Týnecké
LISTY Měsíčník obce Velký Týnec
•
24. ročník
•
Říjen 2014
•
Cena 10 Kč,-
V. setkání Hanáků
Národopisný soubor Týnečáci se zúčastnil velkého setkání Hanáků z celé republiky v Zábřehu na Moravě.
ŘÍJNOVÝ ÚVODNÍK Velevážené čtenářky, vážení čtenáři, tak jsme se přece jen dočkali babího léta. Mohu říct, že jsem drahných let přemýšlel, proč se této části roku tak zvláštně říká. Letos jsem na to konečně přišel. Ba co víc, porozuměl. To, když se kolem mne vznášelo stříbrné vlákno pavučiny jako nějaké Boží lano. Zachytil jsem se na něm pohledem a hledal jeho začátek, na kterém jsem doufal, že uvidím odvážného pavoučka běžníka, který se takto vydal do světa. Oslnila mne modrá obloha. Modrá, bezelstná a laskavá jako oči mé babičky. Zasnil jsem se a na tváři cítil hebké doteky sluníčka. Snad jsem i zaslechl onu otázku, s kterou mne babička vítala. „Chlapče, tož jak se máš?“ Sedli jsme si ke kuchyňskému stolu a já jí všechno vypověděl. Dokázala naslouchat s klidem a mírem svých babičkovských let. Jen tím nasloucháním dokázala hladit a uklidňovat. Dnes si spousta lidí stěžuje, že je tahle otázka štve. Považují ji za frázi.
Jasně, pokud kladete někomu otázku jen ze zdvořilosti anebo jako záminku k tomu, abyste na něj vzápětí vychrlili své problémy. Je to fráze. I zeptat se je velkým uměním. Lidský život a nejen on je takových umění plný. Náš pes Ede například ovládá umění dokonale se maskovat. Pokud se mu podaří venku objevit nějakou zapáchající mršinu, tak se v ní důkladně vyválí. Se šťastným úsměvem se pak vrací domů. Je dokonale maskován. Připadá si snad skoro neviditelný. Ve svých loveckých představách se nenápadně plíží k nějakému zajíci a ten neutíká, protože si myslí: „Zase se tu po poli prochází ten zdechlý krtek.“ Ede nezaváhá ani chviličku. Skočí a skolí ho. Jako slavný lovec pak vstoupí do všech psích bájí. Vstoupit do kuchyně se mu však nepodaří. Je nemilosrdně vykoupán a rekovný sen se rozpouští pod sprchou. Je cítit opět jako normální pes. Při další procházce a objevu nějaké vhodné
mršiny se však situace opakuje. Dlouho jsme si doma nad tím lámali hlavu, jak ho to odnaučit. Až přišel spásný nápad. V bajkách se přece vlk převléká do roucha beránčího, aby pak mohl nenápadně ulovit nějakou ovečku. Umožníme tedy to samé našemu Edemu. Máme doma ekologický lanolinový přípravek na čištění kožešin. Ten na něj nanášíme. Navíc lanolín prý odpuzuje klíšťata i blechy. Ovce žádnými z těchto parazitů netrpí. Spokojenost teď vládne na obou stranách. Ede na procházkách pobíhá maskován za ovečku a večer může s celou smečkou trávit v kuchyni. Velevážené čtenářky, vážení čtenáři, uvnitř listů se můžete seznámit s volebním programem všech tří kandidátek do obecního zastupitelstva. Vybírejte nejenom čichem, ale i rozumem. Přeji všem modré nebe a úsměv sluneční! Stanislav Denk
KOMUNÁLNÍ VOLBY 2014 10. a 11. října přehled týneckých kandidátů na str. 12 - 14
5
Pozor na podomní prodejce
17
Úřední zkoušky do zemského blázince
20
Program Moravského divadla Olomouc na říjen
Foto na první straně: M. Stacho
Starostovýma očima
2
TÝNECKÉ LISTY
DALŠÍ UDÁLOSTI
ZÁŘIJOVÉ KALENDÁRIUM
Během měsíce září pokračovaly stavby komunikace a chodníků v ulici Na Zabrání ve Vsisku, modernizace a rozšíření ČOV Velký Týnec a revitalizace centra obce Velký Týnec. Probíhala příprava pro organizace voleb do zastupitelstev obcí.
1. září
Slavnostní zahájení nového školního roku - Základní škola Milady Petřkové - 8.00 hodin 13. září
Velký Týnec Open - turnaje v tenisu a plážovém volejbale - Sportovní areál u ZŠ Milady Petřkové - KŠKS - 9.00 hodin
POČASÍ Deštivé počasí, které začalo po 10. srpnu, pokračovalo i v měsíci září. Naštěstí je neprovázely nějaké extrémní propady teplot. Snad jen na počátku poslední dekády vinou deštivého počasí a zatažené oblohy nepřesáhly denní teploty 15 stupňů. Zemědělci trošku reptali, že nemohou vjet kvůli mělkému terénu do polí a že jim část úrody shnije. I stavební akce byly negativně ovlivněny příliš deštivým po-
14. září
90 let Husova sboru ve Velkém Týnci - 9.00 hodin 19. - 20. září
Zájezd do pivovaru Dalešice - KŠKS 20. září
Vzpomínka na T. G. M.
Dne 27. září proběhl sběr velkoobjemových a nebezpečných odpadů. Dne 27. září proběhlo vítání občánků v obřadní síni obecního úřadu. Do svazku obce bylo přijato 22 novorozenců.
časí. Naštěstí všechny pod širým nebem plánované kulturní akce proběhly bez jakéhokoliv narušení. První dekáda. Noc: 14, 13, 14, 15, 13, 13, 15, 13, 14, 15. Den: 17, 17, 21, 24, 24, 26, 26, 27, 22, 24. Druhá dekáda. Noc: 14, 18, 15, 14, 15, 13, 11, 13, 13, 13. Den: 14, 22, 22, 23, 26, 24, 24, 23, 24, 24. Třetí dekáda. Noc: 13, 12, 8, 2, 9, 10, 10, 10, 7, 7. Den: 24, 14, 13, 14, 17, 17, 20, 21, 21, X.
- Hradisko - KŠKS - 14.30 hodin Stranu připravil Petr Hanuška
22. září
23. zasedání Zastupitelstva obce Velký Týnec - společenský dům - 16.30 hodin 27. září
Týnecké vinobraní - zámecké stodoly - TJ Sokol Velký Týnec - 14.00 hodin 28. září
Výstava květin, ovoce a zeleniny - společenský dům - MO ČZS - 9.00 hodin
Foto: P. Hanuška Vzpomínka na návštěvu T. G. Masaryka ve Velkém Týnci (20. září)
Obecní úřad Velký Týnec Zámecká 35, 783 72, Velký Týnec 1 Úřední hodiny pro veřejnost: pondělí a středa 7:30 – 12:00 a 13:00 – 17:30 Telefonické kontakty: Starosta obce - PhDr. Petr Hanuška Ph. D. ....................585 585 fax: 585 Místostarosta - Mgr. Stanislav Denk .............................585 Místostarosta - Jaroslav Chytil ......................................585 Sekretariát - Radka Tomečková ....................................585 Matrika, sociální věci - Oldřiška Kellerová ...................585 Stavební úřad - Ing. Jaroslav Trnečka ...........................585 Stavební záležitosti - Eva Krkošková ............................585 Účetní obce - Radana Procházková ...............................585 Správce obecního majetku - Petr Drápal .......................585 Obecní policie Velký Týnec ............................................725
391 151 391 151 151 151 151 151 151 151 151 544
495 113 506 120 119 111 115 118 114 116 112 540
Elektronické adresy:
[email protected],
[email protected] TÝNECKÉ LISTY - Měsíčník Obce Velký Týnec. Vydává Obec Velký Týnec, Zámecká 35, 783 72 Vel. Týnec 1, IČO 00299669. Ev. číslo MK ČR: E 12522. Ročník XXIV., č. 10 vyšlo v říjnu 2014. Cena výtisku 10,- Kč. Adresa redakce: Zámecká 35, 783 72, Velký Týnec, e-mail:
[email protected]. Šéfredaktor: PhDr. Petr Hanuška, Ph.D., tel. 585 151 113, e-mail:
[email protected]. Redakční rada: Ing. Marta Kypusová, Mgr. Vendula Vránová, PhDr. Pavel Pospěch, Mgr. Stanislav Denk e-mail: mistostarosta@ velkytynec.cz. Grafická úprava: Pavel Peňaška, e-mail:
[email protected]. Tisk: EPAVA, Chválkovická 5, 779 00 Olomouc. Poznámka redakce: Uveřejněné dopisy nemusí být totožné se stanoviskem redakce. Neoznačené fotografie - archiv TL nebo archiv autora.
Chcete mít
Inzerci v Týneckých listech?
