LES JAKO ŽIVOTNÍ PROSTOR

MILESTONE 08

LES JAKO ŽIVOTNÍ PROSTOR within the framework of the EU-funded project "ACT WELLL!"

NÁVŠTĚVA Z

LESNÍ NAUČNÁ STEZKA CIZÍCH KRAJŮ (ZASTAVENÍ Č.8) (KONCEPT)

Iva Křenovská

Brno, September2014

AW! Milník08 – Lesní naučná stezka, Návštěva z cizích krajů, zastavení č.8 (koncept)

LIPKA-ŠKOLSKÉ ZAŘÍZENÍ PRO ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Lipová 20,602 00 Brno

MILESTONE 08

LES JAKO ŽIVOTNÍ PROSTOR within the framework of the EU-funded project "ACT WELLL!"

LESNÍ NAUČNÁ STEZKA NÁVŠTĚVA Z CIZÍCH KRAJŮ (ZASTAVENÍ Č.8) (KONCEPT)

OBSAH 3 – ÚVODNÍ ÚDAJE 6 – TECHNICKÉ ŘEŠENÍ 14 – OBSAHOVÉ ŘEŠENÍ

© Křenovská September '14

2 | 19


ÚVODNÍ ÚDAJE Umístění zastavení: Na okraji porostu se zastoupením introdukovaných dřevin, rozcestí.


3 | 19


Popis zastavení: Osmé zastavení základního okruhu tematicky věnované introdukovaným rostlinám je zároveň i budoucím prvním zastavením zamýšlené větve naučné stezky zaměřené na rostlinnou složku lesního ekosystému. Na okraji řešeného prostoru bude umístěn informační panel na dřevěném stojanu se stříškou, v jeho nejbližším okolí by měly být v porostu instalovány součásti demonstračního a herního prvku. Tyto součásti doplní panel o terénní aktivity.

Panel: Obsah panelu bude tvořit část informační (obrazová a textová) s obrazově zpracovanými informacemi o původní rostlinné vegetaci na našem území a důvodem introdukce nepůvodních druhů s přínosy, riziky a důsledky, které tato introdukce přináší. Část didakticky-aktivní bude na tomto zastavení součástí informačního panelu, bude to otáčecí určovací kotouč, na kterém si budou moci návštěvníci hledat místo původu u rostlin zobrazených po obvodu kotouče. Země původu se po otočení šipky směrem na danou rostlinu objeví ve vyříznutém okénku jako mapka.


4 | 19


Demonstrační a herní prvek: Doprovodnými prvky tohoto zastavení budou terénní deskové průhledy do porostu na vybrané rostlinné jedince či skupiny s popisem daného druhu, jeho původem, důvodem introdukce, pozitivy a negativy.

Didaktický cíl: Informovat návštěvníky o nepůvodních druzích rostlin v naší přírodě a přimět je k zamyšlení nad důsledky vysazování nových druhu do volné přírody.


5 | 19


TECHNICKÉ ŘEŠENÍ Stojan na informační panel Konstrukce podložená statickým výpočtem pro zajištění požadované bezpečnosti. Materiál: - stojiny - hranol modřín, dřevo jádrové, opracované 10 x10 x 200cm; - fošny – modřín; - police – modřín fošna 150 x14,5x 3cm; - stříška – modřín profil „P“ pro spolehlivý odvod vody; - info část – deska vodovzdorná, povrchově upravená; - patka - ocel patka profil „L“ nebo zemní vrut oddělující dřevěnou část od zemní vlhkosti. Masivní konstrukce se zvýšenou odolností proti vyvrácení (vítr, vandalismus) podložená statickým výpočtem. Dřevěné části jsou povrchově opracovány hoblováním a ošetřeny přípravkem na olejové bázi spol. OSMO viz. obecná část. Snadná, údržba a opravy, vysoká odolnost proti povětrnosti a poškození. Ocelové části jsou chráněny proti korozi zinkováním. Spojovací prvky nosných částí jsou řešeny vratovými šrouby, matice zapuštěné, prvky povrchově upravené proti korozi. Konstrukce umožňuje snadnou údržbu při event. sesychání dřeva nebo výměnu některého z prvků. Latě stříšky uchyceny pomocí vrutů. Zajištěna možnost budoucí výměny klimaticky nejnamáhanějšího prvku infopanelu.


