Kyjev podepíše asociační dohodu s EU

Zdeněk Velíšek

Před nástupem nového šéfa Evropské komise Evropské horizonty, strana 3

Martin Netolický, Oldřich Bubeníček představitelé regionů k témtu měsíce komentáře, strana 3

Eduard Kukan, Kateřina Konečná

o vývoji krize na Ukrajině Co na to europoslanci, strana 4

Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004

KOMENTÁŘ

číslo 8 / 2014

ročník 11



cena – ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €

Kyjev podepíše asociační dohodu s EU

Libor Ambrozek, předseda Českého svazu ochránců přírody Hodnotit první období čerpání evropských fondů v  oblasti životního prostředí není vůbec jednoduché. Právě končící Operační program Životní prostředí ve mně vyvolává velmi rozporuplné pocity. Na jedné straně podle mého názoru dostatek finančních prostředků, dobře navržené dotační tituly, na straně druhé snad nejhorší čerpání ze všech programů, které má za následek největší propad financí v nově navrhovaném období. Mezi pozitiva jednoznačně patří realizace stovek důležitých projektů především v  oblasti čištění odpadních vod, ochrany ovzduší a zpracování a třídění odpadů. Ocenit bych chtěl i investice do zlepšení stavu krajiny, ať už výsadby zeleně ve volné krajině, obnovu rybníků a mokřadů a projekty na ochranu biodiverzity v chráněných územích. Ještě nikdy se nepodařilo získat prostředky v tomto objemu. Kladné hodnocení ale bohužel významně snižuje průběh čerpání v jednotlivých letech a způsob administrace na Státním fondu životního prostředí. Kvůli politickým důvodům a  častým personálním změnám v čele ministerstva i fondu nebyly celé měsíce vyhlašovány nové výzvy, což vedlo ke ztrátě tempa a nemožnosti vyčerpat všechny alokované prostředky. Druhým zásadním problémem je podle mého názoru přístup fondu ve věci další administrace už schválených žádostí. Místo aby byly sporné případy předloženy Úřadu pro hospodářskou soutěž, byly celé měsíce zkoumány zadávací dokumentace k výběrovým řízením, navíc bez jasného písemného stanoviska na závěr. Tak došlo až k několikaletému zpoždění především velkých akcí. Významným negativem byl v uplynulém období i  přístup k  nevládním neziskovým organizacím. Podpora environmentálního vzdělávání (osa 7) byla přes dobré výsledky v prvních výzvách prakticky zastavena. Snížení podílu vlastních prací výrazně omezilo možnost menších organizací podávat projekty v pro nás prioritní oblasti ochrany přírody a krajiny. Na závěr nezbývá než si přát, aby i  přes výrazně snížený objem prostředků pro další období byla tato příležitost pro zlepšení stavu životního prostředí u nás beze zbytku využita.

KOMENTÁŘ

Richard Brabec, ministr životního prostředí ČR

la stromy aj autá, na niektorých miestach strhla cestu. Spodnú stanicu lanovky zasypali kame‑ ne. Geológovia varujú pred ďal‑ ším možným zosuvom pôdy. Živel napáchal škody v  hodnote desiatich miliónov eur. Vláda vy‑ členila na ich odstránenie tri mi‑ lióny. Prírodná katastrofa vo Vrátnej je však len jednou z mnohých, kto‑ ré postihli Slovensko za posled‑ ných desať rokov. Rezort život‑ ného prostredia určil 559 kritic‑ kých miest, na ktorých treba zre‑ konštruovať alebo postaviť úpl‑ ne nové protipovodňové opat‑ renia.

V současné době se chýlí ke svému konci programové období 2007–2013, v  němž budou žadatelé moci čerpat evropské dotace ještě do konce roku 2015. V tomto dobíhajícím Operačním programu Životní prostředí (OPŽP) pro období 2007–2013 žadatelé mohli a stále ještě můžou čerpat dotace do vodohospodářské infrastruktury, na zlepšování kvality ovzduší a  snižování emisí, udržitelné využívání zdrojů energie s velmi populárním zateplováním veřejných budov. Dále je dotace možné získat na omezování průmyslového znečištění, zkvalitnění nakládání s odpady, odstraňování starých ekologických zátěží, zlepšování stavu přírody a krajiny a v neposlední řadě i na rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu. Celkově měl OPŽP 2007–2013 vymezených téměř 5 mld. eur (zhruba 132,6 mld. Kč) a smyslem tohoto programového období bylo – a  do konce příštího roku ještě bude – investovat peníze do ochrany a zlepšování kvality životního prostředí v ČR. Téměř všechny prostředky jsou již takzvaně zazávazkované, kdy se v OPŽP administruje přes 16 tisíc projektů. Aktuálně mají rozhodnutí o  poskytnutí dotace projekty přibližně za 84,5 mld. Kč. V současné době probíhá vyhodnocování posledních výzev. O  vyhlašování dalších v  OPŽP 2007–2013 Ministerstvo životního prostředí neuvažuje. Přes uvedená čísla nebylo čerpání peněz s ohledem na celkové dostupné prostředky OPŽP uspokojivé a vyústilo v kumulovanou ztrátu, kterou jsme na základě nyní prováděného uzavírání roku 2013 spočítali zhruba na 7,5 mld. Kč. Momentálně MŽP spolu se Státním fondem životního prostředí ČR všemi možnými způsoby usiluje o to, aby ztráty financí v OPŽP v letošním roce byly co nejmenší – a podle našich průběžných údajů o čerpání se nám to zatím úspěšně daří. Nové programové období pro léta 2014–2020 dostalo konkrétní obrysy zejména v posledních měsících. Přispěla k tomu také neformální vyjednávání s EK a spolupráce resortních i mimoresortních expertů a organizací. V současnosti čeká návrh OPŽP 2014–2020 formální kolo dialogu s EK a následně schválení finální podoby programu. To by dle předpokladů MŽP mělo proběhnout do konce letošního roku. Při přípravách OPŽP 2014–2020 se do značné míry přihlíželo k poznatkům a  zkušenostem z  končícího programového období 2007–2013.

(pokračovanie na strane 2)

(pokračování na straně 4)

V běloruském Minsku se uskutečnil summit, na kterém jednal ukrajinský prezident Petro Porošenko se svým ruským protějškem Vladimírem Putinem a mimo jiných také s ministryní zahraničí EU Catherine Ashtonovou. Té ukrajinský prezident slíbil, že jeho země do konce letošního září ratifikuje asociační dohodu s EU. To se pochopitelně nelíbí ruskému prezidentovi, podle kterého tento krok může ohrozit už tak napjaté vztahy mezi Moskvou a Kyjevem. foto: REUTERS/Grigory Dukor

EU už podpořila tisíce ekologických projektů Politika ochrany životního prostředí patří v Evropské unii sice mezi nejmladší, ale v současnosti i nejdůležitější aktivity osmadvacítky. Předpisy, kterými se musí členské státy řídit, se řadí k nejpřísnějším na světě. Cíle jsou přitom jasné – ekologizace evropského hospodářství a snaha o zmenšení negativních vlivů, které má Evropa na životní prostředí. Zatímco na celoevropské úrovni se problematika řeší spíše koncepčně, v  rámci jednotlivých zemí se projevuje především skrze podporu ekologických řešení třeba v rámci evropských dotací. Členské státy Evropské unie se musí v současnosti řídit poměrně přísným systémem ekologických norem a  regulací týkajících se řady oblastí od průmyslu, přes ze‑ mědělství až po veřejnou správu. Ostatně to zná asi každý – eko‑ logická daň, přísná pravidla pro zemědělce, limity na vypouštění

emisí a řada dalších, kvůli kterým často vznikají spory a stížnosti. V  rámci enviromentální politi‑ ky je pak zvláštní důraz kladen na boj proti klimatickým změ‑ nám. Ostatně v  druhé Barroso‑ vě Komisi, která v  letošním roce končí, byla pro tuto problema‑ tiku zřízena dokonce speciální

gesce a  před několika lety vzni‑ kl tzv. klimaticko­‑energetický ba‑ líček, ze kterého vyplývá napří‑ klad zaměření na energii z obno‑ vitelných zdrojů nebo závazek na snižování emisí skleníkových ply‑ nů. Čistota ovzduší je obecně jed‑ nou z  nejvýrazněji podporova‑ ných oblastí. „Znečištění ovzdu‑ ší je často neviditelné, ale jeho důsledky jsou velice reálné. Za špatnou kvalitu vzduchu platí‑ me vysokou daň: občané předčas‑ ně umírají, zvyšují se náklady na zdravotní péči a  v  důsledku ne‑ mocí dochází ke ztrátám pracov‑ ních dnů,“ vysvětlil na loňské nej‑ větší evropské konferenci o život‑ ním prostředí eurokomisař Janez

Potočnik. Mimo to se EU zamě‑ řuje samozřejmě třeba i na ochra‑ nu chráněných živočišných druhů nebo ekologicky cenných lokalit a od roku 1992 spravuje i evrop‑ skou ekologickou značku. Tu mo‑ hou získat firmy, které při výrobě dodržují ekologická kritéria sta‑ novená Evropskou komisí. Na politické úrovni pak Evropská unie především vydává akční pro‑ gramy, v  nichž jsou stanovovány prioritní cíle, kterých má být do‑ saženo. Zároveň může, podob‑ ně jako v jiných oblastech, vydá‑ vat nejrůznější strategické doku‑ menty, jako jsou třeba bílé a zele‑ né knihy. (pokračování na straně 3)

Miliardy na zelené projekty Pre skvalitnenie životného prostredia na Slovensku vyčlenila Únia v uplynulom období zhruba dve miliardy eur. V novom sedemročnom období to bude viac ako tri. V programovom období 2007-2013 poskytla Únia Slovensku 1,8 miliardy eur na podporu environmentálnych projektov. Z nich sa doteraz podarilo vyčerpať len polovicu. Brusel podporuje množstvo zele‑ ných projektov. V  rámci Operač‑ ného programu Životné prostre‑ die ide najmä o  vodné a  odpado‑ vé hospodárstvo, skvalitňovanie ovzdušia, ochranu prírody a proti‑ povodňové opatrenia. „Medzi vý‑ znamné projekty patria veľké vo‑ dárenské projekty, ktoré pomôžu naplniť záväzky Slovenska stano‑ vené v Zmluve o pristúpení k EÚ,“ tvrdí hovorca Ministerstva život‑

ného prostredia Maroš Stano. Štát sa zaviazal, že zlepší čistenie od‑ padových vôd a  vybuduje kanali‑ záciu v  obciach. Na tieto účely sa za sedem a pol roka podarilo pre‑ investovať 235 miliónov eur z cel‑ kových 900 miliónov. KAŽDOROČNÉ ZÁPLAVY K významným projektom zaradil Stano aj protipovodňovú ochra‑

nu. Za posledných 14 rokov sa investovalo do opatrení viac ako 600 miliónov eur. Štyridsať mi‑ liónov sa podarilo v  minulom programovom období vyčerpať prostredníctvom eurofondov. Projekty „umožnili znížiť roz‑ sah škôd spôsobených povodňa‑ mi a  ochrániť životy ľudí,“ dodá‑ va Stano. Slovensko má rešpekt pred vod‑ ným živlom, každoročne zaplaví niekoľko regiónov. Len pred me‑ siacom postihla voda Vrátnu do‑ linu. Po výdatných zrážkach sa zosunul svah. Turisticky atrak‑ tívna oblasť v malebnom regióne na severe Slovenska tak predčas‑ ne ukončila sezónu. Voda zmiet‑

2

TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA

EN č. 8 / 2014

Miliardy na zelené projekty Vláda Ivety Radičovej pred štyrmi rokmi zmenila prístup v boji s povodňami. Hrá‑ dze a  múry z  betónu nahradili drevené hrádzky a poldre. Nový systém mal zadr‑ žať prívalovú vodu v prírode, hrádzky na malých potokoch mali regulovať tok pri náhlej zmene jeho veľkosti. Drevené hrádzky sa používali už po stá‑ ročia. Návrat k  lacnému, ekologickému a  efektívnemu riešeniu si pochvaľova‑ li starostovia obcí, v  ktorých tieto stav‑ by vybudovali. Náklady na odstraňova‑ nie škôd klesli. Projekty hrádzok neboli priamo podporované Bruselom. Únia sa však podieľala na vyplácaní mzdy robot‑ níkom, ktorí ich stavali. Zväčša išlo o dl‑ hodobo nezamestnaných ľudí. Vládny Smer avizoval návrat k  veľkým úpravám tokov. Drevo chce opätovne na‑ hradiť betónom. Ministerstvo poukazo‑ valo na rôznu úroveň stavu hrádzok, o ich životnosti a funkčnosti má pochybnosti. Vzorom staronovej protipovodňovej ochra‑ ny bude zrejme Bratislava. Jej neestetické múry pred rokom ochránili mesto pred his‑ toricky treťou najvyššou hladinou Dunaja. Škody boli oproti posledným veľkým zá‑ plavám z roku 2002, kedy povodne sužova‑ li celú strednú Európu, minimálne. S finan‑ covaním pomáhala Únia vo výške 26,5 mili‑ óna eur. Celková hodnota protipovodňovej ochrany mesta bola 35 miliónov.

nimi podporuje ekologickú dopravu v mestách. V  bratislavských uliciach začali len pred mesiacom jazdiť nové trolejbusy. V hlav‑ nom meste ich má jazdiť postupne až 120, čím sa podarí kompletne obme‑ niť prestarnutý vozový park. Okrem no‑ vých trolejbusov má v Bratislave jazdiť aj 30 nových električiek. Na ekologické vo‑ zidlá prispeje Únia približne stovkou mi‑ liónov eur. V  meste sa práve dokončuje viacero do‑ pravných stavieb. Jedna z nich, predĺže‑ nie trolejbusovej trate o 400 metrov, vy‑ voláva veľkú kontroverziu. Kvôli jej vý‑ stavbe padlo 21 zdravých stromov. Podľa mnohých miestnych obyvateľov i  akti‑ vistov úplne zbytočne, keďže ostatné desiatky stromov, ktoré takisto tvoria aleju na dotknutej ulici, ostali stáť. Navy‑ še, podľa aktivistov je prínos novej trate otázny, nakoľko výrazne nezlepší prok‑ lamované napojenie na ostatné linky mestských či prímestských autobusov. Okrem Bratislavy sa z  nových vozidiel tešia aj v  Banskej Bystrici. V  stredoslo‑ venskom meste premáva 19 nových tro‑ lejbusov, na ďalšie štyri práve prebieha verejná súťaž. V Košiciach bol začiatkom augusta zrušený tender na nákup nových trolejbusov pre procesné chyby pri zadá‑ vaní súťaže. Na druhej strane sa v  met‑ ropole východu postupne obmieňa elek‑ tričkový vozový park. Dvadsaťtri nových električiek by malo byť postupne doda‑ ných do jesene budúceho roka.

EKOLOGICKÁ DOPRAVA

NECHCENÝ ROPOVOD

Nielen envirorezort má rozbehnuté ze‑ lené projekty. Eurofondy na tieto účely čerpá aj Ministerstvo dopravy, ktoré

Veľkú vlnu nevôle medzi ochranármi prí‑ rody i laickou verejnosťou vyvolala otáz‑ ka trasovania nového ropovodu. Ten by

(pokračovanie zo strany 1)

HRÁDZKY VERZUS HRÁDZE

foto: Vladimír Sodoma mal prepájať existujúci ropovod Druž‑ ba novou rúrou až do rakúskej rafinérie vo Schwechate. Trasovanie nie je dote‑ raz známe, do úvahy pripadajú dva kori‑ dory - karpatský a mestský. Kým prvý by viedol cez Malé Karpaty a Záhorie k ra‑ kúskej hranici, druhý by mal viesť krat‑ šou trasou priamo cez husto osídlené časti mesta. Druhým veľkým problémom mestského variantu je fakt, že vedie cez Žitný ostrov - najväčšiu zásobáreň pitnej vody na Slo‑ vensku. Ostrov spadá do najvyššieho stupňa ochrany vodných tokov. K jednej

ropnej katastrofe už na Žitnom ostrove došlo. V  roku 1971 bol po havárii v  ra‑ finérii Slovnaft odstavený vodný zdroj pre 120  tisíc obyvateľov mesta. Tí boli na osem mesiacov odkázaní na dodávky pitnej vody cisternami. Zamorený vodný zdroj je doteraz uzavretý a nepoužiteľný. Proti vedeniu ropovodu cez mesto sú nielen aktivisti a občania, ale aj magis‑ trát a župa. Vláda by však najradšej vie‑ dla rúru práve tadiaľ. Paradoxné je, že stavbu prospešnú najmä pre rakúsku ra‑ finériu majú podľa modelu financovania preplatiť predovšetkým Slováci.

BUDÚCNOSŤ OCHRANY V  novom programovom období prispeje Únia na environmentálne projekty sumou až 3,1 miliardy eur. Podľa Stana nový Ope‑ račný program Kvalita životného prostre‑ dia bude nadväzovať na ten predošlý, pri‑ čom bude komplexnejší. Opäť sa bude za‑ meriavať na ochranu prírody, čistotu ovzdušia, vodné a odpadové hospodárstvo. Novým cieľom bude adaptácia na nepriaz‑ nivé klimatické zmeny a energeticky efek‑ tívne nízkouhlíkové hospodárstvo. Ivan Belko

PUBLICISTIKA

Nahrávka kompromituje Procházku Neúspešný kandidát na prezidenta Radoslav Procházka má problém. Dôkaz o  nelegálnom financovaní inzercie i  kampane unikol na internet v podobe nahrávky. Preferencie Procházkovej strany Sieť mierne poklesli. Ešte začiatkom júna obvinil Igor Matovič, predseda opozič‑ nej OĽaNO, novú hviezdu pravi‑ ce Radoslava Procházku z pokusu o  nelegálne financovanie svojej prezidentskej kampane. Malo sa tak stať počas ich osobného roz‑ hovoru mesiac pred prvým kolom volieb. Procházka údajne navrho‑ val Matovičovi, že by mu za in‑ zerciu v  jeho periodikách zapla‑ til časť oficiálnou cestou a zvyšok načierno.

Nasledovali takmer dva mesiace strka‑ níc medzi dvoma kohútmi. Procház‑ ka obvinenia popieral, potom prijal a  neskôr odmietol Matovičovu ponu‑ ku podrobiť sa skúške na detektore lži. Matovič ju absolvoval a na všetky otázky odpovedal pravdivo. Dni kriku striedali týždne ticha. Nevšedné divadlo sa pokúsil zastaviť Procházka vyhlásením, že na Matovi‑ čove vyjadrenia nebude reagovať. Ten pohrozil tým, že disponuje nahráv‑ kou ich osobného rozhovoru o inzercii.

„Gazda“ pravice sa revanšoval hrozbou, že by za zverejnenie nahrávky bez jeho súhlasu hrozilo Matovičovi päťročné väzenie. Ten sa rozhodol celú vec zvá‑ žiť a doteraz čaká na usmernenie gene‑ rálneho prokurátora, či by zverejnenie nahrávky bolo protizákonné. Verejnosť si o  kauze myslela svoje. Podľa prieskumov verejnej mienky preferencie Siete stúpli až na 15 %, čo stranu radilo na druhé miesto hneď za vládny Smer­‑SD. Bola tak najsilnejšou opozičnou stranou. NIEKTO JU ZVEREJNIL Dlhé mlčanie skončilo potom, ako sa na internete objavila sporná na‑

hrávka. Podľa Matoviča nie jeho pričinením, vraj mal niekto emi‑ nentný záujem ju uverejniť počas letných prázdnin keď je pozornosť verejnosti nižšia než obvykle. Na nahrávke je počuť rozhovor medzi Matovičom a  Procházkom. Vtedajší kandidát na preziden‑ ta s ním rozoberá financovanie in‑ zercie, bol ochotný zaplatiť rôznu časť ceny oficiálne a  zvyšok „bez bločku“. Zároveň je však zaznamenaný aj rozhovor na tému financovania kampane. Hlas podobný Procház‑ kovi sa priznal, že celkové náklady odhaduje na „päť kíl“ - pol milióna eur. Oficiálne však Procházka pri‑

znal len polovičnú sumu. Po dotie‑ ravých otázkach a špekuláciách, že je to podozrivo málo za takú ob‑ jemnú kampaň, skorigoval ofici‑ álnu sumu na 259 tisíc eur. Údaj‑ ne o tom nevedel a zodpovednosť hodil na svojich „chalanov“ - asis‑ tentov. Túto sumu si dal overiť aj u audítora, ktorý ju potvrdil. Procházka sa k hlasu priznal s hr‑ dosťou. Podľa jeho slov je nahrávka kvalitne a  účelovo postrihaná, jej obsahu neverí. Spomínaných „päť kíl“ obhajuje tým, že suma predsta‑ vovala zámer, koľko chcel do kam‑ pane vložiť, no nepodarilo sa. Matovič mu tento argument neve‑ rí. Priznal, že celú mediálnu stra‑

tégiu mal vopred premyslenú. Zá‑ merne zamlčal, že nahrávkou dis‑ ponuje. Chcel zistiť, či sa Procház‑ ka vzdá sám, alebo sa bude vykrú‑ cať klamstvami. Podľa posledného prieskumu sa pozícia Siete oslabila o  treti‑ nu. OĽaNO sa výrazne nepohlo, stále sa drží na necelých ôsmi percentách. Okolo kauzy je mo‑ mentálne ticho. Prokuratúra rieši nielen Matovičov už neo‑ podostatnený podnet s ohľadom na zverejnenie nahrávky, ale aj možné nelegálne financovanie Procházkovej kampane prepiera‑ nej v médiách. Ivan Belko

Rošáda a populizmus Smer­‑SD stráca preferencie. Vedenie strany si je toho vedomé, a tak sa snaží preto niečo urobiť. Napríklad aj výmenou dvoch ministrov a programom chrliacim populizmus. V priebehu posledného roka sa pozícia Smeru značne oslabila. Najnovšie by síce vyhrala parlamenté voľby, no už by potrebovala partnera do vládnej koalície. Pád strany sa začal v novembrových krajských voľbách, keď prišla nečakaná porážka. Dovtedajší banskobystrický župan Vladimír Maňka neobhájil svoj post a porazil ho Marián Kotleba. Kotlebu pritom malo, podľa Ficových slov, poraziť aj vrece zemiakov. V  druhom kole prezidentských volieb pre‑ hral Robert Fico s  Andrejom Kiskom na plnej čiare. Aj tí najväčší optimisti nepred‑ pokladali taký veľký rozdiel medzi popu‑ lárnym premiérom a nováčikom v politike. A práve táto osobná prehra sa citeľne dotkla samotného Fica. Uzavrel sa a z jeho vystu‑ povania už necítiť toľké sebavedomie. Podľa jeho slov má od volieb zdravotné problémy. NUTNÉ ZMENY Parlamentné voľby 2016 budú referendom o  strane. Pri súčasnom vývoji preferencií sa môže stať, že nielenže bude Smer potre‑

bovať partnera do vlády, ale o zložení vlády bude rozhodovať niekto iný ako Robert Fico. Toho sa Smer desí. Aby Smer svojich odínencov nalákal naspať a  prípadne získal nové hlasy, zvolal snem strany, ktorý môžeme pokojne označiť za festival populizmu. „Konečne môžeme ľuďom povedať: pomohli ste nám s konsoli‑ dáciou, teraz je povinnosťou našej sociálno‑ demokratickej vlády ponúknuť niečo za to,“ povedal Fico a predstavil pätnásť bodov po‑ zitívnych zmien. Nikto však nevie, kto tieto sociálne vymoženosti zaplatí. Napríklad také vlaky zadarmo pre študen‑ tov a dôchodcov, ktoré sa okamžite stali terčom

vtipov na internete. Zadĺžené železnice už teraz prepravujú dôchodcov so značnými zľavami, štu‑ denti jazdia za polovičné ceny. Za polovičné ceny by mali cestovať aj ľudia, ktorí pravidelne jazdia do práce vlakom. Teraz majú nárok na tretino‑ vú zľavu. Penzistom sľubuje vláda zavedenie minimálne‑ ho dôchodku. Tí, ktorí pracovali a odvádzali prí‑ jem do sociálnej poisťovne, budú mať nárok na 300 eur mesačne. Opatrenie sa má týkať len tých, ktorí v súčasnosti poberajú nižší dôchodok ako tri stovky. Aj v tomto roku sa môžu penzisti tešiť na vianočný dôchodok. Najslabšie zarábajúcich chce Smer potešiť navýšením minimálnej mzdy, ktorá sa bude hýbať okolo 380 eur. Nižšie odvody by mali platiť všetci tí, čo zarábajú zhruba dve treti‑ ny z priemernej mzdy, čo je okolo 550 eur. Zamestnanec a  zároveň aj zamestnávateľ by mali platiť nižšie zdravotné odvody. Ne‑ zamestnaných má motivovať súbeh dávok v hmotnej núdzi s platom na obdobie šesť až dvanásť mesiacov. Pre študentov pracujúcich na dohodu o bri‑ gádnickej činnosti, ktorí mesačne zaro‑

bia do 200 eur, budú platiť nové odvodové úľavy. Po novom tak môžu zarobiť o 41 eur viac bez toho, aby im na ne siahal štát. Fico chce podporiť praktické vzdelávanie tým, že firmy poskytujúce študentom prax, si budú môcť odpísať časť daní. Podpory sa dočká aj výskum a vývoj. Mla‑ dých podnikateľov s  nápadmi, no bez ka‑ pitálu, chce vláda podporiť zjednodušenou formou eseročky alebo akciovej spoločnosti. Firmy, ktoré investujú do výskumu, si budú môcť odpočítať 25 % z daňového základu. Podnikateľov potešila možnosť platiť DPH až po prijatí platby. Po úplnom ovládnutí Slovenského plyná‑ renského priemyslu (SPP) vláda sľubuje zníženie cien plynu pre domácnosti. V  ro‑ koch 2015 a 2016 by sa suma mala zmenšiť o „dvojciferné číslo“. Fico chce rozšíriť kapacitu škôlok a  jaslí o 20 tisíc miest. Asistentom zdravotne po‑ stihnutých žiakov sa zvýši príspevok. Smeráci na zhromaždení nehlasovali o ďal‑ ších návrhoch, o  ktorých sa špekulovalo v médiách pred samotným zhromaždením.

