Číslo 13. Vychází
1.,
každého
měsíce
hod. v
k
1860.
|0
Předplácí
10.
o
DALIBOR.
obchodnictví musikalií
„Beethovenu" Veita
všechna
Ro-
u
No-
v
č. 116.
vých alejích
Kdo
1
zl.
Odpovědný
měsíční notovou přílohou
s
mecké:
Na
Ký
tvůj
vzešel
Vždyť S
je
bledé
ty
žal
vítá
ješto
lebili.
K
každé
řečený
„il Ji o emo"
hle
ti
Neslyšíš
luh
Však
ne
Bych
já
spěj
stát
ovšem
Josef
duše
ty
směl
blahá,
dila, i
křivdy
také
utrpěla,
o
Mysliveček.
málo
která
by
při
mužů
slavných
jako
milá
věrně
život
celý
pradávna
bezprávně kteříž
nepříznivými své
vlasti
z
slávy do
cizina,
své
stejném
mlynáři
došla,
otčiny
hvězd
ačkoli
,
předce
tak
nimiž
a
byvše, že
že
světla
v
ztráty
takové,
Pan
Ed.
cizině
na
našem
z
Jesuitů
werda naučil
Růffer,
blíž
se
aktovou
Torgau
v
Prusku
éeské řeci lak,
tragedii
českého,
že
a
a
vá-
starším
spolu
a
neboť
narodil
nejzkušenějších
přišed
před
nejen lyrické kvítko*
v
v
2
básně, češtině
stavby
rozsouzení
svěřeny
muž
půtkách
Oba
rysů
vždycky
podobnost'
do
byli
velmi
se
chodili
tak
byl
bylo
je
filosofii
obyčej
rozeznali, přečasto
jí
se
i
nich
těžko
že
veliká,
u
pečlivě
stejných
vzrostu,
že
a
nositi,
byla
a
synů svých.
potom
a
stejného
tváři,
stejně
ta
staral
školy
v
splavy
o
vzdělání obou těchto
a
pilně
vodní,
náklad
na
všech
ve
správa
byly.
rozšafný,
vychování
slyšeti.
prahy
o
času
otec
mýlil,
a
Josefa
někdy
Josefa
pro
posílal,
do-
mnívaje
že
se,
má
před
sebou
Františka.
si
Tak se
při
pokračovali
tom
také
bratři
hudbě,
svých
ve
načež
otec
učíce
studiích,
jejich pilně
hleděl.
skončené
vynikly, hvězd,
ze
zámku
lety
filosofii
dal
oba
otec
syny
na
řemeslo
mlynářské.
Musili
také
učení
do
do
mlejnice,
ale
zároveň
slyšeti
vovského otec
professora
vezdy
řemesle
Ferdinanda
k
tomu,
svém
užiti
mathematiky; aby
mohli,
Oba
naučili.
se
neboť čeho
všemu, zvláště
synové
toho
Schorra,
času
hleděl
by
s
moudrý
někdy při
mathematice
studovali
sta-
a
hy-
výborným pro-
Liben-
Prahy
alebrž i jeduosložil.
chodili
tu
sotva
některých těchto*
se
i
jakož
toho
jemuž všecka
vodní
všecky
přísežním
byl ještě
několika
z
počest-
světlo
teprva
jako
Labi,
věci
rovných
a
také
ano
Po
obzoru
bylo,
Nemec,
z
nehodami
jména jejich
Čechům
původem
blížen-
svým
Pocházeli'
byl
Praze
v
vrchnostmi
blíženci
draulice
*)
Mysli-
kteří
přivlastnila
všelikými
nám
popřáno
Náš
Mnohé
ještě je počet těch,
záře
někdy
původně
i
věnovali,
okolnostmi
ano
málo
mezi
větší
tak
Mysliveček
sestavený úřad,
a
a
co
dokonalé
vlasů
zro-
i
Česká.
vlast
mnohem
vypuzeni
rozžali,
Matiáš
vyváděné,
Muselif
byla
tolik
své
naše
své
vlasti
hudby
Praze.
v
zavedený
podobné
sám
jejich,
ale
slávě
na
ná-
se
italianské
1737.
zve-
Mysliveček,
kterýž
bratrem
s
března
měšťanské
Lad. Ríeger.
kteráž
země,
množství
nejslavnějších synů
z
9.
pořádku mlynářského
zemský
se
však
a
našim i
Rüfter *;•
u
takové
u
zmizel.
zase
zároveň
se
dne
plavby po Vltavě
tvým !
sluncem
Životopisný nástin, sepsal Dr. Frant.
prostranství
gr.
Feft.
také
obzoru
na
krátce
v
narodil
otec
Otec,
se
nov.
potěšili
políbením!
s
těm
nalezne
i
Venatorini,
drahá?
mezi
snadno
i
pak
rodiny Jeho
Ed.
Josef
náleží
severu
mlynářů Pražských
dovol
se
oslavencům
zaskvívá ?
se
tě, růže
—
celoročně
protinožcům
jejich
„
od
záře
Františkem
žené
—
zemé
září
nebo
mlynářem království
slunko
tol.
zvonit ?
od
Ne
cizinci
takovýmto
jakoby
ného
mráz
1
svá?
jarní zvonky
Nezříš, jak
Spěj
20
klonit
víčka
klopit
se
naší
kvítko
cem
smutně
Poranil
gr.,
tol.
okolí.
v
hlavinku
možná
zatím
svítí,
veček
A
nov.
bolí?
tě
jejž
straně
protější
na
zjevil, Jak
zl.
Pro státy ně-
půlíetně
Robert
kteréž
dítko,
co
—
máj,
úsměvem
2
Nakladatel:
května.
1.
jaŕe.
nemocné
čtvrti.
plili.
,
zl.
rocni praemii.
s
redaktor:
Emanuel Melič.
Rci
a
kr
1 zl. 4
eelor. 4 zl. 60 kr.
,
2
časopis
eelor.
poštou:
15
rak. čísla.
odebere, obdrží praemii.
Hudební
S
30 kr
10
čtvrti.
se:
zl.,
rak. č.
čtvrtletí
čtyry
2
půlí.
nachází
se
3.
20. ,
Expedicí
berta
Ročník
spěchem, brzo
na
měrský
a
to
čili
Josef, za
o
němž
mistrovský
hydraulický,
tu
zvláště
kus načež
řeč
vzorek za
bude, (model)
mistra
zhotovil toko-
počestného
98
pořádku mistrů
Mohou
sobě
zajisté mlynáři
že
mezi
svými
netoliko
více
přijat
mistrem
platí, jeden
vlast
naše, jižto
zart,
zemí
hudbu
takového
král
sám
do
něm
k
veliké
hudebním
jeho vzplanula dostí
docela
mlýn
Smlouvou hodinu do
ideálů
mladšímu,
opustili
sám
a
hudebních
tajemství
a
ro-zkoě
a
slun-ce. tón
ve
čím
v
jen
5
mohl.
