PETERKA & PARTNERS v.o.s. Praha – Bratislava - Kyjev Dita Malíková daňový poradce
Nový zákon o nemocenském pojištění účinný od 1.1.2007
Praha, 30.6.2006
Obsah 1. Nový zákon o nemocenském pojištění 1.1 Principy nového zákona o NP 1.2 Okruh nemocensky pojištěných osob 1.3 Účast zaměstnanců na NP 1.4 Účast osob samostatně výdělečně činných na NP 1.5 Odvod pojistného na NP 1.6 Vyplácení dávek z NP 1.7 Práva a povinnosti zaměstnavatelů 3
Obsah 2. Náhrada mzdy 3. Sociální zabezpečení 3.1 Okruh poplatníků pojistného na SZ 3.2 Vyměřovací základ 3.3 Odvod pojistného na SZ 4. Zdravotní pojištění 4.1 Okruh poplatníků pojistného na ZP 4.2 Odvod pojistného na ZP 4
1. Nový zákon o nemocenském pojištění
5
1.1 Principy nového zákona o NP Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,
ze dne 14.3.2006. Zrušeny zákony, které dosud nemocenské pojištění upravovaly: ~ zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ~ zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách. Změny souvisejících zákonů upraveny v zákoně č. 189/2006 Sb. Na nový zákon o nemocenské pojištění navazuje i nový zákoník práce (č. 262/2006 Sb.) ze dne 21.4.2006. Všechny nové zákony jsou účinné od 1.1.2007. 6
1.1 Principy nového zákona o NP Účast na NP je
povinná – zaměstnanci, ~ dobrovolná – osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a zahraniční zaměstnanci. ~
Účelem dávek z NP je kompenzovat
příjem, o který pojištěnec přichází z důvodu nemoci. 7
1.1 Principy nového zákona o NP Zavedeny nové pojmy:
domácký zaměstnanec ~ smluvní zaměstnanec ~ smluvní zaměstnavatel ~ zahraniční zaměstnanec ~ zahraniční zaměstnavatel ~ zaměstnání malého rozsahu ~
8
1.1 Principy nového zákona o NP Druhy dávek z NP: ~ nemocenské ~ peněžitá
pomoc v mateřství ~ ošetřovné ~ vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
9
1.2 Okruh nemocensky pojištěných osob NP jsou za splnění stanovených
podmínek účastni zaměstnanci, ~ OSVČ. ~
10
1.2 Okruh nemocensky pojištěných osob Za zaměstnance se považují například ~ zaměstnanci v pracovním poměru (včetně zahraničních a smluvních zaměstnanců), ~ členové družstva za stanovených podmínek, ~ zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, ~ pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, ~ osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, ale pracovní poměr nevznikl. 11
1.2 Okruh nemocensky pojištěných osob Změny ve vymezení zaměstnance ~
NP již nebudou účastni např. •společníci a jednatelé s.r.o. a komanditisté k.s., jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají práci pro společnost a jsou za ni odměňováni, •studenti a žáci.
12
1.3 Účast zaměstnanců na NP
Zaměstnanec je účasten NP, jestliže: 1.
vykonává zaměstnání • na území ČR, nebo • trvale v cizině, pokud není povinně pojištěn podle předpisů státu, kde vykonává činnost a má trvalý pobyt na území ČR nebo jiného členského státu EU,
2. 3.
zaměstnání trvalo aspoň 15 kalendářních dnů a sjednaná částka započitatelného příjmu činí aspoň 1.500,- Kč (= rozhodný příjem) za kalendářní měsíc. 13
1.3 Účast zaměstnanců na NP Zahraniční zaměstnanec je účasten NP, jestliže se k němu dobrovolně přihlásí. Smluvní zaměstnanec je účasten NP po uplynutí doby 270 kalendářních dnů trvání zaměstnání na území ČR, jestliže
1. 2.
zaměstnání trvalo aspoň 15 kalendářních dnů a sjednaná částka započitatelného příjmu činí aspoň 1.500,- Kč za kalendářní měsíc.
