LIDOVÉ NOVINY. Nikdy nezapomenu, kde jsem se narodil POSELSTVÍ VELIKONOČNÍ ROČ.2.ČÍSLO 3 BŘEZEN 1989 KARL JOHANNES VON SCHWARZENBERG:

LIDOVÉ NOVINY ROČ.2.ČÍSLO 3

BŘEZEN 1989

POSELSTVÍ VELIKONOČNÍ

KARL JOHANNES VON SCHWARZENBERG:

’’Nikdy nezapomenu, kde jsem se narodil” Od 5. do 9. března pobývala v Č eskoslovensku d e le g a c e M e zi­ n árodní h e ls in s k é fe d e r a c e pro lid s k á p r á v a , vedená p ře d s e ­ dou Karlem Johannesem von Schwarzenbergem. C len y d e le g a c e b y l i mimo j i n é J e ř i Lab erová , m ístopředsed kyn ě fe d e r a c e a ř e d it e lk a am erické H e ls in k i Watch, g e n e r á ln í ta jem n ík G erald N a g le r a b ý v a lý h olandský m in is tr z a h r a n ič í Max van den S t o e l. S Karlem Schwarzenbergem h o v o ř il za L id o vé n o vin y J i ř í D ie n s tb ie r . Proč si delegace z v o lila k návštěvě Te3 tedy bylo vaším cílem z j i s t i t Československa právě tuto ch víli? stav v Československu. Zprávy z Československa byly Jak známo, nepodařilo se hovořit znepokojující* Chtěli jsme zjistit, s ministrem spravedlnosti i Odmítl jaká situace opravdu je, co Je přijmout profesora Jiřího Hájka, možné dělat, je-li možně mluvit přestože jsme předem upozornili, se zástupci zdejších úřadů. že místní helsinský výbor bude samozřejmé v delegaci zastoupen. Jaké eá organizace možnosti a v Cem spočívá j e j í autorita? Je to zásada helsinské federace. Zprávy o stavu lidských práv, Heni možné, aby strana, a kterou které vydáváme, jsou všeobecně mluvíme, určovala členy naší dele­ My se také nevměšujeme uznávané jako objektivní. Pracovaly gace. a nimi delegace na vídeňské konfe­ do toho, koho si pan ministr povo­ renci; a nejen západní. Druhým lá. pramenem autority je .účast bdí, Co přineslo jednáni s Výborem Česko­ vážených doma i mezinárodně. slovenské veřejnosti pro lidská Byl tu s námi van den Stoel, v práva a s československým mírovým llěmecku je předsedkyni výboru výborem? . Anně - tlarie P.engerová, místo­ Otázkou - také pro vás - Je, zda předsedkyně« parlamentu, ve Švý­ mají tyto výbory dost síly, aby carsku bývalý ministr spravedlnosti prosadily nutné reformy, propuš­ Fridrich atd. těni lidi z věznic, aby zabránily Helsinská federace je ovšem nezá­ nesmyslným procesům. V pobuřující situaci, kdy světoznámý dramatik v is lá na vládách. (iplné. Žádná vláda nemá ráda, Havel nebo Ivan Jirous mají trestní když ji upozorňujeme, že porušuje procesy - tomu už nikdo na světě lidská práva. Někdy méně, někdy nerozumi. A mám dojem, že tomu závažněji. Každá moc si tim uleh­ nerozumí ani mnoho zdejších lidi, pokr. na a tr. 2 čuje práci.

Současná c n v ile j e plna očekáváni a touhy, po zrninách. Jane svědky mnohých zklamáni, provázených n etr­ p ě liv o s ti. A p řich á ze jí první svátky jara, je jic h ž skutečný obsah byl zapomenut. Uprostřed zmčti názoru na východiska iř -fc iz e společenské, velikonoce nabízejí. poselství, j e i otev írá naději pro’ všechny, kdo, jeou p ro s ti ideologických zá­ bran. Ústředním tématem velikonoc je ukřižováni « zmrtvýchvstání Ježíše z Kazareta. Ježíš nebyl mýtiokým hrdinou ani božstvem, které přináší člověku individuální spásu skrze mysteriózní zasvícení. Byl hlasatelem p řicházejícího a očekávaného Božího k rálovství, které j e Božím ''darem, ale jer. teh­ dy, p ř ijm e -li člověk jeho výzvu. Ježíš ukázal, že tato výzva otevírá budoucnost tam, kde ee člověk neza­ jiš ť u je ani bohatstvím, ani mocí, ba ani moudrosti, a le přijím á v očích tohoto• světa bláznivé riz ik o vydávat sám eebe službě druhým, aniž s i č in í nárok na uznáni, pocho­ peni nebo odměnu. Budoucnost má ten, kdo přijme svou bezmoc a svá lidská selhání a omezeni v pokorném vědomi, -ž e vše, co muže a zmůže, j e darem, který s i nelze vynutit. Budoucnost se podle Ježíše otevírá tam, kde člověk dokáže ž í t v n e jie to tě a vzdát se i počinů předvída­ telných a plánovatelných. Ježíš rela tiv izo v a l posvátné in stitu ce, nebol do středu svého působeni postavil člověka, který se nezaštit i l osobni spravedlnosti ani ctnost­ mi, ale dovedl vpravdě vyznat evá selháni a ztroskotáni. Takové jedná­ n i vyzdvihlo Ježíše na k říž, jenž j e znamením naděje. Vzdal ee útěchy, aniž s i lib ova l v křeči eebeponížen i. Kříž jako výraz radikálního p ř i j e t í bezmoci a odříkání se vlast­ ního práva v zájmu b ližního. Ježíšův osud představuje absolutní uskuteč­ nění osobní svobody. Bůh j e j p ř ija l a obdaroval novým iivotem . Je h isto­ ricky těžko vy světliteln é, proč touto sm rtí všechno neskončilo. Proč t í ž učedníci, k te ří Ježíše o p u s tili a za p ře li, se bezprostředně po oběti vzpamatovali natolik, že v n í s p a tř ili naopak počátek. Ježíš ee tak s ta l ustavičně přítom­ ným. A vůbec není n e jd u ležitější, j e - l i výslovně jmenován.

Václav Haly ... -r

BREZEN 1989

STRANA 2

’’Nikdy nezapomenu, kde jsem se narodil” pokr. ze atr. 1 kteří nejsou v opozici. Českosloven­ sko podepsalo helsinskou a vídeň­ skou dohodu a když to nedodržuje, štrád vláda mezinárodni věrohod­ nost. Kdyby tedy spoleěná práce helsinské federacé, nezávislých skupin 1 těch výborů konečně přinesla nějaké ovoce, bylo by to i v zájmu zdejší vlády. Co s l myslíte o dnešním Českosloven­ sku po všech jednáních, která jste tu vedli? Nikdo není schopen s ničlra doo­ pravdy pohnout. Zatímco se celý svět kolem toči, změny přinášejí někdy až senzační pokrok, tady jako by vše bylo v ledničce. V ynecháme-H Albánii nebo Rumunsko, je ta dnes v Československu asi ncjtěžšl v Evropě. A to je smutné, protože Československo dlouho bylo zemi, kde se volně myslelo. Na druhé straně Je sympatická solidarita nezávislých skupin. Lidé velmi ^ různých politických směrů . - tř e b a k a to líc i, socialisté, trocklsté - jsou kamarádi. Tato lidská dimenze Je pro člověka, který sem přijede, něčím ohromně pozitivním. To se jinde tak často nevidí. Propůjčil jste Část svého zámku v Německu československému dokumen­ tačnímu středisku. ProC? , Naše rodina měla to štěstí, že uchovala v archivu na Třeboni a na Krumlově nejdůíežitějšl doku­ menty českých dějin. Historie po stalet! z tohoto archivu čerpá. Chtěl jsem v této prád pokračo­ vat. Nezávislá literatura je v ne­ bezpečí, že • se ztratí. Středisko je prozatímním, opatřením. Tento poklad ' české kultury, vzniklý za tvrdých podmínek, se jednoho dne vrátí do Národní knihovny, kam patři. Kdy js te se odstěhoval? V prosind 1948, týden nato ml bylo jedenáct. Jsem švýcarský občan, žiju v Rakousku, někdy také v Německu v e Schwarzenbergu. Myslím, že v Evropě člověk může být aktivním členem společ­ nosti kdekoli a má to dělat tam.

kde má možnost. Ale nikdy neza­ pomenu, kde jsem se narodil, kde je moje dětství, kde je domov. Moje rodina byla spjata po dlouhé časy s dějinami této země. Otec mě v tom vychoval. Nemohu zapo­ mínat na své povinnosti, zejména Jsou-li národ a země v situaci, v jaké jsou. To se nedělá. Vy. jste studoval h istorii? Já se vždycky zabýval dějinami. Měl jsem dobrého učitele, svého otce. A mnoho jsem četl. Ale stu­ doval jsem lesnictví a práva. Obé jsem nedokončil, protože jsem musel převzít schwarzenbcrgské panství v Rakousku a Německu. Co vám dala zkušenost znalce dějin? Zápas o lidská práva je vždycky

zdlouhavý. Patři k uhra houževna­ tost a trpělivost. zdůraznil, že vše začíná tlm, že se říká prav­ da. A to je pro noe, jako pro historika amatéra, nejnadéjnější. Různé mýty a sebeklamy dlouho vedly český národ do současné situace. Dnes už Id ě vědí, že pravda je základea všeho. To, co kdysi pochopil Jan Hus. A to mi dává ohromnou naději, že osud národa se pomalu zrněni. To se mi jako pozorovateli zvenčí, bohužel zvenčí, zdá být nejdůležitější. Řekl js te "bohužel xvenCi". C ítíte se stále být Cechem? A co jste si myslel? Vždy€ také spolu mluvíme Česky.

Gerald Nagler /vlevo/, výkonný řiditel Mezinárodni Helsinské federace s "nepřijatelnou podmínkou" prof. Jiřím Hájkem.

DOPIS Z v lD N É

Chaoti a ples v opeře Sezóna plesu, bálů a karnevalů j e u i dávno pryč, ale pro někoho j e vídeňský Opemball propagandis­ tická trvalka. Nevím ostatně, kdy jindy pražská televize přenášela z Vídně tak obsáhlá záběry jako v případě konfrontace mezi demon­ stranty a p o l i c i i před Státní ope­ rou, kde se ples počátkem února konal, in te r p r e ti těchto scén s i však pěkně zaěvi^dlovali, a to hned dvakrát. Pominuli_ záběry, jak demonstranti z a č li ú to č it na kordon p o lic ie zápalnými lahvemi a jak se pokoušeli prora zit zábra­ ny cizím autem, nemluvě už o tyčích všeho druhu, j i m i i p ř iš li vyzbro­ je n i. Podle toho vypadala bilance zraněných: 27 p o lic is tů , 22 demon­ strantů a S novináři. Veřejnost k ritizo v a la to , že p o lic ie nechala "chaoty" na sebe tak dlouho ú to č it. Není taká pravda, že demonstrace p r o ti "Plesu v opeře" byla zakázá­ na. Některá nezávisle skupiny, které se j i účastnily j i ž před ro*«?"?, demonstraci ohlásily a také konaly. Vedle nich se však do u lic nahrnuly i jin é skupiny, které odmítly projed>uit podmínky protest­ ního shromážděni, a čk oli je k t .'mu vyzval sám p o lic e jn í prezident prostřednictvím tisku. Na scénu nastoupily po skončení povoleně demonstrace a p o lic ie p ro ti nim

zasáhla až poté, co se začaly sypat výkladní skříně. I komunistická Volk83tirvne se od "chaotů" ve svém úvodníku distancovala: "Jsme p ro ti těmto, ostatně vůbec ne tak spon­ tánním, ttv . autonomním skupinám, které se o r ie n ti* jí v první řadě, dokonce skoro výlučně, na konfron­ taci 8 p o l i c i í . " Ještě nýkolik slov o tom, jak oe v Rakousku demonstruje. Je prav­ da, že demonstrace musí být ohláše­ na nejpozději 24 hodiny předem, ale j e také pravda, že e výjimkou neonacistických demonstraci nemůže být prakticky zakázána, takže kdo chce a sežene potřebný počet demon­ strantů, jde do u lic demonstrovat. P o lic e jn í auto v čele a na konci z a jiš ťu je , aby průvod nebyl narušo­ ván provozem aut, neboř demonstrare se obvykle konají ve středu města, v jeho j i : r.forickJ víc t i a brz ohle­ du tu ris tic k ý ruch, který je tadu mnohonásobně vě tš í než v Pra­ ze. Většinou demonstranti dorazí až před spolkové kancU řetví, kde je j e jic h delegace p řija ta a vy­ slechnuta. Přemysl Janýr Pozn.: Popis byl z Vídně odeslán 22. února a do redakce LN d o n z il uá 8. března.

BftEZEN 1989

KOMENTÁŘ LN

STRANA 3

b o d zvratu Vemlouvavé h la s y nám n a š e p t á v a jí, že žijem e v s t a b iliz o v a n é s p o le č n o s t i. Někoho j e snad možno z a s t a v it na tom to chatrném, p o lic e jn ím stu pínku p o zn á n í, ja lo v ém c e lo u svou p o d sta ­ to u , a le ekonomové i j i n í b a d a te lé o s p o le č ­ n o s t i nem ají mnoho p rá ce s důkazem, že zá sa ­ dy, na n ich ž je ta to s ta b ilita z a lo ž e n a , nás všechny ženou do s le p é u lič k y . Všechny 1 S t a b i l i t a j e te d y ch o rá , v j e j í c h útrobách se ro z r ů s tá ra k o v in a k r iz e , ta tá ž , k terá p o s t ih u je i naše sou sedy. Neboř v ir u s , k te rý země "re á ln é h o s o c ia lis m u " o c h ro m il, j e s t e j ­ n ý: s ta lin is m u s . K r iz e , ř ík á G ram sci, j e s t a v , kdy s ta r é j e š t ě nezem řelo a nové se j e š t ě n e n a ro d ilo . Co j e s t a r é , co j e nové a ja k a čím p ř e k le ­ nout p r o p a s t, k te r á j e o d d ě lu je ? Na t o j e mnoho o d p o věd í, c o ž odpovídá p lu r á ln í s tru k ­ tu ř e s p o le č n o s t i. A ta j e m ožností i n u tn o s tí kompromisu. Neboř k r i z e d e f i n i t i v n ě o d h a lila fa le š n o s t "m orálně p o l i t i c k é je d n o ty l i d u " , p řed vá d í nám j i ja k o p lo d t o t a l i t n í h o n á s i l í na svobodě, rozumu a svědomí l i d í . Ze všech o d p ověd í j e p r o to n e jn e b e z p e č n ě jš í t a , k te rá chce b ý t v ý lu č n á , d i k t u j í c í , v z p ě č u jíc í se kompromisu, společenskému sm íru: p řen á ší semeno onoho n á s i l í . B oh užel, možnost a nut­ n o st kompromisu a dorozumění mohou prom arnit s í l y , k t e r é v í c d b a jí o sebe než o věc v e ř e j ­ nou. D řív e se k . p říč in á m nezdaru reform n ích h n u tí dod á va la i j e j i c h iz o lo v a n o s t , n e s te jn ý ča so vý rytm us; je d n i se tak p o d í l e l i na d i s ­ k r e d it a c i druhých. N y n í, když na všechny d o p a d a jí paprsky s o v ě ts k é p ře s ta v b y , v id ím e , ja k j e v š e s l o ž i t ě j š í . .Bezpodmínečným sto u ­ pencům z á v a z n o s ti j i s k r y n eb ezp ečí v y k ře s a ly v mozku t r o s k y r e v i z i o n i s t i c k ý c h filo s o fii o " s p e c ific k ý c h podmínkách", je jic h ž c íle m je záchrana p rá v ě toho " n e s p e c ific k é h o " . A v tom to myšlenkovém kvasu a nesourodém, rozbíhavém p lu ra lism u se má občan, donedávna ž iv e n ý jednotnou s tra v o u , n a u č it r o z l i š o v a t o f i c i á l n í n ázor od n e o f i c i á l n í h o , n aši s p e c i­ fik u od opačné s p e c i f i k y jin ý c h , i okruhy s k u te č n o s tí, o n ic h ž může vyn ášet p la tn é soudy jen p ř ís lu š n á s tra n a , do n ich ž se ted y j i n í nem ají vm ěšovat. Velkému rozběhu k "m yšlenkové s m ě lo s ti" a "p ra v d ě " se ta k p le t o u pod nohy d ip lo m a tic ­ ké a oportu n n í o h le d y , zm atení jazyků ve c h v í l i , k te r á svou v á ž n o s t í vy ža d u je ja s n o s t v tom, co musí z e m ř ít a co se musí n a r o d it. Neboř my i n aši sousedé se vychylujem e z Gramsciho schématu k r i z e tím , že "n o vé" č i s í l y nového se už d ř ív e z r o d i l y , n a n e š tě s tí do v lá d y Herodesů. Nás v y k o l e j i l a ze slib n ýc h d ějin n ých k o l e j i b r u t á ln í vo jen sk á in te r v e n ­ c e . T ím ^ b y la zasažena m orá ln í a duchovni stru k tu ra s p o le č n o s t i. Jaká náhradní p o le si každý musel h le d a t k obnově své in t e g ­ r i t y , d ů s t o jn o s t i, myšlenkové a m orální a u to­ nomie 1 Jak z toh o v y j í t , ja k znovu n avázat ž i v ý t v ů r č í vzta h s r e a l i t o u , ja k s i o b n o v it p ř e s v ě d č e n í, že se nám d ě jin y znovu o t v í r a j í , že se náš osud v r a c í do n ašich rukou? Kdyby š l o jen o rok 1968, o "P o u č e n í", a le tady j e nyní ve hře. t e n to o b r o v it ý t la k n e jn o v ě j­ š íc h d ějin n ých z á ž it k ů , och rom u jící v ů li a v ír u v možnost změny. C í l , m á - li b ý t s lo ž k o u , fermentem sk u teč­ n o s t i, se musí " z a d ř í t " do m e n ta lity , m yšle­ n í a svědomí l i d í , tam musí b ý t jeh o tv a r sp ojen 8 touhou a n a d ě jí, s p o u š tě jíc íc h pru­ ž in y v ů le . U n ašich sousedů sn a d n ěji docháze­

l o po pohromách k r e g e n e r a c i, možná pod t l a ­ kem d r a s t i č t ě j š í h o s o c iá ln íh o n a p ě tí a v ě t š í ­ ho h rou ceni "plánovaného h o sp o d a řen í". H is t o ­ r ic k á paměř napovídá i t o , že od obrozenských dob jsme se od nás se z á v i s t í d í v a l i na impo­ n u j í c í polskou a madarskou e n e r g i i . A u pozor­ ň uje nás, že k r i t é r i a , za lo žen á na č is t ý c h t a k t ic k o - s tr a te g ic k ý c h p r in c ip e c h , nemůže­ me z c e la odtrhnout od z t v á r ň u jíc íh o tla k u d ě jin . Jsme s tř íz liv ě jš í, p r a g m a t ič t ě jš í, k velkému jdeme přes "d ro b n é" a i te n to "e v o lu cionism u s se j e š t ě nevzpam atoval z u t r ž e ­ ných ra n . Naše p o l i t i c k á k u ltu ra zná s ic e v š e l i j a k é n e š v a ry , a le j e m írná. Není p ř í z ­ n iv á a g r e s i v i t ě . P ře s uvedené r o z d í l y b y l společenský pohyb obdobný. Rozdrcením reform n ích pokusů skon­ č ila všude é r a " r e v i z i o n i s t ic k ý c h " snah o humánní a dem okratickou obrodu s o c ia lis m u . V lá d n ou cí d o k trín a z p la n ě la , duchovní odkaz s o c ia lis t ic k ý c h m y s lit e lů byl zaměněn za p r i m i t i v n í - zdá s e , že č ty ř je d in o u - f o r ­ m u li, k o d i f i k u j í c í p i l í ř e s ta lin s k é h o s y s t é ­ mu. "R eá ln ý s o c ia lis m u s " se z ř e k l r e f l e : : í nad tím , čím j e , d e fin o v a l se sám sebou. M y šlen í o so cia lism u se s t a lo zbytečn é i nebezpečné. Ilu z e o te c h n o k ra tic k é in b v a c i systému, j e ž se zdála sch ů d n ější ňe'Ž r e v i z i onismus svou id e o lo g ic k o u n e u t r á ln o s t í, z t r o s k o t a ly na tom, co D j i l a s n azva l "novou t ř í d o u " . Pokusy v y t v o ř i t společen sk ý konsen­ sus na "v la s te n e c k ý c h " základech se nemohl p o d a ř it , neboř n a c io n á ln í c i t b y l zraněný předchozím národním n ih ilism em , k te r ý vym etl m iln ík o v é o sob n o sti n ašich d ě jin z národních panteonů. Národy se v době k r i z í a n e j i s t o t in s t in k t iv n ě u s a z u ji ve svých d ějin á ch jako v h n ízd ě j i s t o t y a k o n tin u ity . O brat k t r a d i c i o ž i v i l l i b e r á l n í , demokra­ t i c k é a v t é č i jin é - m íř e i r e l i g i ó z n í o r i ­ e n ta c e , k t e r é se už n e p o d a řilo e lim in o v a t. Ve V aršavě i v Budapešti v y v o d i l i důsledky z n e p lo d n o s ti n á s i l í , z fa k tu , že "re á ln ý s o c ia lis m u s " byl p r im itiv n ím zjednodušením s o c i a l i s t i c k é h o id e á lu , že monopol p o l i t i c k é moci j e p ln ý nebezpečných m ožn osti, kterým se n e lz e na jeh o základně u b rá n it. K on fron ta ­ ci s n eklidn ou a nespokojenou s p o le č n o s tí v y s t ř í d a l d ia lo g a - co ž j e n e j v ě t š í z v r a t v p o j e t í " s o c ia lis t ic k é h o systému" - uznání p lo d n o s t i i n evyh n u te ln o sti p o lit ic k é h o p lu ­ ra lism u . Syndrom 68. roku j e b a rié ro u p r o t i o ž iv e n í humánního, dem okratického a s o c iá ln íh o odkazu n ašich d ě j i n . Všude c ít ím e "strach sáhnout do hloubky problémů, v y j á d ř i t j e j i c h n á lé h a v o s t, d át jim f l i l o s o f i c k ý a s o c io lo g ic k ý rozm ěr, k t e r ý jim p ř í s l u š í . A možná n ejen s t r a c h , neboř j e - l i stagn ace (ja k o opak r e ­ form y) p o z itiv n ím bytím systému, z a c h v á tí i m y š le n í. Ovšem ani tak nemůžeme stra ch v y l o u č i t , neboř každý krok k jádru s itu a c e chce u r č i t o s t , k terá h r o z í d if e r e n c i a c í toh o , co chce b ý t za každou cenu jedn otn é a pevné. Zdá s e , že v lá d n í reak ce na ".Palachův t ý ­ den" b y la pokusem o sp olečen sk ý konsensus na základn ě té to "záchranné n e u r č i t o s t i " . A le mechanismy podobných a k c í n ejsou snadno z v lá d n u te ln é , důsledky mohou z n i č i t záměry. Možná, že i tady d o š lo k čin u , k te rý bude bodem z v r a tu . Neboř a č k o liv ja k ž ta k ž uspoko­ jil stoupence tvrd é ru ky, n ebyl už e t o , aby konform oval m y s liv ě jš í s lo ž k y s p o le č n o s ti s postupy založeným i n i k o l i na s í l e s lo v a , n ýbrž na n á s i l í .

STRANA 4

BftEZEN 1989

Nejen na okraj jednoho Objektivní poznání významu odboje a vůbec druhé svétové války v našich ncjnovéjáich dčjinách vyža­ duje nezaujatý pohled i na jednot­ livé jevy, události 1 jejich prota­ gonisty, snahu pochopit nejrozmanitéjáí modelové situace i jejich deviace, které vypovídají o různo­ rodosti postojů a smýšlení, o mno­ hoznačností, v niž se často stírají či překrývají hranice mezi kolabora­ ci a odbojovou aktivitou. K takové­ mu zvažování je nespočet známých příkladů. Generál Alois Eliáš byl hlavou vojenské odbojové organizace Obra­ na národa a současné předsedou protektorátnl vlády. Dr Ladislav Feierabend byl ministrem této vlády a zárovéň jedním z představitelů Politického ústředí. Jeden skončil na hitlerovském popravišti, druhý v londýnském exilu. Mnoho předsta­ vitelů protektorátnlho establišmentu » I I I i l l ■ !!■ ■ ■ U m

m

O Ib ,

H M 1 I.

U m t m , 1 M I * i—i — t* t m u m i i , « Mt tu n UtmuUU*. tm mui m , —IIN > > .**■ i imjm » l i » . * M . k i |.|U* tmi .«mi. *M tmmmm Um* mmo . m u • mtui+lm . rnttmim <(»W. _ , h w l jmi mtm U ).*■ m mtml H u r i«

*4* ».«í.iII>.!■

•

Ú l • i m i U / I ii I V i i Ultimi m i w l i i Ii t ml mm rmrn umtm mmxtmt, i UH uttnU im«*»t.l tmurfm k u u i i M iM it m « m i mtm « M i u .

se nějakým způsobem podílelo platí to zejména pro počáteční dobu okupace - na nékterých akcích odboje domácího i zahraničního, bylo s ním ve spojení či ho různými cestami podporovalo. Je nutno ovšem brát v úvahu různou míru i vývojové odlišnosti daných etap vývoje existence protektorátu a nacistické moci v něm. V odbojovém finále bylo dost takových, kteří pracovali ve vrcholných protekto­ rátech Institucích, třeba v N árode odborové ústředně zaměstnanecké, zúčastňovali se nacistických spole­ čenských podniků a přitom zakládali ilegální Ústřední radu odborů. Četní protektorátní činitelé podporo­ vali odboj finančně nebo poskytová­ ním důležitých informací zpravodaj­ ského charakteru. Tak je asi třeba přistupovat také k hodnocení 3aCova koncernu, a nejen za druhé světové války. V naší zemi, která nemá velkou tradici moderního podnikáni, bychom měli mít v úcté firmu 3afa přede­ vším pro její prů k opectvi, byf b y­ chom věděli, že se řídila zákony kapitalistického trhu, protože to jinak ve své době nešlo. Batův koncern nejenže zaváděl moderní metody vědeckého Mžení a špičko­ vou technologii, ale jako nemnohý pomáhal po roce 1918 industrializo­ vat Slovensko, vychovávat kvalifi­ kovaný personál, vytvářet solidní sociální a kulturní klima v místech svého působení. Každé podnikání má své stíny, které však nemohou setřít dominující zásluhu. Tak je nutno přistupovat i k roli firmy za druhé svétové války. Jan Bata jistě vydělával na kolaboraci a válečné konjunktuře, ale Tomáš a četní další představitelé, vůdčí činitelé a zaměstnanci koncernu účinně pomáhali odboji, pomáhali ho organizovat a zejména financo­

Závěrečná řeč Václava Havla 21. 2, 1983 Paní soudkyně, k jednotlivým argumentům obžaloby jsem se dostateč­ né vy já d řil v průběhu p řelíčen í a vyšetřování, nebudu se tedy opakovat a shrnu své stanovisko: domnívám se, že ni nebylo prokázáno ani podněcování, ani ztěžo­ váni výkonu pravomoci veřejného č in it e le . Považuji se tedy ža nevinného a žádám, abych byl osvobozen. Rád bych se ale závěrem v y já d řil k jednomu aspektu celého případu, o němž dosud nebyla řeč. V obžalobě se říká, že jsem se snažil z a s třít skutečný p ro tis tá t­ ní a p ro tis o c ia lis tic k ý charakter připravovaného shro­ máždění. Tímto tvrzením, které ostatně není a ani nemůže být néčím konkrétním doloženo, je mému jednání přisuzován p o litick ý c í l . To mne opravňuje k tomu, abych se zde i já zabýval c h v íli politickou stránkou celé věci. Především musím konstatovat, že slova "p ro tistá tn í" a "p ro tis o c ia lis tic k ý " už dávno z t r a t ila jakýkoliv sémantický smysl, protože se během svého mnohaletého a zcela svévolného používáni stala jen hanlivou nálep­ kou pro všechny občany, k teří jsou moci - až už z jakýchkoli důvodů - nepohodlní, a to zcela bez ohledu na Jejich p o litick é smýšlení. V různých fázích svého života b y li těmito slovy charakterizováni dokonce i t ř i generální tajemníci KSČ, Slánský, Husák a Dubček. Dnes jsou těmito ep itety označovány Charta 77 a další nezávislé in ic ia tiv y , samozřejmě opět Jen proto, že je vládě je jic h působení nepříjemné a že c í t í potřebu je nějak d isk va lifik o va t. Tomuto č is té jazykovému způsobu politického očernění se nevyhnula, jak patrno, ani má obžaloba.

vat, a to jak doma, tak v zahrani­ čí. Je např. i dobře známo, že když byla koncem roku 1938 úředně zakázána činnost KSČ a legální vydávání jejího tisku, byla to firma Bafa, která prostřednictvím svého obchodního a technického odděleni, v jehož čele stál známý národohospodář in g. Hugo Vavrečka, odkoupila od KSČ rotačku a další tiskárenské zařízeni praž­ ské tiskárny Rudého práva. Byla to transakce pro K3Č velmi výhod­ ná už i proto, že byla provedena včas a rychle. Jinak hrozilo, že by majetek KSČ propadl exekuci. Takto získané nemalé finanční prostředky mohly pak být užity k budování ilegální stranické sítě. Připomínám to jaksi na okraj smutného výročí událostí, k nimi došlo před půl stoletím, ale také na okraj nestoudných článků Rudé­ ho práva o Václavu Havlovi a o tom, jak špatné si vychoval své předky, konkrétně svého dědečka Vavrečku. Byl p rý v dobrých vztazích s nacistickými mocipány, jak to mé dosvědčovat fotografie z jakéhosi banketu ve Zlíně. Tako­ vých dokladů o nejrůznéjšlch lidech by se našlo velmi mnoho a každý historik v í, jak bylo nemožné fun­ govat v protektorátních struktu­ rách a nebýt při tom v kontaktech 8 nacistickými institucemi a jejich pracovníky. Stejně tak to platí o zednářském Rotary klubu, jehož předsedou byl také in g. Václav Havel, otec dramatika. Mnoho jeho členů půso­ bilo v odboji, dokonce velmi levico­ vého ražení, jako byl Petiční výbor Věrni zůstaneme. Z kolika těch diskusních kroužků protektorát­ ních úředníků typu Drůzy dr. J. Kratochvíla se dostávalo odboji cenných zpravodajských informací a materiálů! A jinak nelze psát

Jaký je tedy skutečný p o litic k ý smysl toho, co dělá­ me? Charta 77 vznikla a působí jako neformální spole­ čen ství, které se snaží sledovat, jak jsou v naší zemi respektována lidská práva a jak jsou dodržovány příslušné mezinárodní pakty, případné Ostav* ČSSR. Dvanáct le t Charta 77 upozorňuje státn í orgány na vážné rozpory mezi přijatým i závazky a společenskou praxí, dvanáct le t poukazuje na různé nezdravé a k r i­ zové jevy, na porušování ústavních práv, na své vo li, nepořádky a nekompetentnost. Touto svou prací Charta vyjadřuje mínění značné čá sti naší společnosti, jak nám p ř íle ž ito s t se denně přesvědčovat. Dvanáct le t nabízíme státní moci o těchto věcech dialog. Dvanáct le t státní moc na naši in ic ia tiv u nereaguje a jen nás za ni zavírá a pronásleduje. Přitom sama dnes přiznává četné problémy, na které Charta poukazovala už před léty a které mohly být už dávno řešeny, kdyby byl k jejímu hlasu brán z ř e t e l. Charta vždy zdůrazňo­ vala nenásilnost a zákonnost svého působení. Jo jím programem nebylo a není organizovat pouliční nepokoje. Nejednou jsem veřejně upozorňoval na to, že míra respektu k nekonformním a k ritic k y smýšlejícím občanům je ukazatelem míry respektu k veřejnému mínění vůbec. Nejednou jsem už řekl, tm trva lá neúcta k pokojným projevům veřejného mínění může nakonec vyvolávat Jen stá le v id it e ln ě jš í a důraznější protesty společnosti. Nejednou jsem řek l, že nikomu nepomůže, bude-li vláda čekat na to, až začnou lid é demonstrovat a stávkovat, a že tomu všemu může snadno p ře d e jít věcným dialogem a dobrou vů lí sly šet i k ritic k é hlasy. Varovným úvahám tohoto druhu nebylo nasloucháno a dnes tedy soudobá moc s k l í z í setbu svého vlastního pyšného postoje. Přiznám se k jedné v ě c i. V pondělí 16. ledna jsem

březeh

1989

výročí o počínáni filmového podnikatele Miloše Havla, strýce odsouzeného. Téžko si lze představit fungováni Lucernafllmu ve vzduchoprázdnu nezávislém na protektorátní a oku­ pační réalité, bez loajálních kontak­ tů jeho majitelů a manažerů s vlád­ noucí mocí. Bylo asi nemožné zame­ zit návštévé K. H. Franka ve Filmklubu nebo zabránit, nby si gestapo nezřídilo v budové Lucerny konspiračnl kancelář, když tako­ vých bylo na nejrůznějších místech naší vlasti desítky. Faktem ovšem je, že se Havlům podařilo zachránit filmové ateliéry před nacisty i před viajkaři, uchovat je v českých rukách a tak umožnit, aby se v nich mohly natáčet filmy, které svou vlasteneckou tématikou zásluž­ né pozvedaly české národní povědo­ mí v moři germanizace, což bylo náplni práce i všech odbojových složek.. Není bez užitku připomenout slova generála Eliáše, která pronesl v roce 1939 na schůzce a českými filmaři: "V íte, že se to stalo proti vúU tohoto národa. Uvědomte si, že záleží na každém jednotlivci, jak se bude chovat a jak se bude bránit. Držte pohromadě, bojujte! Český film musí stát dohromady, hajte si samostatnost v rámci mož­ ností a bojujte za českou v ě c ." Této schůzky se účastnil i pan Miloš Havel a snažil se tím řídit, nejen bezprostředně- po odchodu z Kqlovratského paláce, ale po celou dobu války. Dnes v éře televize si asi leckdo nedovede představit, • jaký význam měla česká .řeč znějící z filmového plátna, pronášená navíc známými českými umělci v rolích mnohých historických postav. Dodnes patří četná díla z produkce Havlova Lucernafilmu k těm nejhledančjším filmům pro pamětníky a právem patří do klenotnice české kinemato-

STRANA 5 M lv x j .M *4 4CtmA r m V t ^ '^

/-/-v .

ft /»■/

ffh'kjt*. ■**-*+}
'/ i V

<

, *^U> 44 4 * ^ 0 ■*)v *.^cX’ ^ trt%}CuJ&4

«u*‘

( & if jjt*~ /\y ržéti& h * frvJttS ) < / k

• o ï- J

/ **’ -W(u+Á' yy'-iifo". jV « , f++í<M*4J yiiCtý>f r f 4

*/£*■<£•». 4. kfaý

M 4

> - y - Mr*/«.,

+U.' i<jt*iujH cct>A ~**A*t)*tJ. K*u+/ Tuh ' kÁy

y kCl+i Mít-c/ ¡ikj .yf/sHAj' <jtř f i *¿ r — '***, jt pjd^ /tA. -t ¿ ahl Í l . ifď k i/ Jfu~'t¿t * t t

. a

**¡*J ť k r& fC • *,*& •)

y¿*«» ► *» *» « + U *£ *?L * - .* ^*^1# th *

kAyo! A*C‘r U’j i 4j¿¿f ¡ t í » bfU

t)* * tf* f dn*£**% ^ f

ƒ••«'<•**, ÿt r++

f&tSfe**.