Napríklad zavedenie pokladníc pre lekárov, zdanenie sponzorských platieb farmafiriem či obmedzenie daňových výdavkov. ROŠÁDA Strana si určila aj (staro)nových podpredse‑ dov. Vladimír Maňka dobrovoľne odstúpil z tejto pozície a nahradil ho Peter Pellegri‑ ni. Marek Maďarič vo svojej funkcii ostáva. Pred snemom sa šepkalo aj o výmenách na ministerských pozíciách. Tie sa napokon udiali až päť dní po zjazde strany. Ministra školstva Dušana Čaploviča nahradil už spo‑ mínaný Peter Pellegrini, dovtedajší štátny tajomník Ministerstva financií. Šéfa rezor‑ tu hospodárstva Tomáša Malatinského na‑ hradil Pavol Pavlis, bývalý štátny tajomník tohto rezortu. Čaplovič aj Malatinský podali demisiu po dohode s premiérom Ficom. Premiér zároveň naznačil, že sa v  strane rozmohla arogancia. Želá si, aby jeho kole‑ govia vedeli lepšie komunikovať s verejnos‑ ťou. Naznačil, že by mohli padnúť aj ďalšie hlavy. Ivan Belko

EU už podpořila tisíce ekologických projektů (pokračování ze strany 1)

OPŽP STÁLE V PROBLÉMECH Českou republiku ovlivňuje en‑ viromentální politika EU hlavně prostřednictvím legislativy, kte‑ rou musí naše země zavádět do svého práva. Česko musí dodr‑ žovat regule týkající se nakládání s odpady, emisí nebo kvality vody. Proto se ostatně všude po vesni‑ cích v  posledních letech staví či rekonstruují čistírny odpadních vod a kanalizační systémy. I s tím se ale snaží EU pomoci, a to pro‑ střednictvím finanční podpory skrze OP Životní prostředí. Pro‑ gram přispívá také na zateplová‑ ní budov nebo pořizování vyba‑ vení na likvidaci odpadů. Z  čísel se zdá, že si OPŽP neve‑ de tak špatně. Schváleny už byly k vyplacení 133 miliardy, propla‑ ceno 62,3 miliardy korun. Přesto jde ale o nejhůře čepající program v uplynulém období. Podle minis‑ tra životního prostředí Richar‑ da Brabce hrozilo, že se nestihne vyčerpat až třicet miliard korun. Postupně se ale daří celý proces urychlovat. „V porovnání s minu‑ lým rokem jsme nyní na dvojná‑ sobku počtu vydaných rozhod‑ nutí o  poskytnutí dotace,“ podo‑ týká ministr. Podle něj je obrov‑ ský úspěch, že se zatím podařilo snížit finanční ztrátu už zhruba o 5 miliard korun. Zatím poslední podpisy podpořeným projektům rozdal ministr koncem červen‑ ce. Jde celkem o  1 300 projektů za tři miliardy korun. „Schválené projekty přispějí nejen ke zlepše‑ ní životního prostředí, ale také výrazně zrychlí čerpání finanč‑ ních prostředků z OPŽP. Navíc se jedná o projekty z výzev, které vy‑ hlásilo nové vedení MŽP a  SFŽP a které se tak podařilo zadminis‑ trovat v rekordně krátkém čase,“ uvedl ministr.

3

TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA

EN č. 8 / 2014

Ovšem ani tím snaha minister‑ stva nekončí. Na podporu to‑ tiž stále čeká celá řada projektů. Podle ředitele Státního fondu ži‑ votního prostředí ČR Petra Vald‑ mana mají šanci nově i ty projek‑ ty, které nebyly Řídicím výborem OPŽP ministrovi životního pro‑ středí doporučeny k podpisu, ale byly zařazeny do tzv.  zásobníků projektů. A takových jsou stovky. „Všechny projekty v  zásobnících, u  nichž jejich žadatelé doloží, že jsou schopni zrealizovat předmět podpory do konce letošního roku, budou automaticky a neprodleně předloženy ministrovi životní‑ ho prostředí k podpisu. Šanci zís‑ kat podporu mají tedy i  ti žada‑ telé, jejichž projekty nyní skonči‑ ly v  zásobnících projektů,“ uvedl Petr Valdman. ROPY PODPOŘILY ŠIROKÉ SPEKTRUM PROJEKTŮ Pokud je řeč o projektech s při‑ danou pozitivní hodnotou pro životní prostředí, nelze zapo‑ menout také na regionální ope‑ rační programy. Ty sice nejsou zaměřené přímo na ekologické projekty, ale velká část podpoře‑ ných investic tento aspekt také obsahuje. „Přestože v  případě ROP Severovýchod se nejedná primárně o  program na podpo‑ ru projektů majících vliv a pozi‑ tivní dopad na životní prostře‑ dí, u řady z nich se žadatelé sou‑ středili i  na tuto stránku,“ vy‑ světluje tisková mluvčí ROP SV Silvie Špryňarová. A  tak i  jed‑ notlivé ROPy už poslaly projek‑ tům podporujícím lepší životní prostředí stovky milionů korun. Nejčastěji jde o  nákupy ekolo‑ gických vozidel veřejné dopra‑ vy. Může jít o nové trolejbusy či tramvaje, o  ekologické autobu‑ sy nebo o moderní vlakové sou‑ pravy. „Na pořízení nových eko‑

logických vozidel ve veřejné do‑ pravě poskytl ROP Střední Mo‑ rava již 200 milionů korun, díky kterým bylo zakoupeno 77 eko‑ logických autobusů, tramva‑ jí a  trolejbusů,“ řekla za ROP Střední Morava tisková mluvčí Michaela Linhartová. Regionál‑ ní operační programy také po‑ máhají s  odstraňováním eko‑ logických zátěží a  s  revitalizací brownfieldů, kterých jsou v jed‑ notlivých krajích stále stovky. Výjimkou nejsou ani projekty zaměřené na revitalizace parků a zavádění zeleně do městských zástaveb. Takové projekty býva‑ jí často součástí integrovaných plánů jednotlivých měst. Díky evropské dotaci tak ožil nebo ožije brněnský park na Špilber‑ ku, pardubické Tyršovy sady, Lochotínský park v  Plzni nebo ostravské Komenského sady, které se podařilo dokončit v zá‑ věru loňského roku. „Jde o cen‑ trální park města. Podle našeho názoru je to také vizitka kultur‑ nosti města a jeho občanů,“ vy‑ světlil náměstek primátora Da‑ libor Madej, proč se Ostrava do projektu za 66 milionů pustila. Za projekty s  ekologickým pře‑ sahem by se daly považovat i  cyklostezky, které usnadňu‑ jí cyklistiku a  cyklosturistiku a  a  nezpochybnitelně by sem patřily i  výstavby různých eko‑ center, které následně slouží ke vzdělávání či pořádání kultur‑ ních akcí souvisejících s podpo‑ rou čistého životního prostředí. V POZADÍ, ALE DŮLEŽITÝ: PROGRAM LIFE EU ovšem nabízí i  jeden méně známý program, který stojí tro‑ chu stranou a není o něm slyšet tak, jako o těch výše zmíněných. Jde o tzv. program LIFE. Nástroj běží už od roku 1992 a poskytuje

finance právě na projekty týkají‑ cí se životního prostředí po celé Evropě. Za dobu fungování pro‑ gramu bylo podpořeno už přes čtyři tisíce projektů. Z  těch čes‑ kých lze jmenovat například pro‑ jekt s názvem MEDETOX, který realizuje Ústav experimentální medicíny Akadmie věd ČR. Za‑ měřuje se na mapování toxicity emisí na Pražském okruhu. Dal‑ ším příkladem může být projekt LIFE CORCONTICA, který rea‑ lizuje pro změnu Správa Krko‑ nošského národního parku. Pro‑ jekt slibuje lepší péči o  horské louky, které v  minulých deseti‑ letích zásadním způsobem de‑ gradovaly. „Právě na těchto lou‑ kách rozkvétají léčivé horské by‑ liny a právě sem se chodí napást či ukrýt nepřeberné množství ži‑ vočichů,“ uvedl při uvedení pro‑ jektu jeho garant Tomáš Janata s tím, že aktivita přijde na 90 mi‑ lionů korun. Program LIFE pokračuje i  v  le‑ tošním roce, kdy poskytne na vy‑ brané projekty přes 238 milio‑ nů eur. Peníze půjdou na realiza‑ ce inovativních způsobů řešení ekologických problémů v Evropě zaměřující se na ochranu přírody a biologickou rozmanitost, účin‑ né využívání zdrojů a na správu a  informování v  oblasti životní‑ ho prostředí. „Inovativní projek‑ ty v  oblasti životního prostře‑ dí a  ochrany přírody v  Evropě získají více prostředků než kdy předtím. Investice do ekonomi‑ ky účinně využívající zdroje tak pomohou dosáhnout udržitelné‑ ho růstu. Členské státy a  míst‑ ní samosprávy budou moci rea‑ lizovat plány a strategie v klíčo‑ vých oblastech přírody, odpadů, ovzduší a vody,“ dodal eurokomi‑ sař Potočnik. Na program LIFE bude do roku 2020 vynaloženo celkem 2,6 miliardy eur. Filip Appl

KOMENTÁŘE Téma ekologie je pro Pardubický kraj velmi významné, a  to zvláš‑ tě v  jeho průmyslových oblas‑ tech. Zaměřuje na projekty za‑ teplování, díky kterým šetříme fi‑ nance a energie, snižujeme emise kysličníku uhličitého a  tím i  při‑ spíváme k lepší kvalitě životního prostředí. V  letech 2009 – 2012 se usku‑ tečnil v  této oblasti celkem 21 projektů za 188 milionů ko‑ run, z  toho 121 milion hradil Fond soudržnosti a státní rozpo‑ čet České republiky a  67 milio‑ nů zaplatil Pardubický kraj. Díky tomu získala řada budov v majet‑

ku Pardubického kraje nová okna, fasády a střechy. V  současnosti jsou rozpracová‑ ny 22 projekty s celkovými nákla‑ dy 430 milionů korun. Na ně má kraj přislíbenou dotaci 278 milio‑ nů z Operačního programu Život‑ ní prostředí. V rámci další výzvy tohoto programu žádá kraj o do‑ taci 53 milionů na šest dalších projektů za 121 milion korun. Ty jsou zatím v zásobníku a počítá se s nimi v roce 2015 podle finanč‑ ních možností Státního fondu ži‑ votního prostředí. Největší objem peněz na zateplo‑ vání budov putoval do areálu Par‑

dubické krajské nemocnice, a  to přibližně 62 miliony korun. Dal‑ ší významné částky na úsporu energií šly například do průmys‑ lové školy v Chrudimi, technické školy v  České Třebové, do Chru‑ dimské nemocnice nebo do che‑ mické průmyslovky či gymnázia v Mozartově ulici v Pardubicích. Náš kraj se věnuje i  likvidaci skládek nebezpečného odpadu. V roce 2010 jsme dokončili sana‑ ci skládky v Lukavici, kde bylo po‑ třeba odstranit nebezpečný prů‑ myslový odpad z  Parama. V  ná‑ sledujících letech jsme necha‑ li zpracovat rizikové analýzy sta‑

rých ekologických zátěží, na je‑ jichž základě se nyní provádí sa‑ nační práce skládky v Dolní Lipce.

Pro Ústecký kraj je téma ekolo‑ gie, ochrany životního prostředí, šetrného rozvoje dopravy a  prů‑ myslu a  likvidace starých zátěží velké téma, jehož řešení má bez‑ prostřední vliv na budoucí roz‑ voj lokality. K  naplnění někte‑ rých cílů a vizí nám pomohly i ev‑ ropské peníze, jiné oblasti, jako je ekologická výchova nebo roz‑ voj biodiverzity, financoval kraj z  vlastních prostředků. Z  hledis‑ ka životního prostředí se jedna‑ lo zejména o projekty Implemen‑ tace evropsky významných loka‑ lit (hrazeno z  OPŽP, roky 2009 – 2014, cca  13 mil. Kč), Podpo‑ ra endemického krasce válečka českého (Cylindromorphus bo‑ hemicus) obnovou stepních lo‑ kalit na Žatecku (z  OPŽP, 2011 -2014, cca 2,3 mil. Kč.) a Revitali‑ zace rašelinišť v oblasti H. Sv. Še‑

bestiána – Satzung, (z  Cíle 3, 2010 -2014, cca  2 mil.). V  uply‑ nulém programovacím období let 2007 až 2013 Ústecký kraj v rám‑ ci grantových programů admi‑ nistrovaných úřadem se zaměře‑ ním na ekologii podpořil celkem 163 projekty v objemu poskytnu‑ tých neinvestičních dotací celkem 10,336 mil. Kč. Obě oblasti pod‑ pory jsou součástí stávajícího do‑ tačního Programu pro rozvoj eko­ ‑agro oblastí v Ústeckém kraji na období let 2013 až 2016. S posky‑ továním finančních prostředků s tímto zaměřením je uvažováno i  ve výhledu hospodaření kraje. Významnou aktivitou směřující ke zlepšení stavu životního pro‑ středí je budování páteřních cyk‑ listických tras v  Ústeckém kraji. Bezpečné a  komfortní cyklotra‑ sy jsou nezbytným infrastruk‑

turním předpokladem pro roz‑ voj udržitelné dopravy (cyklodo‑ pravy), která redukuje negativ‑ ní vlivy motorové dopravy přede‑ vším v  oblasti znečistění ovzdu‑ ší a hlukové zátěže. Ústecký kraj zabezpečil ve dvou etapách vy‑ budování Labské stezky v  trase Děčín – Ústí nad Labem – Lito‑ měřice a  vybudování Cyklostez‑ ky Ploučnice z Děčína do Starého Šachova. Aktuálně jsou budová‑ ny dílčí úseky Krušnohorské ma‑ gistrály. Celkové náklady těchto akcí dosahují téměř 500 mil. Kč. K realizaci je připravena poslední, třetí etapa Labské stezky, v rám‑ ci které dojde k  dokončení stez‑ ky z Litoměřic přes Roudnici nad Labem na hranici kraje u Hněvic. Ústecký kraj také získal dotaci 11,5 mil. Kč z OP Životní prostře‑ dí (Priorita „Realizace úspor ener‑

gie“) na projekt zateplení fasá‑ dy kojeneckého ústavu v  Mostě. V  budoucím období bychom uví‑ tali větší zaměření právě na od‑ straňování starých ekologických zátěží, kterých je v  našem kraji velké množství a k mnoha z nich se jejich vlastníci již nehlásí, tak‑ že zodpovědnost leží na samo‑ správách, jež ale nemají finanční prostředky.

Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje

Oldřich Bubeníček, hejtman Ústeckého kraje

EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA

Před nástupem nového šéfa Evropské komise Vracím se dnes k události, která je z poloviny července, a ne z minu‑ lých dnů. Byla ale předznamenáním celých příštích pěti let práce Ev‑ ropské komise. Svým způsobem zasáhla už docela znatelně i do čes‑ ké vnitřní politiky a  mohu asi bez obav předpovídat, že to nebylo naposled. Mluvím o  zvolení Jeana­‑ Clauda Junckera do čela Evrop‑ ské komise a  také o  tom, že už v  této chvíli je pravděpodobné (za‑ tím pořád jenom pravděpodobné, i když to v českých médiích už sly‑ ším jako hotovou věc), že česká politička Věra Jourová bude součás‑ tí jeho týmu. Mohlo to být o něco pravděpodobnější, kdyby se byli ti dva na počátku srpna v Bruselu setkali, jak jsme očekávali a jak oče‑ kávala i ona. Sešlo z toho. Příští šance je před summitem EU na konci srpna. Stojí za to připomenout, že Juncker při výběru komisařů a je‑ jich dosazení do jednotlivých rezortů komise bude muset myslet na mnohem víc kritérií než to, které se u nás nejvíc cituje jako „pojistka“ vstupu Věry Jourové do evropské „vlády“: Podmínka přijetí devíti žen na komisařské posty. Není to ale jediný problém, pro který bude se‑ stavení komise pro jejího designovaného předsedu zkouškou ohněm. Juncker bude muset sehrát - nebo už v těchto dnech hraje - delikátní šachovou partii s vládami členských zemí, při které nebude hrát roli jen kompetentnost jednotlivých kandidátů na komisařské posty, ale i váha jejich zemí v evropské politice, ekonomice a dokonce i finan‑ cích. I to bude rozhodovat o přidělování rezortů. Juncker bude v příštích týdnech potřebovat veškerou svou diploma‑ tickou virtuositu. O Komisi nerozhoduje sám. Rozhoduje především Evropská rada a v ní se střetá osmadvacet různých národních zájmů. A rozhoduje i Evropský parlament, který navíc o ní hlasuje en bloc. A kolik stranických a individuálních zájmů se střetává tam, se nedá ani vyčíslit! V září tedy ještě bude aréna Evropského parlamentu dě‑ jištěm osmadvaceti napínavých soubojů; vždy jednoho proti víc než sedmi stovkám (pokud poslanci přijdou na zasedání v takovém po‑ čtu). Byl jsem, díky pozvání Evropského parlamentu, svědkem „grilování“, tedy střetu s poslanci, toho nejdůležitějšího budoucího člena EP, sa‑ motného Jeana­‑ Clauda Junckera. Ten den, 15. července, byli v amfi‑ teátru štrasbuského parlamentu snad opravdu všichni jeho členové. Ve vzduchu visela otázka: Bude jiný než José Barroso, nebo stejný? V něčem jsou dosavadní a budoucí šéf Evropské komise stejní. Jsou z malých zemí, které v konstrukci Evropy dostaly velkou roli. (Mys‑ lím, že česká politická scéna by někdy v budoucnu mohla klidně své evropské ambice podepřít tímto precendentem.) Mně osobně zauja‑ lo, že Barroso a Juncker jsou ale také úplně stejní, co se týká skvělého jazykového vybavení. Bylo požitkem sledovat, jak Juncker ve svém dlouhém expozé přecházel z francouzštiny do němčiny a angličtiny, jen aby bylo jasné, ke komu se zrovna obrací. Sociální otázky předná‑ šel německy pro předsedu parlamentu, německého sociálního demo‑ krata Martina Schulze. Sociální tématika, to právě bylo něco, čím se asi Juncker chce odli‑ šit od ekonomisticky uvažujícího Barrosa. „Brzo tu v  Unii budeme mít devětadvacátého člena, stát nezaměstnaných, když s tím nic ne‑ uděláme!“ vykřikl emfaticky téměř na začátku projevu. Naději vklá‑ dá do inovativních myšlenek, ale také, tady pozor, do přesměrová‑ ní evropských dotací. Své vize opírá Juncker, i to je třeba připome‑ nout, o předchozích pětadvacet let práce v řízení Unie a pět za sebou jdoucích premiérských mandátů v Lucembursku. Juncker byl premi‑ érem nepřetržitě 18 let! Má na čem stavět. Svůj plán na těch příštích pět let nazval: Nový elán pro Evropu: program zaměstnanosti, růstu, spravedlnosti a demokracie. Tomu slovu spravedlnost dával ve svém expozé často smysl sociální spravedlnosti nebo i  rovnosti. I  násle‑ dující Junckerova priorita je, řekl bych, nová, odlišná od někdejších představ ideální Komise: Jeho evropská „vláda“ má být politická. Ty předchozí spíš plnily roli exekutivy, výkonné moci, než aby se ujíma‑ ly politické iniciativy. Iniciativnější než dosud chce mít Juncker ze‑ jména zahraniční politiku Unie. Budoucí šéf Komise chce také mnohem bohatší zpětnou vazbu mezi evropskou administrativou a evropskou ve‑ řejností. Jeho designace na budoucí post ostatně proběhla demokratič‑ těji, než tomu bylo dosud: poprvé o předsedovi EK parlament ve Štras‑ burku opravdu hlasoval! Junckera to nepřímo zavazuje k rozšíření zpět‑ ných vazeb mezi Komisí a zastupiteli evropské veřejnosti, což také hned slíbil. Evropané mají podle jeho slov za pět let jeho úřadování v Bruse‑ lu pocítit, že Unie je tu skutečně pro ně. Chvályhodné! Jenomže to bude Juncker muset umět ubránit své vysoké cíle a zásady před pragmatic‑ kými nároky těch, co Evropskou unii chápou stále ještě jen jako velko‑ sklad svých národních jistot či pole svých stranických zá‑ jmů. A  těch už jsou zástu‑ py, i  v  EP. U  Jeana Clauda Junckera bych rád věřil, že pro něho má slovo Ev‑ ropa smysl nadnárodního a  nadstranického projek‑ tu nejen s ekonomickým, ale hlavně civilizačním obsahem, na kterém stojí za to pracovat. Uvidíme, zda je to pravda, a zda to zvládne.