6 | 19



7 | 19



8 | 19


Didakticky-aktivní část panelu U tohoto informačního panelu bude aktivním prvkem otáčecí určovací kotouč daných rozměrů. Otáčecí mechanismus je potřeba řešit bytelným způsobem s ohledem na dlouhodobé používání ve venkovních prostorách. Zadavatel dodá ilustraci k aplikaci na kotouč v digitální podobě. Zhotovitel zajistí: -

tisk a kašírování na dibond

-

vyříznutí kotouče a otvorů

-

konstrukci otáčecího kotouče

-

kompletaci a montáž na informační panel

Co je třeba zajistit: Otáčecí určovací kotouč daných rozměrů. Kotouč bude zhotoven ze stejného materiálu jako informační panel. V případě požadavku na průhlednost může být zhotoven s plastového materiálu APET. Osa kotouče bude z oceli s antikorozní úpravou. Kotouč bude podložen třecí podložkou, která jen zajistí proti samovolnému pohybu.


9 | 19



10 | 19


Demonstrační a herní prvek V blízkosti informačního panelu budou instalovány 3 deskové průhledy. Konstrukce je podložená statickým výpočtem pro zajištění požadované bezpečnosti. Materiál: - stojiny - hranol modřín, dřevo jádrové, opracované 10 x10 x 200cm; - info část – deska vodovzdorná, povrchově upravená; - patka - ocel patka profil „L“ nebo zemní vrut oddělující dřevěnou část od zemní vlhkosti. Masivní konstrukce se zvýšenou odolností proti vyvrácení (vítr, vandalismus) podložená statickým výpočtem. Dřevěné části jsou povrchově opracovány hoblováním a ošetřeny přípravkem na olejové bázi spol. OSMO viz. obecná část. Snadná, údržba a opravy, vysoká odolnost proti povětrnosti a poškození. Ocelové části jsou chráněny proti korozi zinkováním. Spojovací prvky nosných částí jsou řešeny vratovými šrouby, matice zapuštěné, prvky povrchově upravené proti korozi. Konstrukce umožňuje snadnou údržbu při event. sesychání dřeva nebo výměnu některého z prvků. Zajištěna možnost budoucí výměny klimaticky nejnamáhanějšího prvku infopanelu. Tisk bude proveden na samolepící folii polymerickou s digitálním solventním tiskem a laminací. Zadavatel: -

určí umístění v terénu

-

dodá grafické zpracování s vyznačením výřezů v digitální podobě.

Zhotovitel zajistí: -

celou konstrukci deskových průhledů

-

tisk a kašírování (dibond)

-

kompletaci a montáž na místě


11 | 19



12 | 19



13 | 19


OBSAHOVÉ ŘEŠENÍ

Úvod Nemají končetiny, a přece kráčejí? Nemají křídla, a přece létají? Nemají ploutve, a přece plavou? Kdo dal stromům schopnost pohybovat se z místa na místo, kdo jim umožnil cestovat přes oceány? Donesl snad nějaký pták jejich semeno v zobáku či jej sem zaválo tornádo? Anebo jsme opět na stopě tomu, kdo mění podobu přírody poslední staletí? Příroda se samozřejmě sama vyvíjí a mění i bez přičinění člověka. Dělá to však pomalu. Zato lidé dokáží měnit svět velmi rychle.

Introdukce Jakmile získali naši předkové schopnosti cestovat mezi kontinenty, začali objevovat nové části světa a často si chtěli kousek cizí přírody přivézt domů. Někdy jen tak ze zvědavosti a někdy v očekávání nějakého zisku. Tomu, když někdo přenese nový rostlinný či živočišný druh na úplně nové místo, se říká introdukce. Zapamatujte si tento termín, ještě se s ním v dalším textu setkáte. Do našich zemí připutovaly první introdukované dřeviny někdy v období Římské říše a šlo hlavně o ovocné druhy. V dobách velkých zá-mořských cest v 16. století k nám cestovatelé přivezli semena a rostliny zajímavých dřevin z jiných kontinentů a pokoušeli se je pěstovat v našich podmínkách. V 18. a 19. století v zámeckých zahradách a parcích vznikly celé sbírky introdukovaných rostlin. Takto se k nám dostaly cizokrajné dřeviny pro radost a potěšení.


14 | 19


Od počátku 19. století se naši lesníci začali zabývat pěstováním introdukovaných dřevin i v hospodářských lesích. Zajímaly je především druhy, které by pro ně mohly být výhodné, které rychle rostou a mají kvalitní dřevo.

Invazní rostliny Nové druhy dřevin nepřinesly našim zemím jen radost a užitek. Některé si přivezly s sebou i nešvary, například choroby, které se u našich dřevin do té doby nevyskytovaly. Největším problémem se však staly druhy, které jsou vůči svému okolí agresivní. Asi vás napadne: Jak může být rostlina agresivní? Někomu se vybaví podivní trifidi z knihy Johna Wyndhama nebo vrba mlátička z Harryho Pottera. Ve skutečnosti je však agresivita rostlin méně nápadná než kráčející strom či bušící větve. Jde o prostý konkurenční boj mezi rostlinami, boj o místo na Zemi, který není na první pohled tolik vidět. Některé introdukované dřeviny si v naší přírodě dokázaly naprosto podmanit svá nová stanoviště a vytlačit původní druhy. Tyto rostliny nenazýváme trifidy, ale rostlinami invazními.

