Sociálně únosná míra vodného a stočného v podmínkách ČR
Senát ČR 27.září 2006
Rámcová směrnice vodní politiky EU Článek 9 Návratnost nákladů za vodohospodářské služby 1. Členské státy vezmou v úvahu princip návratnosti nákladů za vodohospodářské služby, včetně environmentálních nákladů a nákladů na využívané zdroje, s ohledem na ekonomickou analýzu zejména v souladu s principem, že znečišťovatel platí. Do roku 2010 členské státy zajistí, • že cenová politika ve vztahu k vodě vytvoří uživatelům dostatečné podněty k tomu, aby užívali vodní zdroje efektivně, a tím přispěli k dosažení environmentálních cílů této směrnice; • adekvátní výnosy za různé typy užívání vod rozdělené přinejmenším na průmysl, domácnosti a zemědělství, k úhradě nákladů za vodohospodářské služby, a to na základě ekonomické analýzy provedené v duchu principu znečišťovatel platí. Členské státy přitom mohou přihlédnout k sociálním, environmentálním a ekonomickým důsledkům úhrady, jakož i ke geografickým a klimatickým podmínkám dotčené oblasti či oblastí.
Sociálně únosná cena je dominantním veřejným zájmem vodohospodářské politiky Bonnská charta pro bezpečnou vodu (IWA 2005) deklaruje, že cena vody by měla být stanovena tak, aby nebránila spotřebitelům v získání vody v kvantitě a kvalitě dostatečné k uspokojení základních domácích potřeb. Koncepce vodohospodářské politiky MZe pro období po vstupu do evropské unie (2004 – 2010): Strategickými cíli oboru vodovodů a kanalizací je zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel nezávadnou a kvalitní pitnou vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí a to za sociálně únosné ceny. Plán hlavních povodí České republiky (návrh, květen 2006) Hlavním cílem státní politiky v oblasti vodohospodářských služeb (VHS) je zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel a dalších odběratelů vody nezávadnou a kvalitní pitnou vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí, za sociálně únosné ceny VHS a poskytování kvalitních VHS.
PNT - plně nákladový tarif ¾ Tarif pokrývající veškeré náklady spojené s poskytováním dané služby - pokrývající: • veškeré provozní náklady dle požadované úrovně kvality pitné vody a ochrany životního prostředí • nové investice nezbytné ke splnění závazků ČR dle Směrnic ES • obnovu stávající infrastruktury dle principu udržitelnosti
Výše plně nákladového tarifu v ČR ¾ PNT je důležitý ukazatel – dle Rámcové směrnice o vodní politice – cíl ¾ V ČR se plně nákladový tarif pohybuje 80 - 200 Kč/m3 ¾ Průměrná výše PNT v ČR je přibližně 100 Kč/m3 ¾ V ČR PNT je cca. 2,5-krát vyšší než současné vodné a stočné ¾ Solidarita – čím větší je provozovaná oblast tím nižší je PNT ¾ S 3% meziročním růstem dosáhneme PNT cca. za 30 let a do té doby vodárenství bude muset být dotované odvětví
Vývoj cen tarifů v ČR 1993 - 2006 Průměr. meziroční nárůst od r. 2000
6,6%
Příčiny nárůstu tarifů ¾ Nárůst provozních nákladů • vyšší požadavky na kvalitu pitné vody • vyšší požadavky na čištění odpadních vod • zvýšení cen - chemikálie,elektrické energie, poplatky za odběr podzemní a povrchové vody ¾
Investice do infrastruktury • nové investice pro splnění směrnic ES • nutné reinvestice • povinnost připravit a realizovat 10-leté plány financování obnovy (novela zákona o vodovodech a kanalizacích)
Zdroj: MF Dnes, ČTK