14
1.3 Účast zaměstnanců na NP
Podmínka délky trvání zaměstnání (alespoň 15 dní) nemusí být splněna, jestliže: ~ ~
zaměstnanec nastoupí do zaměstnání k témuž zaměstnavateli a od skončení předchozího zaměstnání • •
zakládajícího účast na NP do nástupu do nového zaměstnání uplynulo méně než 6 měsíců, nezakládajícího účast na NP pouze z důvodu, že netrvalo déle než 14 dnů, do nástupu do nového zaměstnání uplynulo méně než 6 měsíců. 15
1.3 Účast zaměstnanců na NP Příklady vzniku účasti na NP: a)
2.000 Kč
2.000 Kč 12.1.
1.1.
b) c)
12.1.
2.000 Kč 12.1.
1.400 Kč 1.1.
12.1.
10.4.
2.000 Kč 12.1.
1.1.
e)
1.4.
1.400 Kč
1.1.
10.8.
2.000 Kč
2.000 Kč 1.1.
d)
1.8.
1.4.
10.4.
1.400 Kč 1.4.
11.4.
1.400 Kč 1.4.
11.4.
2.000 Kč 1.7.
13.7.
2.000 Kč 1.7.
13.7. 16
1.3 Účast zaměstnanců na NP Zaměstnání malého rozsahu vzniká
jestliže jsou splněny všechny podmínky pro vznik účasti na NP, kromě dosažení výše rozhodného příjmu z důvodu, že • je nižší než 1.500 Kč v kalendářním měsíci, nebo • není vůbec sjednán.
Zaměstnanec je pak pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž zúčtovaný příjem přesáhl 1.500 Kč. 17
1.3 Účast zaměstnanců na NP Při souběhu NP z více zaměstnání
je zaměstnanec pojištěn z každého z nich. Z NP jsou vyňati zaměstnanci ~ ~
zaměstnavatele požívajícího diplomatických výsad a imunit, mezinárodních organizací, pokud jsou pojištěni prostřednictvím těchto organizací a písemně požádají o vynětí ze systému NP. 18
1.3 Účast zaměstnanců na NP
Účast zaměstnanců na NP vzniká: ~ ~ ~
nejdříve dnem vstupu do zaměstnání, u zaměstnání malého rozsahu dnem, od něhož byl sjednán příjem přesahující rozhodný příjem, u smluvního zaměstnance dnem • •
~
následujícím po dni, kterým uplynulo 270 kalendářních dnů trvání zaměstnání na území ČR, zahájení výkonu práce na území ČR, jestliže zaměstnavatel nedoloží, že je smluvní zaměstnanec povinně pojištěn v daném smluvním státě,
u zahraničního zaměstnance dnem uvedeným na přihlášce k účasti na NP. 19
1.3 Účast zaměstnanců na NP Nově možnost přerušení NP a to
po dobu, po kterou zaměstnanec nevykonává zaměstnání z důvodu ~
~
pracovního volna bez náhrady příjmu, které trvá déle než 30 kalendářních dnů, rodičovské dovolené.