Kontaktujte sekretariát OÚ Velký Týnec
[email protected] nebo 585 151 111
Starostovýma očima
TÝNECKÉ LISTY
3
SLOVO STAROSTY OBCE Vážení a milí čtenáři, čtyři roky utekly jako voda v Týnečce a Beroňce. Stojíme na prahu komunálních voleb 2014, kde si budete vybírat nové zastupitele naší obce pro následující období 2014 až 2018. Dovolte mi proto pár slov rekapitulující dění uplynulé čtyřletky. Myslím, že se ledacos dobrého podařilo. Připomeňme si mnohomiliónové akce. V místních částech Velký Týnec a Čechovice jsme dokončili výstavbu vodovodu (2010). Společně s Olomouckým krajem jsme zrekonstruovali komunikace v ulicích Na Kříbě, Grygovská a Sokolská (2011, 2012). Zcela novou tvář dostaly i chodníky, na Grygovské ulici byla postavena i cyklostezka, která se jednou prodlouží směrem až do Grygova. V ulici Sokolská byla odstraněna větší část rodinného domu č. p. 17, který zasahoval do komunikace a byl tak dlouhodobou dopravní závadou. Díky tomu se pomaličku rodí nové centrum obce - náves, která se proměňuje v nákupní, společenský i herní prostor. Napomáhá tomu i dotace z Evropské unie (2014). Čistírna odpadních vod není veřejnosti tolik na očích, ale v letošním roce zde probíhá její generální modernizace a rozšíření. Na hotové dílo se budete moci podívat již během prosince. A opět na akci čerpáme prostředky z evropských dotačních fondů. Kromě toho jsme realizovali několik „drobnějších“ akcí. Mateřská škola se dočkala zcela nové střechy (2013). Tlak na větší personální potřeby obec řešila výstavbou nové učebny ve staré škole (2012). V budově 1. stupně základní školy jsme také vyměnili okna a natřeli
fasádu (2013). Úpravou prošel i prostor před „starou“ školou, vč. nové podezdívky a výsadby zeleně (2014). Budova 2. stupně základní školy byla zateplena a zároveň byla vyměněna zbylá okna a dveře za nové plastové (2011). Z šedesátileté dámy se tak stala krásná mladice, neboť každý rok obec investuje i do modernizace vybavení jednotlivých tříd. Děti tak mohou kupříkladu využívat dvě nové jazykové učebny (2013), resp. novou učebnu výtvarné výchovy (2014). Podařilo se dostavět i šatny, záchody a sprchy u sportovní haly (2011). Prostor slouží téměř celý den, protože po skončení výuky do něj směřují desítky organizovaných i neorganizovaných malých i velkých sportovců. Týnečtí tenisté se dočkali nejen vybudování dvou antukových kurtů (2011), ale také praktického zázemí s klubovnou a posezením (2012-2014). To budou využívat i volejbalisté, neboť v našem sportovním areálu byly díky dotaci z MMR postaveny i dva kurty pro plážový volejbal (2013). Díky dotacím z MMR jsme mohli dětem pořídit nové herní prvky v týnecké společenské zahradě a na vsiském dětském hřišti (2012) a nejnověji v Čechovicích (2014), resp. vybudovat turistickou trasu Z Týnce do Týnce (2011). Jedním z oblíbených cílů domácích i přicházejících návštěvníků je i Háj Malého Noe, který jsme ve dvou etapách vysadili na kopci Hradisko (2010, 2012). Hasičům jsme v roce 2012 doplatili splátky na nové auto Mitsubishi. Hasičská zbrojnice dostala nová automatická zateplená vrata (2013). Ve Vsisku proběhla dostavba větve vodovodu v ulici Přerovská (2013),
přechodu pro chodce na frekventované křižovatce (2014), veřejného osvětlení v ulici Mezi zahradami (2013), nového chodníku v ulici Přerovská a komunikace a chodníků v ulici Na Zabrání (2014). Do nového kabátu se pomaličku obléká i společenský dům - sluší mu nová okna, natřená fasáda i osvětlení (2014). V ulici Masarykově proběhla dostavba chodníků v částech, které před lety nespadaly do rekonstrukční akce dotované Evropskou unií (2014). Nový asfaltový kabát dostala komunikace obkružující kostel Nanebevzetí Panny Marie (2014). V prodloužení ulice Boční bylo postaveno nové veřejné osvětlení. Zcela zánovně vypadá i nově rekonstruovaný Mlýnský most v Zámecké ulici (2013). Pochvalu obec dostává od návštěvníků místního hřbitova za budování chodníků a osvětlení (201314). Kompletně budeme hotovi příští rok. Nemalé finanční prostředky byly vloženy i do výkupu pozemků a zhotovení projektu cyklostezky Velký Týnec - Čechovice. Týdny nás dělí od zahájení několikrát odložené dostavby kanalizace v Čechovicích, na niž obec získala dotaci z Ministerstva zemědělství ČR. Ještě v letošním roce chceme zvládnout opravu chodníku a komunikace v ulici Zabrání ve Velkém Týnci. To jsou věci, které můžeme řadit mezi tzv. stavební. Obec však žije díky ohromné aktivitě svých obyvatel bohatým společenským, duchovním, kulturním a sportovním životem. Zastupitelstvo obce ji podpořilo finančními dotacemi, bez kterých by to v mnoha případech vůbec nešlo, a organizační pomocí. Finanční zabez-
pečení provozu mateřské a základní školy je naší povinností. Snažíme se však vedením obou institucí vycházet co nejvíce vstříc. Vážení a milí spoluobčané, dovolte mi, abych na tomto místě poděkoval i všem členům Zastupitelstva obce Velký Týnec. V jednom z předešlých čísel Týneckých listů si jeden pisatel posteskl, že zastupitelé sem nepíší, že nezná jejich názory. Víte, ne každý je „psavec“. Jako důležitější vidím jeho práci v oblasti, která mu byla svěřena. A tam si drtivá většina zastupitelů svůj čtyřletý mandát poctivě odpracovala. A to hlavní - při rozhodování o důležitých věcech byli všichni zastupitelé nesmírně uvážliví, rozumní, vždy měli na mysli výhradně zájem obce. Já sám o tom píši velmi často, ale považuji to za nesmírně důležitý faktor působení lidmi voleného orgánu. Obec se tak neutápí ve svárech ambiciózních jednotlivců či mocichtivých skupin, jak to můžete sledovat v mnoha obcích, a to i v nedaleko ležících vesnicích. Přeji naší obci jen to dobré. Postupný rozvoj směřující k dobudování moderně vypadajícího i fungujícího sídla. Svorné zastupitelstvo obce, jehož členové odloží soupeření se dnem vyhlášení výsledků komunálních voleb. Spokojené obyvatele, kteří budou na svůj domov hrdi a již se budou do něj rádi vracet. Sousedy, kteří se vždy dokáží domluvit, protože život je skutečně krátký na to, aby ho člověk promarnil malichernými spory. Přeji vám všem pevné zdraví a vyprošuji pro vás ochranu našeho Pána, ať za ním jdete, či nikoliv. Petr Hanuška
Foto: P. Hanuška Před kinem budujeme malé parkoviště
Foto: P. Hanuška Opravy chodníků v Masarykově ulici pokračují
Foto: P. Hanuška Nově zrekonstruovaný chodník v Masarykově ulici
Foto: P. Hanuška Nová výsadba zeleně před starou školou
Foto: P. Hanuška Týnecký kohút - chrlič na zámecké vyhlídce
4
Obecní servis
TÝNECKÉ LISTY
NOVÉ KNIHY Místní knihovna Velký Týnec Beletrie 1. Bloch, R.: Psycho I. 2. Brown, S.: Smrtelné nebezpečí 3. Du Maurier, D.: Juliův vzestup 4. Gerhardsen, C.: Spi, děťátko, spi 5. Hakl, E.: Hovězí kostky 6. Irving, J.: Pokud tě nenajdu
7. Kelly, C.: Zámek lásky 8. Kleypas, L.: Duhová ulice 9. Patterson, J.: Provinilé manželky 10. Pavone, Ch.: Bez domova 11. Ritter, P.: A poslední přišel kat
´ VELKY´ TYNEC
KINO
Naučná literatura 1. Lardusse: Řekni mi jak? 2. Mára, J.: To snad není život
Připravila Marta Ivančíková
Místní knihovna Čechovice
5. 6. 7. 8. 9.
George Blecher: Jsou i jiní lidé Jaroslav Kříž: Kruhy na vodě Zygmund Miloszewski: Zapletení KateSolisti-Mattelonová: Hovory se psem - Nahlédnutí do psí duše Blandie Le Calletová: Věnečky Monika Peetzová: Sedm dní bez Ása Larssonovová: Prolitá krev Willem Frederik Hermans: Už nikdy spánek Vzpomínky z životnho srdce: Mayské vesnice s předmluvou
Komedie je novým snímkem tvůrce diváckých hitů Karla Janáka, autora filmů Snowboarďáci a Rafťáci. Produkce: ČR, 100 minut, vstupné 50,- Kč
Beletrie dospělá 1. 2. 3. 4.
10 PRAVIDEL JAK SBALIT HOLKU
10. Roberta Blye - Tajemství mluvícího jaguára 11. Jean- Marie Blas de Roblès: Tam, kde jsou tygři domovem 12. Veit Heinichen: Klid mocných 13. Karolina Limrová: Dvé zrcadla 14. Josef ,,Pepson“ Snětivý: Ženy s krátkými nehty
Připravila Zuzana Denková
SLOUPEK POEZIE
10. října 18:00 hod
DĚDICTVÍ ANEB KURVASENEŘÍKÁ Pokračování známé komedie s Bolkem Polívkou v hlavní roli Produkce: ČR, 106 minut, vstupné 50,- Kč, přístupno od 12 let
17. října 19:30 hod
Film z roku 1992, jehož hlášky mezi diváky už v podstatě zlidověly, se dočkal svého pokračování. „Je škoda nepokračovat, když to tak slibně končí,“ říká samotný představitel Bohuša, herec Bolek Polívka. A stálo náročné natáčení za to? „Stálo to za to. Člověk celý den jezdí na koni a ještě mu za to dají peníze,“ zavtipkoval herec. V rolích nových postav, které vstoupily do děje, se pak objeví například Anna Polívková, Karel Heřmánek, Jitka Čvančarová či Marián Roden a chybět samozřejmě nemůže ani Kája Gott.
TÍM PODZIM ZDÁ SE MLUVIT... Antonín Sova
ZVONILKA A PIRÁTI
Tím podzim zdá se mluvit: zbarveným divokým vírem pršícího listí. Nějakým smutkem hlasu zbaveným,
Velkolepé dobrodružství o chytré víle Zarině. Rodinný. Český dabing Produkce: USA, 78 minut, vstupné 50,- Kč, přístupno od 12 let
24. října 18:00 hod
umíš-li tajně čísti. Znáš srdce mého ticho klamavé? Nelže, ba není ironické. Nuž, sáhni si naň: jak je krvavé.
Komedie o únosu nevěsty, který se dost nepovedl. Nový snímek Jana Hřebejka. Produkce: ČR, 77 minut, vstupné 50,- Kč, přístupno od 12 let
A smutné jak a lidské. Vybral Stanislav Denk
ŽIVOTNÍ JUBILEA V měsíci říjnu blahopřejeme k narozeninám 90 let pan František Grygar z V. Týnce
70 let pan Petr Baláš ze Vsiska
85 let paní Libuše Chalupová z V. Týnce pan Alois Šrámek z V. Týnce
65 let paní Markéta Kadrmasová z V. Týnce
81 let pan Josef Žádník z V. Týnce
60let paní Marie Dvořáková z V. Týnce paní Alena Horklová z V. Týnce paní Marie Melounová z V. Týnce pan Jaromír Vodička z Čechovic
80let paní Štefania Hanzelová ze Vsiska
ZAKÁZANÉ UVOLNĚNÍ
75 let pan Ladislav Zeman ze Vsiska paní Marie Křesalová ze Vsiska Všem jubilantům srdečně blahopřejeme a přejeme pevné zdraví a Boží požehnání!
31. října 19:30 hod
Podrobný program kina najdete na adrese www.velkytynec.cz na odkazu KULTURA A SPORT nebo po naskenování QR kódu. Prodej vstupenek probíhá 45 minut před začátkem filmového představení. Pokladna je otevřena po celou dobu promítání. Adresa kina: Kino Velký Týnec, Sokolská 425, Velký Týnec
Obecní policie
TÝNECKÉ LISTY
OBECNÍ POLICIE INFORMUJE Nové dopravní značení ul. Masarykova (u Ranče) V zatáčce před restaurací Ranč byla domalována žlutá nepřerušova ná čára - vodorovná dopravní značka V 12c (Zákaz zastavení).
Jak už z vodorovné dopravní značky vyplývá, je nyní v tomto úseku zcela zakázáno i pouhé zastavení vozidla. Obec Velký Týnec se rozhodla doplnit dopravní značení z důvodu nepřehlednosti zatáčky, kdy jedno nebo více stojících vozidel (přímo před restaurací) zabraňovalo ostatním řidičům v dostatečném výhledu, a tím vznikaly situace, které nejen omezovaly, ale i ohrožovaly bezpečnost silničního provozu.