Cena (vodné + stočné) (Kč/m3) bez DPH
Modelový příklad prognózy tarifů v ČR 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0
Roky
6,6%
2005
2010
Předpokládaný nárůst tarifů
2015
2020 Sociálně únosný tarif
2025
2030 Plně nákladový tarif
2035
„Sociální únosnost“ tarifů (vodné,stočné) ¾ Neexistuje jednoduchá definice „sociální únosnosti“ ¾ OECD (2003) „Sociální otázky v poskytování a stanovení cen vodárenských služeb“, ¾ EBRD (2005) “Mohou chudí spotřebitelé platit za energii a vodu? Analýza únosnosti zemí s přechodnou ekonomikou“ ¾ Sociální únosnost není pouze otázkou ceny za m3 záleží i na způsob stanovení cen vodárenských služeb i na různých systémech sociální podpory ¾ Světová banka* – max. 5% příjmů domácnosti za vodohospodářské služby u nejchudších domácností * Zdroj: European Environment agency – (WQ05) Water prices
„Sociální únosnost“ tarifů (vodné,stočné) ¾ „Makro pohled“ průměrné náklady na vodné a stočné ve vztahu k průměrným příjmům (výdajům) domácností ¾ „Mikro pohled“ průměrné náklady na vodné a stočné dle příjmových skupin regionů typů domácnosti
Způsob stanovení výše „sociálně únosných tarifů“ v podmínkách ČR 1. Nejchudší domácnosti – „MIKRO POHLED“
Čistý měsíční příjem na osobu rodina s dětmi s minimálními příjmy = 3 779 Kč/měsíc/osoba Statistická data „zpravodajský soubor“ domácností ČSU za rok 2005 „Čisté peněžní příjmy domácností zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů podle typů domácností za 1.- 4. čtvrtletí 2005“
Sociálně únosnost za vodohospodářské služby v ČR 5% z 3 779 Kč = 189 Kč/měsíc na osobu
Způsob stanovení výše „sociálně únosných tarifů“ v podmínkách ČR 2. Průměrná domácnost – „MAKRO POHLED“
Statistická data „zpravodajský soubor“ domácností ČSU za rok 2005 „Čisté peněžní příjmy domácností zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů podle typů domácností za 1.-4. čtvrtletí 2005“
Čistý měsíční příjem na osobu v průměrné domácnosti 9 020 Kč/měsíc/osoba 189 Kč/měsíc = 2,10 % z podílu příjmu domácnosti
Výsledná úvaha – tarif nesmí být vyšší než 2% z čistého příjmu průměrné domácnosti
Způsob stanovení výše „sociálně únosných tarifů“ v podmínkách ČR Index regionální ekonomické charakteristiky
Čistý měsíční příjem na osobu v průměrné domácnosti 9 020 Kč/měsíc/osoba = průměr ČR Celkové čisté roční příjmy na osobu v Kč Kraj
Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR průměr
130 447 101 498 92 498 97 406 91 695 86 127 92 257 86 428 84 924 88 904 88 573 84 096 86 987 83 150 94,221
Zdroj: Český statistický úřad, Mikrocenzus 2002
% z průměru ČR 138,45% 107,72% 98,17% 103,38% 97,32% 91,41% 97,92% 91,73% 90,13% 94,36% 94,01% 89,25% 92,32% 88,25% 100,00%
Příklad: Hl. m.Praha = 9 020 Kč * 1,385 = 12 493 Kč * 2% = 249 Kč/měsíc/osoba
Moravskoslezský kraj = 9020 Kč * 0,883 = 7 965 Kč * 2% = 159 Kč/měsíc/osoba
Statistické údaje o aktuální „sociální únosnosti tarifů“ v podmínkách ČR (Kč/měsíc/osoba)
Čistý peněžní příjem rodin
celkem
Peněžní vydání za vodné a stočné
1.Q 2006
9134 Kč/měsíc
110 Kč/měsíc
1.20%
3839 Kč/měsíc
91 Kč/měsíc
2.37%
2.Q 2006
9735 Kč/měsíc
105 Kč/měsíc
1.08%
3875 Kč/měsíc
88 Kč/měsíc
2.27%
Rodiny s Podíl Peněžní čistých dětmi s vydání za peněžních min. příjmy vodné a příjmů stočné
Podíl čistých peněžních příjmů
