Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Management
Leasing versus koupě Contract hire versus purchase Bakalářská práce
Radomír Švestka Vedoucí práce: Doc. Ing. Jiří Novotný, CSc.
Brno, červen 2007
Jméno a příjmení autora: Název bakalářské práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí bakalářské práce: Rok obhajoby:
Radomír Švestka Leasing versus koupě Contract hire versus purchase Podnikového hospodářství Doc. Ing. Jiří Novotný, CSc. 2007
Anotace Předmětem bakalářské diplomové práce „Leasing versus koupě“ je komparace financování dlouhodobého hmotného majetku prostřednictvím leasingu a úvěru. Teoretická část práce je věnována charakteristice vnitřních a vnějších forem financování investic. Značná pozornost je věnována výhodám i nevýhodám financování pomocí leasingu a úvěru. Srovnání výhodnosti obou forem financování v podmínkách konkrétního podniku je obsahem praktické části. Přitom je brán ohled na výši nákladů, daňové úspory, peněžní toky, jejich současnou hodnotu, dostupnost a zajištění.
Annotation The goal of this thesis „Leasing versus Purchase“ is to compare the financing of longterm corporal property by means of leasing and loan. The theoretic part is paid to characteristics of investment’s internal and external forms. Principal attention is paid to advantages as well as disadvantages of the both financing forms. The comparison of the both financing forms is done in the practical part, hereat are considered: costs, tax saving, cash flow (and their present value), availibility and security for debt.
Klíčová slova Leasing, úvěr, financování, dlouhodobý majetek
Keywords Contract hire, loan, financing, long-term property
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Leasing versus koupě vypracoval samostatně pod vedením Doc. Ing. Jiřího Novotného, CSc., a v seznamu jsem uvedl veškeré použité literární, odborné a ostatní zdroje.
V Brně: 25. června 2007 ………………………………… vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Doc. Ing. Jiřímu Novotnému, CSc. za cennou konzultaci a odborné připomínky, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat Československé obchodní bance, a. s. a firmě ČSOB Leasing, a. s., za poskytnuté informace a materiály. Dále bych chtěl poděkovat své rodině za trpělivost při mém studiu.
Obsah ÚVOD .....................................................................................................................................................................6 1 MAJETEK PODNIKU A JEHO FINANČNÍ KRYTÍ ...................................................................................8 1.1 MAJETKOVÁ STRUKTURA PODNIKU ...............................................................................................................8 1.1.1 Dlouhodobý majetek.............................................................................................................................8 1.1.2 Oběžný majetek ....................................................................................................................................9 1.2 KAPITÁL A KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU ..........................................................................................10 1.2.1 Vlastní zdroje (vlastní kapitál) ..........................................................................................................10 1.2.2 Cizí kapitál (cizí zdroje) .....................................................................................................................11 2 FINANCOVÁNÍ INVESTIC A JEJICH ZDROJE ......................................................................................13 2.1 ROZHODOVÁNÍ O INVESTICÍCH ....................................................................................................................14 2.2 ZDROJE FINANCOVÁNÍ INVESTIC .................................................................................................................15 2.2.1 Vlastní zdroje......................................................................................................................................15 2.2.2.1 Výhody a nevýhody financování vlastními zdroji ......................................................................16 2.2.2 Cizí zdroje ..........................................................................................................................................17 2.2.3 Úvěry ..................................................................................................................................................17 2.2.3.1 Členění........................................................................................................................................18 2.2.3.2 Úročení .......................................................................................................................................20 2.2.3.3 Splácení ......................................................................................................................................20 2.2.3.4 Zajištění ......................................................................................................................................20 2.2.3.5 Výhody a nevýhody financování pomocí úvěru .........................................................................21 3 LEASING – FORMA PRONÁJMU MAJETKU..........................................................................................22 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5
ČLENĚNÍ ......................................................................................................................................................22 CENA A SPLÁCENÍ........................................................................................................................................23 POJIŠTĚNÍ ....................................................................................................................................................24 UKONČENÍ ...................................................................................................................................................24 VÝHODY A NEVÝHODY PRONÁJMU PROSTŘEDNICTVÍM LEASINGU ..............................................................25
4 ANALÝZA FINANCOVÁNÍ PROSTŘEDNICTVÍM ÚVĚRU NEBO LEASINGU ................................26 4.1 4.2 4.3 4.4
KRITÉRIA DOSTUPNOSTI A PRVOTNÍCH NÁKLADŮ .......................................................................................26 KRITÉRIA DAŇOVÝCH ÚSPOR ......................................................................................................................27 KRITÉRIA SOUČASNÉ HODNOTY PENĚŽNÍCH TOKŮ ......................................................................................31 FINANČNÍ NÁROČNOST POŘÍZENÍ .................................................................................................................33
ZÁVĚR .................................................................................................................................................................36 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ.......................................................................................................................39 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................................................39 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................................................39 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ.......................................................................................40 PRAMENY ..........................................................................................................................................................40 INTERNETOVÉ ZDROJE: ......................................................................................................................................40 PŘÍLOHY.............................................................................................................................................................41 PŘÍLOHA Č. 1: SEZNAM NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PRÁVNÍCH NOREM ...........................................................................42 PŘÍLOHA Č. 2: FORMULÁŘ – „PROHLÁŠENÍ O VZÁJEMNÝCH VAZBÁCH K JINÝM SUBJEKTŮM A DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE“ ......................................................................................................................................................43 PŘÍLOHA Č. 3: LEASINGOVÉ SPOLEČNOSTI NA ČESKÉM TRHU.............................................................................45 PŘÍLOHA Č. 4: PŘEHLED FAKTORINGOVÝCH SPOLEČNOSTÍ ................................................................................47
Úvod Pořizování investičního majetku je běžnou součástí podnikatelských aktivit. Podnik obnovuje stávající, dosluhující majetek, nebo potřebuje pro rozšíření svých výrobních možností pořídit majetek nový. Investiční majetek nejenom dlouhodobě slouží, ale i dlouhodobě zavazuje, a tím ale i dlouhodobě váže zdroje. Před pořízením hledá podnik zdroje, ze kterých by tento majetek uhradil. V případě nedostatku vlastních zdrojů využívá i zdroje cizí. U cizích zdrojů se podnik rozhoduje, zda si majetek koupí nebo pronajme. Chce li podnik majetek vlastnit, využívá úvěru a chce-li si majetek pronajmout, využívá leasingu. Podnik se musí rozhodnout, který z uvedených zdrojů využije. Základem jeho správného rozhodnutí je získání všech dostupných informací o výhodách, ale i možných závazcích plynoucích z využití jednotlivých zdrojů při pořízení investičního majetku a tyto informace pak následně správně porovnat. Protože množství zdrojů při pořizování investičního majetku je velké a jedná se o oblast velice širokou, je předmět této práce zredukován na pořízení investičního majetku prostřednictvím úvěru (jako formy pořízení z cizího zdroje), a leasingu (jako formy pronájmu majetku). Základní otázka, na kterou hledáme odpověď, je, která z uvedených variant je výhodnější pro pořízení investičního majetku. Společným znakem při využití cizích zdrojů je prohlubující se zadluženost podniku. Při využití cizích zdrojů se podnik především zavazuje hradit po dlouhou dobu splátky. Nemožnost hradit tyto splátky pak staví podnik do zhoršené platební situace, která může končit i konkursem a následnou likvidací. I při využití cizích zdrojů však existují mezi pořízením majetku prostřednictvím úvěru nebo leasingu rozdíly. Tyto rozdíly se vztahují především na vlastnictví pořízeného investičního majetku a možnosti jeho odepisování. Při úvěrovém financování získává podnik majetek do svého vlastnictví. Z vlastnictví majetku plynou podniku závazky. Je povinen provádět odpisy. Při financování leasingem zůstává majetek ve vlastnictví pronajimatele. Podnik majetek jen využívá, nemá však možnost ho odepisovat. Majetek může po skončení nájmu odkoupit, nebo si pronajmout majetek nový. Podnik, který se rozhodl využít úvěru nebo leasingu, žádá o jeho poskytnutí u bank a leasingových společností. U jednotlivých způsobů financování existuje z pohledu bank a leasingových společnosti rozdílný pohled na žadatele. Jedná se především o administrativní náročnost při podání žádosti o získání úvěru nebo leasingu a hlavně rozdílnost požadavků zajištění vzniklé pohledávky. Na základě teoretického vymezení tématu práce je první část zaměřena na majetek podniku a jeho krytí, hlavně na majetkovou strukturu a zdroje, ze kterých tento majetek pochází. Zdroje jsou pak dále rozpracovány podle původu, z kterého byly do podniku vloženy. Vedle teoretického vymezení všech zdrojů (jak vlastních tak cizích), je hlavní část věnována financování investičního majetku prostřednictvím úvěru a leasingu. Teoreticky jsou zhodnoceny jak výhody a nevýhody úvěrů, tak výhody a nevýhody leasingu. Část teoretické práce je věnována i rozhodovacímu procesu v podniku.
6
Z poznatků teoretického zpracování bude provedena komparace s praxí, kdy na základě dat získaných z konkrétního podniku jsou hledány odpovědi na požadavky, které musí podnik splnit, aby získal přístup k cizím zdrojům v podobě úvěru nebo leasingu; jak vysoká bude hodnota měsíční splátky úvěru a jak vysoká leasingového pronájmu; jak vysoká je výše daňových úspor a která další kritéria ovlivní rozhodování v podniku při pořízení investičního majetku z úvěru nebo leasingu. Pozornost je věnována hlavně analýze dat slabých a silných stránek jednotlivých cizích zdrojů úvěru nebo leasingu. Metoda tabelování bude využita k vyhodnocení výhodnosti jednotlivých splátek. Na následném modelu zdaňování je hledána možnost daňových úspor. Analýza hodnot splátek a výše daňových úspor bude využita k syntéze finančních toků a finanční náročnosti pořízení.
7
1 Majetek podniku a jeho finanční krytí Aby podnik mohl zahájit svou činnost, potřebuje k tomu mít finanční zdroje (kapitál, peníze). Zdrojem může být buď vlastní kapitál, nebo cizí kapitál (dluhy, závazky). Dále potřebuje dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek a materiál, ze kterého bude vyrábět (hospodářské prostředky). Jejich konkrétní složení označujeme jako majetek a jejich souhrnné peněžní vyjádření označujeme jako aktiva. Majetek je tedy to, co podnik vlastní a finanční zdroje (kapitál) vyjadřují skutečnost komu to patří.1 Písemný přehled majetku je vyjádřen ve formě účtu, na jehož levé (debetní) straně je zachyceno konkrétní složení majetku podniku, tj. všechna jeho aktiva. Vedle toho na pravé (kreditní) straně jsou vyjádřeny všechny kapitálové zdroje, tj. pasiva. Tento účet se nazývá rozvaha (bilance) podniku a rovnost úhrnu majetku a zdrojů jeho financování se nazývá bilanční rovnice (aktiva = pasiva). Tato rozvaha je vlastně statický přehled majetku podniku a jeho finanční krytí k určitému datu. Tabulka č. 1: Rozvaha podniku
Aktiva Rozvaha (zjednodušeně) Pasiva 1. dlouhodobý majetek 1. vlastní zdroje (vlastní kapitál) - dlouhodobý nehmotný majetek - základní kapitál - dlouhodobý hmotný majetek - fondy - dlouhodobý finanční majetek - hospodářský výsledek 2. -
oběžný majetek peněžní prostředky pohledávky bankovní účty
2. -
cizí zdroje rezervy závazky bankovní úvěry
1.1 Majetková struktura podniku Majetkem podniku se rozumí souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouží k jeho podnikání. Tvoří jej dvě základní skupiny prostředků, které se liší dobou, po kterou slouží v provozu podniku, než se vrátí do peněžní formy. První skupinou je dlouhodobý majetek, druhou skupinou je oběžný majetek.
1.1.1 Dlouhodobý majetek Dlouhodobý majetek (označovaný taky jako stálý, zařizovací, fixní, neoběžný, stálá aktiva, nebo taky jako investiční majetek nebo jako základní prostředky) je takový majetek, který slouží podniku dlouhou dobu (obvykle déle než 1 rok) a tvoří podstatu jeho majetkové struktury. Dlouhodobý majetek není získáván za účelem dalšího prodeje. Pořizuje se koupí, vytvořením vlastní činností, bezúplatným nabytím (darováním) nebo převodem. Jak je patrné z rozvahy, dlouhodobý majetek se člení do tří základních skupin: •
Dlouhodobý nehmotný majetek - tvoří za úplatu získaná různá oprávnění jako jsou patenty, licence, autorská a vydavatelská práva, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, dále software, obchodní značka firmy, popř. tzv. goodwill (dobré jméno firmy). Zahrnují se sem i náklady na založení podniku. Povinně se sem zařazují položky, jejichž cena je vyšší než 60 000,- Kč;
1
SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. 475 s. ISBN 80-7179-892-4.
8
•
•
Dlouhodobý hmotný majetek - je takový majetek, který je fyzicky zhmotněn a většinou v podniku slouží dlouhou dobu a postupně se opotřebovává (znehodnocuje). Jedná se především o budovy, stroje, výrobní zařízení, přístroje a dopravní prostředky. Dlouhodobý hmotný majetek se nespotřebovává najednou, ale postupně se opotřebovává a znehodnocuje a úměrně tomuto postupnému opotřebovávání přenáší svou hodnotu ve formě odpisů do nákladů podniku. Tento se člení na:
movitý majetek (movitosti) – lze ho přemísťovat (stroje, výrobní zařízení, dopravní prostředky);
nemovitý majetek (nemovitosti) – nelze ho přemísťovat (pozemky, trvalé budovy).
Dlouhodobý finanční majetek - tvoří majetkové účasti podniku (podíly) v jiných podnicích. Jedná se především o cenné papíry (akcie, dluhopisy), které podnik nakoupil jako dlouhodobou investici. Dlouhodobým finančním majetkem nejsou cenné papíry určené k obchodování.
1.1.2 Oběžný majetek Je v podniku přítomen v různých formách. Ve věcné podobě jako zásoby surovin, pomocných a provozních látek, náhradní díly, obaly, nedokončená výroba, paliva, hotové výrobky a zboží. V peněžní podobě jako hotovosti (peníze, šeky, ceniny) na účtech v bance, pohledávky (dosud neuhrazené faktury, které podnik vystavil svým odběratelům). Oběžným majetkem se nazývá proto, že jedna jeho forma přechází v jinou (za peníze jsou nakoupeny suroviny, ty se změní v nedokončené výrobky, ty zase v hotové výrobky, hotové výrobky v pohledávky a ty potom jsou přeměněny na peníze). Oběžný majetek je neustále v pohybu. Čím rychleji se obrací, tím za stejných podmínek přinese větší zisk. Oběžný majetek se dělí na: •
peněžní prostředky - veškerá finanční hotovost v pokladně podniku;
•
pohledávky - vyfakturované, ale nezaplacené provedené služby, nebo dodané zboží;
•
bankovní účty - finanční hotovost na bankovních účtech.