Lesy v okolí Jezírka Vydejte se na prohlídku okolí tohoto místa. Najdete zde menší panely s průhledy na deset dřevin, které v naší přírodě před 500 lety ještě nerostly, a můžete se dočíst, jak a proč se k nám dostaly, čím jsou pro nás přínosné a zda nám některé z nich tak trochu nezkomplikovaly život. Napadlo vás, kde se vzaly exotické stromy v lese u hájenky u Jezírka? Lesy ve zdejším okolí spravuje Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně. Není to organizace, která by měla za úkol pouze o les pečovat a hospodářsky jej využívat, ale les v její správě má také sloužit k výuce studentů vysoké školy a vytvářet kulturně-přírodní prostředí pro obyvatele Brna. Proto najdete na pozemcích ŠLP ML Křtiny MENDELU i místa k odpočinku – vyhlídky, studánky a palouky se vzácnými dřevinami. Na jednom takovém palouku právě stojíte. Chcete-


15 | 19


li vidět rozsáhlou sbírku introdukovaných rostlin, vydejte se někdy na Den otevřených dveří do Arboreta Křtiny. K historickým počinům profesorů brněnské lesnické fakulty z 20. let 20. století patří i založení Lesnického Slavína. Jde o soubor památníků volně rozmístěných ve zdejších lesích, věnovaných především význačným lesníkům, umělcům, kteří milovali přírodu, ale také stromům, ptákům a dalším obyvatelům lesa.

Druhy dřevin v okolí zerav obrovský Zerav obrovský je jedním z nejčastějších stromů severozápadního pobřeží Pacifiku, kde roste v lesích společně s douglaskou. Pro indiány ze západní části severoamerického kontinentu bylo dřevo zeravu obrovského nepostradatelným materiálem s velmi širokým využitím – stavěli z něj obydlí, vyráběli totemy, kánoe, nádobí i nástroje. Také kořeny a kůru zeravu používali indiáni k výrobě různých předmětů. Nejstarší záznam o pěstování zeravu obrovského u nás je z roku 1844. Je šlechtěn jako okrasná dřevina, využívá se i do živých plotů. Dožívá se vysokého věku, nejstarší známé stromy jsou přes 1000 let staré.

trnovník akát Do Evropy se akát dostal s prvními severoamerickými dřevinami již počátkem 17. století. Brzy se jeho pěstování rozšířilo do celé Evropy a postupně také do východní Asie, Jižní Ameriky, Afriky a Austrálie, takže se stal známou dřevinou bezmála na celé zeměkouli. Akát je odolný proti průmyslovým exhalacím, proto je schopen růst téměř všude. Velmi snadno se rozšiřuje kořenovými výmladky a na volné ploše v blízkosti akátu brzy vzniká nový akátový porost. Obohacuje půdu dusíkem a vylučuje do ní látky, které mění její prostředí. Málokterá rostlina má pak šanci vedle akátu uspět v boji o životní prostor. Akát má pro člověka mnoho přínosných vlastností: - Pěstuje se jako okrasný strom s vonnými květy.


16 | 19


- Je medonosnou dřevinou – akátový med je kvalitní a léčivý. - Květ obsahuje léčivé látky, zpracovává se ve farmacii. - Dřevo akátu je tvrdé a trvanlivé, se zajímavou texturou a odolné proti vodě. V čem je však akát problematický? Na některá stanoviště má akát přímo devastující účinek a tam, kde už jednou roste, se ho těžko zbavujeme. Považujeme jej za rostlinu invazní.

Dub červený Ve své domovině je dub červený významnou hospodářskou dřevinou. Netvoří čisté porosty, roste ve směsích s jinými listnáči. Do Evropy byl přivezen počátkem 18. století. Nejprve byl vysazován v parcích a zahradách, později zaváděn do lesních kultur. Od poloviny 20. století byl dub červený v našich lesích vysazován poměrně často. Dnes už je pěstován jako hospodářská dřevina pouze okrajově. Dřevo dubu červeného má všestranné využití, podobně jako dřevo našich dubů. Rychle přirůstá, je však méně kvalitní. Dub červený dobře snáší znečištěné ovzduší. Bývá pěstován jako okrasná dřevina s krásným podzimním vybarvením.

