1 Leden
1
•
Januar
Út
2
4 5
So
6
Leden
•
Januar
•
Leden
•
9
St
10
Čt
11
Pá
So
Ne
16
18
Pá
19
So
20
Ne
21
Po
22
Út
Kraj Rogaland v jihozápadní části Norska patří k nejrozvinutějším a zároveň přírodně nejpestřejším částem země. Hlavní město Stavanger je významným střediskem ropného průmyslu, ale také rybolovu a turistického ruchu. Rogaland je zároveň ze všech krajů v Norsku tím nejpokrokovějším. Důvod je jednoduše ten, že místní politici podporují místní partnerství a investují do nich peníze. S politickou podporou a s cílem založit místní široké partnerství byla založena firma RKK: Výukové středisko Rogalandu. RKK se podařilo sdružit 32 místních škol a učilišť a s politickou podporou v kraji je propojit s velkými, především ropnými firmami. Učitelé z těchto škol byli kvalitně proškoleni tak, aby získali nejnovější dovednosti a poznatky ze soukromé sféry a byli schopni je dále předávat. RKK poté připravila nabídkový balíček vzdělávání pro zaměstnance firem průmyslových odvětví. Šlo o to, že sdružené školy disponující kvalitními lektory mohly firmám a jejich zaměstnancům nabídnout komplexní výuku, kombinující různé kurzy na různých školách a nejmodernější distanční vzdělávací metody. Toto byl recept na úspěch. RKK je soukromá firma, která má zisk z „prodeje“ kombinovaných vzdělávacích kurzů svých partnerských škol firmám. Kromě této aktivity se firma podílí rovněž na neziskových projektech, opět vyžadujících širokou spolupráci napříč krajem. Jedním z nich je projekt „Informační technologie pro malé a střední firmy“. Myšlenkou projektu je prostřednictvím sítě škol a organizací pomoci menším firmám „najít si svou vlastní komunikační strategii“, své komunikační řešení. Odborníci z RKK ve spolupráci s vysokoškolskými pedagogy vyjíždí od r. 2006 do vzdálených oblastí Rogalandu, kde na místních školách poskytují manažerům malých firem komplexní poradenství v oblasti IT, moderních komunikací a strategií. Nejde zdaleka jen o to, naučit manažery pracovat s technologiemi (to vesměs umí). Jde o to, poradit jim, jaké technologické a komunikační řešení je nejlepší právě a jen pro jejich firmu. Tyto vzdělávací kurzy financuje kraj a RKK, aby je zatraktivnila, jim propůjčuje podobu jakýchsi „kaváren“, kde každý tréninkový blok představuje chod v jídelníčku.
17
Čt
23
Model RKK
Út
Januar
St
Po
8
15
•
Ne
7
14
Januar
Norsko je bohatá země, která své bohatství staví na rovném přístupu k celoživotnímu vzdělávání. Každý Nor, včetně dělníků nebo prodavaček, dnes ovládá minimálně dva jazyky. Norská vláda, na rozdíl od zbytku Evropy, vynakládá obrovské prostředky, aby zajistila kvalitní vzdělání a práci lidem i v těch nejméně přístupných oblastech v polárních krajích nebo v hloubi fjordů nedostupných silniční dopravou. Aby tak učinila, musela investovat do nejmodernějších technologií, které umí studenty učit „na dálku“, tedy prostřednictvím tzv. distančního vzdělávání. Dnes je v Norsku běžné, že několik škol se spolu domluví, zakoupí si zařízení pro přenos videokonferencí a jejich prostřednictvím „dodají“ nezbytné vědomosti do domovů lidí, kteří by jinak za vzděláním museli cestovat stovky kilometrů lodí. To všechno vyžaduje nejen peníze, ale také úzkou spolupráci s firmami a veřejným sektorem. Partnerství je pro Nory naprosto samozřejmou realitou.
Pá
13
•
Než byla v roce 1969 objevena u Ekofisku v Severním moři ropa, patřilo Norsko spíše k chudším zemím Evropy. Není to však zdaleka pouze ropa, co učinila ze země tisíce fjordů jeden z nejbohatších států světa.
Čt
12
Leden
Norsko
St
3
•
200
St
24
Čt
25
Pá
26
So
27
Ne
28
Po
Zdroj: www.rkk.no
Po
Út
29
Út
St
Čt
30 31
200
2
Únor • Helmikuu • Únor • Helmikuu • Únor • Helmikuu • Únor • Helmikuu
1
Pá
2
Finsko Finsko je zemí tajgy a tisíce jezer. Je to také země, o níž se v posledních letech mluví jako o velkém ekonomickém a technologickém zázraku. Proč je Finsko tak úspěšné?
So
3 4
Po
5
7
Pá
So
10
Ne
11
Po
12
Út
15
22
Pá
Tampere je druhým největším městem Finska a nejstarším průmyslovým městem v zemi. Ve městě žije 200 000 obyvatel. V tamperském regionu leží i město Nokia, které dalo název slavné firmě na mobilní telefony. Celý region zaznamenal v uplynulých letech velký ekonomický boom: vzrostla nejen produkce, ale zvýšil se i životní standard obyvatel a přitom byl zachován ekologicky a společensky udržitelný růst. V polovině devadesátých let trpěla oblast Tampere vysokou nezaměstnaností, dosahující až 22.6%. Na vině byl úpadek zastaralé průmyslové výroby. Představitelé města si uvědomili, že klíčem k řešení velkého problému a k ekonomickému úspěchu je program celoživotního vzdělávání, především vzdělávání starších lidí. Tato strategie, zahrnující později všechny složky obyvatelstva, se ukázala klíčovou. Zásadní vliv mělo vytvoření partnerství mezi veřejnými institucemi, vzdělávacími firmami, terciálním sektorem a nejvýznamnějšími soukromými firmami na lokálním trhu práce. Cílem partnerství bylo stát se centrem vzdělávání a učení na světové úrovni. Tato strategie mohla těžit z toho, že Nokia byla v té době již světově proslulou značkou – to např. umožňovalo analytické srovnávání (benchmarking) s jinými světovými regiony s cílem identifikovat ty nejlepší praktiky. Podařilo se motivovat zaměstnavatele v kraji k tomu, aby mezi sebou spolupracovali s cílem zajistit společné financování cíleného profesního vzdělávání a získávání nejpotřebnějších kompetencí v daných oborech. Správná strategie, vhodné investice a široké partnerství spočívající v dělbě a koordinaci činností za účelem naplnění jedné velké vize… takový byl recept na tamperský úspěch.
