LEADER je most k rozvoji NAD ORLICÍ

Strategický plán LEADER: LEADER je most k rozvoji NAD ORLICÍ

STRATEGICKÝ PLÁN LEADER

LEADER je most k rozvoji NAD ORLICÍ

Předkladatel: Místní akční skupina NAD ORLICÍ, o.p.s.

Zpracovatel: NAD ORLICÍ, o.p.s. a členové MAS NAD ORLICÍ Mgr. Petr Kulíšek – manažer MAS Mgr. Marie Kršková – asistentka rozvoje Konzultant a spoluzpracovatel: Tima Liberec, s.r.o.

Podpora a spolupráce: Partnerské MAS, členové a experti MAS NAD ORLICÍ, Královéhradecký kraj. 1

| Místní akční skupina NAD ORLICÍ, o.p.s., Kostelecká Lhota 40, 517 41, Kostelec nad Orlicí


11.. Ž ŽAAD DA AT TE EL L//P PŘ ŘE ED DK KL LA AD DA AT TE EL L 1.1. Přesný název místní akční skupiny

Místní akční skupina je registrována jako právnická osoba NAD ORLICÍ, o.p.s. MAS běžně používá název MAS NAD ORLICÍ. Plný název MAS jako místního partnerství dle Statutu je Místní akční skupina Nad Orlicí. Sídlo:Kostelecká LhotaKostelecké Horky 40 57, 517 41 Kostelec nad Orlicí, IČO: 27513826.

1.2. Právní forma MAS

Obecně prospěšná společnost

22.. Z ZÁÁK S AS KL LA AD DN NÍÍ Ú ÚD DA AJJE EO OÚ ÚZ ZE EM MÍÍ M MA Území MAS NAD ORLICÍ tvoří správní území 46 obcí (4 se statutem města, 1 se statutem městyse) a 66 katastrálních území, na nichž lze dle územně identifikačního registru definovat 104 sídelních útvarů – vsí, měst, osad (statisticky 90 částí obcí). Většina území je venkovského charakteru. Osou území je řeka Orlice, resp. Tichá a Divoká Orlice a poté „spojená“ Orlice. Vzhledem k poloze a způsobu vymezeni zasahuje území MAS do dvou krajů (Královéhradecký-32 a Pardubický-14) a 4 okresů (Rychnov nad Kněžnou-24, Hradec Králové-8, Ústí nad Orlicí-13 a Pardubice-1).

2.1. Rozloha v km2

Rozloha území MAS je 372,94 km2.

2.2. Počet obyvatel

Počet obyvatel za poslední kalendářní rok, tedy k 31.12.2007 činil 43 411.

33.. Z ZPPRRAACCO LM S PL AS OV VÁ ÁN NÍÍ S SP MA 3.1. Způsob zpracování SPL MAS

SPL MAS byl zpracován dále v textu zmiňovanými postupy a přístupy. Souhrnně lze způsob charakterizovat jako výhradně komunitní s využitím vnitřních zdrojů MAS a zapojením expertů a partnerských MAS ve fázi navrhování některých postupů. Vnitřní zdroje MAS jsou dále komentovány, jde zejména o vlastní zaměstnance (MAS si již dříve uvědomila tuto potřebu a realizuje i jiné činnosti), aktivní členy MAS v orgánech i mimo ně, experty z institucí a organizací v území. Metoda zpracování spočívá ve využití ISU a dalších zdrojů, využití nových otevřených procesů, procesů dotazování a studií. Charakteristický pro zpracování tohoto SPL je komunitní přístup: v době přípravy v MAS uskutečnili 53 schůzek a porad tematických pracovních skupin, programového výboru a dalších orgánů MAS. Navštívili jsme šest jiných MAS za účelem studia dobré praxe, uskutečnili jsme pět dotazníkových akcí a anket a jednali se zástupci všech 46 obcí v regionu. SPL přistupuje k metodě LEADER jako k základnímu principu, podřízenému v tomto období velmi silně pravidlům EAFRD. Stále však zůstává programem malých projektů a spolupráce. Stručný přehled postupu práce (který je dále komentován v příslušných kapitolách): 1. Prvotními zdroji informací byly: • integrovaná strategie území Mosty k budoucnosti • diskuse a evaluace v MAS v souvislosti s uzavřením programu LEADER ČR a s přípravou na PRV • projednávání v 6+1 tematických pracovních skupinách


2


• • • • • • • • • •

dotazníky pro obce, podnikatele a NNO rozhovory se starosty obcí faktografické údaje z obcí informace z Českého statistického úřadu informace z městských úřadů a ORP analýza neziskového sektoru v území výstupy veřejných setkání výstupy pracovních skupin k SPL postupně odsouhlasené postupy Výběrovou komisí a Programovým výborem doporučení partnerských MAS a poznatky z návštěv jejich regionů včetně jejich hodnocení různých programů (LEADER POV, LEADER+, LEADER ČR) • analýza dokumentů krajů (Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje, Program rozvoje Pardubického kraje, analýza cestovního ruchu aj.)

2. z analýz zaměstnanci ve spolupráci s experty zpracovali výtah (viz kap. 4). 3. závěry analýz byly vyhodnoceny a soustředěny do SWOT analýzy (kap. 5). 4. SWOT analýza spolu s dříve stanoveným posláním MAS 1 a se závěry (hlavními cíli) ISÚ byla východiskem pro návrh hlavních cílů SPL (kap. 6). 5. hlavní cíle v rozvoji regionu, potřeby a záměry obcí a dalších místních subjektů (v projektových listech), odsouhlasené výstupy z pracovních skupin,zkušenosti různých programů LEADER a pravidla PRV byly podkladem pro tvorbu Fichí (přílohy). Na setkáních výborů (PV, MV, VK) a pracovních skupin MAS byly opakovaně projednávány jednotlivé kroky v přípravě dokumentu a návrhy kapitol. Celkem se v období od 1.9.2007 (počátek práce na SPL po obdržení LEADERu ČR – kromě návštěv partnerů) do 22.10.2008 uskutečnilo 53 jednání (včetně jednání manažera MAS s některými členy MAS a s experty). 2 Místo zasedání Albrechtice n. O. Častolovice Čemná n. O. Hoděčín Choceň Kostelec n. O. Kostelecká Lhota Kostelecké Horky Krchleby Krňovice Podlesí Polom Vrbice Výrava Zářecká Lhota Mimo území MAS Celkem v území Celkem

VH

PV/SR

MV

VK

PS

1

1 1 1

3

4

2 2

ZO a Partneři veřejná a MAS zasedání 1

1 1

1 1 1

5

1

1 2

1 1 1 1

11

2

2

4 1 2

1

1 1

2 1 1

4

4

13

4

6 12

53

Zdroj: MAS

Tento SPL byl schválen Valnou hromadou MAS dne 9.10.2008 v Podlesí. Zpracování v kanceláři bylo ukončeno 22.10.2008. 3 1

Poslání MAS je definováno ve Statutu NAD ORLICÍ, o.p.s. 2 zmíněné aktivity slouží pouze jako ilustrativní příklady. Přesný rozpis aktivit je na http://www.nadorlici.cz/dalsi/3strategie%20mas/postup.htm



3.2. Způsob zapojení místních aktérů do zpracování SPL

Místními aktéry jsou všichni, kdo působí v regionu a mohou přímo ovlivnit jeho rozvoj a realizaci SPL. Podrobněji je zapojení popsáno v kapitole 7. Jsou to především: • • • • • • •

obce a jejich představitele představitelé svazků obcí Třebechovicko, Orlice, Brodec a Poorlicko vedoucí pracovníci útvarů rozvoje městských úřadu v Kostelci n. O., Choceň představitelé institucí státní správy, v jejichž působnosti je region (okresní Hospodářská komora, aj.) majitelé a manažeři místních drobných, malých a středních podniků podnikatelé v zemědělství a mimo zemědělství (ve výrobě i službách) nestátní neziskové organizace občanského typu (zejména zájmová sdružení a poskytovatele sociálních a jiných služeb)

Mnozí z těch, kteří byli vtaženi do procesu tvorby se později staly členy nebo jejich zástupci. Logicky tak lidé, kterým není lhostejná další budoucnost regionu a také zájemci o financování záměrů svých obcí a firem přispívali nejvíce. Ti jsou pochopitelně nejlépe informovaní a také se aktivně účastnili přípravy SPL ve výborech a pracovních skupinách (viz k. 11, 9.1 a 7.2).

3.3. Zapojení expertních zpracovatelů do zpracování MAS

Zpracování SPL probíhalo zejména vlastními pracovníky a dobrovolně i členy MAS. MAS učinila dobrou zkušenost při navrhování strategických úvah a doporučení postupů hodnocení, administrace, výběru a směřování cílů s experty PhDr. Oldřichem Čepelkou a Ing. Stanislavem Jägerem z výzkumné a poradenské agentury Tima Liberec (Erbenova 2, 460 08 Liberec 8 - tel. 485 151 742, e-mail: [email protected]).

4 AN S AS 4.. A NA AL LÝ ÝZ ZA AÚ ÚZ ZE EM MÍÍ M MA 4.1. Hodnocení území

Identifikace regionu a jeho homogenita Území MAS NAD ORLICÍ má v mnoha ohledech jednotný charakter vycházející z historických, geografických a sociálních hledisek (viz další text SPL). MAS NAD ORLICÍ působí na území s rozlohou 365 km2, kde v současné době žije 43 441 obyvatel (z toho 22 096 žen) ve 46 obcích. Region je součástí Královéhradeckého a Pardubického kraje a NUTS II Severovýchod. Rozkládá se na území okresů Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí a Hradec Králové. Území MAS NAD ORLICÍ, které přesahuje tři okresy a dva kraje, tak vzniklo na základě přirozených potřeb obyvatel a regionu, na základě původních vazeb a spádovosti. Vzájemná spolupráce obyvatel v rámci MAS potvrzuje, že tyto obyvatele spojují společné cíle a aktivity. Jedná se o homogenní území s podobnými geografickými, demografickými, sociálními a hospodářskými znaky a mnoha pojítky v historickém vývoji – starosídelní krajina, panství a vazba na tradiční komunikační směry. Na území působí 6 mikroregionů (Poorlicko, Brodec, Orlice, Třebechovicko, Černilovsko, Vysokomýtsko) pokrývající téměř celé území MAS mimo jižní oblasti - části Choceňska. Mikroregiony plní aktivní roli spolupráce samospráv a iniciátorů územního rozvoje a spolupráce. V území dochází k prolínání spádovosti, prolínání sociálních vazeb a hranice krajů jsou do značné míry spíše spojující (včetně využití služeb v obcích, vytížení venkovských školy, aj.). Některé obce okresu Rychnov n. K. jsou i dnes službami a zaměstnáním vázány do velké míry na Choceň (dáno i významností tohoto železničního a průmyslového uzlu), naopak většina území je přirozeně vázána na blízký Hradec Králové. MAS NAD ORLICÍ sídlí v obci Kostelecká Lhota.


4


Samospráva je v území silně a tradičně rozvinutá. Na území MAS se navrátily k samosprávě i menší obce do 100 obyvatel (Bošín, Plchovice, Krchleby, Vysoký Újezd). Výjimku tvoří některé místní části měst, které neobnovily svoji samostatnost (nejvíce spadá pod Týniště n. O. a Choceň). Po redukci o tyto části by v území zůstaly jen čtyři sídla většího významu – Choceň, Kostelec nad Orlicí Týniště nad Orlicí a Třebechovice pod Orebem. I tyto místní části jsou významnými středisky aktivního občanského života. Charakteristická jsou města jako centra ekonomiky a služeb a okolní vsi se silnou vazbou na tato centra místního významu. MAS působí na území 46 obcí: Albrechtice nad Orlicí, Běleč nad Orlicí, Běstovice, Blešno, Bolehošť, Borohrádek, Borovnice, Bošín, Častolovice, Čermná nad Orlicí, Čestice, HřibinyLedská, Chleny, Choceň, Jeníkovice, Jílovice, Koldín, Kosořín, Kostelec nad Orlicí, Kostelecké Horky, Krchleby, Ledce, Lhoty u Potštejna, Lípa nad Orlicí, Mostek, Nasavrky, Nová Ves, Očelice, Olešnice, Plchovice, Podlesí, Polom, Proruby, Seč, Skořenice, Sudslava, Svídnice, Třebechovice pod Orebem, Týniště nad Orlicí, Veliny, Vrbice, Výrava, Vysoký Újezd, Zářecká Lhota, Zdelov, Žďár nad Orlicí. V roce 2007 bylo součástí MAS NAD ORLICÍ 30 obcí, poté se připojily další z okolních regionů (dnes 46). Základní údaje o obcích 3 36 obcí v regionu (81 %) má méně jak 500 obyvatel. 35 obcí (80 %) má do 10 km2, 7 obcí má rozlohu mezi 10 a 20 km2, 3 obce mají rozlohu mezi 20 a 30 km2, pouze Týniště nad Orlicí má rozlohu nad 50 km2. Jedná se vesměs o menší obce. Jde o venkovský region se značným počtem menších měst. Nejvíce obyvatel (celkem 64 % z celého regionu) žije ve čtyřech významných městech - Třebechovice pod Orebem (5 870 obyv.), Kostelec nad Orlicí (6 220 obyv.), Týniště nad Orlicí (6 316 obyv.) a Choceň (9 080 obyv.). Nejméně obyvatel žije v obcích Poruby (53) a Vysoký Újezd (58). První písemná zmínka šesti obcí je již ze 13. stol. Více jak polovina obcí v regionu má první písemnou zmínku datovanou ke 14. stol. Toto svědčí o dlouhodobé tradici osídlení v regionu. Průměrná hustota je 116 obyvatel na km2. Hustota obyvatel na km2 je nejmenší v Kosteleckých Horkách (10 obyv.) a Bělči nad Orlicí (14 obyv.), největší je v Častolovicích (219 obyv.) a Chocni (418 obyv.). V celé České republice je hustota 130 obyvatel na km2. Vzhledem k celé republice se jedná o podprůměrnou hodnotu, ve srovnání s hustotou obyvatelstva Královéhradeckého kraje se jedná o hodnotu průměrnou. Region patří statisticky ke populačně nadprůměrným ve srovnání s průměrným počtem obyvatel MAS v ČR (cca 28 tisíc obyv.), je však hustěji obydlen než regiony ostatních českých MAS. Plné srovnání s MAS v Královéhradeckém kraji, se souborem většiny MAS působících v ČR a s výběrem MAS v zemích EU podává tabulka: průměrné hodnoty

počet obyvatel

% NAD ORLICÍ

rozloha km2

% hustota % NAD ORLICÍ ob./km2 NAD ORLICÍ

13 MAS v KHK

27 859

65

321

88

87

74

136 MAS v ČR

27 842

65

367

101

76

64

132 MAS v EU

62 672

146

1 877

514

33

28

365

100

118

100

MAS NAD ORLICÍ

43 411

100

Zdroj: Zjištění a propočty Tima Liberec (2007).

Čísla ve sloupcích „% NAD ORLICÍ“ znamenají, kolik činí průměrná hodnota MAS z velikosti regionu Nad Orlicí. Například 13 MAS z Královéhradeckého kraje má v průměru o 35 procentních bodů méně obyvatel než MAS Nad Orlicí, o 13 % menší rozlohu a o 26 % nižší hustotu zalidnění. Vývoj počtu obyvatel 5 3

Zdroj: MOS 31.12.2007 Lexikon Obcí ČSÚ



rozdíl

Celkem za MAS

1991

2000

31.12.2007

42 372

42 271

43 411

rozdíl

1991 - 2000 2000 - 2007 -99

1 140

rozdíl 1991 - 2007 1041

Zdroj MOS k 31.12.2007, Lexikon Obcí ČSÚ

Region v současné době není postižen úbytkem obyvatel. K úbytku došlo mezi roky 1991 a 2001. Tento trend se netýkal pouze malých obcí, ale i všech větších měst, nejvíce pak Chocně. Odchod obyvatel z regionu byl způsoben především rozvojem tržního hospodářství a stěhováním do velkých měst. V posledních letech je trend vyrovnaný. Strukturální problém je vylidňování venkova v celém území a odchod mladé zejména více vzdělané generace do center. Populační nadprůměrnost regionu je výhodou při realizaci aktivit MAS. Vyšší lidský potenciál regionu se může pozitivně promítnout do jeho rozvoje (více vzdělaných a zaměstnaných osob, investice lidí do bydlení, rozvoj služeb apod.). Rozvoji regionu jednoznačně přispěje: 1. stabilizace počtu obyvatel v obcích, 2. zabránění odchodu mladých rodin z venkova, 3. přilákání malých a středních podnikatelů.

Vybavenost obcí Vybavenost jednotlivých obcí v regionu se liší podle počtu stálých obyvatel a přímo souvisí s největším ohrožením udržitelnosti středních a malých sídel – přepočty daňové výtěžnosti, malé obce jsou dlouhodobě podfinancovány. Občanská vybavenost souvisí s velikostí jednotlivých obcí. Statistická data (viz MOS, obce regionu 2008) dokládají, že v některých obcích není vybavenost na potřebné úrovni, v nemalém počtu obcí chybí kanalizace (32 obcí), v 6 obcích chybí vodovod, plynovod je zaveden v 35 obcích regionu. Pouze 15 obcí má vlastní školské zařízení, v ostatních musí děti předškolního i školního věku dojíždět. Ve 35 obcí chybí zdravotnické zařízení. Policejní stanice jsou pouze ve 4 městech v regionu, chybí v Albrechticích (1066 obyvatel) a Borohrádku (2108 obyvatel), které patří k větším obcím v regionu. Téměř ve všech obcích se nachází veřejná knihovna, kdežto ostatní kulturní zařízení nejsou tak hojně zastoupena. Například v regionu mají pouze 3 obce stálé kino, 5 obcí muzeum a ve 3 obcích je galerie. Rozšíření občanské vybavenosti by nemělo chybět v rozvojových plánech regionu. Budoucí investice se musí zaměřovat především na doplnění či rekonstrukce zařízení pro služby a život na venkově, kultivaci veřejných prostor obcí, infrastrukturu (se zvážením využitelnosti v malých obcích a roztroušených osadách), ale také financování a podporu místních kulturních zařízení, která neslouží jen místním obyvatelům, ale rozvíjejí případný cestovní ruch. Malá obecní muzea a galerie prezentují mikroregion turistům a zároveň slouží jako zázemí pro udržení historické tradice a identity regionu. Služby, které nejsou zastoupeny v jednotlivých obcích (včetně školství a zdravotnictví), jsou vzhledem k husté dopravní síti v dobré dojezdové vzdálenosti. Toto se týká zejména obcí, které jsou napojeny na hlaví silniční a železniční trasy (časté spojení autobusem a vlakem). Problémem se jeví veřejná doprava v obcích mimo hlavní dopravní koridory. Obyvatelé obcí chtějí, aby nemuseli za službami dojíždět a přivítali by (po vzoru některých českých a mnoha zahraničních obcí) tzv. multifunkční centra (např. obchod, pošta a další služby). Potenciál cestovního ruchu dosud není naplněn. Graf uvádí zařízení a objekty pro sportovní vyžití a aktivní trávení volného času a kapacity ubytování.

6



1079 dost. ubytovací kapacity v obci

1079

počet stálých lůžek

356

počet pokojů

46

počet ubytovacích zařízení

80

počet míst pro karavany

10

stadiony otevřené

46

tělocvičny

138

hřiště

6

koupaliště a bazény 0

200

400

600

800

1000

1200

Zdroj: MOS, obce regionu 2008

Ve většině obcí je obyvatelům, respektive i turistickým návštěvníkům, k dispozici hřiště. V některých obcích jsou k dispozici tělocvičny, v celém regionu se nachází 7 koupališť a bazénů. Ubytování má pro návštěvníky základní význam pro příjem obcí z cestovního ruchu. Jednodenní návštěvy znamenají pro obce většinou jen malý přínos. V 11 obcích regionu je k dispozici ubytovací zařízení, nejvíce lůžek nabízí Kostelec nad Orlicí a Choceň. Ubytovací kapacity jsou tedy relativně dostupné v centrech, schází na venkově a téměř chybí agroturistické ubytování a zážitky. V regionu má 24 % obcí alespoň jedno ubytovací zařízení, v celé České republice 28 %. Jedná se tedy o lehce podprůměrný stav. Zázemí pro cestovní ruch je v regionu v útlumu i díky tomu, že v minulosti nebyl region (až na výjimky) významným turistickým lákadlem. V regionu chybí ubytovací kapacity (především střední a vysoké úrovně), dále dostatečná síť stravovacích zařízení (většina restaurantů v malých obcích má otevřeno výjimečně spíše v odpoledních hodinách a pro místní občany, případní turisté tak mají málo možností stravování). Pro zvýšení návštěvnosti a zajištění, aby se návštěvníci v regionu zdrželi na více dní, je nutné vybudovat síť ubytovacích a stravovacích zařízení různého typu. Pro celé území platí významná blízkost Orlických hor a přitom blízkost center. Dopravně je území velmi dobře dostupné silniční i železniční dopravou, s horami je propojeno i cyklo a ski-busy. Území je vybaveno hustou sítí cyklotras a cyklistika je nejsilněji rozvíjejícím se druhem turistiky. Sílí tendence na tento ruch reagovat a vytvářet sítě služeb a ubytovacích kapacit, méně zatím nabídky zážitkových forem. Významnou formou rekreace vázanou na okolí Orlice a vodních ploch je chataření, početné v Bělči n. o., Nové Vsi, Čermné n.O., aj.). Řeka je i velkým potenciálem pro další formy rekreace jako rybaření, vodní sporty, poznávací trasy. Pro tento účel chybí lávky a drobné vybavení. Ve východní části se dobře rozvíjí hippoturistika a stoupá i zájem obyvatel v chovu koní. V území působí tři Informační centra – Třebechovice, Kostelec n. O. a Choceň. Chybí informační body vázané na atraktivity místního významu. Lokální a sezónní informační místa jsou např. na Vrbické rozhledně, v Podorlickém skanzenu, v Modrém domě nebo městské v Týništi n. Orlicí. Přírodní podmínky Území MAS tvoří krajina dolního toku Orlice, soutoku její Tiché a Divoké zdrojnice a mezilehlý hřbet s odlišnou krajinnou strukturou. Nejvyšším bodem je návrší Kapraď nad obcí Proruby a nejnižším je meandrující koryto Orlice v Bělči nad Orlicí. 4

4

Nadmořská výška se pohybuje mezi 237 - 526 m. n. m.


7


Meandrující Orlice je největší českou řekou se stále relativně přirozeným formováním nivy. Tok je významně regulován jen v sídlech a každoroční dynamika řeky je stále běžnou součástí života obyvatel. Orlice je jedna z mála zachovaných řek s přirozeným režimem. Po dlouhá staletí se venkov a především zemědělství tomuto režimu adaptoval a jedním z důležitých cílů je zachovat původní nivní krajinu. V místech, kde je přirozený režim řeky poškozen nebo omezen, bývají dopady pravidelných záplav. Území se na svoji nížinnou polohu vyznačuje vysokou lesnatostí. V stejně položených regionech je zpravidla vyšší podíl zemědělské a zastavěné půdy.

Zdroj: ČSU, 2008

Péče o krajinný ráz je ovlivňována šetrnou zemědělskou výrobou, která krajinu říční nivy Orlice přetváří v stabilizační a s přírodními procesy provázaný prvek území, je zde nejvíce patrný obrat k ekonomicky udržitelnému šetrnému zemědělství s výhledem a jasnou koncepcí. Pro západnější polovinu spíše odpovídá termín Poorličí, pro východní část je již charakteristický klimatický i ekonomický kontakt s Orlickými horami – Podorlicko. Vzhledem k lesnatosti území a vazbě na řeku je region, velmi příhodným prostředím pro život a bydlení. Problémy životního prostředí spočívají místy v nedostatečném čištění odpadních vod a jejich oddělení, struktuře topných médií domácností na venkově a v zatížení některými místními podniky (Častolovice, Třebechovice, Choceň, Kostelec). Negativní dopady na životní prostředí obyvatel má doprava v průtazích sídly. Krajiny se velmi dotýká rozsáhlá těžba stavebních surovin, která ve vazbě na stavební rozkvět nabývá na intenzitě. Další zátěží jsou divoké skládky a místy nedořešené odpadové hospodářství. Poměrně malé je zastoupení obnovitelných zdrojů energie, spíše jsou vázány na Orlici. Naopak, některé výroby jsou energeticky velmi náročné. Ochrana přírody a krajiny se realizuje plošně nejvýznamněji Přírodním parkem Orlice, procházejícím celým územím v nivě a okolí. Podél toku Orlice je významným územím NATURA 2000 lokalita Orlice a Labe. V rámci těchto ploch najdeme i nejvýznamnější maloplošná chráněná území – Bošínská obora, Peliny, Štěpánovsko, aj. - v regionu je dvanáct přírodních parků a rezervací. Společným tématem je ochrana krajinného rázu nivy s meandrující řekou, reziduí lužních porostů lesů a podmáčených luk. Na území MAS NAD ORLICÍ jsou dobré přírodní podmínky. Oblast většinou nezatěžují výrazné ekologické problémy. Významnou část území zaujímají přírodní parky a přírodní rezervace. Aktivity MAS budou i nadále pokračovat v ochraně přírody, v aktivitách zajišťujících čištění odpadních vod a změny ve prospěch ekologického vytápění domácností.

Kulturní hodnoty regionu Větší města v regionu mají zpravidla částečně dochovaná centra a je zde patrný historický vývoj. V okrajových částech jsou města často poškozena průmyslem a panelákovými sídlišti. Domovní fond na vesnici je dobře zachován, jeho historická část však v posledních letech zejména v západní polovině území chátrá, některé obce mají


8


nedostatečné koncepční územní plánování. Ve venkovských sídlech je ale řada objektů, zachovávající tradiční ráz a nebo umožňující návrat k tradičním typům staveb a jejich trvalé obydlení. Mezi navštěvované památky v území patří významná a známá sídla rodů (zámek v Borohrádku, Kostelci n. O., Častolovicích), památky na osídlování (Kostelec n. O.). Jsou zde méně významné církevní památky - venkovské kostelíky v Ledcích, Skořenicích), kostely v Kostelci, Chocni, Třebechovicích, Častolovicích, Borohrádku, zvonice a kaple v centrech vesnic jako Nepasice, Vrbice, Kostelecké Horky, Bošín, a dále drobné památky místního významu. Významná jsou poutní místa Homol a Oreb. V regionu je nejvýznamnějším a nejznámějším Třebechovické muzeum Betlémů s památkově chráněným Betlémem, dále je aktivní Orlické muzeum v Chocni. Menší expozice jsou ve formě galerií autorů, památníků (Častolovice) nebo novodobé záměry NNO ve venkovských lokalitách. Základem rozvoje nových generací je zachování venkovského školství, rozvoj tradic, aktivní zapojení mladých do života obcí, neziskových aktivit a zájmových organizací. Kvalitní a dostupná lékařská péče a sociální služby. To vše je možné díky podpoře samostatných venkovských obcí, které po daňových reformách úspěšně v dialogu s obyvateli zvládají rozvoj a správu obce s celým územím. Spolupráce již dávno není jen formalitou, ale nástrojem.

Zaměstnanost – zaměstnavatelé V regionu je velmi nízká nezaměstnanost, průměrně 3,98 %. Dvě obce nemají dokonce žádné nezaměstnané (Krchleby, Plchovice). Nejvyšší nezaměstnanost na území MAS je v Bošíně, s hodnotou 16,7 % a v obci Ledce (13,99 %). Ostatní obce (až na Lhoty u Potštejna a Veliny) mají nezaměstnanost do 8 %.

