Agroturistika jako jedna z významných forem diverzifikace zemědělství

Agroturistika jako jedna z významných forem diverzifikace zemědělství Helena Součková Diverzifikace (z latiny diversus, rozmanitý a facere, činit) znamená rozrůzňování, strategii podnikání, která se snaží snižovat rizika tím, že se nespoléhá na jediný produkt, nýbrž rozděluje své aktivity do různých oblastí, svá aktiva do různých firem, měn a podobně. Diverzifikace se vyskytuje ve všech lidských činnostech, jak v zemědělství, průmyslu a službách. V konvenčním zemědělství se například jedná o pěstování několika druhu plodin. V případě, že by jeden druh ekonomicky neuspěl, druhý částečně pokryje ztráty, které jsou nižší a díky zisku z druhé plodiny i únosnější. S problematikou diverzifikace zemědělství se setkáváme ve všech operačních programech jak předstupních, tak současných. Diverzifikace velmi souvisí s postupnou proměnou ekonomických činností v zemědělství a na venkově. Stále více je zřejmé, že struktura zaměstnanosti na venkově se diverzifikuje v neprospěch klasického zemědělství. Diverzifikace aktivit zemědělců za účelem získání dalších příjmů do Programu rozvoje venkova na období 2007 - 2013. Agroturistika, okrasné zahradnictví, výroba biopaliv, obnova řemesel a řada dalších aktivit nabízí možné příjmy pro zemědělské podnikatele. Cestovní ruch přitom vykazuje nejdynamičtější růst a poskytuje mnoho pracovních příležitostí i pro nekvalifikované pracovní síly. Zvyšuje odbyt místních specialit a řemesel. Existuje významný potenciál jak zvýšit významně procento venkovského turismu v celkovém cestovním ruchu na území ČR. Zvýšení venkovského turismu o 2 mil. návštěvníků by mohlo vytvořit 7 000 nových pracovních míst za předpokladu vynaložení 1,4 mld. Kč do roku 2013 jak uvádí Stříbrná, M. 2005. V roce 2005 přijelo do České republiky 6 336 128 zahraničních turistů, kteří využili služeb hromadných ubytovacích zařízení. Tento stav tak představuje nárůst o 4,5 % oproti roku 2004. V roce 2007 navštívilo ČR 12 963 896 hostů, z toho 6 680 400 nerezidentů. Průměrný počet pracovníků v pohostinství a ubytování (OKEČ 55) byl v roce 2005 181,7 tis., tj. 3,8 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, v celém sektoru cestovního ruchu podle výpočtů satelitního účtu je počet pracovníků odhadován až na 13,3 %. Pro srovnání v zemědělství je zaměstnáno 130 000 pracovníků. Roční čisté využití lůžkové kapacity v hotelech a penzionech (statisticky sledovaných) se v roce 2005 pohybovalo kolem 36 %. Nadprůměrné je zejména v Praze (53,4 %), v Karlovarském (43,5 %) a Zlínském kraji (33,0 %), nejnižší využití lůžkových kapacit pak zejména v kraji Vysočina, v Ústeckém a Olomouckém kraji se v současnosti pohybuje okolo 20 %. V roce 2007 z celkového počtu hostů - nerezidentů se zlepšil procentický podíl u Ústeckého kraje na 39,3 %, nejnižších hodnot dosahuje kraj Vysočina, Zlínský kraj a Moravskoslezský kraj. Venkovský turismus má různé podoby, nejtypičtější jsou tyto formy: Agroturistika Agroturistika je specifickou formou venkovské turistiky. Vedle bezprostředního využívání přírody a krajiny venkova je charakteristická přímým vztahem k zemědělským pracím nebo stavbám se zemědělskou funkcí. Je provozována podnikateli v zemědělské prvovýrobě (podle zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů) jako vedlejší doplňková činnost sloužící k získání dodatečných finančních prostředků s tím, že zemědělská výroba by měla být dominantní. Tento způsob turismu by měl být šetrný k přírodě, umožňuje rozvoj českého venkova a pomáhá řešit nezaměstnanost v obcích. Ekoturistika