Sběrný dvůr - informace (zákon 185/2001 Sb., o odpadech) § 4 odst. 1 písm. w) mimo jiné uvádí, že obec od okamžiku, kdy fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu. Proto mějte na paměti, že železný šrot a jiné další odpady, které jsou odloženy na místech k tomu určených, jsou majetkem obce. Krádeží uvedených odpadů se osoba dopouští přestupku proti majetku dle § 50 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, popřípadě při způsobené škodě nad 5.000,Kč může být osoba obviněna z trestného činu krádeže dle § 205 zákona č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník. Na tomto místě bych vás proto chtěl informovat, že sběrné místo v blízkosi
ČOV (čističky odpadních vod) ve Velkém Týnci je od 2. září 2014 monitorováno dvěma kamerami se záznamem, který má k dispozici obecní policie. Důvodem instalace nebylo pouze monitorovat protiprávní jednání, kdy se osoby dopouští krádeže, ale současně zajistit, aby se na sběrném místě udržoval pořádek a zejména potom, aby se do sběrných nádob odkládaly pouze určené odpady od fyzických osob (občanů Velkého Týnce). Nikoli odpady podnikatelů a firem, pro které není toto sběrné místo určeno a kteří musí se svými odpady nakládat dle povinností vyplývajících z již zmíněného zákona o odpadech.
Připravil Filip Raclavský
OBECNÍ POLICIE
Kontakt na obecní policii: Mgr. Filip Raclavský strážník Obecní policie Velký Týnec Pondělí od 10:00 do 17:30 (16:00 - 17:30 v kanceláři) Úterý a středa od 9:00 do 12:00 hodin tel.: 725 544 540 email:
[email protected] www.velkytynec.cz V naléhavých případech nebo při nedostupnosti obecní policie volejte prosím Policii České republiky: Tísňová linka 158 Obvodní oddělení PČR Olomouc III. 974 766 711
5
6
Obecní policie
TÝNECKÉ LISTY
TÝNECKÉ LISTY
Inzerce
7
8
Obecní servis, Inzerce
TÝNECKÉ LISTY
Rady zahrádkářům na měsíc říjen Letošní zahrádkářské výpěstky jsou sice již sklizeny, a přesto péče o zdraví rostlin pokračuje i v tomto období. Na zelinářských plochách v tuto dobu přichází v úvahu pravděpodobně již jen výsadba česneku a s ní i stále diskutovaný problém moření sadby česneku. Nejvážnějším, i když pouhým okem neviditelným škůdcem česneku kuchyňského (ale i ostatních cibulovin) je háďátko zhoubné, jehož význam v posledních několika letech opět výrazně narůstá. Zde je třeba zdůraznit, že moření sadby přípravky na bázi síry je proti tomuto škůdci neúčinné, ale je účinné proti dalšímu škůdci – roztoči vlnovníku česnekovému, jehož význam je stále podceňován. Pokud se jedná o moření sadby
proti houbovým chorobám (Rovral Aquaflo), je v každém případě vhodné, i když proti tak nebezpečným chorobám jako je fusariová nebo dokonce bílá (sklerociová) hniloba je i toto mo-
Příznaky napadení česneku háďátkem zhoubným
ření prakticky neúčinné. Proto základem pěstování zdravého česneku je používání zaručeně zdravé sadby a nepěstování česneku na plochách, které byly již někdy v minulosti zamořeny. Jak přímo z ovocných stromů, tak i pod nimi je třeba odstranit veškeré nahnilé nebo „červivé“ plody. Důležité je i odstranění „mumifikovaných“ plodů, které jsou často pevně přilehlé k větvím a které by jinak byly zdrojem infekce moniliniové spály a moniliniové hniloby v příštím roce. Vhodné je i odstranění spadaného listí, protože i to je v mnoha případech zdrojem chorob a v některých případech i škůdců v příští vegetaci. Jak toto listí, tak
i plody je možné kompostovat, ale nesmí zůstat na povrchu kompostů, ale musí být dostatečně překryty vrstvou jiného materiálu nebo zeminy.
Shluk mumifikovaných jablek
Zejména mumifikované plody meruňky jsou pevně přilehlé k větvím V poslední době se často doporučuje i tzv. asanační ošetření ovocných dřevin přípravky na bázi mědi (Champion 50 WP, Kocide 2000, Korzar, Kuprikol 50 nebo Kuprikol 250 SC), které by se mělo provádět po opadu listů nebo těsně před jejich opadem. Tímto ošetřením se např. výrazně omezuje výskyt stále častěji se vyskytujících korových nekróz peckovin i jádrovin, jejichž původcem jsou nejen některé patogenní houby, ale i bakterie, na které jsou měďnaté přípravky jediné účinné, i když ani ony ne vždy dostatečně. Ošetření je účinné i na suchou skvrnitost listů peckovin, které se však neprojevuje jen skvrnitostí a dírkovatostí listů, ale i skvrnitostí plodů a odumíráním pupenů, a to především u broskvoní. Zde navíc toto ošetření i podstatně omezuje výskyt kadeřavosti. Podobným účinným opatřením, a to zejména proti strupovitosti, je podzimní aplikace 5% močoviny na listy jabloní těsně před jejich opadem (nejlépe v době, kdy opadlo cca 95 % listů) a to jak na listy zbývající na stromech, tak na listy opadlé pod stromy. Toto ošetření je možné zopakovat i v předjaří, ale zásadně před rašením.
Korová nekróza na jabloni Protože pro zahrádkáře již nastává období relativního klidu, pro letošní rok toto okénko uzavíráme a bude-li ze strany čtenářů zájem, v trochu málo pozměněné podobě se může objevit v příštím roce. Jaroslav Rod
Obecní servis
TÝNECKÉ LISTY
Spouštíme obecní optickou síť ve Vsisku S rekonstrukcí vozovky a chodníků ulice Na Zábraní ve Vsisku přišly do této části naší obce i nejmodernější technologie pro připojení k obecnímu internetu a také kabelové TV. Pro 32 čísel popisných v ulicích Na Zábraní a Olomoucká je připraveno připojení k optické síti. Jedná se o FTTH (Fiber-to-the-home). Optické vlákno z centrály jde až do domu majitele, kde je zakončeno převodní jednotkou. Hlavní výhodou tohoto řešení je, že přerušení na jednom vlákně nebo chyba na koncové jednotce u uživatele doma neovlivní chod zbytku sítě. Obrovskou předností optické sítě před nejčastěji používanou wifi variantou je spolehlivost tohoto řešení. Dále je to pro většinu uživatelů konečné řešení. Rychlost lze totiž navyšovat poměrně jednoduchým způsobem. Závisí na koncovém převodníku u uživatele - optické bráně, zda je rozhraní 100mbit nebo už 1gbit a zda mu stačí rychlosti v limitu těchto bran. Pak se jedná jen o nastavení ze strany správce systému. Musím zde zdůraznit, že rychlosti nad 100mbit 99% všech uživatelů vůbec nevyužije. Zařízení pro zpracování takového datového toku jsou dnes sice dostupná, ale jejich pořizovací náklady jsou stále vysoké. Jedná se hlavně o počítače nebo notebooky s SSD diskem (Solid-state drive). Ti z vás, kteří používají wifi technologie už řadu let ví, jak přicházely různé vlny zrychlování wifi sítí, kterým ještě dnes není konec (2,4GHz norma, pak norma G, pak přechod na 5GHz s normou A, pak N s MiMo
celý rok 2014
technologií, teď nejnovější AC). Pokud jste chtěli držet krok, bylo nutné vždy udělat nějakou výměnu kabelu, zařízení či antény. Vždy další investice a výsledek nejistý. První klienti ze Vsiska tedy mají konečně také možnost, jako např. týnečtí z ulice Grygovská, využít připojení k nejrychlejší síti v okolí. Další informace, pokyny k připojení, přihlášku a seznam čísel popisných, kde je možné se k optické obecní síti připojit, najdete na našem webovém portále http://intranet.velkytynec.cz. Josef Schneider
Foto: J. Schneider
9
10
Obecní servis
TÝNECKÉ LISTY
Marmeláda ze zelených rajčat Dobrý den, posílám recept na naši zelenou marmeládu pro případné zájemce, kteří by si chtěli marmeládu příští rok vyrobit. Recept pochází z Bulharska, kdy tam kdysi za mlada moje babička s dědou trávili dovolenkový čas. Krmili je tím denně a moc jim to chutnalo. Nejdřív jim recept nechtěli dát, ale pak se podařilo paní domácí ukecat. Recept si nijak nezjednodušujte, hlavně nemixovat a nezapomenout povařit v octu a dát takové množství cukru jaké je psáno v receptu, ne méně. Zelená rajčátka (stejně jako zelené brambory, hlízy) obsahují jed a tím, že se vaří v octu a pak spojení cukru se solanin minimalizuje na neškodné množství (takže rozhodně nezkoušet konzumovat zelená rajčata za syrova). Marmeládu dáváme na koláče, pod posypku, i bez posypky (to jsme měli na buchtobraní) ale i mažeme na chleba, u nás prostě chutná na všem, a ve všem :) Rajčátka musí být opravdu ta zelená, nezralá, ideálně menší velikosti (než začnou mít plno šťávy a semínka).
blíček půl kila cukru, dva vanilkové cukry, nebo vanilkový lusk, ale jelikož je příliš drahý, používám většinou vanilkový cukr. Zakapat citronovou šťávou. Vaří se do změknutí a jakoby zkaramelizování cukru... marmeláda nesmí být příliš řídká. Horké plníme do skleniček. Výborná na koláče, ale našim dětem moc chutná i na chlebu. Petra Pavlíková
Koláč - klasika kynuté těsto, já dělám 1/4l mléka, 1x droždí, 100g cukru, 500g mouky (většinou mix pol+hl), 1dcl olej, 2x žloutek, špetka soli a lžíce domácího sádla. Pak jsem dala tvarohovou náplň a marmelády ze zelených rajčátek a pak klasika z červených, zralých rajčat
Recept na červenou marmeládu Potřebné přísady: 2 kg rajčat, 80 dkg cukru, 2 vanilkové cukry, 100 ml rumu, 2 Gelfixy 3:1, vrchovatá lžička kyseliny citronové Postup: dobře vyzrálá dužnatá rajčata omyjeme, necháme oschnout a nakrájíme na větší kusy. Vložíme do kastrolu a za občasného zamíchání rozvaříme. Rozvařenou hmotu umixujeme a propasírujeme přes husté síto. Vlijeme do čistého kastrolu, přidáme Gelfix rozmíchaný v zhruba 4 lžících cukru a povaříme asi 2 minuty. Přisypeme zbytek cukru a za občasného zamíchání vaříme dalších 5 - 7 minut. Odstavíme z plotýnky, vmícháme vanilkové cukry, kyselinu citronovou a rum. Plníme horké do nahřátých skleniček, uzavřeme víčkem a skleničky obrátíme dnem nahoru.
Recept na zelenou marmeládu Potřebné přísady: 1 kg zelených nezralých rajčat, 100 ml octa, voda a dále 1/2 kg cukru, 1 vanilkový lusk (případně dávám dva sáčky vanilkového cukru místo lusku), šťáva z jednoho středně velkého citronu Postup: Omyté nedozrálé - ale opravdu jen ty zelené, ideál malé rajčátka nakrájíme na kousíčky, dáme do hrnce s octem, zalít vodou (zhruba půl litru vody) a necháme přijít k varu. Poté scedíme. Následně dáme zpět do hrnce a přidáme na 1 kilo rajských ja-
LAMPIÓNOVÝ
PRŮVOD Pondělí 27. října 2014 od 17:30 hodin Obec Velký Týnec a SDH Velký Týnec Vás srdečně zvou na tradiční LAMPIÓNOVÝ PRŮVOD konaný u příležitosti 96. výročí vzniku samostatného Československa sraz účastníků je u společenského domu v 17.30 hodin
Na kopci hradisko na vás čeká tradiční pohoštění a ohňostroj Na vaši účast se těší pořadatelé!