Duše
asi
mistra,
dech
a
nikoli
a
musí
se
až
tím
šetřit,
více
lehce
pronášet.
což
trojduše,
špička
se
má
jakýmž
tónem,
nápěv jde.
dvoj-
jazyku příliš
když
dokazovat.
z
jest
řasa
rrráno,
jako
násilně
jaksi
se
působí,
to
dlouho
třeba
bratru
že
rozkoš:
slu-nce
docela řse musejí r
a
příčinou,
opřela
ráno
povstává svrchek
o
slyšet
asi
Dobré
Jak
vyrazil.
prsou
slovo
př.
na
jako
není
,
těchto
pronešení
zvuček
žá-
docílí
tak,
jen
když
špička
jazyku
nepatrně
jen
dlouho
neváhaje
pro
této
notách
bývají slyšet
nepříjemně touhu
hudbu
přestal by býti
zdlouhavějších
na
že
tak
slova:
př.
na
slunce:
•
následující
zvučky
uchopením první zvučky pozbyl by
Okolnosti
zpěvu.
tou
zpívala
se
roz-koš
ano
krátkém
v
hy
nikoli:
zvuk,
Nezřídka za
jeho
i
toho
přivlělily
se
Předčasným
svůj
býti
se
hledal
si
dle
aby
a
rostla
neodolatelnou
hudby a
zvláště
hudbě
ukojiti
syta
říši
v
slabice;
úst
více,
mlýn Františkovi,
postoupil
k
hlásce,
na
Zvučky
dospěl
otec
nadějemi
krásnými
vznešených
uzavřel
do
Mo-
veliký
mlynářstvi vždy
vedle
nic
mu
jež
dlelo
vyslala.
a
konečně
když
a
ještě
hudebních,
Náklonnost
nepřekáželo
umění
po
pěstovali,
umělosti.
neustále,
zemřel,
svou
láskou
kterýž
ovšem
hudebníků,
světa
tom
na
mají,
což
mistrů
všech
hudby nazval,
mistra ale
mlynářským,
nejslavnějších
z
velikou
s
houslích
čase
knihy
nemálo
Pražští
Mladý Mysliveček neopominul
v
do
řádně
a
zapsán jest.
zakládati,
byl
Pražských
mlynářů
úst
svrchku
živ
jen
býti.
také,
aby
Správná před
neozývala
se
výslovnost
hláskou,
požaduje slovo
jíž
neb
ho-
o
sylaba
jenž
dotkne.
se
kterás
začíná,
zvučka,
př,
na
h.
nebo
n
ho
by
k
tomu
jsou
začátečníci
uvedl. dost
andél,
místo
jest slyšet
často
zpěvu velmi náchylní,
ve
I
místo
;
(Pokračování.) aneb
když nnagnus;
jako
jedné slabice,
na
glo-ho-ho-ria.
Návod ku zpěvu, ohledem na národní
tom,
v
školy.
statečně
Podává
že
J.
L.
Zvonař.
udal t.
připravil, udáním
před
srozumitelně
ku
Příčina
zpěvák
že
j.
tón
první
dříve než
—
zpívání
místa
př.
glo
než
tón, ústa
-
-
čili
-
nejvíce do-
něj
na
aneb
otevřel,
abych
ria,
-
leží
se
patřičně
melisma
jakés
případnosti
zkoušel,
jaksi
vyjádřil
k
přijde
hodně
se
„pruhoval."
(Pokračování.) Rozvláčnosti
O
Jelikož
podobným,
pronášejí hlásky
se
třeba
jest do
druhé
této
vadě,
jedna
stává,
náchylní k
a
a
dbáti,
to
zvlášf
jak
aby,
Mladí
nepřecházela.
sobě
spůsobem
o
často
se
zpěváci jsou
té
všeho
protahování upadají
chyby
častější
cvičení
vzbuzením
hlásky
připadajíli
bez
ty
ku
těm
zvuček
př.
často
jako /',•
bude
rozeznávání
od
ohnivosti
bude
když
hned
měkce
v
učitel
ponechal
končících
tou
na
dbát,
to
nemálo
-
se
v
k
skoro
aby
Slovo
jakým
ov
jako ofce To ou
a
při
navykat dítky, Zde
ostře.
se
vyslovuje
a
Jičínském.
eklogáeh
o
slabice
co
také
nichž
sluší.
a
vadě.
aby
skoro
bych
zvučka
tato
ve
na
př.
Tam
spůsobem,
slova
ovce,
totiž
se
by
jež
všemi
veselého
od-
V
o
jedna té
pravili
hlásce, k
o
pronášení
již následujou
první
a
druhá
případnosti jest třeba,
k
lidskými city
živobytí
stávati
vů-
jsou
city
bezstrastného
venkovského
hudbomila,
neoddal,
jenž
takové
kterýž
nejpříjemnější
by
city
se
ve
skladateli
svých
a
s
sotva
celou
skladbách lící.
vySlavnosti
vždy
život
pastýřů
vyzývání
jsme
redaktor.
vy-
se docíouv
skoro
piano Václ. Tomáška *)•
pro Podává
slyšet jest. samé,
z
tím
skoro jako
vyslovení
ej, platí
zvučky,
pohybu
při-
tomu
,
čtení
nikoli
a
Královéhradeckém
pravé
vyslovují,
se
duší
lilo
Do
vy-
bude
poručil spůsob,
slovuje
lenivě
živějším
této
odpomůže
hláskách.
těžkostí
a
slovovaly
trochu
v
pronésti stručně,
na
trochu
jež
zpívání
a
musí se
prodléváni
a
dítky,
na
Mezi
spěje,
slova
od
Jediné
má.
zvučkou
musit
zvuk
její
tolik
v
těžkostí
slabikách
pročež pravý
zvučce
kde
mnoho
v
češtině
nemá
němčině,
v
podobné
slovuje
kolí
celá
Jak
při vyslovování.
trpět
(Pokračování.)
Pronášení
a
na
tak
jednotlivé sylaby
notě.
dlouhé
jako
výslovnosti.
nesmí
se
dvojhlásek dvě neb
tři
do
lých požitků ujalo
se
a
písně
sám; bitvy až
umění
do
pastýřské
avšak až
do
venkovského
prostých
znáti
polních
jako
protivu
poklidu,
radostí
nápěvů,
staré,
lidé
když
teprv,
přirozených
tak
jsou
od
se
to
umě-
naučili,
květin
následující aby
se
pro-
*) Eklogy
Václ.
Tomáška
lze
dostati"u
Rob.
Veite
v
od
Praze.
a
99
o
Když
samostatně
účinkovati
dílem
obmezena
větším
údolích
odlehlých zřídka
však
Jakkoliv
svými
eklogami
idylly všechny
část
ve
by
od
a
žalost
Že
přirozená
vzbuditi
užili, aby je tčeném než
na
základní oběma citů
lesnici
a
se
byl
a
našlali
v
ní
dobro-
i
druhové
si
zná
tesklivou
stísně-
dobromyslný by
se
tu
žert tam
a
zkroucesenti-
chodů
kadencí
a
jen temné
dovoleného možná
pa-
nemohl,
jest
před-
prostředku V
objasnil.
větším
úspěchem
na
zvyklé
chody
do-
státi,
výtečně
která
prostředky příbuznosti
se
tom
se
V.
Tomášek
srovnatelných
každý
Tak
tak
nečnicí
původu
slovech
od
čali,
aneb
terisující obyčeje bavné i
na
„muziky"
že
zanikají, ustupovat
vesnicích nyní
uzavřeným
národní
vůbec
tyto, i
karak-
venkově
rázné
modernímu
vkusu
na
musí
Čecha
zá-
a
že
„muzika" mnohdy ustupuje „bálům,"
společenským
plesům
a
jiného
druhu
novo-
toť
„Nimra"
—
původní
nazývala; k Himarovi
se
první
s
ta-
to
a
dle
se
Jak
o
ne-
že
točit po-
se
svůj
tanec
dávala k
hospody mezi
tím
a
muzice
nesčíslnými
povstala
jinačím
nějakou
a
ne
spůsobem hospodě
v
domácnosti
pravdě podobnější
do
ho-
nápěvu
u
tím
toho
všem
všech
jakž zvyk
tančí, takt
na
se
mu
ostatním
skoro
tanců
od
ji již hráli, otáčeli
dával
předního
Čechů jest,
„po
kroků
vpřed
tanečník
s
připravuje), dosvědčuje již
i
a
jak
a
tanečníka
tom
dokola
notě,"
„po
hupkovali tanečnicí
takřka
poznenáhla rozkývává,
se
návod ku tanci
tanci
že
vždy
pohybovati,
novém
několik
vesnicích,
když
a
jest domysl,
jakž
některý,
zazpíval
najednou při
tanečnicí
vídat
pro
chvíle
měli,
hochy
jedinátko
tanečník
dávaje
nýbrž
kola
ja-
požadovati
by
hochům
z
o
jsoucí, pozorována
mezi
směrem
psalo
nápěv;
pravé
její kroku
do
při-
Kostelci
nyní
za
samotna
teprv
i
zmínky.
by
a
němu
písní
píseň
druhdy
Že
s
ba
přiměřený
bylo
starobylém „polonaisu"
v
taktu"
k
začali,
ukrácení
pro
nikde
se
po
by
ne
samé
svou
se
dává!
nohy
by
přirozenější
počal,
jak
návod
která
hudebníkům
netočili,
do
pro
dostala.
muzice
tančiti
nyní
jsou
národní
i
jest
Labském
a
schválně
opačným
nýbrž se
pak
by byla polka
která
tanečnicí
se
může
národní
důkazem
tomu
tedy
domácnosti
národními,
při
tak,
toho
v
představili
si
dívka
by
liché
tyto,
k
nestává
kteří
prováděla,
začala,
(Pokračování.)