Graf č. 1: Schéma majetkové struktury podniku
Zdroj: SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. 475 s. ISBN 80-7179-892-4.
9
1.2 Kapitál a kapitálová struktura podniku Kapitál je v ekonomické teorii jeden z výrobních činitelů (dalšími jsou práce a půda), který se používá k další výrobě. Základem ke zjištění je pravá strana rozvahy, kde na straně pasiv zjistíme výši kapitálu v podniku. Kapitálovou strukturou podniku rozumíme strukturu zdrojů z nichž majetek podniku vznikl. Dělí se na kapitál vlastní, kapitál cizí. Vložil-li kapitál do podniku sám podnikatel (zakladatel) nebo skupina podnikatelů, hovoříme o vlastním kapitálu. Vložil-li kapitál do podniku věřitel (např. banka), hovoříme o cizím (úvěrovém, dluhovém) kapitálu. Toto členění kapitálových zdrojů platí jak při založení podniku, tak při zvětšování majetku podniku i pro financování jeho běžných potřeb. Celková velikost podnikového kapitálu závisí na mnoha okolnostech, především na: •
velikosti podniku (obecně platí: čím větší podnik, tím větší kapitál vyžaduje);
•
stupni automatizace (čím větší použití techniky, tím větší kapitál);
•
rychlosti obratu kapitálu (čím rychleji se kapitál obrátí, tím méně ho potřebujeme);
•
organizaci odbytu (podnik s vlastní prodejní sítí vyžaduje vyšší kapitál než prodej přes obchodní podniky).
1.2.1 Vlastní zdroje (vlastní kapitál) Vlastní kapitál je kapitál, který patří majiteli (majitelům) podniku. Tvoří jej kapitál, který podnik získal od svých majitelů a který vydělal svou podnikatelskou činností. Vlastní kapitál je hlavním nositelem podnikatelského rizika. Jeho podíl na celkovém kapitálu je proto ukazatelem finanční jistoty (finanční nezávislosti) podniku. Vlastní kapitál není stálou veličinou, ale mění se podle výsledků hospodaření v příslušném období. Vlastní kapitál v podniku jednotlivce tvoří jeho peněžité i nepeněžité vklady. Vlastní kapitál obchodní společnosti je rozdělen do několika položek: 2 •
Základní kapitál – je tvořen peněžními i nepeněžními vklady společníků do společnosti. Ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti se vytváří povinně a jeho výše je zapisována do obchodního rejstříku. V akciové společnosti vzniká základní kapitál vydáním (emisí) akcií o určité jmenovité (nominální) hodnotě.
•
Kapitálové fondy – hlavní část tvoří emisní ažio (příplatek) tj. rozdíl mezi skutečně dosaženou prodejní cenou akcií a jejich cenou nominální při upisování nebo navyšování základního kapitálu. Kapitálové fondy tvoří i bezplatné převzetí majetku, dotace, oceňovací rozdíly z přecenění majetku a kapitálových účastí.
•
Fondy ze zisku - tyto se vytvářejí přímo ze zákona, nebo je jejich tvorba předepsána stanovami společnosti. Jsou pojistkou proti nepředvídaným rizikům v podnikání: slouží ke krytí ztrát a k překonání nepříznivého průběhu hospodaření společnosti. Jsou součástí vlastního kapitálu, jedna z položek pasiv. Jsou vytvářeny povinně (zákonně rezervní fondy). Tvoří se příděly ze zisku a jsou určeny ke krytí podnikatelského rizika a pro krytí rozvojových potřeb podniku.
•
Nerozdělený výsledek hospodaření - je část zisku po odvodu daní, která se nerozděluje mezi majitele (akcionáře), ale slouží k dalšímu podnikání. Nerozdělený zisk se přiděluje různým rezervním fondům. V průběhu života dobře fungující společnosti dochází k růstu vlastního kapitálu, především základního kapitálu. Zisk
2 SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. přepracované a aktualizované vydání. Praha: GRADA, 2005. 466 s. ISBN 80-247-0515-X.
10
však nemusí představovat hotové peníze ani peníze na účtech v bance a nemusí být k dispozici pro žádné platby. Tak se může stát, že i podnik, který vykazuje vysokou částku běžného i nerozděleného zisku, nemá dostatečné volné peněžní prostředky a může mít platební potíže. Výše této položky záleží na následujících faktorech: •
vytvoření hospodářského výsledku běžného období (zda podnik vytváří zisk);
•
sazba daně z příjmů;
•
výši přídělu do rezervního fondu - jeho výše je určena výši možných ztrát; tato částka pak snižuje výsledný, použitelný zisk;
•
výši přídělu do ostatních fondů tvořených ze zisku;
•
výši vyplácených tantiém a bonusů členům představenstva a dozorčí rady;
•
výši vyplácených dividend - jejich výši určuje valná hromada.
1.2.2 Cizí kapitál (cizí zdroje) Důležitým zdrojem financování je cizí kapitál. Obejde se bez něj málokterý podnik. Cizí kapitál je závazkem (dluhem) podniku, který podnik musí v určené době splatit. Podle doby jej rozdělujeme na: •
Krátkodobý cizí kapitál - zahrnuje závazky podniku, které jsou splatné během jednoho roku. Patří mezi ně krátkodobé bankoví úvěry, dodavatelské úvěry (dodavatel dodá zboží na úvěr), zálohy přijaté od odběratelů, půjčky, částky dosud nevyplacených mezd a platů, nezaplacené daně výdaje příštích období, dlužné dividendy aj.
•
Dlouhodobý cizí kapitál - tvoří ho dlouhodobé bankovní úvěry, vydané (emitované) podnikové dluhopisy (obligace), dlouhodobé půjčky a rezervy.
V mnoha státech s rozvinutou tržní ekonomikou se používá více forem dluhového, ale i vlastního financování. Další možné zdroje jsou:3 •
dlouhodobé finanční (průmyslové obligace, konvertibilní dlužné úpisy, opční dlužní úpisy, ziskové dlužní úpisy, půjčky na zástavní listy, požitkové a participační listy);
•
leasing (operační, finanční);
•
krátkodobé financování (kontokorentní úvěr, směnečný úvěr, lombardní úvěr, záruční úvěr, faktoring, rembousní úvěr, negociační úvěr, forfaiting);
•
inovované (půjčky s nulovým kupónem = Zerobonds, proměnlivé úročení);
•
půjčky = floating rate notes, půjčky s dvojí měnou = multi currency notes aj. Cizí zdroje dále dělíme podle druhu:
3
•
Rezervy – jsou jednou z položek pasiv a jsou vytvářeny povinně (zákonné rezervní fondy). Tvoří se příděly ze zisku, jsou určeny ke krytí podnikatelského rizika a nepředvídaných výdajů v budoucnosti (například k financování kursových ztrát, oprav budov a zařízení, nedobytných pohledávek apod.). Kryje se jimi riziko podnikání. Snižují tvorbu zisku.
•
Závazky – tvoří je vyplacené zálohy za služby nebo zboří, které budou dodány v budoucnu.
WÖHE, G. Úvod do podnikového hospodářství. 1.vyd. Praha: C. H.Beck, 1993. 748 s. ISBN 80-7179-014-1.
11
•
Úvěry – jsou nejrozšířenějším cizím zdrojem. Půjčka, obvykle peněžní a úročená. Peněžní částka poskytnuta věřitelem dlužníkovi, který ji za dohodnutých podmínek splácí spolu s odměnou za její poskytnutí, tj. úrokem.
Graf č. 2: Rozdělení kapitálu Vlastní kapitál
-
Základní kapitál Fondy Hospodářský výsledek
Dlouhodobý
-
Kapitál (finanční zdroje) podniku
Bankovní úvěry dlouhodobé Rezervy
Cizí kapitál
Krátkodobý
-
Bankovní úvěry krátkodobé Zálohy odběratelů
Zdroj: SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. přepracované a aktualizované vydání. Praha: GRADA,
2005. 466 s. ISBN 80-247-0515-X.
12
2 Financování investic a jejich zdroje S pojmem investice je spojeno použití finančních prostředků k obstarávání hmotného majetku, nehmotných aktiv nebo finančního majetku. Investice jsou tedy financovány, tj. kapitál je použit k obstarávání majetkových hodnot. Financováním se tedy rozumí opatřování finančních prostředků a investicemi pak použití těchto prostředků.4 Investice je použití finančních prostředků k obstarání dlouhodobého majetku, nehmotných aktiv, nebo finančního majetku.5 Protože předmětem tohoto zkoumání je vedle porovnání zdrojů financování dlouhodobě hmotného majetku hlavně proces jejich přeměny v investice, je nutné se věnovat i parametrům tohoto rozhodovacího procesu. Veškeré financování a finanční řízení vůbec je ovlivňováno dvěma faktory tj. časem a rizikem. •
Faktor času - spočívá v tom, že peněžní jednotka vyplacená nebo přijatá v různých časových okamžicích má rozdílnou hodnotu, tzn. že koruna dnešní je cennější než koruna získaná později, protože tu, kterou máme dnes můžeme investovat tak, aby nám přinesla úrok (např. zisk). Početní postup, kterým zjišťujeme budoucí hodnotu peněz nazýváme úrokováním.
•
Faktor rizika - spočívá v tom, že ten, kdo rozhoduje, tj. vybírá jednu z možných variant, si není jist výsledky těchto variant, neboť obvykle varianta s větším rizikem přináší i větší zisk a naopak. Přitom riziko představuje nebezpečí, že očekávané výnosy nebudou získány, nebo dokonce že investovaný kapitál bude zcela ztracen. Podle pravidelnosti financování rozeznáváme: •
Financování běžné, které spořívá v zajišťování a vynakládání peněz na běžný provoz podniku, tj. na nákup materiálů, paliva, energie, na výplatu mezd a platů, daní a splácení úrokových závazků. Toto financování se týká především běžných aktiv.
•
Financování mimořádné, které dále rozdělujeme : o při zakládání podniku - zajištění peněz na pořízení pozemku, budov, strojů, zásob surovin; o při rozšiřování podniku a jeho aktivit, tj. nákup dalšího výrobního zařízení.
Investování je samostatná činnost podniku, charakterizovaná jako vynakládání zdrojů za účelem získání užitku, které jsou očekávány v delším budoucím časovém období. Nezahrnuje se zde financování běžné činnosti podniku. Rozlišujeme tři základní druhy investic: •
hmotné (věcné, fyzické, kapitálové) investice vytvářející, nebo rozšiřující výrobní kapacitu podniku;
•
finanční investice, jako je nákup cenných papírů, obligací, akcií;
•
nehmotné (nemateriální) investice, jako je nákup know-how,6 výdaje na výzkum, vzdělávání nebo sociální rozvoj.
4
SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. 475 s. ISBN 80-7179-892-4. 5 WÖHE, G. Úvod do podnikového hospodářství. 1. vyd. Praha: C. H.Beck, 1993. 748 s. ISBN 80-7179-014-1. 6 Know-how – nákup výrobního postupu s povinností dodržovat stanovená pravidla.
13
Pro řešení našeho případu se budeme zabývat hmotnými investicemi, které představují hlavní předmět investiční činnosti našeho podniku. Hmotnou investicí rozumíme celkové výdaje vynaložené na výstavbu, modernizaci, rekonstrukci nebo obnovu majetku podniku. Jde o výstavbu nových provozů, zavedení nových technologií, výměnu zastaralého a opotřebovaného zařízení.7 Z hlediska toho, zda investice rozšiřuje, nebo jen obnovuje výrobní kapacitu podniku rozlišujeme: •
rozvojové (rozšiřovací) investice - rozšíření výrobní kapacity, zavedení nové technologie, výzkum a vývoj nového výrobku - přináší růst tržeb;
•
obnovovací investice - náhrada a obnova výrobního zařízení, které již dosloužilo cílem je snížit náklady;
•
mandatorní (regulatorní) investice - jejich cíle jsou mimoekonomické, například ochrana životního prostředí, zlepšení pracovního prostředí.
2.1 Rozhodování o investicích Rozhodování o investicích je rozhodování o tom, kolik, do čeho, kdy, kde a jak investovat. Je to rozhodování o budoucím vývoji podniku a jeho efektivnosti. Proto je důležité investiční činnost plánovat. To zajišťuje investiční plán konkretizovaný v investičním projektu. Každý projekt má svou životnost. Rozlišují se fáze života projektu:8 •
předinvestiční fáze, která zahrnuje identifikaci podnikatelských příležitostí, předběžné technicko-ekonomické studie a technicko-ekonomické studie projektu;
•
investiční fáze, která zahrnuje zadání stavby, zpracování projektové dokumentace, realizace stavby, uvedení do provozu a zkušební provoz;
•
provozní fáze, která je realizací předcházející fází;
•
ukončení provozu a likvidace, která zahrnuje demontáž a likvidaci zařízení, sanaci pozemků a další činnosti, vyvolává likvidační náklady.
Podnik může investiční projekt realizovat: •
vlastní investiční výstavbou;
•
dodavatelským způsobem;
•
koupí;
•
pronájmem – leasingem.
7
SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. 475 s. ISBN 80-7179-892-4. 8 FOTR, J. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: GRADA, 1999. 214 s. ISBN 80-7169-812-1.