ír~ *J n * , C4 f\lě v CU*i^¡c¿ + 'C * !¿ '

A*¿< f * . > r O

/ ‘w* YiCft*, K ^V l

gratie. Dostatečně je známa vzájemná spolupráce a solidarita všech čes­ kých filmařů a jejich značná účast v odboji. Ma Barrandově byla odbojová aktivita velmi intenzivní, napojená i na ilegální síf KSC, jak to bylo u skupiny Vojtěcha Trapla. Miloš Havel o tom bezpochy­ by věděl. Věděl rovněž, že mezi filmaři vznikají pozoruhodné projek­ ty znárodnění kinematografie po osvobození, které se dostaly i do rukou košické vlády. Nejenže o nich věděl. Solidarizoval se s nimi, a když hned 10. května 1945 za ním přišli, že je třeba projekty uvést v život, předal ateliéry a celou firmu v pořádku do nových rukou. Do rukou lidově demokratického státu a jeho zmoc­ něnců. Dávno před zestátňovacím dekretem. Jen jedovatou slinou bylo možné napsat, že rodina Havlů si "včas opatřila dobrozdáni od některých kulturních osobností, dosvědčujících jejich vlastenecké postoje” . Za očištění Miloše Havla, nařčeného v poválečné vlně rozbou­ řených vášní a rekriminací, se vehementně postavil především

ch těl opustit Václavské náměstí ihned poté, co budou u sochy svátého Václava položeny květiny k uctění panátky Jana Palacha. Setrval jsem tam nakonec přes hodinu hlavně proto, že jsem n e v ě řil svým vlastním ČČIm. Stalo se t o t iž něco, co by mne bývalo ani ve snu nenapadlo. Zcela zbytečný zásah Bezpečnosti proti těm, kdo c h tě li v tic h o s ti a bez jakékoli pu blicity květiny k soše p o lo ž it , v y tv o ř il okamžitě ze zcela nahodilých chodců p r o te s tu jíc í dav. Uvědomil jsem a i najednou, jak hluboká asi musí být občanská nespo­ kojenost, když se to to mohlo stá t. Obžaloba c itu je můj výrok na adresu státních orgánů, že situace je vážná. Řekl jsem našim představitelům dokonce, že je vá žn ě jší, než s i m yslí. 16. ledna jsem náhle pochopil, že je vážn ější, než jsem s i myslel já sám. Jako občan, kterému z á le ž í na tom, aby se naše země r o z v íje la v míru a p o k o ji, pevně věřím, že s i státní moc z toho, co se s ta lo , vezme konečně poučení « zahá­ j í důstojný dialog se všemi složkami společnosti a nikoho nebude z tohoto dialogu vyřazovat tím, že ho bude označovat za a n tis o c ia listu . Pevně věřím, že se státn í moc přestane konečně chovat k nezávislým iniciativám jako o šk livá dívka, která r o z b íjí zrcadlo v domnění, že je vinno jejím vzhledem. Proto také pevně věřím, že nebudu znovu bezdůvodně odsouzen.

Václav Vrabec

I

I i l

P o sled n í s lo v o Necítím se vinen, nemám tedy, čeho bych lit o v a l, a budu-li potrestán, přijmu svůj tr e s t jako obéE dobré v ě c i, oběE, která je nicotná ve svě tle absolutní oběti Jana Palacha, j e j í ž výročí jsme s i c h tě li připomenout.

bÚJink V ítězslav’ Nezval a mnozí další umělci, které M. Havel za­ chránil před totálním nasazením např. tím, že jim vystavil smlouvy na scénáře. Patřili k nim nejen dramaturg Lucernafilmu Václav Řezáč, ale i Jan Drda, Karel Nový a desítky dalších, Nezvala se Hav­ lovi dokonce podařilo dik stykům s okupačními prominenty vyrvat ze spárů gestapa a načas ubránil před transportem Oldřicha Nového. Z režisérů spolupracoval 8 M. Havlem především Otakar Vávra, který v jednom svědectví označil svého bývalého šéfa za^ vlastenec­ kého kapitalistu a dobře v í, jak to všechno bylo. Uchovat uvedené umělce a mnohé další z řad spiso­ vatelů, režisérů, herců a jiných, udržovat pomocí filmového plátna vědomi národní kontinuity a národ­ ního sebevědomí před nacistickým běsněním, před realizací germanizačních plánů konečného řešeni české otázky byla jistě nezanedba­ telná hodnota na misce vah pová­ lečného hodnocení české kultury v době zápasu proti fašismu.

4 Taatr Powuechny w Waruawít 1989 i

VACLAV HAVEL

STRANA 6

BftEZEN 1989

Jen dohra D ě jin y nacism u ř ík a jí, ž e "ro k u 1938 b y ly č le n y SS t ř i t i s í c e p rávn ík ů a t ř i t is íc e lé k a ř ů ” . N e s t a č í- li to někomu ke z d ě š e n í, d o d ejm e. Se SS b y ly e l i t a . Pouhá NSDAP j i s t ě m ěla č le n ů , t it u l e m p a t ř íc íc h do ře č e n ý c h v z d ě la n e c k y c i v i l i s a č n í c h p r o f e s í , n ě k o l i k r á t v íc . "Od ča su , kdy romantismus o d m ít l o s v í c e n ­ s t v í , " čtem e v tý c h ž d ě jin á c h , "něm ecké my­ š le n í v ž d y o b s a h o v a lo s i l n ý p r o t i r a c i o n á l n í p r v e k . Ne v š i c h n i , k t e ř í se ž i v í u p la t ň o v á ­ ním rozumu v u rč ité m o b oru , u p la t ň u jí rozum v ž i v o t ě ja k o c e lk u . Věda nebývá s l i d s k o s t i s p ja t a a u to m a t ic k y ." Ve v z ta h u k 15. březn u 1939, kdy s k o n č il ro zp a d Č e s k o s lo v e n s k a , j e ovšem t a t o m oudrost dodatečným z jiš t ě n ím . Do z á ř í 1938 z d e jš í k raj s o u d il Německo p o d le sebe. V id ě l je p ře v á ž n ě humanitním a dem okratickým okem. V ú pln é z h r o u c e n í v z d ě la n é l i d s k o s t i v sou ­ s e d n í ř í š i se tu n e v ě ř i l o . Něco s e tam s t a n e . P o d s ta tn á sku pin a se v z e p ř e . I na v y š š í i n t e ­ le k t u á l n í ú r o v n i s e zanedbaně o p a k o v a l ž e r t ú d a jn ě p o ls k ý , ž e n a c is t ic k á armáda j e " c i r ­ kus p le c h o v ý " . I l i n g v i s t i c k y h lo u p o s t . P o lá k by řek l cyrk b la s z á n y . A ja k se u k á z a lo , ta n k y i v o j á c i zp rvu b y l i z o c e l e . J a k k o li na tom b y l z d e j š í k r a j v e s r o v n á n í 8 F r a n c ií a B r it á n ií za p ředm n ich ovských m ěsíců v o je n s k y n e jlíp , na a g r e s i s c íle m s v ě t o v lá d y m oráln ě a p s y c h ic k y p ř ip r a v e n n e b y l. D ů v ě řo v a lo se v moc humánních i d e j í . Ty za m nichovské noci n e o b s t á ly , ú dajn ě e x is tu jíc í německý odpor p ro ti ú to č n o s ti z ů s t a l z t i c h a . Sami r o z h o d u j í c í domácí v y z n a ­ vači d ů s to jn é svo b o d y r a d ě j i v o lili ž iv o t na k o le n o u , p rý d o ča sn ý , m ís to s m rti v e s t o ­ je . S B rechtem lz e p r o t i M a rxovi s o u d i t , že " h i s t o r i c k á n u tn o s t" j e n esm ysl. V iz Z a d r ž i t e l n ý v z e s t u p a t d . A le n e s t a lo s e . 'V d ů sled k u ú sta vn ě n eoprávn ěn ého ro z h o d n u tí t e h d e jš íh o p r e z id e n t a tu n ik d o n e z a k u s il, co by v o lb a " s m r t i v e s t o j e * znam enala. J i s t ě něco j i n é ­ h o , než c o p ř i š l o a c o v n e d o s ta te č n ě v e lk ý c h proměnách t r v á . Pom nichovská druhá r e p u b lik a na svých š e s t du ševně ochrom ených m ěsíců d a la p ř í l e ž i t o s t mravním, • p o lit ic k ý m i e s t e t ic k ý m n e š ť a s t n í ­ kům, aby se z k u s i l i u p l a t n i t . Ve zmatku se k nim p ř i d a l o i n ě k o lik původně ú ctyh odných in te lig e n c í a im a g in a c í, j e ž z a c h v á t i l mor n ap ů l s e n t im e n t á ln íh o , napůl k l e r i k ó l n ě uzpů­ sobeného n a c io n a lis m u . Pokus o č l e n ě n í na p r a v ic o v o u S tranu je d n o t y a s k r y t ě l e v ic o v o u S tranu p r á c e nem ěl č a s a n i n a d ě ji se r o z v i ­ n o u t. D em okracie a svoboda bud t r v a j í , nebo j e jim k o n e c . Taková b y la b e z p r o s t ř e d n í z k u š e n o s t. J e j í d o d a tečn é h od n o cen í _ o b sa h u je zp rá vy , je ž se temně t ý k a j í i z d e j š í p ř í t o m n o s t i. Dne 14. b řezn a 1939, ja k v k n iz e Od M nichova k v á lc e zaznamenává Zdeněk Sm etáček / Práce 1945/, " m lu v il na 18. s je z d u s t r a n y S t a l i n . T o j e ona s la v n á ř e č , v n íž p r a v i l , ž e S o v ě t ­ ský sv a z musí b ý t o b e z ř e l ý , nesmí se d á t od p r o f e s io n á ln í c h v á le č n ý c h p r o v o k a té rů za tá h n o u t do k o n f l i k t u . " Už p r ý z a č a la " d r u ­ há i m p e r i a l i s t i c k á v á lk a o r o z d ě l e n í s v ě t a " , a l e S o v ě ts k ý sva z n em ín í " t a h a t za j i n é k a š­ ta n y z o h n ě ". Je p r a v d a . Se s B r i t á n i í a 8 F r a n c i í .b y la i po M nichově v e v ě c i obrany p r o t i H i t l e r o v i t ě ž k á ř e č a se S pojeným i s t á t y j e š t ě žádná. A le č t e m e - l i S t a lin a z 18. s je z d u , b u d í ú ž a s , čemu tu m ládež i d o s p ě l í b y l i v y u č o v á n i po roce 1945. S ta lin p r ý v ž d y s t á l p ř i rtás. Kdo z a ž i l v poměrné d o s p ě l o s t i 15. b řezen 1939, ža sn e v í c . A zmíněný p r o j e v mu z á ro v e ň v y s v ě tlu je , c o z a k u s i l to h o dne u r á d i a . " H o v o ř í M oskva, Moskva h o v o ř í, ? b y lo s l y š e t v n ap jatém t ic h u u p ro s tře d sku pinky p ř á t e l , z n ic h ž nejm éně dva b y l i mladými č le n y s t r a ­

n y. S t a lo se p o d le č es k éh o v y s í l á n í z Moskvy v e s v ě t ě mnoho v ě c í , a l e n e je n se p o d le něho nekonal žádný s j e z d s t r a n y . Ze všeh o nejméně se kon al vpád n a c is t ů do zbytku Č e s k o s lo v e n ­ sk a . A ni zm ínka. Naopak se už dlou h o k o n a lo a koná z ú r o d ň u jíc í za vod ň o vá n í K azachstánu , fteč o něm t r v a l a d v a c e t m inut. Cas na vpád n e b y l. Jeden z č le n ů s t r a n y ř e k l , ž e t a k t ik a j e nutná. Druhý z ů s t a l b le d ý a m lč e l. Byl to den d iv n é h o d v o jíh o o s v o b o z e n í, i když kdekomu z a č a la h r o z i t smrt z c e la b e z ­ p r o s tř e d n ě a m nozí b y l i z a t č e n i a o d v e z e n i do k o n c e n tra č n íc h tá b o rů . N a s ta la svoboda od dom ácích n a c i o n a l i z u j í c í c h h lu p á k ů .’ P ř e ­ vá žn ě z m l k l i . N ě k t e ř í z m o u d ř e li. A pro n ě k te ­ r é rozumy, j e ž do t é c h v í l e m ěly sk lo n p ř id a t se ke s t a l i n s k é m o d i f i k a c i komunismu, p r o t o ž e ú dajně ř e š i l a i o tá z k u v o l n o s t i a re n o va ce t é ž na z d e jš ím ú zem í, "za v o d ň o vá n í K a za ch stá ­ nu" v den s m r ti p r o j i n é Ú2 emí b y lo p ř í l i š . O b yčejn ý rozum žádal p ro sto u in f o r m u jíc í zmínku, k te r á by . snad ta k tik u ta k p ř íliš n e p o š k o d ila . A le d ik t á t o r s k á id e o lo g ie ví své l i p . Sbohem, " s o c ia lis m u d á lk o b l í z k á " , ja k jsme tomu ř í k a l i p o d le P astern aka v Horo­ v ě česk é v e r z i . Podvod z e všech s tr a n a my, č e r n í a n e d o k o n a lí b e r á n c i, ja k o o b ě ť u p ro ­ s t ř e d E vrop y. Co jsme s i t o c h t ě l i m y s le t ! S v ě t jre ta k o ­ vý, ja c í js o u lid é . P o s lu š n o s t v Německu v ů č i H i t l e r o v i a v ruském im p ériu v ů č i S t a l i ­ n o v i se j e v i l a ja k o zrů d n á , a le b y la . T akže se vraťm e k ú vo d n í s t a t i s t i c e . Kde b y lo t o l i k v zd ěla n ců v e l i t ě je d n é a je d in é v lá d n o u c í s t r a n y , tam m ě li p ř e d á c i v o ln é ru ce k čemuko­ li. Z v lá š ť když v e zmatku t e h d e j š í Evropy m ezin árodn ě s l a v i l i úspěch za úspěchem. Octa k moci a k takovým v n ě jš ím úspěchům se rovná in d iv id u á ln ím u i hromadnému sklonu k s e b e záhubě. Za te h d e jš íc h podmínek v Německu a v Evropě v č e tn ě s o v ě t s k é ř í š e b y l p a tn á c tý b řezen 1939 po p ř i j e t i Mnichova pouhou je h o dohrou. J e t ř e b a c t í t d o b ré d ě j e p i s c e . Dva tu b y l i c i t o v á n i . A le i, m ezi t ě m i, k t e ř í dnes js o u n e o fic iá ln í, asi js o u t a k o v í , jim ž zů stává p ro ti m y s li, co p ř ir o z e n ě p ly n e ze sh ora uvedených v ě t . P o d le původce t ě c h t o řádek l z e důvodně a u ž it e č n ě v é s t po j i s t ý stupeň p a r a le lu m ezi březnem 1939 ja k o dohrou Mni­ chova a únorem 1948 ja k o důsledkem a d o v r š e ­ ním květn a 1945, nebo s p íš fa k t u , ž e se teh d y Č esk osloven sk á v lá d a v r á t ila po londýnském pobytu v i a Moskva s košickým programem. Ten program n ik d y nikomu n e b y l p ř e d lo ž e n k p o ­ so u ze n í a k p ř íp a d n é v o l b ě . A b y lo v něm u k r y to , co nás podnes s p o u tá v á . I r o n ic k y by se n yn í poslu šn á d b a lo s t o moskevskou p o l i t i k u h o d ila . A le p o d ř iz o v a t se příkazům o d jin u d j e a s i zrádné v ž d y c k y . V iz Mnichov a 15. b ř e z e n 1939. ‘ N ení tu míněno v é s t s p o r o m in u lo s t. Jde o dnešek a z í t ř e k . N ě k te r é t r a d i c e j e t ř e b a p ř e r u š it , aby . se n e p o k ra č o v a lo v p o litic e p o s lu š n o s t i m ís to m yšlen í", nebo s e b e p o n iž o v á n í m ís to p r o s t é l i d s k é d ů s t o jn o s t i a v ů le ke svobodnému ž i v o t u . Jsme p o n a u čen i, ž e c o se z k a z í v rozh odu ­ j í c í c h v í l i , má z l é d o h r y . Č asto d lo u h o d o b é. A j e dobře s i p ř i t é p ř í l e ž i t o s t i u věd o m it, ž e mravně a p o l i t i c k y ro z h o d u je každá ž i v o t ­ n í c h v í l e k o h o k o li z n ás. Zdeněk Urbánek

BŘEZEN 1989

STRANA 7

CESTOU REPRESE K SVĚTLÝM ZÍTŘ KŮ M Na titulní straně RudéKo práva z 15. 2. 1989 bijí do očí dva tučné titulky: SCHVÁLENO ZÁKONNĚ OPATŘENÍ K OCHRANĚ VEŘEJNÉHO POŘÁDKU a PROHLUBOVAT PRÄVNf CHARAK­ TER NAŠEHO STÄTU Všechno nasvědčuje tomu, že nejde o zlomyslnost nebo tiskařského šotka, ale o jednoznačné ztvržení linie současného státního a politic­ kého vedení při realizaci jeho před­ stav o komplexní společenské pře­ stavbě a při dodržování mezinárod­ ních závazků převzatých v oblasti lidských práv. Nezaujatý divák, který však měl možnost se seznámit 8 mírou brutality policejních zákro­ ků v Praze ve dnech 15. - 19. 1. tohoto roku, se mohl naivně domnívat, že s odstupem času a ústupem emocí budou mocenské orgány nuceny (též pod tlakem veřejného mínění) zkorigovat svá unáhlená rozhodnutí bezvýhradné aprobujici policejní zvůli. Nikoli - opak se ukázal pravdou! V jejich pojetí totiž právní stát znamená takové uspořádání vztahů mezi občanem a státní moct, při kterém stát blahosklonně a dle své momentální potřeby vymezí rozsah občanských práv tu šířeji, jindy jej pak zúží. Takovému pojetí odpovídají i slogany "Demokracii ano, ale ne pro každého" nebo "Dialog ano, ale pouze na platformě

socialismu". Stát (rozuměj jeho je stanovena dnem vyhlášení, tj. ústavné stvrzená vedoucí síla KSC) dnem jeho zveřejnění ve Sbírce pak sám sobě určí úlohu zákonů. jednosměrného semaforu, který Tři dny poté - 17. února 1989 nám pustí tu zelenou, jindy - se na svých mimořádných zasedá­ oranžovou, ale nejčastěji červenou. ních sešla předsednictva České Ve středu 15. února 1989 - tedy a Slovenské národní rady a přišla měsíc po dvacátém výročí upálení také se svou troškou do mlýna. Jana Palacha - bylo publikováno Jejich zákonná opatření novelizují zákonné opatření, přijaté předchozí zákon o přéstupcicl) tak, že "pře­ den předsednictvem Federálního stupku proti opatřením k upevnění shromáždění. veřejného pořádku se dopustí ten. Obsahuje tři články: kdo organizuje zakázané nebo neo­ 1. Trestní sazba za trestný čin hlášené veřejné shromáždění, mani­ ztěžování výkonu pravomoci veřej­ festaci nebo průvod, účastní se ného činitele (* 156a trestního takového shromážděni, nebo neupo­ zákona) se zvyšuje z šesti měsíců slechne vý zv y k jeho rozpuštění, na jeden rok. Skutková podstata nebo v souvislosti s ním jiným se nemění - trest hrozí každému, způsobem porušuje veřojný pořá­ "kdo za okolností ohrožujících dek. Za tento přestupek pak hrozí veřejný pořádek neuposlechne pokuta do výše 10 000,- Kčs. vý zv y veřejného činitele k zachová­ Zdá se, že veřejný pořádek máme ni veřejného pořádku a výkonu pojištěný zc všech stran, a to Jeho opatření brání nebo jej maří". ačkoliv není předpisu, který by 2. U přečinu proti veřejnému po­ tento pojem vymezoval. Jednání, řádku, kterého se dopustí každý. vymezené v obou normách pojmově ’Kdo pouze neupósleehne výzvu •i věcně analogicky, bude moci veřejného činitele, so skutková r být - patrně dle momentální barvy podstata rozšiřuje i na jednání semaforu - v posuzováno- buá> jako každého; "kdo vyhotoví, umožní, přečin, nebo jako přestupek. Po­ vyhotovit nebo rozšíří tiskovinu, kuta ve výši 10 000,- Kčs za pouhý která svým obsahem narušuje zájem přestupek se jeví jako absurdní; socialistického státu na zachováni tato absurdita je však pomíjivá, veřejného pořádku". Sazby se když i pouhé položeni květiny opět zvyšují - délka trestu odnětí u sochy sv. Václava je soudem svobody z tří na šest měsíců o označeno ta trestný čin! Zmíněná sazba peněžitého trestu z 5 000,zákonná opatřeni nápadně připomí­ Kč8 na 20 000,- Kčs. nají nouzová opatření a zpochyb­ 3. Očinnost zákonného opatření ňují ústavní záruky základních občanských práv a svobod.

0 FAŠISTICKÉ DIKTATUŘE Nejen v s o u v is lo s t i s venské re p u b lik y se fašism u s, d ik t a t u r a , jsme dnes v y b r a li ze fa k u lt y UK z roku 1972

Jurist

le to š n ím 50. výročím okupace Č esk o slo ­ ve v e ř e j n o s t i Č a s t ě ji o b je v u jí pojmy svoboda. Ž á d a jí s i v y s v ě t l e n í . P ro to s k r ip t " T e o r ie s tá tu a p ráva" p rávn ick é pasáž o f a š i s t i c k é d ik t a t u ř e .

Fašismus je novou, otevřeně tero ris­ tickou formou vlády a státního režimu. Fašistická diktatura ruší postupně všechny p o litick é strany, popřípadě rovněž zájmové organizace (pokud měly vyhraněně p r o tifa š is tic ­ ký charakter). Nastoluje režim jediné - fašistické - politické strany (monostranický politický systém), která si podřizuje státní aparát, ovládá je j. Soustřečuje ve svých rukou veškerou státní moc. Zbývajíc! zájmové organizace reorganizuje a dosazuje do Jejich vedeni své příslušníky. Původní fašistické ozbrojené bojůvky se postupně e ta tiz u jl. Stávají se páteři policejního a represivního aparátu vůbec (při čemž původní p o licie a četnictvo zůstávají za­ chovány) . Fašistická diktatura ruší demo­ kratická práva a svobody občanů. Zákonodárný orgán a samosprávné orgány reorganizuje (např. v I t á l i i podle principu korporativismu) nebo je jic h postaveni fonoalizuje. Zbavuje je veškeré reálné působnos­ t i a pravomoci. Přeměňuje je v bezzubou, povolnou hlasovací maši­ n é rii, poslušnou vůdců fašistické strany. To ale nevylučuje, aby se k "zákonodárnému” orgánu neobra­ c e li fa š is tič tí vůdcové jako k •výkvětu" národa o "schválení"

své p olitiky, nebof je jim prospěš­ ný jako nástroj sociální, politické a Šovinistické demagogie, jako vhodný orgán pro udržování a živeni ilu z í. "Volby* do zastupitelských orgánů ?rant. jsou prováděny v podmínkách teroru Stárek( ze strany fašistických ozbrojených organizací a p o licie. Kandidovat Dne 23. února byl zadrien a o dva může pouze ten, kdo byl navržen dny později v Hradci Králové vzat fašistickou stranou. Výsledky "vo­ do vazby redaktor nezávislých časo­ leb" jsou falšovány, neboE neexis­ pisů Vokno a Voknovinyt videomagatuje jakákoli kontrola ze strany zinu a kniinice Vokna Frantiček veřejnosti. Stárek. V domku jeho drušky v Čes­ Moc ve státě je soustředěna v ké Třebové provedla p o lic ie domovní rukou vůdce fašistické strany a prohlídku, p ř i n íi zabavila také Jeho nejbližšlch spolupracovníků. rozmnožovači techniku a celý ná­ Tato úzká oligarchistická skupina klad posledního čísla Voknovin. rozhoduje fakticky o všech státních Š e s ta třice tile tý F. Stárek byl a politických záležitostech. Dosa­ nejprve stíhán pro přečin p ro ti zuje do státních funkcí příslušní­ veřejnému pořádku. Z. března však ky vlastní strany a odvolává je . vyšetřovatel překvalifikoval přečin Celý státní aparát je budován na na trestný čin pobuřováni a F. vůdcovském principu a přísném cen­ Stárkovi tím hrozí tre s t odnětí tralismu. Ve své činnosti plní svobody do p ě ti le t. především příkazy a direktivy stra­ Signatář Charty 77 František nické oligarchie; zákony jen potud, Stárek byl za svou Činnost v unpokud jim neodporují a pokud jejich dergroundové kultuře j i i dvakrát použiti je vhodné a "účelné". vězněn (v letech 1976 - 1977 a Společenský iiv o t prostupuje 1981 - 1984). atmosféra nesvobody, nejistota Otok p ro ti němu chápeme jako a strach. Denunciace spoluobčanů, útok p ro ti všem nezávislým novinám "soukmenovců" a dokonce i příbuz­ a časopisům a iádáme jeho okamžité ných byla ve fašistickém morálním propuštěni na svobodu. kodexu povýšena na přední místo. -r -

STRANA 8

HOSPODÁŘSTVÍ

bilance se Sovětským svazem) • předpokládá se, že tato částka výrazné vzroste v letošním roce. Jde přitom pouze o obchodní sty­ ky, nehovoříme o investičních úvěrech (např. do Křivého Rogu nebo na stavbu dalšího plynovodu a td .). Růst sovětské zadluženosti je důsledkem skutečnosti, že celo­ světové klesly ceny ropy, a pro­ tože při jejím nákupu ze Sovětského svazu platíme pětileté klouzavé průměrné ceny, platíme až nyní, se zpožděním, ale přece jen za ropu méně: Pokud tedy má objem vzájemného obchodu zůstat na stejné výši, jak se dočítáme v novinách, pak musíme ze SSSR bud dovážet ještě další produkty nebo suroviny, nebo dodávat zboží na dluh. Dozvídáme se dokonce, že budeme dovážet ze Sovětského svazu ropy méně (a budeme ji dovážet z Iránu - ale za co?). Problém je ovšem v tom. že ze SSSR není co dovážet. Ovahy o dovozu strojů jsou krajné nerea­ listické. osobní automobily potřebu­ jí Sověti pro vývoz na Západ a pro svůj vlastní trh. Znalci tvrdí, že Sovětský svaz stroje na vývoz nemá, což je asi pro nás štěstí, protože jejich kvalita je podstatné horší než kvalita našich strojíren­ ských výrobků a často jsou doslova nepoužitelné (viz např. dovezené obilní kombajny). Obdobná situace vznikla ještě 0 něco dříve v madarško - sovět­ ských obchodních vztazích a je poučné se s tímto vývojem seznámit 1 proto, že Madaři jsou v těchto otázkách otevřenější, pokud jde o informovanost veřejnosti. MLR měla už v roce 1987 velký přeby­ tek ve své obchodní bilanci se