FOTOGALERIE V. SETKÁNÍ HANÁKŮ Více než šest stovek členů národopisných tanečních a hudebních souborů v hanáckých krojích se představilo během Setkání Hanáků s hejtmanem Olomouckého kraje v neděli 28. září 2014 v Zábřehu. Pátý ročník akce nabídl kromě krojovaného průvodu městem či vystoupení jednotlivých hanáckých souborů také velkolepou tradiční Hanáckou svatbu.
Foto: 5 x Milan Stacho
VOLEBNÍ PROGRAM KANDIDÁTŮ ZA MO KDU-ČSL PRO OBDOBÍ 2014-2018 Vážení voliči, milí spoluobčané, nabízíme Vám náš společný úhel pohledu na směřování naší obce v příštím volebním období. Nejprve nám dovolte krátké ohlédnutí za uplynulým obdobím 2010-2014. Během něj došlo v naší obci k velké investici do inženýrských sítí a rozsáhlým opravám
movitého majetku obce zejména ve Velkém Týnci, Vsisku a z části i v Čechovicích. Rovněž obec investovala nemalé prostředky na vybavení pro údržbu obce a činnost Sboru dobrovolných hasičů. Na směřování obce se podílela řada našich zástupců v obecních výborech a komisích, jejich
Naše vize 2014 - 2018 1) ADMINISTRATIVA OBCE ■ modernizovat a zpřehlednit internetové stránky obce = pravidelné přehledy příjmů a výdajů a seznam připravovaných, probíhajících a realizovaných zakázek ■ podpořit návrh vyrovnaného a vyváženého rozpočtu obce ■ zlepšit transparentnost jednacího řádu zastupitelstva obce (provádět řádnou rozpravu k jednotlivým projednávaným bodům, ponechat prostor k vyjádření veřejnosti, na závěr hlasování zastupitelů) ■ prosazovat zavedení registru smluv na webovém portálu ■ aktualizovat náplň činnosti osadních výborů a podporovat komunikaci mezi výbory a místními obyvateli 2) INVESTICE A REKONSTRUKČNÍ PRÁCE Velký Týnec ■ realizovat projekt chráněného bydlení pro seniory ■ opravy budovy mateřské školy (výměna oken, zateplení, rozšíření přístupové cesty a parkoviště) ■ oprava zámecké budovy (fasáda, střecha, podlahy, izolace) ■ oprava fasády a vstupních prostor v domě č.p. 114 (bývalá pošta) ■ rekonstrukce dvorního traktu společenského domu ■ průběžné opravy a rekonstrukce chodníků ■ pokračovat ve výstavbě parkovacích ploch ■ vykoupení pozemků od soukromých majitelů, tam kde slouží jako veřejné prostranství nebo komunikace Čechovice ■ dokončit rekonstrukci kanalizační sítě ■ realizovat výstavbu cyklostezky Čechovice – Velký Týnec ■ rekonstrukce a rozšíření veřejného osvětlení ■ průběžné opravy a rekonstrukce chodníků a komunikací ■ najít optimální využití požární zbrojnice a požární nádrže včetně přilehlých prostor Vsisko ■ zpevnění břehů rybníka a zrealizovat přítokový kanál ■ rekonstrukce a rozšíření veřejného osvětlení ■ průběžné opravy a rekonstrukce chodníků a komunikací ■ oprava budovy obecního úřadu (okna, komíny, schodiště)
obětavý přístup ke každodenním i dlouhodobým problémům poznala určitě řada z Vás. Jsme také velmi rádi, že z našeho dlouhodobého a racionálně postaveného programu byla vedením obce realizována řada bodů, jako například výkup pozemků a komplexní úprava návsi. Neopomenutel-
ným oceněním naší systematické práce bylo zvolení našeho zástupce do funkce místostarosty pro výstavbu v průběhu volebního období. Toto uspořádání je určitým předpokladem pro budoucnost, ale současně nese díl spoluodpovědnosti.
3) ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ■ zasadíme se o ochranu ovzduší, zeleně a podzemních vod ■ podpoříme úpravu horní části Hradiska do podoby lesoparku ■ likvidace černých skládek ■ pravidelná údržbu zeleně ve všech částech obce ■ pokračování v započatých protipovodňových opatřeních ■ zřízení kompostárny 4) KULTURA, ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽ, VOLNÝ ČAS ■ finančně podporovat spolkovou a sportovní činnost založenou na dobrovolnictví (Sokol, Skaut, Sbor dobrovolných hasičů, Týnečáky, …) ■ podpora výchovných poradců a prvků etické výchovy na ZŠ, podpora programů prevence kriminality ■ podpora a koordinace vzdělávacích kurzů pro učitele ZŠ a MŠ ■ podpora nákupu interaktivních výukových pomůcek pro MŠ ■ koordinace a finanční podpora exkurzí žáků devátých ročníků do firem Olomouckého kraje, u regionálních živnostníků a dalších potenciálních zaměstnavatelů ■ koordinace a finanční podpora vyučování technické výchovy a přírodovědných předmětů v kontaktu s regionálními firmami a zdravotnickými institucemi 5) DOPRAVA A BEZPEČNOST ■ zasadíme se o kvalitnější autobusovou dopravu, která bude vstřícnější k nárokům cestujícím ■ podpoříme rozšíření monitoringu místních komunikací a veřejných prostranství z důvodu dopravní, majetkové a osobní bezpečnosti ■ zasadíme se o zřízení nových přechodů pro chodce na frekventovaných místech 6) SOCIÁLNÍ OBLAST ■ podpora rozvoje terénních sociálních služeb v přirozeném prostředí klienta ■ zachování a rozšíření lékařské péče v místních ambulancích ■ zaměřit se na kvalitu života seniorů Výběr zastupitelů a programových priorit záleží pouze na vašem svobodném rozhodnutí. Věříme, že náš program může být přínosem pro většinu obyvatel Týnce, Čechovic i Vsiska. Naším dlouhodobým motem je vyvážený program bez přehnaných slibů a naslouchání vašim potřebám po celé volební období. Předem děkujeme za případnou podporu. Kandidáti za MO KDU-ČSL Velký Týnec
TÝNECKÉ LISTY
Výročí 15
ŘÍJNOVÁ VÝROČÍ STŘEDOMORAVSKÉHO REGIONU Před 80 lety – dne 4. října 1934 zemřel v Brně JUDr. Jan ŽÁČEK, starosta Národní jednoty pro východní Moravu. Narozen v Čertoryjích (n. m. č. obce Charváty) 31. 5. 1849. Od dvanácti let studoval německé gymnázium v Olomouci, kde maturoval v r. 1869. Poté studoval ve Vídni a v Praze právnickou fakultu. V r. 1876 se stal doktorem práv už jako koncipient dr. Josefa Fandrlíka (1839-95). R. 1880 si v Olomouci otevřel samostatnou advokátní kancelář. Uplatňoval se v životě veřejném a společenském. Byl ve všech českých spolcích. V r. 1880 stál též u založení pěveckého spolku Žerotín, kde byl v období let 1882-1905 místopředsedou. R. 1885 založil Národní jednotu pro východní Moravu. O rok později se podílel na utvoření První české stavební společnosti a Matici Národního domu k vybudování střediska Národní dům. V témže období byl zvolen poprvé říšským poslancem za venkovskou skupinu Litovel-Boskovice. V této činnosti se velmi osvědčil, byl také znamenitý řečník. V r. 1891 byl zvolen do říšské rady za skupinu měst Přerov – Kojetín – Hranice. V r. 1898 byl jmenován čestným občanem Přerova. V r. 1899 byl jmenován členem říšského soudu ve Vídni, o dva roky později druhým místopředsedou poslanecké sněmovny a r. 1908 ministrem-krajanem. Po r. 1911 byl jmenován členem panské sněmovny. Po převratu se vzdal politické činnosti a přesídlil do Brna. Olomouc naposledy navštívil v r. 1930, kdy se účastnil jubilejní valné hromady Žerotína a pronesl svůj poslední projev. (Fischer, R.:. Olomoucký památník 1848-1918. Olomouc 1938, s. 368-370. * Tichák,M.: Vzpomínky na starou Olomouc. Olomouc 1997, s. 50.)
Před 25 lety – dne 9. října 1989 zemřel v Olomouci Bohuslav Ignác ČERVINKA, lidový písmák. Narozen v Hodolanech u Olomouce 9. 4. 1904. Po vychození školy se vyučil obchodním příručím a po dvouleté praxi v r. 1924 odešel na vojnu. Poté působil v Brně, Kroměříži a Olomouci. V r. 1932 se osamostatnil a měl obchod se smíšeným zbožím ve Chválkovicích (naproti octárně) až do znárodnění v r. 1950. Pak pracoval na olomouckém pracovišti Výzkumného ústavu prefabrikací Praha, později převedeném do olomoucké Prefy, odkud odcházel v r. 1978 do důchodu. Rozsáhlé jubilantovo literární dílo - básně, povídky, epigramy a aforismy, vymezené l. 1927-84, přepsal jeho syn do sedmnácti svazků strojopisné formy, kde je uvedeno přes 900 básní a jednadvacet mikropovídek. Od r. 1975 se věnoval rodové kronice, kterou zpracoval do poč. 17. st.. Dočteme se v ní i o nepřímých rodinných vazbách a vztazích. Jubilantův otec Josef Červinka (1875 –1931) byl vzdálený příbuzný spisovatele Aloise Zábranského (1858-1921), matka Amálie Červinková, rozená Juříčková (1879-1917) byla vzdálenou příbuznou Jana Čepa z Myslechovic (1902-1974). Bohuslav Ignác Červinka literárně tvořil především pro radost, chtěl vždy zachytit neopakovatelný zážitek či událost, která se stala. Jeho literární zápisky byly nalezeny až v rukopisné pozůstalosti. Některé jeho básně věnované Moravě byly pojaty do antologie tvorby olomouckých autorů Verše o Moravě, kterou vydala VSMO v r. 2003 a začátkem r. 2004 vyšly dvě bibliofilie s půvabnými ilustracemi Ing. Otto Bablera nazvané Verše přátelům a Tucet drobných próz. (Červinka, B. I. : Rodokmen rodu Červinků z Olomouce a okolí. Olomouc 1999.Rkp. * Červinka, B. F. : Něco málo ze života B. I. Červinky…In: Červinka, B. I. : Tucet drobných próz. Olomouc 2004).