14
2.2 Zdroje financování investic Zdroje, ze kterých může podnik provést financování investic, jsou vlastní a cizí.
2.2.1 Vlastní zdroje •
Odpisy – jsou finanční vyjádření opotřebení hmotného i nehmotného investičního majetku za určité období. Jsou součástí nákladů a tím i ceny výrobku a jako takové se vracejí v tržbách jako příjem. Vyjadřují snižování hodnoty investičního majetku, částka snížení se přenáší do nákladů produkce a snižuje tak zisk. Z hlediska účetního jde tedy o náklady, z hlediska finančního jde o příjem podniku. Lze odepisovat buď rovnoměrně, nebo zrychleně. Doba odepisování je pro jednotlivé druhy fixního majetku stanovena zákonem, protože odpisy jakožto náklady snižují základ pro výpočet daně z příjmů, a proto nemohou být stanoveny podnikatelem libovolně, ale jsou stanoveny v zákoně o daních z příjmů (část druhá – DP právnických osob). Hlavní výhodou je to, že z hlediska účetního cash flow9 představují často hlavní a přitom stabilní příjem podniku. Podnik je má k dispozici, přesto že nevytváří zisk. Hodnotu odpisu podnik získává inkasem tržeb a tyto jsou součástí peněžních příjmů. Výši odpisů ovlivňují následující faktory: o hodnota odpisovaného dlouhodobého majetku - celková odpisová základna; o zvolená metoda odepisování:
rovnoměrný (lineární) odpis - nejrozšířenější způsob odepisování;
zrychlený (degresivní) odpis - umožňuje rychlejší akumulaci ekonomických zdrojů podniku, a tím i zavádění nové, moderní techniky. Principem je to, že odpis v předchozím roce je vyšší než v roce následujícím;
zpomalený (progresivní) odpis - tento způsob podnik volí, když potřebuje v prvních letech snížit náklady a naopak později snížit výsledek hospodaření.
o odpisová sazba - zákon o daních z příjmu ukládá poplatníkovi zatřídit dlouhodobý majetek do jedné ze sedmí skupin a tím i stanovit dobu odepisování. Tabulka č. 2: Doba odepisování majetku
Odpisová skupina Doba odepisování 1 3 roky 1a 4 roky 2 5 let 3 10 let 4 20 let 5 30 let 6 50 let Zdroj: Zákon o daních z příjmů.
9
Tj. skutečný rozdíl mezi skutečnými příjmy a skutečnými výdaji. Manažer musí zajistit, aby podnik měl v každém okamžiku, kdy je potřeba dostatek peněz.
15
Tabulka č. 2 slouží k zařazení pořízeného majetku do odpisové skupiny. Přesné zařazení je určeno v zákoně o daních z příjmů. Pro podnik je to údaj, který stanovuje dobu odepisování. Po tuto dobu podnik snižuje výši daňového základu o vypočtenou částku. Když podnik zařadí majetek do některé z odpisové skupiny, v následující tabulce zjistí výši odpisů pro jednotlivé roky. Tabulka č. 3: Procentuální tabulka roční odpisové sazby pro rovnoměrné odepisování Roční odpis (%) V prvním roce odepisování V dalších letech odepisování 1 20 40 1a 14,2 28,6 2 11 22,25 3 5,5 10,5 4 2,15 5,15 5 1,4 3,4 6 1,02 2,02 Zdroj: Zákon o daních z příjmů. Odpisová skupina
•
Zisk (samofinancování) je jedním z nejstarších zdrojů financování. Je to důchod podnikatele, plynoucí z provozování podniku. Je to kladný rozdíl mezi výnosy a náklady, upravený o odečtené daně. Pro financování potřeb podniku zůstává ta část, která byla převedena do rezervních fondů po odečtení rozdělených podílů majitelů (akcionářů), nebo nebyla li tato část určena k úhradě ztrát z minulých let. Použití zisku k dalšímu financování nazýváme samofinancování. Je to hlavní způsob rozmnožování majetku. Hlavní předností je to, že snižuje potřebu dalšího využití cizích zdrojů a snižuje zadluženost podniku. Výše zisku závisí na těchto faktorech: o vytvoření hospodářského výsledku běžného období; o sazbě daně z příjmu; o výši přídělu do povinného rezervního fondu; o výši přídělu do jiných fondů tvořených ze zisku; o výši vyplacených dividend a tantiém.
•
Výnosy z prodeje a z likvidace hmotného majetku a zásob - je to mimořádný přínos peněžních prostředků, při prodeji a likvidaci nepotřebného majetku a zásob.
•
Nově vydané akcie - využívá převážně podnik, který pro zvýšení základního kapitálu vydává nové akcie svého podniku.
2.2.2.1 Výhody a nevýhody financování vlastními zdroji Předpokladem koupě investičního majetku z vlastních zdrojů je to, že subjekt má k dispozici volné finanční prostředky. Přesto i v situaci, kdy jsou volné peněžní prostředky k dispozici, nemusí být koupě za hotové automaticky nejvhodnější formou pořízení majetku. Je totiž nutné zvažovat i náklady obětované příležitosti. Náklady obětované příležitosti jsou obvykle definovány jako prospěch, o který je dotyčný subjekt připraven tím, že se rozhodne pro jinou alternativu. Náklady obětované příležitosti lze definovat také jako nerealizovaný prospěch druhé nejlepší varianty umístění volných peněžních prostředků.10 Rozhoduje-li se podnik např. mezi koupí nového osobního automobilu a investicí do nového účetního softwaru zefektivňující ekonomickou činnost podniku, investicí do koupě automobilu se 10
VALOUCH, P. Leasing v praxi. 1. vyd. Praha: GRADA, 2005. 114 s. ISBN 80-247-0745-4.
16
dobrovolně vzdává výnosů ze zvýšené efektivity ekonomické činnosti vyplývající z modernizace softwaru. Na tuto skutečnost je tedy také nutné brát zřetel. Přesto má koupě za hotové řadu výhod: •
dotyčný subjekt se nezadlužuje, jako je tomu v případě pořizování majetku formou úvěru;
•
koupí majetku za hotové se stává okamžitě vlastníkem pořízeného majetku, není v žádném případě omezován v možnosti nakládání s tímto majetkem;
•
jeho peněžní toky nejsou zatíženy v dalších obdobích nutností splátek, tak jak to je v případě pořízení majetku prostřednictvím cizích zdrojů.
K nevýhodám financování prostřednictvím vlastních zdrojů patří: •
nutnost vysokého jednorázového výdaje hotovosti v okamžiku pořízení, která se negativně promítá do cash flow;
•
u většiny dlouhodobého majetku skutečnost,11 že nelze výdaje (náklady) na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku považovat pro daňové účely za výdaje (náklady) daňově uznatelné.12 Daňovým nákladem (výdajem) se v případě odpisovaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku rozumí pouze daňové odpisy vypočtené v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o daních z příjmu;13
•
jedná se o zdroj nestálý, s hodnotou, která se nedá vždy přesně vyjádřit.
2.2.2 Cizí zdroje •
Vydané a prodané obligace - je to forma dlužného úpisu, cenný papír, který vyjadřuje dlužnický závazek výstavce (emitenta) vůči vlastníkovi tohoto cenného papíru. Má charakter dlouhodobých ukládacích, pevně úročených cenných papírů. Vydávají se za účelem získání peněžních prostředků na delší dobu. Výnosem je úrok.
•
Úvěry - peněžní částka poskytnuta věřitelem dlužníkovi, který ji za dohodnutých podmínek splácí spolu s odměnou za její poskytnutí, tj. úrokem. Nejrozšířenější cizí zdroj.
•
Leasing - jedná se o obchodní operaci leasingového pronajimatele a leasingového nájemce zajistit pořízení majetku podle potřeb podniku jako formu pronájmu.
2.2.3 Úvěry Úvěr je půjčka, obvykle peněžní a úročená. Je to určitá částka peněz poskytnutá věřitelem dlužníkovi, který ji po dohodnuté době vrací (po částech nebo celou) spolu s odměnou za její poskytnutí, tj. s úrokem. Zdrojem půjčování jsou domácí a zahraniční bankovní domy. Při hledání vhodných půjčovatelů musí podnik posuzovat dostupnost finančních prostředků a podmínky pro jejich získání, jako například úrokovou míru a délku splatnosti. Z obecného pohledu je pravděpodobné, že přístup hospodářsky slabého podniku k úvěrům bude mnohem obtížnější. Při získávání finančních zdrojů od bankovních domů musí podnik podstoupit proces, který má svá pravidla formulovaná jako úvěrové postupy, při jejímž procesu se může stát, že předkládaný projekt, který předkládáme některé finanční 11
V souladu s ust. § 25 odst.1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. Výjimku tvoří dle § 24 odst. 2 písm. zn) výdaje na pořízení nehmotného majetku vymezeného zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a to u poplatníků daně z příjmů a s příjmy podle § 7 nebo § 9 ZDP, pokud nevedou účetnictví. Jedná se tedy o fyzické osoby vykazující příjmy z podnikání a z jiné samostatné činnosti nebo z pronájmu vedoucí daňovou evidenci nebo uplatňující výdaje procentem příjmu. 13 Jedná se o ust. § 26 - § 33 ZDP.
12
17
instituci, nemusí být dost atraktivní. Může jít o projekt, který bude hodnocen jako příliš malý, příliš složitý, nebo riziko příliš veliké. Nebo může jít o projekt, který bude málo výnosný pro finanční instituci, které projekt předkládáme. Při posuzování projektu se setkáme ze strany finančních domů s posuzováním bonity úvěrovaného subjektu. Jedná se převážně o posouzení důvěryhodnosti, zvláště spolehlivosti, důslednosti a pravidelnosti plnění vlastních závazků. Při tom je posuzována:14 •
stabilita finančního hospodaření;
•
přesné a včasné plnění platebních a smluvních závazků;
•
včasnost, úplnost a věrohodnost předkládaných potvrzení dokládajících údaje o příjmech a případně výdajích;
•
osobní znalost podniku.
Rozhodující pro definitivní posouzení bonity podniku je však jeho hospodářská a finanční situace. Analýza, kterou provádí bankovní domy se zaměřuje zejména na: •
rentabilitu (tvorbu zisku);
•
finanční toky (cash flow);
•
úvěrové zatížení (zadluženost);
•
míru likvidity (schopnost splácet závazky).
2.2.3.1 Členění Bankovní úvěry lze členit podle mnoha hledisek. Základním je podle účelu a doby splácení. Dalším hlediskem může být i forma poskytnutí úvěru. Podle účelu: •
bezúčelové úvěry - jedná se o úvěry, kdy banka poskytuje klientům určitý úvěrový rámec a výši úroků a záleží na klientovi v jaké výši a na jak dlouho úvěr využije;
•
účelové úvěry - jsou to úvěry, které již při sjednávání v bance jsou určeny na předem stanovenou investici. Při využití tohoto úvěru se stává, že banka hradí pořízení investice sama přímo z úvěrového zdroje na základě předložených faktur.
Podle doby splácení rozdělujeme úvěry na : •
krátkodobé - do 1 roku;
•
střednědobé – od 1 do 5 let;
•
dlouhodobé – nad pět let;
•
hypotéční úvěr - splatnost až 30 let.
Úvěry můžeme dále členit podle formy poskytnutí:15 •
Kontokorentní úvěr poskytovaný neúčelově ve formě stanovení úvěrového rámce, do jehož výše může klient automaticky přecházet na svém běžném účtu do záporného zůstatku (debetu).
14
SŮVOVÁ, H.; PAVELKA, F.; DEGEN, Z.; NĚMCOVÁ, L.; NÁLEVKOVÁ, L.: Specializované bankovnictví. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, a. s., 1997. 398 stran ISBN 80-902243-2-6. 15 SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. 475 s. ISBN 80-7179-892-4.
18
•
Eskontní úvěry spočívají v odkupu (eskontu) směnek bankou před jejich splatností, přičemž banka vyplácí klientovi v době eskontu směnečnou částku sníženou o diskont.
•
Hypotéční úvěry v širším slova smyslu jsou chápány jako úvěr zajištěný zástavním právem k nemovitosti. V užším slova smyslu jsou chápány jako úvěry poskytované na investice do nemovitosti, které jsou zajištěny zástavním právem k této nebo i jiné nemovitosti. Obě pojetí se od sebe liší především z hlediska vymezení účelu, na který je hypoteční úvěr poskytován. V praxi je v současné době nejrozšířenější a nejpoužívanější pojetí hypotečního úvěru v užším slova smyslu. Jedná se o závazek s maximální dobou splatnosti 30 roků. Jedná se o závazek účelový, tzn. že půjčené finanční prostředky musí být vydány přesně na účel sjednaný ve smlouvě k hypotéčnímu úvěru.
•
Americká hypotéka je závazek, který na rozdíl o klasického hypotéčního úvěru má maximální dobu splatnosti 20 roků a jedná se o závazek bezúčelový, tzn. že čerpání není podmíněno přesně stanoveným účelem. Úroková sazba je však v tomto případě vyšší než u hypotéčního úvěru.
•
Spotřebitelské úvěry jsou úvěry poskytované fyzickým osobám na nepodnikatelské účely.
•
Bankovní záruky představují závazek banky zaplatit oprávněné osobě (beneficiantovi) určitou peněžní částku podle obsahu a podmínek stanovených v záruční listině. Obvykle jsou vystavovány jako zajištění platebního, ale i neplatebního závazku klienta.
•
Avalové (ručitelské) úvěry poskytuje banka tím způsobem, že avaluje16 klientem vystavenou směnku ve prospěch věřitele klienta.
•
Faktoring je smluvně sjednaný průběžný odkup krátkodobých nezajištěných pohledávek, které vznikly klientovi jako dodavateli v důsledku prodeje zboží na obchodní úvěr. U bezregresního faktoringu přechází na banku i riziko nezaplacení pohledávky dlužníkem, zatímco u regresního faktoringu zůstává toto riziko na klientovi (dodavateli). Je to vlastně alternativní způsob financování, postavený na postupování krátkodobých pohledávek před lhůtou splatnosti faktoringové společnosti. Ta dodavateli poskytuje zálohy kalkulované jako procentní podíl z fakturovaných částek, stará se o inkaso a může nést i platební rizika. Faktoring představuje pro podnikovou sféru běžný nástroj získávání provozního kapitálu. Faktoringové řešení je na místě především tam, kde je třeba vyhovět požadavkům odběratelů na odklad splatnosti, překlenout sezónní výkyvy nebo zkrátit dobu úhrady dodavatelům. Mezi výhody faktoringu patří : o klient okamžitě získá finanční prostředky do sjednané výše; o nebude zatěžován upomínáním a vymáháním pohledávek; o nepotřebuje žádné dodatečné zajištění; o zvýší svoji konkurenceschopnost; o zvýší svoji akceschopnost; o získá výhodné obchodní podmínky; o zpřesní plánování svého cash flow; o sníží možnosti rizika v dodavatelsko-odběratelských vztazích;
16
Avalem se banka zaručuje za svého klienta – dlužníka směnky.
19
o zjednoduší administrativu v oblasti pohledávek; o forfaiting představuje financování klienta formou odkupu střednědobých a dlouhodobých zajištěných pohledávek17, které mu vznikají jako vývozci v důsledku vývozu na úvěr. Banka-forfaiter při odkupu vyplácí ihned klientovi částku pohledávky sníženou o diskont, přičemž přebírá vždy riziko jejich případného nezaplacení. 2.2.3.2 Úročení Úroková sazba je jedním z hlavních parametrů úvěrového vztahu mezi podnikem a bankou. Banka porovnává míru rizika a dobu požadovaného splácení a stanovuje úrokovou sazbu. Úroková sazba může být stanovena fixní, nebo stanovena jako pohyblivá. •
Fixní sazba je pevná po celou dobu splácení úvěru. Výhodou je, že klient zná přesně výši úrokových nákladů po celou dobu trvání úvěrového vztahu. Je zpravidla nižší než sazba pohyblivá.