1

Ekoturistika je založená na ohleduplném chování ubytovatelů a hostů k přírodě a vychází ze skutečnosti, že ubytovatelé jsou v zásadě ochránci přírody. Ekoagroturistika Ekoagroturistika je specifikou formou agroturistiky. Představuje pobyty na ekologicky hospodařících farmách, umístěných ve zdravotně příznivém životním prostředí. Podstatným znakem této formy agroturistiky je nejen sepjetí hostů a návštěvníků s farmářskou rodinou, ale i účast na zemědělských pracích a možnost prodeje a konzumace produktů ekologického zemědělství. Chataření a chalupaření Původní vztahy mezi městem a venkovem byly zpřetrhány především v období kolektivizace a touha městských lidí po přírodě, venkovském prostředí, seberealizaci a pobytu na venkově nabývala zcela odlišné podoby. Rozvinulo se chataření a chalupaření Další formy venkovského turizmu - geoparky Evropské geoparky představují jasně vymezené oblasti se vzácnými geologickými fenomény, které jsou esteticky působivé, mají vědeckou i vzdělávací hodnotou. Nebo též:Evropský Geopark je území s geologickým dědictvím mimořádné hodnoty a jasně definovanými hranicemi. V činnosti geoparku se uplatňují objekty geologického, archeologického, ekologického, historického či kulturního významu. Lesní turistika Účastníci toho doprovodného programu CR jsou motivování pobytem v lesním prostředí a jeho pozorováním. Hipoturistika Projížďky na koních bývají často součástí doprovodných programů venkovské turistiky a jejích specifických produktů agroturistiky a ekoagroturistiky. V ČR již existuje, zejména v horských a podhorských oblastech, poměrně hustá síť tzv. koňských stezek. Cykloturistika Za další formu šetrného CR můžeme považovat cykloturistiku. Náplň těchto programů CR musí však respektovat podmínky udržitelného rozvoje – nepoškozovat přírodu. Zážitková turistika Motivacemi zážitkového CR je vyhledávání zážitků odlišných od všedního života a vyhledávání vzrušujících situací. Může mít mnoho podob včetně negativních. Za pozitivní bude považovat vyhledávání a prožívání sociálních kontaktů a kontaktů s přírodou a kulturním prostředím. Zelené stezky Zelené stezky Greenways je asistenční a grantový program Nadace Partnerství. Jeho prostřednictvím nadace poskytuje pomoc a podporu organizacím a projektům přispívajícím k udržitelnému rozvoji podél stezek a přírodních koridorů. Moravské vinařské stezky Jsou dlouhodobým projektem rozvoje vinařství a turistiky na jižní Moravě a jsou přímo řízeny programem Zelené stezky Greenways. Za čtyři roky se do projektu zapojilo 220 vinařských

2

obcí, bylo vyznačeno 1090 km cyklistických tras, vydáno deset turistických map, ve dvaceti obcích byla vybudována odpočívadla pro cyklisty. Zelené prázdniny „Zelené prázdniny“ jsou produktem CR s garantovanou „eko“ kvalitou, prověřeným na trhu již od roku 1993. Jsou cíleny na podnikatele a destinace. V současné době se rozšiřují pravidla pro „eko“ certifikaci služeb CR. Stezky dědictví „Heritage Trails – Stezky dědictví“ – aktivní a poznávací programy • Dalším oficiálním turistickým produktem ČR jsou od roku 1994 „Stezky dědictví“. „Stezky“ jsou mezinárodně prověřeným marketingovým nástrojem na propagaci a rozvoj CR mikroregionů a krajů.

Situace v krajích Rozvoj venkovského turizmu je nad průměrem ČR například v kraji Vysočina, kde o agroturistiku pečuje rozvojová agentura a zajišťuje dobře i propagaci, což je většinou všude jinde zásadní nedostatek. V tomto kraji zájem o aktivní, ale klidnou rodinnou dovolenou v malém venkovském penzionu s možností trávit čas i za nepříznivého počasí rok od roku roste. Nedostatečné podpory se dostává rozvoji agroturistiky v regionu Severozápad. V září 2004 oslovil odbor regionalistiky agentury CzechTourism své partnery na Krajských úřadech s žádostí o odpověď na otázky týkající se podpory venkovského cestovního ruchu (dále jen VCR) na jejich území. Odpovědi na položené otázka naleznete v následující tabulce. Informace za Ústecký kraj nebyly poskytnuty a v kraji Karlovarském se soustředili na podporu lázeňství.