Před 100 lety – dne 10. října 1914 se narodil ve Vranové Lhotě PhDr. Jan BOMBERA, katolický kněz, církevní historik a vysokoškolský pedagog. V r. 1935 maturoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži a pak absolvoval bohosloveckou fakultu v Olomouci. Byl kaplanem v Lipníku nad Bečvou a v l. 1951-54 sloužil u PTP a pak měl zakázanou činnost, a tak do r. 1986 pracoval ve stavebnictví. Autor disertační práce Tradice piaristické koleje v Lipníku a spoluautor knihy Piaristé. Publikoval ve vlastivědném tisku Čech a Moravy. Externě přednášel ještě v r. 1999 na FF UP. Zemřel 27. února 2001 v Olomouci. (Fabian, Josef: Slovník osobností východní Moravy A-F. Valašské Meziříčí. 2001)
Před 15 lety – dne 10. října 1999 zemřel v Šubířově Ing. Mgr. Jaroslav PINKAVA, lesní inženýr, historiograf, kronikář moravských obcí a básník. Narodil se 26. 4. 1922 v Šubířově, kde vychodil základní školu. Reálné gymnázium studoval v Jevíčku. Maturoval až po osvobození, protože za okupace musel studium přerušit a odejít na nucené práce do lesa. V l. 1946-50 absolvoval olomouckou bohosloveckou fakultu. Po dramatickém uzavření fakulty odešel do Brna, kde studoval Vysokou lesnickou školu. Po promoci (1956) pracoval jako lesní inženýr v Lesoprojektu Kroměříž, a to až do r. 1982, kdy odešel do důchodu. Teprve poté se mu otevřely naplno všechny brány k činorodé vlastivědné práci. Od chlapeckých let psal verše, které publikoval v dětských časopisech. Zapisoval si místní lidové pověsti. Na studiích se zajímal o literaturu, filozofii a historii, soukromě studoval též cizí jazyky a jako student procestoval na kole celou republiku. Později navštívil téměř celou Evropu, ale také Kubu a Kanadu. Poznatky z cest a života lesů publikoval v odborném tisku. Vlastivědné studie publikoval většinou na pokračování, např. zajímavé dějinné události Kroměřížska vycházely v l. 1964-65 v Kroměřížském kulturním kalendáři, Kronika Konicka vycházela v l. 1967-69 v prostějovské Stráži lidu. Řada jeho historických prací vyšla knižně, např. Kronika Šubířova a Chobyně (1971), Úsobrno v minulosti a současnosti (1973), Jan Leopold Kunert (1986), Posvátná hora Kalvárie (1990) , Pod vrchem Lavičná (1991), Jaroměřická zastavení (1992), Pohledy do staré Kroměříže (1992), Jevíčko v letech 1948-1918 (1993), Dějiny Jaroměřic na Malé Hané (1995), Dějiny města Konice I., II. (1993,1995). Ve sbornících a časopisech publikoval na 1800 příspěvků, jeho zajímavé články vycházely také v hanáckých kalendářích Rok na Hané (1992 – 1997). (Stratil,V.: Historiograf a kronikář moravských obcí. Zpravodaj VSMO 19831984, č. 19-20, s. 32. * Pinkava, J.: Olomoucké vzpomínky. Rok na Hané 1994. Olomouc 1993, s.8-9. *Kdo je kdo.Obec spisovatelů. Praha 1996, s. 123.)
Před 45 lety – dne 11. října 1969 zemřel v Olomouci Josef GLOGAR, římskokatolický kněz, kapitulní vikář olomoucké arcidiecéze. Pocházel z Bernartic nad Odrou, kde se narodil 17. 12. 1891. Maturoval na ostravském gymnáziu a poté přešel do Olomouce na studia teologie. Byl vysvěcen na kněze (1915) a jako novokněz nastoupil jako kooperátor do Velkého Týnce a po pěti letech se stal olomouckým dómským vikářem. Byl také výborným zpěvákem, a proto v semináři vyučoval liturgický zpěv. Byl velmi činný v řadě spolků a organizací, přispíval do novin a časopisů. Byl také zván na různé slavnosti jako kazatel. Poznal chod arcibiskupství za arcibiskupů Skrbenského, Stojana, Prečana a Macochy. Dne 1. 9. 1939 byla v Olomouci pozatýkána gestapem řada osobností nepohodlných okupantům a mezi nimi též dómský vikář Glogar, který byl převezen do koncentračního tábora Dachau. Navázal zde řadu kontaktů, které využil po válce. Byl pak finančním referentem na Městském národním výboru v Olomouci a též ve Svazu protifašistických bojovníků. V únoru 1951 se stal kanovníkem olomoucké kapituly, o rok později byl jmenován generálním vikářem a byl jím devět let. V listopadu 1961 byl zvolen metropolitní kapitulou kapitulním vikářem. Do vysokého věku byl aktivní. V r. 1963 se postaral o oslavu výročí příchodu svatého Cyrila a Metoděje na Moravu v Olomouci a v r. 1968 obnovil kněžský seminář. (Tethal, Vladimír: Vzpomínka na Josefa Glogara. OLDIN 2009, r. 19, č. 10. s. 10-11.)
Před 170 lety – dne 20. října 1844 se narodil ve Velkých Hošticích na Opavsku Johann LEFENDA, kovář a umělecký zámečník. Vyučil se u kováře Karla Gerlacha v Pavlovických u Olomouce a stal se r. 1862 tovaryšem. Po šesti letech praxe se osamostatnil a měl dílnu v Koželužské ulici. R. 1892 byl jmenován knížecím arcibiskupským dodavatelem zámečnických a kovářských prací. Podílel se též na rekonstrukci Olomoucké radnice v l. 190104, na výstavbě katedrály svatého Václava, vytvořil 10 q těžký kříž na hlavní věži a některé práce v interiéru. Vytvořil též některé práce pro Nouzov, kostel svatého Mořice aj. Jeho synem a pokračovatelem v řemeslné tradici byl Raimund (1872-1952). Zemřel 14. 5. 1907 v Olomouci a byl pohřben na ústředním hřbitově. Na jeho hrobě je kříž navržený Adolfem Kašparem. (Mlčák, L.: Olomoucký kovář a umělecký zámečník Johann Lefenda. Okresní archiv v Olomouci 1989 Olomouc 1990, s. 159-166.)
Před 150 lety – dne 23. října 1864 se ve Věrovanech narodil JUDr. Jan OŠŤÁDAL, advokát, starosta Národní jednoty a Matice školské v Olomouci. Maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci (1883). Pak odešel do Prahy studovat práva. O pět let později byl promován a v r. 1895 se stal advokátem v Olomouci. Od studentských let se horlivě účastnil života národního a politického. Zprvu ve spolku Haná, r. 1892 byl spoluzakladatelem Politického spolku pro severní Moravu, v období 1893-94 byl místostarostou Sokola, od r. 1903 starostou Národní jednoty a od r. 1909 starostou Matice školské. Byl činný rovněž v různých hospodářských uskupeních, např. v r. 1912 se stal předsedou Ústřední záložny rolnické se sídlem v Olomouci, členem a v r. 1923 předsedou Jednoty záložen v Praze. Nezapomenutelné jsou také jeho zásluhy o české školství. V l. 1907-14 byl prvním předsedou české okresní školní rady v Olomouci, kde mu připadl úkol chránit českou mládež před německými mocipány. Aktivně působil také při zřízení matiční české reálky a dívčího reformního gymnázia. Po převratu byl zvolen do správní komise města Olomouce a do správní komise obchodní komory. Za svoje zásluhy byl jmenován čestným členem Ústřední Matice školské v Praze. Po léta rovněž předsedal České stavební společnosti, která vedla finanční správu Národního domu, v pozdějších letech se stal předsedou Hanáckého pivovaru. Zemřel 4. 1. 1927 v Olomouci. (Fischer, R.: Padesát let Národní jednoty v Olomouci. Díl 4. 1919-1935. Olomouc 1935, s. 123. *Bartocha, F.: Dr. Jan Ošťádal. Olomouc 1937. *Česká ročenka. Plzeň 1926, s. 529.) Připravila Hana Ševčíková
16
Z análů paměti
TÝNECKÉ LISTY
Pět „lepaček“ a dva zouváky s hraběcí korunkou aneb o dědictví po hraběti Aloisů Pötting - Persing
Komu čest, tomu čest a pastýřovi troubu, říká nám staré přísloví, a tak se ho držme! Hrabě Alois z Pöttingů - Persing, svobodný pán na Horním Falkenštejně, baron z Velkokostelí, dědičný purkrabí na Lienzu v Tyrolích a c. k. oberst kavalerie I. R. Rod jest majitelem erbu uděleného v roce 1662 císařem Leopoldem za zásluhy v tažení proti Turkům a ve znaku se nachází čtyři pole. Ve dvou protilehlých jest zlatá zlomená podkova se dvěma hřebíky, ve dvou dalších pak pes ohař stříbrný se zlatým obojkem. Hrabě Alois trávil léta penzijní v zámku Velko Týneckém, kdež mu bylo poskytnuto jednak jeho bratrem kanovníkem a dále sestrou. Tož tolik citace z postarší knihy o českých šlechtických rodech. To pro ty, co se zrovna moc často minulostí týneckého zámku nezaobírají. No a co říkali Týnečáci, pravda ti, co už dávno sní svůj věčný sen za červenou cihlovou zdí? Pravda, moc uctiví nebyli, ale „gráf Lojza“ si na to zrovna moc nepotrpěl - i když na druhé straně si rozhodně nenechal tykat ani při posezení (a konzumaci) v židovské palírně. Byl to přeci jen plukovník (oberst) v záloze, a to už byla nějaká šarže! Jestli ovšem máte na mysli nějakou „honoru“ v souvislosti s tím, že se bydlelo na zámku v Týnci, tak raději zapomínejte. To se skutečnost více už blížila přízvisku „lesklá bída“, jak je známe z románů o české společnosti před válkou. Postavení nižších státních úředníků, učitelů apod. bylo „navenek“ dobré, ale na druhé straně třeba fakticky znemožňovalo zaměstnání manželky na straně jedné a přitom bylo „nutné“ mít v domácnosti služku a při jednom příjmu ze strany manžela si domácnost nemohla nijak „vyskakovat“ - tak nějak podobně to bylo s hrabaty Pötting-Persing. V hraběcí rodině v Budišově bylo, tuším, že sedm synů, rodový majetek ale zas tak velký nebyl, tak se všichni snažili uchytit jednak ve státních službách nebo v řadách církevního kléru. Tím byl nejen známý lidumil hrabě Emanuel, zakladatel ústavu v Olomouci, ale ještě jeden z bratrů. Alois, o němž bude ještě dál řeč, měl jméno po svém otci a vojenská dráha mu byla určena záhy po narození. Tak jako Emanuelovi ta kněžská. No a dce-