že
že
ji prý zábavy
chvíle,
hochů,
z
spody
tance
důkazem
vypravování
nepodobné
pravdě
přiváděla;
i
toho
dlouhé
byla
si
zpívajíc
abychom
z
polku
pře-
naše
být
vypravovalo,
posud
se
zvláštní
nápěvu
nás,
někde
má-li
tímto
posledním
tančila
ze
přirozené,
než
jak
nedělního,
dívka,
taktu
tance
spůsob, jak
hledané
dosti
s
polky;
dívčina
posud
Škoda jen,
si,
pomeňme
času
i
konečně
jest
zaký-
staršího
polka;
počátku
s
zazpíval
národní.
důkazem
se
všeho;
proto
že
všecky
—
duší
její.
Oč
Crha.
která
Abychom
kás
polka
počala;
jinak
a
i
ostatní
po
písně,
naše
skoro
neb
národní
mají
tanec
nim
totiž
že
proto
a
toho
dostala
k
počal
dokázati,
jinak povstala
ne
polky,
důkazem
s
A.
a
těch
písní
veselit
zahráli,
pak
vlastní
a
byl
po-
se
a
„sumáře,"
a
Proto
nápěvy
z
týmž spůsobem
dělo,
Václav
své
příslušný
povstaly
jméno
tanečnici
všech
u
platil, On
postarali.
tanec.
—
jest analogie,
to
že
Sepsal
než
původu
přesvědčí.
František M. Hilmar a jeho poměr k polce.
písně
jeho
ji hudebníci
mu
svou
mnohých
u
šalmaje,
vyjádřiti má,
vždy
kontrastu
a
o
ale
když
a
vesměs
tanci
Jak
dovedl,
stejným
se
se
své
vážnosti
jakési
přistoupil před
ruce
v
zdravé
velkých dvougrošáků měl,
hospodář
něho
o
se
nejlepší
na
Aniž
s
to
mysli,
se,
jeho
písničku
i
ano
něho
za
sklenkou
od
skladatel
nás
upomíná.
zdá
procítil.
vroucnost,
formu
se
I
jest.
dalece
jak
bez-
a
vyumělkované
opakem
když
brzy
charakterisovati
do oboru
venkovského
strasti
a
musí každého
rozpoložení
samo-
onou
podobajících obejiti
nemůže
skladatel
s
vyznačuje.
odchýlil,
měštáků
se
zbudil
přijal
on
rozpustilý jásot,
zevnější
umí,
takových
i
několik
a
kdo
každý,
nejlépe tančit, nejlépe zpívat
kdo
byť
takým
s
a
jí nejen
shodují
se
vyjádřiti
neboť
případu
když
brzy
nýbrž
Tomášek
málo
dovedl
se
idylly
mnohých
věc;
uměl,
se
mysl
muzice
byl při
jiné vynikal, ten,
skoro
láskou
směrech
a
pravým
tancům
stýřským
žíval
pastorální hudby
v
Václ.
nejhlubšímu pohnutí,
Tomášek
nad
dešlé
hudební
slasti
idylla, jeví
která
mentalnosti
stavy
k
až
veselou
nohy, a
hostem
Druhdy
hudební
výtečný
lidu
stupních
radost,
městská
citu,
nost
ježto
všechny
omrzelost
směšnou
nějaká
rozpustilá
dobromyslností, jimiž lepší
a
charakteru
mírnou
štěstím
neb
se
úspěchem užívalo,
s
takou
s
venkovského
všech
a
a
Tomášek
V.
prostotou
života
nost,
náš
se
literatuře
pocity,
jakoby skladatel
se
že
významnost propůjčiti;
strastná
radost
pokoušelo
obezřelostí
s
v
nalezáme.
srdečnou
nichžto
v
skladatelův
mnoho
idyllu
o
že
úspěchem ujal,
statnou
neb
tám.
vnul
upříti,
přec
příkladů
udržovaly,
mírná
než
štěstím
se
skladbách
větších se
čistě
varirování
a
rozšiřovaly
tradicí
bud
se
také
se
idyllické poesii
nedá
hudba
nacházela.
dovádivost
u
více
kdys
nápodobňování
na
ještě
rozloučila
slovem
se
snažila, byla pastorální
se
pastýřských zpěvů, ježto v
je
přirozenou vůni je nepřipravil-
a
poznenáhlu
hudba
se
záleželi, by ušlechtiv
tom
na
jim svěžesť
vrozenou
a
musilo
samému
umělci
(i
než
sluch
a
jméno „polka,"
100 totiž
tanec,
postupování klad
do
polou
na
před.
v
Píseň,
Strejček
Nimra
Kdo
nápěv
shledá
zpívá,
polku
děra"
čili
do
úplně
„nimra"
1830,
tanci
náhle
tolaru
zajisté
rhytmus
Nápadno když
si
jej
celou
polky,
tak
rychle
sám
příčinou
toho
„nimra"
a
starší
jiní
že
všude
žeby polka
a
kdyby
ní
ti,
Jičínska
že
se,
kdež
přišla
být
omyl;
původ polky
Hilmar
své
ti
a
téhož
Konečně
jeho jest
z
čili
Hilmar
do
pilně
Když
Též
měli.
Ji-
krajině
kteří známé
Teprv
znám
byl,
sám
noty
s
pak
tuze
sám
praví,
taktu
první
všeobecnosti
co
rok
z
skládal
nové
vlastních
ten
not
ku
rozeznávaly které
slavnosti
se
konservatoria,
přišed
jednu
do
r.
z
z
Prahy,
kollegovi
z
hovoru,
která
1836
František
pan
sebou
při
název
složena
vážený
Drapák,
rodiště
svého
do
ukázal
tedy
u
to
z
až
posi
ji
ní
v
shledal.
„polka"
nové
že
do
Prahy
i
byl
této
předložené
jakéhos Perglera, Hilmarovu
práce dal
tak
a
od
opětně
ním
noty
jsou
tištěny
který
těžiti
chtěje
polku
podvodu
své
na
jest. mu
Na
uká-
Vídni
ve
jméno
ve
i
p.
na
ob-
cizí,
z
Hilmarovi
proti
byly
mu
Hoffmann
p.
panu
Hoffmanna,
p.
původcem
a
ře-
a
k
předloženy
a
polky
Hilmar
tyto
s
poznav,
odebral
Vídni Hoíf-
dopustil.
se
(Dokončení.)
zvukům
věkem
tón?"
„jaký
sešlého
klavíru
z
I
ubíral,
a
vzdor
na
nevděčnému
žalostivý
nápěv
tří čtvrtním
v
vzal
thoven, hraní šené
chvalně
je
„a
a
se
ostrým za-
kus
velmi
docela
zmé dobře
bylo
tišku,
hrál
bolným
hudec
výrazem.
zajiskřilo. zvolal
synfonie F-dur," je
přednášen!"
ticho;
potom
Náhle
slyšeli
Bee-
umlklo
bylo
udu-
stkáni.
