LABYRINT SÍLY A RÁJ SLABOSTI - Am, Evr. a nový řád světa ROBERT KAGAN Nakl. Lidové noviny: 2003 KAGAN:
Carnegie Endowment for International Peace koment. Washington Post "Am. moc a Nikaragua" 1984 - 1988 MZ USA
PŘEDMLUVA "Moc je nejsilnější afrodisiakum a vadí tomu, kdo ji nemá" (připis. H. Kissinger) WD (Word sources): Kennan, Tony Judt Kennan: The Sources of Soviet Conduct 6:
hledání nových linií a zahraničněpol. frází jako "konec dějin" a "střet civilizací" "Linie střetů klesají spolu s rozšiřující se demokracií." (F.Fukuyama) " -//- spolu s globalizací" (Thomas Friedman) kulturně-civ. střety (Huntington) socioekonomické rozdíly (Paul Kennedy, Robert Kaplan)
7:
USA jsou imper. mocností aniž by o svůj status usilovaly
WS:
H. Kissinger: Diplomacie ==>
USA na počátku 20.st. volily mezi nár. zájmy (T. Roosevelt) a mravními principy (W. Wilson)
8:
==>
spor jasně vyhrál Wilson (H.K.)
8:
Noam Chomski
8:
Dnes 3 sk. diskutujících (zjednodušeně)
-
radikálně levicový izolacionista
1)
rad. lev. izolacionisté
2)
ultrakonzervativní izolacionisté
3)
neorealisté
4)
neokonzervativní rep. - unilat. a silová řešení; pesimist. vidění světa
WS:
Charles Kupchan: Konec am. éry
9:
Kupchan:
"Pax Americána je jen dočasný jev..."
Joseph Nye:
Pax Am. má před sebou dlouhou budoucnost.
10:
Nye mluví zejména o "soft power" a am. přitažlivosti
konzervativci 10:
Mezinár. syst. má přirozený sklon k anarchii a potřebuje autoritu. Pokud USA nebudou usilovat o hegemonii, budou o ni usilovat jiní.
WS:
R.Kagan:
Dobročinné impérium (The Benevolent Empire)
Policy Review 11:
zákl. TEZE knihy:
"Am. politika je fcí vlastní síly, zatímco evr. pol. vyplývá z vlastní slabosti."
12:
vliv RK na vládu GWB je nesporný
12:
RK + Wiliam Kristol: 1997 - The Project for The New American Century ==>
vize am. glob. vůdcovství (leadership)
Kagan:
neokonzerv.
Buchanan:
izolacionista
Kissinger:
relativism
WS:
Weekly Standart:
A Distinctive Am. Internationalism
Foreign Affairs:
Toward a Neo-Reaganite Policy (1996)
==>
ve světě, kde mír a am. bezpečnost závisí na am. síle a vůli ji užít, je hl. hrozbou vl. slabost USA
==>
udržet hegemonii tak dlouho, jak jen to bude možné
13:
Kagan:
pokus o systézu am. idealismu s roosveltovským realismem
WS:
Irwin Kristol
14:
Kagan se soustřeďuje na "hard power"
WS:
V. Havel: Moc bezmocných
14:
Johan Galtung (norský pacifista):
když má někdo kladivo, pohlíží na svět, jako na hřebíky
15:
Kaganovo podobenství USA a EU = 2 muži v lese s medvědem Novodobé postoje am. IZOLACIONISTŮ a NEOREALISTŮ - utvářeny zkušeností z Vietnamu. X Am. UNILATERALISMUS do značné míry pod vlivem Mnichova a selhání appeasementu
19:
Evr. považuje silová řešení za překonaná a směřuje k "věčnému míru" Immanuela Kanta
20:
rozdílná "strategická kultura" "kultura smrti"
-
válečnická povaha přirozeným důsledkem společnosti násilí, kdy má každý muž zbraň a konečné slovo patří trestu smrti
N (Notes): 20:
průzkum podpory trestu smrti
Ve srovnání s Evr. Am. nemají dostatek trpělivosti k diplomacii a svět rozdělují na dobro a zlo, zatímco Evr. si uvědomují jeho složitost.