Sovětským svazem. Madarská vláda tudíž usoudila, že nemá zájem na dalším rozšiřování vývozu do SSSR, vyhlásila proto, že omezí dotace a subvence těm podnikům, které budou 'zvyšovat vývoz na trh y, kde se neplatí v konvertibil­ ních měnách a kde jsou ochotni přijmout i méně kvalitní zboží. Toto opatření však narazilo na odpor podniků, pro které jsou "měkké" trhy ideální, protože tam není konkurence typická pro "tv rd é " trhy západních zemí. Zdá se, že i u nás podniky, zejména podniky těžkého strojíren­ ství, ale nejen ony, se neobejdou bez berliček vývozu do Sovětského svazu, kde rádi (nebo i méně rádi, ale přece jenom), odeberou naše mamuti strojní agregáty, které jsou jinde naprosto neprodej­ né a které naše podniky nejsou s to nahradit technicky pokroko­ vějšími a menšími stroji. Vždyť si u nás i vrabci na střeše štěbetají, že například jaderný program pl­ zeňské Škodovky, kdysi jednoho . z ncjdúležitějších strojírenských podniků v F.vropé, nemá alternati­ vu a tak podnik nadále vyrábí jaderné elektrárny, které dnes už nikdo, po Černobylu ani Sovět­ ský svaz. nekoupí. Návrat předsedy vlády Adamce ze Sovětského svazu v druhé půli února nepůsobil nikterak povzbu­ divé, i když se tvářil optimisticky. Zdá se, že žádná jiná země východ­ ní Evropy není ochotná přistoupit na podobné podmínky. Řízení na­ šich podniků, které je většinou nekompetentní, neobstojí v normální konkurenci. Podniky jdou cestou nejmenšího odporu a setrvávají na dosavadním sortimentu i kvalitě. Vyrábějí stále neprodejné zboží, které na úvěr vyvážíme do SSSR. Ale jak dlouho a s jakými důsled­ ky’’ Adam Kovář

TUZEX

TUZEX

VÝPRODEJ REPUBLIKY ? Naše ekonomické vztahy se 3SJ3R jsou u i dlouho obestřeny mlhou utajeni • nejasnosti. Kolik jsme vlastně dostali za na§Í uranovou rudu a budeme ji nyní prodávat jinam, když vý vo * do Sovětského svazu klesne? Jaké jsou obchodní a právní podmínky ropovodu a plynovodu, vystavěných přes naše území - komu patří, kolik se platí za pronájem půdy, Jak se financo­ valy Investiční náklady těchto obřích staveb? Jaké jsou platební a jiné podmínky naší účasti na investičních akcích na území SSSR? T i, co to vědí, to nikomu neřeknou. Jestli čtenář tuší, že v těchto případech Sověti získávají více, než za co platí podle měřítek, která existují na světových trzích, pak Je třeba ihned dodat, že So­ větský svaz a námi taky neudělal žádné velké štěstí. Prodává nám u i desetiletí naftu, tedy surovinu dobře směnitelnou na světových trzích za konvertibilní měny, a výměnou za to dostává převážné naše strojírenské výrobky pochyb­ né kvality, které za konvertibilní měny rozhodné prodejné nejsou. Takže je vlastně otázka kdo koho a jak vykořisťuje, a nelze se divit, že Sovětský svaz požaduje od nás kvalitní strojírenské výrob­ ky a že se zvýšil tlak na to. aby­ chom dodávali spíše spotřební předměty. Avšak loni a letos se najednou situace v našich obchodních vzta­ zích se Sovětským svazem mění a pečlivé čtení tisku ledasco napo­ v í. Především v roce 1988 se Čes­ koslovensko poprvé stává význam­ ným věřitelem SSSR (za rok 1988 jde o 806 miliónů přcvoditelných rublů přebytku naší obchodní

TUZEX

BftEZEN 1989

N e r e á ln ě sta n o ven ý kurs koruny p ř i měnové re fo r m ě v ro c e 1953 a o d liš n ě v y tv á ř e n á v n i ­ třn í cen ová h la d in a o d trž e n a od s v ě to v é h o v ý v o je m ěly za n á s le d e k , ž e p r a k t ic k y p ř e ­ s t a l p ř í l i v v a lu t p ro soukromé o so b y . Vyso­ ký kurs koruny z d r a ž o v a l p o b y t t u r i s t ů na neúnosnou m íru . N a š i l i d é p r a c u j í c í v z a h ra ­ n i č í s v é v e š k e r é ú sp ory u t r á c e l i v c i z i n ě , n eb oř p ře v o d na koruny b y l p r o ně z t r á t o v ý . Rovněž p ř e s t a l y d o c h á z e t r e m it e n c é , t j . d a ry , h o n o r á ře , d ě d i c t v í apod. Z a h ra n ič n í p ř íb u z n í p o s í l a l i svým známým do b ý v a lé v l a s t i r a d ě j i b a lík y s v ě c m i, poněvadž t o b y lo v ý h o d n ě jš í než p o u k a zo va t h o to v é p e n íz e . S t á t n í pokladna ta k p ř ic h á z e la o značné m n o žs tv í v a l u t . Bylo nutno c e lk o v o u s i t u a c i nějakým způsobem ř e ­ š it. P ro to b y l, v e d le z v lá š t n íh o p ř íp la t k u k va lu tám v c e s to v n ím ruchu, z ř íz e n v roce 1957 TUZEX, podnik z a h r a n ič n íh o obchodu pro p rod ej z b o ž í v drobném. V Tuzoxu se p l a t í z v lá š t n ím i od b ěrn ím i poukázkami nebo přímo s m ě n ite ln ý m i v a lu t a m i. T u zex ové o d b ě r n í pou­ kázky js o u vyměňovány za v a l u t y v o f i c i á l n í m k u rsu . Ceny v Tuzexu js o u o d liš n é od n ašich v n itř n íc h . cen . Rovněž s o rtim e n t zb oží se p o d s ta tn ě o d liš u je . Jde z p ře v á ž n é č á s ti o d o v e z e n é z b o ž í nebo o naše z b o ž í určené p ro v ý v o z , T u zex má i s v é v e lm i n e g a t iv n í s trá n k y . Jak p o l i t i c k é , ta k i ekon om ické. Z říze n ím Tu zexu jsm e p r o h l o u b i l i r o z d ě l e n í o b y v a t e l ­ s t v a na rů zn ě p r iv i l e g o v a n é sku piny z h l e d i s ­

ka p ř ís tu p u k hmotným statkům . V k a p ita lis m u j e ’ t e n t o p ř ís t u p d i f e r e n c o ­ ván p řed evším b o h a ts tv ím . V p o d s ta tě žádné j i n é h le d is k o n e e x i s t u j e , neboř rodová p r i v i ­ le g ia b y la o d s tra n ě n a . E x is t u je však úzká skupina n e jv y š š í s t r a n ic k é a s t á t n í h i e r a r ­ c h i e , k te r á má svou t z v . dodávkovou slu žb u , tj. zb oží p r v o tř íd n í k v a lit y , s o rtim e n tu , z d ra v o tn ě nezávadné a v n ěk terý ch p říp a d ech i za z v l á š t n í c e n y . Má své h o t e l y , zo ta v o v n y , s a n a t o r ia , n em ocn ice, lé k a ř e apod. Druhá skupina má m ožnost nakupovat v T u ze­ xu. Jsou to ti, k t e ř í m a jí v a l u t y . Mnohé zb oží prodávané v Tuzexu na v n itřn ím trhu vůbec n e n í. C h c e - li s i « o b y č e j n ý č lo v ě k něco k o u p it v Tu zexu , musí s i o b s t a r a t tu ze x o v é poukázky. Č in í tak na černém trh u a t o za cen y v y tv á ř e n é nabídkou a poptávkou . Pro m a j i t e l e tu ze x o výc h poukázek js o u t y t o ob ch o­ dy zd ro jem bezp ra cn ých p říjm ů . T ře tí skupinu tv o ří b ě ž n í o bčan é, k te ří js o u o d k á zán i na v n i t ř n í t r h . V e d le v n it ř n íh o trh u zde e x i s t u j e p a r a le ln í tr h s jin ý m i cenami i p la t id le m , je h o ž rozsah se n e u s tá le r o z š iř u je . Je zd ro jem b ezpracn ých příjm ů a n ázorn ě u k a zu je n a š i cenovou o d t r ž e n o s t i om ezenost s o rtim e n tu z b o ž í . P ři z ř íz e n í Tuzexu b y la skladb a cca 60% je h o p říjm ů od občanů, jim ž p ř íb u z n í z a s í l a l i v a lu t y , 20 % b y lo od n ašich p ra c o vn ík ů v z a h r a n ič í, 15 % od c iz in c ů v rám ci c e s t o v n í­ ho ruchu a 5 % č i n i l o o s t a t n í (n a p ř. z a h r a ­ n ič n í s t u d e n t i ) .

BREZEN 1989 •

DISKUSE:

STRANA 9

r i ;•••

1 1

J

»

iv

j

v<

žbhlednout pravdě do oci

Seriózní rozbory, n« nichž sa před v íc e net dvaceti le t y shodovaly stovky naSich tvůrčích ekonomii i Jinoch společenskovědních pracov­ níků, dávaly tanci skončit sa za­ ostáváním p ř i plném rozvin u ti eko­ nomická i p o litick á reformy p ř i­ bližn á během p ě ti l e t (varianta optim ální). Tato doba je nenávrat­ ná ztracena. DneSnl problémy Jsou neskonala v ě t i í . Musíme tedy po­ hlédnout pravdě do o č í. Reforma se můře uskutečnit jen za cenu mimořádného vypětí a . mnohaletého tvůrčího i l s i l í , mobilizace vtech tradičná dobrech intelektuálních schopností našich l i d í , v tomto bodě především in teligen ce, jíž musíme v r á t it ve společnosti místó, které j i n á leží. I tak se ovšem nevyhneme značným hospodářským i společenským otřesům. Lze právem předvídat, že v počátečních letech dojde pravděpodobně ke snižování životn í úrovně. Splnění takového komplikovaného úkolu vyžaduje jeden obecný před­ poklad: uskutečnit národní usmíře­ n í pod vedením takové p o litic k é garnitury, která získá důvěru obou našich národů především tím, že je nezastřeně seznámí s celou trp ­ kou pravdou o stavu naši společnos­ t i . To sc ovšem těžko obejde bez uvedení p říčin , které k tomuto stavil vedly, a bez označení osob, které za to nesou odpovědnost. •Komplikujícím prvkem budpu obavy, aby v procesu reformy nedošlo k negaci socialistických vymožeností, přičemž různé společenské skupiny i jed n o tliv ci s i pod těmito pojmy často představují velmi různé sku­ tečnosti. S ta tistick é p o je tí zespolečenštěn í, v němž stát direktivním i meto­ dami státn í správy p o tla č il zákoni­

TUZEX

to s ti zbožní výroby a snažil se je nahradit subjektivistickým i zásahy orgánů státního říze n i hos­ podářství, nevedlo k vyšší produk­ t i v i t ě práce. V současné době jsme naopak svědky historického parado­ xu, že vy-pělé k apitalistické země se v důsledku působeni tržního mechanismu lépe vyrovnávají s poža­ davky vědeckotechnické revoluce v ro zvo ji výrobních s i l než země s o cia listick é. Domnívám se, že podstatnou r o li v tomto jevu hraje exploze nadná­ rodní ekonomické integrace po dru­ hé světové válce, kterou s i záko­ n ito s ti tržního mechanismu prora­ z i l y cestu ze svěrací kazajky ome­ zených národních ekonomik a stá t­ ních zájmů. Nadnárodní integrač­ ní ekonomické procesy vlastně sup­ l u j i prostor Marxem předvídaného zespolečenštění výrobních vztahů, a to p ři zachování k a p ita lis tic ­ kého výrobního způsobu. Je těžko předvídat, jak dlouho bude tento přece jen omezený prostor výrob­ ních vztahů postaču jící. J isté je , že ekonomické integrační pro­ cesy vedou k nenásilné p o litick é in tegraci, územní expanze jednot­ livých států ztrá cí svůj smysl, neboř je překonána ekonomickou expanzi nadnárodních, kapitálových seskupení. Zespolečenštění výrobních vztahů prosazené v 'socia listick ých stá­ tech mělo ve vztahu k procesům nadnárodní ekonomické integrace, byř třeba jen v rámci je jic h spo­ lečenství, přímo opačný v liv . Mezi­ národní dělba práce se prosazova­ la jen zastaralými formami mezi­ státních obchodních dohod o prosté směně zbdží. Uvedená koncepce byla i příčinou budování neracionálních autarkických státních ekonomik.

Navíc tendence k úzké p o litick é integraci socialistických států, nepodložená integrací ekonomickou, musela nutné vyvolat disharmonii ve společenství socialistických zemí a národů. K uskutečnění reformy bude třeba tvůrčího ú s i l í řady mezioborových vědeckých týmů, neboř nebddeu jed­ noduché vypracovat t e o r ií socia­ lis tic k é zbožní výroby jak dosáh­ nout vytčených cílů s nejménšími riz ik y . To pochopitelně vyžaduje plu ralitu názorů a důslednou ochranu svobody tvůrčí vědecké prá­ ce. Naše vedoucí stranické i stá t­ ní orgány musí konečně pochopit, že naslouchat jen tomu, co c h tě jí slyšet, nejen nemá smysl, a le je vysloveně škodlivé. Bylo by např. skvělé, kdybychom mohli p ř e jít na ceny odpovídající tržním podmínkám a stejně ták jim odpovídající mzdy, aniž by to vy­ volalo in fla č n í spirálu v určitém coezeném časovém období. Rovněž tak bychom s i všichni p řá li, aby nedošlo k masovému pohybu pracov­ ních s i l v sou vislosti se struktu­ ráln í přestavbou naší ekonomiky. Je' to však možné? Zatím se to niko­ mu na svétě nepodařilo, ačkoliv obdobné problémy, které chceme ře šit dnes, se v h is to r ii vyskytly v sou vislosti s přechodem válečné­ ho hospodářství na mírové po obou světových válkách. Nebylo by lepší předvídat možnost takového vývoje a včas p řip ra vit účinná opatření na ochranu sociálné slabých vrstev naší společnosti? Důsledně provedená ekonomická a p o litick á reforma by byla skokem v k va litě říz e n í naší společnosti. Stejně jako operace lidského orga­ nismu bude mít ovšem své bolestivé stránky. Stanislav Stuna

TUZEX

TUZEX

Původní cen y Tu zexu se p ř i b l i ž o v a l y z a h ra ­ n ičn ím . A ta k se s t a l o , ž e n a p řík la d p řes 70 % p r o d e je p o t r a v in č i n i l y č t y ř i p o lo ž k y l i h o v i n y , ká va , č a j , kakao a kakaové vý ro b k y (č o k o lá d a ) . Zde b y ly naše ceny n e j v y š š í , a tak se v y p lá c e l o z a p la tit za tu zexovou korunu m in im áln ě 5 K čs. Tím se v y t v o ř i l tu z e x o v ý k u rs , k t e r ý v p o d s t a t ě pod tu to h l a d i ­ nu n e k l e s l . Jak s e z v y š o v a ly cen y to h o to z b o ž í v Tu zexu , je h o p o d í l na p r o d e j i k l e s a l . A le o b j e v i l y se jin é v ý ro b k y , kde cen ové r o z d íly b y ly j e š t ě v y š š í. V průběhu doby se zm ě n ila ja k s tru k tu ra k u p u jíc íc h v T u zex u , ta k i s o r tim e n t žá d a ­ ného z b o ž í . V e lk á e m ig ra c e po vstupu v o js k v e d la ke z v ý š e n í p ř í l i v u poukazů v a lu t p ř í ­ buzným do CSSR. Rovněž p o č e t p r a c u j í c í c h v z a h r a n ič í narůs­ t á . Aby Š l i n a š i l i d é p r a c o v a t i do s o c i a ­ l i s t i c k ý c h z e m í, j e č á s t j e j i c h úspor p ř e ­ váděna na tu z e x o v á k o n ta . Kdyby tomu tak n e b y lo , t ě ž k o bychom m o h li n a p ř. r e a l i z o v a t v e lk é i n v e s t i c e v SSSR. L id é by tam n e p ra c o ­ v a li. Se . za o s tá v á n ím naší te c h n ik y za světem ro s te p o p tá vk a po k v a litn íc h p ř ís tr o jíc h , ja k o js o u r á d ia , m a g n eto fo n y , te le v iz o r y a sam ozřejm ě p o č í t a č e a a u ta . Tím se z v y š u je kurs tu z e x o v é k o ru n y. V r o c e 1988 z a č a l Tuzex p ro d á v a t p a tn á c t druhů z b o ž í i za koru n y, a s ic e v poměru je d n a tu ze x o v á koruna se ro vn á š e s ti v n it ř n ím korunám. Tak v la s t n ě s t a n o v il n e j n i ž š í ku rs tu z e x o v é koru n y. Roz­

sah z b o ž í prodávaného za koru ny se má i nadá­ l e r o z š i ř o v a t , s t e jn ě ja k o s lu ž b y Tuzexu. V ro c e 1988 č i n i l o b r a t Tuzexu 250 m ilió n ů d o la r ů , c o ž p ř e d s ta v u je 1 357 m ilió n ů tu z e x o vý ch korun. P ř i p ř e p o č tu na v n i t ř n í cen y te n to objem p ře d s ta v o v a l p řes 2 I našeho m aloobchodn ího o b ra tu . Zavedením je d n o s lo ž k o v é h o kursu koruny od 1. led n a 1989 se z v ý š i l y o 75 % cen y v T u zex u . S ta r é poukázky se z h o d n o t ily o s t e j ­ nou m íru . Tu zex u k a zu je n á zo rn ě z a o s t a l o s t našeho h o s p o d á ř s t v í a j e vých od isk em z n ou ze. Obdob­ ná z a ř í z e n í e x i s t u j í i v o s t a t n íc h s o c i a l i s ­ t ic k ý c h zem íc h . M a jí za ú k o l všemožně z ís k á ­ v a t v a l u t y . N ic n e v a d í, ž e t y t o metody js o u svou povahou a n t i s o c i a l i s t i c k é , n eboř poru šu ­ j í h la v n í zásadu - každému p o d le je h o z á s lu h . S e b e le p š í p r a c o v n ík , pokud n e p ra c u je v z a h ra ­ n i č í , nemá možnost *v_ Tuzexu nakupovat, ta k ž e t o t o h e s lo se pro něho s t á v á pouhou f r á z í . Nejméně s to m ilió n ů d o la r ů č is t é h o z is k u Tu zexu za rok 1988 d o k a z u je , ž e p e n íz e nesmrdí (zejm én a tv r d é v a l u t y ) a že ú čel s v ě t í p r o s t ř e d k y . To r e s p e k t u je a c t í i r e á ln ě s o c i a l i s t i c k á m orálka a i d e o l o g i e . Vzhledem k s it u a c i v našem h o s p o d á ř s tv í j e z r u š e n í Tuzexu v n ed oh led n u . Ba naopak, čeká ho d a lš í ro zk v ě t. N ezařízn em e p ř e c e s le p ic i, k te rá sn áší z la tá v e jc e , i když kolem sebe d ě lá nepořádek a r o z š i ř u j e k o l o n i i c iz o p a s n ý c h p a r a z it ů . R u d o lf Zukai

STRANA 10

ZE ZAHRANIČÍ

sbohem , Afghánistáne

\

BŘEZEN 1989

B y lo t o v l é t ě roku 198$. Z Moskvy p ř i l é t a l y p r v n í v la š t o v k y g la s n o s t i . NadSený p ř í t e l mně v y p r á v ě l o svých dojmech a s n a ž il se p řek o n a t mou s k e p s i. "Co by měl u d ě la t te n Gorba­ č o v ,," t á z a l s e , "a b y s ho z a č a l .b rá t vá žn ě ? " " N ic m o c," odpo­ v ě d ě l jsem . " S t a č í , když p r o p u s tí Sacharova a odejdou z A fg h á ­ n is t á n u ." Měl jsem k t é d r z o s t i- h n e d dya důvody. Omysl p o lo ­ ž i t podmínku, k te r o u p o d le mého názoru nemohl Kreml s p l n i t . A kdyby t o snad opravdu z a č a lo , p ro b o u zel se ve mně v h lo u b i duše m a ličk ý o p t im is t a , t o h le nemohou o b e j i t . H ic Fhodus, h ic s a l t a l -odNeuplynuly ani tři roky a GorbaSovětský svaz do Afghánistánu čov má dvě neskromná přáni splnil vstoupil. Přesněji řečeno v okam­ lépe ' než zlatá rybka z pohádky žiku, kdy se jeho vůdci z nedostat­ o caru Saltanu. Sacharov pracuje ků předvídavosti a také pro ekono­ dílem padaly do nastražených léček. ▼ Akademii věd, cestuje po světě mickou slabost rozhodli vést v Taková byla tvář této války. a bude možná poslancem. Z Afghá­ Afghánistánu úspornou válku. Sovětský odchod z Afghánistánu nistánu odešel poslední sovětský Nedělejme si iluze. Sovětská armáda tedy není vojenská porážka, je voják, každý den ráno, když se bý tento konflikt jistě vyhrála, to prohra politické a společenská. probouzím, se štípu do tváře a kdyby do střetnuti nasadila dejme To je ovšem pro Gorbačova nesmír­ fikám:' je to pravda, nezdá se tomu dva milióny mužů s odpovídají­ ná výhoda a on se toho bude jistě mi to! c í1 výzbrojí. Brežněvův problém držet. Neboř to nejhoršl, co by Znám však dobře nejošidnějšl spočíval právě v tom, že to nešlo. ho dnes mohlo potkat, by byl vlastnost historických události. Musel by omezit sovětské posádky zrod teorie o "dýce do zad", která Jeden den se stanou a nazítří v citlivých okrajových územích v Německu 30. let změnila !teichsjsou samozřejmé. válku, která impéria a mořriá povolat záložníky, wehr ve-' Wehrmacht. Sovětský právě skončila, rychle zapomene musel by dýchavičnou ekonomiku vůdce nesmí dopustit, aby si maršá­ evět, neboř má krátkou paměř. vystavit neúnosné zátěži. Takovou lové kladli otázku, proč - řečeno Ale Afghánistán, tahle hrdá a válku si Sovětský svaz nemohl slovy Napoleona Bonaparta - jim nikdy nepokořená země, ponese dovolit, protože by Ji prosté nevy­ "ten advokát Gorbačov" nedovolil její následky ještě několik desítek držel. Za této situace svolil Bražněv vyhrát. On vi velmi dobře, proč let. Z dvaadvaceti tisíc vesnic jedinou zbývající možnost - poslal museli odejit. S Afghánistánem, byly zničeny plné dvě třetiny, do Afghánistánu jen < to dvacet tou "krvácející ranou", by nikdy č ty ři milióny Afghánců si počkají tisíc mužů. Připomeňme, že do neprovedl svou perestrojku. Jak na Hadžibulláhův pád a pak se mnohem menšího Československa, rád by nyní měl těch šedesát mili­ vrátí obdělávat pole zarostlá býlím kde se vojenský odpor nepředpo­ ard rublů, které Brežněv utopil a postavit domy srovnané se zemí. kládal, vyslal téměř šestkrát tolik. v pisku afghánské pouště! Plných pět set tisíc se Jich nevrátí Ano, do Afghánistánu přišel skuteč­ Byla to nejen krutó, ale z hledis­ už nikdy. A ještě v roce 2000 ně omezený kontingent, v tom ka sovětských zájmů naprosto budou v Afghánistánu umírat malé měla sovětská propaganda pravdu. nesmyslná válka. Režim, který děti, které si zapomenutý granát Se sto dvaceti tisíci muži v plné v Afghánistánu vznikne, bude spletou s kamenem ns hraní. zbroji se ovšem také dá něco dělat pravděpodobné Sovětskému svazu Připomeňme si na okamžik dobu, - obsadit města, letiště, komunikač­ . mnohem méně příjemný než ten, kdy se tahle krutá a zbytečná ní uzly a vyróžet na trestné výpra­ který zde existoval do revoluce válka zrodila. V prosinci 1979 vy.- Avšak za předpokladu, že z dubna 1978. A tak zbývá Jen stála Brežnévova moc v apogeu. ae v zemi podaří ustavit režim, douf8t, že pomůže prohloubit sebe­ Nové režimy v bývalých portugal­ který obyvatelstvo alespoň trpně reflexi sovětské společnosti, která ských koloniích, radikalizace revosnáší. A -právě zde byla největší musí zažít a bolestné protrpět luco v Habcši, vítězství sandinistů slabina sovětských plánů, neboř to tu prohru. A také vytvořit účinné v Nikaragui, americká ponížení se nikdy nepovedlo. Afgháncl mechanismy, které jednou pro v Íránu, vietnamský vpád do Kam­ odeslali své rodiny do Pákistánu, vždy znemožní podobná dobrodruž­ a čínský pohraniční ne­ bodže Íránu a vyhlásili okupantovi nesmi­ ství v Asii či ve střední Zvropě. úspěch. Zdálo se tehdy, že všechny řitelný boj. Sovětské oddíly se Je už opravdu načase. světové kroky Leonida Iljiče jsou dílem pohybovaly v pusté zemi. Jaroslav Jírů přímo požehnány a protivníky stihá nezdar za nezdarem. A tak se nedivme, že když se intervence projednávala v politbyru, nevystou­ pil proti ani mladičký kandidát Aritmetika stalinské epochy hororu předsednictva Gorbačov. Sovětská Kaganovič, někdejší Stalinova ee nezastavila ani na c if ř e t ř i vojska tedy vstoupila do Afgháni­ pravá ruka - mnoho l i d i je překva­ stánu a zastřelila vzpurného Hafit i s í c popravených denní za každý peno, že stá le je š tě i i j e - , bude zulláha Amina, který před několika den téměř t ř ic e t ile t é vlády Vžugasotva volán k odpovědnosti za s v ij měsíci prý vlastnoručně zaškrtil š v ilih o . Nikdo už nepochybuje o pod íl na dekádách genocidy. Je svého předchůdce Tarékího. tom, ie v Cuinnessově knize rekor­ prý p ř í l i š starý. Je však možné dů bude jako vrah e t ě i i překonán. e klidným svědomím žádat jin é země Vojenští odbornici dnes kladou Ale každý z historiku a sociologů, zlom v afghánské válce do roku o vydáni "drobných katanu", k te ří k te ří dnee v Sovětském evazu tak na konci války u te k li třeba do 1986. Sovětské veleni tehdy upusti­ urputně zkoumají osudy několika Latinské Ameriky, a své vlastni lo od nesmyslné a neúčinné taktiky posledních generaci, snad v i, ie nechat být? Pravdu má Solienicyn, mohutných tankových kolon, které výsledky bádáni nejsou a ani nemo­ když řík á , že lidská společnost se v afghánském terénu neosvědči­ hou být bezbolestné. Stalinská ee má z a ř íd it tak, aby všem lidem ly . Začalo používat pancéřované mašinérie disponovala s t a tis íc i bylo zřejmé zásadní stanovisko: helikoptéry a mudžahedlnům bylo p o lic a jti, bachaři a kati. S milióny podlost ee •nesmi vyplácet,, nesmi pojednou úzko. Ale tu se objevil americký "stin ger", malá, lehce nevinných, zahnaných na celá zio ta t nepotrestána - jin a k ,e a ovladatelná raketa země' - vzduch, d e s e tile ii do lágru, počítaly plány bude vracet. Míru odplaty je ovšem vyhledávající neomylně svůj cíl. třeba Velmi c i t l i v ě zvážit. p ětile te k tak skálopevně, ie ee Dá ee nést na zádech a odpálit musel p ln it i plán zatýkaných a "Chceme znát plnou pravdu o své odsuzovaných. Represivní aparát m in u lo s ti," tak znělo jedno z hesel odkudkoli. Za několik měsíců utr­ pělo sovětské letectvo takové ztrá­ byl přece taky tenat, p lo d il d ěti na transparentu v Minsku, kde se ty , že bylo prakticky vyřazeno a měl příbuzné. Tato demografická lid é dověděli o desítkách hromad­ položka ee brání: proč mít p ocit z boje. Potud mají vojenští experti ných hrobu v lesích kousek za hlav­ viny, za co se stydět, omlouvat Jistě pravdu. ním městem republiky v Xuropatech. Či dokonce skládat účty. To snad Někomu jsou však tyto pravdy dodnes Přesto si však myslím, že válka ne! byla prohrána už ve chvíli, kdy nepříjemné, a tak ee běloruská

Nesprávné datum

BŘEZEN 1989

STRANA 11

O ptim istický pesim ista Publicista Andrej Alexandrovi^ KSSS je záštitou svobody, tak jaou nastává, když lid é začnou ž ít tak, Nujkin, zástupce řed itele filmového to jen prázdná slova. Je vidět, jak ch tějí, když jsou pány svého institutu. Clen sdruženi Památník, že myšlení zůstalo dogmatické. života." je kandidátem do nejvyššího státní­ Potlesk. Nujkin se domnívá, že Nujkin dodává, že - je ochoten ho orgánu - Sjezdu lidových poslan­ se v tomto období vědomí lid í mění, vzdát se své kandidatury ve pro­ ců v šesti územních obvodech připouští však, že' perestrojka spěch Borise Jelcina, - kterého si Moskvy/* Kolem sta l i d í se sešlo není ucelený program. "Ekologická velice váží .a by€ jsou vlastně v knihovně K. Šimonova na jednom a hospodářská situace jsou faktory, soupeři, hodlá ho spíše podporovat. moskevském s íd liš t i, aby vyslechlo které nás nutí k činům. Jenže pořád Fakt, který Nujkina velice znepo­ je dost l i d í , pro které je poho­ jeho názory, k o jil, je zakazování a nepovolováni "Jsem optimistický pesimista," dlnější se těmito problémy nezabý­ neformálních sdružení*. "Nedávno odpovídá na otázku, jak se staví vat. Ti sedí v aparátě a brzdí jsem se na jedné schůzi setkal k perestrojce. "V každém společen­ vývoj." . s tím", uvedl, "to každý, kdo si ském procesu jsou momenty, kdy Jedna z mladších účastnic klade stoupl za řečnický pult, upozornil klady převládají a zase naopak. otázku velmi závažnou: "Cítím", na to, že nehovoří za žádnou nefor­ Tak je to i s perestrojkou. Jako říká, "že jsme na samém pokraji mální organizaci. Pochopitelně, optimista držím Gorbačovovi palce, krachu, můžete nám tedy ř íc i, co lidé se b o jí postihů. Vidím to ale zároveň jsem v íc pesimista, nás kromě, občanské války - ještě jako odmítnutí dialogu s lidem, protože se ukázalo, že. mnohé nechce čeká?". Nujkin se snaží odpovědět jako by tímto postojem končila aparát chápat* Chová* se k perestroj­ šalamounsky: "Tím, že není program, jedna etapa glasnosti."- Nujkinúv ce vlažně, s t o jí stranou a pozoruje •a program j e v této c h v íli důležitý pesimismus pramení také z obay» co se děje. Hospodářský aparát jak nikdy, vzniká destrukce.. .Ta 1« M. Gorbačov nebude ch tít uznat .například nechá . l i d i podnikat, nám však nepomůže. Chybí program, kandidáty Památníku. A to přesto, dovolí Jim- experimentovat o když ale zase - -jenom,program nás nespa­ že měl koncem ledna ustavující se -jim to rjedažX, usmívá se a mne sit-, Pokud lidé. g^budou pracovat, ¿{op/erenci', které,,při.jala stanovy, s i ruce. S$jruktp*a aparátu jp. zby­ ,,»i.c ,&£- nezmění,«. A kromě ekonomičké- rezoluci a ¡z v o lila s i ygdení*. Ptá tečně slo žitá . Zůstalo mnpho v š e li­ ; ho.-.tlaku existuj^ také jtlak meziná­ se,. j>roč by , v jiejyyi$ím orgánu jakých organizaci, které -úplně rodni p o litik y. Kdyby nebylo vojen­ -nemohla být zastoupena; společnost, z tr a tily ' smysl a svou nepružností ské techniky nad námi. i pod námi, která, nechce nic jiného, než se vlastně překážejí pohybu. Například mohli bychom si .tu - v klidu dělat čestně vyrovnat s minulostí a ne­ svaz žen. Zeny si mohou postěžovat, svou demokratizaci, zakládat nové připustit, aby se opakovaly p o lit ic ­ «nohou se vykřičet, že nepí to a strany, organizace, formovat občan­ ké chyby. v; v. • ono, ale co z toho? Vlastně n ic." ské vědomí, různé ekonomické ¡pro­ Nemáme jen za úkol postavit pomní­ Poslouchá ho malý vzorek obyvatel gramy. Ale na takový postupný, ky obětem stalinismu, -Jekli na Moskvy, jednoho s íd liš tě . Převládají klidný vývoj je malá naděje. Ovšem konferenci delegáti Památníku. padesátnici, šedesátníci,^ ženy. - ideje nedělají l i d i , nýbrž lid i Musíme pracovat tak, aby se vzduch Mladá a střední gener-ace je v menši­ ideje. Takže jediné, co vám mohu kolem pomníků změnil, aby se minu­ ně. Otázky se netýkají jen, přestav­ odpovědět je , že ekonomický, p o li­ lost nemohla v rá tit. by, glasnosti, Gorbočova a současné­ tický a -duchovni r o z v ij socialismu -kurho politického klimatu ve světě. Směřují i k filozofickým tématům, te o r ii revoluce a h is to r ii demokra­ c ie . Nujkin se například snaží v y s v ě tlit, že neexistence boha není komunistickou fr á z í, že se tím zabývá celý filo z o fic k ý systém, velic e podrobné rozebírá principy kapitalistické ekonomiky. Jeden z diskutujících upozorňuje na to, že se nyní noviny, časopisy a publi­ kace věnují k ritice minulých období, ale nenabízejí žádné nové řešení, jenom za6e komunistické ideje.Ale když dnes někdo napíše, že