Celkem za MAS

dosažitelní uchazeči celkem

ekonomicky aktivní obyvatelé

míra nezaměstnanosti (%)

volná místa

776

20 960

3,98%

616

Zdroj: MPSV ČR, 2008

Míra nezaměstnanosti je nižší než celorepublikový průměr, který v květnu 2008 činil 5 %, a je i pod průměrem Královehradeckého (v květnu 2008 3,8 %) a Pardubického kraje (v květnu 2008 4,5 %). Ze sociálně ekonomického hlediska se jedná převážně o takzvanou přirozenou míru nezaměstnanosti, která představuje procento ekonomicky aktivních obyvatel, kteří v danou dobu mění zaměstnání, a ovšem v nevyhnutelné míře i o nezaměstnanost osob, které se rozhodly nepracovat, ale jsou v evidenci Úřadu práce. Příčinami malé nezaměstnanosti jsou především dopravní dostupnost do větších měst a dostatek zaměstnavatelů v regionu a jeho okolí (např. Kvasiny, Vamberk, Hradec Králové apod.). V regionu bylo v květnu 2008 529 volných pracovních míst. Ekonomický potenciál Po ekonomické stránce patří území k regionům s relativně vysokým podílem místní ekonomiky. Přesto je v poslední době velmi ohroženo změnami ve výrobě a přesunu výroby do jiných částí světa. Je zde velké množství průmyslových podniků střední velikosti soustředěných v malých městech (nejvýznamnější je Choceň, Třebechovice, Častolovice, Kostelec n.O.). Větší podniky a sektor služeb jsou tradičně v dojezdové vzdálenosti – v krajských centrech, na Rychnovsku (Vamberk, Rychnov) a průmyslové zóně Kvasiny. Střední zaměstnavatelé a podniky musí hledat diverzifikovanější programy, protože vazba na silné subjekty je ohrožena nebo mizí. Konkurenčně silným jsou i průmyslové zóny na Hradecku a v Kvasinách. Jednak nabízejí zaměstnání obyvatelům, ale jednak mění podmínky v zaměstnanosti. Oborově jsou významné:

9

• dřevozpracující průmysl (Borohrádek, Třebechovice, …),



• automobilový subdodavatelský průmysl (Choceň, Kostelec), • stavebnictví (Kostelec, Častolovice), • strojírenství (Choceň, Kostelec, Týniště),

• potravinářství a zpracování produkce (Borovnice, Choceň, Bolehošť, …), • zemědělství s pestrou strukturou. Velký ekonomický potenciál v regionu bude využívat a zároveň podporovat i MAS realizací své strategie. Snahou MAS je udržet v regionu stávající a přilákat nové podnikatele. Lze předpokládat, že budou podporovány především malé podniky vyrábějící tradiční místní výrobky a mikropodniky v tradičních odvětvích v oblasti jako je např. strojírenství, zemědělství, potravinářství, turistický ruch, dřevozpracující obory, aj. zejména pak ty realizované ve venkovském prostoru. K největším zaměstnavatelům obyvatel i mimo region patří: • Pardubice: Foxcon (elektronika), Synthesia (chemický průmysl), Paramo (paliva, oleje) • Vysoké Mýto: Karosa (výroba autobusů) • Kostelec nad Orlicí: Federal-Mogul Friction Products (díly pro brzdy a brzdové systémy), • Choceň: Mlékárna, Kögl, Rietter, AQ okna • Běstovice: AGRO, Oseva a další zemědělské podniky • Bolehošť: Agrospol Bolehošť (zemědělství) • Častolovice: Saint-Gobain Orsil (výroba izolací) • Borohrádek: - dřevozpracující průmysl • Hradec Králové: mnoho • Třebechovice pod Orebem: Strojírna • Kvasiny: Škoda auto, a.s. • Vamberk: ESAB, Řetězy, PEVAG Charakteristika a zhodnocení území Celé území je ekonomicky i sociálně stabilní, města nabízejí dostatek pracovních příležitostí (v některých obcích je dokonce nulová nezaměstnanost). Region v novější historii nebyl postižen sociálními ani ekonomickými otřesy, nedošlo k výraznější migraci obyvatelstva, k hromadnému zániku hospodaření na půdě ani k ukončení činnosti významných zaměstnavatelů. Region má velký lidský, finanční, hospodářský a geografický potenciál, je vhodný pro budování místního partnerství v podobě místní akční skupiny a lze i nadále předpokládat jeho rozvoj. Homogenita a zvláštnosti území, které vedou k zaměření Strategie Programový výbor a pracovní skupina znovu na počátku práce na SPL definovaly základní rysy území MAS. I když nelze tímto výčtem nahrazovat SWOT analýzu, přesto hovoří o prvním dojmu vysloveném těmi nejaktivnějšími. Společné rysy: • Velké množství malých obce a sídel (samostatné i pod samosprávou menších měst) • Starosídelní krajina s vyplývajícími rysy (historické vazby, síť komunikací, urbanistický charakter) • Kontinuita osídlení a skladba obyvatel, kvalifikované obyvatelstvo • Přírodní krajina v okolí řeky • Provázané turistické využití a jeho potenciál (mezi centry a horami) • Hospodářské vazby jsou stálé, i když problematické • Poloha „mezi“ (městy a horami, kraji, řekou a vrchovinou) Zvláštnosti a specifika: • Odlišnost území na JV – již se nejedná o nížinný charakter, má však naopak silné vazby s okolím • Závislost na velkých sídlech mimo MAS na okrajích území


10


• Zemědělství v nivní krajině vs. okolí Problémy:

• Málo doceněné investice ve vsích pod správou měst • Málo atraktivit pro obyvatele i návštěvníky a jejich nekoordinovanost • Školy na venkově • Úpadek řemesel • Nerozvinuté služby na venkově • Nevyužité domy • Odchod mladých • Podfinancované spolky • Negativně malá nezaměstnanost Logika vymezení území MAS poměrně dobře odpovídá příležitosti dříve nevyužitého území a pojem MOST dobře vystihuje zaměření SPL jako příležitosti pro spolupráci: • Řeka a poříční krajina vymezují hranice MAS • Fungující mikroregiony spolupracují • Společné aktivity procházející územím • Řeka procházející územím • Sounáležitost lidí s krajem • Hranice již vzniklých MAS v okolí • Prolínání a spojování správních celků – krajů • Spojování sektorů ke spolupráci: lidí, organizací, oddělených zájmů v MA21

4.2. Zdroje území pro realizaci SPL

Institucionální zdroje:

Dostatečný počet, kapacita a stabilita institucí soukromého i veřejného sektoru je základní podmínkou úspěšné realizace SPL a jeho udržitelnosti nejen po dobu financování z PRV ale také po skončení této finanční podpory. Následující tabulka uvádí přehled současných institucí, které na území MAS působí. 7876

Na území MAS bylo vydáno celkem 7806 živnostenských listů (ŽL) a obdobných oprávnění vč. Zemědělských. Dá se předpokládat pohyb a řada neaktivních, ale číslo je relativně vysoké. Jedná se však i o podnikatele zaměstnávající více osob.

550

Na území MAS bylo registrováno celkem 550 podnikatelských PO, z toho 35 a.s.. V území působí nebo jej ovlivňují další subjekty se sídlem jinde. 2 a.s. jsou členy MAS.

Nestátní neziskové organizace

449

449 NNO – podle analýzy neziskového sektoru byly získány reference od obcí o 362 aktivních, nejvíce se zaměřuje na sport, hasičskou činnost (často všestranná), více než deset na myslivost, církevní aktivity, ochranu přírody. Na regionální rozvoj jen 1 – sama MAS.

Zemědělské podniky a subjekty podnikající v lesích

731

Na území je registrováno 731 zemědělských podnikatelů a podniků, z nich více než polovina SHR, často neaktivních, větší plochy krajiny obsluhuje jen malé procento (cca 25 subjektů včetně cizích). Členy MAS je XXX

Municipality

46

Na území MAS existuje 9 obcí a 1 město. Municipality se svými obecními (městskými) úřady představují významné administrativně-správní zázemí pro realizaci SPL a obecní rozpočty jsou také jedním ze základních finančních zdrojů pro realizaci SPL.

Vzdělávací instituce

62

Na území MAS působí 62 příspěvkových organizací, z toho 26 škol. Řada z nich je venkovských a nabízejí kapacitu prostor pro projekty, městské naopak disponují potenciálem lidským.

Podnikatelé – živnostníci

Podnikatelské subjekty

právnické

Zdroje: údaje MAS, CSÚ, D. Dušánek: Analýza NNO

Lidské

11



Území MAS NAD ORLICÍ disponuje dostatečný objemem lidských zdrojů. Důkazem toho jsou jak realizované, tak plánované projekty obcí, podnikatelů a neziskových organizací. Tyto subjekty mají zkušenosti jak z programu Leader, tak z operačních programů. MAS má seznam 165 potenciálních záměrů za více jak 467 milionů korun. Jedná se o projekty investiční i neinvestiční od žadatelů ze všech tří sektorů. Některé projekty nejsou sice vhodné k financování z PRV, ale žadatelé v regionu se mohou obrátit na kancelář MAS, která jim doporučí jiný vhodný zdroj fin. prostředků. Vzhledem k tomu, že MAS nemůže získat z PRV na realizaci svého SPL více jak 70 mil. Kč, bude se snažit podporovat takové projekty, které budou pro region největším přínosem (v souladu se stanovenými cíli, prioritami, SWOT analýzou a Fichemi). V regionu je řada aktivních lidí, rekrutujících se zejména ze samospráv malých obcí, aktivních NNO a menších podnikatelů, kteří znají hodnotu území, jeho jedinečnost a potenciál, a kteří mají zájem aktivně se podílet na jeho dalším rozvoji. Tito lidé se sdružili v MAS a často byli aktivní v jejich orgánech a pracovních skupinách. Venkovské osídlení území, které stále udržuje tradice, sociální vazby a je bohaté spolkovým životem, vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj venkovského prostorů. Jako nezanedbatelný zdroj se jeví obyvatelé ve městech a obcích, ve výrobních a obchodních podnicích a v neziskových organizacích. Neziskový sektor v MAS: MAS opírá zaměření SPL o závěry ze studie Analýza neziskového (občanského) sektoru na území MAS NAD ORLICÍ, mapující stav neziskového sektoru v území. Ten významně vystihuje kontinuitu sociálních vazeb v regionech a potenciál dobrovolných aktivit. MAS nad Orlicí lze charakterizovat jako venkovský region. Území je tvořeno především menšími obcemi. Také obce na území klasifikované jako města jsou spíše menší. Této skutečnosti odpovídá v podstatě také struktura neziskového sektoru na území. Z hlediska počtu tvoří po sportovních organizacích největší podíl sbory dobrovolných hasičů, myslivecké jednoty a sdružení přátel škol atd. Tyto organizace ve většině případů spolupracují s obcemi, dalšími subjekty a vyvíjejí činnost pro veřejnost. Na místní úrovni jsou důležitými činiteli veřejného života a regionálního rozvoje. V regionu působí také několik významnějších neziskových organizací majících zkušenosti s realizací složitějších a rozsáhlejších projektů a aktivit. Tyto organizace lze do budoucna považovat za důležité pro rozvoj regionu a realizaci rozvojových a strategických projektů. Zkušenosti neziskových organizací jsou využity při rozvoji MAS ve spolupráci s obcemi a podnikatelskými subjekty. Informace o obyvatelích, zaměstnanosti a jejich aktivitách jsou podrobně v kapitole 4.1. Finanční V území je předpoklad dostatečného počtu podnikatelských i veřejných subjektů s dobrým finančním ratingem a pozitivní platební minulostí, kteří jsou přijatelní jako realizátoři rozvojových aktivit. Jak je uvedeno v předchozím odstavci, MAS předpokládá, že bude dostatek projektů ze všech tří sektorů. Bohužel pravidla PRV jsou nastavena tak, že není možné zálohové financování. Toto může být problémem pro kapitálově slabší žadatele (především NNO). Východiskem mohou být partnerské projekty těchto žadatelů s např. obcemi, bankami, podnikateli apod. Pro MAS je podstatné, že rozpočty obcí mohou poskytnout jednak bezúročné půjčky neziskovým žadatelům, jednak sami disponují volnými prostředky (malé obce velmi omezeně) a jednak mohou dle předběžných příslibů poskytnout překlenovací půjčky MAS. Zkušenosti s čerpání fondů v území MAS uvádíme v kapitole 8.1.

12



Hospodářské Cíle a priority SPL a jednotlivé Fiche vycházejí z potřeb území. Tyto potřeby identifikovala MAS 1.) na veřejných setkáních, 2.) pomocí dotazníků pro obce a členy MAS (celkem více jak 80 ks dotazníků), 3.) na základě jednání pracovních skupin, 4.) na základě ISÚ, 5.) na základě získaných předprojektových listů (záměry potenciálních žadatelů - mimo jiné i podnikatelské záměry v oblasti služeb, zemědělství, lesnictví a výroby). Potenciál regionu z hospodářského hlediska je popsán v kapitole 4.1. Jiné Jako další zdroje pro realizaci SPL uvádí MAS: • spolupráce s velkými městy a svazky obcí • dobrou vzájemnou komunikaci uvnitř MAS i mezi MAS a ostatními subjekty • podporu činnosti ze strany samosprávy, • spolupráce s MAS v ČR a v zahraničí, a další. Některé uvedené zdroje jsou více popsány v dalších kapitolách SPL. Závěr analýzy území MAS Popsané území MAS NAD ORLICÍ: • má dostatečně velký lidský, finanční, hospodářský a geografický, kulturní a přírodní potenciál, který lze dále rozvíjet a využít pro spolupráci různých subjektů rozvoje venkovského regionu (především komunitním přístupem), • má přírodní a kulturní zajímavosti a zdrojů, které jsou základem pro rozvoj cestovního ruchu a podnikání, včetně kulturních a dalších tradičních akcí, • v území existuje dostatek subjektů (v podnikatelském, neziskovém i veřejném sektoru), se kterými je možné do budoucna budovat partnerství.

55.. S T AAN OT WO SW NA AL LÝ ÝZ ZA A 5.1. Vymezení SWOT analýzy

Významné skutečnosti, které jsou výsledkem SWOT analýzy, neřadíme, jak tomu obvykle bývá, podle tematických oblastí, ale již podle cílů, které byly stanoveny pro tento SPL (viz cíle SPL v odd. 6.1). 5

Silné stránky:

Cíle

aktivní přístup měst s rozšířenou působností k okolním obcím

1,2,4,8

dostupnost kvalitní pitné vody

1

strategicky výhodná poloha území (dopravní dostupnost)

1,2,3,4

území je ekonomicky i sociálně stabilní

2,4

region patří ke statisticky populačně nadprůměrným

4,6,7

členitá krajina vhodná pro turistiku a cykloturistiku

3

existující bohatá síť značených cyklotras

3

vznikající páteřní cyklostezka Třebechovice – Týniště – Kostelec n. O .

3

blízkost Orlických hor jako turistického cíle

3,5

5 */ Takto označené skutečnosti jsou především věcí aktivizace občanů a zapojování veřejnosti do přípravy rozhodnutí a plánů v obcích, do vlastního podnikání apod. a proto spadají pod prioritu II a III (viz odd. 6.1).

Položky v rastru jsou převážné tzv. vnější faktory, jichž se jak příležitosti, tak ohrožení týkají především. Mohou však nejlépe působit v kombinaci s jinými budoucími aktivitami, proto jsou seznamy doplněny o další budoucí vlivy vnitřního charakteru MAS.


13


kvalitní životní prostředí - vysoká lesnatost a zachovalé přírodní prostředí

1,5

přírodní park řeka Orlice (jako osa regionu)

5

bohatství kulturních a přírodních památek

5

absence velkých „ekologických“ problémů

5

dobře obhospodařované zemědělsky využívané plochy

1,4

zemědělská tradice v území

4

nízká průměrná nezaměstnanost regionu

4,7

dostatek pracovních příležitostí

4,7

Slabé stránky: špatná občanská vybavenost a služby včetně veřejné dopravy na území regionu mimo hlavní dopravní tahy (např. severovýchod Třebechovicka, Choceňsko) nedostatek dostupných služeb na venkově, nedostatečná síť obchodů na vesnici nedostatek zdrojů na údržbu velké hustoty místních komunikací využívaných též jako cyklostezky a cyklotrasy nedostatečná infrastruktura pro udržení turistů na venkově špatně udržované pozemky podél komunikací a marginální malé pozemky, které opustili jejich původní uživatelé (v obcích i mimo obec) – přítomnost invazních rostlin, neatraktivní vzhled, zhoršená přehlednost komunikací

1,2 2 1,2,3 3 1,3

malá odpovědnost občanů ke třídění odpadů – vznik černých skládek

1,6

nedostatečné čištění odpadních vod

1,3

zatížení životního prostředí - struktura topných médií domácností na venkově (především na tuhá paliva)

1,5,6

pocit nejistoty podnikatelů v zemědělské prvovýrobě – často se měnící podmínky a požadavky na zemědělské podnikání, obtížnost vytvořit si dlouhodobější plán podnikání

2,4

nerovné podmínky českých zemědělců ve srovnání s farmáři z EU15

2,4

nedostatek kvalifikovaných řemeslníků

4

nízká účast a zájem obyvatel o činnost orgánů obcí

2,7,9 *

Příležitosti

cíle

nárůst cyklodopravy v regionu v zařízení, vybavení a službách CR nemyslet jen pro návštěvníky regionu (= důvody přijet), ale i na místní obyvatele („denní turistika“)

1,3,4 1,2,4,9

rozvoj a spolupráce s obcemi a regiony v ČR a v zahraničí

8,9

rozvoj přeshraniční spolupráce s obcemi a organizacemi v Polsku

8,9

možnost využití dotací z prostředků EU, ČR a kraje

1-9

využití toku Orlice jako turistického produktu - projekt „Vodácká řeka Orlice“

3,5

vhodné podmínky pro rozvoj agroturistiky a hippoturistiky

3,4

vytváření a uplatnění produktů šetrného cestovního ruchu

3,5

využití obnovitelných zdrojů energie a jeho podpora z národních a krajských úrovní rozvoj podnikání zaměřeného na ekologické vytápění (energetické plodiny, výroba kotlů a zařízení, sluneční energetika, …) a využití toku Orlice jako zdroj energie obnova a rozvoj výroby tradičních produktů, rozvoj potravinářství a bioproduktů

1,4,5 1,4 4

intenzívní veřejná podpora drobného podnikání a regionálních produktů

4

diverzifikace podnikání zemědělských subjektů (služby pro obyvatele a cestovní ruch)

1,2,3,4

zvýšení podpory občanských sdružení a aktivní části veřejnosti prostřednictvím MAS NAD ORLICÍ Ohrožení

2,7,8, 9* cíle

snižování zájmu obyvatel o společenské dění

2,8,9 *

ze strany bank zpřísnění podmínek pro získání úvěru

1-4


14


nepříznivé změny v rozpočtovém určení daní pro malé obce - upřednostňování větších měst

1,2,3

nárůst silniční nákladní dopravy (nad 12 tun) – hustota a nižší bezpečí v dopravě, hlučnost, poškození komunikací – v částech území se silnicemi I. a II. třídy

1,3,4

likvidace tradiční maloobchodní sítě velkoobchodními řetězci způsobená růstem velkých obchodních center

2,4

pokračující zánik školství na venkově administrativní náročnost při získávání dotací, složitost, neprůhlednost a náročnost při získávání dotací

2,7,9 1-9

zvyšování atraktivity okolních venkovských regionů (Orlické hory)

1,2,3

malá obnova a údržba vodních toků, vodních ploch a nádrží v zastavěném území

1,3

hrozba místních povodní

1,3,5

ukončení masivní podpory podnikání ze strany státu a kraje po realizaci současných operačních programů (OPPI) malý zájem investorů mimo region region není „problémovou“ ani hospodářsky zanedbanou oblastí, je však třeba překonávat setrvačnost v chování lidí a příliš velkou závislost na velkých zaměstnaneckých centrech (Hradec Králové, Pardubice, ale i Kvasiny)

4 4 2,4,6 *

5.2. Metodika SWOT analýzy

MAS klade důraz na komunitní zpracování SPL. SWOT analýza vznikala v několika fázích, kdy se různou měrou zapojovaly skupiny členů a veřejnosti. Pro SWOT analýzu SPL byly použity tyto informační zdroje: 1. SWOT analýza v ISÚ a výsledky jejího projednávání v pracovních skupinách MAS. Základní SWOT analýza vznikala zdola v pracovních skupinách Lidé nad Orlicí, Rozvoj na d Orlicí a Krajina nad Orlicí se zapojením aktivních lidí ze všech sektorů, odehrálo se celkem 12 setkání, která formulovala a upravovala položky SWOT (celkem se účastnilo 46 osob, setkání byla načasována tak, aby se jich mohl účastnit každý – v odpoledních hodinách v různých bezbariérových místech regionu v různém čase). Tvorba vyvrcholila společným hodnocením stránek na společném setkání PS v Kostelci n. O. u Kapličky, kde metodou posunu v kruhu 25 osob hodnotilo práci skupin a kde také formulovalo kaskádovou metodou Vizi MAS pro rok 2015. 2. aktualizaci analýzy pro účely SPL Aktualizace nastala s přičleňováním nových území, kdy proběhla další setkání v Chocni, Podlesí, Třebechovicích p. O., Krňovicích a veřejnost i zvaní potenciální členové měli možnost přidat a ohodnotit charakteristiky regionu. 3. doplnění analýzy pro účely SPL Ve stejném období byla také zpracována strategie rozvoje pro Třebechovicko, kde řada kroků vznikala komunitním přístupem. SWOT analýza byla také doplněna o výstupy z tohoto dokumentu, protože většina obcí regionu přistoupila až v tomto období. 4. expertní posouzení dalšího možného vývoje Expertní posouzení vyšlo z dostupných analytických strategických dokumentů měst a ze dvou zasedání Programového výboru, který schválil dosavadní SWOT a doformuloval znění. Programový výbor také dále postupoval v tvorbě Priorit ISU. Tyto podklady vznikaly komunitní metodou, s rozsáhlým zapojením obyvatel, starostů, představitelů podnikatelů a neziskových organizací. Pro další zpracování SWOT SPL došlo k výběru významných a vysoce hodnocených položek SWOT a výstupů z dalších podkladů a) dotazníkové šetření provedené v obcích (na OÚ), b) diskuse v pracovních skupinách, c)


15


ohodnocení jednotlivých položek SWOT dotazníkem pro členy MAS a další osoby. Proběhlo zvláštní dotazníkové šetření mezi členy ke SWOT analýze a výsledky jsme vzali v úvahu při vyhodnocení. Šlo vlastně o odpověď na otázku, co členové MAS považují pro region za nejvíce charakteristické – co by v hodnocení regionu nemělo chybět. Ukázka z výsledků: Dotazník byl anonymní, avšak z dalších odpovědí plyne, že byl dostatečně průřezový („reprezentativní“) pro rozmanité skupiny obyvatel: Starosta nebo zastupitel 12, zaměstnanec samosprávy 3, podnikatel či farmář 3, představitel NNO 8, představitel školy, úřadu 2, jiní podnikatelé 2. Celkem 13 bylo členy MAS a 15 do 45 let. Prostorové rozmístění respondentů odpovídalo poměrům území MAS. Opakované projednávání v pracovních skupinách přineslo další poznatky a zkušenosti, jakož i náměty na tvorbu Fichí. Proto lze říci, že na tvorbě SWOT analýzy se významnou měrou podíleli jak členové MAS, tak další obyvatelé a představitelé obcí a organizací. Výsledky SWOT analýzy použila MAS ke stanovení cílů SPL, tj. těch směrů, které jsou financovatelné z Programu rozvoje venkova. Proto také SPL využívá jen některé příležitosti a silné stránky a minimalizuje jen některá ohrožení a nedostatky v regionu, které odpovídají prioritě I (viz dále odd. 6.1).

6 STTRRAATTEEGGIIEE 6.. S 6.1. Priority a cíle

Východiskem pro stanovení našich priorit je koncepce „tří cípů“ rozvoje venkovského regionu:

Řečeno jedinou větou, metodu Leader uplatňuje na daném území místní mezisektorové partnerství (MAS NAD ORLICÍ), a to pomocí své strategie rozvoje regionu v souladu s pravidly pro využívání EAFRD administrovaného Ministerstvem zemědělství. Každému cípu odpovídá jedna priorita SPL.

16



MAS NAD ORLICÍ přijala tuto plánovací logiku: analýza předností, problémů, příležitostí a rizik regionu (SWOT) → priority SPL a dílčí cíle → opatření SPL (která jsou rozpracována do Fichí) Pro rozhodování o prioritách a cílech SPL měl PV MAS k dispozici následující zdroje informací: a) závěry SWOT analýzy regionu a analýzy území b) priority a opatření integrované strategie ISÚ, c) závěry pracovních skupin, d) projektové záměry místních subjektů, e) propojení na opatření IV.1.1 a IV.1.2 Programu rozvoje venkova (financovatelnost záměrů), f) zkušenosti partnerských MAS Na základě toho se MAS NAD ORLICÍ rozhodla formulovat tři priority SPL, v nich sledovat devět cílů, rozpracovat je do devíti opatření a v příloze je popsat pomocí 11 Fichí opatření PRV a dalších nástrojů. Specifičnost cílů SPL vychází z procesů a faktů: • MAS učinila první pozitivní zkušenosti s programem LEADER ČR 2007 a vyvodila závěry • MAS (zástupci a členové) navštívila projekty a manažery a členy několika velmi úspěšných MAS a vyvodila závěry • MAS zhodnotila dosavadní praxi dotací pro venkovský prostor v území, včetně podnikatelského a neziskového a vyvodila požadavky • MAS provedla SWOT generickou strategií určila dosažitelné cíle • MAS zapojila členy, obce, NNO i veřejnost do celé tvorby a vždy využila náměty, podřídila se hodnocením • MAS analyzovala zásobník projektových záměrů • MAS stanovila specifika území a navrhla jejich využití (kapitola 3) • MAS provedla průzkum mezi členy, jinými MAS a veřejností a stanovila očekávané požadavky • MAS analyzovala PRV a jeho možnosti oproti dřívějším možnostem, vyložila LEADER jako program malých projektů a spolupráce • MAS zhodnotila potenciál území a zhodnotila zatím využité metody jeho zvyšování – vzdělávání, spolupráce, komunitní postupy Na základě těchto úkonů stanovila tři programové priority, k jejich naplnění pak devět cílů reálně dosažitelných v rámci využití opatření PRV v daném území, metodou LEADER a v daném čase.

Priority MAS pro tento strategický plán jsou: 1. Mobilizovat vnitřní rozvojový potenciálu regionu NAD ORLICÍ Mobilizovat vnitřní sociální, ekonomický a environmentální potenciál na principu trvalé udržitelnosti a posílení spolupráce a místních vazeb. Tato priorita musí obsáhnout všechny tři rozměry strategie politiky soudržnosti EU na léta 2007-2013: ekonomický, sociální a environmentální. Základní prioritou SPL je uvést v pohyb a spolupráci potenciál různých subjektů rozvoje venkovského regionu. Oblast má relativně velký potenciál vnitřní i vnější vyplývající ze SWOT analýzy. LEADERovský přístup jej zejména využívá oživením vazeb, slabých míst, spolupráce a komunitních přístupů prostřednictvím malých projektů a spolupráce. Tato priorita musí obsáhnout všechny tři rozměry strategie politiky soudržnosti EU na léta 2007-2013: ekonomický, sociální a environmentální. 2. Partnerství v MAS jako klíč k rozvoji venkova Zajišťovat vnitřní rozvoj MAS – jejích organizačních, lidských, finančních, materiálních a informačních kapacit a zdrojů potřebných pro plnění budoucích úkolů, tj. pro redistribuci zdrojů místním žadatelům, pro potřebné


17


vzdělávací, poradenské a další služby. Zajišťovat rozvoj i vnějších vztahů, především skrze budování partnerství s dalšími MAS. 3. Šíření myšlenky LEADERu Podporovat komunitní přístup v plánování rozvoje regionu NAD ORLICÍ, tzn. účast veřejnosti a místních organizací na přípravě a rozhodování o dalším rozvoji komunit, obcí a regionu, podpora partnerství mezi místními subjekty. Zajišťovat šíření a aktivní používání metod a principů LEADER a to především komunitní a partnerský přístup. MAS NAD ORLICÍ chce působit v plném souladu s politikami Evropské unie a proto v první prioritě aplikuje hlavní zásady přijaté Radou ES a Evropskou komisí pro období 2007-13. Jsou to: a) hlavní účel existence místních akčních skupin, formulovaný Radou Evropských společenství, b) tři rozměry politiky soudržnosti stanovené Radou Evropských společenství.

Pro SPL bylo vybráno devět cílů: 1. Upravená tvář regionu Cílem opatření je podpořenými projekty přispět k zlepšení upravené tváře regionu - veřejných prostranství a ploch sloužících jako veřejné prostory, a to jak v intravilánu obcí, tak na místech se stejným účelem v krajině a celkové zvýšení atraktivity obcí pro život obyvatel po všech stránkách. Cílem je i zapojení NNO, podnikatelů a občanů do tvorby a vymezení nových a lepších prostranství pro všechny cílové skupiny venkova, zajištění lepšího provozu a bezpečnosti zvýšení podílu zeleně. Nástrojem je i kultivace plánování v obcích, zlepšování vztahu k místnímu dědictví, zvýšení spolupráce na projektech mezi různými subjekty a zvýšení podílu mladých na tvorbě tváře obcí. Opravené a čisté obce s dostatkem zeleně, veřejná místa k odpočinku, udržovaná zemědělská krajina - to vše vytváří celkový obraz regionu, kterého chceme dosáhnout. Slovy PRV: podporovat obnovu a rozvoj obcí, jejich vybavení a vzhled, zajistit občanům pro jejich běžné potřeby a zájmy potřebnou infrastrukturu a příjemné prostředí. 2. Živý region Cílem opatření je podpořenými projekty zlepšit nebo obnovit odpovídající zázemí pro spolkový a kulturní život a rozšířit rovnoměrně dostupnou nabídku služeb potřebných pro život na venkově. Chceme dosáhnout pestřejšího veřejného života na vesnicích, kde obyvatelé i návštěvníci mají k dispozici základní služby a bohatou nabídku příležitostí k trávení volného času. Cílem je i zapojení NNO, podnikatelů a občanů do plánování a realizace zázemí pro všechny cílové skupiny venkova a intenzivnější spolupráce mezi sektory. Nástrojem je mj. kultivace prostor a vybavení objektů, zapojení škol do komunitního života, zvýšení spolupráce na projektech mezi různými subjekty a zvýšení podílu mladých na životě regionu. Slovy PRV: podporovat obnovu a rozvoj obcí, jejich vybavení, rozvíjet základní služby pro obyvatele a návštěvníky zajistit občanům pro jejich běžné potřeby a zájmy potřebnou infrastrukturu, úplné a dostupné služby a příjemné prostředí. 3. Za odpočinkem na venkov Cílem je zajistit vybavenost území pro rekreaci místních obyvatel a návštěvníků regionu, podporovat diverzifikaci aktivit na venkově, přispět k udržení turistů v území nabídkou zážitků a zázemí pro provázané turistické produkty. Zařízení by měla zaměřovat na místní obyvatele tak i cizí návštěvníky. To na jedné straně znamená dostatek ubytovacích a stravovacích míst, na druhé straně bohatý výběr možností turistického vyžití. Slovy PRV: zvyšovat atraktivitu a vybavenost území pro místní cestovní ruch. Dlouhodobým cílem je obnovovat a rozvíjet vybavenost obcí sloužící návštěvníkům regionu i jeho obyvatelům, vytvářet podmínky pro zvýšení přínosu environmentálně šetrného cestovního ruchu pro region, vybudovat nové a upravit původní lesní cesty sloužící cestovnímu ruchu a zároveň zlepšit péči o lesy v regionu. 4. Rozvoj místní ekonomiky Cílem je podpořit oživení a diverzifikaci venkovské ekonomiky, podpořit vzájemné vazby a spolupráci mezi podnikateli a zajistit rovnoměrně rozloženou, diverzifikovanou a provázanou ekonomickou aktivitu na


18


venkově, která nejen udržuje aktivní subjekty i v menších sídlech a podporuje zaměstnanost, ale i produkuje regionální specifika a přispívá k prosazení jména regionu. Chceme mít i na venkově mnoho drobných obchodníků, hostinských, opravářů a dalších živnostníků, zemědělců a jiných aktivních hybatelů. Chceme přispět k udržení sebezaměstnávání a víceodvětvovému zaměření podnikání na venkově. Slovy PRV: podporovat rozvoj místní ekonomiky (živností, zemědělského a nezemědělského podnikání, zájmových sdružení podnikatelů apod.) pomocí investic, poradenství a vzdělávání. 5. Přírodní a kulturní dědictví v nás a kolem nás Cílem je zajistit uchování tradic a povzbuzení identity občanů s regionem a obcí, pomocí podpory obnovy a využití místní architektury, tradičních prvků vzhledu obcí, drobných i větších místních památek a významných objektů movitých i nemovitého dědictví podpořit jejich oživení. Oživené a obnovené kaple, křížky, památky v krajině, tradiční domy, sloupy, domy slavných rodáků a jiné památky, vznik místních muzeí a skanzenů, ukázky řemesel, vydávání publikací o místní historii či přírodě, vznik naučných stezek, obnova zašlých hradišť, to vše pomáhá uchovat přírodní a kulturní dědictví našeho regionu pro další generace. Slovy PRV: chránit a zhodnocovat přírodní a kulturní dědictví venkova a místní tradice. Dlouhodobým cílem je obnova a zhodnocování přírodních a kulturních hodnot regionu. 6. Vzdělaný aktivní region. Cílem je zajistit všeobecné podvědomí obyvatel o problematice možností rozvoje venkova, podporovat spolupráci a ukazovat příklady dobré praxe. Chceme zapojit do spolupráce venkovské školy, vzdělávací subjekty a možné aktivní subjekty v rozvoji venkova. Chceme mj. také podpořit nabídku vzdělávání na venkově. Chceme mít na venkově vzdělané lidi, lidi, kteří budou odborníky ve své oblasti, lidi, kteří se budou zajímat o dění kolem nich, lidi, kteří budou mít chuť se dále vzdělávat či předávat své zkušenosti ostatním. Chceme udržet malé venkovské školy a využít je jako místo dalšího vzdělávání obyvatel. Slovy PRV: vzdělávat a informovat občany v tématice související s rozvojem venkova a místní ekonomiky, zvyšovat jejich odbornost a zájem o obory uplatnitelné v regionu. 7. Vnitřní rozvoj MAS Cílem je zajišťovat rozvoj organizačních, lidských, finančních, materiálních a informačních kapacit NAD ORLICÍ, o.p.s. a zdrojů potřebných pro plnění budoucích úkolů, tj. pro redistribuci zdrojů místním žadatelům, pro potřebné vzdělávací, poradenské a další služby. 8. Partnerské projekty Cílem je podpořit vytváření partnerství s českými i zahraničními MAS a dalšími subjekty, realizaci tzv. projektů spolupráce a jiných partnerských aktivit a to zejména jako mostů spolupráce, příkladů dobré praxe a tvorby nových a inovativních záměrů. 9. Metody a principy LEADER Cílem je podporovat komunitní přístup v plánování rozvoje regionu NAD ORLICÍ, tzn. účast veřejnosti a místních organizací na přípravě a rozhodování o dalším rozvoji komunit, obcí a regionu, podpora partnerství mezi místními subjekty a v konečném důsledku realizace Místní-regionální agendy 21. Následující schéma ilustruje vztahy a souvislosti Priorit SPL, cílů SPL a jejich naplňování v jednotlivých Fichích:

19



Specifičnosti cílů v regionu: Cíle a priority jsou jasně definovány, avšak jejich konkrétnost může být jen úměrná jejich účelu – střednědobé strategii pro celý region. Jejich konkrétnost není menší než konkrétnost cílů a priorit samotného PRV. Cíle SPL jsou v přiložených Fichích rozpracovány do specifických cílů a jak je zřejmé z porovnání s PRV, jsou v souladu s vybranými cíli opatření PRV 6.