•
Pohyblivá sazba se využívá především u bezúčelových úvěrů, kdy výše úroku se odvíjí od výše čerpání a doby čerpání. Úroková sazba bývá vyšší než u fixní sazby. Její výši ovlivňuje především vazba na vyhlašované úrokové sazby ČNB18 nebo je vázána na plnění stanovených podmínek.
2.2.3.3 Splácení Způsob splácení je předem sjednán v úvěrové smlouvě jako jedna ze základních podmínek. Při splácení úvěru může klient využít možnosti splácení. Dohodnutý způsob má vliv i na stanovenou výši úrokové míry. Podnik může především využít: • Délku splácení ve splátkách měsíčních, čtvrtletních, pololetních nebo ročních. Čím je však doba splácení delší, tím je však i úroková sazba vyšší. • Jen úhradu úroku, kdy podnik využívá možnosti hradit měsíčně jen úrok a jedenkrát ročně jistinu. • Průběžné splácení v anuitních splátkách, kdy podniky splácí úvěr ve stejné výši a mění se jen struktura splátky. Postupně klesá podíl úroku a stoupá podíl úmoru. 2.2.3.4 Zajištění Banka, aby snížila riziko možnosti získání zpět poskytnutých financí, snaží se provést taková opatření, aby se ji poskytnuté zdroje vrátily zpět. Využívá k tomu proces zajištění. Jsou to opatření prováděná k minimalizaci rizika spojeného s poskytnutým úvěrem. Členění je možné rozdělit podle:19 1) Povahy zajištění: a) Osobní zajištění - za pohledávku ručí vedle příjemce úvěru ještě třetí osoba; b) Věcné zajištění - banka získává právo na určité majetkové hodnoty toho, kdo majetkové zajištění poskytuje.
17
Mají formu směnek avalovaných bankou. Česká národní banka. 19 VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování – II. část. 1. vyd. Praha: VŠE, 2000. 130 s. ISBN 80-7079-067-4. 18
20
2) Podle svázanosti zajištění s pohledávkou: a) Akcesorické zajištění - zajištění je těsně spojeno se zajištěnou pohledávkou. Jedná se především o zajištění prostřednictvím ručení, bankovní zárukou, nebo zástavou movitých nebo nemovitých věcí. Ručení představuje způsob zajištění závazku ve formě písemného prohlášení ručitele vůči věřiteli, že uspokojí jeho nároky, jestliže dlužník svůj závazek nesplnil. Bankovní záruka je forma záruky, kdy příjemce úvěru vinkuluje určitou část hotovosti na termínovaném účtu, a tuto hotovost může banka využít v případě nesplácení úvěru jako možnost částečné úhrady. Při využití nemovitostí jako záruk pro úvěry je spojeno ze zástavním právem. Zástavní právo je závazek majitele nemovitosti, kterým dává právo věřiteli domáhat se uspokojení své pohledávky, v případě řádného a včasného nesplnění závazků ze strany dlužníka, z věci zastavené;20 b) Abstraktní zajištění - samostatně stojící právo, které je nezávislé od zajišťované pohledávky. Zde se využívá především formy směnky, kterou příjemce úvěru podepisuje ve prospěch banky. Z právního hlediska se jedná o nejrychleji soudně řešitelné vymáhání pohledávky. 2.2.3.5 Výhody a nevýhody financování pomocí úvěru Při koupi majetku na úvěr má podnik oproti koupi za hotové jednu velkou výhodu, a sice, že nepotřebuje větší množství volných finančních prostředků. Ty si obstarává půjčkou prostřednictvím banky či jiné úvěrové instituce. Kromě této výhody získává podnik koupí majetku na úvěr další profity: •
Přestože je majetek nakoupen za „cizí“ peněžní prostředky, tak již okamžikem nákupu se stává majetkem kupujícího s právem tento majetek daňově odpisovat.
•
Další výhodu umocňuje dále fakt, že úroky z úvěru21 jsou daňově uznatelným nákladem (výdajem). Koupí na úvěr tak podnik získává za vypůjčené peníze právo do daňově uznatelných nákladů (výdajů) uplatňovat jak odpisy majetku, tak i placené úroky z úvěru a půjček.
• Podnik zná předem výši splátek a může si plánovat dopředu cash flow. Mezi nevýhody využití úvěru patří: •
Nevýhodou koupě na úvěr oproti koupi za hotové ne nutnost vynakládat zvýšené náklady a to o placené úroky z úvěru, popřípadě poplatky spojené s vedením úvěrových účtů nebo poplatky za vyřízení žádosti o úvěr. Úvěrové splátky je nutno hradit i v případě, že se podnik dostává do nevýhodné finanční situace.
•
Nelze opomíjet ani fakt, že přijmutím úvěru dochází k účetnímu zadlužení podniku, neboť výše přijatého úvěru se objeví přímo v rozvaze podniku jako položka cizích zdrojů. To samozřejmě poněkud zhoršuje pozici podniku v případě hodnocení rizikovosti investory, obchodními partnery, nebo při žádosti o další úvěr.
•
Než banka poskytne úvěr, důkladně zkoumá bonitu podniku. V případě, že podnik nesplňuje podmínky banky, úvěr nedostane. Bankovní úvěr získávají podniky, které jsou schopny doložit bance uspokojivé výsledky svého hospodaření.
20
VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování – II. část. 1. vyd. Praha: VŠE, 2000. 130 s. ISBN 80-7079-067-4. 21 Pozn.: Za podmínek stanovených v ust. § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP.
21
3 Leasing – forma pronájmu majetku Jako alternativní řešení financování svých potřeb je pro podnik, který nemůže získat zdroje přímo od banky, nebo chce využít účetně daňových výhod vyplývajících z charakteru produktu, možnost využití „leasingu“, jako formy pronájmu majetku. Jedná se o obchodní operaci leasingového pronajimatele a leasingového nájemce zajistit pořízení majetku podle potřeb podniku. Jedná se o operaci na určitou dobu za úplatu, s možností přechodu majetku ve vlastnictví nájemce po ukončení doby trvání leasingové smlouvy. Vlastní zdroje zůstávají k dispozici pro rozvoj firmy. Uplatňuje se zejména u předmětů dlouhodobé spotřeby, ale i ve službách. Tento způsob financování je vhodný převážně pro firmy, které v případě, že investují do technologií, mají možnost její častější obměny. Výhodný je také pro firmy, které pro svoji činnost potřebují dlouhodobě nemovitost, kterou však nechtějí vlastnit. Financované komodity: •
osobní, užitkové a nákladní vozy;
•
výpočetní a kancelářská technika;
•
speciální dopravní technika;
•
speciální stroje a zařízení;
•
nemovitosti.
3.1 Členění Leasing je možné členit podle různých kritérií. Základní členění podle typů z hlediska majetkoprávních vztahů na začátku a na konci smlouvy: •
Finanční leasing – je to obchodní operace mezi leasingovým pronajimatelem a leasingovým nájemcem. Jde vlastně o pronájem movité věci, například automobilu, po jehož skončení přechází předmět leasingu za kupní cenu do vlastnictví nájemce, a to na základě předkupního práva, které je součástí smlouvy. Tento převod do vlastnictví leasingového nájemce nemusí být uskutečněn. Doba leasingu je ze zákona minimálně 36 měsíců. Je možno použít splátky fixní, rovnoměrné nebo nerovnoměrné. Výše akontace se pohybuje mezi 20-50 %, pro bonitní zákazníky může být i 0 %. Předem je stanovená výše zůstatkové ceny. Je-li nájemcem podnikatelský subjekt, musí dodržet znění zákon o dani z příjmu. Pakliže by se tak nestalo, nemohl by využívat daňového zvýhodnění, které finanční leasing přináší.
•
Operativní leasing – jde o obchodní vztah ujednaný mezi leasingovým pronajimatelem, leasingovou společností a leasingovým nájemcem. Jedná se vlastně o pronájem movité věci, po jehož skončení se předmět leasingu zpravidla vrací pronajimateli. Doba nájmu není limitovaná, uzavírá se však většinou na relativně krátkou dobu pronájmu, která je podstatně kratší, než je doba životnosti a doba odepisování předmětu. Má nižší leasingové splátky z důvodu vyšší zůstatkové hodnoty, zákazník nemá povinnost předmět odkoupit. Předmět je využíván jen po dobu, kterou zákazník potřebuje. Cena nájmu odpovídá ekonomickému opotřebení předmětu. Výhodou je, že zákazník hradí pouze část celkové investice, a to rovnoměrně v průběhu používání. Umožňuje udržet tempo s technickým pokrokem a zamezuje morálnímu zastarávání vozového parku. Výhodné řešení pro časově omezené projekty.
22
•
Full service leasing – je rozšířenou verzí operativního leasingu, která nabízí nejen finanční zajištění, ale kombinuje ho s dalšími možnostmi správy a provozu vozového parku. Tento produkt poskytuje komplexní řešení vhodné pro společnosti, jež upřednostňují správu a provoz vozového parku vedenou externím týmem profesionálů, který sníží náklady a zvýší produktivitu jejich společnosti.
•
Zpětný leasing - jedná se o specifický typ leasingu z pohledu změny majetkových práv k předmětu leasingu. Předpokládá se, že majitelem ještě před započetím leasingové operace je zpravidla podnikatel nebo soukromá osoba, která si předmět leasingu koupí od výrobce nebo dodavatele.
Podle zůstatkové hodnoty na konci doby nájmu: •
Leasing s plnou amortizací - nájemné je inkasováno pronajímatelem v průběhu leasingového období. Zcela pokrývá náklady leasingové společnosti spojené s pořízením zařízení a s průběhem leasingu a k tomu přinese předem stanovený zisk. Zůstatková hodnota na konci leasingu je pak tedy velmi malá, někdy i nulová.
•
Leasing se zůstatkovou hodnotou - nájemné inkasované pronajímatelem v průběhu leasingového období nepokrývá pronajímatelovy náklady spojené s pořízením zařízení a s průběhem leasingu. Tato částka pak musí být uhrazena na konci leasingového období.
3.2 Cena a splácení Cenou za leasing je leasingová cena, která je obvykle placena v pravidelných splátkách (měsíčních, čtvrtletních, případně ročních). Leasingová cena placená nájemcem pronajímateli zahrnuje jednak postupné splátky pořizovací ceny majetku, leasingovou marži pronajímatele (leasingové společnosti) a v neposlední řadě ostatní náklady pronajímatele spojené s pronajatým majetkem, které jsou v rámci leasingových splátek přesouvány na nájemce (jedná se zejména o úroky z úvěru, který si leasingová společnost bere na pořízení majetku, který poté pronajímá nájemci, případné poplatky bance za vedení úvěrových účtů, jiné správní náklady spojené s leasingem atd.). Součástí ceny je „akontace“. Přestože se uvedený pojem používá, žádný zákon o daních uvedený význam nezná. Pro daňové účely se tedy jedná se o zvýšenou platbu provedenou na začátku leasingu, která může mít formu zálohy na budoucí leasingové splátky nebo inkasovanou jako první navýšenou leasingovou splátku. Výše akontace je převážně určena vztahy mezi žadatelem a leasingovou společností. Akontace může být i nulová, v případě, že leasingová společnost zná již finanční možnosti žadatele. Nevýhodou je, že zde existuje nepřímá úměra. Čím nižší je akontace, tím vyšší jsou splátky. Celková výše leasingové ceny je pak dána součtem jednotlivých leasingových splátek. V leasingových smlouvách se také často objevuje tzv. leasingový koeficient. Leasingový koeficient udává, o kolik je vyšší leasingová cena pronajatého majetku oproti pořizovací ceně. Výše leasingového koeficientu tak na první pohled říká, jaký násobek pořizovací ceny pronajatého majetku zaplatí nájemce pronajímateli za dobu trvání leasingové smlouvy. Výše leasingového koeficientu tak umožňuje základní (nicméně nikoliv jediné) orientační měřítko pro zhodnocení nabídek jednotlivých leasingových společností. Leasingová cena se vypočte jako souhrn jednotlivých leasingových splátek. V souvislosti s interpretací leasingového koeficientu je však nutno mít na zřeteli ještě další fakt, a sice, zda se jedná o leasing finanční či operativní. V případě operativního leasingu obvykle platí, že jeden nájemce v leasingových splátkách splatí v době trvání leasingového vztahu pouze část pořizovací ceny pronajatého majetku, a to z důvodu, že nájemní smlouva obvykle trvá období kratší než je ekonomická životnost pronajatého majetku. Zbytek pořizovací ceny poté splácí další nájemce, jemuž je 23
majetek pronajat následně. V případě finančního leasingu je obvyklé, že leasingové splátky jednoho nájemce pokryjí celou pořizovací cenu pronajatého
3.3 Pojištění Obecně lze konstatovat, že součástí leasingové smlouvy, uzavřené mezi leasingovou společností jako pronajímatelem a nájemcem je vždy dohoda o pojištění předmětu leasingu. Důvodem je to, že pojištěním předmětu leasingu se chrání pronajímatel proti škodám, které by mu vznikly zcizením či poškozením předmětu leasingu a které by v případě nepojištění předmětu leasingu přenášel na nájemce. Pojištění předmětu leasingu je nutné proto, že pronajímatel nemá předmět leasingu po celou dobu trvání leasingové smlouvy pod svou přímou kontrolou a nájemce jej užívá téměř bez omezení. Pro leasing dopravní techniky, technologií a nemovitostí však je tak vždy součástí leasingové smlouvy vždy jasná specifikace podmínek, za jakých bude předmět leasingu konkrétně pojištěn.22 K základním druhům pojištění patří: •
Pojištění majetkových škod, které chrání pronajímatele před ztrátami vzniklými zcizením předmětů leasingu či jeho poškozením. Toto pojištění vyžadují leasingové společnosti jako základní zdroj ochrany svého kreditního rizika v přímé vazbě na předmět leasingu. Toto pojištění můžeme považovat za povinné při uzavření leasingové smlouvy.
•
Pojištění finančních ztrát. Zde se jedná o doplňkový program, který zajišťuje nájemci úhradu leasingových splátek z důvodu překážek na jeho straně. Tím je chráněna leasingová společnost proti neplacení svých pohledávek v případě neschopnosti nájemce splácet jeho závazky z důvodu pojistitelných překážek na jeho straně. Jedná se zejména o pojištění leasingových splátek proti ztrátě zaměstnání či pracovní neschopnosti u fyzických osob, pojištění ušlého zisku nebo pojištění pohledávek u právnických osob. Cílem je snížit své kreditní riziko.
