Lékárna jako pilíř dispenzace či jedna z alternativ? XIX. OTC konference spol. Androsa - 4. října 2016 Mgr. Markéta Šafová, Head of Healthcare Research, ppm factum research © ppm factum research
Metodika Výzkum
Výzkumné šetření pro XIX. OTC konferenci
Dodavatel
ppm factum research s.r.o.
Cílová skupina
Reprezentativní vzorek populace ČR 15+
Metoda
Osobní dotazování s podporou počítače (CAPI výzkum)
Sběr dat
9. 9. – 25. 9. 2016
Velikost výběrového souboru
n = 995
Výběr
Kvótní Reprezentativní vzorek populace ČR starší 15 let Kvótní proměnné: pohlaví, věk, vzdělání, velikost místa bydliště a region
Analýza
Zpracování statistickým programem SPSS, čištění dat, třídění 1. a 2. stupně
2
Nákup Rx, OTC a DS Q1a) Nyní Vám postupně přečtu možnosti získání léků na recept a Vy prosím u každé možnosti uveďte, zda jste ji někdy využil/a? Prosím nezapomeňte, že hovoříme pouze o lécích, které si nemůžete volně koupit v lékárně, ale musíte mít na ně recept od lékaře.
Nákup Rx, OTC a DS
93%
•
Většina populace, 9 lidí z 10, zakoupila v uplynulém roce preskripční přípravek a volně prodejný lék.
•
DS si koupily necelé tři čtvrtiny obyvatel Česka starší 15 let.
•
Ti, kteří Rx, OTC či DS někdy zakoupili, tak jej nakupují opakovaně.
Přípravek na recept 88%
někdy koupil/a 92%
Volně prodejný lék 90%
koupil/a v posledním roce
76%
Doplněk stravy 73%
Zdroj: ppm factum research Omnibusové šetření září 2016, n=995, reprezentativní vzorek populace ČR 15+ 3
Nákupní kanály Rx přípravků Q1a) Nyní Vám postupně přečtu možnosti získání léků na recept a Vy prosím u každé možnosti uveďte, zda jste ji někdy využil/a? Prosím nezapomeňte, že hovoříme pouze o lécích, které si nemůžete volně koupit v lékárně, ale musíte mít na ně recept od lékaře.
Místo nákupu Rx přípravku 90%
V kamenné lékárně
85%
Lék na recept jsem si objednal/a v internetové lékárně a vyzvedl/a jsem si jej v kamenné lékárně
↑ ženy, obyvatelé Moravy
23%
V ordinaci lékaře – lékař mi lék na recept vydal/ prodal sám
Stále trvá
18%
7% 6%
Zatím marginální V drogerii, jejíž součástí je lékárna, např. TETA, kde mi jej vydal lékárník
Neoficiální cestou na internetu přes bazar, diskusní fórum někdy využil/a
6% 5%
1% 1%
↑ ženy, senioři, ekonomicky neaktivní, lidé z domácností s nejnižšími příjmy
↑ lidé ve věku 30-44 let, lidé se SŠ/VŠ vzděláním, ekonomicky aktivní, nadprůměrné příjmy, obyvatelé velkoměst ↑ ženy, VŠ vzdělání, z Prahy a z velkoměst
Úzká skupina, ale nákupy opakuje
využil/a v posledním roce
Zdroj: ppm factum research Omnibusové šetření září 2016, n=995, reprezentativní vzorek populace ČR 15+ 4
Četnost využití nákupních kanálů Rx přípravků Q1b) Jak často jste v posledním roce lék na recept tímto způsobem získal/a?
Četnost využití nákupního kanálu v uplynulém roce (data v %; n=ti, kteří daný nákupní kanál někdy použili)
V kamenné lékárně (n=897)
V drogerii, jejíž součástí je lékárna, např. TETA, kde mi jej vydal lékárník (n=62)
5
34
14
24
53
Lék na recept jsem si objednal/a v internetové lékárně a vyzvedl/a jsem si jej v kamenné lékárně (n=74)
23
V ordinaci lékaře – lékař mi lék na recept vydal/ prodal sám (n=233)
24
Neoficiální cestou na internetu přes bazar, diskusní fórum (n=12)
36
27
24
53
1
5 4
18
57
13
65
2.8x ročně
2.2x ročně
42
2.0x ročně
51
2.0x ročně
8
1.8x ročně
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ani jednou
1x-2x ročně
3x-4x ročně
5x a vícekrát ročně
Nevím
Zdroj: ppm factum research Omnibusové šetření září 2016, n=ti, kteří daný nákupní kanál někdy použili 5
A co nám z toho vyplývá - Rx • Pro léky na předpis chodíme hlavně do klasické kamenné lékárny a také občas přímo k lékaři, ostatní zákonné cesty využíváme zatím velmi omezeně.