ry to měly také jasné: dobře se vdát a samozřejmě za šlechtice. Nic víc se od nich neočekávalo. Byla to také tradice ze všech stran. Matka Aloise byla dcerou generála, velitele pevnosti Budatín v Uhrách. Všichni jmenovaní se do zámku v Týnci dostali až s Emanuelem, když byl vlastně poslán do penze a dle tradic v olomoucké arcidiézi byl náš zámek určen k dožívání vysokých církevních penzistů. Automaticky se počítalo s tím, že si zde každý zabezpečí celou rodinu - tak se i stalo. Dobrodinec Emanuel to cítil jako křivdu, do Týnce nejezdil rád a nikdy zde stále nebydlel - na rozdíl od Aloise a jeho sestry posléze pochované na našem hřbitově. Zatímco sestra „konala dobročinnost a pečlivě plnila řád církevní“, „gróf Álojzek“ měl jiné zábavy a koníčky. Především koně! Celý život se jim věnoval. Dlužno říct, že jako odborník na jezdectví ne přímo v boji, nýbrž jako vysoký důstojník remontnictva. Jistě, hned to vysvětlím. Remonty čili vůbec remontnictví znamenalo chování a výcvik koní pro vojáky, a protože počet koní v tehdejší armádě se počítal přímo na statisíce, byla to odbornost velmi potřebná, přímo nezbytná a nijak podceňovaná. Pro ty, kdo byli na vojně něco jako zástupci pro tankovou a automobilní techniku. Pochopitelně, že ta tehdejší „technika“ byla chlupatá a měla nohy a na nich kopyta. Zajisté s podkovami, a ty měli Pöttingové přímo v erbu. „Kráf Lojza“ (německy gráf = česky hrabě vyslovovali „kráf“) měl dlouhou chvíli, ostatně o čem se měl starý voják bavit s pobožnou a trochu více též „cimprlich“ citlivou pobožnou sestrou? Jistě uznáte! Navíc také špatně slyšel, a proto se „v zámko řvalo jak na horách“, říkala pamětnice, mimochodem moje stařenka z otcovy strany Anna rozená Přikrylová „z dědině, ale né z Chalůpek“, nikdy neopomněla dodat. Snad si také na to má sestřenka Božena, pravidelná čtenářka TL ve Sviadnově, vzpomene. Život na zámku měl prostý rytmus. Hraběnka šla časně ráno do kostela provázená komornou a kuchařkou což byl její skromný „fraucimor“ daný možnostmi, a někdy s nimi chodila i žena zahradníka. „Štumédla“ tedy něco jako pokojská a „děvče pro všechno“ zatím zatopila v kamnech a vařila se
bílá káva ke snídani, někdy s rohlíkem, většinou s chlebem. Než se vrátily „dámy“ z kostela, musela pokojská, s prominutím, vynést „noční vázy“, včetně té od hraběte Aloise. Když jsme u té hygieny, tak je možné uvést, že v samotném zámku nebyla žádná koupelna ani záchod! Panstvu stačily nočníky a ostatní chodili do dřevěného přístavku hned vedle vrat do zahrady, který mnozí a mnohé pamatujeme ze školních let. Chodila tam i rodina MUDr. Havlíka, který zde desítiletí ordinoval. Avšak o nočnících bude ještě řeč o kus dál. Po snídani, kterou rozmrzelý hrabě „pro zdraví“ doplňoval nějakou tou „pro zdraví nutnou“ štamprličkou, následovala jeho procházka zahradou, tehdy už ne pověstně okrasnou, ale veskrze užitkovou od mrkve po brambory. Provedl kontrolu zvířectva, včetně prasat, slepic a hus, sebral snesená vejce a po té námaze si šel chvíli odpočinout. Asi tak do 11 hodin. Za chvíli byl hotový oběd, který si půstnepůst v každém případě Alois doplňoval plátky paprikovaného špeku, marně se hraběnka žehnala! Po obědě odešel k zámecké vyhlídce, kde měl lavici a pozoroval dění v dědině, pokuřoval přitom dýmku snad s metrovou troubelí. Zapalovat mu ji musel buď kočí, nebo zahradník. Tedy všichni muži zámeckého personálu. Jakmile spatřil hrabě ze své vyhlídky pod lipou sedláka s koňmi, tak ožil a velmi často vyrazil s ním na pole. Už víme, že koním rozuměl, a tak měl co kritizovat a o čem se zaujatě bavit. Byl volán k rození hříbat i k odhadu diagnózy při nemocech koní. Zvířata měl vůbec rád, sbíral po poli mladé zajíčky a snažil se je chovat v zámecké zahradě - k velké nelibosti zahradníka i své sestry, která se všech zvířat spíše štítila. Dokonalý odborník prý byl hrabě v případě „bobčení“ koní, domluvou a bičem je dokázal krotit, že neměl rovného daleko široko. No a když na to přišlo a když to opravdu muselo být, tak se podvolil krotit i zbobčené krávy. Kraví přežvýkavce dvakrát „nemusel“, ale když nebyl potah s koňmi nikde k vidění, tak se vypravil do polí i s kravičkářem. Dost často to byl otec týneckého „praspisovatele“ mlynáře Kubíčka. Ten bydlel v dnes diskutované polozbořenině č. p.17 u zdravotního střediska. Ve mlýně bydlel jen stárek s prá-
škem, přespávali na polici poblíž mlýnského kola. Pokusíme se přenést asi tak do r. 1880 a představme si obrázek, jak rolník a mlynář Kubíček jede „do pola na Políchna“, kam veze hnůj. Vůz naložený hnojem táhnou dokonce tři krávy (viz K. vzpomínky), když tu pomalu se pohybující spřežení „zmerčí“ ze své pozorovatelny v zámecké zdi pod lípou hrabě „z Pöttingů a Persingů etc.“. Neváhá, rychle jde kolem zámeckých stodol až ke studni a očekává Kubíčkův povoz. Přiblíživší se Kubíček uctivě a hlavně hlasitě pozdraví. Hrabě naznačí též pozdrav symbolickým smeknutím cylindru a jde po boku Kubíčka za stálého hovoru až na Políchna. Tam Kubíček složí hnůj a vydají se družně zpátky, kde hrabě u zámku Kubíčka opouští - pro dnešek ten zážitek stačí. Koně to sice nebyli, ale poplkal si s rolníkem, je čas oběda a trochu mu vytrávilo... Vracím se k tomu klobouku cylindru: tehdy se běžně nosily jako sváteční klobouk i obyčejnými občany. Pravda, mnohé byly už šišaté, polámané a hrabě prý si v létě „skrz horko na hlavu“ nechal cylindr proděravět, „aby to lépe luftovalo“. Jinak chodil vždy ve fialových rajtkách, vysokých holínkách a často nosíval po boku šavli. Jezdeckou, jak jinak, a s ní chodil i do „židovy“ hospody. Prostě sympatická týnecká figurka. Mluvil jakousi směsicí česko-německo-maďarštiny, ale v Týnci mu rozuměli, žádný namyšlený feudál! Zemřel, když prý pomáhal před bouřkou nějakému sedlákovi tlačit fůru se senem a prochladl. Poté dostal zápal plic. Pohřben je v Olomouci. A co po něm zbylo? Prý jen pět „lepaček“ na mouchy a dva zouváky vysokých bot. Vše označeno vypálenou hraběcí korunkou. S oblibou plácal mouchy a k tomu měl různě dlouhé a široké plácačky - jako císař Ferdinad Dobrotivý. Ještě nočníky. Hraběcí rodina jich měla několik a na všech byl namalován nějaký turecký „pánbůh“, a tak si mu ulevovali do hlavy... Byly prý dědictvím po generálovi, otci matky hraběnky Pötting-Persing. To byl významný válečník proti Turkům, stejně jako jiní předkové hrabat. Jednu „lepačku“ měla naše stařenka ještě za mého mládí a nočník s tureckým panovníkem měli dlouho u Řehulů ve Dvoře. Jaroslav Chytil
Vzpomínky na válku starou sto let Letos se připomnělo stoleté výročí od vypuknutí 1. světové války. Tuto válku zažili naši rodiče jakožto děti a prarodiče jako již dospělí. Většina mladých mužů musela narukovat a na ženy, hospodyně na vesnicích, nakupila se starost o rodinu i o hospodářství. Naši staříček gregovský taky narukovale, aji dež bele nevoják. Řikávale: „Přešil papir, mosele sme nastúpiť do kasární, tam nás za štrnást dni naočele vlevobok a vpravobok, zácházeť s flentú a potý nás poslale na východni fronto.“ Co se tam dělo, neřikávale. Ale vekládale nám o životě v zajeti v Rusko. Tam bele na statko, kerý měl bárin (pán). Starale se tam o dobetek. Spávale na slámě ve chlivech, belo tam aspoň teplo. Hygiéna žádná, voda jenom stodená. Oblečeni prachbidny, hadre. Omrzle jim tam prste na rokách. A dež chtěle pře ometi roký teplíši vodo, musele si chlapi jeden drohymu na… na roke. A víckrát se prý stalo, že se objevile na konich bol-
ševici a dež nenašle bárina, postřilele aji deset kusu hověziho a odjele. Bele decky všeci na mol ožhrali. A nás čekalo vekopáni jamý. Postřilený dobetek se do nich zakopal. Masa na jidlo se s teho spotřebovalo málo. Jame mosele beť vekopany hloboky a dobetek dobře zaházený, abe to nevehrabale polodivici psi, kerých bela plná dědina. A na odháněni tech dotěrnych neřádu mosele sme v rokách mět furt hulko. Naši maminka zpominávale, že dež se tatinek v 18. roko z válke vrátile, nechtěle ich ani viděť. Bele prý to škaredý, špinavý chlap, z vlasama na záda a fúsama aš po pás. Honem se ohřál kotel horký vode, začalo střeháni vlasu a fúsu, odvševováni. Na dvoře se spálele všecky špinavy hadre, co na sobě měle. A do třech dni si na tatinka zvekle a oš se ich nepustile. A spominávale taky, že tú válečnú dobo prožívale věčinú o svých staříčkú ve Štěchovicich, gde žela taky tetinka Dulenka
s Edem, stýně starym jak maminka. Jeho tatínek, strýc Eda, bel taky gdese na frontě. Po válce to bel v Brně vrchni berni úřednik. Stařenka gregovská bele jeho sestra. A eště po drohý válce jezdívale do Gregova v práznine pomáhať ve žňa. Strýček taky zpominávale na zážitke z válke, třeba jak se potkale z jejich koněm Kydranem na frontě v Itálii. Od teho strýčka sme dostávale jako pozornosť dvacetikorono, uplně novú, ani nepřeloženú, řikávale, že je přímo z tiskárně. Stařenka gregovská zpominávale, jak po odchodo staříčka do válke všecke chlapisky práce v polo padle na ně, mnohdy si s tym nevěděle rade. A pomuhle staříček Petr ze Štěchovic. V nedělo po rani o kostela belo tech prosbý o rado na ně hodně. A staříček do Gregova rači přejele, pomuhle zaseť obili, řepo, zasadiť zemňáke. Jarni práce v polo, seti obili a formanka bela v hospodářstvi výhradně chlapská práca. Předám taky maminčene zpomínke na
náštěvo prezidenta T. G. Masaryka v Týnco, gde taky všeci školáci z Gregova tatičkovi Masarykovi mávale v řadách o selnice, dež Týnec naštívil pře otviráni mohyle na Hradisko, památniko padlym týneckym rodákom. A eště decky předale, že jim belo pře tem mávani o selnice zema, fúkal stodený větr. Tak jsem v mateřštině – čuháčtině, vzpomněl na válečné hrůzy, ale dědinské obyvatelstvo přeci jen netrpělo hladem, bylo solidární i s obyvatelstvem městským, kde přídělový systém potravin byl příliš skromný, až nedostatečný. Na konci druhé války jezdívali k nám z města vzdálení příbuzní i cizí na kolech pro živobytí - mléko, mouku, máslo. K Olomouci jezdívali polními cestami, aby se vyhnuli policejním kontrolám na silnicích. Také se zabíjívala prasata na černo. Bylo to riskantní, ale jíst se muselo! Druhá světová válka byla také hrozná! Vojtěch Hrudník
Z análů paměti, Duchovní slovo 17
TÝNECKÉ LISTY
Úřední zkoušky do Zemského blázince aneb o tom, jak na chudý lid musela být přísnost!