3.4 Ukončení Vypořádání leasingových smluv jako nedílná součást leasingového obchodu. V praxi mohou nastat tyto případy zániku leasingové smlouvy: •
Řádné ukončení leasingové smlouvy po skončení nájmu: o nájemník nemovitost opouští; o nájemník pokračuje v nájmu – nájem prodloužen; o nájemník nemovitost odkoupí na základě opce (předkupního práva). Otázka řádného ukončení leasingové smlouvy uplynutím sjednané doby a splněním dohodnutých podmínek je standardně řešena a nevznikají u ní problémy. Při finančním leasingu je tato forma ukončení řešena tak, že nájemce smlouvy uhradí poslední splátku navýšenou o částku jeden tisíc korun a DPH a pronajatý majetek přechází na nájemce.
•
Mimořádné ukončení leasingové smlouvy: o nájemce řádně neplatí leasingové splátky anebo eventuelně další poplatky a náklady účtované leasingovou společností nebo hrubým způsobem porušuje smluvní povinnosti;
22
Zdroj: ČLFA – Česká leasingová a finanční asociace. Sdružuje 88 členských společností.
24
o dojde k odcizení předmětu leasingu nebo tzv. totální havárii, kdy je předmět nezpůsobilý k dalšímu užití. V případě mimořádného zániku smlouvy při ztrátě, odcizení, totální škodě na předmětu leasingu nebo neplacením splátek nájemcem, nastává finanční vyrovnání leasingové smlouvy, jež nebývá v okamžiku uzavření smlouvy pro klienta zdaleka prioritní informací.
3.5 Výhody a nevýhody pronájmu prostřednictvím leasingu Za výhody pořízení investičního majetku prostřednictvím leasingu můžeme pokládat: •
k pořízení majetku nepotřebuje podnikatel k datu pořízení velký objem finančních prostředků, neboť platby za leasing jsou rozloženy do delšího časového období;
•
vyřízení leasingové smlouvy může být rychlejší než získání úvěru;
•
riziko inflace nese obvykle leasingová firma;
•
zařízení vydělává v průběhu splácení na pokrytí své pořizovací ceny;
•
jestliže se předmět využívá jen během sezóny, je možné po dohodě s leasingovou společností sjednat nepravidelné splátky;
•
nájemné je daňově uznatelným nákladem (výdajem);23
•
leasing (na rozdíl od úvěru) nepředstavuje účetně zvýšení zadluženosti podniku, protože fakticky vzniklý závazek z leasingové smlouvy se neprojeví v rozvaze podniku jako položka zvyšující cizí zdroje.
K nevýhodám pořízení majetku prostřednictvím leasingu patří:
23 24
•
majetek zůstává po dobu trvání leasingového vztahu ve vlastnictví pronajímatele;
•
v leasingových splátkách je nutno zaplatit finanční službu a zisk leasingové společnosti, a proto pořízení na leasing bývá dražší než pořízení na úvěr či za hotové;
•
nájemce nemá možnost uplatňovat do svých daňově uznatelných nákladů (výdajů) daňové odpisy tohoto majetku;
•
pronajatý majetek zůstává ve vlastnictví leasingové společnosti (pronajímatele), přesto však zvláště v případě v případě finančního leasingu přenáší pronajímatel na nájemce rizika vyplývající z vlastnictví majetku, jako by vlastníkem byl skutečně nájemce;
•
je vyžadováno pojištění pronajatého majetku nájemcem;
•
na nájemce jsou přenášeny náklady spojené s opravami pronajatého majetku. jelikož pronajatý majetek má ve svém vlastnictví pronajímatel, nájemcova práva volně nakládat s pronajatým majetkem jsou také značně omezena. Pokud nájemce potřebuje provést na pronajatém majetku jakékoliv úpravy, je nutno žádat o souhlas pronajímatele, v případě technického zhodnocení24 je nutno dopředu dohodnout, kdo jej bude hradit;
•
v souvislosti s leasingovou smlouvou bývá k nevýhodám řazena také obtížná vypověditelnost leasingové smlouvy ze strany nájemce;
Leasingové splátky jsou daňově uznatelné za podmínek stanovených v ust. § 24 odst. 2 písm. h) a § 24 odst. 4 - 6 ZDP. Pojem technické zhodnocení je definován v § 33 ZDP.
25
4 Analýza financování prostřednictvím úvěru nebo leasingu Při nahlédnutí do tabulek vydaných ČSLA25 za rok 2006 je patrné, že rozhodující podíl v oblasti leasingu movitých věcí mají dopravní prostředky. Na základě této skutečnosti je praktická část zaměřena na porovnání nabídek pořízení dopravního prostředku prostřednictvím úvěru a prostřednictvím leasingu. Informace jsou využity z reálného případu. Prosperující dopravce si jako svůj další investiční majetek využitý k rozvoji své firmy pořizuje kamión. Jedná se o fyzickou osobu podnikatele, který zaměstnává 4 řidiče. Je porovnávána úvěrová nabídka Československé obchodní banky, a. s. a leasingové nabídky dceřinné společnosti uvedené banky ČSOB Leasing, a. s. Společnou podmínkou je délka splatnosti, která je stanovena na 72 měsíců tj. 6 let a výše požadované hodnoty je stanovena ve výši 2 mil. Kč.
4.1 Kritéria dostupnosti a prvotních nákladů Podnikateli byl v bance po jeho požadavku nabídnut úvěr pro podnikatele. Při podání žádosti o úvěr musel podnikatel Československé obchodní bance, a.s. předložit tyto doklady: •
daňová přiznání za dva roky zpětně;
•
potvrzení o bezdlužnosti;26
•
dva doklady totožnosti;28
•
opis živnostenského listu;
•
výpisy za 6 měsíců ze své banky, kde má vedený podnikatelský účet.
Československá obchodní banka, a. s., nabízela tyto podmínky: •
Banka si účtovala poplatek ve výši 2000,- Kč za sepsání úvěrové smlouvy. Dále si účtovala 200,- Kč měsíčně za vedení úvěrového účtu, takže podnikatele bude muset zaplatit bance za 72 měsíců, tj. po dobu splácení úvěru částku 14 400,- Kč.
•
Pro zajištění úvěru podnikatel podepsal směnku, jako zástavní právo v plné výši požadovaného úvěru a to je v našem případě 2 mil Kč.
•
Podnikatel musel pojistit úvěrovaný předmět a tuto pojistku vinkulovat27 ve prospěch banky.
•
Úroková míra, kterou banka nabídla je 5,92 % p.a.
Při požadavku o sepsání leasingové smlouvy s firmou ČSOB Leasing, a. s., bylo nutno předložit následující dokumenty: •
dvě daňová přiznání za dva roky zpětně ;
•
dva doklady totožnosti;28
•
opis živnostenského listu.
Při zřízení leasingu požaduje ČSOB Leasing, a. s. poplatek ve výši 2 000,- Kč. Poplatky za vedení leasingu požadovány nebyly. 25
ČLFA – Česká leasingová a finanční asociace. Sdružuje 88 členských společností. Za tento doklad je považováno potvrzení Finančního úřadu nebo Okresní správy sociálního zabezpečení. V případě, že žadatel o úvěr tento doklad nemá, vyplňuje přímo v bance prohlášení (doklad v příloze). 27 Plnění z pojistné události převést na banku. 28 Za tyto doklady se považují: občanský průkaz, pas, řidičský průkaz, rodný list. 26
26
Při porovnání jednotlivých požadovaných dokumentů ze strany Československé obchodní banky, a.s. v případě žádosti o úvěr a ČSOB Leasing, a.s. v případě žádosti o leasing při pořízení investičního majetku můžeme konstatovat, že v požadavcích neexistují zásadní rozdíly. Porovnáme-li jednotlivé prvotní náklady, hodnocení vychází lépe pro leasing, protože za vedení leasingové smlouvy žadatel na rozdíl od vedení úvěrového účtu nehradí žádné poplatky.
4.2 Kritéria daňových úspor Jako první kritérium při porovnání leasingového a úvěrového financování využijeme možnost daňových úspor, která je u jednotlivých forem odlišná. Výše hrazených nákladů ovlivňuje výši zisku a tím i základ pro výpočet daně z příjmu. Když je náklad u jednotlivého druhů financování vyšší, sníží tím více daňový základ a uvedená varianta přinese vyšší úsporu daně. Z hlediska daňových dopadů při pořízení úvěru platí: •
daňově uznatelným nákladem jsou hrazené úroky z úvěru;
•
do daňových nákladů (výdajů) se uplatňují odpisy investičního majetku. Jejich výše je stanovena dle zákona o dani z příjmu. V případě pořízení nákladního vozidla je toto zařazeno do druhé skupiny, takže odpisy budou prováděny po dobu pěti roků;
•
poplatky spojené z uzavřením úvěrové smlouvy jsou uznatelným daňovým nákladem.
Daňové dopady při pořízení majetku prostřednictvím leasingu: •
daňově uznatelným nákladem je hrazené nájemné v plné výši;
•
poplatky spojené s uzavřením leasingové smlouvy jsou uznatelným nákladem;
•
pronajatý majetek prostřednictvím leasingu nelze daňově odpisovat. Odpisování majetku provádí pronajimatel (v našem případě ČSOB Leasing, a. s.).
Abychom mohli provést porovnání daňových dopadů, vypočítáme nejdříve tyto hodnoty: •
pro daňové dopady při využití úvěru: o hrazený úrok z úvěru za jednotlivé roky splácení úvěrové smlouvy; o stanovené a vypočtené odpisy investičního majetku; o daňovou úsporu uznatelných nákladů při zdanitelné výši 24 % stanovených pro rok 2007, s předpokladem stejného daňového zatížení pro další roky;
•
pro daňové dopady při využití leasingu: o výši splátky v první roce trvání leasingu; o výši splátek v dalších letech; o daňovou úsporu uznatelných nákladů při zdanitelné výši 24 % stanovených pro rok 2007, s předpokladem stejného daňového zatížení pro další roky.
27
•
výše splátek při využití úvěrového zdroje.
Následující umořovací plán je sestaven Československou obchodní bankou, a.s. na základě předložených dokladů podnikatele-přepravce. Jedná se o výši měsíčních splátek a z toho hrazených úroků. Tabulka č. 4: Umořovací plán úvěru a náklady spojené s úvěrem Doba
Splátka
1/1 28169 2/1 28169 3/1 28169 4/1 28169 5/1 28169 6/1 28169 7/1 28169 8/1 28169 9/1 28169 10/1 28169 11/1 28169 12/1 28169 1/2 28169 2/2 28169 3/2 28169 4/2 28169 5/2 28169 6/2 28169 7/2 28169 8/2 28169 9/2 28169 10/2 28169 11/2 28169 12/2 28169 1/3 28169 2/3 28169 3/3 28169 4/3 28169 5/3 28169 6/3 28169 7/3 28169 8/3 28169 9/3 28169 10/3 28169 11/3 28169 12/3 Zdroj: ČSOB, a.s.
Zůstatek
Úrok
2000000 1971831 1943662 1915493 1887324 1859155 1830986 1802817 1774648 1746479 1718310 1690141 1661972 1633803 1605634 1577465 1549296 1521127 1492958 1464789 1436620 1408451 1380282 1352113 1323944 1295775 1297606 1239437 1211268 1183099 1154930 1126761 1098592 1070423 1042254 1014085
10195 9403 9908 9449 9621 9171 9333 9190 8754 8903 8476 8615 8472 7522 8185 7782 7897 7504 7610 7467 7087 7179 6809 6892 6749 5966 6461 6114 6174 5836 5887 5743 5419 5456 5141 5169
Úrok roční
Úrok celkem
111025
111025
90412
201437
70122
271560
Doba
Splátka
Zůstatek
Úrok
1/4 2/4 3/4 4/4 5/4 6/4 7/4 8/4 9/4 10/4 11/4 12/4 1/5 2/5 3/5 4/5 5/5 6/5 7/5 8/5 9/5 10/5 11/5 12/5 1/6 2/6 3/6 4/6 5/6 6/6 7/6 8/6 9/6 10/6 11/6 12/6
28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28169 28170
985916 957747 929578 901409 873240 845071 816902 788733 760564 732395 704226 676057 647888 619719 591550 563381 535212 507043 478874 450705 422536 394367 366198 338029 309860 281691 253522 225353 197184 169015 140846 112677 84508 56339 28170 0
5025 4409 5738 4446 4451 4169 4164 4020 3752 3733 3474 3446 3302 2955 3015 2779 2728 2501 2441 2297 2084 2010 1806 1723 1579 1297 1292 1111 1005 833 718 574 416 287 138
Úrok roční
Úrok celkem
49833
321394
29646
351040
9255
360295
Z umořovacího plánu je patrné, že měsíční platby k úhradě úvěru banka stanovila ve stejné výši 28 169,- Kč. Při podrobnějším zkoumání zjistíme, že úroková sazba je stanovena jako fixní. Podnikatel uhrazuje jistinu,29 která se pravidelnými splátkami snižuje a tím jsou každé následné úroky nižší. Celkové úroky za šest roků splácení jsou v hodnotě 360 295,-Kč. V posledním šestém roce podnikatel uhradí nejnižší úroky za poskytnutý úvěr ve výši 9 255,- Kč.
29
Výše poskytnutého úvěru, snižovaná splátkami, až do úplného uhrazení.
28
Nákladní automobil je podle zákona o dani z příjmů zařazen do druhé odpisové skupiny. V této skupině se auto odpisuje pět let. V prvním roce 11 % a další čtyři roky 22,25 %. Následná tabulka ukazuje výši odpisů. Celková výše odpisů a uhrazený úrok, který je daňovým nákladem tvoří pro podnikatele celkové roční náklady, o které si může podnikatel snížit daňový základ. Daňová úspora je počítána ve výši 24% jako sazba platná pro rok 2007 a následně další. Tabulka č. 5: Tabulka daňových úspor při použití úvěru Doba
Úrok
Odpisy
Náklady celkem
1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok 6. rok
111 025 90 412 70 122 49 833 29 646 9 255 360 295
220 000 445 000 445 000 445 000 445 000 0,00 2 000 000
331 025 535 412 515 122 494 833 474 646 9 255
Daňová úspora 24% 79 446 128 499 123 629 118 760 113 915 2 221 566 470
Zdroj : Vlastní zdroj.