• V lékárně nakupujeme preskripční léky v průměru 3x ročně. • Každý z nás využil při nákupu Rx v minulém roce v průměru 1,5 distribučních kanálů. • „Baťůžkaření lékařů“ nevymizelo, 18 % populace tuto možnost získání preskripčního přípravku využilo v posledních 12 měsících. Z těch, kteří u lékaře nakupují Rx léky, jich téměř pětina nakupuje pravidelně – 3x a vícekrát za rok (nejčastěji lidé s nízkými příjmy a z měst o 5-20 tis. obyv.). 6
Nákupní kanály OTC přípravků Q2a) Nyní Vám postupně přečtu možnosti získání volně prodejných léků, tj. léků které je možné zakoupit bez receptu, jako jsou např. běžné léky na chřipku a nachlazení, bolest hlavy apod. a Vy prosím u každé možnosti uveďte, zda jste ji někdy využil/a? Prosím nezapomeňte, že hovoříme pouze o volně prodejných lécích, které si můžete bez receptu.
Místo nákupu OTC přípravků 90% 88%
Přímo v kamenné lékárně
13% 12% 11% 9%
V ordinaci lékaře – lékař mi lék prodal sám
Lék jsem si objednal/a v internetové lékárně a vyzvedl/a jsem si jej v kamenné lékárně Lék jsem si objednal/a v internetové lékárně a nechal/a jsem si jej zaslat poštou
Na benzínové pumpě
Neoficiální cestou na internetu přes bazar, diskusní fórum někdy využil/a
8% 8%
↑ ženy, obyvatelé Prahy Konkurence lékáren
INT. V OTC zatím lékárnám příliš nekonkuruje
↑ ženy, lidé s nízkými příjmy ↑ lidé do 44 let, s vyšší mi příjmy, SŠ/VŠ , obyv. Prahy a velkoměst
↑30-44 let, lidé s VŠ vzd. a s vyššímu příjmy, ekon. aktivní
7% 6% 5% 3%
dominance
V drogerii, jejíž součástí je lékárna, např. TETA, kde mi jej prodal lékárník
↑ ženy, lidé s vyššímu příjmy
marginální
1% 1%
↑30-44 let, SŠ vzd., ekon. aktivní, lidé s vyššímu příjmy
↑ ženy
využil/a v posledním roce
Zdroj: ppm factum research Omnibusové šetření září 2016, n=995, reprezentativní vzorek populace ČR 15+ 7
Četnost využití nákupních kanálů OTC přípravků Q2b) Jak často jste v posledním roce volně prodejný lék tímto způsobem získal/a?
Pravidelně se opakující nákupy
Četnost využití nákupního kanálu v uplynulém roce (data v %; n=ti, kteří daný nákupní kanál někdy použili)
Přímo v kamenné lékárně (n=898)
Lék jsem si objednal/a v internetové lékárně a nechal/a jsem si jej zaslat poštou, kurýrem či jsem si jej vyzvedl/a ve výdejně typu ULOŽENKA apod. (n=67) V ordinaci lékaře – lékař mi lék prodal sám (n=107)
V drogerii, jejíž součástí je lékárna, např. TETA, kde mi jej prodal lékárník (n=127) Lék jsem si objednal/a v internetové lékárně a vyzvedl/a jsem si jej v kamenné lékárně (n=84)
3
41
9
35
19
65
14
9
24
60
12
65
11
Na benzínové pumpě (n=45)
23
Neoficiální cestou na internetu přes bazar, diskusní fórum (n=10)
23
17
72
2.7x ročně
20
2.2x ročně 2.2x ročně
13
22
68
1
12
2.2x ročně
22
2.1x ročně
5
1.8x ročně 1.8x ročně
77
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ani jednou
1x-2x ročně
3x-4x ročně
5x a vícekrát ročně
Nevím
Zdroj: ppm factum research Omnibusové šetření září 2016, n=ti, kteří daný nákupní kanál někdy použili 8
A co nám z toho vyplývá - OTC • I pro OTC chodíme nejčastěji a opakovaně do lékáren. • Menší část nákupů OTC probíhá v ordinacích lékařů a na internetu.
• Na internetu zatím nakupují OTC hlavně mladší a vzdělanější skupiny obyvatel. Jejich počet se však bude zvyšovat. • Pro nákup OTC jejich nakupující v průměru využili v minulém roce 1,5 nákupního kanálu. 9
Nákupní kanály doplňků stravy Q3a) Nyní Vám postupně přečtu možnosti získání doplňků stravy – tzn., přípravků jako jsou vitaminy, minerály, bylinné preparáty apod. a Vy prosím u každé možnosti uveďte, zda jste ji někdy využil/a? Prosím nezapomeňte, že hovoříme pouze o doplňcích stravy, nikoli o volně prodejných lécích.
Místo nákupu doplňků stravy 66% 63%
Přímo v kamenné lékárně V super / hypermarketu, kde si doplněk stravy vybírám přímo z regálu
25% 24%
V běžné drogerii, kde si doplněk stravy vybírám přímo z regálu
10% 9%
Doplněk stravy jsem si objednal/a v internetové lékárně a nechal/a jsem si jej zaslat poštou
10% 9%
Jinde např. ve fitnescentru, u kadeřnice, kosmetičky apod.