21:
Am. dávají přednost biči před cukrem
WS:
Michael Howard:
24:
Současná pozice Evropy není nikterak historická, a můžeme ji datovat tak
Invent of Peace
maximálně do 1.SV; do té doby byla politika silně ovlivňována národními a mocenskými zájmy. Taktéž Am. není své současné pozici věrna od počátku své historie - naopak! WS:
Robert R. Palmer:
The Age of Democratic Revolution: A Political History of Europe and America, 1760-1800
25:
Spojené státy v dobách své mladosti neváhaly použít sílu proti slabším národům severoam. kontinentu, když však jednaly s evr. velikány, prohlašovaly, že odmítají násilí a mocenskou politiku...
Vliv Studené války na euroatlantické spojenectví byl významný, a Evropu uvrhl i do mírné letargie ve spoléhání se na ochranu USA. Pro USA se stala Evropa oblastí prvořadého strategického zájmu a tento význam přetrval až do 90.let - období Balkánských konfliktů. 38:
Huntington předpovídal, že semknutí Evropy bude nejdůležitější událostí v celosvětové odpovědi na am. nadvládu. Huntington:
43:
The Lonely Superpower : Foreign Affairs
Od vlády prez. Bushe staršího až po éru Clintona se plánovalo se strategickou koncepcí možnosti vést dvě války najednou.
44:
Využívání vojenské síly USA po SV -
Panama (1989), Perský záliv (1991),
humanitární intervence do Somálska (1992) Haiti, Bosna, Kosovo, Afghánistán, Irák, Írán?
PSYCHOLOGIE SÍLY A SLABOSTI 45:
Mocné státy přirozeně vnímají svět jinak, než státy slabé.
46:
Již za studené války se rozdělil přístup USA a Evr. k SSSR, kdy USA razily tvrdou politiku zadržování bez ústupků, a Evr. se oproti tomu nebála laskavosti a lákavých pobídek. Am. přístup evr. vnímali jako příliš konfrontační a militaristický.
51:
Steven Everts: Am. mluví o "hrozbách" za zahraničí, jako je šíření zbraní hromadného ničení, terorismus a zlotřilé státy. Evropané však vidí takové výzvy, jako jsou etnické konflikty, migrace, organizovaný zločin, chudoba a ničení přírody. Dle Evertse rozhodující rozdíl však nespočívá ani tak v kultuře nebo filozofii, ale ve schopnostech.
56:
Slabší státy se vždy dožadovaly pravidel mezinárodního chování a konečného
vykořenění tvrdých zákonů neuspořádaného hobbesovského světa. Totéž chtěly i USA v 18. a na počátku 19.st. HYPERVELMOC 61:
Současné transatlantické napětí nezačalo s inaugurací GWB ani po 9/11, ale již v Clintonově éře, a dokonce i za vl. Bushe seniora.
65:
Irák byl bombardován bez schválení RB OSN již v r. 98 Byla to Clintonova vláda, kdo pod vlivem ministra obrany W. Cohena a vysokých důstojníků z Pentagonu poprvé požádala, aby am. důstojníci nepodléhali Mezinárodnímu trestnímu soudu.
66: NT:
válka v Kosovu (99) pouze zvýraznila neschopnost evropských ozbrojených sil.
Trapné konce snahy EU o společné ozbrojené síly.
POSTMODERNÍ RÁJ 74:
Evropané si užívají americké ochrany, a peníze ušetřené za zbrojení utrácejí na programech sociálního zabezpečení, dlouhé dovolené a kratší pracovní týden. NT:
Nerozumím tomuto cynickému pohledu na sociální výdaje Evropy. Co je tolik
trapného na investicích do obyvatel? Není snad spíše k nepochopení názor, který žádá větší výdaje na zbrojení - tedy výrobu zbraní, které jsou určeny k zabíjení, namísto investicí do zdraví, vzdělání a kratšího pracovního týdne - tedy vlastností, které člověka rozvíjí a jsou nezastupitelnou součástí života? 75:
Evropané odmítli politiku síly, a tento pohled Am. sdílet nemohou, neboť nemají přímou zkušenost.
NT:
Hans Morgenthau, George Kennan
78:
Kant tvrdil, že jediným východiskem nemorálních hrůz hobbesovského světa je vytvoření celosvětové vlády. Současně se však obával, že světová vláda bude ještě větší hrozbou než
mezinárodní anarchie, neboť se vzhledem ke svému monopolu moci stane tou nejstrašnější tyranií. ==>
Lze tedy říci, že ten největší ideologický konflikt na mezinárodním poli mezi idealisty a
realisty opisuje tyto kantovské věty, přičemž každý z těchto postojů zastává jeden z jím nastíněných pohledů,. Idealisté vidí hobbesovský mezinárodní systém a anarchii, čehož se chtějí zbavit nadnárodními organizacemi - tedy nadnárodní vládou, kdežto realisté vidí nadnárodní vládu a nebezpečí jejího tyranského monopolu. 78:
Otázka, jak mohou národy dosáhnout věčného míru, aniž by zničily lidskou svobodu, se pro Kanta stala neřešitelným problémem.