„Nemohu pokračovati,"
a
příteli svému
„To
oko
nástroji
taktu
podle
Hilmarových,
naslouchal
nepatrného domku
polky,
Pražského
Frimlovi,
pravil,
a
'
žák
sám
přijata
krajiny Stře—-
z
zdaž
jinou
příležitost
Prahy
panu Václ.
práci
Novelletka.
jakou
je mimo jiné též
konservatoria
vlastní
Hilmar
byla.
nejoblíbenějších polek
„Esmeraldou,
aniž
posýlati."
ještě, která
Beethoven v Bonnu.
ale
bývalý
musí
„To
Prahy
při
jmen,
učitel
nevěděl
skládal
znívajícím, opět
tázán
šel,
„Slyš!"
za
vyšla
u
poznenáhla jméno
svých
tiskem
ná-
hráli
vděčně
vždy
a
když
nápěvů
hleděl
byl,
přicházel
tím,
(Dokončení.)
přinešený
zanikalo
a
pohled přisvědčil
mannovi
Ná-
Hilmar
vsazováním
jiný nápěv složití,
Zatím
byla.
naučili.
byli
hudebníci
která
do
dálo,
nezaslal,
Prahy
práce
Liehmana
p.
Jičín-
krajinu
poněvadž
všední
své
pak později
se
otázkou,
jméno
Hilmar
vsadil i
„polkou
nad
se
počátku:
do
po
jméno
vůbec
všickni
pak
a
a
uvěřil,
kapelníka
zdaž
zal,
až
bylo
a
nazval
polkou
jeho polka
u
překřtěno
tančit
polek
ale
objednal
Beethovnovo se
vacké,
a
Střevaci
v
řečenou
pískali,
býval
nedostávaly
Když
s
tom
i
se
„polku" napsali,
tančena
arci
které
něhož
v
též
jeho
s
s
novokřtěňátkem
sám
Prahy
Kostelce,
ve
„nimra"
„polku."
že
Řekl
líbí.
se
se
pozastavoval
osmělil,
přece
tisknouti
neb
Když
rhytmu
a
dle
not
že
novém.
„nimra"
neb
přinesli
do
not,
dobře
toho
původně
okolí
v
„nimru"
učitelem
1836
r.
na
zpívali
tradicijních
tanci
Labského
Kostelce
„nimry"
z
si
pěv do
okolo
tedy
jen nápěv,
„muzik"
dle
Labského
která
vzbuzovala,
Hilmarovu
co
pravili,
žádných
vůbec
se
líbené
toho
ten
pěv
u
letech,
mladíci
skou
filiálním
právě
poprvé Kostelecká
přátele
tance
já
hledává.
se
tenkrát roznášela
přišla původně
objevila, přinesena byvši mladíky,
se
a
šesti
že
byl
když
čínské
od
tom,
novin
velmi
Hoíímannovi
předce
Jičína,
nimra
tato
tu
Hoff-
panu
Esmeraldy,
všech
polku
nedověrně
a
Praze
v
čeného
praví
Přirozený
za
se
jest skutečně původní jméno polky.
to
mu
odběratelé
a
všem
o
nevěděl
lek
jsme
oblíbenou
ani
bych kdož
„nimru." jichž
obdivení
neb
nerozšířila, v
umělkyně
obliby
oblíbenou
kapelník
Poněvadž
byvši
a
veliké
hrána,
hudebninách,
v
dal.
Praze,
v
hudebních.
řečený
ruské
čas
na
Hilmar
nebude
původně
tanec,
znalců
Liehmana,
pana
Esmeraldinou.^
„nimra"
povstalo;
nou ti
sláva
Liehman
p.
i
obchodníku
tisk
aji
ostrově
tímtéž
Praze;
v
do rukou
polka
že
byl,
k
Evropou
bývalými
jméno
že
lidé, do
ten skoro
mezi
„polku"
známou
ptali, tvrdí,
že
že
nestala,
se
svou
i
jest,
byla
se
všeobecnou
Hilmar
lidé
donesl
jako Pepita
„ma-
Iíopidlensku, Dymokur-
starší
na
se
saháf tanec
pomní-li,
byl
kde
obecenstva
u
mannovi
táž
se
hudebnímu
Žofinském
na
následek
polku
za-
skladateli
bývalého pluku Palombiniho
u
potom
toho
naší
jméno polky
diviti,
neshledali
přijali,
jmenují
překřtěn
zvaný
tak
Jičínsku,
v
posud
tomu
nikdy
vlastně
a
zaniklo,
„nimra"
dostala
kapelníka
atd.
čerstvěji
ještě tančívala;
nimru.
nikdo
spůsobem
nalezla
drobet
a
nyní
hned
jsou pamětníci časů těch,
Křinecku
a
ale
ji
zpívávají:
známému
se
lidé
roku
svými
se
kdo
zá-
za
šimla
zná
něm
v
původní polce
všem,
půl páta
ten
poloviční
vytknutou. Starší
tak
která
sloužila, jest posud
Za
sku
poloviční tanec,
známa
Koupil
až
kola,
nemohu
„A
proč
tohoto
ne,
večera
pravil dále
sestřičko ?"
dívčí
hráti!"
hlas,
„Fran
-
101
„Nevím nehodnu
za
To
v
bych
proto
to
za
sestro,
hráti
Každý
dala,
ného
jsme
my
které
nejsou
moci."
naší
jednou
svém
v
tak
livého,
slovech
talo
slyšela;
jen
ale
—
to
zdála
něco
spočívalo
svého
na
průvodčího
se
hlava
se
prohodil
to
na
„něco
spěšně,
jí
se
S
otevřel
pohnutím do
vstoupil
tmavého
muž
smutně
Uleknutí
hudbu
zde,
Mladá
dívka
slova,"
mladá
měřil
V
saže
sourozenců;
>»Vy
nabídnutí
bylo
bych tak
něco
Vám
něco
oba
že
směšného,
i
ano
obyvatelé
nechtíc
odvětil
Vám,"
„Díky
obuvník,
jednou
jeho
chvíli,
po
zahrál?"
špatný
a
„Jak?
také
potom
nemáme
not?"
žádných
zvolal
tila
a
byla
zaraz
jejích
z
sledovala
smutných
Vás
že
očí
potažených
skladbu, věděla
jsem
„a
tanci
že
Dívka
jak
ho
Bingách
třásli
se
„S „s
„ale
hráti
bydleli,"
tuto
odpo-
dotkly,
zdály v
čas a
od
té
přecházeti.
ku
na
rukama
chtěla, by
prsou
tlukotem
slova
ne-
tohoto
(vznešeně),
jeho prsty nástroje
jeho
se
klavíru
složenýma,
se
ukonejšo-
poslouchali; sestra
pasúst
z
slzám'
jeho
ruce
by jim ještě jednou
Beethoven
při
okamžiků
klavíru
u
měsíčku,"
a
míru
pravil hvě-
modrojasné
klávesy
na
hrál
polože,
milostným
švec
přiblížila jakoby
rozmarné
půlnoční
o
něm
v
tak
stroje
líbezně,
výrazem.
jako
době,
ouzkost
pak
bázeň
a
když ná-
potom
barvitosti,
podobajíc zachvě
sé
a
posluchači
se
pozvedna;
se
srdce
svým posvátné nerušilo ticho.
záchvěvách.
Bohem," pravil Beethoven,
rodné
brzo
náhle
řím,
„ano,
více toto
I ani
svému
nátu
storie ševce
soucitem
něžným
ano,"
odpověděl,
„přijdu
doprovodivše velikého slova
slepou
až
se
dívku
přijdu
zase,
mistra
však
nepromluvili;
na
ptali
ku
dvé-
výmluvnější slov
mlčení. honem
domů,"
pravil
Beethoven
průvodčímu, „jen honem, než
napsati, Na
návštěvou?"
poctěni Yaší S
děti.
zas."
ve-
přátelství nikdy nesly-
Všichni
sebe;
hrál
„sublim"
co
chatrného
bez
s
vyjádřil
chvíle,
byl podivením skoro klavíru
hbitě
k
Beethoven
klavíru,
dlouholetého
klávesy
harmouii
ku
hudec
starý
celý
tiše
i
a
zazněl
duchy pozemské vysílá;
lehké,
těchto
při
„Ted
silnicích."
na
první
Bohem!"
jinou hudbu ?"
zaražena
Zasednuv se
po
zdála
se
šel, byl nadšen
sevříti
v
jste nikdy onu
ze
na
ztřeštěnců
spočívala
bylo
„Nikdy, krom
a
zajikavě,
dívka.
promluvil.
záři
tón;
obrá-
se
seznal,
vícekráte
hrál
a
a
sonátu
nad
ale
vycházela
pohledná;
dámu
jistou
lahodnosti.
vy
paměti."
z
jsme ještě
když
„A neslyšela
čera,
odpuštění/' pravil
za
hrajete
„Slyšela
vati
dívka
jeho
a
volali:
pak prsty
not."