4

PUBLICISTIKA

KOMENTÁŘ (pokračování ze strany 1)

Výsledkem je 6  navržených prioritních os, které kromě dobré praxe z let 2007– 2013 odrážejí i  aktuální potřeby životního prostředí v ČR. Znovu nebude chybět možnost získat dotace na investice do vodního hospodářství, ochrany ovzduší v lidských sídlech, odpadového hospodářství, ochrany a péče o přírodu a krajinu nebo energetických úspor. Celková alokovaná částka na nové programové období 2014–2020 činí přibližně 72,4 mld. Kč, tedy zhruba 54 % prostředků alokovaných na OPŽP 2007– 2013. MŽP ale právě s ohledem i na tuto skutečnost vyvine maximální úsilí, aby čerpání těchto prostředků bylo opravdu

efektivní a účelné. Budeme usilovat i o to, aby vyhlašování prvních výzev a zahájení implementace OPŽP 2014–2020 odstartovalo v  nejbližším možném termínu. Předpokládáme tedy, že první výzvu MŽP vyhlásí počátkem roku 2015.

Richard Brabec, ministr životního prostředí ČR

CO NA TO EUROPOSLANCI Jaký očekáváte budoucí vývoj na Ukrajině a jak by podle vašeho názoru měla Evropská unie v rámci ukrajinské krize postupovat? Očakávam, že vyriešenie situácie na Ukrajine bude možné iba v procese serióznych politických rokovaní relevantných hráčov. Čím dlhšie bude trvať súčasná neudržateľná situácia, kde dochádza k  nezmyselným ľudským obetiam a ohromným hospodárskym škodám, tým vačší tlak bude na dosiahnutie dohody. Očakávam, že bude možne nájsť všeobecne prijatelné riešenie tejto krízy. Európska únia by mala byť v tomto procese aktívnou lídrovskou silou. Základným predpokladom však zostáva jej jednotný postup, bez toho to nepojde. Mali by si to uvedomiť všetky členské štáty bez výnimky. Základom spoločného postupu by mal byť výslovne realistický prístup k hodnoteniu situácie, v ktorom by

mali mať prioritu európske riešenia, teda také, ktoré budú mať pozitívne dopady pre celú Úniu a  pre medzinárodnú scénu. Striktne národné záujmy by mali ísť bokom. Z tohto pohľadu je to pre EÚ skúška jej životaschopnosti posobiť ako zodpovedný globálny hráč. Može tým mnoho získať, ale ak neobstojí, aj mnoho stratiť.

Já doufám, že se podaří situaci na Ukrajině uklidnit a přestanou veškeré boje. Jako jediné smysluplné řešení vidím jednání mezi všemi zainteresovanými stranami - ukrajinskou vládou, představiteli východních Ukrajinců, států EU a Ruska. Je jasné, že ustoupit musí všichni. Ukrajina by se měla federalizovat, aby si občané mohli zvolit své regionální představitele. Ne jako tomu je dnes, kdy centrální vláda dosazuje do regionů oligarchy a své kamarády. Je třeba, aby rozdílné regionální zájmy byly autenticky reprezentovány. Jinak bude konflikt pokračovat a směřovat k  rozpadu Ukrajiny. To není v zájmu nás ani Ruska, již dnes z oblastí zasažených konfliktem utíkají tisíce lidí. A pokud konflikt brzy neskončí, bude to jen horší. Role představitelů EU v ukrajinském konfliktu je tragická. Nejdříve neuváženými návrhy na asociační dohodu vyprovokovali vnitřní konflikt na Ukrajině. Poté podporovali jednostranně ukrajinskou vládu. Vůbec jim nevadilo, že uznali nezvolené před-

stavitele čili de facto pučisty. Tragičnost tohoto přístupu vrcholí zaváděním sankcí vůči Rusku, které poškozují všechny a dále zvyšují napětí, když je třeba si sednout k jednacímu stolu. Představitelé EU jako C. Ashton, J. Barosso, S. Füle se svými kroky vyloučili z role zprostředkovatelů. Dobře to vyjádřil bývalý německý kancléř Helmut Schmidt: „Příliš se míchají do světové politiky, ačkoli o ní většina komisařů nemá ani ponětí.“ Není tedy divu, že se do role zprostředkovatelů na Ukrajině dostalo Německo a Francie. Jen doufám, že noví představitelé EU budou mít více rozumu a schopností.

Eduard Kukan, poslanec Evropského parlamentu

Kateřina Konečná, poslankyně Evropského parlamentu

EN č. 8 / 2014

Nová akademie bude školit úředníky Veřejné zakázky a čerpání evropských peněz. Tahle dvě zaklínadla přínáší celé řadě úředníků doslova noční můry. Pokud je totiž něco pomyslnou třešničkou na dortu české a evropské byrokracie, je to právě administrace spojená se zadáváním veřejných zakázek nebo s čerpáním evropských dotací. Nyní se zdá, že by se situace přece jen mohla trochu změnit. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž plánuje akademii, která bude úředníky proškolovat. Problémy s  čerpáním evropských dotací provázejí Českou republiku už od samého vstupu do Evropské unie. Systém je složitý a je poměr‑ ně obtížné se v něm vyznat, což je jedním z důvodů, proč se kupí chy‑ by, které můžou v  krajním přípa‑ dě znamenat až vracení poskytnu‑ té částky. „Řada chyb, která v  mi‑ nulosti vznikla, nebyla způsobená, že by chtěl někdo něco ukrást, ale tím, že úředníci s evropskými fon‑ dy neuměli pracovat,“ soudí napří‑ klad ministr školství Marcel Chlá‑ dek, který převzal i jeden z nejpro‑ blematičtějších programů – OP Vý‑ zkum a vývoj pro inovace. Na obrovské problémy s  adminis‑ trací evropských projektů si stěžují především menší obce. Ty mnohdy nemají prostředky na to, aby si za‑ platili externí odborníky, kteří jim

projekt kompletně zpracují a  po‑ dají. Zaměstnanci radnic pak děla‑ jí různé chyby nebo nevědí, jak da‑ nou situaci řešit, což vede k  chy‑ bám objeveným při následné kon‑ trole. Případné korekce a  pokuty pak mohou být pro obce, které si často na projekty berou úvěry, ně‑ kdy i likvidační. POMŮŽE AKADEMIE VEŘEJNÝCH INVESTIC? Následující léta by měla být pod‑ le zástupců vlády ve znamení vel‑ kého zlepšení čerpání i administra‑ ce. „V novém programovém období bychom se měli poučit z  dřívějších chyb a maximálně efektivně čerpat dostupné finanční prostředky,“ řek‑ la ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová. A  jedním z  navrhovaných

opatření má být i nová Akademie ve‑ řejných investic, kterou chce MMR zřídit. Zaměstnancům ministerstev, krajských úřadů i  jednotlivých rad‑ nic, kteří odpovídají za přípravu ve‑ řejných zakázek a  administraci ev‑ ropských projektů, tím má být po‑ skytnuta možnost do celého systé‑ mu lépe proniknout v  rámci škole‑ ní, která by v  této akademii absol‑ vovali. Prozatím je systém proškolo‑ vání úředníků poměrně nepřehled‑ ný a decentralizovaný na různá mís‑ ta a pod různé orgány a organizace. Kurzy by se přitom nezaměřovaly pouze na realizaci projektů dotova‑ ných EU, ale celkově na veřejné za‑ kázky. „Půjde o kurzy, které se za‑ měří na celou fázi investice - od na‑ plánování přes stanovení předpo‑ kládané ceny až po vysvětlení, ja‑ kých nástrah se při vypisování sou‑ těže vyvarovat,“ řekla již dříve ná‑ městkyně MMR Klára Dostálová. ŠKOLÍCÍ CENTRUM MÁ ZAPLATIT EU Na začátku roku prošla všechna ministerstva auditem, ze kterého vyplynulo, že za pronájmy prostor

na úřednická školení zaplatí MMR přes 18 milionů korun ročně. I pro‑ to by se z  dlouhodobého hledis‑ ka vyplatilo vybudování vlastní‑ ho přednáškového prostoru. Ten by podle informací z  ministerstva mohl vzniknout v  objektu těsně sousedícím s budovou rezortu. In‑ vestice by měla přijít na 20 milio‑ nů korun, celkové náklady na roz‑ jezd nové Akademie se ale mohou vyšplhat až na 100 milionů. Peníze by rezort rád získal z EU. Nemuse‑ lo by to být příliš těžké, vzhledem k zamýšlené orientaci jednotlivých školení a hlavnímu cíli celého pro‑ jektu. Tím je nejen faktické zlepše‑ ní stavu čerpání evropských peněz, ale především celkově lepší orien‑ tace českých úředníků v  dotační problematice a v záludných vodách zadávání veřejných zakázek. Jenže podobný projekt už v minu‑ losti stejné ministerstvo spustilo. Bohužel tehdy vše začalo i skonči‑ lo u  nákladné certifikace lektorů, výstupy a přínosy nakonec nebyly žádné. Snad tedy současný projekt nedopadne podobně. Stavět by se mělo začít už po prázdninách. Filip Appl

Evropská komise má nového předsedu, na eurokomisaře se stále čeká Evropské volby jsou za námi a s nimi i následné dohadování nejen o nových eurokomisařích, ale i o tom, kdo bude nové Evropské komisi předsedat. Jinými slovy, kdo se stane jedním z nejdůležitějších politiků Evropy. Dlouhodobým favoritem byl Jean­‑Claude Juncker a nakonec je to skutečně právě on, kdo bude šéfovat plejádě komisařů ze všech osmadvaceti zemí Evropské unie. Mezi nimi i Věře Jourové, která se pravděpodobně stane evropskou komisařkou za Českou republiku. Juncker zvítězil v  hlasování euro‑ poslanců s poměrně přesvědčivým vítězstvím, když získal 422 klad‑ né hlasy. Proti jich bylo 250. Ke zvolení přitom Junckerovi stačilo 376 hlasů. Důvěru dostal nejen od poslanců lidovecké frakce, která ho na tento post nominovala, ale na‑ konec i od socialistů a liberálů, kte‑ ří jeho zvolení podmínili důsled‑ ným plnění slibů. Bývalý lucembur‑ ský premiér tak po několikatýden‑ ním povolebním zápolení o  tento post nahrazuje dosavadního šéfa Evropské komise José Barrosa. A  kdo je vlastně Jean­‑Claude Juncker? Tento téměř šedesátiletý politik vystudoval práva, ale práv‑ ní praxí se nikdy nezabýval. Nao‑ pak se už mnoho let živí politikou. Od roku 1989 zastává vysoké poli‑ tické funkce ve své zemi, v Lucem‑ bursku. Dvacet let byl ministrem fi‑ nancí a do loňského roku také pre‑ miérem této malé země. Zároveň je předsedou Křesťanskosociální lido‑ vé strany.

JUNCKER PRO EURO A co názory nového předsedy EK? Juncker například slíbil program pro postupné snižování neza‑ městnanosti. Podle něj krize stá‑ le neskončila a  v  Evropě je pořád kolem 25 milionů nezaměstna‑ ných. „Jsem nadšencem sociálně­ ‑tržního systému. A chci být před‑ sedou sociálně­‑tržního dialogu. Nechceme mladé nezaměstnané a budeme trvat na paktu stability. Euro je jedna z  nejsilnějších měn a je nástrojem míru v Evropě,“ pro‑ hlásil sám Juncker, který je dlou‑ hodobým obhájcem eura. Politik také zastává názor, že problém imi‑ grace z Afriky je společným problé‑ mem všech členských zemí EU a ni‑ koliv pouze těch jižních. „Musíme chránit naše společné vnější hrani‑ ce ještě dřív, než ilegální imigranti ve středomoří nastoupí na čluny,“ uvedl před svým zvolením. Poměrně široká shoda na tom, že je Juncker dobrá volba, panuje i mezi

českými politiky. „Staré pořádky jsou pro mě konzervativní předsta‑ vou, že konkurenceschopnosti do‑ sáhneme nejlépe tak, že seškrtáme všechno, co jde, a nebudeme se bavit o růstu. Pan Juncker navrhuje něco nového a celkem jednoznačně tvrdí, že hospodářství musí sloužit lidem a  ne naopak. Pod to bych se pode‑ psal,“ řekl o něm pro Český rozhlas například europoslanec Pavel Poc. MEZI KANDIDÁTY DO EK JE MÁLO ŽEN Zatímco nového předsedu Evropské komise už známe, kompletní slože‑ ní ještě zdaleka ne. V tomto směru se naše země celkem ukázala, když svou kandidátku – Věru Jourovou – nominovala jako první. Sama Jou‑ rová už dala najevo, že bude usilo‑

vat o to, aby v EK dostala na starost regionální politiku. „Byla bych ráda, aby regionální politika díky tomuto direktorátu a mé práci měla silnou pozici, tak jako ji měla doteď. Pro‑ tože to je silná politika a má vyso‑ ký podíl na rozpočtu Unie,“ uvedla. Své kandidáty zatím oficiálně na‑ vrhly 24 státy a  Jean Juncker už nyní dává najevo, že se mu navržené složení příliš nepozdává. Je v  něm podle něj málo žen. Mezi nominace‑ mi jsou jen tři – za Českou republiku Věra Jourová, Cecilia Malmströmo‑ vá ze Švédska a Kristalina Georgie‑ vová z Bulharska. Ženu prý navrhne i Slovinsko, ani tak ale podle šéfa EK nebude komise důvěryhodná. Už před volbami totiž Juncker hovořil o  tom, že chce žen v  Ev‑ ropské komisi minimálně deset. Filip Appl

PREZENTACE

Evropský den jazyků 2014 – Zlín putuje po EU již po osmé Jazyky nejsou nuda a ani žádná věda. Tak by mohlo znít motto pro všechny studenty a pedagogy ze Zlínského kraje, kteří navštíví Evropský den jazyků 2014 ve Zlíně. Rada Evropy vyhlásila v  roce 2001 Evropský den jazyků, jehož oslava se již tradičně koná napříč celou Evropou. Ve Zlínském kra‑ ji se tento významný den poprvé úspěšně slavil v  roce 2007. Díky svému ohlasu a popularitě se stal každoroční zlínskou událostí za‑ měřenou na propagaci jazykové‑ ho vzdělávání a motivaci k němu. Hlavním cílem akce, kterou orga‑ nizuje Eurocentrum Zlín s Gym‑

náziem TGM Zlín, je upozornit na jazykovou a  kulturní rozma‑ nitost Evropy a  podpořit tak ja‑ zykové vzdělávání dětí i  dospě‑ lých. Na účastníky čeká pestrý pro‑ gram, jenž je rozdělen do tří blo‑ ků. První blok zahrnuje mimo jiné ukázky výuky jazyků netra‑ diční formou, například ve špa‑ nělské sekci se bude přednášet poezie, ve francouzské, anglické

či německé sekci budou mít stu‑ denti možnost diskutovat s rodi‑ lými mluvčími z Evropské dobro‑ volné služby, kteří si pro studen‑ ty připravili interaktivní work‑ shopy, “ osvětlila jedna z  orga‑ nizátorek akce Lívia Pekajová. Velkou výzvou, především pro mladší účastníky, bude work‑ shop zaměřený na jazyk sloven‑ ský či minikurz maďarského ja‑ zyka. V  rámci druhého bloku, nazvaného Evropa pro mladé, se studenti zaměří mimo otá‑ zek na studium a práci v EU, také na možnosti pro mladé podni‑

katele, start­‑up formy podniká‑ ní a evropský program Young en‑ trepreneurs – Erasmus pro mla‑ dé podnikatele. Tradiční odleh‑ čení v  podobě soutěžní výstavy žákovských prací na téma „Ima‑ ge of the Teenager“, her, soutě‑ ží a  kvízů o  Evropské unii, do‑ plní Kino Evropa s  kreslenými pohádkami o  jednotlivých ze‑ mích EU či možnost vyjádřit se ke zlepšení fungování EU v sek‑ ci Vzkažte Evropě! Oslava Evropského dne jazyků připomíná také desáté výročí člen‑ ství ČR v EU.

Za pořadatele Lívia Pekajová, vedoucí Eurocentra Zlín

Jiřina Juříčková, Gymnázium a Jazyková škola Zlín

NUTS II PRAHA

EN č. 8 / 2014

85 milionů korun na revitalizace Praha v  létě vyhlásila 14. výzvu Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost, zaměřenou na revitalizaci a ochranu území a na podporu vědy a výzkumu. Pro každou tuto oblast je vyčleněno 85 milionů korun. Projekty z oblasti revitalizace a ochrany území mohou žadatelé podávat až do 28. ledna příští‑ ho roku. Revitalizují se mís‑ ta významná pro rozvoj města – například parky v  sídlištních oblastech. Z  dříve vyhlášených

výzev tak vznikl nový park Ma‑ linová – Chrpová v  pražském Zahradním městě. Dříve sloužil pouze jako zelená plocha k prů‑ chodu mezi obytnými čtvrtěmi, díky projektu s  dotací téměř 57,5 milionu korun byly spo‑

jeny parky Malinová a Chrpová v jeden celek se dvěma hřišti a zvlněnou cyklodráhou. V parku je také více dřevin. NOVÝ AREÁL LADRONKA Revitalizují se také plochy s  ekologickou zátěží, jako tře‑ ba staré skládky nebo místa za‑ tížená hustou městskou dopra‑ vou, tj. hlukem a splodinami.

Vznikl tak třeba nový areál vol‑ ného času Ladronka – postupně byl vytvořen bruslařský, cyklis‑ tický a pěší okruh a podchod pod Kuklovou ulicí. Zeleň po obvodu pláně Ladronka-Vypich se dočkala rozšíření a přírod‑ ní izolační pás plní funkci pro‑ tihlukové bariéry. 2. a 3. etapa rozšíření areálu Ladronka zís‑ kala dotaci z evropských peněz přes 46 milionů korun. GOČÁROVY DOMY NA „NOVÉM“ MÍSTĚ VE „STARÉM“ KABÁTĚ

S pomocí evropských dotací vznikl nový areál volného času Ladronka.

zdroj: archiv MHMP

Evropské peníze pomáhají v oblasti revitalizace a ochrany území obnovit také nevyužíva‑ né a chátrající historické areály či objekty. Často zmiňovaným projektem v  této souvislos‑ ti jsou slavné Gočárovy domy, které architekt a urbanista Jo‑ sef Gočár navrhl ve dvacátých letech minulého století pro le‑ tiště ve Kbelích. Jeden měl sloužit jako byt pro správce le‑ tiště, druhý jako čekárna s  ob‑ čerstvením. V sedmdesátých le‑ tech byly oba domky přesunu‑ ty do areálu pražské zoologic‑ ké zahrady. Při katastrofální povodni v  roce 2002 byly oba domky vážně poškozeny, o osm let později byly oba památko‑ vě chráněné objekty přeneseny na bezpečné místo mimo zápla‑ vovou oblast a komplexně zre‑ konstruovány. Domky získaly zpět svou původní pestrou fa‑ sádu v  barvách československé

5

KRÁTCE trikolóry. Replik původního ná‑ bytku a jiného mobiliáře bylo v maximální možné míře použi‑ to i v interiérech. Projekt získal dotaci přes 40 milionů korun. ÚSPORA ENERGIE DÍKY EVROPSKÝM PENĚZŮM Oblasti ekologie a životního prostředí je v  rámci OP Praha – Konkurenceschopnost vyhra‑ zena celá prioritní osa Životní prostředí – revitalizace a ochra‑ na území je pouze jednou čás‑ tí, druhou oblastí podpory je úsporné a udržitelné využívá‑ ní energií a přírodních zdrojů. Evropské peníze přispěly třeba na nízkoenergetickou rekon‑ strukci ZŠ a MŠ Praha Slive‑ nec. V rámci rozsáhlých staveb‑ ních úprav správního a učební‑ ho pavilónu byla zateplena stá‑ vající budova, vyměněna okna a bylo nainstalováno rekuper‑ ační zařízení pro výměnu vzdu‑ chu. Výsledkem jsou nižší ná‑ klady spojené s  provozem bu‑ dovy a také - zjednodušeně ře‑ čeno – že učitelům ani žákům už není zima. Projekt získal do‑ taci 6 milionů korun. Poslední výzva v oblasti revita‑ lizace a ochrana území skončila letos 17. dubna – z evropských peněz bylo uvolněno 350 mili‑ onů korun, žádostí bylo před‑ loženo 60 s  požadovanou výší dotace téměř 702 miliony ko‑ run, tedy dvojnásobek vyměře‑ né částky. Eva Potužníková

• V Klánovickém lese byly opra‑ veny dva rybníky. Byly postave‑ ny v roce 1965 v rámci tzv. „akce Z“ místním rybářským spolkem. Ne zcela odborné provedení a dlouhá léta zanedbané údrž‑ by měly za následek postupné chátrání rybníků a degradaci všech objektů. V roce 2011 zís‑ kalo rybníky hlavní město a bu‑ dou opět sloužit k  chovu ryb a ke sportovnímu rybaření. Opra‑ va rybníků Na Placinách si vyžá‑ dala tři miliony korun. • Pražští radní schválili výpůjčku dvou domů s  pozemky v  Laho‑ vicích z  majetku hlavního měs‑ ta pro obecně prospěšnou spo‑ lečnost HELPLESS a pro spolek „Sdružení SOS dětských vesni‑ ček“.  Výpůjční smlouvy budou uzavřeny na deset let, uživate‑ lé budou platit jen služby spoje‑ né s užíváním nemovitostí. Pod‑ le radní Evy Vorlíčkové jde o ne‑ ziskové organizace, pro které jsou komerční nájmy nedostup‑ né. O.p.s. Helpless se zaměřu‑ je na poskytování pomoci lidem se zdravotním tělesným i men‑ tálním postižením, s problémy se závislostmi a psychikou. Pro‑ vozuje mj. chráněnou dílnu pro lidi s postižením, klub volnoča‑ sových aktivit pro mentálně po‑ stižené a napomáhá začlenění těchto osob do běžného života. Sdružení SOS dětských vesniček pomáhá ohroženým rodinám v péči o děti a poskytuje kvalitní alternativní péči dětem, jež ne‑ mohou vyrůstat ve své vlastní rodině.