20 6

cíle PRV zde nereprodukujeme, lze je nalézt přímo v PRV (viz http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/eafrd



Vztah SPL ke struktuře PRV je v tabulce (v řádcích jsou Fiche SPL a ve třech sloupcích jim odpovídající opatření a podopatření PRV): stručný název

hlavní opatření PRV

Vedlejší opatření 1 PRV

Vedlejší opatření 2 PRV

A.1 Upravený venkov – vlídná tvář našeho regionu

III.2.1.1. Obnova a rozvoj vesnic

III.2.1.2 Občanské vybavení a služby

III.1.3. Podpora cestovního ruchu

B.1 Radosti na venkově

III.2.1.2. Občanské vybavení a služby


B.2 Služby a život na venkově


III.1.3 Podpora cestovního ruchu

III.1.3.Podpora cestovního ruchu

III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy

C.1 Vytváření pohostinné tváře regionu C.2 Rozvoj venkovského podnikání

III.1.2. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje (kromě b)

III.2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje III.3.1. Vzdělávání a informace

I.1.2.2. Technické vybavení provozoven

III.2.1.2. Občanské vybavení a služby I.1.3.2. Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií

C.3 Údržba krajiny a rozvoj místní produkce

I.1.1.1. Modernizace zemědělských podniků

I.1.3.1. Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům

D.1 Stezky, pěšiny a mosty mezi lidmi


II.2.4.2. Neproduktivní investice v lesích

D.2 Lesy pro odpočinek a pro lidi

II.2.4.2. Neproduktivní investice v lesích III.2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova II.2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova


II.2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova I.1.2.3. Lesnická infrastruktura

III.1.3 Podpora cestovního ruchu



III.3.1 Vzdělávání a informace


II.2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova

E.1 Oživení památek a tradic regionu E.2 Obnova a paměť kulturní krajiny F.1 Vzdělávání a spolupráce pro aktivní rozvoj

III.3.1. Vzdělávání a informace

Zdroj: MAS

Z tabulky je patrné, že SPL MAS NAD ORLICÍ využívá všechna opatření III. osy PRV a šest podopatření z I. a II. osy. To je vyvoláno jednak rozmanitými potřebami našeho regionu, jednak výchozím uspořádáním PRV. Popis Fichí využívajících opatření a podopatření PRV pro realizaci cílů SPL. A.1 Upravený venkov - vlídná tvář našeho regionu Cíl: Podporovat obnovu a rozvoj obcí, jejich vybavení a vzhled, rozvíjet základní služby pro obyvatele a návštěvníky. Dlouhodobým cílem je zajistit občanům pro jejich běžné potřeby a zájmy potřebnou infrastrukturu, služby a prostředí. Dílčí cíle: zlepšování vzhledu obcí, provázat obnovu veřejných prostor s prvky rekonstrukce a modernizace základní dopravní a technické infrastruktury, zlepšení životních podmínek a zvýšení atraktivity vesnic pro život obyvatel, podnikání a cestovní ruch, využití prvků komunitního plánování především v přípravných fázích projektů, obohacení a obnovu historických prvků veřejných prostor v intravilánu a extravilánu, zapojení mladých lidí a tvůrčích skupin do tvorby veřejných prostor. Cíle Fiche tak budou naplňovány realizací investičních projektů, které jsou v souladu s dílčími cíli Fiche. Realizací projektů dojde ke zvýšení atraktivnosti obcí a regionu pro trvalé bydlení, aktivní život, rozvoj podnikání a relaxaci. B.1 Radosti na venkově Cíl: Zlepšit nebo obnovit odpovídající zázemí pro spolkový a kulturní život a rozšířit rovnoměrně dostupnou nabídku služeb potřebných pro život na venkově. Dosáhnout pestřejšího veřejného života na vesnicích, kde


21


obyvatelé i návštěvníci mají k dispozici základní služby a bohatou nabídku příležitostí k trávení volného času. Cílem je i zapojení NNO, podnikatelů a občanů do plánování a realizace zázemí pro všechny cílové skupiny venkova a intenzivnější spolupráce mezi sektory. Nástrojem je mj. kultivace prostor a vybavení objektů, zapojení škol do komunitního života, zvýšení spolupráce na projektech mezi různými subjekty a zvýšení podílu mladých na životě regionu. Podporovat obnovu a rozvoj obcí, jejich vybavení a vzhled, rozvíjet základní služby pro obyvatele a návštěvníky. Dlouhodobým cílem je zajistit občanům pro jejich běžné potřeby a zájmy úplné a dostupné služby a příjemné prostředí. Dílčí cíle: zlepšování vzhledu obcí, vytváření zázemí pro společenské, sportovní a kulturní akce, které přispívají k zachování tradic a upevňují mezilidské vztahy, zajištění nových nebo obnova původních služeb pro občany, příp. návštěvníky, oživení a zachování vzdělávacího potenciálu venkovských škol a podpora mimoškolních vzdělávacích aktivit, využití prvků komunitního plánování především v přípravných fázích projektů. Cíle Fiche tak budou naplňovány realizací investičních projektů zaměřených na rekonstrukce stávajících a vybudování nových zařízení sloužících pro akce občanů obcí, zařízení určených pro služby obyvatelům a jejich vzdělávání. Realizací projektů v rámci této Fiche dojde ke zvýšení atraktivnosti obcí a regionu pro trvalé bydlení a život obyvatel. B.2 Služby a život na venkově Cíl:Podporovat obnovu a rozvoj obcí, jejich vybavení a vzhled, rozvíjet základní služby pro obyvatele a návštěvníky. Dlouhodobým cílem je zajistit občanům pro jejich běžné potřeby a zájmy úplné a dostupné služby a příjemné prostředí a podporovat rozvoj podnikání v obcích. Fiche řeší problematiku žadatelů ve Fichi B.1 Podmínky pro společenský život, kteří nesplňují kritérium neveřejné podpory. Dílčí cíle: podpora spolupráce obcí s poskytovateli služeb, podpora samofinancování činnosti neziskových subjektů a obcí, vytváření zázemí pro společenské, sportovní a kulturní akce, které přispívají k zachování tradic a upevňují mezilidské vztahy, zajištění nových nebo obnova původních služeb pro občany, příp. návštěvníky, oživení a zachování vzdělávacího potenciálu venkovských škol a podpora mimoškolních vzdělávacích aktivit, využití prvků komunitního plánování především v přípravných fázích projektů, podporovat cestovní ruch, sport a rekreaci v regionu, zakládání a rozvoj mikropodniků. V obcích je dostatek nevyužitých objektů vhodných k umístění služeb. Jelikož majiteli těchto objektů jsou často obce, podpoří realizace Fiche spolupráci obcí s poskytovateli služeb, čímž bude naplňováno mezisektrorové partnerství. Cíle Fiche budou naplňovány především realizací investičních projektů zaměřených na rekonstrukce stávajících a vybudování nových zařízení sloužících pro akce občanů obcí, zařízení určených pro služby obyvatelům a jejich vzdělávání, malokapacitní ubytovací a stravovací zařízení, rozvoj sportu v regionu (např. půjčovny sportovního vybavení) a na aktivity související se zakládáním a rozvojem mikropodniků. Podporovány budou především multifunkční zařízení, které zároveň plní více funkcí. Realizací projektů s veřejnou podporu získají neziskové subjekty a obce finanční zdroje, které sníží jejich finanční závislost na dalších zdrojích, včetně státních. Realizací projektů v rámci této Fiche dojde ke zvýšení atraktivnosti obcí a regionu pro trvalé bydlení i rekreaci, a lze předpokládat i zvýšení životní úrovně. C.1 Vytváření pohostinné tváře regionu Cíl:Zvyšovat atraktivitu a vybavenost území pro cestovní ruch. Dlouhodobým cílem je obnovovat a rozvíjet vybavenost obcí sloužící návštěvníkům regionu i jeho obyvatelům, vytvářet podmínky pro zvýšení přínosu environmentálně šetrného cestovního ruchu pro region. Dílčí cíle: zvýšit návštěvnost regionu, zlepšit infrastrukturu pro cestovní ruch, zvýšit počet a kvalitu ubytovacích a stravovacích zařízení, podporovat podnikání v CR. Podporovány budou především malokapacitní ubytovací a stravovací zařízení a služby podporující CR (půjčovny sportovních potřeb, zázemí pro sportovní a rekreační vyžití). C.2 Rozvoj venkovského podnikání Cíl: Podporovat rozvoj místní ekonomiky (živností, zemědělského a nezemědělského podnikání, zájmových sdružení podnikatelů apod.) pomocí investic, poradenství a vzdělávání. Dlouhodobým cílem je rozvíjet hospodářský potenciál regionu a udržet či obnovit ekonomickou činnosti na venkově. Dílčí cíle: zakládání a rozvoj mikropodniků (především venkovských) a živností, udržení a zvyšování zaměstnanosti v regionu, především v obcích a místních částí do 500 obyvatel, rozvoj především tradičních řemesel a výroby nezemědělského charakteru, podpora místních


22

výrobků a služeb, samozaměstnávání.

jejich


zpracování

a

prodej,

budování

spolupracujících

sítí

producentů,

podpora

Cíle Fiche budou naplňovány realizací investičních projektů zaměřených na zakládání nových a rozvoj stávajících mikropodniků a jejich vybavení technologií (včetně technologií pro zpracování biomasy). Preferovány budou činnosti tradiční pro region nebo jejich umístění v malých obcí či místních částech. Naplnění Fiche povede ke zvýšení konkurenceschopnosti místních podniků, sníží dojezdové vzdálenosti do zaměstnání a skrze podporu tradičních odvětví upevní tradice a sounáležitost obyvatel k regionu. Celkově tak povede k vyšší kvalitě života na venkově. C.3 Údržba krajiny a rozvoj místní produkce Cíl: Zvýšení produktivity zemědělských a zpracovatelských podniků v regionu, zvýšení jejich odbytu a podpora prodeje jejich produktů, a to především v rámci regionu. Dlouhodobým cílem je zachování stávajících podniků, zvyšování kvality jejich produkce a celkové konkurenceschopnosti. Dílčí cíle: podpora místních výrobků, modernizace stávajících výrobních provozů s ohledem na nové předpisy (např. hygienické), vznik nových a zachování stávajících pracovních míst, zlepšení hospodárnosti v zemědělství, podpora ekologického zemědělství, podpora nových technologií a vývoj nových produktů. Cíle Fiche budou naplňovány realizací rekonstrukci a výstavbou nových zemědělských staveb, podporou výkonnosti zemědělských subjektů a zpracovatelských podniků, rozvojem nových odbytišť pro zemědělské produkty, podporou marketingu zemědělských výrobků, zlepšováním kvality výrobků a podporou vývoje nových produktů, postupů a technologií v oblasti potravin a krmiv. Podporovány budou především projekty šetrné k životnímu prostředí a šetrné k přírodním i lidským zdrojům. D.1 Stezky, pěšiny a mosty mezi lidmi Cíl: Zvyšovat atraktivitu a vybavenost území pro cestovní ruch. Dlouhodobým cílem je obnovovat a rozvíjet vybavenost obcí sloužící návštěvníkům regionu i jeho obyvatelům, vytvářet podmínky pro zvýšení přínosu environmentálně šetrného cestovního ruchu pro region. Dílčí cíle: zvýšit návštěvnost regionu, zlepšit infrastrukturu pro cestovní ruch, zvýšit propojenost regionu díky nově vybudovaným trasám a stezkám, rozvíjet venkovskou turistiku a agroturistiku, posílit rekreační funkci lesů. Podporovány budou především investiční projekty zaměřené na budování nových tras a stezek, jejich značení a vybudování zázemí pro turisty (odpočinková místí, parkoviště, přístřešky apod.). D.2 Lesy pro odpočinek a pro lidi Cíl: Území MAS je i přes nízkou nadmořskou výšku z velké části pokryto lesními porosty (39%), z nichž jen malá část má omezený režim návštěvnosti (vojenské prostory, rezervace, obory). Naopak určitá plocha porostů jsou lesy obecní a rekreačně vymezené. Jejich vybavení pro rekreaci je zatím územně omezeno. Využití lesních oblastí a jejich přírodního dědictví pro rekreaci místních obyvatel a návštěvníků. Dlouhodobým cílem je vybudovat nové a upravit původní lesní cesty sloužící především k cestovnímu ruchu, a zároveň zlepšit péči o lesy v regionu. Dílčí cíle: podporovat cestovní ruch v regionu, směřovat rekreační využití do lokalit, kde bude méně narušovat ostatní funkce lesa (okraje, návaznost na další atraktivity a směry pohybu návštěvníků lesa), podporovat společenské funkce lesů, zlepšit péči o les, ochrana přírodního dědictví, využití lesních lokalit jak pro rekreační využívání, tak pro potřeby lesního hospodářství. Cíle budou naplňovány prostřednictvím investičních záměrů, zaměřených na výstavbu, modernizaci, rekonstrukci a celkové opravy lesních cest, včetně souvisejících objektů, zařízení upravujících vodní režim v lesích a ostatních infrastrukturních objektů a zařízení sloužících lesnímu hospodářství. Fiche je tak zaměřena na projekty, které propojují hospodářské a rekreační využití lesů v regionu. Potenciál projektů je tak ve využívání lesů k rekreaci a cestovnímu ruchu (s maximálním ohledem na životní prostředí, zachování biodiverzity lesního prostředí včetně ochrany rostlin a živočichů. E.1 Oživení památek a tradic regionu Cíl: Chránit, zhodnocovat a prezentovat a předávat přírodní a kulturní dědictví venkova a místní tradice. Dlouhodobým cílem je obnova a zhodnocování přírodních a kulturních hodnot regionu aktivitami, budování vztahu


23


obyvatel k místním hodnotám, prezentace a využití nehmotného dědictví regionu včetně tradic, slovesné a výrobní kultury a prvků venkovského a místního života při péči o místní specifika. Dílčí cíle: obnova místních historických, kulturních památek a místního dědictví v regionu, podpora místních tradic (tradiční výroba místních produktů, tradiční kulturní a společenské akce apod.) a místních specifik, obnova a rozvoj venkovské krajiny, budování místních expozic a muzeí pro prezentaci místním obyvatelům a návštěvníkům. Cíle Fiche budou naplňovány realizací investičních projektů zaměřených na udržování, obnovu, zhodnocování nebo využití kulturního a přírodního dědictví venkova. Podporovány budou především projekty, které budou zajišťovat kromě rekonstrukcí a obnovy také budoucí využívání objektů (neziskové aktivity zaměřené na kulturní a společenské akce). E.2 Obnova a paměť našeho kraje Cílem Fiche je podpora komplexního mapování místních kulturních hodnot a zejména šíření dobré praxe v obnově venkova, v zachování místních specifik a odlišností. Fiche je zaměřena na mapování a šíření povědomí o místních kulturních hodnotách, o nástrojích zachování místního dědictví hmotného i nehmotného, na spolupráci subjektů. Cílem je zvýšit počet kvalitních expozic a publikací vzniklých na základě obsáhlejšího a místně zaměřeného zhodnocení kulturních hodnot na místní úrovni, na přenositelnost místních specifik do rozvoje a dokumentů územního plánování. V regionu je vysoká potřeba zvyšování sounáležitosti obyvatel s regionem a místní historií, rozvoj vztahu k místnímu hmotnému nehmotnému dědictví, potřeba kvalitního plánování rozvoje venkova při zachování jeho tváře a zvýšená podpora péče o šíření dobré praxe z jiných evropských leader-regionů. Zejména kulturnost stavení obnovy venkova a úcta k tradicím jsou klíčem k udržení identifikace obyvatel s regionem. F.1 Vzdělávání a spolupráce pro aktivní rozvoj Cíl: Vzdělávat a informovat občany v tématice související s rozvojem venkova a místní ekonomiky, zvyšovat jejich odbornost a zájem o obory uplatnitelné v regionu. Rozšířit nabídku vzdělávání na venkově a využít současné vzdělávací zařízení (především školy) pro další aktivity. Dílčí cíle: podpořit certifikaci regionálních výrobků, zajistit podporu zapojení veřejnosti do rozhodování v území, zlepšit komunikaci mezi občany (veřejná správa vs. občané obcí), zlepšit všeobecné podvědomí o regionu MAS, podporovat vzdělávací aktivity zaměřené na podporu zaměstnanosti, informovanosti a využívání informačních technologií. Vzdělávání obecně je jednou z hlavních priorit MAS NAD ORLICÍ, protože vzdělanost je základním předpokladem dalšího rozvoje. Tato Fiche tak vytváří podpůrný prostředek pro naplňování cílů ostatních Fichí a dalších priorit SPL. Potencionální žadatelé v PRV i další klíčové osoby budou motivování k aktivitě a budou školeni v oblasti podávání projektů a v oblastech, na které jsou Fiche zaměřeny. V rámci vzdělávání budou preferovány takové projekty, které jsou jasně zacíleny na region nebo se vážou na ostatní Fiche. Cíle Fiche tak budou naplňovány realizací projektů zaměřených na občany, kteří chtějí zahájit podnikání v regionu, rozšířit si svoje znalosti a dovednosti, které uplatní při aktivitách vedoucích k rozvoji regionu a ke zvýšení kvalifikace pro lepší uplatnění na trhu práce. Dále budou podporovány aktivity vedoucí k posílení pocitu sounáležitosti obyvatel k regionu, cílem je zmírnit odliv mladých lidí z regionu. Jelikož většina vzdělávacích aktivit je koncentrovaná ve městech, preferovány budou projekty umístěné na venkově, čímž se zvýší kvalita života na venkově.

6.2. Způsob dosahování cílů a priorit

SPL není prováděcí dokument, u něhož by bylo možné časově rozvrhnout dosažení jednotlivých cílů a vyjádřit je jako jednotlivý konkrétní výstup (např. kdy bude něco postaveno, opraveno apod.). SPL je strategií a nemůže předjímat, kdy bude který konkrétní projektový záměr schválen a realizován. Cíle SPL budou dosahovány zejména: 1. Realizací projektů schválených projektových žádostí místních žadatelů podle výše uvedených jednotlivých 11 Fichí opatření SPL v rámci opatření IV.1.2 PRV ČR. SPL byl totiž vytvořen právě pro tento účel.


24


2. Realizací projektů spolupráce MAS NAD ORLICÍ s jinými MAS v ČR a v zahraničí, jejich nositelem bude MAS v roli koordinační nebo partnerské. 3. Pokud jde o dosahování cílů celé ISÚ, resp. té části ISÚ, které jsme nemohli promítnout do SPL, pak jsou k dispozici další způsoby a MAS je bude plně využívat. Další způsoby, zpravidla již realizované, zahrnují zejména: A. Tvorba vlastních zdrojů pro podporů menších veřejně prospěšných projektů mimo dosah PRV. B. vyhledávání a doporučování těchto finančních zdrojů místním zájemcům: •

Program rozvoje venkova ČR

•

Regionální operační program NUTS II Severovýchod,

•

program Přeshraniční spolupráce Polsko – Česko pro obce a neziskové organizace,

•

operační programy Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Podnikání a inovace, Lidské zdroje a zaměstnanost, Životní prostředí aj.,

•

krajské grantové programy, zejména Program obnovy venkova a příspěvky na činnost MAS a obcí,

•

dotační programy ministerstev kultury, pro místní rozvoj a dalších,

• granty tuzemských a zahraničních nadací, příspěvky sponzorů aj. C. Spolupráce subjektů v rámci regionu a spolupráce a v zahraničí. D. Rozvoj a využívání vlastních aktivit MAS. Dopady SPL a přínosy pro region Plánované přínosy lze dobře vyčíst z jednotlivých Fichí (odd. 10 každé Fiche), příp. z monitorovacích ukazatelů (odd. 6.6 SPL). Realizací SPL, resp. jeho jedenácti opatření dojde k těmto očekávaným přínosům pro region: - zlepšení životních

podmínek a zvýšení atraktivity malých obcí pro bydlení, podnikání a cestovní ruch, občanské infrastruktury, ve zlepšení vzhledu obcí - vytvoření zázemí pro společenské, sportovní a kulturní akce, které přispívají k zachování tradic a - výrazný pokrok v dobudování

upevňování sociálních vazeb v komunitách, - zajištění nových nebo obnova původních

služeb pro občany a návštěvníky,

- oživení a zachování vzdělávacího potenciálu venkovských škol a podpora mimoškolních vzdělávacích aktivit, - rozvoj podnikání v cestovním ruchu, venkovské turistiky a agroturistiky, zvýšení návštěvnosti regionu, zlepšení infrastruktury pro cestovní ruch, zvýšení počtu a kvality ubytovacích a stravovacích zařízení, - posílení rekreační funkce lesů, - obnova historických

kulturních památek v regionu, počtu a propagace místních výrobků, - posílení místních tradic (tradiční výroba, tradiční kulturní a společenské akce apod.), - obnova a šetrné využívání kulturní venkovské krajiny, - udržení a zvyšování zaměstnanosti v regionu, - modernizace výrobních provozů s ohledem na hygienické a jiné předpisy, - vznik nových a zachování stávajících pracovních míst, - rozvoj ekologického zemědělství, - rozvoj nových technologií a vývoj nových produktů. - nárůst

- rozvoj tradičních řemesel a výroby nezemědělského charakteru, - širší zapojení veřejnosti do rozhodování v území, v obcích,

vzdělávacích aktivit zaměřených na podporu zaměstnanosti, informovanosti a využívání informačních technologií.

- vznik a rozšíření

Současně díky uplatnění metody Leader dojde k dlouhodobým efektům: • ke společnému postupu subjektů ze soukromého a veřejného sektoru při spolufinancování projektů (PPP) a společné realizaci projektů, • k lepšímu využití rozvojového potenciálu regionu – podnikatelských subjektů, neziskových organizací a obcí,


25


• k celkovému zlepšení spolupráce aktivních subjektů v obcích, k překonávání jejich izolovanosti. SPL musí být výslovně zaměřen na využití časově omezeného Programu rozvoje venkova ČR a proto nemohl být nastaven tak, aby zaručoval pokračování aktivit i po ukončení jejich financování z EAFRD. I po ukončení financování SPL v r. 2015 však budou pokračovat jak aktivity MAS, tak naplňování aktualizované ISÚ. Z přehledu cílů (odd. 11 Fichí), oblastí podpor (22) a preferenčních kritérií (26) jednotlivých Fichí je zřejmé, že jak očekávané projekty, tak SPL jako celek má dlouhodobý a udržitelný charakter Soulad s trvale udržitelným rozvojem Současně se rozvojová strategie opírá o všechny tři principy udržitelného rozvoje: a) ekonomická udržitelnost: MAS podporuje rozvoj podnikání založeného především na místních produktech s důrazem na ekologickou šetrnost a rozvoj sociálního podnikání , např. • zakládání a rozvoj nových, malých, inovativních podniků • rozvoj výrob a služeb pro místní obyvatele • vznik nových turistických produktů především v oblasti agroturistiky • vznik nových pracovních míst (se speciálním zaměřením na ženy a mladé lidi) • výměnu a sdílení informací, marketing, obchod, propojování výrobců a výrobců a poskytovatelů služeb • tematické vzdělávací akce na všech úrovních • podporuje zapojování výrobců do regionálního značení výrobců Orlické hory b) kulturní a environmentální udržitelnost: MAS podporuje péči o přírodní, kulturní a historické dědictvím, především cestou • posilování identity venkovské oblasti a image regionu • péče o přírodní a kulturní hodnoty v území, kreativní využívání místního přírodního, historického a kulturního dědictví s důrazem na jeho ochranu • podporuje zakládání místních expozic, muzeí, naučných stezek • podporuje vznik vzdělávacích projektů zaměřených na EVVO c) sociální udržitelnost: MAS podporuje zlepšování organizace venkovské společnosti, rozvíjí schopnosti vytvářet sociální sítě a vstupovat do nich především tak, že podporuje • zvyšování kvality života v území • posilování spolupráce, síťování, integrace • vznik multifunkčních zařízení a různorodé využití projektů podpořených ze SPL • spolupráci venkovských škol, NNO, • budování infrastruktury pro oživení různě zaměřených NNO Také samotný SPL je formulován tak, že jak hlavní cíle v odd. 6.1, tak jednotlivá opatření v přiložených Fichích jsou trvale udržitelné. Tak například v šesti Fichích je požadavek prokázání udržitelnosti projektu v provozní fázi analýzou nabídky a poptávky po zamýšlené investici. Šest Fichí zvýhodňuje využití dosud nevyužívaného objektu, k čemuž zpravidla může dojít po rozsáhlé rekonstrukci, která je sama o sobě určitou zárukou pokračování činností příjemce. Dva projekty zvýhodňují rozšiřování ubytovací kapacity. V jiném opatření žadatel dokládá, jak budou objekty, na které je požadovaná dotace (např. muzea, drobné památky, skanzeny apod.) provázány na další aktivity a jak budou do budoucna využívány. Navíc preferenční kritéria v sedmi Fichích (A.1, B.1, B.2, C.1, C.2, C.3 a E.1) obsahují výslovné zvýhodnění žadatele, který prokáže příznivý vliv na životní prostředí, čímž se podporuje environmentální udržitelnost projektů - např. jestliže se jeho projekt zaměřuje se především na ochranu životního prostředí, obnovitelné zdroje energie nebo na využívání odpadního tepla, předmětem projektu jsou technologie a činnosti, které jsou ekologicky šetrné a nahrazují dosavadní neekologické technologie a aktivity. Ještě více preferenčních kriterií posiluje sociální vazby v území a přispívá k sociální udržitelnosti, např. cíl udržet podmínky pro život na venkově, zhodnotit tradice a zlepšit identifikaci s obcí jsou dobré příklady sociální udržitelnosti. I sama MAS svým environmentálně šetrným provozem, způsobem finančního plánování a strategie, stavěním se na více ekonomických a strategických pilířů, otevřeným jednáním a


26


zapojováním veřejnosti dle nejlepších postupů Místní agendy 21 naplňuje a svým přístupem motivuje k posilování trvalé udržitelnosti v rozvoji regionu (MAS je zapojena v Národní síti zdravých měst a regionů a manažer je dlouholetým členem STUŽ)

6.3. Zapojení inovačních prvků

MAS ve své činnosti a zejména v SPL uplatňuje všechny podstatné a osvědčené principy metody LEADER, včetně akcentu inovací, spolupráce, přístup bottom-up a partnerství v území. Pro ilustraci uvádíme, kde nebo čím se uplatňují: uplatnění na úrovni Princip iniciativa a náměty „zdola nahoru“ spolupráce a partnerství Inovace

A/ celého SPL

B/ jednotlivých projektů

komunitní přístup k tvorbě ISÚ a SPL (zapojování veřejnosti a aktivních subjektů) trvalá metoda práce v MAS, vznik a fungování 7 prac. skupin a 2 komisí MAS metoda Leader jako taková je v regionu inovací

využití pref. kritérií (viz Fiche v příloze SPL) pref. kritéria viz Fiche a další text

Inovativnost proto není jediným klíčovým principem práce MAS NAD ORLICÍ. Uplatňuje se na více úrovních: A/ Inovaci na úrovni regionu a SPL spatřujeme již ve způsobu řešení problémů obcí a regionu, nikoliv jen v jednotlivých aktivitách a akcích. V regionu Nad Orlicí dosud převažuje – s výjimkou několika projektů svazků obcí – podobně jako jinde v ČR tendence žadatelů či investorů postupovat samostatně, na sobě nezávisle, izolovaně. Tato „konkurenční strategie“ subjektů je bohužel podporována i operačními programy a PRV, které většinou nepreferují partnerské projekty a spolupráci. MAS NAD ORLICÍ naproti tomu usiluje o alespoň dílčí prosazení „kooperační strategie“, v níž jsou oceňovány a preferovány postupy založené na partnerství, tj. na dlouhodobé, vzájemně výhodné, obecně prospěšné a eticky korektní spolupráci sektorů uvnitř jednotlivých sektorů i mezi sektory. V regionu již existuje řada případů kooperačních, resp. partnerských projektů, mimojiné i díky přijatému programu LEADER ČR. Novinkou je i to, že pro toto území byla díky MAS zpracována poprvé jak Integrovaná strategie (ISÚ), tak plán (SPL). B/ Inovace na úrovni jednotlivých projektů jsou oceňovány ve Fichích. Inovaci spotřebujeme jak ve výstupech a výsledcích z projektů, tak v používaných postupech. Tak například mezi preferenční kritéria ve Fichích A1, B1,B2, D1, E1 a E2 patří to, že „příprava nebo realizace projektu obsahuje ve velké míře prvky komunitního plánování, které znamenají aktivní podíl konečných uživatelů zařízení nebo služby (zákazníků, občanů, návštěvníků) ve fázi přípravy projektu, resp. ve fázi realizace, je-li jeho obsahem příprava definitivního řešení. K technikám komunitního plánování patří např. veřejná slyšení, setkání a diskuse s uživateli, jejich aktivní podíl při koncipování řešení, ankety a průzkumy apod. Komunitním plánováním se nemíní pouze podíl občanů nebo zaměstnanců na samotné realizaci již přijatého řešení.“ Uvádíme příklady inovací, které MAS vítá a oceňuje pomocí preferenčních kritérií (viz Fiche): • zprovoznění služby, která v současné době v obci chybí, • zlepšení návštěvnosti mimo hlavní sezónu • nová studie kulturního dědictví a budoucího zhodnocení v rámci cestovního ruchu, • zaměření vzdělávací aktivity na mladé lidi do 30 let a na začínající podnikatele, • soustředění vzdělávacích aktivit do nových celků a) územních (tj. působnost pro více obcí), b) tématických (např. ucelené kurzy pro zájemce o podnikání) ,


27


• investice zaměřená na výrobu nového výrobku (nového v činnosti žadatele a obce), nové technologie skladování, zpracování nebo balení, výrazné prodloužení trvanlivosti dosavadních výrobků jinak než použitím běžných konzervačních látek, • rekonstrukce a nové využití objektu, který je zchátralý nebo dlouhodobě nevyužívaný. Záměry, které zájemci v období přípravy SPL poskytli do databáze projektů (celkem je zde 156 projektových záměrů), obsahují v řadě případů výrazné inovace uvedených druhů. Konkrétní příklady zde nejsou uvedeny z důvodu ochrany obchodního tajemství.