23
So
24
Ne
25
Po
26
Út
St
Zdroj: Forum partnerships 2006, OECD LEED, Vídeň 2006; projekt IDELE, EK, UK 2005
13 14
21
Čt
Tampere
9
20
St
Čt
8
19
Út
Těmto cílům slouží mimo jiné i model „Finských partnerství“. Všechna partnerství vycházejí z finského „Národního akčního pánu“ a z regionálních strategií pro rozvoj zaměstnatelnosti. A všechna působí nezávisle na sobě.
St
18
Po
Út
6
17
Ne
Chceme-li plně postihnout příčinu finského úspěchu, lze na tuto otázku jen stěží odpovědět několika větami. Jednou z hlavních příčin jsou nepochybně systémové investice do vzdělávání, a to jak počátečního, tedy vzdělávání dětí a mládeže, tak i vzdělávání dospělých. Finsko je rovněž známé svým propracovaným systémem podpory zaměstnatelnosti a národním programem sociální inkluze.
Ne
St
Čt
Pá
16
So
Čt
Pá
27 28 29
3
Březen
•
1
März
So
2
•
Březen
•
März
•
Březen
Ne
10
Po
11
Út
12
St
Čt
20
22 23
UNIVATIONS
9
19
21
So
Čtyři východoněmecké univerzity ze spolkové republiky Sachsen Anhalt s hlavním městem Magdeburg se domluvily na spolupráci s partnerskými soukromými firmami. Tyto univerzity a firmy společně provozují řadu institucí pro podporu podnikání a zakládání nových firem a realizují více projektů infrastrukturálních (inkubátory, VTP apod.). Ve spolupráci s úřady práce a hospodářskou komorou se rovněž věnují tzv. „měkkým“ projektům (podpora vzniku nových firem nebo podpora exportu). Jedním takovým projektem je UNIVATIONS. UNIVATIONS bezplatně podporuje studenty, absolventy, vědecké spolupracovníky na jejich cestě k osamostatnění (založení vlastní společnosti). Prostřednictvím dvaceti partnerů z hospodářského i vědeckého světa je zajištěna na praxi orientovaná péče budoucím zakladatelům těchto firem s potenciálem dynamického růstu. Široká servisní podpora sahá od pořádání workshopů, seminářů až po individuální coaching či mentorování. V síti spolupracujících partnerů a projektů jsou Business Angels (podpora hledání vlastního know-how a soukromého kapitálu), Investiční banka, Businessplan – Wettbewerb (posuzování a hodnocení podnikatelských nápadů a záměrů), Impuls – Netzwerk Sachsen Anhalt (posuzování a provázení potenciálních podnikatelů mezi studenty, vědeckými spolupracovníky) a Akadexis (kompletní podpora při zakládání společnosti). Obchodními partnery jsou Inovační a technologická centra, podnikatelské inkubátory, Marketing – Club Halle, Bio-centrum Halle a další. Tato síť partnerů a servisních organizací poskytuje podporu celým procesem, počínaje fází před vlastním založením, přes samotné založení, až po růstovou fázi společnosti. Celý projekt, pod patronací ministra hospodářství a práce země Sachsen Anhalt, je financován z prostředků spolkové země a evropských fondů. Podnikatelé, kteří pomocí Univations udělali první krok na cestě z univerzity k vlastnímu podnikání, slouží prostřednictvím „galerie zakladatelů“ dalším potenciálním zakladatelům či partnerům jako zdroj inspirace.
18
St
Pá
So
17
Út
Čt
Pá
8
März
16
Po
Čt
7
•
Ne
St
6
15
März
Navzdory obrovským subvencím z Berlína se tato restrukturalizace neobešla bez negativních důsledků. Ze dne na den byly východoněmecké firmy vystaveny šokové terapii, když musely čelit obrovskému náporu západní konkurence. Značná část jich proto zkrachovala nebo byla převzata protivníky. Nezaměstnanost ve východních spolkových zemích dosáhla téměř dvojnásobku západoněmecké nezaměstnanosti. Přesto se v této části Německa najde mnoho inspirativních modelů spolupráce.
Út
5
14
•
Po připojení bývalé NDR k Německé spolkové republice v roce 1990 došlo k silné restrukturalizaci východoněmeckého hospodářství.
Po
4
13
Březen
Německo
Ne
3
•
200
Ne
24
Po
25
Út
26
St
27
Čt
28
Pá
Zdroj: www.univations.de
Pá
So
So
Ne
Po
29 30 31
4
Duben
•
1
April
Út
2
April
•
Duben
•
April
•
Duben
V roce 1987 byla Irská republika v hluboké krizi. Byla zde vysoká nezaměstnanost a zadluženost a mnozí lidé se stěhovali do zahraničí. S cílem zvrátit tento trend vyzvala irská vláda ke společnému jednání zástupce podnikatelů, zemědělců, zaměstnanců a komunitních a dobrovolných neziskových organizací (tzv. sociální partnery). Z této iniciativy vzešla tzv. Národní sociální partnerství (National Social Partnerships). Společně uzavřeli dohodu (The Programme for National Recovery), která mimo jiné stanovovala společné priority pro následující období (1987-1990). Tato dohoda se osvědčila a následně byly uzavřeny dohody další: The Program for Economic and Social Progress, The Program for Competitiveness and Work a Partnership 2000 for Inclusion, Employment and Competitiveness.
So
6
8 9
Čt
11
Pá
So
13
Ne
Po
Út
22
Út
23
St
Myšlenka partnerství vznikla na základě potřeby přenést to, co je úspěšné na národní úrovni, na úroveň místní. Proto byla zřízena společnost ADM (Area Development Management). Prvním úkolem ADM bylo ustanovit partnerství ve všech oblastech určených státem jako „znevýhodněné“ oblasti. Iniciativa Partnerství dnes podporuje i další komunity, jejichž projekty mohou významně přispět místnímu rozvoji. Místní rozvoj je v Irsku chápán jako kolektivní snaha komunity zlepšit v místě zejména ekonomické a sociální podmínky. Tento koncept místního rozvoje akceptuje nezbytnou místní dimenzi pro podnikání, podporuje tvorbu pracovních míst a zvyšuje kapacitu místních občanů přispívat sociálně-ekonomickému rozvoji. Smyslem irského modelu partnerství je podporovat inovativní projekty pro tvorbu místních malých podniků, vzdělávání a komunitní rozvoj. Díky dobře nastavenému systému jsou tyto místní aktivity schopny ovlivňovat priority národních programů tak, aby lépe odpovídaly jejich potřebám. Unikátní je, že systém partnerství umožňuje všem třem sektorům působícím v jednom místě - komunitě, veřejné správě a sociálním partnerům - jednat společně pro zlepšení své obce či oblasti. Partnerství fungují jako společnosti s ručením omezeným. Činnost Partnerství řídí správní rada. Ve správní radě jsou zastoupeny státní instituce, sociální partneři (zaměstnavatelé, zástupci odborů), zástupci komunit a radní městské správy. Partnerství jsou financována především ze státních zdrojů, finanční prostředky se k partnerstvím dostávají prostřednictvím ADM. Partnerství připraví místní plán rozvoje podle metodiky a doporučení ADM, která zprostředkovává vazbu na národní strategie a politiky EU. ADM místní rozvojový plán vyhodnotí a poté příslušnému partnerství přidělí určité množství finančních prostředků. S těmito prostředky nadále nakládají partnerství dle svého uvážení, zejména formou grantových, školicích a jiných programů a aktivit. Pro partnerství pracují v řadě případů dobrovolníci (účetní, právníci), kteří nedostávají za svou práci žádný plat ani odměny. Jejich motivací je čistě zájem o rozvoj oblasti, kde žijí. Do programů partnerství jsou zařazováni lidé, u kterých se úřadu práce (FASu) nepodařilo zprostředkovat zaměstnání přes řadu pokusů a po vyčerpání jeho možností. V partnerství jde péče o nezaměstnaného tak daleko, že např. po provedené rekvalifikaci klepe mentor doslova na dveře firem a pomůže tak nezaměstnanému najít práci. Je jisté, že rychlý hospodářský rozvoj Irska byl podpořen řadou faktorů (anglicky mluvící obyvatelstvo, velký počet mladých lidí, velký příliv zahraničních investic od irských emigrantů). Přesto je existence iniciativy Partnerství označována za prokazatelně klíčovou pro rozvoj země.