Duševní choroby, jako většina ostatních nemocí, jsou snad staré jak lidstvo samo. A po celé věky zde byly snahy, pravda úměrné stavu lidské společnosti a stupně poznání tyto nemoci nějak léčit. Zkoušelo se to zaříkáváním, nakuřováním, účastí na procesích, přičemž výsledky nebyly nic moc, to dá rozum. Tož se to řešilo jakousi obecní a rodinnou svépomocí. Někdy to mělo drastické formy: „blázni“ byli poléváni vodou, biti důtkami či zavíráním do různých kamrlíků. Též do chlívků třeba s kozami, když rodina musela jít za živobytím od rána do večera. Už před staletími existovaly jakési statistiky nebo lépe řečeno seznamy po jednotlivých panstvích (dají se najít v archivech) a to ze dvou, na tehdejší dobu velmi závažných důvodů. Ten první byl, aby se tito pod záminkou „smyslův pominutí“ nevyhýbali vojenské službě a placení daní. No a tím druhým byla starost, aby se pod záminkou šílenství nevyhýbali církevní zpovědi a přijímání, přičemž se doporučovalo hospodářům, „by až na případy blbosti na ultimo zjevné jedince tyto k úkonům svátostním vedli, však předtím knězi je ohlásili“. Že přitom docházelo někdy až k tragickým situacím, je logické, to však nebude tématem dalších řádků. Někdy okolo roku1867, po porážce Rakouska Pruskem byl stát nucen značně omezit církevně dozor nad veřejným životem a v moderním evropském duchu řešit polofeudální přežitky. Reformovalo se zdravotnictví, soudy, armáda, školství. „No, a došlo také na blázny, že?“ řekne si nejeden čtenář, a bude mít pravdu. Koncem sedmdesátých let předminulého století byl proveden průzkum duševně nemocných podle obcí. Bylo například zjištěno, že jen v markrabství Moravském bylo skoro 3 miliony obyvatel a z tohoto počtu „bláznů a zjevně blbých osob“ něco přes 15 tisíc! Tito žili vlastně bez omezení v obcích a městech. V jakých mnohdy podmínkách, je uvedeno na začátku. Rovněž tyto seznamy se dají dohledat a nechybí tam ani jména takto postižených z Týnce a okolních obcí. Charak-
teristické je, že až na opravdu pár výjimek je rodina kde „blázen“ žil označována jako velmi nuzná. Ti zámožnější podobné problémy dovedněji zakrývali, nakonec kdo by se „chlubil“ tím, že má v rodině někoho takového, jsa (třeba)obecním radním. Okolo roku 1880 se začal stát intenzivněji o problémy soužití s duševně nemocnými zajímat a začala se na Moravě organizovat jakási síť ústavů, tehdy oficiálně zvaných Zemské blázince. Nám nejbližší se začal stavět v tehdy téměř úplně německém Šternberku. Obce v okrese Olomouc byly vyzvány, aby uvážily, zda kolik „osob blbých a nebezpečných“ by mohly do tohoto ústavu vyslat a tím svým obcím ulehčit. Okresní hejtmanství vydalo jakousi „kuchařku“ tedy metodický návod pro dědiny jak možné adepty na ústavní výchovu odhalit a z nich pak vybrat tak 2-3 kandidáty k nástupu do blázince. Oproti předchozí praxi bylo tu upuštěno od možnosti, aby „blázny“ posuzoval kostelník, jak se to činilo po staletí v případě příčin úmrtí občanů, ale zde měla rozhodovat „komiss z rádnich ubecních sestavená“. V případě naší obce padl pomyslný los na tyto pány „rádni“, a sice na místě prvním Tomáš Prečan, půlláník, pak Antonín Koutný, půlláník, ná ledovaný Antonem Kloboukem, zahradníkem a konče Prečanem Frantou, chalupníkem v osadě zdejší. Zápis „přičiňoval“ Ignác Hrudník, písař a posluha obecní. Úřední akt se konal v neděli odpoledne a bylo přizváno (je pravdou, že někteří museli být dovlečeni „ani sem jíti nechtěli a pomuhlo až napomenutí, že budou bičem zčubáni“(!) tedy dostavilo se devět osob, z nichž „tři mužové a ženských šest“. Tak se, milé čtenářstvo, jaksi přesuňte v čase do roku 1884. Na místě, co stojí dnešní společňák, je stará vlhkostí prolezlá židovská hospoda s palírnou kořalky, nad níž v 1.poschodí úřaduje „rádnice ubecní zdýši“. Možní abonenti blázince jsou zváni po jednom a to „stran pořádku pro lid tento přísně nezbytnýho a smradu z osob těchto“. Komise je připravena, na každého če-
Růženec Panny Marie Růženec Panny Marie je oblíbená modlitba mnoha lidí, světců a učitelský úřad církve k ní často vybízí. Pro svou prostotu a hloubku zůstává i ve třetím tisíciletí velmi významnou, určenou k tomu, aby přinášela ovoce svatosti. Růženec má totiž mariánský charakter, ale je modlitbou s christologickým srdcem. Při vší střízlivosti svých prvků obsahuje v sobě hloubku celého poselství evangelia, jehož je jakoby shrnutím. V něm zaznívá jako ozvěna Mariina modlitba, Její věčný Magnificat za spásné dílo vtělení, které se započalo v Jejím mateřském lůně. S ním vstupuje křesťanský lid do Mariiny školy, aby se dal vést k rozjímání o kráse a prožitku Kristova života a hloubce Jeho lásky. Skze růženec získává věřící hojnost milostí, jako by je přijímal přímo z rukou Matky Vykupitele. Svatý otec Jan Pavel II. napsal, že nevynechal žádnou příležitost, aby nevybízel k časté modlitbě růžence. Od doby mého mládí měla tato modlitba důležité místo v mém duchovním životě. Růženec mě provázel ve chvílích rados-ti i zkoušek. Svěřil jsem mu mnoho starostí, vždy jsem v něm našel útěchu.
Na pozadí slov Zdrávas Maria procházejí před očima duše nejdůležitější události z Ježíšova života. Tvoří spolu radostný, bolestný, slavný a též i růženec světla, který nás tak říkajíc přivádí k živému spojení s Ježíšem skrze Srdce Jeho Matky. Současně může naše srdce do sledu těchto růžencových desátků zahrnout všechny záležitosti, které utvářejí život jednotlivce, rodiny, národa, církve a světa; osobní záležitosti i záležitosti bližních a těch, kteří nám stojí nejblíže, kteří nám leží na srdci. Četná znamení ukazují, jak velice chce Panna Marie skrze tuto modlitbu projevit svou mateřskou starostlivost. To ukazuje ze zjevení roku 1858 v Lurdech a 1917 ve Fatimě. Svatyně na těchto místech jsou cílem četných poutníků, kteří zde hledají útěchu a naději. Kdo se modlí svatý růženec a žije podle něj, bude zachráněn.
ká pouhých pět otázek. Dnes bychom řekli, že z obecných základních znalostí a to hlavně týkajících se náboženství, pak státu a nakonec obce. První byla na řadě Anastasia P., žebrácká a příležitostná dělnice. Systém „výslechu“ byl takový, že každý zkoušející položil jednu otázku a tu pátou poslední si vylosovali. Na otázku, kolik členův čítá Rodina Boží, odpovězeno správně. Kde sídlí náš Císař Pán Nejvyšší svou milostí, odpověď dobrá. Úplně zmateně odpovězeno na otázku, kolik mandelů čítá jedna kopa a zda větší tucet veletuctu. O svaté zpovědi a přijímání lístek v pořádku ukázala. Poslední dotaz zněl: „Osobo, víte snad, kdo jest v ubci naší nývišším představeným a kdo o všeckým poroučí? Zazněla komisi zcela šokující odpoděď: „O všeckým rozhodoje a pokladno ubecni v kostně má zamknotů panimáma Kubičkova“. Na vysvětlenou: starostova žena! Snažím se, seč mohu, abych si představil výraz v obličejích členů naší komise a vůbec se nedivím, že „vyhlásili přestávku“ a poslali písaře a posluhu Hrudníka s „potynečků auředni“ do hostince horního pro „něco piva na poselněni a sice piva dobryho bestřeckyho, neb te sc..ke ze židovskyho pivováro nebo z kokorskyho mnišskyho, kde snaď metla starý vevařojů, piti se nedají“. Leč výslech musel pokračovat a tak se pera ujal „rádni“ Koutník, aby zapsal průběh. Velmi bych přál čtenářům vidět tento písemný výtvor. Je zcela nečitelný, nesrozumitelný, s kaňkami. A to ještě páni rádní neměli „bestřeckyho“upito ani doušek... On byl ten Ignác Hrudník opravdu nepostradatelný, ač byl syn chudého domkáře a absolvent třech tříd zdejší školy, stejně jako zde jmenovaní radní. Třetí či snad až čtvrtý v pořadí byl „blbý na ultimo, silný ale dosti“ nádeník N. Jeho hospodář, kupec V., jej doporučil do blázince proto, aby ho nemusel dále přechovávat v prasečím chlívku, kde postižený také pracoval k obecné spokojenosti. Problém nastal, když kupec pálící kořalku dal prasatům výpalky k žrádlu. N. se ve-
lice rád přiživil, pak byl opilý a asi též velmi agresivní. To pak vtrhnul do sváteční světnice svých pánů, lehl si do peřin a velmi neslušně se do nich zachoval, nádobí porozbíjel a uposlechnouti nechtěl. Musel být předvolán kněz, kterého však po nějaké chvilce vždy nakonec poslechl a dále svou práci konal. Komise rozhodla, že „blbý není ještě dosti a jest i zbožný“. Tak zůstal (asi v tom chlívku) v Týnci dál a podle matriky se dožil skoro 50 let. To už byl na tehdejší dobu slušný věk. Jiný případ byla „běhna“ Apolena. Tak se jí v Týnci říkalo, však běda, kdo by si pomyslel něco v dnešním slova smyslu. Běhna bylo od slova běhati a osoba ze Dvora byla zřejmě drobnější postavy, ale štíhlá a velmi rychlá. Stalo se, že až v Olomouci někdo zjistil, že něco nechal doma, a tak si „za pár grýcaru“ najal „běhnu“ a ta mu do Týnce pro zapomenuté zaběhla. Podle naší stařenky „snad za hodino bela zpátky na trho“. Ostatně se o ní ještě jednou dočtete, stejně jako i o ostatních vybraných do blázince, a to v nějakém dalším článku. V jednom případě však „úředni probováni blboňu“ nesplnilo svůj účel, resp. udeřila kosa na kámen. Tázaná, jistá Matylda, „blbá a hrbatá navíc“, šokovala komisi svou znalostí Svaté rodiny. Prostě podrobně a přesně od povídala na záludné otázky, kdo byla třeba svatá Anna, svatá Cecilie a mnoho dalších. Pánové radní to neznali a udiven byl i písař Hrudník. Jinak, mimo fenomenální paměť, byla „v práce k ničemo dobrá“, a tak byla doporučena do Šternberka, kde s jistým materiálním zabezpečením dožila až úctyhodných 87 let. O tom, jak se vybraní adepti „dodávali“ do Zemského blázince, zase třeba někdy jindy a věřte, že to bude docela zajímavé. Poznámka: pokud některé zarazilo slovo „blbý“ nebo podobné „blboň“, tak se nepohoršujte, tehdy to byl úřední výraz běžně používaný. Jaroslav Chytil
90 let Husova sboru ve Velkém Týnci
Václav Haltmar, farář Církve římskokatolické (Použito myšlenek z listu Jana Pavla II.)