úmrtí

m ilice pustila do všech, kdo ch tě li u c tít památku d e s e titis íc ů zavraž­ děných popravčími četami tajné p o lic ie . Zatím ee nenašla e íla , která by donutila minskou p o lic ii nacházet e denonetranty elušnč v samotné Moekvě to vyvolává údiv. Ale proud hrůzných objevů ee bru­ ta lito u nedá zastavit. V vesnice Bykovni na Ukrajině nedaleko Kyje­ va byl v květnu 1088 (tedy u i v době glasnoeti) odhalen památník, na nimi je nápis: " Zde odpočívá 6 529 sovětských vojínů, partyzá­ nů, ilegálních pracoxmíků, obětí fašietiokých okupantů le t 1941 a i 1945." Je to ve ekutečnoeti zastírací manévr, • na který v L itera tu m oj gazetě upozornil Sergej Kiselev. Tento publicista spolu ee skupinou vědeokých pracovníků ( I . Peuničenko, C. Michajljuk, L. Tanjuk) nyní iádá generálního prokurátora Ukra­ jin y , aby zah ájil vyšetřování,

které by odhalilo skutečné vrahy. Sám Kiselev už získal řadu svědec­ t v í od obyvatel okolních vesnic. Třiasedmdesátiletý vesničan Kukověnko mu ře k l: "Za války tu němci nikoho n e s t ř íle li, ani mrtvé sem nikdy n e v o z ili. To bychom věděli, tak jako jsme věděli o je jic h z lo ­ činech na Babím Jaru." V Bykovjanském lese se s tra š li­ vá tragédie neodehrávala v letech 1941 až 1945, ale mnohem dříve. V druhé polovině třicátých let tu KKVD dal postavit ohradu, kam přivážel o b ě ti. 0. Makarenko tehdy pracoval jako vlakový průvodčí na tr a ti Brovary -.N ikolekaja Slobodka. ' V noci p ř i jízdách vídával Často kolony nákladních vozů, které je ly k lesu. Říká: nVšichni jsme věděli, že v nich vozí mrtvoly zavraldínýoh č i popravených. Vozili j e do té oblasti za ohradou. * Posledním . aktérem událostí v lese u Bykovni byl čas. Hroby byly mělké a mrtvých mnoho. Brože půdy

pokračovala rychle. Kosti a lebky byly rozsety po obrovské ploše lesa a válely se tu několik desítek le t. Teprve zhruba před patnácti lety sem byl poslán vojenský oddíl. Vojáci posb íra li pozůstatky do velkých košů, které tady zůstaly až do loňska. Kdyby nepřišla glasnoel, byly by tu dodnes. Lebek bylo posbíráno šest t is íc t ř i sta dvaoet devět, odtud ono č ís lo na památníku. P řip sa li to na účet nacistům. Ovšem na pomnících party­ zánu ec vždy uvádějí jména; zde není ani jedno. Sovětská publicistka k ila Cerbe­ rové v id í velkou očistnou s ílu ve schopnosti vyrovnat se s krutými pravdami. Především se to týká nastupující generace, o níž soudí, že přímo k ř ič í: " Tady jsme, nezba­ v i l i nás c itu , žádáme pravdu, máme už dost vašich tupých lž i, vašich pohádek a slib ů. Toho. všeho máme po krk, žádáme skutečné změnyl" -jp -

STRANA 12

BftEZEN 1989

Libijské proměny 4. ledna s e s t ř e lil y americké s t í ­ hačky nad Syrským zálivem dvě l i ­ byjská vojenská le ta d la . Přestože od té to u d á losti už ubéhlo několik týdnů, ž i j e žerné plukovníka Kaddáfíh o ve stavu permanentní m obiliza­ ce. Železná brána ve vysoké zdi kolem kasáren Báb a l - A z íz ija , za n íž jin dy bývá v id é t vo zid lo s t ř e ž íc í p ř íje z d , byla uzavřena. Nad dráty zabezpečovacího za řízen í a kamerami v rozleh z d í se o b je v i­ ly hlavné p ro ti letadlových kulome­ tů. Někde za nimi je dům rozbořený p ř i americkém náletu v roce 198$, bývalý domov plukovníka Kaddáfího. Ukazují ho zahraničním delegacím a Školní mládeži jako "památník americké a grese". V několika nepoškozených objek­ tech se tam i dnes zdržu je " u č it e l" , který vede l i d v duchu své Zelené knihy, ř e š íc í vSechny otázky vlády, hospodářství a sp o lečn o sti. Muž, který vyhlášením islámské revoluce poskytl lid u možnost in terpretovat islám a sám takto nabytého práva, odňatého náboženským teoretikům, v y u ž il k některým změnám tra d ice. Vůdce, který před téměř dvaceti le t y svrhl v č ele dvanácti dů stoj­ níků monarchii. Za vysokou z d í, stejn ě jako všude jin d e , j e chráněn osobní s tr á ž í složenou z absolven­ tek ženské vojenské akademie. Obyvatelé T rip o lis u za č a li v lednu opouštět město z obavy před případnou americkou vojenskou akci. Nikdo jxm nemohl z a ru č it, že bomby nezasáhnou je jic h o b y d lí. V roce 1986 c h tě li am eričtí l e t c i vyřadit centrum pro říz e n í zahraničních op era cí, a le p o šk o d ili místo toho francouzské v e lv y s la n e c tv í a domy v o k o lí. f ' Co s i obyvatelé T rip o lis u o tom všem m yslí, t o se dnes odváží odha­ dovat málokdo. V porevolučním obdo­ bí národně emancipačních snah a Úspěchů, vysokých příjmů z n afty, š íř e n í panarabského ducha a islámu ve sv ě tě , získávání nových spojenců v A fr ic e , nákupu zboží i techniky v Evropě a Americe, velk olep é vý­ stavby bytů, in v e s tic do zdravot­ n ic t v í a růstu ž iv o tn í úrovně pod­ porovala Kaddáfího režim nesporně většin a ob yva telstva . Připomeňme, co už možná leckdo zapomněl. Kaddáf í se tehdy důsledně s n a ž il zachová­ vat rovnováhu mezi Východem a Zápa­ dem. V roce 1972 ře k l egyptskému prezidentu Sadatovi, že c h ce-li u n ii s L ib y í, musí omezit Btyky se Sovětským svazem a vypovědět sovětské porádce ze země. Udělením Leninovy ceny rok předtím se Kaddáf í c í t i l dotčen a p ř e v z ít do Moskvy j i n e je l. To vše už p a tří m in u losti. Po poklesu světových cen n a fty a ze_J éna poté, co Američané v y h lá s ili embargo na libyjskou ropu, se ome­ z i l dovoz všeho zboží a ve státních obchodních domech je nabídka m izi­ vá. Nedávného otevřen í hranic s Tuniskem v y u ž ív a li L ib y jc i přede­ vším k horečným nákupům. Příjmy ze zahraničí tedy p o k lesly , ale výdaje na zb rojen í zů staly stá le vysoké. Libye bojovala v Čadu (neú­ spěšně) a s tá le se o rien tu je na konfrontaci s Izraelem . Snahy vybu­ dovat produktivní ekonomiku, která

by nebyla odkázána pouze na těžbu n afty a nespoléhala na vysoký podíl zahraničních pracovních s il, se prosazu jí pomalu,-a zdlouhavé. Jako orgány vlády lidu mají působit lid o vé kongresy, ktré podle Kaddá­ fíh o t e o r ie o přímé vládé odstraňu­ j i chybu evropské demokracie, t o t iž volené prostředníky. Na projedná­ vání veřejných z á le ž it o s t í se v lidových kongresech p o d íle jí všich ­ n i. Účast na jud-.áních je přísně kontrolována a cesty do zahraničí se budou povolovat jen tomu, kdo bude ch odit na schůze, čteme v novinách. To 50 dostatečné jasné, že? Pro případ, že by se snad p o l i ­ t ič t í oponenti c h t ě li prosadit v kongresech, jsau tu revoluční výbory jako - nebalme se toho s lo ­ va - vedocí sil.» společnosti s právem d o h líž e t na volebn í postu­ py, nominovat i vetovat kandidáty a vytvářet ře v;lu čn í tribunály, členové výborů jso u většinou mladí, přísně vybraní, školení a c v ič e n í; ř íz e n i jsou z tich polozbcřených kasáren.

Klid před čím?

Po několika vzrušených měsících se oblast Středního východu dostala poslední dobou do jistého útlumu, v němž se přeskupuji sily a přip ra ­ vu jí pozice. Toto tvrzen í se múžo jevit absurdní ve světle zpráv o trvajících nepokojích na obsaze­ ných územích. Při vši úctě k obě­ tem na obou stranách (ta k é Izraelci mají své m rtvé, i když je jich podstatné méně) se zdá, že tato záležitost překročila svů j zenit. V - Izraeli mezitím po obdob! k rát­ kých námluv s náboženskými stra­ nami vznikla staronová velká koali­ c e . Obě strany no ní zúčastněné sí zavěas uvědomily, jaké nebezpečí by jim hrozilo od menších partnerů a ještě rá d y se vzd a ly lákadel moci. Toto nebezpečí lze shrnout zhruba do dvou bodů: - spíše než z Jeruzaléma by byl stát řízen z Crown Hills v newyorském Broo­ klynu, kde sídlí lubavičský rebe - duchovní vůdce nejsilnější nábo­ ženské stran y A gu d y; za druhé b y vynucené zákonné úpravy učini­ ly z většin y nejvýznamnějších stoupenců Izraele v západní Evropě a Americe ž id y druhé kategorie, navíc ještě žijící ve hříchu. Nová vláda se zdá b ýt stabilnější než předch ozí. Zvláště diky tomu, že Strana práce je menším partne­ rem a její vůdce tedy nebude a lter­ novat ve funkci prem iéra. Nový ministr zahraničí Moše Ahren3 uvažuje koncepčněji než svého času P erez, který zase uplatni schopnosti administrátora na postu ministra financi. Rabin, který jako ministr obrany odpovídá za obsazená území, se i přes občasná jestřábí prohlášení zdá být zpět na cesté kc svému původnímu liberálnímu postoji. Na vládu čeká závažný úkol: změno volebního systému. Ten dnešní je tok dokonale proporcionál­ n í, že výsledek je témér vžd y nerozhodný a země se dostává do slepé uličky. Revize a přeskupováni probíhají

A když i revoluční výbory selžou jako před p ě ti l^ ty , kdy vzpurný všeobecný lid o v ý konor^s dvakrát za setým o d n ltl návrh povinného vojenského výcviku pro ženy, vy­ stoupí vůdce revoluce Kaddáfí, který už deset le t nezastává žádnou adm in istrativn í funkci a s oblibou tv r d í: "Jsem tu pouze proto, abych podněcoval lid k výkonu »soci." P roh lá sí, že v "revolučních z á le ž i­ tostech" má právo z v r á t it rozhodnutí kongresů, a je to. -P o u lic íc h T rip o lis u chodí středo­ školáci a středoškolačky v zelených kombinézách. Ve školách se c v ič í ve zbran i, aby v budoucnu nahradili pravidelnou armádu. "Ozbrojený lid " m ísto konvenčního vojska, to je jeden z Kaddáfího c ílů . Není v ozbrojených silá ch náhodou mladý důstojník, který se svými druhy sní o tom, jak odstraní starého vůdce? Kaddáfí moc dobře v í , jak se sám dostal v roc.e 1969 k moci. Miloš Koza

i na palestinské straně poté, co se hnuti podařilo za cenu ústupků dostat konečné Američany ze jedna­ cí stůl, b y { i v poněkud vzdáleném Tunisu. Radikální skupiny vyhrožu ­ jí A rafatovi smrtí. Musí se před nimi chránit a také jim zabránit v tom, aby nepřekazili jeho ro zví­ jející se styk y se Západem vhodně voleným teroristickým útokem. Jeho zástupce Abu Ijád nedávno nabidl dokonce Izraeli přímá jedná­ ní a Arafnt přiznal, že ustavující dokument OOP, palestinská charta, bude potřebovat re v iz i. Na to opozice reaguje velmi ostře. Svádí s Arafatem boj o v liv na Palestince ze západního břehu, které by ovšem ziska! rád i Izrael a přes všechna opačná prohlášení i Jordán­ sko. Pro budoucí jednání je ovšem Arafst v jisté výhodé, nebof každá píd vráceného území je pro néj velkým vítězstvím , zatímco pro Izrael jen vzdáním se příslovečného vrabce v h rsti. Nejdynamičtějšlm momentem v celé oblasti je rostoucí úloha SSSR. Pokládám za významné to, co s v ě ­ tové agen tu ry trochu opomněly: vůdce izraelských komunistů Wllner vyzval k opětovnému navázání styků mezi Izraelem a SSSR. Ten se nikdy neodchýlil od moskevské linie a dé sc těžko předpokládat, že by podobné prohlášení učinil bez sovětského souhlasu. Pro Izra ­ el by tím padla poslední překážka připuštění Sovětů do přímých jed­ nání /ta druhé - uvolněni emigra­ ce už v zásadě plněna je/. Scvarnadze v Káhiře ovšem prohlásil, že plné diplomatické vztahy jsou podmíněny úplnou dohodou o mezi­ národní konferenci. Dohodl se 3 Arenscm, že se budou zatím spoléhat na styk y na nižší úrovni. I tak by tím mohl být vložen po­ slední kamínek do mozaiky a mohlo by se přinejmenším začít přemýšlet o prvním velkém kroku. Břetislav Chudý

AK. STRANA 13

BftEZEN 198*

PŘÍLIŠ KYSELÉ JABLKO . Před nedávném o s la v il 76. naroze­ niny spisovatel SergSj Zalygin a pod dojmem tohoto osobního ju b i­ lea napsal do časopisu Itovyj m ir, je h o i j e šéfredaktorem, obsáhlý pádesá ti stránkový esej pod názvem K otázce nesmrtelnosti. Je to jaké­ si bilancování vlastního iiv o ta i iiv o ta c e lé sovětské společnosti. A zde na jednom místě řík á : "Nechtělo se nám věřit, " ž e některý ze socialistických států může být chytřejší než my a že si to může u sebe doma uspořádat lépe, než jsme to udělali my. Kdybychom v roce 1968 nezasáhli do československých události, celý náš socialistický tábor by dnes asi vypadal důstojněji a přesvědčivěji a před • • naší přestavbou by nevyvstaly tak těžké úkoly, něco by už bylo za námi a jistý kredit důvěry b y ­ chom dodatečné tiskali i v celém světě.

lva Kantůrkové

0 tom, Se podobné názory nejsou v Moskvě ojedinělé, svědčí .rozhovor Jegora Jakou leva, ,šéfredaktora týdeníku Moskovskije novosti, s Šéfredaktorem Rudého práva Hořením. Poté, co mu Séf RP podle o f ic iá ln í Šablony v y l í č i l průběh lednových událostí na Václavském náměstí, poznamenal k tomu Jakovlev: "Nedávno jsem na jednom velice autoritativním -shromážděni -zažil řečníka, který volal z tribuny: "Kdo dělá přestavbu?" - a sám si odpověděl: "Ovšemže my, stra­ ničtí pracovníci a ne nějací křiklouni na náměstí!" - Jenomže lidé, které on označil za křiklouny mají stejná občanská práva jako on. Jetích aktivita, i -když poněkud zvláštního druhu, je vyvolána přestavbou. G tím je nutno počí­ tat." A na závěr tohoto rozhovoru ř e k l: "čím více dnes mluvíme o potře­ bě změn, tím zřetelněji před námi

S pojité nádoby

Rozsudkem smrti nad spisovatelem ale Vynesl rozsudek smrti nad spiso­ Salmanem Rushdien u č in il inám Chovatelem, nota. bene obcovém, j i něho mejní z politických událostí po­ státu: to j e zvůsob tt‘•■stu, .joký sledních týdnů světovou detek tiv­ Evropa uč od středověku zaprsněla. ku. Zabije "dlouhý černý šíp j i i áťí-tk a hlavně j.; rozpoután' kampaně p ro ti knize bojovým r c ' * : '*ym funda­ l e t í c í ke svému c í l i " , jak p o e tic­ mentalistů - p ro ti komu vlastně? ky nazval prezident Chámenei za­ Jen p roti P><e:,d ’ -'mu? Ve.bc p r o ti bijáčka. komanda, spisovatele ukrytého v Londýně, anebo j e j S cotvlastnímu un\tn*nér*’4 k řid lu , b 'h o tiahd Yard, světové veřejné mínění, \\£ru hospod :řs>y i jinak rpo i upra­ sankce západoevropských států a covat se Západem? Ve světové letakt ivre je ppu^né ústupky v prodeji a vydáváni jeho knihy ochrání? Po zkušenostech ■ pozorovat, jak se kdo .•*»»•' k ob ěti s terorismem se můžeme dočkat n e ja jak k vrahům. H ejř'zhodněji se černějšího konce. Spisovateli ' j e ' ■ozvaly vlády z konsolidované oblas­ teprve jednačtyřicet le t , iiv o t t i světa, zs zípadní Fvr^py a Spo­ j e dlouhý a j e s t l i j e j černý Stp jených států. Reakce zemi tře tíh o nedostihne letos, núie d oletět světa j e rozpačitá, některé se a t r e f i t napřesrok. mírně d istancují, jin é Chômejn ih o chápou a další m lčí. Z a ríS e jíc i Román Satanské verše k vů li němui vzplanula svátá válka muslimských je mlčení vlád a p olitick ý ch vůdců fundamentalistů, se mohl dotknout z pásma zemi, které bych nazvala neklidným - začíná ve střední Evro­ náboienského c ítě n í vyznavačů is lá ­ mu. Spisovatelům se takové věci pě námi a končí na Urale'. Nás to p řih á z e jí, je to r iz ik o uměni, nůče zaráčet o to víc', če m inister­ ský předseda Adamec byl v lednu vzpouzet se p ro ti orto d o x ii a uči­ v Iránu a buly tu podepsány mezi­ n it z této vzpoury nové estetick é vnímáni dávných i nových příběhů. státn í dohody. •’ ’ Imám Chômej n í svůj rozsudek na­ Není to tak dávno, co za knihu Poslední pokušeni exkomunikovali zval "bočím rozhodnutím" a kdo prý jeho příkaz s p ln í, dostane z církve Nikooe Kazantzakise. Román, v němž s i slavný Rek ve fa n ta z ii odměnu a přijd e do nebe, zatímco spisovatele pošle rovnou do pekel. pohrál s lidským osudem Kristovým, byl zařazen na seznam vatikánských Tváří v tvář zpupnému rozsudku s tojíme skutečně u bran pekla; p ro h ib it a podobné a taky ne tak dávno dopadl film Paeoliniho. A takového, jakým byly je š tě nedávno dnes se podle Posledního pokušení v Evropě pracovní Diary pro p o l i ­ 'promítá po světě americký film tické odpůrce, masové vrtčdy a a diváky uč nezajímá vzpoura p r o ti vyhlazovací tábory. Francois M it­ o rto d o x ii, ale jeho skutečné este­ terrand nazval Chômejn íh o rozsudek tic k é kva lity . Dá se ř í c i , če i absolutním zlem. Zlo j e rozpinavé zákazy děl zabydluji vzpouru p r o ti a nebezpečné kdekoli, komukoli kánonu do lidských myslí a osvíceni a kdykoli, at uč ‘h.ír.f r. jakého­ lid é , vědomi s i učiteěn osti tohoto k o li fundw ntn* ivmu. ,i r .v iič l způsobu fungováni umění, h á jí spiso­ chročuje otřesené .i/uil^rčncnti, vatelskou svobodu dotknout se i v nich.i p rob ih xjí prudké a hluboké v ě cí v té c h v íli nedotknutelných. změnu nebo se v nich -o ně z.ípasí. Podobně jako s p o jité nádoby, i Naboí s p o jité nádoby mohou fungovat duchovní svět vyrovnává případné i v projevech negativních a - upří­ excesy a otevírá se vědy novým mně řečeno - nevidím r'zdClu mezi vzpourám. původem zla Chcmejního rozsudku, Případ indického muslima Pushdieho cd p ilení wiloče y Cst: nad lobem se ovšem od Kazantzakisova l i š í nebo z b i t i těhotné ženy č i starého a j e varovný hned naněkolikr.it. ě-lověka bílými přilbam i. 0 spiso­ Iránský znám neodsoudil knihu. vatelské nesvobodě: uč ani nemluvě.

vystupuji nedostatky až dosud Jediného existujícího modelu socia­ lismu. My jsme ho nazvali reálným socialismem, i když reálná nebyla vláda lidu, nýbrž antídemokratlcké procesy. A když přiznáme jedno, musíme přiznat i druhé: v roce 1968 jsme společným úsilím uhájili v Československu socialismus, který byl tehdy považován za dokonalý, ale nyni mluvíme o jeho deformacích. Ueznaaiená to, že nadešla doba vrátit se k událostem v Československu před 20 lety? (...) To vše je velmi bolestivé, ale nedá se nic dělat. My jsme se taky musili smířit a tím, že lidé. kteří byli v minulosti pro­ následováni, kteří byli nazýváni disidenty, kteří byli leckdy násilím nuceni opustit svoji zem, měli v mnohém pravdu, ba co víc, byli statečnější než ti, co dávali při každé příležitosti najevo nadše­ nou jednomyslnost." A deník C-ovětskaja Possija, tedy l i s t , který nelze podezírat z pře­ hnané pokrokovosti, u veřejnil č lá ­ nek p olitick éh o komentátora APtt Eě Rjabceva Zrcadleni na je z e m í hladině. Jeho okleštěná verze hýla uveřejněnu o Rudém právu a vzbudila zasloužen
STRANA 14

BŘEZEN 1999

C O JE PR Á V N Í STÁ T Právní řád předpokládá u rčito u k v a litu , kulturu zákonu o d p ov íd a jící evropská demokratické tr a d ic i. Sovětský tis k v nesčetných člá n cích přiznává, i e SSSR k právnímu státu teprve postupné, nékdy v budoucnu dospéje. Tyto otázky Jsou ten středem veřejného zájmu a posuzují se vášnivé a bez ideologických zábran. Ogoňok č . 43 u v e ře jn il rozho­ vor s doktorem právních véd, profesorem In s titu tu státu a práva Akademie véd A. M. Jakovlevon, je h o i odpovědi obsahují moho zajímavých momentu, aktuálních i pro nás. Jakovlev především ch arakterizuje s itu a c i sovětské spo­ le č n o s ti obecné: postavení», t j . příkazovým, nadřazeným. Reálnou ekono­ " . . . On«* ut n«ní pro nikoho ta je m s tv í», že zavržen í» mickou moc mají přece in s titu c e , to ony o d eb íra jí burřoažních hodnot, odsouzení» buržoazního, prohnilého výrobcům výrobky a p ř id ě lu jí je . Ony, n ik o li t i , kdo liberalism u a všelijak ých smyšlenek, jako je presumpce vy rá b ě jí. J e - l i tomu tak, pak vydávají nařízení a neviny, propadli jsme v ju s tic i- středověkému světoná­ instrukce, podle nichž všichni musíme Ž ít , a komandují zoru, středověký» in k vizičn ía strukturám; vojenskovýrobce zcela odůvodněně. A spr&vně d ě l a j í ! Jsou přece řeudálnl struktury byly typické i pro soustavu ř í ­ našimi pány! Tak tomu bude do té doby, dokud reálná zen í ekonomiky a ve vztahu k l i d u . . . P r o h lá s ili jeme moc v ekonomice nepřejde od. p fld ělo v a telů k výrobců», v jis t é etapě d ějin tř íd n í k r it é r ia , za n ejvyšší a od správních úředníků k děln íků ». Teprve tehdy vznikne vlastn ě.-za jedině d ů le ž ité , a t í » jsme' z lik v id o v a li ekonomická základna; na n íž jedině může spočívat práv­ základy všelidských hodnot. A bez těchto základů jsme ní s tá t. Administrativa má te3‘ přece monopolní posta­ se p u s t ili do výstavby obrovské budovy.,. Buržoazní vení ve všech ohledech - i v ohledu právním! Disponuje demokracii je »ožné k r itiz o v a t se dvou stran; zc sta­ noviska pokrokovější s o c ia lis tic k é id e o lo g ié , a le s ilo u , mocí, tak ;řekněte,''ftáč • potřebu je právo? Právo Jako prostředek přinucení podřízených a závislých i ze stanoviska to ta lit& rn íh o , což se dálo nejednou. T o t a lit á m ! výpady se vyznačují •radikalismem’ , všech­ - to ano, to potřebuje. Ale právo Jako měřítko chování no n ič í, neponechávají * všelidských .c iv iliz a č n íc h rovných a nezávislých subjektů? . . . Až bude admini­ s tra tiv n í rozdělování materiálních bohatství nahrazeno hodnot kámen na kameni. Idea právního státu od základu mění naše představy obchodními vztahy ¿*eži v ý r o b c ip a k teprve začne vlád­ 0 s o c iá ln í» ro z v o ji a o r e v o lu c i... Buržoařní demokra­ nout právo. Zasedne na třůrr, na němž dnes sedí byro­ krat. A my sami ho t a » držlmě’, a pevně... cie. Ji/nemohla z ro d it už proto, že v antických Aténách žádná buržoazie nebyla. Demokracie;ř jako póíiti'cká Je stará pravdaV ŽE otázka »ioci se ře ší v ekonomice. struktura je t o t iž vynález antických Atén..’ . E xistu jí Aby -tedy moc skůtečné n áležela sovětům, je za prvé dva. základné rozd íln é typy společenských ^v zta h ů .V e nezbytná reforma Systémů sovětů a za druhé,* opakuji, společnostech prvního typu jsou jedni lid é poďřírčhi' musí p ř e jít moc v ť ekoho»iěe od m inisterstev k výrob­ druhým, těm, "co mají v íc s í l y , t j . moci. To jé sousta­ ců». A výrobci, «to »-jest lid," budou p ro střed n ictví» va příkazová, vojenská, autokratická. V druhém typu svých zástupců uskutečňovat e»oc v sovětech. Tyto dvě 1 (ti,, kdo mají velkou moc, i t i , " ‘'kdo j í mají méně věci jsou v podstatě jediná cesta k právnímu státu. nebo-, j i vůbec nemají, jsou podřízeni společné;*'na VždyE řáklad práVnlhd; států"- tv o ř í zastupitelská demo­ rovijém. zakládu normé, zákonu, právu. 'Vrávnl stá t tédy kracie uskutečňovaná p ř e d s ta v ite li l i d u . . . " • * .i. isice využívá práva jako nástroje nio'c’iV a le je^ tím to právem sám vázán. Právní stá t je sóc' Vázaná právem, Nedávno byl schválen výnos o organizováni schůzí, n ik o li vyzbrojená právem." shromáf.dční a d c n & n ittb c íj 'H*nřý dává prakticky m is tN‘Vt sov ' ttim privá"r.>ikár.áf'kc?áóU demonstraci. Na otáz­ Dvč hlavní překáiky brání tomu, sby'Óe SSSR s ta l ) ku, Jak re na temfb tfýno*} d ivé, odpovědil A. .V. Jakov­ le v : .w j# a y n e jb i\ iH době v plném slova smyslu prdviím státem: **' "Předně, 's o v ě ts k ý 'č lo v ě k newá p o cit Ekonomické důstoj­ n o sti. A za druhé, reálnou moc v ekonomice ňemá ten, kdo by j i měl m ít ... Nejde o to , aby každý měl všeho dost, aby s í každý hodně nahrabal. Jde o to , aby kolém nás bylo všeho dost a bylo tp dostupné každému. Nebdt dostatek dostupných předmětů, možnost kdýkdíi získát zboží- nebo služby, získ a t je bez dalších podmínek a zbytečného shánění, zákon itý» způsobem, t j . p la t it prací .- koupit s i , ta to možnost vy tv á ří neobyčejně d ů ležitý sociálně-psychologický fenomén i p o cit ekono­ mické dů stojnosti, a ten je základem lidské důstojno­ s t i vůbec. Nebudu u rč ité kupovat v š e d h n o ,'a le .. . : vědo­ mí, že ve své zemi se za žádných "ok oln ostí nebudu muset ponižovat a doprošovat, vědomí. Ze jsem ekono­ micky plnoprávný, p řin á ší p o cit j i s t o t y , spokojenosti a dů stojnosti. Na druhé straně mohu získ a t obrovské boh atství, a le p o cit ekonomické a vůbec žádné důstoj­ nosti nezíská*, protože všechno musím shánět pod rukou nebo p říd ělo vě, p r o t e k c í..." "Dnes je výrobce - závod, kolchoz, družstvo, dělník - zbaven hlavního práva* disponovat výsledky své práce a kupovat (ne se doprošovat) nezbytný m ateriál a stro­ je . Hodně se dnes mluví o nájemných smlouvách. PusCte prý aa do toho, je t e přece svobodní! To je nesmysl! Nájemce nemá žádnou svobodu. Kupuje s l snad hnojivá a -nástroje? N ik o li, poskytuje nebo neposkytuje mu je kolchoz. A prodává snad produkt své práce? N ik o li, ten se mu odebírá podle* předem stanovené ceny. Nedě­ lejme s i ilu z e , žádný n ezávislý výrobce u nás neexis­ tu je. Musíme konečně pochopit, co je elementární eko­ nomické právo disponovat svý» výrobkem* znamená to n ik o li odevzdávat, a le prodávat, a n ik o li dostávat, a le kupovat s i , pouze tehdy nemůže být to to právo výrobcům zcizen o, odňato, pouze tehdy z ís k á v á jí ‘výrob­ ci, skutečnou ekonomickou svobodu a s tá v a jí se plno­ právnými subjekty práva, nebo p r o s t ě ji řečeno hospodá­ ř i ž iv o ta , bez ironických nebo dezavuujících uvozovek. Pořád se rozčilujem e nad všemocností byrokracie. Taková spousta in stru k ci! M inisterstva Jsou naše zká­ za! Každou c h v íli můžeme slyšet* je třeba omezit počet tlfadů, zmáčknout byrokraty, skoncovat se záplavou všemožných vyh lá šek ... Marná lásky snaha! dfady t o t iž vydávají n ařízen í v naprosté*- souladu se svým reálný»

"Domnívám se, že. takový výnos -by měl spočívat n ik o li na principu povolovacím, a le registra čn ím n e n í-li v ohlášení demonstrace, n ic,- co je zakázáno zákonem, výkonný výbor sovětu-«' je povinen j i za registrova t » u rč it dobu a místo konání. Pokud jde o místo, musí se ovšem demonstrace a shromáždění konat ve středu města nebo v nějaké lid n a té č á s ti; jaký smysl by mělo demonstrovat na . pusté' p e r i f é r i i? Registrační princip by napomohl ro z v o ji demokraole, lid o vé a k tiv ity a zamezil by zvůli-Aáí9tních- mocenských orgánů. A druhá norma, která by podle mně-: měla být uplatňována na demonstrace, je možnost zažalovat rozhodnutí výkonného výboru sovětu o zákazu demonstrace. Zatím jc to nemož­ n é ;.. Ale to je zásadně protidem okratické... Cím se vlastně vyznačuje právní stát? Odpovědností občanů před státem a hlavně odpovědností státu před občany, funkcionářů před občany. Mechanismus té to odpovědnosti t v o ř í soudní obžalovatelnost jakéhokoli aktu stá tn í moci. To je hlavní páka demokracie. Nebude-li fungo­ v a t, nepohneme se z místa. Když se výnos o organizová­ ní shromáždění a demonstrací připravoval, odborníci a zejména pracovníci Ostavu státu a práva Akademie věd p ř e d lo ž ili své návrhy. Avšak nebylo k nim p řih léd ­ nuto. . . ■>:--• Demokracie jc vždycky těhotná ’ nelegálními* situ ace­ mi, nepředvídatelnými e x c e s y ... Demokracie je proces. Žádnou trvalou jis to tu mít nebudeme! Věčně budeme balancovat na hranici mezi ano a ne, mezi naprostou svobodou a naprostým pořádkem. Zavede-li se jenom pořádek, bude to h řbitov, převládn e-ll bezmezná, neod­ povědná svoboda, nastane anarchie. Všichni sc musíme u čit nelehké védě optimálních řešení, vyváženosti, umění nacházet a respektovat uméřenost... Ostatně stá le se přesvědčujeme, že demokracie n ečin í náš ž iv o t n ijak ideálním, dokonce vy tv á ří d a lš í s lo ­ ž i t o s t i a přináší ■ sebou spoustu ncqativních jevů a dokonce i dramat. Demokracie je vskutku n ejhorší způsob říz e n í společn osti, neberemo-li ovšem v úvahu vSechny ostatn í způsoby, nebereme-li v úvahu rašidovštinu a brežněvštinu, stalinismus a fašismus. Nic lepšího než je demokracie, s i zatím lid s tv o nevymy­ s le lo ." . Zpracoval H. J .