St
20 21
Irská iniciativa Partnerství
Út
19
Ne
Po
Po
10
17 18
So
Ne
7
April
16
Čt
Pá
Pá
12
•
St
Irsko - zelený ostrov patrona Sv. Patrika - je znám nejen svým symbolickým trojlístkem nebo pivem Guiness podávaným v řadě příjemných hospůdek, ale i našim tradicím blízkou hudbou a humorem. Dějiny Irska jsou plné nepokojů, zvratů, náboženských konfliktů a bojů za nezávislost. Přesto právě tato země byla brzy po vstupu do Evropské unie nazývána keltským tygrem pro svůj rychlý ekonomický růst.
5
15
•
Čt
4
14
Duben
Irsko
St
3
•
200
24
Čt
Zdroj: www.cpkp.cz/irsko.html
25
Pá
26
So
27
Ne
28
Po
Út
St
29 30
5
Květen
•
1
Kunne
Čt
2
Květen
•
Kunne
•
Květen
•
Kunne
•
Květen
4
V polovině 80. let procházel kraj Severní Jutsko v Dánsku silnými změnami. Tradiční odvětví náročná na pracovní sílu prodělávala restrukturalizace, což mělo za následek vysoké zvýšení nezaměstnanosti až na 11,4% v roce 1995. V problému se skrýval zárodek budoucího úspěchu.
Dlouhá léta býval Aalborg, hlavní město Severního Jutska, domovem tradičního dánského loďařství a městem spíše obráceným do minulosti. Dnes je Aaalborg dynamickým „digitálním majákem“ Dánska, podle projektu, jehož cílem bylo učinit ze Severního Jutska středisko bezdrátových telekomunikací a IT sektoru. A to se podařilo.
Po
6
Út
7
Čt
Pá
So
11
17 18
Ne
Po
20
Út
21
St
22
Čt
V dynamickém rozvoji Severního Jutska v posledních letech hrála významnou roli univerzita v Aalborgu. Tato univerzita nejenže má dnes světový zvuk na poli alternativní výuky a vysokou úspěšnost jejích absolventů; stala se rovněž iniciátorem a lídrem širokého partnerství v celém kraji. Podílela se na projektu NOVI, zaštítila projekt „Digitální maják“ a sama se účinně propojila s podnikatelským a veřejným sektorem. Jednou z partnerských iniciativ této univerzity je i projekt E-learning Lab. Na projektu spolupracuje s univerzitou několik high-tech firem v čele s Ericsson, Telia a IBM spolu s řadou vzdělávacích institucí a má rovněž podporu kraje. Spolupráce umožňuje sdílení znalostí a to nejen v oblasti technologií, ale rovněž didaktického přístupu. Protože univerzita v Aalborgu se od počátku chápala jako univerzita s výukou orientovanou na problém (Problem-oriented learning), promítla se tato metoda i do pojetí laboratoře. Jde v podstatě o napůl virtuální, napůl fyzické laboratoře, kde se provádějí experimenty s rozličnými pedagogickými přístupy v distančním a smíšeném vzdělávání. Výzkum umožňuje zapojení PhD studentů i externistů z řad partnerů. Základním východiskem je přístup, který nespočívá v „hromadění znalostí“ a jejich předáváním, nýbrž k jejich „ověřováním“ prostřednictvím řešení určitého problému. Celý systém je interdisciplinární a propojuje nejmodernější technologické know-how, pedagogiku, design a organizaci. Hlavní důraz je kladen na učící se komunitu. Výsledky experimentů si mohou studenti a partneři ověřit přímo v praxi.
19
Po
23
E-learning lab
9 10
Významnou roli hrály v tomto regionu nepopiratelně evropské strukturální fondy, díky nimž se dostaly peníze do správných rukou. Vznikl projekt NOVI, na němž spolupracoval kraj s univerzitou v Aaalborgu, firmami, neziskovými organizacemi, odbory, vzdělávacími institucemi a veřejnými službami. Projekt „Andělé pro podnikatele“ pomohl od roku 1999 transferovat myšlenky a peníze a umožnil tak začínajícím firmám prosperovat. Vědecký park NOVI, síťování výzkumných středisek s firmami a školami spolu s velkorysými investicemi do vzdělávání a rozvoje zaměstnatelnosti převrátilo obraz Severního Jutska naruby: z průmyslového regionu se stal region digitální.