6.4. Finanční plán

Finanční plán SPL byl sestaven podle řady zásad: 1. V jednom roce bude pro každé opatření vyhlášena maximálně jedna výzva. Měsíce únor, červen a říjen představují termíny příjmu vybraných žádostí na SZIF, těm bude předcházet přijetí žádostí MAS (-2 měsíce) a vyhlášení výzvy (-4 měsíce). MAS si vyčleňuje dva měsíce na administrativní kontrolu žádostí, provedení výběru včetně veřejného slyšení a lhůty na odvolání a dva měsíce žadatelům na přípravu projektů. S přihlédnutím k očekávanému tempu výběru podpořených MAS plánujeme registraci prvních vybraných projektů na SZIF v červnu 2009, přičemž lhůty pro přípravu a výběr projektů zde mohou být zkráceny. V dalších letech preferujeme jarní (únor) a podzimní termíny (říjen).2. Plán je prozatím stanoven pouze na období 2009-13 (neboť je to v souladu s požadavkem MZe), jako kdyby neplatilo pravidlo (n+2). Ve skutečnosti však můžeme očekávat výzvuy v roceletech 2014, příp. i 2015, kteráé budeou čerpat prostředky z let 2012-13. 3. Plán bere v úvahu a) určitou pravidelnost výzev, b) závislost počtu výzev na alokaci (nabízený objem by měl činit alespoň 1 mil. Kč), c) většinou i periodicitu v závislosti na ročním období (neinvestiční E.2 a F.1 a investiční akce typu „převážně pod střechou“ v podzimních termínech), d) administrativní kapacitu MAS (nelze vyhlásit všechna opatření hned v prvním termínu, i když by pro ně byli potenciální žadatelé). 4. V průběhu let počítáme s nerovnoměrnou potřebou finančních prostředků. Je to logické a potřebné: nyní existuje větší počet připravených projektů, které odpovídají naléhavým potřebám jak podnikatelů, tak obcí a NNO. Plán zatím nepočítá s kumulací finančních prostředků do pozdějších let v důsledku realokací mezi různými SPL. Tabulka prezentuje navrhované rozdělení dotace mezi jednotlivé výzvy v procentech po odečtení částky na administraci MAS. Období značí měsíc registrace vybraných projektů na SZIF. Jedná se však pouze o předpoklad založený na množství neznámých faktorů, stejně jako tomu bylo v prvním kole výběru MAS. 6/ 10/ 6/1 10/ 6/1 10/ 6/1 10/ 6/1 10/ 09 09 0 10 1 11 2 12 3 13

Fiche A.1 Upravený venkov -vlídná tvář regionu B.1 Radosti na venkově B.2 Služby a život na venkově C.1 Vytváření pohostinné tváře regionu C.2 Rozvoj venkovského podnikání C.3 Údržba krajiny a rozvoj místní produkce D.1 Stezky, pěšiny a mosty mezi lidmi D.2 Lesy pro odpočinek a pro lidi E.1 Oživení památek a tradic regionu E.2 Obnova a paměť kulturní krajiny

5% 4%

3% 1% 2%

4%

5%

4% 1%

3%

3%

2%

3% 2%

2% 2%

2% 3%

1%

1%

3%

2%

1%

3% 3%

3%

15 % 2%

2% 1%

2%

celkem

19 % 5% 14 %

1% 1%

10 % 10 %

2%

1%

1%

5%

1%

1%

1%

3%

3%

2% 1%

1% 1%

1% 1%

10 % 1%

4%


28


6/ 10/ 6/1 10/ 6/1 10/ 6/1 10/ 6/1 10/ 09 09 0 10 1 11 2 12 3 13

Fiche F.1 Vzdělávání a spolupráce pro aktivní rozvoj počet výzev v daném kole celkem % celkem % za rok

1% 5 19

5 8 27

1% 5 12

6 13 25

1% 5 11

6 10 21

1% 5 8

6 8 16

4 6

celkem

1%

5%

4 5

100 100

11

5. Schválením předkládaného SPL budeme považovat za schválenou i tuto tabulku alokací. Pochopitelně v ní budeme požadovat přesuny, resp. změny v souladu s pravidly pro opatření IV.1.1 PRV a s vývojem potřeb regionu. Model rozdělení alokace mezi Fiche Jelikož přesná alokace pro období 2007- 2013 není předem známa (výpočet dle kursu CZK a vybraných MAS bude následovat), je výše uvedený plán uveden pouze v procentech. Pro konkrétnější představu uvádíme model, který předpokládá dotaci cca 70 mil. Kč (odhad se řídí velikostí MAS v prvním kole výběru) pro celé dotační období a slouží jako ilustrace navrhovaného rozdělení prostředků mezi jednotlivé Fiche a administrativu MAS.

A.1 B.1 B.2 C.1 C.2 C.3 D.1 D.2 E.1 E.2 F.1

Název Fiche

Podíl

Alokace celkem

Prům. roční alokace

Upravený venkov - vlídná tvář našeho regionu Radosti na venkově Služby a život na venkově Vytváření pohostinné tváře regionu Rozvoj venkovského podnikání Údržba krajiny a rozvoj místní produkce Stezky, pěšiny a mosty mezi lidmi Lesy pro odpočinek a pro lidi Oživení památek a tradic regionu Obnova a paměť kulturní krajiny Vzdělávání a spolupráce pro aktivní rozvoj MAS jako klíč k rozvoji venkova

12,50% 16,00% 4,50% 11,00% 9,50% 8,50% 4,00% 2,50% 8,50% 3,50% 4,00% 15,50% 100,00%

8 750 000 Kč 11 200 000 Kč 3 150 000 Kč 7 700 000 Kč 6 650 000 Kč 5 950 000 Kč 2 800 000 Kč 1 750 000 Kč 5 950 000 Kč 2 450 000 Kč 2 800 000 Kč 10 850 000 Kč 70 000 000 Kč

1 458 333 Kč 1 866 667 Kč 525 000 Kč 1 283 333 Kč 1 108 333 Kč 991 667 Kč 466 667 Kč 291 667 Kč 991 667 Kč 408 333 Kč 466 667 Kč 1 808 333 Kč 11 666 667 Kč

Celkem Zdůvodnění finančního plánu

Celý SPL vznikal jako výsledek společného rozhodování orgánů MAS s předchozím projednáváním v pracovních skupinách. 1. Při stanovení finančních alokací na jednotlivá opatření a Fiche jsme vzali v úvahu tyto skutečnosti: a) rozdělení finančních požadavků potenciálních žadatelů: Ze zmíněných 156 záměrů přijatých do databáze projektů v regionu jsme aa) vyloučili ty, jejichž předmět leží mimo obsah PRV a neobsahují proto způsobilé výdaje, ab) u těch záměrů, jejichž předpokládané způsobilé výdaje překračují horní hranici (např. 2 mil. Kč pro opatření A.1) jsme vzali v úvahu jen příslušné maximum, ac) z takto zjištěných způsobilých výdajů a z ostatních záměrů (s nižšími rozpočty) jsme vypočítali procentní podíl, který odpovídá každému opatření s přihlédnutím ke kategorii žadatele (tedy např. v opatření A.1 to bylo 90 % pro NNO a 70 % pro ostatní žadatele). Tím vznikl první hrubý odhad potřebného rozdělení finančních prostředků. Tak například ve Fichi A.1 by takto odhadnutý souhrn příspěvků činil 40,5 %, ve Fichi B.1 by činil 29,6 %, v C.1 pak 14 % atd. b) odhad dosud neprojevené potenciální poptávky a propočet potřeb regionu: Zpracování ISÚ a výborná znalost regionu (díky hojné účasti v pracovních skupinách, které představovaly průřez celou společností) umožnila


29


ba) alespoň zhruba odhadnout potřeby, které by v regionu mohly být adresovány jednotlivým opatřením, bb) zvážit velikost oprávněné poptávky (tj. poptávky uspokojující potřeby regionu a naplňující cíle ISÚ a SPL), která může vzniknout v důsledku vyhlášení příslušné výzvy. Podle toho jsme odhadli potřebnou výši prostředků například pro Fichi B.2 (Občanské vybavení a služby s veřejnou podporou) nebo F.1 (Vzdělávání) – obě po 5 % celkových výdajů na všechna opatření. I když v době zpracování nebyly pro tato opatření podány relevantní záměry, můžeme očekávat, že se takové najdou, jakmile bude taková možnost zveřejněna (B.2), resp. je v zájmu regionu, aby se příslušné aktivity realizovaly (F.1). Tento strohý popis nemůže nahradit délku, bohatství a složitost úvah a jednání o finančních alokacích, neboť celý proces probíhal po tři měsíce za účasti řady členů MAS, manažerů MAS a externistů. 7. Pokud jde o rozdělení do jednotlivých let c) nemůže MAS přesně předjímat, jak velké prostředky může získat (není jednoznačný algoritmus propočtu), avšak pro zjednodušení předpokládá, že by ročně mohlo jít v průměru o 10 mil. Kč (mimo prostředky na činnost MAS). Jak je však patrné z bodu 4, vynakládání prostředků nebude rovnoměrné, nýbrž bude zhruba lineárně klesat. MAS proto nebude každoročně vyhlašovat více než 10 výzev, rozmělnila by vynakládané prostředky bez viditelného efektu a nadměrně by zatížila vlastní kapacity; d) protože se nemohou převádět prostředky určené na jednotlivá opatření do dalších let, použije MAS schéma výzev, kdy pro podzimní kola stanoví výzvy, z nichž aspoň jedna (B.1) bude co nejlépe odpovídat konkrétním záměrům způsobilých žadatelů a pokryje plánovanou alokaci očekávanou poptávkou. Věcné zdůvodnění rozdělení finančních prostředků do opatření (Fichí) lze nalézt především v samotném ISÚ, zčásti v kapitole 4 tohoto SPL a v jednotlivých Fichích. Alokace prostředků na jednotlivé Fiche:

6.5. Integrovaná strategie území

Integrovaná strategie území působnosti MAS byla zpracována na období 2007-2015 s vizí formulovanou k roku 2015 a její první ucelená verze byla schválena v roce 2007. Zpracování probíhalo dlouhodobým komunitním postupem za facilitace procesů současným manažerem. V průběhu roku 2008 byla v souvislosti s novými územími začleněnými do území působnosti MAS připomínkována a doplněna o opatření, aktivity a patřičná fakta v analytické části. Vychází z dříve přijatých strategií rozvoje, které zpracovaly svazky obcí působící na daném území (Poorlicko, Brodec, Orlice, Třebechovicko, Vysokomýtsko), z aktualizace analýzy regionu, z podnětů, záměrů a cílů 46 obcí regionu a několika desítek soukromých subjektů (podniky, podnikatelé a neziskové organizace občanského typu). ISU od počátku předpokládá, že LEADER bude jen jedním z nástrojů naplňování priorit. Stejně tak se MAS zaměřuje na podporu absorpční kapacity území, podporu žadatelů, vlastní projekty zaměřené a propojování


30


sektorů a spolupráci, na mládež aj. K prioritám ISU vznikly Stále pracovní skupiny při PV MAS, které pod vedením garantů sledují naplňování celé ISU. Postup zpracování ISÚ a souvislost s otevřeností MAS a uplatněním metody LEADER: Práce na ISU byly prvním úkolem který MAS měla a zároveň prvním nástrojem pro prezentaci metody LEADER, zapojení široké veřejnosti, vyvolávání očekávání v regionu, oslovení skupin veřejnosti běžně strategiemi nedotčených. Byla tak pro svoje komunitní postupy spouštěcím mechanismem spolupráce a setkávání lidí. Hlavní postupy se soustředily na vytvoření průřezových pracovních skupin nejprve formulujících SWOT území, poté její hodnocení a doplnění dle metody osvojených manažerem-facilitátorem v MA21. Dalším krokem byla kaskádová formulace Vize a následoval postup v pracovních skupinách k formulaci Priorit a opatření. Proces se tím významně prodloužil, nicméně zasáhl pro svou „aktivní otevřenost“ (každý přiváděl nové účastníky) širokou veřejnost regionu. Následné formulace Opatření ISU se ujal Programový výbor MAS. ISU byla několikrát vystavena během jednoho roku připomínkám v souvislosti s rozšířením území. Souhrnem řečeno tvorba ISU a vize uplatnění LEADERu byla a je základním nástrojem udržování a rozšiřování partnerství, navazují se nové spolupráce subjektů a posiluje se odpovědnost za rozvoj. Priority ISÚ MAS NAD ORLICÍ „Mosty k budoucnosti“ jsou:

P.1 Udržitelný rozvoj venkova a podmínek pro kvalitní život v obcích Cíle a zaměření: Zastavit odliv obyvatel z venkovských obcí a udržení mladých lidí na venkově. Oživit zázemí pro život v obcích a zaměstnanost na venkově a obohatit ji o nejrůznější obory. Zlepšením podmínek, obohacením výhod a rozvojem zázemí pro obyvatele zvyšovat zájem o bydlení na venkově, o využití stavebního fondu pro bydlení a ekonomické aktivity. Spolupráce a sdružování prostředků malých obcí.

P.2

Rozvoj přívětivé a pohostinné tváře regionu jako v regionu.

podmínky pro návštěvnost a zvýšení kvality života

Cíle a zaměření: Cílem je vytvoření turisticky atraktivního území s nabídkou krátkodobé i dlouhodobé rekreace a aktivního vyžití s dostatkem kapacit budovaných s ohledem na veškerou klientelu včetně místních obyvatel. Vybudování kvalitních a rozmanitých ubytovacích a stravovacích zařízení, případné zlepšení stávajících zařízení. Další rozšiřování a úprava stávajících cyklostezek a budování cyklostezek nových. Úprava silniční infrastruktury, budování technické podpory rekreačních a sportovních zařízení. Udržování a zatraktivnění turistických zajímavostí pro všechny věkové kategorie návštěvníků a obyvatelů regionu. Přitažlivost regionu nesmí být určena jen pro jeho návštěvníky, ale i pro jeho obyvatele. Obecným principem by mělo být i protěžování rekonstrukcí a snah na využití stávajících objektů na úkor stavby nových objektů.

P.3 Rozvoj a provázanost místní ekonomiky a uplatnění místní produkce. Cíle a zaměření: Zvyšování zaměstnanosti v území MAS. Cílem je rozvoj a propojení sítě služeb a řemesel v jednu celistvou síť, aby nešlo o vzájemnou konkurenci ale spíše podporu. Dostatečná informovanost v celé síti a propagace služeb a řemesel jako celku přes IC v regionu i mimo něj. Cílem je udržet a rozvíjet zemědělské podnikání, místní produkci, zachovat a rozvíjet tradiční i nové místní služby a řemesla, nastavit pestrou a trvalou spolupráci ekonomických subjektů s cílem rozptýlit ekonomické aktivity v území. Podpora zaměstnanosti a rozvoj vzdělanosti v souladu s potřebami regionu. Rozvoj celoživotního vzdělávání a využití stávajícího zázemí. Podpora spolupráce a partnerství, předávání zkušeností. Vzdělávání ve vztahu k regionu a životnímu prostředí. Vzdělávací mimoškolní aktivity. Podpora vzdělávacích projektů a institucí v regionu, včetně SEV. Rozvoj a udržení multifunkčního základního školství a oborového učňovského školství v regionu ve vazbě na zaměstnatelnost a rozvoj místního podnikatelského prostoru. Jednotný informační systém pro podnikatele o dotačních možnostech, rozvoj spolupráce mezi mikropodniky.

P.4 Zvyšování úrovně a otevřenosti správy veřejných věcí a rozvoj partnerství a spolupráce, zapojování veřejnosti Cíle a zaměření: Zvýšení úrovně místní demokracie a rozhodování o území. Zlepšení samostatnosti a ekonomických možností místních samospráv. Posilování svébytnosti, odpovědnosti a síly samosprávných orgánů v opoře v místním obyvatelstvu. Podpora spolupráce směrem k úspoře v investicích. Posílení účasti veřejnosti v přípravě veřejných investic, podpora partnerských projektů spolupráce a přeshraniční spolupráce obcí. Posilování soudržnosti obyvatel, jejich identifikace s obcí a regionem, propojování obcí a jejich obyvatel. Podpora


31


samostatnosti samospráv projekty umožňujícími efektivnější samosprávu zejména na venkově. Ukotvení principů PPP v regionu. Posun venkovské samosprávy k uspokojení potřebných rovných podmínek a adekvátní přístupy. Spolupráce samosprávy v rozvoji schopností kvalitně a široce pečovat o území a obyvatele, rozvoj nových řešení a přístupů spolupráce, nové metody a nástroje.

P.5 Rozvoj kulturního bohatství a spolkového života, sounáležitosti obyvatel. Cíle a zaměření: Opatření této prioritní oblasti musí směřovat k vyváženosti mezi cestovním ruchem a ochranou přírody i památek. Celkové zlepšování vzhledu krajiny a sídel. Záchrana a obnova historických venkovských či městských domů (nejen památkově chráněných). Záchrana technických památek. Zvyšování povědomí obyvatel regionu o architektuře a zásadách začleňování nových staveb do sídel. Posouvat myšlení obyvatel od egocentrického k altruistickému. Vzbudit v lidech zájem o činnost místních samospráv, motivovat je k aktivnímu postoji v životech měst a obcí. Podnítit mládež ke snaze o svůj osobní a profesní růst. Nabídnout jí pestré možnosti k plnohodnotnému trávení volného času. Zapojit NNO do společenského života. Vytvořit zázemí pro zintenzivnění společenského života a potkávání lidí. Podporovat zakládání a činnost spolků, zprostředkovávat jim know-how, aby byly progresivními a užitečnými články v občanském životě obcí. P.6 Udržitelná péče o kulturní krajinu zvyšování její ekologické stability, udržitelné nakládání s prostředím Cíle a zaměření: Cílem je upravená krajina s absencí neudržovaných a zanedbaných ploch v komunálním i agrárním prostoru, atraktivní pro místní obyvatele i turisty. Využití místní produkce, zvyšování její hodnoty a jejího dalšího využití. Víceúčelové zemědělské využití krajiny. Zvyšování kvality a uplatnění místních produktů a zapojení do propagace regionu. Opatření této prioritní oblasti musí směřovat k vyváženosti mezi cestovním ruchem a ochranou přírody i památek. Zachování a rozvoj průchodnosti krajinou je klíčovým prvkem pro život obyvatel i návštěvník. Diverzifikace zemědělských aktivit a podpora údržby krajiny. Zlepšování životního prostředí a udržitelné venkovské krajiny. Zkvalitnění hospodaření s odpadovými surovinami. Šetrné využívání místních zdrojů a rozvoj ve využití obnovitelných zdrojů energie. Obnova krajinotvorných prvků a péče o krajinu. Revitalizace krajinných prvků a funkcí. Protierozní a krajinotvorné úpravy. Podpora šetrného zemědělství v nivě a ekologicky citlivých územích.

P.7 MAS jako opora a zázemí rozvoje regionu Zaměření: Služby a zázemí ve vzdělávání a poradenství zaměřené na asistenci při vypracování a realizaci projektů. Předávání zkušeností, meziregionální a přeshraniční spolupráce a předávání modelových zkušeností. Partnerství mezi sektory. Podpora místních subjektů v projektové činnosti. Tato strategie se postupně naplňuje pomocí aktivit a akcí místních subjektů, které jsou financované jednak z obecních rozpočtů, jednak z příspěvků a grantů Královéhradeckého kraje, nadací a operačních programů ČR. V současné době minimálně 27 subjektů z regionu podalo projektové žádosti pro financování záměrů, které vycházejí z ISÚ a které by mohly být realizovány pomocí ROP Severovýchod, IOP a OP Životní prostředí. Při vzniku priorit ISÚ se uplatnily a) výsledky analýzy problematiky regionu a jeho SWOT analýzy, b) záměry místních subjektů, c) souvislosti problematiky regionu se záměry Královéhradeckého kraje (Strategie rozvoje kraje) a regionální politiky ČR a EU (záměry IOP a dalších OP). Poté byly všechny záměry místních zájemců roztříděny podle priorit ISÚ a současně klasifikovány z hlediska financovatelnosti v PRV. Vznikl tak rozsáhlý přehled, z něhož jsme čerpali při rozhodování o opatřeních SPL. Tak vznikla jedna z pomůcek pro rozhodování a tom, která opatření budou popsána pomocí Fichí a financována v rámci SPL (viz výsek tabulky).

Soulad a souvislost SPL a ISÚ SPL důsledně vyšel z přijaté a řádně vyhodnocené ISÚ, jejích jednotlivých priorit a hodnocených opatření, z práce tematických pracovních skupin ke každé prioritě. Věcný soulad je patrný z oddílu 6.1 a z dalších tabulek. Vzájemný soulad ISÚ a přijatelných opatření PRV ČR však není díky nastavení PRV a díky specifičnosti každého území MAS možný přímo. Pro maximální využití prostředků opatření pro rozvoj spolupráce v území, pro nastartování pohybu v obnově venkovského prostoru a pro dostatečný počet podpořených subjektů vzhledem k velikosti území MAS a dopadům přístupu LEADER bylo nutné přístupná opatření PRV využitelná v SPL rozebrat na jednotlivé kombinace žadatel/typ projektu/výše a druh podpory a


32


z nich nakombinovat vhodné Fiche. Výsledkem je nastavení různorodé škály připravených Fichí řešících jednotlivá opatření SPL jako hlavní a podpůrné. Souvislost je přímá jak na úrovni cílů, tak opatření (Fichí). Vztah mezi cíli SPL a prioritami ISÚ lze vyjádřit tabulkou:

+++

++

+

P.2

Rozvoj přívětivé a pohostinné tváře regionu jako podmínky pro návštěvnost a zvýšení kvality života v regionu

++

++

+++

P.3

P.4

P.5

P.6

P.7

Rozvoj a provázanost místní ekonomiky a uplatnění místní produkce

++

++

+

+++

++

++

+++

Zvyšování úrovně a otevřenosti správy veřejných věcí a rozvoj partnerství a spolupráce, zapojování veřejnosti

+

+

Rozvoj kulturního bohatství a spolkového života, sounáležitosti obyvatel

+

++

+++

+

++

++

+++

+++

+

+

+

++

+

Udržitelná péče o kulturní krajinu zvyšování její ekologické stability, udržitelné nakládání s prostředím MAS jako opora a zázemí rozvoje regionu

+

7. Vnitřní rozvoj MAS

6. Vzdělaný aktivní region.

5. Přírodní a kulturní dědictví v nás a kolem nás

+

+

+

+

+++

9. Metody a principy LEADER

Udržitelný rozvoj venkova a podmínek pro kvalitní život v obcích

8. Partnerské projekty

P.1

4. Rozvoj místní ekonomiky

3. Za odpočinkem na venkov

2. Živý region

1. Upravená tvář regionu

SPL: LEADER je most k rozvoji NAD ORLICÍ ISU: Mosty k budoucnosti

+

+

++

+

+

+

++

+

++

+

+

+

+++

+++

Tabulka ukazuje, že všechny priority ISÚ financovatelné z PRV jsou pokryty Strategickým plánem Leader. Realizací SPL sleduje MAS NAD ORLICÍ nepřímo další cíl: rozvíjet činnost a vnitřní kapacity MAS jako jednoho z hlavních subjektů rozvoje venkova v regionu NAD ORLICÍ. Působit jako iniciátor komunitních a participativních forem plánování a rozhodování v obcích a regionu. Priorita P.7 se realizuje nepřímo díky činnosti MAS a uplatňování metody Leader při realizaci SPL. Některé priority ISÚ však nemají dostatečnou podporu v opatření PRV IV.1.1 (zejména P.4 a P.6) a proto ji bude třeba naplňovat s pomocí jiných nástrojů (jiné OP, prostředky nadací, dobrovolná činnost občanů aj.). Bude se také naplňovat díky projektům v opatření PRV IV.2.1 (spolupráce mezi MAS, blíže viz oddíl 8.2). Cíle ISÚ jsou vždy komplexní a problémy, které je třeba v regionu řešit a příležitosti, které chceme naplňovat, jsou mnohostranné a jako celek jim neodpovídá žádné opatření PRV, z nichž se skládají Fiche. Proto také se většiny priorit ISÚ týká více opatření SPL.

7

6 priorit do 11 Fichí

Naplňování priorit ISU 7

ozn.

VP

P1

A.1

N

1 Upravený venkov - vlídná tvář našeho regionu

B.1

N

2 Radosti na venkově

B.2

A

3 Služby a život na venkově

číslo

název Fiche

P2

P3

P4

P5

P6

P7

Zelená barva značí silnou vazbu a naplňování, žlutá slabší.


33

Strategický plán LEADER: LEADER je most k rozvoji NAD ORLICÍ C.1

A

4 Vytváření pohostinné tváře regionu

C.2

A

8 Rozvoj venkovského podnikání

C.3

A

9 Údržba krajiny a rozvoj místní produkce

D.1

N

5 Stezky, pěšiny a mosty mezi lidmi

D.2

N

6 Lesy pro odpočinek a pro lidi

E.1

N

7 Oživení památek a tradic regionu

E.2

N

11 Obnova a paměť kulturní krajiny

F.1

N

10 Vzdělávání a spolupráce pro aktivní rozvoj 0 MAS jako klíč k rozvoji venkova

Zdroj: MAS

Další relevantní dokumenty pro rozvoj regionu ISÚ a SPL nejsou jedinými programy rozvoje, které se na území vztahují. V platnosti je Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje na léta 2006-15 a Program rozvoje kraje – jsou však již z roku 2006 a tudíž odpovídají aktuální potřebám našeho regionu jen zčásti. Obdobná situace je u dokumentů v Pardubickém kraji. Obojí jsou pak velmi obecné, a vlastní zkušenost manažera je taková, že jejich konečné formulace byly ovlivněny politickým rozhodnutím. Podobně tomu je s tématickými plány a koncepcemi – např. Akční plán územní energetické koncepce kraje. Dále to jsou strategické plány rozvoje mikroregionů (Nad Orlicí zahrnuje šest mikroregionů), z nichž poslední - Třebechovicko – byl zpracován v letošním roce Centrem evropského projektování Hradec Králové. Města v území mají (Kostelec nad Orlicí, Třebechovice p.O.) nebo tvoří své vlastní strategické plány, přesahující i do okolí. Další typy strategií ovlivňující MAS jsou na úrovni kraje a státu, jejich výčet by však byl velmi dlouhý.

6.6. Monitoring naplňování cílů SPL

Pro monitoring SPL jako celku navrhuje MAS následující monitorovací ukazatele. Žadatel musí naplňovat alespoň dva monitorovací indikátory stanovené v dané Fichi SPL. Další informace ohledně monitoringu jsou v kapitole 10. Odůvodnění jednotlivých monitorovacích indikátorů je uvedeno v popisu Fichí. Ze seznamu je zřejmé, že cílem je podpora více projektů, posílení efektů spolupráce a komunitních metod. Pro úspěšné naplnění je velmi podstatné nastavení dílčích cílů a opatření SPL na vzdělávání a spolupráci včetně té mezi MAS a jejich nástrojů ve Fichích a projektech spolupráce. Jsou koncipovány jako spouštěcí pro řadu neprojevujících se tendencí v území a pro zájem o některé z Fichí a jejich předpokládaných dopadů v ukazatelích - indikátorech. Neméně silně jsou preferovány projekty oživující objekty a památky na venkově, zlepšující podmínky NNO a spolupráci sektorů. Stejně tak jsou velmi preferovány inovační postupy. Všechny tyto aspekty se odrážejí ve výběru ukazatelů pro monitoring SPL. Pečlivé monitorování dopadů je též součástí sebeevaluační strategie MAS. A protože MAS systematicky vyvíjí nástroje evaluace a přijímání opatření, potřebuje větší škálu indikátorů i pro dopady SPL jako celku.

počet strojů a technologických zařízení zakoupených nebo instalovaných pro zlepšení vzhledu obcí, služby občanům a zpracování obnovitelných zdrojů energie počet obnovených nebo nově využitých objektů nebo ploch (parcel) opuštěných, zanedbaných, zdevastovaných nebo dlouhodobě nevyužívaných počet projektů připravených a realizovaných s partnerem z jiného sektoru (alespoň 1 partner příjemce s významným podílem na přípravě a realizaci projektu)

do konce roku 2010

Kriterium

CELKEM

V tabulce jsou vedeny monitorovací ukazatele za celý SPL, tj. jsou následně rozepsané do jednotlivých Fichí (viz části č. 32 v každé Fichi).

25

9

8

2

15

5


34


počet projektů obcí realizovaných metodami komunitního plánování (s účastí veřejnosti) počet nových nebo rekonstruovaných objektů občanské vybavenosti a nově zavedených služeb v obcích počet projektů zaměřených převážně na mladé lidi do 30 let nebo na ženy anebo realizovaných těmito skupinami počet nově vybudovaných nebo rekonstruovaných objektů určených cestovnímu ruchu počet nových lůžek v ubytovacích zařízeních počet podniků se zavedenou novou technologií nebo s inovovanými produkty počet nově založených mikropodniků počet ukončených kurzů o rozsahu minim. 3 výukové dny počet kurzů zaměřených na profesní vzdělávání, zahájení a rozvoj podnikání počet oživených památek místního významu nebo zhodnocených technických a jiných památek počet podpořených projektů neziskových organizací obnovené nebo nové služby na venkově v sídlech do 2000 obyvatel počet publikací, studií, plánovacích dokumentací a sborníků vzniklých v projektech podpořených v SPL počet nových nebo obnovených nebo nově vybavených zařízení pro vzdělávací činnosti, spolkové činnosti, sportovní nebo další veřejný život oživující účely počet projektů vybraných k podpoře celkem

14

2

12

3

12

3

10 24 8 5 12 5

1 6 1 1 0 0

8

2

15 12

2 2

4

0

8

2

80

25

77.. P PAARRTTN S AS NE ER RSST TV VÍÍ M MA Seznam členů/partnerů MAS se předkládá v samostatné příloze – viz. Příloha č. 8 k těmto Pravidlům.