Beethoven,
neboť
se,
konečně
zachmuřilo.
se
několik
nebe;
„Budem opět
nevěděl,
jak
zarděl
se,
Mladý
usmál
se
výkřik
skladatele,
irnprovisovat
passaže
jest
slepá. „Prosím
já
iv
čelo
smutným,
tichou
slečno?" Náhle
Beethoven
seděl
ozářen
vážné
poseté
jizby
klavír
žádných
sám
on
pozvednuv hlavu,
královské
a
tóny
snažně
pozorujíc
hlubokým,
se
velmi
;
pře-
této
náš
„ale
a
hlasem
potom
Beethoven!"
dojmu podlehli.
tomuto
Beethovenovy
rozjímání.
Beethoven
Radostný tyto
být
Lunou
vysoké
luna neb
znajíce
račte
Harmonie
pjatého
nahodilá událost
"
tak
zvláštního,
luny
—
si
„přejete
F-dur.
smáčejíce, prosili zahrál.
„slyšel
bělavó
kolena
na
uctivým
vzhledem;
odpověděl
synfonie
jejíž
na
vstoupil.
jsem
„Slyšte,"
„Budu
chcete
slyšeti; zkrátka,
tomto
chtíc
klesly
hluboké
v
laskavosti
byl pln
„Zaslechl jsem jednotlivá
Beethoven;
pokračoval
něho
Tato
myšlénky
přiblíživ,
se
jej roztržitým
zdami hudbu
poněkud
světlo
a
zarazil.
se
tázal:
a
seděl
vedle
;
dívka,
hudebníkem
sám
zardila.
se
stolu
poněkud rozpačitě,
tento
anto
a
dvéře
překrásných rusých kadeří.
množství
pravil
U
ševcem
byl
oba, když Beethoven
povstali
„Odpustte,"
Vaše
zavřené
pokoje.
podepřena seděla
veliké
svlývalo
bídného
spravoval botu;
a
klavír
o
klikou
jen
Beethoven
před tím.
ruce
zakmi-
se
okenice
pohroužen
němu
k
než
sklonila,
se
býti
úsměch
zahraju, je cituplná."
jsem
rušiti
jeho
zhaslo.
„Kdo pak račte býti?"
„Vstupme tam,"
šíji
pak
se
obuvník
obyčejně pohnut-
více
neobyčej-
z
zdál.
se
pokoji
v
dřevěné
jizbu
procitnouti
časně
podlehati
konečně
otevřel
Obuvník
podíval.
mladý
dohoříc
a
dosti
světélko
Pojednou
zdál
Beethoven
že
hudbu
krásnou
ráda
bych
přece
a
nás!"
pro
těchto
V
Františku,
životě
mnoho
je příliš
kterému
snu,
ozařovalo
pravdu,
„Máš
strachoval
se
koncert!"
a
věci,
na
to
se
hezký
slyšeti
rozmilá
drahé,
že
krásné,
svět
celý
nemysleme
chudí;
jen
tak
jedenkráte
jen
velmi
jest
to
je
Ach,
cítím.
mohla
kdybych
ale
proč;
to
psal
z
mysle
Beethoven
sonáty
„
však
mi
a
jeho slepou
až
bych
mohl
na
tuto
ulici so-
sejde." do
jitřní.
tohoto při sestru
víc
To
jest
hi-
mésíbkuf' geniálního mistra;
nenavštívil. Přel.
Fr.
Pulpit.
102
FEUILLETON. silný
vřelý
je Z
svěží,
a
její má utěšený
Prahy.
nissimu
Stavovské
čtyry
totiž
opery,
flétnu,
zelnou
.
dubna
21.
dne
dnech
těchto
V
do
Pouť
od
Rigoletto
slečna
nížto
v
dne
Verdiho,
Luccova
s
obezřelostí
slyšeli
dne
a
slečna
krajanka
Ploermelu,
dostaly
20. dubna
Marie host
co
Orfeus,
kteráž
od
dubna Kou-
27.
Paminu
velkou
s
v
nížto
druhdy
člen
Carosťrelce,
Soukupova,
Z
pochvalou vystoupila.
s
Conradiho
ničehož
dávána
středu
ve
Škřoup
Fr.
Český
Pan prof. Jul.
slýcháme, ďahech.
neztrácí. dne
řecké,
vytknutého
Dle
t.
2.
m
r
mistrností.
vánky
Goltermann
dostane
dostane se,
dvorního
místo
tím
vřeleji,
Dráž-
v
an
pak
se
učitel
tuzemský
zajisté horlivější
do-
jak
orkestru
Virtuoska
sl.
naše
Zadrobilkova
Alb.
Prahy
obdržela
a
němž
na
umělecké od
Rich.
hudbu
památní
při-
listek,
úryvek
skladatel
k
r
o
u
dva
Forstera
nyní
varhanní
praktické
sešity
vyjdou
hned
14
v
as
od
Fr.
dnech
r
a
své
za
p
plněna
celá
a
,to
v
Kopidlně,
E
k
a
smer
Pan
děkuje.
jméno
Pražským
kurenci
dělal,
v
polky;
koncertní
šinet, jejž
našel
zde
kapelník
došel
provésti
mohl.
17.
p.
Polka
Ida,
Šiiiiák
lety
před
ruské
ta-
dubna
vrátila
toliko harmonie
v
tyto
svého rodiště,
do
Šemnici
a
citu-
svou
stalo
se
všude
nikou
loně
kněžny
Týž
neústupném
flašinetu, nástroj
pes
kon-
nebezpečnou
a
táhne
ne-
je kočující majitele
a
fla-
této
ze
umělecké
Táž umělkyně
Prahy.
též
v
sensace.
Rohanové
v
a
Mimo
certě
u
šího
krajanka,
konservatoria,
skala
zeň
Naše
si
hned
po
obecenstva.
z
byli
í
si
s
pochod
tím
s
k
Fr.
ě."
u
zahrál
spokojeni
Procházkovi
o
vlasti
sobě
vladaře
Greitzu
do-
povolali
a
kusů
několik
došla
tu
též
slečna
je nyní
prvním Jak
se
ve
svém ze
Kroppova, Lvově
tech-
v
vystoupeni
Lvova
píše,
co
květnu
polovici
Panu třetí
po
V i
ve
Prahy
1
se
n
od
od
Deum" k II. u
svého
svého
L
od
dne
Dettingu si
horlivý
sloh
slavnostní
a
ze
mohútnými vážnost
nejstarší
člen
provedli
svoje
pochvaly
F.
Tě
v
výtečný
a
Deum
pan
pov
solách
V
duchaplné
zí-
předčil
„Lucia" přídosti
orkestru
mi,
pro
12
stav.
dechové
synfonii,
viol,
10
sám
Beethoven
tak
dobného
mohútnými v
celé
plechové
cell
nížto a
10
sebe;
barvami
literatuře
totiž
Dettingské dílo
složil
Angličanů
Apt
„T
e
Handl
pod Jiřím
téhož
v
částí
Pan
jeví.
se
a
p.
těžké
nástroje
hudební
zaslu-
Ouvalský, úloze
své
20
sekund
líčí
boj,
co
dostáli.
a
kontrabassň
vnitřní
Appé
úplně
prim
neboť
kostelní
neméně
výborně,
20
sestává,
Šchmidtova
slečna
kteřížto
díla
Angličan.
z
nichžto
Dolenský
divadla,
v
velká díla,
malých
14
patrně
sa-
houslí,
a
sóla
m.
stý
Partituru
sbory,
Cecilské
jednoty
t.