Ekonomické přínosy podnikání ve venkovské turistice Přínosy venkovské turistiky mají poměrně široký záběr. Samozřejmě na prvém místě je hledisko ekonomické, ale nelze opomíjet i pozitivní dopady společenské a kulturní a zejména pak regionální rozměr problematiky. K dispozici jsou zatím především zahraniční zkušenosti, popsané např. ve studii OECD z roku 1994 „Tourism Strategies and Rural Development“. Z této studie, která hodnotí zhruba čtyřicetileté období rozvoje CR ve venkovských oblastech zemí OECD (venkov představuje cca 75% území členských zemí OECD), vyplývá, že venkovská turistika umožňuje udržet pracovní místa a vytvářet nové pracovní příležitosti za předpokladu jejich rozmanitosti při souběhu několika pracovních činností. Ve venkovském prostoru jsou zachovány služby a přitom dochází k podpoře rodinných farem. Rozvoj menších obcí podmiňuje rozvoj lidového umění a řemesel a zajištění péče o kulturní dědictví a záchranu historických staveb. Z hlediska oživení lidských zdrojů se uplatní zejména venkovské ženy. V neposlední řadě se může zlepšovat životní prostředí v malých obcích, zvláště ochranu přírody a tvorbu krajiny. Pro podnikatele v zemědělství jsou pochopitelně nejzajímavější ekonomické přínosy v podobě dalších příjmů z podnikání a zhodnocení vlastní nemovitosti. Vyšší rozvoj agroturistiky nese sebou i rozvoj obce, tvorbu pracovních příležitosti zejména pro ženy, údržbu potřebné infrastruktury (včetně infrastruktury cestovního ruchu), rozvoj společenského a spolkového života, využívání kulturního a historického dědictví v doprovodných programech.

3

Rizika podnikání ve venkovské turistice Cestovní ruch se může stát obětí vlastního úspěchu pokud se nerozvíjí udržitelným způsobem. Biologická rozmanitost, funkce ekosystémů, přírodní zdroje a neobnovitelné kulturní dědictví či dokonce fungování městských oblastí může být ohroženo nekontrolovatelným rozvojem cestovního ruchu. Hospodářská, sociální a ekologická udržitelnost jsou klíčovými faktory pro konkurenceschopnost turistických destinací a dobré životní podmínky jejich obyvatel, jakož i pro vytváření pracovních příležitostí a ochranu přírodních a kulturních atrakcí. Pro nabídku produktů cestovního ruchu ve venkovském prostoru toto varování platí stonásobně a to hlavně z hlediska zachování kultury krajiny, přírodního a životního prostředí a zejména kulturního a historického dědictví. V současné době v některých oblastech jsou cyklisté rozděleni do dvou skupin, první skupina jsou turisté bez hlubšího vztahu k přírodě, sledující počet ujetých kilometrů a druhou skupinu tvoří turisté sledující ochranu přírody a krajiny. Přecenění únosné kapacity dané lokality návštěvníky a turisty nezpůsobují obvykle sami podnikatelé v cestovním ruchu, ale především zastupitelstva obcí a měst, která považují přínosy z cestovního ruchu pouze za vítaný zdroj příjmů obecní nebo městské pokladny, aniž by se věnovala stejně důležitou pozornost tvorbě a udržování potřebné infrastruktury CR. Venkovská turistika je přímo závislá na stavu a kvalitě krajiny a okolní přírody. Infrastruktura CR a občanská vybavenost lokality hraje rovněž důležitou roli v nabídce produktů. Genius loci daného území v podobě udržovaných památných a historických objektů také nelze zanedbávat. Vše totiž souvisí s doprovodnými programy venkovské turistiky. Úspěšný podnikatel ve venkovské turistice ruchu může být skvělým partnerem místních zastupitelských orgánů při řešení rozvojových aktivit daného území. Majitel rodinné farmy se zaměřením na agroturistiku stabilizuje své příjmy, žije většinou v malé obci, platí zde daně a zajímá se o rozvoj sídla. Program rozvoje venkova Problematika rozvoje venkova byla na období 2007 - 2013 vyčleněna z politiky soudržnosti a byla zařazena pod společnou zemědělskou politiku. Z tohoto důvodu není tato problematika řešena ve výše uváděných operačních programech a je řešena samostatně v Programu rozvoje venkova. Tento program vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova České republiky na léta 2007 – 2013. Národní strategický plán rozvoje venkova ČR (NSPRV) zajišťuje vazby mezi obecnými cíli rozvoje evropského venkova, vyjádřené nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 a cíli rozvoje venkova ČR, odpovídajícími „evropským strategickým směrům“, třem strategickým rozvojovým osám, kterými jsou konkurenceschopnost, ochrana přírody, životního prostředí a krajiny, rozvoj a diverzifikace venkovského života. Program rozvoje venkova obsahuje podpory pro čtyři prioritní osy: I. Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví II. Zlepšování životního prostředí a krajiny III. Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova IV. Leader. Z hlediska cestovního ruchu jsou nejvýznamnější osy III. a IV., přičemž osa IV. LEADER je specifická a je možné ji použít pro žadatele z oblasti cestovního ruchu jen prostřednictvím místní akční skupiny. Osa III zahrnuje: III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy III.1.2. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje III.1.3. Podpora cestovního ruchu III.2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby III.2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova

