou deformaci pracovnı´ho trhu. O tomto te´matu bude pojedna´no v navazujı´cı´m cˇla´nku s na´zvem Pru˚mysl socia´lnı´ho vyloucˇenı´ (Tosˇner et al. 2010b). Bylo by trˇeba hledat syste´move´ rˇesˇenı´ v oblasti socia´lnı´ politiky v oblasti bydlenı´, ktera´ by neumocnˇovala procesy socia´lneˇ-prostorove´ diferenciace. Privatizace bytove´ho fondu sta´tu, prostrˇednictvı´m obcı´ zalozˇila pro-

ANTROPOWEBZIN 1/2010

ble´m, ktery´ zbavil sta´t prostrˇedku˚ k efektivnı´mu rˇesˇenı´ obdobny´ch proble´mu˚, a v du˚sledku soukrome´ zisky jsou generova´ny na u´cˇet verˇejny´ch vy´daju˚ v socia´lnı´ sfe´rˇe. Proble´m je dle nasˇich za´veˇru˚ da´n struktura´lneˇ spolecˇny´m pu˚sobenı´m zu´cˇastneˇny´ch akte´ru˚ a nema´ jednoznacˇne´ho vinı´ka. Politicke´, ekonomicke´, trzˇnı´ a etnicke´ faktory, tak jak byly v pru˚beˇhu textu nastı´neˇny, vytva´rˇejı´ v komplexnı´m propojenı´ socia´lnı´ situaci v lokaliteˇ, kterou jsme zde metaforicky nazvali materia´lnı´ pastı´. Pokud bychom meˇli formulovat obecna´ doporucˇenı´, pak by bylo trˇeba hledat zmeˇnu usporˇa´da´nı´ jednotlivy´ch rˇa´du˚ na syste´move´ rovineˇ, ktere´ byly drˇ´ıve poneˇkud neuva´zˇeneˇ ponecha´ny „seberegulujı´cı´m“ mechanismu˚m. POUZˇITA´ LITERATURA ´ , A. 2002. Proble´my v bydlenı´ etnicky´ch mensˇin a trendy [1] BARSˇOVA k rezidencˇnı´ segregaci v Cˇeske´ republice. In: P. Vı´sˇek: Romove´ ve meˇsteˇ. Socioklub: Praha, s. 5 – 29. ˇ AD 2009. ´R [2] CˇESKY´ STATITSTICKY´ U Dostupne´ z http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/litvinov demo casova rada 1999 2008/$File/401809265.pdf. Vyhleda´no 4. 12. 2009. [3] MARCUS, G. E. 1995. Ethnography in/of the World System: The Emergence of Multi-Sited Ethnography. Annual Review of Anthropology, 24, s. 95–117. ´ N 2008. [4] INTEGROVANY´ PLA Dostupne´ z http://www.mulitvinov.cz/vismo/zobraz dok.asp?id org =8604&id ktg=53071. Vyhleda´no 28. 2. 2009. ˇ AD 2009: PPT prezentace poskytnuta´ meˇstsky´m ´R [5] MEˇSTSKY´ U u´rˇadem. Autor: mı´stostarosta M. Klika. [6] OSADNI´ VY´BOR 2009. Dostupne´ z //www.litvinovjanov.websnadno.cz/Osadni vybor pro Janov.html. Vyhleda´no 17. 8. 2009. ´ LNI´ PAST 2009. Situacˇnı´ analy´zu socia´lneˇ vyloucˇeny´ch [7] SOCIA lokalit na u´zemı´ meˇsta Litvı´nova se zameˇrˇenı´m na sı´dlisˇteˇ Janov. 2009. Socioklub. Praha, Litvı´nov. Dostupne´ na: www.socialnizaclenovani.cz/...litvinov/.../15-situani-analyza-soc-vyl-lokalit-nauzemi-msta-litvinova-se-zamenim-na-sidl-janov-asz-2009. [8] TOSˇNER, M. et. al. 2010b: Pru˚mysl socia´lnı´ho vyloucˇenı´. AntropoWebzin, 1/2010. ´ T, P. 2010. Na´stin media´lnı´ho diskursu o Janoveˇ: kriticko[9] VASˇA diskursivnı´ prˇ´ıstup. AntropoWebzin, 1/2010.

*Publikace textu v cˇasopise AntropoWebzin byla podporˇena v ra´mci studentske´ grantove´ souteˇzˇe ZCˇU, projekt cˇ´ıslo SGS–2010–019.