28.
pod Ad. Moricem Noailiesem
ředitel
,,Te Deurn," ježto
krásnými,
a
1743.
pan
pak
zároveň
a
a
Poslední
vojskem června
27.
vyniká
ročníku
císařských pluků
francouzským
nad
dne
němž jsme dvě
slyšeli.
kon-
načež
koncertě,
v
Beethovena
van
Handla
vítězství
oslaveni
v
do-
Slavný
Heleny.
uspořádala
20tého
trvání,
předne-
dvorním
v
kněžny
ě
svou
vrátí.
Cecil ská
Jednota
synfonii
členové
hlas
dne
Dreyschocku
účinkoval a
zbudil
a
mistrným
a
A.
Konstantina
do
koncert
pátou
žákyně zdej-
je její
juž
koncert
technikou
sensací.
že
svůj
třetí
vystoupí ještě
umělec
týž
hují v
velké
engažováua
Petrohradě
v
mimo
zbudila
znamenitou
vystoupla
a
a
dával
Dreyschock
velkoknížete
Rosa
Sasku
v
koncertovala
svou
to
cesty
městech
menších
hrou
duchaplnou velké
své
slečna
housle,
na
chvaly.
—
srdce
jmenoval p
e
viděti,
nedorozumění
přítomnosti
báječnou
ano
cti,
čtvrtý
jenž před
Goliáš,
to
virtuoska
dni
Freybergu
a
obličeje
žádal
pověst
se
„K
Procházkovo
a
Všichni
bude do-
zpracována.
polku
malém
v
vozejčku
výtečná
se
hlas
české
u
(nikoliv 10,)
neobyčejnou
Handlovo
d'0r
že
Pan Alex.
objednal
Naše
d
„znárodnělé
lidí
syna
ponechal
sprosťuje.
—
této
sluchu
cti,
Páně
Procházka
Pan
tohoto
od-
transkribuje
kteráž
Bed.
velkou
soupoře.
malém
na
píseň
zadostučiněním
velkým
davu
z
jehož
dal
koncert
flašinetům
velkéko
Davidu,
tíže
melodii
polka
dávnem
to
tito
od
školy
která
polku,
Je
vyšla.
Obrovský flašinet, pravý
—
skladeb
své
ze
budou
a
Šim á
Bedř.
pan
učitelé
a,
původní
lne
přenášejí.
neopomněli
počali
a
turecké
ty
zavzněly.
s
,
—
ú
jste
skladatele
co
k
sultán,
ohromnou
nejpr vnější
HoíFmanna
Hilm
nečnici
skladatel,
piano
u
večerní
několik
vlasti
složití
Hádeckého.
pochod
zaslány.
Zdatný
pro
Praze
v
Měl
a
náhle
zavzněl
Tu
sem
—
a
úctu
tóny
radostí p
svou
a
sladké
překypělo Š
i
ů j.
m
—
běratelům
velkou
s
Bosporus
kapellou
svou
kusy
orientalské
jak
přes
české
své
i
avšak
jon ác
tyto
stala
Wagnera
německé
slyšeli,
se
vedením
napsal.
První
—
Jos.
provedl
provozuje
společnost
i
české
Ca-
z
se
Cařihradském,
vlastenskou
Procházka
když
rodiště
svého
do
Paříže
z
slavný
vlastnoručně,
„Tristan"
opery
cesty
to
hudební
rozkoš
to
Byla
Pise
ope-
a
jela
pana
engažována.
Turecku.
v
předměstí
Rakoczyho,.
své
kapelníka
a,
cello.
ze
Krakově
v
kapelník
Procházky
pana
německých;
neděli
v
jistého
Pan
N o
m.
a
28.
domov
toto
mú
Přejeme
—
pia-
altistka, druhdy
žačka
později
opery
česká
několika dní
dveřm i.**
saského
k.
člena
za
konservatoriu pro
u
Peře,
„V
čeští
—
jest
a,
a
od
dne
bájesloví
na
králové
Mušketýři
4.
„Manžel přede
retka
mladá
Můllerová,
akademie
Zofinské
žákyně
ope-
houslista
konečně
a
travestie
to
přitažlivosti
bude
Martin
dubna
23.
od
pikantní
své
dne
pátek
dne
Rubezahl
dubna
v
nám
se
a
repertoiru
Marie
Slečna
—
řihradu:
divadla,
Óffenbacha
k
až
a
jsme
od
retek
její je plný
V
provedla,
Lvovského
trillek
a
srozumitelný.
dohře
—
naše
vzlet,
přednes
Koloratura
výrazu,
dramatického
pln
Její
v
dubna
25.
dne
divadlo
srdečný,
a
modulací.
každé
schopen
a
že
tu
účinkovalo, tak
nelze
nalezti.
svěží-
nic
po-
Vážený
a
103
horlivý
ředitel
pan
Rich.
skladby
přivítán
potleskem vedení
už
jakouž
snaze,
spolku
Návštěva
obdařen.
svědčilo
a
navzdor
byla
velké tomto
při
hující
Suchánka
Fr.
spatnému
milý
sedne
bude
katého,
května
6.
zpěvu, 1860
Karla
p.
kově
sále
v
Zoíinském
sbor
Freiheit,
„Oj
neckody
cica
ruku
chanko
od
Hrycu,"
brala/'
po-
mila
„Mila moja,
Karel
Burgrafová.
paní
bida,"
Strakatý.
téhož
„Ko-
J.
L.
vodem
Lachnera, chel
Janatka.
a
6.
servatoria. Karel
Dr.
2.
a)
co
by
píseň,
b)
píseň;
c) „Koulelo
„Aj!
národní
ské
přednese
?
můj
mov
od
Burgrafová,
ných níci
solových laskavě
k
Procházka
jsme
od
co
do
p.
effektní
koncertu
thodě
Wien
od
řovic
pískal
Grusella
a
v
Schuberta tomto
nášela velmi
ným J.
s
V.
s
oboru
paní živě
a
Mildnera. klarinet
na
a
mistrností
a
zpívala
výrazem
a
skvěle
Freyova
si
František
skladatel
došel
písně
4tého
z
me-
Jul.
od
Konečně Seidla
a
držel
Karel
se
poctil
velmi
i
svou
„Z áboje,"
hlasé
sbírky
původních
Dnes
českých
vyšel
druhý
ctverozpěvů,
sešit obsa-
kterouž
mši,
odbývaly Při
Škerlova,
A.
Merbellerova
Hummla.
N.
(op.
Trio
sl.
vedla
cello
naše
co
Anna
do
L. a
zpěvné
hudbě
lnou.
ústavu
pan
s
Velkou
Novotný
chovanci
toliko
chovanců
přání,
uspořádal
a
se
malá
se
slečna
se
přednesla
a
Moschelesa
od
duo
grand
zmínky
dále
Těší
tu
přednášely
že
ředitel
vytrvalou
kteříž
nějaký
partie
sourodné
zvláště
přispěli.
piano
velice, k
a
pro-
slečny
své
nás
zasluhuje
učitelové,
pro
zasluhují
ježto obtížné
se
Be-
Tedesca
od
provedení;
mnoho
by
aby
vyznačila
prospívají
páni
hudební
zdejší
Es-dur
provedly.
a
4.
a
Trio
správně
pochvalu
3.
2.,
Teichmannova
technicliého
velice
tak
na
piano
Knappova,
výtečně
Češky
Kl.
Chvalné
Jansy.
panu
na
koncert
Karberova
úspěchu
vyslovujeme
sl.
Dne
skladeb
pak
Hannova
a
i
pojmutí
Emma
očekávání
k
Marie
Beethovena
Anna od
Sl.
Bohéme,
ctvero-
přednesem karnevalu
neúhonným
de
Při
ctvero-
vyznamenala
produkcí
koncertní
Schuberta,
od
od
97)
výborně
v
souvenir
nátského,
začátečníků
zkoušce
nyní
chovanců
zkoušky
se
oď
mši
dust.
Eil
a
ko-
nepotkala.
Jos.
vydá.
tiskem
synovská"
čekatelů
pracuje
E.
Srdinka,
„Ave Maria,"
a
ma-
hudby
se
pan
Eil
Pan
prý
B.
snahou
literatura.
noster"
skladatel
věnoval.
Kautzovi
nad
statně.