Foto: archiv TL
Pomůck ČÍNSKÉ a: Koro, Oak, RČENÍ Orály
Draním 1. díl Začátek odstra tajenky tajenky niti
Kus
Autor Osobní Cirkusu zájmeno Humberto
Říman
Antická Vazká Předsloupová Přípravek kapalina ložka na síň
Maďar. řeka
Pře
Snášet
Žetím oddělovati
Zn. kilovoltu Část
Radiotelefon
Jméno spisovatele Bondyho
Německa
Druh tkaniny
Potřeba oráče
Konec tajenky Přítel (franc.)
Slavnost
Značka autosvíček
Jan (slov.)
Zaplňovati sádrou Starci
Osvědčení
I zde může být vaše reklama
Číslovka druhová Pracovník na lodi
Částice hmoty
Jazyk spárkaté zvěře
Provinění Speciální mapa
Průhledn á hmota Druh vína
National defense act (zkr.) Vespod
Druhová číslovka Sušický závod
Nápěv
Vůně
Pardubic -ký
Děsit
Vory
Pocházející z Austrálie
Římská šestka
Trumf
Náš malíř
Náš Anglický prozaik zbojník Dovoz
Tázací zájmeno
Staročeský tanec
Skovati
Král zvířat
Perla tvaru olivy
Stan. tech.
Měsíc (básn.)
Strojní a trak. stanice
Značka pracího prášku
Virus
Elektr. nabitá částice
Ukazov. zájmeno Obec u Třince
Vozidla
Zane chati samot ným
Jakým způsobem
Říční korýš
3,14
společen.
Básnický zápor
Malá říčka
Domácí ptactvo
Franc. herec
Užitečný hmyz
Včelí Kontakt
Proudění vzduchu
Soused USA Kančí štětiny
Prvek chůze
Seveřan Pramáti
Značka abvoltu
Pouzdro na šípy Zn. atmosféry
Rýžový nápoj
Jm. her. Farrow
Odloučení
Šum. víno
Nováček
Stolní hra
Značka křemíku
Cizí žens. jméno kontroly
Ukazovací zájmeno
Pozřít
Kus skály
Citosl. smíchu
Dobytek
Ruská revolucionářka
Ženské jméno Nota (angl.)
Prvek zn. Pb
Šikmo
Skopec
Anglický šlechtic Avivážní prostřed
Hnací síla
SPZ Rakovníka
ČervenoOblast fialové v Řecku barvivo
Keňský atlet
Odpálení
Značka kilotuny
Římská čtyřka
Druh jelínka
Nastrojit (stromek)
Jednotka hlasitosti
Police
Předložka
Ačkoli
Bez (němec.)
Podnik v Kuřimi
SPZ Ostravy
Římsky 149
Chlup. porost
Nimrod
Fáze měsíce
Panenkovy inic.
Dětský pozdrav
Tato
Sůl kyseliny octové
Lovecký pes
Písmeno
Tábořiště
Pozice v józe
Kmínka
Pomůcka: Ami, Ásana, Drel, Lizák, Ohne, Son
Správné znění tajenky zašlete poštou, e-mailem nebo ho zatelefonujte na Obecní úřad Velký Týnec, Zámecká 35, 783 72, telefon: 585 151 111, e-mail
[email protected], a to do konce aktuálního měsíce. Tajenka z minulého čísla: Nechval záliby vlastní a nekárej záliby cizí. Úspěšným řešitelem a výhercem knihy se stává pan Jaromír Krchňák z Velkého Týnce. Výherci blahopřejeme.
Sport 19
TÝNECKÉ LISTY
Starosta Velký Týnec open 2014 V sobotu 10. září proběhly ve sportovním areálu ve Velkém Týnci dva turnaje. První přivítal zájemce o tenis, ten druhý pak nadšence plážového volejbalu. Počasí zpočátku hrozilo temnými mraky, z nichž občas spadlo několik kapek. Během odpoledne se obloha roztrhala a začalo svítit sluníčko. Ale pojďme k výsledkovým listinám.
Plážový volejbal Složení párů se prostřídalo. Hráči si přičítali vítězné sety - body. Jejich součet určil konečné pořadí: 1. Jaromír Tezzele 2. Michal Židák 3. Jan Ryšavý (všichni z V. Týnce) 4. Libor Tříska (Velká Bystřice) 5. Roman Bartošek (Velký Újezd) 6. Martin Kolář (Grygov) 7. Jiří Adamec (Velký Týnec) 8. Roman Večeřa (Olomouc)
Tenis - čtyřhra
Foto: tenisový klub V. T. Tenisová čtyřhra v podání párů Prečan, Richter a Macenauer, Valouch
Nejprve se hrálo ve skupinách, poté ve vyřazovacích pavoucích. Při rovnosti bodů rozhodoval počet vítězných a ztracených gamů.
5. Dvořáček Jaroslav – 3 6. Havlíček Roman st. – 3
Skupina A 1. Prečan Jaromír – 9 bodů 2. Macenauer Jiří – 9 3. Valouch Michal – 6 4. Háp Pavel – 6 5. Svrchokryl Pavel ml. – 6 6. Richter Jiří – 0
Skupina útěchy Semifinále Havlíček ml./Svrchokryl ml. – Navrátil/Dobiáš 4:6 Háp/Richter – Plachký/Dvořáček 6:2 Finále útěchy Navrátil/Dobiáš – Háp/Richter 4:6
Skupina B 1. Pazdera Luděk – 12 2. Charvot Marcel – 9 3. Havlíček Roman ml. – 6 4. Navrátil Zdeněk – 3 5. Pluhař Pavel – 3 6. Dobiáš Marcel - 3
Finálová skupina
Skupina C 1. Drápal Petr – 9 2. Sedláček Michal -9 3. Svrchokryl Jaroslav st. – 6 4. Plachký Jiří – 6
Semifinále Prečan/Sedláček – Pazdera/Valouch 6:3 Drápal/Macenauer – Charvot/Svrchokryl st. 6:1 O 3. místo Pazdera/Svrchokryl st. – Charvot/Valouch 6:1 Finále Sedláček/Macenauer – Prečan/Drápal 4:6
Foto: tenisový klub V. T. Kurty na plážový volejbal mají za sebou první velký turnaj
Fotbalisté se dočkali první výhry Haňovice zachránila penalta Dalším soupeřem mužů bylo první mužstvo tabulky z Haňovic. Běžela první minuta utkání, když jsme laxní rozehrávkou poslali hosty do brejku. Vzniklou situaci rešil náš obránce faulem na hranici vápna a z následné skrumáže po standartce se hosté ujali vedení 0:1. Naše borce to naštěstí nezlomilo, v sedmé a ve dvanácté minutě bylo skóre 2:1 po brankách Oldy Lintnera a Pavla Kovaříka. Hosté opět po nedůslednosti naší obrany srovnali, ale poslední slovo měl opět Pavel a v poslední minutě poločasu nás poslal do vedení 3:2. Druhá půle nebyla z naší strany tak dobrá, ale i přesto jsme si vytvořili několik 100% gólovek. Nakonec o všem rozhodla trošku
přísná penalta, 3:3. Podobná situace se zrodila těsně před koncem i na druhé straně, ale píšťalka zůstala němá! Naši hráči si zaslouží velkou pochvalu za dobrou hru a bojovnost! Velký Týnec - Haňovice 3:3 (3:2) Branky Týnce: 12. a 45. Kovařík Pavel, 7. Lintner Oldřich Sestava: Janák - Grofek, Vereš, Pazdera, Lintner - Kovařík, Švéda, Šubrt, Majer - Danilko, Pospíšil Střídání: 50. Kovář za Pazderu, 80. Hrudník za Šubrta, 85. Bartošek za Kovaříka, 88. Coufal za Majera
S Doloplazy tradičně Muži se dnes v Doloplazích zúčastnili jednostranného fotbalového utkání. Do 40 minuty jsme drželi s domácími krok, když v tomto čase vyrovnal Jarda Pospíšil 1:1. Soupeř byl o hodně fotbalovější, ale gólově nás šetřil. Ta pohroma měla teprve přijít, z nebe se spustil déšť a s ním branková smršť domácích borců. Do poločasu to bylo 3:1 a prakticky po zápase! Doloplazy nám dávaly
lekci z fotbalovosti a nakonec to byl zasloužený masakr v podobě 7:1!!! Doloplazy - Velký Týnec 7:1 (3:1) Br: 40. Pospíšil Jaromír Sestava: Janák - Dosoudil, Vereš, Kovář, Lintner - Kovařík, Švéda, Hrudník, Majer - Klabačka, Pospíšil
Slavonín nám dal bůra Dnešní utkání bylo konfrontací dvou nejhorších celků tabulky a všichni pevně věřili, že naši borci protrhnou dlouhý půst bez výhry! Opak byl pravdou a ukázala se krutá realita současného stavu, v jakém se mužstvo nachází! Ještě ani všichni diváci nezabrali svá místa a už jsme ve 2. minutě prohrávali 0:1. Hned vzápětí nám rozhodčí upřel penaltu po faulu na Lukáše Majera, po této situaci se nic mimořádného nedělo. Když běžela 18. minuta a odražený míč uklidil do sítě Tomáš Ehrenberger 1:1. V závěru poločasu přišel ještě jeden sporný moment po faulu ve vápně na Jardu Pospíšila! Hned v úvodu druhého poločasu se po rohu hlavou prosadil Ondra Vereš a rázem bylo veselo 2:1. Zbytek
utkání by se dal charakterizovat jako jeden velký zmar a chaos z naší strany, čehož soupeř dokonale využil. Po chybě uprostřed hřiště 2:2, přísná penalta po nastřelené ruce u těla 2:3! Následně další kiksy a konečný výsledek 2:5! Velký Týnec - Slavonín 2:5 (1:1) Br: 18. Ehrenberger Tomáš, 48. Vereš Ondřej Sestava: Janák - Dosoudil, Vereš, Pazdera, Lintner - Švéda, Kovařík, Ehrenberger, Majer - Danilko, Pospíšil Střídání: 82. Bartošek za Ehrenbergera, 82. Kovář za Dosoudila
Konečně za tři body Muži vezou z Paseky tři body za vítězství 5:3! Konečně byla protržena dlouhá šňůra utkání bez plného bodového zisku! O pět gólu se podělili Jarda Pospíšil 3x a Tomáš Danilko 2x. Paseka - Velký Týnec 3:5 (1 : 2) Br: Pospíšil Jaromír 3x, Danilko Tomáš 2x
Sestava: Janák - Grofek, Vereš, Pazdera, Coufal - Dosoudil, Švéda, Kovařík, Majer - Danilko, Pospíšil Střídání: 85. Kovář za Pazderu, 86. Hrudník za Danilka, 88. Klabačka za Majera Více informací z týneckého fotbalu, tabulky, fotografie, výsledky dorostenců... naleznete na internetových stránkách: http://www.fotbalvelkytynec.cz