80:
Evropská unie je živoucím vzorem, který ukazuje na možnost překonání národních a mocenských zájmů a jejich podřízení mezinárodním zákonům. V tomto smyslu je tedy EU vzorem pro svět.
83:
Odmítání mezinárodních zákonů Amerikou navrtává samotnou existenci EU, jež je rovněž tak založená na mezinárodních zákonech.
NT:
Mezinárodní trestní soud
89:
Timothy G. Ash píše: "Amerika je tak mocná, že to škodí všem, včetně jí samé." Evropa proto musí vybudovat vl. sílu, ale jen pro to, aby svět a US uchránila před nebezpečím plynoucím z dnešní nerovnováhy.
SVĚT STVOŘENÝ AMERIKOU 92:
Po 2.SV Am. pohlíželi na Evropu jako na zkorumpovaný a dekadentní kontinent. Roosvelt zejména odmítal podporovat znovuobnovení imperiálních ambicí Fr. a UK.
93:
Suezská krize: prez. Dwight Eisenhower porazil a pokořil GB a FR v nejkřiklavějším z mnoha am. pokusů vykázat Evr. do patřičných mezí.
94:
Ochota FR podstoupit riziko návratu N do Evropy byla podmíněna příslibem stálé am. přítomnosti v Evr.
95:
Paradoxně Kantovský nový řád Evropy mohl vzkvétat pouze pod ochranou americké síly uplatňované podle starých pravidel hobbesovského řádu. Am. síla umožnila Evr. uvěřit, že na síle již nezáleží.
96:
Robert Cooper, bývalý osobní poradce Tonyho Blaira, tvrdí, že úkolem postmoderního světa je přijmout myšlenku dvojího metru.
JE TO POŘÁD JEŠTĚ "ZÁPAD"? 103:
Západ nepřestal existovat, ani nepřestal mít nepřátele, protože militantní muslimský
fundamentalismus je jistě nesmiřitelným nepřítelem Západu.
JAK SE PŘIZPŮSOBIT HEGEMONII 109:
Po rozšíření strategického dosahu Ameriky do Evropy a východní Asie v důsledku 2.SV. nikdy nenásledoval ústup.
110:
Mýtus o am. tradici "izolacionismu" má překvapivou výdrž, je to však pouze mýtus.
111:
US ve skutečnosti již před vyhlášením nezávislosti vnímali svou republiku jako zárodek veliké říše, jež je předurčena k velikým úkolům.
112:
Benjamin Franklin: "věc Ameriky, je věcí celého lidstva".
NT:
George F. Kennan - jakožto velvyslanec USA v SSSR stanovil svým telegramem z r. 1952 strategii, již USA vůči SSSR praktikovala během studené války. "Řeč vojenské síly, je jedinou řečí, které Sovětský svaz rozumí".
NT:
10let po 1.SV am. ministr zahraničí podepsal smlouvu stavějící válku mimo zákon ve 30.letech Roosevelt spoléhá na smlouvy o neútočení a jediné, o co Hitlera žádá, bylo, aby nenapadl země na seznamu, který mu předal.
116-117:
Systému protiraketové obrany položila základy již vlády Billa Clintona a již tehdy byl tento systém opodstatněn hrozbou Iráku, Íránu a Severní Korei. Ovšem jedním z důvodů budování tohoto systému byla také hrozba sílící Číny.
120:
Pearl Harbor neměl být ve skutečnosti zas takovým překvapením.
121:
Kagan mluví o tom, že krize Západu během války v Iráku nemusí být ničím vážným, a že je
pravděpodobné, že časem vyprchá a Evr. s Am. se budou soustřeďovat na politické a hospodářské vazby. Další krize do budoucna by již neměly být tak silné, neboť v nich již nebude obsažen zájem Evropy, tak jako tomu je u Iráku. 124:
USA musí měřit dvojím metrem a jednat jednostranně, ne však z lásky k unilateralismu, ale proto, že když slabá Evropa užití síly zavrhla, nic jiného jim nezbývá.
128:
Am. by se mohli o trochu více snažit projevovat to, čemu otcové zakladatelé říkali "zdvořilá úcta k mínění lidstva".