St
8
16
So
Ne
Ne
5
Kunne
Pá
So
12
•
Dánsko
Pá
3
•
200
Pá
24
So
25
Ne
26
Po
27
Út
Zdroj: www.hci.hum.aau.dk/e-learninglab.html
13 14 15
Út
St
Čt
28
St
Čt
Pá
So
29 30 31
6
Červen
•
1
Junho
Ne
2
•
Červen
•
Junho
•
Červen
Čt
Pá
7
Ne
Po
10
Út
St
Čt
Pá
So
Ne
16 17
Út
18
Zdroj: www.iefp.pt
20
Pá
21
So
22
No
CFPSA je instituce profesního vzdělávání pro potravinářský sektor v Portugalsku. Systém IEFP se svými velkými vzdělávacími centry je v podstatě rozdělen podle sektorů, přičemž každá sektorová instituce má množství vzdělávacích center v jednotlivých krajích země. Centra poskytují profesní vzdělávání šité na míru nejen nezaměstnaným v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, ale rovněž běžným zaměstnancům firem. Účast na profesním vzdělávání výrazně zvyšuje zákon z r. 2001, podle něhož musí každá firma poskytnout minimálně 10% svých zaměstnanců nejméně 35 hodin odborného vzdělávání ročně. Výcvik zajišťují vzdělávací centra IEFP, přičemž firmy jsou povinny umožnit svým zaměstnancům vzdělávání v pracovní době. CFPSA v Lisabonu je dobře zavedené vzdělávací středisko, které poskytuje školení v úzkém partnerství s firmami a veřejnými školami. Středisko je řízeno tripartitou, čímž je zajištěno spolurozhodování všech důležitých partnerů na trhu práce. Vedoucím je zkušený manažer z podnikatelského prostředí. Odbornou výuku vždy zajišťují dva pedagogové: jeden přímo z podnikatelské branže a druhý lektor, který sice nemá potřebné technické dovednosti, ale umí je předat. Tímto jednoduchým receptem je zajištěna kvalita vzdělávání. Výcvik hradí všichni partneři, výrazně přispívá stát. Student-zaměstnanec zaplatí pouze €50 ročně. Ve středisku je důsledně uplatňován důraz na tzv. Real-Work Situations. Studenti se učí vyrábět čerstvé pečivo nebo udit správně maso pod dozorem mistrů přímo z firem. Mají vlastní prodejnu, kde se své výrobky učí prodávat. Školy vypomáhají s teoretickou průpravou. Aktivně se zapojuje krajská samospráva. Studenti pod dozorem zkušených pracovníků řídí a obsluhují školní luxusní restauraci, kde se zaučují budoucí špičkoví číšníci, kuchaři a manažeři. Potravinářský průmysl má v Portugalsku značnou tradici a význam, ale jeho další vzestup je závislý na kvalitě lidských zdrojů. Portugalci si uvědomují, že jediná cesta k rozvoji vede přes široké partnerství.
19
Čt
23
CFPSA
9
11
IEFP je v podstatě ekvivalentem českých Služeb zaměstnanosti, liší ve však v mnohém: je to nezávislá organizace, která prostřednictvím svých regionálních center přímo poskytuje profesní vzdělávání. Je řízena tripartitou, kde jsou zástupci odborů a profesních sdružení. Protože chce zajišťovat vzdělávání šité na míru, musí úzce spolupracovat s firmami.
So
8
Junho
Po
Hrubé zanedbání vzdělávání obyvatel bylo hlavní příčinou relativní chudoby Portugalska oproti zbytku Západní Evropy. V roce 1979 proto vznikla pod Ministerstvem práce a sociální solidarity organizace IEFP (Institut pro profesní a odborné vzdělávání). Jejím hlavním úkolem je prosazovat politiku profesního vzdělávání v Portugalsku. Také díky činnosti této organizace se podařilo srazit negramotnost Portugalců do r. 2003 na 6.7%, přičemž většina z těchto negramotných náleží do věkové skupiny 50+.
St
12
•
St
6
15
Junho
Když v roce 1974 padl v Portugalsku Salazarův diktátorský režim, měla bývalá koloniální mocnost míru negramotnosti téměř 30%. Na vině byl fakt, že ultrakatolík Salazar koncipoval vzdělání jako výsadu pro elity, pochopitelně elity spřízněné se státním zřízením. Vzdělávání prý škodí tradičním hodnotám, znělo vysvětlení.
5
14
•
Út
4
13
Červen
Portugalsko
Po
3
•
200
Po
24
Út
25
St
26
Čt
27
Pá
So
Ne
Po
28 29 30
200
7
Červenec • Luglio • Červenec • Luglio • Červenec • Luglio • Červenec • Luglio
1
Út
2
Itálie Proč je italský sever daleko rozvinutější než Jih? Na otázku, nad níž si mnozí Italové lámou hlavu, existuje tolik odpovědí, kolik vede do Říma cest. Rozdíly v mentalitě, historické okolnosti, mafie, přístup k práci… někdo dokonce tvrdí, že důvodem jsou jižanská vedra. Ať tak či onak, sever zůstává hospodářským motorem Itálie.
St
3
6
8 9
St
Čt
11 12
15
Pá
So
13
21 22 23
Agentura Agemont
Út
Ne
20
Ne
Út
Po
V roce 1989 založila správa kraje Friuli Venezia Gulia specializovanou agenturu pro ekonomický rozvoj regionu s názvem Agemont. Důvodem byl nízký rozvoj podnikání a ambice posílit konkurenceschopnost kraje. Akcionáři společnosti se stávají autonomní správa (80%) a bankovní korporace (20%). Agemont je od začátku unikátní v tom, že plní hned několik cílů: působí jako poradenské středisko, podnikatelský inkubátor a zprostředkovatel zvýhodněných úvěrů pro začínající podnikatele, investiční holding, rozvojová agentura, inovační centrum a především jako partner pro všechny subjekty regionu, včetně státních a krajských úřadů, univerzit a vzdělávacích středisek. Horské oblasti bývají specifické tím, že postrádají mohutné podniky, zaměstnávající velký počet lidí a schopné velkých investic. Proto se Agemont od počátku zaměřil na malé a střední firmy, které tvoří páteř místní ekonomiky. Díky podpoře kraje jim nejen poskytuje finanční pomoc v začátcích, ale zároveň jim nabízí konzultační služby a zprostředkuje manažerské vzdělání. Pod podmínkou, samozřejmě, že začínající firma předloží jasný plán podnikání, vyznačující se vysokou přidanou hodnotou. Takové firmě je schopna zajistit komplexní servis, od úvěru až po technologické návrhy a expertízy. Aby mohl plnit svou pionýrskou roli regionálního inovátora, založil v roce 1996 Agemont na samém okraji alpského údolí Amaro technologické inovační středisko TIC. Na území přibližně 7500 m2 sídlí v současnosti 10 firem a 4 laboratoře se zhruba 120 zaměstnanci; desítky dalších firem využívají kapacity a know-how technologického parku. Prostřednictvím Agemontu se místní firmy mohou dostat k technologiím, na něž by samy nikdy nenašly vlastní zdroje. Agemontu se navíc podařilo propojit firmy se třemi univerzitami v kraji. Spolupráce v regionu je koordinována správou autonomního kraje: tzn. neinvestuje se pouze do podnikání, ale rovněž do rozvoje lidských zdrojů. Velký důraz je kladen na rozvoj vědeckých pracovníků. Tato strategie je důvodem, proč má Friuli Venezia Gulia poměr 10.5 vědeckých pracovníků na 1000 obyvatel. Pro srovnání: Itálie má v tomto ohledu průměr 3.3, EU 5.3 a USA 8.1.