BREZEN 1989

KULTURA

STRANA 15

Anglické intim ní divadlo V půli bfazna ▼ Praze hostoval soubor Jménem Chcek by Jowl. Založili jej W8t režisér Declart Oonnellan á scénograf Nick Orrfflord. Když londýn­ sk é Národní divadlo nedávno inscenovalo Puente Ovejunu topeno de V egy, <■ kdysi u nás slavnou iř režii Jiřího Frejky, přizvalo ty dva diky kvalitám jejich práce k podílu na představení, přestože duchem a slohem mlři Jinam. Náá londýnský přispévatel požádal před zájezdem, režiséra Donnellana o rozmluvu. Zkráceně Ji otiskujeme. Plyne i nl titulu souboru, že krom dobových příbuznosti se zdejším Provázkem, Ypsilonkou, Čino­ herním klubem i studiem apod. je. tu historicky spojitost 8 Intimním divad­ lem. To se v Praze prvně vyskytlo za nebo v íd a jí zřídka.. Příklade« je přerodu realisau v symbolismus Corneillův Cid. C iz í repertoár skoro před sto l e t y pod jménem je v B r itá n ii chudý i proto, že Intimní volné je v iš t ě . Pokrajovalo máme největšího světového dramatika 1918 a l 1928 v budově nynějšího Shakespeara. Realistického d iva d la . Po zménách prošlo jako Studio intim ního divad­ Kdyi jsme u něho, co soudíte o la Uměleckou Besedou na Malé Straně. jeh o britských inscenacích? Naposled se v n i« 1942. - 1944 prvně u p la tn ili r e ž is é ř i Krška a Palouš P o tíž je v tom, že Shakespeara a. scénograf škoda. Intim ní vSak p ř i j a l i za národního básníka, takže uf chápali spíš ve smyslu komorní má podpírat hodnoty, je ž hlásá než jako pokračování, r e a lis tic k o establišm ent. Přitom Shakespeare -•r. symbolistického "xvn itřn ěn í* je jako j i n í velik á n i svou podstatou a zárodečného expresionismu, jak podvratník. Napadá' však status o půl s t o le t í d řív v z n ik a l. hlavně quo delik átn ě. Jeho hry se d a jí v. Mnichově. Přesto kontinuitu lz e č í s t velmi různě. A v naší cynicky rozpoznat. "Cheek by J ovl? je idioa m a teria lis tick é době je snadné p ře lo ž ite ln ý jen jako těsně b líz k o s t k ritič n o s t p o tla č it a dát hrám ' č i in t ia it a . - P ta l se J i ř í Hanák, zvuk zcela konzervativní. Skvělé odpovídal Declan Oonnellan. h is t o r iz u jíc í kostýmy a scénografie od d ělu jí herce od diváků. Smysl Proč js t e pro Prahu z v o l i l i právě a ůčinsk hry je potlačen. Tradici©:*' Shakespearovu BcuH a Sofoklova nalismus Škodí tém hrám i jinak'. F ilo k té ta ? Kalcolma, mladého hrdinu, který vpadne do Skotska, a ujme se vlády, Každá z těch her má svůj smysl. musí hrát hezký herec. Přitom v F ilo k té té s je o člověku poatižoné» textu hry nenajdete, -že Malcola nemocí, je ž tak děsí joho p řá tele , je hezký, ani že jeho dobytí Skot­ že ho odvezou na pustý o stro v. ska zaslouží chválu. P ři Shakespe­ Přitom nejde o nemoc nakažlivou. arově o b jo k tiv lté Je nejasné, komu Leká přátele spíš temný« kouzlem. stra n í. Zkrocení z lé ženy se vykládá, Navíc z jiš E u jí, že F ilo k té té s zná jako sex istick á rada mužům, jak zbraň, je ž j i « vyhraje válku. Je s i podmanit ženy. Přitom je to tu paralela s novodobými jadernými sa tira mužské dobyvačnosti. Podle zbraněmi. mne sexistou je ten, kdo Shakespe­ ara tak nazývá. Běžně britská d i­ Dneění česká obecenstvo a s i rozpoz­ vadla chrání diváka před nebezpečným ná i druhý mravní problém hry, obsahem her. P ro ti tomu chceme rozpor mladého d ů stojníka mezi jít . rozkazem shora a svědomím z e v n itř. A le proč vy j s t e se vůbec dal na. Viděl jsem tak tra d ič n í inscenace d ivad lo? Shakespeara, i e byly nudné, ale netrad ičnost jin ý ch vypadala uměle* Za stu d ií v Cambridgi jsem se spřá­ Jako naroubovaná zvenčí. te lil s Nicke« Ormorde«. X když jsme už tam mnohokrát různě vystupo­ To je ta p o tíž . Shakespeare je v a l i na j e v i š t i , stu diu « práv bylo v ě tš í než my všichni dohromady. předn ější. Až později jsme z j i s t i l i , Nikdy například Bouři nedokážete že n aší« obore« je d iv a d lo . Nick zahrát v ú pln osti. Je to několik tedy začal studovat scén o gra řii, různých her v jedné. Proto jsme já praktikoval r e ž i i v londýnském ji z a č a li zkoušet nevyzbrojeni alternativním d iva d le. Až nás napad­ názorem. Psychicky obnaženi. Hle­ lo u sta vit v la s tn í soubor. Jenže d a li j smě až ve zkušebně. Text ve špatné době. Vláda právě omezila jsem ovšem znal zpaměti. Nabízelo subvence. I tak jsme s minimální se um ístit Bouři třeba do 18. s t o l ., podporou soubor u s t a v i l i . Byl rok a le o to n ešlo. O b je v ili jsme za 1981. zkoušek, že je to avantgardní hra. Mohl j i napsat 8eckett. Děj je Inscenoval j s t e n ě k olik klasiků v ní čím dál n e d ů le ž itě jš í a jde Jak k nim pHstupujete?^ o s é r ii představ, o jakýsi Shake-, spearův kubismus. Nevidím v n í hru o stárnoucím člověku, který Soustřeďujeme se na dvě o b la s ti. se vyrovnává se zkušenosti, aby Zaprvé na Shakespearovy hry v běžné« mohl pokojně umřít. Je to hra o repertoáru britských divadel mladém člověku, který poznává a hrané znovu a znovu. NapF. Bouři, t ř í d í v ě c i, než začne ž í t . s n íž jedeme do Prahy h raje lo to s v Londýně i pět jin ých souborů. Divadla podobná vaSanu v y tv á ře jí My ovšem jsme i zájezdové d ivadlo, v Československu převážně lid é po B ritá n ii i po sv ě tě . A Inscenačně jednoho p ok o len í. Váš soubor se tíhneme k avantgardě, ne naschvál, a le protože Shakespeare je avant­ naopak skládá z p okolení několika. garda. Za druhé uvádíme světové Jak členy vybíráte? Sa základě hry, je ž B ritové je š t ě n e v id ě li shodného vztahu k divadlu?

■ .

. Declan Oonnellan

Asi ano. Mám rád herce přístupné a in te lig e n tn í a vyžaduji fyzické schopnosti. B ritské divadlo klade důraz na mluvu, a le podle mne se fy zic k ý p ro jev může stát- nástrojem in telek tu . A hlavně mám rád herce, k te ří berou vážně práci a ne už t o lik sami eebe. S těmi, u nichž je tomu obráceně, se divadlo dělat nedá. Co d iv á ci? S diváky vchází do divadla energie. Pohání představení. Herec a€ se s nimi svou o n e rg ií sou těžit nepo­ kouší. Prohraje. Má za úkol vědět, že je obecenstvo složeno z jednot­ liv c ů a z těch on musí v y tv o ř it celek. Jedna strana divadla v průbě­ hu představení u tvá ří druhou. Jen když se hercům podaří v y tv o řit obecenstvo jako jednotu, může něco vzniknout. Proč se ky?

t ik soustřed -ijéie na k la s i­

Zatím jsou to prostě nejlopŠÍ texty. Shakespeare je náš n ejvětší ž i j í c í autor. Proto ho hrajeme. Takže současné dramatiky rád nemiie? Ne t o l i k jako Shakespeara. Nejsou dost d iv a d e ln í. Nemám rád sběhne-li se hra "V jednom pokoji a politikou se nezabývá velk oryse. Velké hry se vesměs tý k a jí p o litik y . Neznám p o litič tě jš í hru, než Bouři. Ale p o litik a je tam na Jiné úrovni. Není jednorozměrná ani jednostran­ ná. Vralne se k F ilo k t é to v i. Octl se mi před očima náhodně a hned na mne velmi zapůsobil. Hlavně to dilema mladého člověka nuceného rozhodnout se mezi svědomím a rozka­ zem. Mezi tím, co má za správné on sám a co vláda. Upoutala mě v té inscenaci vaěe práce s chórem. Zčásti zpívá, zčá sti j e členěn do individ ualizova­ ných postav. Chór je v řecké tra g é d il n ejo b tíž­ n ě jš í. Nelze s ním zacházet např. podle lo gik y StanIslavského. Náš přístup žádnou logiku nemá. A přede­ vším j l nemá jednání chóru. V jedné c h v íli hrdinovi ra d í, aE Filoktéta zbaví luku, a v druhé, aE mu luk nechá. Chór je sama lhostejnost, tím i nestrannost. A je třeba so tím ř í d i t . S t o le t í změnila zákony divadla, a pokud se něco ve hře p ř íč í dnešním zákonům, vždy je nutné podrobit se duchu hry. - jh *r-

BREZEN 1989

STRANA 16 '

Requiem "d r.- H .*. Déti opakované nahlížejí Tak se'Jmenuj« v pořadí už dvanác­ do brutálních dějin, ale prožívají tá Inscenace Studia pohybového i- své soukromé -tísně, když v pau­ divadla, pražské "okrajové* skupi­ zách mezi -jednotlivými čísly nosí ny, kterou hostí Brárdcké divadlo jakousi pomyslnou ztemnělou chodpantomimy. Jevíété při této "zádušnl mši", * é t ř f c :stran zarouékované 'bou : odpadkový koš či prázdný půllitr v připomínce dávných rodin­ šedivými závěsy, můžeme chápat ných' úkolů -'-a le i sem vtrhává jako létem u'^ magiku, v • nit se dějinná kulisa v podobé nenávistné­ promítají * oživlé obrazy. anebo ho ••štěkotu -vlčáků. jako rozřízlý mozkový lalok, v ' Tanečníci tvoři kolcktivizovanou němž ♦ se -po vrstvách odkrývají jedinečnou duši; Jindy jsou opravdějiny- Jedné paméti. Paméti autorky a režisérky inscenace Miny Vangeli, : du skupinou, národem anebo přímo lidstvem^ Zdají' se být dětsky zma­ paméti její generace a v úzkém tení, když se v úvodu a pak znovu výřezu i paméti národa a možná v závěru chystají v doprovodu celé křesfanské, od křesfanstvl Charóna k' plavbě do podsvětí. odpadající civilizace. Herci, čtyři Bůh Je zřejmě odvrhl, zdánlivé muži á tři ženy, se vyjadřuji vý­ jim zbyla jediné metafyzická jistota hradně pohybové na hudbu Dvořá­ smrti, které však poklesla do nejkova Requiem: tanči, pochodují, ubožejšich' forem a sotva může cvičí, ale také se hroutí, zmítají, ekýtat "poslední úkryt". Lidstvo vzájemné se trýzn í; shromažduji podlehlo konzumním bůžkům, symbo­ se v dav 1 rozpadají v opušténé lizovaným tuzexovýnd sáčky, xavějedince, "vyd ělen é z podivných nad zkroušené jásajícím "tanečků" náhlou blízkosti k smrti. - šenýml davom na bizarní tribuně - na Zaujala mé tu autorská odvaha věšáku. Podlehlo znavujlci, otupují­ udélat i * Jevišté nástroj autobio­ cí všednosti. * kdy i akty plození grafické výpovédi, kterou si dnes a zrodu se mění v rutinní výkon, obvykle spojujeme u i jen a deníko­ Jako ve výtečné scéně "rychlených" vou krásnou literaturou. llina souloži a dokola opakovaných poro­ Vangeli dokonce uvedla na pódium dů. V ničivém toku všednosti se své dvé déti, Xénil a Benedikta, i smrt prozaicky přihlašuje jako Jejichž očima zpřítomňuje své indi­ vteřinové sebevražedné pokušeni viduální i nadosobné platné zkuše­ nosti, převrácené v jevištní styliza­ - tady myslím na vrcholnou scénu Requiem z jakési hromadné holirny, ci jakoby do černého negativu: déti přihlížejí například spartaki­ kde polovysvlečený tanečník v prudkém tempu trhavými pohyby ádním prostocvikům černé odéných střídavé nasazuje 'b řitvu na tvář cvičenců anebo grotesknímu prvoa na žíly na ruce. šílená spéchamójovému průvodu s černými mávátky, s černým praporem a černým vost, připomínaná kradmými pohledy figur na hodinky l i ve chviii vstu­ bezeslovným transparentem. Zvlóšt hrůznou vzpomínku vyvolá scéna, pu na Charónův člun!/, zbavuje i tento mezní okamžik jeho vážnosti. v niž sedmero aktérů tančí nevinný Existence přichází o své zakotve­ tanec, až dvojice mužů najednou ni: rekvizita kufru stojí v této sepne nad hlavou ruce jako při hře "zlatá, brána". V tu chvíli souvislosti za pozornost, i pro rozvernost sklouzne do tragiky; šíři významů, tak příznačnou pro symbolické vyjadřování Niny Vange­ brána funguje jako katova sekyra, li. S kufry se tanečníci rodí, s pod niž si zbylí tanečnici, udáváni nimi se odebírají i do podsvětí, svými . druhy, chodí pro smrt; jsou symptomem jejich životního naposledy téhotná žena se Jménem ahasverstvi, ale v konkrétnějším vyjádřeným ve výmluvné iniciále

významu odkazuji kupřikladu k zavazadlům, která si příští vězni berou na koncentráčnícké seřa­ diště. Všeobecná animallzace se promítá I do -vztahu muže a ženy, ve scéně, v - níž se muži mění ve vilné psy držené ženami na obojku. Pohlavní terorizmus Je tady obdobou teroru politického, vyjádřeného v rituálu vzájemného legitimováni ▼ duchu dobré české tradice: každý každému fízlem. Requiem je zřejmé vrcholem dosaA vadní činnosti Niny Vangeli. Její výlučnost vidím v neosymbolickéra vyjadřování, je ž mi svou patetičnosti, .- exprěsivitou, bohatstvím odkazů k mytologii antické i křes­ fanské 1 k zhmotnělým /sporným/ ařehetypům Češstvl připomíná "malo­ vání .drcené duše" a pláten a soch českýcK symtiolistů, třeba Františka Bílka, Maxmiliána Pirnera, Stanisla­ va Suchárdy. Jde o nezvyklou formu jevištního historismu, ozvláštnéného skrytou ironií. Vyčetl bych mu pouze, malou čitelnost některých obrazů, i když i ty mají svou "rozostřenou" . sugestivitu. Upozor­ ňuji také na bohatou scénografickou práci Pavly Michálkové /šedivé pršipláště novověkých paaantů kontra okázalé textilie mytologických figur/ a na pohybový projev Evy černé, Kateřiny Sobotkové. Pavly Michálkové, Petra Hejduka, Vladimí­ ra Hůlce, Ivo Kačaby a Jaroslava Volka - , připomcnu-li nejnovější obsazeni rolí. štvanice na dětskou duši, jak lze také hru chápat, v závěru vrcholí obětováním Xénie, mladičké svědkyně chmurných dějinných výjevů. Osobní 1 nadosobní historie se tu mění v hrůzný a nakonec vražedný v ír .. Odkud tedy vychází povznášející pocit z vyznání tak apokalyptického? Myslím, # že z odvahy k vyjádření vlastni zkuše­ nosti, af Je sebetíživější, z protest­ ní, vzdorné autorské vůle, kdy se umělecké dílo stává "protitahem" proti osobní bolesti i proti neřádu doby. Petr Svozil

anketa LN

Ř ekli, napsali nám, s ly š e li je n e ... ie v lite r a tu ř e , divadle, film u , hudbě a ve výtvarných síních je v poslední době z a u ja lo ...

BÁRA BASIKOVÁ (zpěvačka, spisova­ te lk a ): Vladimír Páral - Země ien, Dylan Thomas - Svlěkáni tmy (pře­ klad Pavel S rut, o b o ji Ca)i 3ertolucciúv Poslední císa ř; hra J. Knitlové Soukromá derniéra s Janou Sulcovou a Oldřichem Viznerem o Redutě; koncerty kapel Půlnoc, Ejypt, Lucie; desky Prince - Lovesecy ( i stejnojmenně videa), Tanita Tikaiom, Dumn Duran - 3ig Thinj, The Best o f O liv ie r Ressiaen, Leoš Janáček - Smyčcový kvartet J. I z podnětu Kreutserovy sonáty v provedení Smetanova kvarteta; výsta­ va skupiny 12/1S v LidovJm domě a Fórum 38 v T r in ic i. JIR1 BARTOŠKA (h ere c): sovětský film Zabit draka re iis ě ra ttarka Zacharova s Olejem Jankovským v hlavni r o li; představeni Linha

BftEZEN 1989

STRANA 17

FEJETON

O dvou m ystériích Jsou dvě mystéria, která naplňují mou duši radostnům Mystérium druhé je ohroženo aktuálněji- Umělci a očekáváním. To p n m i..s e u nás koná, tuřim, každých Vědci to tiž p ře s ta li být hodnými, por-luřnými nebo pět la t. Je stylizováno do jakéhosi abstraktního po­ alespoň opatrnými a za s ta li se svého kolegy a spoluobhlavního aktu. Noc ee veřejné a slavnostně p áří sama -očatut Várla:>a Havla. Písemně, plněno, v tiríeovén množ­ Sé.. sebou, aby tím to symbolickým aktem omladila údy s tv í.. Promptně se ovřem dověděli, za co- j e opravdu činné j i ž přes míru. K potřebám tohoto mystéria jsou u nás považován umělec a video, n e n ičit právě počá­ tek května: j e považox>án za Dablkaua! zdobeny svatostánky, instalovány vaginální symboly v podobí uzavřených hranatých krychli s proříznutým v - S lo to, , jako když utrejchu odměřuje,., po kapkách. otvorem nahoře. Do tě ch to otvorů vhazuji ú č in k u jíc í Adresáti dopisu ’nejdříve za u ja li polohu .mrtvého brouza dozoru zasvěcených přeložené papírové kousky. V -rka. Bio se hcetplo, n ic jsme nedostali, o ničem nevídáxmých dobách to byla symýžotiaká semena, kterými •me. To byla ovřem p o litic k á chyba. Kdyby prohlášení účastnici oplodňovali inóc, dnes p ln i tyto kousky pa­ < umělců o tis k l nář tis k , hodně l i d í by, tonu n e v ířilo , píru funkci pouze sČ íta o í . a prezenční. Důležitou, -protože novinám, nevěří ani náhodou a čtou je jen z avčak dnes už nejasnou součásti svatostánku j e plenta, ■jakési zlomyslné zvědavosti, co všechno tam nebude. jakýsi zakrytý koutek p řip om ínající pisoár. Snad jaký­ Opít musela ..suplovat Svobodná Evropa, takže dnes u s i atavismus z šeru Věků, něco jako č ty ř i prsní bra­ nde. .u i každý, .,kdo podepsal, co podepsal a kolik l i d i davky lidského jed in ce. V'účastníku mystéria vzbuzu­ podepsalo. >v . ..{ . j e báseň, nikdo ze k němu neodváží p ř i b l íž it . Zas vá­ Ve druhé fá zi byl na signatáře vypuštěn f o ř t .t Totiž pení snad vědí, avěak nepovědí1.1' To dobu konáni ok tu ¡'•.televizn í- Fořt* S ch u tí a nepotlačitelným gustem odrevyhrává hudba a vedou se slavnostní ře č i nejasného iü 'citova l asi to to : vláda dostává nejrů^nějfích dopisů obsahu. Obvykle po osm ačtyřiceti hodinách vře končí '.koře, je tedy vlastně jedno, p í ř e - l i Josef Novák z naprostým vyčerpáním účastníku i moci. í.Horr.i Dolní nebo tis íc e umě-iot a vědců, a dg. ncr.ěviss Druhé-mystérium s e 1koná' každoročně počátkem května. ti* ío e ti ; nožích •toudu ncn.! právo nikde zapakovat. Já Va Hrad jsou citov á n i Vybraní jé d in ci z o b lc e t ik u liu - i t o - pro . jietjCAu napířu je.x*.ě jednou: f-nkl /skutečně jpv, vidy a technikyi ‘ Nczi Shromážděné se pak dostaví ir."nezdvislge.t, xařeho soudu". No, o třétí.rfáze,,#?. byl Stát v podobě Diova zlatého d c c tf a d ř i í na vyvolené jen kopcncá. do. zadku v klaeickém stylu corneáis de 11 ' laur, zla to a papundeklové' roury* Déšř mívá čaronocn-nt orte:^ r. šuplíků byly vytaženy vždy připravené "dělnics ílu : z neumělou se s tá v a jí1unětci, z umělců žřečové. >■ ké h c o p y Z nichž se um 'lei dověděli naplno,- čo jsou: Takto poznamenaní vyvolenci • bé-''poté rozcházejí do — baviči-za dělnické peníze. ■podhradí a svým příkladem h lá s a jí: i vám se to může -N. Ze zdánlivé: respektovaných Vařku se obre ten s ta li p řih o d it! Jen když budete hodni ’i poeluční! Nebo a le­ 1 ' opovrhovaní. Dablkauové. Laur se změnil v bobky, zlato spoň opatrní! '•f'* do '('Ve zlato- k o čičí, umělci v komedianty;■ jejpchz. slovo Píkám i o nerad, avšak musili.'Óbě mystéria jsou ohro­ • n e s to jí ani za o t iř tě n í. Románový l'ar^.ir ve c h v íli žena. Hrozbu prvnímu v y s lo v il řéfřed-iktor Puděha právo nejpalčivě/říhc poníženi a současně i ve c h v íli ikoně Zdeněk Hořeni v rozhovoru s listem Noskovskije novos­ něho'-' triumfu volá: opon the door! .A zl-avije .e e dablt i . "Pa základě dosavadního volebního systému cč učíme knuctvi navždy. 7c ce p od ařilo i signatářům dopisu. . v o l i t poslance ze dvou kandidátů. " No, jak kdo. Já ’T rh li oponou a zb a v ili se doblkauetví v očích¡národa. to například umím sám ód sobe. Avšak nechrne každého Stejně ale bych o květnová mystérium nerad .p řiš e l. konat podle jeho schopností. -Důležitá j e jin á v íc : Nožná, že letos se poprvé dočkáme dvojnásobného,národ­ dnes se učíme v o l it ze dvou kándidátů, napřesrok ze ního um ěledví. Pro takového dvojumělce navrhuji t i t u l t ř í , to už bude zřejm í s l o ž it ě jř i, potem ze č ty ř a k ory fej. Ještě je z čeho vybírat. Všichni nepodepsali. d á -li pánbu pereetrojk y f koncem t i s í c i l e t í to možná Opatrnost a poslušnost se oávJňovat má, .to je marní. dotáhneme i na p í t kandidátům Naučíme se to vůbec? Vždy i to ui bude skoro jako zá Rakouska - Uherska! v-v , . v r. v r-.Jiří', Hanák

............... Singers na lib re to J iř íh o Suchého t. podtitulem "Pro osud, dva herce a vokální sku pin u"rom án Bernarda Halamuda Sprdvkařj komponovaný pořad Michala Prokopa Nic ve zlým, n ic v dobrým. JIM ČERT (p ís n ič k á ř): z lite ra tu ry Isaac Bashevis Singer - Koruna z p e ří a Revolver reime/ Kubrickův film Mechanický pomeranč z roku 1971 (vid ěl jsem na vid eu ); spo­ lečný koncert Garáže, Půlnoci a Krásných nových s tro jů v hotelu Tichý. KAREL STEIGERUALD (dram atik): Arnošt Goldflám - Písek (zřídka se v insce­ nacích podaří scény, nezapomenutel­ né po celý ž iv o t ); Tom Stoppard - Travestie (zřídka čtu hru, o níž nám p o c it, že bych takovou ch tě l jednou napsat sám); Václav Kopecký - KSC a CSR (zřídka žasnu nad knihou, která neměla být napsá­ na). PETR MAZANEC (fo to g r a f): film Cándhi; vystoupení Jima Čerta na po­ slední L ip n ici a vůbec celý tamní folkový fe s tiv a l - zážitek, který přetrvává; výstava g ra fik Bohuslava Feynka a fo to g r a f ií Jindřicha S tr e ita v Sovinci.

KURT GEBAUER (soch ař): hra A. Xazgnceva 0, velký Puddho, pomoz jim ! (Volné spojení režisérů) v kulturním středisku Delta; Míň Tanaka Na Chmelnici; Anna Bauerová - Zlatý věk země Bojů (Cs) - populárně vědecká kniha o Keltech na našem území; film Gándhí - zaujal mne výrok, že každý národ ná radí j i svou blbou vládu než c i z í ; Laura a j e j í ty g ři, skupina Zeny, všech­ ny desky Michaela Kocába, včetnč jeho společného projektu s Petrem Hapkou a Michalem Horáčkem V penzi­ ónu Svět, desky Bittovd a F o jt; Miloslav Kábeláč / Ivana Loudová (o b o jí Ponton 68); Karel Malich v Brně - c e lo ž iv o tn í d ílo ; Hladí Janu Bauchovi ve Spálově g a le r ii šířkou . produkce od mantinelu k mantinelu; Alén Diviš ve Staro­ městské rad nici. VLADIMÍR KOUŘIL (hudební p u b licis­ ta ): v Podobách a předobrazeoh Adolfa H o fficie te ra mě fascinovalo, že D evětsil, na který se odvolává celá moderní kultura u nás, vznikal mezi studenty gymnázia v Křemenco­ vě u lic i - představa dnešního umě­ leckého spolku osmnáctiletých, který by posunul naši kulturu se

• •’ 1

1

mi je v í surredlně; videokazeta s, koláži hudby, reprodukcí á doku­ mentů ze života v USA na výstavě abstraktního amerického uměni v s ín i OLUV; Krčkova Nevěstka Raab - devatenáctileté čekánů'ňa j e j í vydání j e barbarskýč in ; "'netěší mne i jin á čekáni - třeba ná sta rší americké Formanovy film y. DANIELA KOLÁROVA (herečka): předsta­ veni J iř íh o Omesta Kdo je tady pán? pro jeho o rig in á ln í r e ž ijn í p o je tí; film Voodyho Allena - Hana a j e j í ses try ; dvi loni vydané novely J. D. Salingera v krásném překladu L. a R. PeHorových. OLPRAM tnUBFK (sochař): z lite r a ­ tury Lidové noviny, fejetony Lud­ víka Vaculíka, statě Josefa Pekáče 0 smyslu českých d ě jir ; z film ů AMadzoho Pokání a Formanův Boří má panenko - nedávno jsem hc viděl poprvé; jin a k moc naxtu, do diva­ del a kin t*mšř nechodím, ale pra­ videlně sleduju koncerty, mám tedy průběžné hudební z-tž.itky z koncertů filharm onie, s v ld ltč pokud ee obj e v í na repertoáru Janáček a Martinů; výstava J iř íh o Balcara ve Staro­ městské ra d n ici, Ouggenheincva sbírka ve Šternberském paláci.