úspěchem
s
šest
„Čeští
od
do
od
Josefa
sv.
však
nadaný
které
zpévy,
a
na
če-
Předneslit
a
„Láska Co
vynikly.
provedeny byly „Pater
tom
Safíra
hoj-
jsme
kteráž
Haslingera,
J.
Tittla
za-
večera
zapěli.
sbory
zvláště
nichto
z
od
slyšeli
německé
pak
Jelena,
a
Josefa
barona
synovská"
„Láska
spolek
Kautzovi
Josefu
p.
utěšeně
spolek
téhož
zatím
co
jeho jmenin precisně
Grusse,
a
stelní
Ot.,
přítomností. Hudební
zpěvácký presidenta
pana
důstojnému
Skroupa,
„Schifferlied"
před-
koncert
od
velké
Lindblata
spoluúcinkující byli
Orkestr
Pi-
že
od
„Přání"
J.
koncert
pochybnosti,
bude.
žá-
nesmírného od
nás
u
zpěváčky
zdejší
jmeninám,
jeho
oslavení
k
školy.
konserva-
prof.
k
sborů
dubna
zosno-
zajímavý
není
deklainace
Všichni
odměněni.
arcivévoda
a
avšak
výtečné
o
pan
dvě
počínali
dvě
významně.
potleskem
krásný
Luccova
citem
Vážený
první
nejistoty
housle
důkaz
podal
a
Alojse
provedení
pro
zpěv
a
poctil
zdejšího
učitelství
Titíla
Ouvertura
chovanec
rondo
a
Davida
obvyklou
Slečna
potlesku.
adagio
Ferd.
prof.
pana
přednášel
to
Tak
učitelství.
katelově
výsledku.
instrumentace
dobrém
pěstují hlavně
Zpěv
čekatelé
nové"
zajímavě a
—
Hudba
skladatelů.)
cesk.
Skladby
vedením
ouverturu
instrumentací.
při
se
neděli
v
mladistvý
a
národ-
a
žáků hud. školy. (Čtverozpěvy. Kostelní—
hudba(V. a M. p. V.) Eil. — Zkoušky Z Budějovic.
do-
spolku
vyniká;
okrouhlá
je
se
závojem
dobře
práce
nemine
Mimo
v
ní
v
Herloše.
od
citem
hlubokým
zdařilé,
—
vynikajíce.
duchem
Schrenka
nichžto
tahy
Hrob-
z
Marka.
Pozdravení
a
ochot-
páni
došel
z
jemným
osvědčil
Forma
a
účinku.
Karel
jaksi
záslužná
je
Blodka,
velmi
jsou
tyto
staven íčkem
koncertní
novou
znalost
značnou
bohatá
a
doucího
sa
a
a
Sázavské
Anny
kmet.
če-
Paní
C od velenadaného
do
J.
od
od
prů-
s
Vojín
Kláry
nadřece-
příznivého
geniálními
méně
zpracovaná.
a
Kde
v
jenž
odbýval,
velmi
Viléma
ano
Nic
jest.
Blodka
V.
toria
skladatele
talent
vaná
konservatoria
jasnosti myšlenek
velký
Žofíně
na
ouverturu
zajímavými
obestřena
ním
Písně
soukromého
chudých,
věkové
Lidští
—
hlas
písní:
Píseň
—
konci
Lyry"
a
jeden
6
zaslali,
Ku
došel.
pod
od
páni Reichel,
mnozí
sobě
v
franko
„Varyta
pro
tomto
a
přednese
6)
budou
pak
prospěchu
Iíittla
novou
zdatného
mnohými
sále
v
Bed.
žáka
Karla,
ku
podomních
ředitele
Slyšeli
sborech
ve
od
rozkvítá.
Slánský
a
sbor
3.
A.,
Tauwitz,
pan
sešit
Picka.
J.
Sabiny.
K.
spoluúcinkovati.
dubna
29.
pana
od
císlech,
podporování
dne
přednese
mistr
Otcina
před-
Strakatý.
K.
od
všestrannosti
zavírá
od
oboru
v
Praze"
v
Slezku
kon-
milá,"
Strakatý.
Jelena.
a
slovenská
moje
od
sil
staroslov.
jetelicka ,"
od
par
Neeba,
mój!"
Reklamace
Ženuška,
a)
Koncert
—
4.
Skroupa,
Janatka, Hřímali,
Smíření,
Karel
přednese
kapelní
pak
1.
od-
všechny
H.
Písně
H.
otce
níka
žák
od
koulelo," „Kdyby
se,
5.
F.
mój, drobná
bola
Reichel.
Burgrafová.
paní
„Bože
písně,
pan
píseň
Violon
Hřímali,
Jan
Druhé oddělení.
Strakatý.
le
pour
virtuos
Hofer,"
„Andreas
Tragy-ho.
rohu,
Echos,"
„Les
přednese mladistvý
Léonard,
nese
5.
uctivě
Moravě,
na
obsahující písně
toxt
Sirotek,
Rei-
páni
přednesou
na ven-
výdatnějších
ještě
práce
poslední
Sešit
piana.
nové
větší
vyjde
Zvonaře,
od
píseň
—
lesního
průvodem
s
týdne
Reklamace,
Bewusstscin,
po-
jen hojným
vyzýváme
Dalibora
tím
„Záboj"
aby
„Devoj-
Polská
3.
této
Přitom
své
„Redakcí
Ruské
a)
Srbské
b)
moja," c)
Das
4.
písně:
nám
by
Uhersku,
Liedes-
1.
adresou
Národní
2.
bida
„Oj
přednese
moja,"
přednese
odbývati.
Marschncra.
oddělení.
I.
že
podotýkajíce,
skladatele
československé v
v
ledne
dostane.
se
spolku
e-
Upozorňujeme důtklivě
muselo.
sbírce
„Záboje"
zpěv.
zdejším
v
poslední ,,N
zpěvumilovné společnosti
a
podniknutí,
toto
11a
nichžto
z
Zavrtala,
Stra-
12 hodin
ve
Vašáka,
polky
s
V.
Nováčka,
provedení
při
zpěv.
všechny
rozkvětu českého
nestora
u
Em.
a
M.
chvaly dosedsi opětováno býti
bíráním
Koncert
—
od
kvartetta
ctyry
věrný
Pro-
o
ředitel
výtečný
let
hlučným
byl
celná.
dost
počasí
20
po
dává.
jevo
na
neúhonné
bylo
že
náleží,
předvedl, věncem
vavřínovým
a
skladeb
obou
první
nám
Wagnera
zásluha
jemužto
Apt,
Ku
konci
koncert více
skladby
104
domácích W.
II.
komponistův,
Simáka,
dební
možná
si
Dreyschocka, V.
Kuhe,
Wehle,
Tomáška
V.
Bergmanna,
získat i
tím
Ch.
Veita,
od
ph
na
zásluhy
neboť
atd.;
rozkvět
o
Red.
Grafa,
jen
domácí
hu-
dočkáme a
N.
boť
Jindřichova Hradce.
Z
V.)
31.
Gymnasium.) Cestuje
a
bylo
ode
movány
seň s
„Tážete
;
žádost
písní že
neméně
hudbou
zpěvem
a
lů
hudba.
jest
i
zpěvu
hodné
ti,
přihlíželo
lépe
se
kůru
ředitele
tak
V
našem.
mnohdy
do
Fůhrerova
rium
zpíván
výborně
od
od
„Mocný
nešpory.
Naukeňv
a
Provedení
offertorium.
uspokojivé,
hlavně
dokonalému
celku,
nemůže.
do
Biihlera
pane"
I
ac
Konečně
přec
při
Tomáškův
bylo
redaktor
sobotu
zdejších
K
cíli
tomu
fíně
pohromadě.