19
So
Po
Ne
7
14
Dynamika světové výroby a blahobytu se přesouvá z průmyslové produkce ke znalostní společnosti. Ani Itálie není výjimkou. Její růst už zdaleka nyní synonymem průmyslového trojúhelníku, měst Miláno, Turín, Janov. Ukázkou toho, kam vede promyšlená regionální strategie, spolupráce a investice do znalostí, je autonomní region v samotném severovýchodním cípu Itálie: Friuli Venezia Gulia. Tento příhraniční kraj, tradiční křižovatka kultur bývalého Rakousko-Uherska s přístavem Terst a kraj s příkrými alpskými štíty, označil časopis Foreign Direct Investment ve své analýze 140 evropských regionů a měst za „italský region budoucnosti“. Důvod? Ve stručnosti: promyšlená strategie, investice do vědomostí, partnerství napříč krajem.
So
10
18
Pá
Pá
5
17
Čt
Čt
4
16
St
St
24
Čt
25
Pá
26
So
27
Ne
28
Po
Zdroj: www.friulia.it
Po
Út
29
Út
St
Čt
30 31
8
Srpen
•
1
Agosto
Pá
2
Agosto
•
Srpen
•
Agosto
•
Srpen
St
7
Čt
8 9
So
10
Ne
11
Po
Út
13
St
17
Ne
18
Nejstabilnějšími a nejviditelnějšími pilíři této strategie se v Baskicku staly tři důmyslně propojené iniciativy: důsledná implementace Regionálního inovačního systému (Regional Innovation System RIS), včetně jeho průběžného monitorování, spolupráce na všech úrovních a zahrnující všechny důležité sociální partnery a propojení strategie s evropskými finančními zdroji, za což nese odpovědnost speciální agentura EUROBULEGOA. Hlavním úkolem této agentury bylo vyhledat nejvhodnější zdroje financování z evropských programů pro uskutečnění dohodnuté strategie.
Když v roce 1997 založila baskická autonomní vláda Baskickou vědeckou, technologickou a inovační síť (Saretek), bylo jejím cílem plně využít potenciál země. Tato inovační síť má podnikům zaručit místně dostupnou technologii, která je komplexní a na vysoké úrovni a navíc založená na specializaci a úzké spolupráci mezi partnery. Investice do infrastruktury i pilotní projekty spolufinancoval Evropský fond regionálního rozvoje. Jedním z nejdůležitějších úkolů Sarateku je síťování partnerů na základě požadavků a potřeb a zprostředkování dialogu mezi veřejnými a soukromými subjekty. Inovační síť v regionu zahrnuje téměř 80 partnerů z různých oblastí, včetně všech 5 místních univerzit, autonomní vlády, zaměstnavatelů, společně řízených výzkumných center CRC (Jointly Developed CRC), klastrů a technologických parků a agentur činných v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Nad touto pestrou základnou stojí dvanáct technologických center: Ceit, Inasmet, Ikerlan, Gaiker, Labein, Robotiker, Tekniker, Leia, ESI, Fatronik, Cidetek a VICOMtek – jež vytvářejí „kontrolní“ jádro sítě. Saratek se brzy stal největší a nejúspěšnější inovační sítí ve Španělsku. Realizovaných aktivit je mnoho, jsou různé a často vysoce náročné. Investice mají za cíl rozvíjet komplexní regionální infrastrukturu v oblasti výzkumu a vývoje, zahrnující výstavbu, rekonstrukce, modernizace i poskytování vybavení. Hlavní výzkumné projekty jsou připravovány na objednávku a cílem specializovaných programů v jednotlivých technologických odvětvích je zvýšit konkurenceschopnost místních subjektů. Ve spolupráci s agenturou EUROBULEGOA pomáhá Saratek místním subjektům využívat evropských programů, jako např. RIS, RIS+, Regional Programme of Innovative Actions PRAI nebo INTERREG. Nezisková agentura Saratek se rovněž věnuje marketingu a propagaci myšlenky inovativního systému v regionu i mimo něj. Podporuje a ve spolupráci se státními organizacemi metodologicky zajišťuje rozvoj ICT v soukromé sféře i ve veřejných službách, včetně služeb zaměstnanosti.
19
Út
20
St
21
Čt
22
Pá
23
SARETEK
Pá
16
So
Není náhodou, že HDP Baskicka rostl za posledních 10 let rychleji než HDP Evropské unie i Španělska. Rovněž není náhodou, že nezaměstnanost se snížila z drastických 25% v 80. letech na pouhých 5% v r. 2006 nebo že národní produkt na osobu je více než o 20% vyšší než v celém Španělsku. Tyto úspěchy jsou důsledkem promyšlené strategie Regionálního inovačního systému, na kterou baskická vláda vsadila v 90. letech.
Út
6
Agosto
Po
Po
12
•
O Baskicku, autonomní oblasti na severu Španělska, se člověk dozvídá hlavně v souvislosti s působením teroristické organizace ETA. Je však méně známé, že toto kulturně i jazykově specifické území je na špici mezi evropskými inovativními regiony. Baskové jsou si vědomi, že díky koordinovaným investicím do vědy a výzkumu a široké spolupráci všech klíčových subjektů se může jejich kraj stát premiantem znalostní společnosti 21. století.
5
15
•
Ne
4
14
Srpen
Španělsko
So
3
•
200
So
24
Ne
25
Po
26
Út
27
St
28
Čt
Zdroje: www.innovating-regions.org/download/Begona_Sanchez_Lathi.pdf www.innovating-regions.org www.saretek.net
Čt
Pá
Pá
So
Ne
29 30 31
200
9
Září • September • Září • September • Září • September • Září • September
1
Po
2
Velká Británie Kolébka průmyslové revoluce a kdysi největší námořní velmoc světa založila svou někdejší moc na zásadě „Rozděl a panuj“. Británie svou obratnou obchodní a vojenskou politikou a díky obrovskému průmyslovému rozmachu dokázala na přelomu 19. a 20. století ovládnout téměř třetinu světové populace. Přesto základy, na nichž je položen úspěch moderního hospodářství Spojeného království, jdou zcela opačným směrem: místo „rozdělování“ se dnes ve Spojeném království razí koncept stmelování.