NUTS II STŘEDNÍ ČECHY

OPŽP v regionu? Nejvíc peněz na čistírny Pozitivní vliv na životní prostředí je při posuzování žádostí o evropské dotace jedním z významných kritérií ve všech programech, které Evropská unie nabízí. Nutno říci, že jediným programem, kde jde o hlavní a naprosto zásadní kritérium, je OP Životní prostředí, kterému se v poslední době příliš nedařilo. Projektů s nějakou přidanou hodnotou v oblasti ekologie už bylo na území kraje schváleno několik tisíc. Vybírat mezi nimi ty nejzajímavější tak není vůbec jednoduché. Klíčovým dotačním titulem v  oblasti životního prostře‑ dí je bezpochyby právě zmí‑ něný OPŽP. I  přesto, že pat‑ ří mezi nejhůře čerpající pro‑ gramy, byly v  něm už schvále‑ ny projekty za 140 miliard ko‑ run. Na území NUTS II Střední Čechy se podpory dočkalo přes dva tisíce projektů, jejichž ná‑ klady se pohybují od stovek ti‑ síc po stovky milionů korun. A  protože nám pomalu končí léto, začít lze třeba u  krajských projektů zaměřených na zatep‑ lování budov, což je jeden z nej‑ častějších typů projektů podpo‑ řených z OPŽP. Středočeský kraj zatím získal z  fondů EU na za‑ teplovací projekty přes 175 mi‑ lionů. „Zateplení objektů v ma‑ jetku kraje, zejména škol, uči‑ lišť, dětských domovů a  domo‑ vů seniorů je pro nás jednou z  programových priorit. Jsem rád, že se nám daří tento úkol plnit. Děkuji EU a Ministerstvu životního prostředí ČR, že nám prostřednictvím OPŽP na re‑ konstrukce a  zateplování kraj‑ ských budov přispívají,“ prohlá‑ sil hejtman Středočeského kraje Miloš Petera. Aktuálně jsou při‑ praveny třeba projekty zateple‑

ní SOŠ a  SOU v  Berouně, SOŠ a  SOU v  Nymburku a  SPŠ a Ja‑ zyková škola v Kolíně. Práce při‑ jdou dohromady na 84 miliony korun. OBCE MODERNIZUJÍ ČISTÍRNY Jenže podpora z  OPŽP jde i  na další typy projektů na území ce‑ lého Středočeského kraje. Vel‑ mi častými příjemci jsou měs‑ ta a  obce. Žádosti o  podporu se týkají hlavně rekonstrukcí nebo staveb čistíren odpadních vod. Směrnice Evropské unie jsou v  tomto směru nemilosdrné a  požadují, aby se obce a  města postaraly o kvalitu svých odpad‑ ních vod. Velmi nákladné (v  řá‑ dech desítek a někdy i stovek mi‑ lionů korun) projekty už reali‑ zovala nebo realizuje řada měst a  obcí. Zmínit lze třeba projekt nové ČOV a  kanalizace v  Mladé Boleslavi za 765 milionů nebo stavbu nové kanalizace v Kladně za více než půl miliardy. Z chys‑ taných rekonstrukcí lze zmínit tu ve Slaném za 100 milionů ko‑ run, kde ale celý projekt prová‑ zí problémy týkající se smluvní‑ ho vztahu s provozovatelem sítě.

K lepšímu životnímu prostředí přispívají i ekologičtější autobusy. I na jejich pořizování přispíval ROP SČ. zdroj: www.ropstrednicechy.cz I  z  uvedených částek je zřejmé, že jde o  projekty, které ač jsou mezi lidmi prakticky neznámé, jejich nákladnost a  význam je pro život obyvatel naprosto zá‑ sadní. Jiné akce už jsou za men‑ ší peníze. Díky evropským peně‑ zům dochází k  sanacím starých ekologických zátěží, pořizová‑ ní vybavení na likvidaci odpadů (různé likvidační linky nebo svo‑ zy biodopadu) nebo k revitaliza‑ cím rybníků. PENÍZE Z ROPU? TŘEBA NA EKOBUSY Ekologický přesah mají samozřej‑ mě i projekty podpořené z jiných

programů. A to například i z ROP Střední Čechy, který se primárně zaměřuje na jiné investice. Pod‑ le tiskové mluvčí programu Mar‑ tiny Semelkové byly v  programu v poslední době například dvě vý‑ zvy zaměřené na ekologické au‑ tobusy. „V  první byly alokovány 142 miliony korun z  peněz Ev‑ ropské unie a pořídily se za ní cel‑ kem 84 autobusy v 10 projektech, které jezdí ve Středních Čechách a následně v druhé, kde byly alo‑ kovány 72 miliony korun,“ uved‑ la mluvčí. Poslední předávka se uskutečnila v  květnu, kdy se do provozu dostalo 17 nových níz‑ kopodlažních autobusů. V  sou‑ časnosti jezdí na Příbramsku,

Dobříšsku, Sedlčansku či na Břez‑ nicku. Ekologické autobusy pro příměstskou dopravu nakupo‑ val v minulosti s pomocí ROP SČ třeba i  pražský dopravní podnik nebo dopravní společnosti ARRI‑ VA, OAD Kolín nebo ČSAD Střed‑ ní Čechy. Díky dotacím z ROP jez‑ dí v  kraji aktuálně už přes osm‑ desát nových ekologických auto‑ busů. Ani u nich ovšem podpora projektů přínosných pro život‑ ní prostředí nekončí. Program nedávno zafinancoval třeba vý‑ stavbu P+R parkoviště v  Podě‑ bradech, cyklostezky z  Kolína, z  Čáslavi, z  Týnce nad Sázavou nebo z Dolní Bučice. Filip Appl

KRÁTCE • Kolínská nemocnice má nově dovybavené Iktové centrum na neurologickém oddělení. V  rám‑ ci projektu bylo Iktové centrum dovybaveno lůžky, ventilátory a  řadou přístrojů. Podle hejtma‑ na Miloše Petery se tak výrazně zlepší léčba pacientů s cévní moz‑ kovou příhodou. „Modernizace centra stála přes 17,5 milionu ko‑ run, z toho 85 procent hradí Ev‑ ropská unie, zbytek Středočeský kraj. Je to další díl do mozaiky re‑ konstrukce krajských nemocnic.“ • Nový kruhový objezd mají v  Kutné Hoře. Jde o  křižovat‑ ku ulic Hrnčířská a  Čáslavská (Kutná Hora - Karlov). „Výstav‑ ba začala vloni v  listopadu. Ná‑ klady činily 15,3 milionu korun, přičemž dotace z  ROP SČ byla 13,3  milionu korun,“ uvedla ná‑ městkyně hejtmana Zuzana Mo‑ ravčíková. Původní křižovatka byla místem častých nehod. Díky přestavbě by mělo dojít ke sní‑ žení nehodovosti, větší ochra‑ ně chodců a  snížení nákladů na údržbu komunikace. • V  Davli se podařilo zkvalitnit obslužnost vlakového nádraží a školky. Díky třímilionové dota‑ ci z ROP Střední Čechy zde došlo k rekonstrukci silnice, která vede k důležitým místům ve městysu. Stav vozovky byl kritický, silnice byla plná výmolů. Krajnice se pro‑ padaly a  deště způsobovaly pro‑ blémy ve sjízdnosti. I dotazníko‑ vé šetření potvrdilo zájem obča‑ nů o opravu, což jen potvrdilo dů‑ ležitost dokončeného projektu.

6

PREZENTACE

EN č. 8 / 2014

Občané Královéhradeckého kraje díky recyklaci ušetřili vodu potřebnou k výrobě 35 tisíc sudů piva Obyvatelé Královéhradeckého kraje v  uplynulém roce ušetřili 10 372 MWh elektrické energie, 555 941 litr ropy a 44 332 000 litrů vody. Dosáhli toho díky odevzdání nepotřebného elektrozařízení k recyklaci. V roce 2013 se podařilo obyvatelům vysbírat 462 508 kg televizorů a PC monitorů a 283 335 kg drobného elektra. Přepočty vyplývají z  nejnovější analýzy environmentálního vyúčtování neziskové organizace ASEKOL, která se zabývá zpětným odběrem vysloužilých elektrospotřebičů. „Snaha obyvatel Královéhradecké‑ ho kraje recyklovat staré a nepou‑ žívané elektrospotřebiče se vyplá‑ cí. Odevzdáním televizorů, mo‑ nitorů a  drobného elektra ušetři‑ li v loňském roce 44 332 000 litrů vody, stejné množství je potře‑

ba k výrobě přibližně 35 465 sudů piva. Díky recyklaci uspořili také 10 372 MWh elektrické energie, což odpovídá spotřebě kraje za více než 2  dny,“ říká Kristina Mi‑ kulová, manažerka komunikace společnosti ASEKOL.

Nezisková organizace ASEKOL připravuje environmentální vy‑ účtování každý rok. Tato LCA (Life Cycle Assessment) analý‑ za hodnotí vlivy sběru, dopra‑ vy a  zpracování elektrospotře‑ bičů. Výsledky ASEKOL přepo‑ četl na ušetřenou energii, su‑ roviny a  vodu, a  také na emise skleníkových plynů do ovzdu‑ ší a  produkci odpadu. V  sou‑ časné době je dle dat ASEKO‑ LU v  českých domácnostech asi 600 tisíc kusů odstavených CRT televizorů a  400 tisíc nepou‑ žívaných PC monitorů. Pokud

by se všechny podařilo ode‑ vzdat k  recyklaci, ušetřilo by se 779 milionů litrů vody, tedy spo‑ třebu České republiky na pět týdnů. V Královéhradeckém kraji se spo‑ lečnosti ASEKOL právě recyk‑ lací 745 843 kg televizí, moni‑ torů a  drobného elektra podaři‑ lo ušetřit 44 332 m3 vody, tolik v  kraji vypijí za 40  dní, 555 941 litrů ropy potřebných na 198 cest z  kolem rovníku a  10 372 MWh, která by pokryla potřeby Králo‑ véhradeckého kraje na více než 2 dny.

„Těší nás, že se obyvatelé Krá‑ lovéhradeckého kraje o  život‑ ní prostředí zajímají a  snaží se aktivně do jeho ochrany zapo‑ jit. Každý spotřebič, který k re‑ cyklaci odevzdají, představuje úsporu. Například recyklací 10 televizorů se ušetří tolik vody, kolik běžný občan potřebuje na 3  měsíce,“ dodává Kristina Mi‑ kulová. ASEKOL také spočítal, o  kolik kg CO2 skleníkových plynů na obyvatele se díky recyklaci po‑

IN_EKOKOM_HK_2011_PLAST_137x203.indd 1

20.7.2012 15:54:56

IN_EKOKOM_PCE_2012_DEKUJEM_137x203.indd 1

dařilo krajům snížit produk‑ ci skleníkových plynů. V  me‑ zikrajském srovnání si nejlépe vedli obyvatelé Prahy, sběrem elektroodpadu za loňský rok například snížili produkci CO2 o 4,9 kg na jednoho občana. Na druhém místě skončila Vysoči‑ na, na třetím Zlínský kraj. Krá‑ lovéhradeckému kraji se díky re‑ cyklaci podařilo snížit produk‑ ci skleníkových plynů o  4,0 kg CO2 na obyvatele, což je celore‑ publikový průměr.

23.7.2012 13:10:38

NUTS II JIHOZÁPAD

EN č. 8 / 2014

KRÁTCE

Evropské peníze na ekologii pomáhají na jihozápadě Čech

• Město Bezdružice na Tachovsku bylo úspěšné se žádostmi o dotaci z ROP Jihozápad hned u dvou pro‑ jektů. Bezdružice tak mohou začít připravovat vše potřebné na opra‑ vu vozovek a chodníků na sídlišti, kde se počítá i s výstavbou parko‑ vacích míst a úpravou zeleně. Dru‑ hým úspěšným projektem je re‑ konstrukce příjezdové cesty do osady Kamýk. Město podalo tyto žádosti o dotaci z ROP Jihozápad na jaře tohoto roku.

Jednou z  priorit Evropské unie je zlepšování ekologie. Proto jsou v unijních fondech nemalé finanční prostředky na ekologické projekty. Pomáhaly a  dosud pomáhají i  na jihozápadě Čech. „Plzeňský kraj realizoval a  stále ještě realizuje několik projektů financovaných z  Operačního programu Životní prostředí. Soustředil se zejména na zlepšování lokalit NATURA 2000, staré ekologické zátěže a zlepšování monitoringu povodní,“ říká o dotacích hejtman Václav Šlajs. Jednou z větších akcí je, jak uvádí Václav Šlajs, projekt sanace staré ekologické zátěže Plzeň Libušín, který si vyžádá přibližně 40 mili‑ onů Kč. O  zadání veřejné zakáz‑ ky na sanaci tohoto kontamino‑ vaného území rozhodla Rada Pl‑ zeňského kraje na jaře roku 2014. Oblast by měla být zbavena zne‑ čištění do podzimu příštího roku. Areál bývalého podniku Prádelny a čistírny Plzeň a domovní stud‑ ny v sousedství areálu jsou desít‑ ky let znečištěny chlorovanými uhlovodíky, kterými se tu čistily oděvy v letech 1969 až 1990. KOLOVEČ SE ZBAVÍ ZÁTĚŽE PO PLETÁRNÁCH Na jaře roku 2013 byla zadá‑ na také sanace staré ekologické zátěže v  Kolovči za 7  milionů Kč. V  tomto městečku znečiš‑ tění způsobily bývalé Chodské pletárny, kde několik let fungo‑ vala čistička příze a  chemiká‑ lie zamořily opět jak areál fir‑ my, tak vodu ve studních u ro‑ dinných domů v okolní zástav‑ bě. Dalším velkým projektem,

na který upozorňuje hejtman, byl projekt Zlepšení povodňo‑ vé služby, jenž dosahoval část‑ ky zhruba 18 milionů Kč a  byl dokončen v  červenci minulého roku. Mezi ty akce, které se teprve chystají, pak patří kupříkladu projekt Zkvalitnění území obo‑ ra Horšov – zvýšení biodiverzi‑ ty, kde je zažádáno o  přibližně 13 milionů Kč. Dotace by měla být použita na regeneraci ná‑ honu a výstavbu dvou tůní. Také Jihočeský kraj díky ev‑ ropským dotacím uskutečnil a ještě se chystá uskutečnit ce‑ lou řadu ekologických projek‑ tů. Podle Zdeňka Klimeše, ve‑ doucího oddělení rozvoje ven‑ kova, péče o  krajinu a  koncep‑ ci, se díky Operačnímu pro‑ gramu Životní prostředí na‑ příklad podařilo v  rozmezí let 2009 až 2010 realizovat prv‑ ní etapu revitalizace starých ramen Malše a  tůní v  přírod‑ ní památce a  lokálním biocen‑ tru u  Špačků. Akce si vyžádala více než 2,5 milionu Kč. Druhá etapa je již projektově připra‑

Díky projektu Zlepšení povodňové služby bude sníženo riziko povodní v Plzeňském kraji. Na snímku řeka Otava u Čeňkovy pily. foto: Jana Bartošová vena a s další přípravou se čeká na zveřejnění pravidel pro nové rozpočtové období. ZA EVROPSKÉ PENÍZE REVITALIZUJÍ RYBNÍKY Ve spolupráci s městem Pískem pak kraj z  dotace ze stejného operačního programu v  letech 2010 až 2011 realizoval tech‑ nické úpravy litorálního pás‑ ma v  přírodní památce Ražic‑

ký rybník, v  rámci nichž bylo vybudováno šest tůní a  došlo k  prořezání dřevinných poros‑ tů. Projekt si vyžádal necelých 3,5 milionu. Ve finální fázi se nyní nachá‑ zí projekt Implementace a péče o  území soustavy Natura 2000 v Jihočeském kraji, který si vy‑ žádal 138 milionů a  dokončen bude v  roce 2015. Schvalova‑ cí fází pak prochází například projekt s  názvem Vodní nádrž

7

a  revitalizační úpravy Zahorči‑ ce, jehož realizace předpoklá‑ dá náklady zhruba 4,5  milio‑ nu Kč. Cílem tohoto projektu je vybudování malé vodní nádr‑ že. K  projektům, které jsou již projektově připraveny a s jejich pokračováním se čeká na nová pravidla budoucího rozpočto‑ vého období, patří pak kupří‑ kladu revitalizace Světského či Kváskovického rybníka. Jana Bartošová

• Nově zrekonstruované míst‑ ní komunikace využívají od kon‑ ce letošního července obyvatelé a  návštěvníci Konstantinových Lázní. Díky realizaci projektu s  názvem Rekonstrukce míst‑ ních komunikací – Konstantinky sever bylo rekonstruováno pět komunikací v ulicích V Aleji, Slu‑ neční, Slepá, Květná a  Krátká. Komunikace slouží k  napojení rozvojových ploch města, ke zvý‑ šení bezpečnosti dopravy a zlep‑ šují napojení místních komuni‑ kací na nadřazenou silniční síť. Součástí akce byla také výstavba chodníků a  nových parkovacích míst. Projekt si vyžádal 6,4 mili‑ onu korun. • Na vrcholu šumavského Špičáku byla slavnostně otevřena nová roz‑ hledna. Akce byla spojena s  ote‑ vřením opravených turistických tras k  Čertovu jezeru. Výstavba rozhledny na vrcholu 1 202 m vy‑ sokého Špičáku byla podpořena z  ROP Jihozápad v  rámci 23. vý‑ zvy, celkové výdaje projektu byly více než 8 milionů Kč.

NUTS II SEVEROZÁPAD

V dotacích vede ústecká Spolchemie Celkem čtrnáct projektů na omezení průmyslového zněčištění a  enviromentálních rizik v  Ústeckém kraji je nyní schváleno Operačním programem Životní prostředí k financování nebo je v projekční fázi. Celková výše dotací u nich dosahuje částky 400 milionů korun. Mezi zmíněnými čtrnácti pro‑ jekty jednoznačně dominují tři z  nich: Membránová elektrolý‑ za Spolchemie Electrolysis za 430 milionů korun, kam míří dotace ve výši 116 milionů ko‑ run. Na paty projektu šlape Op‑ timalizace a  intenzifikace výro‑ by permanganatu za 266 milio‑ nů s  dotací 112 milionů korun. Posledním z  „velké trojky“ je Projekt Chs Epi. Ten vyjde cel‑ kem na 367 milionů korun, do‑ tace z operačního programu činí 102 miliony korun. O  první ze zmíněýnch projek‑ tů se na místě zajímal i hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bube‑ níček. „Spolchemie je vnímá‑ na jako významný zaměstnava‑ tel v krajském městě, na vlastní chemickou výrobu je nabalena celá řada dalších profesí a s tím i  další stovky pracovních míst,“ zhodnotil pozici průmyslové fir‑ my hejtman. Spolchemie má na‑ víc s Ústeckým krajem uzavřenu dlouhodobou smlouvu o  spolu‑ práci. Nemalá částka, více jak čtvrt miliardy, putuje do Ústeckého kraje na stavbu nových cykoste‑ zek. Přibýt má 27 kilometrů no‑ vých cest Ploučnice a Labe, kte‑ ré jsou už z  velké části dokon‑ čeny. „Cyklostezky jsou v  dneš‑ ní době významným prvkem ko‑

munikace, spojení mezi obcemi, městy, regiony, ale také mezi jednotlivými zeměmi. Je proto logické, že peníze na jejich stav‑ bu plynou také z  evropských fondů,“ uvedl předseda Regio‑ nální rady regionu soudržnosti Severozápad Petr Navrátil. Cyklostezka Ploučnice je jedna ze čtyř páteřních cyklistických tras v  Ústeckém kraji. Stezka tvoří spojnici mezi Ústeckým a  Libereckým krajem. Projekt počítá s  výstavbou dosud chy‑ bějící kvalitní a  bezpečné cyk‑ listické komunikace v  prostoru vymezeném údolím řeky Plouč‑ nice na území Ústeckého kra‑ je. Týká se pěti úseků v Děčíně, Březinách, Benešově nad Plouč‑ nicí, Františkově nad Ploučni‑ cí a  Starém Šachově o  celko‑ vé délce 10,7  kilometru. Do‑ tace z  ROP Severozápad činí 87,6 milionu korun.

gionální operační program Se‑ verozápad, byla zahájena letos v  březnu, hotovo by mělo být do konce srpna  2015,“ uvedl mluvčí Regionální rady Severo‑ západ Karel Rouč. Téměř 3,4  kilometru dlou‑ hý dvouproudý obchvat odve‑ de část automobilové dopra‑ vy směrem k  hraničnímu pře‑ chodu na Svatém Kříži a  pak dále do Německa. „Díky stavbě by se pak měla zlepšit situace především v  chebských ulicích 17. listopadu a Evropská, kde si

obyvatelé opakovaně stěžují na hluk, otřesy či prašnost. Men‑ ší intenzita dopravy by v nepo‑ slední řadě měla přispět k vyš‑ ší bezpečnosti všech obyvatel města,“ dodal Rouč. „Doufáme, že obchvat z  centra města odvede až tři tisíce vozů denně,“ uvedl náměstek hejtma‑ na Karlovarského kraje pro do‑ pravu Petr Navrátil. Proti ob‑ chvatu však už delší dobu pro‑ testují obyvatelé Hájů a Podhra‑ du. Ti se netají obavami, že v lo‑ kalitě výrazně vzroste doprav‑

KRÁTCE ní zatížení. „Zřejmě jde o Země‑ dělskou ulici. Ta je opravdu po‑ měrně úzká. Plánuje se její roz‑ šíření ve spolupráci s  městem,“ poznamenal Navrátil. Celkové náklady na projekt jsou 392,6  milionu korun, přičemž 85 procent neboli 334 miliony korun pokryje do‑ tace z  Evropské unie, zbytek nákladů bude hrazen z krajské‑ ho rozpočtu. Investorem vý‑ stavby je Krajská správa a údrž‑ ba silnic Karlovarského kraje. Václav Čermák

• Věznici Bělušice na Mostec‑ ku hrozí stěhování kvůli údaj‑ ně špatně provedenému zatep‑ lení budovy. U  její části podle zástupce Vězeňské služby hro‑ zí zřícení. Loňskou zakázku na zateplení budovy financovala Evropská unie patnácti milio‑ ny korun. V  extrémním přípa‑ dě by mohlo padnout rozhod‑ nutí, že stavba není obyvatelná a  500 vězňů by se muselo pře‑ stěhovat.