7.1. Historie MAS

Historie vzájemné spolupráce 8 MAS NAD ORLICÍ datuje počátky svého vzniku do konce roku 2006, kdy se po regionu začaly šířit informace o kvalitě metody LEADER. Zájemci o spolupráci se scházeli na různých platformách, ať už se jednalo o Dobrovolné svazky obcí, setkání podnikatelů či neziskových organizací. Přípravné práce vyvrcholily 13. února 2007 uzavřením smlouvy o založení Orlice, o.p.s., která byla později kvůli shodě názvu přejmenována na NAD ORLICÍ, o.p.s. Myšlenka využití principu LEADERu se od té doby šířila úspěšně po regionu. Jako facilitátor byl určen současný manažer, který na základě dlouhodobých zkušeností s metodou, zapojováním veřejnosti, s účastí na workshopech hnutí Prepare a po zkušenostech se založením MAS KJH navrhl modely obsahující zejména dobrou praxi ze současně fungujících LEADER regionů postavenou na principu otevřenosti. Byl vybrán model obecně prospěšné společnosti. K formování pravidel a strategie byli přizváni i manažeři úspěšných MAS (MASiF, MAS SPLAV, MAS Posázaví, Český západ – místní partnerství, LAG Pillerseetal-Leogang, aj.). Partnerské návštěvy MAS byly základním příspěvkem k formování postupů LEADER. (Došlo k postupnému nárůstu členů (z 11 na 48) a výraznému rozšíření území (z původního území části DSO Orlice a Poorlicko na současný stav čítající území 46 obcí). Členové a partneři MAS byli oslovováni jak cíleně na základě jejich zkušeností či zařazení do sektorů, tak i velmi pečlivě různorodým oslovováním široké veřejnosti (plakáty a pozvánky na setkání k tvorbě strategie, intervence u obcí, oborové a jiné direkt mailingy, dotazníky a představení na zastupitelstvech obcí). Do činnosti MAS se tak mohl zapojit kdokoli. Základním principem členství v MAS je od samého počátku otevřenost a rovný přístup ke všem skupinám obyvatel. Od počátku svého založení vyvíjela MAS NAD ORLICÍ aktivní činnost. Na ustavující se Valné hromadě, která se konala 9. 3. 2007, byl schválen statut MAS, orgány MAS a první směrování činnosti a strategie MAS. Dále proběhla volba orgánů MAS a jmenování manažera. V březnu se začaly setkávat pracovní skupiny, které se komunitním způsobem podílely na vytváření strategie rozvoje území. Současně probíhala setkání pro veřejnost, semináře a návštěvy partnerských MAS. V dubnu 2007 se MAS zúčastnila ustavující Valné hromady Národní sítě MAS a stala se jejím členem, od té doby v ní zástupce MAS aktivně působí.

8

Chronologicky řazený přehled aktivit MAS najdete na http://www.nadorlici.cz/dalsi/3strategie%20mas/postup.htm


35


Po vyhlášení programu LEADER ČR 2007 se MAS rozhodla zúčastnit, vyzkoušet si tak mechanismy a posbírat zkušenosti, a uspěla se záměrem Mosty nad Orlicí – cesty k rozvoji venkova. Záměr vycházel ze závěrů pracovních skupin a Integrované strategie území, která se v té době dotvářela. Do výzvy se přihlásilo 19 projektů (nejvíce v ČR!), z nichž MAS vybrala maximální možný počet – 7 projektů. Velký převis projektů v tak krátké době oproti jiným MAS svědčí o bohatém potenciálu projektových záměrů v území. Konec roku 2007 byl ve znamení kontrol podpořených projektů. Důsledkem partnerství a spolupráce byla i podpora osmého přihlášeného projektu formou redistribuce darů od členů v prvním grantovém schématu MAS. Manažer MAS se aktivně účastnil pracovních skupin při Monitorovacím výboru EAFRD. V roce 2008 pokračoval proces rozšiřování území a seznamování veřejnosti s myšlenkou a principy LEADER. Kromě toho se konaly semináře a partnerské návštěvy – které dále formovaly principy a strategie MAS (více v kapitole Spolupráce). MAS úspěšně podala projekt „Naučné stezky v kraji Mezi Orlicemi“ v rámci opatření III.1.3. Podpora cestovního ruchu PRV ČR. Postupně narůstala intenzita práce na SPL. K tomuto účelu byla opět zapojena široká veřejnost. Na základě priorit ISU bylo ustanoveno šest pracovních skupin. Dále se setkávaly oborové pracovní skupiny a PS žen, mládeže, zemědělců, vlastníků lesa. Přestože je MAS NAD ORLICÍ poměrně mladou MAS, od svého založení nasbírala celou řadu cenných zkušeností. Významný podíl svých aktivit věnovala vzdělávání, otevřenému zapojování veřejnosti, sdílením zkušeností s jinými MAS a tvorbě sítí MAS. Od svého počátku je plně aktivní, a to především díky velkému potenciálů aktivních lidí v regionu. S nadsázkou lze říci, že program LEADER působil jako spouštěcí knoflík k realizaci záměrů a myšlenek, které v aktivních lidech už delší dobu čekaly na příležitost. Právě tento potenciál činorodých lidí, kteří mají chuť přispět prací a zkušenosti z jiných programů, jsou největším zdrojem dalšího rozvoje regionu. Náplní činnosti MAS není jenom získat prostředky z programu LEADER, ale aktivně šířit myšlenku a principy metody LEADER ve společnosti a regionu. Kvůli tomu se MAS snaží spolupracovat s co nejširší veřejností a oslovovat stále nové subjekty. Činnost MAS je založena především na komunitním způsobu práce, o čemž svědčí velký počet pracovních skupin a subjektů zapojených do přípravy SPL. MAS důsledně analyzuje různá schémata LEADER v minulých obdobích, snaží se využít a přenést přínosná natavení do SPL, což je však po stránce nastavení PRV v řadě oblastí problém. Propojení veřejného a soukromého sektoru Při svém založení měla NAD ORLICÍ, o.p.s 11 členů, z nichž pouze 2 byli zástupci veřejného sektoru. Zbytek tvořily hlavně podnikatelské subjekty, 5 z nich v zemědělství, a 2 neziskové organizace. Zapojení členů MAS je postaveno na myšlence rovného zastoupení veřejného, podnikatelského a neziskového sektoru, jsou tak stanovena mnohem přísnější pravidla, než je nutné dle pravidel PRV. Jelikož zajistit rovný počet členů je vzhledem k otevřenému členství nemožné, je tato rovnost zajištěna v rámci volených orgánů MAS, kde mají tyto sektory garantovaný stejný počet členů. Smlouva o partnerství v MAS uzavíraná s NAD ORLICÍ, o.p.s i Statut a Jednací řád (v příloze) zaručují všem členům rovná práva, možnosti ovlivňovat vývoj MAS, kontrolovat a přispívat k posunu; veřejnosti zaručují informace o dění v MAS. Jak je uvedeno výše u vzniku MAS stál hlavně soukromý sektor. Postupně však docházelo k zapojování veřejného sektoru, a to především v rámci procesu rozšiřování území. Mnohé obce se tak kromě poskytnutí území staly i členy MAS a aktivně se zapojily do její činnosti. Ze začátku byla u řady obcí nedůvěra k novému typu subjektu a bylo nutno osvětlovat znovu zastupitelstvům odlišnost odpovědnosti v přístupu zdola v LEADERu od navyklých schémat v dobrovolných svazcích obcí. K propojení obou sektorů často docházelo na základě osobních vazeb, nicméně nové vazby a spolupráce zejména na půdě MAS vznikají – nové spolupráce obcí a NNO, podnikatelské vazby, posílení důvěry. K 20. říjnu 2008 měla NAD ORLICÍ, o.p.s. 48 partnerů, a tedy MAS NAD ORLICÍ členů. (17 zástupců veřejné správy, 21 zástupců podnikatelského sektoru a 10 zástupců neziskového sektoru). Veřejný sektor tak oproti původnímu stavu významně navýšil své zastoupení na 35,4%, soukromý sektor je v mírné převaze s 64,6%.


36


Rychlý nárůst počtu členů je dán především dobrými zkušenostmi obyvatel s činností MAS a její úspěšností, kdy za jeden rok činnosti získala prostředky z programu LEADER ČR i Programu rozvoje venkova. A zejména se na hranicích s jinými připravujícími se MAS šíří dobré vnitřní fungování a navazování partnerství v MAS a připojují se obce z území, kde je příprava prováděna expertně (připojilo se několik obcí u Chocně z regionu Vysokomýtska a jako poslední obec Veliny, která přestoupila z MAS Holicko). Datum vzniku MAS NAD ORLICÍ, o.p.s. byla registrována dne 12. dubna 2007 v rejstříku obecně prospěšných společností, vedeného Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl O, vložka 153. Vznik partnerské spolupráce je staršího data, jak je uvedeno výše.

7.2. Zapojení partnerů do přípravy SPL

Příprava SPL probíhala s použitím komunitních metod a byli do ní maximální možnou měrou zapojováni členové MAS, představitelé jednotlivých zájmových a oborových skupin a zástupci široké veřejnosti. I když to proces prodloužilo, je tak zaručen postup zdola a reálnost opatření SPL. Nakonec v rámci týmu pro zpracování SPL působili zástupci všech typů partnerů, kteří v MAS existují – tzn. podnikatelé, zemědělci, zástupci NNO a veřejné správy. Práce na ISÚ území MAS jsou stanoveny kompetentním Programovým výborem jako kontinuální proces etapovité aktualizace. Přispěje k tomu i dále uvedená průběžná evaluace SPL. Úloha a odpovědnost jednotlivých subjektů při zpracování SPL Za přípravu a zpracování SPL je odpovědný Programový výbor (PV). Jeho statut je součástí Statutu MAS a OPS. PV schvaloval postupně jednotlivé kroky vytváření SPL a sám se aktivně podílel na vytváření Strategie. K tomuto účelu se scházel jednou za dva týdny po dobu 3 měsíců předcházejících odevzdání SPL. Méně frekventovaně pracoval standardně celý rok. Jedním z hlavních zdrojů vytváření SPL byla Integrovaná strategie území (ISÚ), na jejímž vzniku se podílely tři pracovní skupiny – PS Lidé nad Orlicí, PS Krajina nad Orlicí a PS Rozvoj nad Orlicí. ISÚ stanovila 6 prioritních oblastí rozvoje MAS NAD ORLICÍ a 7. prioritu, která se zaměřuje na rozvoj potenciálu samotné MAS. K těmto šesti prioritám byly utvořeny pracovní skupiny, jejichž cílem bylo vybrat nejdůležitější věci z jednotlivých priorit ISÚ a stanovit priority financování. K tomu jim byla nápomocná kancelář MAS, která poskytovala informace o tom, co je financovatelné z programu LEADER, a o ostatních pravidlech PRV 2007 – 2013. Pracovní skupiny se sešly většinou dvakrát (v červenci a srpnu 2008), poprvé v užším kruhu, podruhé se širší veřejností. Na setkání pracovních skupin byli cíleně oslovováni a zváni potencionální účastníci, vždy podle daného tématu. Díky tematickému zaměření bylo složení pracovních skupin převážně mezisektorové, čímž se upevňovala spolupráce jednotlivých sektorů. Každá pracovní skupina měla svého garanta, z pravidla člena PV. Tyto pracovní skupiny byly následující 9: • PS1: Udržitelný rozvoj venkova a podmínek pro kvalitní život v obcích - Garantem je Ing. Pavel Bílek • PS2: Rozvoj přívětivé a pohostinné tváře regionu jako podmínky pro návštěvnost a zvýšení kvality života v regionu - Garantem je Pavel Hubálek • PS3: Rozvoj a provázanost místní ekonomiky a uplatnění místní produkce – Garantem je Mgr. Marie Kršková. • PS4: Zvyšování úrovně a otevřenosti správy veřejných věcí a rozvoj partnerství a spolupráce, zapojování veřejnosti - Garantem je Mgr. Martina Bělková • PS5: Rozvoj bohatství kulturního a spolkového života, sounáležitosti obyvatel - Garantem je Ing. Václav Záruba • PS6: Udržitelná péče o kulturní krajinu zvyšování její ekologické stability, udržitelné nakládání s prostředím Garantem je Ing. Zbyněk Myšák • PS7: MAS jako opora a zázemí rozvoje regionu - o prioritu pečuje Správní rada OPS. 37 9

Data a místa setkání najdete na http://www.nadorlici.cz/dalsi/3strategie%20mas/postup.htm.



Protože PS jsou ve vztahu k opatřením SPL v přímé vazbě (řeší však i problematiku území v LEADERu PRV neřešitelnou), jsou i prvním evaluačním orgánem dosahování cílů SPL. Dále se scházely speciální pracovní skupiny. Jejich cílem byla konzultace SPL, především návrhu Fichí, s vytipovanými skupinami obyvatel. Tyto pracovní skupiny byly následující: 10 Pracovní skupina žen PS Mladí pro venkov Setkání s hospodáři a majiteli lesů Vznikající skupina zemědělců byla oslovena dotazníky Ze všech pracovních skupin byly pořizovány zápisy, které byly využity jako další zdroj formulace SPL. Pracovní skupiny jsou pojaty jako stálé neformální orgány MAS, svolány jsou minimálně jednou za rok, konzultují jiné vlastní projekty MAS (mládež aj.). Závěry pracovních skupin sloužily jako vodítko při zpracování Fichí a návrhu preferenčních kritérií. Současně setkání pracovních skupin sloužila pro sběr dalších projektových záměrů. Jelikož setkání pracovních skupin byla otevřena veřejnosti a mnozí účastníci se zde poprvé dozvěděli o činnosti MAS, byla tato setkání důležitá i z pohledu propagace MAS v regionu a šíření metody LEADER. Za přípravu a navrhování preferenčních kritérií je odpovědná Výběrová komise. Její členové se účastnili v červenci 2008 školení o tvorbě preferenčních kritérií. Po té se sami dvakrát sešli (v srpnu a září) a schvalovali konkrétní znění a nastavení preferenčních kritérií. Jako podklad jim sloužily závěry pracovních skupin a návrhy ze strany kanceláře MAS a konzultační firmy. Formulace preferenčních kritérií ze strany Výběrové komise je výhodná z několika důvodů. Členové VK mají s posuzováním projektů již zkušenosti a uvědomují si nutnost jednoznačné formulace kritérií. Dále jim to usnadní proces samotného vybírání. Účast VK na formulaci preferenčních kritérií garantuje jejich jednotný výklad a následně větší transparentnost celého procesu posuzování projektů. Účast jednotlivých partnerů na projednávání SPL Proces tvorby SPL plynule navázal na tvorbu Integrované strategie území. Jedná se v podstatě o kontinuální proces od založení MAS na jaře 2007. Strategický plán LEADER byl vytvářen postupně, kdy každá fáze zpracování byla vystavěna kritice co největšího počtu subjektů. Kromě orgánů MAS, která schvalovaly jednotlivé dílčí části SPL, se do procesu zapojily pracovní skupiny. Dále byla pořádána dotazníková šetření nebo speciální setkání, aby se zajistil názor zájmových a oborových skupin obyvatelstva. O procesu tvorby SPL byly pravidelně informovány obce v území MAS a byl jim tak dán prostor k připomínkám. Celkem se procesu tvorby SPL zúčastnilo více než 100 osob. Předpoklad vývoje spolupráce v budoucím období MAS předpokládá další prohlubování spolupráce a zapojování stále širšího okruhu osob. Účast v programu LEADER ČR 2007 ukázala, že tato spolupráce může mít trhliny v podobě neuspokojených žadatelů. Nicméně většina žadatelů na MAS nezanevřela a podílí se na její činnosti dále, což svědčí o silnější motivaci než je pouhé poskytnutí dotace. Případným sporům se snaží předcházet jednoznačné a všeobecně známé stanovení pravidel činnosti MAS i posuzování projektů. Byla vytvořena i komise řešení konfliktů a v SPL působí MV jako odvolací orgán. Zárukou pokračování spolupráce je autorita jednotlivých členů MAS a jejich silná motivace podílet se na rozvoji regionu. Právě tento fakt, že většina členů staví rozvoj regionu nad svůj osobní prospěch, vytváří základ další spolupráce. Cílem MAS je zajišťovat rozvoj regionu po všech stránkách, a to i z jiných zdrojů než je LEADER. Proto MAS zůstává atraktivní pro své partnery i do budoucna. Spolupráce s mikroregiony: Aktivní spolupráce je zejména s regiony působícími uvnitř území MAS, které se podílely na iniciaci vzniku MAS v lednu 2007. Vzájemné výměny informací, spolupráce na projektech, účast v pracovních skupinách s DSO Brodec, DSO Orlice, DSO Poorlicko.

38 10

Data a místa setkání najdete na http://www.nadorlici.cz/dalsi/3strategie%20mas/postup.htm.



7.3. Vztah k obyvatelstvu

Jaké byly vyvinuty snahy o zapojení obyvatel do MAS a její činnosti? Proces zapojování obyvatel do MAS kontinuálně běží od jejího založení. MAS se snaží být otevřená všem bez rozdílu. Obyvatelé se do činnosti MAS zapojovali postupně, jak vzrůstalo všeobecné povědomí o MAS a její činnosti. Obyvatelé byli o činnosti MAS informováni následujícími způsoby, kdy byla vždy zdůrazněna výzva k zapojení obyvatel do činnosti MAS: 11 • • • • • • • • • •

Veřejná setkání – ty byla organizována pro konkrétní obec či širší oblast (např. 1.3.2007 Prezentace MAS na zasedání ZO Chleny, 13.6.2007 Prezentace na zasedání Mikroregionu Třebechovicko, 19. 2. 2008 – Veřejné setkání MAS NAD ORLICÍ v Chocni a mnohé další) Prostřednictvím samosprávy Vydáváním vlastního zpravodaje Zprávami v tisku a místních zpravodajích, na webových stránkách měst a obcí Skrze informační centra v území – IC Choceň, RTIC Kostelec nad Orlicí Vlastní webovou stránkou – www.nadorlici.cz Cílené oslovování – např. 6.8.2007 Setkání s podnikateli v zemědělství v Albrechticích n. O. nebo 16. 9. 2008 Setkání s majiteli a hospodáři v lesích v Kostelci nad Orlicí školení a semináře (např. 28.2.2007 Seminář a plánovací setkání o značení výrobků v Orlických horách a Podorlicku, 28.3.2007 Seminář pro podnikatele o LEADERu a EZFRV – Bolehošť, 12.7.2007 – Seminář o principech LEADER PRV a LEADER ČR) společenská setkání (např. 18. 7. 2008 – Společenské setkání zastupitelů a členů MAS NAD ORLICÍ – „Grilování s MAS“ ve Vrbici) dotazníky do škol regionu se zjišťováním zájmu o život v regionu a vlastní obci

Proces informování a zkušenosti s ním vedly k zpracování Komunikační strategie MAS, která je použita pro následné procesy realizace SPL. Jak byly zjišťovány potřeby místního obyvatelstva? Potřeby místního obyvatelstva byly zjišťovány následujícími způsoby: • Skrze členy MAS – členové MAS rovnoměrně zastupují veřejný, podnikatelský i neziskový sektor a mají o regionu velmi dobré znalosti. Společně tak dokáží zhodnotit region jako celek a potřeby obyvatel z různých úhlů pohledu. • Skrze samosprávu – obce mají ke svým obyvatelům nejblíže a působily tak jako cenný zdroj informací o stavu regionu a potřebách obyvatelstva. • Skrze pracovní skupiny k zájmovým tématům • PS k ISÚ – cílem PS bylo definovat potřeby regionu a priority pro region, PS se podílely i na vzniku SWOT analýzy regionu • PS k SPL - pracovní skupiny vznikly ke každé prioritě ISU. Mezi jejich účastníky patřili reprezentanti dané oblasti v regionu. Dále vznikly pracovní skupiny žen a mladých, které zajišťovaly názor těchto skupin obyvatelstva. • Dotazníková šetření – k zjištění potřeb obyvatelstva MAS využila několik dotazníkových šetření, a to jak obecných tak i zacílených. Projektové listy sloužily široké veřejnosti k vyjádření jejich záměrů. Členové a obce v území MAS se k potřebám regionu vyjadřovali ve speciálním dotazníku. Další dotazníková šetření byla provedena ve školách, mezi zemědělci nebo v neziskovém sektoru. • Dále byly potřeby obyvatel zjišťovány rozhovory s obyvateli na veřejných setkáních MAS a při dalších příležitostech, telefonickými rozhovory s vytipovanými jedinci (např. zemědělci) a osobními zkušenostmi zaměstnanců MAS. Jak je informováno obyvatelstvo o MAS, o SPL? MAS průběžně informovala veřejnost o postupu vzniku a schvalování jak ISÚ tak SPL na svých webových stránkách www.nadorlici.cz . Dále byly členové MAS a představitelé obcí byli pravidelně informování o činnosti MAS a tvorbě SPL prostřednictvím elektronické pošty. Manažer MAS se svými spolupracovníky informoval při osobních jednáních zástupce obcí v regionu. Zároveň zástupci MAS využívali příležitostných setkání, workshopů a seminářů (týkajících se rozvoje venkova, kraje apod.), aby informovali občany o činnosti MAS NAD ORLICÍ a přípravě SPL. Příležitostně též informovali o postupu na setkáních NNO, mikroregionů, 11

zmíněné aktivity slouží pouze jako ilustrativní příklady. Přesný rozpis aktivit je na http://www.nadorlici.cz/dalsi/3strategie%20mas/postup.htm


39


organizovali setkání starostů a zastupitelů obcí jak v části území tak jedno společné, informovali a vyjednávali nejvhodnější zaměření též v oborových skupinách (majitelé lesů, mládež, …). Průběžné verze i konečná byly rozeslány všem členům a obcím. O činnosti MAS bylo obyvatelstvo informováno průběžně nástroji zmíněnými v bodě 7.3 a). Informace o činnosti MAS byli průběžně prezentovány na každém setkání MAS. Rovněž o tvorbě SPL byli obyvatelé informováni průběžně, a to jak na setkáních MAS, tak skrze komunikační prostředky. Mezi využívané komunikační prostředky patří: • • • • •

Webová stránka – www.nadorlici.cz Zpravodaje obcí, webové stránky obcí Informační centra v území – IC Choceň, RTIC Kostelec nad Orlicí Úřední desky a jiné veřejné vývěsky Členové a představitelé obcí byli pravidelně informování o činnosti MAS a tvorbě SPL prostřednictvím elektronické pošty.

7.4. Otevřenost MAS

Jakým způsobem lze vstoupit do MAS? Základním principem členství v MAS je otevřený přístup. Podle Statutu se členem MAS může stát jakákoliv fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba, která má trvalý pobyt nebo sídlo v daném území nebo má v tomto území působnost. Členy se tak mohou stát jak fyzické tak právnické osoby, obce, podnikatelé, soukromí hospodáři i spolky. Cílem MAS je zajistit vyvážené zastoupení sektorů – tedy aby 1/3 členů byla z veřejného, podnikatelského a neziskového sektoru, ne vždy to je však možné. Jediným omezením tedy je pravidlo společné pro všechny MAS, že podíl veřejného sektoru nesmí být vyšší než 50%. Procedura vstupu se řídí Statutem NAD ORLICÍ, o.p.s. a je popsána na webových stránkách, kde žadatel rovněž najde příslušné dokumenty. 12 Kroky vstupu jsou následující: • • • •

Žadatel vyplní přihlášku a odešle ji do sídla MAS. Přihlášku schvaluje Správní rada NAD ORLICÍ, o.p.s.. Po schválení je s žadatelem podepsána Smlouvou o partnerství a vzájemné spolupráci v MAS NAD ORLICÍ. Pokud přihlášku Správní rada neschválí, musí být odmítnutí členství zájemci do 30 dnů od podání přihlášky písemně odůvodněno. • Členství zaniká rozvázáním nebo výpovědí Smlouvy o partnerství a vzájemné spolupráci v MAS NAD ORLICÍ.

Jaké skupiny členů/partnerů mohou vstoupit do MAS? Jak je zmíněno výše, členství není nijak omezeno z hlediska příslušenství k určité skupině, pokud je zastoupení veřejného sektoru do 50%. MAS NAD ORLICÍ usiluje o vyvážené zastoupení tří sektorů – veřejného, podnikatelského a neziskového. Tohoto cíle se však snaží dosáhnout aktivní politikou oslovování vytipovaných potenciálních členů, namísto odpírání vstupu dalším členům. MAS NAD ORLICÍ se snaží být otevřená všem bez rozdílu. Tento přístup MAS aplikuje i na nečlenské subjekty, kteří mají možnost se na činnosti MAS a vypracování strategie podílet. MAS rovněž garantuje rovný přístup k členům a nečlenům při pozdějším výběru projektů. Kromě členství spočívá otázka otevřenosti MAS i v budování partnerství s jinými MAS a spolupráci s jinými subjekty v území. MAS NAD ORLICÍ je tedy otevřenou MAS ve všech možných směrech.

40 12

Viz http://www.nadorlici.cz/dalsi/1mas%20nad%20orlici/clenstvi.htm.



8 ZK 8.. Z KU UŠŠE EN NO OSST TII A A SSP PO OL LU UP PR RÁ ÁC CE E 8.1. Zkušenosti

Zkušenosti MAS NAD ORLICÍ v uplatňování metody LEADER a rozvojem venkovských oblastí jsou několikerého druhu: A) Zkušenosti s účastí MAS v programu LEADER ČR 2007: MAS úspěšně zrealizovala časově náročnou realizaci záměru LEADER v roce 2007 Mosty nad Orlicí – cesty k spolupráci, kdy podpořila 7 z 19 podaných žádostí (nejvíce ze všech MAS), počet podaných žádostí svědčí o míře podpory žadatelům při zpracování a informovanosti v území, zároveň i kvalitě potenciálu. MAS administrovala 7 úspěšných projektů v náročných podmínkách 6 týdnů realizace. Byly podpořeny projekty v celkové hodnotě projektů 4.101.000,- Kč dotací o celkové výši 2.481.000,- Kč. Probíhá monitoring dopadů a každoroční kontroly udržitelnosti. Orgány MAS (výběrová komise, a programový výbor) se po ukončení vícekrát zabývaly evaluací zejména procesů a nastavení pravidel, navrhly dopracování metodiky a další činnosti MAS, zejména pak vytvoření fondu pro malé veřejně prospěšné projekty, který by byl financován z darů a MAS by fungovala jako místní nadace (první zkušenosti učinila MAS hned v roce 2007, kdy podpořila vysoce hodnocený malý projekt - došlo tak k podpoře 8 žadatelů v rámci procesu). Zkušenosti z realizace záměru MAS spolu se zkušenostmi z jiných MAS s LEADER+ a LEADER ČR byly základem pro formulaci mnoha preferenčních kriterií, nastavení Fichí a zejména pro nastavení administrativních procesů. Důraz je kladen na zlepšení transparentnosti a informovanosti celého území MAS, na průběžnou a následnou podporu žadatelů, na vstřícnost vůči nim při předkládání projektů ve výzvách. Jako podstatný pozitivní efekt realizace záměru LEADER ČR 2007 se ukázala spolupráce a utužení vztahů mezi členy, společná vůle zlepšit procesy a nastavit pravidla pro další realizaci SPL (bohužel některé příklady dobré praxe z úspěšných MAS nebo návrhy z jednání nejsou slučitelné s nastavením PRV a tak nemohou být uplatňovány - měkké projekty společných aktivit, forma provádění projektů spolupráce bez zapojení vnitřních sil MAS, nemožnost mobilních investic a strojů ve spolupráci, délka realizace projektů a povinné přílohy, etapy projektů, samostatné pořízení dokumentace, …). V mnoha aspektech je však LEADER v PRV lépe odpovídající metodě LEADER než v LEADER ČR, zejména nejvíce problematické momenty mohou být lépe nastaveny: časové nastavení, jasná pravidla pro kontroly přijatelnosti, širší a volné spektrum preferenčních kriterií, více Fichí na delší časový úsek s možností změn a monitoringu. Z evaluace též vyplynul podstatný efekt v posílení důvěryhodnosti procesu LEADER, který byl novým v území, po příkladech z jiných území bylo možno obyvatelům regionu předvést reálný dopad v území. Pozitivně hodnocené postupy byly posíleny v SPL: metody hodnocení pravidlem 4 očí a experty, období k doplnění žádosti, dostatečný čas od zveřejnění výzvy, jasná pravidla, zpracování příruček pro žadatele aj.. B) Zkušenosti MAS ze spolupráce s úspěšnými a zkušenými MAS přenášené na členy a tým, které jsou popsány v kapitole 8.2.. C) Zkušenosti manažera – jako člena pracovních skupin při MV PRV, účastníka mezinárodních školení TEPA a Prepare, vyškoleného experta na zapojování veřejnosti. D) Zkušenosti s programem LEADER a programy zapojujícími veřejnost a postupy bottom-up z programů v předešlých obdobích byly předmětem vzdělávání v roce 2007 i 2008, jednak byly nastudovány Programovým výborem pro přenos dobré praxe (mj. vytěžením informačních zdrojů LEADER+ Contact Point). Formou konzultací s jinými MAS byly zhodnoceny příklady dobré i špatné praxe a MAS se jich od počátku snažila využít pro nastavení metody v regionu NAD ORLICÍ. E) MAS se stala iniciátorem ustavení nejprve společných setkání a poté i neformální Krajské sítě místních akční skupin, kde probíhá čilá výměna zkušeností a zástupci MAS jsou v pracovní skupině připravující krajské schéma LEADER, které by mělo vyplnit mezery ve financování PRV i územní pokrytí a dále se pokouší aktivně šířit metodu LEADER do rozvoje regionu. F) Zkušenosti členů týmu v metodě LEADER, jejích součástech a souvislostech: zejména zapojením do NS MAS ČR, tři členové byli účastníky ročního kursu „Profesionálové v místních akčních skupinách“ 2006 – 2007.