STRAKA Í8

b Rezek

ZRCADLO Jako avazek 64. e d ic e prvn ích knížek Omega vych á zí v Mladé fr o n t ě soubor drobných próz A len y Prokopové Za zrcadlem a a čím jsem se tam a e tk a la . Název zje v n ě odkazuje ke k la s ic k é A len ce v k r a j i divů a za zrcadlem Lew lse C a r r o lla a ta k é svým duchem j e knížka; C arrollovým fa n ta z ljn lm viděním světa v do­ brém in sp iro vá n a . My však ted vezměme na c h v í l i název ja k o symbolickou výzvu ke vstupu za z rc a d lo c e lé Omegy: Prokopové knížkou, vydanou je S ťě s vročením 1988, t o t i ž e d ic e po sed m n áctileté e x is t e n c i d e f in it iv n ě z a n i­ ká. Založena b y la v ro c e 1972 jako d o s ti t y p ic ­ ký p lo d k o n solid a čn íh o obdobím v němž po násilném p řeru šen í p řiro ze n éh o lit e r á r n íh o vývojfe je v ilo se ja k o svrchovaná nutnost jeh o alespoň v n ějšk o vé o ž iv e n í z nových zd ro-jů . Edice debutů b y la k tomu mimořádně vhod­ ným polem: d a lo se p řed p o k lá d a t, že' p řiťo zc n á touha p u b lik o va t překoná s v a z u jíc í m orální a názorové b a r ié r y a že se pak už nějak p o d a -' ří je d n o t liv é a u to ry " u k o č ír o v a t* , z v lá š t ě když jim p o z d ě ji mohla b ýt nabídnuta možnostj d a lš í pu blikace v s e s te rs k é e d i c i A l f a . N ic ­ méně fa k t , že ř í z e n í e d ic e se směla spolu s J iřím N a vrá tilem ujmout i Iren a Z ítk o v á , redaktorka, k te r á měla "na svědomí" takové au tory šedesátých l e t , jako Hrabala, Muchu, P á ra la č i L in h a rto vo u , s l i b o v a l . Že časem se snad é d ic e vymaní z t é t o v íc e méně s lu ž e b ­ né r o le a začne ž í t svým vla stn ím Životem / p o e z ii, k te rá měla v 2. p o lo v in ě 70. l e t i svou samostatnou debutovou e d i c i Kroky, re d ig o v a l v rámci Omegy n e jp rv e J i ř í Binek a po něm V o jtě c h K an tor/. L a ten tn í spor mezi tím , čím by b ý v a li c h t ě l i m ít Omegu s v a z o v í lit e r á r n ě k r i t i č t í k o r y fe jo v é , a tím , v co se ona sama c h v íle m i proměňovala, p ro v á z í o sta tn ě c e lý v ý v o j e d ic e . Je c h a ra k te ris tic k ý m svědectvím doby. Že prvních č tr n á c t svazků Omegy t v o ř í pouze sborn íky, z toho n a v íc jeden je souborem mladé sloven ské p rózy /Stopy, 1975/ a jeden souborem sovětské p o e z ie /Den p o e z ie , 1975/. V těch českých v y s t o u p ilo j i s t ě n ěkolik d e s í­ tek prozaiků i básníků, byt ne v id y d e b u tu jí­ c íc h a zdaleka na v id y mladých: u některých z ů s ta lo p ř i o je d in ě lé m pokusu, j i n í p u b lik o ­ v a l i d á l sam ostatně, n ě k te ří i jako v y zd v ih o ­ v a n í a u to ř i s v a z o v í, K a rel H vížd a la d e b u tu jí­ c í ve sborníku Dnes ráno poprvé /1975/ p u b li­ ku je v e x ilu . Názvy je d n o tliv ý c h svazků zní v porovnání s dobovou národní i k u ltu rn í d ep re s í až chtěně o p t im is t ic k y - Mně se tu l í b í /1972/, Jaká ra d o s t, jaké š t ě s t í /1973/, Kdo sní v í c v e č e ř í /1974/, Dnear"ráno poprvé /1975/, Z p ív e j mi a vzpomenu s i /1976/ do le t a r g ie 1. p o lo v in y 70. l e t však možná alespoň n ěk teré ja s n ě jš í tón v n e s ly . Svůj čas ovšem n e p ř e k r o č ily : z odstupu se j e v í jen .jako ta le p š í č á s t sborníkové mánie 70. le t , k terá měla n a h ra d it samostatné k n ižn í debuty na jedn é stra n ě a n e e x is t u jíc í l i t e ­ r á r n í č a so p isy na stra n ě druhé. P řiro ze n ě nenahradila a n i jed n o , s te jn ě jako n e z p lo d ila alespoň jeden sborn ík jako soudržné d í l o skupinové č i g e n e ra č n í. V Omeze i z p o z d ě j­ šíc h občasných sborníků se k něčemu podobnému b l í ž í snad jen Z elen é p e ř í /1987/, sebrání p o e z ie autorů kolem stejnojmenného pořadu M. Kovaříka v Rubínu. Prvním samostatným titu le m Omegy b yl soubor lit e r á r n ě k r itic k ý c h p o rtré tů J . P ele e Nový obsah /1977/. P e le svou hrstku mladých autorů zkoumá hodně konformně s dobou, .a le už t o , že se v k n ize v y n á š e jí vůbec nějaké soudy, bc j e v i l o náhle ja k o výrazný pokrok, když p ř ís tu p k m yšlení autorů z k r i t i k y vyřazených b y l tehdy m iz iv ý . Pelcem měla v Omeze p o č ít c e lá řada l it e r á r n ě k r itic k ý c h a te o re tic k ý c h p u b lik a c í, právě s n í však e d ic e n e jv íc nara­ z ila . N ejp rve se z ed ič n íh o plánu na rok 1979 záhadně v y t r a t i l a knížka esejů ru s is ty V. Novotného o současné sovětsk é lit e r a t u ř e Odpovědnost tv o r b y . V y s v ě tle n i záhady je

198<»

ovšem p r o z a ic k é : dva t i s í c e v ý tis k ů nákladu z m iz e lo patrně kdesi ve stoupě p o té , c o - s e a u tor jednoho z analyzovaných románů, V a s i l i j A ksjon ov, ro zh o d l"'k e m ig r a c i. Novotný, p řin u -

JEDNÉ EDICE cený tak j e š t ě k ji n é Z o d p o věd n o sti", než jakou měl sám na m y s li, dočkal se p rod e je své knihy až v roce 1983> kdy b y la v y t i š t ě ­ na znovu, samozřejmě b ez, Aksjonova a pro jis to tu v nákladu o p ě t s e t kusů n ižším . V yšla s pořadovým č ís le m 24, a č k o liv V tom ro ce měly svazky Omegy už č í s l a 41 až 44. To už a le nad e d i c í hřm ělo pro t ř e t í knihu oné proponované t e o r e t ic k é řady. Prozaickou sku tečn ost /1982/ J i Lukeše. Ta navazovala d ost úzce na P e lc e , svým dalším ro z v íje n ím úvah o mladé l i t ě r a t u ř e 70.< l e t a je jím v z t a ­ hu ke sk u tečn o sti však n a t o lik pobouřila,že t e h d e jš í vrchn í •l i t e r á r n í v ě r o z v ě s t V. Rzounek neváhal v y s l o v i t nad n í své mene t e k e l . A když už v úvaze Onor a česká l i t e ­ ra tu ra /Kmen 9. 3. 1983/ n ap sal, že v Lukešo­ vě k n iz e " b y l v p o d s ta tě odmítnut proces k o n solid a ce s o c i a l i s t i c k é lit e r a t u r y ", v za l z jedné vody na č i s t o i c e lo u e d i c i a v y č e t l i dalším je jím svazkům "p o s t o j t a k ř ík a jíc obecně lid s k ý " , k te rý "nevede k humanizací lid s k é s p o le č n o s ti"-. Jak j e dodnes páně p ro ­ fesorovým zvykem, s výjim kou nevýrazné p rvo ­ t in y A. P r e s le r a B e a tle s se s te jn ě ro z p a d li /1982/, v y b ra l s i jajco důkaz svých t v r z e n í zrovna ty n e jle p š í k n ížk y e d ic e : počátek d v a n á c tid íln é ro ln ic k é ságy Z. D ostála Býk, Beran a Váhy /1981/, ex p erim en tá ln í prózy K. M ilo t y Noc zrca d e l /1981/ a syrové záběry ze ž iv o t a volyňských Cechů M. S tr y jo v é Nad rovin ou /Í982/. V n ic h , s t e jn ě jako v básn ic­ kých sbírkách 2. T roja n ové Hoře z nerozumu /1980/, J . Rejžka N ic moc /1980/ č i 2. R iegra Radši /1981/ překonala e d ic e předch ozí etapu nevýrazných žánrové drobnokresebných debutů a z a č ín a la dostá va t punc p ř i t a ž l i v ě různorodé o s o b it o s t i jak n ázorové, tak tvá rn é. 2 po­ z d ě jš íc h plodů toh oto období n e lz e nevzpome­ nout kunderovský laděné p ró zy V. Macury .Něž­ nými drápky /1983/, c i t l i v o u v i z i s íd liš t n íh o ž iv o t a Jabloně kvetou d á l /1984/ P. Korbela a také básnické sb írk y M. Huptycha Srdcový s t ř e l e c /1984/ a P. Rúta Menší p o etick ý s lo v ­ ník v p řík la d ech '/ 1 9 8 5 / . Nicméně e d ic e jako taková se z® Rzounkova úderu v la s tn ě už nikdy z c e la nevzpam atovala, z v lá š t ě když roztěkaný a ustrašený šéfred a k ­ t o r Mladé fr o n t y V áclav Palada na n ěj reago­ v a l tím , že se v e ř e jn ě za n a k la d a te ls tv í z c e la z ř e k l Lukešovy knihy a o s ta tn í výtk y p r o t i Omeze vp od sta tě a k cep to va l /2ápas o t a le n t y . Kmen 29. 6. 1983/. H y s te rie vyvolaná z lo v o ln ě těm i, k t e ř í by se dnes rá d i p a s o v a li na s v ě tlo n o š e přestavby - ovšem "v mezích zákona" - se tak s t a la počátkem jakéh osi •um írání za dlouhého d n e ": ne, že by tu nevy­ š ly už žádné slušné k n ih y, a le zejména nad prózou jakoby od t é c h v í l e v i s e l Damoklův meč možného p ř íš t íh o "přehm atu". S ešlo ze č tv r té h o pokračování k r i t i c k é řady z pera P. B ílk a , próza jako by se za ča la - pravda na vyšším stupni - v r a c e t k počátkům Omegy. J Í8 té o ž iv e n í p ř in e s l až loňský a předloňský ro k , a le t o už s vědomím konce, spojeného s nástupem n ěkdejšíh o debutanta Omegy J . P e lc e do funkce š é fre d a k to ra n a k la d a te ls tv í. Omegu nahrazuje L aděn í, řada třía rc h o výc h svazGČků o volných l i s t e c h a nákladu p ě t i s e t v ý tis k ů , která má vyn ik a t p ru ž n ě jš í a a k tu á ln ě jš í re a k c í. Zatím jsme té pru žn osti u k n ížeček , k te ré by s i dnes dokázal na svých rozmnožovacích s t r o jíc h u d ěla t kdekterý pod­ n ik , mnoho n e v id ě li, a le kdož v í ? J is t o je že Omega k o n čí: tře b a ž e v mnoha ohledech z je v n ý produkt období stagn ace, ja k se dnes k u la tě ř ík á , p ř in e s la p řece nejeden důkaz, že i v n ejh o rších dobách se dá d o c í l i t smy­ sluplných výsledků . Závěrečný svazek Aleny Prokopové to znovu d o t v r z u je . Tomáš U n z e itig

B&EZEN 1989

STRANA 19

Filmy v trezoru

8. VTACkOVIA, SIROTY A BLÍZNI 1969 " (Slovensko - francouzská koprodukV úvahách o n a S Í k i n e m a t o g r a f i i se s t á l e č a s t ě j i o b j e v u j e ce; r e ž ie : Juraj Jakubisko, scénář: n á z o r , ž e j e t ř e b a 1; o b n o v i t k o n t in u it u s novou v ln o u z ř.ed esá Karol Sidon, Juraj Jakubisko, kame­ tý c h l e t , n á s i l n ě p ítru Ě c n o u n o r m a liz a c í v l e t e c h sedm desá­ ra: Igor Luther, h r á li: Philíppc t ý c h . N ě k o lik význam ných film ů (0B2AL0VANÍ, OBCHOD NA KORZE, Avron, J i ř í Sýkora, Magda VašáryHOftt, MA PANENKO)' s e l o n i ná p o d zim a v zim ě o b j e v i l o v obno­ ° v á .) t v e n ý c h p r e m ié r á c h , j i n é j s o u 'č a s od ča su k v i d ě n í v e f i l m o ­ Podobenství zo současnosti o lásce vých k lu b e c h . E x is tu je vša k sku pin a f i l m ů , k t e r é p o s t i h l jako o č i s t « , o z trá tě ilu z i a o z á k a z p ř i s c h v a lo v á n í č i t ě s n ě p ře d j e j i c h d okon čen ím a k t e hledání nových j i s t o t . . . \ i r é s e do k in n e d o s t a l y 1 v ů b e c v * ■. 9. ZABITÍ NEPELE - 1969 . (R ežie: Drahomíra Vihanová, scénář: B ývalý ústřední ředitel Cs. filmu vá, Juraj Kukura .) . v . J iř í Křcnek, Drahomíra ViKanová, Dr. Jiři Purš, k te rý nastoupil Fantaskní vyprávénl o radikálních kamera: Petr V o lf, Zdeněk Prchlík, do funkce na podzim rokd 1969 současných studentech, založené h r á li: Ivan Paldch, Míla Mysjíková.) a f setrval v ní vico n ež 19 leť, na prolín án i r e a lit y s - představ. ; Výtvarně stylizo va n é soudobé drama komentoval en ergické : zahájení 4. EZOP - 1969 c :’ l r . podle novely J iříh o plenka o dů stoj­ čistek v kinematografii z a ' něž (Česko bulharská koprodukcej n íkovi z pohraničního městečka, býl přímo zodpovědn ý, v e Filmu r e ž ie : Rangel Valčanov, y,scénář: z tr á c e jíc íh o kontakt ,'s okolím a a době číslo 6/1971 " následujícími Anžel Wagenstein, Rangel Valčanov, u táp ějícíh o se v beznaději, slo vy: • kamera: Andrej Baria, h r á li) Georgi 10. ZBEHOVIA A PÚTNICI rZ 1968 " K u ltu rn í p o lit ic k o u ' a ' ideovou Kalojančev, Miroslav Macháček. ).* (RežieT Juraj Jakubisko, scénáři k r iz i v r c h o líc í ' v le te c h 1968. :a Příběh inspirovaný osudy antického Ladislav Tažký, Karol Sidon, Juraj 1989 sig n alizovala film o v á 'produk­ ba jk a fe . • V ř e i- '.t .■. Jakubisko, kamera: Juraj Jakubisko, ce J iž řadu l e t předem. Od počátku 5. SKŘIVÁNCI NA NITI- - 1969 < h r á li: Mikulái Ladižinský, Augustin €Ctých l e t a v š iro k é m íře od roku (Režie: J i ř í Menzel,' scénář;: Bohu-; Kubáň, Magda Vašáryová, Jana Stehno1984, kdy j e možno s ta n o v it počá­ m il Hrabal, J i ř í Menzel, kamera: v á .) tek tzv. "nové vln y " , začaly, být Jaromír 5 o fr, h rá li:- Rudolf;HruSínZamySlení nad osudy lidstva,.kom po­ ve film ech akceptovány tendence ský, Václav Neckář,v J itka Zeleno­ nované do t ř í povídek ze t ř i světo­ c iz í eocialietiakém u umění, jak o- horská.) , ¿»'Sv S ,j vých válek. / ' j e skepse, p o city o d c iz e n i, bagate­ Na motivy povídek z knihy Inzerát liz o v á n i naší ú č a s ti : v b o ji za na dům, ve kterém už'nechci bydlet, B . ) FILMY,NEDOKONČENĚ: bAosvobození, sobecký in d iv id u a lis -. odehrávajících se v p rostřed í k l a ­ mus, sexu a lita , otázky náboženské denských h u tí. / i 11. ARCHA BI-AznO aneb VYPŘAvéní negativismus ve vztahu k dosavad­ 6. SMUTECNf SLAVNOST - 1969 :• ; z konce Ž iv o ta nímu socia listick ém u v ý v o ji, d is­ (R ežie: Zdenek S iroyý, scénář: (R ežie: Ivon Balaůa, scénář: Lubor kreditace komunistu, n e tř íd n i i l u - ' Eva Kantůrková, Zdenek S irovýř, , Dohnal, Ivan Balada, kamera: Juraj ze, atd. Jako p řik la d tě c h to ten­ kamera: J i ř í Machápé, h r á li: Jaro­ Sajmovič, h r á li: Vladimír Merta denci lze uvést film y : A i : i i j «: slava Tichá, Josef; Spmr, Ludvík a členové Dřevěného 'divad la.) repu blika!, Bloudění, Kočár - do Króner.) .^. Adaptace povídky A'. P. . Cěchova Vídně, Hotel pro c iz in c e , O s la v íš Podle stejnojmenného románu Evy Pavilón č . 6. n o s ti a hostech, Hoc nevěsty-,- Kantůrkové, baladický příběh p, 12. pas TAk Farářův konec a řadu d a lš ích . V jednom venkovském pohřby a^o ženě,,., (R ežie: Hynek Bočan, scénář: Karel uvedeném období v z n ik lo ■ minimum postižené k o le k t iv iz a c í....... Misař, Hynek Bočan,.’ kamery: J i ř í film ů , k teré by z m arxistick o i *■ 7. UCHO - 1969 y•-•> Sámal, v hlavní r o l i : . I v a n Vysko­ leninských p o z ic upevňovaly hodnoty (Režie: Karel Kachyna, scénář: č il.) socialismu a podporovaly k u ltu r n í. Jan Procházka, Karel ..Kachyna, kame­ Podle novely Karla Misařc, drama p o litik u strany. ra : Josef I l l í k , h r á li: .Radoslav mladého pedagoga, nastupujícího Seznam nikdy neuvedených filmů, Brzobohatý, Jiřin a Bohdalóvá.L do místa v nápravném z a ř'í zení a ležících už téměř dvacet let v Černá anekdota o funkcionáři a rozhodujícího se, zdá přijmout "tre zo ru ", ^uveřejňujeme a nadějí,' jeho manželce, k teří propadnou zdcjS l pravidla A ry, * ’ * Z " ' že i tato díla budou jednou zpří-y strachu z odposlouchávání a-eventu­ stupněna divákům. Z d ěl, kterých álního za tčen í. ’ .... -»fr se zákaz distribuce tý k a l, uvádíme pouze celovečerní h r a n é . filmy fO nikoli tedy doku m en ty,' krátké ík . a filmy a snímky televizn í, postižené ---- -normalizačními praktikami 1*6 7pochopi­ f <í
PÍSEŇ MĚSÍCE

STRANA 20

BREZEN 1989

Ž ít ja k o člověk - Přemýšlel j s t e někdy o tom, ie r e iú f ' f tady je nespravedlivý? Člověče neblázněte ! r o z č ilil ee m alíř. - Dostáváte nemocenskou? Dostáváte. D ají vám n a jís t? Dají. Předčete ■se?■ Nepředřete. Co ifán vadí? Ten blbeček Hasák a je h o ' poskoci? - S idéou ee z to to ž ň u ji, a le in s t i­ tuce mi nevyhovuje, postěžoval s i Lesa. • Tento dialog z filmu DOBŘÍ HO­ LUBI SE VRACEJÍ /FSB. 1988/, považuji vzhledem k výsledné in­ terpretaci za ústřední. Nejnovějéí animek Dušana Kleina lze samozřej­ mě vykládat ve více rovinách /jako příběh životního outsidera Lexy, jako egitku o bídě alkoholismu a síle tvoření lásky atd./, ovšem základní je podle mne téma zne­ užívání moci • /Jak ho představuje hlavní ošetřovatel Masák v podání a smyslu Rudolfa Hrušínského/ odporu ělovéka, který chce stát rovné /jak ho představuje Miloš Lexa v podání Milana Kňažka/, resp. téma střetu moci a svobod­ ného ducha. V každém uzavřeném systému dochází k boji těchto dvou protikladných sil. "Zkrachovalý intelektuál", topič Lexa přichází dobrovolné do protialkoholní léčebny, která sama o sobě prohlašuje, že používá ty nejavantgardnéjší metody. Lexa však záhy pozná pravou tvář lé­ čebného systém«: mocenskou hie­ rarchii včetně absolutně privile­ govaných a beztrestných "go ril", tablety bez "obsahu", a výsledkem je pouhá třetina e pouze krátko­ dobé vyléčených, aniž by se však cokoli dozvěděli o podstatě. Lexa se vzepřel a nakonec i přežil; ale třebaže vyjadřoval názor všoch, vždy byl a zůstal osamocen mezi hrstkou mocných a armádou rezig­ novaných či zlomených. Za jeden z ncjsilnějšich momentů považuji scénu, kdy Lexa na večírku zpívá hymnu žít Jako človék, a shromáž­ děná společenská smetánka, dávno se již nezabývající otázkami mrav­ nosti a odpovědnosti a neschopná chápat hlubší smysl textu, považu­ je vystoupení za náramnou recesi a směje se Lexovi do očí. Dobří holubi ee vracejí natočil Dušan Klein podle stejnojmenné novely Ladislava Pechéčka. Tvůrci filmové podoby se vzdali většiny reminiscencí /na válku, na 50. léta/, Jiné redukovali /vztah Lexy a Soni Landové/ a více se soustře­ dili na ústřední konflikt; posílili tak modelovost příběhu, aniž ho ovšem zbavili složitosti pohledu i výkladu a životnosti. V knize převládá lyrický tón ,, film Je plný zvláštní, trpké ironie. Mimořádný podíl na hodnotném výsledku nese Milan Kňažko, podle mého názoru náš jediný herec, který mé na českého Mc Murphyho. Režie měla šfastnou ruku i ve výběru dalších hereckých protago-

R, H ru šín ek ý a M. Kriažko v e film u

b o b ři, h o lu b i ee v r a c e j í .

nistů /nap ř . Miroslav Macháček/ ‘ íŤ přímé úměře k tlaku odporu, a- ' podařilo se jí. dokonale sladit a odhalil tak kus tragiky lidského jednotlivé složky /kamera Josef údělu 1 imperativ smysluplného, Vaniš, střih Jiří Brožek, hudba svrchovaně důstojného a plné svo­ Harry Macourek/. Třebaže ve bodného bytí. snímku najdeme slabší místa /celý Tyto myšlenky se mi zdá zvlášf milostný motiv Lexs - Soňa, možné důležité zdůrazňovat právě zde příliš idealistický závěr/, považuji a v tomto čase. Na druhé straně jej za Umělecky a občansky vyzrálé ee neodvratně dere otázka: kdy dílo, které svou metaforickou hloub­ už konečné český tvůrce zpracuje kou unese srovnáni se znamenitým kontroverzní politické téma přímo, Přeletem přes kukaččí hnízdo Mi­ bez metaforické nebo alegorické loše Formana. Na rozdíl od Karla opory. Smyczka a jeho Sedmi hladových, abychom zůstali na domácí půdě, Jiří Voróč se Klein nenechal svést povrchními Porn. red.: Recenzi objednala u špllci, nezávaznými legráckami autora brněnská Rovnost, která a blébolivým pseudo, ale šel do tento text odnítla s odůvodněním, problému, za věcí. Aktualizoval že "redakce stojí na jiné straně věčný boj nezávislé individuality současného politického společenské­ proti zlovůli moci. která stupňuje ho zápasu". Autor poskytl proto použité represivní prostředky rukopis Lidovým novinám.

JAZYKOVÉ ZÁKAMPI

V/////////////////////////z////v//////,////////z/////////////////////////////////A//////////////////////////,/////,// Tak ně napadlo, zdali za první republiky existovaly v naěem jazyce výrazy jako kádrovat, káárovik, kádrovka apod. Sáhl jsem po SlovníT
kádr začal označovat ve funkcio­ nářská hantýrce i člověk e těmito kádrovými vlastnostmi; slovo se ovšem skloňuje živ o tn ě :' p ř i j a l i jsme nového kádra. Pro posuzování občanů podle p o li­ tických k r i t é r i í ee vy tvořilo s lo ­ veso kádrovát. 2 hlediska slovotvornáho nelze mu n ic vytknout, z hle­ diska morálního je to činnost zavr­ ženíhodná. Následovaly další odvoze­ niny: spisovná kádrovník ( kádrovnic e ), slangová e pejorativn í příchutí kádrovák ( kádrovačka) . Obecně rozšířena j c druhá varianta. Kádrová komise nebo schůze dostala kdysi ve funkcionář skám slangu jednoslov­ né pojmenováni kádrovka. Až vezmeme vázne p o litick á svo­ body, nebudeme tyto výrazy. potře­ bovat. Rozpuštěním kádrových oddě­ le n i bychom u š e tř ili tis íc e neproduktivnich s i l , která dnes svou čin n os ti pomáhají udržovat občan­ skou nerovnost. Slova jako kádrovat, kádrovník pak jdou mezi historismy, v nichž ee kdysi u lo ž il obraz doby. své přívržence i protivníky, ale nebylo to "kádrováni s o c ia lis tick á ". To nastalo až po únoru 1948. Monopol moci v rukou komunistické strany, stá tn í marxisticko - leninská ideo­ log ie, sově fixace státu e jehc současnou byrokratizací - to vše v y tv o řilo předpoklady pro kádrování občanů především podle politických k r ité r ii. Je zbytečné připomínat, že ee v tom odrážela nová nerovnost občanů. Vliveh ruštiny nabylo slovo kádr významu "souhrn pracovníků e politick ý m i a do j i s t é míry i odbornými předpoklady pro ř í d i c í funkce". Posunem v í známu ee jako H. Jelínek

BftEZEN 1989

Nebe se p o tá h lo čern ým i mračny, k te r á není v id ě t. Lampička s v ítí, moucha b z u č í, ta k é le d n ič k a b z u č í a d é š t j e na sp a d n u tí. Nebe n e n í n e v i d i t e l n é , jenom ho te d v n o c i z a k r ý ­ v a jí mraky. N e v i d i t e l n é j e ve dne, v n o c i ho pouze n en í v i d ě t . M ezi nebem, oblohou a nebesy p lu je voda, k r á l í c i v bednách s d v íř k y z p l e t i v a b u bn u jí zadníma nohama do 8lámy a k d o s i, o p ilý a n e v id ite ln ý , k ř ič í někde n ed a lek o ja k o n očn í p tá k . "V e dne ho n e v id ím , ted jenom n e n í, " o d ř í ­ kává s i v duchu E l i š k a . S edl na ž i d l i , nohy má p o lo ž e n é v oranžovém la vo ru z umělé hmoty, ru ce na k o len ou . D ívá s e , ja k pára v y s tu p u je z t e p l é vody a t i š e pohybuje ú s ty . "Ve dne ho n evid ím , p r o t o ž e n áh le o d e š e l , " p říjem n ě h ř e je voda napuchlé k o tn ík y , "te ď už jenom n e n í . " Ta myšlenka j i a n i nenapadá, a n i od­ nikud n e p ř ic h á z í, z v o ln a a stejn om ěrn ě se o tá č í, nemá z a č á te k , nemá konec, pomalu a p r a v id e ln ě o p is u je svů j kruh s t e jn ě ja k o ru č ič k a h odin ek, k t e r é t i k a j í nahoře na k r e ­ d e n c i. Pomalu plynou s lo v a a jso u m ezi nimi d lo u ­ h é, dlouhé m ezery. " T e d ", h vízd á k o n v ice na v a ř i č i , "te d ", z ů s t á v a jí mokré s to p y na lin o le u , "te d ", v r ž o u prkna p od la h y , u sín á moucha, s v í t í la m p ič k a . " T e d ", dopadá kapka do umyvadla. "T e d ". Co b y lo , t o p ře d tím , se sh lu k u je v kou tech s v ě t n ic e , k ro u ž í kolem lam py, nechává se u nášet prouděním vzduchu a m iz l v z á c lo n á c h . Babička na f o t o g r a f i i na stěn ě je ob k lop en á ro z k v e tlý m sadem, v sadu za oknem d o p a d a jí p r v n í kapky, zvedá se v í t r . Album se známkami n ech a l na nočním s to lk u . "Máme t y š a ty p r o pana A rn ošta d o š í t , " n a p s a li na korespondenčním l í s t k u z k r e jč o v ­ s t v í . M ohli t o d á t ta k é do o b á lk y . " D o š í t , " o d ep sa la E liš k a , " d ě k u ji za p r o j e ­ venou s o u s tr a s t." Známka c h v íli p oslu šn ě s e t r v a la na svém m ís tě v rohu o b á lk y a potom se pomalu s v in u la do r o l i č k y . "T o l e p i d l o , " p o vzd ech la s i E liš k a , o l í z l a známku a o p ě t j i p ř i t i s k l a na p ů vo d n í, j e š t ě troch u vlh k é m ís to . Potom obálku p ř e l o ž i l a a p e č l i v ě j i p o d é l v z n ik lé rý h y p ř e t r h l a . Obě p o lo v in y p o l o ž i l a na s e b e , p ř e l o ž i l a j e a znovu p ř e ­ t r h l a . Po t ř e t í už t o š l o z t ě ž k a . Potom už vůbec ne. "Každý z a č á te k j e t ě ž k ý , " ř ík á v a l A r n o š t, " a l e potom už t o jd e samo, ja k o po m á s le ." P o s t e l se b ě lá v žlu tém s v ě t l e lam pičky a troch u se s v a ž u je k jed n é s tr a n ě . P o lš t á ř e a pokrývky v o n í 6enem a větrem , někde d a lek o t i š e duní hrom - j e š t ě j e l é t o . E liš k a l i s t u ­ je v a lb u . Známky se c iz o k r a jn ě lesk n ou , v y s t r k u jí rů žky a zoubky, hedvábný p a p ír m ezi stránkam i š u s t í . V o lls t ä n d ig e Sammlung des P o s tw c r z e ic h e n is č i l i Oplná k o le k c e c e ­ n in , s t o jí na vlo žen ém lís tk u A rn oštovou rukou. E liš k a známkám nerozum í, a le n ěja k se j í to n ezdá. Bude se muset z e p t a t pana ú č e tn íh o . Nebo v la s t n ě nebude. J e s t lip a k

STRANA 21

j e tam A r n o š to v i j e š t ě c o p la tn á je h o něm či­ na? J e š t ě než se v z a l i , k r á tc e po v á lc e , s i u d ě l a l i v ý l e t do m ěstečka n ed a lek o h ra n ic , kde měl A rn ošt d o s t a t (a ta k é d o s t a l ) m ísto u fin a n č n í s t r á ž e . F in a n č n í s t r á ž časem nějak z r u š i l i , a le o n i už z ů s t a l i . P r o c h á z e li se t e n k r á t prázdným i v e s n ic e m i,, v s t u p o v a li do opu štěných domů a n e p o t k a li n ik o h o , na kom by A rn o š t p ř e d v e d l z n a lo s t něm činy, tu s v o j í p e r f e k t n í v ý s lo v n o s t . To až potom na p o ště se mu t o h o d ilo . E liš k a s i sundala b r ý l e . Tma se r o z p r o s t í ­ r á , s v ě t l o na n í dopadá, s t í n y se p r o m ít a jí, v r ž e s k ř íň . S to le k s t o j í , l u s t r se nepatrně k ý vá , z d i t o všechn o svým havraním s tříb re m o b k lo p u jí, z e le n á se k o b e r e c . Nemá t o žádnou hloubku. Jen š ířk u do s t r a n , . výšku nahoru i d o lů . Jako na známce, ja k o na obrázku . "Te3 ho n evid ím , ve dne jenom n e n í. O d eš el, p r o to n en í a te 3 ho n áh le n e v i d í , p r o to ž e ho v i d ě t n e n í . . . " o d v íjí se v ě t a , u sín á , a le E liš k a n cu sín á . Vzpomíná. Vzpomíná na to t ř e t í , na tu hloubku dopředu a dozadu, b y l a - l i vů bec, z a o s tř e n á , z ř e t e ln á ?