OBCHVAT ULEVÍ CHEBU V Karlovarském kraji patří mezi významné ekologické projek‑ ty také obchvat Chebu. Jedna z  nejvýznamnějších silničních staveb Karlovarského kraje od‑ vede tranzitní dopravu z centra města a  uleví jeho obyvatelům i  projíždějícím řidičům. „Stav‑ ba, na kterou dotací přispěl Re‑

• Radnice v Lounech zvažuje, zda pokračovat ve vymáhání milionů korun od firmy, která podle měs‑ ta odvedla nekvalitní práci při rekonstrukci knihovny. Spor se totiž táhne už několik let a fir‑ ma mezitím přestala vykazovat činnost, takže radnici stojí vy‑ máhání jen další peníze. Měst‑ ská knihovna se do zrenovova‑ né budovy městského soudu na Mírovém náměstí přestěhovala v roce 2010. Stavební práce, jež byly z valné části hrazeny z ev‑ ropské dotace, přišly na 40 mi‑ lionů korun.

Mezi největší příjemce ekologických dotací patří ústecká Spolchemie.

zdroj: Wikpedia

• Sesuv půdy na rozestavěné dálnici D8 u Litochovic nad La‑ bem na Litoměřicku se podle všeho začne odstraňovat ješ‑ tě letos a  dostavba autostrá‑ dy bude pokračovat v  původ‑ ní trase. Vyplývá to ze závěreč‑ né zprávy geologů, kteří ji pře‑ dali Ministerstvu dopravy. Ře‑ ditelství silnic a  dálnic (ŘSD), které je investorem, však zatím ani nevybralo firmu, která má sanaci provést.

8

INZERCE

140432_INZ_Veletrh_Suspk_KN_01_OK.indd 2

EN č. 8 / 2014

04.07.14 12:19

NUTS II JIHOVÝCHOD

EN č. 8 / 2014

Jen z OPŽP byly podpořeny skoro čtyři tisíce projektů Vyčíslit kolik peněz už šlo z dotačních programů Evropské unie na projekty, které přispívají k  lepšímu životnímu prostředí a byly nebo jsou realizovány na území NUTS II Jihovýchod, je poměrně těžké. Velká část z nich totiž spadá pod nějakou z jiných oblastí veřejné správy a ekologické hledisko je až přidaná hodnota projektu. Zřejmé je ovšem to, že z OP Životní prostředí a z ROP Jihovýchod už šlo dohromady na tyto projekty několik miliard korun. Ostatně počty podpořených pro‑ jektů už se počítají na tisíce. Jen OP Životní prostředí už od roku 2007 podpořil přes své problé‑ my s  vyčerpáním všech alokova‑ ných prostředků skoro čtyři tisí‑ ce projektů na území obou kra‑ jů spadajících pod NUTS II Jiho‑ východ. Jen na Vysočinu přitek‑ ly z  tohoto programu přes čtyři miliardy korun. O  peníze žáda‑ jí kraje, města a obce, nejrůzněj‑ ší organizace podnikající v oblas‑ ti životního prostředí a jiné sou‑ kromé podniky. I  zaměření pro‑ jektů je velmi široké. Například kraje a města často žádají o dota‑ ce na zateplování budov v  jejich správě. Jihomoravský kraj si vzal dokonce na zateplovací projek‑ ty úvěr. Postupně došlo nebo do‑ chází k zateplení fasády a výměně oken na středních školách a gym‑ náziích v  Moravském Krumlově, v Hustopečích a v Brně nebo v ne‑ mocnicích v  Kyjově, ve Znojmě a ve Vyškově. Města zase zateplu‑ jí hlavně základní školy a školky. Například v  Třebíči na Vysočině letos probíhá zateplení ZŠ v Bar‑ tuškově ulici za 22,5 milionu ko‑ run. „Ze zpracovaných tepelných auditů vyplývají úspory kolem 35 procent roční spotřeby tepla.

Což je velmi hospodárné. Určitě v  tomto trendu budeme pokra‑ čovat i v dalším roce pro zbývají‑ cí školy, školky a rovněž také bu‑ dovy v majetku města, například domy s  pečovatelskou službou,“ uvedl místostarosta Pavel Pacal. KANALIZAČNÍ SÍŤ NA ZNOJEMSKU ZA 600 MILIONŮ Velmi důležitý je OP Životní pro‑ středí také pro projekty zaměře‑ né na likvidaci odpadu, sanace ekologických zátěží, revitaliza‑ ce rybníků, pořizování protipo‑ vodňových opatření nebo na re‑ konstrukce kanalizací a čistíren odpadních vod. Právě snižová‑ ní odpadového znečištění je to‑ tiž jednou z  podmínek, za kte‑ rých jsme vstoupili před deseti lety do Evropské unie. Projek‑ ty zaměřené tímto směrem jsou ale velmi nákladné a bez evrop‑ ských dotací by je mohly čes‑ ká města a  obce jen stěží reali‑ zovat. Například jihlavský pro‑ jekt vyšplhá cenově na 255 mi‑ lionů korun, ten pelhřimovský dokonce na 313 milionů korun. Ovšem jeden z nejnákladnějších projektů najdeme na Znojem‑ sku. Tamní projekt rekonstruk‑

ce kanalizací a vodovodů, který zahrnuje 13 obcí, přijde na víc než 600 milionů korun. „Před‑ pokládá se, že budovat se začne v  srpnu letošního roku. Stav‑ by musíme dokončit nejpozdě‑ ji v  závěru září  2015,“ upozor‑ nil krajský zastupitel a znojem‑ ský starosta Vlastimil Gabrhel. Druhým operačním progra‑ mem, který poskytuje prostřed‑ ky na projekty s  přidanou eko‑ logickou hodnotou, je ROP Ji‑ hovýchod. Podle tiskové mluv‑ čí programu Kateřiny Dobešo‑ vé jsou v tomto směru velmi dů‑ ležité projekty z  oblasti dopra‑ vy. „Jde o  přestupní terminá‑ ly, cyklostezky, ekologické pro‑

středky veřejné hromadné do‑ pravy a další.“ ROP? NOVÉ EKOBUSY NEBO PARKY V uplynulých letech se tak podařilo nakoupit celkem 100 nových eko‑ logických autobusů nebo postavit přes 90 kilometrů cyklostezek. Do Brna se podařilo pořídit také de‑ vět nových nízkopodlažních tram‑ vají a do Jihlavy 23 nových trolej‑ busů. Podle odhadů nově pořízené nízkopodlažní dopravní prostřed‑ ky komfortněji přepraví denně na 200 tisíc cestujících. Tím ovšem podopora z  ROP JV nekončí. „Nesmíme také zapo‑

Významné evropské prostředky putují každoročně do zateplování škol a školek.

menout na projekty veřejné ze‑ leně, parky, dětská volnočaso‑ vá hřiště nebo na projekty na‑ učných, přírodních stezek, jež respektují přírodu a  mají nauč‑ ný efekt,“ dodává Kateřina Do‑ bešová s tím, že i do této oblas‑ ti šlo z programu několik set mi‑ lionů korun. Příkladem může být úprava Čertovy rokle v Brně nebo revitalizace parku Malý Heulos v Jihlavě. Ekologické hledisko bylo důležité také pro získání dotace. Za klad‑ ný dopad na životní prostředí zís‑ kal projekt body navíc, v případě veřejné dopravy to byl pak jeden z klíčových aspektů hodnocení. Filip Appl

zdroj: www.trebicnow.cz

9

KRÁTCE • Na Dni otevřených dveří před‑ stavilo svou činnost Mendelia‑ num Moravského zemského mu‑ zea. Jde o  unikátní projekt, kte‑ rý spojuje muzeum s  vědeckým centrem. Postavený je na třech pilířích: vědecké centrum, muze‑ um a  interaktivní škola sloužící k rozvoji studentů genetiky. „Pro‑ jekt je dotován z Evropského fon‑ du regionálního rozvoje a také ze státního rozpočtu,“ říká náměst‑ kyně ředitele Moravského zem‑ ského muzea Eva Pánková. • V  Brně na Masarykově okruhu proběhla Velká cena České repub‑ liky, populární závod motocyklo‑ vého mistrovství světa, který do Brna vždy přitáhne návštěvní‑ ky z celého světa. V průběhu celé akce se s představiteli společnosti Dorna, která je promotérem celé‑ ho seriálu závodů, setkali zástup‑ ci kraje a  Automotodromu Brno, aby společně informovali o  tom, že se Jihomoravský kraj stane ga‑ rantem financování závodu pro příští jubilejní ročník. • Brno pokračuje v opravách hra‑ deb a parků hradu Špilberk. Loni se podařilo dokončit opravu již‑ ního křídla hradu za 155 milio‑ nů korun. V  letošním roce zaha‑ juje město rekonstrukci severní hradby. Projekt s názvem Rekon‑ strukce NKP Špilberk – II. eta‑ pa s celkovou investicí 19,3 mili‑ onu korun už schválila rada měs‑ ta. V rámci rekonstrukce severní hradby bude opraveno vnější ci‑ helné zdivo, hradba bude po celé délce odvodněna.

PREZENTACE

Kraj zajistí konání 50. ročníku motocyklové Grand Prix v Brně v příštím roce Pozitivní informace přinesli po společném dopoledním jednání na středeční (13. srpna 2014) tiskovou konferenci k letošnímu ročníku motocyklové GP České republiky hejtman Michal Hašek a předsedkyně představenstva společnosti Automotodrom Brno Ivana Ulmanová. Jak v  prostorách brněnského Technic‑ kého muzea, kde se uskutečnila tisková konference, zaznělo z úst jihomoravské‑ ho hejtmana, kraj se stal garantem finan‑ cování a  konání jubilejního 50. ročníku motocyklové Velké ceny ČR v Brně v příš‑ tím roce. „Poté, co jsme několik týdnů če‑ kali neúspěšně na reakci vlády ČR, roz‑ hodli jsme se vyřešit tuto situaci přímo na jižní Moravě. Rada kraje na můj návrh včera schválila skutečnost, že pro příští rok, kdy se koná jubilejní 50. ročník Vel‑ ké ceny se Jihomoravský kraj stane ga‑ rantem zajištění jejího financování. Zna‑ mená to, že chceme být koordinátorem zajištění financí na takzvaný zalistovací poplatek – a to samozřejmě nejen z roz‑ počtu kraje, ale také města, státu a  po‑ moci by měly také podnikatelské sub‑ jekty. Již včera jsem o této problematice

jednal s  primátorem Romanem Onder‑ kou a kraj je stále připraven jednat také s  premiérem Bohuslavem Sobotkou při jeho návštěvě kraje 12. září v Židlochovi‑ cích, kde se sejde i  s  ostatními hejtma‑ ny. Budeme jednat také s  ministrem fi‑ nancí Andrejem Babišem a  ministrem školství a  tělovýchovy Marcelem Chlád‑ kem a  ministryní pro místní rozvoj Vě‑ rou Jourovou. Nově chceme vstoupit do jednání také s Regionální hospodářskou komorou a jejich prostřednictvím s jiho‑ moravskými podnikateli, protože Velká cena je vedle velkého sportovního podni‑ ku také velký byznys – podle renomova‑ ných odhadů přináší do regionální eko‑ nomiky něco mezi 750 miliony a jednou miliardou korun, to znamená, že na da‑ ních obdrží státní kasa něco okolo částky 200 milionů korun. Jsem tedy přesvěd‑

čen, že tento krok Jihomoravského kra‑ je pomůže i českým veřejným financím,“ řekl hejtman Michal Hašek. Předsedkyně představenstva společnosti Automoto‑ drom Brno Ivana Ulmanová ocenila vý‑ sledek společného jednání s hejtmanem a  přístup Jihomoravského kraje označi‑ la za „blýskání na lepší časy“. Jak násled‑ ně dodal hejtman, onen prostor jednoho roku do konání jubilejního ročníku dává všem zainteresovaným subjektům a  or‑ ganizacím možnost najít tolik potřebné systémové řešení, které by umožnilo ko‑ nání nejen 50. ročníku, ale i  těch ostat‑ ních. V  průběhu letošní Velké ceny náměstek hejtmana Stanislav Juránek a  předsed‑ kyně představenstva brněnského Au‑ tomotodromu Ivana Ulmanová infor‑ movali výkonného ředitele společnos‑ ti Dorna (která je majitelem závodů se‑ riálu mistrovství světa) Carmelo Ezpele‑ tu o  tomto rozhodnutí Rady JMK. Celý tento záměr bude předložen k  rozhod‑ nutí na zasedání Zastupitelstva JMK

19.  září  2014. Se společností Autromo‑ todrom Brno uzavře Jihomoravský kraj v  uvedené věci memorandum, v  rám‑ ci kterého kraj bude deklarovat kromě zajištění 50. ročníku Velké ceny také zá‑

měr vstoupit do spolku s Automotodro‑ mem, městem Brnem, vládou ČR a bude oslovena také Regionální hospodářská komora jižní Moravy. (jmk)

Oceněny nejlepší obce jihomoravského kola Vesnice roku Náměstek hejtmana Roman Celý a radní Jaroslav Parolek v sobotu 16. srpna 2014 ve Vrbici slavnostně předali ocenění nejlepším účastníkům krajského kola soutěže Vesnice roku 2014.

Zlatou stuhu a  celkové vítěz‑ ství v  krajském kole převza‑ li zástupci obce Vrbice z  ru‑

kou náměstka hejtmana Ro‑ mana Celého. Ocenění v  jiho‑ moravském kole získaly násle‑

dující obce: Zlatá stuha (za cel‑ kové vítězství v krajském kole) – Vrbice (okres Břeclav), Mod‑ rá stuha (za společenský život) – Ratíškovice (okres Hodonín), Oranžová stuha (za spolupráci obce a zemědělského subjektu) – Cetkovice (okres Blansko), Bílá stuha (za činnost mláde‑ že) – Křtiny (okres Blansko), Zelená stuha (za péči o  zeleň a  životní prostředí) – Ždánice (okres Hodonín).

Obce oceněné Zlatou stuhou z krajských kol postupují do ce‑ lostátního kola. Vítěz celostát‑ ního kola se stane nositelem ti‑ tulu „Vesnice roku 2014“.

(jmk)

10

PREZENTACE

EN č. 8 / 2014

Nová obchodní značka Rx zamíří na české koleje Novou kategorií „rychlík vyšší kvality“, označovanou zkráceně písmeny Rx (výslovnost Rex), zavedou České dráhy v novém jízdním řádu 2015. Rychlíky provozované moderními, komfortními osobními vozy se objeví od 14. prosince nejprve na trati z Prahy přes Plzeň do Chebu a Klatov. „Novou kategorií vlaků ‚rychlík vyšší kvality‘, zkráceně jen Rx, chceme odli‑ šit již modernizované spoje od původ‑ ních rychlíků pověstných dříve tradič‑ ními východoněmeckými vozy s  ko‑ ženkovými lavicemi,“ řekl člen před‑ stavenstva Českých drah odpověd‑ ný za osobní dopravu Michal Štěpán a doplnil: „Naše zákazníky tak chceme informovat o tom, na kterých spojích je už čeká vyšší kvalita vozů srovna‑ telná s vlaky EuroCity nebo InterCity. Cestující tak budou moci počítat i  na běžných rychlíkových linkách s  kom‑ fortem dosud oceňovaným obvykle na mezistátních dálkových linkách. Od prosince bychom chtěli zavést prvních téměř třicet takových spojů, v prvním kole to budou vlaky z Prahy přes Plzeň do Chebu a do Klatov.“

Vyšší kvalita vozů „Rychlík vyšší kvality“ (Rx) bude sesta‑ ven nejméně z  80 % z nových nebo mo‑ dernizovaných vozů, které znají cestují‑ cí především z  vlaků EuroCity a  InterCi‑ ty. Díky tomu tyto spoje nabídnou cestu‑ jícím například el. zásuvky 230 V pro na‑ pájení drobné elektroniky. Ve vlacích bu‑ dou také poskytovány informace o jízdě, následných zastávkách a  mimořádnos‑ tech prostřednictvím vlakového rozhlasu. Část vozů v „rychlících vyšší kvality“ (Rx) nabídne také klimatizovaný interiér nebo větší stolky. Původní vozy budou moci být využívány jen minimálně, a to jako posi‑ lové v  době zvýšené přepravní poptávky např. v pátek nebo v neděli odpoledne. V  kategorii Rx pojedou v  novém jízdním řádu 2015 například spoje Praha – Plzeň –

Cheb nebo Praha – Plzeň – Klatovy a  pří‑ padně některé další podmínky splňující spo‑ je na dalších tratích. V příštích letech, v ná‑ vaznosti na dodávky dalších modernizova‑ ných vozů, se počet vlaků kategorie „rychlík vyšší kvality“ (Rx) bude dále rozšiřovat. České dráhy od prosince letošního roku za‑ vedou také další novou obchodní katego‑ rii railjet, která patří do skupiny vlaků vyš‑ ší kvality, jako jsou SuperCity Pendolino (SC Pendolino), EuroCity (EC) nebo InterCity (IC). Railjet je mezinárodní značka komfort‑ ních vysokorychlostních souprav provozo‑ vaných ČD a ÖBB na středoevropských tra‑ tích. V České republice budou jezdit v pravi‑ delných dvouhodinových intervalech na lin‑ ce Praha – Pardubice – Brno – Břeclav a dále do rakouské Vídně a Grazu. Na našem úze‑ mí budou dosahovat průměrné rychlosti (včetně zastávek) cca 100 km/h. Vybrané kategorie dálkových vlaků Českých drah v jízdním řádu 2015: • railjet: komfortní dálkové spoje provozované jednotkami ČD railjet nebo ÖBB railjet nabízející nejvyšší kvalitu cestování, soupravy jsou klimatizované a tlakotěsné, spoj nabízí gastronomické služby (restaurant a minibar), business class, dětské kino, el. zásuvky 230 V pro napájení drobné elektroniky cestujících, místa pro jízdní kočárky, jízdní kola atp., maximální rychlost vlaků 160 km/h. • SC Pendolino: komfortní dálkové spoje provozované jednotkami pendolino nabízející nejvyšší kvalitu, soupravy jsou klimatizované a  tlakotěsné, spoj nabízí gastronomické služby (bistro a minibar), el. zásuvky 230 V  pro napájení drobné elektroniky cestujících, Wi­‑Fi připojení k internetu a palubní portál, rodinná zóna (vyhrazená hrací místa pro cestující s dětmi), místa pro jízdní kola atp., maximální rychlost vlaků 160 km/h.

• EuroCity (EC): komfortní mezistátní dálkové spoje z nových nebo modernizovaných vozů různých železnic, vozy jsou obvykle klimatizované, ve vlacích je zajištěna nabídka gastronomických služeb (restaurant nebo bistro a minibar), ve většině vozů (kromě maďarských železnic) jsou k dispozici el. zásuvky 230 V pro napájení drobné elektroniky cestujících, maximální rychlost vlaků 160 km/h. • InterCity (IC): komfortní obvykle vnitrostátní dálkové spoje z  nových nebo modernizovaných vozů ČD, vozy jsou obvykle klimatizované, ve vlacích je zajištěna nabídka gastronomických služeb (restaurant nebo bistro a minibar), ve většině vozů jsou k dispozici el. zásuvky 230 V pro napájení drobné elektroniky cestujících, maximální rychlost vlaků 160 km/h. • EuroNight (EN): komfortní noční mezistátní dálkové spoje z nových nebo modernizovaných vozů různých železnic, vozy jsou obvykle klimatizované, ve vlacích jsou zařazeny lůžkové a lehátkové vozy, ve většině vozů jsou k dispozici el. zásuvky 230 V pro napájení drobné elektroniky cestujících, maximální rychlost vlaků 160 km/h.

• Expres (Ex): komfortní vnitrostátní nebo mezistátní dálkové spoje s menším počtem zastavení z  nových nebo modernizovaných vozů ČD, některé vozy jsou klimatizované, v části vozů jsou k dispozici el. zásuvky 230 V pro napájení drobné elektroniky cestujících, maximální rychlost vlaků 160 km/h. Rychlík vyšší kvality (Rx): komfortní dálkové spoje s větším počtem zastávek obdobně jako u rychlíku, ale sestavené z  nových nebo modernizovaných vozů ČD, některé vozy jsou klimatizované, ve většině vozů jsou k  dispozici el. zásuvky 230 V pro napájení drobné elektroniky cestujících, maximální rychlost vlaků 140 km/h (s novými soupravami bude zvýšena na 160 km/h). • Rychlík: bez zvláštních kvalitativních podmínek. Ve velké části výše uvedených katego‑ rií spojů jsou poskytovány i  další služ‑ by, např. přeprava vozíčkářů v bezbarié‑ rových vozech, přeprava jízdních kol jako spoluzavazadel nebo v  úschově během přepravy, vyhrazené oddíly pro cestující s dětmi, tiché oddíly nebo vozy atp. (čd) PREZENTACE

14082201 inzerce_ciaf2014_Evr_noviny.indd 1

22.08.14 10:18

NUTS II SEVEROVÝCHOD

EN č. 8 / 2014

EU pomáhá s čističkami i zelenější dopravou Čtvrt století po pádu komunismu se Česká republika musí stále vypořádávat s  pozůstatky poměrně devastačního přístupu tehdejší ekonomiky. Kromě starých ekologických zátěží je to i  myšlení lidí, ve kterém mnohdy stále přetrvává jen malý cit pro ochranu krajiny a  ovzduší. Alespoň trochu k  proměně tohoto myšlení přispívá i Evropská unie, která zavedla poměrně přísné normy a podporuje velkou měrou k životnímu prostředí vstřícné projekty. A to i na území NUTS II Severovýchod. Evropská podpora ekologickým projektům probíhá prostřednic‑ tvím několika programů. Mezi ty méně známé patří například tzv.  program LIFE, ze kterého už bylo po celé Evropě podpoře‑ no několik tisíc projektů. I v regi‑ onu je možné se s  přispěním to‑ hoto programu setkat. Správa Kr‑ konošského národního parku to‑ tiž získala dotaci na projekt LIFE CORCONTICA, který slibuje lep‑ ší péči o  horské louky. Spous‑ ta z  nich totiž v  minulých dese‑ tiletích degradovala. „Právě na těchto loukách rozkvétají léči‑ vé horské byliny a  právě sem se chodí napást či ukrýt nepřeber‑ né množství živočichů,“ uvedl při uvedení projektu jeho garant To‑ máš Janata s tím, že projekt, kte‑ rý přijde celkem na 90 milionů korun, pomáhá udržovat boha‑ tost druhů v Krkonoších. Jinak je ale evropská pomoc pro ekologické projekty na území re‑ gionu hlavně otázkou OP Život‑ ní prostředí a  ROP Severový‑ chod. V  případě druhého zmí‑ něného programu je to ale tro‑ chu složitější. „Přestože v přípa‑ dě ROP Severovýchod se nejedná primárně o  program na podpo‑ ru projektů majících vliv a pozi‑

tivní dopad na životní prostředí, u řady z nich se žadatelé soustře‑ dili i na tuto stránku,“ vysvětlu‑ je tisková mluvčí ROP SV Silvie Špryňarová. TYRŠOVY SADY ZA NECELÝ ROK Typickým příkladem projektů, u  kterých je ekologické hledis‑ ko poměrně významným aspek‑ tem udělení dotace, jsou nákupy vozidel veřejné dopravy. ROP už poslal peníze na nákupy nových autobusů, vlakových souprav či trolejbusů do všech tří krajů. Ostatně třeba modré vlaky Re‑ gion Panter zná dnes každý, kdo se aspoň jednou projel po trati mezi Pardubicemi a  Hradcem. Ovšem i  mimo dopravu najde‑ me řadu zajímavých projektů s  ekologickým přesahem. ROP SV přispíval například na obno‑ vu parků. Ať už to jsou Klášter‑ ní zahrady v Chrudimi, kontro‑ verzní Kociánka v Ústí nad Orli‑ cí nebo konečně i  Tyršovy sady v  Pardubicích, s  jejichž rekon‑ strukcí se začalo před pár týdny. Hotovo má být v  červnu příští‑ ho roku. „Návštěvníci zde na‑ jdou zpevněnou promenádu,

ROP Severovýchod podpořil řadu projektů s přidanou ekologickou hodnotou. Jeden takový se týkal například Geoparku Český ráj. zdroj: internet která bude sloužit nejen jako hlavní korso, ale Pardubice v ní získají i  nový venkovní prostor pro kulturně společenské akce,“ prohlásil náměstek primátor‑ ky František Brendl. Ani u  par‑ ku ale podpora z  ROP nekončí. Program posílal peníze i  na re‑ vitalizace brownfieldů, cyklos‑ tezky nebo třeba i  na podporu Geoparku Český ráj. „Realiza‑ cí velké části projektů došlo také ke zvětšení plochy zele‑ ně ve městech a obcích. Promě‑ nou tak prošla celá řada návsí či center obcí, kde přibyly stro‑ my, parky anebo dětská hřiště,“ jmenuje další typ projektů Silive Špryňarová.