Douglaska tisolistá Monarcha lesů pacifického severozápadu, významná dřevina ve své vlasti. V první polovině 19. století byla douglaska přivezena do Evropy a stala se zde hospodářskou dřevinou. Rychle roste a patří mezi nejvyšší stromy na světě. Vyroste i přes 100 m vysoko a dožívá se až 1000 let. V našich hospodářských lesích se s douglaskou setkáte jako s přimíšenou dřevinou. Vzhledem k tomu, že rychle roste, je výhodným zdrojem kvalitního dřeva a zároveň není agresivní vůči svému okolí. Nehodí se do městského prostředí, jelikož nesnáší znečištěné ovzduší a vysychavou půdu. Bývá však pěstována ve velkých parcích jako okrasná dřevina. Ve své domovině je douglaska využívána také jako vánoční stromek.


17 | 19


Borovice vejmutovka Ve své vlasti je vejmutovka jednou z hlavních hospodářských dřevin. Její dřevo má všestranné použití. Do Evropy byla zavedena počátkem 18. století, první doložené údaje z pěstování vejmutovky u nás jsou z roku 1812. Vejmutovka byla mezi prvními severoamerickými dře-vinami, které se začaly v Evropě hospodářsky využívat, vysazuje se jako příměs ve smíšených porostech. Oblíbená je jako parková dřevina. Pěstování vejmutovky v naší přírodě přineslo v některých oblastech problémy. Trpí řadou škůdců, např. rzí vejmutovkovou, někde se chová i jako invazní dřevina – utlačuje původní druhy a obsazuje jejich místa.

Kryptomerie japonská Kryptomerie je v Japonsku důležitou lesní dřevinou. Její dřevo má všestranné využití, používá se například také na výrobu jídelních tyčinek. Ve své domovině je posvátnou dřevinou chrámů a klášterů, kde rostou exempláře impozantních rozměrů. Kryptomerie je prastarý rostlinný rod – znám je už z jurského období dinosaurů. Do Evropy se tento strom dostal v roce 1842, ve Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny byl poprvé vysazen v roce 1928. V našich zemích se používá kryptomerie jako okras-ná parková dřevina, u nás ji však najdete jenom v několika málo sbírkách. Dožívá se vysokého věku, v některých případech i přes 1000 let.

Ořešák královský Ořešák královský je pěstován kvůli plodům v mnoha zemích mimo areál svého původního rozšíření už celá staletí. Leckde zdomácněl a stal se dřevinou světlých teplých lesů. Ačkoliv se v lesích nevysazuje cíleně jako hospodářská dřevina, jeho dřevo je pro krásnou barvu a strukturu oblíbeným materiálem k výrobě nábytku a v řezbářství.


18 | 19


Pajasan žláznatý Pajasan žláznatý je rychle rostoucí dřevina, šířící se pomocí kořenových a pařezových výmladků. Snadno obsazuje místa původní vegetace. Chová se tedy jako výrazně invazní dřevina. Na dřevinu se dožívá velmi nízkého věku, asi 80 let. Na území naší republiky byl pajasan poprvé vysázen v roce 1803 v Lednici na Moravě. Díky svému hezkému vzhledu a odolnosti vůči průmyslovým emisím je často vysazován v městském prostředí. Přizpůsobí se jakékoliv půdě. Dřevo pajasanu se u nás příliš nevyužívá. Jeho pyl je silným alergenem a při kontaktu s kůží může způsobovat citlivějším jedincům kožní záněty. Možná by vás mohlo zajímat, že v domovině pajasanu žijí na jeho listech housenky martináče hedvábného, z jehož kokonů se získává vlákno podobně jako od bource morušového.

Modřín opadavý Modřín je původně dřevinou hor Alp a Karpat. U nás najdeme jeho původní výskyt pouze v západní části Nízkého Jeseníku. Dnes se modřín pěstuje mimo oblast přirozeného rozšíření na celém území naší republiky. První výsadby se datují již do roku 1683 na Třeboňsku. Modřín je významnou lesnickou dřevinou, která je vysazována rovněž pro okrasu. Má vysoce ceněné, kvalitní a hezké dřevo.

Smrk pichlavý V domovině roste smrk pichlavý roztroušeně podle potoků, v roklích a na mokřadech ve výškách 2–3 tisíc m n. m. Do Evropy se dostal koncem 19. století. V lesnictví u nás bývá smrk pichlavý využíván v oblastech postižených průmyslovými exhalacemi. Je odolný i vůči různým jiným vlivům. V zahradnictví je smrk pichlavý nejoblíbenějším smrkem. Vyšlechtěny byly různé kultivary, oblíbený je stříbromodrý Picea pungens ͵Argenteaʹ, tzv. stříbrný smrk. Jehličí ze suchého smrku pichlavého neopadá tak rychle jako u našeho smrku ztepilého. Díky pěknému vzhledu bývá oblíbeným vánočním stromečkem.


19 | 19

LES JAKO ŽIVOTNÍ PROSTOR

Recommend Documents