Černobíle kostkovaný ubrus to není. Vysvěd­ čení v zelených průsvitných deskách, veliké kovové ořezávátko, které se dá stejně jako mlýnek na mák připevnit ze spoda šroubem na desku stolu, nekonečné pravítko. Kam to jen přišlo? Eliška hledá dokonce i dole ve skříni, ale nakonec se to najde jako obyčejně docela blízko, v krabici převázané provázkem v nočním stolku. Co bylo, zůstalo ve skříni, v šuplatech; puky jako břitvy, prodané piano, cesta k moři. "Tam", říkával Arnošt, "propukají vše­ chny skryté nemoci." A tak tam nikdy nejeli. "Bylo i to, co nebylo," pokývá hlavou Eliška a dál už to nerozvádí. Nezdá se jí, že by to v tom plochém, zoubky ohraničeném světě bylo nějak zvlášl důležité. Rozváže provázek a z krabice vyndá něco jako brejličky, dře­ věné brýle, ze kterých vede kupředu lišta, také dřevěná, a na ní je drátěný, pohyblivý rámeček. Do rámečku patří dvojitý obrázek - vždy£ to také nejsou žádné brejličky, je to Stereoskop, přístroj optický pro obě oči k pozorování dvojitých obrázků: Eliška se do něj dívá a pravou rukou posunuje dvojitým obrázkem tak dlouho, až ten třetí rozměr zmohutní, ustálí se a převede všechny vztahy na blízkost a dálku, i s jejich duhovými konturami. D ocela vpředu p lu je po j e z e ř e lo 3 k a . Dívka v b ílý c h ša tech s nabíraným i rukávy v e s lu je slu n ečn íkem , v d á lc e duní vodopád. S p o le č n ík , slaměný klobouk v ru c e , j í něco šep tá přes rameno. E liš k a c í t í , ja k se svým knírem leh ce dotýká j e j í h o krku. Ani j í n e v a d í, když j í ten č lo v ě k p o lo ž í ruku kolem pasu. ‘ Jenom n ep a trn ě pohne rámečkem dopředu, s c e n é r ie se r o z o s t ř í , dozadu, a t ř e t í rozměr se po­ slu šn ě u s t á l í . Mohla by ta k é obrázek vyjm out. A le r a d ě j i vytáh ne slu n e č n ík z vo d y, r o z e v ř e ho a zv o ln a jím o t á č í . "Ten k n í r , " m yslí s i p ř ito m , " o d l e p i t , rozhodně o d l e p i t . "

Autor prózy Jiří Paniček se narodil 22. 10. 1948 v Liberci. Maturoval 1967, pak čtyři semestry na práv­ nické fakultě KU. 1973 zatčen (spolu s Ivanem Jirousem, Jaroslavem Kořánem a Eugencm Brikciusem pro "ha­ nobení národa, rasy a přesvědčení") a necelý rok věz­ něn. Od počátku 70. let pracuje jako dělník stavební geologie. Od 70. let publikuje ineditně, významná je jeho soustavná práce ediční. 2 bibliografie: Plavba potopené lodi
STRANA 22

DOKUMENTY

BŘEZEN 19& 9;

Z dopisu Františka Janoucha redakci Rudého Práva' d ě l české a slovenské k u ltu ry v z a h ra n ič í. P ř is p ě li V posledních dnech b y la na strunkách VaSeho l i s t u a v dalS ích č s . hromadných sdělovacích p ro střed cích ■jsme například na vydání * knihy příběhů a vzpomínek:, "Všecky krásy s v ě ta " národního umělce a lu rcáta Nobe­ rozpoutána štvavá a pomlouvačná kampaň p r o t i Cs. obceny Jaroslava S e ife r t a dlouho před tím , než ráncům lid s k ý c h ' p rá v , z v lá š t ě pak p t o t i signatářům l o v y d o sta l Nobelovu cenu. B ylo snad normální, že ta to Charty '77 a jin ý c h n ezA vislých občanských i n i c i a t i v v Ceskoslovonsku. •' .<■ kniha i d a lš í básnická sb írk a toh oto n e jv ě tš íh o čes­ kého básníka "Morový sloufc" musely řadu l e t k o lo v a t ’v Československu v e stiro jopxsrtých op isech ,' musely ' Cs. s d ě lo v a c í p ro střed k y , Váš l i s t n evyjím a je, p ř i ­ v y j í t n e jd řív e v z a h r a n ič ila b y ly dokonce zabavovány tom a p e lu jí u svých čtenářů na jeden z n ejň iŠ ších čs. p o l i c i í p ř i domovních prohlídkách a č s . c e ln ík y lid sk ých pudů - z A v is t . Snaží se své čtenáře" přesvěd­ na h ranicích jako nebezpečný"kóntraband? Není podivné/ č i t , že boj za -resp ek tová n í lidských práv a obCanských že J a rosla v S e ife r t v roce 1980 S v ě ř il autorská práva svobod -ve Vaší zemi je nepřAtelskou Č in n ostí řízenou na "Všecky krásy s v ě ta " ne D i l i i , která ho odm ítla a placenou ze z a h r a n ič í. č i která se ho bála zastu p ovat, a le osobně mně, p řed - * sed oví Nadace Charty' 77? N ebylo’ v tom uznání naší V t é t o s o u v is lo s t i b y l a . v minulých dnečí» mnohokráte kulturně - humanitární č in n o s t i* z e strany tak nesporné jmenována i Nadace Charty 77 ve Stockholmu. J e lik o ž jsem zakladatelem t é t o Švédské kulturně - humanítářnť mravní a u to rity ve V aší zemi? in s t itu c e a je jím dlouholetým předsedou a správcem, ' Před několika dny 'jsem -se v r á t i l z týdenního pobytu c h tě l bych Vás požád at, abyste u v e ř e jn i! s<ůj l i s t , v Npskvě a Leningradě. Byl jsem svědkem triu m fáln íh o k terý poskytne Vašim Čtenářům p ra v d ivé a n ezkreslené •návratu ba letk y Hakárové d o '-L en in gra d u ; X z v e s tija informace o naší pomoci. ' , . ' .,, požadovaly, aby b y lo navráceno sovětské ob ča n ství R ostropovičovi i Višnéyské- (zm ín il se o tom i Váš Nadace Charty 77 v z n ik la před 11 le t y . . J e j í fína^nCVří l i s t ) ; č e t l jsem d e s ítk y "d o p is ů -ž á d á jíc íc h , aby b y lo hospodaření, } ě kontrolováno úředním revizorem a Švéd­ sovětské občanství vráceno i Alexandru S o lž e n ic y n o v i. skými úřady. J e j í Činnost je řízen a správním výborer. V id ě l js e m 's jakou b o le s t f- m l u v i l J evg en ij Jevtušenko a je pod patronátem skupiny významných ku ltu rních o vyhoštěn í Solženícyna na Všesvazovém sjezdu společ-* a vědeckých osob n ostí z řady zemí. NŠďace Charty 77 n o s ti Memoriál a 'ja k ý p o t le s k vzbudila jeh o s lo v a «' p řísn é resp ek tu je «védské zákony. S tejn ě respektujeme i zákony Československa a mezinárodní úmluvy, k téré ‘ "Nemůžeme v r á t i t zp ět ; naše 'tá n k ý, k teré p ře š ly přes hranice Československa z tupého rozhodnutí vylekavších obě země podepsaly. -se b y ro k ra tů ... ani' n á s iln é vétrčer.í "Solženícyna dó le t a d la , který se možná už nikdy n evrá tí z p ě t . . . " . Finanční p rostředky Nadace' Charty ‘77 p o ch á zejí z Do Moskvy se v r á t i l á za ča l tam pracovat r e ž is é r LjOt is íc ů a t is íč ů malých příspěvků , k teré na natě konto bimov, Moskvu n a v š t ív il i s p is o v a te l S in ja v s k ij, se p o s í l a j í p ř á t e lé Československa z mnoha tem í. Dostává­ 'kterým řada l i s t ů u v e ř e jn ila celostrán ková in te rv ie w , me přís‘pěvky také od sp isova telsk ých svazů a PEN za č a ly tam vycházet knihy Vadimova, Ginzburga, Grossklubů ve Skandin ávii a jin ých z e m íc h / 'P ř is p ív a jí nám mana a mnoha jin ých autorů, -k teré je š t ě nedávno*byly odbory, c ír k e v n í, umělecké, n ovin ářské, studentské zakázány a za j e j i c h ž ro z š iř o v á n í b y li je š t ě před a jin é o rga n izace po celém s v ě té , kte'ré jsou znepoko­ jeny s itu a c í v ’ Československu po in v a z i vo jék Varšavněkolika le t y lid é o d s u z o v á n i do vězen i a vyhnanství. ského, páktu a v údobí ta k zvané normalizace'! "Mimocho- • dem, přéd ,'sínoha l e t y p ř is p ě l znaěnou- Částkou na 'naši >ln Nebylo by k o n s tru k tiv n ě jš í a neodpovídalo by v íc e duchu našeho času. Helsinských dohod i "p e r e s tro jk y " Činnost' i-''akadem ik A ndrej Sacharov. Jeho p řísp ěvek v našem společném evropském domě, kdyby se Váš l i s t , b y l rozdělen desítkám rodin s dětm i, j e j i c h ž ž i v i t e l é pane šéfredaktore,* n a c isto š íř e n í jedovatých a nepravb y li z. p o lit ic k ý c h důvodů p rop u štěn i" ť práce nebo - -divých pamfletů z a ča l zabývat .kon stru ktivn ější činnos­ odsou zen i'd o v ě z e n í. , l • r rvíC*y: rtř".' t í ? Neměli byste r a d ě ji požad ovat, aby č s . úřady v r á ­ t i l y čs-. občanství ; Mi lanu Kunderovi, Jiřím u K o lá ř i, P řísp ěvk y, poskytované Nadaci Charty- 77/J nejsou Pavlu Kohoutovi, Josefu Skvoreckéru a desítkám d a lš íc h a nesmí b ýt vázány na žádné p o lit ic k é :ď 'jin é - p o d m ín bývalých č s . občanů;- kterým b y lo p rotiprávn ě odejmuto ky - tá d a ée Charty 77 má / právo o m ítn o u t íinanCní čs. občanství? Neměli' b yste požadovat, aby světoznámý p rostřed k y, k te ré by mohly o h r o z it j e j , í dobré jméno nebo j i n u t it k Č in n o sti, která byf.b ýla v rozporu * r e ž is é r Otomar K r e jč a ,' jeh o ž inscenace jsem v id ě l na mnoha předních" evropských scénách, mohl nakonec s je jím i stanovami. z a č ít pracovat i «Sóma? Neměli byste požadovat, aby hry Václava Havla - (k t e r ý za s e , j i ž p o k o lik á té , a Nadace Charty 77 poskytu je p řísp ěvk y stovkám osob na ja k dlouho s ed l v ruzyňské v ě z n ic i), Ivana Klímy v Československu, pronásledovaným Cí dokonce uvězněným a Milana Uhdeho se směly nakonec hrát i na čs. scé­ za své p o lit ic k é a náboženské n ázory, za svou k u ltu r­ nách? Aby knihy Kundery, Skvoreckého, Vaculíka, T a ta rně - uměleckou Činnost, za obhajobu lidských a obCan­ ky, G ruši, Kohouta, Pecky, Procházkové, K lin en ta , ských práv. Nadace Charty 77 poskytu je tv ů rč í s tip e n ­ K riseo vé, Kantůrkové, T re íu lk y a d e s íte k d a llic h b y ly dia umělcům, spisovatelů m , vědcům a jiným osobám k navráceny do čs. knihoven a za ča ly se prodávat na v y tv o ře n í nebo zakončení uměleckého č i vědeckého d í l a . pu ltech knihkupectví? Aby v Československu b y ly vydá­ Tyto p řísp ěvk y nejsou vázány na žádné p o lit ic k é Ci ny všechny knihy Bohumila Hrabala? Neměly by t i s í c e jin é podmínky. Nadace pouze k o n tro lu je , zda p řísp ěve k č s . vědců, donucených em igrovat mít možnost v ra c et b y l adresátům řádně doručen. sc do své bývalé v l a s t i ? Neměli by se č s . n ovin á ři s ta ra t r a d ě ji o t o , jak o d s tr a n it n e jv ě t š í hanbu sou­ Všechny p řísp ěvk y jsou p osílá n y do Československa časného Československa - vězn ěn í Václava Havla, je d ­ p rostřed n ictvím zástupce Tuzexu ve 5védsku. Jde o noho z n ejznán ějších a nejvýznam néjšich reprezentantů naprosto le g á ln í Č innost, ze k teré má Cs. s t á t navíc své země? i značný d e v izo v ý p řín o s , ú daje, k teré b yly u veřejn ě­ ny ve Vašem l i s t ě a jin ý c h sdělovacích p ro s tře d c íc h , p o ch ázejí zřejm é ze seznamů, k teré zástupce Tuzexu Jsem p řiro zen ě ochoten přijm out VaSeho redaktora p o s ílá do Prahy. Z á s ilk y jsou t o t i ž p o jišťo vá n y u a poskytnout mu rozhovor nebo uspořádat pro čs. a Cs. s tá tn í p o jiš ťo v n y . Chcete snad namluvit svým č t e ­ jin é novináře tiskovou k o n feren ci v Praze nebo jiném nářům, že "podvratná Činnost" je financována p ro s tře d ­ m ístě, kdo bych na faktech a dokumentech ukázal, co n ictvím podniku zahraničního obchodu Tuzcx a j e j í je Nadace Charty 77 a ja k p ra c u je , a zodpověděl kon­ doručoní p o jiš ťo v á n o u č s . s t á t n í p o jiš ťo v n y ? Není krétně všechny otázky. t o t o n ejlepším důkazem o naprosté l e g a l i t ě naší č in ­ P ra n tišck Janouch n o s ti? předseda správního výboru Nadace Charty 77 podporuje také vydávání významných Nadace Charty 77 ve Stockholmu

DOPISY .

BŘEZEN 1989

INFORMACE . GLOSY

Kroky k registraci úřady a instituce byly i tentokrát na pokrok skoupí, sáto Čtenáři nás potfifiili několika dopisy, v nichž vítají úmysly založit družstevní podnik s vydavatelskými právy nebo sdružení přátel Lidových hovin. Dozvěděli jsme se dokonce, že v jednom krajském městě se přátelé LN hodlají sdružit takříkajíc na vlastni plst, aby lépe využili toho mála, jehož se jim dostává. To js dalftí bolesti nedostatečný poCet naftich novin, který zřejmé jefité néjaký Cas potrvá. Omlouváme se proto těm,vjimž se LN dosud nedosta­ ly do rukou, aCkoliv o to projevují rájem ve Bvých dopisech. Ale tady bude záležet také na tom, jak se vyvine politická situace v našem státé. Výbor Cs, veřejnosti pro lidská práva a humanitární spolupráci dosud na náš dopis nestaCil odpovědět, má asi v téchto týdnech mnoho jiné agen­ dy, tak jsme se mu alespoň připomněli druhým Číslem našich novin.

• _______________________________ Vážená redakce, i 1 .J .• i v , čísle 1, druhého ročníku i LN> hledáte možnost, jak společně čelit nepřejícím. Doporučujete k úvaze dvě možnosti: zalomeni sdruženi přátel Lidových novin nebo druž­ stva s próvy vydavatelskými. Přikláním se k založeni družstva a velice rád se stanu Jeho -zaklá­ dajícím členem. Pokud však se rozhodnete pro sdruženi přátel LH, přivítám možnost stát se jeho členem. Ing. Karel Čejka, Brno Podělám Vám kópiu, lie tu , kterým som dnes protestoval u předsedu vlády CSSR p ro ti uvdaneniu a odeúder.iu Václava Havla. Nemohol. by som viac spokojné i i i , keby sen ea nepřidal k tým vySe trom t i s í ­ cem ludi, k to r l ea nemóžu a u i ani nechci mmieriž a repreelvnyn režimem, jeho klametvom a fik tivny n uskutočňovaním přestavby. Kópiu lie tu posielem právě Vám, který mi svojou publicistick ou činnosiou dává tolko inform ácií a a nich vyplývajicich nádejl do budicna, že Vám sa to vSetko musím podakoval. 0 čin n osti LN eom už svoje nadSenie v y já d řil v oeobnom rozhovore e Hirom Kusým. Ešte raz dodávám: vdaka Vám! FrantiSek Oravec, Bratislava TAKOVX ZTRÁTA KRVE (LN 10/881 Autor statě píše: "...skutečná ČÍ6la (o počtu emigrantů z CSSR) jsou utajována. Přeato ae vlak dá je jic h počet u rčit přibližně ze statistických ročenek." Je to jen část pravdy, neboC poměrně přetnou představu o počtu osob, které ilegáln ě opu stily CSSR, lze získat ze S ta tistick é ročenky krim inality, kterou každoročně zpracovává sta tistick é oddělení Generální prokuratury CSSR ve spo­ lupráci s ministerstvem spravedl­ nosti ČSR a SSR, a která je veřejně přístupná v knihovnách. Tato ročen­ ka obsahuje vždy údaje sa minulých 10 le t a mj. je v ni obsažen oddíl nazvaný "Statistický přehled stíha­ ných a obžalovaných osob pro někte­ ré nejzávažnějSÍ trestné činy". Součástí tohoto oddílu Je i trestný čin opu Stín í republiky $ 109 t r . zák. údaje o počtu stihaných a obžalovaných osob jsou sumarizovány za CSSR, dále ' za CSR a SSR a za jednotlivé kraje (Praha a Bratisla­ va jsou uvedeny z v lá š f) . Tak např. zmíněná ročenka z r. 1988 obsahuje tyto počty stihaných osob za * 109 v dekádč 1978 - 1987: 2347 - 2569 - 4377 - 6365 - 7007 - 6041 - 4352 - 4644 - 4493 - 4320. Výši emigrace lze opravdu u rčit 1 nepřímo, a to dosti pracným způ­ sobem z migračních tabulek a využi-

•- •

red£_.

STRAKA 23

tím spíše, porovnáme-li vámi uvede­ nou cifru za roky 1979 - 1980 s údaji ze Statistické ročenky krimi­ nality (ročně 5 až 7 tisíc osob stíhaných pro 5 109), a to i tehdy, vezmcmc-li v úvahu, že tyto trestné činy se projednávají s určitým zpožděním (a skutečně, vrchol sta­ tistických údajů nastává až v roce 1982). Tvrzení, že "emigrace v českých zemích je v posledních letech znač­ ně vyšší než ze Slovenska", třeba také uvést na pravou míru:- v abso­ lutních poetech skutečně ano, ale zde musíme porovnávat jedině rela­ tivní údaje (neboE fe jedná o ne­ stejně lidnatá t e r i t o r i a ) P ř i d r žíme-li se údajů z citované kriminalistické ročenky, zjistíme, že počet stíhaných osob za %■ 109 kon­ cem 70. let v CSR a v SSR byl v poměru 3 * 1» koncem 80. let se již blíží poměru 2 : 1. Tedy rela­ tivní význam slovenských emigrantů se zvýšil a jejich podíl dosáhl podílu slovenské populace na oby­ vatelstvu CSSR (který činí také přibližně jednu třetinu). Intenzita emigrace z českých zemí a ze Slo­ venska je tedy dnes ste jná-o- . V, S., Praha

tím publikací "Pohyb obyvatelstva". Tímto způsobem vSak nelze elimino­ vat chyby, ke kterým ve statistic­ kých údajích tohoto druhu občas dochází. Dále zde zahrneme i osoby,, které se vystěhovaly do nápadních zemí legálně, ale i osoby, které se z CSSR vystěhovaly do jiných než západních zemí. Jejich počet si netroufám odhadovat, ale Jistě nejde o emigraci v politickém slova smyslu. Ve zmíněné stati jste dále uvedli: "...v letech 1920 -.1937 emigrovalo ze země 278 659 lidi.. .emigrace Činila 1,93 % obyvatelstva roku 1937...od roku 1948 do roku 1986 emigrovalo celkem 442 725 lidí, Cesta za Duběeken (LH 1/89) tj. 2,85 % obyvatelstva roku 1986. Prakticky každý 35. Člověk odešel Pokud jsem článku dobře rozuměl, do ciziny." tak Saša Vondra cestoval přes Zde je zvolen chybný přístup, celou republiku tam a zpátky jen neboC nelze porovnávat poCty emig­ proto, aby pod petici za propuŠtěrantů za různé dlouhá období, a nl I. Jirousc získal podpis věhlasné to ani absolutně, ani relativné osobnosti a mezinárodni prestiži. ve vztahu k počtu obyvatal. Emigraci Tato jeho obětavost a přímost je z první republiky v letech 1920 mi sama o sobě sympatická, domní­ až 1937 by bylo možno porovnat vám se vfcnk. že neúspěch cesty jedině s jiným stejně dlouhým obdo­ a následovně zklamáni není vhodně ventilovat timto jeho způsobem. bím, a to ještě při alespoň obdob­ ném demografickém vývoji. Dubčék byl takto postaven do Rovněž věta "každý 35. Člověk značně nepříznivého světla ( . . . ) odešel" postrádá logický základ Tento nedostatek tolerance k - neodešli přece všichni v jednom jiným postojům je překvapujíc! roce, navíc od roku -1948 žilo na zvláště u Udí, kterým jde nepo­ území republiky celkem daleko více chybně právě o respektováni osob­ osob než dnešních 15,5 miliónu ních svobod ve společnosti, k (z Čehož výpoCet vychází). nimž patři snad i svoboda nepode­ pisovat a nedemonstrovat. ( . . . ) K údajům uvedeným za léta 1948 - 49, 1968 - 69, 1979 - 80 dodá­ Nemusíme snad všichni nutně plout na jedné lodi - postačí když vám: prostý jejich součet činí poplujem na různých lodích v jed­ 438 082 osob, což je pouze o nece­ nom proudu. lých 5000 osob »véně, než celá suma za období 1948 až 19861 Nevěrohod­ nost takových čísel Je zcela zjevná Martin Xopecký, Znojmo

Cena Roziny Jadrné - Pokorné K uctění památky nedávno zesnulé režisérky a rozhlasové hlasatelky Roziny Jadrné - Pokorné připravuje mnichovské nakladatelství Arkýř každoroční vzpomínkovou cenu. "Rozina" - jak jí všichni říkali - byla dlouholetou spolupracovnicí rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Do Širokého povědomí, zvláště' mla­ dých lidí, vstoupila nejpozději od poloviny šedesátých let, kdy stanice začala vysílat své pravi­ delné odpolední hudební pořady. Její padesátiminutovky rychle upou­ taly pravdivostí a originalitou a získaly Ji mezi posluchači tisíce přátel a příznivců, jak o tom svěd­ čí množství dopisů, jež po léta dostávala. Cena, která ponese její jméno chce být výrazem její náklon­ nosti 'Vůči tvorbě mladých lidí.

v Jejíž osvobodivou sílu věřila. "Rozinina cena" Je určena mladým českým a slovenským písničkářům a folkovým zpévákům, a£ žijí a tvoří kdekoli na světě. Napoprvé bude vyhlášena koncem roku 1989 porotou, kterou budou tvořit zpěvá­ ci Karel Kryl a Vlastimil Třešňák, textař Jan Schneidor, vydavatel Karel Jadrný a nejmenované osobnos­ ti domácí československé hudební scény. Kazety s nejméně pěti písňovými nahrávkami, s fotografii a se struč­ nými autorovými životopisnými údaji Je třeba předat či zaslat vždy nejpozději do 1. listopadu na adre­ su nakladatelství a knihkupectví Arkýř, Schcllingstr. 20, 8000 Mün­ chen 40. Cena bude dotována.

NaSi čtenáH j i s t i u v íta li, le se členové redakční rady a redakce Lidových novin p ř i p o j i li k výzvě sa udčlcní nobelovy ceny míru Václavu Ravlovi, který je včsnčn spolu s dalSími účastníky p ie tn í vzpomínky na smrt Jana Polacha.

STRANA 24

UDOVtfNOMNY

Fbdle petiční listin/ Ui téměř č ty ři tis íc e l i d i nejrůznějších profesi podcpsalo p eti­ c i, která zůstává vc stínu protest­ ního hlasu umelcu, vidců a kuturnich pracovníků. S odvoláním na petičn í právo, zakotvené v Ostaví CSCk, se v ni protestuje p roti násilným q ncoprávnSným zásahům Bezpečnosti. Petice . ijdá okamžité popuštěni vSech zadržených, odmítá lživou kampaň ve sdělovacích prostřed­ cích, požaduje vyšetření a potres­ táni činů, jic h ž se dopustili p ří­ slušníci rušných složek minister­ stva vnitra a pravdivá informováni

veřejnosti o výsledcích takového šetření. K 31. lednu podepsalo p e tici přes dva tis íc e občanů, k 1$. únoru už bylo 3 367 signatářů. Podpisové archy k o lu jí praktický "samoobsluž­ né" od známého kc známému, dobro­ voln íci je pak sestavuji a zasíla­ j í ■ Federálnímu shromážděni CSSR, prezidentu republiky, předsedovi federální. vlády a Výboru Če. veřej­ nosti pro lidská práva a humanitár­ n í spolupráci. Jako podnět občanu dostala podepaanou p e tici k dis­ pozici též Ccnerálni prokuratura CSSR, na vědomi pak CTK a Rudé

BftEZEN 1989 právo. Profesní složení signatářů této občanské in ic ia tiv y (údaje s počti dopisů k 16. únoru t. r . ) : 23 X dělníků, 12 * umčlci, 10 X technic­ ké inteligence, 10 t teohniků, 8 t studentů a učňů, 6 % úředníků, 5 X důchodců a v domácnosti, 5 X kulturních pracovníků a publicis­ tů (z toho polovina .redaktorů sdčlovacích prostředků a nakladatel­ s t v í S X přírodovědných pracov­ níků, 4,5 X lékařů a zdravotníků, 4 X pedagogů a sociálních pracov­ níků, 2,S X humanitní inteligence a 1 X ostatních. Podpisy s Prahy ¿inC 64 t , krajská a okresní mésta jsou zastoupena 23 X, menši mésta í X a vesnice 4 X. A dal i i občane se stále p řip oj ujCJ-ep-/ ' 2 '.ivor •-■<■>v í

NÁMĚSTÍ

Jana Pálacha Také ..v Praze Jsme méli náméstí toho jména. Ha tabulkách sice jen né kolik týdnů . v řece 1968, ale v paméti lidi -zůstává dodnes. Je na nám .budova filozofická fakul­ ty Univerzity Karlovy, kde Jan Palach před svou smrtí studoval, dále Rudolfinu^) a taky Vysoká škola. umělecko průmyslová. Všechny ¿¿dosti., aby se tam jméno Palachovo navrátilo byly . marné, nikoli . však zbyteéné. jak sc letos v lednu znovu: tak naléhavé proká­ zalo. JLinde ve 8vété si mésta a jejich obyvatelé památku nu obét Juno Palachu uchovali. "Takové ' náméstí máji nupřiklad v římské -Čtvrti Villutfio Olynipico. kde str kladeni kvétin k symbolické plastice- nepokládá za výtržnictví, zatímco v Praze za to biji a tresta­ jí kriminálem,'' píše čtenář A. li., který do naši redakce poslal tyto fotografie římského nómésti.

podední slovo

.........................v š e c h e n

Kolikrát jsem už slyšel nebo če tl. tuhle zaklínači flo s k u lii a byly časy, kdy jsem ji.\dbkonce sým psal, než jsem zcela vy s třízlivě l z opojného, nadšpni pová­ lečných le t. Život mě však p ou čily .ie "všechen náš lid " má jen vytifářet jakýsi párován^ za nimi p o lit ic i ukrývají své intriky k ovládáni společnosti, kterou pak vydávají za jednolitý celek spontánního souhlasu a bezmezného nadšení. Na tenhle pomyslný alegorický vůz navrší pochvalné č i odsuzující rezoluce, v nichž je jakoby vyjádřena vůle lidu, garantovaná razítkem příslušné a poslušné organizace stranickostátního mechanismu. Jenže sjednotit "všechen náš lid " může podle nich pouze odstrašující obraz společného nepřítele> a taky jsme v téchto týdnech opět svědky obludného procesu, v němž ty d ílč í p olitick é procesy slouží jako základ­ ní kameny školy nenávisti. Hlavním vyučovacím předč­ teni se stal Václav Havel. Proto je ho třeba v y líč it v těch nejčem čjších barvách a divím se jen, že z jeho prapradčdečka ještě neudělali poslušného sluhu rakouského zlosyna von Vindiechgrdtze. Součástí učební metody je i tříd n í ju stice a zni proto nanejvýš nevě­ rohodně prohlášeni z nejvyšších vládních úst, že soud­ n ic tv í je u nás nezýviolé. Jakápak presumpce neviny, když četné záhyby taláru skrývají rozsudek ještě před příchodem do soudní síně! A jaképak nestranné odvola­ c í řízen i, když strana dala pokyn, aby nikoli až druhoinstanční senát, nýbrž u i předem "všechen náš lid " toho Havla náležitě odsoudil. Podklad k celé akci daly tzv. anonymní dopisy, po­ sléze anonymní telefonáty a pro větší efekt i anonymní výbuch v Ostí nad Labem. S veřejným míněním se pak

n á š l id

lépe manipuluje, poněvadž te ro r je obecně považován za nejóhavnějéi prostředek' politického nátlaku a proto se k němu odmítají •přiznávat i vlády, do je jio h i arze­ nálu se jaksi mimoVolně v lo u d il. A muže začít dopiso­ vá kampaň, tentokrát tii zčásti neanonymní, která má tendenci přerůst b nechvalně známou praktiku 60. le t. Rudé právo (3. j . 1989) ótie k lo mj. názor čtenářky J. S. z Duchcova, která ee pozastavuje nad výší treetu pro V. Havla a v závěru zveřejněného dopisu piěe: "Výše trestu, a to p íš i bez jakýchkoliv emoci, by měla být zcela jin á , měla by být výstražným příkladem pro všechny, k te fí se pokoušejí rozvracet iiv o t v naší zemi." Podobně vyznívají i výhrůžky, adresované kulturním pracovníkům, k te ří se s Václavem Havlem so lid a riz u jí. Někteří příslušnici stranických m ilic í p r o je v ili svou nelibost nad je jic h podpisy dokonce slovy "že ei to přijdou 8 herci v y říd it" a jako podtón znějí v Jejich názorech výčitky: "my na vás děláme", "za naše peníze js te se vyšvihli až na je v iš tě a do te levize ", "my vytváříme hodnoty a co vy?" Tak aby bylo jasno, mnozí z těch, k te ří takto argumentuji, by našemu národnímu hospodářství prospěli více, kdyby nedělali to, co d ě la jí. To ovšem není je jic h vina, ie kazí materiál na n:potřebné věci, ie p lý tv a jí energii z veřejné sítě i svou vlastní, poněvadž to mají tak naplánováno z centra, které je žene do útoku p roti umělcům. A proto má nyní "všechen náš lid " unisono skandovat, ie s i republiku rozvracet nedáme, když j i ui předtím sami ro z v rá tili. 7. března 1989

J i ř í Ruml

Red. rada: JIH Dienstbier (předseda), Václav Havel, Ladislav Hejdánek, Míro Kusý, Petr Pithsrt, Jan feabata František Samalík, Zdenék Urbánek. Josef Zvéřina Redaktor: Jiti Ruml. Kremelská 15. Praha 10 - Vršovice. PSČ 100 00