NEJDRAŽŠÍ JSOU REKONSTRUKCE KANALIZACÍ Druhým programem, který je klí‑ čový pro podporu ekologických projektů na území České republiky, je OP Životní prostředí. Podpořeno z něj bylo už téměř 2 700 projektů na území NUTS II Severovýchod. Prostředky šly třeba na zateplová‑ ní, kdy jsou žadateli nejčastěji kra‑ je, města a obce. Třeba v Liberci se letos pustí do zateplení dvou zá‑ kladních škol. Dohromady půjde z  operačního programu na opra‑ vy všech tří budov dotace ve výši 15 milionů korun. „Pokud všechno dobře půjde, chtěli bychom v  po‑

sledním čtvrtletí tohoto roku zahá‑ jit práce na zateplení budovy ZŠ Na Žižkově,“ řekl náměstek primátor‑ ky Jiří Šolc. Velmi důležitou oblastí podpory je pak rekonstrukce a vý‑ stavba kanalizačních sítí a čistíren odpadních vod, které zásadním způsobem přispívají k čistotě vod‑ ních toků na území regionů. Příkla‑ dů jsou v této oblasti doslova stov‑ ky, protože většina měst a obcí mu‑ sela kvůli přísným normám EU při‑ stoupit k  modernizaci svých ČOV a  kanalizací. Náklady jdou mnoh‑ dy do stovek milionů, jako je tomu v  případě projektu v  Náchodě, na Frýdlantsku nebo třeba v  České Třebové. Filip Appl

11

KRÁTCE • Díky podpoře z  ROP SV se přes prázdniny rekonstruují další silnice. V  Královéhradec‑ kém kraji to je například úsek mezi obcemi Rokol, Nový Hrá‑ dek a Borová za 22 miliony ko‑ run. V Libereckém kraji dostá‑ vá nový povrch například silni‑ ce v  Tanvaldu s  dotací ve výši 27 milionů korun a v Pardubic‑ kém kraji finišují rekonstrukce úseku mezi křižovatkami ulic Palackého a  Staňkova a  také rekonstrukce ulice Teplého v krajské metropoli. • V  areálu liberecké Základní školy Vrchlického a Sokolovská otevírají nové sportovní cent‑ rum, které vzniklo díky dotaci přesahující 11 milionů korun. Areál se zaměří převážně na práci s dětmi a mládeží v oblas‑ ti stolního tenisu a  sportovní‑ ho aerobiku. Nově tak vzniklo zázemí pro gymnastický sport, step a  team­‑ aerobik, ale také prostory pro cvičení veřejnos‑ ti. • Královéhradecký kraj vytipo‑ val na příští roky projekty za více jak sedm miliard korun, na které by chtěl žádat o evropské dotace. Největší investice by si vyžádala doprava. „Pro před‑ stavu, jen pro Integrovaný re‑ gionální operační program (IROP) bychom byli nosite‑ li projektů za 5,5  miliardy ko‑ run,“ říká náměstek hejtmana a krajský radní pro oblast regi‑ onálního rozvoje a dotací Ota‑ kar Ruml.

NUTS II STŘEDNÍ MORAVA

Program pomáhá se zateplováním či kanalizacemi Oblast ochrany životního prostředí patří k nezpochybnitelným tématům dotační politiky na celoevropské, celostátní i  regionální úrovni. Ovšem zatímco Operační program Životní prostředí se problematice věnuje přímo, v rámci ROP Střední Morava jsou ekologie a ekologické projekty spíše okrajovou záležitostí a podpořené projekty zde mají většinou jiné primární cíle, než je ochrana životního prostředí. Tak či tak, dohromady už na tuto oblast přiteklo z evropských fondů několik miliard. Stále ale je co zlepšovat. Miliardy korun už šly ze zmí‑ něných programů na podporu ekologických projektů na úze‑ mí Olomouckého a  Zlínské‑ ho kraje. Primárním nástrojem na podporu ekologicky orien‑ tovaných projektů je celostátní Operační program Životní pro‑ středí. Jen z  něj už bylo pod‑

pořeno téměř 2 900 projektů na území NUTS Střední Mora‑ va (bezmála 1 500 různorodých projektů ve Zlínském kraji a 1 400 v  kraji Olomouckém). O  finanční prostředky žáda‑ jí nejčastěji obce a  města nebo kraje. Velké množství peněz ale putuje i k žadatelům z řad firem

a  nejrůznějších organizací za‑ bývajících se podnikáním, kte‑ ré nějakým způsobem souvisí se životním prostředím. Nejčastě‑ ji zastoupené typy projektů už je ale těžší vysledovat. V  první řadě jsou to třeba zateplení. Ta realizují právě především měs‑ ta a kraje, které jsou zřizovateli stovek organizací a vlastní tedy velké množství majetku. Řadu projektů zaměřených na úsporu energie realizují nebo spolurea‑ lizují krajské samosprávy. Zmí‑ nit lze třeba právě finišující za‑ teplování vsetínské nemocnice za 16,5 milionu korun nebo za‑ teplení nemocnice v  Přerově za 40 milionů korun.

Jedním z nejnákladnějších českých projektů v oblasti reskonstrukce a výstavby kanalizační sítě je Čistá řeka Bečva. zdroj: www.fondsoudrznosti.cz

NEJVĚTŠÍ PROJEKT VYČISTÍ BEČVU

ní obcí Mikroregionu Vsetínsko Eva Rafajová.

Své velké projekty mají i velká či menší města. Dokládá to Rožnov pod Radhoštem, který za projekt zateplení MŠ Horní Paseky zís‑ kal dokonce první místo v  sou‑ těži obecních projektů. „Město Rožnov za poslední čtyři roky in‑ vestovalo do zateplení svých ob‑ jektů 32 miliony korun. Z  této částky byl 21 milion korun do‑ tací a 11 milionů korun investo‑ valo město ze svého,“ uvedla sta‑ rostka města Markéta Blinková. Důležitým a  finančně ještě ná‑ ročnějším typem projektu jsou rekonstrukce kanalizací a  čistí‑ ren odpadních vod. EU totiž kla‑ de poměrně přísné nároky ohled‑ ně vypouštěných odpadních vod. Kvůli tomu musela nebo musí řada měst a obcí přistoupit k rea‑ lizaci nákladných projektů, které by bez pomoci z OPŽP nemohly vzniknout. To je i případ asi nej‑ větší právě realizované akce v re‑ gionu, projektu Čistá řeka Bečva. V  rámci ní dojde k  rekonstruk‑ ci kanalizační sítě na rozsáhlém území. Náklady projektu, do kte‑ rého je zapojeno kolem dvace‑ ti vesnic a měst na Valašsku, do‑ sahují téměř 1,3  miliardy. „Za‑ hrnují stavební práce, přípravu projektu, správce stavby, projek‑ tanta, právní služby, vozidla pro svoz odpadních vod, platby do‑ tčeným orgánům, vícepráce na dokumentaci a náklady na inves‑ tiční a  přechodný úvěr,“ upřes‑ nila vedoucí kanceláře Sdruže‑

STOVKAMI MILIONŮ POMÁHÁ I ROP Finance z  OPŽP samozřejmě po‑ máhají i  dalším projektům. Tře‑ ba těm zaměřeným na snižování emisí, sanace ekologických zátěží, různé obnovy sadů a vinic, rekon‑ strukce vodních nádrží nebo tře‑ ba na stavbu protipovodňových opatření. Druhým důležitým programem pro projekty s  ekologickou hod‑ notou je ROP Střední Morava. I v něm najdeme celou řadu inves‑ tičních akcí, které mají pozitivní vliv na životní prostředí. „Napří‑ klad na pořízení nových ekologic‑ kých vozidel ve veřejné dopravě poskytl ROP Střední Morava již 200 milionů korun, díky kterým bylo zakoupeno 77 ekologických autobusů, tramvají a  trolejbusů,“ řekla Evropským novinám tisko‑ vá mlučí ROP SM Michaela Lin‑ hartová. Mezi další podporované akce patří třeba obnovování par‑ ků nebo stavba cyklostezek, byť u nich je přínos primárně v pod‑ poře turistického ruchu. Michae‑ la Linhartová pak speciálně zmi‑ ňuje také unikátní biokoupališ‑ tě v  Litovli. „Jeho výjimečnost spočívá v tom, že se toto přírodní koupaliště nečistí chemikáliemi, ale vysazenými rostlinami, štěr‑ kem a pískem. ROP SM výstavbu tohoto koupaliště podpořil dotací ve výši 8 milionů.“ Filip Appl

KRÁTCE • Valašské Klobouky pokraču‑ jí v plánovaných investičních ak‑ cích. Nedávno začala například výstavby cyklostezky, která po‑ vede od křižovatky ulic U  Váhy a Nádražní po učiliště v ulici Bru‑ movské. Poslední část cyklostez‑ ky BEVLAVA, na území Valaš‑ ských Klobouk, je ve fázi zpra‑ covávání dokumentace k  územ‑ nímu řízení. Díky dotaci z  ROP Střední Morava se devítimiliono‑ vé náklady na stávající etapu sní‑ ží o 85 procent. • Byla dokončena výstavba no‑ vého mostu a  nového směrové‑ ho vedení silnice, která spojuje město Karolinku s osadou Bzové. Nový most za 23 miliony korun si vyžádal odsun stávajícího směro‑ vého vedení silnice i přeložku in‑ ženýrských sítí. S  financováním stavby by měla pomoci Evropská unie. Celkem 80 procent uznatel‑ ných nákladů půjde z Regionální‑ ho operačního programu Střední Morava. • V  Pačlavicích probíhá kom‑ plexní přestavba mostu. Společ‑ ně s ním silničáři opraví také se‑ dmadvacet metrů dlouhý úsek cesty a  začala i  oprava chodní‑ ků a obrub v obci. Rekonstrukce mostu bude podle něj spočívat ve zhotovení nových betono‑ vých základů, do kterých bude vetknuta nová železobetonová konstrukce. Na mostě bude po‑ ložena také nová izolace. Smluv‑ ní cena činí zhruba 6,8 milionu korun. Stavební práce potrvají do konce října.

12

PREZENTACE / PUBLICISTIKA

EN č. 8 / 2014

Pěšky, na kole nebo na in­‑linech? Španieli vsadili na alternatívnu pomoc rodinám v núdzi Orlické cyklo & inline království je území protkané hustou pavučinou cyklotras a cyklostezek. Tu pravou si podle náročnosti a svých sil najde opravdu každý - rekreační i trénovaný cyklista. Unikátním lákadlem je síť cyklos‑ tezek a in­‑line stezek, která vede nádherným údolím Tiché Orlice a Třebovky a nabízí kvalitní asfal‑ tový povrch, minimální převýše‑ ní včetně pravidelné údržby. De‑ sítky kilometrů stezek se rozbí‑ hají z Ústí nad Orlicí na všechny strany. Cyklotrasy vás provedou např.  kolem zřícenin hradů Lan‑ šperk, Litice, Potštejn, zámků Le‑ tohrad, Choceň, Lanškroun, ale i  podél řek nebo Pastvinské pře‑ hrady, do nejvyšších partií Or‑ lických hor až k  chatě na Šerli‑ chu a  po nejkrásnějších místech CHKO Orlické hory i  přírodních rezervacích podhůří - www.moje‑ orlickehory.cz.

Cyklostezky si vyzkoušel i  rad‑ ní Pk René Živný. „Je to požitek z jízdy. Trasy jsou ideální pro ro‑ diny s dětmi. Pokud si chcete užít bezstarostnou jízdu a zároveň se

Orlice Bezpráví.

kochat nádhernou krajinou, po‑ tom jsou stezky Orlického cyk‑ lo & inline království určeny prá‑ vě pro vás.“ Další tipy na zajímavé výlety na poslední prázdninový víkend a v době babího léta naleznete na www.vychodnicechy.info. www.pardubickykraj.cz

Symbolom tohtoročných prázdnin sa pre Španielov stal boj proti detskej chudobe. Niektoré autonómne kraje otvorili školské jedálne, aby poskytli stravu deťom zo sociálne slabších rodín. Podľa niektorých prieskumov je strava poskytnutá v  školskej je‑ dálni pre malých Španielov jedi‑ ným jedlom počas dňa. Tieto šta‑ tistiky však spochybňuje mož‑ nosť získať potraviny od charita‑ tívnych organizácií. Rolu zohrá‑ va tiež vysoká zadlženosť špa‑ nielskych rodín a  štatistiky neu‑ vádzajú, či rodičia nezahmlieva‑ jú skutočnosť, že splácajú tisíco‑ vé hypotéky. Mnohé mestá počas letných mesiacov zorganizova‑ li prímestské tábory, kde deťom bola popri celodenných aktivitách poskytnutá strava. K tomuto mo‑ delu pristúpila Valencia, kde viac ako sedemdesiat mest a obcí otvo‑ rilo letné školy pre žiakov do šest‑ násť rokov. Podľa vyhlásení pri‑ mátorov chcú aspoň čiastočne kompenzovať fakt, že rodičia si nemôžu dovoliť vziať svoje rato‑ lesti na výlet. Namiesto vysedáva‑ nia pred televízorom deti s vycho‑ vávateľmi trávili čas opakovaním vedomostí a  poobede sa venovali športovým aktivitám. Z NÚDZE CNOSŤ Španieli doteraz neprehodnoti‑ li, prečo k organizovaniu prímest‑ ských letných táborov nepristúpi‑ li skôr, ani to, prečo podobnú mož‑ nosť nemôžu využiť tiež zárobko‑ vo činní rodičia. Letné prázdniny

v Španielsku trvajú takmer tri me‑ siace a mnohí sú z problému, čo si počať s dieťaťom, zúfalí. Tohtoroč‑ né opatrenie v podobe poskytova‑ nia stravy v  školských jedálňach počas letných prázdnin autonóm‑ ne kraje vyhrotil do skupín „za“ a „proti“. Pre tento experiment sa rozhodli štyri autonómie. V Extre‑ madure, na Kanároch, v Andalúzii a  Aragónsku tak bola poskytnutá strava 15 tisícom detí. Madrid pre‑ nechal rozhodnutie jednotlivým mestským úradom, Baleáre uvoľ‑ nili prostriedky mestám a  ďalšie kraje školské jedálne v lete pone‑ chali zatvorené. Ešte v  júni Mi‑ nisterstvo zdravotníctva prehlási‑ lo, že autonómiám uvoľní 17 mi‑ liónov eur, aby sa podľa jeho vy‑ jadrenia „hlavným protagonistom leta nestal hlad“. Z otvorenia škol‑ ských jedální počas prázdnin si však politici stihli urobiť predvo‑ lebný artikel a v kampaniach roz‑ širujú mozaiku sociálnej pomo‑ ci o ďalší prvok. Tomás Gómez zo Socialistickej strany prisľúbil, že budúce leto otvorí všetky školské jedálne v Madride, ak vyhrá regio‑ nálne voľby. NETRANSPARENTNÉ FUNGOVANIE Kritickému pohľadu Španieli nepodrobujú ani samotné fun‑

govanie školských jedální. Tie sú na rozdiel od tradičnej škol‑ skej kuchyne založené na sys‑ téme cateringu. Donášku hoto‑ vého jedla zabezpečujú súkrom‑ né firmy, ktoré tak ani v lete ne‑ prichádzajú o  časť zisku. Časť stravných výdavkov kraje kom‑ penzujú finančnými dávkami, ktoré poskytujú počas školské‑ ho roka, pričom každá autonó‑ mia má vypracované vlastné po‑ žiadavky pre žiadateľov, rov‑ nako ako výšku dávky. Cena za školský obed sa pohybuje od štyroch eur hore, čiže ide o  za‑ ujímavú sumu, z  ktorej časť si firmy pripíšu ako zisk. Rovna‑ kou záhadou zostávajú kon‑ kurzné konania na donášku stravy. O  tom, kedy mestskí predstavitelia rozhodujú o  po‑ skytnutí lukratívnej zákazky, sa občania väčšinou nedozvedajú. V súvislosti s detskou chudobou sa Španieli odvolávajú na údaje OSN. Podľa nich v  krajine žije 2,2 milióna detí na hranici chu‑ doby. Nedostatočné analyzova‑ nie problematiky na domácej pôde spôsobuje medzi jednot‑ livými krajmi rozdiely v  pod‑ mienkach, ktoré rozhodujú o al‑ ternatívnych spôsoboch sociál‑ nej pomoci. Asociácie sa domá‑ hajú monitoringu na celoštátnej úrovni, čo by pomohlo k  väčšej prehľadnosti v údajoch, a najmä vo výdavkoch z verejných zdro‑ jov. Dana Miháliková

Klopoty odpočívka. PREZENTACE

140432_INZ_Veletrh_Suspk_KN_01_OK.indd 1

04.07.14 12:19

NUTS II MORAVSKOSLEZSKO

EN č. 8 / 2014

ArcelorMittal uspěl s žádostí o největší ekologickou dotaci

KRÁTCE • Po téměř dvou letech oprav se poprvé otevřelo veřejnosti ost‑ ravské Trojhalí. Tisíce lidí sle‑ dovaly večer koncert Jarka No‑ havici s  dechovkou Karolinka. Ačkoli písničkář Jarek Nohavi‑ ca vystupuje v regionu častěji, jeho páteční koncert byl poně‑ kud výjimečný. Vstupenky do haly totiž rozdával organizátor koncertu zdarma.

Přes dvě miliardy korun dotací vloni zamířily na klíčové ekologické projekty v Moravskoslezském kraji. Patří mezi ně snížení emisí modernizací odprášení Aglomerace jih v ArcelorMittal Ostrava, odprášení spalin a uzlů v Třineckých železárnách a nákup nových ekologických vozů hormadné dopravy. Evropská komise vloni schválila huti ArcelorMittal Ostrava největší žá‑ dost o dotaci na ekologickou inves‑ tici. Poprvé v historii bude huť spo‑ lufinancovat svou ekologizaci z  ve‑ řejných zdrojů, respektive z  evrop‑ ských fondů. Do roku 2016 tak spus‑ tí další čistící zařízení v celkové hod‑ notě 2,6 miliardy korun a sníží tím emise prachu i oxidů dusíku své elek‑ trárny. První fáze vyjde celkem na 908 milionů, dotace z  Unie činí 363 miliony korun. „Dotace vnímá‑ me jako další krok v  naší dosavad‑ ní ekologizaci. Kdybychom již dnes neplnili nové evropské limity, kte‑ ré vstoupí v platnost až v roce 2016, neměli bychom na získání dotace ná‑ rok. My ale chceme nadále přispí‑ vat ke zlepšení životního prostře‑ dí a naše emise snižovat i pod limi‑ ty Unie,“ uvedl Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí ArcelorMittal Ostrava. Výrazné snížení prašnosti pocí‑ tí lidé v regionu Třinecka po do‑ končení dvanácti ekologických investic v  Třinckých železár‑ nách za více než 2,6 miliardy ko‑ run. Díky nim by měl objem tu‑ hých znečišťujících látek kles‑ nout o třetinu. Všechny investi‑ ce skončí nejpozději v roce 2015 a  významně přispějí ke snížení

imisní zátěže v  okolí průmyslo‑ vého podniku. K  největším patří sekundární od‑ prášení haly kyslíkové konvertoro‑ vé ocelárny za 930 milionů korun, která odstartovala vloni v červenci, a odprášení spalin a uzlů na aglome‑ raci č. 2 za 910 milionů. „Z hledis‑ ka prašnosti má nejvyšší přínos od‑ prášení aglomerace. Po její realizaci se sníží celková roční produkce tu‑ hých znečišťujících látek na tomto zdroji až o 130 tun za rok. Považuji to za další významný krok ke snižo‑ vání zátěže na životní prostředí v re‑ gionu, v němž žijeme a pracujeme,“ uvedl generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek. AUTOBUSY JEZDÍ NA PLYN Vloni získal Moravskoslezský kraj jednu miliardu také na ekologické projekty v dopravě. V kraji násled‑ ně došlo k obměně řádově stovek autobusů za nové na zemní plyn. Nejvíce nových autobusů by puto‑ valo do Dopravního podniku Os‑ trava. „Vycházeli jsme z  toho, jak velký vozový park je třeba pro jed‑ notlivá města obměnit. Alokaci jsme určili na jednu miliardu ko‑ run, pro město Ostrava se jedná o  300 autobusů,“ řekl náměstek

Výrazné snížení prašnosti pocítí lidé v regionu Třinecka po dokončení ekologických investic v Třineckých železárnách. zdroj: Wikipedia ministra životního prostředí Mar‑ tin Frélich. Nové autobusy, tramvaje a trolej‑ busy jsou nejen pohodlnější, ale díky emisním normám také eko‑ logicky šetrné. Na městských lin‑ kách v  Ostravě a  dalších velkých městech v  kraji jezdí 80 nových autobusů, 24 nových nebo reno‑ vovaných tramvají a  16 trolejbu‑ sů. Příměstské spoje obsluhuje 86 nových autobusů. Dohroma‑ dy tedy jde o 206 vozidel, jejichž pořízení umožnilo vyřadit z pro‑ vozu stará vozidla. „Evropská investice do nových vo‑ zidel je v  součtu 931 milion ko‑

run, pokryla dopravcům přibližně 40 procent nákladů,“ uvedl mluvčí Regionální rady Moravskoslezsko Michal Sobek. Další stroje ale mají přibýt v průbě‑ hu příštího roku. V Opavě a Ostra‑ vě se má vozový park městské hro‑ madné dopravy rozrůst o 17 trolej‑ busů a 22 tramvaje. Viditelný je také příspěvek Evrop‑ ské unie na výstavbu nových cyk‑ lostezek. „Podpořili jsme výstavbu 106 kilometrů městských i turistic‑ kých úseků. Lidé se na kole dostanou do míst, kam to dříve nešlo, nebo to bylo velmi obtížné,“ uvedla Kateři‑ na Dostálová, ředitelka Úřadu Regi‑

13

onální rady Moravskoslezsko. S vý‑ stavbou 30 nových úseků pomohla evropská dotace 432 milionů korun. Jelikož je velká část nových cyklos‑ tezek na páteřních tratích, polovi‑ na cyklostezek vede městy a všech‑ ny mimo frekventované silnice, jsou velkou motivací pro lidi, aby při ces‑ tě do práce, za zábavou nebo na výle‑ tech vyměnili auto za kolo. Nejvíce cyklostezek – v součtu přes 20 kilometrů - se stavělo a  staví v  Ostravě, na Opavsku, Frýdecko­ ‑Místecku a  Novojičínsku. Téměř 15 kilometrů přibylo na Bruntálsku. Nejméně, jen tři kilometry, na Kar‑ vinsku. Václav Čermák

• Dva cyklistické okruhy, z  nichž každý měří zhruba tři a  půl kilometru, vznikly na Horečkách pod Velkým Javor‑ níkem. Jak avizují iniciátoři stavby, trasy jsou vhodné jak pro zkušené bikery, tak tře‑ ba pro děti. Do stavby vloži‑ ly pět set tisíc ze společného fondu obec Trojanovice a měs‑ to Frenštát pod Radhoštěm. Trasy byly otevřeny v  polovi‑ ně srpna. • Americká potravinářská fir‑ ma Mondelez International začala v  Opavě stavět novou továrnu na sušenky. Do vý‑ stavby nové haly hodlá inves‑ tovat přes dvě miliardy korun a  zaměstnat v  ní 200 lidí. Su‑ šenky by z  linek nové továr‑ ny mohly vyjíždět v  první po‑ lovině příštího roku. Důvodem rozšíření výroby v opavské to‑ várně na sušenky je podle vý‑ robce rostoucí poptávka po produktech potravinářské spo‑ lečnosti. Produkty jsou urče‑ ny především pro celoevropský trh, ale velká část z nich se ob‑ jeví také v tuzemsku.