7% 6%
Doplněk stravy jsem si objednal/a v internetové lékárně a vyzvedl/a jsem si jej v kamenné lékárně
7% 6% 3% 3%
Na benzínové pumpě
2% 2%
Neoficiální cestou na internetu přes bazar, diskusní fórum
1% 1%
↑ ženy, obyvatelé středních a velkých měst
mladší, bohatší, z měst
13% 12%
V drogerii, jejíž součástí je lékárna, např. TETA, kde mi jej lékárník prodal
V ordinaci lékaře – lékař mi doplněk stravy prodal sám
↑ ženy, lidé se SŠ vzděláním a obyvatelé Moravy
16% 15%
Ve specializovaném obchodě s doplňky stravy jako např. VITALAND
↑ ženy, obyvatelé Čech
↑ ženy, lidé do 29 let, s vyššími příjmy, z Prahy a velkoměst
↑ ženy, s průměrnými a vyššími příjmy ↑lidé do 44 let, ekon. aktivní, s vyššími příjmy ↑ lidé do 29 let, ekonom. aktivní, s vyššími příjmy ↑ ekon, aktivní, s vyššími příjmy, obyv. Prahy a velkoměst
↑ ženy, lidé s nižšími příjmy a obyv. menších měst
někdy využil/a využil/a v posledním roce
Zdroj: ppm factum research Omnibusové šetření září 2016, n=995, reprezentativní vzorek populace ČR 15+ 10
Četnost využití nákupních kanálů doplňků stravy Q3b) Jak často jste v posledním roce nějaký doplněk stravy tímto způsobem získal/a?
Četnost využití nákupního kanálu v uplynulém roce (data v %; n=ti, kteří daný nákupní kanál někdy použili) Přímo v kamenné lékárně (n=660)
5
Jinde např. ve fitnescentru, u kadeřnice, kosmetičky apod. (n=69)
13
V běžné drogerii, kde si doplněk stravy vybírám přímo z regálu (n=160) V super / hypermarketu, kde si doplněk stravy vybírám přímo z regálu (n=248)
59
8 5
Ve specializovaném obchodě s doplňky stravy jako např. VITALAND (n=131)
9 11
Doplněk stravy jsem si objednal/a v internetové lékárně a vyzvedl/a jsem si jej v kamenné lékárně (n=66)
12
V drogerii, jejíž součástí je lékárna, např. TETA, kde mi jej lékárník prodal (n=96)
11 3
V ordinaci lékaře – lékař mi doplněk stravy prodal sám (n=34) Doplněk stravy jsem si objednal/a v internetové lékárně a nechal/a jsem si jej zaslat poštou (n=96)
53
12 1
24 24
41
67
21
7 1
20
68 68
6
8 0
15 11
73
8
17
70
14
65
2.4x ročně
10
62
64
Na benzínové pumpě (n=18)
Neoficiální cestou na internetu přes bazar, diskusní fórum (n=15)
23
66
50 9 3
9
2.1 - 2.3x ročně; Všechny nákupní kanály pro DS jsou využívány s obdobnou frekvencí
7
11 4 2
80
10 4 1
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ani jednou
1x-2x ročně
3x-4x ročně
5x a vícekrát ročně
Nevím
Zdroj: ppm factum research Omnibusové šetření září 2016, n=ti, kteří daný nákupní kanál někdy použili 11
A co nám z toho vyplývá - DS • I když je lékárna hlavní obchodní kanál pro DS, tak rozhodně není jediný. • Lidé se při nákupu DS neomezují přímo na lékárnu, pro nákup DS jejich nakupující v průměru využili 2,2 nákupního kanálu. • Internetový prodej, specializované obchody, fitness centra, kosmetické salony a kadeřnictví apod. jsou místem nákupu DS pro mladší a movitější lidi z měst.
12
Závěrem
Lékárna jako pilíř dispenzace či jedna z alternativ? • Zatím ano, ale … • Vzhledem k zákonným omezením je (a bude) prodej RX přípravků stále lokalizován do lékárny. Regulace však výrazně limitují lékárníkův zisk. • Prodej OTC a DS je pro lékárnu zásadní a i toto krátké šetření ukazuje, že hlavně DS se k uživatelům dostávají několika nákupními kanály. • Pro lékárny to znamená jediné – usilovně a soustavně pracovat na úspěšném prodeji OTC a DS (Cat Man, reklama, věrnostní programy, vlastní on-line shop …).
13
Připravila Markéta Šafová, ppm factum research Mgr. Markéta Šafová, Head of Healthcare Research ppm factum research s.r.o. Office Park Nové Butovice / A Bucharova 1281/2, 158 00 Praha13 Mobil: +420 731 403 646 Tel.: +420 233 111 009 Fax: +420 233 111 002 e-mail:
[email protected] www.factum.cz
Firma je zapsána v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 13338, datum zápisu: 6. října 1992.IČO 47121793, DIČ CZ47121793