41


G) Zkušenosti MAS s jinými programy: MAS NAD ORLICÍ realizuje jako nositel projekt Naučné stezky v kraji mezi Orlicemi, podpořený v opatření III.1.3. PRV (07/002/3130a/452/001530) ve spolupráci s partnerem DSO Brodec o celkové výši uznatelných nákladů 995.200,- Kč. Dále je subdodavatelem projektu pro území dvou okresů a okolí (cca 4x plocha MAS) podpořeného v opatření III.3.1 (07/002/3310a/452/001001) a zaměřeného na předávání zkušeností a zvyšování připravenosti žadatelů v PRV. MAS dále realizuje již druhý projekt na vzdělávání uvnitř MAS podpořený POV v kraji nebo ČR. MAS jako servisní organizace mimo partnerské projekty popsané v následující kapitole též administruje a připravuje řízení podávaného partnerského projekt meziregionální spolupráce v OP Central Europe pro Sdružení lidových řemeslníků a výrobců ČR. Projekt bude jen v ČR mít dopad kolem 12 mil. Kč. H) Zkušenosti ostatních subjektů v území ve vazbě na PRV: V území Mas jsou velké zkušenosti s operačními programy přeshraniční spolupráce s Polskem, dále subjekty z území čerpaly z Evropského uprchlického fondu, z ESF, FM EHP/Norsko. Na menší projekty je využíván INTERERG IIIA. Více žadateli byl využit OP Zemědělství. V poslední výzvě ROP Severovýchod byli podpořeni i dva členové MAS, kteří získají i administrativní podporu ve vedení a přípravě projektu jako příkladné projekty, což bude mít velký význam pro žadatele v okolí. Celkem 3 obce z území a několik dalších subjektů bylo podpořeno i v PRV. V území MAS bylo dosud podpořeno více než 40 projektů a počet žádostí rychle roste s otevíráním výzev. Celková výše z dostupných zdrojů EU a obdobných dosahuje do současnosti pro různé typy subjektů až 200 mil. Kč. Je to relativně málo na velikost území, protože v minulých obdobích bylo čerpání zdrojů spíše pod průměrem. O to přínosnější může být spolupráce na platformě LEADER jako první impuls. I) Dva členové týmu (P. Kulíšek za NNO, P. Kotoučová za mikroregion) byli zapojeni jako Euromanažeři v rámci posilování absorpční kapacity území Královéhradeckého kraje a dva roky spolupracovali na vyhledávání projektů a na formulaci Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje

8.2. Spolupráce

Spolupráce a postup bottom-up jsou základním posláním a prvkem založení i principem partnerství v MAS NAD ORLICÍ. Spolupráce jak mezi členy na projektech, tak s dalšími MAS tvoří po celou dobu existence více než polovinu činností MAS a pracovníků. Aspekty spolupráce obecně: -

U samotného založení a formování principů zástupci MAS aktivně navštívili několik MAS v ČR, nejvýznamnějším impulsem byla návštěva Posázaví, Český Západ – místní partnerství, a zejména tyrolské LAG Pillerseetal-Leogang, která se stala vůdčí v této spolkové zemi a šíří LEADER i na Balkáně. V průběhu dalšího formování strategie byly znovu využívány zkušenosti navštívených MAS: Sdružení Růže, Strážnicko, Poodří, MASiF, SPLAV.

-

U tvorby principů a struktur a pravidel partnerství jsme spolupracovali s dalšími MAS a konzultovali zkušenosti s procesy v LEADER ČR a LEADER+ (

Přenos metody LEADER – MAS konzultovala procesy LEADER v MAS OKO na Slovensku (Miniregion Ružín) a o odlišném pojetí LEADER v PRV školila v MAS Broumovsko+, MAS regionu pod Kunětickou horou a MAS Železné hory. Současná spolupráce s jinými LEADER regiony a MAS NAD ORLICÍ se odehrává ve dvou koordinovaných směrech: A) Spolupráce a aktivní tvorba sítí MAS v ČR s přesahem na evropskou úroveň. -

MAS NAD ORLICÍ se stala iniciátorem a facilitátorem vzniku Krajské sítě MAS, krajská setkání se stala platformou pro vyjednání podpory LEADERu z kraje a pro sdílení zkušeností, usiluje o zapojení do krajských struktur Celostátní sítě pro venkov. MAS reprezentovala síť MAS z Kraje na Krajských Dožínkách v Hradci Králové.


42


-

Úzce spolupracuje se SPOV, který je významnou organizací podporující LEADER, manažer MAS je členem předsednictva SPOV ČR a zástupcem člena MV EAFRD, místopředsedou KO SPOV v kraji, která podpořila snahy o vzájemnou platformu MAS.

-

MAS je aktivním členem NS MAS ČR, o.s., manažer je členem kontrolního orgánu a připravoval po dobu půl roku novou verzi stanov této sítě, která byla schválena v Praze. MAS se účastnila výstavy Země Živitelka a organizovala účast mas z Královéhradeckého kraje.

-

Manažer MAS je náhradníkem NS MAS v zastupování v ELARD (Evropská asociace venkovský rozvoj).

pro LEADER a

B) Spolupráce s konkrétními regiony a MAS na společných projektech, vzdělávání členů, uplatňování přístupu zdola a plánování. Projekty Spolupráce v přípravě a podání v téže výzvě PRV – jasná součást SPL jsou projekty spolupráce zaměřené na vzdělávání a přenos zkušeností v ČR i přes hranice (s ohledem na jinou praxi metody leader v zemích EU, šíření metody do dalších zemí ve spolupráci s partnery), na místní produkty a udržení řemesel, na vzdělávací zázemí a inkubátory aktivit k sebevědomí venkovských lídrů. MAS NAD ORLICÍ se účastní těchto podávaných projektů spolupráce v opatření IV.2.1. PRV ČR: 1)

MAS NAD ORLICÍ je Koordinační MAS projektu „Obnova a využití venkovských tradic s důrazem na vztah ke krajině“ s partnery Strážnicko MAS, MAS Podchlumí, MAS České Středohoří. Projekt ve výši 4,5 mil.Kč uznatelných nákladů. Projekt spolupráce je zaměřen realizaci vzdělávacích aktivit, podpory spolkové činnosti spojené s tradicemi regionů, s občanským zušlechťováním krajiny, spolupráci obcí se a spolky, zaměřuje se na aktivity v území využívající místního bohatství pro zlepšení identity regionů a oživení občanských aktivit, prvky naučných stezek jako součásti vzdělávací činnosti, návštěvnická místa MAS, vzdělávání aktérů spolkového života a šetrného turismu.

2) MAS NAD ORLICÍ je partnerská MAS projektu pod koordinací MAS SPLAV a s MAS Vyhlídka, o.s. jako druhým partnerem, zaměřeného na zlepšení vzdělávacích kapacit a prostor pro zázemí MAS ve vztahu k veřejnosti a spolupráci. Výše projektu bude 4,8 mil. Kč uznatelných nákladů. 3) MAS NAD ORLICÍ je partnerská MAS projektu pod koordinací MAS SPLAV a s MAS OKO (Slovensko), LAG JÄNNDA – NGO Jarva Development Partners (Estonsko) jako dalšími partnery, zaměřeného na zapojení mládeže do péče o kulturní dědictví regionu. Další spolupráce s MAS a LEADER regiony: 1)

Na základě Smlouvy o partnerské spolupráci MAS spolupracuje s těmito MAS: MASiF, o.s., Podchlumí, o.s., MAS Sdružení Růže. Tato spolupráce se odehrává formou vzájemných předávání zkušeností, školením členů a veřejnosti, v poslední době i dohodou o podílu na hodnocení projektů a procesech evaluace MAS. Vyúsťuje také ve výše uvedené projekty a ve spolupráci v oblasti využití místních tradic, péči o kulturní dědictví a dalších souvisejících tématech.

2) Na základě Prohlášení o spolupráci dlouhodobě MAS NAD ORLICÍ spolupracuje v předávání zkušeností s MAS Český západ – místní partnerství, o.s.. Poslední aktivity se odehrávají na půdě NS MAS, kde jsou zástupci obou MAS aktivní. 3) Zájem o spolupráci projevila i finská MAS Sepra, která operuje v jihovýchodní části země na území s 57 tisíci obyvateli. Jejich vize je podobná naší vizi ISU: "... We want our villages and population centres to be pleasant places to live, with a variety of lively activities. We want to see them grow economically and culturally. We picture plenty of cooperation between active inhabitants, as well as creation of new companies and new jobs." 4) MAS spolupracuje s MAS POHODA venkova, o.s. a MAS Vyhlídka, o.s. na projektu Značení místních výrobků v regionu Orlických hor. Územní působnosti značky ORLICKÉ HORY originální produkt® zasahuje i velkou část území MAS NAD ORLICÍ. Jsou certifikovány i výroby z území MAS. 43



5) MAS připravuje projekt s partnery MAS Region Poodří a MAS Mezi Úpou a Metují, zaměřený na spolupráci MAS v poříčních regionech a jejich specifika, projekt na sdílení zkušeností, vzdělávání, obnovu krajiny v nivě, místní produkty – nebude podán v probíhající výzvě. 6) Spolupráce v úrovni vzájemného přenosu zkušeností s programy typu LEADER s rakouskými LAG (LEADER-Verein) Pillerseetal-Leogang a LEADER-Verein Mittleres Tiroler Unterinntal s cílem ovlivnění vývoje v regionálních sítích rozvoje venkova EAFRD (oba regiony jsou aktivní, Tyrolský je odpovědným subjektem). 7) Projekt Školy a regiony zapojující školy z regionu MAS NAD ORLICÍ, MAS Sdružení Růže a dalších dvou regionů bude do konce října podán do OP VpK. Soulad SPL a záměrů spolupráce Projekty spolupráce jsou jednou z priorit SPL MAS NAD ORLICÍ (viz. Strom cílů v kapitole Strategie). Opatření 8. SPL Partnerské projekty regionů MAS je zaměřen na využití přístupu LEADER ve spolupráci MAS v tématech, která naplňují Ostatní opatření SPL nebo je doplňují o interakce, předávání zkušeností a vznik nových partnerství.

9 ORRGGAAN S AS 9.. O NIIZ ZA AC CE EA AZ ZD DR RO OJJE EM MA 9.1. Organizační struktura a rozdělení odpovědností

Základní organizační struktura a provázanost partnerů včetně vztahů vystihuje následující schéma. Popis odpovědností je podrobně rozepsán ve Statutu a Jednacím řádu 13. Základní ideou je podřízení registrovaného subjektu NAD ORLICÍ, o.p.s. plně demokratickým principům uvnitř partnerství MAS. Místní akční skupina je smluvním partnerstvím partnerů obecně prospěšné společnosti, toto schéma je jediné možné o právní formy OPS. Zároveň je v případě MAS NAD ORLICÍ nastavena tak, aby partneři měli silná práva a odpovědnost a orgány MAS plně ovládaly zákonné orgány OPS. Kancelář MAS tvoří ředitel OPS, který je (hlavním) manažerem MAS a podléhá mu další tým pracovníků. Je odpovědný Správní radě po stránce účetní, hospodářské, právní a Programovému výboru po stránce strategické a v organizaci a facilitaci procesů partnerství. Současná a navržená struktura MAS je následující (ne všechny pracovní pozice jsou míněny jako celé úvazky, na řadě míst jde o oddělení rolí, ale pracovník může místy vykonávat dvě role):

44 13

http://www.nadorlici.cz/dalsi/1mas%20nad%20orlici/dokumenty.htm



Pro programový výbor, výběrovou komisi a monitorovací výbor jsou základní a transparentnost a operativnost zaručující mechanismy stanoveny Statutem, dále pak upraveny jednacím řádem. Valná hromada je nejvyšším orgánem MAS, sestávající z pověřených zástupců všech členů s rovným právem. Schází se minimálně jednou ročně, v období příprav SPL 4x ročně. Dnes má 48 členů. Mezi pravomoci patří především: • Volby a odvolání členů Programového výboru, Monitorovacího výboru, orgánů OPS (návrh na osoby podávají členové) • Schválení členů Výběrové komise na návrh PV • Schvalování koncepce činnosti jednou za delší období • Změny Statutu • Rozhoduje o členských příspěvcích a změně partnerských smluv • Přijímá základní strategické dokumenty jako ISÚ, SPL, aj. Programový výbor je hlavním koncepčním orgánem a orgánem pro realizaci strategií. Je desetičlenný s poměrný sektorovým zastoupením (jeden člen je za FO a veřejnost). Zadává úkoly managementu, spolupracuje s managementem, přijímá návrhy pracovních skupin, odpovídá za směřování MAS. Z jeho středu je volena Správní rada OPS. Mezi pravomoci patří především nástroje: • Volba členů Výběrové komise • Schválení výběru projektů a další konkrétní opatření strategie • Schválení organizační struktury MAS • Schválení dalších projektů MAS zasahujících do celkového chodu MAS • Sledování naplňování strategií • Jmenování garantů pracovních skupin • Tvorba a schválení koncepcí financování, komunikace, zapojování, aj.


45


Monitorovací výbor je hlavním kontrolním a monitorovacím orgánem. Je šestičlenný s poměrným sektorovým zastoupením. Kontroluje procesy a rozhodování PV. Z jeho středu je volena Dozorčí rada OPS. Zatímco Monitorovací výbor především vystupuje v procesech naplňování strategií a poslání, Dozorčí rada plní roli kontrolního orgánu ze zákona. Monitorovací výbor je odvolacím orgánem v procesech výběru projektů VK, v procesech nakládání s členstvím a obdobných případech. Správní a Dozorčí rada jsou orgány obecně prospěšné společnosti s pravomocemi danými statutem. Správní rada schvaluje veškerá rozhodnutí o hospodaření přesahující rámec managementu, rozpočet, výroční zprávy, jmenování ředitele = manažera. Navrhuje také změny v rejstříku OPS na návrh Valné hromady MAS. Dozorčí rada je kontrolním orgánem a z toho titulu zejména kontroluje hospodaření, plnění poslání společnosti. Pro činnost MAS je důležitá existence dalších stálých pracovních skupin, zaměřených programově a na zájmové skupiny. Jejich garanti jsou jmenováni Programovým výborem a mají za úkol komunikovat s orgány MAS, svolávat jednání, za pomoci kanceláře oslovovat případné zájemce o projednávaná témata a problematiky. Jejich činnost je také specificky věnována projektům řešeným MAS, tématům spolupráce a dalším. Koncepčně jsou vedeny jako otevřená fóra pro nové náměty, zapojování zájemců, diskusi problémů. Členství je otevřené a dobrovolné, garanti sledují udržení jistého okruhu stabilních zájemců. MAS NAD ORLICÍ má schváleno několik nástrojů zajišťujících zákonnost, transparentnost a konkrétní popisy postupů. Jedná se zejména tyto nástroje a dokumenty 14: – Komunikační strategie MAS: dokument popisující schválené procesy komunikace s různými cílovými skupinami (obyvatelé regionu, zastupitelé měst a obcí, fyzické a právnické osoby podnikající v zemědělské a lesnické činnosti a regionální média), cíli komunikace, metodami a nástroji (hlavním cílem této komunikace je poskytnout informace a získat podporu od cílových skupin pro poslání a činnost MAS NAD ORLICÍ) - Sebe-evaluační plán MAS: schválený plán slouží k sebereflexi MAS z hlediska naplňování cílů její činnosti, tedy i realizaci SPL, z pohledu vnitřního fungování a vztahu k veřejnosti a popisuje procesy sebeevaluační zprávy V současné době MAS NAD ORLICÍ připravuje několik dalších dokumentů, které budou potřebné po získání grantu, avšak již nyní v procesu tvorby vedou k hlubšímu pochopení budoucí práce MAS. Jsou to: - Směrnice pro hodnotitele projektů (díky tomu jsme lépe připravili a promysleli preferenční kritéria a jejich vazbu na priority MASsměrnice je nahrazena podrobným rozborem kritérií ve fichích) - Směrnice pro monitoring (díky tomu připravujeme vlastní systém diferencovaného monitoringu projektů), - Příručka pro žadatele - obsahuje popisy jednotlivých Fichí, podmínky PRV a SPL, vysvětlení, metodiky, osnovy projektů s komentáři, materiály ze školení, harmonogram pro žadatele, projektový cyklus v LEADERu, následné procesy, vzory a popisy pro vedení výběrových řízení na dodavatele a další relevantní dokumenty. Orgán pro přípravu SPL a orgán pro dozor nad jeho realizací Valnou hromadou MAS (v březnu 2008) byla znovu potvrzena role Programového výboru jako orgánu pro přípravu SPL a dozor nad jeho realizací a byl schválen jeho statut (viz povinná příloha 9). Jako spolupracující subjekty jsou jednoznačně určeny Pracovní skupiny dle priorit ISU jsou vedeny svými stálými garanty většinou z řad právě Programového výboru. Výkonem je pověřen manažer MAS, resp. kancelář MAS. Rotace členů kolektivních orgánů MAS: Dle Statutu, zákona o obecně prospěšných společnostech a dalších principů MAS je zajištěna rotace ve volených orgánech. Výběrová komise má volební období maximálně 2 roky. Rotace členů ve Správní a Dozorčí radě je dle zákona 1/3 členů v každé 1/3 tříletého období. Protože je však členství v SR a DR zároveň vázáno na členství v Programovém, resp. Monitorovacím výboru, je ovlivněno volbou či rezignací v těchto orgánech a dochází i k dřívějším rotacím. Stejně tak je ve všech orgánech vždy před volbami ověřeno paritní zastoupení sektorů a tak mnozí členové rotují častěji. Větší část však stále zůstává a zajišťuje kontinuitu, která je podpořena vzděláváním všech orgánů. 46 14

http://www.nadorlici.cz/dalsi/1mas%20nad%20orlici/dokumenty.htm



Způsob sestavení výběrové komise je stanoven ve Statutu: Programový výbor zvolí členy dle nominací jednotlivých členů s přihlídnutím k diverzitě, zastoupení sektorů a skupin, Valná hromada volbu schvaluje (poslední doplnění VK MAS proběhlo 9.10.2008). Důvody výběru členů jsou tak dány demokratickým postupem a kandidáti mohou předložit důvody svého zvolení. Pro výběr a bodování projektů může komise přizvat experty, v případě SPL je nastaveno na účast zkušených zástupců partnerských MAS a oborových expertů. O celém závěru výběru hlasuje jen volená Výběrová komise. Osoby, které budou řídit realizaci SPL: dle organizačního schématu je patrné, že realizaci SPL bude řídit manažer MAS, jemuž podléhá tým pracovníků se specifickými rolemi, respektujícími nutnost oddělení některých procesů realizace personálně. Manažer zajistí komunikaci s Programovým výborem, který je odpovědný a přijímá návrhy na změny mechanismů a procesů. Další pracovník je ve schématu pověřen přípravou podkladů pro Výběrovou komisi. Funkci manažera a facilitátora zastává Mgr. Petr Kulíšek. Úloha a odpovědnost jednotlivých subjektů při realizaci SPL a jednotlivých organizačních složek: Oblast činnosti

Vstup členů

Volba orgánů MAS

Rozdělení významných kompetencí uvnitř MAS Dílčí činnosti

příjem přihlášek schválení přijetí uzavření smlouvy evidence členů stanovení výše členských příspěvků evidence plateb členských příspěvků volí a odvolává Programový výbor volí a odvolává Monitrovací výbor navrhuje členy Správní rady navrhuje členy Dozorčí rady navrhuje Výběrovou komisi volí Výběrovou komisi jmenuje a odvolává manažera MAS zpracování návrhů

Zpracování strategických dokumentů

Realizace a naplňování strategie (SPL)

zpracování odborných podkladů připomínkování schválení koordinace a řízení realizace SPL koordinace s dalšími aktivitami MAS realizace strategie finanční řízení monitoring realizace vyhodnocování realizace a přijímání opatření vedení účetnictví kontrola účetnictví kontrola další činnosti MAS vyhlašování výzvy na předkládání projektů příjem žádostí - registrace administrativní kontrola

Výběr projektů

Řešení stížností

hodnocení projektů a stanovení pořadí schvaluje výběr projektů odvolací orgán archivace dokumentace k projektům monitoring a kontrola realizace projektů příjem námitek a stížností projednávání stížností členů a zpracování stanoviska stanovení nápravného opatření

Odpovědný orgán MAS Kancelář MAS Správní rada předseda SR Programový výbor Valná hromada MAS účetní Valná hromada MAS Valná hromada MAS Valná hromada MAS Valná hromada MAS Programový výbor Valná hromada MAS předseda SR Programový výbor Pracovní skupiny Kancelář MAS Manažer MAS Zajišťuje kancelář (externě) členové MAS veřejnost obce v území Valná hromada MAS Manažer MAS Manažer MAS Programový výbor Ekonom/Manažer MAS Monitorovací výbor Programový výbor účetní Správní rada Dozorčí rada Monitorovací výbor předseda Programového výboru Kancelář MAS Projektový manažer Manažer MAS Kancelář MAS Výběrová komise Programový výbor Monitorovací výbor Manažer MAS Monitorovací výbor Kancelář MAS Monitorovací výbor Programový výbor

Zdroj: MAS

47



9.2. Zdroje MAS pro činnosti spojené s realizací SPL

MAS NAD ORLICÍ, o.p.s. má na základě zimního sebehodnocení a následných kroků zajištěny odpovídající zdroje pro svoji činnost a připraveny dostatečné zdroje pro veškeré realizaci SPL, projektů spolupráce MAS, vlastních projektů a dalších aktivit v území, které vyplývají ze Statutu. Při každém startu nové činnosti jsou přijata opatření pro aktualizaci zajištění zdrojů rozhodnutím Programového výboru MAS a výkonem kanceláře MAS. Úkoly MAS v realizaci SPL jsou zejména následující: -

Administrace výzev, výběru projektů, kontrol a veškerého managementu procesu financování záměrů v území (tak jak je popisováno v tomto dokumentu).

-

Zajištění informovanosti obyvatel regionu o příležitostech v SPL a obecně o příležitostech v činnostech MAS

-

Podpora žadatelů a potenciálních žadatelů v SPL i mimo něj

-

Příprava a realizace projektů Spolupráce MAS a zapojení členů a aktérů v území MAS

-

Vzdělávání potenciálních žadatelů, nositelů projektů,

-

Šíření metody LEADER v území i širším regionu

-

Aktivní účast v sítích MAS na úrovni kraje, ČR i EU a výměna zkušeností

-

Monitoring dopadů SPL a dalších činností MAS

-

Příprava na další období a využití metody LEADER v budoucnosti, účast ve strukturách Celostátní sítě pro venkov

MAS nechce pouze poskytovat doplňkový zdroj financování záměrů místních subjektů. Chce v budoucnu působit jako malá rozvojová agentura, která bude vykonávat poradenské, vzdělávací, servisní a další činnosti. Budou to například: -

poradenství pro zájemce o financování vlastních záměrů, vyhledávání finančních zdrojů, pomoc zájemcům při zpracování projektových žádostí, fundraising pro obce a NNO a podpora sponzoringu a společenské odpovědnosti firem, poskytování vybraných služeb zejména malým příjemcům (vedení účetnictví, vedení administrativy projektů apod.), vyhledávání a koordinování společných aktivit a akcí (projektů) více subjektů, pomoc při rozvoji kvalifikace pracovníků z MÚ a dalších, kteří se v regionu zabývají rozvojem obcí, iniciace a organizace vzdělávacích akcí pro podnikatele, pracovníky MÚ a OÚ, starosty a další, organizace setkání obcí, podnikatelů, NNO a dalších k aktuálním tématům v regionu, spolureprezentování regionu a obhajoba jeho zájmů v jednáních s veřejnou správou (např. připomínkování krajských programů), pomoc obcím při komunitním plánování veřejných služeb a rozvoji obcí metodou MA 21, podpora zájemců při navazování meziregionální a mezinárodní spolupráce, studijních cest apod., spolupráce na propagaci regionu v oblasti cestovního ruchu a podnikání na venkově.

Zdroje potřebné pro realizaci SPL nejsou totožné s těmi, které jsou potřebné pro současné potřeby MAS, ani pro jiné samostatně řešené projekty. V případě schválení SPL k financování se potřeby a nároky na MAS podstatně zvýší (rozdělení rolí v týmu zaměstnanců, patřičné vybavení, prostory, naplnění připravených mechanismů administrace po stránce archivace, zajištění chodu výborů, komisí a pracovních skupin). MAS je na toto připravena, jak vyplývá z níže uvedených faktů. Lidské zdroje MAS V současnosti MAS disponuje dvěma zaměstnanci a dalšími pracovníky na DPP, včetně účetní (viz povinná příloha 7 a 8). Programový výbor odsouhlasil rozšíření týmu a organizační struktury a odrazil jej v rozpočtu čerpání opatření IV.1.1.. V případě schválení SPL budou během jara vypsána výběrová řízení a budou probíhat školení pracovního týmu. Výše finanční náročnosti pracovníků a externích služeb je zapracována do rozpočtu MAS v rámci SPL, s tím, že náklady na činnosti těchto pracovníků mimo SPL budou financovány z jiných zdrojů. MAS již standardně pracuje s externími experty zejména v oblasti supervize procesu LEADER, propagace, projektů spolupráce, hodnocení projektů, monitoring. Svědčí o tom smlouvy o spolupráci s MAS a příprava SPL. Dalšími externisty jsou studenti jako zpracovatelé dílčích analýz a postupů. Externě též využíváme tlumočníky


48


v polštině a němčině. Externě využíváme zkušené manažery partnerských MAS pro roční evaluaci procesů LEADER v naší MAS a pro školení o postupech. Mimo pracovníky zapojené do realizace SPL výše uvedené, jsou dle aktuálního stavu projektů vykonávány práce pro příjemce dotací z jednotlivých opatření PRV, vedení a facilitace procesů zapojování veřejnosti, vzdělávání o rozvoji venkova. To vše v rámci služeb OPS navenek. Odbornost a připravenost členů MAS pro realizaci SPL vyplývá z jejich profesních zaměření a z jejich rolí v MAS. MAS také těží ze zkušeností úspěšných podnikatelů v různých odvětvích, zkušených úředníků a pracovníků z různých oblastí neziskového sektoru (kultura, sport, spolková činnost, životní prostředí). Systém vzdělávání je vícekolejný, pro každou roli v MAS jsou vymezena odpovídající školení (rozlišuje veřejnost v území, členy a aktivní osobnosti, členy týmu, řídící pracovníky). Nicméně MAS vždy nabízí školení a vzdělávání široké veřejnosti a snaží se o maximální propagaci vzdělávacích akcí, často zve i partnerské (dnes konkurující) MAS. Vzdělávání týmu MAS (členové orgánů, management): zkušení a stabilní členové týmu a zástupci členů se účastní celostátních nebo mezinárodních školení pořádaných na úrovni Střední Evropy, ČR. Manažeři MAS jsou povinni se účastnit školení MAS ze strany Mze, NS MAS, NOV. o.p.s., v budoucnu UZEI, tak, aby sdíleli zkušenosti a udržovali pojetí principu LEADER a měli odpovídající informace. Zcela specifické je postavení manažera – ředitele: sám je lektorem na téma LEADER v jiných územích, některé kursy UZEI jsou na úrovni jeho dříve absolvovaných školení o LEADERu a proto spíše směřuje do mezinárodních vzdělávacích aktivit a do specifických kursů řízení atd. (projekt TEPA, travelling workshop Prepare, kurs zapojování veřejnosti do správy chráněných území pořádaná Nadací Partnerství, ….). Současní členové rozhodovacích orgánů se výběrově účastní seminářů a konferencí NS MAS, a celkem tři členové navštěvovali roční kurs o LEADERU a místním partnerství pod NOV, o.p.s. a získali certifikát. Výběrová komise a programový výbor již dříve sami iniciovali školení (lektorka J. Doubnerová, MASIF) zkušenými MAS. Manažer a manažerka projektů se účastnili letošního vzdělávání pořádaného pro připravující se MAS v ČR (Tima Liberec, NOV, o.p.s.). Vzdělávání v území: členové i veřejnost jsou cílovou skupinou mnoha typů vzdělávacích akcí, MAS je dodavatelem vzdělávacích akcí pro dva okresy a okolí v rámci opatření III.3.1., jehož nositelem je KO SPOV Král. kraje, vlastní realizace SPL klade velký důraz na přípravu žadatelů a vzdělávání v území (viz rozpočet). Tyto vzdělávací aktivity realizují a plánují nadále realizovat a školit sami pracovníci MAS ve spolupráci s experty. V SPL bude zajištěno vzdělávání v přípravě a řízení projektů, veřejné podpoře, výklady potenciálu výzev, metody zapojování veřejnosti, partnerské projekty, aj.. MAS provozuje vlastní školicí prostory v nájmu, nicméně akce umisťuje do venkovských lokalit plošně. Vzdělávání ve spolupráci: MAS již dnes předkládá nebo se účastní projektů spolupráce podávaných v téže výzvě. Jsou výhradně nebo částečně zaměřeny na vzdělávání, přenos zkušeností a praxe mezi MAS a to i na mezinárodní úrovni. Tato aktivita navazuje na řadu vzdělávacích a partnerských akcí (6 celkem) již realizovaných s podporou POV a ve spolupráci s jinými MAS v ČR a zahraničí (Tyrolsko). I tyto akce jsou otevřené – dokládají to i prezenční listiny. Technické prostředky Uvádíme souhrnnou a přehlednou tabulku technického a materiálního zázemí, nahrazující dlouhý popis. Níže uvedený popis postačuje pro rozšíření pracovních pozic a organizační struktury. Z podpory IV.1.1. je třeba jen vybavit dále školicí prostory, vybavit pracovníky a prostory nábytkem a technikou. Obecně se MAS řídí pravidlem snižování zátěže a spoluvyužívání např. automobilu, prostor, zařízení s členy MAS, většinou z řad NNO. Ošetřeno je vždy smluvně. Položka samostatná kancelář MAS

druh a počet MAS má v dlouhodobém podnájmu od občanského sdružení část prostor ve Venkovském školicím centru INEX – SDA v Kosteleckých Horkách (budova bývalé školy). V oficiálním sídle MAS v Kostelecké Lhotě je prováděna rekonstrukce objektu a je


49


jednací místnosti a sály

Informační a komunikační technika

Vysokorychlostní připojení na internet Mobilní telefon Automobil

Vybavení členů kteří pro MAS pracují a podílejí se na přípravě a v budoucnu i realizaci SPL

zde do budoucna zajištěn zabezpečený archiv, ten zatím je v kanceláři MAS 15. Nájem je dlouhodobý a nezávislý na samosprávě. Pronajímatel má dlouhodobý nájem od obce (10 let) a ve spolupráci s obcí zlepšuje stav objektu. MAS zahrnuje zlepšení vybavení do projektu spolupráce s MAS SPLAV. Kromě kanceláře je v podnájmu stálá a vybavená školicí místnost (zde probíhá většina jednání MAS, nejsou-li záměrně rozptýlena v území), vybavená kuchyň a sociální zařízení, možnost ubytování. Jako záložní a odloučené pracoviště jsou prostory členů (Skanzen Krňovice, Modrý dům v Kost. Horkách, sídlo MAS po dokončení rekonstrukce objektu). V prostorách jsou vždy zajištěny i služby – úklid, topení, aj.. Pro rozptyl jednání a možnost návštěvy veřejnosti využívá MAS krátkodobé pronájmy na různých místech regionu (obecní sály, restaurace, kulturní domy, prostory NNO). Valné hromady se dosud uskutečňují v místních obecních sálech s důrazem na souvislost s projekty LEADER ČR (Krňovice,Vrbice). Vlastní vybavení kanceláře (PC, notebook, diaprojektor), jako součást služeb k nájmu od pronajímatele prostor využívá a hradí další potřebné vybavení (nábytek, A3 kopírka, barevná laserová tiskárna, fotoaparát, notebook, místní síť), plně k dispozici i členům a žadatelům. MAS vlastní programové vybavení základního kancelářského balíku, účetní software Pohoda, ochranu sítě, program CashFlowManagement NGO. Je dvojího druhu pouze v kanceláři MAS, v kontaktních místech, manažer využívá mobilního připojení notebooku z vlastních zdrojů. Pro každého zaměstnance je automaticky pořízen mobilní telefon v rámci smlouvy MAS s operátorem (nyní 2). K zajištění mobility využívá MAS najatý automobil od člena MAS (INEX – SDA Kostelecké Horky) a snaží se tak vytěžovat jeden stroj a méně zatěžovat prostředí. Další automobily na služební a partnerské cesty ve vlastnictví členů orgánů MAS. Využíváme technické zázemí členů MAS (zejména garanti PS, Programový a Monitorovací výbor a Výběrová komice) v práci doma a dobrovolné práci – vlastní PC, tiskárny, automobily pro společná setkání a partnerské návštěvy, diaprojektor, ozvučení, zázemí pro catering akcí, cateringové služby členů, kapacitní pártystan DSO Orlice, prostory pro kulturní akce

Informační zdroje: MAS trvale spolupracuje s obcemi na zveřejňování informací navenek formou plakátu, hlášení, místních zpravodajů (v menších obcích jsou ale málo operativní). Vnějšími zdroji informací jsou pravidelně ÚZEI, SPOV, SZIF, servisní weby pro NNO, kde všude jsme odběrateli informačních servisů. Přísun informací je též plynulý díky aktivnímu zapojení no NS MAS ČR, o.s. a Krajské sítě MAS v kraji. Mezi informační zdroje zařazujeme také informace vzešlé ze sebehodnocení MAS (vycházíme ze Sebe-evaluačního plánu MAS NAD ORLICÍ), z evaluačních zpráv, které pravidelně zpracovává Programový a Monitorovací výbor MAS s asistencí pracovníků MAS. Sebehodnocení je zdrojem informací ohledně kvality a úrovně dosažených cílů, funguje jako zdroj informací použitelný pro rozhodování a další plánování. Organizační zdroje: MAS má více činností a z její strategie vyplývá možnost využívat pracovníky na různé činnosti v různých obdobích. Dále pravidelně využívá služeb svých členů z řad NNO – servis informací, zázemí, ….. Komunikační zdroje: Tyto spočívají především ve znalostech a zkušenostech manažera a některých členů a v dobrém vztahu se samosprávami, kde zejména města považují za součást své zákonné odpovědnosti za rozvoj území i spolupráci s MAS a podporu v šíření důvěryhodných informací (na setkáních starostů, ve zpravodajích, na www).