BtežEK 1989_______________________________

P Ř Í L O H ^

X N ___________________________________

Iniciativa kulturních pracovníků

,

J i t í A bel J o s e f Abrhám .Iv a n Adon D r.Sabina Adas*:zykovA V.Adamec « 1 # Arch. Jan Adámek V .A id a Alena A l o o v á ’ M ichal Ambrož Markéta Ambrožová. MUDr.Olga Ambrožovi Jan Antoš Andrej Arnautov Pavía Aubrechtová Marta Axam itová J iř in a Axmannovi S lavom ír Babérad J o s e f Bavůrok M iro s la v Babuský Jan Bačkovský M ilan Badal M iro s la v B id a l V á cla v Bahník Ota B a l i i V o jtě c h B a llk .B a lík o v á E lišk a B a lr e r o v i L.Barauschová Dušana Barčová Standa Bárek B o ris Barotnýkin arch . J i ř í Bárta J o s e f Bartoň B a řin k o vi. Bára B a sik o vi P a vel Baxa O t.to Bébar Jana Bébarová Bianca B cčevóvá S ta n is la v B é lík R obert B e lla n V ircl^v Benda Veronika BenCovi Zina Benešová a r c h .P o v e l Bcnš In g .lv a n Beránek Jan Beránek V áclav Beránek m l. Jarm ila Beranová V ilém Bcrnáčck K ateřin a Besserová P e tr B c y erle E l i fiká Bezděková PhDr.Marta Bczúchová P e tr B íle k Li&uše B i ílo v á Jan B í l ý Tomáfi Bím K ateřin a Bímanová Otakar Binar J a ro s la v a B itra n o vá J a r o s la ­ va. Blagoeová Alena B lá h o v i J i ř í B lažek M ichal B íážek D r.Přem ysl B la ž íč e k -K a te řin a B lechová J a rm ila B očanovi in g . a rc h .P a v e l Boček Ivan Boháček D r.Libuše Boháčková J iř in a .Bohdalová Jan.B orčck J i ř í Bořek Richard Borůvka P a t r ik B o f«ck ý Na3a Boudová V la d im ír feouaek A.Brabcová Helena Brabcová. .Jana. Brabcová Zurana Brabcová P a vel B ratinka V áclav B ra trych P e tr Brauner Jan , Brázda Pa vel Brázda Véra Brázdová Lcnkg B ťen iá ín o vá P a v e l B ric h ta A lefi Brotánck K a rel Brožek Helena Brožková .¿UDr^Dagmar Brychové P e tr Brzobohatý J i ř j í Břéiýek Alena Bu ckovi J i ř í BUČek” Kagdaléna B u dílová Věra B u d ilová . Zuzana .Bukovinská PhDr.M ichal Bureš Jana B y střin o v á O lga C a s t ie llo v á J i ř í ; t é j p v ’.C e le r Jakub C ig le r M ichal C ih lá ř aych ^V lt Cimbora Marian Cingrofi Sabina CingkoáoVá V o jtě c h C in ybu lk Eva C iS iro vA ^ M in á ritová P e t r C ís a řo v sk ý Tomáš- C ísařovský Anna Cónová Marta Culková á k .a r c h .ť ib o r Culka Z .C z ie n Grosch Jan C z iv ift L a d is la v Carný F r a n tiš e k ''C e c h 'A le n a Cechová M arcela Cechová' vi n g . P r a n t i Š e k ^ j k a Jan Č ejka M arcela C ejková Zdena Čermáková D o c .D r.P e tr fcp pe^C S c Dr .f i l a d a Černá ¿ la t a čein á in g.a rch / to rn á* Černoušek Antonín Černý J i ř í Černý O ld řic h Černý Ph D r.V ladim ír Černý D r.Ivan a Červená Vladim ír" C eselsk ý M ilan Č íh a l J o s e f Caben V ilé m .Cok D r .P e tr C orn ej.C S c. PhD r.Ivana Corne)© vá,CSc. Jan C u lík L a d is la v Daněk D r .P c tr Danék M ilan D a n ie l Danihelka lv a Daňková J i ř í David K a teřin a Demcová J i t i D íě n s tb ie r S t a n is la v D iv iš M arie D iv iš o v á Helena D obiášová V la d im ir Dobrovský d o le ž a l J i ř í D o le ž a l Ivan D o le ž á le k Dr.Eva Donátová M iro sla v D o n u til Y v e tta D o rflo v á Lubomír Dorůžka J i ř í D ostál Lubor D ostál M artin D o stá l Blanka D ostálová Jana D ostálová K a teřin a D ostálová Lenka D o stá lo vá Yvpna- D ostálová Jarm ila Doubravová D r.Zdeněk Dragoun Olga Drahotová Fran tifiek D rátovn ík Zdeněk DubiSar A le š Dudá ’td g á r DVdka Slávka Dudkovi Jarom ír?bu lava Dr.Nada Dvorská P e t r Dvořáček P e tr Dvořáček D r.A left Dvořák Bohumil Dvořák F ra n tiš e k Dvořák D r.F ra n tiš e k Dvořák Jarom ír Dvořák Ludék Dvořák in g .a rc h .V .D vo řá k J it k a Dvořáková P a v lín a Dvořáková Jan O .E liá š J i ř í Erben Dr^Václav Erben in g .J a r o s la v Ešpandr J i ř í Bxner RN D r.M iroslav F a js t Blažena F a ltu sovS V o jté ch Fatka in g.Ja n Fechtner'" P e t r Fegk M artin Fcndrych PhDr.Renata F e rk lo v á Jan F ia la O ndřej F ib ic h in g . Jan F ie d le r , A le š F i l i p M artin F i l i p Ota F i l i p Standa F i l i p D a n ie l F is ch e r Mária F is ch e ro vé A .F iš e r D a n iela F le jš a r o v á K r is t iá n F le k M arie F o jt ík o v á Ivana F o lio v á P e tr Formánek P a ed D r.V éra ' Formánkovi J a ro s la v F o r i t P a v e l F o řt P e t r ? Franc Gustav F ran ci M.Frank Hana Franková D aniela F r e it o v á Ivar.a F reyová Towiá F rg a la Roman F r ič M artin F rind Eva F r o l í ková in g .M ilo š F ry t D aniela Fryšová a k .a r c h .P e t r Fuchs G ita ťu ctfáová d r .J a r o s la v Pukala O lga Fundová Rudolf Fü rst Milada G a b rie lo vá In g .M ir o s la v G ärtner Aranka C ä r tn e r o v i Ku rt Gebauer V la d im ír Gebauer V ira G e is le r o v á X lára Gočárová L u cie Gočárová Jan G ogola j i t í Gold V la d im ír Cračká Šárka Grauová M iro sla v G regor Helena CreguŠová K arel G r e if S vatoplu k G ro lic h M ích al Cufyáš Totána Cutová Jana Cýrová Anna Habartová J i ř í Hodince Šárka Hájková Věra Kalásová J i ř í H a lle r Růžena Kamanová Alena Hanáková Šárka Handlová P e tr K an ičin ec Zván Hanuš J i ř í Hanuš Kana Hanušová S větla n a Hanušová J o s e f Hansel Antonín Hartmann- H asalová J i ř í H a s il Zdeněk K a š le r Tomáš H a tíc V la d im ír Hauser PhD r.Rudolf Havel. M a riin Havelka D r.J arom ír H a v lík Elena H avlín ová J it k a Hedvábná Hegerová Ig o r Heinz L a d is la v Hejdánek L.H ejduková M ichaela H e jlo vá Zdeňka H e jz la ro v á P a vel Hekela J i ř í K e l c e l Iv o H e lik a r K .H o lle r Zdeněk Hemza in g .a rc h .L u d m ila Henychová Olga Herbenová Olga Herdová P e tr Hermann B r ig it a H e rtlo v á Antonín Herudek Pa vel Herynck P o vel Heřman Zdeněk Hess RNDr.Arnošt H ladík.C S c. M ichal H la d ík PhDr.Tomáš H la d ík Jana H ladíková Jan H la va tý Hladká Antonín H la s a rc h .P e tr H lavatý V r o t is la v H lavatý Jarm ila Hlávková M ilan H lavsa Jan Hloušek Dagrmr Hlubučkové K a rel H lu šička Eva Hněvkbvská D r.D a n ielo Hodrová,CSc. Dagmar Hochová Zdeněk Hojda M arcela Hojdová D r.Lída Holá Ph D r.Josef H oleček Monika Kolečková Jan Holub d o c .D r .H ilo s la v a Holubová Bohuslav H ojý M.Honákové L a d is la v Horáček Eva Horáčková arch.B ohuslov Horák Iv o Horák M artin Horák J a ro s la v H o rá lek in g .a r c h .S t a n is la v HorAiflovský Monika Horká Lubomír Hornák K a rel H otový Zdeněk H rabal Ludvík H ra d ílek M ilu še Hradská J i ř í Hromada M artin Hron Eva Hrozková H ršlová J.Hrubý M.Hrubý a r c h .P e tr Hrůša J i ř í Hruška Soňa Hrušková a k .a rch .E va Krůzová M artina Hudečkovi V ilém Hübner J i ř í Hůrka P a v e l Husička S ta n is la v H y b le r.Ire n a Hýskovi J i ř í Chadima M arie Chaloupková K r is t iá n Chalupa M ichal Charvát M.Charvátová Bohdan C h líb ec Andrea Čhlum ská-Valerie Chmelová Chramosta V la s ta Chramostová M arie Chrobáková Jarm il Chromý Ivan C h va tík Leo Ivan M ichaela Jacobscnová M ilo š Jahoda J a ro s la v Jakou­ bek Dagmar Jakoubková M ichal Jakubík J i ř í Jakubů Jan Janák K a re l Jančák J o s e f Janda P e t r Janda J o s e f Janiček M artin Ja n íček D r.P a v e l Janoušek,CSc. Olga Janoušková Milan Janů P e tr Janyška in g.a rch .Z d en k a Jarchovská in g . Zdeněk Jarchovský M arie Jarkov6ká » . Jarkov&ká a rc h .P a v e l Jarkovský Radana Jařabáčová Leo Jehne Zuzana J elín k o vá Jan Jemelka M ichaela J en íčk ová Jan Jen šovský Radim J ezdín ský Jana Ježková lv a Jich ová Helena J ílk o v á Zdeněk Jira n M iro s la v J iř in e k B o ris J irk ů Jana J iřin k o v á Iren a J ir k o v i V í t ě z s l a v J i r s i k J ir s o v á P e t r Jochman Anna Jonáková Yveta Jordánová J i ř í Josek M ane Josková S t a n is la v Judl Marie Judlová J elen a Juklová K a re l J u n g virt Jana Junovi P e tr Justa David Kabzan V ilém K&bcan Mirko Kačena J o s e f Kadefábek J i ř í Kadě6 Kadlec V r a t is la v Kadlec Iv e t a K a d íífcová L .K afk ová Alena Kahovcová in g .P e t r K a iser M artin Ka)an F .K a lfu s Zdena K alfu sová L u cie K alou skovi Leoš K a lto fen Ivan Kalvoda K a rel Kameník D r.J osef Kandert Lu dvik Kandl Lenka Kaniaková Hana Kapinusová Jan Kára M arie Kar e ­ nové F i l i p K a r fík Eva Kargerová J i ř í Kárník In g.a rch .J a n Kasl Dagmar Kašparová V l a s t i s l a v Kaut a r c h .P e tr K e il L a d is la v Kesner m l. Ivan K in c l D r.K a teřin a Xláp&tová D aniela K lečková M ilan K lik a r R N D r.J iř í Klim a,CSc. PhDr. Ivan Klim eš Helena Klím ová Hana Klučarová Zdena Kmenová O ta' Kmínek Ig o r Knapp V la d is la v Knapp M ilan Xnižák Dr. Hana Knížková F ra n tiá ek Knopp A le š Knotek Evžen Kober J a rm ila K o b lico vá in g .A le x a n d r Kobranov V ik to r Kobylka V o jté ch Kobylka M ichael Kocáb J i ř í Kocourek in g .K o č í Věra Kočové M iro s la v Kodym D r.V á cla v Xönigsmark Helena Koenigsmarková M ichal Kohout M ilan Kohout M ilo s la v Kohout Helena Kokešová Ivana K ok tovi A n d rej K o lá ř Jan K o la ř ík Iv e t a K o la řík o v á J a rm ila K olá řová Jarm ila K olá řová D r.K věta K olá řová M arcela K olářová M arie K olá řová P .K o líb a l M .K o líb a lo v á -P ra c h a tic k á Dr.Eva Kondrysová M ilan Konečný RND r.Libor Konvička Richard Konvička E liš k a Konopiská Jana Konývková Alena Kopecká V ít ě z s la v K opřiva Barbora K orbélová PhD r.D aniel K ořte O ld ř ic h F .K o řte D r.K a rla Korteo vá J a ro s la v Kořínek Robert Kořínek M ilan Kosák Jana Kosáková Rostan Kosař Inge KoskovA Eva K o steleck á C y r il Kostůr Zdeněk Košátek RNDr.Lenka K ofifálová Alena K o šu ličo vá Jana K o ta lík o vA K ateřin a Xotýnková P a v e l Kouba Martin Koubek Adéla Koudelková M ichaela Kuklová Iv o Koukol V la d im ír K o u řil J .K o u řilo v á M ilan Kouřimský Antonín Kovánda Dana Kovandová M arcel K o v a řík Na3a Kovářová P a v e l Kovnalský Kozáková P e tr K r a jč i J a r o s la v K r á l Zuzana K rálová Alexandr Kramer V la d im ír Kraupner Eva Kraupncrová J a ro s la v K rček J it k a Krčmářovi L ib o r K r e jc a r ing.Hana K r e jc a ­ ro vá Jana K re jc a ro v á Otomar K rcjča m l. F ra n tiš e k K r e jč í in g .lv a n K r e jč í Jan K r e j č í Helena K re jč o v á Jana Krcmanová N ik o la j K restovský Bruno K röger Marta K xoftová J i ř í Krompolc Ir e n a Krompolcová Z.K ropíková J it k a K r o u tilo v á J o s e f K rou tvor Ivan a K rou želová V la d im ír K ru lic h M arie K ru lic h o vé Zuzana K ru lich o vá arch .G u stav K řivin k a J i ř í P .K ř íž P e t r K ř íž V la d im ír K ř íž P e t r Kubát J i ř í Kuběna P e t r Kubín P e t r Kubina Zdeněk Kubica M arcela Kubínovi J a ro s la v Kučera J in d řic h Kučera M ilo s la v Kučera ing.Zbyněk Kučera in g .A le n a Kučerová Tereza Kučerová Jana Kudélová Alena Kuklová ing.Růžena Kulhánková in g .a rc h .J in d ř ic h Xumpoit Jan Kutra P e t r Kutra Markéta Xuxová arch.Radko X vět J itk a Kvochová Tomáš Kybal Jana Kybalová in g.a rc h .M o jm ír Kyselka D a n ie l- Ladman L a l i k Ludmila Lamačovi Hana Lančíková >r.Ludm ila Lantová.CSc. D r.M arie Langerová V la s t im il Lapáček Magda L išk o vá J i ř í L á t a l S ta n is la v L á t a l Vandula . 'I t a l o v i P e tr L éb l Eva L ec c h io v é A le š L ed erer J o s e f L éd l Jan Lahovec P e t r L e in e r t M arie Lepftová Jana Lesaqeová M ilan Ležák M ichaela L íb a lo v á J i ř í Lindovský Jarom ír L in h a rt Roman Lohnieký M iro sla v Lopatka J a rm ila Lorencová J i ř í Loskot Anna Loštáková in g.a rch .J a n Louda D r.Em il Ludvik R N D r.J iří Ludvík,CSc. L ib u še Lu d vík o vi J i ř í Lukas Zdeněk Lukeš Jana Lukešová Milada Lvová M ilan Lyčka J i ř í Macek Hana’ Kaciuchové J itk a Macková Zuzana Macková Ivan Macůch D r.V la d im ír Macura,CSc. Ph D r.Jaroslav M adlafousek,CSc. V la s ta Madlafousková R u d o lf Máhrla J.Machalecký Olga Machoninová s t . Z.Machová J a ro sla v Máchovský.Martin Mainer D avid Majkus X a re l Makonj Monika Maláčová J a ro s la v Malák Jolana Malátková Jana Malátová Roman Málek P a v e l Malovaný M ilan Malý J itk a Marečková P.Marek M ilan Mareš D r .P e tr Mareš,CSc. V la d im íra Marešová Jana Marková Luděk Marks Ludmila Márová-Schovánková M ilan M ario Dana H artanová M arie M a rtin co vi J a r o s la v Martínek Alena M artinkové Anna Marvanová Eva Marxovi Roman M asařik V it Máslo Marie Mastná in g .a rc h .V á c la v Mašek Dana Matalová Jarm ila M atalové in g .a r c h .M ilo š M atiovský Marta Matková J o s e f Matoušek K.Matoušek V la s t i s l a v Matoušek Pavla Matoušková a rc h .J o s e f Matyáš J i ř í Matys J a ro s la v Hayer Mazač V la d im íra Mazačová P e tr Mazanec Ph D r.B oris K éd ílck P e tr M eis sel Dana M elich a ro vá M ichaela M elzrová PhD r.Miriam Mendelová Dr.Bo-

II

BREZEN 1989

r i s Herhaut Josef Morksbauer Hynek Merta Vladimír Hěirta PhDr.Lenka Mertová Ludmila Mesteková Bohuslav Motolka RNDr.Tomáš Met l i č k .1 RNDr.Edita Metličková Jaroslav Mezník Ivo Miča Vladimír Michalec J i ř í Michálek Milan Michálek Ondřej Michálek Petr Michálek Martina Michálková J i ř in a Miklušáková Kamila Míková Marie. Míková J i ř í Mikulec Eva Miláčkové Karel Milcr Chris M ille r S tan islav Milota Igor Minárik Jan Mjartan Monika Mlčochové Jana Mlynářové Václav M o j k i M i r o s l a v Mokofi Václav Molenda K.Moosové Josef Moural Milan Mourc> Dr.Marie Moravcová,CSc. Jaroslav Mráz Karel Mrázek Radim Mrázek Josef Mrva Vladimír Mrva J i ř í Müller P.Mullerová J i ř í Mucha V.Muchkové Alena Munková Pavel Myslín Věra Náhlí ková M.Nahodilová Svít lana Nálepková Ing.Pavel Nauran P a t r ik Navara Antonín Nav rá til J i ř í Našinec Jan Nebeský Ondřej Neff Martin Nechvátá"! Slavoj Nejdi Martin Němec Jaroslava Němcová Mírka Němcová J i ř í 5 Mepasický František Nepil Karel Neprat Robert Nespěšný Ivan Nesveda Pavel Nešleha Mahulena Nešlehová Milada Nczkusilová _£lavomil Nol ing.Luboš Nondek Dr.Michaela Nondková Josef Nos Arnošt Nosek Blanka NoBková Soňa Nová Josef Nováček Karel Nováček 2uzana Nováčkové Rost i slav” Novák V r a t i s la v Novák HelénaUbváková Jana Nováková Zuzana Nováková PhDr.Jana Novotná Libuše Novotné Reháta Novotná Soňa Novotná Ivo Novotný Jan Novotný J i ř í Novotný Josef Novotný fKarel Novotný Karel Novotný Miroaltv Novotný Tomát Novotný ing.Petr Notička Milada Nuslová Helana Obrové A le t Ogoun Otto Ondra Stanislav Ondráček Petr Ondrátek A let Opekar D r . J í ř í Opclík.CSc. Dr.Marie Orlová Hana'Ornsstová Josef Ostřanský G abriela Osvaldóvá PhDr.Mojmír^- Otruba,CSc. J i ř í Ovečka Ludvík rPacovský Alexandra Pajerová Karel Pala Karel Pálek Dután Pálka J.Pálková Pálková Marian P a l la arch.Vladimír P a lla Radim Palout flikulát Pánek Marcela Pánková Jan Panenka Josef Patrný Ondřej Paur Eya Paurové Olga Pavalová Vladimír Pavelka Hedvika Pavelková Kateřina Pavelková Soňa Pavelková PhDr.Josef Pavlát Michaela Pavlátová Michal Pavlíček, J a ro slav Pavlovský Lev Pavluch Jan Payne Petr Payne Pcčová Jaroslav Pech Ondřej Pecha Dorothea Pechová'Simona Pechová Alena Peisertová Jan Pejskař Anuta Pejskařové J i ř í Pekař JíelenA Pékná a r c h . J i ř í P e l c l arch.Petr Pelčák RNDr.Jaroslav Peregrin Tomát* Pergler Hana Petatová Marcela Peterková Pavel. Petr Hana Petrákové Dután Petřáň Dagmar Petrová Hana Petrová Íng.arch.M arie Petrová Tomát PctrS Miroslav Petrů Petružalková Jana Petržílk ová Miroslav P etříček Václav Petřlčok Daniela Petříčková Alena Petříková J.Petříková Pavel Petýrek J . P i l a ř Zdeněk P i l a ř J .P ilh č e k Zuzana Písaříkové Vladimír Pískoř Kateřina P it tlo v á D r.Iv o Plaňava J i ř í P lass Marie P le c it á Jaromír Pleskot arch .J osef Pleskot Ivan Plieka Karel P líh a l Ivana Plíhalová Zdena Plo&ková Adam Plzák Miroslav P o je ť Zuzana. Pokorná Martin Pokorný Miroslav Pokorný Petr Pokorný TooáS Pokorný Maria Poláková Petr Poledňák PhDr.Alena Pomajzlová Olga PoňkovA Anto­ nín P o s p íš il RNDr.Luboš P ospíšil,C S c. Dr.Milan P o s p í š i l Miloš Pošar Markéta Po»arová Vladim ír Poštulka Jaroslav Ptáček Mane Potužnfková ing.Hubert Poul Václav Prášek Jarmila Pražská arch.Milan Pražský Milan Princ Karel Pro­ bošt Aleš Procházku Josef Procházka Martin Procházka « i lada Procházková Karel Prokeš Ivan. Prokop Helena Proňková Stanislava Pfádná Eva P f i b i l o v á Jan P řik ryl Josef Ptáček Vladimír Ptáček Karel Pucherna Zuzana Pultrová arch.Mar­ t i n Pýcha Ivana Quilezová J i ř í Rabas I l j a Racek ml. Pavel Rajský P hD r.Jiří Rak Miroslav Rataj Karel Rayman Alena Regálová Jan Reich ing.Jana Re ichová D.Reiiermanová L.Rejhalová Milan Reji Jarmila Renčová ing.Ivan Retter Marie Revayová Petr Rezek Jaroslav Riedel Kvétoslav Richter Jaroslav Richter Ludék Richter Jitka Římská B oleslav Roček Karel Roden Tomáš Rossl Anna Rossová Lída Roubíková Pavel Roula Hana Rousová Vladimír Roztočil in g .a r c h .Viktor Rudíš Rudlingová ing .arch.Ivan Rullěr ’ Bedřich Rus ing.Zbynék Ruschka arch.Tomáš Rusín Iva Ruszeláková Josef Rut Dr.Milada Rutová Nina Rutová Jan Růžička Radek Růžička Martina Ryantová ing.Ondřej Ryčí Helena Ryšavá Čestmír Banda Jana Řehořová František Rlha Vladimír Říha Tomáš Řízek Eva Salzmannová Bohumír Samec Jan Samec Jan Sapák Miroslav Sedláček Tomáš Sedláček ing.Milada Sedláčková Mirka Sédloňová Radim Sedmidubský František Segrado Jan Sekera PhDr.Jarmila Servltová PhDr.Kvétuše Sgallová.C Sc. Izabcla Schenková Tomáš Schl11a J i ř í Schmidt Martina Schmidtóvá Jan Schneider Michal Singer Vincenc Singulc ing.arch.Jaromír Sirotek Dušan Skála František Skála Marie Skalická Jana S k a l n í k o v é Jana Skálová Karel Sklenička Vladimír Skrepl M.Sládek Ota Sládek Petr Sládek ing.Zbyšek Sladký Ivan S la v ík Eva Slavíková Jiřin a Slavíková Bohumil Smejkal Tomáš Smetaná Smola Jaromír Smola Lumír Sokol Václav Sokol Zděnék Soldán Josef Soukup Ondřej Soukup Hana Sršňová tubo Stacho Ota.StančíkcS tan islav Staněk RNDr. S ta n is la v Staněk Olga Stankovičová Dr.Luboš S teh lík Martin S teiner arch.M iloslav Steiner Kateřina Steinerová J i ř í S tejskal PhDr.Libor S te js k a l 5tépán Stejskal Jaromír Steklík Karel Stibor Milan Stodola Marie Stomeová Romana Strnadová Strnadová ing.arch.Ivan Storch ing.arch.K arel S tr e jc Zdeňka Strobachová Miroslav S tře le c Antonín Stříšek Petr Stuchlík A lic e Stuchlíková Milan Suchomel Jaroslava Suchomelová Pavel Sukdolák Milada Sukdoláková Milada Sukdoláková Mane Suková Božena Sumcová Čestmír ’ Suška JUDr.Dobromil Svačina in g .V la sta Svačinová PhDr.Michal Svatoš,CSc. Markéta Světlíková Aleš Svoboda arc h .P e tr Svoboda Vašek Svoboda Dr.Dana Svobodová J.Svobodová Jana Svobodová J.R.Sýkora Vladimíra Sýkorová Sýkorová Sýkorová'Markéta Synková Jaromír Syrovátko J.Syael Szimik Milena Sajdková J i ř í Šalamoun Igor Salanský Michal Sarše J aroslav 5ebesta Miloš 5ejn Ladislav Senkyřlk Andrea Senkyříková Jarmila Šerá Růžena Seredová J i ř í Šerých 5árka 5estáková Ondřej 5evčík Ivana Sevčíková Marie 5igutová Ivan Slma Zdeněk Simanovský Otto Simek Šimková Jan 5imsa Bohdana Šindelářová Zdena 5írková Eva 5kamlová Zdena Skapová 5ikult é t y Richard Š kvařil Drahomíra Slechtová Martin 5níd Marek S oíd l Monika Smídlová Miroslav Snajdr ml. Blanka 5obrová M.Soltészová Miloslav Sourek Petr Špaček Petr 5petlák Daniel Špička J i ř í Spilka Martina Spínková Magda Sputová Kateřina Srajerová Dušan Šrámek Marie Srámková Emílie Sranková Petr Stajner Rudolf 5tanc Stancová J i ř í Slastný Eliška Standová Jaroslav Stédra L.5tédrová Pavel Stecha TaC&na 5temberová Ján 5tempel Jana Stčpánková Bára Štěpánové Jaromír Štětina D r.Ladislav Stindl Ljuba Stiplová Marie Stogrová Stokr Stokxová Milan Štolba Roman Stolpa J i ř í 5tourač Vladimír Stros Jindřich Strunc Evžen Stumpf Bohumila Subrtová Michal 3ulc Jaroslava 5varcová Lidmila Švarcové Vanda Švarcové Oldřich Švarný Martin Švec Michal 5vec Martin Svehlík Marian Švejda Martin Švestka Hana Tabachová J i ř í T aišl Eva Tálská Roman Ťalský Viktor Ter-Akopon J.Tesařík Václav TesařIk Jaroslava Těšíková Martin T ě š it e l PhDr.Karel Thein Alexandr Tikovský Jan Tippman Michal Tomek Vladimír Toewš Helena Tomková Růžena Tomková Soňa Toulcová J i ř í Trávníček Jan T r l i f a j RNDr.Kateřina T r l i f a j o v á R.Trnka PhDr.Zina Trochová Marcela Trudíšová PhDr.Michal Tryml Jaroslava Tůmová Karel Tupý Jana Turková E.Tylová Jana Uherová Olga Uhrová Jan Ungár J i ř í Urban RNDr.Jiří Urban Petr Urban Gabriel Urbánek Alexandra Urbanová Radka Urbanová Libuše Urešová Lubor Václavů Martin Vačkář Jiřin a Vágnerová Milan Vácha Šárka Váchová K.Valenta PhDr.Jarmila Valentová V la s ta Valentová R o stis la v Valušek Milena Valu&ková Iva Vaňáčková Petr Vaniček Jan Vančura*František Váša Vladimír Vašíček Radim Vašinka David Vávra Vávra Kateřina Vávrová In g.Josef Vavroušck.CSc. Ivan Vavřík Alena Večeřová Daniel Veis Vít Vejražka Eva Vejražková Radim Vejvoda Lukáš V e líše k Václav Ventura Karel Vepřek Ivana Vernerová Zuzana Veselá I n g .a r c h .J i ř í Veselý J i ř í Veselý Pavel Veselý Dáša Veškrnová Pavla Vetterové Rudolf Vévoda Nafla Vícenové Dr Ladi­ s l a v Vidman Anežka Vidmanová Anežka Vídmanová Michal Vích Ladislav Vik Karel Viktorln Ludék Viar Vladimír Vimr Marta Vimrová Zuzana Vimrové Kateřina Vinšová Jan V i t Jan Vita Vladimír Vítek František V l á č i l Bohumila Vlachová Kristina Vlachová-Slánská PhDr.Rudolf Vlasák Vladimír Vlasák Jolana Vlčková Maria Vlčková Véra Vlčková Dr.Jaroslav Vobr Antonín Vodák V la d is la v Vodička Marie Vodičková Ing.Jana Vohralíková Ivana Vojtéchovaká Daniel Vojtíšek Václav Vokolek PhDr.Vlasta Volfová Josef Volvovič Dr.Xvan Vocaáčka Martin Vopénka Miloš Voráč Yvetta Voráčová Veronika Vosáhlová Martin Vosecký P.Voříškové Anna Vovsové Magdalona Vovsové Vraná G ab riela Vránová Miroslav Vrba Václav Vrba Jaroslava Vrbová Zdeněk V ře šlá l Jan Všetečka Jitka Vybíralové Ludmila Východská Ivan Vylétá arch. Ivan Wahla František Marke Vojtěch Wagner Zdcnék Wurm Sarlo ta Zahrádková Xateřjna Zahradníčkovi Pavel Zacho­ va l P .Za jíč e k Martin Zákravský Zapletal J i ř í Z a p le t a l Miloš Za p le ta l Jan Zápotocký R ostislav ZArybnický Pavel Zátka Bohumil Zavadil Emil Zavadil Kateřina Závadová Bořivoj Zburek Helena Zburková Zbyňkové Václav Zelenka Ing. Yvona Zelinkové Petr Zezulka Pavel Zika Vojtěch Zikmund Daniel Zitko Jaroslava Zimová D r . J i ř í Z i z le r I l j a Zlámal M.Zmrzlé Lenka Zogatové ThDr.Josef Zv é řin a .D r.h .c . Josef Žáček J i ř í Zák Radek Zák Václav ?ák Ivan Zbánek Dušan Ždímal Marta Železná J i ř í Zlobek Václav Zuřan Jan Ambrož Helena Babická Petr Babický Ivan Bednář Luboš Bláha Jaroslav Borecký Aleš Bořkovec Hana Bořkovcové Dr.Jan Brčék Ing.arch.K arel Bubeníček Petr Bubeníček Jelena Cingrová Vendula Císařovská Í n g .a r c h .J i ř í Cančík In g.arc h .V la sta Cančíková Lenka DaňkovA Lenka Hájkové René Homola In g.arch .S tan islav Horák PhDr.Jaromír Hořec,CSc. A lexej Charvát LáSa Chrenovoký Ing.arch.Vladimír Ježek Vladimír Karfík PhDr.František Kautman,CSc. Lenka Kerelová J i ř í Knínok Kateřina Komasové Ondřej Konrád Jarmila Konrádová Rotačková Dr.Irena K rajtlová Karol Kramule Kateřina K rejč í Zdena Krejčová Daniel Landa Dagmar Lantayová Anna Lorencová Olga Machoninová ml. Viktor Martínek Marcela Martínková David KatAse-k Václav Matějíček Eva Matějíčková Petr Mayer akad.arch.Helena Mesická PhDr.Milan Moravec Hana MUllerová Zdeněk Novák Věra Nováková akad.arch.Jar. Palacký Zdeněk Pochop Josef Schwarz Ivan S lav ík Dr.Vlasta Smoláková J i ř í Smrček Ivana Spurná Jaroslav Stanko PhDr.Eva Stuchlíková PhDr.Ján Svačina Josef 5ebok Ing.arch.On­ d ř e j Sefců Ing.arch.Zdeněk 5 to lfa Stanislav Sulc Lumír Tuček Jana Tučkové Pavel Turnovský Milena Vaculíková Alet Valenta Ing.Petr Valcntík František Vítek Věra Vítková Zdeněk Vodsloň Josef Vohryzek Hana Vohryzková Jana Wobcrová Dr.Dušan Zbavitel.DrSc. Čita Zbavitelové Miroslav Zikmund Yvona Lucká