PREZENTACE

V Ostravě se prezentovala Česko­‑indická smíšená obchodní komora Česko­‑indická smíšená obchodní komora ve spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou Moravskoslezského kraje zorganizovala setkání s Jeho Excelencí Venkatesanem Ashokem, velvyslancem Indické republiky. Setkání se zúčastnil i  hejtman kraje Miroslav Novák, přítomni byli také vrcholní představite‑ lé Krajské hospodářské komo‑ ry a zástupci Ministerstva prů‑ myslu a obchodu. Hlavním cílem setkání byla snaha o  zintenzivnění spo‑

lupráce s  evropskými země‑ mi v  oblastech infrastruktury, energetiky, důlního průmys‑ lu a  vojenské techniky a  opra‑ várenství. Nová indická vlá‑ da, která vzešla z jarních voleb, usiluje o  zmírnění podmínek vstupu na svůj trh pro zahra‑

niční firmy. Proto se rozhodla ve spolupráci s  hospodářský‑ mi komorami prezentovat své pobídky regionálním firmám. Moravskoslezský region, který patří mezi tradiční průmyslo‑ vá centra, byl osloven ke spo‑ lupráci jako jeden z  prvních. Součástí akce bylo i  zahájení výstavy s názvem Nová tvář In‑ die, která je věnována Mahát‑ ma Gándhímu. (msk)

Studenti z ukrajinského Doněcku navštívili Moravskoslezský kraj Celkem šest studentů Doněcké národní technické univerzity navštívilo v rámci své letní měsíční stáže různé vzdělávací instituce, vybrané firmy a výzkumné ústavy, a to nejen v Moravskoslezském kraji i  v jiných krajích České republiky.

Vybraní studenti, kteří se ná‑ vštěvy České republiky zú‑ častnili, reprezentovali studij‑ ní obory jako energetika, elek‑ trotechnika, ekologie či hutnic‑ tví. Tato poznávací stáž byla re‑ alizována v  rámci partnerství mezi Doněckou národní tech‑ nickou univerzitou a VŠB­‑TUO, které funguje již od roku 1996. V  tomto roce byla mezi oběma

subjekty podepsána smlouva o spolupráci. Do budoucna se předpokládá re‑ alizace pravidelných reciproč‑ ních výměnných studijních stá‑ ží pro studenty obou univerzit. Studenti vyjádřili velkou spo‑ kojenost s připraveným progra‑ mem a  z  regionu si odnášejí ty nejlepší dojmy. (msk)

Studenty Doněcké univerzity přijala na půdě hejtmanství náměstkyně hejtmana Věra Palková.

14

PUBLICISTIKA

EN č. 8 / 2014

Barokní kostely na Broumovsku čekají na záchranu Občanské sdružení Omnium, Královéhradecký kraj a římskokatolická církev usilují o obnovu souboru barokních kostelů na Broumovsku. Desítka památek ze slavné dílny architektů Dientzenthoferů je velmi ceněna pro svou slohovou čistotu. Soubor je unikátní tím, že se dochoval jako celek bez větších zásahů 300 let. Kostely ale dlouhodobě chátrají a dnes jsou některé z nich v havarijním stavu. K nápravě věcí by měly pomoci norské fondy. Na barokní kostely na Broumovsku, které si podle odborníků z  řad pa‑ mátkářů zaslouží status národní kul‑ turní památky, je velmi smutný po‑ hled. Jsou zchátralé, rozbité. Zřejmě nejhůř je na tom kostel ve Vižňově, kde zatéká střechou, chybí odvodně‑ ní, fasáda i omítky prakticky zmize‑ ly. Turisté, kteří se tu v  létě objeví, nevěřícně hledí na vysypané tabul‑ ky oken, překryté igelitovými plach‑ tami. „Jsme v  bývalých Sudetech, tyto kostely chátrají prakticky od od‑ sunu Němců po druhé světové vál‑

tel v  Ruprechticích a  Heřmánkovi‑ cích. Památky potřebují opravit kro‑ vy, vnější pláště, nové střechy. Brou‑ movská farnost, Královéhradecký kraj a  občanské sdružení Omnium proto dva roky připravovaly žádost o dotaci z norských fondů, určených na opravy památek. Žádost o 250 milionů korun byla podána na začátku letních prázd‑ nin. „Pokud budeme úspěšní, tak by‑ chom někdy od konce podzimu mu‑ seli velmi tvrdě začít pracovat. Pod‑ mínky jsou stanovené tak, že v průbě‑ hu roku 2015 by muselo být všechno hotovo“, nastínil hejtman Královéhra‑ deckého kraje Lubomír Franc.

ce. Desetiletí se do nich téměř nein‑ vestovalo. Za minulého režimu měla strana a vláda zájem kostely postup‑ ně zlikvidovat a těsně před sameto‑ vou revolucí se objevila dokonce úva‑ ha první z kostelů zbořit,“ vysvětluje římskokatolický farář Martin Lanži. Na částečné opravy kostelů v posled‑ ních letech přispívají okolní měs‑ ta, Královéhradecký kraj, církev i stát a  některé nejhorší havárie se po‑ dařilo odvrátit. Celkově ale tyto fi‑ nanční prostředky nestačí. V  podob‑ ném stavu jako ve Vižňově je i  kos‑

NA STAV KOSTELŮ UKAZUJE FESTIVAL Osud venkovských kostelů není li‑ dem na Broumovsku lhostejný. Do‑

kládá to už desátý ročník festivalu Za poklady Broumovska. Festival tvoří každou prázdninovou sobo‑ tu koncert klasické hudby v jednom z  ohrožených kostelů. Vždy v  létě sem míří na tři tisíce návštěvníků, kteří k záchraně památek přispíva‑ jí dobrovolným vstupným. Festi‑ val zároveň působí jako osvěta pro veřejnost i  všechny instituce, kte‑ ré mohou k záchraně památek při‑ spět. „Festival ale pořádáme i proto, abychom krásnou barokní hudbu propojili se zdejší krásnou barokní krajinou. Mladí umělci zde dostáva‑ jí prostor zahrát si jinde než v kon‑ certní síni. Kostely jsou zchátralé, ale přesto jde o výjimečné prostředí s úžasnou akustikou,“ říká ředitelka festivalu Marcela Lilingová. Festival si získal i  podporu mís‑ topředsedy vlády ČR Pavla

Bělobrádka, který je coby výcho‑ dočeský rodák se stavem kostelů důkladně obeznámen. „Je velmi důležité, že iniciativa v tomto pří‑ padě vychází zdola. Do společné‑ ho úsilí je zapojena nejen komu‑ nální politika, ale také podnika‑ telé, občanské sdružení, farnost. V tom vidím obrovskou přidanou hodnotu, že to je aktivita, která má společný cíl, totiž uchovat dě‑ dictví našich předků a  opravdo‑ vou nádheru.“ V létě se v broumovských kostelech představilo například Stamicovo kvarteto, harfenistka Kateřina En‑ glichová, České trio nebo houslista Pavel Šporcl. Protože Ministerstvo kultury letošní rok vyhlásilo Rokem české hudby, tentokrát se program festivalu soustředil na umění čes‑ kých mistrů.

I po prázdninách ale zůstává v běhu veřejná sbírka vyhlášená na podpo‑ ru obnovy kostelů. Bližší podrob‑ nosti k ní najdou zájemci na www. broumovfarnost.cz. „Jsme rádi za každou korunu, protože tohle je těž‑ ký úkol. I s případnou dotací bude‑ me stále o peníze bojovat. U oprav takto cenných staveb je nutné za‑ chovat původní technologie, aby se nenarušil jejich ráz z  pohledu pa‑ mátkové péče. Kostely by se měly opravovat stejnými metodami, jako když se budovaly. Musí na nich pra‑ covat dobří odborníci a  řemeslní‑ ci. Jen tak zůstane jejich tvář za‑ chována. V souboru je desítka kos‑ telů, my jsme učinili první krok. To není práce na jeden život, ale na mnoho generací,“ uzavřel farář Martin Lanži. Věra Hofmanová

Diskriminácia začína v jasliach, tvrdia Španieli spôsobili, že miesta sa rozrástli ledva o tretinu z pôvodne pláno‑ vaných tristo tisíc. Sprievodným opatrením bolo zvýšenie poplat‑ kov. Tie sú rozdelené do troch ce‑ nových skupín podľa príjmu ro‑ dičov. V roku 2012 došlo v Mad‑ ride k dvadsať percentnému zvý‑ šeniu pre najviac zarábajúcich ro‑ dičov a  k  175 percentnému zvý‑ šeniu najnižšej cenovej skupi‑ ny. Ostatné autonómie v  poplat‑ koch kolíšu. Andalúzia, Castilla y León a  Castilla la Mancha po‑ platky zvýšili o symbolických pár eur, čím sa rozdiely medzi regi‑

Umiestniť dieťa v štátnych jasliach je pre väčšinu Španielov nemožné. Buď nemajú na poplatky alebo nie je miesto. Podľa štúdií sa Španielsko už dlhší čas radí ku krajinám s  najnižšou pôrodnosťou v  Európe. V  roku 2013 zažilo ďalší, tentoraz šesť‑ percentný pokles a  na Španiel‑ ku dnes pripadá 1,27 detí. Jed‑ nou z  príčin zostáva nedostatoč‑ ná podpora rodín s malými deťmi, ako aj slabá snaha zosúladiť už existujúce pomoci. Na dôvažok každý autonómny kraj praktizu‑ je svoju politiku, pričom sa miest‑ ni predstavitelia zvyčajne odvolá‑

vajú na potreby konkrétneho regi‑ ónu. Keďže materskú dovolenku môžu ženy čerpať maximálne štyri mesiace, problém vyvstáva už pri snahe umiestniť dieťa v jasliach. OD BUKA DO BUKA Centrálna vláda ešte v roku 2008 naplánovala rozšírenie kapacity v jasliach o tristo tisíc miest v sú‑ lade s  požiadavkami obyvateľ‑ stva. Škrty v štátnych výdavkoch

ónmi ešte viac prehĺbili. Rodi‑ čia ročného dieťaťa s  priemer‑ ným príjmom, ktorý v  Španiel‑ sku predstavuje zhruba 25 tisíc eur ročne, v Aragónsku za starost‑ livosť v  detských jasliach zapla‑ tia 82 eur, v Kastílsku 121, v Na‑ varre 167 a  v  Madride 336 eur. Perličkou je, že za dennú stravu v  niektorých zariadeniach rodičia dieťaťu musia ešte zvlášť priplatiť. NEDOSTATOK MIESTA Zdalo by sa, že pri podobných cenách a  pri takej nízkej pô‑

rodnosti akou trpí Španiel‑ sko, by problém umiestniť die‑ ťaťa v  štátnych jasliach nemal jestvovať. Opak je pravdou. Na‑ príklad 1,5miliónové Aragónsko disponuje iba dvanástimi štát‑ nymi zariadeniami pre deti do dvoch rokov, ostatných takmer dvesto je súkromného charak‑ teru. Zadlžené regióny do po‑ moci rodičom touto formou ne‑ investujú z  dôvodu nedostatku peňazí. Miesta prideľujú v  nú‑ dzovom režime - po zohľadne‑ ní rodinnej a finančnej situácie. Uprednostňované sú deti z neú‑

plných, mnohopočetných alebo sociálne slabších rodín. Body nabiehajú tiež v prípade, ak pra‑ cujú obaja rodičia, rolu zohrá‑ va vzdialenosť od bydliska, no v konečnom dôsledku sa udeľo‑ vanie miest líši v  závislosti od požiadaviek konkrétnej auto‑ nómie. Týka sa to aj finančných príspevkov, ktoré isté kraje vy‑ plácajú v  prípade umiestnenia dieťaťa v  súkromnom zariade‑ ní a  kompenzujú tak skutoč‑ nosť, že rodičom nedokážu vyjsť v ústrety. Dana Miháliková

Těžké období náchodské nemocnice Ve složité situaci je Oblastní nemocnice v Náchodě. V době, kdy dochází k výměně na ředitelském postu, proniká ven kritika ze strany náchodských lékařů. Ti označují současné možnosti léčení pacientů za tristní. Do nemocnice se poslední léta neinvestovalo, protože měla začít její celková modernizace. Ta se ale stále odsouvá a zdravotníci už pracují téměř v provizoriu. Spádová oblast tohoto zařízení je přitom 150 tisíc obyvatel. Královéhradecký kraj chystá modernizaci náchodské nemoc‑ nice už několik let. Na rozsáhlé stavební práce za 1,1  miliardy korun měla původně přispívat evropská dotace. Po bouřlivých jednáních krajských zastupi‑ telů bylo nakonec rozhodnuto o  vlastním financování a  vyu‑ žití evropských zdrojů až v dal‑ ších fázích, především na po‑ řízení nových zdravotnických technologií a přístrojů. Kraj má dojednaný úvěr 600 milionů korun a  ročně pro stavbu vy‑ tváří rezervu 100 milionů. Už v roce 2012 informoval o získá‑ ní stavebního povolení pro prv‑ ní etapu. Přesto stavební práce na nemocničních objektech do‑ sud nezačaly. Kvůli průtahům ve výběrových řízeních je nyní otázkou, zda se reálně začne stavět v roce 2016. Za této situace lékaři otevře‑ ně mluví o  tom, že náchod‑ ská nemocnice funguje na po‑ kraji technické udržitelnos‑ ti. „Zásadní je zcela havarijní

stav všech sítí nemocnice a ne‑ rekonstruovatelný stav ope‑ račních sálů. Ty jsou na hrani‑ ci možností, aby tam bylo mož‑ no provozovat adekvátní péči. V  rámci hygienických předpisů jsme schopni fungovat jen díky výjimkám,“ konstatuje primář interny Jiří Veselý. Práci zdravotníků například velmi komplikuje fakt, že u  operačních sálů neexistu‑ je takzvaný filtr, tedy rozliše‑ ní špinavé a  čisté vstupní čás‑ ti, kterými personál prochází předtím, než vkročí na sál. Veš‑ keré převlékání se zde odbývá na chodbě o  několika metrech čtverečních. Lékaři v  posled‑ ní době zvládali i doslova hava‑ rijní situace: „Zažili jsme, že se přeskřípl hlavní přívodní kabel a  operační sály byl odříznuty od elektřiny. Aby se dalo ope‑ rovat, táhli jsme náhradní ka‑ bel chodbami i  okny. Opravdu nikdo neví, kdy nastanou další havárie,“ obává se primář ARO Antonín Housa.

KDY SE BUDE STAVĚT? V zařízení, které je s tisícovkou zaměstnanců největší krajskou nemocnicí, je napjatá atmosfé‑ ra. Pracovníci poslali Králové‑ hradeckému kraji coby zřizova‑ teli otevřený dopis. Radní Jana Třešňováková, zodpovědná za resort zdravotnictví, má pro je‑ jich počínání pochopení. „Ro‑ zumím jim, já sama jsem situa‑ cí v  náchodské nemocnici zne‑ pokojena. Problémy s  výběro‑ vým řízením jsou u  takových‑ to staveb evergreenem. Dneš‑ ní zákon o veřejných zakázkách je silně protiinvestiční. Králo‑ véhradecký kraj však aktuálně podniká kroky, které mají při‑ spět k  rozumnému řešení situ‑ ace. Nemocnici, která má i  ku‑ mulované dluhy ve výši přes 250 milionů korun, krajské za‑ stupitelstvo přikleplo 50 milio‑ nů korun na úhradu neodklad‑ ných závazků a dalších 18 milio‑ nů pro řešení havarijních stavů v nemocnici.“ Částka má poslou‑ žit například k nákupu vybavení chirurgické jednotky intenzivní péče a  vybavení oddělení inter‑ ny a ortopedie. Lékaři však hovoří o slabém zá‑ platování. „V  rámci moderniza‑ ce nemocnice se počítalo, že pří‑ strojová technika se bude ob‑

foto: autorka novovat za 400 milionů, tak‑ že si každý udělá úsudek, jest‑ li dvacet, třicet, čtyřicet milio‑ nů korun je dostatečných,“ opo‑ nuje primář Housa. Radní Třeš‑ ňáková namítá, že právě tímto směrem bude cílit krajské úsi‑ lí v dalším evropském dotačním programovém období. Zásadní otázkou nyní je, kdy se začne stavět nový hlavní pa‑ vilon nemocnice. Mají v  něm

být umístěny právě nové ope‑ rační sály a  jednotky intenziv‑ ní péče. O to už bude ovšem bo‑ jovat nový šéf nemocnice. Býva‑ lý ředitel Miroslav Vávra, který byl odvolán k prvnímu červenci, se domnívá, že za současného stavu nezbývá, než začít tech‑ nologie obnovovat i  s  rizikem, že budou později přestěhovány do nových prostorů. „Když uvá‑ žíme, že se počítá s  šestiletým

procesem modernizace nemoc‑ nice a  nejsme pořádně ani na začátku, tak je zřejmé, že i dnes nakoupené technologie budou z  hlediska jejich životnosti při dokončení té stavby u  konce,“ odhaduje Vávra. Na místo jeho nástupce nyní Královéhradec‑ ký kraj vypsal výběrové řízení. Nový ředitel by se měl své funk‑ ce chopit v říjnu. Věra Hofmanová

Adresa redakce: Evropské vydavatelství, s. r. o., Kancelářská budova P – 8, č. p. 80, 533 53 Pardubice – Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e­‑mail: [email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Marek Turek. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree, s. r. o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace – příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE, s. r. o., e­‑mail: [email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO­‑TISK, a. s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a. s. Předplatné zajišťuje A.L.L. production, spol. s r. o., F. V. Veselého 2635/15, 193 00 Praha 9 tel: 234 092 851 (call centrum) http:// www.predplatne.cz Mediaprint­‑Kapa Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P. O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73;02/444 588 16, fax:02/444 588 19. e­‑mail:[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 € Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 11, číslo 8, vychází 29. 8. 2014 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

EN č. 8 / 2014

Zusammenfassung

EU unterstützte bereits einige tausend Umweltprojekte Die Mitgliedstaaten der Europäischen Union müssen gegenwärtig ein relativ strenges System von Umwelt‑ normen und Vorgaben in verschiedensten Bereichen von der Industrie über die Landwirtschaft bis hin zur öffentlichen Verwaltung einhalten. Die Tschechische Republik beeinflusst die EU-Umweltpolitik vor allem über die Gesetzgebung, die unser Land in sein Recht implementieren muss. Aus diesem Grund werden u. a. überall auf dem Land in den letzten Jahren Abwasser‑ reinigungsanlagen und Kanalisationssysteme gebaut oder instandgesetzt. Doch auch dabei versucht die EU zu helfen, und zwar durch finanzielle Unterstützung über das Operationelle Programm Umwelt. Das Pro‑ gramm hilft auch bei der Wärmedämmung von Ge‑ bäuden oder Anschaffung von Ausrüstung zur Abfal‑ lentsorgung. Die Zahlen vermitteln den Eindruck, dass das Ope‑ rationelle Programm Umwelt keineswegs schlecht dasteht. Bewilligt wurden bereits 133 Milliarden zur Auszahlung, ausgezahlt sind 62,3 Milliarden Kro‑ nen. Trotzdem handelt es sich hierbei um das im ab‑ gelaufenen Zeitraum am schlechtesten in Anspruch genommene Programm. Nach Aussage des Umwelt‑ ministers Richard Brabec drohte, dass 30 Milliarden Kronen nicht mehr aufgenommen werden können. Schrittweise gelingt es aber, den gesamten Prozess zu beschleunigen. Wenn die Rede von Projekten mit positiver Wertschöpfung für die Umwelt ist, dürfen auch die regionalen operationellen Programme nicht verges‑ sen werden. Diese sind zwar nicht direkt auf Umwelt‑ projekte ausgerichtet, dieser Aspekt ist bei den geför‑ derten Investitionen aber ebenfalls größtenteils en‑ thalten. Und so haben auch einzelne regionale opera‑ tionelle Programme bereits hunderte Millionen Kro‑ nen für eine bessere Umwelt unterstützende Projekte bereitgestellt. Am häufigsten handelt es sich um den Kauf umweltfreundlicher Fahrzeuge für den öffentli‑ chen Nahverkehr. Die regionalen operationellen Pro‑ gramme helfen außerdem bei der Beseitigung ökolo‑ gischer Altlasten und Revitalisierung der Brownfields, von denen es in den einzelnen Bezirken immer noch Hunderte gibt. Keine Ausnahme bilden auch Projek‑ te mit Ausrichtung auf die Revitalisierung von Parks und die Begrünung von Stadtbebauungen. Filip Appl