20
1.3 Účast zaměstnanců na NP Účast zaměstnanců na NP zaniká ~ ~
nejpozději dnem skončení zaměstnání, u smluvního zaměstnance • dnem skončení výkonu zaměstnání na území ČR, nebo • doložením účasti na NP ve smluvním státě,
~
u zahraničního zaměstnance • dnem skončení zaměstnání na území ČR, • prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě zaplaceno pojistné, nebo • dnem uvedeným v odhlášce z NP. 21
1.4 Účast OSVČ na NP OSVČ je účastna na NP, jestliže ~ vykonává samostatnou výdělečnou
činnost na území ČR, ~ podala přihlášku k účasti. Při souběhu více samostatných
činností je OSVČ pojištěna jen jednou. 22
1.4 Účast OSVČ na NP Účast OSVČ na NP vzniká ~ dnem
uvedeným v přihlášce, nejdříve však podáním přihlášky, ~ pokud je přihláška podaná do 8 dnů ode dne zahájení činnosti, dnem uvedeným v přihlášce. Účast OSVČ na NP zaniká ~ dnem
skončení samostatné výdělečné činnosti, ~ prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě zaplaceno pojistné nebo bylo zaplaceno v nižší částce, nebo ~ dnem uvedeným v odhlášce z pojištění. 23
1.5 Odvod pojistného na NP Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném
na sociální zabezpečení. Vyměřovací základ pro odvod pojistného na NP zaměstnance a zaměstnavatele stanoven shodně se SZ, ~ OSVČ si jej může určit sama, min. však musí činit 3.000 Kč. ~
24
1.5 Odvod pojistného na NP Sazby pojistného na NP
u zaměstnance 1,1% ~ u zaměstnavatele ~
•1,4% •3,3% u zaměstnavatele s prům. měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26, pokud si tuto zvýšenou sazbu zvolí ~
u OSVČ 2,5% 25
1.5 Odvod pojistného na NP Pojistné na NP je splatné
u zaměstnavatele od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, ~ u OSVČ od prvního do posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Jestliže OSVČ zaplatí po termínu, automaticky zaniká její účast na NP. ~
26
1.5 Odvod pojistného na NP Zaměstnavatel může odečíst od
platby pojistného na NP ½ částky vyplacené jako náhrada mzdy, jestliže ~ platí
pojistné na NP při použití zvýšené sazby (3,3%), nebo ~ tuto náhradu mzdy zúčtoval zaměstnancům se zdravotním postižením. 27
1.6 Vyplácení dávek z NP Nárok na dávku z NP vzniká, jestliže je
pojištěnec při vzniku sociální události účasten na NP. Sociální událostí je ~ vznik
dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, ~ vznik potřeby ošetřování nebo péče o člena domácnosti, ~ nástup na mateřskou dovolenou a ~ převedení zaměstnankyně na jinou práci. 28
1.6 Vyplácení dávek z NP Některé dávky z NP pojištěnci
náleží i pokud k sociální události došlo po zániku účasti na NP, v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí ~u
nemocenského 14 kalendářních dní, ~ u peněžité pomoci v mateřství 180 kalendářních dní ode dne zániku účasti na pojištění. 29
1.6 Vyplácení dávek z NP Dávky z NP náleží za kalendářní dny. ~ nemocenské
z NP náleží až po 14 kalendářních dnech trvání dočasné prac. neschopnosti, ~ ostatní dávky ode dne vzniku sociální události. Základem pro výši dávky je tzv.
redukovaný denní vyměřovací základ. 30
1.6 Vyplácení dávek z NP Denním vyměřovacím základem (DVZ) je podíl
vyměřovacího základu za rozhodné období vydělený počtem kalendářních dní připadajících na rozhodné období. Rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců bezprostředně před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Vyměřovacím základem ~ zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro NP za jednotlivé měsíce v rozhodném období, ~ OSVČ je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž je placeno pojistné na NP. 31
1.6 Vyplácení dávek z NP DVZ podléhá redukci, kdy se upraví
tak, že ~ do
částky první redukční hranice se zahrne 100%, ~ z částky mezi první a druhou redukční hranici se zahrne 60%, ~ z částky mezi druhou a třetí redukční hranicí se zahrne 30%, ~ k částce nad třetí redukční hranicí se nepřihlíží. 32
1.6 Vyplácení dávek z NP Výše redukčních hranic vycházejí z
průměrné mzdy a vyhlašuje je MPSV. Údaje platné pro rok 2007 budou známy v září 2006. Odhad redukčních hranic pro rok 2007: ~ první
red. hranice ~ druhá red. hranice ~ třetí red. hranice
668 Kč 1.002 Kč 2.004 Kč.
Výše dávky i denní vyměřovací základ
se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. 33
1.6 Vyplácení dávek z NP Příklad
Zadání:
Pan Novák měl po celý rok 2006 hrubou měsíční mzdu 90.000 Kč a je od středy 10.1.2007 do pondělí 29.1.2007 (tj. 20 kalendářních dnů) práce neschopný.