Z tabulky daňových úspor při použití úvěru je patrné, že v první roce hradí podnikatel nejvyšší úrok 111 025,-Kč a do odpisu může zařadit nejnižší částku 220 000,-Kč. Další hrazené úroky mají klesající hodnotu. Cena odpisu pro následující čtyři roky je fixní 445 000,-. Šestý rok, kdy je úvěrovaný majetek již odepsán, podnikatel si do odpočtu daní zadává jen výši splátek úroku z úvěru ve výši 9 255,- Kč. Výše splátek při využití leasingového pronájmu. Z následné tabulky leasingových splátek je patrné, že na výši nájemného má vliv hodnota první splátky (akontace). Výši koeficientu stanovuje jako svoji interní hodnotu každá leasingová společnost samostatně. V tabulce č.6. jsou uvedeny všechny ceny nájemného stanovené leasingovou společností ČSOB leasing, a.s. od hodnoty první splátky (akontace) 0% až do výše 40%. Pro další výpočty však budou použity jen hodnoty pro akontace v hodnotě 0,00 %, 25,00 % a 40,00 %. Tabulka č. 6: Tabulka měsíčních splátek při použití leasingu a výše akontace Jednorázová splátka v %
0,00%
Jednorázová splátka v Kč
0
Nájemné bez DPH(72x) 30
Nájemné v % z PC bez DPH DPH 19% k pořiz. ceně
Splátka vč.DPH Zdroj: ČSOB Leasing, a. s.
31
5,00%
10,00% 15,00% 20,00% 25,00% 30,00% 35,00% 40,00% 45,00%
100 000 200 000 300 000 400 000 500 000 600 000 700 000 800 000 900 000
32 953
31 305
29 658
28 010
26 362
24 715
23 067
21 474
19 873
18 264
1,96%
1,86%
1,77%
1,67%
1,57%
1,47%
1,37%
1,28%
1,18%
1,09%
4 435
4 213
3 992
3 770
3 548
3 326
3 105
2 883
2 661
2 439
37 388
35 518
33 650
31 780
29 910
28 041
26 172
24 357
22 534
20 703
Z uvedených údajů je patrné, že čím je vyšší první splátka (akontace) , tím je nižší koeficient přepočtu a tím je nižší splátka leasingového nájemného. Podnikatel při prvním hodnocení nabídek úvěru nebo leasingu porovnává hodnotu měsíční splátky, kterou je nucen hradit. U úvěru je to suma ve výši 28 169,- Kč. Aby splátka leasingového pronájmu byla porovnatelná, musel by podnikatel využít leasingu s první splátkou (akontaci) ve výši 25% a hodnotou 500 000,-Kč, kdy je hodnota měsíční splátky leasingu 28 041,- Kč.
30 31
Pořizovací cena. Daň z přidané hodnoty.
29
Následující údaje ukazují výši celkových nákladů na stanovené výši první splátky (akontace).
leasing v závislosti na
Tabulka č. 7: Tabulka výše celkových nákladů při použití leasingu podle výše akontace Výše akontace Výše ročních splátek Výše splátky v prvním roce Celkové splátky bez akontace
∑
celkových splátek
Akontace 0 % 0,00 Kč 448 658,- Kč 448 658,- Kč 2 691 936,- Kč
Akontace 25 % 500 000,- Kč 336 492,- Kč 836 492,- Kč 2 018 952,- Kč
Akontace 40 % 800 000,- Kč 270 408,- Kč 1 070 408,- Kč 1 622 448,- Kč
2 691 936,- Kč
2 518 952,- Kč
2 422 448,- Kč
Zdroj: Vlastní zdroj.
Na výši celkových splátek má opět vliv výše první splátky (akontace) leasingového pronájmu. Při využití vyšší první splátky je koeficient pro výpočet splátek pronájmu, který vypočítává leasingová společnost nižší. Následně jsou i nižší celkové roční splátky. Můžeme konstatovat, že čím je první splátka leasingového nájmu vyšší, tím je celková výše přeplacení leasingu nižší. Podnikatel při pořízení investičního majetku prostřednictvím leasingu využívá výhodu daňové úspory pro snížení nákladů na pořízení majetku jako hlavní výhody leasingu. Do daňově uznatelných nákladů započítává výši hrazeného nájemného. Z této výše pak vypočítává daňovou úsporu. Tabulka č. 8: Tabulka daňové úspory a celkových nákladů při použití leasingu Akontace 0 % Akontace 25 % Akontace 40 % daňová náklady daňová náklady daňová náklady Doba leasingová leasingová leasingová úspora po úspora po úspora po (rok) splátka splátka splátka 24 % zdanění 24 % zdanění 24 % zdanění 448 658 107 676 340 980 836 492 200758 635 734 1 070 408 256898 813 510 1. 448 658 107 676 340 980 336 492 80 758 255 734 270 408 64 898 205 510 2. 448 658 107 676 340 980 336 492 80 758 255 734 270 408 64 898 205 510 3. 448 658 107 676 340 980 336 492 80 758 255 734 270 408 64 898 205 510 4. 448 658 107 676 340 980 336 492 80 758 255 734 270 408 64 898 205 510 5. 448 658 107 676 340 980 336 492 80 758 255 734 270 408 64 898 205 510 6. 646 056 2 045 880 604 548 1 914 404 581 388 1 841 060 Zdroj: Vlastní zdroj.
Ze získaných dat při komparaci daňových úspor je opět patrný vliv výše první splátky (akontace) na výši daňových úspor. Čím je měsíční splátka leasingu vyšší, tím je hodnota pro snížení daňového základu vyšší. Při komparaci výše přeplacení pořizovaného investičního majetku prostřednictvím leasingu je patrné, že vyšší hodnota první splátky (akontace) přeplacení leasingového pronájmu snižuje. Např. cena první splátky 25% ve výši 500 000,-Kč při celkových nákladech po zdanění 1 914 404,-Kč (daňové úspory jsou 604 548,-Kč) stanovuje cenu přeplacení pod hodnotu pořizovaného investičního majetku v pořizovací ceně 2 mil. Kč. Ze získaných dat modelujeme komparaci výhodnosti výše daňových úspor při pořízení investičního majetku prostřednictvím leasingu a úvěru. Daňové úspory při pořízení investičního majetku prostřednictvím úvěru jsou během doby splácení proměnlivé. Na výši má vliv celková suma hrazených úroků, která je v prvním roce nejvyšší a postupně klesá. Vliv má i výše odpisovaného majetku, která je v prvním roce nejnižší. Protože délka úvěru je větší než doba stanovená pro odpisování, tak v posledním šestém roce podnikatel do daňových nákladů uznává jen výši hrazených úroků.
30
Při pořízení investičního majetku prostřednictvím leasingového pronájmu je daňová úspora nejvyšší v prvním roce, kde působí výše první splátky. Následné splátky jsou v každém roce stejné. Tabulka č. 9: Srovnání daňových úspor úvěrového a leasingového financování
Doba 1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok 6. rok
Nájemné leasingu při 0 % akontaci
Rozdíl
Nájemné leasingu při 25 % akontaci
Rozdíl
Nájemné leasingu při 40 % akontaci
Rozdíl
79 446
107 676
- 28 230
200 758
- 121 312
256 898
- 177 452
128 499
107 676
20 823
80 758
47 741
64 898
63 601
123 629
107 676
15 953
80 758
42 871
64 898
58 731
118 760
107 676
11 084
80 758
38 002
64 898
53 862
113 915
107 676
6 239
80 758
33 157
64 898
49 017
2 221
107 676
- 105 455
80 758
- 78 537
64 898
- 62 677
Úroky z úvěru
Rozdíl daňové úspory Zdroj: Vlastní zdroj.
- 79 586
- 38 078
- 14 918
Při komparaci jednotlivých daňových úspor úvěru a leasingu vychází lepší celkové zhodnocení ve prospěch leasingu, přestože ve druhém až pátém roce jsou daňové úspory výhodnější pro úvěr, celková suma za šest let splácení je výhodnější pro pořízení majetku prostřednictvím leasingu. Hodnota daňových úspor je ovlivněna výši první splátky (akontace). Při akontaci 0 % je daňová úspora 79 586,-Kč, ale při 40 % akontaci je daňová úspora již jen 14 918,- Kč za šest roků splácení leasingové smlouvy. Optimální je pro podnikatele využití leasingu s akontací 25%, kdy je hodnota měsíční splátky ve výši 28 041,- Kč nižší než splátka úvěru ve výši 28 169,- Kč. Celková daňová úspora ve 38 078,- Kč ve prospěch leasingu.
4.3 Kritéria současné hodnoty peněžních toků Jedním z hlavních kritérií, které je nutno brát v úvahu při rozhodování mezi financováním investičního majetku prostřednictví úvěru nebo leasingu je současná hodnota peněžních toků. Hlavní parametrem je časová hodnota, vyjádřená zvolenou diskontní sazbou, která peněžní toky aktualizuje. Hlavním ukazatelem jsou výdaje, které ovlivňují cash flow a tím ovlivňují likviditu podniku hlavně v tom, aby podnik dostál svým závazkům. V našem případě pravidelně hradil splátky úvěru nebo splátky pronájmu v případě leasingu. V případě úvěru ovlivňují výši nákladů platby úroků a výše odpisů. Skutečné peněžní výdaje jsou však celá splátka úvěru včetně úhrady jistiny. Odpisy jsou jen náklady a do hodnoty peněžních toků se nezapočítávají. U úhrady leasingu je výše peněžních výdajů a nákladů shodná, protože splátky pronájmu se v plné výši započítávají jako náklad. Použijeme li metodu diskontovaných peněžních toků, musíme vycházet z výdajů snížených o daňovou úsporu. Výdaje se aktualizují k přihlédnutím k času, ve kterém byly vynaloženy. Výhodnější je potom ta varianta, u které je hodnota diskontních peněžních toků nižší.
31
K vyjádření současné hodnoty peněžních toků se používá následující vztah:32 I=
K (1 + i ) n
K = hodnota peněz v budoucím období I = současná hodnota peněz i = roční úroková míra n = počet úrokovacích období Pro jednotlivé úrokovací období je nutné stanovit odúročitele: 1 (1 + i) n Protože musíme ještě upravit následující vztah o vliv po zdanění, musíme použít následující vzorec: 1 [1 + (i * (1 − 0,24)]n Tabulka č. 10: Srovnání výše peněžní výdajů u úvěrového financování a leasingového financování
Doba roky
Splátka úvěru
Daňová úspora 24 %
Výdaje na úvěr po zdanění
1 2 3 4 5 6
338 028 338 028 338 028 338 028 338 028 338 028
79 446 128 499 123 629 118 760 113 915 2 221
258 582 209 529 214 399 219 268 224 113 335 807
Výdaje na leasing po zdanění 0% akontace 340 980 340 980 340 980 340 980 340 980 340 980
Rozdíl
-82 398 -131 451 -126 581 -121 712 -116 867 -5 173 -584 182
Výdaje na leasing po zdanění 25 % akontaci 635 734 255 734 255 734 255 734 255 734 255 734
Rozdíl
-377 152 -46 205 -41 335 -36 466 -31 621 80 073 -452 706
Výdaje na leasing po zdanění 40 % akontace 813 510 205 510 205 510 205 510 205 510 205 510
Rozdíl
-554 928 4 019 8 889 13 758 18 603 130 297 - 379 162
Zdroj: Vlastní zdroj.
Při komparaci výše peněžních výdajů úvěru oproti leasingu zjišťujeme, že vliv na rozdíl mají dvě skutečnosti. U úvěru je to snižování výše hrazených úroků, které mají klesající tendenci z důvodu snižování hrazené jistiny a u leasingu má vliv na úhradu výše první splátky (akontace). Celková výše peněžních výdajů vychází lépe pro pořízení investičního majetku prostřednictvím úvěru. Při využití leasingu s první splátkou (akontaci) ve výši 40 % je výhoda od druhého do šestého roku splácení ve prospěch leasingu. Celková suma peněžních výdajů vychází lépe ve prospěch úvěru protože výše první splátky ve výši 800 000,-Kč ovlivňuje celkovou výši peněžních výdajů po následující období.
32 VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování – II. část. 1. vyd. Praha: VŠE, 2000. 130 s. ISBN 80-7079-067-4.
32
Abychom však mohli rozhodnout, která forma financování je pro podnikatele výhodnější, musíme zjištěné rozdíly převést na současnou hodnotu pomoci odúročitele. Za úrokovou sazbu je zvolena sazba nabídnuta bankou ve výši 5,92 % upravená o vliv daně. i = úroková míra z úvěru * (1 - daňová sazba) = 5,92 * (1 - 0,24) = 5,92 * 0,76 = 4,15 % odúročitel 1 1 1 rok = = = 0,9601 1 1,0415 (1 + 0,0415) 1 1 = 2 rok = = 0,9219 2 1,0847 (1 + 0,0847) 1 1 = 3 rok = = 0,8851 3 1,1297 (1 + 0,1297) 1 1 4 rok = = = 0,8499 4 1,1766 (1 + 0,1766) 1 1 = 5 rok = = 0,8160 5 1,2254 (1 + 0,2254) 1 1 = = 0,7835 6 rok = 6 1,2763 (1 + 0,2763) Tabulka č. 11: Srovnání výše současné hodnoty peněžních toků Doba 1 2 3 4 5 6
0% akontace -82 398 -131 451 -126 581 -121 712 -116 867 -5 173
Rozdíl ve výdajích 25 % 40 % akontace akontace -377 152 -554 928 -46 205 4 019 -41 335 8 889 -36 466 13 758 -31 621 18 603 80 073 130 297
Odúročitel i = 4,15 0,9601 0,9219 0,8851 0,8499 0,8160 0,7835
Současná hodnota rozdílu 0% 25 % 40 % akontace akontace akontace -79 110 -362 104 -532 786 -121 185 -42 596 3 705 -112 037 -36 586 7 868 -103 443 -30 992 11 693 -95 363 -25 803 15 180 -4 053 62 737 102 088 -511 138 -435 344 -392 252
Zdroj: Vlastní zdroj.
I po diskontování rozdílů ve výdajích, vychází jako nejvýhodnější varianta financování investičního majetku prostřednictvím úvěru.
4.4 Finanční náročnost pořízení Další velmi významnou oblastí, které je nutno zvažovat při rozhodování o pořízení majetku formou leasingu nebo úvěru jsou skutečné peněžní toky, které musí poplatník vynaložit v průběhu trvání leasingového nebo úvěrového vztahu. Použijeme metodu čisté výhody leasingu.33 Při aplikování této metody porovnání výhodnosti leasingu a úvěrového financování jde o porovnání čisté současné hodnoty investice financované leasingem a financované z úvěru. Platí -li, že čistá současná hodnota investice financované leasingem je větší než čistá současná hodnota investice financované z úvěru, je výhodné pořídit majetek formou leasingu. V opačném případě je vhodné použít úvěrové financování. V případě, že vyjde hodnota tohoto ukazatele kladná, pak platí, že výhodnější je financování investice prostřednictvím leasingu. V opačném případě je výhodnější financování prostřednictvím úvěru.