50



Finanční prostředky MAS Jedním z hlavních cílů a vývojových trendů v MAS bylo zajištění finanční udržitelnosti, naplňování činností dle Statutu a posílení důvěryhodnosti MAS. MAS po konzultacích, návštěvách partnerských MAS, založení Krajské sítě MAS, zkušenostech v národní síti MAS a jinde vytvořila vlastní Strategii finanční udržitelnosti. Z ní vyplývají níže uvedené skutečnosti a úspěchy. V současné době má MAS zajištěno předfinancování (přílohy) ve výši 1,2 násobku ročního rozpočtu realizace SPL. To je doloženo prohlášením České spořitelny o poskytnutí revolvingového úvěru na realizaci SPL ve výši 1,8 mil. Kč na celkové postupné předpokládané náklady realizace opatření IV.1.1 ve výši 11.200.000,- Kč. K tomu má MAS Závazný příslib Královéhradeckého kraje na poskytnutí dotace na úroky z úvěru na tento účel. Obě skutečnosti jsou již dnes písemně deklarovány. typy zdrojů stávající rozpočet kraje

Potenciální / zajištěné finanční zdroje

členské příspěvky

Granty a dotace na činnosti v poslání

granty domácích a zahraničních nadací (např. Nadace Partnerství, Nadace Via, Nadace ČEZ, Nadace Vodafone) příjmy z vlastní činnosti

individuální projektové žádosti MAS do operačních programů ČR

úvěry, půjčky

zajišťované administrativní činnosti pro členy, žadatele.

rozpočty měst a svazků obcí

příspěvek na činnost MAS 150 tis. Kč ročně, po dva roky a do budoucna, MAS byla jedním z vyjednavačů vůči kraji za plošnou podporu. Kraj dal na základě jednání Krajské sítě MAS závazný příslib financování úroků z úvěrů (příloha). Jsou zavedeny v úrovni stejné pro různé členy MAS, pro letošní rok byly vzhledem k náročnosti přípravy SPL navýšeny na 2000,- Kč. Jejich změna se projednává každoročně. MAS čerpá prostředky na vzdělávání obyvatel území v partnerství, postupech LEADERU aj. (samostatně či v partnerských projektech) Programu obnovy venkova na krajské i národní úrovni, taktéž krajské granty na vzdělávání. (za rok a půl činnosti ve výši 230.000,- Kč) NAD ORLICÍ, o.p.s. jako NNO realizuje vlastní projekty, kde je žadatelem podporujícím své neformální členy a skupiny aktivních osobností. Realizuje projekt Na Plácku – zlepšení veřejného prostranství v obci svého sídla (70 tis. Kč). NAD ORLICÍ, o.p.s. smluvně zajišťuje vedení projektů členům (projekt z programu OP Central Europe pro Sdružení lidových řemeslníků a výrobců ČR), konzultuje projektové řízení žadatelům a dalším, poskytuje konzultace o zapojování veřejnosti obcím. Významným zdrojem je poskytování služeb jiným subjektům ve vzdělávání, facilitaci, rozvoji venkova (SPOV, jiné MAS, jiné NNO – Sdružení řemeslníků). Dosud tržby 70 tis.Kč. Je připravována žádost v OP PS Česko-Polsko, op. 33 - Fond mikroprojektů. Je připravován partnerský projekt z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost zapojující venkovské školy do rozvoje venkova a identifikace obyvatel. Realizuje se projekt z PRV na Naučné stezky v kraji mezi Orlicemi ve výši cca 920 tis. Kč. MAS již čerpá úvěr od ČS, a.s. na realizaci projektu z PRV a na přípravu SPL v celkové výši 1,3 mil. Kč. Má závazný příslib na úvěr na předfinancování v revolvingovém režimu (příloha). Ve strategii finanční udržitelnosti je podstatným příjmem pro udržitelnost i administrativní zainteresování žadatelů na principu rovnosti (zálohy na administraci projektu motivující ke kvalitě přípravy ve výši 2% dotace vratné při neúspěchu), nabízena je podpora při řízení projektu – zpracování a monitoring průběhu projektového cyklu – mimo běžnou podporu . Druhým rokem podporují MAS iniciátorské DSO Poorlicko a


51


příspěvek z PRV, opatření IV.1.1

Orlice (dary v celk. výši 45tis. Kč). S městy a obcemi zapojenými do přípravy dlouhodobě jsou předjednány bezúročné půjčky délky 15 měsíců – celkově ve výši 1 mil. Kč na předfinancování SPL a projektů. Ve finančním plánu se počítá s 15,5 % celkové alokace na MAS (odhad cca 1,8 mil. Kč). Na předfinancování existují zajištěné zdroje samospráv a banky. Spolupráce s univerzitami

110 AD 0.. A DM MIIN NIISST TR RA AT TIIV VN NÍÍ P PO OSST TU UP PY Y MAS NAD ORLICÍ má nastavené jednoznačné, transparentní a snadno kontrolovatelné postupy a vnitřní předpisy pro příjem a registraci projektů, jejich administrativní kontrolu, hodnocení přijatelnosti a bodování. Stejně tak má obecně ve svém Statutu a Jednacím řádu zajištěny základní principy velké otevřenosti a transparentnosti ve veškerém rozhodování, vycházející z nejlepší praxe zapojování veřejnosti a přístupu LEADER. V této kapitole se v souladu s předepsanou osnovou SPL míchají postupy prováděné na úrovni MAS (SPL) a postupy provádění na úrovni žadatelů (projektů). Zpracovatelé SPL to respektují. V celém procesu informování a podpory nebudou v žádném případě zvýhodňovány některé skupiny potenciálních žadatelů.

10.1. Registrace projektů

Na základě zkušeností a dle doporučení jiných MAS i Monitorovacího výboru bude prováděna intenzivní informační kampaň o realizaci SPL a možnostech předkládat projekty. Budou využity dosavadní a výše jmenované nástroje a cílené nástroje na určité skupiny obyvatel. MAS bude informovat potenciální příjemce dotace několika způsoby, které se jí osvědčily v rámci informování občanů při zpracování SPL: 1. Informace o výzvách budou na webových stánkách MAS (www.nadorlici.cz). 2. Výzvy budou vyvěšeny na úředních deskách obcí spadajících do území MAS, případně i na webových stránkách jednotlivých obcí. 3. MAS uspořádá sérii informačních seminářů. Každý seminář bude zaměřený na vybrané typy projektů (podle Fichí), vybrané problémy podpory, metodické postupy např. v zapojování veřejnosti, partnerství, …... 4. MAS zveřejní tzv. konzultační hodiny, kdy budou na požádání poskytnuty každému potenciálnímu žadateli osobní konzultace. Konzultace povedou vyškolení členové MAS a jejich zástupci, kteří v případě zájmu budou žadateli nápomocni při zpracování projektu. Konzultace mimo určené hodiny lze uskutečnit po telefonické dohodě. 5. V distribučních a kontaktních místech budou v obdobích před příjmem žádostí ve vybraných hodinách poskytovány i úplné tištěné informace a konzultace. 6. Tiskové zprávy nechá MAS zveřejnit v regionálních denících, případně dalších médiích. 7. Členové MAS, obce, účastníci tvorby ISU a SPL a další zájemci, kteří se k odběru Informatoria zaregistrují, obdrží výzvu i následné dokumenty elektronicky. -

Pro žadatele bude zpracována Příručka pro LEADER v MAS NAD ORLICÍ.

Školení potenciálních předkladatelů projektů V období vyhlášení výzev budou v území informační semináře-školení (putující po území) k tématům dané výzvy. Jejich časování bude přizpůsobeno různým cílovým skupinám. Zde bude možno konzultovat vztah vlastních záměrů a Fichí, bude demonstrován postup a představena Příručka pro žadatele, kterou MAS nyní zpracovává. V období od vyhlášení výzvy do MAS stanoveného data (předpokládá se měsíc před ukončením sběru žádostí) uspořádá MAS školení pro potenciální předkladatele projektů. Témata školení budou především: -

podrobné informace o pravidlech pro vyhlašované Fiche,


52


-

prezentace formulářů a vzorů dokumentů s vysvětlením a příklady,

-

vstupní konzultace pro individuální záměry, posouzení vhodnosti v rámci vyhlašovaných Fichí,

-

způsoby zvýšení hodnoty projektů,

-

způsobilé výdaje.

Školení se vždy zúčastní projektový manažer, vybraní adekvátní členové rozhodovacích orgánů MAS, externí poradci z jiných MAS, případně další experti. Školení budou volně přístupná veřejnosti a bez účastnických poplatků. Mimo uvedená školení lze informace získat na tzv. konzultačních hodinách (viz předchozí odstavec). Postup a časový plán při vyhlášení příjmu Žádostí Pro jednotlivá opatření bude MAS v souladu s jejich Fichemi vyhlašovat výzvy k příjmu žádostí podle předem stanoveného harmonogramu. MAS předpokládá, že během jednoho kalendářního roku zveřejní výzvy ve dvou kolech (pro registraci na SZIF v termínu červen a říjen). Od vyhlášení Výzvy do ukončení příjmu žádostí bude lhůta 46 – 8 týdnů. Během této doby budou intenzivně fungovat výše uvedená kontaktní a distribuční místa s možností konzultací projektových záměrů, kdy na nich budou v různém čase a místě k dispozici pracovníci MAS. Po dohodě budou možné i konzultace u žadatelů. Administrativní postupy příjmu a registrace projektů Administrativní postupy příjmu a registrace projektů se skládají z následujících kroků: 1.

Přijetí projektu

2. Kontrola úplnosti žádosti, povinných a nepovinných příloh a jejich forem (originály, ověřené kopie apod.), doplnění 3. Registrace u MAS 4. Kontrola oprávněnosti žadatele 5.

Kontrola přijatelnosti

6.5. Zveřejnění Příjem žádostí bude probíhat minimálně deset dní před koncem lhůty. ve dvou vybraných kontaktních místech, z nichž jedním bude vždy kancelář MAS. Příjem žádostí a administrativní zpracování bude zajišťovat Projektový manažer a Administrátor s případným asistentem. Pracovník MAS bude mít k dispozici „check list“ na základě kterého bude postupovat. Ve chvíli přijetí je založena složka projektu s níže uvedenými náležitostmi zajišťujícími jednoznačnost úkonů procesu zpracování a možnost kontroly. Průvodní list bude zajišťovat kontrolu obsahu, zaznamenávat data vzniku dokumentů a jejich zpracování s potvrzením oprávněných osob. Kontrolu úplnosti žádosti provede Administrátor. Kontrola bude provedena bezprostředně po příjmu žádosti a vystaví potvrzení o příjmu a úplnosti. V případě, že projektová žádost, nebo její přílohy nebudou po formální stránce k dispozici, vyzve MAS žadatele k doplnění do 7 pracovních dnů a žádost bude podmínečně přijata.. Výzvu k doplnění formálních nedostatků dostane žadatel v písemné formě a to hned v místě registrace projektu. Pokud v této lhůtě lhůtě dané MAS žadatel nedostatky neodstraní, považuje se žádost za neúplnou a bude vyřazena. V případě, že jsou všechny formální náležitosti v pořádku, je projekt zaregistrován (zapsán do seznamu registrovaných projektů), žadatel zároveň dostane potvrzení o registraci. Administrativní kontrolu a kontrolu přijatelnosti provede Administrátor s asistencí dalšího pracovníka pravidlem čtyř očí nejpozději do 15 pracovních dnů od ukončení příjmu žádostí. O jejím výsledku bude písemně a elektronicky informovat žadatele na uvedených adresách. Seznam přijatých žádostí a stav jejich administrace (přijetí, úplnost, přijatelnost) bude do 2 pracovních dnů od ukončení administrativních kontrol, tedy do 18 dnů od ukončení příjmu žádostí, zveřejněn na www.nadorlici.cz. Žadatelé se mohou odvolat do 7 dnů od zveřejnění písemnou stížností doručenou do této lhůty do kanceláře MAS. Stížnost proti postupu projedná za přítomnosti pracovníků a možnosti účasti žadatele Monitorovací výbor, který zasedne do pěti dnů. O výsledku je žadatel informován písemně do vlastních rukou. Časovou návaznost uvádíme v grafickém harmonogramu, který je nutno považovat za orientační. Měsíce roku 2009


53

Strategický plán LEADER: LEADER je most k rozvoji NAD ORLICÍ 1

2

3

4

5

6

7

8

9

1 0

1 1

1 2

Podpis Dohody předpoklad Vyhlášení výzvy k předkládání projektů pro žadatele Propagace, konzultace pro žadatele Příjem žádostí Administrativní kontrola projektů doplnění příloh a opravy První zasedání výběrové komise Návštěvy hodnotitelů na místě Bodování projektů Druhé zasedání VK Veřejné slyšení žadatelů Jednání výběrové komise – výběr projektů Odvolání k MV Zasedání MV Zasedání PV k revizi rozhodnutí Předložení žádostí SZIF Schválení žádostí SZIF Zahájení realizace projektů, propagace výsledků výzvy 16 Kontrolní a dokumentační činnost MAS Předložení žádosti o proplacení MAS Zajištění osob podílejících se na příjmu, administrativní kontrole a registraci projektů MAS disponuje nebo v případě schválení SPL bude disponovat dle uvedeného schématu dostatečným množství osob, které se budou podílet na příjmu, administrativní kontrole a registraci projektů. Hlavní odpovědnou osobou, která bude zodpovědná za dodržování stanovených postupů při příjmu, administrativní kontrole a registraci projektů bude manažer MAS. Pracovníkem pro kontrolní část administrace a postupy bude administrátor/ka podpory a podporu ve vypracování projektů bude poskytovat projektový/á manažer/ka. S pracovníky budou v klíčových milnících postupu spolupracovat zástupci Monitorovacího výboru, Programového výboru resp. další najatí mladí členové týmu (i z řad členů MAS), kteří projdou řádným školením. Objektivnost, transparentnost a nestrannost bude je zajištěna nastavením administrativních postupů oddělením rolí a tím, že manažer, pracovníci a další, kteří se účastní uvedeného procesu, podepíší předem prohlášení o nestrannosti a důvěrnosti a řídí se Jednacím řádem MAS. . Administrativní postupy jsou nastaveny tak, aby příjem a registraci projektů prováděli vždy pracovníci, kteří: • jsou řádně proškoleni, znají postupy a předpisy, • nejsou ve střetu zájmu (mají podepsané prohlášení o nestrannosti a důvěrnosti), 16 Jedná se o orientační harmonogram. Realizace projektů bude závislá na konkrétních podaných projektových žádostech. Ostatní body harmonogramu budou proto přiměřeně posunuté. Žadatel sice může začít realizovat svůj projekt po datu podání žádosti na SZIF (způsobilé výdaje), ale MAS předpokládá, že většinou budou projekty realizovány až po podpisu smlouvy o financování.


54

Strategický plán LEADER: LEADER je most k rozvoji NAD ORLICÍ Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0,93 cm, Bez odrážek a číslování

• přijímají projekty k registraci minimálněAdministrativní kontrola projektů je prováděna ve dvojici (metody čtyř očí).

Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 1,57 cm, Bez odrážek a číslování

Vymezení rolí pracovníků MAS je uvedeno v části 9.1.

10.2. Způsob výběru projektů

MAS NAD ORLICÍ využije postupy, které se osvědčily v programech jako SROP a dalších a které jsou založeny na transparentnosti, na dostatečných kontrolních mechanismech (např. princip dvou hodnotitelů) a na časově nenáročném průběhu. Postupy hodnocení přijatelnosti v návaznosti na kritéria přijatelnosti Hodnotit se budou pouze ty projekty, které úspěšně prošly předešlými administrativními kontrolami a splňují kritéria přijatelnosti. Kritéria přijatelnosti pro jednotlivé Fiche budou součástí zveřejněné výzvy. V případě, že žádost nebude splňovat jedno z kritérií přijatelnosti, nebude již dále hodnocena a bude z dalšího hodnocení vyloučena. Žadatel dostane písemné vyrozumění, které kritérium přijatelnosti nebylo splněno. Způsob bodování v návaznosti na preferenční kritéria MAS NAD ORLICÍ má zájem na kvalitních projektech, které naplňují priority stanovené v ISÚ a pravidla PRV a zároveň co nejlépe odpovídají principům metody Leader. Z těchto důvodů je soustava preferenčních kritérií pro výběr projektů koncipována takto: • zvýhodňuje projekty leaderovského typu, tj. založené na partnerství (společné, především mezisektorové projekty více subjektů), inovace (tj. důraz na aktivity a akce, které jsou v území nové a mají rozvojový efekt) a komunitní formy (účast uživatelů zařízení a služeb na přípravě a realizaci projektů – tzv. zapojení veřejnosti), • má vazbu na nepovinné přílohy (např. ke zvýšení jistoty, že navrhovaná služba bude užitečná či nové zařízení využité, požadujeme v některých Fichích analýzu poptávky a nabídky, u velmi inovativních projektů analýzu a řešení rizik, u projektů s možným podílem partnera partnerskou smlouvu), • má vazbu na opatření a priority SPL nebo ISU ve smyslu postupu nebo není uplatnitelné prostřednictvím projektů (např. větší zapojení venkovských škol skrze bodování spolupráce se školami pro obce a NNO), • má vazbu na systém monitoringu schválených projektů (např. zvýhodněny budou projekty s kratší dobou realizace, s nižším požadovaným objemem uznatelných nákladů, s prokázanými zkušenostmi žadatele apod., protože takové projekty obecně zakládají pro MAS nižší riziko). Všechny tyto principy jsou využity ve Fichích jednotlivých opatření. Navíc byly zahrnuty další zdůvodněné požadavky pracovních skupin, které v regionu pracovaly v období červen a srpen 2008 na optimalizaci zaměření SPL. Rozlišujeme preferenční kritéria obecná (společná pro většinu nebo všechna opatření) a specifická. Z obecných kritérií, která předložilo ve svých pravidlech MZe, ponecháváme některá v různých Fichích beze změny. Ostatní musí být podrobněji definována a činíme tak v jednotlivých Fichích. Současně však rozlišujeme a) kritéria odrážející priority SPL, tj. obsahové zaměření efektů realizace, a b) kritéria snižující rizikovost žadatele a projektu, vztahující se k realističnosti (snadné proveditelnosti) projektu a k důvěryhodnosti žadatele. Posledně uvedená skupina má pro MAS zásadní význam, protože pomáhá snižovat rizikovost realizace celého SPL. Například projekt zkušeného žadatele, s nižšími náklady a s kratší dobou realizace představuje nižší riziko. Více viz část 10.6. Vedle toho klademe velký důraz na tzv. inovační kritéria, která se týkají inovací, a každé opatření obsahuje ve své Fichi popis specifických inovací a jejich odraz v preferenčních kritériích. Soustava kritérií tedy respektuje současně: - rozmanitost možných projektů,


55


- priority vzniklé při zpracování ISÚ a při jednáních pracovních skupin MAS, - potřebnou kvalitu, proveditelnost, rizikovost a inovativnost projektů.

Preferenční kritéria mají rozlišit mezi záměry z hlediska jejich větší či menší vhodnosti pro cíle MAS (formulované v SPL). Tato kritéria jdou vstříc žadatelům, tím že vytvářejí co největší prostor, v němž se mohou rozmanité projekty uplatnit. Ve Fichích jsme zvolili větší počet preferenčních kritérií. Výhodou většího počtu je, že mohou lépe postihnout velkou rozmanitost záměrů, se kterými žadatelé přicházejí. Záměrem bylo, aby každý žadatel plnil více kritérií a mohl se tak ucházet o dostatečný počet bodů. Kvalitní projekty tak pomocí pref. kritérií nakumulují více bodů a budou podpořeny. V každé Fichi je uveden seznam preferenčních kritérií, jejich charakteristika a počty bodů, které lze dosáhnout po jejich splnění (nebo částečném splnění) daného kritéria. Zároveň je jasně uvedeno, na základě jakých dokumentů bude bodování provedeno (dokumenty jsou součástí předloženého projektu jak povinné nebo nepovinné přílohy) Postupy při výběru projektů 1. Stanovení na žadateli nezávislých hodnotitelů (nezávislost je doložena podepsaným prohlášení o nestrannosti a důvěrnosti), každý projekt hodnotí dva proškolení hodnotitelé (z řad členů VK MAS nebo jimi zvolených externích expertů – viz níže), kteří stanoví počet bodů podle preferenčních kritérií, projekty zasílá hodnotitelům výběrová komise ve spolupráci s pracovníkem kontroly v kanceláři MAS. 2. V případě, že je počet bodů obou hodnotitelů v rozpětí do 20 % maximálního bodového zisku, výsledným počtem bodů je aritmetický průměr obou získaných bodových hodnot. 3. V případě, že je počet bodů obou hodnotitelů v rozpětí větším než 20 % maximálního bodového zisku, posuzuje projekt třetí nezávislý hodnotitel; výsledným počtem bodů je aritmetický průměr získaných bodových hodnot, které mají k sobě blíže. 4. Výsledným hodnocením je stanovení počtu bodů (zaokrouhleno na dvě desetinná místa) a slovní hodnocení (DOPORUČENO x NEDOPORUČENO k financování) s možným doporučením ke zkrácení uznatelné části rozpočtu. 5. Konečným výstupem hodnocení je stanovení pořadí žádostí dle počtu bodů pro každou Fichi. Na základě výsledků hodnocení a plánovaného objemu fin. prostředků pro danou výzvu určí výběrová komise (přednostně na základě konsenzu), které projekty budou podpořeny. O výsledcích vypracuje komise zápis, ve kterém budou uvedeny všechny hodnocené projekty, bodové ohodnocení, celkový počet bodů, zda byla nebo nebyla žádost doporučena k financování. Následně Programový výbor potvrdí výběr projektů učiněný Výběrovou komisí. 6. Vyrozumění žadatelům o výsledcích hodnocení bude zveřejněno na www a elektronicky žadatelům, žadatelé budou i písemně vyrozuměni. Neúspěšným žadatelům bude sdělen důvod malého bodového zisku do pěti dnů od schválení výsledků hodnocení. Každý žadatel může nahlédnout do svého bodového hodnocení. V rámci hodnocení výběrové komise může hodnotitel navštívit místo realizace projektu oprávněnost požadovaných preferenčních kritérií.

a ověřit si tak

Výběr projektů bude provádět Výběrová komise, která provede konečný výběr dle výše uvedeného bodování hodnotitelů, která má v současné době 10+1 členů, viz příloha. Způsob zajištění osob podílejících se na hodnocení a výběru projektů Hodnocení projektů budou provádět nezávislí hodnotitelé. Hodnotitelé musí projít školením, seznámit se dokumenty potřebnými k hodnocení žádostí a podepsat prohlášení o nestrannosti a důvěrnosti. Opravné postupy a) Hodnocení formálních náležitostí: V případě nedostatku v náležitostech jako opomenutí přílohy, chybějící podpis apod., vyzve MAS žadatele k doplnění do pěti pracovních dnů od doručení výzvy (výzva bude sdělena i telefonicky, popř. osobně předána) a žádost bude podmínečně zaregistrována. Po marném uplynutí výzvy bude žádost vyřazena z dalšího posuzování. b) Hodnocení přijatelnosti: Pokud žadatel nebude souhlasit s odmítnutím žádosti z důvodů nepřijatelnosti, může se obrátit na Monitorovací výbor MAS s písemnou žádostí o přezkoumání rozhodnutí podanou kanceláři MAS.


56


Žádost je nutno podat osobně v kanceláři MAS nebo v kontaktním místě proti protokolu, protokol i vzor budou zároveň dostupné fyzicky i na www. Monitorovací výbor rozhodne do sedmi dnů a vyrozumění bude doručeno pracovníky kanceláře MAS opět osobně. Tento postup zamezí časové prodlevě. c) Hodnocení vhodnosti projektů bodováním: Jako opravný postup MAS stanoví hodnocení třetím hodnotitelem v případě, že počet bodů přidělený dvěma hodnotiteli je v rozpětí větším než 20 % maximálního bodového zisku v daném opatření). Rozhodnutí Výběrové komise potvrzené Programovým výborem je konečné. d) Proti postupu a ovlivnění výběru lze podat stížnost opět k Monitorovacímu výboru, nebo ke společnému orgánu sítě MAS, pokud bude zřízen. Tento postup již nemá odkladný účinek, nicméně přispěje k přijetí opatření.

10.3. Realizační část

Podpora příjemců

Po schválení seznamu vybraných projektů uspořádá MAS informační seminář pro příjemce o specifických rysech projektového cyklu, základním managementu rizik, pokyny pro výběr dodavatelů a pravidlech čerpání. MAS bude také nabízet podporu v hlídání procesů pro žadatele. Po celou dobu budou možné individuální konzultace. MAS bude provázet žadatele až k předání žádosti proplacení a její úspěšné administraci. Administrace v průběhu realizace projektů Při příjmu žádosti je založena složka projektu s jedním paré žádosti a všech povinných a nepovinných příloh, do které je zakládána veškerá dokumentace výběru žádostí. Zároveň je i založen tzv. „průvodní list“, kde jsou zaznamenány všechny důležité události související s projektem (např. schválení projektu k financování, zahájení realizace projektu, kontrola apod.). Z průvodního listu bude zřejmé, v jaké fázi se projekt nachází. Realizační část začíná pro MAS předáním kopie Dohody mezi RO SZIF a konečným žadatelem. Administrace jebude v souladu s předpisy uvedenými v pravidlechy PRV. MAS dále zajistí kontrolu výchozího stavu projektu, průběžné kontroly realizace projektů (včetně příjmu a vyhodnocení průběžných monitorovacích zpráv a konečné vyhodnocení projektu. Vedení složek projektů Složka projektu bude založena při jeho přijetí včetně průvodního listu (viz předchozí část) s náležitostmi zajišťujícími jednoznačnost úkonů procesu zpracování a možnost kontroly. Složka bude vedena jak ve fyzické podobě tak (pokud to bude možné) v elektronické podobě. Za správné vedení složek projektů odpovídá manažer MAS. Ve složce budou všechny dokumenty na předepsaných formulářích. Manažer projektu odpovídá za jednotný systém označování dokladů (fyzických i elektronických) a za to, že v každé složka bude obsahovat všechny dokumenty od přijetí projektové žádosti až po ukončení projektu a jeho vyúčtování). Průvodní list bude zajišťovat kontrolu obsahu, zaznamenávat data vzniku dokumentů a jejich zpracování s potvrzením oprávněných osob. Jednotlivé události budou doloženy datem a podpisem zásahu do složky, resp. zařazení nového dokumentu. Administrace proplácení projektů Proplácení projektů bude v souladu s pravidly vydanými Ministerstvem zemědělství a RO SZIF. Bohužel není možné zálohové financování, proto po ukončení projektu podá žadatel žádost o proplacení, která bude po kontrole a potvrzení správnosti předána na RO SZIF. Proplacení dotace bude provedeno převodem na účet žadatele (příjemce) až po řádném vyúčtování a administrativním schválení projektu. MAS bude tyto události pouze evidovat do složky projektu. Ke každé Žádosti o dotaci, která se předkládá na RO SZIF, musí MAS navíc doložit: -

kontrolní list povinných a nepovinných příloh,

-

hodnocení přijatelnosti,

-

bodové hodnocení Výběrové komise MAS

Předložené materiály RO SZIF v rámci administrativní kontroly posoudí a v případě zjištění pochybení při kontrole přijatelnosti a výběru projektů vyzve MAS k nápravě.


57


RO SZIF provede ověření administrativní kontroly Žádosti o dotaci, která byla provedena místní akční skupinou. V případě zjištění nedostatků vyzve do 35 kalendářních dnů od zaregistrování Žádosti o dotaci žadatele k tomu, aby provedl odstranění uvedených konkrétních závad. Nedojde-li k odstranění závad Žádosti o dotaci do 14 kalendářních dnů ode dne následujícího po dni odeslání výzvy žadateli, považuje se Žádost o dotaci uplynutím této lhůty automaticky za chybnou a z tohoto důvodu také bude ukončena administrace Žádosti o dotaci. Lhůta pro výzvu SZIF k odstranění závad počíná běžet dnem, který následuje po dni zaregistrování Žádosti o dotaci, lhůta pro odstranění závad v Žádosti o dotaci počíná běžet dnem následujícím po dni odeslání výzvy žadateli k jejich odstranění. V případě, že by měl poslední den lhůty připadnout na den pracovního klidu nebo volna, lhůta se prodlouží a bude končit až nejbližší následující pracovní den. Další postup je dán pravidly osy IV. PRV a schválenými metodikami SZIF. Metodika plánování a provádění kontrol projektů Monitoring a kontrolu v celém procesu realizace jednotlivých projektů zajišťuje monitorovací výbor spolu s manažerem MAS. Kontroly budou provedeny na základě plánu kontrol a to 1. před zahájením realizace projektu (ex-ante), 2. v průběhu realizace projektu (on-going), 3. po ukončení realizace projektu (ex-post). Tyto kontroly budou probíhat nezávisle na kontrolách SZIF. Kontrolu ex-ante ve většině případů nahrazuje návštěva výběrové komise při hodnocení projektů. Termín kontroly bude realizátorovi projektu oznámen min. 7 dní předem. V případě, že by nastaly pochybnosti při realizaci projektu nebo při zvýšeném riziku s ohledem na realizaci projektu je možné uskutečnit kontrolu na místě realizace bez nutnosti ohlásit žadateli předem datum kontroly. Z kontroly bude vždy vypracován zápis podepsaný těmi, co kontrolu provedli a realizátorem projektu. Zajištění osob podílejících se na administraci a kontrole realizace projektů Na zajištění administrace a kontrole realizace projektů se budou podílet manažer MAS, administrátor projektů, členové monitorovacího výboru a další pracovníci MAS. Uvedení pracovníci budou řádně instruováni a seznámeni se schválenými postupy. Je popsáno v kapitole 9.