Út
3
St
4 5
Pá
6 7 8 9
Út
10
St
11
Čt
12 13 14 15
Pá
So
Jihozápad Anglie (South West) je méně rozvinutým a převážně zemědělským typem regionu. Na základě stanovení regionální priority „podpora rozvoje dovedností“ zde vzniklo regionální partnerství pro rozvoj dovedností SWESA. Tento partnerský svazek tvoří zástupci zaměstnavatelů, veřejných institucí, vzdělavatelů i skupina reprezentující zájmy jednotlivců. Jeho cílem je „zdravý trh práce“. Součástí partnerství jsou jak úřady práce (jobcentreplus), tak Rady pro učení a dovednosti (Learning and Skils Councills), Svaz britského průmyslu, Svaz zaměstnavatelů ve strojírenství, Sdružení malých podnikatelů, Asociace místních samospráv a řada dalších. Partnerství je řízeno výborem, který se schází čtyři až šestkrát za rok, kromě toho se konají i mimořádné schůzky. Monitoring „zdraví“ trhu práce (a související analýzy) provádí vědeckovýzkumné fórum (The Research Forum), které tvoří odborné zázemí partnerství spolu se skupinou pro úkoly a finalizaci (Task and Finish Group) a výkonnými organizačními pracovníky (Executive support). V této spolupráci vzniká regionální strategie zaměstnanosti a dovedností, která nejenže odráží realitu a předsevzetí regionu, ale je vždy a důsledně rozpracována na podrobný akční plán. Britové k tomu používají vlastní metodiku, která směřuje od obecných cílů k naprosto konkrétním krokům, čímž se značně odlišuje od některých jiných strategií kontinentální Evropy. Navíc, po připomínkování a odsouhlasení partnery jsou strategické plány distribuovány ve formě informačního bulletinu, vystaveny na web aj. Současně jsou průběžně publikovány různé studie, místní průzkumy, často i porovnání s ostatními regiony. Ve Velké Británii se daří strategické dokumenty nejen vytvářet, ale i prezentovat ve srozumitelné podobě. Doprovodné mediální kampaně mají za cíl nejen informovat, ale rovněž přimět občany k tomu, aby plán vzali za svůj. V průběhu roku 2007 probíhá kampaň koordinovaná Radou pro učení a dovednosti (Learning and Skills Council) s cílem zvýšit zájem lidí o rozvoj znalostí a dovedností. Symbolem kampaně jsou ruce, jejím heslem slova: „Our world is changing. We all need more skills than ever before. OurFuture. It‘s in Our Hands.“ „Svět se mění. Každému z nás je třeba více dovedností a znalostí. Budoucnost je v našich rukou.“
20
So
21
Ne
22 23
SWESA
Po
19
Pá
Po
Ne
18
Čt
Regionální strategie zaměstnanosti a dovedností, které ve Velké Británii vznikají, byly zavedeny s cílem provázat řadu izolovaných programů, strategií a politik, kterých bylo sice hodně, ale navzájem nebyly propojené. Vznik regionálních strategií tohoto typu iniciovala společně tři ministerstva: Ministerstvo práce a penzí, Ministerstvo vzdělávání a dovedností a Ministerstvo průmyslu a obchodu.
So
17
St
Jedním z motorů moderní Británie je strategické plánování, které mají ostatně Britové v krvi. Bylo zřízeno strategické centrum předsedy vlády, jehož posláním je zlepšování schopnosti vlády řešit strategické záležitosti a prosazovat inovace v návrzích politik. Tvorba strategií a politik má v Británii vysokou prioritu i kvalitu, a to nejen na úrovni státní, ale rovněž na úrovni regionů.
Čt
16
Út
Út
24
St
25
Čt
26
Pá
27
So
28
Ne
Zdroj: www.regionalkeycompetencies.eu/moving/moving_partnerships.html
Ne
Po
Po
Út
29 30
10
Říjen
•
1
Octobre
St
2
4 5
Ne
6
Říjen
•
Octobre
•
Říjen
•
9
Čt
10
Pá
So
Ne
Po
16 17
Pá
18
So
19
Ne
20
Po
21
‚Út
22
St
23
Konverzní jednotky Le Forem
St
Octobre
Čt
Út
8
14
•
Odpovědět na tuto otázku se od počátku 70. Let pokouší valonská vláda ve spolupráci úřadem Le Forem, odborovými organizacemi, Svobodnou Univerzitou v Bruselu a zaměstnavateli.
Po
7
13
Octobre
Následky této restrukturalizace jsou ve Valonsku citelné dodnes: každým rokem jsou stovky firem nuceny restrukturalizovat svou výrobu, přesunout kapacity do zahraniční, anebo, v nejhorším případě, zcela výrobu ukončit. To má samozřejmě negativní sociální dopady. Vyléčit nemocného Valona se nezdařilo ani tradičním pivem, ani čokoládou, ani sýrem. Už od 50. let stojí Valonsko před závažnou otázkou: jak efektivně zvládnout každoroční příval propuštěných zaměstnanců?
So
12
•
Valonsko, belgický region červeného kohouta, bývalo kdysi kolébkou průmyslové revoluce v Evropě. Dlouhá staletí byla těžba černého uhlí a hutnictví motorem hospodářství a symbolem úspěchu. Pak ale přišla jedna rána za druhou. Nejdřív, v první polovině 20. století, se drasticky snížila profitabilita těžkého průmyslu. Ekologická zátěž způsobila společenskou nespokojenost a další náklady. A konečně, krize ve výrobě oceli vedla k bolestnému procesu restrukturalizace a přesunu výroby do východních zemí.
Pá
11
Říjen
Belgie
Čt
3
•
200
Čt
Vládní program pro restrukturalizaci s názvem PAR předznamenal vznik tzv. „Konverzních jednotek“, neboli útvarů specializovaných na řešení problémů souvisejících s restrukturalizací valonské výroby. Tyto „jednotky“ měly v podstatě za úkol pomáhat propuštěným dělníkům v získání nové kvalifikace a zaměstnání. Konverzní jednotky byly složeny z představitelů odborů a sociálních pracovníků. Jako takové se však záhy ocitly pod palbou kritiky, která upozorňovala na to, že jednotkám chybí schopnost strategicky plánovat a předvídat události. Firmy krachovaly a odcházely a Konverzní jednotky se v tom chaosu prostě nedokázaly rychle orientovat. V této situaci přišel v roce 2002 Le Forem, belgický Státní úřad pro odborné vzdělávání a zaměstnanost, s projektem EQUAL Decrire. Smyslem projektu bylo v partnerství s odbory, oborovými sdruženími, firmami, vzdělávacími institucemi a neziskovým sektorem rozvinout Konverzní jednotky tak, aby byly efektivní. V roce 2004 byla podepsána smlouva mezi Le Forem a odbory. Le Forem má v té době již vlastní odbor „Partnerská sekce“, jehož smyslem je rozvíjet spolupráci. Le Forem nyní vede databázi programů, akcí a projektů mnoha subjektů činných na regionálním trhu práce a pravidelně o nich informuje své partnery. Smyslem Konverzních jednotek je nadále poskytovat propuštěným individualizované služby, avšak ve spolupráci s úsekem Forem Training & Advice a dalšími koncepčními organizacemi. Ti jsou odpovědní za to, že poskytované rekvalifikace odpovídají aktuální situaci na trhu práce. Koncepční pracoviště, která nepřetržitě monitorují trh práce ve Valonsku, jsou schopna účinně předpovídat odchod nebo krach konkrétní firmy. Na scénu pak vstupuje Konverzní jednotka, která svolá schůzku se zaměstnavatelem a zaměstnanci s účastí zástupců odborů. Odbory mají, jak je v Belgii již tradicí, silnou pozici, a v Le Forem pracují rovněž odboráři, kteří sami mají za sebou zkušenost propuštění a mohou tedy poskytovat praktickou i psychologickou pomoc při hledání práce. V okamžiku propouštění již Konverzní jednotka funguje přímo na místě a pracovníci mohou již delší dobu navštěvovat poradenské středisko a využívat služeb školených poradců. Zdá se tedy, že největším úspěchem programu je právě fakt, že Le Forem má účinné nástroje monitoringu trhu práce a že tyto nástroje rozvíjí partnerskou výměnou klíčových informací. Při předpovídání budoucí situace na trhu práce se osvědčila spolupráce s Bruselskou Svobodnou univerzitou.