4

III.3.1. Vzdělávání a informace V Programu rozvoje venkova jsou v některých opatřeních zvýhodňováni žadatelé v chráněných územích. Existuje například nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích pro implementaci podopatření (titulu) II.2.2.1. na základě tohoto nařízení je možno získat dotační prostředky z Programu rozvoje venkova. Program rozvoje venkova spadá svojí gescí pod ministerstvo zemědělství (www.mze.cz) a řídícím orgánem je Státní zemědělský a intervenční fond (www.szif.cz). Na uvedených stránkách je možno nalézt veškeré informace k Programu rozvoje venkova. Tab.1 Prioritní osa III - Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Přehled opatření, podopatření a záměrů v ose III. III. 1.

Opatření k diverzifikaci hospodářství venkova

III. 1. 1.

Diverzifikace činností nezemědělské povahy

III. 1. 1. a) III. 1. 1. c)

diverzifikace činností nezemědělské povahy výstavba a modernizace kotelen a výtopen na biomasu včetně kombinované výroby tepla a elektřiny

III. 1. 1. d) III. 1. 2.

výstavba a modernizace zařízení na výrobu tvarovaných biopaliv Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje

III. 1. 2. a)

zakládání a rozvoj mikropodniku

III. 1. 2. b) III. 1. 2. c)

výstavba a modernizace bioplynové stanice výstavba a modernizace kotelen a výtopen na biomasu včetně kombinované výroby tepla a elektřiny

III. 1. 2. d) III. 1. 3.

výstavba a modernizace zařízení na výrobu tvarovaných biopaliv Podpora cestovního ruchu

III. 1. 3. a) III. 1. 3. b)

pěší trasy, vinařské stezky a hippostezky ubytování, sport

III. 2.

Opatření ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech

III. 2. 1.

Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby

III. 2. 1. 1.

Obnova a rozvoj vesnic

III. III. III. III.

zlepšení dopravní a technické infrastruktury a vzhledu obcí veřejné vodovody, kanalizace a ČOV pro veřejnou potřebu územní plán Občanské vybavení a služby

2. 2. 2. 2.

1. 1. 1. 1.

1. a) 1. b) 1. c) 2.

III. 2. 1. 2. a) III. 2. 1. 2. b) III. 2. 1. 2. c) III. 2. 1. 2. d) III. 2. 1. 2. e) III. 2. 2. III. 2. 2. a) III. 2. 2. b) III. 2. 2. c)

občanské vybavení a služby integrovaná informační a školící centra s využitím ICT zázemí pro společenské, kulturní, sportovní, spolkové, environmentální a církevní aktivity občanské vybavení a služby integrovaná informační a školící centra s využitím ICT Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova studie a programy obnovy, využití a regenerace kulturního dědictví venkova obnova a zhodnocování kulturního dědictví venkova stálé výstavní expozice a muzea

III. 3.

Opatření týkající se vzdělávání a informování hospodářských subjektů, působících v oblastech, na něž se vztahuje osa III

III. 3. 1.

Vzdělávání a informace

5

III. 3. 1. a)

vzdělávací projekt

Pramen: Program rozvoje venkova 2007 – 2013

V tab. 2 – 6 je uveden přehled zaregistrovaných a schválených žádostí ve 2. a 4. kole Programu rozvoje venkova v opatření III.1.3 s názvem Podpora cestovního ruchu podle Regionálních odborů Státního zemědělského intervenčního fondu (dále RO SZIF). Ústecký a Opavský RO SZIF obdržel nejméně žádostí o dotace. Tab. 2 Přehled zaregistrovaných žádostí podle RO SZIF ve 2. kole (5.11. – 26.11. 2007) Osa III.1.3

Praha 24

ČB 50

Úl 17

HK 26

RO SZIF BR 43

Dotace v Kč OL 11

OP 18

Celkem 189

OP 15

Celkem 126

395 882 476

Pramen: SZIF

Tab.3 Přehled schválených žádostí podle RO SZIF ve 2. kole Osa III.1.3

Praha 15

ČB 32

Úl 14

HK 15

RO SZIF BR 28

Dotace v Kč OL 7

264 848 470

Pramen: SZIF

Tab. 4 Přehled zaregistrovaných žádostí podle RO SZIF ve 4. kole (10.6. – 30.6.2008) Osa III.1.3

Praha 27

ČB 45

Úl 14

HK 18

RO SZIF BR 42

Dotace v Kč OL 23

OP 13

Celkem 182

452 798 146

Pramen: SZIF

Tab.5 Přehled zaregistrovaných žádostí podle RO SZIF od počátku realizace PRV Osa III.1.3

Praha 51

ČB 95

Úl 31

HK 44

RO SZIF BR 85

Dotace v Kč OL 34

OP 31

Celkem 371

848 680 622

Pramen: SZIF

Tab. 6 Přehled proplacených projektových opatření PRV ČR 2007 – 2013 (2007 +2008) OSA III. Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Osa /opatření III.1.1.