10.4. Kontrola činnosti MAS

Zajištění kontroly činnosti jednotlivých pracovníků MAS Základní a obecné principy shrnuje Statut a Jednací řád. Jednotliví pracovníci MAS jsou vázání pracovními smlouvami a dohodami. V době vzniku SPL prování kontrolu jednotlivých pracovníků většinou manažer MAS a předseda MAS. Důležitou součástí kontroly je tzv. metoda čtyř očí - tj. vykonanou práci jednoho pracovníka zkontroluje nebo připomínkuje další pracovník. Postupy a dodržování pravidel MAS kontroluje pravidelně Monitorovací výbor a provádí zápisy a doporučení předsedovi Programového výboru a Správní rady. Po schválení SPL MAS předpokládalaá rozšířenou organizační strukturu pracovníků MAS, že zaměstná další pracovníky a zároveň vypracuje vnitřní předpis kontrolního mechanismu. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům ve skupině 32+ nemá další pracovníky. Kontrolu řídí tříčlenná Dozorčí rada, ustanovená ve Statutu obecně prospěšné společnosti NAD ORLICÍ, která je součástí šestičlenného Monitorovacího výboru. Ke kontrole projektů a žadatelů viz též konec odd. 10.6. Zajištění kontroly účetnictví MAS Účetnictví MAS bude vedeno v souladu se zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb. v aktuálním znění. Dodržování zákonných předpisů bude od roku 2009 nezávisle na schválení SPL – MAS administruje i další projekty - kontrolovat nezávislý auditor vždy po skončení účetního období (kalendářní rok). Současně je účetnictví NAD ORLICÍ, o. p. s. kontrolováno Správní radou a Dozorčí radou. Správní rada schvaluje roční účetní závěrku a roční zprávu o výsledcích hospodaření, členové Dozorčí rady nahlíží do účetních knih a kontrolují jejich údaje a dále prozkoumávají roční účetní závěrku. Pravidla kontroly jsou součástí platných účetních směrnic organizace. Postupy při sebehodnocení MAS


58


MAS pravidelně provádí zpětné hodnocení, které dále využívá k zefektivnění následných činností a to v následujících oblastech: 1. každoroční hodnocení stanovených cílů - zda byly cíle splněny a pokud ne, co bylo příčinou; 2. čtvrtletní hodnocení pracovníků MAS - přínos pracovníků pro MAS, vlastní iniciativa, plnění pracovních povinností; 3. každoroční hodnocení přínosu MAS pro region - jak MAS působí navenek, jak ji vnímá veřejnost a instituce působící v regionu MAS; 4. „průzkum bojem“ - zapojování nových členů do činnosti MAS prostřednictvím pracovních skupin a komisí, rozšiřování členské základny, získání významných členů (to jsou organizace a instituce, které mají význam pro život v obcích, např. úřad práce, střední škola a další, i kdyby se nemohly stát příjemci). Sebehodnocení MAS provádí Programový výbor, jemuž zajišťuje servis kancelář MAS. Monitoring naplňování postupů a naplňování monitorovacích indikátorů provádí Monitorovací výbor opět s asistencí pracovníků MAS. Zadává specifické kroky, schvaluje výstupy a doporučení. Jako příklad k hodnocení přínosu pro region uvádíme výňatek z hodnotícího dotazníku, který vyvinula Tima Liberec. Jeho účelem je zjistit, jak postavení a výsledky práce MAS vnímají její členové a zainteresovaná veřejnost. Dotazník pro členy MAS a pro zájmové skupiny v jejím okolí …V každém řádku je jedno tvrzení. Nakolik platí o hodnocené MAS NAD ORLICÍ? Zakroužkujete jedno z čísel šestibodové stupnice. Pouze kdybyste se k dané otázce nemohli vyslovit, zakroužkujte vpravo písmeno X = opravdu nevím, nemohu situaci posoudit. Čísla znamenají: 1 = naprosto nesouhlasím, o MAS to rozhodně neplatí, 2 = do velké míry nesouhlasím, o MAS to převážně neplatí, 3 = spíše nesouhlasím, 4 = spíše souhlasím, 5 = do velké míry souhlasím, o MAS to převážně platí, 6 = plně souhlasím, o MAS to rozhodně platí Partnerství je užitečným partnerem, na kterého se lze spolehnout 1 2 3 4 5 6 x uznává jiné subjekty, které s regionu působí a má s nimi dobré vztahy 1 2 3 4 5 6 x našla svou působnost jako „regionální rozvojová agentura“ 1 2 3 4 5 6 x Identita zná dobře prostředí, ve kterém působí (region, významné instituce veřejné správy, a další významné subjekty) má u svého okolí plnou důvěru ve své schopnosti uskutečňovat cíle, pro které vznikla zná svůj potenciál rozvoje a své limity (svou sílu, schopnosti)

1 2 3 4 5 6

x

1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6

x x

Důvěryhodnost pravidla vyhlášená MAS a jejich uplatňování jsou jasná jednání MAS podporuje rovné příležitosti všech partnerů a členů je snadné dozvědět se o nové výzvě nebo jiném důležitém opatření

1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6

x x x

atd.

Výsledky hodnocení se projednávají v Programovém výboru, v Monitorovacím výboru, příp. na Valné hromadě MAS a podle potřeby se přijímají opatření ke zlepšení stavu.

10.5. Archivace

Plán archivace dokumentace MAS má zpracován vlastní Archivační řád odpovídající nezbytným zákonným ustanovením. MAS předpokládá archivaci třech druhů dokumentů:


59


1. Dokumenty MAS (zakládací listina, stanovy, výpisy z rejstříku, partnerské smlouvy, zápisy z jednání, prezenční listiny, informační materiály, apod.) 2. Účetní doklady (podle zákona o účetnictví) 3. Projektové žádosti (žádosti včetně povinných a nepovinných příloh) Uvedené dokumenty budou archivovány chronologicky, jednotlivá období na sebe budou navazovat. Dokumentace bude vedena po dobu vázanosti projektu, pokud není příslušnými zákony určeno jinak (zejména mzdová agenda). Technické zázemí pro archivaci Uvedené druhy dokumentů budou archivovány ve fyzické podobě a pokud to bude možné tak také v elektronické podobě (zálohy na CD nebo DVD). Archiv bude v sídle MAS. Dokumenty budou v označených šanonech tak, aby bylo možné kdykoliv provést kontrolu. Místnost, kde bude archiv, bude zajištěna proti vstupu cizích osob. Doklady budou uloženy tak, aby se předešlo jejich poškození. Ověřené kopie důležitých dokumentů týkajících se např. založení a vzniku MAS budou uloženy na jiném místě než v sídle MAS (např. u manažera MAS nebo u předsedy). Toto opatření je pro případ zničení originálních dokumentů (např. požárem).

10.6. Monitoring

MAS odlišuje monitoring na úrovni SPL (kap. 6.6) a monitoring na úrovni projektů místních žadatelů. Pro MAS NAD ORLICÍ není monitoring pouhou soustavou kontrolní činnosti a příslušných ukazatelů. Klademe důraz na dlouhodobé dopady metody Leader v našem regionu. Jsou to: • zlepšení spolupráce aktivních subjektů v obcích, překonání izolovanosti při přípravě realizaci záměrů, • větší zapojení soukromého kapitálu do rozvoje obcí, efekt společného postupu subjektů soukromé a veřejné sféry, • posílení místní demokracie, komunitní metody plánování a rozhodování v obcích, • integrovaný rozvoj území, založený na jednotné strategii rozvoje a na inovacích, • orientace na specifika regionu a jeho částí. Očekávání těchto dopadů se promítá do formulace Fichí a zejména do preferenčních kritérií. Tak jsou v opatřeních např. zvýhodňovány partnerské projekty, inovace a regionální specifika. Počet bodů každého preferenčního kritéria je stanoven na základě dokumentů přiložených k žádosti (většinou nepovinné přílohy - např. logický rámec, partnerská smlouva, podnikatelský plán, analýza nabídky a poptávky a další). Souhrnným dlouhodobým dopadem aktivit MAS by měla být mobilizace vnitřního rozvojového potenciálu regionu, jak to předpokládá EU v dokumentech, které se týkají podpory rozvoje venkova. V monitorovacích kriteriích se také odráží pojetí LEADERu jako programu malých projektů a spolupráce. Plán monitoringu Monitoring bude prováděn průběžně, po celou dobu realizace SPL. Odpovědní pracovníci (především manažer MAS) budou shromažďovat data a sestavovat jejich přehledy tak, aby Programový výbor a Monitorovací výbor měly pro své rozhodování a kontrolu měly kdykoli k dispozici aktuální data. Přehled monitorovacích ukazatelů bude pravidelně aktualizován a to: 1. po ukončení realizace každého projektu (podle uvedených ukazatelů v závěrečné monitorovací zprávě a podle výsledků kontroly na místě), 2. na konci každého kalendářního roku (v případě potřebyinformace o monitoringu budou součástí výroční zprávy MAS), 3. po ukončení každé výzvy (registraci projektů na RO SZIF) 34. z pravidelných kontrol (předběžných, průběžných, náhodných a následných) prováděných pracovníky MAS (důraz bude kladen na kontroly, které budou zjišťovat udržení výstupů a výsledků projektů po stanovenou dobu - viz Pravidla MAS) .


60


Monitorovací výbor bude dělat namátkové kontroly plnění monitorovacích ukazatelů především u složitějších projektů nebo u těch, které jsou náročné na realizaci, slibují více druhů nebo vyšší hodnoty monitorovacích ukazatelů. V případě zjištění neplnění monitorovacích ukazatelů bude MAS vyzve realizátora projektu k plnění svých závazků plynoucích ze smlouvy o financování. Pokud by realizátor i po ukončení projektu nedodržel počet, výši a druh monitorovacích ukazatelů, bude mu v příslušném poměru zkrácena dotace z PRV. Plnění monitorovacích ukazatelů bude MAS zveřejňovat na svých webových stránkách.

7

3

1

2

1

1

1

1

1

2

2

1

1

1

2

2

2

6

3

3

1

1

2

5

4

20

1

1

4 2

25

9

8

2

15

5

14

2

12

2

12

2

10

1

24

6

8

1

5

1

12

12

0

5

5

0

2

1

1

1

2

1

2

2

2

2

2

1

1

2

vzdělávání

zemědělci

3

studie

mikropodniky

1

dědictví

CR

2

lesy

služby

7

stezky

spolky

počet strojů a technologických zařízení zakoupených nebo instalovaných pro zlepšení vzhledu obcí, služby občanům a zpracování obnovitelných zdrojů energie počet obnovených nebo nově využitých objektů nebo ploch (parcel) opuštěných, zanedbaných, zdevastovaných nebo dlouhodobě nevyužívaných počet projektů připravených a realizovaných s partnerem z jiného sektoru (alespoň 1 partner příjemce s významným podílem na přípravě a realizaci projektu) počet projektů obcí realizovaných metodami komunitního plánování (s účastí veřejnosti) počet nových nebo rekonstruovaných objektů občanské vybavenosti a nově zavedených služeb v obcích počet projektů zaměřených převážně na mladé lidi do 30 let nebo na ženy anebo realizovaných těmito skupinami počet nově vybudovaných nebo rekonstruovaných objektů určených cestovnímu ruchu počet nových lůžek v ubytovacích zařízeních počet podniků se zavedenou novou technologií nebo s inovovanými produkty počet nově založených mikropodniků počet ukončených kurzů o rozsahu minim. 3 výukové dny počet kurzů zaměřených na profesní vzdělávání, zahájení a rozvoj podnikání

prostranství

Fiche A.1 B.1 B.2 C.1 C.2 C.3 D.1 D.2 E.1 E.2 F.1

1

1

CELKEM do konce roku 2010

MAS NAD ORLICÍ sestavila vlastní seznam monitorovacích ukazatelů, jejichž plněním bude průběžně sledovat cíle SPL. Monitorovací ukazatele zvolila MAS tak, aby byly objektivní a měřitelné. Jednotlivé ukazatele jsou rozepsány do Fichí a jsou provázány se stanovenými preferenčními kritérii.

3

2

4

3

61



počet oživených památek místního významu nebo zhodnocených 1 technických a jiných památek počet podpořených projektů 1 3 2 neziskových organizací obnovené nebo nové služby na 2 6 venkově v sídlech do 2000 obyvatel počet publikací, studií, plánovacích dokumentací a sborníků vzniklých v projektech podpořených v SPL počet nových nebo obnovených nebo nově vybavených zařízení pro 5 1 vzdělávací činnosti, spolkové činnosti, sportovní nebo další veřejný život oživující účely počet projektů vybraných k podpoře celkem Ktiréria pouze pro monitoring MAS ( ve Fichích a dalších) počet nových místně specifických 1 výrobků, produktů nebo služeb vzniklých díky podpoře projektu v SPL počet podnikatelů zapojených do spolupráce na projektech v území 4 MAS a mezi MAS počet realizovaných naučných tras, expozic nebo místních muzeí počet km nových nebo rekonstruovaných komunikací 2 (včetně chodníků a stezek) počet účastníků všech vzdělávacích akcí počet nově vzniklých nebo obnovených 3 2 víceúčelových objektů nebo zařízení počet vzdělávacích akcí pro potenciální žadatele v území MAS

1

6

2

2

2

8

1

15

2

12

2

2

4

0

1

8

2

80

20

3

4 2

1

2

2

4

4

5 4

3

3

1

5

3

1

10

6

10 10

2

20

1

290 300 8 20

Způsoby ověřování monitorovacích kritérií MAS bude průběžně sledovat plnění stanovených monitorovacích kritérií, která jsou uvedena v každé z Fichí. Hlavními podklady budou: 1. monitorovací zprávy žadatelů (příjemců), 2. místní šetření u jednotlivých žadatelů,projektová dokumentace staveb a kolaudací, 3. doklady o provozu zařízení u žadatelů, vč. ekonomických 4. výsledky kontrol (především následných). Kontrola na úrovni projektů • Kontrola na úrovni projektů bude selektivní. MAS vychází ze zkušenosti, že není třeba kontrolovat „vše a stále“, ale že je možné a nutné vybírat ke kontrole nejslabší místa (tzv. rizikové uzly). V současné době si k tomu MAS připravuje směrnici. MAS bude rovněž sledovat, zda žadatelé/příjemci budou plnit uvedené monitorovací ukazatele i po dobu udržitelnosti projektů, která je stanovena v pravidlech PRV. Plnění a udržení monitorovacích ukazatelů bude sledovat Monitorovací výbor (Dozorčí rada).

10.7. Vyhodnocení SPL

Plán vyhodnocování


62


MAS bude pravidelně vyhodnocovat svůj Strategický plán Leader. Každoroční hodnocení se bude týkat především: • sledování monitorovacích ukazatelů v rámci jednotlivých Fichí – dopady každé výzvy předkládané 1x ročně MV MAS • plnění cílů stanovených v SPL – průběžné roční hodnocení MV MAS • přínos realizace SPL pro region – na základě vnějšího dopadu • budování partnerství mezi jednotlivými sektory (podnikatelský, veřejný, neziskový). Další důležité informace o postupu MAS při hodnocení a sebehodnocení jsou uvedeny v oddíle 10.4. Návrh způsobu zpracování výsledků vyhodnocování SPL Výsledky vyhodnocování SPL budou zveřejněny ve výročních zprávách MAS. Závěrečná evaluační zpráva, která bude zpracovaná pro skončení realizace SPL, bude zveřejněna na webových stránkách MAS. Evaluaci budou provádět pracovníci MAS za spolupráce se zkušenými evaluátory (členové MAS nebo externí spolupracovníci). V případě, že by hrozilo, že by některé monitorovací ukazatele nebyly včas naplněny, navrhne MAS příslušná nápravná opatření. Konkrétní opatření budou závislá na tom, jaká kritéria bude nutné plnit. Způsoby zveřejňování výsledků vyhodnocování SPL Výsledky evaluace SPL budou zveřejněny na webových stánkách MAS, kde také budou pravidelně aktualizovány a zároveň budou každoročně součástí výroční zprávy MAS. Veškeré informace o evaluaci SPL, o činnosti MAS apod. lze také získat v sídle MAS (po telefonické dohodě s manažerem MAS, předsedou nebo jiným pracovníkem).

10.8. Propagace MAS

Způsob zajištění propagace MAS MAS bude propagovat svoji činnost osvědčenými metodami a formami, které již využívá a které jsou podrobně popsány v Komunikační strategii MAS schválené v září 2008. Vyjímáme zde jen nástroje v ní obsažené: • www stránky (www.nadorlici.cz), • elektronické Informatorium zasílané na adresy členů, obcí, zaregistrovaných tazatelů a uživatelů, • Zpravodaj MAS vycházející třikrát ročně, s možnými přílohami, • odkazy na www stránky MAS umístěné na webových stránkách obcí a členů • informační letáky o akcích na plakátovacích plochách a úředních deskách v obcích, • ve spolupráci s obcemi prováděné výlepy na úředních deskách a připravené texty pro zveřejnění v rozhlase, • tiskové zprávy v regionálním tisku, a rozhlasových mediích, • osobní setkání - informování občanů na různých akcích pořádaných MAS i akcí, které MAS nepořádá, ale účastní se jich, • neformální setkávání členů a příznivců MAS, kde se též neformálně hodnotí, • propagační letáčky, informační brožury, • výroční zprávy činnosti MAS, • účast na propagačních akcím v kraji i mimo: Země Živitelka, Krajské Dožínky, mezinárodní setkání Podrobnější popis ve vztahu k SPL je uveden v kapitole 10.1.. Na veškerých dokumentech bude uveden zdroj financování (logo EU, logo PRV ČR, slogan, logo MAS, logo LEADER). MAS dodržuje požadavky EU na publicitu podle příslušných nařízení. Způsob informování obyvatelstva, zájmových sdružení apod. MAS bude informovat obyvatelstvo, zájmová sdružení apod. stejnými metodami jako v případě propagace. Pro zvolený způsob samotného založení MAS a naprosté otevřenosti nerozlišujeme v informačním servisu mezi členy a dalšími osobami. K široké veřejnosti jsou směrovány zejména Zpravodaj nebo, pro registrující se i emailové Informatorium, webové stránky, plakáty a media. Zhodnocení účinnosti propagace MAS


63


Při každé formě propagace, která bude použita, vyhodnotí MAS její přínos podle následující tabulky: www stránky (www.nadorlici.cz) odkazy na www stránky MAS umístěné na webových stránkách obcí informační letáky na plakátovacích plochách a úředních deskách v obcích tiskové zprávy v regionálním tisku osobní setkání - informování občanů na různých akcích pořádaných MAS i akcí, které MAS nepořádá, ale účastní se jich propagační letáčky, informační brožury výroční zprávy činnosti MAS hodnocení činnosti MAS pomocí dotazníku dle odd. 10.4

statistika návštěvnosti

noví členové MAS, ohlasy občanů na zveřejněné informace, počty podaných žádostí, počet návštěvníku inzerovaných akcí, nabídky na spolupráci apod.

vyhodnocení pomocí průměrných známek

Aktualizace www stránek Všechny důležité dokumenty se zveřejňují na webových stránkách. Písemnou formu těchto dokumentů bude mít MAS v archivu ve svém sídle. Webové stánky bude aktualizovat manažer MAS podle potřeby (podle frekvence aktualizací, pořádaných akcí, důležitých činností MAS apod.). Aktualizace bude probíhat minimálně jedenkrát měsíčně. Na současných stránkách probíhá pravidelná aktualizace, i jejich členění odpovídá pojetí MAS jako otevřené struktury. Je připraven k spuštění nový informační systém s výstupem na www a v dalších komunikačních kanálech (email, intranet), který odpovídá standardům úředního zveřejňování, uvádí autory, je řízený je nemanipulovatelný a otevřený. Přechod proběhne po dofinancování v případě schválení SPL.

1111..

Z ZAAPPO OJJE EN NÍÍ Ž ŽE EN N,, M ML LA AD DÝ ÝC CH HL LIID DÍÍ A AZ ZE EM MĚ ĚD DĚ ĚL LC CŮ Ů

11.1. Zapojení žen, mladých lidí do 30 let a zemědělců mezi členy MAS

K 20. říjnu 2008 má MAS NAD ORLICÍ 48 členů, většina z nich zastupuje různé právnické osoby. Podíly sledovaných skupin jsou následující: • ženy: 9 osob (19%) • mladí lidé do 30 let: 6 osob (13%) • zemědělci: 19 osob (40%) Zastoupení sledovaných skupin odráží charakter členské základny a problematiku těchto skupin obecně. Mladí lidé a ženy často zastupují neziskový sektor, na druhou stranu mají nižší zastoupení mezi podnikateli a ve veřejném sektoru (zástupci obcí), protože v České republice obecně jsou tyto sektory tvořeny převážně muži a generací starší 30 let. Nicméně mezi členy MAS je řada organizací, která ač zastupována muži či starší generací se na problematiku žen a mladých přímo zaměřuje. Příkladem může být Rodičovské centrum Domeček o.s., Mateřské centrum Kamínek, Šťastný domov o.s., INEX-SDA Kostelecké Horky, TJ Sokol Častolovice, TJ Sokol Kostelecká Lhota nebo SDH Krchleby.

11.2. Účast žen, mladých lidí do 30 let a zemědělců při činnostech MAS a v orgánech MAS

Zastoupení sledovaných skupin v orgánech MAS, Programový výbor (PV) má 10 členů, Monitorovací výbor (MV) má 6 členů a Výběrová komise (VK) má 10 členů. • ženy: 4 osoby v PV (40%), 3 osoby v MV (50%), 4 osoby ve VK (40%) • mladí lidé do 30 let: 3 osoby v PV (30%), 2 osoby v MV (33%), 3 osoby ve VK (30%) • zemědělci: 3 osoby v PV (30%), 2 osoby v MV (33 %), 4 osoby ve VK (40%) Z výše uvedeného vyplývá, že každá z cílových skupin má poměrně silné zastoupení v orgánech MAS, které je často silnější než jejich podíl mezi členy MAS. Při volbě členů orgánu MAS je uplatňováno kritérium rovného


64


zastoupení veřejného, podnikatelské a neziskového sektoru (viz. Jednací řád). MAS tedy nemůže přímo ovlivnit zastoupení sledovaných skupin. Následující schéma ilustruje zastoupení sledovaných skupin a sektorů v orgánech MAS. Zastoupení sledovaných skupin mezi zaměstnanci MAS. V současnosti má MAS 2 zaměstnance na HPP, 4 zaměstnance na DPP a 3 externí spolupracovníky.17 • ženy: 1 osoba na HPP (50%), 4 osoby DPP (100%), 2 osoby externě (66%) • mladí lidí do 30 let: 1 osoba na HPP (50%), 2 osoby na DPP (50%) • zemědělci: nejsou zastoupeni Mezi zaměstnanci a externími spolupracovníky mají ženy a mladí lidé většinové zastoupení. Zemědělci přímo zastoupeni nejsou, ale jedna z pracovnic na DPP studuje Českou zemědělskou univerzitu, takže se dá říci, že zastupuje zemědělský sektor alespoň přeneseně. Důležitou součástí činnosti MAS je existence pracovních skupin. Ke zpracování SPL vzniklo 6 pracovních skupin, sledované skupiny zde měly následující zastoupení: • ženy: PS1 (33%), PS2 (29%), PS3 (25%), PS4 (43%), PS5 (40%), PS6 (14%) • mladí lidé do 30 let: PS1 (11%), PS2 (14%), PS3 (25%), PS5 (40%), PS6 (43%) • zemědělci: PS1 (22%), PS2 (13%), PS3 (25%), PS4 (17%), PS5 (20%), PS6 (29%) • Všechny sledované skupiny tak měly v rámci pracovních skupin poměrně vysoké zastoupení.

65 17

Jmenný seznam pracovníků je součástí kapitoly 9.1.



11.3. Existence komisí či pracovních skupin zaměřených na tuto problematiku

Otázka existence speciálních pracovních skupin vyvolávala uvnitř MAS rozpaky a otázky nad jejich smysluplností. Sledované skupiny jsou zastoupeny jak mezi členy, pracovníky, orgány, tak i v rámci pracovních skupin SPL, která často otázku těchto skupin také řeší. Programový výbor, který je zodpovědný za strategii MAS, se shodl, že speciální pracovní skupiny budou ustanoveny a o své smysluplnosti si rozhodnou sami. Tuto problematiku tedy řeší následující pracovní skupiny: • Pracovní skupina žen – sešla se 26. 8. 2008 v Albrechticích nad Orlicí o

o

Složení: Zdeňka Bílková, Jaroslava Bouchnerová, Jana Hubálková, Marie Kršková, Jarmila Novohradská, Jitka Prossová, Závěr: Účastnice s dosavadní prací MAS vyjádřily spokojenost a hodnotí ji jako genderově vyváženou. Rovněž zastoupení žen v orgánech MAS hodnotí jako dostatečné. Nicméně se usnesly na roční pravidelnosti scházení skupiny žen. Cílem těchto setkání bude zhodnotit dosavadní naplňování strategie a její dopad na ženy.

• PS Mladí pro venkov – sešla se 9. 9. 2008 v Kosteleckých Horkách o o

Složení: Jana Červinková, Marie Kršková, Petr Kulíšek, Michaela Šedová Závěr: Účastníci s dosavadní prací MAS vyjádřili spokojenost a hodnotí ji jako věkově vyváženou. Skupina se usnesla na pravidelném scházení, 4x do roka. Cílem těchto setkání bude zhodnotit dosavadní naplňování strategie a její dopad na mladé a rozvíjení samostatných projektů mladých (i mimo program LEADER).

• Pracovní skupina zemědělců – vzhledem k velkému pracovnímu vytížení zemědělců během letního období, nebyla tato skupina zatím ustanovena, nicméně se to plánuje v nejbližší době. Názory zemědělců k SPL byly zjišťovány strukturovaným dotazníkem pro zemědělce a telefonickým dotazováním. Zemědělskou oblastí se přímo zabývala PS6: Udržitelná péče o kulturní krajinu zvyšování její ekologické stability, udržitelné nakládání s prostředím, kde měli zemědělci silné zastoupení.

11.4. Analýzy potřeb a problémů žen, mladých lidí a zemědělců

Problematika žen, mladých lidí a zemědělců byla zkoumána v rámci SWOT analýzy území. Mladí lidé byli jednak zapojeni do tematických pracovních skupin. Dále probíhala cílená šetření, jako např. dotazník do škol, kterého se zúčastnilo 8 škol a 784 respondentů, s cílem jednak informovat, že téma rozvoje regionu existuje, jednak zjistit postoje k domovské obci a vlastní vize dalšího setrvání v obci nebo regionu. Na základě tohoto šetření se ukázalo, že žáci sice mají dobré znalosti o faktech své obce (počet obyvatel, starosta..), ale naopak neznají místní výrobky, tradice a zvyky (přes 70% dotázaných). Závěry potvrdily obavy o úmyslu dětí a mládeže v dospělosti opustit region do věších měst a trendy zmíněné ve SWOT analýze a ukázaly nutnost zapojení školní mládeže do projektů a zlepšování identifikace s obcí. Mas v tomto připravuje projekty spolupráce. Uvedená zjištění byla promítnuta do nastavení Fichí – podpora vzdělávání o regionu, podpora udržení tradic a místních zvyků, snaha udělat region atraktivní pro trvalé bydlení. Názory zemědělců byly zkoumány v rámci dotazníku, ve kterém zemědělci přiřadili preference jednotlivým opatřením PRV, které se jim zdá nejvýhodnější. Na základě tohoto šetření bylo jako hlavní opatření Fiche pro


66


zemědělce zvoleno opatření I.1.1.1. Modernizace zemědělských podniků, i když původní záměr kanceláře a PV MAS byl jiný. Dále byla problematika žen, mladých lidí a zemědělců rozebírána v rámci jednání pracovních skupin.

11.5. Vztah cílů a Fichí k sledovaným cílovým skupinám

Jelikož nastavení cílů a Fichí probíhá křížem, tedy že Fiche může zároveň naplňovat více cílů, bude pro větší přehlednost představeno pouze nastavení Fichí vzhledem ke sledovaným skupinám. •

Problematika žen – ženy tvoří specifickou skupinu obyvatel se svými problémy. Typickou oblastí přinášející problémy ženám je mateřství, které ženy ve spoustě směrů omezuje. Jelikož se otázka žen prolíná průřezově všemi tématy, nemá MAS speciální Fichi na ženy, ale snaží se je podporovat v rámci všech vhodných oblastí. Jejich situaci MAS řeší skrze podporu mateřských center (Fiche B.1), podporu zázemí spolků pro děti i dospělé (Fiche B.1), podporu žen jako podnikatelek (Fiche C.2) a zemědělců (Fiche C.3), podporou dalšího vzdělávání (Fiche F.1), které tak ulehčí ženám na MD návrat do zaměstnání. Podpora v těchto Fichích je nastavena jak jejich zaměřením, tak bodováním účasti žen či zaměřením na ženy v rámci preferenčních kritérií.

•

Problematika mladých lidí – skupina mladých lidí do 30 let se svojí charakteristikou velmi podobá skupině žen. Jedná se opět o skupinu obyvatel, která je zastoupena téměř ve všech oblastech a proto nevznikla speciální Fiche pro mladé. Vzhledem k nastavení pravidel PRV by to stejně nebylo možné. MAS problematiku mladých lidí řeší především podporou volnočasových aktivit (Fiche B.1), podporou jejich vzdělávání v kurzech (Fiche F.1) i skrze praxe (Fiche C.2). Mladí lidé jsou preferováni v rámci Fiche zaměřené na podnikatele (C.2) a zemědělce (C.3). Jelikož mladí lidé cestují častěji než jiné skupiny obyvatel, dají se za jejich podporu považovat i Fiche zaměřené na cestovní ruch (C.1, D.1).

•

Problematika zemědělců – zemědělci tvoří specifickou skupinu obyvatel, což umožnilo vytvořit Fiche pouze pro ně. Jedná se o Fichi C.3 Údržba krajiny a místní produkce, která je zaměřena na modernizaci zemědělských podniků a následné zpracování jejich produkce. Další Fiche pro zemědělce je v oblasti cestovního ruch (Fiche C.1 a D.1), což má podpořit jejich diverzifikaci. Fiche zaměřená na vzdělávání (F.1) umožní zemědělcům zvýšení jejich kvalifikace a tím zvýší jejich konkurenceschopnost.

67


LEADER je most k rozvoji NAD ORLICÍ

Recommend Documents