33
VALOUCH, P. Leasing v praxi. 1. vyd. Praha: GRADA, 2005. 114 s. ISBN 80-247-0745-4.
33
Pro výpočet použijeme následující vzorec:
∑ N Ln * (1 − d ) + ∑ N d * On n =1 ČVL = K - n =1 n (1 + +i ) Kde : ČVL = čistá výhoda leasingu K = kapitálový výdaj Ln = leasingové splátky v jednotlivých letech životnosti d = daňová sazba On = daňové odpisy v jednotlivých letech životnosti n = jednotlivé roky životnosti N = doba životnosti i = úroková míra upravená o vliv daně z příjmu Kapitálový výdaj (K) je roven výši pořizovací ceně automobilu, tj. 2 mil. Kč. Doba životnosti (N) činí 6 roků , jako daňová sazba (d) je brána sazba daně z příjmu právnických osob dle ZDP, ta činí pro rok 2006 a následující 24 %. Pomocí daňové sazby a úrokové míry z úvěru vypočítáme úrokovou míru upravenou o vliv daně z příjmu pro roky 2006-2009 (i). i = úroková míra z úvěru * (1 - daňová sazba) = 5,92 * (1 - 0,24) = 5,92 * 0,76 = 4,15 %
Zjištěné výsledky, které jsme spočítali před dosazením do vzorce Tabulka č. 12: Ukazatele pro výpočet finanční náročnosti pořízení Kapitálový výdaj (K) Doba životnosti (N) Leasingová splátka v roce 2007 (L2007) 0 % akontace Leasingová splátka v roce 2007 (L2007) 25 % akontace Leasingová splátka v roce 2007 (L2007) 40 % akontace Leasingové splátky v letech 2008 - 2012 (L2008-2012) 0 % akontace Leasingové splátky v letech 2008 - 2012 (L2008-2012) 25 % akontace Leasingové splátky v letech 2008 - 2012 (L2008-2012) 40 % akontace Daňová sazba (d) i Rovnoměrný odpis v roce 2007 (O2007) Rovnoměrný odpis v letech 2008-2011 (O2008-2011) Zdroj:Vlastní zdroj.
2 000 000,- Kč 6 roků 448 658,- Kč 836 492,- Kč 1 070 408,- Kč 448 658,- Kč 336 492,- Kč 270 408,- Kč 24 % 4,15 % 220 000,- Kč 445 000,- Kč
Dosazením do vzorce pro výpočet ČVL dostaneme: Pro leasing s akontací 0 % 448658 * (1 − 0,24) + 0,24 * 220000 448658 * (1 − 0,24) + 0,24 * 445000 (1 + 0,0415) (1 + 0,0415) 2 448658 * (1 − 0,24) + 0,24 * 445000 448658 * (1 − 0,24) + 0,24 * 445000 (1 + 0,0415) 3 (1 + 0,0415) 4 448658 * (1 − 0,24) + 0,24 * 445000 448658 * (1 − 0,24) + 0,24 * 0 = - 467 446,(1 + 0,0415) 5 (1 + 0,0415) 6 ČVL = 2 000 000 -
34
Pro leasing s akontací 25 % 836492 * (1 − 0,24) + 0,24 * 220000 336492 * (1 − 0,24) + 0,24 * 445000 (1 + 0,0415) (1 + 0,0415) 2 336492 * (1 − 0,24) + 0,24 * 445000 336492 * (1 − 0,24) + 0,24 * 445000 (1 + 0,0415) 3 (1 + 0,0415) 4 336492 * (1 − 0,24) + 0,24 * 445000 336492 * (1 − 0,24) + 0,24 * 0 = - 419 668,(1 + 0,0415) 5 (1 + 0,0415) 6 ČVL = 2 000 000 -
Pro leasing s akontací 40 % 1070408 * (1 − 0,24) + 0,24 * 220000 (1 + 0,0415) 270408 * (1 − 0,24) + 0,24 * 445000 (1 + 0,0415) 2
ČVL = 2 000 000 -
270408 * (1 − 0,24) + 0,24 * 445000 270408 * (1 − 0,24) + 0,24 * 445000 (1 + 0,0415) 3 (1 + 0,0415) 4 270408 * (1 − 0,24) + 0,24 * 445000 270408 * (1 − 0,24) + 0,24 * 0 = -262 625,(1 + 0,0415) 5 (1 + 0,0415) 6
-
Hodnota vypočítaného ukazatele finanční náročnosti pořízení prostřednictvím ukazatele čisté výhody leasingu je všech případech záporná, proto výhodnější je pořízení majetku prostřednictvím úvěru. Jak je však patrné vliv na výsledek má opět výše první splátky leasingu. Čím je první splátka vyšší, tím výhodnost ve prospěch úvěru klesá.
35
Závěr Rozhodnutí o pořízení investičního majetku patří mezi rozhodnutí podniku, která zavazuje podnik svou finanční náročností a dlouhodobým působením. Podnik, který nemá dost vlastních zdrojů využívá při pořízení investiční majetku zdroje cizí. Chce li majetek vlastnit využívá financování prostřednictvím úvěru a chce li si majetek pronajmout, využívá leasingu. Aby tyto cizí zdroje získal, vstupuje do kontaktu s bankami a leasingovými společnostmi, a na základě získaných informací komparuje nejlepší možný způsob financování investičního majetku. Podnikatel při úvěrovém nebo leasingovém procesu musí předložit předepsané doklady. Tyto doklady jsou při žádosti o úvěr i leasing totožné. Klíčové jsou především doklady o právní subjektivitě podniku (živnostenský list, výpis z obchodního rejstříku) a doklady o hospodaření podniku. V našem případě především daňová přiznání za dva roky zpětně, informace o aktivních úvěrech, nebo leasingových smlouvách a kopie rozvahy a výsledovky. Při pořízení majetku prostřednictvím úvěru podnik využívá následující výhody. Nemusí vlastnit žádné vlastní zdroje. Při získání úvěru se stává okamžitě vlastníkem pořízeného majetku. Není v žádném případě omezován v možnosti nakládání s tímto majetkem a s právem tento majetek daňově odepisovat. Z vlastnického práva má podnik výhodu v tom, že může majetek opravovat a případně zvyšovat jeho tržní hodnotu. Nevýhodou je, že peněžní toky jsou zatíženy v dalších obdobích nutností splátek. Nelze opomíjet ani fakt, že přijmutím úvěru dochází k účetnímu zadlužení podniku, protože výše přijatého úvěru se objeví přímo v rozvaze podniku jako položka cizích zdrojů. To samozřejmě poněkud zhoršuje pozici podniku v případě hodnocení rizikovosti investory, obchodními partnery, nebo při žádosti o další úvěr. Podnik dále musí za získaný úvěr zřídit zástavní právo. V současné době se využívá forma směnky. Při pořizování majetku prostřednictvím leasingu nemusí podnik vlastnit také žádné zdroje. Po podniku je však požadována zvýšená první splátka (akontace), určená procentuálně z leasingové ceny. Minimální akontace se pohybuje ve výši 20 %. Výhodou je , že celé nájemné je daňově uznatelným nákladem . Další výhodou je, že leasing nepředstavuje účetně zvýšení zadluženosti podniku. Vzniklý závazek z leasingové smlouvy se neprojeví v rozvaze podniku jako položka zvyšující cizí zdroje. Pronajatý majetek zůstává po dobu trvání leasingového vztahu ve vlastnictví pronajímatele. Nájemce v tomto případě nemá možnost uplatňovat do svých daňově uznatelných nákladů daňové odpisy tohoto majetku. Nevýhodou je, že i když zůstává pronajatý majetek ve vlastnictví leasingové společnosti, přenáší pronajímatel na nájemce rizika vyplývající z vlastnictví majetku, jako by vlastníkem byl skutečně nájemce. Jedná se o údržbu a případnou opravu. Podmínkou leasingu je pojištění pronajatého majetku nájemcem. V případě poškození, nebo zničení je pojistka uhrazena pronajimateli. V souvislosti s leasingovou smlouvou bývá k nevýhodám řazena také obtížná vypověditelnost leasingové smlouvy ze strany nájemce. V případě, že se pronajimatel dostane do finančních potíží a neuhradí dvě splátky nájemného, nájemce přejímá zpět pronajatý předmět a podnik tak přichází o možnost dále investiční majetek využívat. Praxe je taková, že neuhradí li nájemce dvě splátky nájemného, leasingová společnost okamžitě si okamžitě bere pronajatý majetek zpět a další pronájem je řešen novou smlouvou za horších podmínek. Podnikatel musí při komparaci využití cizích zdrojů vycházet především pro něj z finanční výhodnosti pořízení investičního majetku. Při hodnocení reálného případu pořízení kamiónů ve výši 2 mil Kč se splatností šesti roků jsem porovnával nabídky úvěru 36
Československé obchodní banky, a.s. a nabídky leasingu ČSOB leasing, a.s., a následně porovnal mnou vyhodnocená data s konečným rozhodnutím podnikatele. Při využití úvěru je požadována splátka ve výši 28 169,- Kč. . Celkové úroky za šest roků splácení jsou v hodnotě 360 295,-Kč. Při využití leasingu může podnikatel využít možnosti výše první splátky (akontace), která následně rozhoduje o výši leasingového pronájmu. Při akontaci 0% jsou měsíční splátky 37 388,-Kč a celková cena pronájmu 2 691 936,-Kč. Při akontaci 25% je hodnota první splátky 500 000,-Kč, měsíčního pronájmu 28 041,-Kč a celková cena pronájmu 2 518952,-Kč. Při akontaci 40% je hodnota první splátky 800 000,-Kč, měsíčního pronájmu 20 703,-Kč a celková hodnota pronájmu 2 422 448,-Kč. Při prvním hodnocení nabídek úvěru nebo leasingu je pro podnikatele klíčová hodnota měsíční splátky, kterou je nucen hradit. U úvěru je to suma ve výši 28 169,- Kč. Aby splátka leasingového pronájmu byla porovnatelná, musí podnikatel využít leasingu s první splátkou (akontaci) ve výši 25% a hodnotou 500 000,-Kč, kdy je cena měsíční splátky leasingu srovnatelná ve výši 28 041,- Kč. Podnikatel využívá pro úpravu výhodnosti úvěru nebo leasingu daňových úspor. Ke snížení daňového základu při využití úvěru podnikatel přiznává hrazené úroky ve výši 360 295,-Kč a odpisy po dobu pěti roků. Při využití leasingu podnikatel snižuje základ daně o veškeré hrazené nájemné. Ze získaných dat při komparaci daňových úspor je patrný vliv výše první splátky (akontace) na výši daňových úspor při využití leasingu. Čím je měsíční splátka leasingu vyšší, tím je hodnota pro snížení daňového základu vyšší. Při komparaci jednotlivých daňových úspor úvěru a leasingu vychází lepší celkové zhodnocení ve prospěch leasingu. Hodnota daňových úspor je ovlivněna výši první splátky (akontace). Při akontaci 0 % je daňová úspora 79 586,-Kč, ale při 40 % akontaci je daňová úspora již jen 14 918,- Kč za šest roků splácení leasingové smlouvy. Optimální je pro podnikatele využití leasingu s akontací 25%, kdy je hodnota měsíční splátky ve výši 28 041,- Kč nižší než splátka úvěru ve výši 28 169,- Kč. Celková daňová úspora ve 38 078,- Kč je ve prospěch leasingu. Jedním z hlavních kritérií, které je nutno brát v úvahu při rozhodování mezi financováním investičního majetku prostřednictví úvěru nebo leasingu je současná hodnota peněžních toků. Hlavním ukazatelem jsou výdaje, které ovlivňují cash flow a tím ovlivňují likviditu podnikatele hlavně v tom, aby podnikatel dostál svým závazkům. V našem případě pravidelně hradil splátky úvěru nebo splátky pronájmu v případě leasingu. V případě úvěru ovlivňují výši nákladů platby úroků a výše odpisů. Skutečné peněžní výdaje jsou však celá splátka úvěru včetně úhrady jistiny. Odpisy jsou jen náklady a do hodnoty peněžních toků se nezapočítávají. U úhrady leasingu je výše peněžních výdajů a nákladů shodná, protože splátky pronájmu se v plné výši započítávají jako náklad. Při komparaci výše peněžních výdajů úvěru oproti leasingu jsem vyhodnotil, že celková výše peněžních výdajů vychází lépe pro pořízení investičního majetku prostřednictvím úvěru. Další velmi významnou oblastí, které je nutno zvažovat při rozhodování o pořízení majetku formou leasingu nebo úvěru jsou skutečné peněžní toky, které musí poplatník vynaložit v průběhu trvání leasingového nebo úvěrového vztahu. Při použití metody čisté výhody leasing při které jde o porovnání čisté současné hodnoty investice financované leasingem a financované z úvěru. Platí -li, že čistá současná hodnota investice financované leasingem je větší než čistá současná hodnota investice financované z úvěru, je výhodné pořídit majetek formou leasingu.Hodnota vypočítaného ukazatele finanční náročnosti pořízení prostřednictvím ukazatele čisté výhody leasingu v mnou hodnoceném případě je záporná, proto výhodnější je pořízení majetku prostřednictvím úvěru. Podnikatel při rozhodování o využití cizích zdrojů se rozhodl pro úvěr. Jeho hlavním kritériem byla současná hodnota peněžních toků. Při využití úvěru je výše měsíční splátky 28 169,-Kč, kterou je schopen splácet. Kdyby využil nabídky leasingu, výše první splátky (akontace) by musela být 25% ve výši 500 000,-Kč aby hodnota měsíčního nájmu byla 28 041,-Kč. Podnikatel uvedenou základní hotovost nevlastnil. Klíčové je, aby podnikatel 37
dostál svým závazkům a byl schopen splácet poskytnutý úvěr. Při hodnocení nezvažoval možnost využití daňových úspor, které by mu využití leasingu zvýhodnilo. Výše daňové úspory při akontaci 25% by byla 38 078,- Kč. Na závěr je možno zhodnotit, že využití cizích zdrojů má své výhody i nevýhody. Záleží jen na podnikateli, zda využije některou z nabídek bank nebo leasingových společností. Při práci na téma Leasing versus koupě jsem zjistil nové skutečnosti, které obohatili mé znalosti o leasingu a úvěru.