Řešení: DVZ za kalendářní den je 2.959 Kč (90.000*12/365). Redukce DVZ: do 668 Kč do 1.002 Kč do 2.004 Kč nad 2.004 Kč
redukce na 100% redukce na 60% redukce na 30% se nezohledňuje.
tj. na 668 Kč tj. na 200 Kč tj. na 301 Kč
Redukovaný DVZ za kalendářní den je celkem 1.169 Kč. 34
1.6 Vyplácení dávek z NP V případě souběhu pojištění se nárok
na dávku v každém pojištění posuzuje samostatně. Při vzniku nároku na stejnou dávku z více pojištění, náleží pojištěnci jen jedna dávka (kromě vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství). DVZ pro stanovení této dávky se pak zjistí jako úhrn DVZ před redukcí z každé pojištěné činnosti. 35
1.6 Vyplácení dávek z NP Nemocenské ~ Podmínky
nároku:
• dočasná pracovní neschopnost trvá déle než 14 kalendářních dní, • OSVČ je účastna na pojištění alespoň 3 měsíce před dnem vzniku sociální události. ~ Nárok
na nemocenské nemá např. pojištěnec: • který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost, • kterému v době dočasné prac. neschopnosti vznikl nárok na starobní důchod. 36
1.6 Vyplácení dávek z NP Nemocenské ~ Výše
nemocenského činí 69% DVZ za kalendářní den. ~ Nemocenské v poloviční výši se uplatní, jestliže si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost: •zaviněnou účastí ve rvačce, •jako následek své opilosti, nebo •při spáchání trestného činu.
37
1.6 Vyplácení dávek z NP Příklad Zadání: Pan Novák, který má redukovaný DVZ za kal. den 1.169 Kč, je 20 kalendářních dní práce neschopný.
Řešení: Výpočet nároku na nemocenské od 15. dne pracovní neschopnosti: - 69% z 1.169 Kč, tj. 807 Kč za jeden kal. den pracovní neschopnosti, - nárok na nemocenské vzniká za 6 dní (15. až 20. den), tj. celkem nemocenská činí 4.842 Kč (6*807). 38
1.6 Vyplácení dávek z NP Ostatní dávky z NP se vyplácejí od
vzniku sociální události za kalendářní dny trvání. Výše ostatních dávek z NP ~ Peněžitá
pomoc v mateřství činí 70% DVZ. ~ Ošetřovné činí 65% DVZ. ~ Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství činí rozdíl, o který má pojištěnka nižší příjem vlivem přeřazení na jinou práci. 39
1.7 Práva a povinnosti zaměstnavatelů Povinnosti zaměstnavatelů ~ Sdělovat informace příslušnému orgánu NP. ~ Přihlásit se do registru zaměstnavatelů do 8 dnů od svého vzniku. ~ Odhlásit se z registru zaměstnavatelů do 8 dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem. ~ Oznámit den nástupu zaměstnance do zaměstnání a den skončení zaměstnání (do 8 dnů od rozhodného dne). ~ Vést evidenci údajů o svých zaměstnancích a uschovat ji po dobu 10 let. ~ Přijímat žádosti o dávky od svých zaměstnanců a předávat je příslušnému orgánu NP. 40
1.7 Práva a povinnosti zaměstnavatelů Práva zaměstnavatelů ~ Dát
podnět ke kontrole dodržování režimu zaměstnance. ~ Požadovat informace o místě pobytu a o vycházkách zaměstnance od ošetřujícího lékaře. ~ Provést kontrolu v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti. 41
2. Náhrada mzdy
42
2. Náhrada mzdy Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Nově je náhradu mzdy zaměstnavatel
povinen hradit zaměstnanci ~ za
prvních 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti, ~ jestliže splňuje podmínky nároku na NP, ~ pouze za dobu trvání pracovního vztahu, tj. neexistuje ochranná lhůta. Vyplácí se za pracovní den dočasné
prac. neschopnosti.