III.1.3.

Název Diverzifikace činností nezemědělské povahy Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje Podpora cestovního ruchu

III.2.1.1.

Obnova a rozvoj vesnic

72 923 891

53

III.2.1.2.

Občanské vybavení a služby

7 269 536

6

III.2.2.

Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova Vzdělávání a informace

1 584 070

5

-

-

102 338 081

91

III.1.2.

III.3.1. Celkem OSA III.

finanční zdroje v Kč 11 971 575

počet žádostí 8

6 207 468

15

2 381 541

4

Pramen: SZIF

6

Závěry 1. Český statistický úřad nesleduje v rámci cestovního ruchu žádnou formu cestovního ruchu a tudíž ani nesleduje samostatnou kategorii „venkovský turismus“. Ze šetření v roce 2008 jasně vyplývá nezájem zemědělců v atraktivní krajině Ústeckého kraje (Litoměřicko), nebo na Lounsku poblíž vrchu Oblík, kde jsou studovány agrární valy a terasy o agroturistiku a venkovský cestovní ruch. Podíl příjmů z agroturistiky na celkových příjmech rodinné farmy v agroturistice v regionu Severozápad je odhadován ve výši do 5 %. 2. Jednou z příčin nízké návštěvnosti venkova z hlediska cestovního ruchu je stav místních komunikací a cyklostezek. Odborníci na cestovní ruch ale kritizují i majitele venkovských usedlostí. Někteří se podle nich zaměřili především na chov zvířat. Podnikatelé v agroturistice by si měli uvědomili, že hosté vedle poznávání života na vesnici vyžadují kvalitní ubytování a potřebné služby. 3. Nezájem hostů o venkovský cestovní ruch je zapříčiněn i nedostatečnou propagací. Některé kraje se snaží rozvoj agroturistiky podporovat, například vydáváním samostatných katalogů, které by mohly pomoci podobné podniky zviditelnit. Poskytnout více informací o agroturistice se snaží i různé veletrhy zabývající se jak cestovním ruchem, tak i zemědělstvím a ekologií. Hlavními třemi produkty, které by měly podpořit vznik, rozvoj a využití venkovských kapacit jsou: Prázdniny na venkově, Zelené prázdniny a Stezky dědictví. Všechny zaručují kvalitu prostřednictvím mezinárodní kompatibilní "eko-certifikace". Cílená propagace venkovského cestovního ruchu není známa z Ústeckého nebo Karlovarského kraje. 4. Zlepšení standardizace cestovního ruchu je v regionu Severozápad žádoucí. Mezi neduhy některých provozoven patří nedostatek originality a stylu. Existují doporučené standardy ubytování pro venkovskou turistiku a agroturistiku, které vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj. Certifikáty jednotlivých služeb souvisejících s venkovskou turistikou vydávají stavovská sdružení. 5. Cestovní ruch je především závislý na dostatku kvalifikovaných a vzdělaných pracovních sil, což rozšiřuje pracovní příležitosti pro všechny vzdělanostní skupiny. V regionu Severozápad není věnována dostatečná péče lidským zdrojům, je zde řada rezerv, např. v zaměstnání venkovských žen. 6. Stále se projevuje nedostatek informací pro turisty se zájmem o agroturistiku. Například pro Jihomoravský kraj existuje brožura Venkovská turistika na jižní Moravě nebo ve Zlínském kraji. Na trhu není informace o agroturistice na Ústecku.

Seznam literatury 1. STŘÍBRNÁ M.,MIKULA, P.,: Agroturistika a potraviny – základ prosperity farmy, Praha ÚZPI 2003 2. STŘÍBRNÁ M: Venkovská turistika a agroturistika, Profi Press, s.r.o, Praha 2005 3. www.strukturalni-fondy.cz 4. www.mze.cz 5. kol.: Prováděcí dokument ke Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 – 2013, Praha, červen 2008 Článek vznikl v rámci řešení projektu MZe –NAZV QH 82126: „Zajištění harmonizace krajinotvorné, hydrologické a produkční funkce agrárních valů a teras pro diverzifikaci aktivit na venkově“

7

Adresa autorky:Ing. Helena Součková, CSc. Fakulta životního prostředí UJEP, Ústí nad Labem, e mail: [email protected]

8