38
Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek TABULKA Č. 1: ROZVAHA PODNIKU ..............................................................................................................8 TABULKA Č. 2: DOBA ODEPISOVÁNÍ MAJETKU ........................................................................................15 TABULKA Č. 3: PROCENTUÁLNÍ TABULKA ROČNÍ ODPISOVÉ SAZBY PRO ROVNOMĚRNÉ ODEPISOVÁNÍ ....................................................................................................................................................16 TABULKA Č. 4: UMOŘOVACÍ PLÁN ÚVĚRU A NÁKLADY SPOJENÉ S ÚVĚREM .................................28 TABULKA Č. 5: TABULKA DAŇOVÝCH ÚSPOR PŘI POUŽITÍ ÚVĚRU...................................................29 TABULKA Č. 6: TABULKA MĚSÍČNÍCH SPLÁTEK PŘI POUŽITÍ LEASINGU A VÝŠE AKONTACE....29 TABULKA Č. 7: TABULKA VÝŠE CELKOVÝCH NÁKLADŮ PŘI POUŽITÍ LEASINGU PODLE VÝŠE AKONTACE .........................................................................................................................................................30 TABULKA Č. 8: TABULKA DAŇOVÉ ÚSPORY A CELKOVÝCH NÁKLADŮ PŘI POUŽITÍ LEASINGU ...............................................................................................................................................................................30 TABULKA Č. 9: SROVNÁNÍ DAŇOVÝCH ÚSPOR ÚVĚROVÉHO A LEASINGOVÉHO FINANCOVÁNÍ ...............................................................................................................................................................................31 TABULKA Č. 10: SROVNÁNÍ VÝŠE PENĚŽNÍ VÝDAJŮ U ÚVĚROVÉHO FINANCOVÁNÍ A LEASINGOVÉHO FINANCOVÁNÍ....................................................................................................................32 TABULKA Č. 11: SROVNÁNÍ VÝŠE SOUČASNÉ HODNOTY PENĚŽNÍCH TOKŮ ...................................33 TABULKA Č. 12: UKAZATELE PRO VÝPOČET FINANČNÍ NÁROČNOSTI POŘÍZENÍ ...........................34
Seznam grafů GRAF Č. 1: SCHÉMA MAJETKOVÉ STRUKTURY PODNIKU.......................................................................9 GRAF Č. 2: ROZDĚLENÍ KAPITÁLU................................................................................................................12
39
Seznam použité literatury a pramenů Prameny 1. FOTR, J. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: GRADA, 1999. 214 s. ISBN 80-7169-812-1. 2. MESTEK, J. Základy ekonomiky výrobního podniku (1. díl). 1. vyd. Praha: SEPTIMA, 1992. 118 s. ISBN 80-900011-2-2. 3. NOVOTNÝ, J. Nauka o podniku I. 1.vyd. Brno: ESF MU, 2003. 203 s. ISBN 80-210-3090-9. 4. SŮVOVÁ, H.; PAVELKA, F.; DEGEN, Z.; NĚMCOVÁ, L.; NÁLEVKOVÁ, L. Specializované bankovnictví. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1997. 398 s. ISBN 80-902243-2-6. 5. SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. přepracované a aktualizované vydání. Praha: GRADA, 2005. 466 s. ISBN 80-247-0515-X. 6. SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. 475 s. ISBN 80-7179-892-4. 7. VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování – II. část. 1. vyd. Praha: VŠE, 2000. 130 s. ISBN 80-7079-067-4. 8. VALOUCH, P. Leasing v praxi. 1. vyd. Praha: GRADA, 2005. 114 s. ISBN 80-247-0745-4. 9. WÖHE, G. Übungsbuch zur Einfürung in die allgemeine Betriebswirtschaftslehre. 7. überarb. Aufl. München: Valen, 1993. 588 s. ISBN 3-8006-750-1. 10. WÖHE, G. Úvod do podnikového hospodářství. 1.vyd. Praha: C. H. Beck, 1993. 748 s. ISBN 80-7179-014-1.
Internetové zdroje: FINANCE, : Leasing. Tvorba aplikace AWD Česká republika s.r.o. [online]. [cit. 2007-05-27]. 2000-2007. Dostupný na WWW:
. ISSN 1213-4325 ČESKÁ LEASINGOVÁ A FINANČNÍ ASOCIACE, : základní informace o leasingu [online]. [cit. 2006-0406]. 2003-2006. Dostupný na WWW:< http://www.clfa.cz/.>.
40
Přílohy
Příloha č. 1:
Seznam nejdůležitějších právních norem
Příloha č. 2:
Formulář - Prohlášení o vzájemných vazbách k jiným subjektům a doplňující informace
Příloha č. 3:
Leasingové společnosti na Českém trhu
Příloha č. 4:
Přehled faktoringových společností
41
Příloha č. 1: Seznam nejdůležitějších právních norem
1.
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
2.
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
3.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu
4.
Zákon č. 235/2004 Sb., o DPH
5.
Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu
6.
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti
7.
Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí
8.
Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční
9.
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků
10.
Zákon č. 563/1992 Sb., o účetnictví
11.
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví
12.
Zákon č. 344/1992 Sb., katastrální zákon
13.
Zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor
Pozn.: Právní normy jsou použity v platném znění.
42
Příloha č. 2: Formulář – „Prohlášení o vzájemných vazbách k jiným subjektům a doplňující informace“
PROHLÁŠENÍ
o vzájemných vazbách k jiným subjektům a doplňující informace
se sídlem: IČO zapsaný v Rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl S, vložka 3488 (dále jen "Klient") zastoupený: výslovně prohlašuje, že 1)
poskytl finanční, zbožové nebo jiné úvěry či půjčky (kromě krátkodobých obchodních úvěrů vyplývajících z běžných dodávek zboží nebo služeb v rámci předmětu podnikání Klienta a nejvýše v obvyklém rozsahu a lhůtách splatnosti) pouze následujícím třetím osobám: výše komu poskytnuto konečná úvěru/půjčky druh úvěru/půjčky IČO/RČ obchodní firma/jméno a příjmení splatnost celkem
2)
za závazky Klienta poskytly zajištění pouze následující třetí osoby: poskytnuto kým druh zajištění obchodní firma/jméno a příjmení /IČO/RČ
výše závazku celkem
ukončení platnosti
3)
nemá závazky po splatnosti vůči státu (zejména vůči finančním úřadům, České správě sociálního zabezpečení a celním úřadům) a nemá závazky po splatnosti vůči svým ostatním věřitelům, které by měly negativní vliv na schopnost Klienta dostát jeho platebním závazům ze Smlouvy, s výjimkou níže uvedených závazků: obchodní firma/jméno IČO/RČ výše závazku po splatnosti doba prodlení příjmení/ jiné označení celkem věřitele
4)
není proti němu vedeno nebo nehrozí soudní, rozhodčí či jiné řízení, jehož výsledek by mohl negativně ovlivnit jeho podnikatelskou činnost nebo mohl mít negativní vliv na jeho schopnost dostát platebním závazkům vyplývajícím ze Smlouvy a není mu známo, že by takovéto řízení bylo vedeno nebo hrozilo třetím osobám, které zajišťují pohledávky Banky vůči Klientovi nebo bylo vedeno nebo hrozilo třetím osobám, za které poskytl Klient jakékoliv zajištění jejich závazků, vše s výjimkou níže uvedených řízení: obchodní firma/jméno řízení vedeno/hrozí celková výše částky, druh řízení – příjmení/ jiné označení vůči Klientovi/třetí která je předmětem soudní/rozhodčí/jiné protistrany/IČO/RČ osobě (uvést) řízení
5)
neposkytl zajištění za závazky třetích osob a jeho majetek není zatížen zástavními a/nebo jinými věcnými právy zřízenými ve prospěch třetích osob, s výjimkou níže uvedeného zajištění a zřízených věcných práv: druh poskytnutého sjednáno/umožněn vznik zajištění ve prospěch celková hodnota splatnost zajištění nebo zřízeného koho – obchodní firma/jméno a zajišťovaných zajišťovaných práva příjmení/IČO/RČ závazků závazků
6)
nečerpá úvěry, půjčky ani finanční výpomoci od jiných bank, peněžních ústavů a/nebo třetích subjektů s výjimkou níže uvedených úvěrů, půjček a finančních výpomocí: druh poskytnuto kým– obchodní Výše úvěru ** splatnost poskytnutého půjčky/úvěru/finanční firma/jméno a příjmení/IČO/RČ úvěru/půjčky/finanční výpomoci výpomoci
43
7)
má postavení ovládající a/nebo ovládané osoby ve smyslu ustanovení § 66a obchodního zákoníku pouze ve vztahu vůči následujícím třetím osobám: tvoří koncern/netvoří koncern Klient je osobou IČO/RČ obchodní firma/jméno a příjmení ovládanou/ovládající ve smyslu § 66a odst. 7 obchodního zákoníku
8)
má více než 10% majetkovou účast na základním kapitálu anebo disponuje více než 10% podílem na hlasovacích právech následujících třetích osob: obchodní firma IČO výše podílu v %
9)
(vyplní pouze obchodní společnosti a družstva) jednotliví členové statutárních orgánů či dozorčí rady nebo osoby, které se podílejí na řízení Klienta jinak než jako členové statutárního orgánu nebo dozorčí rady, jsou současně členy statutárních orgánů či dozorčí rady nebo osobami, které se podílejí na řízení jinak než jako členové statutárního orgánu nebo dozorčí rady, následujících třetích osob: jméno a příjmení obchodní firma a IČO RČ a jeho funkce třetí osoby
10)
(vyplní pouze obchodní společnosti) jeho hlavními společníky (s podílem více než 10 % na jeho základním kapitálu a/nebo hlasovacích právech) jsou následující třetí osoby: obchodní firma/jméno a příjmení IČO/RČ výše podílu v %
11)
(vyplní pouze obchodní společnosti) jeho hlavní společníci uvedení v odst. 10) tohoto prohlášení mají majetkový podíl vyšší než 10 % na základním kapitálu anebo disponují více než 10% podílem na hlasovacích právech v následujících třetích osobách: IČO a obchodní firma třetí osoby, ve které obchodní firma/jméno výše podílu v % mají podíl a příjmení společníků přičemž mu nejsou známy skutečnosti či okolnosti, které by získání takovéhoto vztahu vůči dalším subjektům měly či mohly vyvolat;
12)
(vyplní pouze obchodní společnosti) uzavřel ovládací smlouvu ve smyslu § 190b obchodního zákoníku a/nebo uzavřel smlouvu o převodu zisku ve smyslu § 190a obchodního zákoníku pouze s následujícími třetími osobami: Klient uzavřel ovládací smlouvu/ Klient je osobou obchodní firma/jméno a příjmení IČO/RČ řízenou/řídící smlouvu o převodu zisku
Klient prohlašuje, že údaje uvedené v tomto Prohlášení jsou pravdivé, aktuální a úplné.
........................................................... Klient Ověření podpisu/totožnosti:
Zdroj: ČSOB, a. s.
44
Příloha č. 3: Leasingové společnosti na českém trhu
Pořadí největších leasingových společností podle objemu nově uzavřených obchodů v r. 2005 (v mil. Kč) celkem
z toho nemovitosti
1.
ČSOB Leasing, a. s., a.s.
16 681
2.
CAC LEASING, a.s. /*
13 333
643
3.
ŠkoFIN s.r.o.
10 757
60
4.
VB Leasing CZ, s.r.o.
7 592
5.
IMMORENT ČR, s.r.o.
7 249
6.
SG Equipment Finance Czech Republic s.r.o.
6 539
7.
DaimlerChrysler Financial Services Bohemia s.r.o.
5 320
8.
Raiffeisen-Leasing, s.r.o.
4 172
9.
ČP Leasing, a.s.
3 486
10.
Deutsche Leasing ČR, s.r.o.
3 272
11.
s Autoleasing, a.s.
3 067
12.
LeasePlan ČR, s.r.o.
3 024
13.
S MORAVA Leasing, a.s.
2 673
14.
SCANIA FINANCE Czech Republic, s.r.o.
2 375
15.
ALD Automotive s.r.o.
1 926
16.
Raiffeisen-IMPULS-Leasing spol. s r.o.
1 910
17.
GE Money Auto, a.s.
1 768
18.
PSA FINANCE ČESKÁ REPUBLIKA, s.r.o.
1 576
19.
UNILEASING, a.s.
1 481
20.
D.S. Leasing, a.s.
1 356
7 084
2 514
243
638
/*včetně objemů RLCZ a CAC FSL - leasingy realizované pracovníky CAC Leasing, a.s. Zdroj: ČLFA.
45
Statistika produktů nabízených členskými společnostmi ČLFA v r. 2005 Objem a struktura leasingových operací členů České leasingové a finanční asociace v r. 2005 88 členských společností na konci r. 2005
1) Leasing movitostí (majetek zakoupený pro leasing a předaný do leasingového užívání v r. 2005 - pořizovací ceny v mil. Kč bez DPH) a) podle povahy předmětu leasingu:
mil. Kč
počet ks
strojní zařízení
21 468
15 721
počítače, kancelářské stroje
1 122
2 484
osobní automobily
46 125
109 398
z toho leasing ojetých osobních automobilů
6 279
nákladní automobily, autobusy a další vozidla
27 492
23 663
lodě, letadla, lokomotivy, vagóny
426
72
ostatní
3 867
8 843
celkem
100 500
160 181
b) podrobná struktura leasingu osobních a užitkových automobilů:
mil. Kč
počet ks
nová osobní auta leasovaná pro soukromou potřebu
8 808
30 075
nová osobní auta leasovaná podnikatelským subjektům
19 851
40 332
ojetá osobní auta leasovaná pro soukromou potřebu
1 449
5 371
ojetá osobní auta leasovaná podnikatelským subjektům
3 636
9 457
lehká užitková vozidla
12 381
24 163
c) podle podnikatelského zaměření zákazníka:
mil. Kč
zemědělství, lesnictví, rybolov
4 111
průmysl, stavebnictví
26 706
služby - soukromý sektor
49 830
služby - státní sektor
3 680
soukromá potřeba
11 096
ostatní
5 077
celkem
100 500
Zdroj: ČLFA.
46
Příloha č. 4: Přehled faktoringových společností
2005 1-12 (v mil.Kč)
Tuzemský
Exportní
Importní
Celkem fact.
Ostatní
Celkem
Podíl total
fact
Factoring ČS
19 075
1 566
864
21 505
1 265
22 770
26,2 %
25,7 %
Factoring KB
12 571
1 055
112
13 738
0
13 738
15,8 %
16,4 %
NLB Factoring
6 757
1 809
28
8 594
1 663
10 257
11,8 %
10,3 %
O.B. HELLER
14 504
2 100
0
16 604
0
16 604
19,1 %
19,8 %
Transfinance
14 179
6 411
1 446
22 036
0
22 036
25,4 %
26,3 %
D.S.Factoring
1 169
172
0
1 341
85
1 426
1,6 %
1,6 %
Spolu
68 255
13 113
2 450
83 818
3 013
86 831
100 %
100 %
Zdroj: ČLFA.
47