43
2. Náhrada mzdy Náhrada mzdy přísluší ve výši ~ 30%
průměrného výdělku za 1. až 3. den dočasné prac. neschopnosti ~ 69% průměrného výdělku za 4. až 14. den dočasné prac. neschopnosti. Průměrný výdělek ~ zjistí
se obdobně jako DVZ u NP, ~ rozhodné období je předchozí kalendářní čtvrtletí, ~ redukční hranice pro NP se vynásobí koeficientem 1,4, ~ do částky první redukční hranice se zahrne 90%. 44
2. Náhrada mzdy Příklad
Zadání: Pan Novák měl po celý rok 2006 hrubou měsíční mzdu 90.000 Kč a je od středy 10.1.2007 do pondělí 29.1.2007 (tj. 20 kalendářních) práce neschopný. V prvních 14 dnech jeho pracovní neschopnosti je 10 dnů pracovních. Řešení: DVZ za pracovní den je 4.355 Kč (90.000*3/62). Redukce DVZ: do 936 Kč redukce na 90% tj. na 842 Kč do 1.403 Kč redukce na 60% tj. na 280 Kč do 2.806 Kč redukce na 30% tj. na 421 Kč nad 2.806 Kč se nezohledňuje.
Redukovaný DVZ za pracovní den je celkem 1.543 Kč. 45
2. Náhrada mzdy Příklad Výpočet nároku na náhradu mzdy: - 1. až 3. den 30% z 1.543 Kč • 463 Kč za jeden den pracovní neschopnosti • za 3 dny je náhrada mzdy celkem 1.389 Kč
- 4. až 14. den 69% z 1.543 Kč • 1.065 Kč za jeden den pracovní neschopnosti • za 7 dní je náhrada mzdy celkem 7.455 Kč
Náhrada mzdy (1. až 14. den) činí celkem 8.844 Kč. Pan Novák obdrží za celou dobu své dočasné prac. neschopnosti 13.686 Kč. 46
2. Náhrada mzdy Zaměstnanci činnému na základě
dohody o pracovní činnosti zaměstnavatel předem určí, které dny jsou považovány za pracovní. Náhrada mzdy může být ~ vyšší
- lze stanovit v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu, ~ snížena o 50% - když je nemocenské nižší o 50%. 47
2. Náhrada mzdy Zaměstnavatel je oprávněn ~ kontrolovat,
zda se zaměstnanec v daném období zdržuje na místě pobytu, ~ požádat příslušnou správu soc. zabezpečení o kontrolu dodržování léčebného režimu, ~ nevyplatit náhradu mzdy v případě porušení podmínek doč. pracovní neschopnosti zaměstnancem. 48
3. Sociální zabezpečení
49
3.1 Okruh poplatníků pojistného na SZ Pojistné na SZ je určeno na úhradu výdajů
na:
~ dávky
důchodového pojištění, ~ dávky a služby státní politiky zaměstnanosti. Pojistné na SZ jsou povinni platit ~ zaměstnavatelé, ~ zaměstnanci, ~ OSVČ, ~ osoby
dobrovolně účastné důchodového pojištění.
Ve vymezení zaměstnanců pro účely SZ je
zrušena vazba na NP.
50
3.1 Okruh poplatníků pojistného na SZ Za zaměstnance jsou pro účely SZ
považováni zejména ~ zaměstnanci
v pracovním poměru, ~ zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, ~ společníci a jednatelé s.r.o. a komanditisté k.s., jestliže vykonávají mimo pracovní vztah práci pro společnost, ~ členové družstva za stanovených podmínek, ~ pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, ~ osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, ale pracovní poměr nevznikl. 51
3.1 Okruh poplatníků pojistného na SZ Pouze důchodovému pojištění
podléhají ~ osoby dobrovolně účastné na
důchodovém pojištění, ~ společníci a jednatelé s.r.o., ~ komanditisté k.s., ~ členové družstva, jejichž činnost není považována za výkon práce pro družstvo.