Zdroj: Přehled příjmů a peněžní vydání podle typů domácností na osobu v 1. a 2. čtvrtletí 2006 (Český statistický úřad)
Srovnání „Makro pohledu“ dle zprávy OECD Země
Podíl výdajů v příjmech domácností
Polsko
2.2 - 2.4%
Maďarsko Turecko
Země
Podíl výdajů v příjmech domácností
Anglie a Wales
1.2%
2.1%
Dánsko
1.1%
1.2 - 1.7%
Francie
0.9%
Portugalsko
1.6%
Slovensko
0.9%
Česká republika
1.5%
Skotsko
0.7%
Japonsko
0.7%
Lucembursko
1.0 - 1.5%
Nizozemí
1.4%
Itálie
0.7%
Rakousko
1.0 - 1.3%
Korea
0.6%
Německo
1.2%
Spojené státy
0.5%
Pozn.: Žlutá barva označuje stát, kde dle zprávy OECD jsou problémy se sociální únosností
Srovnání „Mikro pohledu“ dle zprávy OECD Země
Podíl výdajů v příjmech nejchudších 10% domácností
Mexiko
3.84%
Anglie a Wales
3.75%
Česká republika
cca. 3,5%
Maďarsko
2.53%
Nizozemí
2.38% nejchudší 25%
Skotsko Spojené státy
2.24% 0.66% nejchudší 20%
Pozn.: Žlutá barva označuje stát, kde dle zprávy OECD jsou problémy se sociální únosností
Srovnání dle zprávy EBRD Podíl výdajů v příjmech nejchudších 10% domácností
Země
Podíl výdajů v celkových příjmech domácností
Litva
0.8%
Lotyšsko
0.7%
Estonsko
1.0%
Rumunsko
0.7%
Lotyšsko
1.1%
Litva
0.9%
Česká republika
1.2%
Česká republika
1.5%
Slovinsko
1.3%
Polsko
1.8%
Slovensko
1.3%
Estonsko
2.4%
Polsko
2.0%
Slovinsko
2.6%
Bulharsko
2.5%
Bulharsko
2.7%
Rumunsko
3.1%
Maďarsko
4.0%
Maďarsko
4.0%
Slovensko
4.3%
Země
Výsledky některých regionálních studií ¾ Výše vodného a stočného dosahuje od 70 do 115 % sociálně únosného tarifu ¾ Současná úroveň platby za vodu nejchudších domácností je již na hranici únosnosti (alespoň v kontextu jiných zemí OECD) ¾ Plně nákladový tarif - PNT (bez pozitivního vlivu dotací z fondů EU) je sociálně neakceptovatelný
Shrnutí ¾ je nutné, aby větší část nákladů vodohospodářských služeb byla postupně krytá z plateb za vodné a stočné - současné příjmy z vodného a stočného jsou na úrovni cca. 40% celkových nákladů vodárenských soustav v ČR ¾ zároveň víme, že zátěž plateb za vodu nejchudších domácností je již na hranici únosnosti (alespoň v kontextu jiných zemí OECD) ¾ jak zvýšit v budoucnosti příjem z plateb vodného a stočného bez negativního dopadu na sociálně nejslabší domácnosti….???
Možné cesty…. Zvyšující se pásmové tarify ¾ cena je složena z více složek dle odběru (4-5 pásem) ¾ první složka ceny je určena dle spotřeby pro základní hygienické a podobné potřeby, u nichž je tarifní pásmo mnohem levnější, než vyšší tarifní pásma ¾ bohatší domácnosti tím pádem platí více za „nadstandardní“ spotřebu vody (za m3), než se platí za „základní“ spotřebu (bazény, zavlažování..atd) ¾ používány např. ve Španělsku, Řecku, Portugalsku, Itálii, Turecku, Belgii, Spojených státech a na Maltě
Možné cesty…. Rovnováha mezi fixními a variabilními poplatky ¾ současná situace v ČR – většina příjmů je z variabilních poplatků (fakturovaného objemu) ¾ zvýšením fixní části poplatků lze zvýšit spotřebu vody a tím vytvořit prostor pro cenovou politiku s důrazem na sociální únosnost ¾ po zaplacení fixní platby může být první část spotřeby levná či zdarma pro nejchudší domácnosti
350
300
300 250
189
200 150 100
133,2 65,1
50 0
V+S 1996 V+S 2005 V+S 2005 PNT 2005 SOC ÚNOSNÉ
Kč za měsíc na jednu osobu (spotřeba 100 litrů x 30 dnů = 3 m3)
Děkuji za pozornost.
RNDr. Miroslav Vykydal, Mott MacDonald
[email protected] Tel: +420 221 423 913 Mob: +420 603 818 188