že
Doufáme,
opravě
této
Zdejší
hudebnický
neboť
přistoupne,
den
spolek
co
se
ciní
viny
odebeře
květnu
v
se
do
že
však,
znivá.
by
Koncíce
žádoucno
bylo,
zprávu kdyby
tající
ctverozpěvné
když
nám
sme
mohli
rými níci
statný
lůna
vného
zpěvy
k
ctěním
„Národní Noviny"
zdejší pak
čeští
se
i
se
zábavy
hudbomilové
slibuje
smyslu
nové
národa slova
okřívati.
co
že
vykonati
dálce
v
Mosera,
národní
na
se
jejž Co
věc! 0
?
za-
vlastenecké
Novopacký.
Překlad
referent
opeře „Tannhäuser" pilně
Wagnerovĕ
obstarávají Lindau
zpěvák
a
E.
pan
skladatele
dohlídkou
pod
hu-
mladý
Roche,
se
samého.
Vídeň.
(0. Z.) 26.
dubna
pan
Fr.
(Slovanská horlivý
uspořádal
Pivoda
sále
v
,,u
beseda). chvalně
a
demii
ku
ské
L.
od
Gaje
jeden
a
Horvatň. od
český
skladatel
známý
čížka" hudební aka-
velkého
schudlých
prospěchu
dne
čtvrtek
Ve
dva
Sbory, P i
Fr.
srb-
vody
byly
a
Zinke
výtečným
uber oba
výrazem
s
Rob.
přednesem
zdařilým
Vei ta
v
harmonium
české
Praze vyšly
písně, osvědčil
a
a
Steinhousle
pro
Pivoda
Fr.
některé
nichžto
z
pan
se
pan
sola
Pan
odměněni.
potleskem
své
ctyry
na
vyznačil
cituplným provedením
a
hojným
byli
Dále
předneseny.
svým cituplným
u
že
příže
jest
tlumočník
před-
výtečný
ceských
Obecen-
písní.
se
mezi nímž
nacházelo,
se
mnoho
odměnilo
jinochu
slovanském
v
spoluúcinkující
kroji
hojnou pochvalou.
by
rozkvě-
ze
Listárna.
když
mocnými, zdejší třeba
byja-
hudebk
Panu
zpě-
cíli
Hr .
...
nám L.
ve
nech.
K.
vK.
nějaké V.
Antonína Renna
v
Praze,
v
A.
Díky! co
Kolovratské
H.
v
Skladby
jiné
Díky
Rozhodneme
onomu.
Tiskem
Na
pak nyní,
hřivny
věcně
Doufáme,
vykonají,
tak
tak
podávati,
však
bavíme
nenacházejí
Americe
v
též
prozatím
Podivná
!"—•
Zo-
na
bysme
Než
Bedř,
jsme Pro-
Dle
Nepodobá
hlavně
obnovily,
též
sále
slyšeli
Jan
Paříž.
již
zkoušky.
roku
od
přinášejí
ctli
budby
zvuky.
přednášel
podotknouti,
zdejší minulého
hudebníci
Zapomínají
jisté!
Místo
dosíci.
každou
Lud.
v
vlasti.
naší
z
„Slepá paní"
romanu
od
pochvalou
jejichžto
v
vycházejí,
jak rádi
0
zvuky
toho
kteréž
kadrille
obsa-
zdejších
„V
Novinách," a
se
svědcící
jiným
novinku:
formatě
provozovala.
nám
Mezi
jest
velkou
s
se
nutné
nutnější.
se
hudebnictvu
musíme
hudebního
pravém
českými
zem
svou
„Záboj"
našeho v
Prusko
bylo
která
možná
zde
Erben
české
Americe,
v
Čechů.
slovanské
není
stvo, nám
pana
dostalo
Nedávno
Louis
velkém
slovanské
opravě
jsou
nejdříve
Pruska.
pro-
řízením
zvláště
a
bude.
„Národních
ve
o
Praze
v
nesem, doslechu
vynikne
a
přicísti
k
peníze
řádné
Horáka,
vadil
našich
den stává
co
t
Češti
zdařilém
v
obezřelým
pod
St.
ze
tyto
a
téměř
že
Bolemil
archu
po
ohnivě
potřebné
V.
od
dívčiny
následující zajímavou
Jan
cházky,
gr varhan.
svou
ctverozpěvy:
Sk roupa
pěstovati
psaní
potěšením
pěkné
namnoze
krok
Fr.
spolek
zdejší
ceských politických
dební
graduale
rozhodný
od
naditi,
se
psaní
offerto-
zastupovaly
varhan
lese
působení tamějších
a
snaze
překládá.
ctverozpěv:
stav
lze
rukou
ctvero-
provozována zpí-
těchto
V
a
brzy
do
mi
mše
jsme
zručnému varhaníku
učiněn
přec
Vložený
B-dur.
spolek
dní
svátcích
výtečný
slyšeli
skladeb
se
městě
velká
ctverozpěv
pondělí
trojzpěv
pana
v
0
Tomáška,
špatný
pak
zdejšího
okolnostech
vložen
pak
v
Varhany.
kostelní
Odpůldne
byl.
proveden
mše
Hlavně
přednesu.
v
provozována
proslulého
učite-
pobídnou-
výsledků.
graduale
za
trojzpěv.
Schidermayerovy vaná
C-dur,
náš!"
„Otce
Boží
hod
na
české
jsme
—-Plaché
Krška.
vzdě-
a
hudba.
snahy
hudby
příznivých
svědkové
byla
uznati
nepříznivých
namnoze
jsme
velikonočních
zpěv
zvelebení
o
Čížka
Jindřicho-
a
precisí
(Kostelní
Musíme
spolek.)
Hudebnický
a
(Několik
v
a
hovalo na
touto
pp.
gymnasia
větší živost
na
Hlinská.
Z
A.)
(K.
přičinění
a
pan
v
s
žactva
prospěchy
se
přesvědčení,
nemůžeme opominouti, upozorniti
Hradeckého, by
snahu
Uznávajíce
známý
—
zpěv.
a
Náš jest zpěv,
vlastenecký.
od
Čecha
vedení
o
ta
budí
se
pan
v
Slyšeli
produkcí.
korem.
dojat
dávné
cit
nejoutlejší
cit
však
mé
zdejší
podnik-
ředitelem
chvalně
podniknutí.
odbýval
ctverozpěvy
a,
krásným
a
byl
jsem
se
jakýmsi
Píseň
dobyl.
příjemně
silněji potvrdilo
lává, obzvláštně naše
si
krásným
ne-
f
obzvláštně
Soukup
hlasem
dni
Tyto
povolena;
bude
stati
takého
t
Píseň
doplňovacím
s
čistým
potlesku
Velmi
opětovala. a
violonu
gymnasia,
přednesem
cituplným
a
tomuto
v
převýšila pí-
Slovanod
jsem
houslí, flétny
nižšího
žák
Sólista,
později.)
bude
pěstitelé
založení
tímto
dovídáme,
boku
Bůh
k bude
ta
světský
se
po
Zdař
žádost
že
i
Jak
jemu
a
Jodas.
dekla-
řečníka
však
Všecko
kostelní
hudebníci
líbily,
hlas
nadíti,
Zdejší
spolku.
dovolení
o
Konečně
spolek.)
Předneseno
německá,
a
se
dutý
přioděl.
proč
se,
2
průvodem
Čížek
zpěváckého
zadali
rozkvěte.
Českého
uspořádali.
velice
kteroužto
nádechem
hrobovým
produkcí,
prof.
p.
česká
básně,
septimistů,
dvou
„Oběšenec,"
česká:
dívčí škole
na
dvě
sborů,
čtvero
vedením
Hradec,
zpěvu se
(Zpěvácký
Paky.
nás
u
lze
zpěv
první
učitele
Chab ra,
p.
tamní pod
gymnasisté
již byli
akademické
byl
pozvání jsem přítomen
na
Jindřichův
skrze
března
(Akademie.
i
se
a
nutím
(V.
IVovc
milovníci
spolku
literatury.
Z
—
pro
—
za
Užijeme Vaše
Užijeme nejdříve
střídě
„u
prozrazují
pianisty
články.
obou
Panu
všech.
Such.
Panu
nad
Vaší
tří
lip."
nadání;
prácí.
R.
v
pošlete
Panu
vděčnější. Fr.
Panu
povídek.
v
P.
J.
DrážďaTábo ř
e.