Milliarden für grüne Projekte Im Programmzeitraum 2007–2013 gewährte die EU der Slowakei 1,8 Milliarden EUR zur Förderung von Umweltprojekten. Davon konnte bislang lediglich die Hälfte in Anspruch genommen werden. Brüssel unterstützt zahlreiche Umweltprojekte. Im Rahmen des Operationellen Programms Umwelt han‑ delt es sich vor allem um die Wasser- und Abwasser‑ wirtschaft, die Verbesserung der Luftqualität, den Naturschutz und Hochwasserschutzmaßnahmen. „Zu den bedeutenden Projekten zählen auch große Wasserwirtschaftsprojekte, die der Slowakei dabei helfen, die im EU-Beitrittsvertrag festgelegten Verp‑ flichtungen zu erfüllen“, stellt der Pressesprecher des Umweltministeriums Maroš Stano fest. Der Staat hat sich verpflichtet, die Abwasserreinigung zu verbes‑ sern und Abwasserleitungen in Gemeinden zu errich‑ ten. Für diese Zwecke konnten binnen siebeneinhalb Jahren 235 Millionen EUR von insgesamt 900 Millio‑ nen investiert werden. Zu den bedeutenden Projekten zählt Stano auch den Hochwasserschutz. In den zurückliegenden 14 Ja‑ hren wurden in entsprechende Maßnahmen mehr als 600 Millionen Euro investiert. Vierzig Millio‑ nen konnten im vergangenen Programmzeitraum über EU-Fonds aufgenommen werden. „Die Projek‑ te machten es möglich, den Umfang von Hochwasser‑ schäden zu verringern und Menschenleben zu schüt‑ zen“, fügt Stano hinzu. Nicht nur im Umweltressort laufen Projekte. EU-För‑ dermittel für diese Zwecke nutzt auch das Verke‑ hrsministerium, das mit ihrer Hilfe Umweltprojek‑ te in Städten unterstützt. In den Straßen von Brati‑ slava sind seit einem Monat neue Oberleitungsbus‑ se unterwegs. In der Hauptstadt sollen mit der Zeit bis zu 120 solcher Busse fahren, wodurch der veral‑ tete Fuhrpark komplett erneuert wird. Neben neuen Oberleitungsbussen ist in Bratislava der Einsatz von 30 neuen Straßenbahnen geplant. Den Kauf umwel‑ tfreundlicher Fahrzeuge unterstützt die EU mit ca. einhundert Millionen Euro. Im neuen Programmzeitraum wird die EU Umwelt‑ projekte mit bis zu 3,1 Milliarden Euro fördern. Nach Aussage von Stano wird das neue Operationelle Pro‑ gramm Umweltqualität an das vorherige Programm anknüpfen, dabei aber komplexer sein. Ivan Belko

15

Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé

Thousands of environmental projects already supported by EU The Member States of the Eu‑ ropean Union are bound by a relatively strict system of en‑ vironmental standards and re‑ gulations in a number of fi‑ elds, ranging from industry and agriculture to public ad‑ ministration. In environmen‑ tal policies, special emphasis is attached to combating cli‑ mate change. As a matter of fact, a special area of respon‑ sibility was dedicated to this subject in the second Barroso Commission, which will com‑ plete its term of office this year. On top of that, the EU adopted a climate and energy package several years ago, fo‑ cusing, for example, on rene‑ wable energy sources and com‑ mitting the Member States to reduce their greenhouse gas emissions. Quality of the air generally belongs among the most subsidised areas. EU’s environmental policy in‑ fluences the Czech Repub‑ lic mainly through legislati‑ on, which must be transposed into national laws. The Czech Republic must comply with re‑ gulations concerning waste management, emissions and water quality, among others. This is the reason why was‑ te water treatment plants and sewage systems have recent‑ ly been built or renovated in many rural areas of the coun‑

try. To alleviate the burden, the Union strives to help with these projects by providing fi‑ nancial support via its Opera‑ tional Programme “Environ‑ ment”. The Programme also contributes to heat insulation of buildings and development of waste disposal facilities. The figures appear promising at first sight. As much as CZK 133 billion has already been ap‑ proved for disbursement and CZK 62.3 billion have been paid out. In spite of that, in terms of drawing the available funds, this Programme achieved the worst results in the past peri‑ od. The Minister of the Environ‑ ment, Richard Brabec, claims that there was a danger that as much as 30 billion crowns would not be drawn in time. However, the entire process is gradually being streamlined. “Compared to the last year, we have now issued twice as many decisions on granting a subsidy,” adds the Minister. He considers it a gre‑ at success that the financial loss has so far been reduced by ap‑ proximately CZK 5 billion. The last signatures on contracts for the subsidised projects were at‑ tached by the Minister in late July. This includes a total of 1,300 projects worth three bil‑ lion crowns. Speaking of projects with an added positive value for the

environment, we must not neglect regional operational programmes. While these are not directly concerned with the environment, a major part of the supported investments nonetheless comprise this as‑ pect. This being so, the indivi‑ dual ROPs have provided hun‑ dreds of millions of crowns for projects supporting a better environment. Investments in this area are most often aimed at purchasing “green” vehic‑ les for public transport, whe‑ ther they are new trolleybuses, trams, eco-friendly buses or modern trains. Regional ope‑ rational programmes also help remove environmental burdens and revitalise at least some of the hundreds of brownfields in individual regions. Projects focused on refurbishment of parks and introducing greene‑ ry into urban settlements are no exception either. However, in addition to the above, the EU also offers a less known programme, which may seem a little neglected – the LIFE programme. This pro‑ gramme has been running sin‑ ce 1992 and provides finan‑ ces for environmental pro‑ jects throughout Europe. Sin‑ ce its inception, it has already supported over four thousand projects. Filip Appl

Billions for green projects The European Union spent EUR 1.8 billion to support en‑ vironmental projects in Slova‑ kia during the 2007-2013 pro‑ gramme period. Unfortunate‑ ly, only a half of these funds have actually been drawn to date. Brussels supports many gre‑ en projects. Within the Ope‑ rational Programme “Environ‑ ment”, these include especially water and waste management, improvement of air quality, nature conservation and flo‑ od protection measures. “Gre‑ at significance is attached to major water-management pro‑ jects which will help honour Slovakia’s commitments adop‑ ted in the EU Treaty of Acces‑ sion,” says Maroš Stano, the spokesperson for the Ministry of the Environment. The Sta‑ te undertook to improve treat‑ ment of waste water and build new municipal sewage sys‑ tems. A total of EUR 235 mil‑ lion – of 900 million available – have been invested for the‑

Tutnoku á ás stro pr ovžila: přel

se purposes over the last seven and a half years. Flood protection also belongs among important issues, ac‑ cording to Mr Stano. Over EUR 600 million have been spent for these measures in the past 14 years. Forty milli‑ on were drawn from European funds during the last program‑ me period. The projects “ena‑ bled to mitigate damage cau‑ sed by floods and protect hu‑ man lives,” adds Stano. Green projects are also un‑ der way in sectors other than the environment. European funds are being drawn for the‑ se purposes by the Minist‑ ry of Transport, which uses them to support eco-friend‑ ly urban transport. New trol‑ leybuses were put into opera‑ tion in Bratislava a month ago. A total of 120 of these vehicles should ultimately be operated in the capital city. The obso‑ lete fleet will thus be comple‑ tely renewed. Along with trol‑ leybuses, Bratislava plans to

use 30 new trams. The Union will contribute approximately one hundred million Euros to‑ wards the acquisition of green vehicles. New means of trans‑ port have also been deployed in Banská Bystrica. This town in central Slovakia operates 19 new trolleybuses; a public ten‑ der is already in process for a further four vehicles. In the new programme period, the EU will contribute up to EUR 3.1 billion to environmental projects. Mr Stano claims that the new Operational Program‑ me “Environmental Quality” will follow up on the previous projects and be more compre‑ hensive. It will again focus on nature conservation, air qua‑ lity, water and waste manage‑ ment. A new objective will be to adapt to unfavourable cli‑ mate changes and to introdu‑ ce energy efficient low-carbon economy.

Ivan Belko

Orange Tree® Specializovaná překladatelská agentura

právo, ekonomie, dokumenty EU, tiskové zprávy, reklamní texty, webové prezentace, obchodní korespondence překlady a tlumočení, soudní ověření, jazykové korektury zkušení překladatelé, jasné a příznivé ceny, odbornost, rychlost a flexibilita zajistíme většinu světových jazyků Orange Tree | překladatelská agentura Španělská 1073/10, 120 00 Praha 2 | metro Muzeum A C Tel +420 739 630 460 | E-mail [email protected] | www.orangetree.cz

RÉSUMÉ

L’UE a déjà apporté son soutien à des milliers de projets écologiques Les États membres de l’Union européenne doivent actuellement se conformer à un ensemble relative‑ ment strict de normes et règlementations écologiques adoptées dans plusieurs domaines, de l’industrie à l’ad‑ ministration publique en passant par l’agriculture. La République tchèque est influencée par la politique en‑ vironnementale de l’UE principalement par le fait de la législation qu'elle doit transposer dans son droit in‑ terne. C’est pourquoi, du reste, on construit ou on re‑ staure ces dernières années partout dans les villages des stations d’épuration ou des réseaux de canalisati‑ ons. Malgré tout, l’UE s’efforce d’apporter son soutien au moyen de subventions passant par le programme opérationnel Environnement. Ce programme apporte un soutien également pour le chauffage de bâtiments ou l’acquisition d’équipements permettant l’éliminati‑ on des déchets. Les chiffres semblent indiquer que le programme opé‑ rationnel Environnement ne se porte pas si mal. Le pa‑ iement de 133 milliards de couronnes tchèques a déjà été approuvé, et 62,3 milliards ont déjà été versés. Pour la période écoulée, ce programme est pourtant celui dans le cadre duquel l’utilisation des fonds est la moins bonne. D’après le ministre de l’Environnement, il s’en est fallu de peu pour que près de 30 milliards de cou‑ ronnes ne soient pas utilisés. Le processus entier réus‑ sit cependant à être progressivement accéléré. Pour ce qui est des projets affichant une valeur ajou‑ tée positive pour l’environnement, n’oublions pas non plus les programmes opérationnels régionaux. Certes, ces derniers ne portent pas directement sur des pro‑ jets écologiques, mais la majeure partie des investisse‑ ments subventionnés comportent une telle dimensi‑ on. Ainsi, les différents programmes opérationnels ré‑ gionaux ont-ils déjà alloué des centaines de millions de couronnes à des projets favorisant une amélioration de l’environnement. Il s’agit le plus souvent de l’achat de véhicules de transport public économiques. Les pro‑ grammes opérationnels régionaux contribuent en out‑ re à faire disparaître les charges écologiques et à revita‑ liser les zones de friches, qui se comptent toujours par centaines dans les différentes régions. N’oublions pas non plus les projets ayant pour objet la revitalisation des parcs et l’introduction d’espaces verts dans les con‑ structions urbaines. Filip Appl

Des milliards pour les projets verts Au cours de la période de programmation 2007-2013, l’Union a versé à la Slovaquie 1,8 milliards d’euros pour soutenir les projets environnementaux. Seule la moitié de ces fonds a à ce jour pu être utilisée. Bruxelles soutient un grand nombre de projets verts. Dans le cadre du programme opérationnel Environ‑ nement, il s’agit principalement du traitement des eaux et des déchets, de l’amélioration de la qualité de l’air, de la protection de la nature et de mesures de lutte contre les inondations. « Parmi les projets importants figurent les grands projets dans le domaine des ressou‑ rces en eau, qui contribuent au respect des obligations incombant à la Slovaquie en vertu du traité d’adhésion à l’UE », indique le porte-parole du ministère de l’En‑ vironnement, Maroš Stano. L’État s’est engagé à amé‑ liorer le traitement des eaux usées et à construire des canalisations dans les communes. À ces fins, 235 milli‑ ons d'euros ont pu être réinvestis en sept ans et demi, sur un total de 900 millions. M.  Stano a classé la protection contre les inondati‑ ons parmi les projets importants. Au cours des 14 der‑ nières années, plus de 600  millions d’euros ont ainsi été investis dans ce domaine, dont 40 millions tirés des fonds européens au cours de la période de programma‑ tion écoulée. Ces projets « ont permis de réduit l’amp‑ leur des dégâts causés par les inondations et de proté‑ ger des vies », ajoute M. Stano. Ceci étant, le ministère de l’Environnement n’est pas le seul à avoir initié des projets verts. Les fonds européens sont également utilisés pour de tels projets par le minis‑ tère des Transports afin d’encourager le transport éco‑ logique dans les villes. Dans les rues de Bratislava, de nouveaux trolleybus ont commencé à circuler il y a juste un mois. À terme, la capitale slovaque devrait en comp‑ ter jusqu’à 120, pour un remplacement complet de l’an‑ cien parc de véhicules. Outre les nouveaux trolleybus, 30 nouveaux tramways doivent aussi circuler à Bratisla‑ va. L’Union contribue à hauteur d’environ cent millions d’euros dans les véhicules écologiques. Pour la nouvelle période de programmation, elle con‑ tribuera aux projets environnements à hauteur de 3,1 milliards d’euros. M. Stano estime que le nouveau programme opérationnel Qualité de l’environnement s’inscrira dans la continuité du précédent tout en étant plus complet. Ivan Belko

16

PREZENTACE

EN č. 8 / 2014

Evropská komise schválila Dohodu o partnerství Ministerstvo pro místní rozvoj­‑Národní orgán pro koordinaci ukončilo téměř tříleté vyjednávání o Dohodě o partnerství, která je základním stavebním prvkem pro nastavení evropských fondů pro programové období 2014– 2020. Dohoda definuje hlavní oblasti rozvoje podporované v příštích deseti letech z fondů EU. Evropská komise (EK) schválila 26. srpna Dohodu o partnerství v podobě, jakou navrhla česká strana.

Dohoda o  partnerství reflektuje potře‑ by dalšího socio­‑ekonomického rozvoje ČR a její nastavení je výsledkem několi‑ kaletého jednání, do kterého byly zapo‑ jeny řídicí orgány, ostatní resorty a  dal‑ ší partneři. České republice se tak ote‑ vřela možnost v příštích letech čerpat až 600 miliard korun, což představuje pátou největší částku v rámci celé EU. Schvále‑ ní Dohody předcházelo oficiální jedná‑ ní k  vypořádání připomínek se zástupci EK dne 10. července 2014 v Praze. Na zá‑

kladě těchto jednání a komunikace kom‑ promisních textů Dohody o  partnerství byla 11. srpna 2014 finální verze Doho‑ dy o  partnerství vložena do informač‑ ního systému EK - SFC2014, a tím ode‑ slána ke spuštění schvalovací procedu‑ ry. Důsledné vypořádání připomínek a  předjednání Dohody přispělo k  jejímu hladkému schválení. „Po téměř třech letech práce máme ho‑ tový a vzájemně odsouhlasený strategic‑ ký dokument. Ten umožní České republi‑

ce investice do infrastruktury, výzkumu a vývoje i životního prostředí, které po‑ mohou zvýšit konkurenceschopnost na‑ šich firem a  zlepšit kvalitu života,“ řekl Daniel Braun, první náměstek ministry‑ ně pro místní rozvoj. „Děkuji všem part‑ nerům v České republice i v Evropské ko‑ misi, kteří se jakkoli podíleli na úspěš‑ ném vyjednávání,“ dodal Braun. Současně se schválením Dohody o part‑ nerství pokračuje také vyjednávání jed‑ notlivých programů, které byly do Bru‑ selu k  formálnímu projednání předány v polovině července. Z nich budou v příš‑ tím programovém období plynout pro‑ středky k příjemcům v celkové výši zhru‑ ba 600 miliard korun. „První výzvy pro čerpání finančních prostředků z  fondů EU očekáváme na začátku příštího roku,“ uzavřel náměstek Braun. V  souvislosti se zahájením nového pro‑ gramového období připravuje Minis‑ terstvo pro místní rozvoj­‑Národní or‑ gán pro koordinaci na podzim letošního roku sérii regionálních setkání pod ná‑ zvem „Evropské fondy 2014–2020: Jed‑ noduše pro lidi“. Cílem těchto regionál‑

© European Union, 2014 ních setkání bude představení nového programového období 2014–2020, mož‑ ností získání evropských dotací a sezná‑ mení s hlavními změnami oproti součas‑ nému programovému období. Dalším sa‑ mostatným okruhem bude také proble‑ matika veřejných zakázek, která s evrop‑ skými fondy úzce souvisí. Do setkání bu‑

dou zapojeni experti na kohezní politi‑ ku z veřejné i soukromé sféry. Regionální setkání budou určena pro zástupce kra‑ jů, měst a obcí, zástupce hospodářských a  sociálních a  dalších klíčových partne‑ rů. V nejbližší době budeme informovat o konkrétních datech a místech setkání. (mmr)

Čtvrtletní monitorovací zpráva o průběhu čerpání fondů EU Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) – Národní orgán pro koordinaci od letošního roku zveřejňuje souhrnné zprávy o průběhu čerpání fondů EU čtvrtletně. Tyto zprávy přinášejí informace o finančním čerpání prostředků operačních programů ČR v programovém období 2007–2013. V  současném programovém obdo‑ bí má Česká republika k  dispozici téměř 700 miliard korun. Za dru‑ hé čtvrtletí letošního roku byly po‑ dány žádosti o podporu z fondů EU v  souhrnné výši 44,2  miliardy ko‑ run. Z  těchto žádostí bylo schvá‑ leno a dotace poskytnuta na 2 987 nových projektů za 28,8  miliardy korun. Dalších 19,5 miliardy korun doputovalo na účty příjemců, kte‑ ří realizují jednotlivé projekty. Do Bruselu byly odeslány žádosti k pro‑ placení za 1,7 miliardy korun. V tuto chvíli je asi 90,5 % prostřed‑ ků dostupných z fondů EU přiděle‑ no na konkrétní projekty, což před‑ stavuje bezmála 630 miliard korun.

Z  této částky již příjemci obdrže‑ li formou předfinancování ze stát‑ ního rozpočtu necelých 60 %. Čes‑ ké republice bylo zpětně proplaceno 53 %, tedy téměř 370 miliard korun. Do konce programového období však zbývá ještě necelý rok a  půl a  i  přes nepříznivé zprávy o  výši nevyčerpaných evropských pro‑ středků, došlo v  prvním pololetí letošního roku k  výraznému ná‑ růstu čerpání ze strukturálních fondů a  Fondu soudržnosti. Na politiku soudržnosti zatím ČR v letošním roce obdržela 52,8 mi‑ liardy korun. K  tomu jistě přispěla realizace opatření navržených krizovými

plány pro jednotlivé operační pro‑ gramy, která zahrnují vyhlašování posledních výzev, navyšování alo‑ kace již ukončených výzev nebo využití nevyčerpaných prostředků v jiných prioritních osách stejných operačních programů (tzv.  flexi‑ bilita na konci programového ob‑ dobí 2007–2013). „Ačkoli krizo‑ vé plány zatím nedokázaly nedo‑ čerpání zcela zamezit a  možnosti k zajištění 100% vyčerpání aloka‑ ce jsou velmi omezené, podařilo se prozatím odvrátit další prohlubo‑ vání ztráty, ke kterému docházelo v předchozích letech,“ řekl Daniel Braun, první náměstek ministry‑ ně pro místní rozvoj. „Snížení ne‑ dočerpání zůstává i nadále naším cílem, a  proto všichni společně pracujeme na dalších nástrojích, které by pomohly situaci zlepšit,“ dále doplnil. (mmr)

Fondy EU a vzdělávání Finanční prostředky z fondů EU do oblasti vzdělávání pokrývají sice jen nepatrnou část veřejných prostředků směřujících do této oblasti, ale vzhledem k podílu výdajů na vzdělávání k HDP, který je v  ČR nízký, je nutné brát každé dostupné prostředky jako významný posun ve financování podpory dalšího rozvoje a zvyšování kvality českého vzdělávacího sytému. K  realizaci cílů priority „Vzdě‑ lávání“ přispívají všechny čty‑ ři prioritní osy OP Vzdělává‑ ní pro konkurenceschopnost a  dále prioritní osa „Moderni‑ zace počátečního vzdělávání“ v  OP Praha–Adaptabilita, pri‑ oritní osa „Adaptabilita“ v  OP Lidské zdroje a  zaměstnanost a  prioritní osa „Posílení kapa‑

cit vysokých škol pro terciární vzdělávání“ v  OP Výzkum a  vý‑ voj pro inovace. Podporu vzdě‑ lávání zprostředkovávají také regionální operační programy a  je směřována na rekonstruk‑ ce objektů a vybavení škol všech stupňů. Klíčové aktivity v  oblasti vzdě‑ lávání jsou zaměřeny na vytvo‑

ření komplexního, dostupné‑ ho a  otevřeného systému vzdě‑ lávání, který poskytuje kvalitní odbornou přípravu pro úspěšné uplatnění absolventů v  souladu s poptávkou trhu práce. V oblas‑ ti terciárního vzdělávání je po‑ zornost věnována přizpůsobení studijních programů pro potře‑ by znalostní společnosti s  dů‑ razem na rozvoj progresivních oborů a  výzkumu a  vývoje pro posílení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Aktivity také podporují další vzdělávání pe‑ dagogických a  dalších pracov‑ níků škol s ohledem na potřebu

Univerzitní školka ČVUT (OP Praha–Adaptabilita).

Hraj o zemi – rozvoj environmentálního vzdělávání na základních a středních školách (OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost).

zatraktivnění učitelského povo‑ lání a  nezbytnou materiální ob‑ novu vzdělávacích zařízení. Finanční prostředky poskytnu‑ té do oblasti vzdělávání do konce roku 2013 představovaly 46,6 mi‑ liardy korun (12,1 % všech schvá‑ lených prostředků). Z projektů je třeba zmínit projekty „EU pení‑ ze školám“ zaměřené na zlepše‑ ní stavu vzdělávání na základních (4,5  miliardy korun) a  středních školách (1,5  miliardy korun) po

celé ČR (mimo hl. město Praha), a  to vzděláváním pedagogických pracovníků, tvorbou a následným používáním nových metodických pomůcek a  učebních materiálů a zlepšením práce s žáky. Do konce roku 2013 na podporu z fondů EU dosáhlo 90,5 % z cel‑ kového počtu základních škol v  ČR, ve kterých se vzdělávalo 1,4  milionu žáků. Dalších více než 1 350 projektů za 4,2  mi‑ liardy korun bylo zaměřeno

na zvyšování kvality středních škol. V  oblasti vyššího odbor‑ ného školství bylo podpořeno přes 14 tisíc studentů (asi 50 % z celkového počtu studentů vyš‑ ších odborných škol). Fondy EU také pomohly v oblasti vysokého školství, kde od roku 2007 do‑ šlo k 20% nárůstu počtu studen‑ tů, a indikátor v této oblasti do‑ sáhl 984  672 podpořených vyso‑ koškolských studentů. (mmr)