24
Pá
25
So
26
Ne
27
Po
28
Út
29
St
Út Zdroj: www.forem.be
15
St
Čt
Pá
30 31
11
Listopad
1
•
Listopad
So
2
•
Listopad
•
Listopad
•
Čt
7
So
Ne
Po
Út
12
St
Čt
Pá
So
18
20
Čt
I přes silný růst (anebo spíše právě kvůli němu) musí kraj zápasit s těžkým nepřítelem. Z důvodu silného úbytku zájmu o technické obory v celé ČR od 90. let trpí firmy kritickým nedostatkem kvalifikovaných technických pracovníků. Situace je čím dál horší. Právě proto rozjela Agentura pro regionální rozvoj (ARR) ve spolupráci s Moravskoslezským krajem iniciativu ForTech. Tento v ČR zatím ojedinělý projekt si klade za cíl přilákat mladé lidi ke studiu technických oborů a obecně zvýšit prestiž technických profesí.
21
Pá
22
So
Projekt ForTech je v zemi unikátem, protože představuje soustředěné úsilí mnoha partnerů, od zaměstnavatelů, základních, středních a vysokých škol, oborových sdružení, úřadů práce, obcí a vzdělávacích středisek. Na samém počátku, v červnu 2006, byl proveden průzkum a analýza motivace ke studiu technických oborů, na jehož základě byly vybrány čtyři obory s největším nedostatkem pracovních sil: stavebnictví, informačních technologie, elektrotechnika a strojírenství. Následovala kampaň s cílem odbourat předsudky u rodičů a motivovat mladé lidi ke studiu technických oborů. Veřejnou zakázku na PR kampaň vyhrála ostravská marketingová agentura ARS. Na základě pečlivě zvolené komunikační strategie probíhají akce pro výchovné poradce, akce pro žáky základních škol, exkurze do firem, tiskové konference, články, relace v TV. Strategie není zaměřena pouze na žáky a jejich rodiče, ale také na učitele a zaměstnavatele. Někteří partneři projektu, zejména zástupci průmyslových podniků, pořádají například tzv. TechDny pro výchovné poradce, dny otevřených dveří nebo soutěže pro studenty. Významnou aktivitou je vznik nového portálu www.povolaniprozivot.cz. Webové stránky by měly zajistit především lepší přehled a komunikaci. Žáci zde najdou informace o podporovaných oborech a o chystaných akcích, kontakty na školy s výukou progresivních oborů a přímé kontakty na firmy, které jim následně mohou nabídnout perspektivní zaměstnání. Nechybí ani rubriky „Odborníci radí“ nebo „Zeptali jsme se“. Iniciativa ForTech je svým pojetím zcela ojedinělá. Jako první se rozhodla postavit problému nedostatku kvalifikovaných pracovníků v technických profesích, který pociťují všechny regiony bez výjimky. Přestože jde o velmi „mladý“ projekt, začíná již sklízet zasloužené ovoce. Nejenže mladí lidé o volbě studia a povolání více přemýšlejí; projekt dokázal na severu Moravy spojit subjekty s velice rozdílnými pohledy a zájmy.
19
St
23
Iniciativa ForTech
9
11
17
Po
Pá
8
16
Ne
Propad objemu HDP na obyvatele až na předposlední místo mezi kraji během 90. let přetavil na začátku nového tisíciletí v dynamický růst, kdy v roce 2004 zaznamenal dokonce dvounásobný růst reálného HDP oproti průměru ČR. Příčiny pozitivní změny a úspěšné zvládnutí transformace lze hledat také v množství inovativních přístupů a iniciativ. Díky místním partnerstvím, jako jsou klastry nebo projekt Kompetence pro trh práce, se Moravskoslezský kraj pomalu stává „krajem budoucnosti“.
St
10
Listopad
Út
6
15
Listopad
Moravskoslezský kraj stále mnozí vidí jako region černého uhlí, hutnického průmyslu a navazujícího odvětví strojírenství. Zainteresovaní však vědí, že Moravskoslezský kraj se s touto nepříznivou ekonomickou specializací, s níž vstupoval do transformačního období, obdivuhodně vyrovnal.
Út
5
14
•
Po
4
13
Listopad
Česká republika
Ne
3
•
200
Ne
Zdroje: www.povolaniprozivot.cz www.topregion.cz
24
Po
25
Út
26
St
27
Čt
Pá
So
Ne
28 29 30
200
12
Prosinec • Dezember • Prosinec • Dezember • Prosinec • Dezember • Prosinec
1
Po
2
Rakousko Když uslyšíme Oberösterreich neboli Horní Rakousy, jistě se nám všem vybaví obraz horských velikánů, území hojně protkaná krásnými jezery s malebnými městečky na březích, mohutný Dunaj, země tradic a zvyků. Oberösterreich je také spolkovou zemí, která má od roku 2000 nejnižší nezaměstnanost ze všech rakouských zemí, konstantně pod 5% a míru zaměstnanosti od 72%. Od konce 90. let Oberösterreich vykazuje každý rok hospodářský růst významně nad národní úrovní.