52
3.2 Vyměřovací základ Nově vyměřovací základ zaměstnance ~ Činí
úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáním. ~ Nezahrnují se příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a které jsou od této daně osvobozeny. ~ Zúčtovaným příjmem je příjem zaúčtovaný na straně zaměstnavatele jako náklad nebo úbytek prostředků. ~ Příjmem se rozumí příjem v peněžní i nepeněžní formě. 53
3.2 Vyměřovací základ Do vyměřovacího základu zaměstnance se
nezahrnuje pouze:
náhrada škody podle zákoníku práce, ~ odstupné, odchodné a odbytné, ~ věrnostní přídavek horníků, ~ odměny podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vynález či zlepšovací návrh nemá souvislost se zaměstnáním, ~ jednorázová sociální pomoc poskytnutá zaměstnavatelem k překlenutí mimořádné situace a ~ plnění k životnímu jubileu, jinému výročí nebo k ocenění zásluh poskytnutá po ukončení zaměstnání. ~
54
3.2 Vyměřovací základ Vyměřovací základ ~ zaměstnance, který má prac. vztah uzavřený podle cizích právních předpisů, je úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem, kromě příjmů nahrazujících výdaje vynaložené za zaměstnavatele, ~ zaměstnavatele je souhrn vyměřovacích základů všech jeho zaměstnanců, ~ OSVČ je min. 50% ze základu daně z podnikání, max. 486.000 Kč, ~ osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění je min. ¼ průměrné mzdy. 55
3.3 Odvod pojistného na SZ Sazby pojistného na SZ (kromě NP) ~ u zaměstnavatele •21,5% na důchodové pojištění •1,2% na státní politiku zaměstnanosti ~u
zaměstnance
•6,5% na důchodové pojištění •0,4% na státní politiku zaměstnanosti ~u
OSVČ
~u
zahraničního zaměstnance 2,5%
•28% na důchodové pojištění •1,6% na státní politiku zaměstnanosti 56
3.3 Odvod pojistného na SZ Záloha na pojistné a pojistné na SZ
je splatná od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Penále bylo sníženo na ~ 0,05%
z dlužné částky pojistného za den prodlení s platbou, ~ 0,025% z dlužné částky při placení pojistného ve splátkách. 57
3.3 Odvod pojistného na SZ Platba zaměstnavatele na
pojistné na SZ se použije na úhradu splatných závazků v tomto pořadí: a) nejstarší nedoplatky pojistného, b) běžné platby pojistného, c) penále, d) pokuty, e) přirážka k pojistnému. 58
4. Zdravotní pojištění
59
4.1 Okruh poplatníků pojistného na ZP Zdravotně pojištěny jsou ~ osoby
s trvalým pobytem na území ČR, ~ osoby zaměstnané zaměstnavatelem, který má sídlo na území ČR. Pojistné na ZP jsou povinny platit ~ pojištěnci
– zaměstnanci, OSVČ a osoby bez zdanitelných příjmů, ~ zaměstnavatelé, ~ stát. 60
4.1 Okruh poplatníků pojistného na ZP Za zaměstnance jsou pro účely ZP
považováni zejména ~ zaměstnanci
v pracovním poměru, ~ společníci a jednatelé s.r.o. a komanditisté k.s., jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu ke společnosti, ale vykonávají pro ni práci, ~ zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, ~ členové družstva za stanovených podmínek, ~ pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, ~ osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, ale pracovní poměr nevznikl. 61
4.2 Odvod pojistného na ZP Nový způsob určení vyměřovacího
základu zaměstnanců - stejné jako u SZ. Lhůta pro odvod pojistného a záloh na pojistné na zdravotní pojištění nebyla změněna zaměstnavatel - den určený pro výplatu mezd a platů, ~ OSVČ - od 1. dne příslušného měsíce do 8. dne následujícího měsíce. ~
62
4.2 Odvod pojistného na ZP Penále sníženo na 0,05% dlužné
částky za každý den prodlení s platbou. Nevrátí-li zdravotní pojišťovna včas přeplatek, je povinna platit za každý den prodlení 0,05% z přeplatku.
63
www. peterkapartners.com www.peterkapartners.com PRAHA
BRATISLAVA
KYJEV