Út
3
St
4 5
Pá
6
8 9
Út
10
St
11
Čt
12 13 14 15
Pá
So
Ne
20
So
21 22
Po
23
Sociálně-ekonomický klastr Steyr-Kirchdorf
Po
RMOÖ má 6 obchodních poboček, které svou působností pokrývají celé území spolkové země. Jedna z nich, Regionalmanagement Steyr-Kirchdorf (NUTS 3), obsluhuje území dvou obvodů a má 44 členů. To, že není možné řešit odděleně otázky zaměstnanosti a ostatní oblasti podmiňující rozvoj celého regionu, je zde věcí samozřejmou a odráží se ve strategickém plánování. Například turismus, jeden z klíčových segmentů místní ekonomiky, je třeba vnímat napříč sektory: potřebujeme více pracovníků → musíme tedy zajistit vysokou úroveň vzdělávání v cestovním ruchu. Turismus se vyznačuje potřebou sezónních pracovníků a jejich celkovým nedostatkem, nízkou mzdou → jaká opatření v kraji je nutné přijmout a kdo všechno by se měl podílet na jejich provedení? Je to ukázka naplňování strategického plánování po všech stránkách, uvědomování si propojení jednotlivých oblastí rozvoje v jeden celistvý celek (turismus→vzdělání→pracovní trh). Díky této strategické syntéze vznikl například inovační program pro malé a střední podnikatele v turistickém ruchu. V podpoře rozvoje regionu pomocí partnerských struktur zde šli však dál a v rámci iniciativy EQUAL budují Socialwirtschaftlicher Cluster? Steyr-Kirchdorf (sociálně-ekonomický klastr). V oblasti technologií existují klastry již delší dobu a úspěšně. Proč by tento koncept společné práce nemohl být využit v oblasti sociálně–ekonomické? Důvod vstupu do klastru je pro partnery jednoduchý a v zásadě totožný. Uvědomují si, že společně mohou dosáhnout rozvoje, kterého by žádný z partnerů klastru sám nebyl schopen. SOWI klastr spojuje sociálně-ekonomická zařízení regionu s cílem posílit kompetence všech partnerů, společně růst, vybudovat nové služby, snížit náklady, prostřednictvím kooperace inovovat a přispívat tak k dynamickému ekonomickému rozvoji se silnou sociální dimenzí. Partnery klastru jsou země Oberösterreich, Hospodářská komora, Komora práce, neziskové organizace jako Kompetenční centrum kvality života a trvalého rozvoje venkovského prostoru, Nadace žen Steyr, Institut pro aplikované environmentální vzdělávání, výše zmíněná firma RMOÖ a další domácí i zahraniční partneři. Nabídka činností klastru se skládá z transferu příkladů dobré praxe, coachingu, vzdělávacích kurzů, analýzy vzdělávacích potřeb, rozvoje sebevědomí jednotlivců, vytváření vzdělávací nabídky v regionu. Veškeré aktivity směřují k podpoře rodin s dětmi, mládeže, žen ve věku 45+, seniorů a zdraví, což prokazatelně přispívá k vysoké kvalitě života a občanské společnosti.
19
Pá
Ne
Ne
18
Čt
So
7
17
St
Z celkem 444 municipalit, které patří pod správu této čtvrté největší spolkové země Rakouska, jich 382 využívá služeb společnosti Regionalmanagement Oberösterreich GmbH (RMOÖ – Regionální management Oberösterreich, s.r.o.). Tato společnost funguje jako servisní firma ve všech oblastech regionálního rozvoje země Oberösterreich. Firma organizuje a moderuje různé typy spolupráce, poskytuje poradenství regionální správě v oblasti strategického rozvoje, šíří informace a radí k projektové činnosti a řídí vlastní rozvojové projekty.
Čt
16
Út
Út
24
St
25
Čt
26
Pá
27
So
28
Ne
29
Po
Zdroje: www.oberoesterreich.at www.sowi-cluster.at
Po
Út
St
30 31
P.F.
2009
S partnerstvím na trhu práce je to podobné jako s partnerstvím v osobním životě: Je založeno na dávání a přijímání. Ve vztahu se učíme partnerovi naslouchat a dávat, na straně druhé od něj přijímat. Jestliže to nefunguje, partnerství není rovnocenné a má malou šanci na přežití. Nejinak je tomu s partnerstvím obchodním, zájmovým, kulturním anebo tím, o němž se píše v této publikaci. Ona magická slůvka „partnerství“ a „spolupráce“ slyšíme kolem sebe neustále. Mluví o něm vláda, parlament, noviny, Evropská Unie, školy, firmy…. Problém je ovšem v tom, jak je partnerství chápáno a realizováno. Slova sama o sobě nebývají zárodkem úspěchu. Partnerství nejde někomu vnutit, nejde ho nařídit shora. Vyžaduje vzájemnou důvěru, otevřenou komunikaci a společný cíl, společnou vizi budoucnosti. Věříme, že tato publikace poslouží jako zdroj inspirace pro všechny, kdo již dnes tuší, že spolupráce může vést k rozvoji lépe, než vzájemná konkurence. Jsme přesvědčeni, že všechny popsané příklady lze využít i u nás, v České republice.
V roce 2009 Vám přejeme důvěru a společnou vizi v partnerství! Jak v pracovním, tak i v osobním životě. Tým Rozvoje lidských zdrojů Národního vzdělávacího fondu
Partnerství pro trh práce: dobrá praxe Partnerství pro trh práce: dobrá praxe Publikace je výstupem projektu Institut trhu práce, který realizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR spolu s dalšími partnery, kterými jsou Hospodářská komora ČR, Národní vzdělávací fond a úřady práce v pěti krajích. Hlavním cílem projektu je zkvalitnění, rozšíření a modernizace služeb zaměstnanosti. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.
Text: Martin Dobeš, Jaromír Čáp, Ivana Sládková Odpovědný redaktor: Martin Dobeš Obálka a grafická úprava: Šarlota Filcíková, FLASH studio Tisk: Tisk Horák, a.s.
V roce 2007 vydal Národní vzdělávací fond, o.p.s. Opletalova 25, 100 00 Praha 1 © Národní vzdělávací fond, o.p.s., 2007 ISBN 80-86728-17-X
Partnerství pro trh práce: dobrá praxe Partnerství pro trh práce: dobrá praxe Publikace je výstupem projektu Institut trhu práce, který realizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR spolu s dalšími partnery, kterými jsou Hospodářská komora ČR, Národní vzdělávací fond a úřady práce v pěti krajích. Hlavním cílem projektu je zkvalitnění, rozšíření a modernizace služeb zaměstnanosti. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.
Text: Martin Dobeš, Jaromír Čáp, Ivana Sládková Odpovědný redaktor: Martin Dobeš Obálka a grafická úprava: Šarlota Filcíková, FLASH studio Tisk: Tisk Horák, a.s.
V roce 2007 vydal Národní vzdělávací fond, o.p.s. Opletalova 25, 100 00 Praha 1 © Národní vzdělávací fond, o.p.s., 2007 ISBN 80-86728-17-X
